ZPRÁVA o ekologických inovacích – zaměstnanost a růst díky politice životního prostředí

17. 10. 2013 - (2012/2294(INI))

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodajka: Karin Kadenbach

Postup : 2012/2294(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0333/2013
Předložené texty :
A7-0333/2013
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o ekologických inovacích – zaměstnanost a růst díky politice životního prostředí

(2012/2294(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–   s ohledem na sdělení Komise „Inovace pro udržitelnou budoucnost – Akční plán pro ekologické inovace“ (COM(2011)0899),

–   s ohledem na sdělení Komise „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020: Unie inovací“ (COM(2010)0546),

–   s ohledem na sdělení Komise „Evropa účinněji využívající zdroje – stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0021),

–   s ohledem na sdělení Komise „Podpora technologií pro udržitelný rozvoj: Akční plán Evropské unie pro ekologické technologie“ (COM(2004)0038),

–   s ohledem na sdělení Komise „Strategická vize pro evropské normy – další pokroky v posílení a urychlení udržitelného růstu evropského hospodářství do roku 2020“ (COM(2011)0311),

–   s ohledem na sdělení Komise „Rio+20: na cestě k zelené ekonomice a lepší správě“ (COM(2011)0363),

–   s ohledem na sdělení Komise „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ (COM(2011)0112),

–   s ohledem na sdělení Komise „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti“ (COM(2010)0682),

–   s ohledem na návrh nařízení, předložený Komisí, o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020) (COM(2011)0809),

–   s ohledem na sdělení Komise „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace“ (COM(2011)0808),

–   s ohledem na bílou knihu Komise „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (COM(2009)0147),

–   s ohledem na zelenou knihu Komise „Učiňme z problémů výhody: na cestě ke společnému strategickému rámci pro financování výzkumu a inovací v EU“ (COM(2011)0048),

–   s ohledem na nový nástroj „záruka pro mladé lidi“,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o evropských inovačních partnerstvích v rámci stěžejní iniciativy Unie inovací[1],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 o Evropě účinněji využívající zdroje[2],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2011 o vypracování společného postoje EU před zahájením konference Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji (Rio+20)[3],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2012 k plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050[4],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2011 o inovativním financování na celosvětové a evropské úrovni[5],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu[6],

–   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady, předložený Komisí, o zřízení zvláštního programu k provedení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020) (COM(2011)0811),

–   s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, předložený Komisí, o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) (COM(2011)0874),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o Unii inovací: proměna Evropy pro svět po krizi[7],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2012 na téma „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“[8],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství[9],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o úloze žen v ekologickém hospodářství[10],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2010 o bílé knize Komise nazvané „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“[11],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2011 o zelené knize: Učiňme z problémů výhody: na cestě ke společnému strategickému rámci pro financování výzkumu a inovací v EU[12],

–   s ohledem na bleskový průzkum Eurobarometru č. 315 „Postoje evropských podnikatelů k ekologickým inovacím, březen 2011“,

–   s ohledem na zprávu s názvem „Analýza a reporting výsledků dosažených prostřednictvím projektů tržní replikace ekologických inovací v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace“, kterou vypracovala Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace (EACI) a která byla publikována v květnu 2013;

–   s ohledem na iniciativu za pracovní místa šetrná vůči životnímu prostředí Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), Mezinárodní organizace práce (ILO), Mezinárodní organizace zaměstnavatelů (IOE) a Mezinárodní odborové konfederace (ITUC) z roku 2008 nazvanou „ Vytvořením zelených pracovních míst k důstojné práci v udržitelném, nízkouhlíkovém světě“,

–   s ohledem na zprávu organizace Greenpeace a Evropské rady pro obnovitelnou energii (EREC) z roku 2009 nazvanou „Práce ve prospěch klimatu: obnovitelná energie a revoluce zelených pracovních míst“,

–   s ohledem na zprávu Evropské konfederace odborových svazů (EKOS) a Agentury pro sociální rozvoj (SDA) z roku 2007 nazvanou „Změna klimatu a zaměstnanost: dopad změny klimatu na zaměstnanost v EU-25 a opatření ke snížení emisí CO2 do roku 2030“,

–   s ohledem na zprávu nadace Eurofound z ledna 2013 nazvanou „Ekologizace průmyslu v EU: příprava na změny z hlediska množství a kvality pracovních míst a jejich zvládání“ a na databázi případových studií v rámci této zprávy,

–   s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2011 nazvanou „Průmyslové vztahy a udržitelnost: úloha sociálních partnerů při přechodu na zelené hospodářství“,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0333/2013),

A. vzhledem k tomu, že čisté a zdravé životní prostředí je podmínkou pro zachování prosperity a vysoké životní úrovně v Evropě, což ovšem platí i o silném konkurenceschopném hospodářství;

B. vzhledem k tomu, že výzvy týkající se životního prostředí, jako je změna klimatu, nedostatek zdrojů a znehodnocování biologické rozmanitosti, vyžadují zásadní přeměnu našeho hospodářství, ve které budou čisté technologie zastávat klíčovou úlohu;

C. vzhledem k tomu, že krize představuje jedinečnou a historickou příležitost, jak provést transformační změny v našich hospodářstvích a zároveň připravit cestu k udržitelnému a dlouhodobému rozvoji;

D. vzhledem k tomu, že růst ekologických technologií z minulých let ukazuje, že investice do ekologického růstu jsou nejen nákladnou povinností, ale také významnou hospodářskou příležitostí; vzhledem k tomu, že ačkoliv téměř každé odvětví utrpělo v důsledku recese velké ztráty, ekologické odvětví navzdory poklesu růstu stále roste;

E.  vzhledem k tomu, že je nezbytné nahradit současné hospodářství, které je náročné na zdroje, hospodářstvím účinně využívajícím zdroje, a to přeměnou tradičních průmyslových odvětví na ekologická odvětví s vysokou přidanou hodnotou, která vytvářejí pracovní místa a zároveň chrání životní prostředí;

F.  vzhledem k tomu, že řešení šetrná k životnímu prostředí přilákají technologicky vyspělou výrobu a služby nové generace, posílí evropskou konkurenceschopnost a povedou k tvorbě nových vysoce kvalifikovaných pracovních míst;

G. vzhledem k tomu, že podporou nových procesů k očištění výrobních postupů, podporou nových metod řízení, nových technologií a nových služeb k zajištění ekologičtějšího podnikání pomáhají ekologické inovace Evropě k tomu, aby v maximální míře využila své příležitosti a zároveň řešila aktuální problémy;

H. vzhledem k tomu, že ceny zdrojů v posledních letech značně vzrostly, přičemž konkurenceschopnost společností je stále více určována tím, nakolik účinně využívají zdroje;

I. vzhledem k tomu, že historie prokázala, že orgány mohou jen těžko předvídat, které inovativní technologie budou na trhu konkurenceschopné;

J. vzhledem k tomu, že daňové pobídky mohou být užitečným nástrojem pro posílení ekologických inovací v Evropě;

K. vzhledem k tomu, že Evropa zaujímá vedoucí postavení ve vývoji nových technologií; vzhledem k tomu, že rozvoj a širší využívání environmentálních technologií čelí mnoha překážkám, jako jsou závislost na stávajících technologiích, cenové signály s tendencí upřednostňovat méně ekologicky účinná řešení, obtížný přístup k financím a nedostatečná informovanost spotřebitelů; vzhledem k tomu, že je proto zapotřebí zlepšit celkové environmentální působení výrobků v průběhu jejich celého životního cyklu, posílit poptávku po šetrnějších výrobcích a výrobních technologiích a napomáhat spotřebitelům, aby se rozhodovali na základě dostatečných informací;

L. vzhledem k tomu, že štítky, které u výrobků a služeb značí standard ochrany životního prostředí, musí poskytovat jasné a objektivní informace a musí se vyhýbat tzv. greenwashingu neboli klamání spotřebitele ohledně šetrnosti k životnímu prostředí;

M. vzhledem k tomu, že ekologická odvětví v současné době zajišťují 3,4 milionu pracovních míst a podle odhadu dosahují ročního obratu ve výši 319 miliard EUR; vzhledem k tomu, že ekologické technologie již jsou nebo v brzké době budou největším zdrojem pracovních míst;

N. vzhledem k tomu, že ekologické inovace jsou základním kamenem pro další rozvoj strategie EU v oblasti ekologicky, ekonomicky a sociálně udržitelného růstu, na jejímž základě mají být vytvářeny kvalitní pracovní příležitosti v řadě odvětví;

O. vzhledem k tomu, že hodnotící tabulka pro ekologické inovace na rok 2010 ukazuje příznivý vývoj výkonnosti ekologických inovací v několika členských státech, ale přesto žádná jednotlivá země EU nebo skupina zemí v současnosti nemůže sloužit jako model výkonnosti ekologických inovací v EU;

P.  vzhledem k tomu, že bleskový průzkum Eurobarometru č. 315 z roku 2011 o postojích evropských podnikatelů k ekologickým inovacím ukazuje, že malé a střední podniky čelí nárůstu nákladů na materiál, přestože většina z nich zavedla nové nebo výrazně vylepšené ekologicky inovativní výrobní procesy či metody s cílem snížit náklady na materiál, a že čelí rovněž problémům s nedostatečným přístupem ke stávajícím dotacím a daňovým pobídkám a nejisté poptávce na trhu;

Q. vzhledem k tomu, že analýza iniciativy týkající se ekologických inovací v rámci programu CIP ukazuje, že předpokládaný přínos pro životní prostředí, hospodářství a zaměstnanost výrazně převažuje nad veřejnými výdaji;

R. vzhledem k tomu, že měření ekologických inovací je klíčovým požadavkem pro monitorování a hodnocení výkonnosti a pokroku členských států EU na cestě k inteligentnímu a udržitelnému růstu v Evropě, avšak dostupnost údajů o ekologických inovacích je omezená a jejich kvalita se v případě různých ukazatelů výrazně liší;

S.  vzhledem k tomu, že tvůrci politik a další zainteresované subjekty chápou ekologické inovace a jejich cíle různými způsoby;

T. vzhledem k tomu, že pro definici termínu „ekologická inovace“ a „inteligentní ekologická pracovní místa“ se používají různá kritéria hodnocení (např. v rámci MOP, Programu OSN pro životní prostředí UNEP, Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání CEDEFOP, OECD nebo Eurostatu), což by mohlo mít za následek odlišné statistiky týkající se ekologických inovací, ekologických pracovních míst a ekologického růstu;

U. vzhledem k tomu, že usnesení Parlamentu ze dne 7. září 2010 o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství[13] odkazuje na definici udržitelných pracovních míst, kterou vypracovala Mezinárodní organizace práce, a zdůrazňuje, že ekologické inovace mají významnou úlohu ve všech průmyslových a výrobních odvětvích;

V. vzhledem k tomu, že v současnosti je v rámci programu ekologických inovací financováno více než 240 projektů; vzhledem k tomu, že v květnu 2013 Komise zveřejnila novou výzvu pro výběr dalších 45 projektů ekologických inovací včetně nových řešení příznivých pro životní prostředí; vzhledem k tomu, že v rámci provádění a financování iniciativy týkající se ekologických inovací v rámci programu CIP byli podpořeni nadějní evropští vývojáři ekologických inovací, a to díky poskytnutí rizikového kapitálu, který by pro ně jinak nebyl dostupný;

W.     vzhledem k tomu, že na období 2014–2020 je nový program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 finančním nástrojem pro realizaci Unie inovací; vzhledem k tomu, že v rámci příštího víceletého finančního rámce (VFR 2014–2020) se na ekologické inovace vztahuje také program LIFE (program pro životní prostředí a oblast klimatu na období 2014–2020);

X. vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých znepokojivě roste a je naléhavě třeba vypracovat politiky, na jejichž základě budou vznikat četnější a kvalitnější pracovní příležitosti pro mladé;

Y. vzhledem k tomu, že Parlament vítá iniciativu Komise nazvanou „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“, která uznává význam spolupráce s členskými státy;

Obecné politiky pro inteligentní, udržitelný růst a pracovní místa

1.  vyzývá Komisi, aby nadále pracovala na celoevropské vizi ekologických inovací v souvislosti s přechodem k nízkouhlíkovému hospodářství účinně využívajícímu zdroje, ale také aby se zaměřila na konkrétní cíle, prioritní oblasti a milníky;

2.  podporuje stěžejní iniciativu Komise strategie Evropa 2020, jejímž cílem je provést již nyní změny směrem k udržitelnému hospodářství; zdůrazňuje dále, že cílené investice do ekologické transformace regionů EU jsou velmi užitečným nástrojem k dosažení strategických cílů v oblasti regionální konvergence a územní soudržnosti;

3.  poukazuje na potenciál přímého a nepřímého vytváření kvalitních pracovních míst prostřednictvím důsledného uplatňování strategie EU 2020; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vyvíjely v této oblasti intenzivnější úsilí; oceňuje, že Komise prosazuje integrovanou strategii zeleného růstu v rámci stěžejní iniciativy „Unie inovací“, a zejména akčního plánu pro ekologické inovace, neboť se jedná o krok správným směrem;

4.  zdůrazňuje důležitost právních předpisů jako prostředku pro zvýšení poptávky po environmentálních technologiích; domnívá se, že konkurenceschopnost evropské výroby závisí na celosvětovém vedoucím postavení Evropy v oblasti ekologicky účinného zboží a produkce;

5.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly strategie pro propojení dovedností pracovní síly s příležitostmi nabízenými odvětvím ekologických technologií a zároveň se zaměřily na jednotlivá dílčí odvětví a jejich potřeby týkající se kvalifikovaných pracovníků;

6.  upozorňuje na to, že v přechodu na zelené udržitelné hospodářství tkví dvojí typ výhod, ekologických a hospodářských, které spočívají ve vytvoření udržitelných pracovních míst v EU i v rozvojovém světě prostřednictvím větší angažovanosti na inovativní výrobě paliv a materiálů a ve vzniku pracovních příležitostí v souvislosti se zpracováváním a distribucí biomateriálů podnikům, veřejnosti, soukromým spotřebitelům a domácnostem; zdůrazňuje, že tyto příležitosti by měly vytvořit kvalitní a udržitelná pracovní místa jak pro kvalifikované, tak pro nekvalifikované pracovníky; je si vědom toho, že je třeba na základě stávajících finančních nástrojů vypracovat dlouhodobý regulační rámec pro podporu udržitelnosti;

7.  poukazuje na složité problémy související se zabezpečením dodávek potravin, změnou klimatu, kvalitou půdy, nedostatkem surovin, přechodem na systémy využívající energie z obnovitelných zdrojů, energetickou účinností atd.; je si vědom toho, že ekologické inovace mohou při řešení mnoha z těchto problémů hrát důležitou roli; znovu opakuje, že tento přechod vyžaduje globální přístup, který se musí týkat i vzdělávání, odborné přípravy, rozvoje dovedností, výzkumu a inovací, investic ze soukromého i veřejného sektoru a rozvoje infrastruktury, což jsou všechno oblasti, které přispějí k vytváření různorodých a udržitelných pracovních příležitostí;

8.  je přesvědčen, že inovativní evropské společnosti potřebují nejen dotace, ale také lepší právní předpisy, lepší propojení s výzkumnou základnou a lepší a rozmanitější přístup k finančním prostředkům a k financování, od grantů až po půjčky a kapitálové financování; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby na vnitrostátní a evropské úrovni vytvořily vhodné podmínky;

9.  zdůrazňuje, že pracovní místa v oblasti ekologických inovací by se neměla omezovat pouze na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, zvyšování energetické účinnosti a odvětví dopravy, neboť ekologický růst představuje příležitost pro všechna odvětví, která by proto měla prozkoumat možnosti rozvoje ekologických produktů a zvýšit informovanost spotřebitelů o významu nakupování těchto produktů;

10. je přesvědčen, že má-li se zvýšit konkurenceschopnost společností, je zapotřebí rychlého vývoje čistých technologií; vyzývá proto Komisi, aby ekologické inovace tvořily ústřední prvek její průmyslové politiky;

11. vyzývá Komisi, aby usnadnila vývoj norem pro označování a jasných definic za účelem identifikace standardů ochrany životního prostředí u výrobků a služeb a informování o těchto standardech;

12. domnívá se, že nové udržitelné hospodářství v EU musí zajistit vyvážený hospodářský a sociální rozvoj; žádá ambiciózní udržitelnou průmyslovou politiku s důrazem na účinné využívání zdrojů; připomíná, že účinné využívání zdrojů a materiálů sníží náklady průmyslu a domácností, uvolní zdroje pro další investice a umožní větší nezávislost hospodářství EU na omezených zdrojích a vysoce nestálých trzích se zdroji; zdůrazňuje, že ekologické hospodářství musí nabízet vyhlídky na důstojné a dobře placené zaměstnání s rovnými příležitostmi pro muže a ženy a s důrazem na ochranu životního prostředí;

13. zdůrazňuje, že zatímco ekologická odvětví dnes poskytují 3,4 milionu pracovních míst a odhadovaný roční obrat ve výši 319 miliard EUR, jejich potenciál pro regionální růst, pracovní příležitosti a životní prostředí zůstává z velké části nevyužit, a v této souvislosti připomíná, že cena za nečinnost bude vysoká;

14. zdůrazňuje, že úspěch ekologických inovací vyžaduje cílenější a dlouhodobější investice, které musí zahrnovat zejména oblasti vzdělávání a odborné přípravy, výzkumu a vývoje, infrastruktury atd.;

15. vítá stávající univerzitní programy a pracovní vzdělávací programy, které se soustředí na ekologickou, hospodářskou a sociální udržitelnost; zdůrazňuje, že je třeba uspokojovat nové vzdělávací potřeby týkající se rozvoje udržitelných pracovních míst;

16. je pevně přesvědčen, že tržně orientovaná politika v oblasti životního prostředí se může stát motorem růstu a zaměstnanosti ve všech odvětvích hospodářství; zdůrazňuje, že předvídatelné rámcové podmínky podporující investice jsou základem, který umožní inovačním podnikům co nejlépe využívat těchto příležitostí ve prospěch životního prostředí a zaměstnanců;

17. je si vědom toho, že přechod hospodářství na nové segmenty trhu může přilákat mladou generaci pracovníků a vést k vytvoření nových pracovních příležitostí v oblasti ekologických inovací;

Pojetí ekologických inovací

18. vítá sdělení Komise „Inovace pro udržitelnou budoucnost – Akční plán pro ekologické inovace“ (COM(2011)0899);

19. poukazuje na možné synergické účinky ekologických inovací při vytváření udržitelných a kvalitních pracovních míst, při ochraně životního prostředí a snižování ekonomické závislosti;

20. vyzdvihuje šíři pojmu ekologické inovace, který je definován jako každá forma inovace usilující o pokrok s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje díky snížení dopadů na životní prostředí a díky účinnějšímu a zodpovědnějšímu využívání přírodních zdrojů;

21. vyzývá Komisi, aby zmapovala různá pojetí ekologických inovací a s nimi související výzvy a zajistila jednotné chápání různých strategických příležitostí, které ekologické inovace nabízejí pro budoucnost;

22. domnívá se, že definice „ekologických pracovních míst“ (v odvětví environmentálního zboží a služeb) dle Eurostatu, v níž se např. uvádí, že hlavním cílem ekologických technologií a produktů musí být ochrana životního prostředí nebo řízení zdrojů, je vhodná k tomu, aby se zabránilo odlišným statistikám, ale považuje za nezbytné dále rozvíjet jednotnou definici ekologických pracovních míst a ekologického růstu platnou pro celou EU, která by zahrnovala také např. odvětví veřejné dopravy; považuje v další fázi za užitečné uvážit komplexnější definici ekologických pracovních míst, která by zahrnovala dodatečná pracovní místa/činnosti;

23. zdůrazňuje nevyužitý potenciál přínosu ekologických inovací životnímu prostředí, jelikož se od něj očekává, že napomůže snížit emise skleníkových plynů, dalších škodlivin a produkci odpadu, mimo jiné prostřednictvím zvýšeného využívání recyklovaných materiálů a výroby kvalitních produktů s menším dopadem na životní prostředí, a že usnadní výrobní procesy a služby šetrnější k životnímu prostředí; zdůrazňuje, že je zapotřebí zaměřit se na překážky a bariéry, které brání uvádění ekologických inovací na trh a celosvětovému rozšíření těchto produktů a služeb;

24. vyzývá Komisi, aby za účelem podpory udržitelného růstu začlenila do evropského semestru specifická doporučení týkající se ekologických inovací;

25. je si vědom toho, že ekologické inovace představují jednoznačnou podnikatelskou příležitost pro využití mezer na trhu, přičemž malé a střední podniky, zakladatelé nových podniků, živnostníci a podnikatelé mají možnost těžit z nových trhů a modelů podnikání a také tradiční hospodářská odvětví se mohou oživit tím, že stávající pracovní místa učiní ekologičtějšími, což spočívá v jejich adaptaci na udržitelné výrobní a pracovní postupy účinně využívající zdroje;

26. vyzývá Komisi, aby rozvíjela systematický přístup k politice ekologických inovací založený na přiměřených rámcových podmínkách, které umožní rovné podmínky pro ekologické inovace v podnicích a infrastruktuře, což poskytne podnikům a spotřebitelům možnost činit udržitelná rozhodnutí;

27. vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily ekologické normy pro zadávání veřejných zakázek, díky čemuž dojde k posílení pilotní úlohy veřejných orgánů jakožto zákazníků;

28. poukazuje zejména na význam přístupu k odpovídající odborné přípravě a k možnostem rozvoje dovedností v oblasti ekologických inovací, což zaměstnavatelům zajistí požadovanou kvalifikovanou pracovní sílu, mladým lidem znalosti, dovednosti a schopnosti nutné k tomu, aby se uplatnili na nově vytvořených pracovních místech v oblasti inovací, a pracovníkům snazší přechod z odvětví zaznamenávajících pokles do nových, ekologických odvětví; zdůrazňuje v této souvislosti, že soubory těchto nových dovedností lze rozvíjet v rámci učňovské přípravy v zemědělství i v rámci jiných forem odborné přípravy;

29. doporučuje, aby byl podporován tvůrčí a inovační potenciál mladých lidí přispívat k udržitelnému rozvoji a aby se zlepšil jejich přístup k finančním prostředkům.

EU, členské státy a regiony

30. zdůrazňuje nutnost začlenit koncept ekologických inovací do všech součástí politiky vzhledem k tomu, že ekologické inovace jsou průřezovou politickou oblastí; vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby podporovaly spolupráci mezi různými ministerstvy a politickými úrovněmi a pravidelně monitorovaly provádění dotčených politik;

31. vyzývá všechny klíčové subjekty, aby spolupracovaly v otázkách ekologického růstu, inovací a pracovních míst v každém odvětví a využívaly existující nástroje, jako jsou technologické platformy, odborné panely zaměřené na dovednosti, společné technologické iniciativy, hlavní trhy, klastry a průmyslové skupiny na vysoké úrovni;

32. vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly nové právní předpisy a posílily stávající právní předpisy v oblasti rozvoje a využívání energií z obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti a zároveň zajistily právní jistotu a rovné podmínky a podporu veřejných a soukromých investic;

33. vyzývá členské státy, aby zlepšily koordinaci těchto politik a především podporovaly regionální partnerství pro růst, inovace, zaměstnanost a rovné příležitosti žen a mužů a také přeshraniční iniciativy;

34. upozorňuje na potenciál ekologických inovací, co se týče vytváření pracovních míst v udržitelném hospodářství; vyzývá Komisi, aby vytvořila platformu, jež členským státům umožní koordinovat jejich úsilí při vytváření nových udržitelných pracovních míst a růstu;

35. naléhavě vyzývá členské státy, aby si při řešení problémů souvisejících s ekonomickým, sociálním a environmentálním dopadem změny klimatu vyměňovaly zkušenosti a osvědčené postupy, pokud jde o možnosti zaměstnání;

36. vyzývá k horizontální integraci pojmu ekologické inovace do strukturálních fondů a fondů soudržnosti; doporučuje, aby místní a regionální orgány v souladu s právní a institucionální strukturou každého členského státu v zájmu vytváření nových pracovních míst v udržitelném hospodářství přijaly strategie rozvoje, které by byly v souladu s cíli strategie EU 2020;

37. zastává názor, že stávající a navrhované právní předpisy EU v oblasti životního prostředí mají značný potenciál k vytváření nových pracovních míst v oblastech, jako jsou ovzduší, půda a voda, energie, veřejné služby, zemědělství, doprava, cestovní ruch, lesnictví a environmentální řízení, a vyzývá členské státy, aby tyto právní předpisy uplatňovaly;

38. zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zlepšit efektivitu trhu s uhlíkem v EU, aby byla technologiím šetrným ke klimatu poskytnuta investiční jistota;

39. vyzývá k vytvoření silnější vazby mezi základním výzkumem a průmyslovými inovacemi a mezi inovacemi a výrobním procesem; naléhavě vyzývá Komisi, aby pro každý členský stát zahájila výzkumné/konzultační případové studie zaměřené na ekologické inovace;

40. zdůrazňuje, že ekologické inovace EU podporují účinnější využívání zdrojů za našimi hranicemi, čímž omezují vyčerpávání globálních zdrojů; naléhavě proto vyzývá členské státy, aby posílily své vnitrostátní strategie účinného využívání zdrojů a sdílely své znalosti na mezinárodních fórech;

41. zdůrazňuje důležitost lepšího začlenění osvědčených postupů ekologických inovací do reálné ekonomiky, aby se zviditelnil pokrok, který přinášejí lidem do jejich každodenního života;

42. vyzdvihuje skutečnost, že výzkum tvoří základ pro ekologické a jiné inovace; poukazuje na velkou perspektivu růstu v oblasti ekologických inovací a na to, že vzhledem k příležitostem, které tento růst přináší z hlediska nových a kvalitních pracovních míst, má Evropa potenciál stát se v této oblasti celosvětovou špičkou;

43. domnívá se, že ekologické inovace jsou plně v souladu s investičními prioritami pro výzkum, inovace, klima a životní prostředí v nadcházejícím programovém období strukturálních fondů;

44. zdůrazňuje nezbytnou úlohu, kterou mohou mít partnerství a součinnost mezi sektorem vzdělávání, podniky a místními a regionálními úřady při zajišťování příslušného odborného vzdělávání, a to i pokud jde o vzdělávání mužů i žen v oblasti přírodních věd a technologií, poskytování služeb zaměřených na utváření profesní dráhy a zajišťování kvalitních a financovaných stáží a příležitostí k duálnímu vzdělávání, s cílem umožnit široký přístup k pracovním příležitostem a kvalitním pracovním místům vznikajícím prostřednictvím ekologických inovací;

45. vybízí členské státy, aby podniky, zejména ty malé a střední, motivovaly pobídkami k větším investicím do činností výzkumu a vývoje v soukromém sektoru; vítá v této souvislosti akční plán pro ekologické inovace;

46. naléhavě vyzývá členské státy, aby posílily svou přeshraniční spolupráci, a zajistily tak šíření technologií a osvědčených postupů v rámci celé EU v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti Evropy;

47. vyzývá k tomu, aby se využívání nejosvědčenějších ekologických inovací propagovalo zejména v rozvojových zemích, kde lze například prostřednictvím účinnějšího procesu výroby dřevěného uhlí, kompostovacích záchodových systémů, využívání energie z obnovitelných zdrojů, systémů na čištění vody a mnoha dalších inovací významnou měrou a přitom relativně levně zvýšit kvalitu života, zlepšit zdraví a podpořit udržitelné podnikání a zaměstnanost;

48. naléhavě vyzývá členské státy, aby v rámci zajištění sociálně odpovědného přechodu na kvalitní ekologická pracovní místa využily v co nejkratší lhůtě programy ESF zaměřené na rozvoj dovedností, odborné vzdělávání a rekvalifikaci zaměstnanců;

Financování ekologických inovací

49. poukazuje na prospěšnost fiskálních politik a vyzývá členské státy, aby za účelem podpory ekologických inovací přesunuly daňovou zátěž ze zdanění práce na zdanění využívání zdrojů a znečišťování;

50. naléhavě vyzývá Komisi, aby definovala dotace, které škodí životnímu prostředí, jako „výsledek vládního opatření, které uděluje výhodu spotřebitelům nebo výrobcům za účelem doplnění jejich příjmů nebo snížení jejich nákladů, zároveň však působí v neprospěch postupů šetrných k životnímu prostředí“; vyzývá Komisi a členské státy, aby bezodkladně schválily konkrétní plány na odstranění všech dotací, jež mají na základě této definice škodlivý vliv na životní prostředí;

51. vyzývá Komisi a členské státy, aby do roku 2020 postupně odstranily všechny dotace, jež mají škodlivý vliv na životní prostředí, včetně dotací a finančních podpor pro fosilní paliva a dotací, které pobízejí k neúčinnému využívání obnovitelných zdrojů, a aby prostřednictvím národních programů reforem předkládaly zprávy o pokroku v této oblasti;

52. zdůrazňuje, že pro ekologické inovace by měly být přínosné nové finanční nástroje a prostředky EU ze stěžejních iniciativ Unie inovací a Evropa účinněji využívající zdroje, a rovněž politika soudržnosti po roce 2013 a Horizont 2020;

53. považuje za důležité, aby ekologické inovace a environmentální technologie byly dlouhodobě životaschopné z finančního hlediska a z hlediska hospodářské soutěže; domnívá se, že podpora veřejných investic by měla vybízet k výrobním metodám šetrným k životnímu prostředí v případech, kdy se poskytuje veřejná podpora;

54. vítá možnosti financování ekologických inovací, které jsou stanoveny v rámci Společné zemědělské politiky a také v programech COSME, Horizont 2020 a LIFE, zároveň však trvá na tom, aby byla finanční pomoc dostupnější s cílem zvýšit praktické využití již vytvořených ekologických inovací;

55. vyzývá Komisi, aby uplatnila nezbytné nástroje a vyčlenila dostatečné rozpočtové prostředky a zajistila tak v souvislosti s ekologickými inovacemi hladký přechod mezi rámcovým programem pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) a programem Horizont 2020 a aby snížila procedurální překážky pro malé a střední podniky a jejich finanční zatížení; připomíná zásadní význam rovného zastoupení mužů a žen při rozhodování ve všech fázích a aspektech financování;

56. naléhavě vyzývá členské státy, aby začlenily ekologické inovace do svých strategií na období 2014–2020 jakožto prostředek pro podporu ekologického hospodářství, růstu a vytváření nových pracovních míst, díky čemu zajistí rozvoj rovných podmínek podnikání a podpoří spolupráci mezi oblastmi vzdělávání, obchodu a vědy;

57. zdůrazňuje, že iniciativa pro ekologické inovace je průřezovým programem, který podporuje projekty ekologických inovací v různých odvětvích, přestože současné priority výzvy k ekologickým inovacím na rok 2012 jsou omezené na určitý počet oblastí zájmu; znovu proto připomíná, že možnost získat finanční prostředky by měly mít všechna odvětví a obchodní aktivity;

58. vyzývá zejména Komisi, aby sestavila program pro jasně vymezené, cílené a posílené prostředky pro projekty tržní replikace, rizikový kapitál, vytváření sítí a internacionalizaci ekologických inovací a jejich uvádění na trh v EU malými a středními podniky;

59. domnívá se, že jelikož nové obchodní modely začínají otřásat tradičními dodavatelskými řetězci, v prioritách iniciativy pro ekologické inovace by se v příštím finančním období měla lépe odrážet schopnost zohledňovat globalizaci a její dopady na hospodářství a dodavatelské řetězce EU;

60. domnívá se, že potenciál malých a středních podniků a družstev, co se týče podpory ekologických inovací, nebyl ještě plně vyčerpán; vyzývá proto ke konkrétním možnostem financování malých a středních podniků a družstev v souvislosti s koncepcemi ekologických inovací;

61. je přesvědčen, že inovační nástroje financování jsou zapotřebí za účelem zajištění lepších příležitostí pro budování kapacit a vytváření sítí;

62. zdůrazňuje, že zvýšení objemu prostředků musí být spojeno se zjednodušením postupů financování;

63. upozorňuje, že budoucí politika soudržnosti zahrnuje jako předběžnou podmínku pro regiony EU také strategii inteligentní specializace; vybízí regiony, aby spustily kampaně, které zvýší informovanost všech cílových skupin za účelem začlenění ekologické inovace do regionálních a celostátních strategií inteligentní specializace;

64. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

V době hospodářské krize, vysoké míry nezaměstnanosti, vysokých cen energií, nedostatku surovin a závislosti na dovozech představuje udržitelné vytváření pracovních míst a udržitelný hospodářský růst nezbytný prvek pro zajištění sociální soudržnosti. Inovace představují jedno z řešení, jak tohoto cíle dosáhnout, a proto by měly být podporovány. Jednou z možností je využití ekologických inovací, což je koncepce spojující ochranu životního prostředí s růstem, konkurenceschopností a tvorbou pracovních míst.

Inovace šetrné k životnímu prostředí jsou nezbytné k tomu, aby bylo mimo jiné možné zajistit snižování emisí skleníkových plynů, účinněji využívat zdroje, jako je voda a suroviny, zvýšit využívání recyklovaných materiálů, vyrábět kvalitní výrobky s menším dopadem na životní prostředí a stejně tak vyvíjet výrobní postupy a služby, které jsou šetrnější k životnímu prostředí.

Ekologické inovace mají široký rozsah – může se jednat o nové vodní filtry na čištění odpadních vod, tenčí a silnější ocel, díky níž se sníží množství odpadního materiálu, nebo obchodní model zaměřený na prodej opravárenských služeb namísto produktů. Příkladem ekologických inovací jsou také projekty sdílení kol a automobilů zavedené v mnoha evropských městech, např. projekt Villo Velo v belgickém Bruselu.

Aktuální situace a budoucí výzvy

Komise v současné době podporuje ekologické inovace prostřednictvím pilotních projektů a projektů tržní replikace, tržně orientovaných finančních nástrojů a partnerství veřejného a soukromého sektoru na základě rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP). Aby byla zajištěna kontinuita mezi programy CIP a Horizont 2020, jsou tyto nástroje zahrnuty také v návrhu programu Horizont 2020. Opatření zaměřená na politiku ekologických inovací by proto měla být zařazena mezi finanční nástroje pro kapitálovou a dluhovou záruku v rámci „přístupu k rizikovému financování“ programu Horizont 2020.

Komise předložila první výzvu k předkládání projektů zaměřených na ekologické inovace v roce 2008. Aktuální prioritní oblasti výzvy k předkládání návrhů v oblasti ekologických inovací za rok 2012 jsou následující: recyklace materiálů, udržitelné stavební materiály, potravinářský a nápojový průmysl, vodohospodářství a ekologické podnikání. Pokud jde o připravované výzvy, mělo by se počítat s rozšířením na všechna odvětví a obchodní aktivity.

Růst v oblasti ekologických technologií z minulých let ukazuje, že investování do ekologického růstu je obrovskou hospodářskou příležitostí. Zatímco téměř každé odvětví utrpělo v důsledku recese velké ztráty, ekologické odvětví i přes pokles růstu stále roste. Evropská ekologická odvětví mají dle odhadu roční obrat ve výši 319 miliard EUR (2,5 % HDP EU) a v současnosti zaměstnávají 3,4 milionu osob. V letech 2004 až 2008 bylo v této oblasti vytvořeno přibližně 600 000 nových pracovních míst. Roční nárůst zaměstnanosti ve všech dílčích odvětvích mezi roky 2000 až 2008 dosáhl zhruba 7 %. EU je silným aktérem v procesu ekologických inovací, jelikož se na celosvětovém obratu podílí 30 % a na celosvětovém vodním a odpadovém hospodářství 50 %.

V posledních letech byl vytvořen přibližně milion nových ekologických pracovních míst a v mnoha zemích jsou ekologické technologie (známé také jako „čisté technologie“) již nyní jedním z největších zaměstnavatelů v evropském hospodářství. Očekává se, že do roku 2020 se celosvětový obrat odvětví ekologických technologií zdvojnásobí na 3100 miliard EUR. V Německu již toto odvětví přispívá k HDP 8 % a očekává se, že do roku 2020 tento podíl vzroste na 14 %. Např. v Rakousku pracuje v odvětví ekologických technologií 4,8 % všech zaměstnanců a navzdory hospodářské krizi tento podíl mezi roky 2010 a 2011 vzrostl o 0,6 %.

Ekologická pracovní místa a ekologický růst jsou v EU předmětem celé řady různých výkladů. Za ekologická pracovní místa bývala obvykle považována ta, která byla spjata s ochranou biologické rozmanitosti a životního prostředí, v současnosti k nim patří i ta v oblastech, jako jsou nízkouhlíkové technologie, energetická účinnost a obchodování s uhlíkem. Pojem „ekologická pracovní místa“ se používá v různých kontextech a slouží různým účelům. Může to vést ke zkreslení statistik týkajících se ekologického růstu. Evropská komise používá širší definici než Eurostat, který uvádí, že hlavním cílem ekologických technologií a produktů musí být ochrana životního prostředí nebo řízení zdrojů. Aby se tedy zabránilo zavádějícím statistikám ohledně vývoje ekologických pracovních míst a ekologického růstu, měla by být vypracována jednoznačně formulovaná a úžeji vymezená celoevropská definice ekologických pracovních míst a ekologického růstu. Prvním krokem k jasnější a lepší definici by bylo zařazení veřejné dopravy do definice odvětví environmentálního zboží a služeb. Ve vylepšené definici by rovněž měly být stanoveny určité minimální standardy pracovních podmínek. Dále by bylo vhodné vypočítat čistý účinek na zaměstnanost spojený s tvorbou ekologických pracovních míst a ekologického růstu, a to s cílem zajistit podstatné údaje.

Evropský tvůrce právních předpisů, členské státy a podniky by při podpoře nových postupů, technologií a služeb, které přispívají k větší udržitelnosti podniků a vytvářejí nová ekologická pracovní místa, měli mít na paměti, že cílem ekologických inovací není vytvářet ekologická pracovní místa za každou cenu. Základními zásadami by vždy měly být sociálně přijatelné a spravedlivé pracovní podmínky a zohlednění ekologické, hospodářské a sociální udržitelnosti.

Financování ekologických inovací

EU vytvořila celou řadu nástrojů, které se zaměřují na inovace a podnikání v oblasti životního prostředí. Na podporu ekologických inovací je aktuálně k dispozici 433 milionů EUR, které jsou vyčleněny z rámcového programu EU pro konkurenceschopnost a inovace. V současné době mohou být environmentální služby a technologie financovány rovněž z evropského programu financování LIFE+, který spolufinancuje projekty, jež přispívají k rozvoji a demonstraci inovačních přístupů, technologií, metod a nástrojů a jsou zaměřeny především na veřejný sektor. Na podporu projektů tržní replikace týkajících se ekologických inovací je nyní vyčleněno téměř 200 milionů EUR, které směřují do podnikatelského sektoru.

Nový program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 na období 2014–2020 je finančním nástrojem pro realizaci Unie inovací. Podle víceletého finančního rámce (VFR 2014–2020) se na iniciativu pro ekologické inovace vztahuje také program LIFE (program pro životní prostředí a oblast klimatu na období 2014–2020), a to v takovém rozsahu, aby nedocházelo k překrývání s programem Horizont 2020.

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (19. 9. 2013)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

na téma „Ekologické inovace – zaměstnanost a růst díky politice v oblasti životního prostředí“
(2012/2294(INI))

Navrhovatel: Phil Bennion

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–    s ohledem na strategii Evropa 2020, která vyzývá k rozvoji inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu,

–    s ohledem na nový nástroj „záruka pro mladé lidi“,

–    s ohledem na zprávu nadace Eurofound z ledna 2013 nazvanou „Ekologizace průmyslu v EU: příprava na změny z hlediska množství a kvality pracovních míst a jejich zvládání“,

–    s ohledem na zprávu nadance Eurofound z roku 2011 nazvanou „Průmyslové vztahy a udržitelnost: úloha sociálních partnerů při přechodu na zelené hospodářství“,

A.  vzhledem k tomu, že ekologické inovace jsou základním kamenem pro další utváření strategie EU pro ekologicky, ekonomicky a sociálně udržitelný růst, na jejímž základě mají být vytvářeny kvalitní pracovní příležitosti v řadě odvětví;

B.   vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých znepokojivě roste a je naléhavě třeba vypracovat politiky, na jejichž základě budou vznikat četnější a kvalitnější pracovní příležitosti pro mladé;

C.  vzhledem k tomu, že tato změna může stabilizovat zaměstnanost a zvýšit počet pracovních míst a může mít i značný vliv na související oblasti; vzhledem k tomu, že tam, kde byly vytvořeny spolehlivé rámcové podmínky, lze zaznamenat stálý nárůst v počtu pracovních příležitostí a v jistotě zaměstnání, který je upevňován rostoucím vývozem;

D.  vzhledem k tomu, že Parlament oceňuje iniciativu Komise nazvanou „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“, která uznává význam spolupráce s členskými státy;

E.   vzhledem k tomu, že se usnesení Parlamentu ze dne 7. září 2010 o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství[1] odkazuje na definici udržitelných pracovních míst, kterou vypracovala Mezinárodní organizace práce, a zdůrazňuje, že ekologické inovace mají významnou úlohu ve všech průmyslových a výrobních odvětvích;

1.   poukazuje na potenciál přímého a nepřímého vytváření kvalitních pracovních míst prostřednictvím důsledného uplatňování strategie EU 2020; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vyvíjely v této oblasti intenzivnější úsilí; oceňuje, že Komise prosazuje integrovanou strategii zeleného růstu v rámci stěžejní iniciativy „Unie inovací“, a zejména akčního plánu pro ekologické inovace, neboť se jedná o krok správným směrem;

2.   zdůrazňuje, že úspěch ekologických inovací vyžaduje cílenější a dlouhodobější investice, které musí zahrnovat zejména oblasti vzdělávání a odborné přípravy, výzkumu a vývoje, infrastruktury atd.;

3.   poukazuje na to, že prostřednictvím ekologických inovací se otevřelo široké spektrum různých pracovních příležitostí vyžadujících různé stupně dovedností, a to nejen pokud jde o pracovní místa v oblasti ekodesignu a v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a ve znalostních odvětvích, kde je třeba vysoké míry vzdělání, ale i co se týče práce ve výrobním odvětví, která vyžaduje praktičtější dovednosti; upozorňuje na to, že ekologické inovace, které zdokonalí nebo pozmění výrobní postup, mohou navrhovat pracovníci na všech úrovních;

4.   konstatuje, že v zájmu dosažení cílů strategie EU 2020 a využití potenciálu tvorby pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství je třeba zvýšit energetickou účinnost bydlení a stavebnictví, podíl obnovitelných zdrojů energie, technologií šetrných k životnímu prostředí, udržitelné dopravy a mobility a udržitelného zemědělství, lesního hospodářství a rybolovu, rozvíjet poradenské služby v oblasti životního prostředí, recyklaci/opětovné využívání materiálů, výrobní postupy s nízkými nároky na zdroje, recyklaci materiálů v uzavřených systémech a ekodesign a zvýšit investice do znalostních odvětví; poukazuje na to, že velký potenciál pro tvorbu ekologických pracovních míst skýtá i odvětví služeb a odvětví sociální ekonomiky[2];

5.   je pevně přesvědčen, že tržně orientovaná politika v oblasti životního prostředí se může stát motorem růstu a zaměstnanosti ve všech odvětvích hospodářství, a zdůrazňuje, že předvídatelné rámcové podmínky podporující investice jsou předpokladem pro to, aby inovativní podniky mohly co nejlépe využít těchto příležitostí ve prospěch životního prostředí a zaměstnanců;

6.   je si vědom toho, že orientace hospodářství na nové segmenty trhu může přilákat mladou generaci pracovníků a vést k vytvoření nových pracovních příležitostí v oblasti ekologických inovací;

7.   zdůrazňuje význam ekologických inovací, které umožňují aktivní účast občanů a jež lze využít v domácnostech, nemovitostech a zemědělských hospodářstvích; poukazuje rovněž na důležitou úlohu mikropodniků při vytváření nových pracovních míst, např. v rámci zpracovávání odpadu a jeho opětovného využívání na místní úrovni, v rámci výroby a úspory energie a v jiných oblastech ekologických inovací;

8.   je si vědom toho, že ekologické inovace představují jednoznačnou podnikatelskou příležitost pro využití mezer na trhu, přičemž malé a střední podniky, zakladatelé nových podniků, živnostníci a podnikatelé mají možnost těžit z nových trhů a modelů podnikání, zatímco tradiční hospodářská odvětví se mohou oživit prostřednictvím „ekologizace“ stávajících pracovních míst, která spočívá v jejich adaptaci na udržitelné výrobní a pracovní postupy;

9.   doporučuje, aby byly podporovány tvůrčí a inovativní schopnosti mladých lidí, kteří tak budou moci přispívat k udržitelnému rozvoji a získat snazší přístup ke zdrojům financování;

10. upozorňuje na to, že v přechodu na zelené udržitelné hospodářství tkví dvojí typ výhod, ekologických a hospodářských, které spočívají ve vytvoření udržitelných pracovních míst v EU i v rozvojovém světě prostřednictvím větší angažovanosti na inovativní výrobě pohonných látek a materiálů a ve vzniku pracovních příležitostí v souvislosti se zpracováváním a distribucí biomateriálů podnikům, veřejnosti, soukromým spotřebitelům a domácnostem; zdůrazňuje, že tyto příležitosti by měly vytvořit kvalitní a udržitelná pracovní místa pro kvalifikované i nekvalifikované pracovníky; je si vědom toho, že je třeba na základě stávajících finančních nástrojů vypracovat dlouhodobý regulační rámec pro podporu udržitelnosti;

11. poukazuje na složité problémy související se zabezpečením dodávek potravin, změnou klimatu, kvalitou půdy, nedostatkem surovin, přechodem na systémy využívající energie z obnovitelných zdrojů, energetickou účinností atd.; je si vědom toho, že ekologické inovace mohou při řešení mnoha z těchto problémů hrát důležitou roli; znovu opakuje, že přechod na biohospodářství vyžaduje globální přístup, který se musí týkat i vzdělávání, odborné přípravy, rozvoje dovedností, výzkumu a inovací, investic ze soukromého i veřejného sektoru a rozvoje infrastruktury, což jsou všechno oblasti, které přispějí k vytváření různorodých a udržitelných pracovních příležitostí;

12. poukazuje na možné synergické účinky ekologických inovací při vytváření udržitelných a kvalitních pracovních míst, při ochraně životního prostředí a snižování ekonomické závislosti;

13. poukazuje zejména na význam přístupu k přiměřené odborné přípravě a k možnostem rozvoje dovedností v oblasti ekologických inovací, což zaměstnavatelům zajistí požadovanou kvalifikovanou pracovní sílu, mladým lidem schopnosti nutné k tomu, aby se uplatnili na trhu nově vytvořených pracovních míst v oblasti inovací, a pracovníkům snazší přechod z odvětví zaznamenávajících pokles do nových ekologických odvětví; v této souvislosti zdůrazňuje, že soubory těchto nových dovedností lze rozvíjet v rámci učňovské přípravy v zemědělství i v rámci jiných forem odborné přípravy;

14. vyzdvihuje skutečnost, že výzkum tvoří základ pro ekologické a jiné inovace; poukazuje na velkou perspektivu růstu v oblasti ekologických inovací a na to, že vzhledem k příležitostem, které tento růst přináší z hlediska nových a kvalitních pracovních míst, má Evropa potenciál stát se v této oblasti celosvětovou špičkou;

15. vyzývá k tomu, aby se využívání nejosvědčenějších ekologických inovací propagovalo zejména v rozvojových zemích, kde lze například prostřednictvím účinnějšího procesu výroby dřevěného uhlí, kompostovacích záchodových systémů, používání energie z obnovitelných zdrojů, systémů na čištění vody a mnoha dalších inovací významnou měrou a přitom relativně levně zvýšit kvalitu života, zlepšit zdraví a podpořit udržitelné podnikání a zaměstnanost;

16. poukazuje na nezbytnou úlohu, kterou mohou mít partnerství a součinnost mezi podniky, sektorem vzdělávání a místními a regionálními úřady při zajišťování příslušné odborné přípravy, a to i  pokud jde o vzdělávání mužů i žen v oblasti přírodních věd, poskytování služeb zaměřených na utváření profesní dráhy a zajišťování kvalitní a placené odborné přípravy a příležitostí k duálnímu vzdělávání, s cílem umožnit široký přístup k pracovním příležitostem a kvalitním pracovním místům vznikajícím prostřednictvím ekologických inovací;

17. vyzývá členské státy, aby podniky, a zejména ty malé a střední, motivovaly pobídkami k větším investicím do výzkumu a vývoje v soukromém sektoru; vítá v této souvislosti akční plán pro ekologické inovace;

18. naléhavě vyzývá členské státy, aby posílily svou přeshraniční spolupráci, a zajistily tak šíření technologií a osvědčených postupů v rámci celé EU v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti Evropy;

19. naléhavě vybízí členské státy, aby v rámci zajištění sociálně odpovědného přechodu na kvalitní ekologická pracovní místa využily v co nejkratší lhůtě programy ESF pro zvýšení kvalifikace, vzdělávání a rekvalifikaci zaměstnanců.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

18.9.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Regina Bastos, Heinz K. Becker, Phil Bennion, Pervenche Berès, Vilija Blinkevičiūtė, Philippe Boulland, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Minodora Cliveti, Frédéric Daerden, Karima Delli, Sari Essayah, Richard Falbr, Marian Harkin, Nadja Hirsch, Danuta Jazłowiecka, Ádám Kósa, Jean Lambert, Patrick Le Hyaric, Verónica Lope Fontagné, Olle Ludvigsson, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Siiri Oviir, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Licia Ronzulli, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Jutta Steinruck, Traian Ungureanu, Andrea Zanoni

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Claudette Abela Baldacchino, Georges Bach, Jürgen Creutzmann, Sergio Gutiérrez Prieto, Anthea McIntyre, Ria Oomen-Ruijten, Antigoni Papadopoulou

  • [1]  Přijaté texty, P7_TA(2010)0299.
  • [2]  Výraz „sociální ekonomika“ je třeba překládat podle francouzského „économie sociale et solidaire“ a do jazyků, jako je španělština, portugalština a další jim podobné, by se mělo toto spojení převádět stejným způsobem.

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (2. 7. 2013)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

o ekologických inovacích – zaměstnanost a růst díky politice životního prostředí
(2012/2294(INI))

Navrhovatel: Jens Nilsson

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  Vyzdvihuje šíři pojmu ekologické inovace, který je definován jako každá forma inovace usilující o pokrok směrem k cíli udržitelného rozvoje díky snížení dopadů na životní prostředí nebo díky účinnějšímu a zodpovědnějšímu využívání přírodních zdrojů;

2.  podporuje stěžejní iniciativu Komise strategie Evropa 2020, jejímž cílem je provést nyní změny směrem k udržitelnému hospodářství; zdůrazňuje dále, že cílené investice do ekologické transformace regionů EU jsou velmi užitečným nástrojem k dosažení strategických cílů v oblasti regionální konvergence a územní soudržnosti;

3.  zdůrazňuje nevyužitý potenciál ekologických inovací přínosných pro životní prostředí, od kterých se očekává, že napomohou ke snížení emisí skleníkových plynů, mimo jiné větším využíváním recyklovaných a obnovitelných materiálů a výrobou kvalitních produktů s menším dopadem na životní prostředí, a že usnadní výrobní procesy a služby šetrnější k životnímu prostředí; upozorňuje na prospěch, který přináší plné využívání ekologických inovací fiskálním politikám, i na to, že ke zvýšení účinnosti může dojít nejen v rozpočtové otázce; zdůrazňuje potřebu přijmout opatření zaměřená na překážky a bariéry zabraňující uvádění ekologických inovací na trh a internacionalizaci těchto produktů a služeb;

4.  domnívá se, že všechny ekologické inovace by měly přispívat k udržitelnému regionálnímu růstu a k plnění cílů Unie v oblasti životního prostředí;

5.  zdůrazňuje, že pro ekologické inovace by měly být přínosné nové finanční nástroje a prostředky EU ze stěžejních iniciativ Unie inovací a Evropa účinněji využívající zdroje, a rovněž politika soudržnosti po roce 2013 a Horizont 2020; poukazuje na potřebu začlenění pojmu ekologických inovací do všech oblastí politiky;

6.  zdůrazňuje, že iniciativa pro ekologické inovace je průřezovým programem, který podporuje projekty ekologických inovací v různých odvětvích, přestože současné priority výzvy k ekologickým inovacím pro rok 2012 jsou omezené na určitý počet oblastí zájmu; znovu proto připomíná, že všechny odvětví i obchodní aktivity by měly mít nárok na získání finančních prostředků;

7.  upozorňuje, že budoucí politika soudržnosti zahrnuje jako předběžnou podmínku pro regiony EU také strategii inteligentní specializace, a vybízí regiony, aby spustily kampaně, které zvýší informovanost všech cílových skupin za účelem začlenění ekologické inovace do regionálních a celostátních strategií inteligentní specializace;

8.  domnívá se, že ekologické inovace jsou plně v souladu s investičními prioritami pro výzkum, inovace, klima a životní prostředí pro nadcházející programové období strukturálních fondů;

9.  zdůrazňuje, že zatímco ekologická odvětví dnes poskytují 3,4 milionu pracovních míst a odhadovaný roční obrat ve výši 319 miliard EUR, jejich potenciál pro regionální růst, pracovní příležitosti a životní prostředí zůstává z velké části nevyužit, a v této souvislosti připomíná, že cena za nečinnost bude vysoká;

10. zdůrazňuje význam odpovědnosti na místní a regionální úrovni prostřednictvím aktivního zapojení veřejných i soukromých subjektů a občanské společnosti do politik a akcí podporujících ekologické inovace;

11. doporučuje, aby byl podporován tvůrčí a inovační potenciál mladých lidí přispívat k udržitelnému rozvoji a aby se zlepšil jejich přístup k finančním prostředkům.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

20.6.2013

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

36

1

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

François Alfonsi, Luís Paulo Alves, Francesca Barracciu, Jean-Jacob Bicep, Victor Boştinaru, John Bufton, Alain Cadec, Nikos Chrysogelos, Rosa Estaràs Ferragut, Brice Hortefeux, Danuta Maria Hübner, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Vincenzo Iovine, María Irigoyen Pérez, Seán Kelly, Mojca Kleva Kekuš, Constanze Angela Krehl, Petru Constantin Luhan, Ramona Nicole Mănescu, Vladimír Maňka, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Ana Miranda, Jens Nilsson, Lambert van Nistelrooij, Jan Olbrycht, Wojciech Michał Olejniczak, Markus Pieper, Tomasz Piotr Poręba, Monika Smolková, Georgios Stavrakakis, Nuno Teixeira, Kerstin Westphal, Hermann Winkler, Joachim Zeller

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Giommaria Uggias

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Miroslav Ouzký, Marit Paulsen

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

25.9.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

47

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Elena Oana Antonescu, Sophie Auconie, Pilar Ayuso, Paolo Bartolozzi, Sergio Berlato, Lajos Bokros, Franco Bonanini, Milan Cabrnoch, Spyros Danellis, Chris Davies, Jill Evans, Elisabetta Gardini, Matthias Groote, Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Karin Kadenbach, Christa Klaß, Eija-Riitta Korhola, Jo Leinen, Corinne Lepage, Peter Liese, Kartika Tamara Liotard, Zofija Mazej Kukovič, Linda McAvan, Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė, Gilles Pargneaux, Andrés Perelló Rodríguez, Mario Pirillo, Pavel Poc, Oreste Rossi, Richard Seeber, Dubravka Šuica, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Thomas Ulmer, Sabine Wils, Marina Yannakoudakis

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Margrete Auken, Erik Bánki, Mark Demesmaeker, Jutta Haug, Marusya Lyubcheva, Miroslav Mikolášik, Vittorio Prodi, Kārlis Šadurskis, Rebecca Taylor, Anna Záborská, Andrea Zanoni

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Ioan Enciu, Sabine Lösing, Kerstin Westphal