ZPRÁVA o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních

25. 10. 2013 - (COM(2012)0614 – C7‑0382/2012 – 2012/0299(COD)) - ***I

Výbor pro právní záležitosti
Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví
Zpravodajky: Evelyn Regner, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou
(Postup společných schůzí výborů – článek 51 jednacího řádu)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních

(COM(2012)0614 – C7‑0382/2012 – 2012/0299(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0614),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 157 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0382/2012),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na odůvodněná stanoviska, která vnitrostátní parlamenty zaslaly předsedovi Parlamentu a která se týkají souladu návrhu aktu se zásadou subsidiarity,

–   s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

–   s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

–   s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

–   s ohledem na společná jednání Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví podle článku 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0340/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh   1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(2a) V zájmu dosažení rovného postavení žen a mužů na pracovišti musí existovat genderově vyvážený model rozhodování na všech úrovních společnosti, který rovněž zajistí odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů za stejnou práci, které významně přispívají k feminizaci chudoby.
Pozměňovací návrh   2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) V posledních letech Evropská komise předložila několik zpráv, ve kterých shrnula situaci ohledně genderové diverzity osob při ekonomickém rozhodování. Komise vybídla kotované společnosti v Evropské unii k tomu, aby prostřednictvím samoregulačních opatření zvýšily počet žen ve svých řídících a dozorčích orgánech a aby v tomto ohledu přijaly konkrétní dobrovolné závazky. Ve své Chartě žen ze dne 5. března 2010 Evropská komise zdůraznila, že ženy se v politickém a ekonomickém životě stále ještě plně nepodílí na moci a rozhodování, a znovu potvrdila svůj závazek využít svých pravomocí k podpoře spravedlivějšího zastoupení žen a mužů na odpovědných pozicích. Zlepšení genderové vyváženosti při rozhodování označila Komise ve své Strategii pro rovnost žen a mužů 2010–2015 za jeden z jejích prioritních úkolů.	(4) V posledních letech Evropská komise předložila několik zpráv, ve kterých shrnula situaci ohledně genderové diverzity osob při ekonomickém rozhodování. Komise vybídla kotované společnosti v Evropské unii k tomu, aby prostřednictvím samoregulačních opatření zvýšily počet osob nedostatečně zastoupeného pohlaví ve svých řídících a dozorčích orgánech a aby v tomto ohledu přijaly konkrétní dobrovolné závazky. Ve své Chartě žen ze dne 5. března 2010 Evropská komise zdůraznila, že ženy se v politickém a ekonomickém životě stále ještě plně nepodílí na moci a rozhodování, a znovu potvrdila svůj závazek využít svých pravomocí k podpoře spravedlivějšího zastoupení žen a mužů na odpovědných pozicích. Zlepšení genderové vyváženosti při rozhodování označila Komise ve své Strategii pro rovnost žen a mužů 2010–2015 za jeden z jejích prioritních úkolů.
Pozměňovací návrh   3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) V Evropském paktu pro rovnost žen a mužů 2011–2020, který byl přijat dne 7. března 2011, Rada uznala, že politika rovnosti žen a mužů je pro hospodářský růst a konkurenceschopnost zásadní. Opětovně potvrdila svůj závazek odstranit rozdíly mezi ženami a muži a splnit cíle strategie Evropa 2020, zejména ve třech oblastech, které jsou pro rovnost žen a mužů velice důležité, totiž zaměstnanost, vzdělání a sociální začlenění. Rada také požadovala přijetí opatření na podporu rovné účasti žen a mužů při rozhodování na všech úrovních a ve všech oblastech, aby se plně využilo všech dostupných talentů.	(5) V Evropském paktu pro rovnost žen a mužů 2011–2020, který byl přijat dne 7. března 2011, Rada uznala, že politika rovnosti žen a mužů je pro hospodářský růst a konkurenceschopnost zásadní. Opětovně potvrdila svůj závazek odstranit rozdíly mezi ženami a muži a splnit cíle strategie Evropa 2020, zejména ve třech oblastech, které jsou pro rovnost žen a mužů velice důležité, totiž zaměstnanost, vzdělání a sociální začlenění. Rada také požadovala přijetí opatření na podporu rovné účasti žen a mužů při rozhodování na všech úrovních a ve všech oblastech, aby se plně využilo všech dostupných talentů, znalostí a myšlenek, a došlo tak k obohacení rozmanitosti lidských zdrojů a ke zlepšení obchodních vyhlídek.
Pozměňovací návrh   4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Evropský parlament ve svém usnesení o ženách a řízení podniků ze dne 6. července 2011 vyzval společnosti, aby do roku 2015 dosáhly kritické hranice 30% podílu žen mezi členy vedení a do roku 2020 pak 40% podílu. Vyzval Komisi, aby v případě, že kroky přijaté společnostmi a členskými státy budou považovány za nedostatečné, navrhla do roku 2012 právní předpis, který mj. stanoví kvóty. Evropský parlament svou výzvu k vytvoření právního předpisu zopakoval ve svém usnesení ze dne 13. března 2012 o rovnoprávnosti žen a mužů v Evropské unii – 2011.	(6) Evropský parlament ve svém usnesení o ženách a řízení podniků ze dne 6. července 2011 vyzval společnosti, aby do roku 2015 dosáhly kritické hranice 30% podílu žen mezi členy vedení a do roku 2020 pak 40% podílu. Vyzval Komisi, aby v případě, že kroky přijaté společnostmi a členskými státy budou považovány za nedostatečné, navrhla do roku 2012 právní předpisy s dočasnou platností, které mj. stanoví kvóty a které budou sloužit jako katalyzátor změny a rychlých reforem vedoucích k odstranění přetrvávajících nerovností mezi ženami a muži a genderových stereotypů v ekonomickém rozhodování. Evropský parlament svou výzvu k vytvoření právního předpisu zopakoval ve svém usnesení ze dne 13. března 2012 o rovnoprávnosti žen a mužů v Evropské unii – 2011.
Pozměňovací návrh   5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Evropské orgány, instituce a agentury, včetně Evropské centrální banky, by měly jít příkladem v oblasti rovnosti pohlaví v rozhodování, a to mj. prostřednictvím stanovení cílů genderově vyváženého zastoupení na všech úrovních. Ve všech orgánech a agenturách EU by měla být bezodkladně stanovena přísná pravidla interního i externího obsazování pracovních míst a jejich provádění by mělo být monitorováno. Zvláštní pozornost je třeba věnovat politikám pro nábor do vyšších řídících postů. Orgány a agentury EU by měly zveřejňovat výroční zprávu, ve které by vykazovaly, jaké v tomto směru vynaložily úsilí.
Pozměňovací návrh   6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Účinné využití lidského kapitálu je nejdůležitějším faktorem konkurenceschopnosti hospodářství a má klíčový význam pro řešení demografických výzev, před kterými EU stojí, a pro to, aby mohla úspěšně konkurovat v globalizované ekonomice a zajistit si komparativní výhody vůči třetím zemím. Skutečnost, že 60 % absolventů vysokých škol jsou ženy, svědčí o tom, že počet vysoce vzdělaných a kvalifikovaných žen stále roste. Pokud se tento potenciál i nadále nebude využívat při jmenování osob do ekonomických rozhodovacích pozic, znamenalo by to, že nebude plně využit kvalifikovaný lidský kapitál.	(7) Účinné využití lidského kapitálu je nejdůležitějším faktorem konkurenceschopnosti hospodářství, rozvoje a růstu a má klíčový význam pro řešení demografických výzev, před kterými EU stojí, a pro to, aby mohla úspěšně konkurovat v globalizované ekonomice a zajistit si komparativní výhody vůči třetím zemím. Skutečnost, že 60 % absolventů vysokých škol jsou ženy, svědčí o tom, že počet vysoce vzdělaných a kvalifikovaných žen stále roste. Pokud se tento potenciál i nadále nebude využívat v řídících a rozhodovacích pozicích společností, znamenalo by to, že nebude plně využit kvalifikovaný lidský kapitál.
Pozměňovací návrh   7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7a) Společnosti a podniky by měly zvážit, zda by nebylo vhodné vytvořit komunikační síť žen schopných zastávat správní a řídicí funkce, tak aby na všech úrovních a v průběhu celé jejich profesní dráhy byl podněcován, podporován a rozvíjen ženský talent.
Pozměňovací návrh   8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7b) Aby se zajistilo prosazování rovnosti žen a mužů, měly by členské státy zavést ustanovení, na jejichž základě by muži a ženy mohli skloubit pracovní a rodinný život, zejména flexibilní opatření a podporu pro členy domácnosti, kteří se věnují péči.
Pozměňovací návrh   9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7c) Dosažení rovnosti žen a mužů ve společnosti jako celku předpokládá vytvoření rovných akademických a profesních práv pro muže a ženy a také zajištění společných povinností v rodinných záležitostech a péči o děti a domácnost. Skutečnost, že ženy na sebe obvykle berou velkou většinu rodinných a domácích starostí, může bránit jejich postupování do nejvyšších profesních pozic. Aktivní účast a zapojení mužů do rodinných povinností je klíčovým faktorem pro dosažení rovnováhy mezi pracovní činností a osobním životem a vytvoření rovných pracovních příležitostí pro muže i ženy. Pozornost by měla být věnována boji s genderovými stereotypy, nepružnými a zastaralými politikami zaměstnanosti a neodpovídajícími ustanoveními o rodičovské dovolené. Měla by být zavedena ustanovení pro ženy i muže, která jim umožní sladit rodinný a pracovní život, pokud budou chtít. Členské státy je třeba vybídnout, aby zajistily uplatňování sociálních prvků, jako jsou spravedlivé příspěvky na rodičovskou dovolenou pro ženy i muže, široce pojaté poskytování péče o děti a možnost sdílené rodičovské dovolené.
Pozměňovací návrh   10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 8
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Společnosti se již ve velké míře shodují na tom, že přítomnost žen v řídících a dozorčích orgánech zlepšuje jejich správu a řízení, neboť zvyšuje týmovou výkonnost a kvalitu přijímání rozhodnutí a to tím, že stanovisko přijímá tým, který je diverzifikovanější, pokud jde o pohlaví i názory jeho členů, tudíž zohledňuje více pohledů a dochází k vyváženějším rozhodnutím. Z četných studií rovněž vyplývá, že existuje pozitivní vztah mezi genderovou diverzitou v nejvyšším vedení a finanční výkonností i ziskovostí společnosti. Vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v Unii proto může mít pozitivní dopad na výkonnost dotčených společností.	(8) Společnosti se již ve velké míře shodují na tom, že přítomnost žen v řídících a dozorčích orgánech zlepšuje jejich správu a řízení, neboť zvyšuje týmovou výkonnost a kvalitu přijímání rozhodnutí a to tím, že stanovisko přijímá celý tým, který je navíc diverzifikovanější, pokud jde o pohlaví i názory jeho členů, a tudíž zohledňuje více pohledů, představuje proaktivnější obchodní model, a dochází tedy také k vyváženějším rozhodnutím, s cílem lépe zohlednit společenské podmínky a potřeby spotřebitelů. Z četných studií rovněž vyplývá, že existuje pozitivní vztah mezi genderovou diverzitou v nejvyšším vedení a finanční výkonností i ziskovostí společnosti. Vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v Unii proto může mít vzhledem k významné hospodářské a společenské odpovědnosti těchto společností pozitivní dopad na hospodářskou výkonnost dotčených společností. Proto je třeba zavádět a posilovat opatření na podporu kariérního postupu žen na všech úrovních vedení.
Pozměňovací návrh   11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 8 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(8a) Obsazování žen do funkcí v řídících a dozorčích orgánech stojí v cestě různé objektivní překážky, které lze překonat nejen prostřednictvím sankcí, ale i za pomoci vzdělávacích opatření a pobídek na podporu osvědčených postupů. V první řadě je nezbytné, aby se na obchodních školách i na příslušných univerzitních fakultách posílilo povědomí o přínosech rovnosti žen a mužů pro konkurenceschopnost podniků. Rovněž je třeba napomáhat pravidelnému obměňování řídících a dozorčích orgánů, aby docházelo ke střídání jejich členů, a zavést pozitivní opatření, která budou státy a podniky podněcovat, a to i formou ocenění, k rozhodnějšímu postupu při provádění těchto změn v nejvyšších orgánech odpovědných za ekonomická rozhodnutí na úrovni Unie. Vhodným nástrojem, který může přispět k rychlejšímu dosažení větší genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech, jsou konečně i daně a veřejné zakázky.
Pozměňovací návrh   12 Návrh směrnice Bod odůvodnění 9
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) Z existujících studií rovněž vyplývá, že rovnost mužů a žen na trhu práce může významným způsobem zlepšit hospodářský růst. Vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech v kotovaných společnostech v Unii bude přínosem nejen pro ženy jmenované do řídících a dozorčích orgánů, nýbrž také pomůže přilákat do společností ženské talenty a zajistit větší přítomnost žen na všech úrovních vedení a mezi pracovníky. Díky vyššímu podílu žen v řídících a dozorčích orgánech společností lze proto pozitivně působit na odstraňování rozdílů v zaměstnanosti mužů a žen i rozdílů v jejich odměňování. Jestliže se využije stávající potenciál talentu žen, značně se zlepší návratnost investic do vzdělání, a to jak pro jednotlivé ženy, tak i veřejný sektor. Pokud jsou ženy v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v EU zastoupeny nedostatečně, znamená to, že hospodářství členských států plně nevyužívá příležitosti k dosažení dlouhodobého udržitelného růstu.	(9) Z existujících studií rovněž vyplývá, že rovnost mužů a žen na trhu práce může významným způsobem zlepšit hospodářský růst. Vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech v kotovaných společnostech v Unii bude přínosem nejen pro ženy jmenované do řídících a dozorčích orgánů, nýbrž také pomůže přilákat do společností ženské talenty a zajistit větší přítomnost žen na všech úrovních vedení a mezi pracovníky. Vyšší podíl žen v řídících a dozorčích orgánech společností by proto měl pozitivně působit na odstraňování rozdílů v zaměstnanosti mužů a žen i rozdílů v jejich odměňování. Jestliže se využije stávající potenciál talentu žen, značně se zlepší návratnost investic do vzdělání, a to jak pro jednotlivé ženy, tak i veřejný sektor. Pokud jsou ženy v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v EU zastoupeny nedostatečně, znamená to, že hospodářství členských států plně nevyužívá příležitosti k dosažení dlouhodobého udržitelného růstu.
Pozměňovací návrh   13 Návrh směrnice Bod odůvodnění 10
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Počet mužů v nejvyšším vedení společností v Unii i nadále výrazně převažuje nad počtem žen, třebaže existují právní předpisy Unie, které mají bránit diskriminaci na základě pohlaví a potlačovat ji, jakož i doporučení Rady, jejichž konkrétním cílem je zvýšit přítomnost žen při přijímání ekonomických rozhodnutí, a na úrovni Unie byla přijata opatření, která povzbuzují k samoregulaci. Genderová nevyváženost je obzvláště značná a kritická v soukromém sektoru, a především v kotovaných společnostech. Podle hlavního ukazatele, který Komise používá a který vypovídá o genderovém zastoupení v řídících a dozorčích orgánech společností, zůstává podíl žen zastávajících nejvyšší rozhodovací pozice ve firmách velmi nízký. V lednu 2012 zastávaly ženy řídících a dozorčích orgánech největších kotovaných společností v členských státech průměrně pouze 13,7 % míst a mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady jich bylo pouze 15 %.	(10) Ženy jsou ve srovnání s muži v nejvyšším vedení společností v Unii i nadále zastoupeny výrazně méně, ačkoli existují právní předpisy Unie, které mají bránit diskriminaci na základě pohlaví a potlačovat ji, jakož i doporučení Rady, jejichž konkrétním cílem je zvýšit přítomnost žen při přijímání ekonomických rozhodnutí, a na úrovni Unie byla přijata opatření, která povzbuzují k samoregulaci. Genderová nevyváženost je obzvláště rozšířená a kritická v soukromém sektoru, a především v kotovaných společnostech, ačkoli i některé orgány, instituce a agentury Unie, např. Evropská centrální banka, jsou také příkladem vysoce problematické genderové nevyváženosti. Podle hlavního ukazatele, který Komise používá a který vypovídá o genderovém zastoupení v řídících a dozorčích orgánech společností, zůstává podíl žen zastávajících nejvyšší rozhodovací pozice ve firmách velmi nízký. V lednu 2012 zastávaly ženy řídících a dozorčích orgánech největších kotovaných společností v členských státech průměrně pouze 13,7 % míst a mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady jich bylo pouze 15 %, což je zřejmým dokladem demokratického deficitu a nespravedlivého a diskriminačního zastoupení žen, které je v rozporu se zásadami Unie, jež osobám obou pohlaví zaručují v oblastech týkajících se zaměstnání a profesní činnosti rovné příležitosti a rovné zacházení.
Pozměňovací návrh   14 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Podíl žen, které jsou členy řídících a dozorčích orgánů společností, roste jen velmi pomalu, během posledních let ročně průměrně jen o 0,6 procentního bodu. Jednotlivé členské státy dosahují rozdílné míry zlepšení, což vede k velmi odlišným výsledkům. Výrazně větší pokrok byl zaznamenán v členských státech, ve kterých jsou zavedena závazná opatření. Je pravděpodobné, že narůstající rozdíly mezi členskými státy budou ještě větší, neboť jednotlivé členské státy zaujímají ke zvýšení zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech velmi odlišné přístupy.	(11) Podíl žen, které jsou členy řídících a dozorčích orgánů společností, roste jen velmi pomalu, během posledních let ročně průměrně jen o 0,6 procentního bodu. Jednotlivé členské státy dosahují rozdílné míry zlepšení, což vede k velmi odlišným výsledkům. Výrazně větší pokrok byl zaznamenán v členských státech, jako je Francie, která si jako termín splnění cílů stanovených touto směrnicí stanovila rok 2017 a která 20% cíl stanovený k roku 2014 splnila za necelé dva roky, nebo Norsko, které splnilo 40% cíl za tři roky. V obou případech bylo těchto výsledků dosaženo na základě závazných opatření. Je pravděpodobné, že narůstající rozdíly mezi členskými státy budou ještě větší, neboť jednotlivé členské státy zaujímají ke zvýšení zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech velmi odlišné přístupy.
Pozměňovací návrh   15 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(11a) Členské státy by měly přijmout strategie, které je ze sociálně-kulturního hlediska posunou v jejich přístupu k genderové vyváženosti pomocí různých prostředků, jež podpoří zastoupení žen ve vedoucích manažerských pozicích a zavádění proaktivních metod a opatření ze strany zaměstnavatelů. Mezi takové prostředky by mohlo patřit mj. prosazování pružné pracovní doby či podpora vytváření pracovních míst, v jejichž rámci se vychází vstříc rodině poskytováním přístupu k zařízením péče o děti.
Pozměňovací návrh   16 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Nekoordinované a rozdílné právní předpisy, či neexistence právní úpravy na vnitrostátní úrovni, pokud jde o genderovou vyváženost v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností, způsobují, že v jednotlivých členských státech se liší počet žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a tempo zlepšení je odlišné. Tyto rozdíly navíc také brání vnitřnímu trhu, neboť na evropské kotované společnosti kladou, pokud jde o správu a řízení společnosti, různé požadavky. Tyto rozdílné právní a samoregulační požadavky ohledně zastoupení mužů a žen v řídících a dozorčích orgánech mohou kotovaným společnostem, které působí přes hranice, způsobovat praktické komplikace (zejména při zřizování dceřiných společností nebo při fúzích a akvizicích), stejně tak mohou být problematické pro kandidáty na pozice v řídících a dozorčích orgánech.	(12) Nekoordinované a rozdílné právní předpisy, či neexistence právní úpravy na vnitrostátní úrovni, pokud jde o genderovou vyváženost v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností, způsobují, že v jednotlivých členských státech se liší počet žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a tempo zlepšení je odlišné. Tyto rozdíly navíc také brání vnitřnímu trhu, neboť na evropské kotované společnosti kladou, pokud jde o správu a řízení společnosti, různé požadavky. Tyto rozdílné právní a samoregulační požadavky ohledně zastoupení mužů a žen v řídících a dozorčích orgánech mohou kotovaným společnostem, které působí přes hranice, způsobovat praktické komplikace (zejména při zřizování dceřiných společností nebo při fúzích a akvizicích), stejně tak mohou být problematické pro kandidáty na pozice v řídících a dozorčích orgánech. Ustanovení této směrnice by však měla být prováděna bez ohledu na různé způsoby, jimiž jsou členové dozorčí rady / nevýkonní členové správní rady v evropských společnostech vybíráni.
Pozměňovací návrh   17 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(12a) Genderová nevyváženost je u společností větší na vyšších řídících pozicích. Navíc mnohé z těchto žen, které pracují ve vedoucích řídících funkcích, najdeme v oblastech, jako jsou lidské zdroje a komunikace, zatímco u mužů na vyšších řídících pozicích je pravděpodobnější, že budou zastávat ve společnosti funkce v oblasti obecného nebo přímého řízení. Jelikož se hlavní skupina osob pro nábor do pozic v řídících a dozorčích orgánech společností skládá převážně z kandidátů, kteří již mají zkušenosti z vyšších řídících pozic, je velmi důležité, aby byl zvýšen počet žen, které se ve společnostech do takových řídících pozic dostanou.
Pozměňovací návrh   18 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(12b) Jedním z hlavních faktorů řádného provádění této směrnice je účinné uplatňování kritérií výběru členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady, jež musí být stanovena předem a zcela transparentně a v rámci nichž budou kompetence kandidátů podrobeny stejnému hodnocení bez ohledu na jejich pohlaví.
Pozměňovací návrh   19 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(12c) V kontextu stárnoucího obyvatelstva a nedostatku odpovídajících dovedností by nevyužívání potenciálu poloviny obyvatel Unie pro řídící a dozorčí orgány podniků mohlo brzdit příležitosti k rozvoji ekonomiky EU a obnovu jejího finančního systému. Jestliže se s polovinou dostupných talentů pro vedoucí pozice vůbec nepočítá, může tím utrpět postup i samotná kvalita výběru, v důsledku čehož by se mohla prohloubit nedůvěra vůči podnikatelským mocenským strukturám a mohlo by to vést k omezením v účinném uplatňování dostupného lidského kapitálu. Systematické zahrnování vhodných kandidátů obou pohlaví zajistí, že noví členové řídících a dozorčích orgánů budou vybíráni z těch nejlepších kandidátů, mužů i žen, a že se v rozhodování podniků bude náležitě odrážet skladba společnosti.
Pozměňovací návrh   20 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Ve většině členských států jsou výběrová řízení a kvalifikační kritéria pro pozice v řídících a dozorčích orgánech v současnosti nedostatečně transparentní, což značně brání větší genderové diverzitě mezi členy řídících a dozorčích orgánů a negativně to ovlivňuje profesní dráhu kandidátů a svobodu pohybu, jakož i rozhodnutí přijímaná investory. Tento nedostatek transparentnosti brání potenciálním kandidátům na pozice v řídících a dozorčích orgánech, aby se ucházeli o místa, pro která jsou nejlépe kvalifikovaní. Stejně tak jim znemožňuje napadat rozhodnutí o výběru kandidátů, která jsou zaujatá kvůli předsudkům vůči určitému pohlaví, což rovněž omezuje jejich volný pohyb na vnitřním trhu. Investoři jednak sledují různé investiční strategie, které vyžadují informace také o odborných znalostech a způsobilosti členů řídících a dozorčích orgánů. Budou-li kvalifikační kritéria pro členy řídících a dozorčích orgánů a související výběrová řízení transparentnější, investoři budou moci lépe posoudit obchodní strategii společnosti a přijmout fundovaná rozhodnutí.	(13) Ve většině členských států jsou výběrová řízení a kvalifikační kritéria pro pozice v řídících a dozorčích orgánech v současnosti nedostatečně transparentní, což značně brání větší genderové diverzitě mezi členy řídících a dozorčích orgánů a negativně to ovlivňuje profesní dráhu kandidátů a svobodu pohybu, jakož i rozhodnutí přijímaná investory. Tento nedostatek transparentnosti brání potenciálním kandidátům na pozice v řídících a dozorčích orgánech, aby se ucházeli o místa, pro která jsou nejlépe kvalifikovaní. Stejně tak jim znemožňuje napadat rozhodnutí o výběru kandidátů, která jsou zaujatá kvůli předsudkům vůči určitému pohlaví, což rovněž omezuje jejich volný pohyb na vnitřním trhu. Investoři jednak sledují různé investiční strategie, které vyžadují informace také o odborných znalostech a způsobilosti členů řídících a dozorčích orgánů. Budou-li kvalifikační kritéria pro členy řídících a dozorčích orgánů a související výběrová řízení transparentnější, investoři budou moci lépe posoudit obchodní strategii společnosti a přijmout fundovaná rozhodnutí. Je tudíž důležité, aby byly postupy jmenování členů dozorčích a řídících orgánů jasné a transparentní a aby byli kandidáti posuzováni objektivně na základě individuálních zásluh, bez ohledu na pohlaví.
Pozměňovací návrh   21 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) Třebaže cílem této směrnice není harmonizovat vnitrostátní právní předpisy upravující výběrová řízení a kvalifikační kritéria do detailů, je přesto nezbytné zavést určité minimální normy, které budou od kotovaných společností, u kterých neexistuje vyvážené genderové zastoupení mužů a žen, požadovat, aby tyto společnosti přijímaly rozhodnutí o jmenování členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady na základě objektivního srovnávacího posouzení kvalifikací kandidátů z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků. Je to nutné k dosažení vyváženého zastoupení mužů a žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady. Pouze opatření na úrovni EU může účinně pomoci zajistit rovné konkurenční podmínky po celé Unii a zabránit komplikacím ve fungování podniků.	(14) Třebaže cílem této směrnice není harmonizovat vnitrostátní právní předpisy upravující výběrová řízení a kvalifikační kritéria do detailů, je přesto nezbytné zavést určité minimální normy, které budou od kotovaných společností, u kterých neexistuje vyvážené genderové zastoupení mužů a žen, požadovat, aby tyto společnosti přijímaly rozhodnutí o jmenování členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady na základě transparentního a jasně vymezeného výběrového postupu a objektivního srovnávacího posouzení kvalifikací kandidátů z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků. Je to nutné k dosažení vyváženého zastoupení mužů a žen mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady. Pouze závazné opatření na úrovni EU může účinně pomoci zajistit rovné konkurenční podmínky po celé Unii a zabránit komplikacím ve fungování podniků.
Pozměňovací návrh   22 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Evropa 2020, strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, stanovila, že vyšší účast žen na trhu práce je předpokladem pro posílení růstu a řešení demografických výzev v Evropě. Tato strategie určila za prioritní cíl, aby do roku 2020 činila míra zaměstnanosti u žen a mužů ve věku od 20 do 64 let 75 %, čehož lze dosáhnout pouze v případě, že bude existovat jasné odhodlání k rovnosti žen a mužů a zvýší se úsilí o odstranění všech překážek, které ženám brání v účasti na trhu práce. Vzhledem k současné ekonomické krizi se Evropa musí ještě více než předtím spolehnout na znalosti, schopnosti a inovace a musí plně využít potenciál dostupných talentů. Očekává se, že posílení účasti žen při přijímání ekonomických rozhodnutí, zejména v řídících a dozorčích orgánech společností, bude mít pozitivní vedlejší účinek na zaměstnanost žen v dotčených společnostech a v rámci hospodářství jako celku.	(15) Evropa 2020, strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, stanovila, že vyšší účast žen na trhu práce je předpokladem pro posílení růstu a řešení demografických výzev v Evropě. Tato strategie určila za prioritní cíl, aby do roku 2020 činila míra zaměstnanosti u žen a mužů ve věku od 20 do 64 let 75 %, čehož lze dosáhnout pouze v případě, že bude existovat jasné odhodlání k rovnosti žen a mužů, odstraňování přetrvávajících rozdílů v jejich odměňování a posílené úsilí o odstranění všech překážek, které ženám brání v účasti na trhu práce, včetně současného fenoménu tzv. „skleněného stropu“. Vzhledem k současné ekonomické krizi se Evropa musí ještě více než předtím spolehnout na znalosti, schopnosti a inovace a musí plně využít potenciál dostupných talentů mužů i žen. Očekává se, že posílení účasti žen při přijímání ekonomických rozhodnutí, zejména v řídících a dozorčích orgánech společností, bude mít pozitivní vedlejší účinek na zaměstnanost žen v dotčených společnostech a v rámci hospodářství jako celku.
Pozměňovací návrh   23 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(15a) Plnění těchto cílů má zásadní význam pro konkurenceschopnost evropského hospodářství, podporu inovací a posílení profesních standardů ve správních a dozorčích orgánech. Evropská unie proto vyhlásila rovnost na trhu práce a postupné vyrovnávání poměru žen a mužů v řídících a dozorčích orgánech společností za evropské cíle desetiletí v oblasti rovnosti pohlaví a bude hledat způsoby, jak zvýšit povědomí o výsledcích, kterých bude v této oblasti dosaženo.
Pozměňovací návrh   24 Návrh směrnice Bod odůvodnění 16
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) Cílem Unie by proto mělo být zvýšit přítomnost žen v řídících a dozorčích orgánech společností, aby se posílil hospodářský růst a konkurenceschopnost evropských společností a na pracovním trhu se dosáhlo skutečné rovnosti žen a mužů. Tento cíl by se měl prosazovat prostřednictvím minimálních požadavků na pozitivní diskriminaci. Takové požadavky by měly mít formu závazných opatřeních, která stanoví kvantitativní cíl genderového složení řídících a dozorčích orgánů kotovaných společností, neboť členské státy i jiné země, které se rozhodly pro takový nebo podobný postup, dosahují při zlepšování nedostatečného zastoupení žen na ekonomických rozhodovacích pozicích nejlepších výsledků.	(16) Cílem Unie by proto mělo být zvýšit přítomnost žen v řídících a dozorčích orgánech společností ve všech členských státech, aby se posílil hospodářský růst, podpořila mobilita pracovního trhu, zvýšila konkurenceschopnost evropských společností a na pracovním trhu se dosáhlo skutečné rovnosti žen a mužů. Tento cíl by se měl prosazovat prostřednictvím minimálních požadavků na pozitivní diskriminaci. Takové požadavky by měly mít formu závazných opatřeních, která stanoví kvantitativní cíl genderového složení řídících a dozorčích orgánů kotovaných společností, neboť členské státy i jiné země, které se rozhodly pro takový nebo podobný postup, dosahují při zlepšování nedostatečného zastoupení žen na ekonomických rozhodovacích pozicích nejlepších výsledků.
Pozměňovací návrh   25 Návrh směrnice Bod odůvodnění 16 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(16a) Kotované společnosti by měly vypracovat genderovou politiku s cílem dosáhnout vyváženějšího zastoupení mužů a žen v celé příslušné společnosti. Tato politika může zahrnovat např. popis relevantních opatření zavedených v dané společnosti, jako jsou např. nominace ženského i mužského kandidáta na klíčové pozice, poradenské programy a poradenství pro ženy zaměřené na profesní rozvoj a strategie řízení lidských zdrojů podporující širší škálu náboru. Dále může obsahovat nabídku pružných pracovních podmínek pro všechny zaměstnance, jako např. výpomoc při rodičovské dovolené, poskytování pomoci s domácími pracemi a zajištění péče o děti. Každá společnost může zvolit politiky, jež jsou pro její činnost nejvhodnější, a měla by přijmout aktivní opatření ke zvýšení podílu nedostatečně zastoupeného pohlaví ve vedení společnosti.
Pozměňovací návrh   26 Návrh směrnice Bod odůvodnění 17
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) Společnosti kotované na burzách jsou obzvláště ekonomicky důležité, známé a ovlivňují trh jako celek. Opatření stanovená v této směrnici by proto měla platit pro kotované společnosti, které jsou definovány jako společnosti založené v členském státě, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů v jednom nebo více členských státech. Tyto společnosti určují standardy pro celé hospodářství a dá se očekávat, že jejich počínání budou napodobovat i ostatní typy společností. Veřejná povaha kotovaných společností opravňuje k tomu, aby byly ve veřejném zájmu více regulovány.	(17) Společnosti kotované na burzách jsou obzvláště ekonomicky důležité, známé a ovlivňují trh jako celek. Opatření stanovená v této směrnici by proto měla platit pro kotované společnosti, které jsou definovány jako společnosti, jejichž sídlo se nachází v členském státě a jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů v jednom nebo více členských státech. Tyto společnosti určují standardy pro celé hospodářství a dá se očekávat, že jejich počínání budou napodobovat i ostatní typy společností.
Pozměňovací návrh   27 Návrh směrnice Bod odůvodnění 18
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(18) Tato směrnice nemá platit pro mikropodniky a malé a střední podniky („MSP“) definované doporučením Rady 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků, a to i v případě, že se jedná o kotované společnosti.	(18) Tato směrnice nemá platit pro mikropodniky a malé a střední podniky („MSP“) definované doporučením Rady 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků, a to i v případě, že se jedná o kotované společnosti. Členské státy by však měly zavést politiky s cílem podporovat a pobízet MSP, aby výrazně zlepšily genderovou vyváženost na všech úrovních řízení a v dozorčích a řídících orgánech společností.
Pozměňovací návrh   28 Návrh směrnice Bod odůvodnění 21
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(21) Podle vnitrostátních předpisů nebo praxe může nebo musí být ve více členských státech jistý počet členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady jmenován či zvolen pracovníky společnosti a/nebo jejich organizacemi. Kvantitativní cíle uvedené v této směrnici by měly platit pro všechny členy dozorčí rady/nevýkonné členy správní rady, včetně zástupců zaměstnanců. Praktické postupy, které zajistí splnění těchto cílů a zohlední skutečnost, že někteří členové dozorčí rady/nevýkonní členové správní rady jsou zástupci zaměstnanců, by si však měly určit dotčené členské státy.	(21) Podle vnitrostátních předpisů nebo praxe může nebo musí být ve více členských státech jistý počet členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady jmenován či zvolen pracovníky společnosti a/nebo jejich organizacemi. Kvantitativní cíle uvedené v této směrnici by měly platit pro všechny členy dozorčí rady/nevýkonné členy správní rady, včetně zástupců zaměstnanců. V rámci této směrnice by mělo být zohledněno, že v různých členských státech existují různá výběrová řízení, která mají své národní zvláštnosti.
Pozměňovací návrh   29 Návrh směrnice Bod odůvodnění 22
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(22) Kotovaným společnostem v Unii by se mělo uložit za povinnost zavést vhodné postupy s cílem splnit konkrétní cíle týkající se genderového složení jejich řídících a dozorčích orgánů. Kotované společnosti, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady nižší než 40 %, by do takových pozic měly jmenovat kandidáty na základě komparativní analýzy kvalifikace každého z nich a použít při tom předem určená, jasná, neutrálně formulovaná a jednoznačná kritéria s cílem dosáhnout tohoto podílu nejpozději do 1. ledna 2020. Tato směrnice proto stanoví cíl, kterým je alespoň 40% zastoupení osob nedostatečně zastoupeného pohlaví mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a který má být splněn do výše uvedeného data. Tento cíl se v zásadě týká pouze obecné genderové diverzity mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a v individuálních případech nezasahuje do konkrétní volby jednotlivých členů dozorčí rady/správní rady vybíraných ze široké skupiny mužských a ženských kandidátů. Zejména nevylučuje žádného konkrétního kandidáta na pozici člena dozorčí rady/správní rady, ani společnostem či akcionářům neukládá, jaké vybrat konkrétní členy dozorčí rady/správní rady. O vhodných členech tohoto orgánu tedy i nadále rozhodují společnosti a akcionáři.	(22) Kotované společnosti v Unii by si jako svůj cíl měly stanovit, že nejpozději do 1. ledna 2020 budou nejméně 40 % nevýkonných členů jejich správní nebo dozorčí rady členů tvořit osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví. Za účelem dosažení tohoto cíle by kotované společnosti, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady nižší než 40 %, měly mít povinnost uskutečnit předvýběrové či výběrové řízení, které by jim umožnilo do takových pozic jmenovat kandidáty na základě komparativní analýzy kvalifikace každého z nich a za použití předem určených, jasných, neutrálně formulovaných a jednoznačných kritérií.
Pozměňovací návrh   30 Návrh směrnice Bod odůvodnění 22 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(22a) Uvedený 40% cíl se v zásadě týká pouze obecné genderové rozmanitosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady a v individuálních případech nezasahuje do konkrétní volby jednotlivých členů dozorčí rady / správní rady vybíraných ze široké skupiny mužských a ženských kandidátů. Zejména nevylučuje žádného konkrétního kandidáta na pozici člena dozorčí rady / správní rady, ani společnostem či akcionářům neukládá, jaké vybrat konkrétní členy dozorčí rady / správní rady. O vhodných členech tohoto orgánu tedy i nadále rozhodují společnosti a akcionáři.
Pozměňovací návrh   31 Návrh směrnice Bod odůvodnění 22 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(22b) Kotované společnosti by měly zvážit zavedení programů odborné přípravy a poradenství pro méně zastoupené pohlaví jako jeden z nástrojů na dosažení genderové vyváženosti, pokud existuje jasná genderová nevyváženost ve skupině, z níž společnost vybírá kandidáty na členství v řídících a dozorčích orgánech.
Pozměňovací návrh   32 Návrh směrnice Bod odůvodnění 23
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(23) Členské státy mají rozhodující vliv na kotované společnosti, které jsou veřejnými podniky ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice Komise 2006/111/ES ze dne 16. listopadu 2006 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků. Díky tomuto rozhodujícímu vlivu mají k dispozici nástroje, které mohou nutnou změnu přinést rychleji. Takové společnosti by proto měly daný cíl, tj. alespoň 40 % členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady musí být osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví, splnit dříve.	(23) Členské státy mají rozhodující vliv na kotované společnosti, které jsou veřejnými podniky ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice Komise 2006/111/ES ze dne 16. listopadu 2006 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků. Díky tomuto rozhodujícímu vlivu mají k dispozici nástroje, které mohou nutnou změnu přinést rychleji. V takových společnostech by proto mělo být splnění daného cíle spočívajícího v tom, že alespoň 40 % členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady musí být osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví, naplánováno k dřívějšímu datu v souladu s vhodnými mechanismy stanovenými členskými státy v souladu s touto směrnicí.
Pozměňovací návrh   33 Návrh směrnice Bod odůvodnění 23 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(23a) Vzhledem ke své povaze by veřejné podniky, ať kotované či ne, měly sloužit jako model pro soukromý sektor. Komise by tudíž měla posoudit situaci v členských státech a zhodnotit, zda by veřejné podniky, které nespadají pod definici malých a středních podniků, mohly být někdy v budoucnu zahrnuty do oblasti působnosti této směrnice.
Pozměňovací návrh   34 Návrh směrnice Bod odůvodnění 23 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(23b) Komise by měla shromažďovat a analyzovat fakta a čísla o vyváženosti zastoupení mužů a žen v nekotovaných velkých podnicích, které mají pro hospodářství rovněž velký význam. Následně by mělo být provedeno posouzení dopadů, na jehož základě bude možné získat přehled o situaci v těchto podnicích v členských státech a zhodnotit, zda je pro to, aby někdy v budoucnu mohly být tyto podniky zařazeny do oblasti působnosti této směrnice, nezbytné přijmout opatření na úrovni Unie. Komise by za tím účelem měla zároveň objasnit dostupné možnosti, neboť kvůli specifickým vnitrostátním podmínkám je možné, že pro tyto podniky budou nezbytné zvláštní režimy.
Pozměňovací návrh   35 Návrh směrnice Bod odůvodnění 24
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(24) Způsob určení počtu pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady, který je nutný pro splnění daného cíle, je třeba přesněji vymezit, neboť z důvodu velikosti většiny dozorčích rad/správních rad je matematicky pouze možné tento podíl (přesně 40 %) překročit, nebo nedodržet. Počet pozic v dozorčí radě/správní radě, který je nutný pro splnění daného cíle, by se proto měl 40 % co nejvíce blížit. Aby se zároveň zabránilo diskriminaci pohlaví, které mělo původně početní převahu, kotované společnosti by neměly mít povinnost jmenovat osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví do poloviny či více než poloviny pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady. Osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví by proto například měly v dozorčí radě/správní radě složené ze tří či čtyř členů obsadit alespoň jednu pozici, v dozorčí radě/správní radě složené z pěti či šesti členů alespoň dvě pozice a v dozorčí radě/správní radě složené ze sedmi či osmi členů alespoň tři pozice.	(24) Jsou-li členové dozorčí rady/nevýkonní členové správní rady pouze tři, je matematicky nemožné dosáhnout u obou pohlaví podílu většího než 40 %. V takových případech by tak osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví měly v dozorčí radě/správní radě složené ze tří členů obsadit alespoň jednu pozici.
Pozměňovací návrh   36 Návrh směrnice Bod odůvodnění 26
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(26) V souladu s touto judikaturou by měly členské státy zajistit, aby výběr nejlépe kvalifikovaných kandidátů na pozice členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady vycházel z komparativní analýzy kvalifikace každého z kandidátů na základě předem určených, jasných, neutrálně formulovaných a jednoznačných kritérií. Mezi příklady typů kritérií výběru, které mohou společnosti používat, patří odborná zkušenost s řídícími a/nebo dozorčími úkoly, znalosti konkrétních oblastí, jako jsou finance, kontrola či řízení lidských zdrojů, vůdčí a komunikační dovednosti a schopnosti navazovat kontakty. Kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví by měl být upřednostněn, pokud je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví a pokud objektivní posouzení, které zohlednilo všechna kritéria týkající se konkrétních kandidátů, nerozhodlo ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.	(26) V souladu s touto judikaturou by měly členské státy zajistit, aby výběr nejlépe kvalifikovaných kandidátů na pozice členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady vycházel z komparativní analýzy kvalifikace každého z kandidátů na základě předem určených, jasných, neutrálně formulovaných a jednoznačných kritérií. Mezi příklady typů kritérií výběru, které mohou společnosti používat, patří odborná zkušenost s řídícími a/nebo dozorčími úkoly, mezinárodní zkušenosti, interdisciplinarita či znalosti konkrétních oblastí, jako jsou finance, kontrola či řízení lidských zdrojů, vůdčí a komunikační dovednosti a schopnosti navazovat kontakty. Kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví by měl být upřednostněn, pokud je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví a pokud objektivní posouzení, které zohlednilo všechna kritéria týkající se konkrétních kandidátů, nerozhodlo ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.
Pozměňovací návrh   37 Návrh směrnice Bod odůvodnění 27
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(27) Metody náboru a jmenování členů řídících a dozorčích orgánů se liší v jednotlivých členských státech, jakož i jednotlivých společnostech. Někdy jsou předběžně vybráni kandidáti (například nominačním výborem), kteří jsou představeni valné hromadě akcionářů, jindy jsou členové vedení přímo jmenováni jednotlivými akcionáři či se o jednotlivých kandidátech či seznamu kandidátů hlasuje na valné hromadě akcionářů. Požadavky na výběr kandidátů by měly být splněny ve vhodné fázi výběrového řízení v souladu s vnitrostátními právními předpisy a se stanovami dotčených kotovaných společností. Aby se dosáhlo cíle vyváženějšího zastoupení mužů a žen řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností, stanoví tato směrnice pouze minimální harmonizaci výběrových řízení a umožňuje použít podmínky stanovené judikaturou Soudního dvora.	(27) Metody náboru, výběru a jmenování členů řídících a dozorčích orgánů se liší v jednotlivých členských státech, jakož i jednotlivých společnostech. Někdy jsou předběžně vybráni kandidáti (například nominačním výborem), kteří jsou představeni valné hromadě akcionářů, jindy jsou členové vedení přímo jmenováni jednotlivými akcionáři či se o jednotlivých kandidátech či seznamu kandidátů hlasuje na valné hromadě akcionářů. Tato směrnice respektuje různé postupy výběrových řízení, které by měly být založeny na transparentnosti a zásluhách, zároveň však trvá na dosažení cíle zvýšit zastoupení méně zastoupeného pohlaví v řídících a dozorčích orgánech. Požadavky na výběr kandidátů by měly být splněny ve vhodné fázi výběrového řízení v souladu s vnitrostátními právními předpisy a se stanovami dotčených kotovaných společností. Aby se dosáhlo cíle vyváženějšího zastoupení mužů a žen v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností, umožňuje tato směrnice různé postupy výběrových řízení. Ustanovení této směrnice nepředstavují neoprávněné zasahování do každodenního řízení, protože společnosti mají zachovánu možnost svobodného výběru kandidátů na základě jejich kvalifikace či jiných vhodných objektivních hledisek.
Pozměňovací návrh   38 Návrh směrnice Bod odůvodnění 27 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(27a) Pokud je předběžný výběr kandidátů založen na postupech volby či hlasování, například zaměstnanců či jejich zástupců, měly by být postupy v rámci celého procesu přizpůsobeny tak, aby přispěly k dosažení cíle lepší genderové vyváženosti ve správní radě jako celku a zároveň zajistily, aby pohlaví člena správní rady voleného tímto postupem nebylo žádným způsobem předem určeno.
Pozměňovací návrh   39 Návrh směrnice Bod odůvodnění 30
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(30) Členské státy by pro případy porušení povinností vyplývajících z této směrnice měly stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce, které by mj. mohly zahrnovat správní pokuty či ustanovení, že příslušný soudní orgán prohlásí jmenování nebo volbu kandidáta na člena dozorčí rady/nevýkonného člena správní rady, které proběhly v rozporu s vnitrostátními ustanoveními přijatými podle čl. 4 odst. 1, za neplatné či je zruší.	(30) Členské státy by pro případy porušení požadavků týkajících se otevřeného a transparentního řízení podle této směrnice měly stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce, které by mj. mohly zahrnovat správní pokuty, vyloučení z veřejných nabídkových řízení, částečné vyloučení z možnosti získat prostředky ze strukturálních fondů Unie či ustanovení, že příslušný soudní orgán prohlásí jmenování nebo volbu kandidáta na člena dozorčí rady/nevýkonného člena správní rady, které proběhly v rozporu s vnitrostátními ustanoveními přijatými podle čl. 4 odst. 1, za neplatné či je zruší. Členské státy by měly mít možnost sáhnout k jiným sankcím, než jsou ty, které uvádí seznam sankcí této směrnice, který není vyčerpávající, a přidat mj. nucené rozpuštění dotčené společnosti, jež v případě závažného a opakovaného porušování povinností ze strany této společnosti nařídí příslušný soudní orgán, přičemž je nutno plně dodržet řádné procesní záruky.
Pozměňovací návrh   40 Návrh směrnice Bod odůvodnění 31
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(31) Protože genderové složení pracovníků má přímý vliv na dostupnost kandidátů nedostatečně zastoupeného pohlaví, mohou členské státy stanovit, že dotčená společnost nemá mít povinnost splnit cíl stanovený směrnicí, pokud osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví tvoří méně než 10 % pracovníků.	vypouští se
Pozměňovací návrh   41 Návrh směrnice Bod odůvodnění 32
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(32) Vzhledem k tomu, že kotované společnosti by měly usilovat o zvýšení podílu osob nedostatečně zastoupeného pohlaví ve všech rozhodovacích pozicích, mohou členské státy stanovit, že cíl stanovený v této směrnici by měl být považován za splněný, pokud mohou kotované společnosti prokázat, že osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávají v řídících a dozorčích orgánech alespoň třetinu všech pozic, bez ohledu na to, zda jsou členy představenstva/výkonnými členy správní rady či členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady.	(32) Vzhledem k tomu, že kotované společnosti by měly usilovat o zvýšení podílu osob nedostatečně zastoupeného pohlaví ve všech rozhodovacích pozicích, mohou členské státy stanovit, že cíl stanovený v této směrnici by měl být považován za splněný, pokud mohou kotované společnosti prokázat, že osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávají v řídících a dozorčích orgánech alespoň třetinu všech pozic, bez ohledu na to, zda jsou členy představenstva/výkonnými členy správní rady či členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady. Tyto společnosti by však měly mít povinnost ve svých výročních zprávách a na svých internetových stránkách i nadále prezentovat genderovou vyváženost svých členů představenstva/výkonných členů správní rady či členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady a své politiky v této oblasti v souladu s článkem 5 této směrnice.
Pozměňovací návrh   42 Návrh směrnice Bod odůvodnění 34
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(34) Členské státy by měly od kotovaných společností požadovat, aby každoročně předkládaly příslušným vnitrostátním orgánům informace o genderovém složení svých řídících a dozorčích orgánů, jakož i informace o tom, jak se jim daří plnit cíle stanovené v této směrnici, a umožnily tak těmto orgánům posoudit pokrok, kterého každá kotovaná společnost v oblasti genderové vyváženosti dosáhla. Tyto informace by měly být zveřejněny a v případě, že dotčená společnost daný cíl ještě nesplnila, měla by uvést opatření, která pro splnění daného cíle doposud přijala a hodlá v budoucnosti přijmout.	(34) Členské státy by měly od kotovaných společností požadovat, aby každoročně předkládaly příslušným vnitrostátním orgánům informace o genderovém složení svých řídících a dozorčích orgánů, jakož i informace o tom, jak se jim daří plnit cíle stanovené v této směrnici, a umožnily tak těmto orgánům posoudit pokrok, kterého každá kotovaná společnost v oblasti genderové vyváženosti dosáhla. Tyto informace by měly být uvedeny ve výroční zprávě společnosti a ve vhodné a snadno přístupné formě zveřejněny na jejích internetových stránkách a v případě, že dotčená společnost daný cíl ještě nesplnila, měla by podrobně popsat konkrétní opatření, která pro splnění daného cíle doposud přijala a hodlá v budoucnosti přijmout. Společnosti, které nedosáhly cílů nebo nesplnily povinnosti, ke kterým se zavázaly, by navíc měly uvést důvody neúspěchu a také popis konkrétních opatření, která doposud přijaly či která hodlají v budoucnosti přijmout, aby dosáhly daných cílů a splnily dané povinnosti.
Pozměňovací návrh   43 Návrh směrnice Bod odůvodnění 37
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(37) Zatímco některé členské státy s různým úspěchem přijaly regulační opatření nebo povzbudily společnosti k samoregulaci, většina členských států žádné opatření nepřijala ani nenaznačila ochotu jednat způsobem, který by přinesl dostatečné zlepšení. Prognózy vycházející z obsáhlé analýzy všech dostupných informací o minulých i současných trendech, jakož i záměrech ukazují, že vyváženého genderového zastoupení mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady v celé Unii, které by odpovídalo cílům stanoveným v této směrnici, členské státy, pokud budou jednat individuálně, nikdy v dohledné budoucnosti nesplní. S ohledem na tyto okolnosti a vzhledem k rostoucím rozdílům mezi členskými státy, pokud jde o zastoupení žen a mužů v řídících a dozorčích orgánech společností, lze genderovou vyváženost v řídících a dozorčích orgánech podniků v celé Unii zlepšit pouze prostřednictvím společného přístupu. Stejně tak lze rovnosti žen a mužů, konkurenceschopnosti a růstu spíše dosáhnout prostřednictvím koordinovaného opatření na úrovni Unie než prostřednictvím vnitrostátních iniciativ, které mají různý dosah, ambice a účinnost. Jelikož cílů této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a dopadu opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii.	(37) Zatímco některé členské státy s různým úspěchem přijaly regulační opatření nebo povzbudily společnosti k samoregulaci, většina členských států žádné opatření nepřijala ani nenaznačila ochotu jednat způsobem, který by přinesl dostatečné zlepšení. Prognózy vycházející z obsáhlé analýzy všech dostupných informací o minulých i současných trendech, jakož i záměrech ukazují, že vyváženého genderového zastoupení mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady v celé Unii, které by odpovídalo cílům stanoveným v této směrnici, členské státy, pokud budou jednat individuálně, nikdy v dohledné budoucnosti nesplní. S ohledem na tyto okolnosti a vzhledem k rostoucím rozdílům mezi členskými státy, pokud jde o zastoupení žen a mužů v řídících a dozorčích orgánech společností, lze genderovou vyváženost v řídících a dozorčích orgánech podniků v celé Unii zlepšit pouze prostřednictvím společného přístupu. Stejně tak lze rovnosti žen a mužů, odstranění nynějších rozdílů v jejich odměňování a zvýšení konkurenceschopnosti a růstu spíše dosáhnout prostřednictvím koordinovaného opatření na úrovni Unie než prostřednictvím vnitrostátních iniciativ, které mají různý dosah, ambice a účinnost. Jelikož cílů této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a dopadu opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii.
Pozměňovací návrh   44 Návrh směrnice Bod odůvodnění 38
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(38) V souladu se zásadou proporcionality stanovenou ve stejném článku tato směrnice pouze stanoví společné cíle a zásady a nepřekračuje rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné. Členským státům se poskytuje dostatečný prostor pro to, aby samy určily, jak nejlépe dosáhnout cílů stanovených v této směrnici, a to s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám, zejména k pravidlům a postupům týkajícím se obsazování pozic v řídících a dozorčích orgánech. Tato směrnice neupírá společnostem možnost jmenovat do řídících a dozorčích orgánů nejkvalifikovanější kandidáty a všem kotovaným společnostem poskytuje dostatečně dlouhou dobu pro přizpůsobení.	(38) V souladu se zásadou proporcionality stanovenou ve stejném článku tato směrnice pouze stanoví společné cíle a zásady a nepřekračuje rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné. Členským státům se poskytuje dostatečný prostor pro to, aby samy určily, jak nejlépe dosáhnout cílů stanovených v této směrnici, a to s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám, zejména k pravidlům a postupům týkajícím se obsazování pozic v řídících a dozorčích orgánech. Tato směrnice neupírá společnostem možnost jmenovat do řídících a dozorčích orgánů nejkvalifikovanější kandidáty a všem kotovaným společnostem poskytuje flexibilní rámec a dostatečně dlouhou dobu pro přizpůsobení
Pozměňovací návrh   45 Návrh směrnice Bod odůvodnění 39
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(39) V souladu se zásadou proporcionality by měl být cíl, který mají kotované společnosti splnit, časově omezený a má zůstat platný pouze do té doby, dokud nebude v otázce genderového složení řídících a dozorčích orgánů dosaženo trvalého pokroku. Z toho důvodu by Komise měla uplatňování této směrnice pravidelně přezkoumávat a podávat o něm zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Směrnice má pozbýt platnosti dne 31. prosince roku 2028. Komise by měla v rámci svého přezkumu posoudit, zda je nutné prodloužit platnost směrnice nad rámec tohoto období.	(39) V souladu se zásadou proporcionality by měl být cíl, který mají kotované společnosti splnit, časově omezený a měl by zůstat platný pouze do té doby, dokud nebude v otázce genderového složení řídících a dozorčích orgánů dosaženo trvalého pokroku. Z toho důvodu by Komise měla uplatňování této směrnice pravidelně přezkoumávat a podávat o něm zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Tato směrnice má pozbýt platnosti dne 31. prosince roku 2028. Komise by měla v rámci svého přezkumu posoudit, zda je nutné prodloužit platnost směrnice nad rámec tohoto období. Členské státy by měly spolupracovat se sociálními partnery a občanskou společností a účinně je informovat o významu této směrnice, jejím provedení a uplatňování. Informační kampaně by významným způsobem přispěly ke zvyšování povědomí mezi nekotovanými společnostmi a pobízely by je, aby aktivně usilovaly o dosažení genderové vyváženosti. Členské státy by měly být podporovány v tom, aby si vyměňovaly své zkušenosti a osvědčené postupy týkající se provádění a uplatňování této směrnice.
Pozměňovací návrh   46 Návrh směrnice Článek 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Tato směrnice stanoví opatření, která mají zajistit vyváženější zastoupení mužů a žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady kotovaných společnosti tím, že zavádí opatření, jejichž cílem je urychlit pokrok v oblasti genderové vyváženosti, přičemž společnostem poskytuje dostatek času na provedení nezbytných opatření.	Tato směrnice stanoví opatření, která mají zajistit vyváženější zastoupení mužů a žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady kotovaných společnosti tím, že zavádí účinná opatření, jejichž cílem je urychlit pokrok v oblasti genderové vyváženosti, přičemž společnostem poskytuje dostatek času na provedení nezbytných opatření.
Pozměňovací návrh   47 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1) „kotovanou společností“ se rozumí společnost se sídlem v některém z členských států, jejíž cenné papíry jsou v jednom nebo více členských státech přijaté k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES;	1) „kotovanou společností“ se rozumí společnost, která má sídlo v některém z členských států a jejíž akcie jsou v jednom nebo více členských státech přijaté k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES;
Pozměňovací návrh   48 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady nižší než 40 %, do takových pozic jmenovaly kandidáty na základě komparativní analýzy kvalifikace každého z nich a použily při tom předem určená, jasná, neutrálně formulovaná a jednoznačná kritéria s cílem dosáhnout tohoto podílu nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, nejpozději do 1. ledna 2018.	1. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady nižší než 40 %, upravily své postupy náboru, včetně oznámení o uvolnění určité pozice a výzvy k podávání přihlášek do výběrového řízení, postupů předběžného výběru, výběru či jmenování, takovým způsobem, aby účinně přispěly k dosažení tohoto podílu nejpozději do 1. ledna 2020 nebo v případě veřejných podniků nejpozději do 1. ledna 2018. Členské státy zejména zajistí, aby společnosti na pozice v řídících a dozorčích orgánech vybíraly nejkvalifikovanější kandidáty z genderově vyváženého seznamu kandidátů, a to na základě komparativní analýzy kvalifikace každého z nich a za použití předem určených, jasných, neutrálně formulovaných, nediskriminačních a jednoznačných kritérií. V případě volebního postupu členské státy zajistí, aby společnosti zaručily genderovou diverzitu ve složení užšího seznamu kandidátů a aby zároveň zajistily, aby pohlaví člena dozorčí rady/nevýkonného člena správní rady voleného tímto postupem nebylo žádným způsobem předem určeno.
	Aby členské státy dosáhly cíle 40 % v souladu s čl. 23 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie, zajistí, aby byl ve všech fázích postupu náboru, výběru či jmenování členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady upřednostněn kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví, pokud je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví a pokud objektivní posouzení, které zohlednilo všechna kritéria týkající se konkrétních kandidátů, nerozhodlo ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.
Pozměňovací návrh   49 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Počet pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady, který je nezbytný pro splnění cíle stanoveného v odstavci 1, má co nejvíce odpovídat 40% podílu, avšak nemá překročit 49 %.	2. Počet pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady, který je nezbytný pro splnění cíle stanoveného v odstavci 1, činí nejméně 40 %. Jsou-li členové dozorčí rady/nevýkonní členové správní rady pouze tři, postačuje poměr jeden ku dvěma.
Pozměňovací návrh   50 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Aby členské státy dosáhly cíle stanoveného v odstavci 1, zajistí, aby byl při výběru členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady upřednostněn kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví, pokud je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví, pod podmínkou, že objektivní posouzení, které zohlednilo všechna kritéria týkající se konkrétních kandidátů, nerozhodlo ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.	vypouští se
Pozměňovací návrh   51 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti měly povinnost zveřejnit na žádost neúspěšného kandidáta kvalifikační kritéria, na nichž byl výběr kandidátů založen, dále objektivní srovnávací posouzení těchto kritérií, a případně důvody, které rozhodly ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.	4. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti měly povinnost zpřístupnit neúspěšnému kandidátovi alespoň informace o počtu a pohlaví kandidátů uvedených na seznamu kandidátů, přičemž zachovají jejich anonymitu v souladu s právními předpisy EU o ochraně osobních údajů, a rovněž kvalifikační kritéria, na nichž byly výběr nebo jmenování kandidátů založeny, dále objektivní srovnávací posouzení těchto kritérií, a případně důvody, které rozhodly ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.
Pozměňovací návrh   52 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. V souladu se svými vnitrostátními soudními systémy členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že pokud neúspěšný kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví zjistí skutečnosti, díky nimž se lze domnívat, že tento kandidát byl stejně kvalifikovaný jako jmenovaný kandidát opačného pohlaví, kotovaná společnost bude muset prokázat, že neporušila pravidla stanovená v odstavci 3.	5. V souladu se svými vnitrostátními soudními systémy členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že pokud neúspěšný kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví, jenž se cítí být poškozen, protože na něho nebyla uplatněna ustanovení odstavce 1, a doloží u soudu či jiného příslušného orgánu skutečnosti, díky nimž se lze domnívat, že tento kandidát byl stejně kvalifikovaný jako jmenovaný kandidát opačného pohlaví, kotovaná společnost bude muset prokázat, že neporušila pravidla stanovená v odstavci 1.
	Tento odstavec nebrání členským státům zavést pravidla o dokazování, která jsou pro žalobce příznivější.
Pozměňovací návrh   53 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Členské státy mohou stanovit, že se cíl stanovený v odstavci 1 nevztahuje na kotované společnosti, v nichž osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví tvoří méně než 10 % pracovníků.	vypouští se
Pozměňovací návrh   54 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 6 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	6a. Probíhá-li výběr uvedený v odstavci 1 formou hlasování akcionářů nebo zaměstnanců, společnosti zajistí, aby voliči byli řádně informováni o opatřeních stanovených touto směrnicí, včetně sankcí, kterým je daná společnost vystavena v případě nesplnění svých povinností.
Pozměňovací návrh   55 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Členské státy požadují od kotovaných společností, aby jednou ročně počínaje [dva roky po přijetí] předkládaly příslušným vnitrostátním orgánům informace o zastoupení mužů a žen v jejich řídících a dozorčích orgánech, v rozlišení podle členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady a členů představenstva/výkonných členů správní rady, jakož i informace o tom, jaká přijaly opatření ohledně cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 a v tomto článku odstavci 1, a aby tyto informace vhodným a přístupným způsobem zveřejňovaly na svých internetových stránkách.	2. Členské státy požadují od kotovaných společností, aby jednou ročně počínaje [dva roky po přijetí] předkládaly příslušným vnitrostátním orgánům informace o zastoupení mužů a žen v jejich řídících a dozorčích orgánech, v rozlišení podle členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady a členů představenstva/výkonných členů správní rady, jakož i informace o tom, jaká přijaly opatření ohledně cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 a v tomto článku odstavci 1, a aby tyto informace vhodným a snadno přístupným způsobem zveřejňovaly na svých internetových stránkách a ve svých výročních zprávách.
Pozměňovací návrh   56 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Pokud kotovaná společnost neplní cíle stanovené v čl. 4 odst. 1 nebo vlastní individuální závazky přijaté podle tohoto článku odstavce 1, musí dodatečně k informacím uvedeným v tomto článku v odstavci 2 uvádět rovněž důvody, kvůli kterým společnost cíle nebo závazky neplní, jakož i popis opatření, která společnost dosud přijala či která hodlá přijmout, aby dané cíle nebo závazky splnila.	3. Pokud kotovaná společnost neplní cíle stanovené v čl. 4 odst. 1 nebo vlastní individuální závazky přijaté podle odstavce 1 tohoto článku, musí uvádět důvody, kvůli kterým společnost těchto cílů nedosahuje nebo tyto závazky neplní, jakož i podrobný popis opatření, která společnost dosud přijala či která hodlá přijmout, aby dané cíle nebo závazky splnila. Toto uvedení důvodů je součástí informací uvedených v odstavci 2.
Pozměňovací návrh   57 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že orgán nebo orgány pověřené v souladu s článkem 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) budou rovněž příslušné pro prosazování, analýzu, sledování a podporu genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností.	4. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že orgán nebo orgány pověřené v souladu s článkem 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) budou rovněž příslušné pro prosazování, analýzu, sledování a podporu genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností. Za tímto účelem členské státy účinně spolupracují se sociálními partnery a občanskou společností.
Pozměňovací návrh   58 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy stanoví pravidla upravující sankce za porušování vnitrostátních ustanovení přijatých podle této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování.	1. Členské státy stanoví pravidla upravující sankce za porušování požadavků týkajících se otevřeného a transparentního postupu podle čl. 4 odst. 1 a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování.
Pozměňovací návrh   59 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující a mohou zahrnovat tato opatření:	2. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující a zahrnují přinejmenším tato opatření:
Pozměňovací návrh   60 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – písm. a a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	aa) vyloučení z veřejných nabídkových řízení;
Pozměňovací návrh   61 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – písm. a b (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ab) částečné vyloučení z možnosti získat prostředky ze strukturálních fondů Unie,
Pozměňovací návrh   62 Návrh směrnice Článek 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy mohou zavést nebo zachovat ustanovení, která zajištění vyváženějšího zastoupení mužů a žen ve společnostech se sídlem na jejich území podporují v ještě větší míře než ustanovení této směrnice, pokud tato ustanovení nezpůsobí neoprávněnou diskriminaci či nezabrání řádnému fungování vnitřního trhu.	Členské státy mohou zavést nebo zachovat ustanovení, která zajištění vyváženějšího zastoupení mužů a žen ve společnostech se sídlem na jejich území podporují v ještě větší míře než ustanovení této směrnice, pokud tato ustanovení nezpůsobí neoprávněnou diskriminaci na základě pohlaví ani žádnou jinou formu diskriminace nebo pokud nezabrání řádnému fungování vnitřního trhu.
Pozměňovací návrh   63 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 3 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Dotčené členské státy předloží Komisi příslušné prokazující informace.	Dotčené členské státy předloží Komisi příslušné prokazující informace. Komise o tom uvědomí Evropský parlament a Radu. Odložení se automaticky ukončí v případě, že při plnění cíle této směrnice není dosaženo dostatečného pokroku, přičemž za takový případ se považuje situace, kdy procentuální podíl nedostatečně zastoupeného pohlaví nedosáhne do roku 2017 nebo v případě veřejných podniků do roku 2015 hodnoty 30 %.
Pozměňovací návrh   64 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Komise do 1. července 2017 předloží hodnotící zprávu o provádění požadavků vztahujících se na kotované společnosti, jež jsou uvedeny v čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 a 2, a to na základě zpráv předložených členskými státy v souladu odstavcem 1. Součástí této zprávy je navíc popis situace v oblasti genderové vyváženosti na úrovni řídících a dozorčích orgánů a na úrovni vedení nekotovaných společností, které jsou větší než malé a střední podniky podle definice v článku 2.
Pozměňovací návrh   65 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 1 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1b. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, jakým způsobem jsou zásady stanovené v této směrnici uplatňovány ze strany všech orgánů a agentur Unie a začleňovány do pravidel, jimiž se řídí jejich interní postupy pro obsazování pracovních míst. Za tímto účelem všechny orgány a agentury Unie nejpozději do 31. prosince 2018 a poté každoročně podávají Komisi zprávu o svých genderových statistikách a dosaženém pokroku. Komise tyto zprávy neprodleně zveřejní na svých internetových stránkách. Ke zprávě Komise je případně přiložen legislativní návrh rozšiřující působnost této směrnice na všechny orgány a agentury Unie.
Pozměňovací návrh   66 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. S ohledem na to, jak se bude otázka zastoupení mužů a žen v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností a na různých rozhodovacích úrovních v hospodářství vyvíjet, a s ohledem na to, zda bude dosažený pokrok dostatečně trvalý, Komise ve své zprávě posoudí, zda je nutné, aby tato směrnice platila i po datu určeném v čl. 10 odst. 2 nebo zda je třeba dobu trvání platnosti změnit.	4. S ohledem na to, jak se bude otázka zastoupení mužů a žen v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností a na různých rozhodovacích úrovních v hospodářství vyvíjet, a s ohledem na to, zda bude dosažený pokrok dostatečně trvalý, Komise ve své zprávě posoudí, zda je nutné, aby tato směrnice platila i po datu určeném v čl. 10 odst. 2 nebo zda je třeba dobu trvání platnosti změnit. Zpráva by také měla prozkoumat, zda by oblast působnosti této směrnice měla být rozšířena na nekotované veřejné podniky, které nespadají pod definici malých a středních podniků, nekotované velké podniky a členy představenstva/výkonné členy správní rady kotovaných společností.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Souvislosti

S ohledem na přetrvávající nerovnost mezi ženami a muži na nejvyšších řídících pozicích ve společnostech spoluzpravodajky vítají tento návrh, který navazuje na usnesení Parlamentu na téma „ženy a řízení podniků“ přijaté v roce 2011. Navržená směrnice přispívá k zachování zásady rovnosti, jež je základní hodnotou EU, a představuje konkrétní prvek strategie EU pro rovnost žen a mužů na všech úrovních a ve všech odvětvích hospodářského života, což Evropský parlament již mnohokrát připomněl.

V letech 1984 a 1996 vydala Evropská rada dvě doporučení, v nichž vyzvala soukromý sektor, aby posílil přítomnost žen na všech úrovních, na nichž se přijímají rozhodnutí, a vyzvala Evropskou komisi, aby v tomto ohledu přijala kroky. V březnu 2011 zahájila Komise dialog s největšími společnostmi kotovanými na burze v EU a rovněž iniciativu „Závazek Evropy – ženy ve vedoucích pozicích“, kterou společnosti mohly podepsat, a zavázat se tak ke zvýšení podílu žen v řídících a dozorčích orgánech na 30 % do roku 2015 a na 40 % do roku 2020. Tuto výzvu však během jednoho roku podepsalo pouze 24 společností.

Pokrok ve zvyšování zastoupení žen je v celé EU celkem vzato velmi pomalý[1] a míra zlepšení je nestejná a kolísá mezi 5 % a 25 %. Spoluzpravodajky jsou proto přesvědčeny, že evropský zákonodárce by měl přijmout odpovídající právní předpis.

Spoluzpravodajky se domnívají, že náležitým právním základem pro závazná opatření, jejichž cílem je zajistit uplatňování zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách zaměstnání a povolání, jsou ustanovení čl. 157 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Tuto skutečnost potvrdil Výbor pro právní záležitosti na své schůzi dne 20. června 2013.

Význam přijetí právního předpisu EU

Celá řada členských států v průběhu let přijala iniciativy s cílem účelně vyřešit otázku genderové vyváženosti. Některé státy se prostřednictvím právních předpisů[2] snažily zvýšit nízkou míru zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech, čímž značně urychlily proces směřující k dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů v těchto orgánech. Jiné státy pouze podporovaly proaktivní iniciativy a opatření přijímaná společnostmi. Ukázalo se, že jejich podpora je sice velmi užitečná, nicméně k dosažení hmatatelných výsledků stále nedostatečná. Proto je třeba konstatovat, že opatření a výsledky jsou napříč EU velmi odlišné.

Ve Francii se od října 2010 do ledna 2012 zvýšil podíl žen v řídících a dozorčích orgánech společností zahrnutých do francouzského indexu CAC 40 o 10 procentních bodů na 22,3 %. V Itálii, jež v roce 2011 přijala zákon vyžadující, aby ženy do roku 2015 zastávaly v představenstvu a dozorčí radě kotovaných společností i společností ve vlastnictví státu třetinu pozic, došlo od ledna 2012 do října 2012 k nárůstu počtu žen v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností o 4,9 procentních bodů.

V jiných členských státech byly zahájeny vnitrostátní iniciativy v oblasti samoregulace, dobrovolných cílů a správy a řízení podniků (například kodexy chování[3]), které měly podniky povzbudit k tomu, aby do vrcholných pozic jmenovaly více žen.

Pozitivní dopady závazných cílů jsou hmatatelným důkazem, že společnosti jsou schopny dodržovat opatření k zajištění genderově vyváženého výběru kandidátů. Je navíc třeba konstatovat, že v členských státech, kde nebyla přijata žádná závazná opatření, společnosti stále ještě zdaleka nedosáhly přijatelné genderové vyváženosti.

Pro společnosti, které provozují přeshraniční činnost, ale rovněž pro mobilitu a profesní vyhlídky kvalifikovaných mužů a žen v rozhodovacích orgánech má pevný společný rámec zásadní význam.

V zájmu zajištění růstu, konkurenceschopnosti a větší finanční výkonnosti společností je nezbytné využívat veškerý lidský kapitál, aby bylo možné účinně řešit problémy, s nimiž se EU v obtížné době hospodářské krize potýká. K tomuto cíli přispívají také opatření, jejichž účelem je zajistit lepší genderovou vyváženost v řídících a dozorčích orgánech.

Navrhovaná směrnice

Tento návrh, jenž spočívá na zásadě rovnosti, transparentnosti, meritokracie, spravedlnosti, společných postupech a cílech, má značnou přidanou hodnotu. Je třeba konstatovat, že dodržování podmínek stanovených směrnicí bude pro společnosti znamenat omezenou administrativní zátěž. Směrnice posílí sociální spravedlnost na trhu práce a přispěje k hospodářskému růstu, neboť budou plně využívány všechny dostupné zdroje, dovednosti a silné stránky, a tím i lidský potenciál EU.

Tento návrh je navíc v souladu se zásadou proporcionality a subsidiarity.

Účel směrnice:

Návrh stanoví jasný cíl: dosáhnout 40% podílu nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady ve všech veřejně kotovaných společnostech a rovněž přiměřený rámec pro členské státy a společnosti, jež mají zavést účinné postupy, jejichž cílem je podpořit genderovou vyváženost v řídících a dozorčích orgánech všech kotovaných společností. Zlepší správu a řízení společností, neboť ženám nabídne více příležitostí zaujmout vedoucí funkci v rozhodovacích orgánech a přispět svými dovednostmi k posílení hospodářské výkonnosti společností.

Oblast působnosti směrnice:

Spoluzpravodajky berou na vědomí, že navrhovaná směrnice předkládá přechodné opatření s cílem stanovit jasnou společnou strategii pro všechny členské státy, jejímž smyslem je dosáhnout společného cíle: dosáhnout alespoň 40% podílu nedostatečně zastoupeného pohlaví mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady, a to do roku 2020 v případě soukromých kotovaných společností a do roku 2018 v případě kotovaných společností ve vlastnictví státu.

Směrnice umožňuje, aby členské státy během jejího provedení do vnitrostátního práva zohlednily specifické rysy daného státu. Členské státy by tak měly úzce spolupracovat se společnostmi a zúčastněnými stranami na zavedení přiměřených postupů a mechanismů, jež umožní dosáhnout 40% cíle v rámci lhůty stanovené směrnicí.

Členské státy, ve kterých je již zaveden efektivní systém, jej budou moci nadále využívat za předpokladu, že pro splnění alespoň 40% podílu nedostatečně zastoupeného pohlaví v řídících a dozorčích orgánech je stejně účinný jako navrhovaný systém. Dále budou muset stanovit přiměřené a odrazující sankce pro společnosti, které poruší ustanovení této směrnice.

Pokud 40% podílu nebude dosaženo do roku 2018 v případě společnosti v úplném či částečném vlastnictví státu a do roku 2020 v případě soukromé společnosti, členské státy zajistí, aby byl splněn cíl větší genderové vyváženosti ve společnostech.

Zvláštní ustanovení týkající se kotovaných společností, jež jsou veřejnými podniky

Požadavky na spravedlnost a transparentnost jsou přísnější u společností a podniků v úplném či částečném vlastnictví státu, které lze nazvat veřejnými podniky ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice Komise 2006/111/ES ze dne 16. listopadu 2006. Veřejným podnikem se rozumí podnik, na nějž mohou mít orgány veřejné moci přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na základě vlastnictví, finanční účasti v něm nebo na základě pravidel, jimiž se podnik musí řídit. Vzhledem k hospodářské a sociální odpovědnosti těchto společností mají větší transparentnost a rovnost zásadní význam. Navíc je nesporné, že veřejný sektor je ve společnosti vzorem a měl by odrážet meritokracii a sociální spravedlnost. Členské státy mají nad takovými společnostmi rozhodující vliv, a proto mají k dispozici více nástrojů, kterými mohou změny dosáhnout rychleji. V tomto smyslu je zásadním cílem společností ve vlastnictví státu rovnost žen a mužů a vyšší účast žen na přijímání hospodářských rozhodnutí. Navrhovaná směrnice proto stanoví, aby tyto společnosti splnily povinnost vyváženého zastoupení žen a mužů v řídících a dozorčích orgánech dříve než soukromé společnosti, konkrétně do roku 2018.

Hlavní body návrhu předloženého spoluzpravodajkami:

Rozšíření oblasti působnosti:

Spoluzpravodajky zdůrazňují, že je důležité rozšířit oblast působnosti směrnice, aby bylo možné účelně zlepšit její účinnost a dopad ve všech kotovaných společnostech.

- Všechny kotované společnosti by bez ohledu na svou velikost měly splnit cíl stanovený směrnicí. Tento požadavek je odůvodněn jak jejich hospodářskými a sociálními povinnostmi, tak jejich hospodářským významem. Zpravodajky však po pečlivém zvážení souhlasily se zachováním výjimky pro malé a střední podniky, jak ji navrhuje Komise, a zároveň vybízejí členské státy k tomu, aby zavedly politiky s cílem podporovat a pobízet malé a střední podniky, aby výrazně zlepšily genderovou vyváženost na všech úrovních řízení a v dozorčích a řídících orgánech společností.

- Zahrnutí odvětví, v nichž převládá jedno pohlaví: cíl stanovený směrnicí by měly s ohledem na svůj hospodářský význam a hospodářské a sociální povinnosti splnit kotované společnosti působící v jakémkoli odvětví.

- V reakci na mnoho žádostí zpravodajky rovněž souhlasily se zahrnutím doložky o přezkumu, kterou se Komise vyzývá k tomu, aby prozkoumala, zda oblast působnosti směrnice může být rozšířena na nekotované veřejné podniky, které nespadají pod definici malých a středních podniků, nekotované velké podniky a také členy představenstva/výkonné členy správní rady kotovaných společností, a kterou stanoví článek 9 této zprávy.

Závazný postup:

Spoluzpravodajky zdůrazňují, že je třeba výslovně uvést, že směrnice členským státům a společnostem ukládá za povinnost přijmout účinná opatření za účelem splnění daného cíle.

Větší transparentnost postupu jmenování/volby kandidáta na člena dozorčí rady/nevýkonného člena správní rady:

Spoluzpravodajky důrazně podporují větší transparentnost postupu jmenování a volby kandidáta na člena řídícího či dozorčího orgánu, neboť jedině tímto způsobem lze účinně zaručit diverzitu a výběr kandidátů na základě meritokratických kritérií.

Vyvážené zastoupení:

Spoluzpravodajky se domnívají, že v zájmu dosažení cíle rovnosti žen a mužů by společnosti měly přijímat nezbytná opatření, kterými se docílí podílu nedostatečně zastoupeného pohlaví ve výši alespoň 40 %. Jsou-li členové dozorčí rady/nevýkonní členové správní rady pouze tři, a proto nelze splnit kvótu 40 % pro každé pohlaví, je poměr jeden ku dvěma postačující.

Nesplnění požadavků:

Spoluzpravodajky se domnívají, že společnosti, které požadavky nesplnily, by měly uvést důvody, proč nedosáhly cílů nebo nesplnily závazky, a rovněž konkrétní opatření, která mají být přijata, aby účinně zaručily, že bude splněn cíl větší genderové vyváženosti.

Sankce:

Spoluzpravodajky dále zdůrazňují, že členské státy musí stanovit, že kotované společnosti, které nezavedou, neuplatní nebo nedodrží stanovené postupy pro jmenování nebo volbu členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady, se vystavují účinným, přiměřeným a odrazujícím sankcím. Navrhují, aby byl seznam možných sankcí navržený Komisí, k němuž bylo rovněž přidáno částečné vyloučení z možnosti získání prostředků z evropských strukturálních fondů, rozšířen o vyloučení z veřejných nabídkových řízení.

Spoluzpravodajky zdůrazňují význam účinných navazujících opatření a přezkumu. Proto je zásadní, aby členské státy v roce 2017 a poté každé dva roky předkládaly zprávu o uplatňování této směrnice.

Šíření obsahu směrnice a posilování její účinnosti:

Spoluzpravodajky jsou přesvědčeny, že bude třeba pořádat informační a komunikační kampaně s cílem náležitě a účinně informovat zúčastněné strany a občany o dopadech této směrnice na hospodářství i na společnost. Tyto informační kampaně budou zásadní pro zvyšování povědomí mezi nekotovanými společnostmi a budou je pobízet, aby aktivně usilovaly o dosažení genderové vyváženosti.

• [1]  V letech 2003 až 2011 vzrostl podíl žen v řídících a dozorčích orgánech z 8,5 % na 13,7 %, což představuje nárůst o 5,2 procentních bodů za o něco více než osm let. Průměrná míra změny je tedy nízká a činí přibližně 0,6 procentních bodů ročně. (Zdroj: Zpráva Evropské komise o pokroku (v angličtině): http://ec.europa.eu/justice/gender-equality/files/women-on-boards_en.pdf)
• [2]  Belgie, Francie a Itálie uzákonily závazné kvóty a sankce, zatímco v Nizozemsku a Španělsku byly zavedeny kvóty bez sankcí. Dánsko, Finsko, Řecko, Rakousko a Slovinsko prosadily pravidla týkající se společností ve vlastnictví státu. (zdroj: zpráva Evropské komise o pokroku)
• [3]  Vnitrostátní kodexy správy společností v Rakousku, Belgii, Dánsku, Finsku, Francii, Německu, Lucembursku, Nizozemsku, Polsku, Španělsku, Švédsku a Spojeném království v různé míře podporují genderovou rozmanitost řídících a dozorčích orgánů společností.

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K PRÁVNÍMU ZÁKLADU

Pan Klaus-Heiner Lehne

předseda

Výbor pro právní záležitosti

BRUSEL

Pan Mikael Gustafsson

předseda

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

BRUSEL

Věc:                Stanovisko k právnímu základu návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (COM(2012)0614 – C7-0382/2012 – 2012/0299(COD))

Vážený pane předsedo,

Výbor pro právní záležitosti na své schůzi dne 24. dubna 2013 rozhodl zabývat se z vlastní iniciativy na základě čl. 37 odst. 3 jednacího řádu Parlamentu otázkou, zda čl. 157 odst. 3 SFEU je vhodným právním základem pro návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (COM(2012)0614.

Výbor pro právní záležitosti a Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM) projednávají tento návrh formou společných jednání výborů v souladu s článkem 51. Výbor FEMM rozhodl, že podpoří posouzení právního základu zvoleného Evropskou komisí, které z vlastní iniciativy provedl výbor JURI, a výboru JURI to oznámil ve svém dopise ze dne 24. dubna 2013.

Souvislosti

1. Návrh

Navrhovaná směrnice zavádí opatření, jejichž cílem je urychlit pokrok směrem k genderové vyváženosti členů dozorčí rady / nevýkonných členů správních rad společností kotovaných na burzách (článek 1).

Návrh se vztahuje na společnosti kotované na burzách a nezahrnuje malé a střední podniky (článek 3). Podle čl. 4 odst. 1 návrhu mají členské státy zajistit, aby „kotované společnosti, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady nižší než 40 %, do takových pozic jmenovaly kandidáty na základě komparativní analýzy kvalifikace každého z nich a použily při tom předem určená, jasná, neutrálně formulovaná a jednoznačná kritéria s cílem dosáhnout tohoto podílu nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, nejpozději do 1. ledna 2018.“

V zájmu dosažení tohoto cíle členské státy zajistí, aby byl při výběru členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady upřednostněn kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví, pokud je stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví a jestliže objektivní posouzení konkrétního kandidáta nerozhodlo ve prospěch kandidáta opačného pohlaví. (čl. 4 odst. 3). V případech, kdy neúspěšný kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví zjistí skutečnosti, na jejichž základě se lze domnívat, že tento kandidát byl stejně kvalifikovaný jako jmenovaný kandidát opačného pohlaví, spočívá podle čl. 4 odst. 5 důkazní břemeno pro prokázání neporušení tohoto pravidla na kotované společnosti.

Dodatečně bylo do návrhu včleněno opatření označované jako „flexi kvóta“ pro správní rady (čl. 5 odst. 1), podle něhož kotované společnosti mají přijmout individuální závazky, pokud jde o vyvážené zastoupení obou pohlaví mezi členy představenstva / výkonnými členy správní rady, které mají být splněny ve stejné lhůtě jako cíl 40% zastoupení žen mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady.

Pokud kotované společnosti neplní cíle stanovené pro zastoupení mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady nebo vlastní individuální závazky přijaté v souvislosti se členy představenstva / výkonnými členy správní rady, musí podat zprávu uvádějící důvody této skutečnosti jakož i popis opatření, která přijaly nebo hodlají přijmout (čl. 5 odst. 3).

Návrh obsahuje rovněž ustanovení o sankcích (článek 6), v němž se zejména uvádí, že sankce musí být „účinné, přiměřené a odrazující“ a mohou zahrnovat správní pokuty či ustanovení, podle nichž prohlásí příslušný soudní orgán jmenování nebo volbu kandidáta na člena dozorčí rady / nevýkonného člena správní rady, které proběhly v rozporu s vnitrostátními ustanoveními přijatými podle čl. 4 odst. 1, za neplatné či je zruší.

V článku 7 se uvádí, že ustanovení této směrnice představují minimální požadavky. Článek 8 obsahuje ustanovení o provedení směrnice a mimo jiné stanoví, že členské státy, které již zavedly opatření pro zajištění vyváženějšího zastoupení žen a mužů mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady, mohou odložit procedurální náležitosti, které se týkají jmenování kandidátů na členy dozorčí rady / nevýkonné členy správní rady na základě této směrnice, pokud mohou prokázat, že cíle 40% podílu nedostatečně zastoupeného pohlaví lze dosáhnout prostřednictvím vnitrostátních opatření.

2. Právní základ návrhu

Návrh Komise je založen na čl. 157 odst. 3 SFEU, v němž se uvádí:

„3. Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijímají opatření k uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti včetně zásady stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci.“

Analýza

1. Zásady stanovené Soudním dvorem

Z judikatury Soudního dvora týkající se volby právního základu vyplývají určité zásady. Za prvé má výběr správného právního základu ústavní význam, a to s ohledem na dopady právního základu z hlediska věcné příslušnosti a postupu[1]. Za druhé, podle čl. 13 odst. 2 SEU každý orgán jedná v mezích působnosti svěřené mu Smlouvami[2]. Za třetí, podle judikatury Soudního dvora se „volba právního základu aktu Společenství (musí) zakládat na objektivních skutečnostech, které mohou být předmětem soudního přezkumu, mezi které patří zejména účel a obsah aktu“[3].

2. Právní základ zvolený Komisí

Komise odůvodňuje volbu právního základu takto: „Ustanovení čl. 157 odst. 3 SFEU představuje právní základ pro všechna závazná opatření, jejichž cílem je zajistit uplatňování zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách zaměstnání a povolání, včetně pozitivní diskriminace.“[4]

Ve svém posouzení dopadů, které je přiloženo k návrhu, Komise dále vysvětluje: „Právo EU jednat v otázkách rovnosti žen a mužů v oblasti zaměstnání a povolání vychází z čl. 157 odst. 3 SFEU. Toto ustanovení představuje právní základ pro všechna závazná opatření, jejichž cílem je zajistit uplatňování zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách zaměstnání a povolání.“[5]

3. Cíl a obsah navrhované směrnice

Cílem navrhované směrnice je „zajistit vyváženější zastoupení žen a mužů mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady kotovaných společností“ (článek 1).

Hlavní prvky návrhu, na jejichž základě má být dosaženo tohoto cíle, jsou pravidla pro genderovou vyváženost v dozorčích orgánech společností, které neplní řídící funkce (členové dozorčí rady/ nevýkonní členové správní rady), zejména pravidla pro dosažení cíle 40% zastoupení a procesní pravidla. Podrobně jsou opatření spjatá s těmito pravidly uvedena výše (v části „Souvislosti“, bod 1).

V bodě odůvodnění 14 navrhované směrnice je podrobněji objasněno, že „třebaže cílem této směrnice není harmonizovat vnitrostátní právní předpisy upravující výběrová řízení a kvalifikační kritéria do detailů, je přesto nezbytné zavést určité minimální normy, které budou od kotovaných společností, u kterých neexistuje vyvážené genderové zastoupení mužů a žen, požadovat, aby tyto společnosti přijímaly rozhodnutí o jmenování členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady na základě objektivního srovnávacího posouzení kvalifikací kandidátů z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků. Je to nutné k dosažení vyváženého zastoupení mužů a žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady. [...]“.

4. Oblast působnosti čl. 157 odst. 3 SFEU

Čl. 157 odst. 3 SFEU Evropskému parlamentu a Radě umožňuje přijímat „opatření k uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti.“ Má-li se posoudit, zda čl. 157 odst. 3 SFEU může představovat vhodný právní základ návrhu, je nutné určit, zda opatření navrhovaná pro konkrétní dotčenou profesní skupinu patří mezi „otázky práce a zaměstnanosti“.

a) Osoby, na něž se vztahuje navrhovaná směrnice

Nejprve by měly být blíže určeny osoby, na něž se navrhovaná směrnice vztahuje: návrh usiluje o použití široké definice těchto funkcí: „člen správní rady“, „člen dozorčí rady / nevýkonný člen správní rady“ a „člen představenstva / výkonný člen správní rady“[6] a o zahrnutí různých systémů složení řídících a dozorčích orgánů kotovaných společností, které existují v členských státech („dualistický“, „monistický“ a smíšený systém)[7].

Lze nicméně s jistotou konstatovat, že členové řídících a dozorčích orgánů, na něž se navrhovaná směrnice vztahuje, plní pro svou společnost úkoly, za něž jsou odměňováni (úkoly dohledu v případě nevýkonných členů správní rady a řídící úkoly v případě členů představenstva / výkonných členů správní rady). Navíc mají vazby na společnost, v níž jsou dosazováni do určitých pozic, příp. z těchto pozic sesazováni, v souladu s postupy, jež v jednotlivých členských státech liší.

b) „Otázky práce a zaměstnanosti“ podle čl. 157 odst. 3 SFEU

Dále se při pokusech definovat, co zahrnují „otázky práce a zaměstnanosti“ v souladu s čl. 157 odst. 3 SFEU, narazí na termín „zaměstnanec“, který je definován v ustálené judikatuře Soudního dvora[8], a to rovněž v souvislosti s otázkou rovného zacházení s muži a ženami. Soud rozhodl, že tento pojem „nelze vykládat podle vnitrostátního práva, ale má dosah na úrovni Společenství“ a že „musí být vymezen objektivními kritérii, která charakterizují pracovní poměr s ohledem na práva a povinnosti dotčených osob“. Soud určil, že „základní charakteristikou“ pracovního poměru je okolnost, že „určitá osoba vykonává po určitou dobu ve prospěch jiné osoby a pod jejím vedením činnosti, za které protihodnotou pobírá odměnu“.

Soud mimoto dospěl k názoru, že „právní povaha sui generis pracovního poměru z pohledu vnitrostátního práva nemůže mít jakýkoli dopad na postavení pracovníka ve smyslu práva Společenství“[9].

S ohledem na tyto skutečnosti není zřejmě vyloučeno, že členy řídících a dozorčích orgánů lze považovat za osoby v pracovním poměru, ačkoliv je možné, že své pozice získaly postupy v rámci rozdílných systémů existujících v členských státech.

Navíc se v tomto případě jeví jako relevantní rozsudek Soudního dvora ve věci C-232/09 Danosa v. LKB Līzings SIA[10] týkající se otázky, zda členka statutárního orgánu kapitálové společnosti je považována za zaměstnankyni podle směrnice o těhotných zaměstnankyních[11]. V této věci Soudní dvůr rozhodl, že „člen takového orgánu, který za odměnu vykonává činnost pro společnost, která ho jmenovala a jejíž je nedílnou součástí, který svou činnost vykonává pod vedením nebo kontrolou jiného orgánu této společnosti a který může být ze své funkce kdykoli a bez omezení odvolán, splňuje prima facie podmínky pro to, aby byl považován za pracovníka ve smyslu výše uvedené judikatury Soudního dvora“[12]. Zdá se, že vztah členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady k příslušné společnosti vykazuje vlastnosti, na něž poukázal Soudní dvůr, neboť do své funkce jsou dosazeni – bez ohledu na postup tohoto dosazení, což může být nábor, výběr, jmenování či kombinace těchto postupů – a jiný orgán společnosti, např. akcionáři, je z této funkce může odvolat. Lze je tedy považovat za pracovníky (pokud jsou splněny ostatní podmínky uvedené Soudním dvorem).

Zajímavé je rovněž poznamenat, že Soudní dvůr – mimo jiné v rozsudku ve věci Danosa – uvedl, že i pokud by člen statutárního orgánu nesplňoval podmínky definující pracovníka podle právních předpisů EU, a tudíž by se na něj nevztahovala směrnice 92/85/EHS nebo směrnice 76/207/EHS[13], pro účely ochrany před diskriminací na základě pohlaví by tato osoba, „pakliže ji předkládající soud kvalifikuje jako „osobu samostatně výdělečně činnou“, patřila do oblasti působnosti směrnice 86/613[14], „která se vztahuje na osoby samostatně výdělečně činné a která doplňuje směrnici 76/207, jak vyplývá z jejího článku 1, pokud jde o uplatňování zásady rovného zacházení na tyto osoby“[15]. Ačkoliv Soudní dvůr samozřejmě rozhodoval pouze v otázkách spadajících do oblastí působnosti těchto směrnic, stojí za povšimnutí, že člen statutárního orgánu společnosti by patřil buď do jedné nebo do druhé kategorie, neboť Soudní dvůr vůbec neuvažoval o možnosti, že by se na tuto profesní skupinu vztahovala zmíněná ustanovení.

V této souvislosti se jeví jako jasně prokazatelné, že členové dozorčí rady / nevýkonní členové správní rady patří do osobní působnosti (ratione personae) čl. 157 odst. 3 SFEU, zejména proto, že na základě stávajícího acquis je před diskriminací chrání – ať už jako zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné – právní předpisy přijaté na právních základech předcházejících čl. 157 odst. 3 SFEU a odpovídajících tomuto ustanovení. Bylo by tudíž nelogické, pokud by tytéž právní základy nemohly být použity pro nové právní předpisy, jejichž účelem je zlepšit rovné postavení žen a mužů a k nimž patří i projednávaný návrh opatření.

Opatření, která již byla přijata zákonodárným orgánem Unie na základě čl. 157 odst. 3 SFEU (a předchozího čl. 141 odst. 3 Smlouvy o ES), stojí za to analyzovat podrobněji:

– směrnice 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání[16] obsahuje v článku 14 pravidla pro „podmínky přístupu k zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo k povolání (…) bez ohledu na obor činnosti, a na všech stupních hierarchie pracovních funkcí“;

– směrnice 2010/41/EU o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné[17], která je založena na čl. 157 odst. 3 SFEU, se v souladu s článkem 2 této směrnice vztahuje nejen na samostatně výdělečně činné osoby, tj. „osoby, které vykonávají výdělečnou činnost na vlastní účet“, ale rovněž na jejich manžele a manželky obvykle se podílející na činnosti osoby samostatně výdělečně činné;

– článek 4 téže směrnice 2010/41/ES zakazuje diskriminaci na základě pohlaví, pokud jde o „založení, vybavení nebo rozšíření podniku nebo zahájení nebo rozšíření jakékoli jiné formy samostatné výdělečné činnosti“.

Z těchto příkladů vyplývá, že zákonodárce výraz „otázky práce a zaměstnanosti“ interpretuje jako označení všech druhů profesních činností, a to ve všech sférách pracovního života. Tato interpretace odpovídá širokému výkladu příslušných pojmů, který uplatňuje Soudní dvůr a jenž je popsán výše.

c) Čl. 157 odst. 3 SFEU jako součást sociální politiky EU

V souladu se zásadou svěření pravomocí uvedenou v čl. 4 odst. 1 SFEU a čl. 5 odst. 1 SFEU a rovněž s čl. 51 odst. 2 Listiny základních práv nemůže nicméně žádný výklad pravomocí Unie mít za následek rozšíření jejích pravomocí nad rámec omezení, jež jsou stanovena ve Smlouvě.

V této souvislosti je třeba povšimnout si skutečnosti, že čl. 157 odst. 3 SFEU je součástí třetí části hlavy X SFEU, která pojednává o sociální politice Unie.

Cíle této politiky jsou popsány v článku 151 jako „podpora zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek“.

V tomto kontextu je možné namítnout, že jelikož se navrhovaná směrnice týká otázek spojených se složením řídících a dozorčích orgánů společností a že tyto otázky upravují právní předpisy členských států týkající se obchodních společností, nemůže se opírat o čl. 157 odst. 3 SFEU jakožto o právní základ, který utváří část sociální politiky Unie. Je nicméně důležité konstatovat, že Komise svůj návrh zcela jasně zasazuje do kontextu sociální politiky. Prezentuje jej jako opatření pozitivní diskriminace, jehož cílem je zajistit dodržování základní zásady rovnosti mužů a žen v rámci právních předpisů EU, a posílit tak v řídících a dozorčích orgánech společností genderovou vyváženost, na což se v bodech odůvodnění návrhů z mnoha důvodů odkazuje jako na „účinné využití lidského kapitálu“ (bod odůvodnění 7), „rovnost mužů a žen na trhu práce“ (bod odůvodnění 9) a „odstraňování rozdílů v zaměstnanosti mužů a žen i rozdílů v jejich odměňování“ (bod odůvodnění 9).

d) Dvojí právní základ?

Neodporuje tomu ani skutečnost, že návrh současně odkazuje na ekonomické zdůvodnění navrhovaných opatření a zdůvodnění související se správou a řízením společností (viz například body odůvodnění 5 a 7). Začlenění těchto dvou aspektů nevyžaduje ani uplatnění dvojího právního základu. Pokud jde o vícenásobný právní základ, Soudní dvůr stanovil, že jestliže přezkum opatření EU ukazuje, že toto opatření sleduje dvojí účel nebo má dvě složky, a jestliže jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek je možno označit za hlavní nebo převažující, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být opatření založeno na jediném právním základu, a sice na tom, který vyžaduje hlavní nebo převažující účel nebo složka[18]. Na druhou stranu, pokud má opatření několik současných cílů nebo složek, jež jsou mezi sebou nerozlučitelně propojeny, aniž by jeden cíl či jedna složka byly druhořadé a vedlejší ve vztahu k ostatním, musí být opatření založeno na několika relevantních ustanoveních Smlouvy[19].

Zajištění uplatňování zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti je zcela jasně hlavním účelem návrhu. Je rovněž zapotřebí si povšimnout, že návrh nepředkládá žádné návrhy na harmonizaci práva obchodních společností, a je naopak koncipován tak, aby byl uplatňován v rámci právních předpisů regulujících obchodní společnosti v členských státech, a to bez ohledu na konkrétní vnitrostátní systémy. Návrh tak pečlivě odráží různé systémy, které se mohou v členských státech vyskytovat. Tuto otázku by bylo na místě opět zvážit, pokud by se hlavní záměr opatření v průběhu legislativního postupu změnil.

6. Čl. 157 odst. 4 SFEU jako právní základ

Vzhledem k tomu, že se ozývaly argumenty pro to, aby za vhodný právní základ opatření navrhovaného typu byl zvolen čl. 157 odst. 4 SFEU, je třeba zdůraznit, že toto ustanovení netvoří právní základ, ale pouze uvádí, že „s ohledem na zajištění úplné rovnosti mezi muži a ženami v profesním životě nebrání zásada rovného zacházení členskému státu zachovat nebo zavést opatření poskytující zvláštní výhody pro usnadnění profesní činnosti méně zastoupeného pohlaví nebo pro předcházení či vyrovnávání nevýhod v profesní kariéře“. Toto ustanovení tedy členským státům umožňuje přijetí zvláštních opatření, ale nic nenasvědčuje tomu, že jeho účelem bylo zabránit zákonodárnému orgánu EU v tom, aby sám přijímal opatření.

7. Požadavky na opatření pro pozitivní diskriminaci

V neposlední řadě je třeba posoudit, zda navrhovaná opatření odpovídají předpisovému rámci, který tvoří Listina základních práv a judikatura Soudního dvora týkající se opatření pro pozitivní diskriminaci. Listina v čl. 21 odst. 1 v zásadě zakazuje každou formu diskriminace založenou na pohlaví, ale v článku 23 rovněž uznává, že zásada rovnosti nebrání tomu, aby byla přijímána opatření poskytující konkrétní výhody nedostatečně zastoupenému pohlaví. Podle ustálené judikatury záruka rovného přístupu k zaměstnání a rovných příležitostí žen a mužů při kariérním postupu nevylučuje přijímání opatření na podporu rovných příležitostí pro ženy a muže, pokud cílem těchto opatření je mimo jiné odstranit skutečné případy nerovnosti, jež mají dopad na ženy a jim nabízené příležitosti[20].Tato výjimka však neumožňuje zavádění opatření, která by zaručovala absolutní a bezvýhradní upřednostňování žen v otázkách kariérního postupu či zaměstnávání. Pokud mají kandidáti obou pohlaví na určitou pozici rovnocennou kvalifikaci a pokud je na úrovni této pozice méně žen než mužů, je možné upřednostnit kariérní postup žen, není-li to vyloučeno s ohledem na minimálně jedno kritérium, jež je konkrétně definováno pro jednotlivé kandidáty tak, že by přednost dostal některý z mužských kandidátů[21], ovšem takové kritérium nesmí být diskriminační vůči kandidátkám.

Čl. 4 odst. 3 směrnice v navrženém znění obsahuje ustanovení, podle něhož má být obecně upřednostněn kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví, pokud je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví, ale současně je možné, že by „objektivní posouzení, které zohlednilo všechna kritéria týkající se konkrétních kandidátů“ rozhodlo „ve prospěch kandidáta opačného pohlaví“. Existuje tedy požadovaná možnost zohlednit individuální situace.

Doporučení Výboru pro právní záležitosti

Výbor pro právní záležitosti se touto otázkou zabýval na své schůzi dne 20. června 2013. Na této schůzi na základě hlasování, při němž bylo 11 hlasů pro, 6 proti a 4 členové se hlasování zdrželi [22], rozhodl, že jako vhodný právní základ pro návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách doporučí čl. 157 odst. 3 SFEU.

S úctou

Klaus-Heiner Lehne

• [1]  Stanovisko 2/00, Cartagenský protokol, 2001, Sb. rozh. s. I-9713, bod 5; Věc C-370/07, Komise v. Rada, 2009, Sb. rozh. I-8917, body 46-49; stanovisko 1/08, Všeobecná dohoda o obchodu službami, 2009, Sb. rozh. s. I-11129, bod 110.
• [2]  Věc C-403/07, Parlament v. Komise 2007, Sb. rozh. s. I-9045, bod 49, a judikatura uvedená v tomto rozhodnutí.
• [3]  Nejnovější rozhodnutí viz věc C-411/06, Komise v. Parlament a Rada, 2009, Sb. rozh. s. I-7585.
• [4]  COM(2012)0614, důvodová zpráva, s. 9.
• [5]  SWD(2012)0348, s. 24. V této souvislosti Komise nevylučuje ani možnost odvolat se na čl. 50 odst. 1 SFEU, který představuje právní základ pro přijímání opatření, jejichž účelem je dotvoření vnitřního trhu v oblasti práva obchodních společností. Toto ustanovení by tvořilo další právní základ, který by doplnil čl. 157 odst. 3 SFEU.
• [6]  V článku 2 je „člen dozorčí rady / nevýkonný člen správní rady“ definován jako „každý člen dozorčí rady v dualistickém systému řízení a každý člen unitární správní rady v monistickém systému, který není výkonným členem správní rady“ (čl. 2 odst. 5), zatímco „člen představenstva / výkonný člen správní rady“ je definován jako „každý člen představenstva v dualistickém systému a každý člen správní rady v monistickém systému, který je zapojen do každodenního řízení společnosti“ (čl. 2 odst. 4);
• [7]  COM(2012)0614, důvodová zpráva, s. 11.
• [8]  Věc 66/85 Lawrie-Blum, 1986, Sb. rozh. 2121, body 16 a 17; věc C-176/96, Lehtonen and Castors Braine , 2000, Sb. rozh. I-2681, bod 45; věc C-138/02 Collins, 2004, Sb. rozh. I-2703, bod 26; věc C-456/02 Trojani, 2004, Sb. rozh. I-7573, bod 15; věc C-392/02 Alevizos , 2007, Sb. rozh. I-03505, bod 67); věc C-166/06 Sari Kiiski v. Tampereen kaupunki, 2007, Sb. rozh. I-07643, bod 25; věc C 94/07 Andrea Raccanelli v. Max-Planck-Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften eV ,2008, I-05939, bod 33.
• [9]  Věc 53/81 Levin ,1982, Sb. rozh. 1035, bod 16; věc 344/87 Bettray, 1989, Sb. rozh. 1621, body 15 a 16; věc C-188/00 Kurz, 2002, Sb. rozh.I-10691, bod 32; a Trojani, bod 16).
• [10] 2010, Sb. rozh. I-11405.
• [11]  Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1).
• [12]  Danosa v. LKB Līzings SIA, ibid., bod 51.
• [13] Směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky, Úř. věst. L 39, 14.2.1976, s. 40.
• [14]  Směrnice Rady 86/613/EHS ze dne 11. prosince 1986 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné, včetně oblasti zemědělství, a o ochraně v mateřství, Úř. věst. L 359, 19.12. 1986, s. 56.
• [15]  Danosa v. LKB Līzings SIA, ibid., bod 70.
• [16]  Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.
• [17]  Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1.
• [18]  Věc C-42/97, Parlament v. Rada, 1999, Sb. rozh. s. I-868, body 39–40; věc C-36/98, Španělsko v. Rada, 2001, Sb. rozh. s. I-779, bod 59; věc C-211/01, Komise v. Rada, 2003, Sb. rozh. s. I-8913, bod 39.
• [19]  Věc C-165/87, Komise v. Rada, 1988, Sb. rozh. s. 5545, bod 11; věc C-178/03, Komise v. Evropský parlament a Rada, 2006, Sb. rozh. s. I-107, body 43–56.
• [20]  Věc C-476/99, Lommers, 2002, Sb. rozh. s. I-2891, body 31-50; Věc C-366/99, Griesmar, 2001, Sb. rozh. s. I-9383, body 62-67;
• [21]  Věc C-409/95, Marschall, 1997, Sb. rozh. s. I-6363, body 21-35; věc C-158/97, Badeck and Others, 2000, Sb. rozh. s. I-1875, body 13-67; věc C-407/98, Abrahamsson and Anderson, 2000, Sb. rozh. s. I-5539, body 39-65.
• [22]  Závěrečného hlasování se zúčastnili tito členové výboru: Klaus-Heiner Lehne (předseda, náhradník za stálého zpravodaje), Evelyn Regner (místopředsedkyně), Raffaele Baldassarre (místopředseda), Françoise Castex (místopředsedkyně), Sebastian Valentin Bodu (místopředseda), Luigi Berlinguer, Sergio Gaetano Cofferati, Christian Engström, Marielle Gallo, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sajjad Karim, Eva Lichtenberger, Antonio Masip Hidalgo, Jiří Maštálka, Alajos Mészáros, Angelika Niebler, Bernhard Rapkay, Dimitar Stoyanov, Rebecca Taylor, Alexandra Thein, Axel Voss, Tadeusz Zwiefka a Frédérique Ries (podle čl. 187 odst. 2).

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (27. 9. 2013)

pro Výbor pro právní záležitosti a pro Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních
(COM(2012)0614 – C7‑0382/2012 – 2012/0299(COD))

Navrhovatel: Olle Schmidt

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Cíl politiky EU v oblasti rovnosti žen a mužů – vytvořit podmínky pro rovný přístup žen a mužů k mocenským a vlivným pozicím - je pro Unii zásadní výzvou. Navrhovatel souhlasí s tím, že je třeba, aby EU přijala odvážná legislativní opatření, chce-li tohoto cíle dosáhnout.

Navrhovatel proto plně podporuje cíle, které Komise návrhem směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy řídících a dozorčích orgánů společností kotovaných na burzách sleduje. Návrh však nejde dost daleko, a to jak z hlediska rozsahu, tak i z hlediska opatření.

Společnosti ve finančním sektoru mají ve srovnání s ostatními odvětvími v EU vyšší podíl zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech. Nicméně ve třetině řídících a dozorčích orgánů společností v tomto sektoru nejsou ženy zastoupeny vůbec.

Navrhovatel podporuje myšlenku, aby se volba zaměřila na veřejně kotované společnosti. Možnost rozšíření oblasti působnosti i na nekotované společnosti, které jsou větší než malé a střední podniky, by však Komise měla přezkoumat dva roky po provedení této směrnice.

Rozšířená působnost: instituce EU a ECB

Navrhovatel se domnívá, že tato směrnice by měla být rozšířena i na orgány, instituce a agentury EU, včetně Evropské centrální banky (ECB). Skutečnost, že žádná žena není zastoupena ve Výkonné radě ECB, Radě guvernérů a v Generální radě je nanejvýše problematická a potvrzuje systematické selhávání při jmenování kandidátů na pozice ve vrcholovém managementu v rámci Unie. Členské státy nesou odpovědnost za prosazování žen do těchto špičkových pozic.

Orgány EU musí jít příkladem, pokud jde o vyvážené zastoupení mužů a žen, nikoli potvrzovat stereotyp nedostatečného zastoupení žen, aby tak byly stanoveny normy pro soukromý sektor a zlepšila se legitimita EU. Zásady uvedené v této směrnici by proto měly být vtěleny do pravidel, která upravují vnitřní personální postupy orgánů a institucí EU.

Cesta vpřed: pravidlo „dodržet nebo vysvětlit“

Navrhovatel nesouhlasí se závaznými cíli zastoupení žen, jak je navrhuje Komise, neboť je velmi důležité, aby se zabránilo zasahování do vlastnických práv akcionářů a do jejich svobodného rozhodnutí zvolit zástupce do řídícího a dozorčího orgánu společnosti. Dále navrhovatel vyjadřuje silné pochyby o vedlejších účincích vyplývajících ze zvýšeného zastoupení žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady nebo členy představenstva/výkonnými členy správní rady a na vyšších manažerských pozicích, které Komise očekává.

Nedostatek empirického výzkumu, stejně jako norská zkušenost s povinnými kvótami pro členy řídících a dozorčích orgánů, odhaluje klamavou povahu tohoto směru uvažování. Pevně stanovené kvóty zásadně nemění situaci genderové nevyváženosti.

Místo toho by navrhovatel rád zdůraznil, že je důležité zaměřit pozornost na zvýšení počtu žen na všech úrovních řízení, aby se později mohlo dosáhnout lepšího zastoupení žen na vedoucích pozicích a v řídících a dozorčích orgánech, tj. na přístup „zdola nahoru“.

Navrhovatel by proto chtěl navrhnout formu „dodržuj nebo vysvětli“, což je model podobný dánským právním předpisům, kdy jsou společnosti povinny stanovit individuální cíle pro rovnovážné zastoupení žen a mužů jak v řídících, tak i v dozorčích funkcích, a také na všech úrovních řízení ve společnosti, přičemž je nutno zohlednit specifické rysy dané společnosti a odvětví. Kromě toho by měly být společnosti povinny vypracovat genderovou politiku s cílem podnítit aktivní opatření ke zlepšení genderové vyváženosti ve společnosti.

Společnosti by měly zveřejňovat, jak plní tyto požadavky: situace v oblasti genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech a na různých stupních řízení, její vazba na uvedené cíle genderové vyváženosti, genderová politika, a opatření přijatá nebo zamýšlená za účelem dosažení vytyčených cílů. Informace, kterých se týká tato směrnice, se uvedou ve výroční zprávě a na internetových stránkách společnosti.

Pouhé doplnění několika žen jako členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady v dotčených společnostech k dosažení cíle nestačí. Model „dodržuj nebo vysvětli“ však zajišťuje, že akcionáři a řídící pracovníci dotčených společností musí uvažovat o vnitřní firemní politice a kultuře, což pomůže ve větší míře odstranit překážky, které ženám stojí v cestě při kariérním postupu ve společnosti.

Společnosti, které neplní postupy pro stanovení individuálních směrných čísel a neprosazují genderovou politiku, by měly podléhat sankcím v podobě správních pokut.Žádná společnost by však neměla být pokutována za to, že nedosáhla individuálně stanovených cílů v genderové oblasti, neboť by to mohlo odrazovat od ambiciózních cílů.

Větší transparentnost při náboru členů řídících a dozorčích orgánů

Navrhovatel vítá iniciativu Komise na podporu formalizovaného a transparentnějšího jmenování členů řídících a dozorčích orgánů společností. Nicméně obrácené důkazní břemeno, podle kterého musí podniky prokázat svou správnou volbu, když čelí stížnostem neúspěšných uchazečů, není přiměřené. Potenciální stěžovatelé by měli být dostatečně chráněni povinností společnosti předložit kritéria, podle nichž byla volba provedena, a příslušnými antidiskriminačními právními předpisy.

Nakonec je třeba uvést, že se transparentnost genderových politik společností vůči investorům, potenciálním uchazečům o zaměstnání a široké veřejnosti dá zvýšit prostřednictvím modelu „dodržuj nebo vysvětli“ s využitím požadavků na podávání zpráv o vyváženém zastoupení mužů a žen, jak je předkládá navrhovatel.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro právní záležitosti a Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví jako věcně příslušné výbory, aby do své zprávy začlenily tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) V posledních letech Evropská komise předložila několik zpráv, ve kterých shrnula situaci ohledně genderové diverzity osob při ekonomickém rozhodování. Komise vybídla kotované společnosti v Evropské unii k tomu, aby prostřednictvím samoregulačních opatření zvýšily počet žen ve svých řídících a dozorčích orgánech a aby v tomto ohledu přijaly konkrétní dobrovolné závazky. Ve své Chartě žen ze dne 5. března 2010 Evropská komise zdůraznila, že ženy se v politickém a ekonomickém životě stále ještě plně nepodílí na moci a rozhodování, a znovu potvrdila svůj závazek využít svých pravomocí k podpoře spravedlivějšího zastoupení žen a mužů na odpovědných pozicích. Zlepšení genderové vyváženosti při rozhodování označila Komise ve své Strategii pro rovnost žen a mužů 2010–2015 za jeden z jejích prioritních úkolů.	(4) V posledních letech Evropská komise předložila několik zpráv, ve kterých shrnula situaci ohledně genderové diverzity osob při ekonomickém rozhodování. Komise vybídla kotované společnosti v Evropské unii k tomu, aby prostřednictvím samoregulačních opatření zvýšily počet osob nedostatečně zastoupeného pohlaví ve svých řídících a dozorčích orgánech a aby v tomto ohledu přijaly konkrétní dobrovolné závazky. Ve své Chartě žen ze dne 5. března 2010 Evropská komise zdůraznila, že ženy se v politickém a ekonomickém životě stále ještě plně nepodílí na moci a rozhodování, a znovu potvrdila svůj závazek využít svých pravomocí k podpoře spravedlivějšího zastoupení žen a mužů na odpovědných pozicích. Zlepšení genderové vyváženosti při rozhodování označila Komise ve své Strategii pro rovnost žen a mužů 2010–2015 za jeden z jejích prioritních úkolů.
Pozměňovací návrh   2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Orgány a agentury EU by měly jít příkladem a genderovou vyváženost zlepšit. Zásady stanovené v této směrnici by měly být začleněny do pravidel, jimiž se řídí interní postupy pro obsazování pracovních míst uplatňované v Evropské komisi, Evropském parlamentu a všech institucích a agenturách EU, včetně Evropské centrální banky. Ve všech orgánech a institucích EU je nutno vypracovat účinnější politiky, které se odrazí při přijímání zaměstnanců, jejich zaškolování a každodenní práci v jednotlivých orgánech a institucích EU. Za tímto účelem orgány a instituce zajistí genderovou vyváženost při přijímání pracovníků do vyšších manažerských pozic, včetně generální ředitelů, ředitelů a vedoucích oddělení.
Pozměňovací návrh   3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6b) Instituce a agentury EU by vzhledem ke své vysoké viditelnosti měly jít příkladem a měly by zavést politiky, které povedou k lepší genderové vyváženosti. Pro posílení reprezentativnosti se musí zvláštní pozornost věnovat politikám pro přijímání do vyšších pozicí. Pro účely obsazení každé vyšší řídící pozice by měly být předloženy seznamy kandidátů respektující rovnost pohlaví. Nejpozději od 31. prosince 2013 by orgány a agentury EU měly uveřejňovat výroční zprávu, ve které by vykazovaly, jaké v tomto směru vynaložily úsilí.
Pozměňovací návrh   4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6c) V rámci vedoucích pozic Komise, která je výkonným orgánem EU, je nezbytné lépe zajistit genderovou vyváženost, aby se dosáhlo lepšího zastoupení evropských občanů. Členské státy jsou proto žádány, aby na každou pozici ve sboru komisařů navrhly kandidáty z řad mužů i žen, aby bylo dosaženo lepší genderové vyváženosti tohoto sboru.
Pozměňovací návrh   5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 d (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6d) Evropská centrální banka (ECB), Evropský systém finančního dohledu (ESFS) – včetně Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) – a evropské orgány dohledu (ESA) by měly dodržovat všechny aspekty rovnosti a nediskriminace na základě pohlaví. Dozorčí rady evropských orgánů dohledu by měly být rovněž vybízeny k tomu, aby v rámci příslušných slyšení v Evropském parlamentu předložily genderově vyvážený seznam kandidátů na pozice předsedů a výkonných ředitelů. Konečný výběr kandidátů na tyto pozice by měl být genderově vyvážený. Genderovou vyváženost je důležité zajistit také v rámci Řídícího výboru a poradních výborů ESRB.
Pozměňovací návrh   6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 e (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6e) Dozorčí rada Evropské centrální banky (ECB) by měla mít genderově vyvážené složení, a to včetně pozic předsedy a místopředsedy. Uvolní-li se ve Výkonné radě ECB jakákoli pozice, měly by být členské státy, jejichž měnou je euro, vyzvány k tomu, aby na uvolněné místo navrhly dva kandidáty, jednoho muže a jednu ženu. Členské státy by měly být rovněž vybízeny k tomu, aby jmenovaly ženy jako guvernéry národních centrálních bank, aby bylo dosaženo genderové vyváženosti v rámci Rady guvernérů ECB a Generální rady ESRB.
Pozměňovací návrh   7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Účinné využití lidského kapitálu je nejdůležitějším faktorem konkurenceschopnosti hospodářství a má klíčový význam pro řešení demografických výzev, před kterými EU stojí, a pro to, aby mohla úspěšně konkurovat v globalizované ekonomice a zajistit si komparativní výhody vůči třetím zemím. Skutečnost, že 60 % absolventů vysokých škol jsou ženy, svědčí o tom, že počet vysoce vzdělaných a kvalifikovaných žen stále roste. Pokud se tento potenciál i nadále nebude využívat při jmenování osob do ekonomických rozhodovacích pozic, znamenalo by to, že nebude plně využit kvalifikovaný lidský kapitál.	(7) Účinné využití lidského kapitálu je nejdůležitějším faktorem konkurenceschopnosti, rozvoje a růstu hospodářství a má klíčový význam pro řešení demografických výzev, před kterými EU stojí, a pro to, aby mohla úspěšně konkurovat v globalizované ekonomice a zajistit si komparativní výhody vůči třetím zemím. Skutečnost, že 60 % absolventů vysokých škol jsou ženy, svědčí o tom, že počet vysoce vzdělaných a kvalifikovaných žen stále roste. Pokud se tento potenciál i nadále nebude využívat v řídících a rozhodovacích pozicích společností, znamenalo by to, že nebude plně využit kvalifikovaný lidský kapitál.
Pozměňovací návrh   8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7a) Dosažení rovnosti žen a mužů ve společnosti jako celku znamená vytvoření rovných akademických a profesních práv pro muže a ženy a také zajištění společných povinností v rodinných záležitostech, péči o děti a domácnost. Skutečnost, že ženy na sebe obvykle berou velkou většinu rodinných a domácích starostí, může bránit jejich vzestupu do nejvyšších profesních pozic. Aktivní účast a zapojení mužů do rodinných povinností je rozhodujícím faktorem pro dosažení rovnováhy mezi pracovní činností a osobním životem a vytvoření rovných pracovních příležitostí pro muže i ženy. Pozornost by měla být věnována boji s genderovými stereotypy, nepružnými a zastaralými politikami zaměstnanosti a neodpovídajícími ustanoveními o rodičovské dovolené. Měla by být zavedena ustanovení pro ženy i muže, aby mohli sladit rodinný a pracovní život, pokud budou chtít. Členské státy se vyzývají, aby zajistily uplatňování sociálních prvků, jako jsou spravedlivé příspěvky na rodičovskou dovolenou pro ženy i muže, široce pojatá ustanovení o péči o děti a možnost sdílené rodičovské dovolené.
Pozměňovací návrh   9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 8
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Společnosti se již ve velké míře shodují na tom, že přítomnost žen v řídících a dozorčích orgánech zlepšuje jejich správu a řízení, neboť zvyšuje týmovou výkonnost a kvalitu přijímání rozhodnutí a to tím, že stanovisko přijímá tým, který je diverzifikovanější, pokud jde o pohlaví i názory jeho členů, tudíž zohledňuje více pohledů a dochází k vyváženějším rozhodnutím. Z četných studií rovněž vyplývá, že existuje pozitivní vztah mezi genderovou diverzitou v nejvyšším vedení a finanční výkonností i ziskovostí společnosti. Vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v Unii proto může mít pozitivní dopad na výkonnost dotčených společností.	(8) Společnosti se již ve velké míře shodují na tom, že přítomnost žen v řídících a dozorčích orgánech zlepšuje jejich správu a řízení, neboť zvyšuje týmovou výkonnost a kvalitu přijímání rozhodnutí a to tím, že stanovisko přijímá tým, který je diverzifikovanější, pokud jde o pohlaví i názory jeho členů, jakož i aktivnější podnikatelský model, tudíž zohledňuje více pohledů a dochází k vyváženějším rozhodnutím. Z četných studií rovněž vyplývá, že existuje pozitivní vztah mezi genderovou diverzitou v nejvyšším vedení a finanční výkonností i ziskovostí společnosti. Vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v Unii, vzhledem k jejich významné hospodářské a společenské odpovědnosti, proto může mít pozitivní dopad na výkonnost dotčených společností a na udržitelný hospodářský rozvoj.
Pozměňovací návrh   10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 9
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) Z existujících studií rovněž vyplývá, že rovnost mužů a žen na trhu práce může významným způsobem zlepšit hospodářský růst. Vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech v kotovaných společnostech v Unii bude přínosem nejen pro ženy jmenované do řídících a dozorčích orgánů, nýbrž také pomůže přilákat do společností ženské talenty a zajistit větší přítomnost žen na všech úrovních vedení a mezi pracovníky. Díky vyššímu podílu žen v řídících a dozorčích orgánech společností lze proto pozitivně působit na odstraňování rozdílů v zaměstnanosti mužů a žen i rozdílů v jejich odměňování. Jestliže se využije stávající potenciál talentu žen, značně se zlepší návratnost investic do vzdělání, a to jak pro jednotlivé ženy, tak i veřejný sektor. Pokud jsou ženy v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v EU zastoupeny nedostatečně, znamená to, že hospodářství členských států plně nevyužívá příležitosti k dosažení dlouhodobého udržitelného růstu.	(9) Z existujících studií rovněž vyplývá, že rovnost mužů a žen na trhu práce může významným způsobem zlepšit hospodářský růst. Vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech v kotovaných společnostech v Unii bude přínosem nejen pro ženy jmenované do řídících a dozorčích orgánů, nýbrž také pomůže přilákat do společností ženské talenty a zajistit větší přítomnost žen a uznat jejich přínos na všech úrovních vedení a mezi pracovníky. Díky vyššímu podílu žen v řídících a dozorčích orgánech společností lze proto pozitivně působit na odstraňování rozdílů v zaměstnanosti mužů a žen i rozdílů v jejich odměňování. Jestliže se využije stávající potenciál talentu žen, značně se zlepší návratnost investic do vzdělání, a to jak pro jednotlivé ženy, tak i veřejný sektor. Pokud jsou ženy v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v EU zastoupeny nedostatečně, znamená to, že hospodářství členských států plně nevyužívá příležitosti k dosažení dlouhodobého udržitelného růstu. Členské státy by proto měly zavést opatření na podporu kariérního postupu žen na všech úrovních prostřednictvím opatření pozitivní diskriminace, jako jsou např. programy vytváření sítí a mentorství.
Pozměňovací návrh   11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 10
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Počet mužů v nejvyšším vedení společností v Unii i nadále výrazně převažuje nad počtem žen, třebaže existují právní předpisy Unie, které mají bránit diskriminaci na základě pohlaví a potlačovat ji, jakož i doporučení Rady, jejichž konkrétním cílem je zvýšit přítomnost žen při přijímání ekonomických rozhodnutí, a na úrovni Unie byla přijata opatření, která povzbuzují k samoregulaci. Genderová nevyváženost je obzvláště značná a kritická v soukromém sektoru, a především v kotovaných společnostech. Podle hlavního ukazatele, který Komise používá a který vypovídá o genderovém zastoupení v řídících a dozorčích orgánech společností, zůstává podíl žen zastávajících nejvyšší rozhodovací pozice ve firmách velmi nízký. V lednu 2012 zastávaly ženy řídících a dozorčích orgánech největších kotovaných společností v členských státech průměrně pouze 13,7 % míst a mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady jich bylo pouze 15 %.	(10) Počet mužů v nejvyšším vedení společností v Unii i nadále výrazně převažuje nad počtem žen, třebaže existují právní předpisy Unie, které mají bránit diskriminaci na základě pohlaví a potlačovat ji, jakož i doporučení Rady, jejichž konkrétním cílem je zvýšit přítomnost žen při přijímání ekonomických rozhodnutí, a na úrovni Unie byla přijata opatření, která povzbuzují k samoregulaci. Totéž platí i pro některé instituce a agentury EU, například pro Evropskou centrální banku, které by měly jít příkladem zastupováním všech občanů. Je třeba připomenout, že při jmenování nového člena výkonné rady Evropské centrální banky koncem roku 2012 odmítli vedoucí představitelé států a vlád v rozporu s článkem 2 Smlouvy zohlednit hledisko genderové rovnosti, a to i navzdory negativnímu stanovisku Evropského parlamentu. Genderová nevyváženost v rozhodovacích orgánech je značná a kritická i v soukromém sektoru. Podle hlavního ukazatele, který Komise používá a který vypovídá o genderovém zastoupení v řídících a dozorčích orgánech společností, zůstává podíl žen zastávajících nejvyšší rozhodovací pozice ve firmách velmi nízký. V lednu 2012 zastávaly ženy řídících a dozorčích orgánech největších kotovaných společností v členských státech průměrně pouze 13,7 % míst a mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady jich bylo pouze 15 %. Ustanovení této směrnice však nezasahují neoprávněně do každodenního řízení, protože společnosti mají zachovánu možnost svobodného výběru kandidátů na základě kvality či jiných relevantních objektivních hledisek.
Pozměňovací návrh   12 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Podíl žen, které jsou členy řídících a dozorčích orgánů společností, roste jen velmi pomalu, během posledních let ročně průměrně jen o 0,6 procentního bodu. Jednotlivé členské státy dosahují rozdílné míry zlepšení, což vede k velmi odlišným výsledkům. Výrazně větší pokrok byl zaznamenán v členských státech, ve kterých jsou zavedena závazná opatření. Je pravděpodobné, že narůstající rozdíly mezi členskými státy budou ještě větší, neboť jednotlivé členské státy zaujímají ke zvýšení zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech velmi odlišné přístupy.	(11) Podíl žen, které jsou členy řídících a dozorčích orgánů společností, roste jen velmi pomalu, během posledních let ročně průměrně jen o 0,6 procentního bodu. Jednotlivé členské státy dosahují rozdílné míry zlepšení, což vede k velmi odlišným výsledkům. Výrazně větší pokrok byl zaznamenán v členských státech, ve kterých jsou zavedena závazná opatření. Nicméně řada zemí dosáhla podobně dobrých výsledků pomocí dobrovolných mechanismů, opírajících se o stabilní systémy sociálního zabezpečení, podporující účast žen v pracovním procesu. Je pravděpodobné, že narůstající rozdíly mezi členskými státy budou ještě větší, neboť jednotlivé členské státy zaujímají ke zvýšení zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech velmi odlišné přístupy.
Pozměňovací návrh   13 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Nekoordinované a rozdílné právní předpisy, či neexistence právní úpravy na vnitrostátní úrovni, pokud jde o genderovou vyváženost v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností, způsobují, že v jednotlivých členských státech se liší počet žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a tempo zlepšení je odlišné. Tyto rozdíly navíc také brání vnitřnímu trhu, neboť na evropské kotované společnosti kladou, pokud jde o správu a řízení společnosti, různé požadavky. Tyto rozdílné právní a samoregulační požadavky ohledně zastoupení mužů a žen v řídících a dozorčích orgánech mohou kotovaným společnostem, které působí přes hranice, způsobovat praktické komplikace (zejména při zřizování dceřiných společností nebo při fúzích a akvizicích), stejně tak mohou být problematické pro kandidáty na pozice v řídících a dozorčích orgánech.	(12) Nekoordinované a rozdílné právní předpisy, či neexistence právní úpravy na vnitrostátní úrovni, pokud jde o genderovou vyváženost v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností, vedou k tomu, že v jednotlivých členských státech se liší počet žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a tempo zlepšení je odlišné.
Pozměňovací návrh   14 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(12a) Genderová nevyváženost ve společnostech je výraznější na vyšších řídících pozicích. Navíc mnohé z žen, které pracují ve vedoucích řídících funkcích, jsou zaměstnány v oblastech, jako jsou lidské zdroje a komunikace, zatímco muži ve vyšších řídících pozicích zastávají s větší pravděpodobností ve společnosti funkce v oblasti obecného nebo přímého řízení. Jelikož hlavní skupinou osob pro nábor do pozic v řídících a dozorčích orgánech společností jsou kandidáti, kteří mají zkušenosti z vyšších řídících pozic, je velmi důležité, aby se počet žen, které se do takových řídících pozic dostanou, ve společnostech zvyšoval. To je základním požadavkem pro dosažení skutečné změny v možnostech postupu žen do pozic s nejvyšší rozhodovací pravomocí.
Pozměňovací návrh   15 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Ve většině členských států jsou výběrová řízení a kvalifikační kritéria pro pozice v řídících a dozorčích orgánech v současnosti nedostatečně transparentní, což značně brání větší genderové diverzitě mezi členy řídících a dozorčích orgánů a negativně to ovlivňuje profesní dráhu kandidátů a svobodu pohybu, jakož i rozhodnutí přijímaná investory. Tento nedostatek transparentnosti brání potenciálním kandidátům na pozice v řídících a dozorčích orgánech, aby se ucházeli o místa, pro která jsou nejlépe kvalifikovaní. Stejně tak jim znemožňuje napadat rozhodnutí o výběru kandidátů, která jsou zaujatá kvůli předsudkům vůči určitému pohlaví, což rovněž omezuje jejich volný pohyb na vnitřním trhu. Investoři jednak sledují různé investiční strategie, které vyžadují informace také o odborných znalostech a způsobilosti členů řídících a dozorčích orgánů. Budou-li kvalifikační kritéria pro členy řídících a dozorčích orgánů a související výběrová řízení transparentnější, investoři budou moci lépe posoudit obchodní strategii společnosti a přijmout fundovaná rozhodnutí.	(13) Ve většině členských států jsou výběrová řízení, kvalifikační kritéria a přijímací řízení pro pozice v řídících a dozorčích orgánech v současnosti nedostatečně transparentní, což značně brání větší genderové diverzitě mezi členy řídících a dozorčích orgánů a negativně to ovlivňuje profesní dráhu kandidátů, jakož i rozhodnutí přijímaná investory. Tento nedostatek transparentnosti brání potenciálním kandidátům na pozice v řídících a dozorčích orgánech, aby se ucházeli o místa, pro která jsou nejlépe kvalifikovaní. Stejně tak jim znemožňuje napadat rozhodnutí o výběru kandidátů, která jsou zaujatá kvůli předsudkům vůči určitému pohlaví. Investoři jednak sledují různé investiční strategie, které vyžadují informace také o odborných znalostech a způsobilosti členů řídících a dozorčích orgánů. Budou-li kvalifikační kritéria pro členy řídících a dozorčích orgánů a související výběrová řízení transparentnější, investoři budou moci lépe posoudit obchodní strategii společnosti a přijmout fundovaná rozhodnutí.
Pozměňovací návrh   16 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) Třebaže cílem této směrnice není harmonizovat vnitrostátní právní předpisy upravující výběrová řízení a kvalifikační kritéria do detailů, je přesto nezbytné zavést určité minimální normy, které budou od kotovaných společností, u kterých neexistuje vyvážené genderové zastoupení mužů a žen, požadovat, aby tyto společnosti přijímaly rozhodnutí o jmenování členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady na základě objektivního srovnávacího posouzení kvalifikací kandidátů z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků. Je to nutné k dosažení vyváženého zastoupení mužů a žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady. Pouze opatření na úrovni EU může účinně pomoci zajistit rovné konkurenční podmínky po celé Unii a zabránit komplikacím ve fungování podniků.	(14) Třebaže cílem této směrnice není harmonizovat vnitrostátní právní předpisy upravující výběrová řízení a kvalifikační kritéria do detailů, je přesto nezbytné zavést u kotovaných společností, u kterých neexistuje vyvážené genderové zastoupení mužů a žen, určité minimální normy, aby tyto společnosti přijímaly rozhodnutí o jmenování členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady na základě objektivního srovnávacího posouzení kvalifikací kandidátů z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků. Je to nutné k dosažení vyváženého zastoupení mužů a žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady. Opatření na úrovni EU může účinně pomoci zajistit rovné konkurenční podmínky po celé Unii a zabránit komplikacím ve fungování podniků a umožnit společnostem, aby v plné míře využívaly možností, které nabízí vnitřní trh.
Pozměňovací návrh   17 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Evropa 2020, strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění29, stanovila, že vyšší účast žen na trhu práce je předpokladem pro posílení růstu a řešení demografických výzev v Evropě. Tato strategie určila za prioritní cíl, aby do roku 2020 činila míra zaměstnanosti u žen a mužů ve věku od 20 do 64 let 75 %, čehož lze dosáhnout pouze v případě, že bude existovat jasné odhodlání k rovnosti žen a mužů a zvýší se úsilí o odstranění všech překážek, které ženám brání v účasti na trhu práce. Vzhledem k současné ekonomické krizi se Evropa musí ještě více než předtím spolehnout na znalosti, schopnosti a inovace a musí plně využít potenciál dostupných talentů. Očekává se, že posílení účasti žen při přijímání ekonomických rozhodnutí, zejména v řídících a dozorčích orgánech společností, bude mít pozitivní vedlejší účinek na zaměstnanost žen v dotčených společnostech a v rámci hospodářství jako celku.	(15) Evropa 2020, strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění29, stanovila, že vyšší účast žen na trhu práce je předpokladem pro posílení růstu a řešení demografických výzev v Evropě. Tato strategie určila za prioritní cíl, aby do roku 2020 činila míra zaměstnanosti u žen a mužů ve věku od 20 do 64 let 75 %, čehož lze dosáhnout pouze v případě, že bude existovat jasné odhodlání k rovnosti žen a mužů a zvýší se úsilí o odstranění všech překážek, které ženám brání v účasti na trhu práce. Vzhledem k současné ekonomické krizi se Evropa musí ještě více než předtím spolehnout na znalosti, schopnosti a inovace a musí plně využít potenciál dostupných talentů. Očekává se, že posílení účasti žen při přijímání ekonomických rozhodnutí, zejména v řídících a dozorčích orgánech společností a na vyšším stupni řízení, bude mít pozitivní vedlejší účinek na zaměstnanost žen v dotčených společnostech a v rámci hospodářství jako celku.
Pozměňovací návrh   18 Návrh směrnice Bod odůvodnění 16
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) Cílem Unie by proto mělo být zvýšit přítomnost žen v řídících a dozorčích orgánech společností, aby se posílil hospodářský růst a konkurenceschopnost evropských společností a na pracovním trhu se dosáhlo skutečné rovnosti žen a mužů. Tento cíl by se měl prosazovat prostřednictvím minimálních požadavků na pozitivní diskriminaci. Takové požadavky by měly mít formu závazných opatřeních, která stanoví kvantitativní cíl genderového složení řídících a dozorčích orgánů kotovaných společností, neboť členské státy i jiné země, které se rozhodly pro takový nebo podobný postup, dosahují při zlepšování nedostatečného zastoupení žen na ekonomických rozhodovacích pozicích nejlepších výsledků.	(16) Cílem Unie by proto mělo být zvýšit přítomnost žen v řídících a dozorčích orgánech společností, aby se posílil hospodářský růst a konkurenceschopnost evropských společností a na pracovním trhu se dosáhlo skutečné rovnosti žen a mužů. Tento cíl by se měl prosazovat prostřednictvím minimálních společných požadavků na pozitivní diskriminaci. Takové požadavky by měly mít formu opatřeních, která stanoví kvantitativní cíl genderového složení řídících a dozorčích orgánů kotovaných společností.
Pozměňovací návrh   19 Návrh směrnice Bod odůvodnění 16 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(16a) Jmenování členů představenstva/ výkonných členů správní rady a členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady by mělo zůstat v plné míře výsadou a odpovědností akcionářů.
Pozměňovací návrh   20 Návrh směrnice Bod odůvodnění 16 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(16b) Redukování jednotlivců na zástupce různých skupin ve společnosti, jakými jsou muži, ženy nebo etnické menšiny, je v rozporu s cílem zabezpečení rovných příležitostí pro všechny. Každý jednotlivec je považován za jednotlivce, a z tohoto důvodu by žádné kvóty v oblasti zastoupení neměly být ukládány zákonem. Je třeba mít na paměti, že individuální závazek společností je velmi důležitý, aby se komplexněji změnily postoje a praxe v těchto společnostech, pokud jde o postavení mužů a žen. Společnostem zároveň umožňuje přijímat opatření v širším rozsahu, než jen ve vztahu k členům dozorčí rady/nevýkonným členům správní rady. Je proto nezbytné, aby si všechny společnosti stanovily genderovou politiku a ve svých výročních zprávách by měly transparentním způsobem informovat o genderové vyváženosti ve vrcholových orgánech a na vyšších stupních řízení.
Pozměňovací návrh   21 Návrh směrnice Bod odůvodnění 16 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(16c) Členské státy by měly zajistit, aby kotované společnosti vypracovaly genderovou politiku s cílem dosáhnout vyváženějšího zastoupení mužů a žen v celé společnosti. Tato politika může obsahovat popis příslušných opatření prováděných v dané společnosti: např. nominaci ženských a mužských kandidátů na klíčové pozice, poradenské programy a poradenství pro ženy zaměřené na profesní rozvoj, strategie řízení lidských zdrojů podporující širší škálu náboru. Dále může obsahovat nabídku pružných pracovních podmínek, jako např. pružná ustanovení o rodičovské dovolené, a poskytování úklidových služeb a zajištění péče o děti za dotované ceny. Zároveň by tato politika měla zahrnovat organizace zaměstnanců, aby z ní mohly těžit ženy na všech úrovních společnosti. Každá společnost může zvolit politiku, jež je pro její činnost nejvhodnější, a měla by přijmout aktivní opatření ke zvýšení podílu nedostatečně zastoupeného pohlaví v řídících strukturách společnosti.
Pozměňovací návrh   22 Návrh směrnice Bod odůvodnění 17
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) Společnosti kotované na burzách jsou obzvláště ekonomicky důležité, známé a ovlivňují trh jako celek. Opatření stanovená v této směrnici by proto měla platit pro kotované společnosti, které jsou definovány jako společnosti založené v členském státě, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů v jednom nebo více členských státech. Tyto společnosti určují standardy pro celé hospodářství a dá se očekávat, že jejich počínání budou napodobovat i ostatní typy společností. Veřejná povaha kotovaných společností opravňuje k tomu, aby byly ve veřejném zájmu více regulovány.	(17) Společnosti kotované na burzách jsou obzvláště ekonomicky důležité, známé a ovlivňují trh jako celek. Opatření stanovená v této směrnici by proto měla platit pro kotované společnosti, které jsou definovány jako společnosti založené v členském státě, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů v jednom nebo více členských státech. Tyto společnosti určují standardy pro celé hospodářství a dá se očekávat, že jejich počínání budou napodobovat i ostatní typy společností. Veřejná povaha kotovaných společností opravňuje k tomu, aby byly ve veřejném zájmu přiměřeně regulovány.
Pozměňovací návrh   23 Návrh směrnice Bod odůvodnění 17 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(17a) Významnou úlohu v hospodářství hrají také nekotované společnosti. Proto by se tato směrnice měla v zásadě vztahovat i na ně. Vzhledem k tomu, že situace v oblasti rovnosti pohlaví v těchto společnostech však není obecně známa a že by zřejmě byla zapotřebí zvláštní ustanovení, jež by odrážela specifičnost a lišící se charakter těchto společností jak v rámci členských států, tak i mezi nimi, mělo by se k jejich začlenění do působnosti této směrnice přistoupit až v pozdější fázi. Komise by mohla po důkladném prozkoumání všech relevantních aspektů předložit v tomto smyslu návrh.
Pozměňovací návrh   24 Návrh směrnice Bod odůvodnění 18
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(18) Tato směrnice nemá platit pro mikropodniky a malé a střední podniky („MSP“) definované doporučením Rady 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků, a to i v případě, že se jedná o kotované společnosti.	(18) Tato směrnice nemá platit pro mikropodniky a malé a střední podniky („MSP“) definované doporučením Rady 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků. Tato výjimka pro malé a střední podniky by měla platit pro kotované společnosti a potenciálně, na základě budoucího návrhu Komise, může platit i pro nekotované společnosti.
Pozměňovací návrh   25 Návrh směrnice Bod odůvodnění 21
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(21) Podle vnitrostátních předpisů nebo praxe může nebo musí být ve více členských státech jistý počet členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady jmenován či zvolen pracovníky společnosti a/nebo jejich organizacemi. Kvantitativní cíle uvedené v této směrnici by měly platit pro všechny členy dozorčí rady/nevýkonné členy správní rady, včetně zástupců zaměstnanců. Praktické postupy, které zajistí splnění těchto cílů a zohlední skutečnost, že někteří členové dozorčí rady/nevýkonní členové správní rady jsou zástupci zaměstnanců, by si však měly určit dotčené členské státy.	(21) Podle vnitrostátních předpisů nebo praxe může nebo musí být ve více členských státech jistý počet členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady jmenován či zvolen pracovníky společnosti a/nebo jejich organizacemi. Kvantitativní cíle uvedené v této směrnici by měly platit pro všechny členy dozorčí rady/nevýkonné členy správní rady, včetně zástupců zaměstnanců. Praktické postupy, které zajistí splnění těchto cílů a zohlední skutečnost, že někteří členové dozorčí rady/nevýkonní členové správní rady jsou zástupci zaměstnanců, by si však měly určit dotčené členské státy na základě důkladných a rozsáhlých konzultací se sociálními partnery na vnitrostátní úrovni. Je rovněž důležité, aby se organizace zaměstnanců podílely na vypracovávání a provádění politik genderové vyváženosti rámci společností. Zastoupení zaměstnanců v řídících a dozorčích orgánech společností kotovaných na burze je také pozitivním způsobem, jak rozšiřovat rozmanitost začleněním klíčových perspektiv a skutečných znalostí vnitřního fungování společnosti.
Pozměňovací návrh   26 Návrh směrnice Bod odůvodnění 22
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(22) Kotovaným společnostem v Unii by se mělo uložit za povinnost zavést vhodné postupy s cílem splnit konkrétní cíle týkající se genderového složení jejich řídících a dozorčích orgánů. Kotované společnosti, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady nižší než 40 %, by do takových pozic měly jmenovat kandidáty na základě komparativní analýzy kvalifikace každého z nich a použít při tom předem určená, jasná, neutrálně formulovaná a jednoznačná kritéria s cílem dosáhnout tohoto podílu nejpozději do 1. ledna 2020. Tato směrnice proto stanoví cíl, kterým je alespoň 40% zastoupení osob nedostatečně zastoupeného pohlaví mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a který má být splněn do výše uvedeného data. Tento cíl se v zásadě týká pouze obecné genderové diverzity mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a v individuálních případech nezasahuje do konkrétní volby jednotlivých členů dozorčí rady/správní rady vybíraných ze široké skupiny mužských a ženských kandidátů. Zejména nevylučuje žádného konkrétního kandidáta na pozici člena dozorčí rady/správní rady, ani společnostem či akcionářům neukládá, jaké vybrat konkrétní členy dozorčí rady/správní rady. O vhodných členech tohoto orgánu tedy i nadále rozhodují společnosti a akcionáři.	(22) Kotované společnosti v Unii by měly být povinny zavést vhodné a účinné postupy s cílem splnit konkrétní cíle týkající se genderového složení jejich řídících a dozorčích orgánů. Kotované společnosti, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady nižší než 40 %, by do takových pozic měly jmenovat kandidáty na základě komparativní analýzy kvalifikace každého z nich a použít při tom předem určená, jasná, neutrálně formulovaná a jednoznačná kritéria s cílem dosáhnout tohoto podílu nejpozději do 1. ledna 2020. Kotované společnosti by například mohly zvážit zavedení programů odborné přípravy a vedení pro méně zastoupené pohlaví jako jeden z nástrojů na dosažení genderové vyváženosti, pokud ve skupině, z níž společnost vybírá kandidáty na členství v řídících a dozorčích orgánech, existuje jasná genderová nevyváženost. Tato směrnice proto stanoví cíl, kterým je alespoň 40% zastoupení osob nedostatečně zastoupeného pohlaví mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a který má být splněn do výše uvedeného data. Tento cíl se v zásadě týká pouze obecné genderové diverzity mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a v individuálních případech nezasahuje do konkrétní volby jednotlivých členů dozorčí rady/správní rady vybíraných ze široké skupiny mužských a ženských kandidátů. Zejména nevylučuje žádného konkrétního kandidáta na pozici člena dozorčí rady/správní rady, ani společnostem či akcionářům neukládá, jaké vybrat konkrétní členy dozorčí rady/správní rady. O vhodných členech tohoto orgánu tedy i nadále rozhodují společnosti a akcionáři.
Pozměňovací návrh   27 Návrh směrnice Bod odůvodnění 22 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(22a) S cílem zahrnout do ekonomického rozhodování širší soubor pohledů a zkušeností by měly být kotované společnosti vybízeny k tomu, aby ve svých politikách náboru zaměstnanců zohledňovaly nejen rovnost mužů a žen, ale i rozmanitost, pokud jde o způsobilost, věk, pohlaví, zeměpisný původ, národnost a vzdělání a profesní zkušenosti.
Pozměňovací návrh   28 Návrh směrnice Bod odůvodnění 23
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(23) Členské státy mají rozhodující vliv na kotované společnosti, které jsou veřejnými podniky ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice Komise 2006/111/ES ze dne 16. listopadu 2006 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků. Díky tomuto rozhodujícímu vlivu mají k dispozici nástroje, které mohou nutnou změnu přinést rychleji. Takové společnosti by proto měly daný cíl, tj. alespoň 40 % členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady musí být osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví, splnit dříve.	(23) Členské státy mají rozhodující vliv na kotované společnosti, které jsou veřejnými podniky ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice Komise 2006/111/ES ze dne 16. listopadu 2006 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků. Díky tomuto rozhodujícímu vlivu mají k dispozici nástroje, které mohou nutnou změnu přinést rychleji.
Pozměňovací návrh   29 Návrh směrnice Bod odůvodnění 26
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(26) V souladu s touto judikaturou by měly členské státy zajistit, aby výběr nejlépe kvalifikovaných kandidátů na pozice členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady vycházel z komparativní analýzy kvalifikace každého z kandidátů na základě předem určených, jasných, neutrálně formulovaných a jednoznačných kritérií. Mezi příklady typů kritérií výběru, které mohou společnosti používat, patří odborná zkušenost s řídícími a/nebo dozorčími úkoly, znalosti konkrétních oblastí, jako jsou finance, kontrola či řízení lidských zdrojů, vůdčí a komunikační dovednosti a schopnosti navazovat kontakty. Kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví by měl být upřednostněn, pokud je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví a pokud objektivní posouzení, které zohlednilo všechna kritéria týkající se konkrétních kandidátů, nerozhodlo ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.	(26) V souladu s touto judikaturou by měly být kotované společnosti vybízeny k tomu, aby výběr nejlépe kvalifikovaných kandidátů na pozice členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady vycházel z komparativní analýzy kvalifikace každého z kandidátů na základě předem určených, jasných, neutrálně formulovaných a jednoznačných kritérií. Mezi příklady typů kritérií výběru, které mohou společnosti používat, patří odborná zkušenost s řídícími a/nebo dozorčími úkoly, znalosti konkrétních oblastí, jako jsou finance, kontrola či řízení lidských zdrojů, vůdčí a komunikační dovednosti a schopnosti navazovat kontakty. Kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví by mohl být upřednostněn, pokud je přinejmenším stejně kvalifikovaný. Členské státy by měly zajistit, aby společnosti, které nesplnily klíčové cíle směrnice, zveřejnily dodatečné informace o svých metodách náboru, výběru a jmenování kandidátů a především aby vysvětlily opatření, jež přijmou na zlepšení genderové vyváženosti v tomto ohledu.
Pozměňovací návrh   30 Návrh směrnice Bod odůvodnění 27
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(27) Metody náboru a jmenování členů řídících a dozorčích orgánů se liší v jednotlivých členských státech, jakož i jednotlivých společnostech. Někdy jsou předběžně vybráni kandidáti (například nominačním výborem), kteří jsou představeni valné hromadě akcionářů, jindy jsou členové vedení přímo jmenováni jednotlivými akcionáři či se o jednotlivých kandidátech či seznamu kandidátů hlasuje na valné hromadě akcionářů. Požadavky na výběr kandidátů by měly být splněny ve vhodné fázi výběrového řízení v souladu s vnitrostátními právními předpisy a se stanovami dotčených kotovaných společností. Aby se dosáhlo cíle vyváženějšího zastoupení mužů a žen řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností, stanoví tato směrnice pouze minimální harmonizaci výběrových řízení a umožňuje použít podmínky stanovené judikaturou Soudního dvora.	(27) Metody náboru, výběru a jmenování členů řídících a dozorčích orgánů se liší v jednotlivých členských státech, jakož i jednotlivých společnostech. Někdy jsou předběžně vybráni kandidáti (například nominačním výborem), kteří jsou představeni valné hromadě akcionářů, jindy jsou členové vedení přímo jmenováni jednotlivými akcionáři či se o jednotlivých kandidátech či seznamu kandidátů hlasuje na valné hromadě akcionářů. Tato směrnice respektuje různé postupy výběrových řízení, které by měly být založeny na transparentnosti a zásluhách, zároveň však trvá na dosažení cíle zvýšit zastoupení méně zastoupeného pohlaví v řídících a dozorčích orgánech. Požadavky na výběr kandidátů by měly být splněny ve vhodné fázi výběrového řízení v souladu s vnitrostátními právními předpisy a se stanovami dotčených kotovaných společností. Aby se dosáhlo cíle vyváženějšího zastoupení mužů a žen v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností, umožňuje tato směrnice různé postupy výběrových řízení. Ustanovení této směrnice nezasahují neoprávněně do každodenního řízení, protože společnosti mají zachovánu možnost svobodného výběru kandidátů na základě kvalifikace či jiných relevantních objektivních hledisek.
Pozměňovací návrh   31 Návrh směrnice Bod odůvodnění 28
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(28) Tato směrnice má zlepšit genderovou vyváženost mezi členy řídících a dozorčích orgánů společností kotovaných na burzách, a přispět tak k realizaci zásady rovného zacházení mezi muži a ženami, která je považována za základní právo Unie. Kotované společnosti by proto měly mít povinnost zveřejňovat na žádost neúspěšného kandidáta nejen kvalifikační kritéria, na nichž byl založen výběr, ale také objektivní srovnávací posouzení těchto kritérií, a případně rovněž důvody, které rozhodly ve prospěch kandidáta, který není osobou nedostatečně zastoupeného pohlaví. Tato omezení výkonu práva na respektování soukromého života (spočívající ve zpracování osobních údajů) uznaného v článcích 7 a 8 Listiny a povinnost kotovaných společností, aby takové informace předkládaly na požádání neúspěšnému kandidátovi, jsou nezbytná a v souladu se zásadou proporcionality skutečně splňují všeobecně uznávané cíle obecného zájmu. Proto jsou v souladu s požadavky kladenými na taková omezení stanovenými v čl. 52 odst. 1 Listiny a s příslušnou judikaturou Soudního dvora.	(28) Tato směrnice má zlepšit genderovou vyváženost mezi členy řídících a dozorčích orgánů společností kotovaných na burzách, a přispět tak k realizaci zásady rovného zacházení mezi muži a ženami, která je považována za základní právo Unie. Kotované společnosti by proto měly mít povinnost podle možností zveřejňovat na žádost neúspěšného kandidáta kvalifikační kritéria, na nichž byl založen výběr, ale také objektivní srovnávací posouzení těchto kritérií. Tato omezení výkonu práva na respektování soukromého života (spočívající ve zpracování osobních údajů) uznaného v článcích 7 a 8 Listiny a povinnost kotovaných společností, aby takové informace předkládaly na požádání neúspěšnému kandidátovi, jsou nezbytná a v souladu se zásadou proporcionality skutečně splňují všeobecně uznávané cíle obecného zájmu. Proto jsou v souladu s požadavky kladenými na taková omezení stanovenými v čl. 52 odst. 1 Listiny a s příslušnou judikaturou Soudního dvora.
Pozměňovací návrh   32 Návrh směrnice Bod odůvodnění 29
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(29) Pokud se neúspěšný kandidát, osoba nedostatečně zastoupeného pohlaví, domnívá, že je stejně kvalifikovaný jako jmenovaný kandidát opačného pohlaví, dotčená kotovaná společnost by měla být povinna prokázat správnost své volby.	vypouští se
Pozměňovací návrh   33 Návrh směrnice Bod odůvodnění 30
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(30) Členské státy by pro případy porušení povinností vyplývajících z této směrnice měly stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce, které by mj. mohly zahrnovat správní pokuty či ustanovení, že příslušný soudní orgán prohlásí jmenování nebo volbu kandidáta na člena dozorčí rady/nevýkonného člena správní rady, které proběhly v rozporu s vnitrostátními ustanoveními přijatými podle čl. 4 odst. 1, za neplatné či je zruší.	(30) Členské státy by pro případy porušení povinností vyplývajících z této směrnice měly stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce, které by mj. mohly zahrnovat správní pokuty či ustanovení, že příslušný soudní orgán prohlásí jmenování nebo volbu kandidáta na člena dozorčí rady/nevýkonného člena správní rady, které proběhly v rozporu s vnitrostátními ustanoveními přijatými podle čl. 4 odst. 1, za neplatné či je zruší, a zveřejnění rozhodnutí o uložení správních pokut včetně informací o druhu a povaze porušení a výši uložené pokuty. Sankce se použijí v případě kotovaných společností, které nedodržují určené postupy pro jmenování nebo volbu členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady, jak stanoví čl. 4 odst. 1, nebo požadavky na zveřejňování podle článku 5 této směrnice. Případy, kdy společnosti nedosáhnou kvantitativní cíl stanovený v čl. 4 odst. 1, by však neměly být kvalifikovány jako porušení této směrnice a neměl by z nich vyplývat sankční režim.
Pozměňovací návrh   34 Návrh směrnice Bod odůvodnění 31
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(31) Protože genderové složení pracovníků má přímý vliv na dostupnost kandidátů nedostatečně zastoupeného pohlaví, mohou členské státy stanovit, že dotčená společnost nemá mít povinnost splnit cíl stanovený směrnicí, pokud osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví tvoří méně než 10 % pracovníků.	vypouští se
Pozměňovací návrh   35 Návrh směrnice Bod odůvodnění 32
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(32) Vzhledem k tomu, že kotované společnosti by měly usilovat o zvýšení podílu osob nedostatečně zastoupeného pohlaví ve všech rozhodovacích pozicích, mohou členské státy stanovit, že cíl stanovený v této směrnici by měl být považován za splněný, pokud mohou kotované společnosti prokázat, že osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávají v řídících a dozorčích orgánech alespoň třetinu všech pozic, bez ohledu na to, zda jsou členy představenstva/výkonnými členy správní rady či členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady.	(32) Vzhledem k tomu, že kotované společnosti by měly usilovat o zvýšení podílu osob nedostatečně zastoupeného pohlaví ve všech rozhodovacích pozicích, mohou členské státy stanovit, že cíl stanovený v této směrnici by měl být považován za splněný, pokud mohou kotované společnosti prokázat, že osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávají v řídících a dozorčích orgánech alespoň třetinu všech pozic, bez ohledu na to, zda jsou členy představenstva/výkonnými členy správní rady či členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady. Tyto společnosti však i nadále ve svých výročních zprávách a na svých internetových stránkách uvádějí genderovou vyváženost svých členů představenstva/výkonných členů správní rady či členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady a své politiky v této oblasti v souladu s čl. 5 odst. 1, 1a a 2 této směrnice.
Pozměňovací návrh   36 Návrh směrnice Bod odůvodnění 34
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(34) Členské státy by měly od kotovaných společností požadovat, aby každoročně předkládaly příslušným vnitrostátním orgánům informace o genderovém složení svých řídících a dozorčích orgánů, jakož i informace o tom, jak se jim daří plnit cíle stanovené v této směrnici, a umožnily tak těmto orgánům posoudit pokrok, kterého každá kotovaná společnost v oblasti genderové vyváženosti dosáhla. Tyto informace by měly být zveřejněny a v případě, že dotčená společnost daný cíl ještě nesplnila, měla by uvést opatření, která pro splnění daného cíle doposud přijala a hodlá v budoucnosti přijmout.	(34) Členské státy by měly od kotovaných společností požadovat, aby každoročně předkládaly příslušným vnitrostátním orgánům informace o genderovém složení svých řídících a dozorčích orgánů, jakož i informace o tom, jak se jim daří plnit cíle stanovené v této směrnici, a umožnily tak těmto orgánům posoudit pokrok, kterého každá kotovaná společnost v oblasti genderové vyváženosti dosáhla. Tyto informace by měly být ve vhodné a snadno přístupné formě zveřejněny ve výroční zprávě a na internetových stránkách a v případě, že dotčená společnost daný cíl ještě nesplnila, měla by uvést veškerá opatření, která pro splnění daného cíle doposud přijala a hodlá v budoucnosti přijmout. Společnosti, které požadavky nesplnily, by navíc měly poskytnout vysvětlení, proč nezavedly odpovídající mechanismy, a uvést, jaká hodlají přijmout konkrétní opatření, aby bylo efektivně zaručeno, že cíl větší genderové vyváženosti bude splněn.
Pozměňovací návrh   37 Návrh směrnice Bod odůvodnění 35
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(35) Je možné, že některé členské státy zavedly opatření pro zajištění vyváženějšího zastoupení žen a mužů mezi členy v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností ještě předtím, než tato směrnice vstoupila v platnost. Takovým členským státům by mělo být umožněno uplatňovat tato opatření namísto procedurálních náležitostí týkajících se jmenování kandidátů, pokud mohou prokázat, že pomocí jimi přijatých opatření lze cíle ohledně zastoupení nedostatečně zastoupeného pohlaví, kterým je alespoň 40% podíl tohoto pohlaví mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady kotovaných společností, dosáhnout stejně účinně, a to nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, nejpozději do 1. ledna 2018.	(35) Je možné, že některé členské státy zavedly opatření pro zajištění vyváženějšího zastoupení žen a mužů mezi členy v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností ještě předtím, než tato směrnice vstoupila v platnost. Takovým členským státům by mělo být umožněno uplatňovat tato opatření namísto procedurálních náležitostí týkajících se jmenování kandidátů, pokud mohou prokázat, že pomocí jimi přijatých opatření lze cíle ohledně zastoupení nedostatečně zastoupeného pohlaví, kterým je alespoň 40% podíl tohoto pohlaví mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady kotovaných společností nebo cíl stanovený v čl. 4 odst. 1, dosáhnout stejně účinně, a to nejpozději do 1. ledna 2020. Komise by měla posoudit, zda opatření těchto členských států postačují k dosažení požadovaného výsledku, a rozhodnout, zda lze platnost příslušných článků směrnice pozastavit, aby se zabránilo zasahování do vnitrostátních opatření.
Pozměňovací návrh   38 Návrh směrnice Bod odůvodnění 38
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(38) V souladu se zásadou proporcionality stanovenou ve stejném článku tato směrnice pouze stanoví společné cíle a zásady a nepřekračuje rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné. Členským státům se poskytuje dostatečný prostor pro to, aby samy určily, jak nejlépe dosáhnout cílů stanovených v této směrnici, a to s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám, zejména k pravidlům a postupům týkajícím se obsazování pozic v řídících a dozorčích orgánech. Tato směrnice neupírá společnostem možnost jmenovat do řídících a dozorčích orgánů nejkvalifikovanější kandidáty a všem kotovaným společnostem poskytuje dostatečně dlouhou dobu pro přizpůsobení.	(38) V souladu se zásadou proporcionality stanovenou ve stejném článku tato směrnice pouze stanoví společné cíle a zásady a nepřekračuje rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné. Členským státům se poskytuje dostatečný prostor pro to, aby samy určily, jak nejlépe dosáhnout cílů stanovených v této směrnici, a to s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám, zejména k pravidlům a postupům týkajícím se obsazování pozic v řídících a dozorčích orgánech. Tato směrnice neupírá společnostem možnost jmenovat do řídících a dozorčích orgánů nejkvalifikovanější kandidáty a všem kotovaným společnostem poskytuje flexibilní rámec a dostatečně dlouhou dobu pro přizpůsobení
Pozměňovací návrh   39 Návrh směrnice Bod odůvodnění 38 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(38a) Aby bylo zajištěno, že cíle genderové vyváženosti stanovené v této směrnici jsou na úrovni členských států plně uplatňovány a začleňovány do konkrétních politik příslušných společností a aby byly ověřeny očekávané vedlejší účinky této směrnice, předloží o tom Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu. Tato zpráva by měla rovněž vyhodnotit pozitivní a negativní dopady potenciálního rozšíření rozsahu cílů genderové vyváženosti na nekotované společnosti a přehodnotit potřebu zavedení právně závazných cílů na úrovni EU.
Pozměňovací návrh   40 Návrh směrnice Bod odůvodnění 39
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(39) V souladu se zásadou proporcionality by měl být cíl, který mají kotované společnosti splnit, časově omezený a má zůstat platný pouze do té doby, dokud nebude v otázce genderového složení řídících a dozorčích orgánů dosaženo trvalého pokroku. Z toho důvodu by Komise měla uplatňování této směrnice pravidelně přezkoumávat a podávat o něm zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Směrnice má pozbýt platnosti dne 31. prosince roku 2028. Komise by měla v rámci svého přezkumu posoudit, zda je nutné prodloužit platnost směrnice nad rámec tohoto období.	(39) V souladu se zásadou proporcionality by měl být cíl, který mají kotované společnosti splnit, časově omezený a má zůstat platný pouze do té doby, dokud nebude v otázce genderového složení řídících a dozorčích orgánů dosaženo trvalého pokroku. Z toho důvodu by Komise měla uplatňování této směrnice pravidelně přezkoumávat a podávat o něm zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Směrnice má pozbýt platnosti dne 31. prosince roku 2028. Komise by měla v rámci svého přezkumu posoudit, zda je nutné prodloužit platnost směrnice nad rámec tohoto období. Členské státy by měly spolupracovat se sociálními partnery a občanskou společností, aby je účinně informovaly o významu, provedení a uplatňování směrnice.
Pozměňovací návrh   41 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady nižší než 40 %, do takových pozic jmenovaly kandidáty na základě komparativní analýzy kvalifikace každého z nich a použily při tom předem určená, jasná, neutrálně formulovaná a jednoznačná kritéria s cílem dosáhnout tohoto podílu nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, nejpozději do 1. ledna 2018.	1. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady nižší než 40 %, upravily své postupy náboru, výběru a jmenování takovým způsobem, aby byl výběr členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady založen na komparativní analýze kvalifikace každého kandidáta, a použily při tom předem určená, jasná, neutrálně formulovaná a jednoznačná kritéria s cílem dosáhnout tohoto podílu nejpozději do 1. ledna 2020.
Pozměňovací návrh   42 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Aby členské státy dosáhly cíle stanoveného v odstavci 1, zajistí, aby byl při výběru členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady upřednostněn kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví, pokud je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví, pod podmínkou, že objektivní posouzení, které zohlednilo všechna kritéria týkající se konkrétních kandidátů, nerozhodlo ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.	3. Aby členské státy dosáhly cíle stanoveného v odstavci 1, zajistí, aby mohl být při postupech náboru, výběru nebo jmenování členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady upřednostněn kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví, pokud je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví, pod podmínkou, že objektivní posouzení, které zohlednilo všechna kritéria týkající se konkrétních kandidátů, nerozhodlo ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.
Pozměňovací návrh   43 Návrh směrnice Čl. 4. – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Členské státy zajistí, aby byly v souladu s vnitrostátními právními předpisy a se stanovami dotčených kotovaných společností ve vhodné fázi výběrového řízení splněny požadavky na výběr kandidátů.
Pozměňovací návrh   44 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti měly povinnost zveřejnit na žádost neúspěšného kandidáta kvalifikační kritéria, na nichž byl výběr kandidátů založen, dále objektivní srovnávací posouzení těchto kritérií, a případně důvody, které rozhodly ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.	4. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti měly povinnost zveřejnit na žádost neúspěšného kandidáta kvalifikační kritéria, na nichž byl výběr kandidátů založen.
Pozměňovací návrh   45 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Členské státy mohou stanovit, že se cíl stanovený v odstavci 1 nevztahuje na kotované společnosti, v nichž osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví tvoří méně než 10 % pracovníků.	vypouští se
Pozměňovací návrh   46 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
7. Členské státy mohou stanovit, že cíl stanovený v odstavci 1 je splněn, pokud mohou kotované společnosti prokázat, že osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávají v řídících a dozorčích orgánech alespoň třetinu všech pozic, bez ohledu na to, zda jsou členy představenstva/výkonnými členy správní rady či členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady.	7. Členské státy mohou stanovit, že cíl stanovený v odstavci 1 je splněn, pokud mohou kotované společnosti prokázat, že osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávají v řídících a dozorčích orgánech alespoň třetinu všech pozic, bez ohledu na to, zda jsou členy představenstva/výkonnými členy správní rady či členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady. Tyto společnosti však i nadále ve svých výročních zprávách a na svých internetových stránkách uvádějí genderovou vyváženost svých členů představenstva/výkonných členů správní rady či členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady a své závazky v této oblasti v souladu s čl. 5 odst. 1 a 2 této směrnice.
Pozměňovací návrh   47 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti přijaly individuální závazky, pokud jde o vyvážené zastoupení obou pohlaví mezi členy představenstva/výkonnými členy správní rady, které mají být splněny nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, do 1. ledna 2018.	1. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti přijaly individuální závazky, pokud jde o vyvážené zastoupení obou pohlaví mezi členy představenstva/výkonnými členy správní rady, které mají být splněny nejpozději do 1. ledna 2020. Cílem těchto závazků je dosažení konkrétního pokroku jednotlivých společností v oblasti zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů na úrovni členů představenstva/výkonných členů správní rady.
Pozměňovací návrh   48 Návrh směrnice Čl. 5. – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti, ve kterých osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávají méně než jednu třetinu pozic členů představenstva/výkonných členů správní rady či členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady, vypracovaly genderovou politiku, jakým způsobem zvýšit podíl nedostatečně zastoupeného pohlaví na výkonných a nevýkonných úrovních ve společnosti.
Pozměňovací návrh   49 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Členské státy požadují od kotovaných společností, aby jednou ročně počínaje [dva roky po přijetí] předkládaly příslušným vnitrostátním orgánům informace o zastoupení mužů a žen v jejich řídících a dozorčích orgánech, v rozlišení podle členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady a členů představenstva/výkonných členů správní rady, jakož i informace o tom, jaká přijaly opatření ohledně cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 a v tomto článku odstavci 1, a aby tyto informace vhodným a přístupným způsobem zveřejňovaly na svých internetových stránkách.	2. Členské státy požadují od kotovaných společností, aby jednou ročně počínaje [dva roky po přijetí] předkládaly příslušným vnitrostátním orgánům informace týkající se:
	a) zastoupení mužů a žen v jejich řídících a dozorčích orgánech, v rozlišení podle členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady a členů představenstva/výkonných členů správní rady,
	b) prezentace a analýzy konkrétních opatření ohledně cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 a v tomto článku odstavci 1 a 1a,
	c) konkrétních opatření plánovaných pro následující rok,
	d) pokroku s ohledem na cíle stanovené v čl. 4 odst. 1 a v tomto článku odstavci 1.
	Kotované společnosti zveřejní tyto informace vhodným a přístupným způsobem na svých internetových stránkách a ve svých výročních zprávách.
Pozměňovací návrh   50 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Pokud kotovaná společnost neplní cíle stanovené v čl. 4 odst. 1 nebo vlastní individuální závazky přijaté podle tohoto článku odstavce 1, musí dodatečně k informacím uvedeným v tomto článku v odstavci 2 uvádět rovněž důvody, kvůli kterým společnost cíle nebo závazky neplní, jakož i popis opatření, která společnost dosud přijala či která hodlá přijmout, aby dané cíle nebo závazky splnila.	3. Pokud kotovaná společnost neplní cíle stanovené v čl. 4 odst. 1 nebo vlastní individuální závazky přijaté podle tohoto článku odstavce 1 a 1a, musí dodatečně k informacím uvedeným v tomto článku v odstavci 2 uvádět rovněž důvody, kvůli kterým společnost cíle nebo závazky neplní, jakož i popis opatření, která společnost dosud přijala či která hodlá přijmout, aby dané cíle nebo závazky splnila.
Pozměňovací návrh   51 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy stanoví pravidla upravující sankce za porušování vnitrostátních ustanovení přijatých podle této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování.	1. Členské státy stanoví pravidla upravující sankce za porušování vnitrostátních ustanovení přijatých podle této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Členské státy oznámí Komisi sankce, které zavedly pro případ porušení ustanovení této směrnice.
Pozměňovací návrh   52 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující a mohou zahrnovat tato opatření:	2. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující a zahrnují přinejmenším tato opatření:
Pozměňovací návrh   53 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – písm. b a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) zveřejnění rozhodnutí u uložení správních pokut, včetně informací o druhu a povaze porušení [a výši uložené pokuty];
Pozměňovací návrh   54 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 3 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Aniž by byl dotčen čl. 4 odst. 6 a 7, mohou členské státy, které již před vstupem této směrnice v platnost zavedly opatření pro zajištění vyváženějšího zastoupení žen a mužů mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady kotovaných společností, odložit použití procedurálních náležitostí, které se týkají jmenování kandidátů a jsou uvedené v čl. 4 odst. 1, 3, 4 a 5, pokud lze prokázat, že díky těmto opatřením mohou osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávat alespoň 40 % pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady kotovaných společností, a to nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, nejpozději do 1. ledna 2018.	3. Aniž by byl dotčen čl. 4 odst. 6 a 7, mohou členské státy, které již před vstupem této směrnice v platnost zavedly opatření pro zajištění vyváženějšího zastoupení žen a mužů mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady kotovaných společností, odložit použití procedurálních náležitostí, které jsou uvedené v čl. 4 odst. 1, 3 a 4 , pokud lze prokázat, že díky těmto opatřením mohou osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávat alespoň 40 % pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady kotovaných společností, a to nejpozději do 1. ledna 2020.
Pozměňovací návrh   55 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy předloží Komisi nejpozději do 1. ledna 2017 a poté každé dva roky zprávu o provádění této směrnice. Tyto zprávy zahrnují mimo jiné podrobné informace o opatřeních, která byla přijata s cílem splnit cíle stanovené v čl. 4 odst. 1, informace požadované v souladu s čl. 5 odst. 2 a informace o individuálních závazcích, které kotované společnosti přijaly podle čl. 5 odst. 1.	1. Členské státy předloží Komisi nejpozději do 1. ledna 2017 a poté každé dva roky zprávu o provádění této směrnice. Tyto zprávy zahrnují mimo jiné podrobné informace o opatřeních, která byla přijata s cílem splnit cíle stanovené v čl. 4 odst. 1, informace požadované v souladu s čl. 5 odst. 2 a informace o individuálních závazcích, které kotované společnosti přijaly podle čl. 5 odst. 1 a 1a.
Pozměňovací návrh   56 Návrh směrnice Čl. 9. – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Komise předloží do 1. července 2017 hodnotící zprávu o provádění požadavků vztahujících se na kotované společnosti, jež jsou uvedeny v čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1, a to na základě zpráv předložených členskými státy v souladu odstavcem 1. Součástí této zprávy je také vyhodnocení situace v oblasti genderové vyváženosti na úrovni řídících a dozorčích orgánů nekotovaných společností, které jsou větší než malé a střední podniky podle definice v článku 2. Komise zváží předložení návrhu o rozšíření oblasti působnosti této směrnice na nekotované společnosti, které nejsou malými a středními podniky, přičemž vezme v úvahu celkový vývoj v této oblasti na evropské i mezinárodní úrovni a specifika a rozmanitost těchto společností.
	Pokud zpráva prokáže, že úsilí společností nevedlo u kotovaných nebo nekotovaných společností k výraznému zvýšení podílu nedostatečně zastoupeného pohlaví v řídících a dozorčích orgánech, zváží Komise vhodný legislativní návrh ke změně požadavků stanovených v této směrnici s cílem zavést přísnější právní opatření.
Pozměňovací návrh   57 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 1 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1b. Komise předloží zprávu o tom, jakým způsobem jsou zásady stanovené v této směrnici uplatňovány a začleňovány do pravidel, jimiž se řídí interní postupy pro obsazování pracovních míst ve všech orgánech a agenturách EU. Za tímto účelem informují všechny orgány a agentury EU Komisi nejpozději do 31. prosince 2018 a poté každý rok o svých genderových statistikách a dosaženém pokroku. Komise neprodleně zveřejní tyto zprávy na svých internetových stránkách. Ke zprávě by mohl být případně přiložen legislativní návrh rozšiřující působnost směrnice na všechny orgány a agentury EU.
Pozměňovací návrh   58 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 2 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Členské státy, které podle čl. 8 odst. 3 odloží použití procedurálních náležitostí, jež se týkají jmenování kandidátů a jsou uvedené v čl. 4 odst. 1, 3, 4 a 5, prokáží ve svých zprávách zmíněných v odstavci 1 konkrétní výsledky, jichž bylo dosaženo díky vnitrostátním opatřením uvedeným v čl. 8 odst. 3. Komise přezkoumá, zda daná opatření skutečně umožňují osobám nedostatečně zastoupeného pohlaví, aby do 1. ledna 2018 (v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky) a do 1. ledna 2020 (v případě kotovaných společností, které nejsou veřejnými podniky) zastávaly alespoň 40 % pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady. Komise o tom následně vydá zvláštní zprávu. První takovou zprávu Komise vydá do 1. července 2017, následné zprávy budou vydávány do šesti měsíců po předložení příslušných zpráv členských států podle odstavce 1.	2. Členské státy, které podle čl. 8 odst. 3 odloží použití procedurálních náležitostí, jež jsou uvedené v čl. 4 odst. 1, 3 a 4, prokáží ve svých zprávách zmíněných v odstavci 1 konkrétní výsledky, jichž bylo dosaženo díky vnitrostátním opatřením uvedeným v čl. 8 odst. 3. Komise přezkoumá, zda daná opatření skutečně umožňují osobám nedostatečně zastoupeného pohlaví, aby do 1. ledna 2020 (v případě kotovaných společností) zastávaly alespoň 40 % pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady. Komise o tom následně vydá zvláštní zprávu. První takovou zprávu Komise vydá do 1. července 2017, následné zprávy budou vydávány do šesti měsíců po předložení příslušných zpráv členských států podle odstavce 1.
Pozměňovací návrh   59 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 2 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Dotčené členské státy zajistí, aby kotované společnosti, které se řídí vnitrostátními opatřeními uvedenými v čl. 8 odst. 3 a které do 1. ledna 2018 (pokud jsou veřejnými podniky) a do 1. ledna 2020 (pokud nejsou veřejnými podniky) ještě nejmenovaly či nezvolily do pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady alespoň 40 % osob nedostatečně zastoupeného pohlaví, použily od daného data procedurální náležitosti, které se týkají jmenování kandidátů a jsou uvedené v čl. 4 odst. 1, 3, 4 a 5.	Dotčené členské státy zajistí, aby kotované společnosti, které se řídí vnitrostátními opatřeními uvedenými v čl. 8 odst. 3 a které do 1. ledna 2020 ještě nejmenovaly či nezvolily do pozic členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady alespoň 40 % osob nedostatečně zastoupeného pohlaví, použily od tohoto data procedurální náležitosti, které se týkají jmenování kandidátů a jsou uvedené v čl. 4 odst. 1, 3 a 4.
Pozměňovací návrh   60 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Komise přezkoumá uplatňování této směrnice a nejpozději do 31. prosince 2021 a poté každé dva roky o něm podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Komise zejména posoudí, zda byly splněny cíle této směrnice.	3. Komise přezkoumá uplatňování této směrnice a nejpozději do 31. prosince 2019 a poté každé dva roky předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávy uvedené v odstavcích 1a a 1b. Komise zejména posoudí, zda byly splněny cíle této směrnice.

POSTUP

Název	Genderová vyváženost mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách
Referenční údaje	COM(2012)0614 – C7-0382/2012 – 2012/0299(COD)
Příslušné výbory        Datum oznámení na zasedání	JURI 22.11.2012	FEMM 22.11.2012
Výbor, který vypracoval stanovisko        Datum oznámení na zasedání	ECON 22.11.2012
Navrhovatel(ka)        Datum jmenování	Olle Schmidt 14.1.2013
Článek 51 – Společné schůze výborů        Datum oznámení na zasedání	17.1.2013
Projednání ve výboru	24.4.2013	18.6.2013
Datum přijetí	17.9.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	39 2 6
Členové přítomní při konečném hlasování	Marino Baldini, Jean-Paul Besset, Udo Bullmann, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Markus Ferber, Elisa Ferreira, Ildikó Gáll-Pelcz, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Gunnar Hökmark, Syed Kamall, Othmar Karas, Wolf Klinz, Jürgen Klute, Philippe Lamberts, Astrid Lulling, Ivana Maletić, Arlene McCarthy, Marlene Mizzi, Ivari Padar, Alfredo Pallone, Anni Podimata, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Ivo Strejček, Kay Swinburne, Sampo Terho, Marianne Thyssen, Pablo Zalba Bidegain
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Pervenche Berès, Fabrizio Bertot, Herbert Dorfmann, Sari Essayah, Mojca Kleva Kekuš, Thomas Mann, Gay Mitchell, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Andreas Schwab, Theodoros Skylakakis, Nils Torvalds
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Alda Sousa

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (11. 7. 2013)

pro Výbor pro právní záležitosti a Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních
(COM(2012)0614 – C7‑0382/2012 – 2012/0299(COD))

Navrhovatelka: Marije Cornelissen

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

V říjnu 2012 představila Komise legislativní návrh na prosazování genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách. O rok dříve dostaly evropské společnosti kotované na burzách poslední možnost uvést na základě samoregulace do funkcí ve svých řídících a dozorčích orgánech větší počet žen, když je místopředsedkyně Komise paní Redingová vyzvala v březnu 2011 k podepsání iniciativy „Ženy v řídících a dozorčích orgánech – závazek pro Evropu“. Tento závazek podepsalo v celé Evropě pouze 24 společností. Vzhledem k trvale nízkému počtu žen zastoupených v řídících a dozorčích orgánech společností a vzhledem k tomu, že samoregulace zjevně v posledních desetiletích nevedla k významnému zlepšení této situace, nadešel čas pro legislativní opatření.

Oblast působnosti: členové představenstva / výkonní členové správní rady – členové dozorčí rady / nevýkonní členové správní rady

Navrhovatelka doporučuje, aby směrnice byla v celém svém rozsahu použita jak na členy představenstva / výkonné členy správní rady, tak na členy dozorčí rady / nevýkonné členy správní rady. Ustanovení této směrnice nepředstavují neoprávněné zasahování do každodenního řízení, protože společnosti mají nadále možnost svobodně vybírat kandidáty na základě jejich kvality či jiných vhodných hledisek. Podíl žen je obzvláště nízký mezi členy představenstev / výkonnými členy správních rad (10 % v roce 2013 ve srovnání se 17 % členů dozorčích rad / nevýkonných členů správních rad). Klíčové články této směrnice týkající se úpravy výběrového řízení by se tedy měly vztahovat na všechny členy řídících a dozorčích orgánů.

Různost postupů

V návrhu Komise je kladen důraz na konkrétní způsob, jakým jsou kandidáti do řídících a dozorčích orgánů vybíráni. Měl by být transparentní, neutrální a založený na kvalifikaci jednotlivých kandidátů. Způsob, jakým jsou členové řídících a dozorčích orgánů vybíráni nebo jmenováni, však není vždy stejný jako postup přijímání běžných zaměstnanců. V některých členských státech například členy řídících a dozorčích orgánů jmenují či volí pracovníci nebo členové odborových svazů, jako je tomu v rámci německého systému „Mitbestimmung“. Při výběru se kandidát také vždy neposuzuje pouze podle individuálních kvalit. Mezi důležité, nebo dokonce rozhodující faktory, které mají vliv při výběru kandidáta na člena řídících a dozorčích orgánů, může patřit rovnováha mezi dovednostmi a odborností, zohlednění státní příslušnosti či zastoupení. Odbory a podniky žádají větší míru flexibility, pokud jde o způsob jmenování či výběru.

Navrhovatelka proto v čl. 4 odst. 1 doporučuje ponechat členským státům a společnostem volnost, pokud jde o stanovení postupu výběru či jmenování kandidátů, a zaměřit se na výsledek. Bude-li cílem úprav dosažení nejméně 40% zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech společností kotovaných na burzách, mohou mít tyto úpravy různou podobu a mohly by se vztahovat na postup jmenování kandidátů i na náborové a výběrové řízení.

Zaměření na celý proces náborového řízení

Návrh Komise se zaměřuje pouze na individuální výběr kandidátů na pozice v řídících a dozorčích orgánech. Nábor členů řídících a dozorčích orgánů však nezačíná ve fázi výběru; začíná ve fázi sestavování seznamu kandidátů pro výběr. Pokud tento seznam neobsahuje dostatečný počet schopných a vhodných žen, bude zvolení ženy i v případě, že kritéria výběru budou z genderového hlediska zcela neutrální, nadále nepravděpodobné.

Navrhovatelka proto doporučuje, aby v případě společností, ve kterých nebyly ženy vybrány, ačkoli jsou dosud nedostatečně zastoupeny, bylo mezi jejich oznamovací povinnosti zařazeno uvádění seznamu kandidátů, informace o počtu žen na seznamu kandidátů a kritériích používaných pro výběr kandidáta, jakož i o opatřeních, která přijmou, aby v příštích řízeních byl zajištěn dostatečný počet kvalifikovaných a vhodných kandidátů nedostatečně zastoupeného pohlaví.

Povinnosti v oblasti podávání zpráv a zdůvodňování postupu

Směrnice by se měla zaměřit na společnosti, které v oblasti prosazování genderové vyváženosti mezi členy svých řídících a dozorčích orgánů nevyvíjejí dostatečné úsilí nebo nedosahují dostatečných výsledků. Navrhovatelka proto žádá, aby se rozlišovalo mezi společnostmi, které si v tomto směru vedou dobře, a společnostmi, jejichž výsledky jsou nedostatečné. Všechny společnosti budou mít povinnost předkládat každoročně ve svých výročních zprávách údaje o tom, jaké je v jejich řídících a dozorčích orgánech genderové zastoupení, a informovat o tom příslušné vnitrostátní orgány. Pokud společnost jmenuje osobu nadměrně zastoupeného pohlaví, zvýší se její povinnosti v oblasti zveřejňování údajů, podávání zpráv a zdůvodňování postupu. Budou mít povinnost zveřejňovat genderové složení seznamů kandidátů a důvody a kritéria, které je vedly k volbě kandidáta nadměrně zastoupeného pohlaví, a budou mít rovněž povinnost předkládat opatření, jimiž zajistí větší genderovou vyváženost seznamů kandidátů a lepší vyhlídky na jmenování člena řídícího a dozorčího orgánu z řad nedostatečně zastoupeného pohlaví při jejich jmenování v budoucnu.

Doložka o pozastavení

Cílem návrhu Komise je vyhnout se zasahování do stávajících vnitrostátních opatření, která byla za účelem zvýšení genderové rozrůzněnosti řídících a dozorčích orgánů již přijata. Navrhovatelka doporučuje, aby členské státy měly i nadále možnost pozastavit účinnost určitých klíčových článků směrnice. Bude-li se některý členský stát domnívat, že k naplnění cílů směrnice povedou i dobrovolná či jiná opatření, měl by mít svobodu k tomu, aby zjistil, zda tomu tak skutečně je. Navrhovatelka nicméně doporučuje, aby byly posíleny záruky, že vnitrostátní politika bude z hlediska dosažení 40% cíle směrnice stejně účinná. Za tímto účelem by mělo být pozastavení účinnosti podmíněno souhlasem Komise. A pokud do roku 2017 nebude dosaženo průběžného cíle 30% zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech, vstoupí v dotčeném členském státě tato směrnice v účinnost automaticky.

Sankce a pobídky

Navrhovatelka souhlasí s přístupem Komise, podle něhož mají mít klíčovou odpovědnost za ukládání účinných, přiměřených a odrazujících sankcí členské státy. Je nicméně možné zavést i doplňující pobídky. Členské státy by měly mít možnost odměňovat společnosti tím, že by dosažení 40% cíle používaly jako kritérium pro přidělování veřejných zakázek. Orgány EU by navíc měly jít příkladem a přidělovat veřejné zakázky pouze společnostem, které dosáhly 40% cíle. Splnění požadavků směrnice (což se ovšem nesmí zaměňovat se splněním konečného cíle) by mělo být podmínkou získání prostředků z fondů EU.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro právní záležitosti a Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví jako příslušné výbory, aby do své zprávy začlenily tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1 Návrh směrnice Nadpis 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Návrh	Návrh
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních	o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy řídících a dozorčích orgánů společností kotovaných na burzách a velkých veřejných podniků a o souvisejících opatřeních
(Text s významem pro EHP)	(Text s významem pro EHP)
Pozměňovací návrh   2 Návrh směrnice Právní východisko 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 157 odst. 3 této smlouvy,	s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 8, čl. 157 odstavce 3 a 4 této smlouvy,
Pozměňovací návrh   3 Návrh směrnice Právní východisko 1 a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,
Pozměňovací návrh   4 Návrh směrnice Právní východisko 1 b (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,
Pozměňovací návrh   5 Návrh směrnice Právní východisko 1 c (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	s ohledem na článek 4 Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen,
Pozměňovací návrh   6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(2a) V zájmu dosažení rovného postavení žen a mužů na pracovišti musí existovat genderově vyvážený model rozhodování na všech úrovních společnosti, který rovněž zajistí vyloučení rozdílů v odměňování žen a mužů, jež značně přispívají k feminizaci chudoby.
Pozměňovací návrh   7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Všechny orgány a agentury EU by v rámci svých interních personálních politik měly respektovat zásadu rovného postavení žen a mužů, zejména zajištěním genderově vyváženého rozhodování na všech úrovních dotčených orgánů.
Pozměňovací návrh   8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Účinné využití lidského kapitálu je nejdůležitějším faktorem konkurenceschopnosti hospodářství a má klíčový význam pro řešení demografických výzev, před kterými EU stojí, a pro to, aby mohla úspěšně konkurovat v globalizované ekonomice a zajistit si komparativní výhody vůči třetím zemím. Skutečnost, že 60 % absolventů vysokých škol jsou ženy, svědčí o tom, že počet vysoce vzdělaných a kvalifikovaných žen stále roste. Pokud se tento potenciál i nadále nebude využívat při jmenování osob do ekonomických rozhodovacích pozic, znamenalo by to, že nebude plně využit kvalifikovaný lidský kapitál.	(7) Účinné využití lidského kapitálu je nejdůležitějším faktorem konkurenceschopnosti hospodářství umožňujícím úspěšně se účastnit hospodářské soutěže v globalizované ekonomice. Skutečnost, že 60 % absolventů vysokých škol jsou ženy, je jedním z důkazů toho, že existuje značný počet vysoce vzdělaných a kvalifikovaných žen. Pokud se tento potenciál i nadále nebude využívat při jmenování osob do ekonomických rozhodovacích pozic, znamenalo by to, že nebude plně využit kvalifikovaný lidský kapitál.
Pozměňovací návrh   9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7a) Aby se zajistilo prosazování rovnosti žen a mužů, měly by členské státy zavést ustanovení, na jejichž základě by muži a ženy mohli skloubit pracovní a rodinný život, zejména flexibilní opatření a podporu pro pečující členy domácnosti.
Pozměňovací návrh   10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 8
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Společnosti se již ve velké míře shodují na tom, že přítomnost žen v řídících a dozorčích orgánech zlepšuje jejich správu a řízení, neboť zvyšuje týmovou výkonnost a kvalitu přijímání rozhodnutí a to tím, že stanovisko přijímá tým, který je diverzifikovanější, pokud jde o pohlaví i názory jeho členů, tudíž zohledňuje více pohledů a dochází k vyváženějším rozhodnutím. Z četných studií rovněž vyplývá, že existuje pozitivní vztah mezi genderovou diverzitou v nejvyšším vedení a finanční výkonností i ziskovostí společnosti. Vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v Unii proto může mít pozitivní dopad na výkonnost dotčených společností.	(8) Společnosti se již ve velké míře shodují na tom, že přítomnost žen v řídících a dozorčích orgánech zlepšuje jejich správu a řízení, neboť zvyšuje týmovou výkonnost a zlepšuje kvalitu přijímání rozhodnutí, a to tím, že přináší vyváženější pohled. Z četných studií rovněž vyplývá, že existuje pozitivní vztah mezi genderovou diverzitou v nejvyšším vedení a finanční výkonností i ziskovostí společnosti. Vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v Unii by proto mělo mít pozitivní dopad na výkonnost dotčených společností.
Pozměňovací návrh   11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 9
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) Z existujících studií rovněž vyplývá, že rovnost mužů a žen na trhu práce může významným způsobem zlepšit hospodářský růst. Vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech v kotovaných společnostech v Unii bude přínosem nejen pro ženy jmenované do řídících a dozorčích orgánů, nýbrž také pomůže přilákat do společností ženské talenty a zajistit větší přítomnost žen na všech úrovních vedení a mezi pracovníky. Díky vyššímu podílu žen v řídících a dozorčích orgánech společností lze proto pozitivně působit na odstraňování rozdílů v zaměstnanosti mužů a žen i rozdílů v jejich odměňování. Jestliže se využije stávající potenciál talentu žen, značně se zlepší návratnost investic do vzdělání, a to jak pro jednotlivé ženy, tak i veřejný sektor. Pokud jsou ženy v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v EU zastoupeny nedostatečně, znamená to, že hospodářství členských států plně nevyužívá příležitosti k dosažení dlouhodobého udržitelného růstu.	(9) Z existujících studií rovněž vyplývá, že rovnost mužů a žen na trhu práce může významným způsobem zlepšit hospodářský růst. Vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech v kotovaných společnostech v Unii bude přínosem nejen pro ženy jmenované do řídících a dozorčích orgánů, nýbrž také pomůže přilákat do společností ženské talenty a zajistit větší přítomnost žen na všech úrovních vedení a mezi pracovníky. Vyšší podíl žen v řídících a dozorčích orgánech společností by proto měl pozitivně působit na odstraňování rozdílů v zaměstnanosti mužů a žen i rozdílů v jejich odměňování. Jestliže se využije stávající potenciál talentu žen, značně se zlepší návratnost investic do vzdělání, a to jak pro jednotlivé ženy, tak i veřejný sektor. Pokud jsou ženy v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v EU zastoupeny nedostatečně, znamená to, že hospodářství členských států plně nevyužívá příležitosti k dosažení dlouhodobého udržitelného růstu.
Pozměňovací návrh   12 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Podíl žen, které jsou členy řídících a dozorčích orgánů společností, roste jen velmi pomalu, během posledních let ročně průměrně jen o 0,6 procentního bodu. Jednotlivé členské státy dosahují rozdílné míry zlepšení, což vede k velmi odlišným výsledkům. Výrazně větší pokrok byl zaznamenán v členských státech, ve kterých jsou zavedena závazná opatření. Je pravděpodobné, že narůstající rozdíly mezi členskými státy budou ještě větší, neboť jednotlivé členské státy zaujímají ke zvýšení zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech velmi odlišné přístupy.	(11) Podíl žen, které jsou členy řídících a dozorčích orgánů společností, roste jen velmi pomalu, během posledních let ročně průměrně jen o 0,6 procentního bodu. Jednotlivé členské státy dosahují rozdílné míry zlepšení, což vede k velmi odlišným výsledkům. Výrazně větší pokrok byl zaznamenán v členských státech, ve kterých jsou zavedena závazná opatření. Je pravděpodobné, že narůstající rozdíly mezi členskými státy budou ještě větší, neboť jednotlivé členské státy zaujímají ke zvýšení zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech velmi odlišné přístupy. Členské státy by si proto měly vyměňovat informace a osvědčené postupy pro dosažení lepších výsledků díky přijetí opatření na prosazování rovnosti žen a mužů.
Pozměňovací návrh   13 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Ve většině členských států jsou výběrová řízení a kvalifikační kritéria pro pozice v řídících a dozorčích orgánech v současnosti nedostatečně transparentní, což značně brání větší genderové diverzitě mezi členy řídících a dozorčích orgánů a negativně to ovlivňuje profesní dráhu kandidátů a svobodu pohybu, jakož i rozhodnutí přijímaná investory. Tento nedostatek transparentnosti brání potenciálním kandidátům na pozice v řídících a dozorčích orgánech, aby se ucházeli o místa, pro která jsou nejlépe kvalifikovaní. Stejně tak jim znemožňuje napadat rozhodnutí o výběru kandidátů, která jsou zaujatá kvůli předsudkům vůči určitému pohlaví, což rovněž omezuje jejich volný pohyb na vnitřním trhu. Investoři jednak sledují různé investiční strategie, které vyžadují informace také o odborných znalostech a způsobilosti členů řídících a dozorčích orgánů. Budou-li kvalifikační kritéria pro členy řídících a dozorčích orgánů a související výběrová řízení transparentnější, investoři budou moci lépe posoudit obchodní strategii společnosti a přijmout fundovaná rozhodnutí.	(13) Ve většině členských států jsou výběrová řízení a kvalifikační kritéria pro pozice v řídících a dozorčích orgánech v současnosti nedostatečně transparentní, což značně brání větší genderové diverzitě mezi členy řídících a dozorčích orgánů a negativně to ovlivňuje profesní dráhu kandidátů a svobodu pohybu, jakož i rozhodnutí přijímaná investory. Tento nedostatek transparentnosti brání potenciálním kandidátům na pozice v řídících a dozorčích orgánech, aby se ucházeli o místa, pro která jsou nejlépe kvalifikovaní. Stejně tak jim znemožňuje napadat rozhodnutí o výběru kandidátů, která jsou zaujatá kvůli předsudkům vůči určitému pohlaví, což rovněž omezuje jejich volný pohyb na vnitřním trhu. Investoři jednak sledují různé investiční strategie, které vyžadují informace také o odborných znalostech a způsobilosti členů řídících a dozorčích orgánů. Budou-li kvalifikační kritéria pro členy řídících a dozorčích orgánů a související výběrová řízení transparentnější, investoři budou moci lépe posoudit obchodní strategii společnosti a přijmout fundovaná rozhodnutí. Je tudíž důležité, aby byly postupy jmenování členů dozorčích a řídících orgánů jasné a transparentní a aby kandidáti byli posuzováni objektivně na základě svých předností a bez ohledu na pohlaví.
Pozměňovací návrh   14 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) Třebaže cílem této směrnice není harmonizovat vnitrostátní právní předpisy upravující výběrová řízení a kvalifikační kritéria do detailů, je přesto nezbytné zavést určité minimální normy, které budou od kotovaných společností, u kterých neexistuje vyvážené genderové zastoupení mužů a žen, požadovat, aby tyto společnosti přijímaly rozhodnutí o jmenování členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady na základě objektivního srovnávacího posouzení kvalifikací kandidátů z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků. Je to nutné k dosažení vyváženého zastoupení mužů a žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady. Pouze opatření na úrovni EU může účinně pomoci zajistit rovné konkurenční podmínky po celé Unii a zabránit komplikacím ve fungování podniků.	(14) Cílem této směrnice není harmonizovat vnitrostátní právní předpisy upravující náborová a výběrová řízení, postupy jmenování a kvalifikační kritéria do detailů, ale stanovit požadavek, aby kotované společnosti a velké veřejné podniky, u kterých neexistuje vyvážené genderové zastoupení mužů a žen změnily své postupy oznamování uvolnění určité pozice, náborová a výběrová řízení a postupy jmenování, což se ukázalo jako nezbytné pro dosažení vyváženého zastoupení mužů a žen mezi členy dozorčích a řídících orgánů. Opatření na úrovni EU je hlavním nástrojem pro účinné zajištění rovných konkurenčních podmínek v celé Unii a pro zabránění komplikacím ve fungování podniků.
Pozměňovací návrh   15 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Evropa 2020, strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, stanovila, že vyšší účast žen na trhu práce je předpokladem pro posílení růstu a řešení demografických výzev v Evropě. Tato strategie určila za prioritní cíl, aby do roku 2020 činila míra zaměstnanosti u žen a mužů ve věku od 20 do 64 let 75 %, čehož lze dosáhnout pouze v případě, že bude existovat jasné odhodlání k rovnosti žen a mužů a zvýší se úsilí o odstranění všech překážek, které ženám brání v účasti na trhu práce. Vzhledem k současné ekonomické krizi se Evropa musí ještě více než předtím spolehnout na znalosti, schopnosti a inovace a musí plně využít potenciál dostupných talentů. Očekává se, že posílení účasti žen při přijímání ekonomických rozhodnutí, zejména v řídících a dozorčích orgánech společností, bude mít pozitivní vedlejší účinek na zaměstnanost žen v dotčených společnostech a v rámci hospodářství jako celku.	(15) Evropa 2020, strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, stanovila, že vyšší účast žen na trhu práce je předpokladem pro posílení růstu a řešení demografických výzev v Evropě. Tato strategie určila za prioritní cíl, aby do roku 2020 činila míra zaměstnanosti u žen a mužů ve věku od 20 do 64 let 75 %, čehož lze dosáhnout pouze v případě, že bude existovat jasné odhodlání k rovnosti žen a mužů a zvýší se úsilí o odstranění všech překážek, které ženám brání v účasti na trhu práce. Vzhledem k současné ekonomické krizi se Evropa musí ještě více než předtím spolehnout na znalosti, schopnosti a inovace a musí plně využít potenciál dostupných talentů. Očekává se, že posílení účasti žen při přijímání ekonomických rozhodnutí v řídících a dozorčích orgánech společností a na všech řídících úrovních společnosti bude mít pozitivní vedlejší účinek na zaměstnanost žen v dotčených společnostech a v rámci hospodářství jako celku.
Pozměňovací návrh   16 Návrh směrnice Bod odůvodnění 16
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) Cílem Unie by proto mělo být zvýšit přítomnost žen v řídících a dozorčích orgánech společností, aby se posílil hospodářský růst a konkurenceschopnost evropských společností a na pracovním trhu se dosáhlo skutečné rovnosti žen a mužů. Tento cíl by se měl prosazovat prostřednictvím minimálních požadavků na pozitivní diskriminaci. Takové požadavky by měly mít formu závazných opatřeních, která stanoví kvantitativní cíl genderového složení řídících a dozorčích orgánů kotovaných společností, neboť členské státy i jiné země, které se rozhodly pro takový nebo podobný postup, dosahují při zlepšování nedostatečného zastoupení žen na ekonomických rozhodovacích pozicích nejlepších výsledků.	(16) Cílem Unie by proto mělo být zvýšit přítomnost žen v řídících a dozorčích orgánech společností ve všech členských státech, aby se posílil hospodářský růst, podpořila mobilita pracovního trhu, zvýšila konkurenceschopnost evropských společností a na pracovním trhu se dosáhlo skutečné rovnosti žen a mužů. Tento cíl by se měl prosazovat prostřednictvím minimálních požadavků na pozitivní diskriminaci. Takové požadavky by měly mít formu závazných opatření, která stanoví kvantitativní cíl genderového složení řídících a dozorčích orgánů kotovaných společností a velkých veřejných podniků, neboť členské státy i jiné země, které se rozhodly pro takový nebo podobný postup, dosahují při zlepšování nedostatečného zastoupení žen na ekonomických rozhodovacích pozicích nejlepších výsledků.
Pozměňovací návrh   17 Návrh směrnice Bod odůvodnění 18
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(18) Tato směrnice nemá platit pro mikropodniky a malé a střední podniky („MSP“) definované doporučením Rady 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků, a to i v případě, že se jedná o kotované společnosti.	(18) Tato směrnice by neměla platit pro mikropodniky a malé a střední podniky („MSP“) definované doporučením Rady 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků, a to i v případě, že se jedná o kotované společnosti, avšak členské státy by měly zavést politiky na podporu a motivaci malých a středních podniků, aby výrazně zlepšily genderovou vyváženost na všech úrovních řízení a v řídících a dozorčích orgánech společností.
Pozměňovací návrh   18 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(20) Všechny organizační systémy řídících a dozorčích orgánů rozlišují mezi členy představenstva/výkonnými členy správní rady, kteří se účastní každodenního řízení společnosti, a členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady, kteří se každodenního řízení společnosti neúčastní, nýbrž vykonávají dozorčí funkci. Kvantitativní cíle uvedené v této směrnici by měly platit pouze pro členy dozorčí rady/nevýkonné členy správní rady, aby se vhodně vyvážila jak nutnost posílit genderovou diverzitu v řídících a dozorčích orgánech, tak i potřeba minimalizovat zasahování do každodenního řízení společnosti. Protože členové dozorčí rady/nevýkonní členové správní rady vykonávají dozorčí funkce, je také snazší zaměstnat kvalifikované kandidáty, kteří nepůsobí v dané společnosti, a často ani v konkrétním odvětví, ve kterém společnost podniká – tento aspekt je důležitý pro ty oblasti hospodářství, ve kterých jsou osoby určitého pohlaví mezi pracovníky obzvláště nedostatečně zastoupeny.	(20) Všechny organizační systémy řídících a dozorčích orgánů rozlišují mezi členy představenstva / výkonnými členy správní rady, kteří se účastní každodenního řízení společnosti, a členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady, kteří se každodenního řízení společnosti neúčastní, nýbrž vykonávají dozorčí funkci. Kvantitativní cíle uvedené v této směrnici by měly platit pro všechny členy řídících a dozorčích orgánů.
Pozměňovací návrh   19 Návrh směrnice Bod odůvodnění 21
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(21) Podle vnitrostátních předpisů nebo praxe může nebo musí být ve více členských státech jistý počet členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady jmenován či zvolen pracovníky společnosti a/nebo jejich organizacemi. Kvantitativní cíle uvedené v této směrnici by měly platit pro všechny členy dozorčí rady/nevýkonné členy správní rady, včetně zástupců zaměstnanců. Praktické postupy, které zajistí splnění těchto cílů a zohlední skutečnost, že někteří členové dozorčí rady/nevýkonní členové správní rady jsou zástupci zaměstnanců, by si však měly určit dotčené členské státy.	(21) Podle vnitrostátních předpisů nebo praxe může nebo musí být ve více členských státech jistý počet členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady jmenován či zvolen pracovníky společnosti a/nebo jejich organizacemi. Kvantitativní cíle uvedené v této směrnici by měly platit pro všechny členy dozorčí rady / nevýkonné členy správní rady, včetně zástupců zaměstnanců. Praktické postupy, které zajistí splnění těchto cílů a zohlední skutečnost, že někteří členové dozorčí rady / nevýkonní členové správní rady jsou zástupci zaměstnanců, by si však měly určit dotčené členské státy na základě důkladných a rozsáhlých konzultací se sociálními partnery na vnitrostátní úrovni.
Pozměňovací návrh   20 Návrh směrnice Bod odůvodnění 22
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(22) Kotovaným společnostem v Unii by se mělo uložit za povinnost zavést vhodné postupy s cílem splnit konkrétní cíle týkající se genderového složení jejich řídících a dozorčích orgánů. Kotované společnosti, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady nižší než 40 %, by do takových pozic měly jmenovat kandidáty na základě komparativní analýzy kvalifikace každého z nich a použít při tom předem určená, jasná, neutrálně formulovaná a jednoznačná kritéria s cílem dosáhnout tohoto podílu nejpozději do 1. ledna 2020. Tato směrnice proto stanoví cíl, kterým je alespoň 40% zastoupení osob nedostatečně zastoupeného pohlaví mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a který má být splněn do výše uvedeného data. Tento cíl se v zásadě týká pouze obecné genderové diverzity mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a v individuálních případech nezasahuje do konkrétní volby jednotlivých členů dozorčí rady/správní rady vybíraných ze široké skupiny mužských a ženských kandidátů. Zejména nevylučuje žádného konkrétního kandidáta na pozici člena dozorčí rady/správní rady, ani společnostem či akcionářům neukládá, jaké vybrat konkrétní členy dozorčí rady/správní rady. O vhodných členech tohoto orgánu tedy i nadále rozhodují společnosti a akcionáři.	(22) Kotovaným společnostem v Unii by se mělo uložit za povinnost zavést vhodné postupy s cílem splnit konkrétní cíle týkající se genderového složení jejich řídících a dozorčích orgánů. Kotované společnosti a velké veřejné podniky, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčích nebo řídících orgánů nižší než 40 %, by měly upravit své postupy náboru, oznámení o uvolnění určité pozice, výběru a jmenování s cílem dosáhnout tohoto podílu nejpozději do 1. ledna 2020. Tato směrnice proto stanoví cíl, kterým je alespoň 40% zastoupení osob nedostatečně zastoupeného pohlaví mezi členy dozorčích nebo řídících orgánů a který má být splněn do výše uvedeného data. Tento cíl se v zásadě týká pouze obecné genderové diverzity mezi členy dozorčích nebo řídících orgánů a v individuálních případech nezasahuje do konkrétní volby jednotlivých členů dozorčích nebo řídících orgánů vybíraných ze široké skupiny mužských a ženských kandidátů. Zejména nevylučuje žádného konkrétního kandidáta na pozici člena dozorčího nebo řídícího orgánu, ani společnostem či akcionářům neukládá, jaké vybrat konkrétní členy dozorčích nebo řídících orgánů. O vhodných členech tohoto orgánu tedy i nadále rozhodují společnosti a akcionáři.
Pozměňovací návrh   21 Návrh směrnice Bod odůvodnění 23
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(23) Členské státy mají rozhodující vliv na kotované společnosti, které jsou veřejnými podniky ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice Komise 2006/111/ES ze dne 16. listopadu 2006 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků.32 Díky tomuto rozhodujícímu vlivu mají k dispozici nástroje, které mohou nutnou změnu přinést rychleji. Takové společnosti by proto měly daný cíl, tj. alespoň 40 % členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady musí být osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví, splnit dříve.	(23) Členské státy mají rozhodující vliv na velké veřejné podniky ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice Komise 2006/111/ES ze dne 16. listopadu 2006 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků32. Díky tomuto rozhodujícímu vlivu mají k dispozici nástroje, které mohou nutnou změnu přinést rychleji. Takové společnosti by proto měly daný cíl, tj. alespoň 40 % členů dozorčích nebo řídících orgánů musí být osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví, splnit dříve.
Pozměňovací návrh   22 Návrh směrnice Bod odůvodnění 24
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(24) Způsob určení počtu pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady, který je nutný pro splnění daného cíle, je třeba přesněji vymezit, neboť z důvodu velikosti většiny dozorčích rad/správních rad je matematicky pouze možné tento podíl (přesně 40 %) překročit, nebo nedodržet. Počet pozic v dozorčí radě/správní radě, který je nutný pro splnění daného cíle, by se proto měl 40 % co nejvíce blížit. Aby se zároveň zabránilo diskriminaci pohlaví, které mělo původně početní převahu, kotované společnosti by neměly mít povinnost jmenovat osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví do poloviny či více než poloviny pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady. Osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví by proto například měly v dozorčí radě/správní radě složené ze tří či čtyř členů obsadit alespoň jednu pozici, v dozorčí radě/správní radě složené z pěti či šesti členů alespoň dvě pozice a v dozorčí radě/správní radě složené ze sedmi či osmi členů alespoň tři pozice.	(24) Způsob určení počtu pozic členů dozorčích nebo řídících orgánů, který je nutný pro splnění daného cíle, je třeba přesněji vymezit, neboť z důvodu velikosti většiny řídících a dozorčích orgánů je matematicky pouze možné tento podíl (přesně 40 %) překročit, nebo nedodržet. Počet pozic v řídících a dozorčích orgánech, který je nutný pro splnění daného cíle, by se proto měl 40 % co nejvíce blížit. Aby se zároveň zabránilo diskriminaci pohlaví, které mělo původně početní převahu, kotované společnosti a velké veřejné podniky by neměly mít povinnost jmenovat osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví do více než poloviny pozic členů řídících a dozorčích orgánů. Osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví by proto například měly v řídícím nebo dozorčím orgánu složeném ze tří členů obsadit alespoň jednu pozici, v řídícím nebo dozorčím orgánu složeném ze čtyř, pěti či šesti členů alespoň dvě pozice a v řídícím nebo dozorčím orgánu složeném ze sedmi či osmi členů alespoň tři pozice.
Pozměňovací návrh   23 Návrh směrnice Bod odůvodnění 26
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(26) V souladu s touto judikaturou by měly členské státy zajistit, aby výběr nejlépe kvalifikovaných kandidátů na pozice členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady vycházel z komparativní analýzy kvalifikace každého z kandidátů na základě předem určených, jasných, neutrálně formulovaných a jednoznačných kritérií. Mezi příklady typů kritérií výběru, které mohou společnosti používat, patří odborná zkušenost s řídícími a/nebo dozorčími úkoly, znalosti konkrétních oblastí, jako jsou finance, kontrola či řízení lidských zdrojů, vůdčí a komunikační dovednosti a schopnosti navazovat kontakty. Kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví by měl být upřednostněn, pokud je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví a pokud objektivní posouzení, které zohlednilo všechna kritéria týkající se konkrétních kandidátů, nerozhodlo ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.	(26) V souladu s článkem 23 Listiny základních práv Evropské unie a popřípadě v souladu s příslušnou judikaturou by měly členské státy zajistit transparentnost svých postupů náboru, oznámení o uvolnění určité pozice, výběru a jmenování kandidátů, přičemž v souvislosti se zpracováním osobních údajů by měly respektovat právo na ochranu soukromého života, které uznávají články 7 a 8 Listiny. Mezi příklady typů kritérií výběru, které mohou společnosti používat, patří odborná zkušenost s řídícími nebo dozorčími úkoly, znalosti konkrétních oblastí, jako jsou finance, kontrola či řízení lidských zdrojů, vůdčí a komunikační dovednosti a schopnosti navazovat kontakty. Kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví by měl být upřednostněn, pokud je přinejmenším stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví. Členské státy by měly zajistit, aby společnosti, které nesměřují ke splnění klíčového cíle směrnice, zveřejnily dodatečné informace o své politice náboru, výběru a jmenování kandidátů a především aby vypracovaly konkrétní plány na zlepšení genderové vyváženosti svých dozorčích a řídících orgánů.
Pozměňovací návrh   24 Návrh směrnice Bod odůvodnění 27
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(27) Metody náboru a jmenování členů řídících a dozorčích orgánů se liší v jednotlivých členských státech, jakož i jednotlivých společnostech. Někdy jsou předběžně vybráni kandidáti (například nominačním výborem), kteří jsou představeni valné hromadě akcionářů, jindy jsou členové vedení přímo jmenováni jednotlivými akcionáři či se o jednotlivých kandidátech či seznamu kandidátů hlasuje na valné hromadě akcionářů. Požadavky na výběr kandidátů by měly být splněny ve vhodné fázi výběrového řízení v souladu s vnitrostátními právními předpisy a se stanovami dotčených kotovaných společností. Aby se dosáhlo cíle vyváženějšího zastoupení mužů a žen řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností, stanoví tato směrnice pouze minimální harmonizaci výběrových řízení a umožňuje použít podmínky stanovené judikaturou Soudního dvora.	(27) Metody náboru a jmenování členů řídících a dozorčích orgánů se liší v jednotlivých členských státech, jakož i jednotlivých společnostech. Někdy jsou předběžně vybráni kandidáti (například nominačním výborem), kteří jsou představeni valné hromadě akcionářů, jindy jsou členové vedení přímo jmenováni jednotlivými akcionáři či se o jednotlivých kandidátech či seznamu kandidátů hlasuje na valné hromadě akcionářů. Tento legislativní nástroj proto respektuje různé postupy výběrových řízení, zároveň však trvá na tom, aby byly provedeny úpravy těchto postupů pro dosažení cíle zvýšit zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech. Požadavky na výběr kandidátů by měly být splněny ve vhodné fázi výběrového řízení v souladu s vnitrostátními právními předpisy a se stanovami dotčených kotovaných společností. Aby se dosáhlo cíle vyváženějšího zastoupení mužů a žen v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností, připouští tato směrnice různé postupy výběrových řízení.
Pozměňovací návrh   25 Návrh směrnice Bod odůvodnění 27 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(27a) Pokud je užší výběr kandidátů založen na postupech volby či hlasování, například zaměstnanců či jejich zástupců, měly by být postupy v rámci celého procesu přizpůsobeny tak, aby přispěly k dosažení cíle lepší genderové vyváženosti ve správní radě jako celku a zároveň zajistily, aby pohlaví člena správní rady voleného tímto postupem nebylo žádným způsobem předem určeno.
Pozměňovací návrh   26 Návrh směrnice Bod odůvodnění 28
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(28) Tato směrnice má zlepšit genderovou vyváženost mezi členy řídících a dozorčích orgánů společností kotovaných na burzách, a přispět tak k realizaci zásady rovného zacházení mezi muži a ženami, která je považována za základní právo Unie. Kotované společnosti by proto měly mít povinnost zveřejňovat na žádost neúspěšného kandidáta nejen kvalifikační kritéria, na nichž byl založen výběr, ale také objektivní srovnávací posouzení těchto kritérií, a případně rovněž důvody, které rozhodly ve prospěch kandidáta, který není osobou nedostatečně zastoupeného pohlaví. Tato omezení výkonu práva na respektování soukromého života (spočívající ve zpracování osobních údajů) uznaného v článcích 7 a 8 Listiny a povinnost kotovaných společností, aby takové informace předkládaly na požádání neúspěšnému kandidátovi, jsou nezbytná a v souladu se zásadou proporcionality skutečně splňují všeobecně uznávané cíle obecného zájmu. Proto jsou v souladu s požadavky kladenými na taková omezení stanovenými v čl. 52 odst. 1 Listiny a s příslušnou judikaturou Soudního dvora.	(28) Tato směrnice má zlepšit genderovou vyváženost mezi členy řídících a dozorčích orgánů společností kotovaných na burzách a velkých veřejných podniků, a přispět tak k realizaci zásady rovného zacházení mezi muži a ženami, která je považována za základní právo Unie. Kotované společnosti a velké veřejné podniky by proto měly mít povinnost zveřejňovat na žádost neúspěšného kandidáta nejen kvalifikační kritéria, na nichž byl založen nábor, výběr či jmenování, ale také objektivní srovnávací posouzení těchto kritérií, a případně rovněž důvody, které rozhodly ve prospěch kandidáta, který není osobou nedostatečně zastoupeného pohlaví. Tato omezení výkonu práva na respektování soukromého života (spočívající ve zpracování osobních údajů) uznaného v článcích 7 a 8 Listiny a povinnost kotovaných společností a velkých veřejných podniků, aby takové informace předkládaly na požádání neúspěšnému kandidátovi, jsou nezbytná a v souladu se zásadou proporcionality skutečně splňují všeobecně uznávané cíle obecného zájmu. Proto jsou v souladu s požadavky kladenými na taková omezení stanovenými v čl. 52 odst. 1 Listiny a s příslušnou judikaturou Soudního dvora.
Pozměňovací návrh   27 Návrh směrnice Bod odůvodnění 29
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(29) Pokud se neúspěšný kandidát, osoba nedostatečně zastoupeného pohlaví, domnívá, že je stejně kvalifikovaný jako jmenovaný kandidát opačného pohlaví, dotčená kotovaná společnost by měla být povinna prokázat správnost své volby.	(29) Pokud se neúspěšný kandidát, osoba nedostatečně zastoupeného pohlaví, domnívá, že je stejně kvalifikovaný jako jmenovaný kandidát opačného pohlaví, dotčená společnost či podnik by měly být povinny prokázat správnost své volby.
Pozměňovací návrh   28 Návrh směrnice Bod odůvodnění 30
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(30) Členské státy by pro případy porušení povinností vyplývajících z této směrnice měly stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce, které by mj. mohly zahrnovat správní pokuty či ustanovení, že příslušný soudní orgán prohlásí jmenování nebo volbu kandidáta na člena dozorčí rady/nevýkonného člena správní rady, které proběhly v rozporu s vnitrostátními ustanoveními přijatými podle čl. 4 odst. 1, za neplatné či je zruší.	(30) Členské státy by pro případy porušení povinností vyplývajících z této směrnice měly stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce, které by mj. mohly zahrnovat správní pokuty či ustanovení, že příslušný soudní orgán prohlásí jmenování nebo volbu kandidáta na člena dozorčího či řídícího orgánu, které proběhly v rozporu s vnitrostátními ustanoveními přijatými podle čl. 4 odst. 1, za neplatné či je zruší, nebo nucené rozpuštění, jež v případě závažného a opakovaného porušování povinností nařídí příslušný soudní orgán, přičemž je nutno plně dodržet řádné procesní záruky.
Pozměňovací návrh   29 Návrh směrnice Bod odůvodnění 31
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(31) Protože genderové složení pracovníků má přímý vliv na dostupnost kandidátů nedostatečně zastoupeného pohlaví, mohou členské státy stanovit, že dotčená společnost nemá mít povinnost splnit cíl stanovený směrnicí, pokud osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví tvoří méně než 10 % pracovníků.	vypouští se
Pozměňovací návrh   30 Návrh směrnice Bod odůvodnění 32
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(32) Vzhledem k tomu, že kotované společnosti by měly usilovat o zvýšení podílu osob nedostatečně zastoupeného pohlaví ve všech rozhodovacích pozicích, mohou členské státy stanovit, že cíl stanovený v této směrnici by měl být považován za splněný, pokud mohou kotované společnosti prokázat, že osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávají v řídících a dozorčích orgánech alespoň třetinu všech pozic, bez ohledu na to, zda jsou členy představenstva/výkonnými členy správní rady či členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady.	(32) Vzhledem k tomu, že procentuální podíl žen na celkovém počtu členů představenstva / výkonných členů správní rady je ještě nižší, měla by být stanovena doplňující pobídka pro zvýšení počtu žen mezi členy představenstva / výkonnými členy správní rady. Členské státy mohou stanovit, že cíl stanovený v této směrnici by měl být považován za splněný, pokud mohou kotované společnosti prokázat, že osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávají v řídících a dozorčích orgánech alespoň třetinu všech pozic pod podmínkou, že nejméně jeden z členů představenstva/výkonných členů správní rady je osobou nedostatečně zastoupeného pohlaví.
Pozměňovací návrh   31 Návrh směrnice Bod odůvodnění 33
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(33) Aby se zlepšila genderová vyváženost také mezi členy představenstva/výkonnými členy správní rady zapojenými do každodenního řízení, mělo by se od kotovaných společností kromě opatření týkajících se členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady požadovat, aby přijaly individuální závazky, pokud jde o zastoupení obou pohlaví mezi členy představenstva/výkonnými členy správní rady, které by měly být splněny nejpozději do 1. ledna 2020. Cílem těchto závazků by mělo být dosažení konkrétního pokroku v otázce lepší genderové vyváženosti v jednotlivých společnostech.	(33) Aby se dále zlepšila genderová vyváženost také mezi členy představenstva/výkonnými členy správní rady zapojenými do každodenního řízení, mělo by se od kotovaných společností kromě pobídek týkajících se členů představenstva/výkonných členů správní rady požadovat, aby přijaly individuální závazky, pokud jde o vyváženější zastoupení obou pohlaví mezi členy představenstva/výkonnými členy správní rady, které by měly být splněny nejpozději do 1. ledna 2020 a v případě velkých veřejných podniků do 1. ledna 2018. Cílem těchto závazků by mělo být dosažení konkrétního pokroku v otázce lepší genderové vyváženosti v jednotlivých společnostech.
Pozměňovací návrh   32 Návrh směrnice Bod odůvodnění 34
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(34) Členské státy by měly od kotovaných společností požadovat, aby každoročně předkládaly příslušným vnitrostátním orgánům informace o genderovém složení svých řídících a dozorčích orgánů, jakož i informace o tom, jak se jim daří plnit cíle stanovené v této směrnici, a umožnily tak těmto orgánům posoudit pokrok, kterého každá kotovaná společnost v oblasti genderové vyváženosti dosáhla. Tyto informace by měly být zveřejněny a v případě, že dotčená společnost daný cíl ještě nesplnila, měla by uvést opatření, která pro splnění daného cíle doposud přijala a hodlá v budoucnosti přijmout.	(34) Členské státy by měly od kotovaných společností a velkých veřejných podniků požadovat, aby každoročně předkládaly příslušným vnitrostátním orgánům informace o genderovém složení svých řídících a dozorčích orgánů, jakož i informace o tom, jak se jim daří plnit cíle stanovené v této směrnici, a umožnily tak těmto orgánům posoudit pokrok, kterého každá kotovaná společnost a velký veřejný podnik v oblasti genderové vyváženosti dosáhly. Tyto informace by měly být ve vhodné a snadno přístupné formě zveřejněny ve výroční zprávě a na internetových stránkách a v případě, že dotčená společnost daný cíl ještě nesplnila, měla by uvést veškerá opatření, která pro splnění daného cíle doposud přijala a hodlá v budoucnosti přijmout
Pozměňovací návrh   33 Návrh směrnice Bod odůvodnění 35
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(35) Je možné, že některé členské státy zavedly opatření pro zajištění vyváženějšího zastoupení žen a mužů mezi členy v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností ještě předtím, než tato směrnice vstoupila v platnost. Takovým členským státům by mělo být umožněno uplatňovat tato opatření namísto procedurálních náležitostích týkajících se jmenování kandidátů, pokud mohou prokázat, že pomocí jimi přijatých opatření lze cíle ohledně zastoupení nedostatečně zastoupeného pohlaví, kterým je alespoň 40% podíl tohoto pohlaví mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady kotovaných společností, dosáhnout stejně účinně, a to nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, nejpozději do 1. ledna 2018.	(35) Je možné, že některé členské státy zavedly opatření pro zajištění vyváženějšího zastoupení žen a mužů mezi členy v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností ještě předtím, než tato směrnice vstoupila v platnost. Takovým členským státům by mělo být umožněno uplatňovat tato opatření namísto procedurálních náležitostí týkajících se jmenování kandidátů, pokud mohou prokázat, že pomocí jimi přijatých opatření lze cíle ohledně zastoupení nedostatečně zastoupeného pohlaví, kterým je alespoň 40% podíl tohoto pohlaví mezi členy řídících a dozorčích orgánů kotovaných společností, nebo cíle jedné třetiny uvedeného v čl. 4 odst. 1 této směrnice, dosáhnout stejně účinně, a to nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě velkých veřejných podniků, nejpozději do 1. ledna 2018. Komise by měla posoudit, zda bylo dosaženo dostatečného pokroku v plnění cílů této směrnice. Je-li pokrok v některém členském státě nedostatečný, vstoupí ustanovení této směrnice v tomto členském státě v platnost automaticky.
Pozměňovací návrh   34 Návrh směrnice Bod odůvodnění 37
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(37) Zatímco některé členské státy s různým úspěchem přijaly regulační opatření nebo povzbudily společnosti k samoregulaci, většina členských států žádné opatření nepřijala ani nenaznačila ochotu jednat způsobem, který by přinesl dostatečné zlepšení. Prognózy vycházející z obsáhlé analýzy všech dostupných informací o minulých i současných trendech, jakož i záměrech ukazují, že vyváženého genderového zastoupení mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady v celé Unii, které by odpovídalo cílům stanoveným v této směrnici, členské státy, pokud budou jednat individuálně, nikdy v dohledné budoucnosti nesplní. S ohledem na tyto okolnosti a vzhledem k rostoucím rozdílům mezi členskými státy, pokud jde o zastoupení žen a mužů v řídících a dozorčích orgánech společností, lze genderovou vyváženost v řídících a dozorčích orgánech podniků v celé Unii zlepšit pouze prostřednictvím společného přístupu. Stejně tak lze rovnosti žen a mužů, konkurenceschopnosti a růstu spíše dosáhnout prostřednictvím koordinovaného opatření na úrovni Unie než prostřednictvím vnitrostátních iniciativ, které mají různý dosah, ambice a účinnost. Jelikož cílů této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a dopadu opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii.	(37) Zatímco některé členské státy s různým úspěchem přijaly regulační opatření nebo povzbudily společnosti k samoregulaci, většina členských států žádné opatření nepřijala ani nenaznačila ochotu jednat způsobem, který by přinesl dostatečné zlepšení. Prognózy vycházející z obsáhlé analýzy všech dostupných informací o minulých i současných trendech, jakož i záměrech ukazují, že vyváženého genderového zastoupení mezi členy řídících a dozorčích orgánů v celé Unii, které by odpovídalo cílům stanoveným v této směrnici, členské státy, pokud budou jednat individuálně, nikdy v dohledné budoucnosti nesplní. S ohledem na tyto okolnosti a vzhledem k rostoucím rozdílům mezi členskými státy, pokud jde o zastoupení žen a mužů v řídících a dozorčích orgánech společností, lze genderovou vyváženost v řídících a dozorčích orgánech podniků v celé Unii zlepšit pouze prostřednictvím společného přístupu. Stejně tak lze rovnosti žen a mužů, konkurenceschopnosti a růstu spíše dosáhnout prostřednictvím koordinovaného opatření na úrovni Unie než prostřednictvím vnitrostátních iniciativ, které mají různý dosah, ambice a účinnost. Jelikož cílů této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a dopadu opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii.
Pozměňovací návrh   35 Návrh směrnice Bod odůvodnění 38
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(38) V souladu se zásadou proporcionality stanovenou ve stejném článku tato směrnice pouze stanoví společné cíle a zásady a nepřekračuje rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné. Členským státům se poskytuje dostatečný prostor pro to, aby samy určily, jak nejlépe dosáhnout cílů stanovených v této směrnici, a to s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám, zejména k pravidlům a postupům týkajícím se obsazování pozic v řídících a dozorčích orgánech. Tato směrnice neupírá společnostem možnost jmenovat do řídících a dozorčích orgánů nejkvalifikovanější kandidáty a všem kotovaným společnostem poskytuje dostatečně dlouhou dobu pro přizpůsobení.	(38) V souladu se zásadou proporcionality stanovenou ve stejném článku tato směrnice pouze stanoví společné cíle a zásady a nepřekračuje rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné. Členským státům se poskytuje dostatečný prostor pro to, aby samy určily, jak nejlépe dosáhnout cílů stanovených v této směrnici, a to s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám, zejména k pravidlům a postupům týkajícím se obsazování pozic v řídících a dozorčích orgánech. Tato směrnice neupírá společnostem možnost jmenovat do řídících a dozorčích orgánů nejkvalifikovanější kandidáty a všem kotovaným společnostem a velkým veřejným podnikům poskytuje dostatečně dlouhou dobu pro přizpůsobení.
Pozměňovací návrh   36 Návrh směrnice Článek 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Tato směrnice stanoví opatření, která mají zajistit vyváženější zastoupení mužů a žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady kotovaných společnosti tím, že zavádí opatření, jejichž cílem je urychlit pokrok v oblasti genderové vyváženosti, přičemž společnostem poskytuje dostatek času na provedení nezbytných opatření.	Tato směrnice stanoví opatření, která mají zajistit vyváženější zastoupení mužů a žen mezi členy dozorčích a řídících orgánů kotovaných společností a velkých veřejných podniků tím, že zavádí opatření, jejichž cílem je urychlit pokrok v oblasti genderové vyváženosti, přičemž společnostem poskytuje dostatek času na provedení nezbytných opatření.
Pozměňovací návrh   37 Návrh směrnice Čl. 2 – bod 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1) „kotovanou společností“ se rozumí společnost se sídlem v některém z členských států, jejíž cenné papíry jsou v jednom nebo více členských státech přijaté k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES;	1) „kotovanou společností“ se rozumí společnost umístěná v některém z členských států, jejíž cenné papíry jsou v jednom nebo více členských státech přijaté k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES;
Pozměňovací návrh                       38 Návrh směrnice Článek 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Tato směrnice neplatí pro malé a střední podniky (dále jen „MSP“).	Tato směrnice neplatí pro malé a střední podniky a mikropodniky (dále jen „MSP“). Členské státy by však měly zavést politiky s cílem podporovat a pobízet MSP, aby výrazně zlepšily genderovou vyváženost na všech úrovních řízení a v dozorčích a řídících orgánech společností.
Pozměňovací návrh   39 Návrh směrnice Čl. 4 – nadpis
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Cíle ohledně členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady	Cíle ohledně členů řídících a dozorčích orgánů
Pozměňovací návrh   40 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady nižší než 40 %, do takových pozic jmenovaly kandidáty na základě komparativní analýzy kvalifikace každého z nich a použily při tom předem určená, jasná, neutrálně formulovaná a jednoznačná kritéria s cílem dosáhnout tohoto podílu nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, nejpozději do 1. ledna 2018.	1. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti a velké veřejné podniky, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčích a řídících orgánů nižší než 40 %, upravily své postupy náboru, včetně postupů oznámení o uvolnění určité pozice, užšího výběru, výběru či jmenování kandidátů na veškeré pozice členů dozorčích nebo řídících orgánů takovým způsobem, aby účinně přispěly k dosažení tohoto podílu nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, nejpozději do 1. ledna 2018.
	Členské státy zajistí, aby kotované společnosti provedly úpravy příslušných fází postupu náboru, užšího výběru, výběru a jmenování. Členské státy zejména zajistí, aby společnosti vybíraly na pozice v řídících a dozorčích orgánech kandidáty z genderově vyváženého seznamu kandidátů.
	Pokud je výběrové řízení prováděno na základě komparativní analýzy kvalifikací každého kandidáta, členské státy zajistí, aby tyto úpravy zahrnovaly uplatňování předem stanovených, jasných, neutrálně formulovaných a jednoznačných kritérií.
Pozměňovací návrh   41 Návrh směrnice Čl. 4. – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Členské státy mohou stanovit, že cíl stanovený v tomto odstavci je splněn, pokud mohou kotované společnosti a velké veřejné podniky prokázat, že osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávají v řídících a dozorčích orgánech alespoň třetinu všech pozic, za předpokladu, že jsou zastoupeni jak mezi členy představenstva / výkonnými členy správní rady, tak mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady. Počet nezbytný pro splnění tohoto cíle jedné třetiny je počet nejbližší třetinovému podílu.
Pozměňovací návrh   42 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Počet pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady, který je nezbytný pro splnění cíle stanoveného v odstavci 1, má co nejvíce odpovídat 40% podílu, avšak nemá překročit 49 %.	2. Počet pozic členů dozorčích a řídících orgánů, který je nezbytný pro splnění cíle stanoveného v odstavci 1, odpovídá nejméně 40 %.
Pozměňovací návrh   43 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Aby členské státy dosáhly cíle stanoveného v odstavci 1, zajistí, aby byl při výběru členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady upřednostněn kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví, pokud je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví, pod podmínkou, že objektivní posouzení, které zohlednilo všechna kritéria týkající se konkrétních kandidátů, nerozhodlo ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.	3. Aby členské státy dosáhly cíle stanoveného v odstavci 1 a v souladu s čl. 23 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie, zajistí, aby byl při náboru, výběru a jmenování členů řídících a dozorčích orgánů upřednostněn kompetentní kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví, pod podmínkou, že objektivní posouzení, které zohlednilo všechna kritéria, nerozhodlo ve prospěch kandidáta opačného pohlaví. Proto musí být kritéria výběru především jasná, transparentní a nediskriminační.
	V případě výběrového řízení založeného na způsobilosti kandidátů je upřednostněn kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví v případech, kdy je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a pracovní výkonnosti tento kandidát stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví.
Pozměňovací návrh   44 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti měly povinnost zveřejnit na žádost neúspěšného kandidáta kvalifikační kritéria, na nichž byl výběr kandidátů založen, dále objektivní srovnávací posouzení těchto kritérií, a případně důvody, které rozhodly ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.	4. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti a velké veřejné podniky měly povinnost zpřístupnit neúspěšnému kandidátovi informace o počtu a pohlaví kandidátů uvedených na seznamu kandidátů, přičemž zachovají jejich anonymitu v souladu s právními předpisy EU o ochraně osobních údajů, a rovněž kvalifikační kritéria, na nichž byly nábor, výběr nebo jmenování kandidátů založeny, dále objektivní srovnávací posouzení těchto kritérií, a případně důvody, které rozhodly ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.
Pozměňovací návrh   45 Návrh směrnice Čl. 4. – odst. 4 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a. Členské státy zajistí, aby byly v souladu s vnitrostátními právními předpisy a se stanovami dotčených kotovaných společností ve vhodné fázi výběrového řízení splněny požadavky na výběr kandidátů.
Pozměňovací návrh   46 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. V souladu se svými vnitrostátními soudními systémy členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že pokud neúspěšný kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví zjistí skutečnosti, díky nimž se lze domnívat, že tento kandidát byl stejně kvalifikovaný jako jmenovaný kandidát opačného pohlaví, kotovaná společnost bude muset prokázat, že neporušila pravidla stanovená v odstavci 3.	5. V souladu se svými vnitrostátními soudními systémy členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, aby byly kotované společnosti a velké veřejné podniky schopny prokázat, že jejich postup jmenování byl proveden v souladu s pravidly stanovenými v odstavci 3. Zejména v případech, kdy neúspěšný kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví zjistí skutečnosti, díky nimž se lze domnívat, že tento kandidát byl stejně kvalifikovaný jako jmenovaný kandidát opačného pohlaví, bude muset kotovaná společnost nebo velký veřejný podnik prokázat, že pravidla stanovená v odstavci 3 nebyla porušena.
Pozměňovací návrh   47 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Členské státy mohou stanovit, že se cíl stanovený v odstavci 1 nevztahuje na kotované společnosti, v nichž osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví tvoří méně než 10 % pracovníků.	vypouští se
Pozměňovací návrh   48 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti přijaly individuální závazky, pokud jde o vyvážené zastoupení obou pohlaví mezi členy představenstva/výkonnými členy správní rady, které mají být splněny nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, do 1. ledna 2018.	1. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti v souladu s postupy popsanými v článku 4 přijaly další individuální závazky, pokud jde o vyvážené zastoupení obou pohlaví mezi členy představenstva/výkonnými členy správní rady.
	Cílem takových závazků je docílit výrazného pokroku při dosahování lepší genderové vyváženosti nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě velkých veřejných podniků, do 1. ledna 2018.
Pozměňovací návrh   49 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Členské státy požadují od kotovaných společností, aby jednou ročně počínaje [dva roky po přijetí] předkládaly příslušným vnitrostátním orgánům informace o zastoupení mužů a žen v jejich řídících a dozorčích orgánech, v rozlišení podle členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady a členů představenstva/výkonných členů správní rady, jakož i informace o tom, jaká přijaly opatření ohledně cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 a v tomto článku odstavci 1, a aby tyto informace vhodným a přístupným způsobem zveřejňovaly na svých internetových stránkách.	2. Členské státy požadují od kotovaných společností a velkých veřejných podniků, aby jednou ročně počínaje [dva roky po přijetí] příslušným vnitrostátním orgánům, případně ve svých výročních zprávách, předkládaly informace o zastoupení mužů a žen ve svých řídících a dozorčích orgánech, v rozlišení podle členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady a členů představenstva/výkonných členů správní rady, jakož i informace o dosaženém pokroku a o tom, jaká přijaly opatření ohledně cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 a v tomto článku odstavci 1, a v příslušných případech též informace o pohlaví všech osob jmenovaných během předmětného období do řídících a dozorčích orgánů a aby tyto informace vhodným, snadným a přístupným způsobem zveřejňovaly na svých internetových stránkách.
Pozměňovací návrh   50 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Pokud kotovaná společnost neplní cíle stanovené v čl. 4 odst. 1 nebo vlastní individuální závazky přijaté podle tohoto článku odstavce 1, musí dodatečně k informacím uvedeným v tomto článku v odstavci 2 uvádět rovněž důvody, kvůli kterým společnost cíle nebo závazky neplní, jakož i popis opatření, která společnost dosud přijala či která hodlá přijmout, aby dané cíle nebo závazky splnila.	3. Pokud kotovaná společnost nebo velký veřejný podnik neplní cíle stanovené v čl. 4 odst. 1 nebo vlastní individuální závazky přijaté podle tohoto článku odstavce 1, musí dodatečně k informacím uvedeným v tomto článku v odstavci 2 uvádět rovněž důvody, kvůli kterým společnost cíle nebo závazky neplní, jakož i popis veškerých opatření, která společnost dosud přijala či která hodlá přijmout, aby dané cíle nebo závazky splnila.
Pozměňovací návrh   51 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že orgán nebo orgány pověřené v souladu s článkem 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) budou rovněž příslušné pro prosazování, analýzu, sledování a podporu genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností.	vypouští se
Odůvodnění
Vypuštění této části není míněno jako vypuštění textu, ale jako restrukturalizace směrnice. Tato část je nyní vedena jako samostatný článek 8a (nový). Cílem je rozšířit příslušnost subjektu pro rovné zacházení.
Pozměňovací návrh   52 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující a mohou zahrnovat tato opatření:	2. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené, odstupňované a odrazující a mohou zahrnovat tato opatření:
Pozměňovací návrh   53 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) správní pokuty;	a) včasné varování následované uložením odstupňované správní pokuty;
Pozměňovací návrh   54 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – písm. b a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) nucené rozpuštění, jež v případě závažného a opakovaného porušování povinností nařídí příslušný soudní orgán, přičemž je nutno plně dodržet řádné procesní záruky.
Odůvodnění
Je třeba jasně uvést, že členské státy mají celou řadu možností, pokud jde o stanovení spolehlivého systému sankcí na vnitrostátní úrovni.
Pozměňovací návrh   55 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2c. Členské státy oznámí sankce, které zavedly za účelem splnění požadavků této směrnice.
Pozměňovací návrh   56 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy mohou zavést nebo zachovat ustanovení, která zajištění vyváženějšího zastoupení mužů a žen ve společnostech se sídlem na jejich území podporují v ještě větší míře než ustanovení této směrnice, pokud tato ustanovení nezpůsobí neoprávněnou diskriminaci či nezabrání řádnému fungování vnitřního trhu.	Členské státy se vybízejí, aby zavedly nebo zachovaly ustanovení, která dosažení cíle článku 23 Listiny základních práv Evropské unie a zajištění vyváženějšího zastoupení mužů a žen ve společnostech se sídlem na jejich území podporují v ještě větší míře než ustanovení této směrnice, pokud tato ustanovení budou zaměřená na splnění cíle této směrnice a nebudou překračovat rámec toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné či nezpůsobí neoprávněnou diskriminaci.
Pozměňovací návrh   57 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 3 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Aniž by byl dotčen čl. 4 odst. 6 a 7, mohou členské státy, které již před vstupem této směrnice v platnost zavedly opatření pro zajištění vyváženějšího zastoupení žen a mužů mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady kotovaných společností, odložit použití procedurálních náležitostí, které se týkají jmenování kandidátů a jsou uvedené v čl. 4 odst. 1, 3, 4 a 5, pokud lze prokázat, že díky těmto opatřením mohou osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávat alespoň 40 % pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady kotovaných společností, a to nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, nejpozději do 1. ledna 2018.	Aniž by byl dotčen čl. 4 odst. 6, mohou členské státy, které již před vstupem této směrnice v platnost zavedly opatření pro zajištění vyváženějšího zastoupení žen a mužů mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady kotovaných společností a velkých veřejných podniků, nebo členské státy, v nichž existují jiná, např. samoregulační, opatření usilující o zajištění vyváženějšího zastoupení žen a mužů mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady kotovaných společností a velkých veřejných podniků, odložit použití procedurálních náležitostí, které se týkají jmenování kandidátů a jsou uvedené v čl. 4 odst. 1, 3, 4 a 5, a použití čl. 5 odst. 1, pokud z hodnocení Evropské komise vyplývá, že díky těmto opatřením mohou buď osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávat alespoň 40 % pozic členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady kotovaných společností, nebo je splněn cíl ve výši jedné třetiny uvedený v čl. 4 odst. 7, a to nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě veřejných podniků, nejpozději do 1. ledna 2018. Dotčené členské státy předloží Komisi příslušné prokazující informace.
Odůvodnění
Také samoregulační opatření (např. kodexy správy a řízení společností), jež se ukázala jako účinná, by měla odůvodňovat odložení uplatňování procedurálních náležitostí.
Pozměňovací návrh   58 Návrh směrnice Článek 8 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 8a
	Subjekt pro rovné zacházení
	Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, aby orgán nebo orgány pověřené v souladu s článkem 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění)1 byly rovněž příslušné pro prosazování, analýzu, sledování a podporu genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností.
	__________________
	1 Úř. věst L 204, 26.7.2006, s. 23.
Pozměňovací návrh   59 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy předloží Komisi nejpozději do 1. ledna 2017 a poté každé dva roky zprávu o provádění této směrnice. Tyto zprávy zahrnují mimo jiné podrobné informace o opatřeních, která byla přijata s cílem splnit cíle stanovené v čl. 4 odst. 1, informace požadované v souladu s čl. 5 odst. 2 a informace o individuálních závazcích, které kotované společnosti přijaly podle čl. 5 odst. 1.	1. Členské státy předloží Komisi nejpozději do 1. ledna 2017 a poté každé dva roky zprávu o provádění této směrnice. Tyto zprávy zahrnují mimo jiné podrobné informace o opatřeních, která byla přijata s cílem splnit cíle stanovené v čl. 4 odst. 1, informace požadované v souladu s čl. 5 odst. 2 a informace o individuálních závazcích, které kotované společnosti a velké veřejné podniky přijaly podle čl. 5 odst. 1.
Pozměňovací návrh   60 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 2 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy, které podle čl. 8 odst. 3 odloží použití procedurálních náležitostí, jež se týkají jmenování kandidátů a jsou uvedené v čl. 4 odst. 1, 3, 4 a 5, prokáží ve svých zprávách zmíněných v odstavci 1 konkrétní výsledky, jichž bylo dosaženo díky vnitrostátním opatřením uvedeným v čl. 8 odst. 3. Komise přezkoumá, zda daná opatření skutečně umožňují osobám nedostatečně zastoupeného pohlaví, aby do 1. ledna 2018 (v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky) a do 1. ledna 2020 (v případě kotovaných společností, které nejsou veřejnými podniky) zastávaly alespoň 40 % pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady. Komise o tom následně vydá zvláštní zprávu. První takovou zprávu Komise vydá do 1. července 2017, následné zprávy budou vydávány do šesti měsíců po předložení příslušných zpráv členských států podle odstavce 1.	Členské státy, které podle čl. 8 odst. 3 odloží použití procedurálních náležitostí, jež se týkají jmenování kandidátů a jsou uvedené v čl. 4 odst. 1, 3, 4 a 5, prokáží ve svých zprávách zmíněných v odstavci 1 konkrétní výsledky, jichž bylo dosaženo díky vnitrostátním opatřením uvedeným v čl. 8 odst. 3. Komise přezkoumá, zda daná opatření skutečně umožňují osobám nedostatečně zastoupeného pohlaví, aby do 1. ledna 2018 (v případě veřejných podniků) a do 1. ledna 2020 (v případě kotovaných společností) zastávaly alespoň 40 % pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady. Komise o tom následně zveřejní zvláštní zprávu. První takovou zprávu Komise zveřejní do 1. července 2017, následné zprávy budou zveřejňovány do šesti měsíců po předložení příslušných zpráv členských států podle odstavce 1.
Pozměňovací návrh   61 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 2 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Dotčené členské státy zajistí, aby kotované společnosti, které se řídí vnitrostátními opatřeními uvedenými v čl. 8 odst. 3 a které do 1. ledna 2018 (pokud jsou veřejnými podniky) a do 1. ledna 2020 (pokud nejsou veřejnými podniky) ještě nejmenovaly či nezvolily do pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady alespoň 40 % osob nedostatečně zastoupeného pohlaví, použily od daného data procedurální náležitosti, které se týkají jmenování kandidátů a jsou uvedené v čl. 4 odst. 1, 3, 4 a 5.	Dotčené členské státy zajistí, aby kotované společnosti a velké veřejné podniky, které se řídí vnitrostátními opatřeními uvedenými v čl. 8 odst. 3 a které do 1. ledna 2018 (pokud jsou veřejnými podniky) a do 1. ledna 2020 (pokud nejsou veřejnými podniky) ještě nejmenovaly či nezvolily do pozic členů dozorčích a řídících orgánů alespoň 40 % osob nedostatečně zastoupeného pohlaví, použily od daného data procedurální náležitosti, které se týkají náboru, výběru a jmenování kandidátů a jsou uvedené v čl. 4 odst. 1, 3, 4 a 5.
Pozměňovací návrh   62 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Komise přezkoumá uplatňování této směrnice a nejpozději do 31. prosince 2021 a poté každé dva roky o něm podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Komise zejména posoudí, zda byly splněny cíle této směrnice.	3. Komise přezkoumá uplatňování této směrnice a nejpozději do 31. prosince 2021 a poté každé dva roky o něm podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Komise po konzultaci s Evropským parlamentem, Radou a evropskými sociálními partnery zejména posoudí, zda byly splněny cíle této směrnice.
Pozměňovací návrh   63 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. S ohledem na to, jak se bude otázka zastoupení mužů a žen v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností a na různých rozhodovacích úrovních v hospodářství vyvíjet, a s ohledem na to, zda bude dosažený pokrok dostatečně trvalý, Komise ve své zprávě posoudí, zda je nutné, aby tato směrnice platila i po datu určeném v čl. 10 odst. 2 nebo zda je třeba dobu trvání platnosti změnit.	vypouští se

POSTUP

Název	Genderová vyváženost mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách
Referenční údaje	COM(2012)0614 – C7-0382/2012 – 2012/0299(COD)
Příslušné výbory        Datum oznámení na zasedání	JURI 22.11.2012	FEMM 22.11.2012
Výbor, který vypracoval stanovisko        Datum oznámení na zasedání	EMPL 22.11.2012
Navrhovatel(ka)        Datum jmenování	Marije Cornelissen 12.12.2012
Článek 51 – Společné schůze výborů        Datum oznámení na zasedání	17.1.2013
Projednání ve výboru	23.4.2013	19.6.2013	8.7.2013
Datum přijetí	9.7.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	37 5 4
Členové přítomní při konečném hlasování	Regina Bastos, Edit Bauer, Heinz K. Becker, Jean-Luc Bennahmias, Phil Bennion, Pervenche Berès, Vilija Blinkevičiūtė, Milan Cabrnoch, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Minodora Cliveti, Marije Cornelissen, Emer Costello, Andrea Cozzolino, Frédéric Daerden, Karima Delli, Sari Essayah, Richard Falbr, Marian Harkin, Nadja Hirsch, Stephen Hughes, Danuta Jazłowiecka, Ádám Kósa, Jean Lambert, Patrick Le Hyaric, Olle Ludvigsson, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Siiri Oviir, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Licia Ronzulli, Elisabeth Schroedter, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Jutta Steinruck, Ruža Tomašić, Traian Ungureanu, Inês Cristina Zuber
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Roberta Angelilli, Jan Kozłowski, Ria Oomen-Ruijten, Gabriele Zimmer
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Anneli Jäätteenmäki, Jacek Włosowicz

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (30. 5. 2013)

pro Výbor pro právní záležitosti a Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních
(COM(2012)0614 – C7‑0382/2012 – 2012/0299(COD))

Navrhovatelka: Antonyia Parvanova

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Cílem návrhu je zajistit v souladu s čl. 3 odst. 3 SEU rovnost žen a mužů při přijímání ekonomických rozhodnutí, zejména v případě kotovaných společností, využít dostupného talentového potenciálu pro vyváženější zastoupení žen a mužů v řídících a dozorčích orgánech, a přispět tak k řádnému fungování vnitřního trhu a k plnění cílů strategie Evropa 2020, mezi něž patří zvýšení míry zaměstnanosti žen na 75 % do roku 2020.

Navrhovatelka podporuje cíle návrhu. Především vítá volbu směrnice jakožto nástroje pro zavedení harmonizovaného právního systému v Unii, vytvoření větší právní jistoty a snížení administrativní zátěže vyplývající z rozdílného provádění a uplatňování zásad rovnosti žen a mužů v řídících a dozorčích orgánech v členských státech.

Prosazování rovnosti žen a mužů je jedním z hlavních cílů EU, který je uveden jak v jejích Smlouvách (čl. 3 odst. 3 SEU a články 8 a 157 SFEU), tak v Listině základních práv (článek 23). Orgány EU vyvinuly značné úsilí, aby podpořily genderovou vyváženost při přijímání ekonomických rozhodnutí. V roce 2010 označila Komise vyváženost při přijímání rozhodnutí za jednu z priorit své Charty žen (COM(2010)0078) a své strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015 (COM(2010)0491). V březnu roku 2011 zahájila místopředsedkyně Komise Redingová iniciativu „Závazek Evropy – ženy ve vedoucích pozicích“, v níž vyzvala kotované společnosti, aby se dobrovolně zavázaly ke zvýšení přítomnosti žen ve svých řídících orgánech na 40 % do roku 2020. Výzva k účasti na iniciativě trvala jeden rok, přihlásilo se k ní však pouze 24 společností.

Navzdory tomuto úsilí genderová nevyváženost ve vedoucích pozicích přetrvává. Podle údajů Komise je v současnosti v řídících orgánech největších kotovaných společností ženami obsazeno 15,8 % míst. Pokrok v nápravě této situace je pomalý, neboť tento podíl se ročně zvyšuje pouze o 0,6 %. Výsledky se v různých členských státech liší.

Návrh Komise podporují všichni komisaři zastávající posty v oblasti hospodářství: místopředseda Tajani (průmysl a podnikání), místopředseda Almunia (hospodářská soutěž), místopředseda Rehn (hospodářské a měnové záležitosti), komisař Barnier (vnitřní trh a služby), komisař Andor (zaměstnanost a sociální věci) i místopředsedkyně Viviane Redingová.

Navrhovatelka vybrala několik oblastí, na nichž má tento výbor zvláštní zájem a jimiž se ve svém příspěvku zabývá hlouběji. Jedná se zejména o fungování vnitřního trhu, právní jistotu společností a zohledňování preferencí spotřebitelů při přijímání rozhodnutí na úrovni společností. Navrhovatelka věnuje náležitou pozornost hospodářské situaci v EU a tomu, jak může tento návrh v kladném smyslu přispět k dosažení finanční stability a dlouhodobého hospodářského růstu.

Podle údajů Evropské komise stojí ženy za přibližně 70 % světových spotřebitelských rozhodnutí. Více žen ve vedoucích pozicích by tudíž mohlo přinést větší vhled do ekonomického chování a rozhodování spotřebitelů. Produkty a služby, které lépe odpovídají potřebám a preferencím spotřebitelů, mohou zvýšit prodeje.

Dalším klíčovým prvkem je zajištění právní jistoty pro společnosti, které provozují svou činnost ve více členských státech. Pravidla, jejichž cílem je podporovat genderovou vyváženost v řídících a dozorčích orgánech společností, se v současnosti v rámci Unie různí. Tyto odlišnosti mohou mít nepříznivý dopad na fungování jednotného trhu. Společnosti provozující svou činnost ve více státech potřebují ucelený, spolehlivý právní rámec, aby mohly v plném rozsahu těžit z přístupu k jednotnému trhu a dosahovat efektivních hospodářských výsledků.

Co se týče stávajícího hospodářského prostředí, četné kvalitativní studie prokázaly, že existuje pozitivní vztah mezi genderovou diverzitou v nejvyšším vedení a finanční výkonností i ziskovostí společnosti. To je důvod, proč vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v Unii nejenže vyhovuje zásadě rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace, ale také může mít pozitivní dopad na organizační a finanční výkonnost dotčených společností.

Navrhovatelka je přesvědčena, že v kontextu stárnoucího obyvatelstva by nevyužívání potenciálu poloviny evropských obyvatel pro řídící a dozorčí orgány podniků mohlo znamenat zpomalení rozvoje naší ekonomiky, obnovy našeho finančního systému a využívání kapacity dostupného lidského kapitálu.

Ve svých pozměňovacích návrzích navrhovatelka rovněž vyzývá členské státy k motivování společností k tomu, aby dosahovaly pokroku v dodržování zásady genderové vyváženosti ve svých řídících a správních orgánech, usnadňovaly přístup žen k podnikatelským sítím a utvářely svou politiku v oblasti lidských zdrojů tak, aby podporovala ženské talenty.

Navržené změny jsou vyvážené a stvrzují původní znění tím, že posilují výše zmíněné aspekty. Jejich začlenění zvýší právní jistotu poskytovanou návrhem a posílí klíčové zásady genderové vyváženosti, čímž zajistí soulad s článkem 23 Listiny základních práv a články 8 a 157 SFEU.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Podle Komise1 jsou to v současnosti ženy, kdo stojí za většinou světových spotřebitelských rozhodnutí. Lepší zastoupení žen v dozorčích a správních radách by dotčeným společnostem umožnilo lépe pochopit potřeby a ekonomické chování spotřebitelů. Mohly by pak poskytovat zboží a služby, které lépe odpovídají poptávce spotřebitelů.
	________________________
	1Evropská komise, GŘ Spravedlnost - „Úloha žen při přijímání ekonomických rozhodnutí v EU: iniciativa z roku 2012 v rámci strategie Evropa 2020“
Pozměňovací návrh   2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6b) Orgány a instituce EU by měly jít příkladem a genderovou vyváženost zlepšit. Zásady stanovené v této směrnici by měly být začleněny do pravidel, jimiž se řídí interní postupy pro obsazování pracovních míst uplatňované v Evropské komisi, Evropském parlamentu a všech institucích a agenturách EU, včetně Evropské centrální banky. Ve všech orgánech a institucích EU je nutno vypracovat účinnější politiky, které se odrazí při přijímání zaměstnanců, jejich zaškolování a každodenní práci v jednotlivých orgánech a institucích EU. Za tímto účelem by orgány a instituce měly zajistit genderovou vyváženost při přijímání pracovníků do vyšších manažerských pozic, včetně generálních ředitelů, ředitelů a vedoucích oddělení.
Pozměňovací návrh   3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6c) V rámci vedoucích pozic Komise, která je výkonným orgánem EU, je nezbytné lépe zajistit genderovou vyváženost, aby se dosáhlo lepšího zastoupení evropských občanů. Členské státy jsou proto žádány, aby na každou pozici ve sboru komisařů navrhly kandidáty z řad mužů i žen, aby bylo dosaženo lepší genderové vyváženosti tohoto sboru.
Pozměňovací návrh   4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 d (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6d) Evropská centrální banka (ECB), Evropský systém finančního dohledu (ESFS) – včetně Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) – a evropské orgány dohledu (ESA) by měly dodržovat všechny aspekty rovnosti a nediskriminace na základě pohlaví. Dozorčí rady evropských orgánů dohledu by měly být rovněž vybízeny k tomu, aby v rámci příslušných slyšení v Evropském parlamentu předložily genderově vyvážený seznam kandidátů na pozice předsedů a výkonných ředitelů. Konečný výběr kandidátů na tyto pozice by měl být genderově vyvážený. Genderovou vyváženost je důležité zajistit také v rámci Řídícího výboru a poradních výborů ESRB.
Pozměňovací návrh   5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 e (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6e) Dozorčí rada Evropské centrální banky (ECB) by měla mít genderově vyvážené složení, a to včetně pozic předsedy a místopředsedy. Uvolní-li se ve Výkonné radě ECB jakákoli pozice, měly by být členské státy, jejichž měnou je euro, vyzvány k tomu, aby na uvolněné místo navrhly dva kandidáty, jednoho muže a jednu ženu. Členské státy by měly být rovněž vybízeny k tomu, aby jmenovaly ženy jako guvernéry národních centrálních bank, aby bylo dosaženo genderové vyváženosti v rámci Rady guvernérů ECB a Generální rady ESRB.
Pozměňovací návrh   6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 8
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Společnosti se již ve velké míře shodují na tom, že přítomnost žen v řídících a dozorčích orgánech zlepšuje jejich správu a řízení, neboť zvyšuje týmovou výkonnost a kvalitu přijímání rozhodnutí a to tím, že stanovisko přijímá tým, který je diverzifikovanější, pokud jde o pohlaví i názory jeho členů, tudíž zohledňuje více pohledů a dochází k vyváženějším rozhodnutím. Z četných studií rovněž vyplývá, že existuje pozitivní vztah mezi genderovou diverzitou v nejvyšším vedení a finanční výkonností i ziskovostí společnosti. Vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v Unii proto může mít pozitivní dopad na výkonnost dotčených společností.	(8) Společnosti se již ve velké míře shodují na tom, že přítomnost žen v řídících a dozorčích orgánech zlepšuje jejich správu a řízení, neboť zvyšuje týmovou výkonnost a kvalitu přijímání rozhodnutí a to tím, že stanovisko přijímá tým, který je diverzifikovanější, pokud jde o pohlaví i názory jeho členů, tudíž zohledňuje více pohledů a dochází k vyváženějším rozhodnutím. Z četných studií rovněž vyplývá, že existuje pozitivní vztah mezi genderovou diverzitou v nejvyšším vedení a finanční výkonností i ziskovostí společnosti. Vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v Unii proto může mít pozitivní dopad na organizační a finanční výkonnost dotčených společností.
Pozměňovací návrh   7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 9
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) Z existujících studií rovněž vyplývá, že rovnost mužů a žen na trhu práce může významným způsobem zlepšit hospodářský růst. Vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech v kotovaných společnostech v Unii bude přínosem nejen pro ženy jmenované do řídících a dozorčích orgánů, nýbrž také pomůže přilákat do společností ženské talenty a zajistit větší přítomnost žen na všech úrovních vedení a mezi pracovníky. Díky vyššímu podílu žen v řídících a dozorčích orgánech společností lze proto pozitivně působit na odstraňování rozdílů v zaměstnanosti mužů a žen i rozdílů v jejich odměňování. Jestliže se využije stávající potenciál talentu žen, značně se zlepší návratnost investic do vzdělání, a to jak pro jednotlivé ženy, tak i veřejný sektor. Pokud jsou ženy v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v EU zastoupeny nedostatečně, znamená to, že hospodářství členských států plně nevyužívá příležitosti k dosažení dlouhodobého udržitelného růstu.	(9) Z existujících studií rovněž vyplývá, že rovnost mužů a žen na trhu práce může významným způsobem zlepšit hospodářský růst. Vyšší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech v kotovaných společnostech v Unii bude přínosem nejen pro ženy jmenované do řídících a dozorčích orgánů, nýbrž také pomůže přilákat do společností ženské talenty a zajistit větší přítomnost žen na všech úrovních vedení a mezi pracovníky. Díky reprezentativnějšímu podílu žen v řídících a dozorčích orgánech společností lze proto pozitivně působit na odstraňování rozdílů v zaměstnanosti mužů a žen i rozdílů v jejich odměňování. Jestliže se využije stávající potenciál talentu žen, značně se zlepší návratnost investic do vzdělání, a to jak pro jednotlivé ženy, tak i veřejný sektor. Pokud jsou ženy v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností v EU zastoupeny nedostatečně, znamená to, že hospodářství členských států plně nevyužívá příležitosti k dosažení dlouhodobého udržitelného růstu.
Pozměňovací návrh   8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 10
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Počet mužů v nejvyšším vedení společností v Unii i nadále výrazně převažuje nad počtem žen, třebaže existují právní předpisy Unie, které mají bránit diskriminaci na základě pohlaví a potlačovat ji, jakož i doporučení Rady, jejichž konkrétním cílem je zvýšit přítomnost žen při přijímání ekonomických rozhodnutí, a na úrovni Unie byla přijata opatření, která povzbuzují k samoregulaci. Genderová nevyváženost je obzvláště značná a kritická v soukromém sektoru, a především v kotovaných společnostech. Podle hlavního ukazatele, který Komise používá a který vypovídá o genderovém zastoupení v řídících a dozorčích orgánech společností, zůstává podíl žen zastávajících nejvyšší rozhodovací pozice ve firmách velmi nízký. V lednu 2012 zastávaly ženy řídících a dozorčích orgánech největších kotovaných společností v členských státech průměrně pouze 13,7 % míst a mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady jich bylo pouze 15 %.	(10) Ženy jsou ve srovnání s muži v nejvyšším vedení společností v Unii i nadále zastoupeny výrazně méně, třebaže existují právní předpisy Unie, které mají bránit diskriminaci na základě pohlaví a potlačovat ji, jakož i doporučení Rady, jejichž konkrétním cílem je zvýšit přítomnost žen při přijímání ekonomických rozhodnutí, a na úrovni Unie byla přijata opatření, která povzbuzují k samoregulaci. Genderová nevyváženost je obzvláště značná a kritická v soukromém sektoru, a především v kotovaných společnostech, ačkoli některé orgány, instituce a agentury EU, např. Evropská centrální banka, jsou také příkladem vysoce problematické genderové nevyváženosti. Podle hlavního ukazatele, který Komise používá a který vypovídá o genderovém zastoupení v řídících a dozorčích orgánech společností, zůstává podíl žen zastávajících nejvyšší rozhodovací pozice ve firmách velmi nízký. V lednu 2012 zastávaly ženy řídících a dozorčích orgánech největších kotovaných společností v členských státech průměrně pouze 13,7 % míst a mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady jich bylo pouze 15 %.
Pozměňovací návrh   9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Podíl žen, které jsou členy řídících a dozorčích orgánů společností, roste jen velmi pomalu, během posledních let ročně průměrně jen o 0,6 procentního bodu. Jednotlivé členské státy dosahují rozdílné míry zlepšení, což vede k velmi odlišným výsledkům. Výrazně větší pokrok byl zaznamenán v členských státech, ve kterých jsou zavedena závazná opatření. Je pravděpodobné, že narůstající rozdíly mezi členskými státy budou ještě větší, neboť jednotlivé členské státy zaujímají ke zvýšení zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech velmi odlišné přístupy.	(11) Podíl žen, které jsou členy řídících a dozorčích orgánů společností, roste jen velmi pomalu, během posledních let ročně průměrně jen o 0,6 procentního bodu. Jednotlivé členské státy dosahují rozdílné míry zlepšení, což vede k velmi odlišným výsledkům. Výrazně větší pokrok byl zaznamenán v členských státech, ve kterých jsou zavedena závazná opatření. Narůstající rozdíly mezi členskými státy by se mohly ještě prohloubit, neboť jednotlivé členské státy zaujímají ke zvýšení zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech velmi odlišné přístupy. Proto by členské státy měly být vybízeny k tomu, aby navzájem sdílely informace a šířily mezi sebou osvědčené postupy zaměřené na podporu genderové vyváženosti, včetně úspěchů společností, které dosáhly toho, že složení jejich řídících a dozorčích orgánů odpovídá zásadě genderové vyváženosti.
Pozměňovací návrh   10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(11a) Členské státy by měly přijmout strategie, které je ze sociálně-kulturního hlediska posunou v jejich přístupu k genderové vyváženosti pomocí různých prostředků, jež podpoří zastoupení žen ve vedoucích manažerských pozicích a zavádění proaktivních metod a opatření ze strany zaměstnavatelů. Mezi takové prostředky by mohlo patřit mj. prosazování pružné pracovní doby či podpora vytváření pracovních míst, v rámci nichž se vychází vstříc rodině poskytováním přístupu k zařízením péče o děti.
Pozměňovací návrh   11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Nekoordinované a rozdílné právní předpisy, či neexistence právní úpravy na vnitrostátní úrovni, pokud jde o genderovou vyváženost v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností, způsobují, že v jednotlivých členských státech se liší počet žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a tempo zlepšení je odlišné. Tyto rozdíly navíc také brání vnitřnímu trhu, neboť na evropské kotované společnosti kladou, pokud jde o správu a řízení společnosti, různé požadavky. Tyto rozdílné právní a samoregulační požadavky ohledně zastoupení mužů a žen v řídících a dozorčích orgánech mohou kotovaným společnostem, které působí přes hranice, způsobovat praktické komplikace (zejména při zřizování dceřiných společností nebo při fúzích a akvizicích), stejně tak mohou být problematické pro kandidáty na pozice v řídících a dozorčích orgánech.	(12) Nekoordinované a rozdílné právní předpisy, či neexistence právní úpravy na vnitrostátní úrovni, pokud jde o genderovou vyváženost v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností, způsobují, že v jednotlivých členských státech se liší počet žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a tempo zlepšení je odlišné. Tyto rozdíly navíc také brání vnitřnímu trhu, neboť na evropské kotované společnosti kladou, pokud jde o správu a řízení společnosti, různé požadavky. Tyto rozdílné právní a samoregulační požadavky ohledně zastoupení mužů a žen v řídících a dozorčích orgánech mohou kotovaným společnostem, které působí přes hranice, způsobovat praktické komplikace (zejména při zřizování dceřiných společností nebo při fúzích a akvizicích), stejně tak mohou být problematické pro kandidáty na pozice v řídících a dozorčích orgánech. Ustanovení této směrnice by však měla být prováděna bez ohledu na různé způsoby, jimiž jsou členové dozorčí rady / nevýkonní členové správní rady v evropských společnostech vybíráni.
Pozměňovací návrh   12 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(12a) Jedním z hlavních faktorů řádného provádění této směrnice je účinné uplatňování kritérií výběru členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady, jež by byla stanovena předem a zcela transparentně a v rámci nichž by kompetence kandidátů byly podrobeny stejnému hodnocení bez ohledu na jejich pohlaví.
Pozměňovací návrh   13 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(12b) V kontextu stárnoucího obyvatelstva a nedostatku odpovídajících dovedností by nevyužívání potenciálu poloviny evropských obyvatel pro řídící a dozorčí orgány podniků mohlo brzdit příležitosti k rozvoji naší ekonomiky a obnovu našeho finančního systému. Jestliže se s polovinou dostupných talentů pro vedoucí pozice ani neuvažuje, může tím utrpět samotný postup a kvalita jmenování, v důsledku čehož by se mohla prohloubit nedůvěra vůči podnikatelským mocenským strukturám a mohlo by to vést k omezením v účinném uplatňování dostupného lidského kapitálu. Systematické zahrnování vhodných kandidátů obou pohlaví zajistí, že noví členové řídících a dozorčích orgánů budou vybíráni z těch nejlepších kandidátů, mužů i žen, a že se v rozhodování společností bude náležitě odrážet skladba společnosti.
Pozměňovací návrh   14 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) Třebaže cílem této směrnice není harmonizovat vnitrostátní právní předpisy upravující výběrová řízení a kvalifikační kritéria do detailů, je přesto nezbytné zavést určité minimální normy, které budou od kotovaných společností, u kterých neexistuje vyvážené genderové zastoupení mužů a žen, požadovat, aby tyto společnosti přijímaly rozhodnutí o jmenování členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady na základě objektivního srovnávacího posouzení kvalifikací kandidátů z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků. Je to nutné k dosažení vyváženého zastoupení mužů a žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady. Pouze opatření na úrovni EU může účinně pomoci zajistit rovné konkurenční podmínky po celé Unii a zabránit komplikacím ve fungování podniků.	(14) Třebaže cílem této směrnice není harmonizovat vnitrostátní právní předpisy upravující výběrová řízení a kvalifikační kritéria do detailů, je přesto nezbytné zavést určité minimální normy, které budou od kotovaných společností, u kterých neexistuje vyvážené genderové zastoupení mužů a žen, požadovat, aby tyto společnosti přijímaly rozhodnutí o jmenování členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady na základě oznámení o uvolnění určité pozice a zahájení výběrového řízení a objektivního srovnávacího posouzení kvalifikací kandidátů z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků. Je to nutné k dosažení vyváženého zastoupení mužů a žen mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady. Pouze opatření na úrovni EU může účinně pomoci zajistit rovné konkurenční podmínky po celé Unii a zabránit komplikacím ve fungování podniků.
Pozměňovací návrh   15 Návrh směrnice Bod odůvodnění 17
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) Společnosti kotované na burzách jsou obzvláště ekonomicky důležité, známé a ovlivňují trh jako celek. Opatření stanovená v této směrnici by proto měla platit pro kotované společnosti, které jsou definovány jako společnosti založené v členském státě, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů v jednom nebo více členských státech. Tyto společnosti určují standardy pro celé hospodářství a dá se očekávat, že jejich počínání budou napodobovat i ostatní typy společností. Veřejná povaha kotovaných společností opravňuje k tomu, aby byly ve veřejném zájmu více regulovány.	(17) Společnosti kotované na burzách jsou obzvláště ekonomicky důležité, známé a ovlivňují trh jako celek. Opatření stanovená v této směrnici by proto měla platit pro kotované společnosti, které jsou definovány jako společnosti založené v členském státě, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů v jednom nebo více členských státech. Tyto společnosti určují standardy pro celé hospodářství a dá se očekávat, že jejich počínání budou napodobovat i ostatní typy společností. Veřejná povaha kotovaných společností opravňuje k tomu, aby byly ve veřejném zájmu přiměřeně regulovány.
Pozměňovací návrh   16 Návrh směrnice Bod odůvodnění 17 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(17a) Významnou úlohu v ekonomice hrají také nekotované společnosti. Tato směrnice by se v zásadě mohla vztahovat i na ně. Vzhledem k tomu, že situace v oblasti rovnosti pohlaví v těchto společnostech však není obecně známa a že by zřejmě byla zapotřebí zvláštní ustanovení, jež by odrážela specifičnost a lišící se charakter těchto společností jak v rámci členských států, tak i mezi nimi, mělo by se k jejich začlenění do působnosti této směrnice přistoupit až v pozdější fázi. Komise by měla důkladně prozkoumat všechny relevantní aspekty, které byly uvedeny výše, a předložit za tímto účelem příslušný návrh.
Pozměňovací návrh   17 Návrh směrnice Bod odůvodnění 18
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(18) Tato směrnice nemá platit pro mikropodniky a malé a střední podniky („MSP“) definované doporučením Rady 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků, a to i v případě, že se jedná o kotované společnosti.	(18) Tato směrnice nemá platit pro mikropodniky a malé a střední podniky („MSP“) definované doporučením Rady 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků. Tato výjimka týkající se malých a středních podniků by se měla vztahovat jak na kotované, tak – v pozdější fázi – na nekotované společnosti.
Pozměňovací návrh   18 Návrh směrnice Bod odůvodnění 21
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(21) Podle vnitrostátních předpisů nebo praxe může nebo musí být ve více členských státech jistý počet členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady jmenován či zvolen pracovníky společnosti a/nebo jejich organizacemi. Kvantitativní cíle uvedené v této směrnici by měly platit pro všechny členy dozorčí rady/nevýkonné členy správní rady, včetně zástupců zaměstnanců. Praktické postupy, které zajistí splnění těchto cílů a zohlední skutečnost, že někteří členové dozorčí rady/nevýkonní členové správní rady jsou zástupci zaměstnanců, by si však měly určit dotčené členské státy.	(21) Podle vnitrostátních předpisů nebo praxe může nebo musí být ve více členských státech jistý počet členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady jmenován či zvolen pracovníky společnosti a/nebo jejich organizacemi. Kvantitativní cíle uvedené v této směrnici by měly platit pro všechny členy dozorčí rady/nevýkonné členy správní rady, včetně zástupců zaměstnanců. Praktické postupy, které zajistí splnění těchto cílů a zohlední skutečnost, že někteří členové dozorčí rady / nevýkonní členové správní rady jsou zástupci zaměstnanců, by si však měly určit dotčené členské státy na základě důkladných a rozsáhlých konzultací se sociálními partnery na vnitrostátní úrovni.
Pozměňovací návrh   19 Návrh směrnice Bod odůvodnění 22
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(22) Kotovaným společnostem v Unii by se mělo uložit za povinnost zavést vhodné postupy s cílem splnit konkrétní cíle týkající se genderového složení jejich řídících a dozorčích orgánů. Kotované společnosti, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady nižší než 40 %, by do takových pozic měly jmenovat kandidáty na základě komparativní analýzy kvalifikace každého z nich a použít při tom předem určená, jasná, neutrálně formulovaná a jednoznačná kritéria s cílem dosáhnout tohoto podílu nejpozději do 1. ledna 2020. Tato směrnice proto stanoví cíl, kterým je alespoň 40% zastoupení osob nedostatečně zastoupeného pohlaví mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a který má být splněn do výše uvedeného data. Tento cíl se v zásadě týká pouze obecné genderové diverzity mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a v individuálních případech nezasahuje do konkrétní volby jednotlivých členů dozorčí rady/správní rady vybíraných ze široké skupiny mužských a ženských kandidátů. Zejména nevylučuje žádného konkrétního kandidáta na pozici člena dozorčí rady/správní rady, ani společnostem či akcionářům neukládá, jaké vybrat konkrétní členy dozorčí rady/správní rady. O vhodných členech tohoto orgánu tedy i nadále rozhodují společnosti a akcionáři.	(22) Kotované společnosti v Unii by měly zavést vhodné postupy s cílem splnit konkrétní cíle týkající se genderového složení jejich řídících a dozorčích orgánů. Kotované společnosti, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady nižší než 40 %, by do takových pozic měly jmenovat kandidáty na základě oznámení o uvolnění určité pozice a zahájení výběrového řízení a komparativní analýzy kvalifikace každého z nich a použít při tom předem určená, jasná, neutrálně formulovaná a jednoznačná kritéria s cílem dosáhnout tohoto podílu nejpozději do 1. ledna 2020. Tato směrnice proto stanoví cíl, kterým je alespoň 40% zastoupení osob nedostatečně zastoupeného pohlaví mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a který má být splněn do výše uvedeného data. Tento cíl se v zásadě týká pouze obecné genderové diverzity mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady a v individuálních případech nezasahuje do konkrétní volby jednotlivých členů dozorčí rady/správní rady vybíraných ze široké skupiny mužských a ženských kandidátů. Zejména nevylučuje žádného konkrétního kandidáta na pozici člena dozorčí rady/správní rady, ani společnostem či akcionářům neukládá, jaké vybrat konkrétní členy dozorčí rady/správní rady. O vhodných členech tohoto orgánu tedy i nadále rozhodují společnosti a akcionáři.
Pozměňovací návrh   20 Návrh směrnice Bod odůvodnění 26
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(26) V souladu s touto judikaturou by měly členské státy zajistit, aby výběr nejlépe kvalifikovaných kandidátů na pozice členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady vycházel z komparativní analýzy kvalifikace každého z kandidátů na základě předem určených, jasných, neutrálně formulovaných a jednoznačných kritérií. Mezi příklady typů kritérií výběru, které mohou společnosti používat, patří odborná zkušenost s řídícími a/nebo dozorčími úkoly, znalosti konkrétních oblastí, jako jsou finance, kontrola či řízení lidských zdrojů, vůdčí a komunikační dovednosti a schopnosti navazovat kontakty. Kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví by měl být upřednostněn, pokud je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví a pokud objektivní posouzení, které zohlednilo všechna kritéria týkající se konkrétních kandidátů, nerozhodlo ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.	(26) V souladu s touto judikaturou by měly členské státy zajistit, aby výběr nejlépe kvalifikovaných kandidátů na pozice členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady vycházel z oznámení o uvolnění určité pozice a zahájení výběrového řízení a komparativní analýzy kvalifikace každého z kandidátů na základě předem určených, jasných, neutrálně formulovaných a jednoznačných kritérií. Mezi příklady typů kritérií výběru, které mohou společnosti používat, patří odborná zkušenost s řídícími a/nebo dozorčími úkoly, znalosti konkrétních oblastí, jako jsou finance, kontrola či řízení lidských zdrojů, vůdčí a komunikační dovednosti a schopnosti navazovat kontakty. Kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví by měl být upřednostněn, pokud je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví a pokud objektivní posouzení, které zohlednilo všechna kritéria týkající se konkrétních kandidátů, nerozhodlo ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.
Pozměňovací návrh   21 Návrh směrnice Bod odůvodnění 31
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(31) Protože genderové složení pracovníků má přímý vliv na dostupnost kandidátů nedostatečně zastoupeného pohlaví, mohou členské státy stanovit, že dotčená společnost nemá mít povinnost splnit cíl stanovený směrnicí, pokud osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví tvoří méně než 10 % pracovníků.	vypouští se
Pozměňovací návrh   22 Návrh směrnice Bod odůvodnění 34
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(34) Členské státy by měly od kotovaných společností požadovat, aby každoročně předkládaly příslušným vnitrostátním orgánům informace o genderovém složení svých řídících a dozorčích orgánů, jakož i informace o tom, jak se jim daří plnit cíle stanovené v této směrnici, a umožnily tak těmto orgánům posoudit pokrok, kterého každá kotovaná společnost v oblasti genderové vyváženosti dosáhla. Tyto informace by měly být zveřejněny a v případě, že dotčená společnost daný cíl ještě nesplnila, měla by uvést opatření, která pro splnění daného cíle doposud přijala a hodlá v budoucnosti přijmout.	(34) Členské státy by měly od kotovaných společností požadovat, aby každoročně předkládaly příslušným vnitrostátním orgánům informace o genderovém složení svých řídících a dozorčích orgánů, jakož i informace o tom, jak se jim daří plnit cíle stanovené v této směrnici, a umožnily tak těmto orgánům posoudit pokrok, kterého každá kotovaná společnost v oblasti genderové vyváženosti dosáhla. Tyto informace by měly být ve vhodné a snadno přístupné formě zveřejněny ve výroční zprávě a na internetových stránkách a v případě, že dotčená společnost daný cíl ještě nesplnila, měla by uvést veškerá opatření, která pro splnění daného cíle doposud přijala a hodlá v budoucnosti přijmout
Pozměňovací návrh   23 Návrh směrnice Článek 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Tato směrnice stanoví opatření, která mají zajistit vyváženější zastoupení mužů a žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady kotovaných společnosti tím, že zavádí opatření, jejichž cílem je urychlit pokrok v oblasti genderové vyváženosti, přičemž společnostem poskytuje dostatek času na provedení nezbytných opatření.	Tato směrnice stanoví opatření k dosažení vyváženějšího zastoupení mužů a žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady kotovaných společnosti tím, že zavádí opatření, jejichž cílem je urychlit pokrok v oblasti genderové vyváženosti při současném respektování hospodářského a právního rámce členských států, přičemž společnostem poskytuje dostatek času na provedení nezbytných opatření.
Pozměňovací návrh   24 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady nižší než 40 %, do takových pozic jmenovaly kandidáty na základě komparativní analýzy kvalifikace každého z nich a použily při tom předem určená, jasná, neutrálně formulovaná a jednoznačná kritéria s cílem dosáhnout tohoto podílu nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, nejpozději do 1. ledna 2018.	1. Členské státy zajistí, aby kotované společnosti, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady nižší než 40 %, do takových pozic jmenovaly kandidáty na základě oznámení o uvolnění určité pozice a zahájení výběrového řízení a komparativní analýzy kvalifikace každého z nich a použily při tom předem určená, jasná a neutrálně formulovaná kritéria s cílem dosáhnout tohoto podílu nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, nejpozději do 1. ledna 2018.
Pozměňovací návrh   25 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Aby členské státy dosáhly cíle stanoveného v odstavci 1, zajistí, aby byl při výběru členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady upřednostněn kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví, pokud je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví, pod podmínkou, že objektivní posouzení, které zohlednilo všechna kritéria týkající se konkrétních kandidátů, nerozhodlo ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.	3. Aby členské státy dosáhly cíle stanoveného v odstavci 1, mohly by vybízet k tomu, aby byl při výběru členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady upřednostněn kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví, pokud je z hlediska vhodnosti, způsobilosti a odborných výsledků stejně kvalifikovaný jako kandidát opačného pohlaví, pod podmínkou, že objektivní posouzení, které zohlednilo všechna kritéria týkající se konkrétních kandidátů, nerozhodlo ve prospěch kandidáta opačného pohlaví.
	Kritéria výběru uvedená v prvním pododstavci musí být jasná, transparentní a nediskriminační. Jsou stanovena předem a jsou zpřístupněna všem kandidátům.
Pozměňovací návrh   26 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Členské státy ve svých právních předpisech stanoví vhodnou fázi výběrového řízení pro členy dozorčí rady / nevýkonné členy správní rady, aby bylo co nejúčinnějším způsobem dosaženo cíle uvedeného v odstavci 1.
Pozměňovací návrh   27 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 3 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3b. Je-li výběrové řízení uvedené v odstavci 3 prováděno na základě hlasování akcionářů nebo zaměstnanců, společnosti zajistí, aby byly hlasujícím osobám poskytnuty náležité informace o opatřeních stanovených v této směrnici, včetně informací o sankcích, které mohou být společnosti uloženy v případě porušení povinností.
Pozměňovací návrh   28 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Členské státy mohou stanovit, že se cíl stanovený v odstavci 1 nevztahuje na kotované společnosti, v nichž osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví tvoří méně než 10 % pracovníků.	vypouští se
Pozměňovací návrh   29 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 7 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	7a. Bez ohledu na své členy či uspořádání musí správní rada zůstat kolektivním orgánem, který společně zastupuje všechny akcionáře. Vyžaduje se od ní, aby vždy jednala v zájmu společnosti. Pozornost je třeba věnovat zejména genderové vyváženosti rady a zajistit rovné zastoupení obou pohlaví s cílem úspěšně zohledňovat zájmy akcionářů a obecně skladbu spotřebitelů.
Pozměňovací návrh   30 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Členské státy požadují od kotovaných společností, aby jednou ročně počínaje [dva roky po přijetí] předkládaly příslušným vnitrostátním orgánům informace o zastoupení mužů a žen v jejich řídících a dozorčích orgánech, v rozlišení podle členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady a členů představenstva/výkonných členů správní rady, jakož i informace o tom, jaká přijaly opatření ohledně cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 a v tomto článku odstavci 1, a aby tyto informace vhodným a přístupným způsobem zveřejňovaly na svých internetových stránkách.	2. Členské státy požadují od kotovaných společností, aby jednou ročně počínaje [dva roky po přijetí] předkládaly příslušným vnitrostátním orgánům informace o zastoupení mužů a žen v jejich řídících a dozorčích orgánech, v rozlišení podle členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady a členů představenstva / výkonných členů správní rady, jakož i informace o tom, jaká přijaly opatření ohledně cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 a v tomto článku odstavci 1, a aby tyto informace vhodným a snadno přístupným způsobem zveřejňovaly ve výroční zprávě a na svých internetových stránkách.
Pozměňovací návrh   31 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Členské státy by měly vytvořit vhodné pobídky s cílem motivovat společnosti k tomu, aby dosahovaly pokroku v zajišťování toho, že bude dodržována zásada genderové vyváženosti v jejich řídících a správních orgánech, že se rozšíří možnosti akcionářů nalézt náležitě kvalifikované uchazečky a usnadní výměna informací a osvědčených postupů, že se usnadní přístup žen k významným podnikatelským sítím pro rozvoj podnikání a že politika v oblasti lidských zdrojů bude utvářena tak, aby podporovala ženské talenty a zajistila, že vymizí genderové předsudky, a aby o tomto pokroku podávaly zprávy;
Pozměňovací návrh   32 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Pokud kotovaná společnost neplní cíle stanovené v čl. 4 odst. 1 nebo vlastní individuální závazky přijaté podle tohoto článku odstavce 1, musí dodatečně k informacím uvedeným v tomto článku v odstavci 2 uvádět rovněž důvody, kvůli kterým společnost cíle nebo závazky neplní, jakož i popis opatření, která společnost dosud přijala či která hodlá přijmout, aby dané cíle nebo závazky splnila.	3. Pokud kotovaná společnost neplní cíle stanovené v čl. 4 odst. 1 nebo vlastní individuální závazky přijaté podle tohoto článku odstavce 1, musí dodatečně k informacím uvedeným v tomto článku v odstavci 2 uvádět rovněž důvody, kvůli kterým společnost cíle nebo závazky neplní, jakož i popis veškerých opatření, která společnost dosud přijala či která hodlá přijmout, aby dané cíle nebo závazky splnila.
Pozměňovací návrh   33 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) příslušný soudní orgán prohlásí jmenování či volbu členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady, které byly provedeny v rozporu s vnitrostátními ustanoveními přijatými podle čl. 4 odst. 1, za neplatné či je zruší.	b) příslušný soudní orgán prohlásí jmenování či volbu členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady, které byly provedeny v rozporu s vnitrostátními ustanoveními přijatými podle čl. 4 odst. 1, za neplatné či je zruší. Prohlášení jmenování či volby členů dozorčí rady či nevýkonných členů správní rady za neplatné či jeho zrušení by nemělo mít žádné důsledky pro platnost rozhodnutí přijatých radou.
Pozměňovací návrh   34 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 3 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Aniž by byl dotčen čl. 4 odst. 6 a 7, mohou členské státy, které již před vstupem této směrnice v platnost zavedly opatření pro zajištění vyváženějšího zastoupení žen a mužů mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady kotovaných společností, odložit použití procedurálních náležitostí, které se týkají jmenování kandidátů a jsou uvedené v čl. 4 odst. 1, 3, 4 a 5, pokud lze prokázat, že díky těmto opatřením mohou osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávat alespoň 40 % pozic členů dozorčí rady/nevýkonných členů správní rady kotovaných společností, a to nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, nejpozději do 1. ledna 2018.	Členský stát, který se již před vstupem této směrnice v platnost zasazoval o dosažení vyváženějšího zastoupení žen a mužů mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady či obecně mezi členy rad (výkonnými i nevýkonnými) kotovaných společností, může odložit použití článku 4, 5 a 6 této směrnice v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, pokud se domnívá, že osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví budou zastávat v průměru alespoň 40 % pozic členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady kotovaných společností nebo jednu třetinu pozic členů rad těchto společností obecně (výkonných i nevýkonných), a to nejpozději do 1. ledna 2020 nebo, v případě kotovaných společností, které jsou veřejnými podniky, nejpozději do 1. ledna 2018.
	Členský stát, na nějž se uplatní tento odstavec, uvědomí v tomto smyslu Komisi.

POSTUP

Název	Genderová vyváženost mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách
Referenční údaje	COM(2012)0614 – C7-0382/2012 – 2012/0299(COD)
Příslušné výbory        Datum oznámení na zasedání	JURI 22.11.2012	FEMM 22.11.2012
Výbor, který vypracoval stanovisko        Datum oznámení na zasedání	IMCO 22.11.2012
Navrhovatel(ka)        Datum jmenování	Antonyia Parvanova 18.12.2012
Článek 51 – Společné schůze výborů        Datum oznámení na zasedání	17.1.2013
Projednání ve výboru	21.3.2013	11.4.2013	29.5.2013
Datum přijetí	30.5.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	27 3 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Claudette Abela Baldacchino, Pablo Arias Echeverría, Adam Bielan, Preslav Borissov, Jorgo Chatzimarkakis, Birgit Collin-Langen, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, António Fernando Correia de Campos, Cornelis de Jong, Vicente Miguel Garcés Ramón, Evelyne Gebhardt, Małgorzata Handzlik, Stanimir Ilchev, Edvard Kožušník, Toine Manders, Hans-Peter Mayer, Sirpa Pietikäinen, Phil Prendergast, Mitro Repo, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Barbara Weiler
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Jürgen Creutzmann, Ashley Fox, Ildikó Gáll-Pelcz, Anna Hedh, Roberta Metsola, Kyriacos Triantaphyllides, Sabine Verheyen, Josef Weidenholzer

POSTUP

Název	Genderová vyváženost mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách
Referenční údaje	COM(2012)0614 – C7-0382/2012 – 2012/0299(COD)
Datum předložení EP	14.11.2012
Příslušné výbory        Datum oznámení na zasedání	JURI 22.11.2012	FEMM 22.11.2012
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	ECON 22.11.2012	EMPL 22.11.2012	IMCO 22.11.2012
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Evelyn Regner 18.1.2013	Rodi Kratsa-Tsagaropoulou 18.1.2013
Článek 51 – Společné schůze výborů        Datum oznámení na zasedání	17.1.2013
Projednání ve výboru	9.7.2013
Datum přijetí	14.10.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	40 9 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Raffaele Baldassarre, Regina Bastos, Edit Bauer, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Andrea Češková, Marije Cornelissen, Tadeusz Cymański, Marielle Gallo, Zita Gurmai, Mary Honeyball, Lívia Járóka, Silvana Koch-Mehrin, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Constance Le Grip, Klaus-Heiner Lehne, Astrid Lulling, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Elisabeth Morin-Chartier, Angelika Niebler, Antonyia Parvanova, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Raül Romeva i Rueda, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Francesco Enrico Speroni, Dimitar Stoyanov, Marc Tarabella, Rebecca Taylor, Alexandra Thein, Britta Thomsen, Angelika Werthmann, Cecilia Wikström, Marina Yannakoudakis, Tadeusz Zwiefka
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Izaskun Bilbao Barandica, Mojca Kleva Kekuš, Eva Lichtenberger, Kartika Tamara Liotard, Doris Pack, Rui Tavares, Corien Wortmann-Kool
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Jutta Haug, Karin Kadenbach, Jürgen Klute, Judith A. Merkies, María Muñiz De Urquiza, Eva Ortiz Vilella, Andrés Perelló Rodríguez, Andrej Plenković, Catherine Trautmann
Datum předložení	22.10.2013