ZPRÁVA o stanovení rámce pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží

13. 11. 2013 - (COM(2013)0133 – C7‑0065/2013 – 2013/0074(COD)) - ***I

Výbor pro dopravu a cestovní ruch
Zpravodajka: Gesine Meissner

Pozměňovací návrhy

Postup : 2013/0074(COD)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A7-0379/2013

Předložené texty :

A7-0379/2013

Rozpravy :

PV 11/12/2013 - 13
CRE 11/12/2013 - 13

Hlasování :

PV 12/12/2013 - 12.8
CRE 12/12/2013 - 12.8
Vysvětlení hlasování
PV 17/04/2014 - 9.5
CRE 17/04/2014 - 9.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0588
P7_TA(2014)0449

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
STANOVISKO Výboru pro rybolov
POSTUP

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o stanovení rámce pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží

(COM(2013)0133 – C7‑0065/2013 – 2013/0074(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0133),

– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 a čl. 100 odst. 2, čl. 192 odst. 1 a čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0065/2013),

– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na odůvodněná stanoviska, která v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality předložily parlament Belgického království, německá Spolková rada, irská poslanecká sněmovna, irský senát, litevský parlament, nizozemský senát, nizozemská poslanecká sněmovna, polský senát, finský parlament a švédský parlament a v nichž se tvrdí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. září 2013[1],

– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 9. října 2013[2],

– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro rybolov (A7-0379/2013),

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Právní východisko 1 a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	– s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/631/EU ze dne 13. září 2010 o uzavření Protokolu o integrovaném řízení pobřežních zón ve Středomoří k Úmluvě o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří jménem Evropské unie¹,
	__________________
	¹ Úř. věst. L 279, 23.10.2010, s. 1.
Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) Značná a rychle rostoucí poptávka po námořním prostoru pro různé účely, jako jsou zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, námořní doprava, rybolov, ochrana ekosystémů, cestovní ruch a zařízení pro akvakulturu, jakož i četné tlaky na pobřežní zdroje vyžadují integrovaný přístup k plánování a správě.	(1) Značná a rychle rostoucí poptávka po námořním prostoru pro různé účely, jako jsou zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, průzkum a těžba ropy a zemního plynu, námořní doprava, rybolov, ochrana ekosystémů a biologické rozmanitosti, těžba surovin, cestovní ruch a zařízení pro akvakulturu, jakož i četné tlaky na pobřežní zdroje vyžadují integrovaný přístup k plánování a správě.
Odůvodnění
Těžba surovin byla doplněna, aby byl bod odůvodnění uveden do souladu s článkem 7.
Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(2) Takový přístup ke správě oceánů byl vypracován v rámci integrované námořní politiky pro Evropskou unii, jejíž environmentální pilíř představuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky. Cílem integrované námořní politiky je podporovat udržitelný rozvoj moří a oceánů a vypracovat koordinované, soudržné a transparentní rozhodování v oblasti odvětvových politik EU, které mají vliv na oceány, moře, ostrovy, pobřežní a nejvzdálenější oblasti a námořní odvětví, a to mimo jiné prostřednictvím strategií pro mořské oblasti nebo makroregiony.	(2) Takový přístup ke správě oceánů a námořní správě byl vypracován v rámci integrované námořní politiky pro Evropskou unii, jejíž environmentální pilíř představuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky. Cílem integrované námořní politiky je podporovat udržitelný rozvoj moří a oceánů a vypracovat koordinované, soudržné a transparentní rozhodování v oblasti odvětvových politik EU, které mají vliv na oceány, moře, ostrovy, pobřežní a nejvzdálenější oblasti a námořní odvětví, a to mimo jiné prostřednictvím strategií pro mořské oblasti nebo makroregiony.
Odůvodnění
Integrovaná námořní politika byla zavedena zejména proto, aby vytvořila soudržnější rámec správy pro námořní politiku.
Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) Integrovaná námořní politika označuje územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží za průřezové politické nástroje pro to, aby veřejné orgány a zúčastněné strany mohly uplatňovat koordinovaný a integrovaný přístup. Uplatňování ekosystémového přístupu přispěje k podpoře udržitelného růstu námořní a pobřežní ekonomiky a k udržitelnému využívání mořských a pobřežních zdrojů.	(3) Integrovaná námořní politika označuje územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží za průřezové politické nástroje pro to, aby veřejné orgány a zúčastněné strany mohly uplatňovat koordinovaný, integrovaný a přeshraniční přístup. Uplatňování ekosystémového přístupu přispěje k podpoře udržitelného růstu námořní a pobřežní ekonomiky a k udržitelnému využívání mořských a pobřežních zdrojů.
Odůvodnění
Posílení přeshraniční spolupráce je pro integrovanou námořní politiku, a zejména pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží klíčové.
Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Ve svém nedávném sdělení o modrém růstu, možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví, určila Komise několik probíhajících iniciativ EU, s jejichž pomocí má být prováděna strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Sdělení také určilo řadu odvětvových činností, na něž by se iniciativy modrého růstu v budoucnu měly zaměřit a které by měly být dostatečně podpořeny územními plány námořních prostor a strategiemi integrované správy pobřeží.	(5) Ve svém nedávném sdělení „Modrý růst: Možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví“ určila Komise několik probíhajících iniciativ EU, s jejichž pomocí má být prováděna strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Sdělení také určilo řadu odvětvových činností, na něž by se iniciativy modrého růstu v budoucnu měly zaměřit a které by měly být dostatečně podpořeny územními plány námořních prostor a strategiemi integrované správy pobřeží. Jasná podpora členských států těmto stanoveným strategickým oblastem poskytne právní jistotu a předvídatelnost pro veřejné i soukromé investice, což bude mít pákový efekt na veškeré odvětvové politiky spojené s mořskými a pobřežními oblastmi.
Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) V preambuli Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) se uvádí, že otázky týkající se využívání mořského prostoru jsou vzájemně úzce propojeny a je třeba je zvažovat jako celek. Plánování mořských prostor je logickým výsledkem pokroku a strukturace využívání práv udělených v rámci úmluvy UNCLOS a praktický nástroj, který pomůže členským státům plnit jejich povinnosti.	(7) V preambuli Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) se uvádí, že otázky týkající se využívání mořského prostoru jsou vzájemně úzce propojeny a je třeba je zvažovat jako celek. Plánování mořských prostor je logickým výsledkem pokroku a strukturace využívání práv udělených v rámci úmluvy UNCLOS a praktický nástroj, který pomůže členským státům a příslušným orgánům na nižší než celostátní úrovni plnit jejich povinnosti.
Odůvodnění
V mnoha členských státech, jako je například Itálie, nejsou teritoriální vody spravovány přímo státem, ale subjekty na nižší než celostátní úrovni, jako jsou regionální vlády. Právě tyto příslušné orgány by měly mít možnost využívat pomoc, kterou nabízejí technické nástroje v rámci UNCLOS.
Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 10
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Aby byla zajištěna jednotnost a právní jasnost, zeměpisná oblast působnosti územního plánování námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží by měla být stanovena v souladu se stávajícími legislativními nástroji Unie a mezinárodním námořním právem.	(10) Aby byla zajištěna jednotnost a právní jasnost, zeměpisná oblast působnosti územního plánování námořních prostor a integrované správy pobřeží by měla být stanovena v souladu se stávajícími legislativními nástroji Unie a mezinárodním námořním právem, zejména úmluvou UNCLOS.
Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Přestože je vhodné, aby pravidla pro územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží stanovila Unie, členské státy a jejich příslušné orgány nesou i nadále v rámci svých mořských vod a pobřežních zón odpovědnost za vytvoření a určení obsahu těchto plánů a strategií, včetně rozdělení námořních prostor pro různá odvětví činnosti.	(12) Přestože je vhodné, aby transparentní a soudržný rámec pro územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží stanovila Unie, členské státy a jejich příslušné orgány nesou i nadále v rámci svých mořských vod a pobřežních zón odpovědnost za vytvoření a určení obsahu těchto plánů a strategií, včetně rozdělení námořních prostor pro různá odvětví činnosti a námořní využití.
Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Aby byly dodrženy zásady proporcionality a subsidiarity a minimalizována další administrativní zátěž, provedení této směrnice do vnitrostátního práva a její provádění by měly v co nejvyšší míře vycházet ze stávajících vnitrostátních pravidel a mechanismů. Strategie integrované správy pobřeží by měly vycházet ze zásad a prvků stanovených v doporučení Rady 2002/413/ES a rozhodnutí Rady 2010/631/EU.	(13) Aby byly dodrženy zásady proporcionality a subsidiarity a minimalizována další administrativní zátěž, provedení této směrnice do vnitrostátního práva a její provádění by měly v co nejvyšší míře vycházet ze stávajících vnitrostátních pravidel a mechanismů a z pravidel a mechanismů regionálních úmluv pro mořské prostředí. Strategie integrované správy pobřeží by měly vycházet ze zásad a prvků stanovených v doporučení Evropského parlamentu a Rady 2002/413/ES ze dne 30. května 2002 o zajišťování integrované péče o pobřežní zónu v Evropě^18a a rozhodnutí Rady 2010/631/EU.
	______________
	^18a Úř. věst. L 148, 6.6.2002, s. 24.
Odůvodnění
Stávající struktury pro mořské oblasti mohou pomoci členským státům splnit jejich povinnosti a zefektivnit jejich spolupráci.
Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží by měly uplatňovat ekosystémový přístup uvedený v čl. 1 odst. 3 směrnice 2008/56/ES, aby zajistily, že celkový dopad všech činností zůstane v mezích slučitelných s dosažením dobrého stavu prostředí a že nebude narušena schopnost mořských ekosystémů reagovat na člověkem způsobené změny, a přitom umožnily udržitelné využívání produktů a služeb mořského odvětví současnou generací i generacemi příštími.	(15) Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží by měly uplatňovat ekosystémový přístup uvedený v čl. 1 odst. 3 směrnice 2008/56/ES, a to s ohledem na zásadu subsidiarity a s přihlédnutím k zásadám obezřetnosti a prevence, jak stanoví čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby zajistily, že celkový dopad všech námořních a pobřežních činností zůstane v mezích slučitelných s dosažením dobrého stavu prostředí a se zachováním přírodních zdrojů a že nebude narušena schopnost mořských ekosystémů reagovat na člověkem způsobené změny, a přitom umožnily udržitelné využívání produktů a služeb mořského odvětví současnou generací i generacemi příštími.
Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 16
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží budou mimo jiné přispívat k dosažení cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů¹⁹, nařízení Rady č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky²⁰, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě²¹, směrnice Evropského parlamentu a Rady 202022/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky, strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020²², plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje²³, strategie EU pro přizpůsobení se změnám klimatu²⁴ a případně také cílů regionální politiky EU, včetně strategií pro mořské oblasti a makroregiony.	(16) Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží budou mimo jiné přispívat k dosažení cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů¹⁹, nařízení Rady č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky²⁰, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků^20a, směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin^20b, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě²¹, směrnice Evropského parlamentu a Rady 202022/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky, strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020²², plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje²³, strategie EU pro přizpůsobení se změnám klimatu²⁴, sdělení Komise COM(2009)0008 s názvem „Strategické cíle a doporučení pro politiku EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018“ a případně také cílů regionální politiky EU, včetně strategií pro mořské oblasti a makroregiony.
_______________	_________________
¹⁹Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.	¹⁹Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.
²⁰ Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.	²⁰ Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.
	^20a Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7.
	^20b Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.
²¹ Úř. věst. L 167, 30.4.2005, s. 1.	²¹ Úř. věst. L 167, 30.4.2005, s. 1.
²² COM(2011) 244 v konečném znění.	²² COM(2011) 244 v konečném znění.
²³ COM(2011) 571 v konečném znění.	²³ COM(2011) 571 v konečném znění.
²⁴ COM(2013) XXX.	²⁴ COM(2013) XXX.
Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Bod odůvodnění 17
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) Námořní a pobřežní činnosti jsou často úzce propojeny. Proto je nutné, aby byly územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží koordinovány nebo integrovány, aby se zajistilo udržitelné využívání námořních prostor a správa pobřežních oblastí s ohledem na sociální, hospodářské a environmentální faktory.	(17) Námořní a pobřežní činnosti jsou často úzce propojeny a vzájemně provázány. Proto je nutné, aby byly územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží koordinovány, propojeny nebo integrovány, aby se zajistilo udržitelné využívání námořních prostor a správa pobřežních oblastí s ohledem na sociální, hospodářské a environmentální faktory a cíle.
Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Bod odůvodnění 18
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(18) V zájmu dosažení cílů této směrnice by se územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží měly vztahovat na celý cyklus identifikace problému, sběru informací, plánování, rozhodování, provádění a sledování provádění a měly by být založeny na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích. Měly by se co nejlépe využívat mechanismy stanovené ve stávajících nebo budoucích právních předpisech, včetně rozhodnutí 2010/477/EU o kritériích a metodických normách pro dobrý stav prostředí mořských vod nebo iniciativy Komise o znalostech v námořní oblasti 2020²⁵.	(18) V zájmu dosažení cílů této směrnice by se územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží měly vztahovat na celý cyklus identifikace problému, sběru informací, plánování, rozhodování, provádění, sledování provádění, revize či aktualizace a měly by být založeny na nejlepších a nejaktuálnějších dostupných vědeckých poznatcích. Měly by se co nejlépe využívat mechanismy stanovené ve stávajících nebo budoucích právních předpisech, včetně rozhodnutí 2010/477/EU o kritériích a metodických normách pro dobrý stav prostředí mořských vod nebo iniciativy Komise o znalostech v námořní oblasti 2020²⁵.
____________	_______________
²⁵ COM(2010) 461 v konečném znění.	²⁵ COM(2010) 461 v konečném znění.
Pozměňovací návrh 14 Návrh směrnice Bod odůvodnění 19
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(19) Hlavním smyslem územního plánování námořních prostor je určit a řídit využívání prostoru a související střety v námořních oblastech. Pro dosažení tohoto cíle musí členské státy alespoň zajistit, aby postup či postupy plánování vyústily v komplexní mapu zobrazující různá využití námořního prostoru s ohledem na dlouhodobé změny v důsledku změn klimatu.	(19) Hlavním smyslem územního plánování námořních prostor je určit a řídit využívání prostoru, minimalizovat střety napříč odvětvími v námořních oblastech a posílit udržitelný růst v námořním odvětví. Pro dosažení těchto cílů musí členské státy alespoň zajistit, aby postup či postupy plánování vyústily v komplexní mapu zobrazující různá využití námořního prostoru s ohledem na dlouhodobé změny v důsledku změn klimatu.
Pozměňovací návrh 15 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(20) Členské státy by své plány a strategie měly konzultovat a koordinovat s příslušnými orgány členských států nebo třetích zemí v dotyčné mořské oblasti či podoblasti nebo pobřežní zóně v souladu s právy a povinnostmi těchto členských států a třetích zemí podle evropského a mezinárodního práva. Pro účinnou přeshraniční spolupráci mezi členskými státy a se sousedními třetími zeměmi je třeba určit příslušné orgány v každém členském státě. Členské státy proto musí určit příslušný orgán či příslušné orgány odpovědné za spolupráci s jinými členskými státy nebo třetími zeměmi. Vzhledem k odlišnosti různých mořských oblastí či podoblastí a pobřežních zón není vhodné v této směrnici podrobně předepisovat, jak by tyto mechanismy spolupráce měly vypadat.	(20) Členské státy by své plány a strategie měly pokud možno konzultovat a koordinovat s příslušnými orgány členských států nebo třetích zemí v dotyčné mořské oblasti či podoblasti nebo pobřežní zóně v souladu s právy a povinnostmi těchto členských států a třetích zemí podle evropského a mezinárodního práva. Pro účinnou přeshraniční spolupráci mezi členskými státy a se sousedními třetími zeměmi je třeba určit příslušné orgány v každém členském státě. Členské státy proto musí určit příslušné orgány odpovědné za spolupráci s jinými členskými státy nebo třetími zeměmi. Vzhledem k odlišnosti různých mořských oblastí či podoblastí a pobřežních zón není vhodné v této směrnici podrobně předepisovat, jak by tyto mechanismy spolupráce měly vypadat.
Pozměňovací návrh 16 Návrh směrnice Bod odůvodnění 21 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(21a) Pro účely přizpůsobení pobřežních oblastí změně klimatu a boje proti erozi nebo přílišné akreci, rizikům mořské ingrese, zhoršení ekologické situace a rizikům ztráty biologické rozmanitosti pobřežních ekosystémů je extrémně důležité, aby byly pobřežní sedimenty řízeny udržitelným způsobem, který bude šetrný z hlediska životního prostředí a bude se snažit vyvážit problematické oblasti, jež jsou do větší míry vystaveny riziku. Ložiska podmořských sedimentů nacházející se na pevninském šelfu mohou být využívána v případě, že zdroje sedimentů v rámci pobřežních systémů nejsou dostatečné.
Pozměňovací návrh 17 Návrh směrnice Bod odůvodnění 22
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(22) Správa mořských a pobřežních oblastí je složitá a zahrnuje orgány různých úrovní, hospodářské subjekty a jiné zúčastněné strany. Pro účinné zajištění udržitelného rozvoje je zásadní, aby byly v souladu s příslušnými právními předpisy EU provedeny konzultace se zúčastněnými stranami, orgány a veřejností, a to ve vhodné fázi přípravy územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží. Dobrým příkladem ustanovení o veřejných konzultacích je čl. 2 odst. 2 směrnice 2003/35.	(22) Správa mořských a pobřežních oblastí je složitá a zahrnuje orgány různých úrovní, hospodářské subjekty a jiné zúčastněné strany. Pro účinné zajištění udržitelného rozvoje je zásadní, aby byly v souladu s příslušnými právními předpisy EU provedeny konzultace se zúčastněnými stranami, orgány a veřejností, a to ve vhodné fázi přípravy územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží.
Odůvodnění
Návrh směrnice odkazuje obecně na stávající ustanovení právních předpisů EU. Strategická, vyvíjející se a procesní povaha směrnice neumožňuje vybrat jako příklad konkrétní ustanovení. SFEU však stanoví, že členské státy musí jednat v souladu s příslušnými právními předpisy Unie.
Pozměňovací návrh 18 Návrh směrnice Bod odůvodnění 25
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(25) Aby bylo zajištěno, že vytvoření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží bude založeno na spolehlivých údajích, a aby se zabránilo další administrativní zátěži, je zásadní, aby členské státy shromažďovaly nejlepší dostupné údaje a informace s využitím stávajících nástrojů pro sběr údajů, jako jsou nástroje vyvinuté v rámci iniciativy pro znalosti v námořní oblasti 2020.	(25) Aby bylo zajištěno, že vytvoření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží bude založeno na spolehlivých údajích, a aby se zabránilo další administrativní zátěži, je zásadní, aby členské státy shromažďovaly a využívaly nejlepší dostupné údaje a informace tím způsobem, že podpoří sdílení údajů a informací příslušnými zúčastněnými stranami a budou využívat stávajících nástrojů pro sběr údajů, jako jsou nástroje vyvinuté v rámci iniciativy pro znalosti v námořní oblasti 2020.
Odůvodnění
Velká část příslušných zúčastněných stran, jako jsou těžební společnosti nebo ropné a plynárenské společnosti, shromáždí před tím, než zahájí těžbu, obrovské množství údajů. Tyto údaje ale nejsou později nikdy využity ani sdíleny.
Pozměňovací návrh 19 Návrh směrnice Bod odůvodnění 25 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(25a) Na podporu širokého a koordinovaného provádění této směrnice v celé Unii by bylo vhodné nalézt ve stávajících finančních nástrojích prostředky na podporu ukázkových programů a na výměnu osvědčených a znamenitých postupů v rámci strategií, plánů a řízení správy pobřežních oblastí a námořního prostoru.
Pozměňovací návrh 20 Návrh směrnice Bod odůvodnění 28
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(28) Včasné provedení této směrnice do vnitrostátního práva má zásadní význam vzhledem k tomu, že EU přijala řadu politických iniciativ, které mají být provedeny do roku 2020 a jež má tato směrnice podporovat. Proto by pro provedení této směrnice do vnitrostátního práva měly být přijaty nejkratší možné lhůty,	(28) Včasné provedení této směrnice do vnitrostátního práva má zásadní význam vzhledem k tomu, že EU přijala řadu politických iniciativ, které mají být provedeny do roku 2020 a jež má tato směrnice podporovat a doplňovat. Proto by pro provedení této směrnice do vnitrostátního práva měly být přijaty nejkratší možné lhůty,
Pozměňovací návrh 21 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Tato směrnice stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží, jehož cílem je podpora udržitelného růstu námořní a pobřežní ekonomiky a udržitelné využívání mořských a pobřežních zdrojů.	1. Tato směrnice stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor, které v případě potřeby zahrnuje integrovanou správu pobřeží, jehož cílem je podpora udržitelného rozvoje a růstu námořní a pobřežní ekonomiky a udržitelné využívání mořských a pobřežních zdrojů, zejména prostřednictvím podpory prioritních oblastí stanovených ve sdělení Komise ze dne 13. září 2012 „Modrý růst: Možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví“.
Pozměňovací návrh 22 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. V rámci integrované námořní politiky Unie tento rámec stanoví, že členské státy vytvoří a provedou územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží za účelem splnění cílů uvedených v článku 5.	2. V rámci integrované námořní politiky Unie tato směrnice stanoví rámec, v němž členské státy vytvoří a provedou územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží za účelem splnění cílů uvedených v článku 5, se zohledněním interakcí mezi pevninou a mořem a posílené přeshraniční spolupráce na základě příslušných ustanovení úmluvy UNCLOS.
Odůvodnění
Nové znění ponechává členským státům větší možnost volby, jak provádět integrovanou správu pobřeží.
Pozměňovací návrh 23 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Ustanovení této směrnice se vztahují na mořské vody a pobřežní zóny.	1. Ustanovení této směrnice se vztahují na veškeré mořské vody a pobřežní zóny Unie v souladu s platnými unijními a vnitrostátními právními předpisy.
Pozměňovací návrh 24 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Tato směrnice se nevztahuje na činnosti, jejichž jediným účelem je obrana nebo národní bezpečnost. Každý členský stát se však vynasnaží zajistit, aby takové činnosti byly prováděny způsobem slučitelným s cíli této směrnice.	2. Tato směrnice se nevztahuje na činnosti, jejichž jediným účelem je obrana nebo národní bezpečnost. Členské státy se však vynasnaží zajistit, aby takové činnosti byly prováděny způsobem – nakolik je to přiměřené a proveditelné – slučitelným s cíli této směrnice.
Pozměňovací návrh 25 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. „Pobřežní zónou“ se rozumí geomorfologická oblast na obou stranách mořského břehu, jejíž hranici na moři tvoří vnější hranice teritoriálních vod členských států a na pevnině hranice definovaná členskými státy v jejich strategiích integrované správy pobřeží.	1. „Pobřežní zónou“ se rozumí mořský břeh a geomorfologická oblast na obou stranách mořského břehu ve znění definic v příslušných zákonech členských států, jejíž hranice na moři nepřesahují teritoriální vody členských států.
Pozměňovací návrh 26 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. „Integrovanou námořní politikou“ se rozumí politika Unie, jejímž cílem je podpora koordinovaného a soudržného rozhodování pro maximalizaci udržitelného rozvoje, hospodářského růstu a sociální soudržnosti členských států, zejména s ohledem na pobřežní, ostrovní a nejvzdálenější oblasti v Unii, jakož i námořní odvětví, a to s pomocí soudržných politik týkajících se námořní oblasti a příslušné mezinárodní spolupráce.	2. „Integrovanou námořní politikou“ se rozumí politika Unie, jejímž cílem je podpora koordinované a soudržné meziodvětvové a přeshraniční námořní správy ve snaze o maximalizaci udržitelného rozvoje, hospodářského růstu a sociální soudržnosti členských států, zejména s ohledem na pobřežní, ostrovní a nejvzdálenější oblasti v Unii, jakož i námořní odvětví, a to s pomocí soudržných politik týkajících se námořní oblasti a příslušné mezinárodní spolupráce.
Pozměňovací návrh 27 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. „Územním plánováním námořních prostor“ se rozumí plán či plány vycházející z veřejného procesu analýzy a plánování prostorového a časového rozvržení lidských činností v mořských oblastech s cílem dosáhnout hospodářských, environmentálních a sociálních cílů stanovených v této směrnici, v souladu s příslušnými vnitrostátními politikami, za účelem určení využívání námořních prostor pro různé způsoby využití moře, a zejména za účelem podpory víceúčelového využití.
Pozměňovací návrh 28 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 2 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2b. „Strategiemi integrované správy pobřeží“ se rozumějí formální a neformální postupy nebo strategie, jejichž cílem je integrované řízení všech postupů politik ovlivňujících pobřežní zónu a které koordinovaně řeší interakce mezi pevninou a mořem u pobřežních činností s cílem zajistit udržitelný rozvoj pobřežních a mořských oblastí. Tyto strategie zajišťují, aby byla rozhodnutí o řízení nebo rozvoji přijímána soudržně napříč odvětvími a zabránilo se střetům ohledně využívání pobřežních oblastí, nebo se tyto střety alespoň omezily.
Pozměňovací návrh 29 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. „Mořskými vodami“ se rozumí vody, mořské dno a podzemí podle čl. 3 odst. 1 směrnice 2008/56/ES.	4. „Mořskými vodami“ se rozumí vody, mořské dno a podzemí na straně směřující k moři od základní linie, od níž se měří šíře teritoriálních vod, až po nejvzdálenější hranici oblasti, ve které členský stát má nebo vykonává jurisdikci v souladu s úmluvou UNCLOS, s výjimkou vod přilehlých k zemím a územím uvedeným v příloze II Smlouvy o fungování Evropské unie a k francouzským zámořským departementům a společenstvím.
Pozměňovací návrh 30 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. „Veřejným“ se rozumí zahrnující jednu nebo více fyzických či právnických osob a jejich sdružení, organizace nebo skupiny v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.	5. „Veřejným“ se rozumí jedna nebo více fyzických či právnických osob a jejich sdružení, organizace nebo skupiny v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.
Odůvodnění
Oprava, vzhledem k tomu, že samotné slovo „veřejný“ neznamená zahrnování nikoho do ničeho. V opačném případě by se jednalo o „účast veřejnosti“.
Pozměňovací návrh 31 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
7. „Dobrým stavem prostředí“ se rozumí stav prostředí uvedený v čl. 3 odst. 5 směrnice 2008/56/ES.	7. „Dobrým stavem prostředí“ se rozumí stav prostředí uvedený v čl. 3 odst. 5 směrnice 2008/56/ES a v rozhodnutí Komise 2010/477/EU.
Odůvodnění
Rozhodnutí Komise 2010/477/EU stanoví podrobnější pokyny týkající se definice a kritérií „dobrého stavu prostředí“.
Pozměňovací návrh 32 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Každý členský stát vytvoří a provádí územní plán nebo plány námořních prostor a strategii nebo strategie integrované správy pobřeží. Mohou být připraveny v samostatných dokumentech.	1. Každý členský stát vytvoří a provádí územní plánování námořních prostor. V případě, že členský stát nezahrne do svého plánu námořních prostor interakce mezi pevninou a mořem, zabývá se těmito interakcemi v integrované správě pobřeží. Členské státy mohou rozhodnout, zda se budou řídit integrovaným přístupem nebo zda vytvoří plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží odděleně.
Pozměňovací návrh 33 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Členské státy nebo jejich příslušné regionální nebo místní orgány nesou nadále odpovědnost za vytvoření a určení obsahu těchto plánů a strategií, včetně rozdělení námořního prostoru pro činnosti jednotlivých odvětví a námořní a mořské využití.
Pozměňovací návrh 34 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Při vytváření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží členské státy náležitě zohlední zvláštnosti oblastí a podoblastí, příslušné odvětvové činnosti, dotčené mořské vody a pobřežní zóny a potenciální dopady změn klimatu.	3. Při vytváření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží členské státy náležitě zohlední zvláštnosti a potřeby námořních a pobřežních oblastí a podoblastí a příležitosti, které nabízejí, a dále příslušné současné a budoucí odvětvové činnosti, dotčené mořské vody a pobřežní zóny a potenciální dopady změny klimatu.
Pozměňovací návrh 35 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Zejména v případě nejvzdálenějších regionů Unie je při dodržování článku 349 SFEU třeba zohledňovat zvláštní povahu a omezení těchto regionů.
Pozměňovací návrh 36 Návrh směrnice Článek 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží uplatňují ekosystémový přístup s cílem usnadnit společnou existenci konkurenčních odvětví v mořských vodách a pobřežních zónách a předcházet střetům mezi nimi a jejich cílem je přispívat k:	1. Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží uplatňují ekosystémový přístup a ekonomická a sociální kritéria na stejné úrovni s cílem podpořit udržitelný rozvoj a růst v námořním odvětví. Podporují slučitelné soužití činností příslušných odvětví, minimalizují střety mezi těmito činnostmi v mořských vodách a pobřežních zónách a podporují přeshraniční spolupráci a vícenásobné využití téhož námořního prostoru různými odvětvími.
	2. Cílem územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží je přispívat k těmto cílům Unie:
a) zajištění dodávek energie v Unii tím, že budou podporovat rozvoj mořských zdrojů energie, rozvoj nových a obnovitelných forem energie, propojení energetických sítí a energetickou účinnost;	a) zajištění dodávek energie v Unii tím, že budou podporovat rozvoj mořských zdrojů energie, rozvoj nových a obnovitelných forem energie, propojení energetických sítí a energetickou účinnost;
b) podpoře rozvoje námořní dopravy a zajišťování účinných a nákladově efektivních lodních cest v celé Evropě, včetně přístupnosti přístavů a bezpečnosti dopravy;	b) podpoře rozvoje námořní dopravy, včetně přístupnosti přístavů, bezpečnosti dopravy, multimodálních spojů a udržitelnosti;
c) podněcování udržitelného rozvoje a růstu odvětví rybolovu a akvakultury, včetně zaměstnanosti v odvětví rybolovu a souvisejících odvětvích;	c) podněcování udržitelného rozvoje odvětví rybolovu a udržitelného růstu odvětví akvakultury, včetně zaměstnanosti v odvětví rybolovu a souvisejících odvětvích;
d) zajištění zachování, ochrany a zlepšování životního prostředí, jakož i obezřetného a racionálního využívání přírodních zdrojů, především v zájmu dosažení dobrého stavu prostředí, zastavení úbytku biologické rozmanitosti a degradace ekosystémových služeb a snížení rizik znečištění moří;	d) zajištění zachování, ochrany a zlepšování životního prostředí prostřednictvím reprezentativní a soudržné sítě chráněných oblastí, jakož i obezřetného, preventivního a racionálního využívání přírodních zdrojů, především v zájmu dosažení dobrého stavu prostředí, zastavení úbytku biologické rozmanitosti a degradace ekosystémových služeb a snížení a prevence rizik znečištění mořských a pobřežních oblastí;
e) zajištění pobřežních a námořních oblastí odolných vůči změnám klimatu.	e) zajištění toho, aby byly pobřežní a námořní oblasti odolnější vůči dopadům změny klimatu s cílem ochraňovat zranitelné pobřežní oblasti.
	3. Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží se mohou snažit přispívat i k těmto dalším vnitrostátním cílům:
	a) podpoře udržitelné těžby surovin;
	b) podpoře udržitelného cestovního ruchu;
	c) zajištění zachování a ochrany kulturního dědictví;
	d) zaručení rekreačního a jiného využití pro veřejnost;
	e) zachování tradičních ekonomických a sociálních charakteristik námořního hospodářství.
Pozměňovací návrh 37 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží stanoví provozní kroky k dosažení cílů uvedených v článku 5 s ohledem na všechny příslušné činnosti a opatření, které se na ně vztahují.	1. Každý členský stát stanoví procedurální kroky k dosažení cílů uvedených v článku 5 s ohledem na příslušné činnosti, využití a opatření, které se na ně vztahují.
Pozměňovací návrh 38 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) zajišťují účinnou přeshraniční spolupráci mezi členskými státy a mezi vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami příslušných odvětvových politik;	b) zajišťují účinné zapojení zúčastněných stran příslušných odvětvových politik v souladu s článkem 9;
Odůvodnění
Zúčastněné strany jsou zapojeny. Požadavek na spolupráci již zachází příliš daleko a proces by se tím zdržoval.
Pozměňovací návrh 39 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – písm. b a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) zajišťují účinnou přeshraniční spolupráci mezi členskými státy v souladu s článkem 12;
Odůvodnění
Vzhledem k tomu, že zapojení zúčastněných stran a přeshraniční spolupráce mezi členskými státy jsou dvě zcela odlišné záležitosti, je vhodnější zmínit je ve dvou různých odstavcích.
Pozměňovací návrh 40 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) identifikují přeshraniční dopady územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží na mořské vody a pobřežní zóny spadající pod svrchovanost nebo jurisdikci třetích zemí ve stejném mořské oblasti nebo podoblasti a souvisejících pobřežních zónách a řeší je ve spolupráci s příslušnými úřady těchto zemí v souladu s články 12 a 13.	c) identifikují přeshraniční dopady územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží na mořské vody a pobřežní zóny spadající pod svrchovanost nebo jurisdikci třetích zemí ve stejném mořské oblasti nebo podoblasti a souvisejících pobřežních zónách a řeší je ve spolupráci s příslušnými úřady těchto zemí v souladu s článkem 13.
Odůvodnění
Článek 12 odkazuje k dalším členským státům, a ne ke třetím zemím, odkaz na článek 12 se tudíž vypouští.
Pozměňovací návrh 41 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – písm. c a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) na jedné straně se zakládají na nejlepších dostupných údajích a na straně druhé zaručují nezbytnou flexibilitu, která umožní brát v úvahu budoucí vývoj.
Odůvodnění
Cíle směrnice jsou ambiciózní zvláště v těch zemích, které ještě nemají žádnou zkušenost s územním plánováním námořních prostor nebo s integrovanou správou pobřeží. Je tudíž důležité zdůraznit nutnost flexibility a stejně tak potřebu získávání údajů. Mořské prostředí je velmi složité, stále zčásti neznámé prostředí, procházející v současné době změnami.
Pozměňovací návrh 42 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Územní plány námořních prostor obsahují alespoň zmapování mořských vod, které určuje skutečné a možné prostorové a časové rozložení všech příslušných námořních činností, aby bylo dosaženo cílů stanovených v článku 5.	1. Územní plány námořních prostor obsahují alespoň zmapování mořských vod, které určuje skutečné, zamýšlené a možné prostorové a časové rozložení všech příslušných námořních využití a činností a důležitých složek ekosystému, aby bylo dosaženo cílů Unie stanovených v článku 5.
Pozměňovací návrh 43 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 2 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Při vytváření územních plánů námořních prostor berou členské státy v úvahu alespoň tyto činnosti:	2. Při vytváření územních plánů námořních prostor berou členské státy v úvahu mimo jiné tato využití a tyto činnosti:
Odůvodnění
Ne všechny uvedené body lze považovat za činnosti.
Pozměňovací návrh 44 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 2 – písm. a) až) g
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) zařízení pro získávání energie a produkci energie z obnovitelných zdrojů;	a) zařízení pro získávání energie a produkci energie z obnovitelných zdrojů a pro přivádění energie na pevninu;
b) zařízení a infrastruktury pro těžbu ropy a zemního plynu;	b) zařízení a infrastruktury pro průzkum a těžbu ropy, zemního plynu a dalších surovin;
c) námořní dopravní cesty;	c) námořní dopravní cesty;
d) podmořské vedení kabelů a potrubí;	d) podmořské vedení kabelů a potrubí;
e) rybolovné oblasti;	e) stávající a potenciální rybolovné oblasti;
f) oblasti pro akvakulturu;	f) oblasti pro akvakulturu;
g) oblasti pro ochranu přírody.	g) oblasti pro ochranu a zachování přírody a druhů, oblasti Natura 2000 a jiné citlivé mořské ekosystémy a okolní oblasti v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy;
	h) námořní a pobřežní cestovní ruch;
	i) místa ochrany kulturního dědictví;
	j) vojenské výcvikové oblasti.
Pozměňovací návrh 45 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Strategie integrované správy pobřeží musí obsahovat alespoň seznam stávajících opatření uplatňovaných v pobřežních zónách a analýzu dalších opatření potřebných k tomu, aby bylo dosaženo cílů stanovených v článku 5. Strategie stanoví integrované a meziodvětvové provádění politiky a bere ohled na interakce mezi pozemními a námořními činnostmi.	1. Při vytváření integrované správy pobřeží rozhodnou členské státy o tom, zda se bude používat soubor postupů nebo jedna či více strategií. Určí stávající opatření uplatňovaná v pobřežních zónách a vypracují analýzu dalších opatření potřebných k tomu, aby bylo dosaženo cílů stanovených v článku 5. Integrovaná správa pobřeží zlepšuje integrované a meziodvětvové provádění politiky a bere ohled na interakce mezi pozemními a námořními činnostmi, aby bylo zajištěno propojení mezi pevninou a mořem.
Pozměňovací návrh 46 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Při vytváření strategií integrované správy pobřeží berou členské státy v úvahu alespoň tyto činnosti:	2. Při vytváření strategií integrované správy pobřeží berou členské státy v úvahu:
Pozměňovací návrh 47 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) využívání konkrétních přírodních zdrojů včetně zařízení pro získávání energie a produkci energie z obnovitelných zdrojů;	vypouští se
Pozměňovací návrh 48 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 – písm. a a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	aa) postupy a strategie zavedené již v souladu s doporučením 2002/413/ES;
Pozměňovací návrh 49 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 – písm. a b (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ab) stávající formální a neformální postupy, sítě a mechanismy přeshraniční spolupráce;
Pozměňovací návrh 50 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 – písm. a c (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ac) související činnosti, instalace, zařízení a infrastrukturu;
Pozměňovací návrh 51 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) rozvoj infrastruktury, energetických zařízení, dopravy, přístavů, námořních děl a dalších struktur včetně zelené infrastruktury;	vypouští se
Pozměňovací návrh 52 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) zemědělství a průmysl;	vypouští se
Pozměňovací návrh 53 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 – písm. d
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) rybolov a akvakulturu;	vypouští se
Pozměňovací návrh 54 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 – písm. e
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
e) zachování, obnovení a řízení pobřežních ekosystémů, ekosystémových služeb a přírody, pobřežní krajiny a ostrovů;	e) ochranu, zachování, obnovení a řízení pobřežních ekosystémů, chráněných říčních delt a mokřadů, ekosystémových služeb a přírody, pobřežní krajiny a ostrovů;
Pozměňovací návrh 55 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 – písm. f
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
f) zmírňování změn klimatu a přizpůsobení se jim.	f) zmírňování změn klimatu a přizpůsobení se jim, zejména zvyšování odolnosti ekosystému.
Pozměňovací návrh 56 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy stanoví prostředky pro veřejnou účast všech zúčastněných stran v rané fázi vytváření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží.	Členské státy stanoví prostředky pro veřejnou účast informováním příslušných zúčastněných stran, orgánů a dotčené veřejnosti a konzultacemi s nimi v rané fázi vytváření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží. Členské státy také zajistí, aby tyto zúčastněné strany, orgány a dotčená veřejnost měly přístup k výsledkům poté, co budou finalizovány.
Odůvodnění
Veřejná účast je široký pojem, a je tudíž nutné upřesnit formu účasti. Kromě toho je možné sloučit odstavce 1 a 2.
Pozměňovací návrh 57 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Veřejná účast zajistí, aby byly příslušné zúčastněné strany a orgány a dotčená veřejnost konzultovány o návrzích plánů a strategií a měly přístup k výsledkům, jakmile budou k dispozici.	vypouští se
Pozměňovací návrh 58 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Při stanovení prostředků veřejné konzultace jednají členské státy v souladu s příslušnými ustanoveními jiných právních předpisů Unie.	vypouští se
Odůvodnění
Původní znění neobsahuje žádnou přidanou hodnotu.
Pozměňovací návrh 59 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy organizují sběr nejlepších dostupných údajů a výměnu informací nezbytných pro územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží.	1. Členské státy organizují sběr a využívání nejlepších dostupných údajů a výměnu informací nezbytných pro územní plány námořních prostor a provádění strategie integrované správy pobřeží.
Pozměňovací návrh 60 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Při organizaci sběru a výměny údajů uvedených v odstavci 1 členské státy v co nejvyšší míře využívají nástroje vyvinuté v rámci integrované námořní politiky.	3. Při organizaci sběru a výměny údajů uvedených v odstavci 1 členské státy v co nejvyšší míře využívají nástroje vyvinuté v rámci integrované námořní politiky a dalších příslušných politik Unie, jako jsou např. nástroje stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE)^27a.
	_____________
	^27a Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1.
Odůvodnění
Směrnice INSPIRE zmocňuje ke sběru relevantních údajů.
Pozměňovací návrh 61 Návrh směrnice Článek 11
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží podléhají ustanovením směrnice 2001/42/ES.	Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží podléhají ustanovením směrnice 2001/42/ES a případně též článku 6 směrnice 92/43/EHS.
Pozměňovací návrh 62 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Každý členský stát sousedící s pobřežní zónou nebo námořní oblastí jiného členského státu spolupracuje s cílem zajistit, aby územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží byly soudržné a koordinované v celé pobřežní zóně nebo mořské oblasti a/nebo podoblasti. Tato spolupráce musí zejména zohlednit otázky nadnárodní povahy, jako jsou přeshraniční infrastruktury.	1. Každý členský stát sousedící s pobřežní zónou nebo námořní oblastí jiného členského státu učiní všechny kroky nezbytné ke spolupráci s cílem zajistit, aby územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží byly soudržné a koordinované v celé pobřežní zóně nebo mořské oblasti nebo podoblasti. Tato spolupráce musí zejména zohledňovat otázky nadnárodní povahy, jako jsou přeshraniční infrastruktury, a usilovat o společnou vizi pro každou současnou i budoucí strategii pro jednotlivé mořské oblasti.
Pozměňovací návrh 63 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Aby mohla spolupráce probíhat, měly by členské státy pokud možno koordinovat načasování nových územních plánů námořních prostor nebo cyklů přezkumu stávajících plánů.
Odůvodnění
Pokud není vynaloženo úsilí o koordinaci načasování cyklů územních plánů námořních prostor, je pro příslušné orgány obtížné spolupracovat, i když byly vyřešeny jiné technické problémy a otázky týkající se údajů.
Pozměňovací návrh 64 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 2 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) regionálních institucionálních kooperačních struktur, které se vztahují na dotyčné pobřežní zóny nebo mořské oblasti či podoblasti, nebo	a) regionálních úmluv pro mořské prostředí nebo jiných regionálních institucionálních kooperačních struktur, které se vztahují na dotyčné pobřežní zóny nebo mořské oblasti či podoblasti, nebo
Pozměňovací návrh 65 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 2 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) specializované sítě příslušných orgánů členských států, která se vztahuje na dotyčné mořské oblasti nebo podoblasti.	b) sítě příslušných orgánů členských států, která se vztahuje na pobřežní zóny, dotyčné mořské oblasti nebo podoblasti, nebo
Pozměňovací návrh 66 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 2 – písm. b a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) jakéhokoli jiného přístupu, který splňuje požadavky uvedené v odstavci 1.
Odůvodnění
Obecně je upřednostňován regionální přístup, ale mohou se vyskytnout případy, kdy je snáze uskutečnitelná bilaterální nebo jiná strategie.
Pozměňovací návrh 67 Návrh směrnice Článek 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy sousedící s pobřežní zónou nebo námořní oblastí třetí země vyvinou maximální úsilí o koordinaci svých územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží s touto třetí zemí v dotyčné mořské oblasti nebo podoblasti a související pobřežní zóně.	Členské státy sousedící s pobřežní zónou nebo námořní oblastí třetí země s touto zemí v souladu s mezinárodním námořním právem a úmluvami konzultují a vyvinou maximální úsilí o to, aby s ní spolupracovaly a koordinovaly s ní své územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží v dotyčné mořské oblasti nebo podoblasti a související pobřežní zóně.
Pozměňovací návrh 68 Návrh směrnice Čl. 15 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Tato zpráva musí obsahovat alespoň informace o provádění článků 6 až 13.	2. Tato zpráva musí obsahovat alespoň informace o provádění článků 6 až 13. Obsah a formát této zprávy je pokud možno harmonizován s příslušnými specifikacemi stanovenými ve směrnici 2008/56/ES.
Odůvodnění
Měli bychom pokud možno minimalizovat další administrativní zátěž orgánů, které již mají velké množství povinností týkajících se poskytování zpráv a sledování na základě stávajících právních předpisů EU.
Pozměňovací návrh 69 Návrh směrnice Čl. 15 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku v provádění této směrnice.	3. Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku v provádění této směrnice nejpozději jeden rok po uplynutí lhůty pro vytvoření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží.
Pozměňovací návrh 70 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 1 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout ustanovení týkající se:	1. Aniž jsou dotčeny specifikace týkající se samostatných souvisejících plánů a strategií, Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout ustanovení týkající se:
Odůvodnění
Nové znění upřesňuje rozsah případných opatření přijatých prostřednictvím prováděcích aktů.
Pozměňovací návrh 71 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 1 – písm. a – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) provozních specifikací pro správu údajů uvedených v článku 10, pokud nebyly stanoveny jinými právními předpisy EU, jako je směrnice 2007/2/ES nebo 2008/56/ES, o	a) specifikací týkajících se postupů pro správu údajů uvedených v článku 10, pokud nebyly stanoveny jinými právními akty Unie, jako je směrnice 2007/2/ES nebo 2008/56/ES, o
Odůvodnění
Upřesnění, že se prováděcí akty budou zabývat pouze specifikacemi správy údajů, které se týkají postupů, nikoli provozními specifikacemi.
Pozměňovací návrh 72 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 1 – písm. a – odrážka 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– sdílení údajů a propojení se stávajícími postupy pro správu a sběr údajů;	– efektivní sdílení údajů a propojení se stávajícími systémy postupů pro správu a sběr údajů;
Odůvodnění
Upřesnění, že ustanovení přijímaná Komisí prostřednictvím prováděcích aktů neregulují sdílení a správu údajů obecně, ale pouze zvyšují jejich efektivitu.
Pozměňovací návrh 73 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 1 – písm. b – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) provozních kroků pro vytvoření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží a podávání zpráv o nich, pokud jde o:	b) kroků týkajících se postupů, které přispívají k vytvoření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží a podávání zpráv o nich, pokud jde o:
Odůvodnění
Upřesnění, že čl. 16 odst. 1 písm. b) se vztahuje pouze na kroky týkající se postupů, nikoli věcných aspektů územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží.
Pozměňovací návrh 74 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 1 – písm. b – odrážka 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– podmínky přeshraniční spolupráce,	– nejefektivnější podmínky přeshraniční spolupráce.
Odůvodnění
Upřesnění, že ustanovení přijatá Komisí prostřednictvím prováděcích aktů neregulují podmínky přeshraniční spolupráce obecně, ale pouze zvyšují jejich efektivitu.
Pozměňovací návrh 75 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 1 – písm. b – odrážka 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– veřejné konzultace.	vypouští se
Odůvodnění
S ohledem na ustanovení článku 9 by nebylo vhodné svěřit Komisi pravomoc přijímat prováděcí akty v této oblasti, která spadá do pravomoci členských států.
Pozměňovací návrh 76 Návrh směrnice Čl. 17 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Odkazuje-li se na odstavec 1, použije se článek 5 nařízení č. 182/2011.	2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Odůvodnění
Odkaz se týká tohoto odstavce (např. v čl. 16 odst. 2), a ne odstavce 1.
Pozměňovací návrh 77 Návrh směrnice Čl. 18 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Předpisy uvedené v odstavci 1 přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.	2. Předpisy přijaté členskými státy podle odstavce 1 po vstupu této směrnice v platnost musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Pozměňovací návrh 78 Návrh směrnice Čl. 18 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží uvedené v čl. 4 odst. 1 se vytvoří do 36 měsíců od vstupu této směrnice v platnost.	4. Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží uvedené v čl. 4 odst. 1 se vytvoří do 48 měsíců od vstupu této směrnice v platnost.
Odůvodnění
Zpravodajka se domnívá, že lhůta 36 měsíců není realistická. Časový rámec by měl být ambiciózní, ale neměl by mít za následek předčasné provádění. Je nutné brát v úvahu různé fáze územního plánování námořních prostor v jednotlivých členských státech.
Pozměňovací návrh 79 Návrh směrnice Čl. 18 – odst. 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Zprávy uvedené v čl. 15 odst. 1 se poskytují do 42 měsíců od vstupu této směrnice v platnost a poté každých šest let.	5. Zprávy uvedené v čl. 15 odst. 1 se poskytují do 54 měsíců od vstupu této směrnice v platnost a poté každých šest let.
Odůvodnění
Změna z důvodu uvedení do souladu s čl. 18 odst. 4, tj. šest měsíců po uplynutí lhůty v něm uvedené.
Pozměňovací návrh 80 Návrh směrnice Čl. 18 – odst. 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Zpráva o pokroku uvedená v čl. 15 odst. 3 se předkládá do šesti měsíců od data uvedeného v odstavci 5 a poté každých šest let.	6. Zpráva o pokroku uvedená v čl. 15 odst. 3 se předkládá do šesti měsíců od data uvedeného v odstavci 5 a poté každé čtyři roky.
Pozměňovací návrh 81 Návrh směrnice Čl. 18 – odst. 6 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	6a. Povinnosti provedení do vnitrostátního práva obsažené v této směrnici se netýkají vnitrozemských členských států.
Odůvodnění
Landlocked Member States do not have a coast and maritime area, therefore there is no use for them to establish maritime spatial plans and integrated coastal management strategies. Still, this Directive can be of importance to them. Landlocked Member States could be asked for cooperation by other Member States, in particular in the course of the establishment and implementation of integrated coastal management strategies if there is a river that runs through that country and enters a sea afterwards. Therefore they have to take into account this directive when planning activities that can affect the seaside of other Member States, but obviously they cannot transpose any obligation contained in this Directive.

[1] Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
[2] Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

I. Obecné souvislosti

Evropská unie je obklopena oceány a moři a do jurisdikce členských států spadá více moře než pevniny. Navíc její pobřeží, o které se dělí 23 z 28 členských států, je sedmkrát delší než pobřeží USA. Více než 200 milionů občanů EU žije v pobřežních regionech a 88 milionů z nich tam pracuje, čímž vytvářejí více než 40 % HDP Evropské unie. 5,4 milionu z nich je zaměstnáno v mořském a námořním odvětví, jejichž hrubá přidaná hodnota činí téměř 500 miliard eur.

Tyto údaje ukazují, jak důležité jsou v současné době pro Evropskou unii mořské a pobřežní oblasti a námořní hospodářství. V budoucnosti však budou hrát ještě významnější roli. V těchto regionech a odvětvích se dále zvýší lidská a ekonomická činnost. Námořní hospodářství EU je zásadní pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 a má velký potenciál z hlediska zajištění konkurenceschopnosti Evropy v globalizovaném světě. Z tohoto důvodu by EU měla hrát vedoucí úlohu při podporování mořského a námořního výzkumu a inovací a napomáhání rozvoji námořních odvětví.

Mořská energie, jako je výroba větrné energie na moři, energie z mořských vln a přílivová energie, může hrát klíčovou roli pro snížení emisí skleníkových plynů a při snižování závislosti EU na dovozu energie.

Aby byla uspokojena rostoucí poptávka po rybách ke konzumaci a aby se dosáhlo udržitelného řízení populací ryb v EU bez dalšího dovozu ryb, pro tyto účely bude nezbytné podporovat akvakulturu v pobřežních vodách.

V dnešní době je 90 % objemu zahraničního obchodu EU přepravováno po moři. Evropské přístavy, trasy námořní přepravy a odvětví námořní dopravy hrají hlavní roli při zajišťování dodavatelského řetězce a při propojování evropského společenství a evropského trhu s dalšími ekonomikami na celém světě.

Toto je pouze několik příkladů současných námořních aktivit. Je jich mnohem více, např. těžba ropy, zemního plynu a dalších surovin a zdrojů nebo mořský a pobřežní cestovní ruch. Podpora růstu a rozvoje námořního odvětví jako celku ještě více zvýší poptávku po námořním prostoru. Proto je nutné koordinovat současnou a budoucí poptávku po námořním prostoru, aby se zajistil udržitelný ekonomický růst a aby se v rámci tohoto odvětví.předešlo konfliktům.

Činnost tohoto odvětví se však odehrává v křehkém prostředí, o kterém toho ještě hodně nevíme a jehož krásu a bohatství bychom měli zachovat pro další generace. Vysoká hustota populace a intenzivní lidská činnost v pobřežních a mořských oblastech vyvíjejí na tyto ekosystémy tlak.

Proto je důležité najít rozumnou rovnováhu mezi ekonomickými, sociálními a environmentálními faktory, aby se úspěšně podpořil růst námořního hospodářství a aby byl současně zajištěn udržitelný rozvoj. Vzhledem k tomu, že zasahování do mořských a pobřežních oblastí je velmi složité, je zásadní, aby tento proces vedení a správy zajistil propojení mezi pevninou a mořem a aby zahrnoval oceány, moře a pobřeží.

Politické souvislosti

V roce 2007 Evropská komise vydala modrou knihu – sdělení o Integrované námořní politice (INP) pro Evropskou unii. Komise v ní více rozpracovala zřízení nového druhu námořní správy se zastřešujícím cílem optimálního udržitelného rozvoje všech činností spojených s mořem. Aby se tohoto cíle dosáhlo, měly by být koordinovány různé oblasti politik, které se zabývají námořními otázkami, a měly by se řídit integrovaným a meziodvětvovým přístupem. Navíc by se všechny zúčastněné strany měly lépe začlenit do procesu rozhodování.

Modrá kniha stanovila ambiciózní program odvětvových politik, které by se měly vytvořit pro zřízení rámce řízení pro úspěšnou integrovanou námořní politiku. K dosažení tohoto cíle byly určeny tři hlavní nástroje: a) námořní dohled, b) údaje a informace a c) územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřežních zón.

Od roku 2007 postupně integrovaná námořní politika (INP) dostávala podobu. V roce 2010 Evropský parlament přijal zprávu o hodnocení INP. V roce 2011 byl v rámci nařízení (EU) č. 1255/2011 vytvořen rozpočtový bod pro INP ve výši 40 milionů EUR na následující 2 roky a později v témže roce Komise navrhla vytvoření Evropského námořního a rybářského fondu pro financování společné rybářské politiky a integrované námořní politiky. Mezitím byla jako pilíř životního prostředí v rámci INP přijata rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí, Komise v roce 2012 přijala sdělení o „modrém růstu“ a během kyperského předsednictví bylo odsouhlaseno „Limassolské prohlášení“ pro růst a zaměstnanost v mořské a námořní oblasti.

Ve stejné době došlo také k vylepšení jejích nástrojů. V roce 2008 byl přijat Rozvrh pro územní plánování námořních prostor: dosažení společných zásad v EU a v roce 2011 vstoupil v platnost Protokol o integrovaném řízení pobřežních zón ve Středomoří. Navíc byly zahájeny projekty přípravných akcí pro územní plánování námořních prostor (MSP) v Severním moři, Baltském moři a v Atlantském oceánu.

Návrh Komise

V důsledku tohoto vývoje Komise navrhla rámcovou směrnici pro vytvoření a provádění územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží.

Cílem tohoto návrhu je stanovit procedurální rámec pro vytvoření a provádění územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží v členských státech. Tyto plány a strategie přispějí k dosahování existujících cílů EU, jako je zajištění dodávek energie v Unii, podpora námořní dopravy, podpora udržitelného rybolovu a ochrana životního prostředí. Navíc musí uplatňovat ekosystémový přístup a usnadňovat souběžnou existenci aktivit různých odvětví v mořských vodách a pobřežních zónách.

Návrh a stanovení územního plánování námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží přísluší členským státům. Musí ale splňovat několik minimálních požadavků, například musí být vzájemně koordinované a integrované, každých šest roků mají být podrobeny přezkumu a mají brát v úvahu všechny příslušné námořní a pobřežní činnosti.

Územní plánování námořních prostor musí obsahovat zmapování mořských vod a určit současné, potenciální a časové rozložení všech souvisejících činností. Návrh také obsahuje neúplný seznam činností, které musí být zohledněny při zavedení těchto plánů.

Strategie integrované správy pobřeží musí obsahovat alespoň seznam stávajících opatření a upozorňovat na potřebu dalších činností. Měly by také brát v úvahu neúplný seznam aktivit, které se odehrávají v pobřežních oblastech.

Při vytváření těchto plánů a strategií musí členské státy spolupracovat zejména s ostatními zeměmi, členskými státy a třetími zeměmi, které hraničí se stejnou pobřežní zónou nebo námořní oblastí, a již v počátečním stádiu zapojit dotčenou veřejnost.

Stanovisko zpravodajky

Zpravodajka vítá tento návrh Komise. Poptávka po námořním prostoru se zvyšuje a jeho používání je často nekoordinované. Pouze málo členských států nicméně má územní plánování námořních prostor. Aby se dosáhlo podstatného růstu v námořním odvětví, potřebují malé, střední i velké podniky právní jistotu, aby investovaly do budoucích technologií nebo nákladných projektů, jako jsou příbřežní elektrizační soustavy. Plánování námořních prostor je klíčem k úspěšnému provádění programu modrého růstu, protože tuto právní jistotu poskytne a usnadní souběžnou existenci činností různých odvětví. Z tohoto důvodu je směrnice o územním plánování námořních prostor logickým výsledkem a dalším krokem po vytvoření INP v roce 2007 a po přijetí programu modrého růstu v roce 2012.

Námořní a pobřežní činnosti se často odehrávají v citlivém životním prostředí. Důsledkem toho je, že je nutné se při řízení a plánování těchto činností řídit přístupem založeným na ekosystému. Vzhledem k tomu, že existuje vysoká interakce mezi námořními a pobřežními oblastmi, je nutné považovat plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží za doplňující se nástroje.

Je nicméně velmi důležité, abychom se ujistili, že tato rámcová směrnice je v souladu se zásadou subsidiarity a ponechává členským státům možnost účinně prosazovat své specifické zájmy na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni. Konkrétně pobřeží jsou oblasti s různými rysy, které mohou vyžadovat různé strategické přístupy k tomu, aby se účinně řešily jejich specifické prvky. Z tohoto důvodu by rámcová směrnice o stanovení rámce pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží měla ponechávat členským státům nutnou flexibilitu, aby mohly v rámci společných cílů účinně jednat. Tato směrnice by neměla ani bránit současnému vývoji územního plánování námořních prostor, ani zasahovat do dobře fungujících formálních a neformálních postupů integrované správy řízení pobřeží.

Zpravodajka silně podporuje vytvoření procedurálního rámce za účelem dosažení jednotného a koordinovaného územního plánování námořních prostor a integrované správy pobřeží ve všech členských státech EU. Chtěla by zejména zdůraznit důležitost přeshraniční spolupráce mezi členskými státy a se třetími zeměmi. Přímořské oblasti, mořské vody a ekosystémy neznají hranice jednotlivých států, a proto musí být účinné plánování a řízení prováděno přeshraničně.

Nutnost vytvořit a provádět územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží ve všech členských státech je na jednu stranu dokladem úspěchu integrované námořní politiky, která byla vytvořena teprve před několika lety, a na straně druhé je klíčovým krokem, který zajistí využití celého potenciálu této politiky pro udržitelný rozvoj mořských a pobřežních oblastí a podpoří dlouhodobý modrý růst v námořním odvětví.

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (25. 10. 2013)

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o stanovení rámce pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží
(COM(2013)0133 – C7‑0065/2013 – 2013/0074(COD))

Navrhovatel: Mario Pirillo

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Rozvoj „modré ekonomiky“ v Evropě za účelem udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví je důležitou součástí cíle Unie stát se do roku 2020 inteligentní a udržitelnou ekonomikou podporující začlenění. Nezbytné je integrované a důsledné řízení námořního prostoru tak, aby byl zaručen udržitelný růst a aby byly pro budoucí generace zachovány pobřežní a mořské ekosystémy navzdory tlakům na mořské a pobřežní zdroje, jež jsou způsobeny jejich stále větším využíváním a dopady změn klimatu, přírodních katastrof a eroze.

Hlavním cílem návrhu Komise je podporovat udržitelný růst námořních a pobřežních činností a udržitelné využívání pobřežních a mořských zdrojů vytvořením rámce pro účinné provádění územního plánování námořních prostor ve vodách Unie a integrované správy pobřeží v pobřežních oblastech členských států a zapojit všechny politiky uvedené ve Smlouvě o fungování Evropské unie, které mají vliv na pobřeží, moře a oceány.

Do rámce, jenž má být na základě návrhu zaveden, spadá systematický, koordinovaný, inkluzivní a přeshraniční přístup k integrované námořní správě v souladu s vnitrostátním právem členských států a s mezinárodním právem. Smyslem územních plánů námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží je odrážet, integrovat a propojovat cíle stanovené vnitrostátními nebo regionálními odvětvovými politikami, určovat kroky k předcházení střetům mezi různými odvětvími nebo jejich zmírnění a přispívat k dosažení cílů Unie v oblasti odvětvových politik týkajících se moří a pobřeží. Návrh vyžaduje, aby opatření členských států usilovala o soudržnost správy v celé mořské oblasti, a to prostřednictvím přeshraniční spolupráce v jedné mořské oblasti a související pobřežní zóně.

Navrhovatel sdílí a podporuje cíle a obsah návrhu Komise a má za to, že představují důležitý krok k vybudování uvedené „modré ekonomiky“ pro udržitelný rozvoj evropských námořních prostor a pobřežních oblastí. Cílem navrhovaných pozměňovacích návrhů je zkvalitnit některé aspekty návrhu a zejména objasnit a posílit cíle udržitelného rozvoje, zabezpečení a ochrany životního prostředí a zachování přírodních zdrojů.

Pro účely řádné správy zdrojů je například důležité, aby členské státy ve svých plánech zohlednily nejen těžbu plynu (do níž by měla být zahrnuta i těžba břidlicového plynu) a jiných energetických surovin, ale i jejich příslušné skladování. Navrhovatel navíc považuje za nezbytné řádné, udržitelné a ekologicky slučitelné řízení pobřežních sedimentů zaměřené na vyvážení problematických oblastí, jež jsou vystaveny většímu riziku kvůli změnám klimatu, erozi nebo mořské ingresi.

Nezbytná je i plná a efektivní účast veřejnosti od počátečních fází přípravy plánů, a to i proto, že se jedná o nástroj bránící sporům ohledně využití přírodních zdrojů. Závěrem je třeba upřesnit, že ustanovení směrnice je třeba uplatňovat v souladu s platnými evropskými a vnitrostátními právními předpisy.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) Značná a rychle rostoucí poptávka po námořním prostoru pro různé účely, jako jsou zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, námořní doprava, rybolov, ochrana ekosystémů, cestovní ruch a zařízení pro akvakulturu, jakož i četné tlaky na pobřežní zdroje vyžadují integrovaný přístup k plánování a správě.	(1) Značná a rychle rostoucí poptávka po námořním prostoru pro různé účely, jako jsou zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, průzkum a těžba ropy a zemního plynu, námořní doprava, rybolov, ochrana ekosystémů a biologické rozmanitosti, cestovní ruch a zařízení pro akvakulturu, jakož i četné tlaky na pobřežní zdroje vyžadují integrovaný přístup k plánování a správě.
Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 10
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Aby byla zajištěna jednotnost a právní jasnost, zeměpisná oblast působnosti územního plánování námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží by měla být stanovena v souladu se stávajícími legislativními nástroji Unie a mezinárodním námořním právem.	(10) Aby byla zajištěna jednotnost a právní jasnost, zeměpisná oblast působnosti územního plánování námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží by měla být stanovena v souladu se stávajícími legislativními nástroji členských států a Unie, Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) a mezinárodním námořním právem.
Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Přestože je vhodné, aby pravidla pro územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží stanovila Unie, členské státy a jejich příslušné orgány nesou i nadále v rámci svých mořských vod a pobřežních zón odpovědnost za vytvoření a určení obsahu těchto plánů a strategií, včetně rozdělení námořních prostor pro různá odvětví činnosti.	(12) Přestože je vhodné, aby pravidla pro územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží stanovila Unie, členské státy a jejich příslušné orgány nesou i nadále v rámci svých mořských vod a pobřežních zón odpovědnost za vytvoření a určení obsahu těchto plánů a strategií, včetně rozdělení námořních prostor pro různá odvětví činnosti, a musí vždy postupovat v souladu s právními předpisy Evropské unie.
Odůvodnění
Tato směrnice členským státům ponechává jejich pravomoci týkající se územního plánování městských i venkovských oblastí, avšak provádění všech těchto územních nebo správních plánů musí být vždy v souladu s právními předpisy EU.
Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) V mořských vodách a pobřežních zónách působí na ekosystémy a mořské i pobřežní zdroje značný tlak. Lidské činnosti, ale také důsledky změny klimatu, přírodní pohromy a dynamické pobřežní jevy, jako je eroze a akrece, mohou mít vážné dopady na hospodářský rozvoj a růst pobřežních oblastí, jakož i na pobřežní a mořské ekosystémy, což vede ke zhoršení stavu životního prostředí, úbytku biologické rozmanitosti a degradaci ekosystémových služeb. Při tvorbě územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží by se na tyto různé tlaky měl brát náležitý ohled. Navíc zdravé pobřežní a mořské ekosystémy a řada jejich služeb mohou, jestliže budou začleněny do plánování rozhodnutí, přinést významné výhody v oblasti produkce potravin, volnočasových aktivit a cestovního ruchu, zmírňování změn klimatu a přizpůsobení se jim, kontroly dynamických pobřežních jevů a předcházení katastrofám.	(14) V mořských vodách a pobřežních zónách působí na ekosystémy a mořské i pobřežní zdroje značný tlak. Lidské činnosti, ale také důsledky změny klimatu, přírodní pohromy a dynamické pobřežní jevy, jako je eroze a akrece, mohou mít vážné dopady na hospodářský rozvoj a růst pobřežních oblastí, jakož i na pobřežní a mořské ekosystémy, což vede ke zhoršení stavu životního prostředí, úbytku biologické rozmanitosti a degradaci ekosystémových služeb. Při tvorbě územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží musí být na tyto různé tlaky brán náležitý ohled. Navíc zdravé pobřežní a mořské ekosystémy a řada jejich služeb mohou, jestliže budou začleněny do plánování rozhodnutí, přinést významné výhody v oblasti produkce potravin, volnočasových aktivit a cestovního ruchu, zmírňování změn klimatu a přizpůsobení se jim, kontroly dynamických pobřežních jevů a předcházení katastrofám.
Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží by měly uplatňovat ekosystémový přístup uvedený v čl. 1 odst. 3 směrnice 2008/56/ES, aby zajistily, že celkový dopad všech činností zůstane v mezích slučitelných s dosažením dobrého stavu prostředí a že nebude narušena schopnost mořských ekosystémů reagovat na člověkem způsobené změny, a přitom umožnily udržitelné využívání produktů a služeb mořského odvětví současnou generací i generacemi příštími.	(15) Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží by měly uplatňovat ekosystémový přístup uvedený v čl. 1 odst. 3 směrnice 2008/56/ES, a to při zohlednění zásady subsidiarity a s přihlédnutím k zásadám obezřetnosti a prevence, jak stanoví čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby zajistily, že celkový dopad všech námořních a pobřežních činností zůstane v mezích slučitelných s dosažením dobrého stavu prostředí a se zachováním přírodních zdrojů a že nebude narušena schopnost mořských ekosystémů reagovat na člověkem způsobené změny, a přitom umožnily udržitelné využívání produktů a služeb mořského odvětví současnou generací i generacemi příštími.
Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 16
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží budou mimo jiné přispívat k dosažení cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, nařízení Rady č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky, strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje, strategie EU pro přizpůsobení se změnám klimatu a případně také cílů regionální politiky EU, včetně strategií pro mořské oblasti a makroregiony.	(16) Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží budou mimo jiné přispívat k dosažení cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, nařízení Rady č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky, směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků, strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje, strategie EU pro přizpůsobení se změnám klimatu a případně také cílů regionální politiky EU, včetně strategií pro mořské oblasti a makroregiony.
Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 18
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(18) V zájmu dosažení cílů této směrnice by se územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží měly vztahovat na celý cyklus identifikace problému, sběru informací, plánování, rozhodování, provádění a sledování provádění a měly by být založeny na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích. Měly by se co nejlépe využívat mechanismy stanovené ve stávajících nebo budoucích právních předpisech, včetně rozhodnutí 2010/477/EU o kritériích a metodických normách pro dobrý stav prostředí mořských vod nebo iniciativy Komise o znalostech v námořní oblasti 2020.	(18) V zájmu dosažení cílů této směrnice by se územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží měly vztahovat na celý cyklus identifikace problému, sběru informací, plánování, rozhodování, provádění a sledování provádění a měly by být založeny na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích a v souladu s politikami a zásadami EU, zvláště pak se zásadou obezřetnosti. Měly by se co nejlépe využívat mechanismy stanovené ve stávajících nebo budoucích právních předpisech, včetně rozhodnutí 2010/477/EU o kritériích a metodických normách pro dobrý stav prostředí mořských vod nebo iniciativy Komise o znalostech v námořní oblasti 2020.
Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 19
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(19) Hlavním smyslem územního plánování námořních prostor je určit a řídit využívání prostoru a související střety v námořních oblastech. Pro dosažení tohoto cíle musí členské státy alespoň zajistit, aby postup či postupy plánování vyústily v komplexní mapu zobrazující různá využití námořního prostoru s ohledem na dlouhodobé změny v důsledku změn klimatu.	(19) Smyslem územního plánování námořních prostor je určit a řídit využívání prostoru a související střety v námořních oblastech, jakož i zaručit udržitelný rozvoj námořních a pobřežních činností. Pro účinné dosažení těchto cílů musí členské státy alespoň zajistit, aby postup či postupy plánování směřovaly k dosažení udržitelného sociálního, environmentálního a ekonomického rozvoje a vyústily v komplexní mapu zobrazující různá využití námořního prostoru s ohledem na dlouhodobé změny v důsledku změn klimatu.
Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 21 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(21a) Pro účely přizpůsobení pobřežních oblastí změně klimatu a boje proti erozi nebo přílišné akreci, rizikům mořské ingrese, zhoršení ekologické situace a rizikům ztráty biologické rozmanitosti pobřežních ekosystémů je extrémně důležité, aby byly pobřežní sedimenty řízeny udržitelným způsobem, jenž bude šetrný z hlediska životního prostředí, s cílem vyvážit problematické oblasti představující větší riziko. Ložiska podmořských sedimentů nacházející se na pevninském šelfu mohou být využívána v případě, že zdroje sedimentů v rámci pobřežních systémů nejsou dostatečné.
Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 22
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(22) Správa mořských a pobřežních oblastí je složitá a zahrnuje orgány různých úrovní, hospodářské subjekty a jiné zúčastněné strany. Pro účinné zajištění udržitelného rozvoje je zásadní, aby byly v souladu s příslušnými právními předpisy EU provedeny konzultace se zúčastněnými stranami, orgány a veřejností, a to ve vhodné fázi přípravy územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží. Dobrým příkladem ustanovení o veřejných konzultacích je čl. 2 odst. 2 směrnice 2003/35.	(22) Správa mořských a pobřežních oblastí je složitá a zahrnuje orgány různých úrovní, hospodářské subjekty a jiné zúčastněné strany. Pro účinné zajištění udržitelného rozvoje je zásadní, aby byly v souladu s příslušnými právními předpisy EU provedeny konzultace se zúčastněnými stranami, příslušnými orgány na různých úrovních a veřejností, a to ve všech fázích přípravy územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží podle této směrnice. Dobrými příklady ustanovení o veřejných konzultacích jsou čl. 2 odst. 2 směrnice 2003/35/ES a článek 6 směrnice 2001/42/ES.
Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 23
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(23) Díky územním plánům námořních prostor a strategiím integrované správy pobřeží mohou členské státy snížit administrativní zátěž a náklady na podporu svých opatření k provádění jiných relevantních právních předpisů Unie. Lhůty pro územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží by proto měly být v souladu s harmonogramy uvedenými v jiných relevantních právních předpisech. To jsou zejména směrnice 2009/28/ES, která vyžaduje, aby členský stát zajistil podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 ve výši alespoň 20 %, a označuje koordinaci postupů pro schvalování a vydávání osvědčení a povolení včetně územního plánování za významný příspěvek k dosažení cílů EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie, směrnice 2008/56/ES a bod 6 přílohy A rozhodnutí 2010/477/EU, který vyžaduje, aby členské státy přijaly do roku 2020 nezbytná opatření k dosažení nebo zachování dobrého stavu mořského prostředí, a označuje územní plánování námořních prostor jako nástroj na podporu ekosystémového přístupu k řízení lidských činností v zájmu dosažení dobrého stavu prostředí, a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, které požaduje, aby byla do roku 2020 vytvořena transevropská dopravní síť integrací evropské pozemní, námořní a letecké dopravní infrastruktury.	(23) Díky územním plánům námořních prostor a strategiím integrované správy pobřeží mohou členské státy snížit administrativní zátěž a náklady na podporu svých opatření k provádění jiných relevantních právních předpisů Unie. Lhůty pro územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží by proto měly být v souladu s harmonogramy uvedenými v jiných relevantních právních předpisech. To jsou zejména směrnice 2009/28/ES, která vyžaduje, aby členský stát zajistil podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 ve výši alespoň 20 %, a označuje koordinaci postupů pro schvalování a vydávání osvědčení a povolení včetně územního plánování za významný příspěvek k dosažení cílů EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky¹, která vyžaduje, aby členské státy docílily do roku 2015 dobrého ekologického potenciálu, dobrého stavu podzemních vod a dobrého chemického stavu povrchové vody, směrnice 2008/56/ES a bod 6 přílohy A rozhodnutí 2010/477/EU, který vyžaduje, aby členské státy přijaly do roku 2020 nezbytná opatření k dosažení nebo zachování dobrého stavu mořského prostředí, a označuje územní plánování námořních prostor jako nástroj na podporu ekosystémového přístupu k řízení lidských činností v zájmu dosažení dobrého stavu prostředí, směrnice 2008/56/ES, směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin², směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků³ a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, které požaduje, aby byla do roku 2020 vytvořena transevropská dopravní síť integrací evropské pozemní, námořní a letecké dopravní infrastruktury.
	____________________
	¹Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.
	² Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.
	³ Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1.
Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Bod odůvodnění 25 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(25a) Na podporu širokého a koordinovaného provádění této směrnice v celé EU by bylo vhodné vyčlenit ve stávajících finančních nástrojích prostředky na podporu ukázkových programů a na výměnu osvědčených a vynikajících postupů v rámci strategií a plánů řízení a správy pobřežních oblastí a námořního prostoru.
Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Tato směrnice stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží, jehož cílem je podpora udržitelného růstu námořní a pobřežní ekonomiky a udržitelné využívání mořských a pobřežních zdrojů.	1. Tato směrnice stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží, jehož cílem je ochrana pobřeží, podpora udržitelného rozvoje námořních a pobřežních oblastí, zajištění udržitelného hospodářského růstu a udržitelné využívání mořských a pobřežních zdrojů.
Pozměňovací návrh 14 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Ustanovení této směrnice se vztahují na mořské vody a pobřežní zóny.	1. Ustanovení této směrnice se vztahují na mořské vody a pobřežní zóny v souladu se stávajícími unijními a vnitrostátními právními předpisy.
Pozměňovací návrh 15 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Ustanoveními této směrnice nejsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti (pevninského) územního plánování.	3. Ustanoveními této směrnice nejsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti územního plánování.
Pozměňovací návrh 16 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
7. „Dobrým stavem prostředí“ se rozumí stav prostředí uvedený v čl. 3 odst. 5 směrnice 2008/56/ES.	7. „Dobrým stavem prostředí“ se rozumí stav prostředí uvedený v čl. 3 odst. 5 směrnice 2008/56/ES a v rozhodnutí Komise 2010/477/EU.
Odůvodnění
Rozhodnutí Komise 2010/477/EU stanoví podrobnější pokyny týkající se definice a kritérií „dobrého stavu prostředí“.
Pozměňovací návrh 17 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Při vytváření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží členské státy náležitě zohlední zvláštnosti oblastí a podoblastí, příslušné odvětvové činnosti, dotčené mořské vody a pobřežní zóny a potenciální dopady změn klimatu.	3. Při vytváření koncepce územního plánování námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží členské státy náležitě zohlední zvláštnosti námořních a pobřežních oblastí a podoblastí, stávající i plánované odvětvové činnosti, jejich dopad na životní prostředí, dopad na místní komunity a předpokládané dopady změny klimatu.
Pozměňovací návrh 18 Návrh směrnice Čl. 5 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží uplatňují ekosystémový přístup s cílem usnadnit společnou existenci konkurenčních odvětví v mořských vodách a pobřežních zónách a předcházet střetům mezi nimi a jejich cílem je přispívat k:	Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží podporují udržitelný dlouhodobý rozvoj námořních a pobřežních činností při uplatnění ekosystémového přístupu s cílem usnadnit společnou existenci a spolupráci konkurenčních odvětví v mořských vodách a pobřežních zónách, a to předcházením jejich vzájemných konfliktů za plné účasti veřejných zúčastněných stran, a jejich cílem je přispívat při zohlednění zásady subsidiarity zejména k:
Pozměňovací návrh 19 Návrh směrnice Čl. 5 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) zajištění dodávek energie v Unii tím, že budou podporovat rozvoj mořských zdrojů energie, rozvoj nových a obnovitelných forem energie, propojení energetických sítí a energetickou účinnost;	a) plnění cílů Unie, co se týče rozvoje obnovitelných forem energie, zajištění dodávek energie v Unii, zlepšení integrace vnitřního trhu s energií a přispění k udržitelnému rozvoji a k ochraně životního prostředí tím, že budou podporovat rozvoj energie z obnovitelných mořských zdrojů, a zároveň prostřednictvím rozvoje nových a obnovitelných forem energie, propojení energetických sítí a energetické účinnosti;
Pozměňovací návrh 20 Návrh směrnice Čl. 5 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) podpoře rozvoje námořní dopravy a zajišťování účinných a nákladově efektivních lodních cest v celé Evropě, včetně přístupnosti přístavů a bezpečnosti dopravy;	b) zajištění udržitelného rozvoje námořní dopravy mimo chráněné mořské oblasti a respektování citlivých ekosystémů, včetně přístupnosti přístavů a bezpečnosti dopravy a ochrany pobřežních a mořských ekosystémů;
Pozměňovací návrh 21 Návrh směrnice Čl. 5 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) podněcování udržitelného rozvoje a růstu odvětví rybolovu a akvakultury, včetně zaměstnanosti v odvětví rybolovu a souvisejících odvětvích;	c) podněcování udržitelného využívání a řízení rybolovných oblastí a udržitelného rozvoje odvětví akvakultury, včetně zaměstnanosti v odvětví rybolovu a souvisejících odvětvích;
Pozměňovací návrh 22 Návrh směrnice Čl. 5 – písm. d
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) zajištění zachování, ochrany a zlepšování životního prostředí, jakož i obezřetného a racionálního využívání přírodních zdrojů, především v zájmu dosažení dobrého stavu prostředí, zastavení úbytku biologické rozmanitosti a degradace ekosystémových služeb a snížení rizik znečištění moří;	d) zajištění zachování, ochrany a zlepšování životního prostředí prostřednictvím reprezentativní a soudržné sítě chráněných oblastí, jakož i opatrného, obezřetného a racionálního využívání přírodních zdrojů, především v zájmu dosažení dobrého stavu prostředí, zastavení úbytku biologické rozmanitosti a degradace ekosystémových služeb a snížení a prevence rizik znečištění mořských a pobřežních oblastí;
Pozměňovací návrh 23 Návrh směrnice Čl. 5 – písm. e
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
e) zajištění pobřežních a námořních oblastí odolných vůči změnám klimatu.	e) zajištění toho, že pobřežní a námořní oblasti budou odolnější vůči dopadům změny klimatu s cílem ochránit zranitelné pobřežní oblasti;
Pozměňovací návrh 24 Návrh směrnice Čl. 5 – písm. e a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ea) ochraně, udržování a rozmnožování nedocenitelných přírodních zdrojů pobřežních a mělkých vod, jako jsou řasové porosty, chaluhové lesy, usazeniny zvápenatělých řas (mäerl) a slaniska, jež představují ekosystémy, které se významnou měrou podílejí na zachycování a ukládání uhlíku, přičemž je třeba předejít tomu, aby je ohrožovaly instalace pobřežních zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů;
Pozměňovací návrh 25 Návrh směrnice Čl. 5 – bod 1 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	eb) podpoře ochrany, rozvíjení a propagace kulturního dědictví pobřežních a námořních oblastí.
Pozměňovací návrh 26 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Programy a strategie musí zohledňovat dopady lidské činnosti v námořních a pobřežních oblastech na ekosystémy a mořské zdroje.
Pozměňovací návrh 27 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 2 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Při vytváření územních plánů námořních prostor berou členské státy v úvahu alespoň tyto činnosti:	2. Při vytváření územních plánů námořních prostor berou členské státy v úvahu alespoň tyto prvky:
Pozměňovací návrh 28 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 2 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) zařízení pro získávání energie a produkci energie z obnovitelných zdrojů;	a) zařízení a infrastruktury pro průzkum a těžbu ropy a zemního plynu a získávání dalších zdrojů energie a produkci energie z obnovitelných zdrojů;
Pozměňovací návrh 29 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 2 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) zařízení a infrastruktury pro těžbu ropy a zemního plynu;	b) zařízení a infrastruktury pro těžbu ropy a zemního plynu, včetně břidlicového plynu;
Pozměňovací návrh 30 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 2 – písm. b a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) oblasti a infrastruktury pro skladování oxidu uhličitého a zemního plynu;
Pozměňovací návrh 31 Návrh směrnice Čl. 7 – bod 2 – písm. d a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	da) podmořská ložiska sedimentů vhodných k doplňování pobřeží;
Pozměňovací návrh 32 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 2 – písm. e
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
e) rybolovné oblasti;	e) rybolovné oblasti a oblasti akvakultury;
Pozměňovací návrh 33 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 2 – písm. f
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
f) oblasti pro akvakulturu;	(netýká se českého znění)
Pozměňovací návrh 34 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 2 – písm. g
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
g) oblasti pro ochranu přírody.	g) oblasti pro ochranu a zachování přírody a druhů, oblasti Natura 2000 a jiné citlivé mořské ekosystémy a okolní oblasti v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy;
Pozměňovací návrh 35 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 2 – písm. g a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ga) místa a krajiny významné z historického, kulturního nebo archeologického hlediska.
Pozměňovací návrh 36 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 2 – písm. g b (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	gb) vypouštění komunálních a průmyslových odpadních vod;
Pozměňovací návrh 37 Návrh směrnice Čl. 7 – bod 2 – písm. g c (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	gc) přístavy.
Pozměňovací návrh 38 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) využívání konkrétních přírodních zdrojů včetně zařízení pro získávání energie a produkci energie z obnovitelných zdrojů;	a) využívání konkrétních přírodních zdrojů včetně zařízení pro získávání a skladování energie a produkci energie z obnovitelných zdrojů;
Pozměňovací návrh 39 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) rozvoj infrastruktury, energetických zařízení, dopravy, přístavů, námořních děl a dalších struktur včetně zelené infrastruktury;	b) rozvoj infrastruktury, energetických zařízení, dopravy, přístavů, námořních děl, čistíren odpadních vod a dalších struktur včetně zelené infrastruktury;
Pozměňovací návrh 40 Návrh směrnice Čl. 8 – bod 2 – písm. d a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	da) udržitelné řízení pobřežních sedimentů, včetně nánosů v blízkosti přístavů a obranných systémů;
Pozměňovací návrh 41 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 – písm. e
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
e) zachování, obnovení a řízení pobřežních ekosystémů, ekosystémových služeb a přírody, pobřežní krajiny a ostrovů;	e) ochranu, zachování, obnovení a řízení pobřežních ekosystémů, chráněných říčních delt a mokřadů, ekosystémových služeb a přírody, pobřežní krajiny a ostrovů;
Pozměňovací návrh 42 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 – písm. f
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
f) zmírňování změn klimatu a přizpůsobení se jim.	f) zmírňování změn klimatu a přizpůsobení se jim, zejména zvyšování odolnosti ekosystému;
Pozměňovací návrh 43 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 – písm. f a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	fа) námořní a pobřežní cestovní ruch.
Pozměňovací návrh 44 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 – písm. f b (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	fb) zachování a správu kulturního dědictví.
Pozměňovací návrh 45 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy stanoví prostředky pro veřejnou účast všech zúčastněných stran v rané fázi vytváření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží.	1. Členské státy stanoví v souladu se svým vnitrostátním právním řádem prostředky pro veřejnou účast všech zúčastněných stran, příslušných orgánů na různých úrovních a dotčené veřejnosti v rané fázi vytváření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží.
Pozměňovací návrh 46 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Veřejná účast zajistí, aby byly příslušné zúčastněné strany a orgány a dotčená veřejnost konzultovány o návrzích plánů a strategií a měly přístup k výsledkům, jakmile budou k dispozici.	2. Veřejná účast zajistí, aby byly příslušné zúčastněné strany, příslušné orgány na různých úrovních a dotčená veřejnost konzultovány o návrzích plánů a strategií a měly přístup k výsledkům, jakmile budou k dispozici.
Pozměňovací návrh 47 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy organizují sběr nejlepších dostupných údajů a výměnu informací nezbytných pro územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží.	1. Členské státy organizují sběr nejlepších dostupných údajů a aktualizaci a výměnu informací nezbytných pro územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží, a to i za pomoci vybudování společné elektronické platformy.
Pozměňovací návrh 48 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží podléhají ustanovením směrnice 2001/42/ES.	Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží podléhají ustanovením směrnice 2001/42/ES a v příslušných případech též článku 6 směrnice 92/43/EHS.
Pozměňovací návrh 49 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Každý členský stát sousedící s pobřežní zónou nebo námořní oblastí jiného členského státu spolupracuje s cílem zajistit, aby územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží byly soudržné a koordinované v celé pobřežní zóně nebo mořské oblasti a/nebo podoblasti. Tato spolupráce musí zejména zohlednit otázky nadnárodní povahy, jako jsou přeshraniční infrastruktury.	1. Každý členský stát sousedící s pobřežní zónou nebo námořní oblastí jiného členského státu spolupracuje s cílem zajistit, aby územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží byly soudržné a koordinované v celé pobřežní zóně nebo mořské oblasti a/nebo podoblasti. Tato spolupráce musí zejména zohlednit otázky nadnárodní povahy, jako jsou přeshraniční infrastruktury a životní prostředí.
Pozměňovací návrh 50 Návrh směrnice Čl. 13 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy sousedící s pobřežní zónou nebo námořní oblastí třetí země vyvinou maximální úsilí o koordinaci svých územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží s touto třetí zemí v dotyčné mořské oblasti nebo podoblasti a související pobřežní zóně.	Členské státy sousedící s pobřežní zónou nebo námořní oblastí třetí země tuto zemi v souladu s mezinárodním námořním právem a úmluvami konzultují a vyvinou maximální úsilí o to, aby s ní spolupracovaly a koordinovaly s ní své územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží v dotyčné mořské oblasti nebo podoblasti a související pobřežní zóně.

POSTUP

Název	Územní plánování námořních prostor a integrované řízení pobřežních zón
Referenční údaje	COM(2013)0133 – C7-0065/2013 – 2013/0074(COD)
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání	TRAN 15.4.2013
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	ENVI 15.4.2013
Navrhovatel(ka) Datum jmenování	Mario Pirillo 18.4.2013
Projednání ve výboru	5.9.2013
Datum přijetí	24.10.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	43 8 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Martina Anderson, Elena Oana Antonescu, Sophie Auconie, Franco Bonanini, Biljana Borzan, Yves Cochet, Spyros Danellis, Chris Davies, Anne Delvaux, Bas Eickhout, Jill Evans, Gerben-Jan Gerbrandy, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Cristina Gutiérrez-Cortines, Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Dan Jørgensen, Karin Kadenbach, Peter Liese, Zofija Mazej Kukovič, Linda McAvan, Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė, Miroslav Ouzký, Vladko Todorov Panayotov, Gilles Pargneaux, Andrés Perelló Rodríguez, Mario Pirillo, Pavel Poc, Anna Rosbach, Oreste Rossi, Daciana Octavia Sârbu, Carl Schlyter, Horst Schnellhardt, Richard Seeber, Bogusław Sonik, Dubravka Šuica, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Sabine Wils, Marina Yannakoudakis
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Kriton Arsenis, Julie Girling, Romana Jordan, Marusya Lyubcheva, James Nicholson, Vittorio Prodi, Birgit Schnieber-Jastram, Andrea Zanoni
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Franco Frigo, Anna Hedh, Anthea McIntyre

STANOVISKO Výboru pro rybolov (18. 10. 2013)

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

Navrhovatelka: Isabelle Thomas

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

V říjnu 2012 se evropští ministři pro námořní záležitosti prostřednictvím „Limassolského prohlášení“ politicky zavázali k podpoře rozvoje růstu námořního odvětví, a to podle strategie Evropa 2020.

Nařízení (EU) č. 1255/2011 o zavedení programu na podporu dalšího rozvoje integrované námořní politiky položilo právní základ a rámec pro koordinaci politik v této oblasti, jenž byl posílen strategií „Modrý růst“, díky níž bylo možné vymezit směřování této politiky a popsat její potenciál, a nyní je třeba jej doplnit o konkrétní nástroje.

Strategie „Modrý růst“ totiž vyžaduje, aby byl připraven rozvoj námořních hospodářských aktivit. Aby bylo možné ji provádět, je třeba vytvořit prostor pro nové činnosti, a to jednak vytvořením vhodných infrastruktur, a jednak organizací stávajícího prostoru tak, aby zbylo místo pro každého a bral se přitom ohled na původní činnosti jako je rybolov a námořní doprava. Tento rozvoj kromě toho, že zasáhne do již i tak velmi hustě využívaného pobřežního pásma, bude mít dopad také z hlediska střetu zájmů ohledně jeho využívání a ohledně životního prostředí v pobřežních oblastech. Je nutné zavést nástroje pro územní plánování námořních prostor a pro jejich správu, jelikož arbitráže v těchto otázkách budou citlivou záležitostí. Tato směrnice má za cíl nasměrovat každý členský stát Evropské unie k tomu, aby zavedl nástroje, které usnadní zahájit tento modrý růst.

Návrh směrnice, jež vytváří rámec pro územní plánování námořních prostor (dále ÚPNP) a integrovaná správa pobřežních zón (ICZM), je tedy především metodologickou pomůckou pro členské státy, která jim umožní zastřešit a lépe zorganizovat různé existující způsoby jeho využití, a to strategickým, transversálním a konkrétně zaměřeným způsobem.

V první řadě je třeba zmapovat námořní prostory a hospodářské činnosti, které je využívají, a rovněž do těchto map zahrnout citlivé námořní prostory a zajistit jejich ochranu, a dále také předvídat budoucí možnosti v oblasti rozvoje. Nejdůležitější ale je zorganizovat souběžné fungování všech těchto činností, a vyhnout se tak při využívání námořních prostor konfliktům ohledně jejich využití, které jsou silně znevýhodňující. Středem zájmu integrované správy pobřeží je tedy otázka sladění, správy, a tudíž i přijímání rozhodnutí ohledně priorit.

Díky propojení ÚPNP a ICZM se kromě toho lze zabývat i rozhraním moře a pevniny a umožnit společnou existenci různých činností v čase i prostoru. Dochází totiž k tomu, že se vedle sebe musí uplatňovat vícero způsobů využívání, a závisí na hloubce vody a mobilitě aktivit, zda se v jednom prostoru může provozovat více činností. Kdybychom námořní prostor chápali jako prostor skládající se z jednotlivých prostorů využívaných výhradně jedním odvětvím, dospěli bychom k závěru, že je nasycen, naopak územní plánování námořních prostor je vývojovým a strategickým nástrojem, jenž umožňuje činnosti na daném území regulovat.

Návrh Evropské komise vyjmenovává cíle, činnosti a opatření, které spadají do pravomocí Evropské unie, nicméně není možné připravovat ÚPNP a ICZM, které by zahrnovaly pouze tyto činnosti a soustředily se pouze na jejich plánování, aniž by braly v potaz propojení moře a pevniny a dopady, jež územní plánování může mít na mořský prostor. Tyto nástroje mohou přinést užitek pouze v rámci uceleného přístupu, což je podstatou kýžené integrace. Tento přístup ale musí být v souladu se zásadou subsidiarity a musí respektovat pravomoci členských států.

Volba Evropské komise připravit směrnici, jež stanoví rámec pro územní plánování námořního prostoru a integrovanou správu pobřeží, se tedy s ohledem na to, že je nutné zajistit subsidiaritu při zavádění a využívání jejích nástrojů, jeví jako nejvhodnější. Postupy, způsoby správy a postupy pro slaďování, díky nimž bude možné obě dvě fáze realizovat, se budou v jednotlivých členských státech lišit, a to v závislosti na jejich správních systémech, ale často také na volbě nejpřiměřenější úrovně řízení. Vymezení hranic dílčích pobřežních regionů může vyžadovat především geografické sjednocení se stávajícími administrativními oblastmi.

Flexibilita, již poskytuje volba směrnice, je důležitá také proto, že mnohé členské státy již mají nástroje pro územní plánování námořního prostoru a integrovanou správu pobřeží. Je tedy nezbytné zohlednit nejlepší postupy, které již byly v členských státech zavedeny, a dodržovat zásadu zpětné kompatibility.

Vymezení evropského rámce má tu výhodu, že přispívá k integraci politik a zavádí nástroje územního plánování námořního prostoru a integrované správy pobřeží koordinovaně a zároveň podporuje přeshraniční dialog a spolupráci. Ve chvíli, kdy Evropská unie podporuje vytvoření četných sítí a rozvoj evropských politik souvisejících s mořem, se námořní prostor bude muset stát místem pro jejich sladění a integraci. Četné činnosti, jako je rybolov, navíc přesahují hranice, a ÚPMP ani ICZM tedy nelze správně provádět bez důkladné znalosti priorit sousedů týkajících se společně využívané oblasti.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro rybolov vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) Značná a rychle rostoucí poptávka po námořním prostoru pro různé účely, jako jsou zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, námořní doprava, rybolov, ochrana ekosystémů, cestovní ruch a zařízení pro akvakulturu, jakož i četné tlaky na pobřežní zdroje vyžadují integrovaný přístup k plánování a správě.	(1) Značná a rychle rostoucí poptávka po námořním prostoru pro různé účely, jako jsou zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, těžba surovin z mořského dna, námořní doprava, rybolov, sběr korýšů, ochrana ekosystémů, cestovní ruch a zařízení pro akvakulturu, jakož i četné tlaky na pobřežní ekosystémy a zdroje vyžadují integrovaný přístup k plánování a správě, který nabízí metody organizace umožňující současně využívat takovýto prostor pro několik účelů.
Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(2) Takový přístup ke správě oceánů byl vypracován v rámci integrované námořní politiky pro Evropskou unii, jejíž environmentální pilíř představuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky. Cílem integrované námořní politiky je podporovat udržitelný rozvoj moří a oceánů a vypracovat koordinované, soudržné a transparentní rozhodování v oblasti odvětvových politik EU, které mají vliv na oceány, moře, ostrovy, pobřežní a nejvzdálenější oblasti a námořní odvětví, a to mimo jiné prostřednictvím strategií pro mořské oblasti nebo makroregiony.	(2) Takový přístup ke správě oceánů byl vypracován v rámci integrované námořní politiky pro Evropskou unii, jejíž environmentální pilíř představuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky. Nyní je třeba navrhnout nástroje, díky nimž bude možné plnit všechny cíle integrované námořní politiky a zároveň zohledňovat všechny tři pilíře udržitelného rozvoje. Cílem integrované námořní politiky je podporovat udržitelný rozvoj moří a oceánů a vypracovat koordinované, soudržné a transparentní rozhodování v oblasti odvětvových politik EU, které mají vliv na oceány, moře, ostrovy, pobřežní a nejvzdálenější oblasti a námořní odvětví, se zaměřením na strategie pro mořské oblasti nebo makroregiony, jež zohledňují zvláštní povahu některých moří.
Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) Integrovaná námořní politika označuje územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží za průřezové politické nástroje pro to, aby veřejné orgány a zúčastněné strany mohly uplatňovat koordinovaný a integrovaný přístup. Uplatňování ekosystémového přístupu přispěje k podpoře udržitelného růstu námořní a pobřežní ekonomiky a k udržitelnému využívání mořských a pobřežních zdrojů.	(3) Integrovaná námořní politika označuje územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží za průřezové politické nástroje pro to, aby veřejné orgány a zúčastněné strany mohly uplatňovat koordinovaný a integrovaný přístup. Uplatňování ekosystémového přístupu, v jehož rámci mají klíčové postavení lidé, přispěje k podpoře udržitelného růstu námořní a pobřežní ekonomiky a k udržitelnému využívání mořských a pobřežních zdrojů.
Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 8
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Aby se zajistilo přiměřené rozdělení námořního prostoru mezi příslušná využití a koordinovaná správa pobřežních zón, měl by být zaveden rámec, který zahrnuje alespoň vytvoření a provedení územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží členskými státy.	(8) Aby se zajistilo, že bude možné současně uskutečňovat několikanásobné a různorodé příslušné využití téhož námořního prostoru a provádět lidské činnosti a s cílem zajistit koordinovanou správu pobřežních zón, měl by být zaveden rámec, který zahrnuje alespoň vytvoření a provedení územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží členskými státy.
Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 9
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží vyústí v lepší koordinaci námořních a pobřežních činností, což může vést k významným hospodářským přínosům díky transparentnosti, předvídatelnosti a stabilitě pro investory, jakož i ke snížení koordinačních a transakčních nákladů.	(9) Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží vyústí v lepší, jednodušší a efektivnější koordinaci, provázanost a slučitelnost námořních a pobřežních činností, což může vést k významným hospodářským přínosům díky rámci transparentnosti, předvídatelnosti, právní jistoty a stability pro investory, jakož i ke snížení byrokracie a koordinačních a transakčních nákladů.
Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 9 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9a) Koordinace námořních a pobřežních činností prostřednictvím územního plánování námořního prostoru a integrované správy pobřeží musí v rámci možností vycházet z logiky začlenění činností a nikoli jejich vyloučení.
Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Zeměpisný rozsah mořských vod a pobřežních zón se v pobřežních a teritoriálních vodách členských států překrývá. Nástroje územního plánování námořních prostor a integrované správy pobřeží se vzájemně doplňují, neboť se zaměřují v prvém případě na mapování stávajících a potenciálních lidských činností s cílem připravit územní plány námořních prostor pro oblast mořských vod a ve druhém případě na určení opatření pro integrované řízení těchto lidských činností v pobřežních zónách. Společné soudržné uplatňování územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží zlepší plánování a správu činností na rozhraní moře a pevniny.	(11) Zeměpisný rozsah mořských vod a pobřežních zón se v pobřežních a teritoriálních vodách členských států překrývá. Nástroje územního plánování námořních prostor a integrované správy pobřeží se vzájemně doplňují, neboť se zaměřují v prvém případě na mapování stávajících četných a rozmanitých potenciálních využití a lidských činností s cílem připravit strategické územní plány námořních prostor pro oblast mořských vod a ve druhém případě na určení opatření pro integrované řízení těchto lidských činností v pobřežních zónách. Společné, propojené a soudržné uplatňování strategických územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží zlepší plánování a správu činností na rozhraní moře a pevniny a přispěje k racionalizaci využívání a ochrany moře a přispěje k racionalizaci využívání a ochrany moře. Nejvzdálenější oblasti jsou ve velké míře hospodářsky závislé na rozhraní pevniny a moře a na optimálním využití vlastního námořního prostoru, a tudíž by rovněž měly být zahrnuty do oblasti působnosti této směrnice.
Odůvodnění
(Tento pozměňovací návrh se vztahuje na celé znění. Jeho přijetí si vyžádá změny v celém textu).
Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(11a) Má-li dojít ke zlepšení námořní správy a má-li se zabránit konfliktům při územním plánování námořních prostor, je třeba zřídit evropskou pobřežní stráž, k čemuž poslouží zesílená spolupráce a koordinace orgánů na příslušných úrovních, které v Unii zajišťují služby pobřežní stráže, s cílem především prosazovat stávající námořní právo a zlepšit tak bezpečnost na moři a v oceánu.
Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Přestože je vhodné, aby pravidla pro územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží stanovila Unie, členské státy a jejich příslušné orgány nesou i nadále v rámci svých mořských vod a pobřežních zón odpovědnost za vytvoření a určení obsahu těchto plánů a strategií, včetně rozdělení námořních prostor pro různá odvětví činnosti.	(12) Přestože je vhodné, aby pravidla pro územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží stanovila Unie, členské státy a jejich příslušné orgány nesou i nadále v rámci svých mořských vod a pobřežních zón odpovědnost za vytvoření a určení obsahu těchto plánů a strategií, včetně organizace společné existence odlišných a případně si konkurujících odvětvových činností a opatření k dosažení slučitelnosti v námořním prostoru v v souladu s evropskými a vnitrostátními cíli.
Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Aby byly dodrženy zásady proporcionality a subsidiarity a minimalizována další administrativní zátěž, provedení této směrnice do vnitrostátního práva a její provádění by měly v co nejvyšší míře vycházet ze stávajících vnitrostátních pravidel a mechanismů. Strategie integrované správy pobřeží by měly vycházet ze zásad a prvků stanovených v doporučení Rady 2002/413/ES a rozhodnutí Rady 2010/631/EU.	(13) Aby byly dodrženy zásady proporcionality a subsidiarity a minimalizována další administrativní zátěž, provedení této směrnice do vnitrostátního práva a její provádění by měly v co nejvyšší míře vycházet ze stávajících vnitrostátních pravidel a mechanismů s cílem využívat jasné, jednoduché a rychlé postupy. Strategie integrované správy pobřeží by měly vycházet ze zásad a prvků stanovených v doporučení Rady 2002/413/ES a rozhodnutí Rady 2010/631/EU.
Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) V mořských vodách a pobřežních zónách působí na ekosystémy a mořské i pobřežní zdroje značný tlak. Lidské činnosti, ale také důsledky změny klimatu, přírodní pohromy a dynamické pobřežní jevy, jako je eroze a akrece, mohou mít vážné dopady na hospodářský rozvoj a růst pobřežních oblastí, jakož i na pobřežní a mořské ekosystémy, což vede ke zhoršení stavu životního prostředí, úbytku biologické rozmanitosti a degradaci ekosystémových služeb. Při tvorbě územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží by se na tyto různé tlaky měl brát náležitý ohled. Navíc zdravé pobřežní a mořské ekosystémy a řada jejich služeb mohou, jestliže budou začleněny do plánování rozhodnutí, přinést významné výhody v oblasti produkce potravin, volnočasových aktivit a cestovního ruchu, zmírňování změn klimatu a přizpůsobení se jim, kontroly dynamických pobřežních jevů a předcházení katastrofám.	(14) V mořských vodách a pobřežních zónách působí na ekosystémy a mořské i pobřežní zdroje různorodé a značné tlaky. Lidské činnosti, ale také důsledky změny klimatu, přírodní pohromy a dynamické pobřežní jevy, jako je pobřežní eroze a akrece sedimentů, mohou mít vážné dopady na hospodářský rozvoj a růst pobřežních oblastí, jakož i na pobřežní a mořské ekosystémy, což vede ke zhoršení stavu životního prostředí a hospodářství, úbytku biologické rozmanitosti a degradaci ekosystémových služeb. Při tvorbě územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží by se na tyto různé tlaky měl brát náležitý ohled. Navíc zdravé pobřežní a mořské ekosystémy a řada jejich služeb mohou, jestliže budou začleněny do plánování rozhodnutí, přinést významné výhody v oblasti produkce potravin, volnočasových aktivit a cestovního ruchu, zmírňování změn klimatu, přizpůsobení se a odolnosti vůči nim, kontroly dynamických pobřežních jevů a předcházení katastrofám..
Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(14a) V oblasti správy pobřeží a pobřežního práva je nutné sdílet osvědčené postupy.
Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(14b) Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží musí řádně zohledňovat specifické rysy oblastí a podoblastí, zejména těch nejvzdálenějších, které se nachází v oceánských oblastech bez kontinentálního šelfu a jen několik kilometrů od jejich pobřeží jsou již velmi hluboké vody, a svou rybolovnou činnost tudíž zaměřují na hlubinné rybolovné zdroje, což by mohlo vyvolat spory ohledně využívání tradiční rybolovné činnosti a rozvíjení nových slibných činností, jako je těžba surovin z mořského dna.
Pozměňovací návrh 14 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží by měly uplatňovat ekosystémový přístup uvedený v čl. 1 odst. 3 směrnice 2008/56/ES, aby zajistily, že celkový dopad všech činností zůstane v mezích slučitelných s dosažením dobrého stavu prostředí a že nebude narušena schopnost mořských ekosystémů reagovat na člověkem způsobené změny, a přitom umožnily udržitelné využívání produktů a služeb mořského odvětví současnou generací i generacemi příštími.	(15) Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží by měly uplatňovat ekosystémový přístup uvedený v čl. 1 odst. 3 směrnice 2008/56/ES, který stejnoměrně podporuje všechny tři pilíře udržitelného rozvoje a v němž lidé hrají klíčovou úlohu, aby zajistily, že celkový dopad všech činností zůstane v mezích slučitelných s dosažením dobrého stavu prostředí a že nebude narušena schopnost mořských ekosystémů reagovat na člověkem způsobené změny, a přitom současné generaci i příštím generacím umožnily udržitelné využívání produktů a služeb mořského odvětví, vkládání investic a hospodářskou konkurenceschopnost.
Pozměňovací návrh 15 Návrh směrnice Bod odůvodnění 17
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) Námořní a pobřežní činnosti jsou často úzce propojeny. Proto je nutné, aby byly územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží koordinovány nebo integrovány, aby se zajistilo udržitelné využívání námořních prostor a správa pobřežních oblastí s ohledem na sociální, hospodářské a environmentální faktory.	(17) Námořní a pobřežní činnosti jsou často úzce propojeny a vzájemně provázány. Proto je nutné, aby byly územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží koordinovány, propojeny nebo integrovány, aby se zajistilo udržitelné využívání námořních prostor a správa pobřežních oblastí s ohledem na sociální, hospodářské a environmentální faktory a cíle.
Pozměňovací návrh 16 Návrh směrnice Bod odůvodnění 18
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(18) V zájmu dosažení cílů této směrnice by se územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží měly vztahovat na celý cyklus identifikace problému, sběru informací, plánování, rozhodování, provádění a sledování provádění a měly by být založeny na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích. Měly by se co nejlépe využívat mechanismy stanovené ve stávajících nebo budoucích právních předpisech, včetně rozhodnutí 2010/477/EU o kritériích a metodických normách pro dobrý stav prostředí mořských vod nebo iniciativy Komise o znalostech v námořní oblasti 2020.	(18) V zájmu dosažení cílů této směrnice by se územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží měly vztahovat na celý cyklus identifikace problému, sběru informací, plánování, rozhodování, provádění, sledování provádění, revize či aktualizace a měly by být založeny na nejlepších a nejaktuálnějších dostupných vědeckých poznatcích. Měly by se co nejlépe využívat mechanismy stanovené ve stávajících nebo budoucích právních předpisech, včetně rozhodnutí 2010/477/EU o kritériích a metodických normách pro dobrý stav prostředí mořských vod nebo iniciativy Komise o znalostech v námořní oblasti 2020.
Pozměňovací návrh 17 Návrh směrnice Bod odůvodnění 19
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(19) Hlavním smyslem územního plánování námořních prostor je určit a řídit využívání prostoru a související střety v námořních oblastech. Pro dosažení tohoto cíle musí členské státy alespoň zajistit, aby postup či postupy plánování vyústily v komplexní mapu zobrazující různá využití námořního prostoru s ohledem na dlouhodobé změny v důsledku změn klimatu.	(19) Hlavním smyslem územního plánování námořních prostor je určit a řídit využívání prostoru a související střety ohledně využívání námořních oblastí. Pro dosažení tohoto cíle musí členské státy alespoň zajistit, aby postup či postupy plánování vyústily v komplexní mapu zobrazující různá budoucí i současná využití námořního prostoru a lidskou činnost v tomto prostoru s ohledem na předvídatelné dlouhodobé změny v důsledku změn klimatu.
Pozměňovací návrh 18 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(20) Členské státy by své plány a strategie měly konzultovat a koordinovat s příslušnými orgány členských států nebo třetích zemí v dotyčné mořské oblasti či podoblasti nebo pobřežní zóně v souladu s právy a povinnostmi těchto členských států a třetích zemí podle evropského a mezinárodního práva. Pro účinnou přeshraniční spolupráci mezi členskými státy a se sousedními třetími zeměmi je třeba určit příslušné orgány v každém členském státě. Členské státy proto musí určit příslušný orgán či příslušné orgány odpovědné za spolupráci s jinými členskými státy nebo třetími zeměmi. Vzhledem k odlišnosti různých mořských oblastí či podoblastí a pobřežních zón není vhodné v této směrnici podrobně předepisovat, jak by tyto mechanismy spolupráce měly vypadat.	(20) Členské státy by své plány a strategie měly konzultovat a koordinovat s příslušnými orgány členských států nebo třetích zemí v dotyčné mořské oblasti či podoblasti nebo pobřežní zóně, přičemž by tyto měly být povzbuzovány a podporovány ze strany EU a prováděny v souladu s právy a povinnostmi těchto členských států a třetích zemí podle evropského a mezinárodního práva. Pro účinnou přeshraniční spolupráci mezi členskými státy a se sousedními třetími zeměmi je třeba určit příslušné orgány v každém členském státě. Členské státy proto musí určit příslušný orgán či příslušné orgány odpovědné za spolupráci s jinými členskými státy nebo třetími zeměmi. Vzhledem k odlišnosti různých mořských oblastí či podoblastí a pobřežních zón není vhodné v této směrnici podrobně předepisovat, jak by tyto mechanismy spolupráce měly vypadat.
Pozměňovací návrh 19 Návrh směrnice Bod odůvodnění 21
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(21) V pobřežních zónách se v rámci různých politik uplatňuje řada různých opatření. V zájmu dosažení cílů této směrnice by členské státy měly připravit seznam těchto opatření a analyzovat potřebu dalších opatření, například pro předcházení erozi a řízení akrece, přizpůsobení se dopadům změn klimatu, boj proti znečištění pobřeží a moří, rozvoj zelené infrastruktury a pomoc při předcházení přírodním katastrofám. Tyto zásady by se měly uplatňovat koordinovaným a integrovaným způsobem. Při tom by členské státy měly vzít v úvahu všechny příslušné pobřežní činnosti a věnovat zvláštní pozornost interakcím těchto činností mezi různými odvětvími a mezi pevninou a mořem.	(21) V pobřežních zónách se v rámci různých politik uplatňuje řada různých opatření. V zájmu dosažení cílů této směrnice by členské státy měly připravit seznam těchto opatření a analyzovat potřebu dalších opatření, například pro předcházení pobřežní erozi a řízení akrece sedimentů a zanášení, přizpůsobení se dopadům a důsledkům změn klimatu, boj proti znečištění pobřeží a moří, boj s šířením řas, rozvoj zelené infrastruktury a pomoc při předcházení přírodním katastrofám. Tyto zásady by se měly uplatňovat koordinovaným a integrovaným způsobem. Při tom by členské státy měly vzít v úvahu všechny příslušné pobřežní činnosti a věnovat zvláštní pozornost interakcím těchto činností mezi různými odvětvími a mezi pevninou a mořem.
Pozměňovací návrh 20 Návrh směrnice Bod odůvodnění 22
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(22) Správa mořských a pobřežních oblastí je složitá a zahrnuje orgány různých úrovní, hospodářské subjekty a jiné zúčastněné strany. Pro účinné zajištění udržitelného rozvoje je zásadní, aby byly v souladu s příslušnými právními předpisy EU provedeny konzultace se zúčastněnými stranami, orgány a veřejností, a to ve vhodné fázi přípravy územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží. Dobrým příkladem ustanovení o veřejných konzultacích je čl. 2 odst. 2 směrnice 2003/35.	(22) Správa mořských a pobřežních oblastí je složitá a zahrnuje orgány různých úrovní, hospodářské subjekty a jiné zúčastněné strany. Pro účinné zajištění udržitelného rozvoje je zásadní, aby v souladu s příslušnými právními předpisy EU byly zúčastněné strany, orgány a veřejnost zapojeny do mechanismů celého procesu sjednocování postupů pro přípravu územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží. Dobrým příkladem ustanovení o veřejných konzultacích je čl. 2 odst. 2 směrnice 2003/35.
Pozměňovací návrh 21 Návrh směrnice Bod odůvodnění 22 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(22a) Správa rozhraní moře a pevniny zahrnuje různé úrovně řízení a povaha a rozsah integrované správy pobřeží i územního plánování námořního prostoru by měly vést k integraci těchto úrovní řízení. V závislosti na daném členském státě se mohou lišit odpovědné orgány, přičemž jejich činnost může zahrnovat rozdílné subjekty a správní orgány.
Pozměňovací návrh 22 Návrh směrnice Bod odůvodnění 23
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(23) Díky územním plánům námořních prostor a strategiím integrované správy pobřeží mohou členské státy snížit administrativní zátěž a náklady na podporu svých opatření k provádění jiných relevantních právních předpisů Unie. Lhůty pro územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží by proto měly být v souladu s harmonogramy uvedenými v jiných relevantních právních předpisech. To jsou zejména směrnice 2009/28/ES, která vyžaduje, aby členský stát zajistil podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 ve výši alespoň 20 %, a označuje koordinaci postupů pro schvalování a vydávání osvědčení a povolení včetně územního plánování za významný příspěvek k dosažení cílů EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie, směrnice 2008/56/ES a bod 6 přílohy A rozhodnutí 2010/477/EU, který vyžaduje, aby členské státy přijaly do roku 2020 nezbytná opatření k dosažení nebo zachování dobrého stavu mořského prostředí, a označuje územní plánování námořních prostor jako nástroj na podporu ekosystémového přístupu k řízení lidských činností v zájmu dosažení dobrého stavu prostředí, a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, které požaduje, aby byla do roku 2020 vytvořena transevropská dopravní síť integrací evropské pozemní, námořní a letecké dopravní infrastruktury.	(23) Díky územním plánům námořních prostor a strategiím integrované správy pobřeží mohou členské státy snížit administrativní zátěž a náklady na podporu svých opatření k provádění jiných relevantních právních předpisů Unie. Lhůty pro územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží by proto měly být v co nejvyšší míře v souladu s harmonogramy uvedenými v jiných relevantních právních předpisech. To jsou zejména směrnice 2009/28/ES, která vyžaduje, aby členský stát zajistil podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 ve výši alespoň 20 %, a označuje koordinaci postupů pro schvalování a vydávání osvědčení a povolení včetně územního plánování za významný příspěvek k dosažení cílů EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie, směrnice 2008/56/ES a bod 6 přílohy A rozhodnutí 2010/477/EU, který vyžaduje, aby členské státy přijaly do roku 2020 nezbytná opatření k dosažení nebo zachování dobrého stavu mořského prostředí, a označuje územní plánování námořních prostor jako nástroj na podporu ekosystémového přístupu k řízení lidských činností v zájmu dosažení dobrého stavu prostředí, a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, které požaduje, aby byla do roku 2020 vytvořena transevropská dopravní síť integrací evropské pozemní, námořní a letecké dopravní infrastruktury.
Pozměňovací návrh 23 Návrh směrnice Bod odůvodnění 25
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(25) Aby bylo zajištěno, že vytvoření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží bude založeno na spolehlivých údajích, a aby se zabránilo další administrativní zátěži, je zásadní, aby členské státy shromažďovaly nejlepší dostupné údaje a informace s využitím stávajících nástrojů pro sběr údajů, jako jsou nástroje vyvinuté v rámci iniciativy pro znalosti v námořní oblasti 2020.	(25) Aby bylo zajištěno, že vytvoření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží bude založeno na spolehlivých údajích, a aby se zabránilo další administrativní zátěži a s tím spojeným zpožděním a výdajům, je zásadní, aby členské státy shromažďovaly nejlepší a nejaktuálnější dostupné údaje a informace s využitím stávajících nástrojů pro sběr údajů, jako jsou nástroje vyvinuté v rámci iniciativy pro znalosti v námořní oblasti 2020.
Pozměňovací návrh 24 Návrh směrnice Bod odůvodnění 27
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(27) Aby bylo zajištěno jednotné provádění této směrnice, zejména pokud jde o správu údajů a provozní kroky týkající se vytvoření a provádění územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží a souvisejícího podávání zpráv včetně technických formátů pro sdílení údajů, měly by být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.	(27) Za účelem vypracování zpráv podle článku 15 této směrnice by prováděcí pravomoci měly být svěřeny Komisi. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.
Pozměňovací návrh 25 Návrh směrnice Bod odůvodnění 28
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(28) Včasné provedení této směrnice do vnitrostátního práva má zásadní význam vzhledem k tomu, že EU přijala řadu politických iniciativ, které mají být provedeny do roku 2020 a jež má tato směrnice podporovat. Proto by pro provedení této směrnice do vnitrostátního práva měly být přijaty nejkratší možné lhůty,	(28) Včasné provedení této směrnice do vnitrostátního práva má zásadní význam vzhledem k tomu, že EU přijala řadu politických iniciativ, které mají být provedeny do roku 2020 a jež má tato směrnice podporovat a doplňovat. Proto by pro provedení této směrnice do vnitrostátního práva měly být přijaty nejkratší možné lhůty,
Pozměňovací návrh 26 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Tato směrnice stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží, jehož cílem je podpora udržitelného růstu námořní a pobřežní ekonomiky a udržitelné využívání mořských a pobřežních zdrojů.	1. Tato směrnice stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží, ve vhodných případech začleňuje strategie pro přímořské oblasti a makroregionální strategie na úrovni Unie a jejím cílem je podpora udržitelného socioekonomického a environmentálního rozvoje a růstu námořních a pobřežních oblastí a udržitelné využívání mořských a pobřežních ekosystémů a zdrojů.
Pozměňovací návrh 27 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. V rámci integrované námořní politiky Unie tento rámec stanoví, že členské státy vytvoří a provedou územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží za účelem splnění cílů uvedených v článku 5.	2. V rámci integrované námořní politiky Unie tato směrnice stanoví, že členské státy vytvoří a provedou územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží za účelem splnění cílů uvedených v článku 5.
Pozměňovací návrh 28 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Ustanovení této směrnice se vztahují na mořské vody a pobřežní zóny.	1. Ustanovení této směrnice se vztahují na mořské vody a pobřežní zóny, a to i v nejvzdálenějších regionech.
Pozměňovací návrh 29 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Tato směrnice se nevztahuje na činnosti, jejichž jediným účelem je obrana nebo národní bezpečnost. Každý členský stát se však vynasnaží zajistit, aby takové činnosti byly prováděny způsobem slučitelným s cíli této směrnice.	2. Tato směrnice se nevztahuje na činnosti, jejichž jediným účelem je obrana nebo národní bezpečnost, s výjimkou zřízení evropské pobřežní stráže. Každý členský stát se však vynasnaží zajistit, aby takové činnosti byly prováděny způsobem slučitelným s cíli této směrnice.
Pozměňovací návrh 30 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Ustanoveními této směrnice nejsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti (pevninského) územního plánování.	3. Ustanoveními této směrnice nejsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti (pevninského) územního plánování ani jejich pravomoci týkající se úpravy vztahů mezi pevninskými a námořními záležitostmi.
Odůvodnění
Doplněný text objasňuje rozsah působnosti pevninského územního plánování.
Pozměňovací návrh 31 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 1 – písm. 2 a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. „Územními plány námořních prostor“ se rozumí plán či plány, které vzejdou z veřejného procesu analýzy a plánování prostorového a časového rozvržení lidských činností v mořských oblastech a jejichž cílem je dosáhnout hospodářských, environmentálních a sociálních cílů a určit využívání námořních prostor pro různé způsoby využití moří.
Pozměňovací návrh 32 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 1 – písm. 2 b (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2b. „Strategiemi integrované správy pobřeží“ se rozumí formální a neformální postupy či strategie, jejichž cílem je integrované řízení všech politických procesů ovlivňujících pobřežní zónu a které koordinovaně řeší interakce činností na pobřeží s mořským prostředím s cílem zajistit udržitelný rozvoj pobřežních a mořských oblastí; tyto strategie zajišťují, aby napříč odvětvími byla přijímána soudržná rozhodnutí o řízení nebo rozvoji.
Pozměňovací návrh 33 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. „Mořskou oblastí nebo podoblastí“ se rozumí mořské oblasti a podoblasti podle článku 4 směrnice 2008/56/ES.	3. „Mořskou oblastí nebo podoblastí“ se rozumí oblasti podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2008/56/ES a podoblasti, které představují jejich příslušné subjednotky, na základě nichž mohou členské státy vytvořit své plány v souladu se zavedenými institucionálními a správními úrovněmi.
Odůvodnění
Je na místě podporovat vytváření podoblastí odpovídajících dělení vnitrostátních správních orgánů, a předejít tak vytváření administrativní zátěže a sporům o příslušnost.
Pozměňovací návrh 34 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
7. „Dobrým stavem prostředí“ se rozumí stav prostředí uvedený v čl. 3 odst. 5 směrnice 2008/56/ES.	7. „Dobrým stavem prostředí“ se rozumí stav prostředí uvedený v čl. 3 odst. 5 směrnice 2008/56/ES, přičemž se rozumí, že oblast dotčená lidskou činností, která splňuje charakteristiky popsané v čl. 3 odst. 5 bodu b) směrnice 2008/56/ES, je zároveň námořní i pevninská.
Odůvodnění
Jedná se o vyjasnění definice obsažené ve směrnici 2008/56/ES tak, aby bylo možné vzít v potaz i znečištění pozemních zdrojů.
Pozměňovací návrh 35 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Každý členský stát vytvoří a provádí územní plán nebo plány námořních prostor a strategii nebo strategie integrované správy pobřeží. Mohou být připraveny v samostatných dokumentech.	1. Každý členský stát spolu s příslušnými orgány, zájmovými skupinami a dotčenými osobami vytvoří a provádí územní plán nebo plány námořních prostor a strategii nebo strategie integrované správy pobřeží. Mohou být připraveny v samostatných dokumentech.
Pozměňovací návrh 36 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Při vytváření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží členské státy náležitě zohlední zvláštnosti oblastí a podoblastí, příslušné odvětvové činnosti, dotčené mořské vody a pobřežní zóny a potenciální dopady změn klimatu.	3. Při vytváření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží členské státy zohledňují zvláštnosti oblastí a podoblastí, především nejvzdálenějších regionů, příslušné současné i budoucí odvětvové činnosti, dotčené mořské vody a pobřežní zóny, jejich rozhraní a potenciální dopady změn klimatu.
Pozměňovací návrh 37 Návrh směrnice Čl. 5 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží uplatňují ekosystémový přístup s cílem usnadnit společnou existenci konkurenčních odvětví v mořských vodách a pobřežních zónách a předcházet střetům mezi nimi a jejich cílem je přispívat k:	Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží uplatňují ekosystémový přístup, který stejnoměrně podporuje všechny tři pilíře udržitelného rozvoje (environmentální, sociální a hospodářsky), zohledňují propojení moře a pevniny, usnadňují společnou existenci a kompatibilitu konkurenčních odvětví v mořských vodách a pobřežních zónách a předcházejí střetům mezi nimi ohledně jejich využití a jejich cílem je přispívat k následujícím cílům Evropské unie:
Pozměňovací návrh 38 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) zajištění dodávek energie v Unii tím, že budou podporovat rozvoj mořských zdrojů energie, rozvoj nových a obnovitelných forem energie, propojení energetických sítí a energetickou účinnost;	a) zajištění dodávek energie v Unii tím, že budou podporovat rozvoj mořských zdrojů energie, rozvoj nových, alternativních a obnovitelných forem energie, propojení energetických sítí a energetickou účinnost;
Pozměňovací návrh 39 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) podpoře rozvoje námořní dopravy a zajišťování účinných a nákladově efektivních lodních cest v celé Evropě, včetně přístupnosti přístavů a bezpečnosti dopravy;	b) podpoře rozvoje námořní dopravy a zajišťování účinných a nákladově efektivních lodních cest v celé Evropě, včetně mořských dálnic, přístupnosti přístavů a bezpečnosti dopravy, propojení ostrovních oblastí a podpoře provázanosti moře a pevniny;
Pozměňovací návrh 40 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) podněcování udržitelného rozvoje a růstu odvětví rybolovu a akvakultury, včetně zaměstnanosti v odvětví rybolovu a souvisejících odvětvích;	c) podněcování udržitelného rozvoje a růstu odvětví rybolovu a investic do tohoto odvětví, a to jak u drobného tak u průmyslového rybolovu, a odvětví sběru měkkýšů a akvakultury a zachování oblastí, které jsou na těchto činnostech vysoce závislé a tradičně založené, za podpory zaměstnanosti v odvětví rybolovu a souvisejících odvětvích;
Pozměňovací návrh 41 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. c a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) podpoře socioekonomické udržitelnosti námořních a pobřežních oblastí, ochraně jejich historického a kulturního dědictví a k rozvíjení udržitelných činností, jako je cestovní ruch, díky nimž se sníží sezónní závislost;
Pozměňovací návrh 42 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. d
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) zajištění zachování, ochrany a zlepšování životního prostředí, jakož i obezřetného a racionálního využívání přírodních zdrojů, především v zájmu dosažení dobrého stavu prostředí, zastavení úbytku biologické rozmanitosti a degradace ekosystémových služeb a snížení rizik znečištění moří;	d) zajištění zachování, ochrany a zlepšování životního prostředí, jakož i ochrany a racionálního, vyváženého a udržitelného využívání ekosystémů a přírodních zdrojů, především v zájmu dosažení dobrého stavu prostředí, zastavení úbytku biologické rozmanitosti a degradace ekosystémových služeb a snížení rizik znečištění moří;
Pozměňovací návrh 43 Návrh směrnice Čl. 5 – písm. e
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
e) zajištění pobřežních a námořních oblastí odolných vůči změnám klimatu.	e) zajištění pobřežních a námořních oblastí odolných vůči změnám klimatu na základě úsilí o předvídání možných dopadů, ať již geologických, meteorologických, biologických, migračních či jiných, které by na tyto oblasti mohla mít změna klimatu.
Pozměňovací návrh 44 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. e a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ea) usnadnění spolupráce služeb pobřežní stráže jednotlivých členských států za účelem případného zřízení evropské pobřežní stráže.
Pozměňovací návrh 45 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) jsou vzájemně koordinovány, nejsou-li integrovány;	a) jsou vzájemně koordinovány, nejsou-li integrovány, čímž se v souladu s článkem 9 zajistí účast zájmových skupin a jednotlivců;
Pozměňovací návrh 46 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – písm. a a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	aa) jsou vypracovávány ve spolupráci se zúčastněnými stranami, odpovědnými orgány i dotčenou veřejností.
Pozměňovací návrh 47 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) zajišťují účinnou přeshraniční spolupráci mezi členskými státy a mezi vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami příslušných odvětvových politik;	b) v souladu s článkem 12 zajišťují účinnou přeshraniční spolupráci mezi členskými státy a mezi příslušnými orgány, včetně jednotlivců a zúčastněných stran příslušných odvětvových politik a zahrnují odkaz na struktury a sítě, které je třeba vytvořit nebo optimalizovat;
Pozměňovací návrh 48 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) identifikují přeshraniční dopady územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží na mořské vody a pobřežní zóny spadající pod svrchovanost nebo jurisdikci třetích zemí ve stejném mořské oblasti nebo podoblasti a souvisejících pobřežních zónách a řeší je ve spolupráci s příslušnými úřady těchto zemí v souladu s články 12 a 13.	c)identifikují přeshraniční dopady územních plánů námořních prostor, činností zaměřených na námořní bezpečnost a strategií integrované správy pobřeží na mořské vody a pobřežní zóny spadající pod svrchovanost nebo jurisdikci třetích zemí ve stejném mořské oblasti nebo podoblasti a souvisejících pobřežních zónách a řeší je ve spolupráci s příslušnými úřady těchto zemí v souladu s články 12 a 13.
Pozměňovací návrh 49 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Územní plány námořních prostor obsahují alespoň zmapování mořských vod, které určuje skutečné a možné prostorové a časové rozložení všech příslušných námořních činností, aby bylo dosaženo cílů stanovených v článku 5.	1. S cílem dosáhnout cílů stanovených v článku 5 územní plány námořních prostor obsahují alespoň zmapování mořských vod a rozhraní moře a pevniny, které určuje skutečné a možné prostorové a časové rozložení všech příslušných využití a lidských činností.
Pozměňovací návrh 50 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Aby bylo územní plánování námořních prostor efektivní a komplexní, musí členské státy v rámci vlastních pravomocí brát v potaz veškeré dotčené činnosti. Členské státy tudíž usilují o zohlednění následujících činností, přičemž zde uvedený seznam není vyčerpávající:
	a) těžbu rud a surovin pro stavebnictví;
	b) chráněné oblasti;
	c) námořní dědictví;
	d) oblasti pro cestovní ruch a ke koupání;
	e) plavby;
	f) oblasti pro ukládání odpad;
	g) záplavové oblasti;
	h) obytné zóny a městská centra;
	i) oblasti a infrastrukturu pro těžbu surovin z mořského dna;
	j) oblasti pro obnovu rybích populací;

Pozměňovací návrh 51 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 2 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) námořní dopravní cesty;	c) přístavy, námořní dopravní cesty a další mořská dopravní infrastrukturu a námořní díla;
Pozměňovací návrh 52 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 2 – písm. e a f
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
e) rybolovné oblasti;	e) rybolovné oblasti, oblasti akvakultury a oblasti pro sběr měkkýšů a pěstování mořských řas a potenciál pro jejich rozvoj;
f) oblasti pro akvakulturu;
Pozměňovací návrh 53 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 – písm. d
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) rybolov a akvakulturu;	d) rybolov, sběr měkkýšů a akvakulturu;
Pozměňovací návrh 54 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Aby byla integrovaná správa pobřeží efektivní a komplexní, musí členské státy v rámci vlastních pravomocí brát v potaz veškeré dotčené činnosti. Členské státy tudíž berou v potaz následující činnosti, přičemž zde uvedený seznam není vyčerpávající:
	a) rozvoj infrastruktury pro plavbu a související aktivity;
	b) oblasti ohrožené záplavami;
	c) oblasti hloubení mořského dna a ukládání odpadů,
	d) cestovní ruch, koupání a rekreační činnosti;
	e) námořní dědictví.
	f) různé funkce vnitrostátní pobřežní stráže za účelem případného zřízení evropské pobřežní stráže.
Pozměňovací návrh 55 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy stanoví prostředky pro veřejnou účast všech zúčastněných stran v rané fázi vytváření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží.	1. Členské státy stanoví prostředky pro konzultaci všech zúčastněných stran, včetně zájmových skupin a široké veřejnosti, v rámci postupu vytváření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží.
Pozměňovací návrh 56 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Veřejná účast zajistí, aby byly příslušné zúčastněné strany a orgány a dotčená veřejnost konzultovány o návrzích plánů a strategií a měly přístup k výsledkům, jakmile budou k dispozici.	2. Veřejná účast zajistí, aby byly příslušné zúčastněné strany a orgány, zájmové skupiny a příslušníci dotčené veřejnosti, včetně regionálních poradních sborů, včas informováni a zapojeni do procesu konzultací týkajících se návrhů plánů a strategií a měli přístup k odpovídajícím výsledkům, jakmile budou k dispozici.
Pozměňovací návrh 57 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Při stanovení prostředků veřejné konzultace jednají členské státy v souladu s příslušnými ustanoveními jiných právních předpisů Unie.	(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 58 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy organizují sběr nejlepších dostupných údajů a výměnu informací nezbytných pro územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží.	1. Členské státy organizují sběr nejlepších a nejaktuálnějších dostupných údajů a výměnu informací nezbytných pro územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží s pomocí Evropské agentury pro kontrolu rybolovu a agentur působících v oblasti životního prostředí či dalších agentur, které mohou mít k dispozici relevantní informace.
Pozměňovací návrh 59 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 2 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) specializované sítě příslušných orgánů členských států, která se vztahuje na dotyčné mořské oblasti nebo podoblasti.	b) specializované sítě příslušných orgánů členských států, která se vztahuje na pobřežní zóny, dotyčné mořské oblasti nebo podoblasti.
Pozměňovací návrh 60 Návrh směrnice Čl. 13 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy sousedící s pobřežní zónou nebo námořní oblastí třetí země vyvinou maximální úsilí o koordinaci svých územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží s touto třetí zemí v dotyčné mořské oblasti nebo podoblasti a související pobřežní zóně.	Členské státy sousedící s pobřežní zónou nebo námořní oblastí třetí země mají při přípravách svých územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží na paměti, že podobné plány a strategie v dotyčné mořské oblasti nebo podoblasti a související pobřežní zóně přijímá rovněž tato třetí země, aby se tak zabránilo sporům prostřednictvím iniciativ v oblasti spolupráce, které jsou patřičně podněcovány a podporovány ze strany EU.
	Komise aktivně podporuje dialog se třetími zeměmi s cílem zajistit sladění výše uvedených plánů a strategií.
Pozměňovací návrh 61 Návrh směrnice Čl. 15 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku v provádění této směrnice.	3. Nejpozději dva roky od zveřejnění této směrnice v Úředním věstníku Evropské unie Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku v jejím provádění.
Pozměňovací návrh 62 Návrh směrnice Článek 16
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 16	vypouští se
Prováděcí akty
1. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout ustanovení týkající se:
a) provozních specifikací pro správu údajů uvedených v článku 10, pokud nebyly stanoveny jinými právními předpisy EU, jako je směrnice 2007/2/ES nebo 2008/56/ES, o
– sdílení údajů a propojení se stávajícími postupy pro správu a sběr údajů; a
b) provozních kroků pro vytvoření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží a podávání zpráv o nich, pokud jde o:
soulad povinnosti podávat zprávy podle této směrnice a jiných příslušných právních předpisů Unie,
cykly sledování a revizí,
podmínky přeshraniční spolupráce,
veřejné konzultace.
2. Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají v souladu s postupem podle čl. 17 odst. 2.
Pozměňovací návrh 63 Návrh směrnice Článek 16 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 16a
	Prováděcí akty
	1. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijímat opatření týkající se fází procesu vypracování zpráv uvedených 15 této směrnice.
	2. Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají v souladu s postupem podle čl. 17 odst. 2.
Pozměňovací návrh 64 Návrh směrnice Čl. 18 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží uvedené v čl. 4 odst. 1 se vytvoří do 36 měsíců od vstupu této směrnice v platnost.	4. Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží uvedené v čl. 4 odst. 1 se vytvoří do 36 měsíců od vstupu právních, regulačních a správních předpisů potřebných k dodržování této směrnice v platnost.
Pozměňovací návrh 65 Návrh směrnice Příloha 1 – bod 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5) Koordinace na úrovni oblasti či podoblasti – vyžaduje se shrnutí mechanismů ustavených pro zajištění koordinace mezi členskými státy, pokud se na jejich vody vztahuje tato směrnice a spadají do stejné mořské oblasti či podoblasti.	5) Koordinace na úrovni oblasti či podoblasti – vyžaduje se shrnutí mechanismů ustavených pro zajištění koordinace mezi členskými státy, pokud se na jejich vody vztahuje tato směrnice a spadají do stejné pobřežní zóny, mořské oblasti či podoblasti.

POSTUP

Název	Územní plánování námořních prostor a integrované řízení pobřežních zón
Referenční údaje	COM(2013)0133 – C7-0065/2013 – 2013/0074(COD)
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání	TRAN 15.4.2013
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	PECH 15.4.2013
Navrhovatel(ka) Datum jmenování	Isabelle Thomas 9.4.2013
Projednání ve výboru	11.7.2013	5.9.2013
Datum přijetí	17.10.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	19 2 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Kriton Arsenis, Chris Davies, Carmen Fraga Estévez, Pat the Cope Gallagher, Dolores García-Hierro Caraballo, Marek Józef Gróbarczyk, Iliana Malinova Iotova, Werner Kuhn, Isabella Lövin, Gabriel Mato Adrover, Guido Milana, Crescenzio Rivellini, Ulrike Rodust, Raül Romeva i Rueda, Struan Stevenson, Isabelle Thomas, Jarosław Leszek Wałęsa
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Jim Higgins, George Lyon, Antolín Sánchez Presedo
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Maria Da Graça Carvalho, María Auxiliadora Correa Zamora, Francisco José Millán Mon, Bart Staes

POSTUP

Název	Územní plánování námořních prostor a integrované řízení pobřežních zón
Referenční údaje	COM(2013)0133 – C7-0065/2013 – 2013/0074(COD)
Datum předložení EP	12.3.2013
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání	TRAN 15.4.2013
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání	EMPL 15.4.2013	ENVI 15.4.2013	ITRE 15.4.2013	REGI 15.4.2013
	AGRI 15.4.2013	PECH 15.4.2013	PETI 15.4.2013
Nezaujetí stanoviska Datum rozhodnutí	EMPL 17.4.2013	ITRE 30.5.2013	REGI 29.5.2013	AGRI 10.4.2013
	PETI 2.7.2013
Zpravodaj(ové) Datum jmenování	Gesine Meissner 19.3.2013
Projednání ve výboru	5.9.2013
Datum přijetí	5.11.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	32 7 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Philip Bradbourn, Michael Cramer, Philippe De Backer, Luis de Grandes Pascual, Christine De Veyrac, Saïd El Khadraoui, Ismail Ertug, Knut Fleckenstein, Jacqueline Foster, Franco Frigo, Mathieu Grosch, Jim Higgins, Juozas Imbrasas, Dieter-Lebrecht Koch, Georgios Koumoutsakos, Werner Kuhn, Jörg Leichtfried, Gesine Meissner, Dominique Riquet, Petri Sarvamaa, Vilja Savisaar-Toomast, Olga Sehnalová, Brian Simpson, Keith Taylor, Giommaria Uggias, Peter van Dalen, Dominique Vlasto, Artur Zasada
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Jean-Jacob Bicep, Spyros Danellis, Michel Dantin, Markus Ferber, Zita Gurmai, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Geoffrey Van Orden, Bernadette Vergnaud
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Traian Ungureanu
Datum předložení	13.11.2013

Právní upozornění - Ochrana soukromí