ZPRÁVA o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním

22.6.2015 - (COM(2013)0813 – C7-0431/2013 – 2013/0402(COD)) - ***I

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodajka: Constance Le Grip


Postup : 2013/0402(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A8-0199/2015

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním

(COM(2013)0813 – C8-0431/2013 – 2013/0402(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–       s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2013)0813),

–       s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0431/2013),

–       s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–       s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. března 2014[1],

–       s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0199/2015),

1.      přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.      vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.      pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU[2]*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

2013/0402 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[3],

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů[4],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)      Podniky a neziskové výzkumné organizace investují do získání, rozvoje a využívání know-how a informací, které jsou měnou znalostní ekonomiky a znamenají konkurenční výhodu. Tyto investice do vytváření a využívání duševního kapitálu určují jejich konkurenceschopnost a inovační výkonnost na trhu, a tudíž návratnost investic, což představuje základní motivaci pro podnikový výzkum a vývoj. Podniky se uchylují k různým způsobům přivlastnění si výsledků svých inovačních činností v případě, že otevřenost neumožňuje plné využití jejich investic do výzkumu a inovací. Jedním z nich je využívání ▌práv duševního vlastnictví, jako jsou patenty, práva týkající se průmyslových vzorů nebo autorská práva. Jiným prostředkem je ochrana přístupu k znalostem, které jsou pro daný subjekt cenné a které nejsou obecně známy, a jejich využívání. Takovéto cenné know-how a obchodní informace, které nejsou zveřejněny a mají zůstat důvěrné, se označuje jako obchodní tajemství. Podniky si bez ohledu na velikost cení obchodní tajemství stejně jako patenty a jiné formy práv duševního vlastnictví a využívají důvěrnost jako nástroj řízení konkurenceschopnosti podniků a inovací ve výzkumu, jenž se vztahuje na rozmanitou škálu informací, které přesahují rámec technických znalostí a zahrnují obchodní údaje, jako jsou informace o odběratelích a dodavatelích, obchodních plánech nebo tržním výzkumu a strategii. Zejména malé a střední podniky si obchodního tajemství cení více a více se na něj spoléhají, protože použití práv duševního vlastnictví bývá drahé a malé a střední podniky často nemají dostatečné specializované lidské a finanční zdroje, které jsou pro správu a ochranu těchto práv zapotřebí. Ochranou takto široké škály know-how a obchodních informací, ať už jako doplňku nebo alternativy práv duševního vlastnictví, umožňuje obchodní tajemství tvůrci dosáhnout ze své tvorby a inovací zisku, a je proto obzvláště důležité pro konkurenceschopnost podniků, ale i pro výzkum a vývoj a pro výkonnost v oblasti inovací.

(2)      Otevřené inovace jsou katalyzátorem nových nápadů, které uspokojují potřeby spotřebitelů a řeší společenské výzvy, jenž jim umožňuje najít si cestu na trh. Mají zásadní vliv na vytváření nových znalostí a jsou základem vzniku nových a inovativních obchodních modelů založených na využívání společně vytvořených poznatků. ▌Výzkum založený na spolupráci, včetně přeshraniční spolupráce, je obzvláště důležitý při zvyšování úrovně podnikového výzkumu a vývoje na vnitřním trhu. Šíření znalostí a informací by se mělo považovat za nezbytný předpoklad pro zajištění dynamických, pozitivních a rovných příležitostí k rozvoji podnikání, zejména pro malé a střední podniky. Na vnitřním trhu, na němž jsou překážky této přeshraniční spolupráce omezeny na minimum a na němž není narušena spolupráce, by duševní tvorba a inovace měly podněcovat investice do inovativních procesů, služeb a výrobků. Toto prostředí, které je příznivé pro duševní tvorbu a inovace a nebrání pracovní mobilitě, je důležité rovněž při zvyšování zaměstnanosti a konkurenceschopnosti hospodářství Unie. Obchodní tajemství hraje důležitou úlohu při ochraně výměny znalostí mezi podniky, a to zejména malými a středními podniky, a výzkumnými ústavy v rámci výzkumu a vývoje a inovací na vnitřním trhu i mimo něj. Obchodní tajemství patří k nejvyužívanějším formám ochrany duševní tvorby a inovativního know-how ze strany podniků, současně je však stávajícím právním rámcem Unie nejméně chráněno před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním třetími osobami.

(3)      Inovativní podniky jsou v rostoucí míře vystaveny nepoctivým praktikám, které jsou zaměřeny na zneužití obchodního tajemství, jako je krádež, nepovolené kopírování, ekonomická špionáž, porušení požadavků na zachování důvěrnosti, bez ohledu na to, zda k nim dochází v Unii či mimo ni. K vyššímu riziku těchto praktik přispívá nejnovější vývoj, jako je globalizace, větší externí zajišťování služeb nebo činností, delší dodavatelské řetězce, větší využívání informačních a komunikačních technologií. Neoprávněné získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství ohrožuje schopnost právoplatného majitele obchodního tajemství získat výnosy plynoucí pro průkopníka z využívání výsledků jeho úsilí o inovace. Bez účinných a srovnatelných právních prostředků k ochraně obchodního tajemství v celé Unii jsou na vnitřním trhu narušeny pobídky k účasti na inovačních přeshraničních činnostech a obchodní tajemství nemůže naplnit svůj potenciál jakožto hybná síla hospodářského růstu a zaměstnanosti. Uvedené má odrazující efekt na inovace a tvořivost a investice se snižují, což má nepříznivý dopad na hladké fungování vnitřního trhu a narušuje to jeho růstový potenciál.

(4)      ▌Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen „dohoda TRIPS“) ▌obsahuje mimo jiné ustanovení o ochraně obchodního tajemství před jeho neoprávněným získáním, použitím nebo zveřejněním třetími osobami, která představují společné mezinárodní normy. Touto dohodou, která byla schválena rozhodnutím Rady 94/800/ES[5], jsou vázány všechny členské státy, jakož i samotná Unie. Některé členské státy mají právní předpisy na ochranu obchodního tajemství proti zneužití, avšak některé členské státy obchodní tajemství nedefinovaly a závazné právní předpisy proti zneužití obchodního tajemství nemají. To vytváří mezery a překážky bránící účinnému fungování vnitřního trhu. Aby tato směrnice mohla sloužit svému účelu důsledné ochrany obchodního tajemství v Unii, je rovněž vhodné definovat na úrovni Unie situace, za nichž je získání, použití a zveřejnění obchodního tajemství oprávněné či neoprávněné, a omezit dobu pro předkládání žádosti o zjednání nápravy.

(5)      ▌V právních předpisech členských států existují významné rozdíly, pokud jde o ochranu obchodního tajemství před neoprávněným získáním, použitím nebo zveřejněním jinými osobami. Ne všechny členské státy přijaly například vnitrostátní definice obchodního tajemství a/nebo jeho neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění, takže rozsah ochrany není snadno pochopitelný a mezi jednotlivými členskými státy se liší. Mimoto existuje nejednotnost, pokud jde o opravné prostředky podle občanského práva, které jsou k dispozici v případě neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství, jelikož ne ve všech členských státech jsou vždy k dispozici příkazy ke zdržení se určitého chování vydané třetím osobám, které nejsou konkurenty právoplatného majitele obchodního tajemství. Mezi členskými státy existují rovněž rozdíly, co se týká zacházení se třetími osobami, které získaly obchodní tajemství v dobré víře, následně však v době jeho použití zjistily, že jeho získání vyplývá z předchozího neoprávněného získání jinou stranou.

(6)      Vnitrostátní pravidla se liší rovněž s ohledem na to, zda mohou právoplatní majitelé obchodního tajemství požadovat zničení výrobků vyrobených třetími osobami, které používají obchodní tajemství neoprávněně, nebo navrácení či zničení dokumentů, souborů nebo materiálů obsahujících nebo uplatňujících neoprávněně získané nebo použité obchodní tajemství. Použitelná vnitrostátní pravidla pro výpočet náhrady škody nepřihlížejí vždy k nehmotné povaze obchodního tajemství, což ztěžuje prokázání skutečného ušlého zisku nebo bezdůvodného obohacení porušovatele, pokud nelze stanovit tržní hodnotu dotyčných informací. Pouze několik málo členských států umožňuje uplatňování abstraktních pravidel pro výpočet náhrady škody na základě přiměřeného honoráře nebo poplatku, který by mohl být splatný v případě, že by existovala licence na používání obchodního tajemství. Pravidla mnoha členských států mimoto nezaručují zachování důvěrnosti obchodního tajemství v případě, že majitel obchodního tajemství podá žalobu kvůli údajnému neoprávněnému získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství třetí osobou, což snižuje přitažlivost stávajících opatření a opravných prostředků a oslabuje nabízenou ochranu.

(7)      Rozdíly v právní ochraně obchodního tajemství zajišťované členskými státy znamenají, že obchodní tajemství nepožívá v celé Unii rovnocenné úrovně ochrany, což vede k roztříštěnosti vnitřního trhu v této oblasti a oslabuje celkový odrazující účinek pravidel. Vnitřní trh je nepříznivě dotčen, pokud tyto rozdíly snižují pobídky podniků k provádění přeshraničních hospodářských činností souvisejících s inovacemi, včetně spolupráce s partnery při výzkumu nebo výrobě, externího zajišťování služeb nebo činností či investování v jiných členských státech, jež závisí na využití informací chráněných jako obchodní tajemství. Přeshraniční výzkum a vývoj v rámci sítě i činnosti spojené s inovacemi, včetně související výroby a následného přeshraničního obchodu, jsou v Unii méně přitažlivé a obtížnější, což vede rovněž k neefektivitě inovací na úrovni Unie. V členských státech s relativně nižší úrovní ochrany, v nichž může být obchodní tajemství snadno ukradeno či jinak neoprávněně získáno, se zvyšuje také obchodní riziko. To má za následek neefektivní alokaci kapitálu na prorůstové inovace na vnitřním trhu kvůli vyšším výdajům na ochranná opatření k vyrovnání nedostatečné právní ochrany v některých členských státech. Zvýhodňuje to rovněž činnost nekalé konkurence, která po neoprávněném získání obchodního tajemství může šířit výsledné výrobky na vnitřním trhu. Rozdíly v legislativních režimech usnadňují taktéž dovoz výrobků ze třetích zemí do Unie prostřednictvím míst vstupu se slabší ochranou, pokud návrh, výroba nebo uvádění těchto výrobků na trh závisí na ukradeném či jinak neoprávněně získaném obchodním tajemství. Tyto rozdíly jsou celkově na újmu řádnému fungování vnitřního trhu.

(8)  Je vhodné stanovit na úrovni Unie pravidla, která sbližují vnitrostátní právní systémy s cílem zajistit na celém vnitřním trhu dostatečnou a jednotnou úroveň nápravy v případě neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Za tímto účelem je důležité stanovit homogenní definici obchodního tajemství, aniž by byl omezen předmět, který má být chráněn před zneužitím. Tato definice by proto měla být vytvořena tak, aby zahrnovala obchodní informace, technické informace a know-how, pokud existuje oprávněný zájem na zachování důvěrnosti i legitimní očekávání zachování důvěrnosti. Takové informace nebo know-how by navíc měly mít komerční hodnotu, ať již skutečnou nebo potenciální. Tyto informace nebo know-how je třeba považovat za informace nebo know-how s komerční hodnotou, zejména pokud může jejich neoprávněné získání, použití nebo zveřejnění poškodit zájmy osoby, která je má právoplatně ve své moci, nebo pokud ohrožuje její vědecký a technický potenciál, obchodní nebo finanční zájmy, strategické pozice nebo konkurenceschopnost. Tato definice by měla z podstaty věci vylučovat banální informace a neměla by se vztahovat na znalosti a dovednosti, které zaměstnanci získají v rámci své obvyklé pracovní činnosti a které jsou obecně známé nebo snadno přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají.

(9)      Je rovněž důležité stanovit okolnosti, za nichž je právní ochrana odůvodněná. Z tohoto důvodu je nutné stanovit jednání a postupy, které se považují za neoprávněné získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. ▌

(9a)  Je důležité jasně stanovit, že opatřeními přijatými na ochranu obchodního tajemství před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním by nemělo být dotčeno uplatňování právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, které vyžadují zveřejnění informací, včetně obchodního tajemství, nebo jejich předání veřejným orgánům, dále právních předpisů, které umožňují veřejným orgánům shromažďovat informace pro účely plnění jejich úkolů, nebo právních předpisů, které umožňují, aby tyto veřejné orgány příslušné informace dále zveřejňovaly. Toto se týká zejména právních předpisů o zveřejňování informací souvisejících s podnikáním ze strany orgánů a subjektů Unie nebo vnitrostátních veřejných orgánů, které mají tyto informace k dispozici na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001[6], nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006[7] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES[8] nebo jiných právních předpisů týkajících se přístupu veřejnosti k dokumentům nebo povinností vnitrostátních veřejných orgánů v oblasti transparentnosti.

(9b)  Získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství, pokud jej vyžaduje nebo umožňuje zákon, by dále mělo být posuzováno pro účely této směrnice jako oprávněné, aniž je dotčena jakákoli povinnost zachovávat mlčenlivost, pokud jde o obchodní tajemství nebo jakékoli omezení jeho použití, které příjemci informace ukládá právo Unie nebo vnitrostátní právní předpisy. Tato směrnice zejména nezbavuje veřejné orgány povinnosti zachovávat mlčenlivost, jejímž předmětem jsou informace, které jim předali majitelé obchodního tajemství, bez ohledu na to, zda jsou tyto povinnosti definovány ve vnitrostátním právu, nebo v právu Unie. To se týká mimo jiné povinnosti zachovávat mlčenlivost ohledně informací předaných veřejným zadavatelům v rámci zadávání veřejných zakázek, která je zakotvena např. ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU[9], ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU[10] a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU[11].

(9c)  Tato směrnice nestanoví trestní postihy vůči osobám, které neoprávněně získaly, použily nebo zveřejnily obchodní tajemství. Není jí proto dotčeno právo členských států doplnit tuto občanskoprávní a obchodněprávní složku opatřeními v rámci trestního práva. Pokud členské státy taková opatření vypracují, měly by vzít plně v úvahu záruky stanovené touto směrnicí, aby byla zaručena odpovídající rovnováha mezi ochranou obchodního tajemství a svobodou podnikání, projevu a informací.

(10)    V zájmu inovací a na podporu hospodářské soutěže by ustanovení této směrnice neměla zakládat výlučné právo na know-how nebo informace chráněné jako obchodní tajemství. I nadále je proto možný nezávislý objev téhož know-how a informací a konkurenti majitele obchodního tajemství mohou u legálně získaného výrobku použít rovněž reverzní inženýrství. Nicméně ačkoli je třeba podporovat zdravou konkurenci založenou na oprávněném používání údajů, včetně údajů získaných prostřednictvím reverzního inženýrství, je nezbytné potírat nekalé obchodní postupy.

(10a)  V některých průmyslových odvětví, kde tvůrci a inovátoři nemohou mít prospěch z výlučných práv a kde inovace tradičně závisejí na obchodním tajemství, se mohou v dnešní době výrobky, které jsou uvedeny na trh, stát snadno předmětem reverzního inženýrství. V těchto případech mohou být tito tvůrci a inovátoři oběťmi takových postupů, jako je padělání nebo otrocké napodobování, které se přiživují na jejich pověsti a inovačním úsilí. Některé vnitrostátní právní předpisy v oblasti nekalé hospodářské soutěže se těmito postupy zabývají. Ačkoli cílem této směrnice není reforma nebo harmonizace právních předpisů v oblasti nekalé hospodářské soutěže obecně, bylo by vhodné, aby Komise důkladně přezkoumala, zda je v této oblasti nezbytné přijmout opatření na úrovni Unie.

(11)    V souladu se zásadou proporcionality by opatření a opravné prostředky, jež mají chránit obchodní tajemství, měly být přizpůsobeny tak, aby splňovaly cíl spočívající v hladkém fungování vnitřního trhu pro výzkum a inovace, zejména svým odrazujícím účinkem před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním obchodního tajemství, aniž by byla ohrožena nebo poškozena základní práva a svobody nebo veřejný zájem, jako je veřejná bezpečnost, ochrana spotřebitelů, veřejné zdraví a ochrana životního prostředí, a aniž by byla dotčena mobilita pracovníků. V tomto ohledu opatření a opravné prostředky zajišťují, že příslušné justiční orgány berou v úvahu faktory, jako jsou hodnota obchodního tajemství, závažnost jednání vedoucího k jeho neoprávněnému získání, použití nebo zveřejnění a rovněž dopad tohoto jednání. Je třeba taktéž zajistit, aby příslušné justiční orgány měly při zvažování zájmů účastníků soudního sporu a rovněž zájmů třetích stran, případně včetně spotřebitelů, prostor pro uvážení.

(12)    Hladké fungování vnitřního trhu by bylo narušeno, pokud by stanovená opatření a opravné prostředky byly použity ke sledování nezákonných úmyslů, jako je vytváření neodůvodněných překážek vnitřního trhu nebo mobility pracovních sil, jež nejsou slučitelné s cíli této směrnice. Je proto důležité zajistit, aby byly justiční orgány zmocněny k ukládání sankcí za jejich zneužívání ze strany žalobců, kteří nejednají v dobré víře a podají zjevně neopodstatněné žaloby. ▌

(12a)  Opatření a opravné prostředky stanovené v této směrnici by neměly omezovat whistleblowing. Ochrana obchodního tajemství by se proto neměla vztahovat na případy, kdy je zveřejnění obchodního tajemství ve veřejném zájmu, je-li tím odhaleno přímo související pochybení nebo protiprávní jednání. To by nemělo bránit příslušným justičním orgánům v povolení výjimky z uplatňování těchto opatření, postupů a opravných prostředků, pokud měl žalovaný všechny důvody domnívat se v dobré víře, že jeho jednání splňuje odpovídající kritéria stanovená v této směrnici.

(12b)  Je důležité, aby členské státy respektovaly svobodu tisku a sdělovacích prostředků zakotvenou v čl. 11 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie, aby tak bylo zajištěno, že směrnice nebude omezovat práci novinářů, a to zejména s ohledem na vyšetřování, ochranu zdrojů a právo veřejnosti na informace.

(12c)   Větší využívání on-line služeb k podnikání a výzkumu, ukládání důvěrnějších údajů na virtuálních úložištích a rozsáhlejší využívání elektronického obchodování a digitalizace jako celek vyžadují harmonizované právní předpisy v celé Unii, které by chránily proti neoprávněnému využívání obchodního tajemství, a následně zajistily důvěru a ochranu mezi podniky a spotřebiteli a podpořily vznik jednotného digitálního trhu, který je jedním ze základů účinně fungujícího vnitřního trhu.

(13)    V zájmu hladkého fungování vnitřního trhu pro výzkum a inovace a v zájmu právní jistoty a vzhledem ke skutečnosti, že se očekává, že právoplatní majitelé obchodního tajemství postupují s řádnou péčí, co se týká zachování důvěrnosti jejich cenného obchodního tajemství a sledování jeho používání, jeví se jako vhodné omezit možnost iniciovat opatření na ochranu obchodního tajemství na ▌dobu tří let ode dne, k němuž se majitelé obchodního tajemství dozvěděli nebo mohli dozvědět o neoprávněném získání, použití nebo zveřejnění jejich obchodního tajemství třetí osobou.

(14)    Možnost ztráty důvěrnosti obchodního tajemství během soudního sporu často právoplatné majitele obchodního tajemství odrazuje od zahájení řízení na ochranu tohoto tajemství, což ohrožuje účinnost stanovených opatření a opravných prostředků. Z tohoto důvodu je nezbytné stanovit (s výhradou náležitých záruk zajišťujících právo na spravedlivý proces) zvláštní požadavky, které mají chránit důvěrnost obchodního tajemství, jež je předmětem soudního sporu, v průběhu soudního řízení zahájeného na jeho ochranu. Tyto požadavky by měly zahrnovat možnost omezit přístup k důkazům nebo soudnímu jednání či zveřejnit pouze části soudních rozhodnutí, které nemají důvěrnou povahu. Vzhledem k tomu, že hlavním cílem těchto postupů je posoudit povahu informací, které jsou předmětem sporu, neměla by tato omezení bránit tomu, aby nejméně jedna osoba z každé strany a její právní zástupce měli plný přístup ke všem dokumentům v uvedeném spisu. Rovněž soudce by se měl při ukládání těchto omezení ujistit, že každá ze stran má odpovídající zastoupení. Tato ochrana by měla platit i po skončení soudního řízení, a to po dobu, kdy nejsou informace, na něž se vztahuje obchodní tajemství, veřejně přístupné.

(15)    Neoprávněné získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství třetí osobou by pro jeho právoplatného majitele mohlo mít ničivé účinky, jelikož po jeho zveřejnění již nelze obnovit situaci, která existovala před ztrátou obchodního tajemství. Proto je nezbytné stanovit rychlá a dostupná předběžná opatření k okamžitému ukončení neoprávněného získávání, používání nebo zveřejňování obchodního tajemství. Tento opravný prostředek musí být k dispozici, aniž by bylo nutno čekat na rozhodnutí ve věci samé, přičemž je náležitě respektováno právo na obhajobu a zásada proporcionality s přihlédnutím k charakteristikám daného případu. Nezbytná může být rovněž jistota ve výši, která postačuje k uhrazení nákladů a újmy způsobené žalovanému neopodstatněným návrhem, zejména v případě, kdy by prodlení způsobilo právoplatnému majiteli obchodního tajemství nenapravitelnou škodu.

(16)    Z téhož důvodu je rovněž důležité stanovit opatření s cílem zamezit dalšímu neoprávněnému používání nebo zveřejňování obchodního tajemství. Aby byla opatření ukládající zákaz účinná a přiměřená, měla by být jejich doba trvání ▌dostatečná pro odstranění případné obchodní výhody, která mohla třetí osobě plynout z neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství, včetně případů, kdy je obchodní tajemství používáno k poskytování služeb, a měla by být časově omezena, aby se zabránilo vytváření neodůvodněných překážek hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Opatření tohoto druhu by nemělo být vykonatelné v případě, že informace, na něž se původně vztahovalo obchodní tajemství, jsou veřejně přístupné z důvodů, které nelze přičítat žalovanému.

(17)    Obchodní tajemství může být neoprávněně použito k navržení, výrobě, rozvoji nebo uvádění na trh služeb nebo výrobků či jejich části, jež mohou být šířeny na vnitřním trhu, a mít tudíž nepříznivý dopad na obchodní zájmy majitele obchodního tajemství a fungování vnitřního trhu. Pokud bylo prokázáno neoprávněné získání a pokud má dotyčné obchodní tajemství značný dopad na jakost, hodnotu nebo cenu výsledného výrobku nebo na snížení nákladů, usnadnění nebo urychlení procesů jeho výroby či uvádění na trh, je v těchto případech důležité zmocnit justiční orgány k nařízení náležitých opatření s cílem zajistit, aby tyto výrobky nebyly uváděny na trh nebo aby z něho byly staženy. Vzhledem ke globální povaze obchodu je rovněž nutné, aby tato opatření zahrnovala zákaz dovozu těchto výrobků do Unie nebo jejich skladování za účelem nabízení nebo uvádění na trh. S ohledem na zásadu proporcionality by nápravná opatření neměla znamenat nutně zničení výrobků, pokud existují jiné schůdné možnosti, jako je úprava výrobku tak, aby byla odstraněna vlastnost porušující právo, nebo použití výrobků mimo trh, například prostřednictvím darování charitativním organizacím.

(18)    Určitá osoba mohla původně získat obchodní tajemství v dobré víře, následně (včetně po doručení oznámení původního majitele obchodního tajemství) však zjistí, že její znalost dotyčného obchodního tajemství je odvozena ze zdrojů, které dotyčné obchodní tajemství používají či zveřejňují neoprávněně. Aby se zamezilo tomu, že by v tomto případě mohla stanovená nápravná opatření nebo příkazy způsobit této osobě nepřiměřenou újmu, měly by členské státy ve vhodných případech umožnit, aby jako alternativní opatření byla poškozené straně poskytnuta peněžitá náhrada škody, pokud tato náhrada nepřesáhne výši honorářů nebo poplatků, jež by byly splatné v případě, že by tato osoba získala povolení k použití dotyčného obchodního tajemství, a to za dobu, po kterou mohl původní majitel obchodního tajemství zabránit jeho používání. Pokud by však neoprávněné použití obchodního tajemství představovalo porušení jiných předpisů než ustanovení obsažených v této směrnici nebo by pravděpodobně poškodilo spotřebitele, nemělo by být toto neoprávněné použití přípustné.

(19)    Aby se zamezilo tomu, že osoba, která věděla nebo měla vědět, že neoprávněně získává, používá nebo zveřejňuje obchodní tajemství, má z tohoto jednání prospěch, a aby bylo zajištěno, že situace, v níž se nachází poškozený majitel obchodního tajemství, co nejvíce odpovídá situaci, jaká by existovala v případě, pokud by k tomuto jednání nedošlo, je nezbytné stanovit přiměřenou náhradu škody za újmu způsobenou v důsledku protiprávního jednání. Výše náhrady škody přiznané poškozenému majiteli obchodního tajemství by měla přihlížet ke všem relevantním faktorům, jako je ztráta příjmů majitele obchodního tajemství nebo neoprávněný zisk porušovatele a případně morální újma způsobená majiteli obchodního tajemství. Alternativně by například v případě, kdy je vzhledem k nehmotné povaze obchodního tajemství obtížné stanovit výši skutečné vzniklé újmy, mohla být výše náhrady škody odvozena z prvků, jako jsou honoráře nebo poplatky, které by byly splatné, pokud by porušovatel požádal o povolení k použití dotyčného obchodního tajemství. Cílem není zavést povinnost poskytnout náhradu škody s represivní funkcí, nýbrž zajistit náhradu škody na základě objektivního kritéria s přihlédnutím k výdajům, které majitel obchodního tajemství vynaložil, jako jsou náklady na určení a výzkum.

(20)    Aby rozhodnutí soudu působilo na budoucí porušovatele jako doplňkový odrazující prostředek a přispělo k informovanosti široké veřejnosti, je užitečné toto rozhodnutí v případech týkajících se neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství publikovat, případně včetně prostřednictvím inzerce, pokud toto publikování nemá za následek zveřejnění obchodního tajemství, ani nemá nepřiměřený nepříznivý dopad na soukromí a pověst fyzických osob. Je také třeba zvýšit povědomí, zejména u malých a středních podniků, o možnostech náhrady a opravných prostředků v případech neoprávněného získání, použití a zveřejnění obchodního tajemství.

(21)    Účinnost opatření a opravných prostředků, jež mají k dispozici majitelé obchodního tajemství, by mohla být narušena v případě nedodržení příslušných rozhodnutí vydaných justičními orgány. Z tohoto důvodu je nezbytné zajistit, aby tyto orgány měly náležitou pravomoc ukládat sankce.

(22)    V zájmu usnadnění jednotného uplatňování opatření na ochranu obchodního tajemství je vhodné stanovit systémy spolupráce a výměny informací mezi členskými státy na straně jedné a mezi členskými státy a Komisí na straně druhé, a to zejména vytvořením sítě zpravodajů určených členskými státy. Za účelem přezkumu, zda tato opatření plní zamýšlený cíl, by Komise měla případně s pomocí Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví přezkoumat uplatňování směrnice a účinnost přijatých vnitrostátních opatření.

(23)    Tato směrnice dodržuje základní lidská práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie, především právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, svobodu projevu a informací, včetně svobody sdělovacích prostředků, právo svobodné volby povolání a právo pracovat, svobodu podnikání, právo na vlastnictví, právo na řádnou správu, právo na přístup ke spisu a zachování obchodního tajemství, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a právo na obhajobu.

(24)    Je důležité, aby bylo dodrženo právo na soukromí a ochranu osobních údajů u osoby, která je účastníkem soudního sporu týkajícího se neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství a jejíž osobní údaje jsou zpracovávány. Zpracovávání osobních údajů, které se uskutečňuje v členských státech v rámci této směrnice a pod dohledem příslušných orgánů členských států, zejména nezávislých orgánů veřejné moci, které určí členské státy, upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES[12].

(25)    Jelikož cíle této směrnice, totiž dosažení hladkého fungování vnitřního trhu stanovením dostatečné a srovnatelné úrovně nápravy na celém vnitřním trhu v případě neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(26)    Tato směrnice by neměla usilovat o stanovení harmonizovaných pravidel týkajících se justiční spolupráce, soudní příslušnosti, uznávání a výkonu rozsudků v občanských a obchodních věcech ani se zabývat rozhodným právem. Na oblast, kterou se zabývá tato směrnice, by se měly v zásadě vztahovat ostatní nástroje Unie, které obecně upravují tyto záležitosti.

(27)    Touto směrnicí by nemělo být dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže, zejména článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie. Opatření stanovená touto směrnicí by se neměla používat k nepatřičnému omezování hospodářské soutěže v rozporu se Smlouvou.

(27a)  Touto směrnicí by neměl být dotčen volný pohyb pracovníků a svoboda usazování, stanovené zejména v článcích 48 a 49 Smlouvy o fungování Evropské unie a v článku 15 Listiny základních práv Evropské unie. To je třeba zohlednit při uplatňování opatření, postupů a nápravných opatření, která stanoví tato směrnice.

(28)    Opatřeními přijatými na ochranu obchodního tajemství před neoprávněným získáním, zveřejněním a použitím by nemělo být dotčeno uplatňování jakýchkoli jiných příslušných právních předpisů v jiných oblastech, včetně ochrany životního prostředí a odpovědnosti za životní prostředí, ochrany spotřebitele, požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost, ochrany zdraví, práv duševního vlastnictví, soukromí, přístupu k dokumentům a informacím a smluvního práva. Pokud se však překrývá oblast působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES[13] a oblast působnosti této směrnice, má tato směrnice přednost jako lex specialis.

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Kapitola I

Předmět a oblast působnosti

Článek 1Předmět

a oblast působnosti

1.        Tato směrnice stanoví pravidla týkající se ochrany nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před neoprávněným získáním, ▌použitím a zveřejněním.

2.        Touto směrnicí nejsou dotčeny:

a)        svoboda a pluralita sdělovacích prostředků zakotvené v čl. 11 odst. 2 Listiny základních práv;

b)        uplatňování unijních nebo vnitrostátních právních předpisů, které požadují, aby majitelé tajemství poskytovali ve veřejném zájmu informace, včetně obchodních tajemství, veřejným, správním nebo justičním orgánům pro účely plnění jejich úkolů;

c)        zveřejňování informací souvisejících s podnikáním ze strany orgánů a subjektů Unie nebo vnitrostátních veřejných orgánů, které mají tyto informace k dispozici, v souladu s povinnostmi a výsadami stanovenými v právních předpisech Unie nebo členských států;

d)        používání informací, znalostí, zkušeností a dovedností čestně získaných zaměstnanci při obvyklém průběhu jejich předchozího zaměstnání nebo jiného smluvního vztahu, na které se nevztahuje definice obchodního tajemství stanovená v čl. 2 odst. 1;

e)        autonomie sociálních partnerů ani jejich právo uzavírat kolektivní smlouvy v souladu s právními předpisy a postupy Unie a členských států;

f)         povinnosti členských států zajistit účinnou ochranu proti nekalé hospodářské soutěži v souladu s jejich mezinárodními závazky;

g)        trestněprávní předpisy členských států. Členské státy však nesmí omezovat výjimky uvedené v článku 4 uplatňováním trestněprávních ustanovení, která postihují neoprávněné získání, použití a zveřejnění obchodního tajemství podle čl. 2 odst. 1.

Tato směrnice nestanoví žádný důvod, který by opravňoval majitele obchodního tajemství odmítnout zveřejnit informace, pokud takové zveřejnění vyžadují právní předpisy nebo správní či justiční orgány při výkonu svých úkolů. Takovým zveřejněním nebude dotčena jakákoli povinnost nezveřejňovat dále informace nebo omezit její používání, kterou příjemci dotčené informace mohou ukládat právní předpisy Unie nebo členských států.

3.        Pro účely této směrnice se získání obchodního tajemství pokládá se oprávněné, pokud k němu vedl kterýkoli z následujících prostředků:

a)        nezávislý objev nebo vytvoření;

b)        pozorování, zkoumání, demontáž nebo testování výrobku nebo předmětu, který byl zpřístupněn veřejnosti nebo který je právoplatně v držbě osoby, která informace získala a není vázána právoplatnou povinností omezit získání obchodního tajemství;

c)        výkon práva pracovníků nebo zástupců pracovníků na informování a na projednávání v souladu s právními předpisy nebo postupy Unie a členských států;

d)        jakýkoli jiný postup, který je za daných okolností v souladu se zásadami poctivého obchodního styku.

Získání, použití a zveřejnění obchodního tajemství se považuje za oprávněné, jestliže toto získání, použití nebo zveřejnění vyžaduje či povoluje právo Unie nebo vnitrostátní právní předpisy, aniž je dotčena jakákoli jiná povinnost nezveřejňovat obchodní tajemství nebo omezit jeho použití, kterou mohou ukládat právní předpisy Unie nebo členských států.

Článek 2Definice

Pro účely této směrnice se:

1)          „obchodním tajemstvím“ rozumí know-how a obchodní informace, které splňují všechny tyto požadavky:

a)     jsou tajné v tom smyslu, že nejsou jako celek nebo jako přesná sestava a souhrn jejich částí obecně známy nebo běžně přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají;

b)     mají komerční hodnotu proto, že jsou tajné;

c)     osoby, které je mají právoplatně ve své moci, podnikly za daných okolností přiměřené kroky, aby je udržely v tajnosti;

Zkušenosti a dovednosti čestně získané zaměstnanci při obvyklém průběhu jejich zaměstnání se za obchodní tajemství nepovažují.

2)          „majitelem obchodního tajemství“ rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má obchodní tajemství pravoplatně ve své moci;

3)          „porušovatelem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba, která neoprávněně získala, použila nebo zveřejnila obchodní tajemství;

4)          „výrobkem porušujícím právo“ rozumí výrobek, jehož koncepce, charakteristické znaky, fungování, výrobní proces nebo uvedení na trh má významný prospěch z obchodního tajemství, které bylo získáno, použito nebo zveřejněno neoprávněně.

Kapitola II

Neoprávněné získání, použití a zveřejnění obchodního tajemství

Článek 3Neoprávněné získání, použití a zveřejnění obchodního tajemství

1.          Členské státy zajistí, aby majitelé obchodního tajemství mohli požádat o opatření, postupy a opravné prostředky stanovené v této směrnici s cílem zamezit neoprávněnému získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství či dosáhnout náhrady škody vzniklé takovýmto jednáním.

2.          Získání obchodního tajemství bez souhlasu jeho majitele se považuje za neoprávněné v případě:

a)     neoprávněného přístupu k dokumentům, předmětům, materiálům, látkám nebo elektronickým souborům, které jsou právoplatně v moci majitele obchodního tajemství a které obsahují obchodní tajemství nebo z nichž lze obchodní tajemství odvodit, či jejich zkopírování;

b)     krádeže;

c)     úplatkářství;

d)     podvodného jednání;

e)     porušení dohody o zachování důvěrnosti či jiné povinnosti týkající se zachování důvěrnosti nebo navádění k takovémuto porušení;

f)      jakéhokoli jiného jednání, které se za daných okolností považuje za porušení zásad poctivého obchodního styku.

3.          Použití nebo zveřejnění obchodního tajemství se považuje za neoprávněné, pokud se ho dopustí bez souhlasu jeho majitele ▌osoba, u níž bylo shledáno, že splňuje některou z těchto podmínek:

a)      získala obchodní tajemství neoprávněně;

b)     jedná v rozporu s právně platnou dohodou o zachování důvěrnosti či jakoukoli jinou povinností týkající se zachování důvěrnosti obchodního tajemství;

c)     jedná v rozporu s právně platnou smluvní či jakoukoli jinou povinností týkající se omezení použití obchodního tajemství.

3a.        Odstavec 3 neposkytuje majiteli obchodního tajemství oprávnění k tomu, aby omezoval využívání čestně nabytých zkušeností a dovedností ze strany zaměstnanců v průběhu jejich zaměstnání ani aby zaměstnancům s ohledem na jejich nové pracovní místo ukládal další omezení doplňující ta, jež jsou stanovena v jejich pracovní smlouvě, v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a členského státu.

4.          Získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství se považuje za neoprávněné rovněž tehdy, pokud určitá osoba v době jeho získání, použití nebo zveřejnění věděla nebo měla za daných okolností vědět, že obchodní tajemství bylo přímo či nepřímo získáno od jiné osoby, která obchodní tajemství používala nebo zveřejnila neoprávněně ve smyslu odstavce 3.

5.          Za neoprávněné použití obchodního tajemství se považuje ▌výroba, nabízení nebo uvádění výrobků porušujících právo na trh nebo dovoz, vývoz či skladování takovýchto výrobků za uvedeným účelem, pokud osoba, která provádí tyto činnosti, věděla nebo měla za daných okolností vědět, že obchodní tajemství bylo použito neoprávněně ve smyslu odstavce 3.

Článek 4

Výjimky

Členské státy zajistí, aby použití opatření, postupů a opravných prostředků stanovených v této směrnici nebylo možno požadovat tehdy, pokud k údajnému získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství došlo v některém z těchto případů:

a)     při uplatňování svobody projevu a informací, včetně svobody sdělovacích prostředků, v souladu s Listinou základních práv Evropské unie;

b)     za účelem odhalení pochybení, podvodu nebo protiprávního jednání ▌, pokud ▌žalovaný jednal ve veřejném zájmu

c)     obchodní tajemství bylo zveřejněno pracovníky jejich zástupcům v rámci legitimního výkonu jejich zastupitelských funkcí v souladu s právními předpisy Unie a členského státu, pokud takové zveřejnění bylo pro tento výkon nezbytné;

e)     za účelem ochrany oprávněného veřejného či jakéhokoli jiného zájmu, jenž je jako takový uznán na základě právních předpisů Unie či členského státu a judikatury.

Kapitola III

Opatření, postupy a opravné prostředky

Oddíl 1Obecná ustanovení

Článek 5Obecná povinnost

1.          Členské státy stanoví opatření, postupy a opravné prostředky, které jsou nezbytné k zajištění dostupnosti nápravy podle občanského práva v případě neoprávněného získání, použití a zveřejnění obchodního tajemství.

2.          Tato opatření, postupy a opravné prostředky:

a)     musí být spravedlivé a nestranné;

b)     nesmí být zbytečně složité nebo nákladné ani mít za následek nepřiměřené lhůty nebo neodůvodněné průtahy;

c)     musí být účinné a odrazující.

Článek 6Přiměřenost a zneužívání soudního řízení

1.          Členské státy zajistí, aby opatření, postupy a opravné prostředky stanovené v souladu s touto směrnicí, byly příslušnými justičními orgány uplatňovány způsobem, který:

a)     je přiměřený;

b)     zamezuje vytváření překážek pro dovolený obchod, hospodářskou soutěž a mobilitu pracovníků;

c)     poskytuje záruky znemožňující jejich zneužívání.

2.          Členské státy zajistí, aby v případě, že příslušné justiční orgány rozhodnou, že žaloba týkající se neoprávněného získání, zveřejnění nebo použití obchodního tajemství je zjevně neopodstatněná, a shledají, že žalobce zahájil soudní řízení neoprávněně či ve zlém úmyslu ▌, jsou příslušné justiční orgány oprávněny přijmout tato opatření:

a)     uložit žalobci sankce;

b)     nařídit rozšíření informací týkajících se rozhodnutí přijatého podle článku 14.

Opatřeními uvedenými v prvním pododstavci není dotčena možnost žalovaného požadovat náhradu škody ▌. Členské státy mohou stanovit, že tato opatření mají být určena v samostatném řízení.

Článek 7Promlčecí lhůta

Členské státy zajistí, aby kroky za účelem uplatnění opatření, postupů a opravných prostředků stanovených v této směrnici mohly být podniknuty ve lhůtě tří let ode dne, k němuž se žalobce dověděl nebo měl dovědět o poslední skutečnosti vedoucí k těmto krokům.

Členské státy stanoví pravidla pro pozastavení a přerušení promlčecí lhůty.

Článek 8Zachování důvěrnosti obchodního tajemství v průběhu soudního řízení

1.          Členské státy zajistí, aby účastníci řízení, jejich právní zástupci či právníci, soudní úředníci, svědci, znalci a další osoby účastnící se soudního řízení, které se týká neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství, nebo mající přístup k dokumentům, jež jsou součástí tohoto řízení, nesměli použít ani zveřejnit obchodní tajemství či údajné obchodní tajemství, jež bylo příslušnými justičními orgány na základě řádně odůvodněné žádosti podané účastníkem řízení označeno jako důvěrné a o němž se dověděli v důsledku této účasti nebo přístupu. Členské státy mohou rovněž příslušným justičním orgánům umožnit, aby taková opatření přijímaly z vlastního podnětu.

Povinnost uvedená v prvním pododstavci zůstává v platnosti i po ukončení soudního řízení. Zaniká však v kterékoli z těchto situací:

a)     je-li konečným rozhodnutím soudu shledáno, že údajné obchodní tajemství nesplňuje požadavky stanovené v čl. 2 odst. 1;

b)     pokud se postupem času dotyčné informace stanou obecně známými nebo snadno přístupnými pro osoby v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají.

2.          Členské státy rovněž zajistí, aby příslušné justiční orgány mohly na základě řádně odůvodněné žádosti některého z účastníků řízení přijmout zvláštní opatření, která jsou nezbytná k zachování důvěrnosti obchodního tajemství nebo údajného obchodního tajemství použitého nebo zmíněného v průběhu soudního řízení, které se týká neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Členské státy mohou rovněž umožnit příslušným justičním orgánům, aby taková opatření přijímaly z vlastního podnětu.

Opatření uvedená v prvním pododstavci zahrnují přinejmenším možnost:

a)     omezit přístup k dokumentům obsahujícím obchodní tajemství nebo údajné obchodní tajemství, které předložili účastníci řízení nebo třetí osoby, a to zcela nebo částečně, na omezený počet osob, pokud k těmto dokumentům má neomezený přístup alespoň jedna osoba za každého účastníka řízení, a – je-li to vhodné s ohledem na dané řízení – jeho právníci a/nebo právní zástupci a soudní úředníci;

b)     omezit přístup na soudní jednání, pokud během něj může být sdělováno obchodní tajemství nebo údajné obchodní tajemství, a k příslušným záznamům nebo přepisům na omezený počet osob, pokud do této skupiny spadá alespoň jedna osoba za každého účastníka řízení a – je-li to vhodné s ohledem na dané řízení – jeho právníci a/nebo právní zástupci;

c)     zpřístupnit třetím stranám verzi soudního rozhodnutí bez důvěrných údajů, v níž jsou vynechány nebo redigovány části obsahující informace definované jako obchodní tajemství.

3.          Příslušné justiční orgány při rozhodování, zda opatření k zachování obchodního tajemství přijmou, či je zamítnou, a při posuzování jejich přiměřenosti vezmou v úvahu potřebu zajistit právo na účinnou právní ochranu a na spravedlivý proces, oprávněné zájmy účastníků řízení a případně třetích osob a možnou újmu způsobenou některému účastníkovi řízení a případně třetím osobám přijetím dotyčných opatření, nebo jejich zamítnutím.

4.          Osobní údaje podle odstavců 1, 2 a 3 jsou zpracovávány v souladu se směrnicí 95/46/ES.

Oddíl 2Předběžná a zajišťovací opatření

Článek 9Předběžná a zajišťovací opatření

1.          Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány mohly na žádost majitele obchodního tajemství údajnému porušovateli nařídit některé z těchto předběžných a zajišťovacích opatření:

a)     předběžné ukončení nebo případně předběžný zákaz používání nebo zveřejňování obchodního tajemství;

b)     zákaz vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobky porušující právo či takovéto výrobky za uvedeným účelem dovážet, vyvážet nebo skladovat;

c)     zabavení nebo odevzdání výrobků podezřelých z porušení práv, včetně výrobků dovezených, s cílem zabránit jejich vstupu na trh nebo oběhu na trhu.

2.          Členské státy zajistí, aby justiční orgány mohly vedle opatření uvedených v odstavci 1 další údajné neoprávněné získávání, používání nebo zveřejňování obchodního tajemství podmínit složením jistoty, která má zajistit poskytnutí náhrady škody majiteli obchodního tajemství. Zveřejňování obchodního tajemství proti složení jistoty není možné.

Článek 10Podmínky použití a záruky

1.          Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány měly s ohledem na opatření uvedená v článku 9 pravomoc žalobce požádat o předložení důkazů, které lze považovat za přiměřeně dostupné, aby se mohly s dostatečnou mírou jistoty přesvědčit o tom, že obchodní tajemství existuje, že žalobce je právoplatným majitelem tohoto obchodního tajemství a že obchodní tajemství bylo získáno neoprávněně, že bylo použito nebo zveřejněno neoprávněně nebo že hrozí jeho neoprávněné získání, použití nebo zveřejnění.

2.          Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány musely při rozhodování, zda žádosti vyhoví, nebo ji zamítnou, a při posuzování její přiměřenosti vzít v úvahu konkrétní okolnosti případu. Jejich posuzování případně zohledňuje hodnotu obchodního tajemství, opatření přijatá za účelem jeho ochrany nebo jiná specifika obchodního tajemství a úmyslné či neúmyslné jednání žalovaného při jeho získání, zveřejnění nebo použití obchodního tajemství, dopad jeho neoprávněného zveřejnění nebo použití, oprávněné zájmy účastníků řízení a případný dopad schválení nebo zamítnutí opatření na účastníky řízení, oprávněné zájmy třetích osob, veřejný zájem a ochranu základních práv, včetně svobody projevu a informací.

3.          Členské státy zajistí, aby předběžná opatření uvedená v článku 9 byla na žádost žalovaného zrušena nebo jiným způsobem přestala být účinná, pokud:

a)     žalobce nezahájil u příslušného justičního orgánu řízení vedoucí k rozhodnutí ve věci samé v přiměřené lhůtě, o níž rozhodne justiční orgán nařizující opatření, pokud to právo členského státu umožňuje, nebo pokud takováto lhůta nebyla stanovena, ve lhůtě nepřesahující 20 pracovních dnů nebo 31 kalendářních dnů, podle toho, která lhůta je delší;

b)     dotyčné informace již nesplňují požadavky uvedené v čl. 2 odst. 1 z důvodů, které nelze přičítat žalovanému.

4.          Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány mohly předběžná opatření uvedená v článku 9 podmínit složením odpovídající jistoty nebo rovnocenné záruky ze strany žalobce, která má zajistit náhradu škody za újmu způsobenou žalovanému a případně jiné osobě, které se opatření týkají.

5.          Pokud jsou předběžná opatření zrušena na základě odst. 3 písm. a), pokud jejich platnost skončí kvůli úkonu nebo opomenutí žalobce nebo pokud je následně zjištěno, že nedošlo k neoprávněnému získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství či hrozbě takového jednání, mají příslušné justiční orgány pravomoc nařídit žalobci na žádost žalovaného nebo poškozené třetí osoby, aby žalovanému nebo poškozené třetí osobě poskytl odpovídající náhradu škody za případnou újmu způsobenou těmito opatřeními.

Oddíl 3 Opatření vyplývající z rozhodnutí ve věci samé

Článek 11Příkazy a nápravná opatření

1.          Členské státy zajistí, aby v případě vydání konečného soudního rozhodnutí, v němž se konstatuje, že došlo k neoprávněnému získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství, mohly příslušné justiční orgány na žádost žalobce porušovateli nařídit jedno nebo vícero z následujících opatření:

a)     ukončení nebo případně zákaz používat nebo zveřejňovat obchodní tajemství;

b)     zákaz vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobky porušující právo či takovéto výrobky za uvedeným účelem dovážet, vyvážet nebo skladovat;

c)     přijetí odpovídajících nápravných opatření s ohledem na výrobky porušující právo.

ca)   zničení veškerých fyzických nosičů nebo elektronických médií obsahujících nebo uplatňujících obchodní tajemství či jejich části nebo případně odevzdání všech těchto fyzických nosičů nebo elektronických médií nebo jejich části žalobci.

2.          K nápravným opatřením uvedeným v odst. 1 písm. c) patří:

b)     odvolání výrobků porušujících právo z trhu;

c)     úprava výrobků takovým způsobem, aby byla odstraněna vlastnost porušující právo;

d)     zničení výrobků porušujících právo nebo případně jejich stažení z trhu, pokud toto opatření nenarušuje ochranu dotyčného obchodního tajemství;

e)     zničení veškerých dokumentů, předmětů, materiálů, látek nebo elektronických souborů obsahujících nebo uplatňujících obchodní tajemství či jejich části nebo případně odevzdání všech těchto dokumentů, předmětů, materiálů, látek a elektronických souborů nebo jejich části majiteli obchodního tajemství.

3.          Členské státy zajistí, aby justiční orgány v případě nařízeného stažení výrobků porušujících právo z trhu mohly na žádost majitele obchodního tajemství nařídit, aby byly tyto výrobky odevzdány majiteli nebo charitativním organizacím za podmínek, o nichž justiční orgány rozhodnou a které mají zajistit, aby dotyčné výrobky nevstoupily znovu na trh.

Při posuzování žádosti o nápravná opatření je nutné v souladu se zásadou proporcionality stanovit správný poměr mezi závažností protiprávního jednání, uloženými nápravnými opatřeními a zájmy třetích osob.

Justiční orgány nařídí, aby byla opatření uvedená v odst. 1 písm. c) provedena na náklady porušovatele, pokud neexistují konkrétní důvody tak neučinit. Těmito opatřeními není dotčena případná náhrada škody, kterou je třeba majiteli obchodního tajemství zaplatit z důvodu neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství.

Článek 12Podmínky použití, záruky a alternativní opatření

1.          Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány musely při zvažování návrhu na vydání příkazů a přijetí nápravných opatření stanovených v článku 11 a při posuzování jejich přiměřenosti vzít v úvahu zvláštní okolnosti případu. Toto posouzení bude podle potřeby zahrnovat hodnotu obchodního tajemství, opatření přijatá za účelem jeho ochrany, jednání porušovatele při jeho získání, zveřejnění nebo použití, dopad jeho neoprávněného zveřejnění nebo použití, oprávněné zájmy účastníků řízení a možný dopad přijetí či zamítnutí opatření na účastníky řízení, oprávněné zájmy třetích osob, veřejný zájem a ochranu základních práv, včetně svobody projevu a informací.

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány odpovídajícím způsobem omezily dobu trvání opatření uvedeného v čl. 11 odst. 1 písm. a) tak, aby zajistily, že bude dostatečná pro odstranění případné obchodní nebo ekonomické výhody, která by porušovateli mohla plynout z neoprávněného získání, zveřejnění nebo použití obchodního tajemství, a aby se zabránilo vytváření neodůvodněných překážek pro spravedlivou hospodářskou soutěž, inovace a mobilitu pracovních sil.

2.          Členské státy zajistí, aby opatření uvedená v čl. 11 odst. 1 písm. a) a b) byla na žádost žalovaného zrušena nebo aby jiným způsobem přestala být účinná, pokud dotyčné informace již nesplňují podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 z důvodů, které nelze přímo ani nepřímo přičíst žalovanému.

3.          Členské státy stanoví, že na žádost jedné ze stran může v případě uplatňování opatření uvedených v článku 11 příslušný justiční orgán nařídit peněžitou náhradu škody, která má být poškozené straně zaplacena místo uplatnění těchto opatření, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)     dotyčná osoba v době použití nebo zveřejnění nevěděla ani neměla za daných okolností důvod vědět, že obchodní tajemství bylo získáno od jiné osoby, která obchodní tajemství použila nebo zveřejnila neoprávněně;

b)     provedení dotyčných opatření by této osobě způsobilo nepřiměřenou újmu;

c)     poskytnutí peněžité náhrady škody poškozené straně se jeví jako přiměřeně uspokojivé.

Je-li nařízena peněžitá náhrada škody místo příkazu uvedeného v čl. 11 odst. 1 písm. a) a b), nesmí tato peněžitá náhrada přesáhnout výši honorářů nebo poplatků, jež by byly splatné, pokud by tato osoba požádala o povolení k použití dotyčného obchodního tajemství, a to za dobu, po kterou mohlo být používání tohoto obchodního tajemství zakázáno.

Článek 13Náhrada škody

1.          Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány na návrh poškozené strany porušovateli, který věděl nebo měl vědět, že se podílí na neoprávněném získání, zveřejnění nebo použití obchodního tajemství, nařídily, aby majiteli obchodního tajemství zaplatil náhradu škody přiměřenou skutečné újmě způsobené v důsledku neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství.

1a.        Členské státy mohou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a postupy omezit odpovědnost za škody zaměstnanců vůči jejich zaměstnavatelům za neoprávněné získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství zaměstnavatele, pokud tito zaměstnanci jednají neúmyslně.

2.          Při stanovení náhrady škody vezmou příslušné justiční orgány v úvahu všechny relevantní faktory, jako jsou nepříznivé hospodářské důsledky, včetně ušlého zisku, které byly poškozené straně způsobeny, případný neoprávněný zisk porušovatele a ve vhodných případech jiné skutečnosti než ekonomické faktory, jako je morální újma způsobená majiteli obchodního tajemství neoprávněným získáním, použitím nebo zveřejněním obchodního tajemství.

Příslušné justiční orgány však mohou ve vhodných případech stanovit náhradu škody rovněž jako paušální částku na základě skutečností, jako je přinejmenším výše honorářů nebo poplatků, jež by byly splatné, pokud by porušovatel požádal o povolení k použití dotyčného obchodního tajemství.

Článek 14Zveřejňování soudních rozhodnutí

1.          1. Členské státy zajistí, aby v soudním řízení zahájeném kvůli neoprávněnému získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství mohly příslušné justiční orgány na žádost žalobce a na náklady porušovatele nařídit vhodná opatření za účelem rozšíření informací o rozhodnutí, včetně zveřejnění celého rozhodnutí nebo jeho části v tištěných a elektronických médiích, a to i na oficiálních internetových stránkách porušovatele.

2.          Případné opatření uvedené v odstavci 1 tohoto článku zachovává důvěrnost obchodního tajemství, jak je stanoveno v článku 8.

3.          Při rozhodování, zda nařídit opatření uvedené v odstavci 1, a při posuzování jeho přiměřenosti vezmou příslušné justiční orgány v úvahu skutečnost, zda by informace o porušovateli umožnila zjistit totožnost konkrétní fyzické osoby, a pokud ano, zda by zveřejnění této informace bylo odůvodněné, zejména s ohledem na tato kritéria: možné narušení soukromí nebo poškození pověsti porušovatele ▌v důsledku tohoto opatření ▌, jednání porušovatele při získání, zveřejnění nebo použití daného obchodního tajemství a ▌pravděpodobnost jeho dalšího neoprávněného používání nebo zveřejňování ze strany porušovatele.

Kapitola IV

Sankce, podávání zpráv a závěrečná ustanovení

Článek 15Sankce za nedodržení povinností stanovených v této směrnici

Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány mohly uložit sankce účastníkům řízení, jejich právním zástupcům a jakékoli jiné osobě, jež nedodrží nebo odmítne dodržet opatření přijaté podle článků 8, 9 a 11.

Za nedodržení opatření přijatého podle článku 9 a 11 je ve vhodných případech, a stanovují-li to vnitrostátní právní předpisy, možné uložit opakovanou platbu penále.

Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 16Výměna informací a zpravodajové

Na podporu spolupráce, včetně výměny informací, mezi členskými státy a mezi členskými státy a Komisí určí každý členský stát jednoho či více zpravodajů pro otázky týkající se provádění opatření stanovených v této směrnici. Údaje o tomto zpravodaji nebo zpravodajích sdělí ostatním členským státům a Komisi.

Článek 17Zprávy

1.        Do XX XX 20XX [tři roky od konce lhůty pro provedení do vnitrostátního práva] vyhotoví Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví v rámci činnosti Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví první zprávu o tendencích v oblasti soudních sporů týkajících se neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství na základě uplatňování této směrnice.

2.        Do XX XX 20XX [čtyři roky od konce lhůty pro provedení do vnitrostátního práva] vyhotoví Komise průběžnou zprávu o uplatňování této směrnice, která se bude mimo jiné zabývat jejím potenciálním dopadem na základní práva, mobilitu pracovníků a ochranu proti nekalé hospodářské soutěži a případnými dalšími zlepšeními v oblasti spolupráce a inovací, a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva náležitě přihlíží ke zprávě vypracované Evropským střediskem pro sledování porušování práv duševního vlastnictví.

3.        Do XX XX 20XX [osm let od konce lhůty pro provedení do vnitrostátního práva] provede Komise hodnocení účinků této směrnice a předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 18Provedení do vnitrostátního práva

1.          Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do XX XX 20XX [24 měsíců ode dne přijetí této směrnice]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.          Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 19Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 20Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu

Za Evropský parlament                                Za Radu

Předseda                                                       Předseda

  • [1]  Úř. věst. C 226, 16.7.2014, s. 48.
  • [2] * Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌
  • [3]  Úř. věst.  C 226, 16.7.2014, s. 48.
  • [4]  Úř. věst. C , s. .
  • [5]               Rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1).
  • [6]  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
  • [7]  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).
  • [8]  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/EU ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 94, 14.2.2003, s. 26).
  • [9]  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).
  • [10]  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
  • [11]  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
  • [12]  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).
  • [13]  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45).

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (29.4.2015)

pro Výbor pro právní záležitosti

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním
(COM(2013)0813 – C7-0431/2013 – 2013/0402(COD))

Navrhovatelka: Michèle Rivasi

STRUČNÉ ODŮVODNÉNÍ

Ochrana obchodního tajemství před neoprávněným získáním, zveřejněním a použitím je klíčová, aby podniky mohly působit ve spravedlivém obchodním prostředí. Je však důležité mít na paměti, že pro proces inovace a tvorby je rovněž nezbytné šíření poznatků a informací. Společnosti mají často větší zájem o výměnu obchodních tajemství než o jejich uchování v tajnosti. Současně je také nutné zajistit transparentnost a přístup k informacím, aby bylo možné dodávat informace pro důležité veřejné politiky, například v oblasti životního prostředí, zdraví a ochrany spotřebitelů.

Musí být nalezena správná rovnováha, která zajistí, aby nebylo možné uplatňovat nemístné nároky na neopodstatněné získávání či šíření obchodních tajemství a současně aby ochrana nebyla tak rozsáhlá, že zapříčiní to, že se v tajnosti uchovají i informace, které by měly být šířeny a vyměňovány. K nalezení této rovnováhy předkládá navrhovatelka změny návrhu Komise, které jsou seskupeny do čtyř základních směrů.

Objasnění definic a zpřesnění směrnice

Slaďování právních postupů a opravných prostředků, které jsou na úrovni EU používány proti neoprávněnému získávání, zveřejňování a používání obchodního tajemství, musí jít ruku v ruce s dobrým porozuměním rozsahu a definici dané záležitosti. Ve většině vnitrostátních právních předpisů EU tato směrnice přinese novou právní koncepci, což podtrhuje význam výše uvedeného porozumění. Bude-li definice toho, co může být obchodním tajemstvím, příliš neurčitá, vznikne právní nejistota a nejmocnější hospodářské subjekty budou tento pojem snadněji zneužívat na úkor menších subjektů a společnosti jako celku.

Navrhovatelka navrhuje objasnit definici toho, co by mělo být považováno za obchodní tajemství. Nejde zde pouze o zajištění řádného provádění směrnice, ale také o to, že tato nová směrnice bude sloužit jako jediné evropské měřítko v jednání o dohodě o transatlantickém obchodním a investičním partnerství.

Ochrana obchodního tajemství je sice důležitá, není však právem duševního vlastnictví. Její využívání by tedy nemělo vést k vytváření nových výhradních práv. Komise ve svém návrhu používá terminologii z oblasti práv duševního vlastnictví, což způsobuje nejasnosti a může ovlivnit výklad práva v případném soudním sporu. Navrhovatelka proto navrhuje změnu některých použitých pojmů, aby bylo možné se vyhnout výrazům, které se obvykle používají v právním kontextu práv duševního vlastnictví.

Zajištění legitimních práv a přístupu k informacím

Cílem směrnice je v prostředí vztahů mezi podniky (B2B) zajistit odpovídající úroveň obrany před nepoctivým obchodním stykem.

Směrnice však musí zcela jasně stanovit, ve kterých případech zveřejnění informací nespadá do oblasti její působnosti. To se týká informací, jejichž zveřejnění stanoví pravidla EU/členských států nebo orgány veřejné moci v rámci svých pravomocí.

V obecnější rovině nesmí ochrana obchodního tajemství ohrozit oprávněný veřejný zájem, jako je ochrana spotřebitele, ochrana pracovníků, ochrana života lidí, zvířat nebo rostlin, ochrana životního prostředí, ochrana základních práv, včetně svobody projevu a informací, a předcházení nekalé soutěži.

Zaručení mobility zaměstnanců

Šířením poznatků a dovedností se průmyslové subjekty a výzkumná odvětví stávají dynamickými a kreativními, jak to dokládá Silicon Valley: je to úzce spojeno s mobilitou zaměstnanců. Pro inovace a profesní rozvoj je důležité, aby byli kvalifikovaní zaměstnanci schopni přecházet z jedné společnosti do druhé. Proto by se ochrana obchodního tajemství před neoprávněným získáním, zveřejněním a použitím neměla stát překážkou mobility zaměstnanců.

Z několika studií vyplývá, že v regionech/státech, které trvají na striktních protikonkurenčních dohodách mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, dochází k „odlivu mozků“ vysoce kvalifikovaných pracovníků a ke snížení investic a inovací.

To je třeba zohlednit při určování promlčecí lhůty na opatření, řízení a nápravná opatření, která stanoví tato směrnice: nebylo by rozumné zatěžovat zaměstnance promlčecí lhůtou delší než jeden rok. Obecně je nutné nalézt správnou rovnováhu mezi zaměstnanci, kteří přináší nové nápady, a společnostmi, které poskytují zdroje a prostředí k rozvíjení těchto myšlenek. Směrnice musí tuto rovnováhu zohlednit.

Zajištění spravedlivých soudních procesů, především pro malé a střední podniky

Jako je tomu u jakýchkoli jiných soudních sporů, větší obchodní subjekty mají v přístupu ke spravedlnosti finanční možnosti, jimiž malé a střední podniky obvykle nedisponují. Je důležité zajistit, aby větší subjekty nezneužívaly nároky na obchodní tajemství k vytlačení potenciální konkurence z trhu.

Ochranou obchodního tajemství nevznikají žádná vlastnická práva; její pomocí se řeší neoprávněná povaha získání, zveřejnění a použití. Proto by důkazní břemeno o neoprávněné povaze získání měla nést osoba, která má nezveřejněnou informaci právoplatně ve své moci.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1) Podniky a neziskové výzkumné organizace investují do získání, rozvoje a využívání know-how a informací, které jsou měnou znalostní ekonomiky. Tyto investice do vytváření a využívání duševního kapitálu určují jejich konkurenceschopnost na trhu, a tudíž návratnost investic, což představuje základní motivaci pro podnikový výzkum a vývoj. Podniky se uchylují k různým způsobům přivlastnění si výsledků svých inovačních činností v případě, že otevřenost neumožňuje plné využití jejich investic do výzkumu a inovací. Jedním z nich je využívání oficiálních práv duševního vlastnictví, jako jsou patenty, práva týkající se průmyslových vzorů nebo autorská práva. Jiným prostředkem je ochrana přístupu k znalostem, které jsou pro daný subjekt cenné a které nejsou obecně známy, a jejich využívání. Takovéto know-how a obchodní informace, které nejsou zveřejněny a mají zůstat důvěrné, se označuje jako obchodní tajemství. Podniky si bez ohledu na velikost cení obchodní tajemství stejně jako patenty a jiné formy práv duševního vlastnictví a využívají důvěrnost jako nástroj řízení obchodních inovací a inovací ve výzkumu, jenž se vztahuje na rozmanitou škálu informací, které přesahují rámec technických znalostí a zahrnují obchodní údaje, jako jsou informace o odběratelích a dodavatelích, obchodních plánech nebo tržním výzkumu a strategii. Ochranou takto široké škály know-how a obchodních informací, ať už jako doplňku nebo alternativy práv duševního vlastnictví, umožňuje obchodní tajemství tvůrci dosáhnout ze své tvorby a inovací zisku, a je proto obzvláště důležité pro výzkum a vývoj a pro výkonnost v oblasti inovací.

(1) Podniky a neziskové výzkumné organizace investují do získání, rozvoje a využívání know-how a informací, které jsou měnou znalostní ekonomiky a znamenají konkurenční výhodu. Tyto investice do vytváření a využívání duševního kapitálu určují jejich konkurenceschopnost a inovační výkonnost na trhu, a tudíž návratnost investic, což představuje základní motivaci pro podnikový výzkum a vývoj. Podniky se uchylují k různým způsobům přivlastnění si výsledků svých inovačních činností v případě, že otevřenost neumožňuje plné využití jejich investic do výzkumu a inovací. Jedním z nich je využívání práv duševního vlastnictví, jako jsou patenty, práva týkající se průmyslových vzorů nebo autorská práva. Jiným prostředkem je ochrana přístupu k obchodně cenným informacím a využívání znalostí, které jsou pro daný subjekt cenné a které nejsou známy nebo běžně přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají, a osobám, pro něž by zveřejnění nebo použití těchto informací mělo ekonomickou hodnotu. Takovéto know-how a obchodní informace, které nejsou zveřejněny a mají zůstat důvěrné, se označuje jako obchodní tajemství. Malé a střední podniky především si obchodního tajemství více cení a více se na něj spoléhají, protože použití práv duševního vlastnictví bývá dražší a malé a střední podniky často nemají specializované lidské zdroje a finanční sílu, které jsou pro řízení a ochranu práv duševního vlastnictví zapotřebí. Podniky si bez ohledu na velikost cení obchodní tajemství stejně jako patenty a jiné formy práv duševního vlastnictví a využívají důvěrnost jako nástroj řízení obchodních inovací a inovací ve výzkumu, jenž se vztahuje na rozmanitou škálu informací, které přesahují rámec technických znalostí a zahrnují obchodní údaje, jako jsou informace o odběratelích a dodavatelích, obchodních plánech nebo tržním výzkumu a strategii. Ochranou takto široké škály know-how a obchodních informací, ať už jako doplňku nebo alternativy práv duševního vlastnictví, umožňuje obchodní tajemství tvůrci dosáhnout ze své tvorby a inovací zisku, a je proto obzvláště důležité pro výzkum a vývoj a pro výkonnost v oblasti inovací.

Pozměňovací návrh   2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2) Otevřené inovace mají zásadní vliv na vytváření nových znalostí a jsou základem vzniku nových a inovativních obchodních modelů založených na využívání společně vytvořených poznatků. Obchodní tajemství hraje důležitou úlohu při ochraně výměny znalostí mezi podniky v rámci výzkumu, vývoje a inovací na vnitřním trhu i mimo něj. Výzkum založený na spolupráci, včetně přeshraniční spolupráce, je obzvláště důležitý při zvyšování úrovně podnikového výzkumu a vývoje na vnitřním trhu. Otevřené inovace jsou katalyzátorem toho, aby si cestu na trh našly nové nápady, které uspokojují potřeby spotřebitelů a řeší společenské výzvy. Na vnitřním trhu, na němž jsou překážky této přeshraniční spolupráce omezeny na minimum a na němž není narušena spolupráce, by duševní tvorba a inovace měly podněcovat investice do inovativních procesů, služeb a výrobků. Toto prostředí příznivé pro duševní tvorbu a inovace je důležité rovněž při zvyšování zaměstnanosti a konkurenceschopnosti hospodářství Unie. Obchodní tajemství patří k nejvyužívanějším formám ochrany duševní tvorby a inovativního know-how ze strany podniků, současně je však stávajícím právním rámcem Unie nejméně chráněno před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním třetími osobami.

(2) Otevřené inovace jsou katalyzátorem toho, aby si cestu na trh našly nové nápady, které uspokojují potřeby spotřebitelů a řeší společenské výzvy. Mají zásadní vliv na vytváření nových znalostí a jsou základem vzniku nových a inovativních obchodních modelů založených na využívání společně vytvořených poznatků. Výzkum založený na spolupráci, včetně přeshraniční spolupráce, je obzvláště důležitý při zvyšování úrovně podnikového výzkumu a vývoje na vnitřním trhu. Toto prostředí příznivé pro duševní tvorbu a inovace a zajišťující mobilitu práce je důležité rovněž při zvyšování zaměstnanosti a konkurenceschopnosti hospodářství Unie. Obchodní tajemství hraje roli při ochraně výměny poznatků mezi podniky nebo výzkumnými institucemi v rámci výzkumu, vývoje a inovací na vnitřním trhu i mimo něj. Stávající právní rámec Unie týkající se ochrany obchodního tajemství před jeho neoprávněným získáním, použitím nebo zveřejněním třetími osobami je roztříštěný do 28 různých právních předpisů, což vytváří překážky pro účinné fungování vnitřního trhu.

Pozměňovací návrh   3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4) Mezinárodní úsilí o řešení tohoto problému vyvíjené v rámci Světové obchodní organizace vedlo k uzavření Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen „dohoda TRIPS“). Tato dohoda obsahuje mimo jiné ustanovení o ochraně obchodního tajemství před jeho neoprávněným získáním, použitím nebo zveřejněním třetími osobami, která představují společné mezinárodní normy. Touto dohodou, která byla schválena rozhodnutím Rady 94/800/ES5, jsou vázány všechny členské státy, jakož i samotná Unie.

(4) Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen „dohoda TRIPS“) obsahuje mimo jiné ustanovení o ochraně obchodního tajemství před jeho neoprávněným získáním, použitím nebo zveřejněním třetími osobami, která představují společné mezinárodní normy. Touto dohodou, která byla schválena rozhodnutím Rady 94/800/ES5, jsou vázány všechny členské státy, jakož i samotná Unie. Některé členské státy mají právní předpisy na ochranu obchodního tajemství proti zneužití, avšak některé členské státy obchodní tajemství nedefinovaly a závazné právní předpisy proti zneužití obchodního tajemství nemají, což vytváří mezery a překážky bránící účinnému fungování vnitřního trhu. Aby mohla směrnice sloužit svému účelu důsledné ochrany obchodního tajemství v Unii, je rovněž vhodné definovat na úrovni Unie situace, za nichž je získání, použití a zveřejnění obchodního tajemství oprávněné či neoprávněné a omezit dobu pro předkládání žádosti o zjednání nápravy.

__________________

__________________

5 Rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1).

5 Rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1).

Pozměňovací návrh   4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Je vhodné stanovit na úrovni Unie pravidla, která sbližují vnitrostátní právní systémy s cílem zajistit na celém vnitřním trhu dostatečnou a jednotnou úroveň nápravy v případě neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Za tímto účelem je důležité stanovit homogenní definici obchodního tajemství, aniž by byl omezen předmět, který má být chráněn před zneužitím. Tato definice by proto měla být vytvořena tak, aby zahrnovala obchodní informace, technické informace a know-how, pokud existuje oprávněný zájem na zachování důvěrnosti i legitimní očekávání zachování důvěrnosti. Tato definice by měla z podstaty věci vylučovat banální informace a neměla by se vztahovat na znalosti a dovednosti, které zaměstnanci získají v rámci své obvyklé pracovní činnosti a které jsou známé nebo přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají.

(8) Je vhodné stanovit na úrovni Unie pravidla, která sbližují vnitrostátní právní systémy s cílem zajistit na celém vnitřním trhu dostatečnou a jednotnou úroveň nápravy v případě neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Za tímto účelem je důležité stanovit homogenní definici obchodního tajemství. Tato definice by proto měla být vytvořena tak, aby zahrnovala obchodní informace a nezveřejněné know-how, pokud existuje oprávněný zájem na zachování důvěrnosti, komerční hodnotu těchto informací vzhledem k jejich důvěrné povaze i legitimní očekávání zachování důvěrnosti. Tato definice by měla z podstaty věci vylučovat banální informace a neměla by se vztahovat na znalosti a dovednosti, které zaměstnanci získají v rámci své obvyklé pracovní činnosti a které jsou známé nebo přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají, a konkurentům. Podmínky stanovující neoprávněné používání nebo zveřejňování by neměly omezovat využití zkušeností a know-how získaných poctivým způsobem například v rámci pracovní dohody nebo jiného smluvního vztahu. Tím by se mělo zajistit, aby nebyla ohrožena mobilita pracovních sil a současně byla zajištěna náležitá ochrana obchodního tajemství. Touto směrnicí není dotčena autonomie sociálních partnerů a jejich právo uzavírat kolektivní smlouvy v souladu s vnitrostátními právními předpisy, tradicemi a zvyklostmi a při dodržení ustanovení Smlouvy.

Pozměňovací návrh   5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9) Je rovněž důležité stanovit okolnosti, za nichž je právní ochrana odůvodněná. Z tohoto důvodu je nutné stanovit jednání a postupy, které se považují za neoprávněné získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Za neoprávněné zveřejnění obchodního tajemství by se nemělo pokládat zveřejnění informací souvisejících s podnikáním ze strany orgánů a subjektů Unie nebo vnitrostátních orgánů veřejné moci, které mají takovéto informace k dispozici na základě povinností stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/20016 nebo jiných pravidel týkajících se přístupu k dokumentům.

(9) Je rovněž důležité stanovit okolnosti, za nichž je právní ochrana odůvodněná. Z tohoto důvodu je nutné stanovit jednání a postupy, které se považují za neoprávněné získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Za neoprávněné zveřejnění obchodního tajemství by se nemělo pokládat zveřejnění informací souvisejících s podnikáním ze strany orgánů a subjektů Unie nebo vnitrostátních orgánů veřejné moci, které mají takovéto informace k dispozici na základě povinností stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/20016 nebo jiných pravidel týkajících se přístupu k dokumentům. Obdobně platí, že získání nebo zveřejnění obchodního tajemství veřejným subjektem, který vykonává svou funkci v souladu s vnitrostátními předpisy či předpisy Unie, by se nemělo považovat za neoprávněné získání nebo zveřejnění. Totéž by mělo platit i v případě zajišťování ochrany oprávněného zájmu, včetně ochrany spotřebitelů, pracovníků, zdraví a životního prostředí, základních práv včetně svobody projevu a informací, a prevence nekalé hospodářské soutěže.

__________________

__________________

6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

Pozměňovací návrh   6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10) V zájmu inovací a na podporu hospodářské soutěže by ustanovení této směrnice neměla zakládat výlučné právo na know-how nebo informace chráněné jako obchodní tajemství. I nadále je proto možný nezávislý objev téhož know-how a informací a konkurenti majitele obchodního tajemství mohou u legálně získaného výrobku použít rovněž reverzní inženýrství.

(10) V zájmu inovací a na podporu hospodářské soutěže by ustanovení této směrnice a její provádění neměla zakládat výlučné právo na know-how nebo informace chráněné jako obchodní tajemství. Ustanovení této směrnice na ochranu obchodního tajemství nezakládají právo duševního vlastnictví a nemělo by být možno se odvolávat pouze na ně za účelem omezení hospodářské soutěže. I nadále je proto možný nezávislý objev téhož know-how a informací a konkurenti majitele obchodního tajemství mohou u legálně získaného výrobku použít rovněž reverzní inženýrství, pokud je to v souladu se zásadami poctivého obchodního styku.

Pozměňovací návrh   7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10a) Uvádění na trh řady produktů, zejména v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek, je stále častěji podmíněno poskytnutím důvěrných údajů regulačním a správním orgánům, přičemž některé z těchto údajů se získávají pomocí zkoušek, které jsou velmi nákladné. Zveřejnění některých nebo všech těchto údajů ze strany orgánů a jejich získání třetími stranami by nemělo vést k jejich zneužití na trhu.

Odůvodnění

Oprávněné získání, použití nebo zveřejnění není systémově propojeno a může po něm v praxi následovat neoprávněné opětovné použití nebo zveřejnění. Pokud právo na informace neúměrně převáží nad potřebou chránit obchodní tajemství, budou se podniky zdráhat prozradit své důvěrné informace státním institucím a zvýší se počet neodůvodněných žádostí o přístup.

Pozměňovací návrh   8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) V souladu se zásadou proporcionality by opatření a opravné prostředky, jež mají chránit obchodní tajemství, měly být přizpůsobeny tak, aby splňovaly cíl spočívající v hladkém fungování vnitřního trhu pro výzkum a inovace, aniž by byly ohroženy jiné cíle a zásady veřejného zájmu. V tomto ohledu opatření a opravné prostředky zajišťují, že příslušné justiční orgány berou v úvahu hodnotu obchodního tajemství, závažnost jednání vedoucího k jeho neoprávněnému získání, použití nebo zveřejnění a rovněž dopad tohoto jednání. Je třeba taktéž zajistit, aby příslušné justiční orgány měly při zvažování zájmů účastníků soudního sporu a rovněž zájmů třetích stran, případně včetně spotřebitelů, prostor pro uvážení.

(11) V souladu se zásadou proporcionality by opatření a opravné prostředky, jež mají chránit obchodní tajemství, měly být přizpůsobeny tak, aby splňovaly cíl spočívající v hladkém fungování vnitřního trhu pro výzkum a inovace, zejména svým odrazujícím účinkem před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním obchodního tajemství, aniž by byly ohroženy jiné cíle a zásady veřejného zájmu, jako je ochrana spotřebitelů, zdraví a životního prostředí. V tomto ohledu opatření a opravné prostředky zajišťují, že příslušné justiční orgány berou v úvahu veškeré relevantní okolnosti, jako jsou hodnota obchodního tajemství, závažnost jednání vedoucího k jeho neoprávněnému získání, použití nebo zveřejnění a rovněž dopad tohoto použití nebo zveřejnění. Je třeba taktéž zajistit, aby příslušné justiční orgány měly při zvažování zájmů účastníků soudního sporu a rovněž zájmů třetích stran, případně včetně spotřebitelů, prostor pro uvážení.

Pozměňovací návrh   9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11a) Spolu se zavedením a prováděním jednotné definice obchodního tajemství a zavedením a uplatňováním jednotných pravidel pro ochranu obchodního tajemství v rámci vnitřního trhu by další opatření, která mohou přímo nebo nepřímo omezit sdílení a používání znalostí a najímání a mobilitu pracovních sil, měla v zájmu inovací a volné hospodářské soutěže respektovat zásadu proporcionality.

Pozměňovací návrh   10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12) Hladké fungování vnitřního trhu by bylo narušeno, pokud by stanovená opatření a opravné prostředky byly použity ke sledování nezákonných úmyslů, jež nejsou slučitelné s cíli této směrnice. Je proto důležité zajistit, aby byly justiční orgány zmocněny k ukládání sankcí za jejich zneužívání ze strany žalobců, kteří nejednají v dobré víře a podají zjevně neopodstatněné žaloby. Je rovněž důležité, aby stanovená opatření a opravné prostředky neomezovaly svobodu projevu a informací (která zahrnuje svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, jak se odráží v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie) nebo whistleblowing. Ochrana obchodního tajemství by se proto neměla vztahovat na případy, kdy je zveřejnění obchodního tajemství ve veřejném zájmu, je-li tím odhaleno příslušné pochybení nebo protiprávní jednání.

(12) Hladké fungování vnitřního trhu by bylo narušeno, pokud by stanovená opatření a opravné prostředky byly použity ke sledování nezákonných úmyslů, jako je vytváření neodůvodněných překážek vnitřního trhu nebo mobility pracovních sil, jež nejsou slučitelné s cíli této směrnice. Je proto důležité zajistit, aby byly justiční orgány zmocněny k ukládání sankcí za jejich zneužívání ze strany žalobců, kteří nejednají v dobré víře a podají zjevně neopodstatněné žaloby. Je rovněž důležité, aby stanovená opatření a opravné prostředky neomezovaly svobodu projevu a informací (která zahrnuje svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, jak se odráží v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie) nebo whistleblowing. Ochrana obchodního tajemství by se proto neměla vztahovat na případy, kdy je zveřejnění obchodního tajemství ve veřejném zájmu, je-li tím odhaleno příslušné pochybení nebo protiprávní jednání.

Pozměňovací návrh   11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12a) Větší využívání on-line služeb k podnikání a výzkumu, ukládání důvěrnějších údajů na virtuálních úložištích, větší využívání elektronického obchodu a digitalizace jako celek vyžadují harmonizované právní předpisy v celé Unii, které by chránily proti neoprávněnému využití obchodního tajemství, což by následně zajistilo důvěru a ochranu mezi podniky a spotřebiteli a podpořilo vznik jednotného digitálního trhu, který je jedním ze základů účinně fungujícího vnitřního trhu.

Pozměňovací návrh   12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13) V zájmu právní jistoty a vzhledem ke skutečnosti, že se očekává, že právoplatní majitelé obchodního tajemství postupují s řádnou péčí, co se týká zachování důvěrnosti jejich cenného obchodního tajemství a sledování jeho používání, jeví se jako vhodné omezit možnost iniciovat opatření na ochranu obchodního tajemství na určitou dobu ode dne, k němuž se majitelé obchodního tajemství dozvěděli nebo mohli dozvědět o neoprávněném získání, použití nebo zveřejnění jejich obchodního tajemství třetí osobou.

(13) V zájmu zachování hladkého fungování vnitřního trhu v rámci výzkumu a inovací, právní jistoty a vzhledem ke skutečnosti, že se očekává, že právoplatní majitelé obchodního tajemství postupují s řádnou péčí, co se týká zachování důvěrnosti jejich cenného obchodního tajemství a sledování jeho používání, jeví se jako vhodné omezit možnost iniciovat opatření na ochranu obchodního tajemství na určitou dobu ode dne, k němuž se majitelé obchodního tajemství dozvěděli nebo mohli dozvědět o neoprávněném získání, použití nebo zveřejnění jejich obchodního tajemství třetí osobou.

Odůvodnění

Praktický dopad promlčecí dvouleté lhůty je omezený, neboť podniky zneužití obchodního tajemství obvykle řeší pomocí prozatímních opatření. Je však důležité zavést přísnou promlčecí lhůtu, aby se zabránilo zneužívání, které by vedlo k omezení inovací a bránilo by přístupu na vnitřní trh.

Pozměňovací návrh   13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14) Možnost ztráty důvěrnosti obchodního tajemství během soudního sporu často právoplatné majitele obchodního tajemství odrazuje od zahájení řízení na ochranu tohoto tajemství, což ohrožuje účinnost stanovených opatření a opravných prostředků. Z tohoto důvodu je nezbytné stanovit (s výhradou náležitých záruk zajišťujících právo na spravedlivý proces) zvláštní požadavky, které mají chránit důvěrnost obchodního tajemství, jež je předmětem soudního sporu, v průběhu soudního řízení zahájeného na jeho ochranu. Tyto požadavky by měly zahrnovat možnost omezit přístup k důkazům nebo soudnímu jednání či zveřejnit pouze části soudních rozhodnutí, které nemají důvěrnou povahu. Tato ochrana by měla platit i po skončení soudního řízení, a to po dobu, kdy nejsou informace, na něž se vztahuje obchodní tajemství, veřejně přístupné.

(14) Možnost ztráty důvěrnosti obchodního tajemství během soudního sporu často právoplatné majitele obchodního tajemství odrazuje od zahájení řízení na ochranu tohoto tajemství, což ohrožuje účinnost stanovených opatření a opravných prostředků. Z tohoto důvodu je nezbytné stanovit rovnováhu mezi náležitými zárukami zajišťujícími právo na spravedlivý proces a zvláštními požadavky, které mají chránit důvěrnost obchodního tajemství, jež je předmětem soudního sporu, v průběhu soudního řízení zahájeného na jeho ochranu. Tyto požadavky by měly zahrnovat možnost omezit přístup k důkazům nebo soudnímu jednání osobám, které nejsou spojeny s účastníky řízení, či zveřejnit pouze části soudních rozhodnutí, které nemají důvěrnou povahu. Za účelem zajištění dostatečného přístupu k informacím by v případech, kdy je přístup omezen, měla mít k důkazům nebo soudnímu řízení přístup alespoň jedna osoba za každého účastníka řízení a příslušný právník. Tato ochrana by měla platit i po skončení soudního řízení, a to po dobu, kdy nejsou informace, na něž se vztahuje obchodní tajemství, veřejně přístupné.

Odůvodnění

Účelem je vyjasnit, že kvůli dodržení práva účastníků řízení na spravedlivý proces je nutné jim umožnit získat potřebné informace a že tento požadavek by měl být uveden do rovnováhy s potřebou chránit důvěrný charakter obchodního tajemství, které je předmětem řízení.

Pozměňovací návrh   14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15) Neoprávněné získání obchodního tajemství třetí osobou by pro jeho právoplatného majitele mohlo mít ničivé účinky, jelikož po jeho zveřejnění již nelze obnovit situaci, která existovala před ztrátou obchodního tajemství. Proto je nezbytné stanovit rychlá a dostupná předběžná opatření k okamžitému ukončení neoprávněného získávání, používání nebo zveřejňování obchodního tajemství. Tento opravný prostředek musí být k dispozici, aniž by bylo nutno čekat na rozhodnutí ve věci samé, přičemž je náležitě respektováno právo na obhajobu a zásada proporcionality s přihlédnutím k charakteristikám daného případu. Nezbytná může být rovněž jistota ve výši, která postačuje k uhrazení nákladů a újmy způsobené žalovanému neopodstatněným návrhem, zejména v případě, kdy by prodlení způsobilo právoplatnému majiteli obchodního tajemství nenapravitelnou škodu.

(15) Neoprávněné získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství třetí osobou by pro jeho právoplatného majitele mohlo mít ničivé účinky, jelikož po jeho zveřejnění již nelze obnovit situaci, která existovala před ztrátou obchodního tajemství. Proto je nezbytné stanovit rychlá a dostupná předběžná opatření k okamžitému ukončení neoprávněného získávání, používání nebo zveřejňování obchodního tajemství. Tento opravný prostředek musí být k dispozici, aniž by bylo nutno čekat na rozhodnutí ve věci samé, přičemž je náležitě respektováno právo na obhajobu a zásada proporcionality s přihlédnutím k charakteristikám daného případu. Nezbytná může být rovněž jistota ve výši, která postačuje k uhrazení nákladů a újmy způsobené žalovanému neopodstatněným návrhem, zejména v případě, kdy by prodlení způsobilo právoplatnému majiteli obchodního tajemství nenapravitelnou škodu.

Pozměňovací návrh   15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16) Z téhož důvodu je rovněž důležité stanovit opatření s cílem zamezit dalšímu neoprávněnému používání nebo zveřejňování obchodního tajemství. Aby byla opatření ukládající zákaz účinná, měla by být jejich doba trvání v případě, že situace vyžaduje časové omezení, dostatečná pro odstranění případné obchodní výhody, která mohla třetí osobě plynout z neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Opatření tohoto druhu by nemělo být vykonatelné v případě, že informace, na něž se původně vztahovalo obchodní tajemství, jsou veřejně přístupné z důvodů, které nelze přičítat žalovanému.

(16) Z téhož důvodu je rovněž důležité stanovit opatření s cílem zamezit dalšímu neoprávněnému používání nebo zveřejňování obchodního tajemství. Aby byla opatření ukládající zákaz účinná, měla by být jejich doba trvání dostatečná pro odstranění případné obchodní výhody, která mohla třetí osobě plynout z neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství a měla by být časově omezena, aby se zabránilo vytváření neodůvodněných překážek hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Opatření tohoto druhu by nemělo být vykonatelné v případě, že informace, na něž se původně vztahovalo obchodní tajemství, jsou veřejně přístupné z důvodů, které nelze přičítat žalovanému.

Odůvodnění

V případě, že žalovaný již nemůže ze zneužití získat žádnou obchodní výhodu, slouží další rozšíření příkazu pouze k odrazování a sankcím a přitom brání konkurenci a inovacím.

Pozměňovací návrh   16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17) Obchodní tajemství může být neoprávněně použito k navržení, výrobě nebo uvádění na trh výrobků či jejich části, jež mohou být šířeny na vnitřním trhu, a mít tudíž nepříznivý dopad na obchodní zájmy majitele obchodního tajemství a fungování vnitřního trhu. Pokud má dotyčné obchodní tajemství značný dopad na jakost, hodnotu nebo cenu výsledného výrobku nebo na snížení nákladů, usnadnění nebo urychlení procesů jeho výroby či uvádění na trh, je v těchto případech důležité zmocnit justiční orgány k nařízení náležitých opatření s cílem zajistit, aby tyto výrobky nebyly uváděny na trh nebo aby z něho byly staženy. Vzhledem ke globální povaze obchodu je rovněž nutné, aby tato opatření zahrnovala zákaz dovozu těchto výrobků do Unie nebo jejich skladování za účelem nabízení nebo uvádění na trh. S ohledem na zásadu proporcionality by nápravná opatření neměla znamenat nutně zničení výrobků, pokud existují jiné schůdné možnosti, jako je úprava výrobku tak, aby byla odstraněna vlastnost porušující právo, nebo použití výrobků mimo trh, například prostřednictvím darování charitativním organizacím.

(17) Obchodní tajemství může být neoprávněně použito k navržení, výrobě, rozvoji nebo uvádění na trh služeb nebo výrobků či jejich části, jež mohou být šířeny na vnitřním trhu, a mít tudíž nepříznivý dopad na obchodní zájmy majitele obchodního tajemství a fungování vnitřního trhu. Pokud bylo prokázáno neoprávněné získání a pokud má dotyčné obchodní tajemství značný dopad na jakost, hodnotu nebo cenu výsledného výrobku nebo na snížení nákladů, usnadnění nebo urychlení procesů jeho výroby či uvádění na trh, je v těchto případech důležité zmocnit justiční orgány k nařízení náležitých opatření s cílem zajistit, aby tyto výrobky nebyly uváděny na trh nebo aby z něho byly staženy. Vzhledem ke globální povaze obchodu je rovněž nutné, aby tato opatření zahrnovala zákaz dovozu těchto výrobků do Unie nebo jejich skladování za účelem nabízení nebo uvádění na trh. S ohledem na zásadu proporcionality by nápravná opatření neměla znamenat nutně zničení výrobků, pokud existují jiné schůdné možnosti, jako je úprava výrobku tak, aby byla odstraněna vlastnost porušující právo, nebo použití výrobků mimo trh, například prostřednictvím darování charitativním organizacím.

Odůvodnění

Je třeba upřesnit, že se tato směrnice vztahuje i na zneužití obchodního tajemství k rozvoji služeb.

Pozměňovací návrh   17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19) Aby se zamezilo tomu, že osoba, která věděla nebo měla vědět, že neoprávněně získává, používá nebo zveřejňuje obchodní tajemství, má z tohoto jednání prospěch, a aby bylo zajištěno, že situace, v níž se nachází poškozený majitel obchodního tajemství, co nejvíce odpovídá situaci, jaká by existovala v případě, pokud by k tomuto jednání nedošlo, je nezbytné stanovit přiměřenou náhradu škody za újmu způsobenou v důsledku protiprávního jednání. Výše náhrady škody přiznané poškozenému majiteli obchodního tajemství by měla přihlížet ke všem relevantním faktorům, jako je ztráta příjmů majitele obchodního tajemství nebo neoprávněný zisk porušovatele a případně morální újma způsobená majiteli obchodního tajemství. Alternativně by například v případě, kdy je vzhledem k nehmotné povaze obchodního tajemství obtížné stanovit výši skutečné vzniklé újmy, mohla být výše náhrady škody odvozena z prvků, jako jsou honoráře nebo poplatky, které by byly splatné, pokud by porušovatel požádal o povolení k použití dotyčného obchodního tajemství. Cílem není zavést povinnost poskytnout náhradu škody s represivní funkcí, nýbrž zajistit náhradu škody na základě objektivního kritéria s přihlédnutím k výdajům, které majitel obchodního tajemství vynaložil, jako jsou náklady na určení a výzkum.

(19) Aby se zamezilo tomu, že osoba, která věděla nebo měla vědět, že neoprávněně získává, používá nebo zveřejňuje obchodní tajemství, má z tohoto jednání prospěch, a aby bylo zajištěno, že situace, v níž se nachází poškozený majitel obchodního tajemství, co nejvíce odpovídá situaci, jaká by existovala v případě, pokud by k tomuto jednání nedošlo, je nezbytné stanovit přiměřenou náhradu škody za újmu způsobenou v důsledku protiprávního jednání. Výše náhrady škody přiznané poškozenému majiteli obchodního tajemství by měla přihlížet ke všem relevantním faktorům, jako je ztráta příjmů majitele obchodního tajemství nebo neoprávněný zisk porušovatele, a pokud je majitelem obchodního tajemství fyzická osoba, morální újma způsobená majiteli obchodního tajemství. Alternativně by například v případě, kdy je vzhledem k nehmotné povaze obchodního tajemství obtížné stanovit výši skutečné vzniklé újmy, mohla být výše náhrady škody odvozena z prvků, jako jsou honoráře nebo poplatky, které by byly splatné, pokud by porušovatel požádal o povolení k použití dotyčného obchodního tajemství. Cílem není zavést povinnost poskytnout náhradu škody s represivní funkcí, nýbrž zajistit náhradu škody na základě objektivního kritéria s přihlédnutím k výdajům, které majitel obchodního tajemství vynaložil, jako jsou náklady na určení a výzkum.

Odůvodnění

Je třeba upřesnit, že náhradu za morální újmu mohou požadovat pouze fyzické osoby.

Pozměňovací návrh   18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20) Aby rozhodnutí soudu působilo na budoucí porušovatele jako doplňkový odrazující prostředek a přispělo k informovanosti široké veřejnosti, je užitečné toto rozhodnutí v případech týkajících se neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství publikovat, případně včetně prostřednictvím inzerce, pokud toto publikování nemá za následek zveřejnění obchodního tajemství, ani nemá nepřiměřený nepříznivý dopad na soukromí a pověst fyzických osob.

(20) Aby rozhodnutí soudu působilo na budoucí porušovatele jako doplňkový odrazující prostředek a přispělo k informovanosti široké veřejnosti, je užitečné toto rozhodnutí v případech týkajících se neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství publikovat, případně včetně prostřednictvím inzerce, pokud toto publikování nemá za následek zveřejnění obchodního tajemství, ani nemá nepřiměřený nepříznivý dopad na soukromí a pověst fyzických osob. Je také třeba zvýšit povědomí, zejména u malých a středních podniků, o možnostech náhrady a opravných prostředků v případech neoprávněného získání, použití a zveřejnění obchodního tajemství.

Pozměňovací návrh   19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22) V zájmu usnadnění jednotného uplatňování opatření na ochranu obchodního tajemství je vhodné stanovit systémy spolupráce a výměny informací mezi členskými státy na straně jedné a mezi členskými státy a Komisí na straně druhé, a to zejména vytvořením sítě zpravodajů určených členskými státy. Za účelem přezkumu, zda tato opatření plní zamýšlený cíl, by Komise měla případně s pomocí Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví přezkoumat uplatňování směrnice a účinnost přijatých vnitrostátních opatření.

(22) V zájmu usnadnění jednotného uplatňování opatření na ochranu obchodního tajemství je vhodné využít stávající systémy spolupráce a výměny informací mezi členskými státy na straně jedné a mezi členskými státy a Komisí na straně druhé. Za účelem přezkumu, zda tato opatření plní zamýšlený cíl, by Komise měla přezkoumat uplatňování směrnice a účinnost přijatých vnitrostátních opatření.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že se obchodní tajemství nepovažuje za právo duševního vlastnictví a je chráněno v souvislosti s nekalou hospodářskou soutěží, nezdá se být Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví příslušným orgánem, který by měl být nápomocen Komisi. Kromě toho by členské státy a Evropská komise měly využívat stávající sítě spolupráce a výměny informací, a nikoli vytvářet nové, aby se omezila administrativní zátěž.

Pozměňovací návrh   20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23) Tato směrnice dodržuje základní lidská práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie, především právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, svobodu projevu a informací, právo svobodné volby povolání a právo pracovat, svobodu podnikání, právo na vlastnictví, právo na řádnou správu, právo na přístup ke spisu a zachování obchodního tajemství, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a právo na obhajobu.

(23) Provádění této směrnice by mělo zajistit, aby byla dodržována základní lidská práva a ctěny zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie, především právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, svobodu projevu a informací, právo svobodné volby povolání a právo pracovat, svobodu podnikání, právo na vlastnictví, právo na řádnou správu, právo na přístup ke spisu a zachování obchodního tajemství, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a právo na obhajobu. Ustanovení této směrnice by se tak neměla použít, pokud je zveřejnění informací v převažujícím veřejném zájmu nebo pokud může být považováno za základní právo.

Pozměňovací návrh   21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27) Touto směrnicí by nemělo být dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže, zejména článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie. Opatření stanovená touto směrnicí by se neměla používat k nepatřičnému omezování hospodářské soutěže v rozporu se Smlouvou.

(27) Touto směrnicí by nemělo být dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže, zejména článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie. Opatření stanovená touto směrnicí by se neměla používat k nespravedlivému omezování hospodářské soutěže, bránění přístupu na vnitřní trh nebo vytváření překážek pro mobilitu pracovních sil v rozporu se Smlouvou.

Pozměňovací návrh   22

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 27 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(27a) Touto směrnicí by nemělo být dotčeno využití svobody volného pohybu pracovníků a svobody usazování. Také by nemělo být dotčeno právo zástupců zaměstnanců na získání a zveřejnění obchodního tajemství v souvislosti s výkonem jejich práv na informování, projednávání a účast v souladu s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi.

Pozměňovací návrh   23

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28) Opatřeními přijatými na ochranu obchodního tajemství před neoprávněným získáním, zveřejněním a použitím by nemělo být dotčeno uplatňování jakýchkoli jiných příslušných právních předpisů v jiných oblastech, včetně práv duševního vlastnictví, soukromí, přístupu k dokumentům a smluvního práva. Pokud se však překrývá oblast působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES8 a oblast působnosti této směrnice, má tato směrnice přednost jako lex specialis.

(28) Opatřeními přijatými na ochranu obchodního tajemství před neoprávněným získáním, zveřejněním a použitím by nemělo být dotčeno uplatňování jakýchkoli jiných příslušných právních předpisů v jiných oblastech, včetně ochrany životního prostředí a odpovědnosti za životní prostředí, ochrany spotřebitele, požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost, ochrany zdraví, práv duševního vlastnictví, soukromí, přístupu k dokumentům a informacím a smluvního práva. Pokud se však překrývá oblast působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES8 a oblast působnosti této směrnice, má tato směrnice přednost jako lex specialis.

__________________

__________________

8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45).

8Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45).

Pozměňovací návrh   24

Návrh směrnice

Článek 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato směrnice stanoví pravidla týkající se ochrany obchodního tajemství před neoprávněným získáním, zveřejněním a použitím.

Tato směrnice stanoví pravidla týkající se ochrany nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před neoprávněným získáním, zveřejněním a použitím bez souhlasu fyzických nebo právnických osob, jež mají tyto informace právoplatně ve své moci, a způsobem, který odporuje zásadám poctivého obchodního styku. Členské státy mohou stanovit přísnější pravidla za předpokladu, že bude zajištěn soulad s články 4 a 5, čl. 6 odst. 1, článkem 7, čl. 8 odst. 1 druhým pododstavcem, čl. 8 odst. 3 a 4, čl. 9 odst. 2, články 10 a 12 a čl. 14 odst. 3.

Pozměňovací návrh   25

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Do oblasti působnosti této směrnice nespadají informace, jejichž zveřejnění vyžadují pravidla Unie či členských států nebo orgány veřejné moci v rámci svých pravomocí.

Odůvodnění

Tímto upřesněním rozsahu působnosti se předejde tomu, aby společnosti pod záminkou „obchodního tajemství“ obcházely povinnost zveřejňovat informace, kterou stanoví právní řád členských států nebo Unie.

Pozměňovací návrh   26

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Touto směrnicí není dotčena autonomie sociálních partnerů a jejich právo uzavírat kolektivní smlouvy v souladu s vnitrostátními právními předpisy, tradicemi a zvyklostmi a při dodržení ustanovení Smlouvy.

Pozměňovací návrh   27

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1) „obchodním tajemstvím“ rozumí informace, které splňují všechny tyto požadavky:

(1) „obchodním tajemstvím“ rozumí nezveřejněné know-how a obchodní informace, které splňují všechny tyto požadavky:

Pozměňovací návrh   28

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) jsou tajné v tom smyslu, že nejsou jako celek nebo jako přesná sestava a souhrn jejich částí obecně známy nebo běžně přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají;

a) jsou tajné v tom smyslu, že nejsou jako celek nebo jako přesná sestava a souhrn jejich částí známy nebo běžně přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají;

Pozměňovací návrh   29

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 – písm. b

b) mají komerční hodnotu proto, že jsou tajné;

b) mají fakticky nebo potenciálně značnou komerční hodnotu proto, že jsou tajné a že by jejich zveřejnění významně poškodilo oprávněné hospodářské zájmy osoby, která je má pravoplatně ve své moci;

Pozměňovací návrh   30

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) osoby, které je mají právoplatně ve své moci, podnikly za daných okolností přiměřené kroky, aby je udržely v tajnosti;

c) osoby, které je mají právoplatně ve své moci, podnikly přiměřené a prokazatelné kroky, aby je udržely v tajnosti, a to za použití prostředků (včetně technických a smluvních), které mohou příslušné soudní orgány ověřit;

Pozměňovací návrh   31

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. „majitelem obchodního tajemství“ rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má obchodní tajemství pravoplatně ve své moci;

2. „majitelem obchodního tajemství“ rozumí zaregistrovaný účastník trhu, který byl právně určen jako subjekt, jenž má obchodní tajemství ve své moci;

Odůvodnění

Vlastnictví obchodního tajemství musí být řádně zakotveno v právních předpisech, aby se zajistilo, že nebude existovat žádné „tajné“ obchodní tajemství.

Pozměňovací návrh   32

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. „porušovatelem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba, která neoprávněně získala, použila nebo zveřejnila obchodní tajemství;

3. „porušovatelem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba, která přímo nebo prostřednictvím třetí strany neoprávněně získala, použila nebo zveřejnila obchodní tajemství způsobem, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku;

Pozměňovací návrh   33

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 4

Návrh stanoviska

Pozměňovací návrh

4. „výrobkem porušujícím právo“ rozumí výrobek, jehož návrh, jakost, výrobní proces nebo uvedení na trh významný prospěch z obchodního tajemství, které bylo získáno, použito nebo zveřejněno neoprávněně.

4. „neoprávněnými výrobky“ rozumí výrobky nebo služby, jejichž návrh, vlastnosti, výrobní proces nebo uvedení na trh prokazatelně těžily z obchodního tajemství, které bylo získáno, použito nebo zveřejněno neoprávněně.

Pozměňovací návrh   34

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy zajistí, aby majitelé obchodního tajemství mohli požádat o opatření, postupy a opravné prostředky stanovené v této směrnici s cílem zamezit neoprávněnému získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství či dosáhnout náhrady škody vzniklé takovýmto jednáním.

1. Členské státy zajistí, aby fyzické nebo právnické osoby, které mají obchodní tajemství právoplatně ve své moci, mohly požádat o opatření, postupy a opravné prostředky stanovené v této směrnici s cílem zamezit neoprávněnému získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství či dosáhnout náhrady škody vzniklé takovýmto jednáním.

Odůvodnění

Viz předchozí pozměňovací návrh týkající se definice „majitele“. Použití pojmu „majitel“ je zavádějící a zbytečné, neboť navozuje představu práv duševního vlastnictví, jimiž obchodní tajemství není. Použití spojení „fyzická nebo právnická osoba, která má obchodní tajemství právoplatně ve své moci“ je přesnější; navrhujeme tento pojem používat v celém textu.

Pozměňovací návrh   35

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Získání obchodního tajemství bez souhlasu jeho majitele se považuje za neoprávněné, pokud k němu dojde úmyslně nebo z hrubé nedbalosti prostřednictvím:

2. Získání obchodního tajemství bez souhlasu jeho majitele se považuje za neoprávněné, pokud k němu dojde úmyslně prostřednictvím:

 

Odůvodnění

V souvislosti s tímto návrhem není jasné, jak budou „hrubou nedbalost“ příslušné justiční orgány jednotným způsobem zjišťovat.

Pozměňovací návrh   36

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) neoprávněného přístupu k dokumentům, předmětům, materiálům, látkám nebo elektronickým souborům, které jsou právoplatně v moci majitele obchodního tajemství a které obsahují obchodní tajemství nebo z nichž lze obchodní tajemství odvodit, či jejich zkopírování;

a) neoprávněného přístupu k obchodnímu tajemství, ať už ve formě dokumentů, předmětů, materiálů, látek, nebo elektronických souborů, které jsou právoplatně v moci majitele obchodního tajemství a které obsahují obchodní tajemství nebo z nichž lze obchodní tajemství odvodit, jejich zkopírování nebo přivlastnění si;

Pozměňovací návrh   37

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) krádeže;

vypouští se

Pozměňovací návrh   38

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) úplatkářství;

vypouští se

Pozměňovací návrh   39

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d) podvodného jednání;

vypouští se

Pozměňovací návrh   40

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e) porušení dohody o zachování důvěrnosti či jiné povinnosti týkající se zachování důvěrnosti nebo navádění k takovémuto porušení;

e) porušení dohody o zachování důvěrnosti nebo navádění k takovémuto porušení;

Pozměňovací návrh   41

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f) jakéhokoli jiného jednání, které se za daných okolností považuje za porušení zásad poctivého obchodního styku.

f) jednání, které se považuje za porušení zásad poctivého obchodního styku.

Pozměňovací návrh   42

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 3 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Použití nebo zveřejnění obchodního tajemství se považuje za neoprávněné, pokud se ho dopustí bez souhlasu jeho majitele úmyslně nebo z hrubé nedbalosti osoba, u níž bylo shledáno, že splňuje některou z těchto podmínek:

3. Použití nebo zveřejnění obchodního tajemství se považuje za neoprávněné, pokud se ho dopustí bez souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která má obchodní tajemství právoplatně ve své moci, úmyslně a s cílem dosáhnout hospodářského zisku nebo výhody či způsobit hospodářskou újmu osobě, která má obchodní tajemství právoplatně ve své moci, nebo z hrubé nedbalosti osoba, u níž bylo shledáno, že splňuje některou z těchto podmínek:

Odůvodnění

Definice neoprávněného získání musí zahrnovat úmysl navázat nepoctivý obchodní styk, a to v protikladu k uplatnění legitimního veřejného zájmu ve vztahu k přístupu k informacím.

Pozměňovací návrh   43

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 3 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) získala obchodní tajemství neoprávněně;

a) získala a použila nebo zveřejnila obchodní tajemství neoprávněně;

 

Pozměňovací návrh   44

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 3 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) jedná v rozporu s dohodou o zachování důvěrnosti či jakoukoli jinou povinností týkající se zachování důvěrnosti obchodního tajemství;

b) jedná v rozporu s právně platnou dohodou o zachování důvěrnosti či jakoukoli jinou povinností týkající se omezení použití nebo zveřejnění obchodního tajemství podle právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů;

Pozměňovací návrh   45

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 3 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) jedná v rozporu se smluvní či jakoukoli jinou povinností týkající se omezení použití obchodního tajemství.

c) jedná v rozporu s právně platnou smluvní povinností týkající se omezení použití nebo zveřejnění obchodního tajemství.

Pozměňovací návrh   46

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 3 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca) získala obchodní tajemství oprávněně, ale používá nebo zveřejňuje ho způsobem, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku a může poškodit obchodní zájmy osoby, která má obchodní tajemství právoplatně ve své moci, nebo řádné fungování vnitřního trhu.

Odůvodnění

Oprávněné získání, použití nebo zveřejnění není systémově propojeno a může po něm v praxi následovat neoprávněné (opětovné) použití nebo zveřejnění.

Pozměňovací návrh   47

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a. Povinnosti stanovené v odstavci 3 nesmějí svévolně omezovat využití zkušeností získaných poctivě prostřednictvím zaměstnání nebo jiného smluvního vztahu. Nejsou dotčena pravidla týkající se kolektivních smluv a vnitrostátních systémů pracovněprávních předpisů.

Odůvodnění

Využití odborných zkušeností nesmí být svévolně omezeno, aby se nevytvářely překážky pro mobilitu pracovníků.

Pozměňovací návrh   48

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Použití nebo zveřejnění obchodního tajemství se považuje za neoprávněné rovněž tehdy, pokud určitá osoba v době jeho použití nebo zveřejnění věděla nebo měla za daných okolností vědět, že obchodní tajemství bylo získáno od jiné osoby, která obchodní tajemství používala nebo zveřejnila neoprávněně ve smyslu odstavce 3.

4. Použití nebo zveřejnění obchodního tajemství se považuje za neoprávněné rovněž tehdy, pokud určitá osoba v době jeho použití nebo zveřejnění věděla nebo měla za daných okolností vědět, že obchodní tajemství bylo přímo či nepřímo získáno od jiné osoby, která obchodní tajemství používala nebo zveřejnila neoprávněně ve smyslu odstavce 3.

Odůvodnění

Majitelé obchodního tajemství musí mít možnost přijmout opatření proti každé osobě, která obdržela neoprávněně získané informace.

Pozměňovací návrh   49

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Za neoprávněné použití obchodního tajemství se považuje vědomá a záměrná výroba, nabízení nebo uvádění výrobků porušujících právo na trh nebo dovoz, vývoz či skladování takovýchto výrobků za uvedeným účelem.

5. Za neoprávněné použití obchodního tajemství se považuje výroba, nabízení nebo uvádění výrobků porušujících právo na trh nebo dovoz, vývoz či skladování takovýchto výrobků za uvedeným účelem, pokud osoba, která prováděla tyto činnosti, věděla nebo měla za daných okolností vědět, že obchodní tajemství bylo získáno, použito nebo zveřejněno neoprávněně ve smyslu odstavce 3.

Odůvodnění

K určení, zda je jednání pasivního příjemce informací neoprávněné, musí platit kritérium předchozí znalosti.

Pozměňovací návrh   50

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Získání obchodního tajemství se pokládá se legální, pokud k němu došlo těmito prostředky:

1. Obchodní tajemství nezahrnují informace, k jejichž získání vedly:

Odůvodnění

Práva duševního vlastnictví by měla být zaregistrována v jiné formě než obchodní tajemství, protože jak vyplývá z definice, stávající i potenciální patenty, průmyslové vzory a autorská práva by neměla být předmětem obchodního tajemství.

Pozměňovací návrh   51

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – písm. - a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-a) obchodní smlouva mezi osobou, která má obchodní tajemství právoplatně ve své moci, a osobou, která informace získala;

Odůvodnění

Ze studie posouzení dopadů vyplývá, že nejběžnějším způsobem získávání obchodního tajemství je jednoduchá obchodní cesta: 60 % podniků si obchodní tajemství vyměňuje.

Pozměňovací návrh   52

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) nezávislý objev nebo vytvoření;

a) nezávislé technologické objevy a návrhy nebo nezávislá výroba produktů s vlastnostmi, které jsou stejné nebo podobné těm, jež uvedly na trh osoby, které mají obchodní tajemství právoplatně ve své moci;

Odůvodnění

Je-li obchodní tajemství omezeno pouze na tržně-obchodní činnosti a z definice jsou vyloučeny prvky stávajícího či potenciálního duševního vlastnictví, nemůže se na nezávislý objev nebo inovaci vztahovat obvinění z porušení obchodního tajemství.

Pozměňovací návrh   53

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) pozorování, zkoumání, demontáž nebo testování výrobku nebo předmětu, který byl zpřístupněn veřejnosti nebo který je právoplatně v držbě osoby, která informace získala;

b) pozorování, zkoumání, demontáž nebo testování výrobku nebo předmětu, který byl zpřístupněn veřejnosti nebo který je právoplatně v držbě fyzické osoby nebo účastníka trhu s přístupem k nezávislým technologickým objevům a návrhům a produktům vyrobeným na jejich základě;

Odůvodnění

Skutečnost, že je podnik majitelem obchodního tajemství, by neměla bránit výzkumu a vývojové činnosti jiného podniku v oblasti technologického pokroku.

Pozměňovací návrh   54

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) výkon práva zástupců pracovníků na informování a na projednávání v souladu s právními předpisy a/nebo postupy Unie a členských států;

c) výkon práva pracovníků nebo zástupců pracovníků na informování, projednávání a účast v souladu s právními předpisy a/nebo postupy Unie a členských států;

Pozměňovací návrh   55

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca) postupy, jež stanovují či povolují veřejné instituce v rámci svých pravomocí podle vnitrostátního práva nebo práva Unie;

Pozměňovací návrh   56

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – písm. c b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

cb) znalosti, kvalifikace a dovednosti získané zaměstnanci v předchozím zaměstnání. Smluvní povinnosti a další opatření, která by mohla omezit použití těchto znalostí, musí být v zájmu inovace a volné hospodářské soutěže v souladu se zásadou proporcionality;

Pozměňovací návrh   57

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – písm. c c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

cc) výkon požadavků na odpovědnost uložených správním a dozorčím radám.

Pozměňovací návrh   58

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členské státy zajistí, aby použití opatření, postupů a opravných prostředků stanovených v této směrnici nebylo možno požadovat tehdy, pokud k údajnému získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství došlo v některém z těchto případů:

2. Získání, použití a zveřejnění obchodních tajemství se považuje za oprávněné do té míry, v jaké k údajnému získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství došlo v některém z těchto případů:

Pozměňovací návrh   59

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) při uplatňování svobody projevu a informací v souladu s právem;

a) při uplatňování svobody projevu a informací v souladu s právem, jak stanoví článek 11 Listiny základních práv Evropské unie;

Pozměňovací návrh   60

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) za účelem odhalení pochybení nebo protiprávního jednání žalobce, pokud údajné získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství bylo k tomuto odhalení nezbytné a žalovaný jednal ve veřejném zájmu;

b) za účelem odhalení pochybení nebo protiprávního jednání žalobce odpovídajícím způsobem, pokud obviněný, aniž by jednal z nedbalosti, mohl předpokládat, že údajné získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství bylo k tomuto odhalení nezbytné;

Pozměňovací návrh   61

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba) při plnění podmínek pracovní smlouvy zaměstnanců;

Pozměňovací návrh   62

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e) za účelem ochrany oprávněného zájmu.

e) za účelem ochrany oprávněného zájmu uznaného právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy.

Pozměňovací návrh   63

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ea) za účelem ochrany veřejného pořádku, včetně ochrany života nebo zdraví lidí, zvířat či rostlin nebo s cílem zabránit vážnému poškození životního prostředí.

Odůvodnění

Aby se zabránilo nejistotě ohledně nadřazeného práva, je nutné jednoznačně stanovit, že přístup k informacím s cílem zajistit vysokou úroveň sociální a environmentální ochrany představuje oprávněné získání.

Pozměňovací návrh   64

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2 – písm. e b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

eb) sdělení obchodního tajemství členům představenstev a dozorčích rad společností nekotovaných na burze při plnění požadavků na odpovědnost;

Pozměňovací návrh   65

Návrh směrnice

Čl. 4 – bod 2 – písm. e c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ec) o sdělení obchodního tajemství žádá nebo toto obchodní tajemství zveřejňuje veřejná instituce v rámci svých pravomocí, jak stanoví či povoluje vnitrostátní právo nebo právo Unie.

Odůvodnění

Podniky by neměly mít možnost uplatnit ochranu „obchodního tajemství“, jedná-li se o žádosti o informace požadované zákonem a veřejnými institucemi v rámci jejich pravomocí. Tyto případy se objevují a veřejné orgány nebo instituce, zejména na místní úrovni, často nejsou schopny reagovat na odmítnutí zveřejnit informace.

Pozměňovací návrh   66

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) je přiměřený;

a) je přiměřený hospodářské újmě způsobené majiteli obchodního tajemství;

Pozměňovací návrh   67

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) zamezuje vytváření překážek pro dovolený obchod na vnitřním trhu;

b) zamezuje vytváření překážek pro dovolený obchod a omezování hospodářské soutěže a mobility pracovníků na vnitřním trhu;

Pozměňovací návrh   68

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) poskytuje záruky znemožňující jejich zneužívání.

c) poskytuje záruky znemožňující jejich zneužívání, což zaručuje odškodnění žalovaných v případě, že jsou obviněni neprávem nebo křivě.

Pozměňovací návrh   69

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca) zajistí, aby důkazní břemeno o neoprávněném získání obchodního tajemství nesla osoba, která má obchodní tajemství právoplatně ve své moci, a aby se neuplatnily výjimky uvedené v článku 4.

Odůvodnění

Ochranou obchodního tajemství nevznikají vlastnická práva, proto je ochrana namířena proti neoprávněné povaze získání. Důkazní břemeno o neoprávněné povaze získání by tedy měla nést osoba, která má nezveřejněnou informaci právoplatně ve své moci, a to bez výjimky. V opačném případě by tato osoba v podstatě požívala vlastnického práva.

Pozměňovací návrh   70

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, aby v případě, že příslušné justiční orgány rozhodnou, že žaloba týkající se neoprávněného získání, zveřejnění nebo použití obchodního tajemství je zjevně neopodstatněná, a shledají, že žalobce zahájil soudní řízení ve zlém úmyslu za účelem neoprávněného zpoždění či omezení přístupu žalovaného na trh či jiného zastrašování nebo obtěžování žalovaného, jsou příslušné justiční orgány oprávněny přijmout tato opatření:

Členské státy zajistí, aby v případě, že příslušné justiční orgány rozhodnou, že žaloba týkající se neoprávněného získání, zveřejnění nebo použití obchodního tajemství je neopodstatněná, a shledají, že žalobce zahájil soudní řízení ve zlém úmyslu za účelem neoprávněného zpoždění či omezení přístupu žalovaného na trh či jiného zastrašování nebo obtěžování žalovaného nebo s cílem zabránit zveřejnění informací veřejného zájmu, jsou příslušné justiční orgány oprávněny přijmout tato opatření:

Odůvodnění

Opatření postihující nepodložené žaloby se uplatní na všechny případy (podle článku 4), kdy se získání, zveřejnění nebo použití považuje za oprávněné.

Pozměňovací návrh   71

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa) stanovit náhradu v plné výši za případné hospodářské škody a ztráty a za potenciální morální újmu způsobenou osobě, která údajně neoprávněně získala přístup k obchodnímu tajemství, toto tajemství získala nebo využila.

Odůvodnění

Neprávem obviněným je třeba zajistit odpovídající odškodnění.

Pozměňovací návrh   72

Návrh směrnice

Článek 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, aby kroky za účelem uplatnění opatření, postupů a opravných prostředků stanovených v této směrnici mohly být podniknuty nejméně ve lhůtě jednoho roku, nejvýše však dvou let ode dne, k němuž se žalobce dověděl nebo měl dovědět o poslední skutečnosti vedoucí k těmto krokům.

Členské státy zajistí, aby kroky za účelem uplatnění opatření, postupů a opravných prostředků stanovených v této směrnici mohly být podniknuty nejvýše ve lhůtě dvou let ode dne, k němuž se žalobce dověděl nebo měl dovědět o poslední skutečnosti vedoucí k těmto krokům.

Pozměňovací návrh   73

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy jsou oprávněny stanovit pravidla určující, za jakých okolností je promlčecí lhůta přerušena nebo pozastavena.

Pozměňovací návrh   74

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy zajistí, aby účastníci řízení, jejich právní zástupci, soudní úředníci, svědci, znalci a další osoby účastnící se soudního řízení, které se týká neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství, nebo mající přístup k dokumentům, jež jsou součástí tohoto řízení, nesměli použít ani zveřejnit obchodní tajemství či údajné obchodní tajemství, o němž se dověděli v důsledku této účasti nebo přístupu.

1. Členské státy zajistí, aby účastníci řízení, jejich zástupci, soudní úředníci, svědci, znalci a další osoby účastnící se soudního řízení, které se týká neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství, nebo mající přístup k dokumentům, jež jsou součástí tohoto řízení, nesměli použít ani zveřejnit obchodní tajemství či údajné obchodní tajemství, které příslušné justiční orgány považují po konzultaci s účastníky řízení za důvěrné a o němž se dověděli v důsledku této účasti nebo přístupu.

Pozměňovací návrh   75

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Povinnost uvedená v prvním pododstavci zaniká v kterékoli z těchto situací:

Povinnost uvedená v prvním pododstavci nadále platí i po ukončení soudního řízení, s výjimkou kterékoli z těchto situací:

Pozměňovací návrh   76

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) je-li v průběhu řízení zjištěno, že údajné obchodní tajemství nesplňuje požadavky stanovené v čl. 2 odst. 1;

a) je-li v průběhu řízení v konečném a závazném rozhodnutí shledáno, že údajné obchodní tajemství nesplňuje požadavky stanovené v čl. 2 odst. 1;

Pozměňovací návrh   77

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) omezit přístup k dokumentům obsahujícím obchodní tajemství, které předložili účastníci řízení nebo třetí osoby, a to zcela nebo částečně;

a) omezit přístup k dokumentům obsahujícím obchodní tajemství, které předložili účastníci řízení nebo třetí osoby, a to zcela nebo částečně, pod podmínkou, že oba účastníci řízení, jejich právníci nebo zástupci v řízení, případně jejich znalci, a soudní úředníci mají k těmto dokumentům plný přístup;

Pozměňovací návrh   78

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) omezit přístup na soudní jednání, pokud během něj může být sdělováno obchodní tajemství, a k příslušným záznamům nebo přepisům. Ve výjimečných případech a s výhradou řádného odůvodnění mohou příslušné justiční orgány omezit přístup účastníků řízení na tato jednání nebo nařídit, aby se konala pouze v přítomnosti právních zástupců účastníků řízení a znalců, kteří podléhají povinnosti zachovávat mlčenlivost podle odstavce 1;

b) omezit přístup na soudní jednání, pokud během něj může být sdělováno obchodní tajemství, a k příslušným záznamům nebo přepisům, pod podmínkou, že oba účastníci řízení, jejich právníci nebo zástupci v řízení, případně jejich znalci, a soudní úředníci mají k těmto jednáním, záznamům nebo přepisům plný přístup; ve výjimečných případech a s výhradou řádného odůvodnění mohou příslušné justiční orgány omezit přístup účastníků řízení na tato jednání nebo nařídit, aby se konala pouze v přítomnosti jednoho zástupce každé strany a právních zástupců účastníků řízení a znalců, kteří podléhají povinnosti zachovávat mlčenlivost podle odstavce 1;

Pozměňovací návrh   79

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) zpřístupnit verzi soudního rozhodnutí bez důvěrných údajů, v níž jsou vynechány části obsahující obchodní tajemství.

c) zveřejnit verzi soudního rozhodnutí bez důvěrných údajů, v níž jsou vynechány části obsahující obchodní tajemství.

Pozměňovací návrh   80

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud z důvodu potřeby ochrany obchodního tajemství nebo údajného obchodního tajemství příslušný justiční orgán podle písm. a) druhého pododstavce tohoto odstavce rozhodne, že důkazy, které jsou právoplatně v moci určitého účastníka řízení, nesmí být předány druhému účastníkovi, a pokud jsou tyto důkazy podstatné pro výsledek soudního sporu, může justiční orgán povolit sdělení těchto informací právním zástupcům druhého účastníka a případně znalcům, kteří podléhají povinnosti zachovávat mlčenlivost podle odstavce 1.

vypouští se

Pozměňovací návrh   81

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Příslušné justiční orgány při rozhodování, zda žádosti uvedené v odstavci 2 vyhoví, či ji zamítnou, a při posuzování její přiměřenosti vezmou v úvahu oprávněné zájmy účastníků řízení a případně třetích osob a možnou újmu způsobenou některému účastníkovi řízení a případně třetím osobám vyhověním dotyčné žádosti, nebo jejím zamítnutím.

3. Příslušné justiční orgány při rozhodování, zda žádosti uvedené v odstavci 2 vyhoví, či ji zamítnou, a při posuzování její přiměřenosti vezmou v úvahu nutnost zajistit právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, oprávněné zájmy účastníků řízení a případně třetích osob a možnou újmu způsobenou některému účastníkovi řízení a případně třetím osobám vyhověním dotyčné žádosti, nebo jejím zamítnutím.

Odůvodnění

Ochrana obchodního tajemství v průběhu soudního řízení nesmí být na úkor spravedlivého procesu.

Pozměňovací návrh   82

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány měly s ohledem na opatření uvedená v článku 9 pravomoc žalobce požádat o předložení důkazů, které lze považovat za přiměřeně dostupné, aby se mohly přesvědčit o tom, že obchodní tajemství existuje, že žalobce je právoplatným majitelem tohoto obchodního tajemství a že obchodní tajemství bylo získáno neoprávněně, že bylo použito nebo zveřejněno neoprávněně nebo že hrozí jeho neoprávněné získání, použití nebo zveřejnění.

1. Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány měly s ohledem na opatření uvedená v článku 9 pravomoc žalobce požádat o předložení důkazů o tom, že know-how a související obchodní informace splňují podmínky pro obchodní tajemství, že žalobce je majitelem tohoto obchodního tajemství, že obchodní tajemství bylo získáno neoprávněně a že bylo použito nebo zveřejněno neoprávněně nebo že se předpokládá jeho neoprávněné získání, použití nebo zveřejnění.

Pozměňovací návrh   83

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány musely při rozhodování, zda žádosti vyhoví, nebo ji zamítnou, a při posuzování její přiměřenosti vzít v úvahu hodnotu obchodního tajemství, opatření přijatá za účelem jeho ochrany, jednání žalovaného při jeho získání, zveřejnění nebo použití obchodního tajemství, dopad jeho neoprávněného zveřejnění nebo použití, oprávněné zájmy účastníků řízení a případný dopad schválení nebo zamítnutí opatření na účastníky řízení, oprávněné zájmy třetích osob, veřejný zájem a ochranu základních práv, včetně svobody projevu a informací.

2. Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány musely při rozhodování, zda žádosti vyhoví, nebo ji zamítnou, a při posuzování její přiměřenosti vzít v úvahu konkrétní okolnosti případu. Toto posouzení bude podle potřeby zahrnovat hodnotu obchodního tajemství, opatření přijatá za účelem jeho ochrany, úmysl žalovaného získat, zveřejnit nebo použít obchodní tajemství, jednání žalovaného při jeho získání, zveřejnění nebo použití, dopad jeho neoprávněného zveřejnění nebo použití, oprávněné zájmy účastníků řízení a možný dopad přijetí či zamítnutí opatření na účastníky řízení, oprávněné zájmy třetích osob, veřejný zájem a ochranu základních práv.

Pozměňovací návrh   84

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 3 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) žalobce nezahájil u příslušného justičního orgánu řízení vedoucí k rozhodnutí ve věci samé v přiměřené lhůtě, o níž rozhodne justiční orgán nařizující opatření, pokud to právo členského státu umožňuje, nebo pokud takováto lhůta nebyla stanovena, ve lhůtě nepřesahující 20 pracovních dnů nebo 31 kalendářních dnů, podle toho, která lhůta je delší;

a) žalobce nezahájil u příslušného justičního orgánu řízení vedoucí k rozhodnutí ve věci samé v přiměřené lhůtě, o níž rozhodne justiční orgán nařizující opatření, pokud to právo členského státu umožňuje, nebo pokud takováto lhůta nebyla stanovena, ve lhůtě nepřesahující 20 pracovních dnů nebo 31 kalendářních dnů, podle toho, která lhůta je delší, počínaje dnem vyhlášení rozhodnutí justičního orgánu;

Odůvodnění

Pro zajištění právní jistoty je nutné stanovit den, od kterého se počítá lhůta účinnosti předběžného opatření.

Pozměňovací návrh   85

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a. Jakmile jsou příslušné justiční orgány přesvědčeny, že obchodní tajemství existuje, že žalobce je právoplatným majitelem obchodního tajemství a že hrozí neoprávněné získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství, použijí se předběžná zajišťovací opatření uvedená v článku 9 této směrnice a v platnost nevstoupí žádná další opatření uvedená v jiných směrnicích.

Odůvodnění

Článek 9 o předběžných a zajišťovacích opatřeních se vztahuje na případy týkající se obchodního tajemství. Cílem pozměňovacího návrhu je upřesnit, že tato ustanovení jsou zcela samostatná a oddělená od opatření stanovených ve směrnici o dodržování práv duševního vlastnictví 2004/48/ES, aby nedocházelo k nejasnostem a chybnému výkladu, a poskytnout nezbytné záruky, že žádný členský stát ani soud nebude po provedení této směrnice uplatňovat na situace týkající se obchodního tajemství opatření směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví.

Pozměňovací návrh   86

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy zajistí, aby v případě vydání soudního rozhodnutí, v němž se konstatuje, že došlo k neoprávněnému získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství, mohly příslušné justiční orgány na žádost žalobce porušovateli nařídit:

1. Členské státy zajistí, aby v případě vydání konečného soudního rozhodnutí, v němž se konstatuje, že došlo k neoprávněnému získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství, mohly příslušné justiční orgány na žádost žalobce porušovateli nařídit:

Pozměňovací návrh   87

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 1 – písm. -a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-a) prohlášení o neoprávněném přístupu, zveřejnění nebo použití;

Pozměňovací návrh   88

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca) zničení veškerých fyzických nosičů nebo elektronických médií obsahujících nebo uplatňujících obchodní tajemství či jejich části nebo případně odevzdání všech těchto fyzických nosičů nebo elektronických médií nebo jejich části žalobci.

Pozměňovací návrh   89

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) prohlášení o porušení práv;

vypouští se

Pozměňovací návrh   90

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) úprava výrobků takovým způsobem, aby byla odstraněna vlastnost porušující právo;

c) úprava výrobků takovým způsobem, aby byla odstraněna vlastnost vyplývající z neoprávněného použití obchodního tajemství;

Pozměňovací návrh   91

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d) zničení výrobků porušujících právo nebo případně jejich stažení z trhu, pokud toto opatření nenarušuje ochranu dotyčného obchodního tajemství;

d) stažení neoprávněných výrobků z trhu a jejich rozdělení mezi charitativní organizace za podmínek stanovených justičními orgány, které mají zajistit, aby dotyčné výrobky nevstoupily znovu na trh, a pokud toto opatření nenarušuje ochranu dotyčného obchodního tajemství;

Pozměňovací návrh   92

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 2 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da) jako poslední možnost zničení výrobků;

Pozměňovací návrh   93

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e) zničení veškerých dokumentů, předmětů, materiálů, látek nebo elektronických souborů obsahujících nebo uplatňujících obchodní tajemství či jejich části nebo případně odevzdání všech těchto dokumentů, předmětů, materiálů, látek a elektronických souborů nebo jejich části majiteli obchodního tajemství.

vypouští se

Pozměňovací návrh   94

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Členské státy zajistí, aby justiční orgány v případě nařízeného stažení výrobků porušujících právo z trhu mohly na žádost majitele obchodního tajemství nařídit, aby byly tyto výrobky odevzdány majiteli nebo charitativním organizacím za podmínek, o nichž justiční orgány rozhodnou a které mají zajistit, aby dotyčné výrobky nevstoupily znovu na trh.

vypouští se

Pozměňovací návrh   95

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Při posuzování žádosti o nápravná opatření je nutné v souladu se zásadou proporcionality důkladně posoudit závažnost protiprávního jednání, uložená nápravná opatření a zájmy třetích osob.

Odůvodnění

Mělo by být jasně řečeno, že opatření justičních orgánů musí vycházet ze zásady proporcionality.

Pozměňovací návrh   96

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány při zvažování návrhu na vydání příkazů a přijetí nápravných opatření stanovených v článku 11 a při posuzování jejich přiměřenosti vzaly v úvahu hodnotu obchodního tajemství, opatření přijatá za účelem jeho ochrany, jednání porušovatele při jeho získání, zveřejnění nebo použití, dopad jeho neoprávněného zveřejnění nebo použití, oprávněné zájmy účastníků řízení a možný dopad přijetí či zamítnutí opatření na účastníky řízení, oprávněné zájmy třetích osob, veřejný zájem a ochranu základních práv, včetně svobody projevu a informací.

1. Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány při zvažování návrhu na vydání příkazů a přijetí nápravných opatření stanovených v článku 11 a při posuzování jejich přiměřenosti vzaly v úvahu všechny podstatné aspekty případu, jako je hodnota obchodního tajemství, opatření přijatá za účelem jeho ochrany, úmysl porušovatele při získání, zveřejnění nebo použití obchodního tajemství, jednání porušovatele při jeho získání, zveřejnění nebo použití, dopad jeho neoprávněného zveřejnění nebo použití, oprávněné zájmy účastníků řízení a možný dopad přijetí či zamítnutí opatření na účastníky řízení, oprávněné zájmy třetích osob, veřejný zájem a ochranu základních práv, včetně svobody projevu a informací.

Pozměňovací návrh   97

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud příslušné orgány omezí dobu trvání opatření uvedeného v čl. 11 odst. 1 písm. a), musí tato doba postačovat k odstranění případné obchodní nebo ekonomické výhody, která by porušovateli mohla plynout z neoprávněného získání, zveřejnění nebo použití obchodního tajemství.

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány odpovídajícím způsobem omezily dobu trvání opatření uvedeného v čl. 11 odst. 1 písm. a) tak, aby zajistily, aby byla dostatečná pro odstranění případné obchodní nebo ekonomické výhody, která by porušovateli mohla plynout z neoprávněného získání, zveřejnění nebo použití obchodního tajemství, a aby se zabránilo vytváření neodůvodněných překážek pro spravedlivou hospodářskou soutěž, inovace a mobilitu pracovních sil.

Pozměňovací návrh   98

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členské státy zajistí, aby opatření uvedená v čl. 11 odst. 1 písm. a) byla na žádost žalovaného zrušena nebo aby jiným způsobem přestala být účinná, pokud dotyčné informace již nesplňují podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 z důvodů, které nelze přičíst žalovanému.

2. Členské státy zajistí, aby opatření uvedená v čl. 11 odst. 1 písm. a) a b) byla na žádost žalovaného zrušena nebo aby jiným způsobem přestala být účinná, pokud dotyčné informace již nesplňují podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 z důvodů, které nelze přičíst žalovanému.

Pozměňovací návrh   99

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 3 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) dotyčná osoba původně získala znalost obchodního tajemství v dobré víře a splňuje podmínky stanovené v čl. 3 odst. 4;

a) dotyčná osoba v době použití nebo zveřejnění nevěděla ani neměla za daných okolností důvod vědět, že obchodní tajemství bylo získáno od jiné osoby, která obchodní tajemství použila nebo zveřejnila neoprávněně;

Pozměňovací návrh   100

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Je-li nařízena peněžitá náhrada škody místo příkazu uvedeného v čl. 11 odst. 1 písm. a), nesmí tato peněžitá náhrada přesáhnout výši honorářů nebo poplatků, jež by byly splatné, pokud by tato osoba požádala o povolení k použití dotyčného obchodního tajemství, a to za dobu, po kterou mohlo být používání tohoto obchodního tajemství zakázáno.

Je-li nařízena peněžitá náhrada škody místo příkazu uvedeného v čl. 11 odst. 1 písm. a) a b), nesmí tato peněžitá náhrada přesáhnout výši honorářů nebo poplatků, jež by byly splatné, pokud by tato osoba požádala o povolení k použití dotyčného obchodního tajemství, a to za dobu, po kterou mohlo být používání tohoto obchodního tajemství zakázáno.

Pozměňovací návrh   101

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány na návrh poškozené strany porušovateli, který věděl nebo měl vědět, že se podílí na neoprávněném získání, zveřejnění nebo použití obchodního tajemství, nařídily, aby majiteli obchodního tajemství zaplatil náhradu škody, která odpovídá skutečné způsobené újmě.

1. Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány na návrh poškozené strany porušovateli, který věděl nebo měl vědět, že se podílí na neoprávněném získání, zveřejnění nebo použití obchodního tajemství, nařídily, aby majiteli obchodního tajemství zaplatil náhradu škody, která odpovídá skutečné újmě způsobené v důsledku neoprávněného přístupu k obchodnímu tajemství, jeho zveřejnění nebo použití.

Pozměňovací návrh   102

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy mohou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a postupy omezit odpovědnost za škody zaměstnanců vůči jejich zaměstnavatelům, pokud jde o neoprávněné získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství zaměstnavatele, jednají-li neúmyslně. Tato možnost se týká i situace, kdy k neoprávněnému získání, použití a zveřejnění obchodního tajemství dojde poté, co byl pracovní poměr zaměstnance ukončen.

 

Pozměňovací návrh   103

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Při stanovení náhrady škody vezmou příslušné justiční orgány v úvahu všechny relevantní faktory, jako jsou nepříznivé hospodářské důsledky, včetně ušlého zisku, které byly poškozené straně způsobeny, případný neoprávněný zisk porušovatele a ve vhodných případech jiné skutečnosti než ekonomické faktory, jako je morální újma způsobená majiteli obchodního tajemství neoprávněným získáním, použitím nebo zveřejněním obchodního tajemství.

Netýká se českého znění.

Pozměňovací návrh   104

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Do XX XX 20XX [tři roky od konce lhůty pro provedení do vnitrostátního práva] vyhotoví Agentura Evropské unie pro ochranné známky a průmyslové vzory v rámci činnosti Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví první zprávu o tendencích v oblasti soudních sporů týkajících se neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství na základě uplatňování této směrnice.

1. Do XX XX 20XX [tři roky od konce lhůty pro provedení do vnitrostátního práva] vyhotoví Evropská komise první zprávu o tendencích v oblasti soudních sporů týkajících se neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství na základě uplatňování této směrnice.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že se obchodní tajemství nepovažuje za právo duševního vlastnictví a je chráněno v souvislosti s nekalou hospodářskou soutěží, nezdá se být Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví příslušným orgánem, který by měl být nápomocen Komisi.

Pozměňovací návrh   105

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Do XX XX 20XX [čtyři roky od konce lhůty pro provedení do vnitrostátního práva] vyhotoví Komise průběžnou zprávu o uplatňování této směrnice a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva náležitě přihlíží ke zprávě vypracované Evropským střediskem pro sledování porušování práv duševního vlastnictví.

2. Do XX XX 20XX [čtyři roky od konce lhůty pro provedení do vnitrostátního práva] vyhotoví Komise průběžnou zprávu o uplatňování této směrnice, včetně jejích možných škodlivých účinků na základní práva a mobilitu pracovníků, jakož i o případných dalších zlepšeních spolupráce v oblasti inovací se zvláštním důrazem na dopady na malé a střední podniky, a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva náležitě přihlíží ke zprávě o tendencích v oblasti soudních sporů a vyhodnotí dopad této směrnice zejména na úroveň otevřených inovací, výzkum založený na spolupráci a mobilitu pracovních sil.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že se obchodní tajemství nepovažuje za právo duševního vlastnictví a je chráněno v souvislosti s nekalou hospodářskou soutěží, nezdá se být Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví příslušným orgánem, který by měl být nápomocen Komisi.

POSTUP

Název

Ochrana nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním

Referenční údaje

COM(2013)0813 – C7-0431/2013 – 2013/0402(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

JURI

9.12.2013

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

9.12.2013

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Michèle Rivasi

22.7.2014

Projednání ve výboru

25.9.2014

22.1.2015

 

 

Datum přijetí

14.4.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

46

5

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Bendt Bendtsen, Jerzy Buzek, Soledad Cabezón Ruiz, Philippe De Backer, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Peter Eriksson, Adam Gierek, Theresa Griffin, András Gyürk, Roger Helmer, Hans-Olaf Henkel, Dawid Bohdan Jackiewicz, Kaja Kallas, Barbara Kappel, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Miapetra Kumpula-Natri, Janusz Lewandowski, Ernest Maragall, Edouard Martin, Csaba Molnár, Nadine Morano, Dan Nica, Aldo Patriciello, Miloslav Ransdorf, Michel Reimon, Herbert Reul, Paul Rübig, Algirdas Saudargas, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Miguel Urbán Crespo, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Martina Werner, Hermann Winkler, Anna Záborská, Flavio Zanonato

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Simona Bonafè, Lefteris Christoforou, Cornelia Ernst, João Ferreira, Eugen Freund, Michèle Rivasi, Maria Spyraki, Pavel Telička, Marco Zullo

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Stanisław Ożóg

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (30.3.2015)

pro Výbor pro právní záležitosti

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním
(COM(2013)0813 – C7‑0431/2013 – 2013/0402(COD))

Navrhovatelka: Lara Comi

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Tento návrh je obzvláště důležitý, neboť jeho hlavním cílem je stanovit normy, které zlepší konkurenceschopnost našich evropských podniků prostřednictvím inovací a posílí vedoucí postavení Evropy na světovém trhu v odvětví průmyslu.

Během procesu výzkumu a vytváření nových nápadů, výrobků nebo služeb se objeví mnoho informací, které jsou zásadně důležité pro konkurenceschopnost nápadu nebo firmy a na které se nevztahuje ochrana duševního vlastnictví.

Obchodní tajemství tedy představují doplňkový ochranný nástroj a je důležité a nezbytné regulovat na evropské úrovni jejich získávání, používání a šíření.

Výbor IMCO zhodnotil aspekty týkající se vnitřního trhu a ochrany spotřebitelů a přijal naprostou většinou text, který přinesl velmi vyvážená řešení nejkontroverznějších bodů a bere ohled na všechny dotčené zájmy.

Do návrhu přibyla některá vyjasnění, která usnadní výklad normativního textu. Především je třeba zdůraznit, že směrnice nemá vliv na základní práva, veřejný zájem, mobilitu pracovníků a práva odborových organizací na vyjednávání, jak je uznávají některé členské státy.

Dále jsme považovali za důležité upřesnit, že tato pravidla se vztahují na obchodní tajemství související nejen s výrobky, ale rovněž se službami.

Definice obchodního tajemství byla uvedena do souladu s tou, která je uvedena v názvu navrhované směrnice, a bylo upřesněno, že její komerční hodnota by měla být aktuální nebo potenciální, čímž se zajistí správné rozšíření její oblasti působnosti.

Získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství se považuje za legální, kdykoli to vyžadují právní předpisy Evropské unie a vnitrostátní právní předpisy a pokud je povoleno podle pravidel, která chrání práva držitele obchodního tajemství. Tato směrnice má za cíl zvýšení konkurenceschopnosti podniků prostřednictvím ochrany obchodního tajemství v procesu výzkumu a tvorby nových nápadů.

K posílení tohoto cíle na rozdíl od Komise, která navrhla stanovení odpovědnosti na základě zásady zavinění, a to prostřednictvím posouzení záměru (zlý úmysl) nebo nedbalosti (vina), se Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyslovil pro objektivní zodpovědnost s cílem poskytnout větší ochranu obchodnímu tajemství a podnikům, zejména malým a středním (MSP).

Co se týče promlčecí lhůty, což byl jeden z hlavních sporných bodů, bylo na rozdíl od schématu navrženého Komisí s minimální a maximální lhůtou rozhodnuto přijmout jednotnou lhůtu a stanovit ji na 3 roky jako nejpřiměřenější dobu, do které bude možné zahájit případné opatření na ochranu obchodního tajemství.

Jednotná promlčecí lhůta umožňuje harmonizaci tohoto důležitého aspektu ve všech vnitrostátních právních předpisech, takže se subjekty v celé Unii budou těšit stejným právům. Tříletá lhůta by měla přiměřeně a vyváženě chránit všechny zájmy, o něž se jedná.

Pokud jde o ochranu zaměstnanců a jejich mobility, bylo rozhodnuto chránit jejich právo používat informace a poznatky získané v předchozích zaměstnáních, avšak v mezích toho, co není nezákonné ve smyslu článku 3.

Stejně tak se rozhodlo, že nebude dotčeno použití informací a obchodních tajemství orgány veřejné moci při plnění jejich úkolů podle vnitrostátního a evropského práva.

V neposlední řadě bylo rozhodnuto posílit důvěrnost obchodního tajemství během soudních řízení tak, že se omezí počet osob, které se mohou s obchodním tajemstvím seznámit.

Přijme-li výbor JURI jako věcně příslušný výbor pozměňovací návrhy výboru IMCO, umožní tak, aby tento nový nástroj byl účinnější pro ty, pro něž byl zamýšlen, se zvláštním důrazem na posílení konkurenceschopnosti našich evropských společností, a tudíž i vnitřního trhu, jakož i ochrany spotřebitele.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2) Otevřené inovace mají zásadní vliv na vytváření nových znalostí a jsou základem vzniku nových a inovativních obchodních modelů založených na využívání společně vytvořených poznatků. Obchodní tajemství hraje důležitou úlohu při ochraně výměny znalostí mezi podniky v rámci výzkumu, vývoje a inovací na vnitřním trhu i mimo něj. Výzkum založený na spolupráci, včetně přeshraniční spolupráce, je obzvláště důležitý při zvyšování úrovně podnikového výzkumu a vývoje na vnitřním trhu. Otevřené inovace jsou katalyzátorem toho, aby si cestu na trh našly nové nápady, které uspokojují potřeby spotřebitelů a řeší společenské výzvy. Na vnitřním trhu, na němž jsou překážky této přeshraniční spolupráce omezeny na minimum a na němž není narušena spolupráce, by duševní tvorba a inovace měly podněcovat investice do inovativních procesů, služeb a výrobků. Toto prostředí příznivé pro duševní tvorbu a inovace je důležité rovněž při zvyšování zaměstnanosti a konkurenceschopnosti hospodářství Unie. Obchodní tajemství patří k nejvyužívanějším formám ochrany duševní tvorby a inovativního know-how ze strany podniků, současně je však stávajícím právním rámcem Unie nejméně chráněno před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním třetími osobami.

(2) Otevřené inovace mají zásadní vliv na vytváření nových znalostí a jsou základem vzniku nových a inovativních obchodních modelů založených na využívání společně vytvořených poznatků. Obchodní tajemství hraje důležitou úlohu při ochraně výměny znalostí mezi podniky v rámci výzkumu, vývoje a inovací na vnitřním trhu i mimo něj. Výzkum založený na spolupráci, včetně přeshraniční spolupráce, je obzvláště důležitý při zvyšování úrovně podnikového výzkumu a vývoje na vnitřním trhu. Otevřené inovace jsou katalyzátorem toho, aby si cestu na trh našly nové nápady, které uspokojují potřeby spotřebitelů a řeší společenské výzvy. Na vnitřním trhu, na němž jsou překážky této přeshraniční spolupráce omezeny na minimum a na němž není narušena spolupráce, by duševní tvorba a inovace měly podněcovat investice do inovativních procesů, služeb a výrobků. Toto prostředí příznivé pro duševní tvorbu a inovace je důležité rovněž při zvyšování zaměstnanosti a konkurenceschopnosti hospodářství Unie. Obchodní tajemství patří k nejvyužívanějším formám ochrany duševní tvorby a inovativního know-how ze strany podniků, současně je však stávajícím právním rámcem Unie nejméně chráněno před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním třetími osobami. Šíření znalostí a informací by mělo být považováno za nezbytný předpoklad pro zajištění dynamických, pozitivních a rovných příležitostí k rozvoji podnikání, zejména pro malé a střední podniky.

Pozměňovací návrh   2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Je vhodné stanovit na úrovni Unie pravidla, která sbližují vnitrostátní právní systémy s cílem zajistit na celém vnitřním trhu dostatečnou a jednotnou úroveň nápravy v případě neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Za tímto účelem je důležité stanovit homogenní definici obchodního tajemství, aniž by byl omezen předmět, který má být chráněn před zneužitím. Tato definice by proto měla být vytvořena tak, aby zahrnovala obchodní informace, technické informace a know-how, pokud existuje oprávněný zájem na zachování důvěrnosti i legitimní očekávání zachování důvěrnosti. Tato definice by měla z podstaty věci vylučovat banální informace a neměla by se vztahovat na znalosti a dovednosti, které zaměstnanci získají v rámci své obvyklé pracovní činnosti a které jsou známé nebo přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají.

(8) Je vhodné stanovit na úrovni Unie pravidla, která sbližují vnitrostátní právní systémy s cílem zajistit na celém vnitřním trhu dostatečnou a jednotnou úroveň občanskoprávních nápravných prostředků v případě neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Za tímto účelem je důležité stanovit homogenní definici obchodního tajemství, aniž by byl omezen předmět, který má být chráněn před zneužitím. Tato definice by proto měla být vytvořena tak, aby zahrnovala obchodní informace, technické informace a know-how, pokud existuje oprávněný zájem na zachování důvěrnosti i legitimní očekávání zachování důvěrnosti. Takové informace nebo know-how by kromě toho měly mít tržní hodnotu, ať už skutečnou či potenciální, a jejich zveřejnění by pravděpodobně ohrozilo legitimní hospodářské zájmy osoba, která má obchodní tajemství právoplatně ve své moci. Tato definice by měla z podstaty věci vylučovat banální informace a neměla by se vztahovat na znalosti a dovednosti, které zaměstnanci získají v rámci své obvyklé pracovní činnosti a které jsou známé nebo přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají.

Pozměňovací návrh   3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10a) Tato směrnice by neměla ovlivňovat právo vyjednávat, uzavírat a uplatňovat kolektivní smlouvy a podávat pracovněprávní žaloby v souladu s právními předpisy a postupy jednotlivých členských států, které jsou v souladu s právními předpisy Unie.

Pozměňovací návrh   4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10b) Získání nebo zveřejnění obchodního tajemství veřejným subjektem, které ukládá nebo povoluje, se nepovažuje za neoprávněné získání nebo zveřejnění. Toto získání nebo zveřejnění by však mělo jednoznačně odpovídat pravomoci příslušného veřejného subjektu, jejíž překročení by mělo představovat protiprávní jednání.

Odůvodnění

Je třeba vyjasnit, že získání nebo zveřejnění obchodního tajemství není neoprávněné v případě, že žádost o informace ze strany veřejných subjektů stanoví právní předpis.

Pozměňovací návrh   5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) V souladu se zásadou proporcionality by opatření a opravné prostředky, jež mají chránit obchodní tajemství, měly být přizpůsobeny tak, aby splňovaly cíl spočívající v hladkém fungování vnitřního trhu pro výzkum a inovace, aniž by byly ohroženy jiné cíle a zásady veřejného zájmu. V tomto ohledu opatření a opravné prostředky zajišťují, že příslušné justiční orgány berou v úvahu hodnotu obchodního tajemství, závažnost jednání vedoucího k jeho neoprávněnému získání, použití nebo zveřejnění a rovněž dopad tohoto jednání. Je třeba taktéž zajistit, aby příslušné justiční orgány měly při zvažování zájmů účastníků soudního sporu a rovněž zájmů třetích stran, případně včetně spotřebitelů, prostor pro uvážení.

(11) V souladu se zásadou proporcionality by opatření a opravné prostředky, jež mají chránit obchodní tajemství, měly být přizpůsobeny tak, aby splňovaly cíl spočívající v hladkém fungování vnitřního trhu pro výzkum a inovace, zejména svým odrazujícím účinkem před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním obchodního tajemství, aniž by byla ohrožena základní práva a svobody nebo veřejný zájem, jako je veřejná bezpečnost, ochrana spotřebitelů, veřejné zdraví a ochrana životního prostředí, a aniž by byla negativně ovlivněna mobilita pracovníků. V tomto ohledu opatření a opravné prostředky zajišťují, že příslušné justiční orgány berou v úvahu faktory, jako jsou hodnota obchodního tajemství, závažnost jednání vedoucího k jeho neoprávněnému získání, použití nebo zveřejnění a rovněž dopad tohoto jednání. Je třeba taktéž zajistit, aby příslušné justiční orgány měly při zvažování zájmů účastníků soudního sporu a rovněž zájmů třetích stran, případně včetně spotřebitelů, prostor pro uvážení.

Pozměňovací návrh   6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12) Hladké fungování vnitřního trhu by bylo narušeno, pokud by stanovená opatření a opravné prostředky byly použity ke sledování nezákonných úmyslů, jež nejsou slučitelné s cíli této směrnice. Je proto důležité zajistit, aby byly justiční orgány zmocněny k ukládání sankcí za jejich zneužívání ze strany žalobců, kteří nejednají v dobré víře a podají zjevně neopodstatněné žaloby. Je rovněž důležité, aby stanovená opatření a opravné prostředky neomezovaly svobodu projevu a informací (která zahrnuje svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, jak se odráží v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie) nebo whistleblowing. Ochrana obchodního tajemství by se proto neměla vztahovat na případy, kdy je zveřejnění obchodního tajemství ve veřejném zájmu, je-li tím odhaleno příslušné pochybení nebo protiprávní jednání.

(12) Hladké fungování vnitřního trhu by bylo narušeno, pokud by stanovená opatření a opravné prostředky byly použity ke sledování nezákonných úmyslů, jako například vytváření neodůvodněných překážek vnitřního trhu nebo mobility pracovníků, jež nejsou slučitelné s cíli této směrnice. Je proto důležité zajistit, aby byly justiční orgány zmocněny k ukládání sankcí za jejich zneužívání ze strany žalobců, kteří nejednají v dobré víře a podají zjevně neopodstatněné žaloby. Je rovněž důležité, aby stanovená opatření a opravné prostředky neomezovaly svobodu projevu a informací (která zahrnuje svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, jak se odráží v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie) nebo whistleblowing. Ochrana obchodního tajemství by se proto neměla vztahovat na případy, kdy je zveřejnění obchodního tajemství ve veřejném zájmu, je-li tím odhaleno příslušné pochybení nebo protiprávní jednání.

Pozměňovací návrh   7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13) V zájmu právní jistoty a vzhledem ke skutečnosti, že se očekává, že právoplatní majitelé obchodního tajemství postupují s řádnou péčí, co se týká zachování důvěrnosti jejich cenného obchodního tajemství a sledování jeho používání, jeví se jako vhodné omezit možnost iniciovat opatření na ochranu obchodního tajemství na určitou dobu ode dne, k němuž se majitelé obchodního tajemství dozvěděli nebo mohli dozvědět o neoprávněném získání, použití nebo zveřejnění jejich obchodního tajemství třetí osobou.

(13) Pro zajištění hladkého fungování vnitřního trhu pro výzkum a inovace a v zájmu právní jistoty a vzhledem ke skutečnosti, že se očekává, že právoplatní majitelé obchodního tajemství postupují s řádnou péčí, co se týká zachování důvěrnosti jejich cenného obchodního tajemství a sledování jeho používání, jeví se jako vhodné omezit možnost iniciovat opatření na ochranu obchodního tajemství dobu tří let ode dne, k němuž se majitelé obchodního tajemství dozvěděli nebo mohli dozvědět o neoprávněném získání, použití nebo zveřejnění jejich obchodního tajemství třetí osobou.

Pozměňovací návrh   8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15) Neoprávněné získání obchodního tajemství třetí osobou by pro jeho právoplatného majitele mohlo mít ničivé účinky, jelikož po jeho zveřejnění již nelze obnovit situaci, která existovala před ztrátou obchodního tajemství. Proto je nezbytné stanovit rychlá a dostupná předběžná opatření k okamžitému ukončení neoprávněného získávání, používání nebo zveřejňování obchodního tajemství. Tento opravný prostředek musí být k dispozici, aniž by bylo nutno čekat na rozhodnutí ve věci samé, přičemž je náležitě respektováno právo na obhajobu a zásada proporcionality s přihlédnutím k charakteristikám daného případu. Nezbytná může být rovněž jistota ve výši, která postačuje k uhrazení nákladů a újmy způsobené žalovanému neopodstatněným návrhem, zejména v případě, kdy by prodlení způsobilo právoplatnému majiteli obchodního tajemství nenapravitelnou škodu.

(15) Neoprávněné získání obchodního tajemství třetí osobou by pro jeho právoplatného majitele mohlo mít ničivé účinky, jelikož po jeho zveřejnění již nelze obnovit situaci, která existovala před ztrátou obchodního tajemství. Proto je nezbytné stanovit rychlá a dostupná předběžná opatření k okamžitému ukončení neoprávněného získávání, používání nebo zveřejňování obchodního tajemství, včetně případů, kdy je toto obchodní tajemství používáno k poskytování služeb. Tento opravný prostředek musí být k dispozici, aniž by bylo nutno čekat na rozhodnutí ve věci samé, přičemž je náležitě respektováno právo na obhajobu a zásada proporcionality s přihlédnutím k charakteristikám daného případu. Nezbytná může být rovněž jistota ve výši, která postačuje k uhrazení nákladů a újmy způsobené žalovanému neopodstatněným návrhem, zejména v případě, kdy by prodlení způsobilo právoplatnému majiteli obchodního tajemství nenapravitelnou škodu.

Pozměňovací návrh   9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16) Z téhož důvodu je rovněž důležité stanovit opatření s cílem zamezit dalšímu neoprávněnému používání nebo zveřejňování obchodního tajemství. Aby byla opatření ukládající zákaz účinná, měla by být jejich doba trvání v případě, že situace vyžaduje časové omezení, dostatečná pro odstranění případné obchodní výhody, která mohla třetí osobě plynout z neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Opatření tohoto druhu by nemělo být vykonatelné v případě, že informace, na něž se původně vztahovalo obchodní tajemství, jsou veřejně přístupné z důvodů, které nelze přičítat žalovanému.

(16) Z téhož důvodu je rovněž důležité stanovit opatření s cílem zamezit dalšímu neoprávněnému používání nebo zveřejňování obchodního tajemství. Aby byla opatření ukládající zákaz účinná a přiměřená, měla by být jejich doba trvání dostatečná pro odstranění případné obchodní výhody, která mohla třetí osobě plynout z neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství, včetně případů, kdy je obchodní tajemství používání k poskytování služeb, a měla by být časově omezena tak, aby se zabránilo vytváření neodůvodněných překážek hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Opatření tohoto druhu by nemělo být vykonatelné v případě, že informace, na něž se původně vztahovalo obchodní tajemství, jsou veřejně přístupné z důvodů, které nelze přičítat žalovanému.

Pozměňovací návrh   10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17) Obchodní tajemství může být neoprávněně použito k navržení, výrobě nebo uvádění na trh výrobků či jejich části, jež mohou být šířeny na vnitřním trhu, a mít tudíž nepříznivý dopad na obchodní zájmy majitele obchodního tajemství a fungování vnitřního trhu. Pokud má dotyčné obchodní tajemství značný dopad na jakost, hodnotu nebo cenu výsledného výrobku nebo na snížení nákladů, usnadnění nebo urychlení procesů jeho výroby či uvádění na trh, je v těchto případech důležité zmocnit justiční orgány k nařízení náležitých opatření s cílem zajistit, aby tyto výrobky nebyly uváděny na trh nebo aby z něho byly staženy. Vzhledem ke globální povaze obchodu je rovněž nutné, aby tato opatření zahrnovala zákaz dovozu těchto výrobků do Unie nebo jejich skladování za účelem nabízení nebo uvádění na trh. S ohledem na zásadu proporcionality by nápravná opatření neměla znamenat nutně zničení výrobků, pokud existují jiné schůdné možnosti, jako je úprava výrobku tak, aby byla odstraněna vlastnost porušující právo, nebo použití výrobků mimo trh, například prostřednictvím darování charitativním organizacím.

(17) Obchodní tajemství může být neoprávněně použito k navržení, výrobě nebo uvádění na trh výrobků či jejich části, jež mohou být šířeny na vnitřním trhu, a mít tudíž nepříznivý dopad na obchodní zájmy majitele obchodního tajemství a fungování vnitřního trhu. Pokud bylo neoprávněné získání prokázáno a pokud má obchodní tajemství značný dopad na jakost, hodnotu nebo cenu výsledného výrobku nebo na snížení nákladů, usnadnění nebo urychlení procesů jeho výroby či uvádění na trh, je v těchto případech důležité zmocnit justiční orgány k nařízení náležitých opatření s cílem zajistit, aby tyto výrobky nebyly uváděny na trh nebo aby z něho byly staženy. Vzhledem ke globální povaze obchodu je rovněž nutné, aby tato opatření zahrnovala zákaz dovozu těchto výrobků do Unie nebo jejich skladování za účelem nabízení nebo uvádění na trh. S ohledem na zásadu proporcionality by nápravná opatření neměla znamenat nutně zničení výrobků, pokud existují jiné schůdné možnosti, jako je úprava výrobku tak, aby byla odstraněna vlastnost porušující právo, nebo použití výrobků mimo trh, například prostřednictvím darování charitativním organizacím.

Pozměňovací návrh   11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27) Touto směrnicí by nemělo být dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže, zejména článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie. Opatření stanovená touto směrnicí by se neměla používat k nepatřičnému omezování hospodářské soutěže v rozporu se Smlouvou.

(27) Touto směrnicí by nemělo být dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže, zejména článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie. Opatření stanovená touto směrnicí by se neměla používat k nespravedlivému omezování hospodářské soutěže, zpožďování přístupu na vnitřní trh nebo vytváření překážek mobility pracovníků v rozporu se Smlouvou.

Pozměňovací návrh   12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28) Opatřeními přijatými na ochranu obchodního tajemství před neoprávněným získáním, zveřejněním a použitím by nemělo být dotčeno uplatňování jakýchkoli jiných příslušných právních předpisů v jiných oblastech, včetně práv duševního vlastnictví, soukromí, přístupu k dokumentům a smluvního práva. Pokud se však překrývá oblast působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady8 2004/48/ES a oblast působnosti této směrnice, má tato směrnice přednost jako lex specialis,

(28) Opatřeními přijatými na ochranu obchodního tajemství před neoprávněným získáním, zveřejněním a použitím by nemělo být dotčeno uplatňování jakýchkoli jiných příslušných právních předpisů v jiných oblastech, včetně ochrany životního prostředí a odpovědnosti za škodu na životním prostředí, ochrany spotřebitele, požadavků v oblasti zdraví a bezpečnosti, ochrany zdraví, práv duševního vlastnictví, soukromí, přístupu k dokumentům a informacím či smluvního práva. Pokud se však překrývá oblast působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES8 a oblast působnosti této směrnice, má tato směrnice přednost jako lex specialis.

__________________

__________________

8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45).

8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45).

Pozměňovací návrh   13

Návrh směrnice

Článek 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato směrnice stanoví pravidla týkající se ochrany obchodního tajemství před neoprávněným získáním, zveřejněním a použitím.

Tato směrnice stanoví pravidla týkající se ochrany nejzveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním.

Pozměňovací návrh   14

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1) „obchodním tajemstvím“ rozumí informace, které splňují všechny tyto požadavky:

1) „obchodním tajemstvím“ rozumí know-how a obchodní informace, které splňují všechny tyto požadavky:

Pozměňovací návrh   15

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) mají komerční hodnotu proto, že jsou tajné;

b) mají skutečnou nebo potenciální komerční hodnotu proto, že jsou tajné;

Pozměňovací návrh   16

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) osoby, které je mají právoplatně ve své moci, podnikly za daných okolností přiměřené kroky, aby je udržely v tajnosti;

c) majitelé obchodního tajemství podnikli za daných okolností přiměřené kroky, aby je udrželi v tajnosti.

Odůvodnění

Nahrazení s cílem zajistit soulad s terminologií používanou v čl. 2 odst. 2.

Pozměňovací návrh   17

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca) vztahují se k testům nebo dalším tajným datům, jejichž vypracování vyžaduje značné úsilí a jejichž předložením je podmíněno povolení uvést na trh chemické, farmaceutické nebo zemědělské výrobky, které používají nové chemické látky.

Pozměňovací návrh   18

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4) „výrobkem porušujícím právo“ rozumí výrobek, jehož návrh, jakost, výrobní proces nebo uvedení na trh má významný prospěch z obchodního tajemství, které bylo získáno, použito nebo zveřejněno neoprávněně.

4) „výrobkem porušujícím právo“ rozumí výrobek, jehož návrh, jakost, vlastnosti, fungování, výrobní proces nebo uvedení na trh má prospěch z obchodního tajemství, které bylo získáno, použito nebo zveřejněno neoprávněně.

Odůvodnění

Doplnění pojmů „vlastnosti“ a „fungování“ rozšiřuje hlediska jakosti výrobku. Výrobek by měl být považován za výrobek porušující právo, pokud má jakýkoli prospěch ze zneužívání obchodního tajemství, bez ohledu na to, jak „významný“ tento prospěch je.

Pozměňovací návrh   19

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Získání obchodního tajemství bez souhlasu jeho majitele se považuje za neoprávněné, pokud k němu dojde úmyslně nebo z hrubé nedbalosti prostřednictvím:

2. Získání obchodního tajemství bez souhlasu jeho majitele se považuje za neoprávněné, pokud k němu dojde prostřednictvím:

Pozměňovací návrh   20

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) neoprávněného přístupu k dokumentům, předmětům, materiálům, látkám nebo elektronickým souborům, které jsou právoplatně v moci majitele obchodního tajemství a které obsahují obchodní tajemství nebo z nichž lze obchodní tajemství odvodit, či jejich zkopírování;

a) neoprávněného přístupu k dokumentům, předmětům, materiálům, látkám nebo elektronickým souborům, které jsou právoplatně v moci majitele obchodního tajemství a které obsahují obchodní tajemství;

Odůvodnění

Je třeba upřesnit, že majitel obchodního tajemství je chráněn pouze proti neoprávněnému získání obchodního tajemství, ale nikoli proti reverznímu inženýrství, které je legální.

Pozměňovací návrh   21

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 3 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Použití nebo zveřejnění obchodního tajemství se považuje za neoprávněné, pokud se ho dopustí bez souhlasu jeho majitele úmyslně nebo z hrubé nedbalosti osoba, u níž bylo shledáno, že splňuje některou z těchto podmínek:

3. Použití nebo zveřejnění obchodního tajemství se považuje za neoprávněné, pokud se ho dopustí bez souhlasu jeho majitele osoba, u níž bylo shledáno, že splňuje některou z těchto podmínek:

Pozměňovací návrh   22

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Použití nebo zveřejnění obchodního tajemství se považuje za neoprávněné rovněž tehdy, pokud určitá osoba v době jeho použití nebo zveřejnění věděla nebo měla za daných okolností vědět, že obchodní tajemství bylo získáno od jiné osoby, která obchodní tajemství používala nebo zveřejnila neoprávněně ve smyslu odstavce 3.

4. Získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství se považuje za neoprávněné rovněž tehdy, pokud určitá osoba v době jeho získání, použití nebo zveřejnění věděla nebo měla za daných okolností vědět, že obchodní tajemství bylo přímo či nepřímo získáno od jiné osoby, která obchodní tajemství používala nebo zveřejnila neoprávněně ve smyslu odstavce 3.

Pozměňovací návrh   23

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Za neoprávněné použití obchodního tajemství se považuje vědomá a záměrná výroba, nabízení nebo uvádění výrobků porušujících právo na trh nebo dovoz, vývoz či skladování takovýchto výrobků za uvedeným účelem.

5. Za neoprávněné použití obchodního tajemství se považuje výroba, nabízení nebo uvádění výrobků porušujících právo na trh nebo dovoz, vývoz či skladování takovýchto výrobků za uvedeným účelem, pokud osoba, která provádí tyto činnosti, věděla nebo měla za daných okolností vědět, že obchodní tajemství bylo použito neoprávněně ve smyslu odstavce 3.

Pozměňovací návrh   24

Návrh směrnice

Článek 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Získání obchodního tajemství se pokládá se legální, pokud k němu došlo těmito prostředky:

1. Získání obchodního tajemství se pokládá se legální, pokud k němu došlo těmito prostředky:

a) nezávislý objev nebo vytvoření;

a) nezávislý objev nebo vytvoření;

b) pozorování, zkoumání, demontáž nebo testování výrobku nebo předmětu, který byl zpřístupněn veřejnosti nebo který je právoplatně v držbě osoby, která informace získala;

b) pozorování, zkoumání, demontáž nebo testování výrobku nebo předmětu, který byl zpřístupněn veřejnosti nebo který je právoplatně v držbě osoby, která informace získala a není vázána právoplatnou povinností omezit získání obchodního tajemství;

c) výkon práva zástupců pracovníků na informování a na projednávání v souladu s právními předpisy a/nebo postupy Unie a členských států;

c) výkon práva zástupců pracovníků na informování a na projednávání v souladu s právními předpisy a/nebo postupy Unie a členských států;

c) jakýkoli jiný postup, který je za daných okolností v souladu se zásadami poctivého obchodního styku.

d) jakýkoli jiný postup, který je za daných okolností v souladu se zásadami poctivého obchodního styku.

 

Získání, použití a zveřejnění obchodního tajemství se považuje za oprávněné, jestliže je toto získání, použití nebo zveřejnění vyžadováno právními předpisy Unie nebo členských států a povoleno ustanoveními těchto předpisů, přičemž jsou ochráněna práva majitele obchodního tajemství.

2. Členské státy zajistí, aby použití opatření, postupů a opravných prostředků stanovených v této směrnici nebylo možno požadovat tehdy, pokud k údajnému získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství došlo v některém z těchto případů:

2. Získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství se považuje za legální, pokud k údajnému získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství došlo v některém z těchto případů:

a) při uplatňování svobody projevu a informací v souladu s právem;

a) při uplatňování svobody projevu a informací v souladu s právem;

b) za účelem odhalení pochybení nebo protiprávního jednání žalobce, pokud údajné získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství bylo k tomuto odhalení nezbytné a žalovaný jednal ve veřejném zájmu;

b) za účelem odhalení pochybení nebo protiprávního jednání, pokud údajné získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství bylo k tomuto odhalení nezbytné a žalovaný jednal ve veřejném zájmu;

c) obchodní tajemství bylo zveřejněno pracovníky jejich zástupcům v rámci legitimního výkonu jejich zastupitelských funkcí;

c) obchodní tajemství bylo zveřejněno pracovníky jejich zástupcům v rámci legitimního výkonu jejich zastupitelských funkcí v souladu s právními předpisy a postupy Unie a členských států;

d) za účelem splnění mimosmluvního závazku;

 

e) za účelem ochrany oprávněného zájmu.

e) za účelem ochrany oprávněného zájmu uznaného právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy.

 

2a. Touto směrnicí není dotčeno:

 

a) uplatňování unijních nebo vnitrostátních pravidlech, které požadují, aby majitelé tajemství poskytovali ve veřejném zájmu informace, včetně obchodních tajemství, veřejným orgánům pro účely plnění jejich úkolů;

 

b) použití informací, poznatků, kvalifikací a dovedností, které zaměstnanci získali v předchozím zaměstnání, pokud se na ně nevztahuje článek 3.

Pozměňovací návrh   25

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 3 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) zamezuje vytváření překážek pro dovolený obchod na vnitřním trhu;

b) zamezuje vytváření překážek pro dovolený obchod, hospodářskou soutěž a mobilitu pracovníků na vnitřním trhu;

Pozměňovací návrh   26

Návrh směrnice

Článek 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, aby kroky za účelem uplatnění opatření, postupů a opravných prostředků stanovených v této směrnici mohly být podniknuty nejméně ve lhůtě jednoho roku, nejvýše však dvou let ode dne, k němuž se žalobce dověděl nebo měl dovědět o poslední skutečnosti vedoucí k těmto krokům.

Členské státy zajistí, aby kroky za účelem uplatnění opatření, postupů a opravných prostředků stanovených v této směrnici mohly být podniknuty ve lhůtě tří let ode dne, k němuž se žalobce dověděl nebo měl dovědět o poslední skutečnosti vedoucí k těmto krokům.

Pozměňovací návrh   27

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, aby účastníci řízení, jejich právní zástupci, soudní úředníci, svědci, znalci a další osoby účastnící se soudního řízení, které se týká neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství, nebo mající přístup k dokumentům, jež jsou součástí tohoto řízení, nesměli použít ani zveřejnit obchodní tajemství či údajné obchodní tajemství, o němž se dověděli v důsledku této účasti nebo přístupu.

Členské státy zajistí, aby účastníci řízení, jejich právní zástupci, soudní úředníci, svědci, znalci a další osoby účastnící se soudního řízení, které se týká neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství, nebo mající přístup k dokumentům, jež jsou součástí tohoto řízení, nesměli použít ani zveřejnit obchodní tajemství či údajné obchodní tajemství, o němž se dověděli v důsledku této účasti nebo přístupu. Členské státy mohou rovněž umožnit příslušným soudním orgánům, aby taková opatření přijímaly z vlastního podnětu.

Pozměňovací návrh   28

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Povinnost uvedená v prvním pododstavci zaniká v kterékoli z těchto situací:

Povinnost uvedená v prvním pododstavci platí až do skončení soudního řízení. V každém případě však tato povinnost zaniká v kterékoli z těchto situací:

Pozměňovací návrh   29

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) je-li v průběhu řízení zjištěno, že údajné obchodní tajemství nesplňuje požadavky stanovené v čl. 2 odst. 1;

a) je-li závěrečným rozhodnutím zjištěno, že údajné obchodní tajemství nesplňuje požadavky stanovené v čl. 2 odst. 1;

Pozměňovací návrh   30

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy rovněž zajistí, aby příslušné justiční orgány mohly na základě řádně odůvodněné žádosti některého z účastníků řízení přijmout zvláštní opatření, která jsou nezbytná k zachování důvěrnosti obchodního tajemství nebo údajného obchodního tajemství použitého nebo zmíněného v průběhu soudního řízení, které se týká neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství.

Členské státy rovněž zajistí, aby příslušné justiční orgány mohly na základě odůvodněné žádosti některého z účastníků řízení přijmout zvláštní opatření, která jsou nezbytná k zachování důvěrnosti obchodního tajemství nebo údajného obchodního tajemství použitého nebo zmíněného v průběhu soudního řízení, které se týká neoprávněného získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství. Členské státy mohou dále zmocnit příslušné soudní orgány k přijetí opatření ex officio.

Pozměňovací návrh   31

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) omezit přístup k dokumentům obsahujícím obchodní tajemství, které předložili účastníci řízení nebo třetí osoby, a to zcela nebo částečně;

a) omezit přístup k dokumentům obsahujícím obchodní tajemství, které předložili účastníci řízení nebo třetí osoby, a to zcela nebo částečně, pokud k nim mají přístup oba účastníci řízení nebo jejich zástupci;

Odůvodnění

Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je zajistit, aby měly obě strany přístup k informacím, které mají zásadní vliv na obsah případu.

Pozměňovací návrh   32

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) omezit přístup na soudní jednání, pokud během něj může být sdělováno obchodní tajemství, a k příslušným záznamům nebo přepisům. Ve výjimečných případech a s výhradou řádného odůvodnění mohou příslušné justiční orgány omezit přístup účastníků řízení na tato jednání nebo nařídit, aby se konala pouze v přítomnosti právních zástupců účastníků řízení a znalců, kteří podléhají povinnosti zachovávat mlčenlivost podle odstavce 1;

b) omezit přístup na soudní jednání, pokud během něj může být obchodní tajemství nebo údajné obchodní tajemství zveřejněno, a k příslušným záznamům nebo přepisům na omezený počet osob, pokud na tato soudní jednání a k těmto záznamům a přepisům mají neomezený přístup alespoň jedna osoba za každého účastníka řízení, její příslušný právník nebo zástupce a soudní úředníci;

Pozměňovací návrh   33

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Příslušné justiční orgány při rozhodování, zda žádosti uvedené v odstavci 2 vyhoví, či ji zamítnou, a při posuzování její přiměřenosti vezmou v úvahu oprávněné zájmy účastníků řízení a případně třetích osob a možnou újmu způsobenou některému účastníkovi řízení a případně třetím osobám vyhověním dotyčné žádosti, nebo jejím zamítnutím.

3. Příslušné justiční orgány při rozhodování, zda opatření k zachování obchodního tajemství přijmou, či ho zamítnou, a při posuzování její přiměřenosti vezmou v úvahu potřebu zajistit právo na účinnou právní ochranu a na spravedlivý proces, oprávněné zájmy účastníků řízení a případně třetích osob a možnou újmu způsobenou některému účastníkovi řízení a případně třetím osobám vyhověním dotyčné žádosti, nebo jejím zamítnutím.

Pozměňovací návrh   34

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány mohly na žádost majitele obchodního tajemství údajnému porušovateli nařídit některé z těchto předběžných a zajišťovacích opatření:

(Netýká se českého znění.)

Odůvodnění

(Netýká se českého znění.)

Pozměňovací návrh   35

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členské státy zajistí, aby justiční orgány mohly další údajné neoprávněné získávání, používání nebo zveřejňování obchodního tajemství podmínit složením jistoty, která má zajistit poskytnutí náhrady škody majiteli obchodního tajemství.

2. Členské státy zajistí, aby justiční orgány mohly vedle opatření uvedených v odstavci 1 podmínit další údajné neoprávněné používání nebo zveřejňování obchodního tajemství složením jistoty, která má zajistit poskytnutí náhrady škody majiteli obchodního tajemství.

Pozměňovací návrh   36

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány měly s ohledem na opatření uvedená v článku 9 pravomoc žalobce požádat o předložení důkazů, které lze považovat za přiměřeně dostupné, aby se mohly přesvědčit o tom, že obchodní tajemství existuje, že žalobce je právoplatným majitelem tohoto obchodního tajemství a že obchodní tajemství bylo získáno neoprávněně, že bylo použito nebo zveřejněno neoprávněně nebo že hrozí jeho neoprávněné získání, použití nebo zveřejnění.

1. Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány měly s ohledem na opatření uvedená v článku 9 pravomoc žalobce požádat o předložení důkazů, které lze považovat za přiměřeně dostupné, aby se mohly přesvědčit o tom, že je věc považována za obchodní tajemství, že žalobce je majitelem tohoto obchodního tajemství a že obchodní tajemství bylo získáno neoprávněně, že bylo použito nebo zveřejněno neoprávněně nebo že hrozí jeho neoprávněné získání, použití nebo zveřejnění.

Pozměňovací návrh   37

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány musely při rozhodování, zda žádosti vyhoví, nebo ji zamítnou, a při posuzování její přiměřenosti vzít v úvahu hodnotu obchodního tajemství, opatření přijatá za účelem jeho ochrany, jednání žalovaného při jeho získání, zveřejnění nebo použití obchodního tajemství, dopad jeho neoprávněného zveřejnění nebo použití, oprávněné zájmy účastníků řízení a případný dopad schválení nebo zamítnutí opatření na účastníky řízení, oprávněné zájmy třetích osob, veřejný zájem a ochranu základních práv, včetně svobody projevu a informací.

2. Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány musely při rozhodování, zda žádosti vyhoví, nebo ji zamítnou, a při posuzování její přiměřenosti vzít v úvahu všechny relevantní aspekty případu, jako je hodnota obchodního tajemství, opatření přijatá za účelem jeho ochrany, úmyslné či neúmyslné jednání žalovaného při jeho získání, zveřejnění nebo použití obchodního tajemství, dopad jeho neoprávněného zveřejnění nebo použití, oprávněné zájmy účastníků řízení a případný dopad schválení nebo zamítnutí opatření na účastníky řízení, oprávněné zájmy třetích osob, veřejný zájem a ochranu základních práv, včetně svobody projevu a informací.

Pozměňovací návrh   38

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány mohly předběžná opatření uvedená v článku 9 podmínit složením odpovídající jistoty nebo rovnocenné záruky ze strany žalobce, která má zajistit náhradu škody za újmu způsobenou žalovanému a případně jiné osobě, které se opatření týkají.

(Netýká se českého znění.)

Odůvodnění

(Netýká se českého znění.)

Pozměňovací návrh   39

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy zajistí, aby v případě vydání soudního rozhodnutí, v němž se konstatuje, že došlo k neoprávněnému získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství, mohly příslušné justiční orgány na žádost žalobce porušovateli nařídit:

1. Členské státy zajistí, aby v případě vydání soudního rozhodnutí, v němž se konstatuje, že došlo k neoprávněnému získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství, mohly příslušné justiční orgány na žádost žalobce porušovateli nařídit jedno nebo více z následujících opatření:

Pozměňovací návrh   40

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) prohlášení o porušení práv;

vypouští se

Pozměňovací návrh   41

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány při zvažování návrhu na vydání příkazů a přijetí nápravných opatření stanovených v článku 11 a při posuzování jejich přiměřenosti vzaly v úvahu hodnotu obchodního tajemství, opatření přijatá za účelem jeho ochrany, jednání porušovatele při jeho získání, zveřejnění nebo použití, dopad jeho neoprávněného zveřejnění nebo použití, oprávněné zájmy účastníků řízení a možný dopad přijetí či zamítnutí opatření na účastníky řízení, oprávněné zájmy třetích osob, veřejný zájem a ochranu základních práv, včetně svobody projevu a informací.

Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány při zvažování návrhu na vydání příkazů a přijetí nápravných opatření stanovených v článku 11 a při posuzování jejich přiměřenosti byly povinny vzít v úvahu konkrétní okolnosti případu. Toto posouzení bude podle potřeby zahrnovat hodnotu obchodního tajemství, opatření přijatá za účelem jeho ochrany, jednání porušovatele při jeho získání, zveřejnění nebo použití, dopad jeho neoprávněného zveřejnění nebo použití, oprávněné zájmy účastníků řízení a možný dopad přijetí či zamítnutí opatření na účastníky řízení, oprávněné zájmy třetích osob, veřejný zájem a ochranu základních práv.

Pozměňovací návrh   42

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud příslušné orgány omezí dobu trvání opatření uvedeného v čl. 11 odst. 1 písm. a), musí tato doba postačovat k odstranění případné obchodní nebo ekonomické výhody, která by porušovateli mohla plynout z neoprávněného získání, zveřejnění nebo použití obchodního tajemství.

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány omezily dobu trvání opatření uvedeného v čl. 11 odst. 1 písm. a) tak, aby postačovala k odstranění případné obchodní nebo ekonomické výhody, která by porušovateli mohla plynout z neoprávněného získání, zveřejnění nebo použití obchodního tajemství.

Odůvodnění

Pokud žalovanému ze zneužití už neplyne žádná obchodní výhoda, prodlužování soudního zákazu slouží pouze k odrazování a postihu, a přitom brání hospodářské soutěži a inovacím.

Pozměňovací návrh   43

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Je-li nařízena peněžitá náhrada škody místo příkazu uvedeného v čl. 11 odst. 1 písm. a), nesmí tato peněžitá náhrada přesáhnout výši honorářů nebo poplatků, jež by byly splatné, pokud by tato osoba požádala o povolení k použití dotyčného obchodního tajemství, a to za dobu, po kterou mohlo být používání tohoto obchodního tajemství zakázáno.

Je-li nařízena peněžitá náhrada škody místo příkazu uvedeného v čl. 11 odst. 1 písm. a) a b), nesmí tato peněžitá náhrada přesáhnout výši honorářů nebo poplatků, jež by byly splatné, pokud by tato osoba požádala o povolení k použití dotyčného obchodního tajemství, a to za dobu, po kterou mohlo být používání tohoto obchodního tajemství zakázáno.

Pozměňovací návrh   44

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány na návrh poškozené strany porušovateli, který věděl nebo měl vědět, že se podílí na neoprávněném získání, zveřejnění nebo použití obchodního tajemství, nařídily, aby majiteli obchodního tajemství zaplatil náhradu škody, která odpovídá skutečné způsobené újmě.

1. Členské státy zajistí, aby příslušné justiční orgány na návrh poškozené strany porušovateli, který věděl nebo měl vědět, že se podílí na neoprávněném získání, zveřejnění nebo použití obchodního tajemství, nařídily, aby majiteli obchodního tajemství zaplatil náhradu škody, která bude přiměřená vlastní újmě způsobené v důsledku neoprávněného jednání.

 

Členské státy mohou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a postupy omezit odpovědnost za škody zaměstnanců vůči jejich zaměstnavatelům za neoprávněné získání, použití nebo zveřejnění obchodního tajemství zaměstnavatele, pokud jednají neúmyslně.

Pozměňovací návrh   45

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Při rozhodování, zda nařídit informační opatření, a při posuzování jeho přiměřenosti vezmou příslušné justiční orgány v úvahu možné narušení soukromí nebo poškození pověsti porušovatele, je-li jím fyzická osoba, v důsledku tohoto opatření a rovněž hodnotu obchodního tajemství, jednání porušovatele při jeho získání, zveřejnění nebo použití, dopad jeho neoprávněného zveřejnění nebo použití a pravděpodobnost jeho dalšího neoprávněného používání nebo zveřejňování ze strany porušovatele.

3. Při rozhodování, zda nařídit opatření uvedené v odstavci 1, a při posuzování jeho přiměřenosti vezmou příslušné justiční orgány v úvahu skutečnost, zda by informace o porušovateli umožnila zjistit totožnost konkrétní fyzické osoby a pokud ano, zda by zveřejnění této informace bylo odůvodněné, zejména s ohledem na tato kritéria: možné narušení soukromí nebo poškození pověsti porušovatele v důsledku tohoto opatření, jednání porušovatele při získání, použití nebo zveřejnění daného obchodního tajemství a pravděpodobnost jeho dalšího neoprávněného používání nebo zveřejňování ze strany porušovatele.

POSTUP

Název

Ochrana nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním

Referenční údaje

COM(2013)0813 – C7-0431/2013 – 2013/0402(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

JURI

9.12.2013

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

IMCO

9.12.2013

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Lara Comi

7.10.2014

Projednání ve výboru

18.3.2014

5.11.2014

17.11.2014

3.12.2014

 

21.1.2015

23.2.2015

16.3.2015

 

Datum přijetí

24.3.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

4

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Carlos Coelho, Sergio Gaetano Cofferati, Lara Comi, Daniel Dalton, Nicola Danti, Pascal Durand, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Antanas Guoga, Sergio Gutiérrez Prieto, Liisa Jaakonsaari, Jiří Maštálka, Marlene Mizzi, Jiří Pospíšil, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mylène Troszczynski, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Roberta Metsola, Franz Obermayr, Adam Szejnfeld, Ulrike Trebesius, Sabine Verheyen, Inês Cristina Zuber

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jonathan Arnott, Philippe De Backer, Ashley Fox, Andrey Novakov

POSTUP

Název

Ochrana nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním

Referenční údaje

COM(2013)0813 – C7-0431/2013 – 2013/0402(COD)

Datum předložení EP

27.11.2013

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

JURI

9.12.2013

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

EMPL

23.10.2014

ITRE

9.12.2013

IMCO

9.12.2013

 

Nezaujetí stanoviska

Datum rozhodnutí

EMPL

23.10.2014

 

 

 

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Constance Le Grip

22.9.2014

 

 

 

Projednání ve výboru

13.10.2014

11.11.2014

23.3.2015

16.4.2015

Datum přijetí

16.6.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

2

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Kostas Chrysogonos, Therese Comodini Cachia, Mady Delvaux, Rosa Estaràs Ferragut, Laura Ferrara, Enrico Gasbarra, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Mary Honeyball, Dietmar Köster, Gilles Lebreton, Jiří Maštálka, Emil Radev, Julia Reda, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, József Szájer, Axel Voss

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Sergio Gaetano Cofferati, Angel Dzhambazki, Jytte Guteland, Constance Le Grip, Cecilia Wikström

Datum předložení

22.6.2015