ZPRÁVA o rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku

8.4.2016 - (2015/2007(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví
Zpravodaj: Terry Reintke

Postup : 2015/2007(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A8-0048/2016

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku

(2015/2007(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijatou na 4. světové konferenci o ženách v roce 1995, zejména pokud jde o oblast zájmu „Ženy a média“,

–  s ohledem na výsledný dokument 23. zvláštního zasedání Valného shromáždění v roce 2000, v němž bylo uznáno, že informační a komunikační technologie jsou výdobytkem, který přináší nové příležitosti ke zlepšování postavení žen, ale i potenciální rizika;

–  s ohledem na Deklaraci zásad a Ženevský akční plán, které byly přijaty v první fázi světového summitu o informační společnosti (WSIS) konaném v Ženevě v roce 2003,

–  s ohledem na tuniský závazek a Tuniskou agendu pro informační společnost upřesňující finanční a mezinárodní mechanismy pro provádění programů WSIS, které byly přijaty během druhé fáze WSIS v Tunisu ve dnech 16.–18. listopadu 2005,

–  s ohledem na odkazy na práva žen a rovnost žen a mužů uvedené v Prohlášení o provádění výsledků WSIS a v souvisejícím výhledu WSIS+10 pro WSIS po roce 2015,

–  s ohledem na výsledky fóra WSIS, které se konalo ve dnech 25.–29. května 2015 v Ženevě a jehož téma znělo„Společné inovace: umožnit IKT pro udržitelný rozvoj“, kterého se zúčastnila delegace Výboru pro práva žena rovnost pohlaví,

–  s ohledem na směry činnosti světového summitu o informační společnosti (WSIS) z roku 2014, které byly spojeny s cíli udržitelného rozvoje (SDG), aby se posílily synergie mezi oběma těmito celosvětovými strategiemi, a jejichž součástí je i činnost zaměřená na posilování a podporování hospodářského a sociálního začleňování všech osob bez ohledu na věk, zdravotní postižení, genetické znaky, pohlaví, sexuální orientaci, pohlavní identitu, rasu, sociální či etnický původ, náboženské vyznání či přesvědčení a hospodářské či jiné postavení, jejímž cílovým rokem je rok 2030,

–  s ohledem na strategii Komise pro rovnost žen a mužů 2010–2015 (SEC(2010)1079/2), jejíž součástí je soubor opatření týkajících se žen a internetu, zejména pokud jde o IKT, a na přezkum strategie v polovině období,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015[1],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o posílení postavení dívek v EU prostřednictvím vzdělávání[2],

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Evropská strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na závěry Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) z června 2014 s názvem „Ženy a ekonomika: ekonomická nezávislost z hlediska částečných pracovních úvazků a samostatné výdělečné činnosti“, v nichž se uvádí, že „strategie Evropa 2020 stanoví řadu prioritních oblastí pro růst, mimo jiné v odvětví takzvané bílé ekonomiky a ve vědeckotechnickém odvětví. V zájmu plného využití růstového potenciálu, který má Evropa v uvedených oblastech, je důležité překonat genderové stereotypy a bojovat proti segregaci ve vzdělávací a profesní oblasti“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání[3],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 obsahující doporučení Komisi k uplatňování zásady stejného odměňování žen a mužů za stejnou či rovnocennou práci[4],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o odstranění genderových stereotypů v EU[5],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o Digitální agendě pro růst, mobilitu a zaměstnanost[6], a zejména na Velkou koalici pro digitální dovednosti a zaměstnanost,

–  s ohledem na opatření č. 60 Digitální agendy, které se týká podpory žen při výběru povolání souvisejících s IKT a zvyšování podílu žen v odvětví IKT,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),

–  s ohledem na druhý pilíř strategie Komise pro jednotný digitální trh, který je zaměřen na vytváření vhodných podmínek, rovných příležitostí a příznivého prostředí pro rozvoj digitálních sítí a inovativních služeb, a na její třetí pilíř podporující inkluzivní digitální společnost, jejíž občané mají ty správné dovednosti, které jim umožní využít příležitostí skýtaných internetem a zvýšit své šance na získání pracovního místa,

–  s ohledem na studii tematické sekce C Evropského parlamentu nazvanou „Posílení postavení žen na internetu“, která byla zveřejněna v roce 2015,

–  s ohledem na článek 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 týkající se podpory rovnosti žen a mužů a nediskriminace[7],

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulská úmluva),

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu a zvláště pak cíle, které vytyčila v oblasti „Ženy a média“, kde požaduje, aby ženy měly větší prostor k vlastnímu projevu prostřednictvím médií a nových komunikačních technologií a mohly se ve větší míře podílet na rozhodovacích procesech, které s tím souvisejí, a aby byl prosazován vyvážený a nestereotypní obraz žen v médiích,

–  s ohledem na Evropský kodex osvědčených postupů pro ženy v IKT z roku 2013 vypracovaný Komisí,

–  s ohledem na svou hloubkovou analýzu „Ženy v IKT“ z roku 2012,

–  s ohledem na svou hloubkovou analýzu „Zlepšování postavení žen na internetu“ z roku 2015,

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) nazvanou „Násilí páchané na ženách – průzkum v celé EU: hlavní výsledky“, která byla zveřejněna v březnu 2014,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí[8], kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV,

–  s ohledem na strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi na období 2012–2016, kterou vypracovala Komise, a zprávu o jejím provádění v polovině období,

–  s ohledem na politický cyklus EU pro boj proti organizované a závažné trestné činnosti, který byl zahájen v roce 2014, a na prioritní oblast obchodování s lidmi,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0048/2016),

A.  vzhledem k tomu, že digitalizace způsobila zásadní převrat a naprosto změnila způsob, jakým lidé získávají a poskytují informace, komunikují, stýkají se s ostatními, studují a pracují, přičemž vytváří nové příležitosti k účasti ve veřejných a politických debatách, ke vzdělávání a k uplatnění na trhu práce, přináší nové možnosti rozhodování o vlastním životě a má obrovský hospodářský potenciál pro Evropskou unii i další země; vzhledem k tomu, že digitalizace má dopad nejen na trhy, ale i na společnost jako celek;

B.  vzhledem k tomu, že informační společnost, jejíž rozvoj stojí na informačních a komunikačních technologiích (IKT), nabízí obrovské příležitosti k vytváření a distribuci bohatství a znalostí, což dokazuje například odvětví volně přístupného softwaru s otevřeným zdrojovým kódem, které změnilo způsob výroby, distribuce a podpory softwaru i způsob jeho používání a umožňuje širšímu okruhu uživatelů začlenění do digitálního světa; vzhledem k tomu, že digitalizace navíc poskytuje příležitosti k flexibilnějšímu a rozmanitějšímu využívání času a prostoru, přičemž dochází k posunu směrem ke spravedlivějším modelům společnosti; vzhledem k tomu, že digitalizace trhu práce může zároveň vytvářet nové rozměry vyloučení, například riziko ekonomické, sociální, kulturní a genderové segregace;

C.  vzhledem k tomu, že mezi vývojáři je v Evropě pouze 9 % žen, že pouze 19 % vedoucích pracovníků v odvětví IKT a komunikací jsou ženy (zatímco v jiných odvětvích služeb je to 45 %) a že mezi podnikateli jsou ženy zastoupeny pouze z 19 % (zatímco v jiných odvětvích služeb je to 54 %)[9];

D.  vzhledem k tomu, že tento vývoj má výrazný potenciál pro posílení postavení žen, neboť umožňuje přístup k informacím a vědomostem nad rámec tradičních prostředků a poskytuje platformu pro vyjádření, čímž může inspirovat kroky ostatních, přičemž se otevírají nové možnosti vzájemné komunikace a vedení kampaní za účelem ochrany práv a svobod žen, dívek, osob LGBTI a osob se zvláštními potřebami, jako jsou osoby se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že aktivní účast žen v informační společnosti je nejen otázkou spravedlnosti a rovnosti, ale přispěje také ke zlepšení sociálních a hospodářských podmínek ve společnosti a ke zvýšení konkurenceschopnosti EU;

E.  vzhledem k tomu, že existuje významný genderový rozdíl v přístupu k profesním a vzdělávacím možnostem, co se týče informačních a komunikačních technologií a počítačových dovedností; vzhledem k tomu, že digitalizace má významný dopad na konzumaci a distribuci médií, což je patrnější zejména u mladších spotřebitelů, otevírá nové cesty a vytváří možnosti vytváření méně hierarchického mediálního prostředí; vzhledem k tomu, že digitalizace může usnadnit zlepšování postavení žen, zároveň však s sebou nese nové výzvy v podobě šíření negativního, ponižujícího a stereotypizovaného zobrazování žen;

F.  vzhledem k tomu, že způsoby digitální komunikace a sociální sítě mají obzvláště velký význam pro rodiče na rodičovské dovolené a osoby vykonávající práci z domova;

G.  vzhledem k tomu, že digitalizace má obrovský dopad na trh práce, neboť mění hodnotové řetězce a vytváří nové pracovní příležitosti a flexibilnější pracovní vzorce; vzhledem k tomu, že možnosti pružných pracovních podmínek a práce na dálku, které s sebou digitalizace přinesla, mohou sloužit jako významný nástroj zajištění lepšího sladění rodinného a pracovního života žen i mužů; vzhledem k tomu, že tyto flexibilní způsoby organizace práce mohou sehrát pozitivní úlohu, nebo mohou přispět k začlenění znevýhodněných skupin žen na trhu práce; vzhledem k tomu, že digitalizace však může mít negativní dopady, které mohou zasáhnout zejména ženy, jako je například narušování práv pracovníků a vymezení pracovní doby a pracovních a nepracovních povinností, což vede k nárůstu počtu špatně placených a méně jistých typů pracovních míst;

H.  vzhledem k tomu, zlepšování digitálních dovedností a gramotnosti představuje jedinečnou příležitost ke zlepšení začlenění žen a dívek, ale také osob se zvláštními potřebami, jako jsou osoby se zdravotním postižením, na trh práce; vzhledem k tomu, že zvyšování počtu žen v odvětví IKT, které patří mezi odvětví s nejvyššími platy, by mohlo přispět k posílení jejich finančního postavení a jejich nezávislosti a vést ke zmírnění celkového rozdílu v odměňování žen a mužů;

I.  vzhledem k tomu, že v rámci digitalizovaného trhu práce se odpovědnost stále více přesouvá ze společnosti na jednotlivce a mění se podmínky členství v systému sociálního zabezpečení samostatně výdělečně činných osob a nezávislých pracovníků; vzhledem k tomu, že politická rozhodnutí jednoznačně ovlivňují výsledek těchto změn;

J.  vzhledem k tomu, že v případech většího počtu individuálních pracovních smluv uzavíraných v rámci různých společností a institucí je sledování dodržování zásady stejné odměny za stejnou práci na stejném pracovišti, která je ve skutečně rovnoprávné společnosti zásadně důležitá, složitější;

K.  vzhledem k tomu, že vstup většího počtu žen do odvětví IKT by oživilo trh, na kterém se očekává nedostatek pracovní síly a kde by rovné zapojení žen vedlo ke zvýšení HDP EU o přibližně 9 miliard EUR ročně; vzhledem k tomu, že ženy jsou i nadále velmi nedostatečně zastoupeny v rámci studijních programů v oblasti IKT, kde představují přibližně jen 20 % absolventů, přičemž pouze 3 % všech absolventek získají titul v oboru IKT ; vzhledem k tomu, že při hledání uplatnění v odvětví IKT a setrvání v něm narážejí ženy na řadu obtíží; vzhledem k tomu, že pracovní prostředí, v němž dominují muži a kde ženy představují jen 30 % pracovní síly, přispívá k tendenci mnohých žen opustit odvětví IKT během několika let od ukončení vysokoškolských studií;

L.  vzhledem k tomu, že podle odhadů studie s názvem „Ženy činné v odvětví IKT“ bude v odvětví IKT v Evropě do roku 2020 celkem 900 000 neobsazených pracovních míst; vzhledem k tomu, že odvětví IKT rychle roste a každoročně vytváří přibližně 120 000 nových pracovních míst;

M.  vzhledem k tomu, že odvětví IKT se vyznačuje velmi výraznou vertikální i horizontální segregací a nepoměrem mezi odbornou kvalifikací žen a jejich postavením v odvětví; vzhledem k tomu, že mezi podnikateli v odvětví IKT je méně než 20 % žen; vzhledem k tomu, že většina žen (54 %) v odvětví IKT zaujímá hůře placená pracovní místa s nižší kvalifikací a jen slabá menšina (8 %) zaujímá pracovní místa vysoce kvalifikovaných softwarových inženýrů; vzhledem k tomu, že v rámci tohoto odvětví mají ženy nízké zastoupení také v rozhodovacích funkcích, kdy pouze 19,2 % pracovníků odvětví IKT má jako své nadřízené ženy, zatímco v jiných odvětvích je to 45,2 %;

N.  vzhledem k tomu, že ženám ve věku 55 a více let hrozí obzvláště vysoké riziko nezaměstnanosti a neuplatnění na trhu práce, přičemž průměrná míra zaměstnanosti žen ve věku 55–64 let dosahuje v EU pouze 42 %, zatímco u mužů je to 58 %; vzhledem k tomu, že nízká úroveň digitální gramotnosti a elektronických dovedností toto riziko dále zvyšuje; vzhledem k tomu, že zlepšování digitálních dovedností žen ve věku 55 a více let a investování do těchto dovedností by podpořilo jejich vyhlídky na získání zaměstnání a poskytlo jim určitou ochranu před vyloučením z trhu práce;

O.  vzhledem k tomu, že dopady sexismu a genderových stereotypů jsou překážkou pro dosažení rovnosti žen a mužů a zátěží pro hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost EU a vedou k dalšímu rozšiřování už tak výrazných rozdílů mezi muži a ženami v oblasti IKT, médií a v souvisejících odvětvích; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy ženám ztěžují v plné míře rozvíjet své uživatelské, inovátorské a tvůrčí schopnosti; vzhledem k tomu, že má-li se tato situace změnit, je zapotřebí jasné politické vůle, konkrétních opatření a zapojení občanské společnosti;

P.  vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava mají klíčový význam pro posílení postavení žen v digitálním věku, a tím pádem i pro životaschopnou společnost v budoucnosti; vzhledem k tomu, že 60 % žáků škol v EU ve třídě nikdy nepoužívá digitální vybavení; vzhledem k tomu, že se dále snížil již tak nízký podíl absolventek v oboru IKT; vzhledem k tomu, že v oborech přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM) mají ženy velmi nízké zastoupení a že zhruba polovina absolventek po ukončení studia v těchto oborech nepracuje; vzhledem k tomu, že ženy zůstávají nadále velmi slabě zastoupeny v iniciativách, jako je evropský týden programování, IKT pro lepší vzdělávání, Startup Europe Leaders Club a Velká koalice pro digitální pracovní místa, jejichž cílem je podpora elektronického vzdělávání a elektronických dovedností;

Q.  vzhledem k tomu, že podpora digitálních technologií a IKT sehrává v souladu s cíli udržitelného rozvoje významnou roli v unijní politice rozvojové spolupráce, a to zejména jako prostředek k posilování sociálního a ekonomického postavení žen a dívek a jejich vymaňování z chudoby;

R.  vzhledem k tomu, že digitalizace vytváří prostředí, které je díky internetu příhodné k prosazování přímé demokracie, jež by ženám umožnila větší zapojení do politiky a získání lepšího přístupu k informacím;

S.  vzhledem k tomu, že partnerství digitalizace a přímé demokracie poskytuje ženám více příležitostí k přímé účasti, mimo rámec tradičních politických schémat, a k plnému a komplexnímu zapojení;

T.  vzhledem k tomu, že IKT mohou být stejně jako jakákoli jiná technologie využívány a zneužívány k zastrašování žen a ohrožování jejich práv a svobod, a tím i k ohrožení zlepšování jejich postavení, jak je tomu v případě kybernetické šikany a pronásledování, obchodování s lidmi, nenávistných projevů, podněcování k nenávisti, diskriminace a porušování základních práv; vzhledem k tomu, že anonymita na internetu přispívá k tomu, aby se tyto formy násilí namířeného proti ženám šířily; vzhledem k tomu, že tyto nové výzvy a rizika musí odhalit a vhodným způsobem řešit tvůrci politik, ale i podniky, společnosti a organizace občanské společnosti, přičemž však musí být umožněna výměna informací přes internet;

U.  vzhledem k tomu, že nové informační a komunikační technologie jsou využívány k vytváření kanálů a platforem usnadňujících šíření určitých forem sexuálního vykořisťování žen, včetně nezletilých; vzhledem k tomu, že digitální platformy slouží rovněž ke komercializaci ženských těl; vzhledem k tomu, že je potřeba, aby příslušní odborníci na vymáhání právních předpisů rozpoznali, transformační účinek, jaký má digitalizace na tuto trestnou činnost; vzhledem k tomu, že je rovněž zapotřebí zvyšovat povědomí o těchto nových formách digitálních hrozeb mezi příslušnými odborníky v oblasti vzdělávání, uvolnit finanční prostředky EU a členských států na podporu vzdělávání týkajícího se bezpečného a ohleduplného používání internetu i rizik genderově založeného násilí na internetu pro chlapce i dívky a zapojit muže a chlapce do boje proti násilí páchanému na ženách a dívkách;

V.  vzhledem k tomu, že digitální způsoby komunikace přispěly k rozšíření nenávistných verbálních projevů a výhrůžek vůči ženám, přičemž 18 % žen v Evropě se od dospívání stalo obětí některé formy obtěžování ze strany osob, s nimiž se seznámily na internetu, a bylo zaznamenáno devět milionů obětí násilí na internetu v Evropě; vzhledem k tomu, že počet těchto výhrůžek namířených proti ženám se zvýšil a zahrnuje i vyhrožování smrtí; vzhledem k tomu, že společenské povědomí o digitálních formách násilí je u široké veřejnosti i mezi pracovníky působícími v souvisejících oblastech, jako jsou činitelé odpovědní za prosazování práva a učitelé, stále nedostatečné, a není proto zajištěna potřebná prevence, monitorování a poskytování pomoci obětem; vzhledem k tomu, že jednotlivé formy násilí na internetu nejsou dosud ve všech členských státech zcela zohledněny v trestním právu, ani v některých způsobech a postupech trestního stíhání; vzhledem k tomu, že soudnictví není schopno dostatečným způsobem reagovat; vzhledem k tomu, že osoby, které se zneužívání a projevů nenávisti dopouštějí, jsou jen velmi zřídkakdy hlášeny, vyšetřovány, stíhány a odsuzovány; vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby na úrovni EU byla uznána potenciálně přeshraniční povaha zneužívání a násilí na internetu;

W.  vzhledem k tomu, že zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu a všeobecné uplatňování tohoto hlediska lze využít jako prostředek k posilování rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že Komise by měla zohledňovat genderová hlediska ve všech fázích své práce na digitalizaci Evropy s cílem zajistit, aby byly ženy do digitálního rozvoje nejen zahrnuty, ale stanuly v jeho čele;

X.  vzhledem k tomu, že nízký podíl žen a dívek ve vzdělávání a posléze i zaměstnání v oblasti IKT je výsledkem složité souhry genderových stereotypů, které se začínají vytvářet už v raném věku a v prvních letech školní docházky a nepřestávají působit ani během profesní dráhy; vzhledem k tomu, že mezi činitele omezující podíl žen a dívek ve vzdělávání a zaměstnání v oblasti IKT patří: celoživotní stereotypy, rozdělení aktivit, zájmových činností a hraček na „typicky ženské a typicky mužské“, k němuž dochází už v nejranějších fázích vzdělávacího procesu, relativní nedostatek ženských vzorů v odvětví IKT a nedostatečná viditelnost žen, které v tomto odvětví působí, zejména pak ve funkci vedoucích pracovníků;

Obecná doporučení

1.  naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby v plné míře využily potenciál informační společnosti, IKT a internetu v oblasti posílení postavení žen, jejich práv a svobod a rovnosti žen a mužů bez ohledu na věk, zdravotní postižení, genetické znaky, pohlaví, sexuální orientaci, genderovou identitu, rasu, sociální či etnický původ, náboženské vyznání či přesvědčení a hospodářské postavení;

2.  zdůrazňuje, že přístup na internet představuje novou službu zásadního významu, kterou potřebuje celý svět, muži, ženy, chlapci i dívky, protože internet je dnes klíčovým nástrojem, který lidé využívají ve svém každodenním rodinném i pracovním životě, při studiu i učení, řízení uvnitř společností, veřejných orgánů, institucí a organizací, jakož i pro fungování sociálních sítí a za účelem podpory rovných příležitostí;

3.  vyzývá Komisi, aby využívala a lépe zacílila Digitální agendu a strategii pro jednotný digitální trh s cílem řešit výrazné rozdíly v zastoupení žen a mužů v odvětví IKT a napomoci plnému začlenění žen v tomto odvětví, zejména ve vztahu k technickým profesím a profesím v oblasti telekomunikací, dále aby podporovala vzdělávání a odbornou přípravu žen a dívek v oblasti IKT a jiných oborech typu STEM, zviditelňovala ženy v oblasti digitálních technologií, posilovala rovnost žen a mužů a zapojení žen prostřednictvím lepšího přístupu k financování, aby ve své práci na Digitální agendě a strategii pro jednotný digitální trh systematicky posuzovala dopady na rovnost žen a mužů s cílem umožnit plné začlenění základní evropské zásady rovnosti žen a mužů a aby podporovala organizace občanské společnosti a ženské organizace při vytváření skutečně inkluzivního internetu;

4.  vyzývá orgány EU a členské státy, aby do všech digitálních iniciativ začlenily genderové hledisko a uznaly, že digitální moc s sebou přináší nové a silnější povědomí o genderových otázkách a problémech rovnosti žen a mužů; upozorňuje Komisi na účinnost internetu v souvislosti s organizováním osvětových kampaní a fór tohoto druhu a pro zviditelňování ženských vzorů, neboť to všechno jsou způsoby, jak dosažení rovnosti žen a mužů urychlit; žádá proto Komisi, aby ženám v rámci své Digitální agendy přiznala prioritní postavení, aby se tak nový digitální věk mohl stát hnací silou dalšího prosazování rovnosti žen a mužů;

5.  naléhavě vyzývá Komisi, aby do nadcházející strategie pro rovnost žen a mužů 2016-2020 zahrnula konkrétní kroky na podporu integrace a účasti žen v informační společnosti a aby výrazně podporovala ženské internetové sítě, které jsou projevem samoorganizovaného přístupu na úrovni jednotlivců k posílení postavení žen a měly by dostávat veškerou potřebnou podporu, aby mohly fungovat dlouhodobě;

6.  bere na vědomí sdělení Komise „Strategie jednotného digitálního trhu pro Evropu“, ale vyjadřuje politování nad jeho úzkým zaměřením, neboť podceňuje značný potenciál, který může mít digitalizace pro inkluzivní, rovnoprávnou a participativní společnost, a v dostatečné míře nedoceňuje příležitosti, které může poskytnout cílená podpora a infrastruktura financování v oblasti posílení postavení žen;

7.  požaduje, aby v oblasti IKT a digitálního trhu byl větší důraz kladen na volně přístupný software s otevřeným zdrojovým kódem; volně přístupný software s otevřeným zdrojovým kódem považuje za velmi důležitý prostředek prosazování rovnosti žen a mužů a demokratizace v oblasti digitálního trhu a IKT; zdůrazňuje, že povědomí o rovnosti žen a mužů je třeba zvyšovat i v oblasti softwaru s otevřeným zdrojovým kódem;

8.  vyzývá EU a členské státy, aby vypracovaly, podporovaly a prováděly opatření, která prosazuje OSN a její orgány, zejména v rámci Pekingské deklarace a akční platformy a světových summitů o informační společnosti (WSIS) s cílem usilovat o posílení postavení žen v digitálním věku na evropské i celosvětové úrovni; vyzývá členské státy, aby si vzájemně sdělovaly a předávaly osvědčené postupy s cílem podporovat v celé Evropě rovné zapojení žen do digitálního rozvoje;

9.  vyzývá členské státy, aby v zájmu dosažení rovnosti žen a mužů v informační společnosti a v oblasti IKT vypracovaly víceleté akční plány zaměřené na: zlepšení přístupu žen k informační společnosti, zlepšení a zvýšení využívání IKT mezi ženami, zajištění významnější úlohy žen v odvětvích IKT, podporu znalostí žen v oblasti IKT prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy, podporu zaměstnanosti a podnikatelského ducha mezi ženami prostřednictvím pravidelného využívání internetu a digitálních služeb, vytváření online obsahu prosazujícího rovnost žen a mužů, podporu nepřetržité výměny, šíření a sdělování hodnot souvisejících s rovností, podporu přístupu k IKT a jejich využívání jako nástroje v boji proti genderové diskriminaci v oblastech, jako je násilí páchané na základě pohlaví, podporu mezinárodní spolupráce, vytváření rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a navrhování, provádění, šíření a hodnocení politik a plánů souvisejících s rovností;

Účast

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby lépe využily značného potenciálu, který nabízí digitalizace, pokud jde o účast na všech úrovních politického života a zahrnutí žen do rozhodovacích procesů, například prostřednictvím elektronického hlasování; zdůrazňuje významné možnosti, které skýtá digitalizace a iniciativy na podporu elektronické správy, pokud jde o přístup k informacím, rozhodovací procesy, transparentnost a větší odpovědnost; dále zdůrazňuje, že IKT mohou ženám výrazně usnadnit účast v různých průzkumech a diskusních fórech a umožňovat jim i podávání stížností a anonymních udání na jiné osoby;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly digitalizaci v politice s cílem prosazovat přímou demokracii a umožnit aktivnější zapojení všech občanů a překonat tak přežitá schémata a překážky, které ženám a nedostatečně zastoupeným skupinám působí obtíže v jejich snahách o sebeprosazení ve volebním a institučním prostředí; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily a dále rozvíjely volební metody internetového hlasování, čímž odstraní překážky, na které často narážejí především ženy;

12.  vyzývá Komisi, aby v plné míře využila program „Evropa pro občany“ a zaměřila jej konkrétně na organizace občanské společnosti a ženské organizace, které působí v oblasti digitalizace a IKT, s cílem zlepšit podmínky pro občanskou a demokratickou účast žen a v rámci nadcházejících hodnocení provádění věnovat pozornost zejména cílům v oblasti rovnosti žen a mužů;

13.  vyzdvihuje důležitou úlohu, již mohou nová média plnit v posilování účasti žen v demokratických procesech; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly co nejširší zapojení žen v oblasti médií, a to i v rámci řídicích, regulačních či monitorovacích orgánů, s cílem usilovat o rovnější zastoupení žen a mužů v mediální sféře, bojovat proti genderovým stereotypům a nevhodnému zobrazování žen; dále naléhavě vyzývá Komisi k tomu, aby podporovala budování sítí mezi organizacemi občanské společnosti a profesními mediálními organizacemi s cílem posílit postavení žen, tak aby mohly sehrávat aktivní úlohu, a uznat zvláštní potřeby žen v oblasti médií;

14.  zdůrazňuje klíčovou úlohu, již v oblasti správy internetu sehrává mezinárodní občanská společnost prostřednictvím fór, jako je například Celosvětové internetové fórum (Global Internet Forum); vyzývá Komisi a členské státy, aby se podílely na činnosti digitálních organizací občanské společnosti a jejich činnost podporovaly na místní i mezinárodní úrovni a aby napomáhaly širšímu zapojení a zastoupení žen a dívek ve všech těchto fórech a sítích;

15.  je toho názoru, že všeobecné zpřístupnění bezplatného širokopásmového připojení, alespoň ve veřejných prostorách, by zlepšilo možnosti žen využívat digitální příležitosti a zvýšilo by to jejich šance nalézt uplatnění na trhu práce, což by rovněž přispělo k lepšímu sociálnímu začlenění a pozitivnímu vývoji v hospodářských a sociálních otázkách; vyzývá Komisi, aby uznala význam rozšíření Digitální agendy na venkovské oblasti, tak aby žádní občané, zejména ženy, nezůstali vyloučeni nebo izolováni a aby byly digitální možnosti přístupné všem;

Trh práce

16.  vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby prosazovali rovnost žen a mužů ve společnostech působících v oblasti IKT a dalších příslušných odvětví, zastupitelských orgánech a vzdělávacích institucích, a to i ve vedoucích pozicích, a aby pečlivě sledovali dosažený pokrok a přijímali návazná opatření a sdíleli v této oblasti osvědčené postupy;

17.  vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily extrémně slabé zastoupení žen v odvětví IKT, zejména na vyšších pozicích a v radách podniků; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly, že směrnice o rovném zastoupení žen ve výkonných radách nabízí reálnou příležitost ke změně kultury uvnitř společností, která by mohla mít vliv na všech úrovních jejich hierarchie, a naléhavě proto žádá, aby Rada tuto směrnici přestala blokovat; naléhavě připomíná Komisi, že je její povinností přijmout veškerá opatření, která by mohla pomoci prolomit bezvýchodnou situaci v Radě, pokud jde o právní předpisy EU týkající se větší transparentnosti a rovnováhy při přijímání pracovníků na pozice s rozhodovacími pravomocemi;

18.  vyzývá členské státy, aby v zájmu odstraňování nerovnosti mezi ženami a muži v odvětví IKT zdůrazňovaly ekonomické opodstatnění rozmanitosti a vytvářely početnější a silnější pobídky pro podniky i ženy, například prostřednictvím ženských vzorů a příležitostí ke kariérnímu postupu, s cílem zvýšit viditelnost žen;

19.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily základní práva pracovníků a sociální ochranu zaměstnanců a aby bojovaly proti nejistým pracovním podmínkám; naléhavě žádá, aby Komise navrhla a členské státy dále rozvíjely nové mechanismy ochrany přizpůsobené pracovním a kariérním vzorcům, které vznikly na základě digitalizace, a aby přitom věnovaly zvláštní pozornost situaci žen; podtrhuje význam kolektivního vyjednávání na všech úrovních, a to zejména v oblastech, které jsou silně dotčeny digitalizací, s cílem zajistit uplatňování zásady stejné odměny za stejnou práci a zaručit kvalitu a bezpečnost pracoviště v éře digitalizace; poukazuje na to, že je nutno stanovit potřebné všeobecné rámcové podmínky, které umožní zaručit ochranu osobních údajů zaměstnanců;

20.  vybízí Komisi a členské státy, aby v plné míře uznaly potenciál flexibility, kterou nabízí digitalizace při hledání rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, přičemž zdůrazňuje, že digitalizace trhu práce vyžaduje přizpůsobení jak politik trhu práce, tak i příslušných systémů sociálního zabezpečení; vyzývá Komisi a členské státy, aby v souvislosti s plánem Komise nazvaným „Nový začátek s cílem řešit problém rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, kterému čelí pracující rodiny“ identifikovaly příležitosti a výzvy spojené s digitalizací, pokud jde o pracovní podmínky a potřeby uzpůsobení pracoviště, rozvoj dovedností a možnosti celoživotního vzdělávání, zejména pro pracovníky s pečovatelskými povinnostmi; vyzývá Komisi a členské státy, aby rovněž cíleně investovaly do digitálních pracovních postupů s cílem zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem pro všechny;

21.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly celoživotní učení, odbornou přípravu a programy, které posilují schopnost přizpůsobovat se rostoucí poptávce po elektronických dovednostech v celé řadě nejrůznějších odvětví a připravenost na případnou změnu profesní dráhy, k níž v souvislosti s tímto vývojem může dojít, a to se zvláštním ohledem na ženy ve věku 55 a více let, aby byly chráněny před vyloučením z trhu práce;

22.  v souvislosti se všemi opatřeními přijímanými v této oblasti vyzývá k minimalizaci byrokratické zátěže pro firmy; poukazuje na to, že nadměrná byrokracie může ohrozit akceptaci a vést ke ztrátě a přesouvání pracovních míst; vítá proveditelné kompromisy založené konsenzu, kterých dosáhly obě zainteresované strany v tomto odvětví v členských státech se silnou tradicí spolurozhodování; považuje spolurozhodování za model osvědčeného postupu pro evropská hospodářství;

23.  poznamenává, že rozdíly v odměňování žen a mužů zůstávají jedním z hlavních problémů souvisejících s genderovými rozdíly v odvětví IKT, a vyzývá proto členské státy, aby konečně začaly aktivně provádět doporučení Komise týkající se posílení zásady stejné odměny mužů a žen na základě transparentnosti a dalších opatření pozitivní diskriminace, a to nejlépe pomocí právních předpisů, a aby zavedly opatření k dosažení transparentnosti v oblasti mezd a genderově neutrální hodnocení práce; vyzývá Komisi, aby se otázce rovnocenného odměňování věnovala ve své iniciativě „Nový start pro pracující rodiče“, která je součástí jejího pracovního programu na rok 2016, neboť s narozením dítěte se genderové rozdíly v odměňování ještě zvětšují;

24.  poukazuje na skutečnost, že genderové rozdíly v odměňování mají za následek rozdíly ve výši důchodů, které jsou ještě větší; zdůrazňuje, že v zájmu zajištění spravedlivého a rovnocenného odměňování musí být zaručeno uplatňování zásady stejné odměny za stejnou práci na stejném pracovišti, jak na to poukázal předseda Komise Juncker;

25.  vybízí členské státy, aby zavedly daňové systémy a systémy dávek, které nebudou druhé vydělávající členy rodiny odrazovat od toho, aby pracovali nebo aby pracovali více, neboť druhým vydělávajícím členem rodiny bývají ženy, což do značné míry platí i pro práci v oblasti IKT;

26.  zdůrazňuje, že přetrvávají rozdíly v odměňování a kariérním rozvoji žen pracujících v odvětví IKT oproti odměňování mužů; zdůrazňuje, že je zpochybňována zásada stejné odměny za stejnou práci na stejném pracovišti, ačkoli představuje jeden ze základních pilířů sociální spravedlnosti na trhu práce, a měla by proto být chráněna nade vše ostatní; znovu opakuje, že by nemělo být možné, aby se v digitální ekonomice zakořeňovaly nerovnosti, pokud jde o stejné odměňování a kariérní rozvoj; zdůrazňuje, že větší zapojení žen do trhu práce a související investice do politiky sociálního začleňování pomohou snížit rozdíly ve výši odměňování žen a mužů; podtrhuje význam kolektivního vyjednávání i v digitálním tržním hospodářství pro zajištění kvalitních a jistých pracovních míst v éře digitalizace;

27.  vítá velký počet příležitostí a větší flexibilitu, jež digitální věk přináší zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným, včetně příležitostí k lepšímu vyvážení pracovního a soukromého života, zejména s ohledem na situaci rodičů malých dětí a osob se zdravotním postižením na trhu práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly situací spojenou s pružnou prací a jistotou zaměstnání, která je v odvětví IKT rozšířená, zároveň však upozorňuje na nové výzvy, jež tento vývoj přináší, a vyzývá členské státy, aby zajistily zavedení odpovídajícího sociálního zabezpečení; je zastáncem toho, aby měli zaměstnanci nárok nebýt mimo dohodnutou pracovní dobu „na příjmu“;

28.  upozorňuje na to, že zvyšování flexibility pracovních postupů v důsledku digitalizace může rovněž vést k nestabilním formám zaměstnání; zdůrazňuje, že psychické problémy spojené s prací, například syndrom vyhoření, které plynou z neustálé dostupnosti, představují závažné riziko; proto trvá na tom, že je nutné důsledně dodržovat předepsanou dobu odpočinku pro zaměstnance, a zdůrazňuje, že je třeba dodržovat uspořádání pracovní doby v rámci smluv s pružnou pracovní dobou s cílem zachovat hranice pracovního času stanovené pracovněprávními předpisy jednotlivých členských států;

Vzdělávání a odborná příprava

29.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit uplatňování genderového hlediska ve vzdělávání podporou digitální gramotnosti a účasti žen a dívek ve vzdělávání a odborné přípravě v oblasti IKT, a to zahrnutím programování, nových médií a technologií do učebních osnov na všech úrovních, ale i v rámci mimoškolního vzdělávání, informálního učení a neformálního vzdělávání, jakož i ve všech typech vzdělávání a odborné přípravy, a to i pokud jde o vyučující, aby se snížily a odstranily rozdíly v digitálních dovednostech a aby dívky a mladé ženy byly motivovány k nastoupení profesní dráhy v oblasti přírodních věd a IKT; v této souvislosti zdůrazňuje důležitost otevřených vzdělávacích zdrojů (OER), které zajišťují lepší přístup ke vzdělávání pro všechny, a výměny osvědčených postupů pro uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů v oblasti IKT;

30.  vybízí členské státy, aby zavedly vzdělávání v oblasti IKT přiměřené věku už v počátečním stádiu školní docházky, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována dívkám, u nichž by měl být rozvíjen zájem a talent v oblasti digitálních technologií, a naléhavě proto vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vzdělávání dívek v oborech přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM) už v útlém věku, neboť dívky se přestávají věnovat přírodním vědám, technologiím, inženýrství a matematice v dřívější fázi vzdělávání v důsledku genderových stereotypů, které se s těmito předměty pojí, chybějících vzorů a rozdělování aktivit a hraček, což vede k tomu, že mezi studenty těchto oborů na univerzitách jsou ženy nedostatečně zastoupeny a stejně je tomu pak i na pracovištích; zdůrazňuje proto, že genderové stereotypy i digitální odborná příprava by se měly řešit již v rámci systému základního vzdělávání a v tomto přístupu by se mělo pokračovat v průběhu všech fází vzdělávání až po vzdělávání dospělých a odbornou přípravu osob vyloučených z trhu práce;

31.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily vzdělávání a celoživotní učení zaměřující se konkrétně na starší ženy po dobu trvání jejich pracovního života i po jeho skončení, zvláště pak na starší ženy, které mají pečovatelské povinnosti, a ženy, které svou kariéru přerušily nebo se opět zařazují do pracovního procesu, s cílem zajistit, aby nezůstaly ve stále rychlejším přechodu na digitalizaci pozadu;

32.  poznamenává, že vzdělávání v oblasti digitálních technologií, IKT a programování, je-li zahájeno již v raném věku, je velmi důležité pro posilování postavení dívek, rozvíjení jejich zájmu o tuto oblast a překonávání genderových stereotypů; zdůrazňuje, že větší zastoupení žen v oborech přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM) na úrovni vyššího vzdělávání je klíčem k jejich většímu zastoupení v digitálním odvětví;

33.  vyzývá členské státy, aby se zabývaly řešením problému genderových rozdílů v odvětví IKT a vytvářely za tímto účelem pro ženy účinnější pobídky a podpůrné struktury, jako jsou vzory, programy odborného vedení a kariérní postup, s cílem zvýšit viditelnost žen; vyzývá proto členské státy, aby v případě potřeby upravily vzdělávací systémy s cílem podpořit vyučování v oblastech vědy, technologie, inženýrství a matematiky a zájem o ně obecně, zejména pak u studentek;

34.  zdůrazňuje hodnotu IKT a konkrétněji kurzů odborné přípravy online pro dívky a ženy, ale i pro osoby se zvláštními potřebami, například osoby se zdravotním postižením, a pro obyvatele venkovských a vzdálených oblastí, ale i možností práce na dálku, s cílem zlepšit vzdělávání těchto skupin a zvýšit jejich šance na finanční nezávislost;

35.  poukazuje na důležitou úlohu a mimořádný potenciál formálního, informálního i neformálního vzdělání v oblasti umění a návrhářství, tvůrčích odvětví a kulturní sféry pro posilování postavení žen a dívek a jejich profesní nasměrování k digitálnímu odvětví; zdůrazňuje proto, že je důležité vytvářet propojení mezi oblastmi přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM) a hospodářskými odvětvími souvisejícími se vzděláváním a uměním, aby se tak obory „STEM“ změnily na obory „STEAM“ (přírodní vědy, technologie, inženýrství, umění a matematika);

36.  vyzývá Komisi, aby v rámci celoživotního vzdělávání podporovala digitální technologie coby nástroje k odstraňování překážek, které brání ve vstupu na trh práce, a aby stanovila referenční hodnoty EU pro veřejné a soukromé investice do dovedností vyjádřené procentem HDP;

37.  vybízí členské státy a Komisi, aby zejména prostřednictvím informačních a osvětových kampaní podporovaly účast žen v oblastech podnikání, které jsou stereotypně považovány za „mužské“, jako je například digitalizace; zdůrazňuje, že je třeba rovněž organizovat osvětu, školení a informační kampaně, které budou šířit hledisko rovnosti žen a mužů mezi všemi, kdo působí v oblasti politiky digitalizace;

38.  vítá evropský „kodex osvědčených postupů pro ženy v IKT“ a vyzývá k jeho širokému a aktivnímu uplatňování; vítá vytvoření celoevropské „Velké koalice pro digitální pracovní místa“ a vybízí zúčastněné společnosti, aby zvláštní pozornost věnovaly náboru a rovným příležitostem profesního postupu žen;

39.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uskutečňovaly programy zaměřené na rodiče, jejichž cílem bude seznamovat rodiče s IKT používanými jejich dětmi a zlepšovat tak povědomí dospělých o tom, nač lze na internetu narazit a jaké vztahy je zde možné navazovat, a zároveň i zmírňovat generační rozdíly, které v oblasti IKT existují;

40.  zdůrazňuje význam zlepšování digitálních dovedností a gramotnosti s cílem usnadnit ženám, které z různých důvodů nemají příslušné dovednosti, vstup do společností v oblasti IKT; poukazuje na to, že selhání v této oblasti by vedlo k dalšímu znevýhodnění žen v přístupu do tohoto odvětví; připomíná, že na financování příslušných kurzů odborné přípravy se může podílet Evropský sociální fond;

41.  zdůrazňuje, že je důležité zahrnout do vzdělávacích osnov programování, nová média a technologie, a to na všech úrovních, a poukazuje na potenciál digitálních dovedností pro snížení překážek pro vstup na trh práce; poukazuje na význam soustavného dialogu se sociálními partnery s cílem překonat rozdíly mezi muži a ženami v této oblasti;

42.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci strategie jednotného digitálního trhu pro Evropu a konkrétněji v souvislosti s budováním inkluzivní digitální společnosti zviditelnila ženy v oblasti technologií tím, že zavede profesuru žen v oblasti IKT, vytvoří pilotní projekt evropské univerzity online se specifickým zaměřením na IKT a technické inženýrství a zavede stipendijní program přímo uzpůsobený pro ženy v oblasti IKT a nových médií;

43.  vyzývá Komisi a členské státy, a právě tak i podniky, aby podporovaly rovnost žen a mužů v oblasti IKT a shromažďovaly za tímto účelem údaje o používání IKT, které budou rozlišené podle pohlaví, stanovily cíle, ukazatele a referenční hodnoty umožňující sledování pokroku dosaženého ve zpřístupňování IKT ženám a propagovaly příklady osvědčených postupů z různých společností, které v oblasti IKT působí;

44.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve větší míře napomáhaly posilování postavení žen v digitálních odvětvích a v oblasti IKT v rámci rozvojové spolupráce a vnějších vztahů EU a podporovaly za tímto účelem digitální vzdělávání a za pomoci různých nástrojů, včetně systémů mikrofinancování a podpůrných sítí, umožňovaly podnikání žen;

Investice a financování podnikání

45.  vyzývá členské státy a Komisi, aby poskytly finanční prostředky, zlepšily přístup k existujícím prostředkům a v případě potřeby zpřístupnily prostředky pro ženy-podnikatelky, aby mohly zakládat podniky v oblasti IKT a digitálních technologií, jakož i na odborné vedení pro ženy a sítě pro vzájemnou výměnu, čímž podpoří inovace a investice v EU; vybízí členské státy, aby poskytovaly odpovídající finanční podporu a odbornou přípravu ženám zamýšlejícím nastoupit profesní dráhu v oblasti digitalizace, čímž zároveň podpoří také podnikání žen v této oblasti;

46.  je přesvědčen, že přístup žen k financování a finančním službám vyžaduje zvláštní pozornost, zejména v souvislosti s cílem strategie jednotného digitálního trhu, který spočívá ve vytvoření příznivých podmínek pro inovační a konkurenceschopné prostředí IKT a ve zlepšení možností financování pro MSP a začínající podniky; podotýká, že velký význam pro podnikání žen má jejich přístup ke zdrojům mikrofinancování;

47.  vyzývá Komisi, aby v souvislosti s Digitální agendou důsledně sledovala a vyhodnocovala uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů a rozpočtových iniciativ zohledňujících rovnost žen a mužů v rámci fondů EU v souladu s článkem 7 nařízení o společných ustanoveních ohledně evropských fondů (nařízení (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013), a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zapojení ženských organizací do monitorovacích výborů programů financování s cílem zabezpečit provádění cílených opatření k posílení úlohy žen v IKT; připomíná závazek Komise v oblasti rozpočtových iniciativ zohledňujících rovnost žen a mužů;

48.  vyzývá Komisi, aby při vypracovávání analýz a zpráv o zapojení partnerů v souvislosti s Digitální agendou zohledňovala genderový rozměr;

49.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Evropskou investiční bankou zřídila podpůrné programy pro investice do IKT prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů, včetně výhodných úvěrových podmínek a půjček pro firmy, organizace občanské společnosti a začínající podniky v odvětví IKT, v nichž ženy představují alespoň 40 % pracovní síly;

50.  vyzývá Komisi, aby podporovala a prosazovala digitální podnikatelskou kulturu pro ženy, podporovala, a to i finančně, evropskou platformu pro vytváření sítí a odborné vedení pro ženy a dále posilovala úlohu žen v rámci stávajících programů; vybízí členské státy, ale i společnosti, aby v zájmu podpory udržitelného hospodářského rozvoje a vedení vytvářely diverzifikační opatření, která se nebudou zaměřovat pouze na přijímání žen do zaměstnání;

51.  vyzdvihuje úlohu, kterou v souvislosti s posilováním postavení žen v digitálním podnikání a jejich zastoupení v digitálních odvětvích plní sociální podniky a alternativní modely podnikání, jako jsou vzájemné společnosti a družstva; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly iniciativy sociálního podnikání, které se zaměřují na posilování postavení žen a dívek v oblasti IKT;

52.  vyzývá Komisi, členské státy a všechny zainteresované subjekty, aby za účelem podpory opatření zaměřených na zlepšování digitálních dovedností žen a dívek, zvyšování zaměstnanosti žen v oblasti IKT a šíření různých dostupných možností vzdělávání a odborné přípravy ve větší míře využívaly Velké koalice pro digitální pracovní místa;

Boj proti násilí páchanému na ženách v digitalizovaném světě

53.  žádá, aby byly identifikovány výzvy spojené s používáním IKT a internetu za účelem páchání trestných činů, vydávání hrozeb, páchání násilí na ženách nebo jejich obtěžování na základě misogynie, homofobie, transfobie nebo jakékoli jiné formy diskriminace; naléhavě vyzývá tvůrce politik, aby se těmito otázkami důkladně zabývali a brali přitom ohled na určité skupiny žen, které jsou zranitelné z více důvodů, a aby zajistili zavedení rámce, který zaručí, že donucovací orgány budou moci digitální trestnou činnost účinným způsobem stíhat, a přičemž vezmou v úvahu výzvy spojené s anonymitou na internetu a potenciálně přeshraničním rozměrem takovýchto případů trestné činnosti a zneužívání; vyzývá členské státy, aby pro účely vymáhání práva, tj. pro účely uplatňování platných právních předpisů chránících před kybernetickým násilím, kybernetickou šikanou, kybernetickým obtěžováním a kybernetickým pronásledováním a projevy nenávisti, vyčlenily nezbytné prostředky;

54.  vyzývá Komisi, aby od členských států žádala iniciativnější stíhání veškerých homofobních či transfobních trestných činů, k nimž dochází na internetu, a řádné uplatňování platných právních předpisů EU týkajících se této oblasti a práv obětí;

55.  vyzývá Komisi, aby v rámci přepracování směrnice o rovném zacházení předložila legislativní návrh zaměřený na řešení problematiky sexismu a genderových stereotypů ve vzdělávání a v médiích;

56.  vyzývá Komisi, aby v zájmu posílení postavení žen a boje proti stereotypům, sexismu a nedostatečnému zastoupení a nevhodnému zobrazování žen vypracovala kodex chování, jímž se bude řídit její komunikace i komunikace agentur EU;

57.  vyzývá Komisi a členské státy, aby při provádění budoucích právních předpisů EU na ochranu osobních údajů zvážily změnu situace žen a dívek v důsledku digitalizace; zdůrazňuje, že správci údajů mohou používat citlivé údaje pouze k omezeným účelům a v žádném případě je nesmí sdílet;

58.  vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly zdroje potřebné k zajištění dodržování pravidel ochrany citlivých údajů obsažených v online komunikaci,

59.  vyzývá Komisi, aby zvýšila finanční podporu infrastruktury digitálních služeb pro bezpečnější internet, která je financována z rozpočtu Nástroje pro propojení Evropy, a členské státy, aby zvýšily financování linek bezpečí pro oběti kybernetické šikany; zdůrazňuje, že u dívek je pravděpodobnost, že se stanou oběťmi, dvakrát vyšší než u chlapců;

60.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření na ochranu dívek před reklamou v digitálním prostředí, která by je mohla vést k chování škodlivému pro jejich tělesné i duševní zdraví; vyzývá Komisi, aby obnovila a rozšířila program Bezpečnější internet a v rámci opatření nezbytných pro zvýšení bezpečnosti dívek na internetu věnovala zvláštní pozornost genderové problematice;

61.  vyzývá Komisi, aby zahájila a podporovala programy v oblasti digitální gramotnosti a odborné přípravy a informační kampaně, čímž by mezi příslušnými stranami, jako jsou studenti na všech stupních vzdělávání, učitelé, výchovní pracovníci a činitelé odpovědní za vymáhání práva, zvýšila povědomí o potenciálních rizicích digitálního světa a o tom, jak jim čelit; vyzývá Komisi, aby podporovala kampaně zaměřené proti sexismu a genderovým stereotypům v sociálních a digitálních médiích a využívala potenciál, který mají v oblasti odstraňování stereotypů digitální média;

62.  vítá návrh Komise, aby se součástí její strategie pro vymýcení obchodování s lidmi na období po roce 2016 stala opatření týkající se prevence a podpory poskytované obětem a jejich bezpečného návratu a začlenění do normálního života a opatření týkající se role internetu; zdůrazňuje, že by se měla zabývat rovněž fenoménem kybernetického obtěžování a pronásledování;

63.  vyzývá EU a členské státy, aby uvolnily dostatečné prostředky a zdroje financování pro Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), které mu umožní provádět šetření a shromažďovat údaje o možnostech lepšího využívání digitálních služeb ve prospěch žen a rovnosti žen a mužů;

64.  vyzývá orgány, instituce a jiné subjekty EU i členské státy a jejich donucovací orgány, aby spolupracovaly a konkrétně koordinovaly svá opatření s cílem bojovat proti využívání IKT k páchání trestných činů spojených s obchodováním s lidmi a ke kybernetickému obtěžování a pronásledování, protože tato trestná činnost má často přeshraniční rozměr a koordinace na úrovni EU je pro její stíhání nezbytná; vyzývá členské státy, aby přezkoumaly a případně pozměnily své trestní právo, aby tak bylo zajištěno, že nové formy digitálního násilí budou jasně definovány a rozpoznány a že budou zavedeny náležité způsoby jejich trestního stíhání; vyzývá členské státy, aby schválily vytvoření ohlašovacích portálů, které by občanům sloužily jako bezpečné a důvěrné internetové místo, kde mohou nahlásit uživatele, kteří je na internetu obtěžují; žádá, aby se těmito problémy zabývala strategie kybernetické bezpečnosti EU i centrum Europolu pro boj proti kyberkriminalitě; vyzývá Komisi, aby podporovala odbornou přípravu policejních a soudních orgánů a budování jejich kapacit na podporu obětí digitálních trestných činů i psychologickou pomoc při soudním projednávání případů v této oblasti;

65.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve vypracovala opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby EU mohla ratifikovat Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu, aniž by tím byla dotčena odpovědnost EU zvážit všechna potřebná opatření k ukončení násilí na ženách a jeho předcházení ve všech členských státech, a vyzývá členské státy, aby ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, která je nástrojem k vymýcení násilí páchaného na ženách, včetně jeho digitálních forem, neboť zavádí harmonizované právní definice a způsoby stíhání trestné činnosti, jako je obchodování s lidmi a pronásledování, jejíž páchání usnadňují nové komunikační technologie;

66.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve navrhla evropskou strategii boje proti genderovému násilí, která bude zahrnovat určitý legislativní nástroj a řešit nové formy násilí páchaného na ženách a dívkách, jako je kybernetická šikana, používání ponižujících vyobrazení na internetu, šíření soukromých fotografií a videonahrávek v sociálních médiích bez souhlasu dotčených osob atd.;

67.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zpřísnily monitorování internetové propagandy šířené teroristickými skupinami, které tímto způsobem získávají mladé ženy a nutí je k sňatkům či prostituci ve třetích zemích;

º

º  º

68.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

27.1.2016

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

pro Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

Rovnost žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku

(2015/2007(INI))

Navrhovatelka: Jutta Steinruck

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–  s ohledem na Evropský kodex osvědčených postupů pro ženy v IKT z roku 2013 vypracovaný Komisí,

–  s ohledem na svou hloubkovou analýzu „Ženy v IKT“ z roku 2012,

–  s ohledem na svou hloubkovou analýzu „Zlepšování postavení žen na internetu“ z roku 2015,

A.  vzhledem k tomu, že ženy tvoří pouze 20 % z 2,7 milionu osob pracujících v odvětví IKT; vzhledem k tomu, že jsou v odvětví IKT ženy nedostatečně zastoupeny na všech úrovních, a zejména na rozhodovacích pozicích;

B.  vzhledem k tomu, že podle odhadů Komise může větší počet žen na digitálním trhu práce zvýšit HDP v EU o 9 miliard EUR ročně;

C.  vzhledem k tomu, že podle odhadů studie s názvem „Ženy činné v odvětví IKT“ bude v odvětví IKT v Evropě do roku 2020 celkem 900 000 neobsazených pracovních míst; vzhledem k tomu, že odvětví IKT rychle roste a každoročně vytváří přibližně 120 000 nových pracovních míst;

D.  vzhledem k tomu, že nižší podíl žen a dívek v oborech vzdělání a posléze i zaměstnání týkajících se IKT je mimo jiné výsledkem komplexní souhry genderových stereotypů, které se začínají prosazovat už v raném věku a v prvních letech školní docházky a neustávají ani během profesní dráhy;

E.  vzhledem k tomu, že faktorů, které ovlivňují nižší podíl žen a dívek v oborech vzdělání a zaměstnání týkajících se IKT, je celá řada a v jednotlivých členských státech se liší v závislosti na tom, jakého pokroku bylo dosaženo zejména při řešení problémů, jako jsou genderové stereotypy a rozlišování mezi ženami a muži obecně, relativní nedostatek ženských vzorů v odvětví IKT a omezená viditelnost žen v tomto odvětví, především na vedoucích pozicích;

F.  vzhledem k tomu, že odvětví IKT se vyznačuje vertikální i horizontální segregací, která je výraznější než v řadě jiných odvětví, a nepoměrem mezi odbornou kvalifikací žen a jejich postavením v odvětví IKT; vzhledem k tomu, že většina (54 %) žen v odvětví IKT zastává hůře placená pracovní místa s nižší kvalifikací a pouze úzká skupina (8 %) zaujímá pracovní místa vysoce kvalifikovaných softwarových inženýrů; vzhledem k tomu, že v rámci tohoto odvětví mají ženy nízké zastoupení také v rozhodovacích funkcích, kdy pouze 19,2 % pracovníků odvětví IKT má jako své nadřízené ženy, zatímco v jiných odvětvích je to 45,2 %;

G.  vzhledem k tomu, že se ukázalo, že flexibilní zaměstnání může ženám pomoci získat silné postavení na trhu práce;

1.  vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby prosazovali rovnost žen a mužů, zejména v digitální ekonomice, v zastupitelských orgánech a vzdělávacích institucích, aby prosazovali vyvážené zastoupení žen a mužů při rozhodování a aby pozorně sledovali změny a trendy; vyzývá členské státy, aby se zabývaly oblastmi, v nichž je ještě třeba dosáhnout pokroku, a aby sdílely osvědčené postupy na vnitrostátní úrovni i vzájemně mezi sebou; vyzývá Komisi, aby aktualizovala stávající údaje o pracovnicích v odvětví IKT a posoudila hospodářský dopad přítomnosti většího počtu žen v tomto odvětví;

2.  důrazně podporuje snahy o zvýšení počtu žen ve vedoucích pozicích v EU; konstatuje, že by mělo být zváženo zahájení legislativních iniciativ za účelem vyváženějšího zastoupení žen a mužů, je-li některé pohlaví strukturálně znevýhodněno na pracovišti nebo je-li mu odepřena možnost seberealizace; zdůrazňuje, že podniky jsou úspěšnější, když mají ve svých týmech genderovou diverzitu; zdůrazňuje, že povinnost dodržovat jakékoli kvóty musí zohledňovat různou velikost podniků a různé podmínky v členských státech;

3.  vyzývá členské státy, aby v zájmu odstraňování nerovnosti mezi ženami a muži v odvětví IKT zdůrazňovaly ekonomické opodstatnění rozmanitosti a vytvářely početnější a silnější pobídky pro podniky i ženy, například prostřednictvím žen, jež mohou sloužit za vzor, a prostřednictvím příležitostí ke kariérnímu postupu, s cílem zvýšit viditelnost žen; vítá stávající iniciativy Komise na podporu síťových struktur a programů mentorování prosazujících inkluzivní digitální prostor; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby přestaly blokovat směrnici o ženách ve správních orgánech a usilovaly o dosažení dohody s cílem dosáhnout vyváženějšího zastoupení žen a mužů ve funkcích nevýkonných manažerů společností kótovaných na burze cenných papírů a rozšířit oblast její působnosti na všechny členy orgánů společností; vyzývá členské státy, aby prostřednictvím pozitivních akcí zavedly opatření na podporu kariérního postupu žen na všech úrovních vedení společností;

4.   v souvislosti se všemi opatřeními přijímanými v této oblasti vyzývá k minimalizaci byrokratické zátěže pro podniky; poukazuje na to, že nadměrně byrokratické postupy mohou ohrozit přijetí a vést ke ztrátě a přesouvání pracovních míst; vítá proveditelné kompromisy založené na vzájemné dohodě sociálních partnerů v členských státech se silnou tradicí účasti zaměstnanců; považuje účast zaměstnanců za model osvědčeného postupu pro evropská hospodářství;

5.  poukazuje na to, že digitalizace má výrazný dopad na trh práce, neboť mění dynamiku zaměstnání a vytváří nové pracovní příležitosti a flexibilnější pracovní podmínky, jako je například práce z domova či práce na dálku, které mohou představovat nástroj pro lepší vyvážení profesních a soukromých povinností žen i mužů;

6.  vyzývá proto členské státy, aby v případě potřeby upravily své vzdělávací systémy s cílem podpořit vyučování v oboru vědy, techniky, inženýrství a matematiky (tzv. předměty STEM) a zájem o ně obecně, zejména pak u studentek; zdůrazňuje, že je třeba zahájit udělování profesury talentovaným ženám v oblasti IKT s cílem vytvořit vzory pro dívky a ženy v této oblasti;

7.  vyzývá členské státy, aby vytvářely lepší podmínky pro zaměstnávání žen; v této souvislosti zdůrazňuje barcelonské cíle a to, že velký vliv na zaměstnanost žen má kvalitní, dostupná a cenově přijatelná péče o děti; zdůrazňuje, že jádrem politiky rovnosti jsou rovné příležitosti žen a mužů;

8.   vybízí členské státy, aby zavedly daňové systémy a systémy dávek, které nebudou druhé vydělávající členy rodiny odrazovat od toho, aby pracovali nebo aby pracovali více, neboť druhým vydělávajícím členem rodiny bývají ženy, což do značné míry platí i pro práci v oblasti IKT;

9.  vyzývá Komisi, aby zajistila podrobné, trvalé a nepřetržité monitorování jakéhokoliv financování digitální gramotnosti žen, aby se tak zabránilo jeho zneužívání, a aby zajistila účelnou distribuci těchto prostředků;

10.  žádá pravidelnou výměnu osvědčených postupů mezi všemi zainteresovanými stranami, včetně sociálních partnerů, v jejímž rámci by probíhala diskuse o zohledňování genderových aspektů v Digitální agendě; vyzývá Komisi, aby začlenila sociální rozměr, včetně rovnosti žen a mužů, do Digitální agendy i do strategie pro jednotný digitální trh; vyzývá Komisi, aby se této otázce věnovala ve své iniciativě „Nový start pro pracující rodiče“, která je součástí jejího pracovního programu na rok 2016;

11.  vítá Evropský kodex osvědčených postupů pro ženy v IKT a vyzývá k jeho širokému a účinnějšímu uplatňování; vítá vytvoření celoevropské „Velké koalice pro digitální pracovní místa“ a vybízí zúčastněné společnosti, aby věnovaly zvláštní pozornost náboru a rovným příležitostem žen k profesnímu postupu; zdůrazňuje, že tyto iniciativy mohou být přínosem při odstraňování nedostatků v oblasti dovedností v mnoha členských státech;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby analyzovaly nové formy zaměstnávání, zejména žen, v digitálním věku, a aby přijaly opatření ve prospěch nejvíce znevýhodněných skupin; vyzývá Komisi a členské státy, aby nalezly způsob, jak zaručit zaměstnancům jejich základní práva a sociální ochranu před nejistými pracovními podmínkami; zdůrazňuje, že je třeba nalézt nové formy sociální ochrany, které by odrážely nové formy práce, a že se ženy s rozdíly v sociálním zabezpečení, pokud jde o nové formy práce, již setkávají, což je třeba zohlednit při hledání vhodných řešení;

13.  uznává potenciál digitalizace pro podnikání a zdůrazňuje, že je důležité zajistit nezbytné struktury financování pro podniky v oblasti IKT a digitální startupy, zejména zlepšit přístup žen-podnikatelek k financování;

14.  poukazuje na to, že přetrvávají rozdíly v odměňování a kariérním rozvoji žen pracujících v odvětví IKT oproti odměňování mužů; zdůrazňuje, že je zpochybňována zásada stejné odměny za stejnou práci na stejném pracovišti, ačkoli představuje jeden ze základních pilířů sociální spravedlnosti na trhu práce, a měla by proto být chráněna nade vše ostatní; znovu opakuje, že by nemělo být možné, aby se v digitální ekonomice zakořeňovaly nerovnosti, pokud jde o stejné odměňování a kariérní rozvoj; zdůrazňuje, že větší zapojení žen do trhu práce a související investice do politiky sociálního začleňování pomohou snížit rozdíly ve výši odměňování žen a mužů; podtrhuje význam kolektivního vyjednávání, i na trhu digitální ekonomiky, pro zajištění kvalitních a jistých pracovních míst v éře digitalizace;

15.  konstatuje, že struktury dosud nebyly dostatečně přizpůsobeny změnám ve společnosti a neumožňují ženám těchto změn plně využít;

16.  poukazuje na skutečnost, že digitalizace trhu práce mění povahu práce a vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, včetně možností a flexibility organizace práce; zdůrazňuje, že tyto nové příležitosti vyžadují přehodnocení a nové definování termínů, jako jsou místo výkonu práce a pracovní doba; zdůrazňuje, že pracovní práva zaměstnanců zaručená pracovněprávními předpisy členských států by měla být zajištěna nezávisle na nových formách a organizaci práce, jež přináší digitalizace;

17.  vítá množství příležitostí a větší flexibilitu, jež digitální věk přináší zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným, včetně příležitostí k lepšímu vyvážení pracovního a soukromého života, zejména s ohledem na situaci rodičů malých dětí a osob se zdravotním postižením na pracovním trhu; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly situací spojenou s flexibilním zaměstnáváním a jistotou zaměstnání, která je v odvětví IKT rozšířená, avšak zároveň upozorňuje na nové výzvy, jež tento vývoj přináší, a vyzývá členské státy, aby zajistily existenci odpovídajícího sociálního zajištění; je zastáncem toho, aby měli zaměstnanci nárok nebýt mimo dohodnutou pracovní dobu „na příjmu“;

18.  upozorňuje na to, že zvyšování flexibility pracovních podmínek v důsledku digitalizace by mohlo rovněž vést k nestabilním formám zaměstnání; zdůrazňuje, že duševní zdravotní problémy spojené s prací, například vyhoření, plynoucí z neustálé dostupnosti, představují závažné riziko; proto trvá na tom, že je nutné důsledně dodržovat předepsanou dobu odpočinku pro zaměstnance, a zdůrazňuje, že je zapotřebí dodržovat uspořádání pracovní doby v rámci smluv s pružnou pracovní dobou s cílem zachovat hranice pracovního života stanovené pracovněprávními předpisy jednotlivých členských států;

19.  poukazuje na to, že poptávka po nových dovednostech, zejména v odvětví IKT, musí být uspokojována prostřednictvím odborné přípravy, dalšího vzdělávání, aktivních opatření na trhu práce a celoživotního učení s cílem zvýšit počítačovou gramotnost a odstranit přetrvávající rozdíly mezi ženami a muži v zájmu rozšíření počtu vysoce kvalifikovaných kandidátů; zdůrazňuje význam zlepšování digitálních dovedností a gramotnosti s cílem usnadnit ženám, které z různých důvodů nemají příslušné dovednosti, vstup do společností v oblasti IKT; poukazuje na to, že selhání v této oblasti by vedlo k dalšímu znevýhodnění žen v přístupu do tohoto odvětví; připomíná, že na financování příslušných kurzů odborné přípravy se může podílet Evropský sociální fond;

20.  zdůrazňuje, že by mělo být intenzivněji využíváno elektronické učení jako prostředek k získávání kvalifikace a dovedností pro ženy se sníženou pohyblivostí;

21.  zdůrazňuje, že je důležité získat digitální dovednosti v raném věku, a vyzývá členské státy, aby zajistily, že dívky budou motivovány k tomu, aby se v rámci svého vzdělávání věnovaly IKT; doporučuje, aby byly v případě potřeby tradiční kurzy odborné přípravy doplněny o digitální gramotnost; potrhuje skutečnost, že některé členské státy (Německo, Španělsko, Švédsko) iniciovaly politiky na podporu pozitivního a vyváženého zastoupení žen a mužů v profesích v oblasti IKT v Evropě a že tyto politiky se primárně zaměřují na podporu studia a kariéry žen a dívek v odvětví IKT od raného věku; zdůrazňuje význam dostupného studia IKT a vyzývá členské státy, aby podporovaly ženy ze všech majetkových poměrů v rozvíjení jejich digitálních dovedností prostřednictvím plně financovaných programů učňovské přípravy a stáží;

22.  zastává názor, že ženy starší 55 let mívají horší digitální dovednosti v důsledku nedostatečného celoživotního učení a že digitalizace představuje pro starší uchazeče o zaměstnání s omezenými digitálními dovednostmi významnou překážku; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly celoživotní učení, odbornou přípravu a programy, které posilují schopnost přizpůsobovat se rostoucí poptávce po elektronických dovednostech v celé řadě nejrůznějších odvětví a připravenost na případnou změnu profesní dráhy, k níž v souvislosti s tímto vývojem může dojít, a to zejména u žen ve věku nad 55 let, aby byly chráněny před vyloučením z trhu práce;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly příslušná opatření, kterými ke kariéře v digitálním odvětví přilákají mnohem více žen; zdůrazňuje, že pro obsazování volných pracovních míst a zapojení žen do odvětví IKT, v zájmu posílení evropského hospodářství a pracovních příležitostí žen, je důležité zlepšovat postavení žen a plně využívat jejich potenciálu a nadání; zdůrazňuje, že je důležité zahrnout do vzdělávacích osnov kódování, nová média a technologie, a to na všech úrovních, a poukazuje na potenciál digitálních dovedností pro snížení překážek pro vstup na trh práce; poukazuje na význam soustavného dialogu se sociálními partnery s cílem překonat rozdíly mezi muži a ženami v této oblasti.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

25.1.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

8

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Jane Collins, Lampros Fountoulis, Arne Gericke, Thomas Händel, Marian Harkin, Rina Ronja Kari, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Kostadinka Kuneva, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Joëlle Mélin, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Terry Reintke, Sofia Ribeiro, Claude Rolin, Sven Schulze, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Amjad Bashir, Lynn Boylan, Miapetra Kumpula-Natri, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Evelyn Regner, Michaela Šojdrová

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Eleonora Evi, Czesław Hoc, Anneli Jäätteenmäki

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

18.2.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

6

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Maria Arena, Catherine Bearder, Beatriz Becerra Basterrechea, Malin Björk, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Mary Honeyball, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Elisabeth Köstinger, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Angelika Mlinar, Angelika Niebler, Maria Noichl, Marijana Petir, João Pimenta Lopes, Terry Reintke, Jordi Sebastià, Michaela Šojdrová, Jadwiga Wiśniewska, Anna Záborská, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Biljana Borzan, Rosa Estaràs Ferragut, Arne Gericke, Kostadinka Kuneva, Constance Le Grip, Dubravka Šuica, Marc Tarabella, Monika Vana

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Mike Hookem

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

24

+

ALDE

Catherine Bearder, Beatriz Becerra Basterrechea, Angelika Mlinar

EFDD

Daniela Aiuto

GUE/NGL

Malin Björk, Kostadinka Kuneva, João Pimenta Lopes

PPE

Rosa Estaràs Ferragut, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Elisabeth Köstinger, Constance Le Grip, Angelika Niebler, Dubravka Šuica

S&D

Maria Arena, Biljana Borzan, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Mary Honeyball, Maria Noichl, Marc Tarabella

VERTS/ALE

Terry Reintke, Jordi Sebastià, Monika Vana

6

-

ECR

Arne Gericke, Jadwiga Wiśniewska, Jana Žitňanská

EFDD

Mike Hookem

PPE

Marijana Petir, Anna Záborská

1

0

PPE

Michaela Šojdrová

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se