ZPRÁVA o rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku
8.4.2016 - (2015/2007(INI))
Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví
Zpravodaj: Terry Reintke
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,
– s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijatou na 4. světové konferenci o ženách v roce 1995, zejména pokud jde o oblast zájmu „Ženy a média“,
– s ohledem na výsledný dokument 23. zvláštního zasedání Valného shromáždění v roce 2000, v němž bylo uznáno, že informační a komunikační technologie jsou výdobytkem, který přináší nové příležitosti ke zlepšování postavení žen, ale i potenciální rizika;
– s ohledem na Deklaraci zásad a Ženevský akční plán, které byly přijaty v první fázi světového summitu o informační společnosti (WSIS) konaném v Ženevě v roce 2003,
– s ohledem na tuniský závazek a Tuniskou agendu pro informační společnost upřesňující finanční a mezinárodní mechanismy pro provádění programů WSIS, které byly přijaty během druhé fáze WSIS v Tunisu ve dnech 16.–18. listopadu 2005,
– s ohledem na odkazy na práva žen a rovnost žen a mužů uvedené v Prohlášení o provádění výsledků WSIS a v souvisejícím výhledu WSIS+10 pro WSIS po roce 2015,
– s ohledem na výsledky fóra WSIS, které se konalo ve dnech 25.–29. května 2015 v Ženevě a jehož téma znělo„Společné inovace: umožnit IKT pro udržitelný rozvoj“, kterého se zúčastnila delegace Výboru pro práva žena rovnost pohlaví,
– s ohledem na směry činnosti světového summitu o informační společnosti (WSIS) z roku 2014, které byly spojeny s cíli udržitelného rozvoje (SDG), aby se posílily synergie mezi oběma těmito celosvětovými strategiemi, a jejichž součástí je i činnost zaměřená na posilování a podporování hospodářského a sociálního začleňování všech osob bez ohledu na věk, zdravotní postižení, genetické znaky, pohlaví, sexuální orientaci, pohlavní identitu, rasu, sociální či etnický původ, náboženské vyznání či přesvědčení a hospodářské či jiné postavení, jejímž cílovým rokem je rok 2030,
– s ohledem na strategii Komise pro rovnost žen a mužů 2010–2015 (SEC(2010)1079/2), jejíž součástí je soubor opatření týkajících se žen a internetu, zejména pokud jde o IKT, a na přezkum strategie v polovině období,
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o posílení postavení dívek v EU prostřednictvím vzdělávání[2],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Evropská strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),
– s ohledem na závěry Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) z června 2014 s názvem „Ženy a ekonomika: ekonomická nezávislost z hlediska částečných pracovních úvazků a samostatné výdělečné činnosti“, v nichž se uvádí, že „strategie Evropa 2020 stanoví řadu prioritních oblastí pro růst, mimo jiné v odvětví takzvané bílé ekonomiky a ve vědeckotechnickém odvětví. V zájmu plného využití růstového potenciálu, který má Evropa v uvedených oblastech, je důležité překonat genderové stereotypy a bojovat proti segregaci ve vzdělávací a profesní oblasti“,
– s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 obsahující doporučení Komisi k uplatňování zásady stejného odměňování žen a mužů za stejnou či rovnocennou práci[4],
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o odstranění genderových stereotypů v EU[5],
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o Digitální agendě pro růst, mobilitu a zaměstnanost[6], a zejména na Velkou koalici pro digitální dovednosti a zaměstnanost,
– s ohledem na opatření č. 60 Digitální agendy, které se týká podpory žen při výběru povolání souvisejících s IKT a zvyšování podílu žen v odvětví IKT,
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),
– s ohledem na druhý pilíř strategie Komise pro jednotný digitální trh, který je zaměřen na vytváření vhodných podmínek, rovných příležitostí a příznivého prostředí pro rozvoj digitálních sítí a inovativních služeb, a na její třetí pilíř podporující inkluzivní digitální společnost, jejíž občané mají ty správné dovednosti, které jim umožní využít příležitostí skýtaných internetem a zvýšit své šance na získání pracovního místa,
– s ohledem na studii tematické sekce C Evropského parlamentu nazvanou „Posílení postavení žen na internetu“, která byla zveřejněna v roce 2015,
– s ohledem na článek 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 týkající se podpory rovnosti žen a mužů a nediskriminace[7],
– s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulská úmluva),
– s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu a zvláště pak cíle, které vytyčila v oblasti „Ženy a média“, kde požaduje, aby ženy měly větší prostor k vlastnímu projevu prostřednictvím médií a nových komunikačních technologií a mohly se ve větší míře podílet na rozhodovacích procesech, které s tím souvisejí, a aby byl prosazován vyvážený a nestereotypní obraz žen v médiích,
– s ohledem na Evropský kodex osvědčených postupů pro ženy v IKT z roku 2013 vypracovaný Komisí,
– s ohledem na svou hloubkovou analýzu „Ženy v IKT“ z roku 2012,
– s ohledem na svou hloubkovou analýzu „Zlepšování postavení žen na internetu“ z roku 2015,
– s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) nazvanou „Násilí páchané na ženách – průzkum v celé EU: hlavní výsledky“, která byla zveřejněna v březnu 2014,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí[8], kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV,
– s ohledem na strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi na období 2012–2016, kterou vypracovala Komise, a zprávu o jejím provádění v polovině období,
– s ohledem na politický cyklus EU pro boj proti organizované a závažné trestné činnosti, který byl zahájen v roce 2014, a na prioritní oblast obchodování s lidmi,
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0048/2016),
A. vzhledem k tomu, že digitalizace způsobila zásadní převrat a naprosto změnila způsob, jakým lidé získávají a poskytují informace, komunikují, stýkají se s ostatními, studují a pracují, přičemž vytváří nové příležitosti k účasti ve veřejných a politických debatách, ke vzdělávání a k uplatnění na trhu práce, přináší nové možnosti rozhodování o vlastním životě a má obrovský hospodářský potenciál pro Evropskou unii i další země; vzhledem k tomu, že digitalizace má dopad nejen na trhy, ale i na společnost jako celek;
B. vzhledem k tomu, že informační společnost, jejíž rozvoj stojí na informačních a komunikačních technologiích (IKT), nabízí obrovské příležitosti k vytváření a distribuci bohatství a znalostí, což dokazuje například odvětví volně přístupného softwaru s otevřeným zdrojovým kódem, které změnilo způsob výroby, distribuce a podpory softwaru i způsob jeho používání a umožňuje širšímu okruhu uživatelů začlenění do digitálního světa; vzhledem k tomu, že digitalizace navíc poskytuje příležitosti k flexibilnějšímu a rozmanitějšímu využívání času a prostoru, přičemž dochází k posunu směrem ke spravedlivějším modelům společnosti; vzhledem k tomu, že digitalizace trhu práce může zároveň vytvářet nové rozměry vyloučení, například riziko ekonomické, sociální, kulturní a genderové segregace;
C. vzhledem k tomu, že mezi vývojáři je v Evropě pouze 9 % žen, že pouze 19 % vedoucích pracovníků v odvětví IKT a komunikací jsou ženy (zatímco v jiných odvětvích služeb je to 45 %) a že mezi podnikateli jsou ženy zastoupeny pouze z 19 % (zatímco v jiných odvětvích služeb je to 54 %)[9];
D. vzhledem k tomu, že tento vývoj má výrazný potenciál pro posílení postavení žen, neboť umožňuje přístup k informacím a vědomostem nad rámec tradičních prostředků a poskytuje platformu pro vyjádření, čímž může inspirovat kroky ostatních, přičemž se otevírají nové možnosti vzájemné komunikace a vedení kampaní za účelem ochrany práv a svobod žen, dívek, osob LGBTI a osob se zvláštními potřebami, jako jsou osoby se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že aktivní účast žen v informační společnosti je nejen otázkou spravedlnosti a rovnosti, ale přispěje také ke zlepšení sociálních a hospodářských podmínek ve společnosti a ke zvýšení konkurenceschopnosti EU;
E. vzhledem k tomu, že existuje významný genderový rozdíl v přístupu k profesním a vzdělávacím možnostem, co se týče informačních a komunikačních technologií a počítačových dovedností; vzhledem k tomu, že digitalizace má významný dopad na konzumaci a distribuci médií, což je patrnější zejména u mladších spotřebitelů, otevírá nové cesty a vytváří možnosti vytváření méně hierarchického mediálního prostředí; vzhledem k tomu, že digitalizace může usnadnit zlepšování postavení žen, zároveň však s sebou nese nové výzvy v podobě šíření negativního, ponižujícího a stereotypizovaného zobrazování žen;
F. vzhledem k tomu, že způsoby digitální komunikace a sociální sítě mají obzvláště velký význam pro rodiče na rodičovské dovolené a osoby vykonávající práci z domova;
G. vzhledem k tomu, že digitalizace má obrovský dopad na trh práce, neboť mění hodnotové řetězce a vytváří nové pracovní příležitosti a flexibilnější pracovní vzorce; vzhledem k tomu, že možnosti pružných pracovních podmínek a práce na dálku, které s sebou digitalizace přinesla, mohou sloužit jako významný nástroj zajištění lepšího sladění rodinného a pracovního života žen i mužů; vzhledem k tomu, že tyto flexibilní způsoby organizace práce mohou sehrát pozitivní úlohu, nebo mohou přispět k začlenění znevýhodněných skupin žen na trhu práce; vzhledem k tomu, že digitalizace však může mít negativní dopady, které mohou zasáhnout zejména ženy, jako je například narušování práv pracovníků a vymezení pracovní doby a pracovních a nepracovních povinností, což vede k nárůstu počtu špatně placených a méně jistých typů pracovních míst;
H. vzhledem k tomu, zlepšování digitálních dovedností a gramotnosti představuje jedinečnou příležitost ke zlepšení začlenění žen a dívek, ale také osob se zvláštními potřebami, jako jsou osoby se zdravotním postižením, na trh práce; vzhledem k tomu, že zvyšování počtu žen v odvětví IKT, které patří mezi odvětví s nejvyššími platy, by mohlo přispět k posílení jejich finančního postavení a jejich nezávislosti a vést ke zmírnění celkového rozdílu v odměňování žen a mužů;
I. vzhledem k tomu, že v rámci digitalizovaného trhu práce se odpovědnost stále více přesouvá ze společnosti na jednotlivce a mění se podmínky členství v systému sociálního zabezpečení samostatně výdělečně činných osob a nezávislých pracovníků; vzhledem k tomu, že politická rozhodnutí jednoznačně ovlivňují výsledek těchto změn;
J. vzhledem k tomu, že v případech většího počtu individuálních pracovních smluv uzavíraných v rámci různých společností a institucí je sledování dodržování zásady stejné odměny za stejnou práci na stejném pracovišti, která je ve skutečně rovnoprávné společnosti zásadně důležitá, složitější;
K. vzhledem k tomu, že vstup většího počtu žen do odvětví IKT by oživilo trh, na kterém se očekává nedostatek pracovní síly a kde by rovné zapojení žen vedlo ke zvýšení HDP EU o přibližně 9 miliard EUR ročně; vzhledem k tomu, že ženy jsou i nadále velmi nedostatečně zastoupeny v rámci studijních programů v oblasti IKT, kde představují přibližně jen 20 % absolventů, přičemž pouze 3 % všech absolventek získají titul v oboru IKT ; vzhledem k tomu, že při hledání uplatnění v odvětví IKT a setrvání v něm narážejí ženy na řadu obtíží; vzhledem k tomu, že pracovní prostředí, v němž dominují muži a kde ženy představují jen 30 % pracovní síly, přispívá k tendenci mnohých žen opustit odvětví IKT během několika let od ukončení vysokoškolských studií;
L. vzhledem k tomu, že podle odhadů studie s názvem „Ženy činné v odvětví IKT“ bude v odvětví IKT v Evropě do roku 2020 celkem 900 000 neobsazených pracovních míst; vzhledem k tomu, že odvětví IKT rychle roste a každoročně vytváří přibližně 120 000 nových pracovních míst;
M. vzhledem k tomu, že odvětví IKT se vyznačuje velmi výraznou vertikální i horizontální segregací a nepoměrem mezi odbornou kvalifikací žen a jejich postavením v odvětví; vzhledem k tomu, že mezi podnikateli v odvětví IKT je méně než 20 % žen; vzhledem k tomu, že většina žen (54 %) v odvětví IKT zaujímá hůře placená pracovní místa s nižší kvalifikací a jen slabá menšina (8 %) zaujímá pracovní místa vysoce kvalifikovaných softwarových inženýrů; vzhledem k tomu, že v rámci tohoto odvětví mají ženy nízké zastoupení také v rozhodovacích funkcích, kdy pouze 19,2 % pracovníků odvětví IKT má jako své nadřízené ženy, zatímco v jiných odvětvích je to 45,2 %;
N. vzhledem k tomu, že ženám ve věku 55 a více let hrozí obzvláště vysoké riziko nezaměstnanosti a neuplatnění na trhu práce, přičemž průměrná míra zaměstnanosti žen ve věku 55–64 let dosahuje v EU pouze 42 %, zatímco u mužů je to 58 %; vzhledem k tomu, že nízká úroveň digitální gramotnosti a elektronických dovedností toto riziko dále zvyšuje; vzhledem k tomu, že zlepšování digitálních dovedností žen ve věku 55 a více let a investování do těchto dovedností by podpořilo jejich vyhlídky na získání zaměstnání a poskytlo jim určitou ochranu před vyloučením z trhu práce;
O. vzhledem k tomu, že dopady sexismu a genderových stereotypů jsou překážkou pro dosažení rovnosti žen a mužů a zátěží pro hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost EU a vedou k dalšímu rozšiřování už tak výrazných rozdílů mezi muži a ženami v oblasti IKT, médií a v souvisejících odvětvích; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy ženám ztěžují v plné míře rozvíjet své uživatelské, inovátorské a tvůrčí schopnosti; vzhledem k tomu, že má-li se tato situace změnit, je zapotřebí jasné politické vůle, konkrétních opatření a zapojení občanské společnosti;
P. vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava mají klíčový význam pro posílení postavení žen v digitálním věku, a tím pádem i pro životaschopnou společnost v budoucnosti; vzhledem k tomu, že 60 % žáků škol v EU ve třídě nikdy nepoužívá digitální vybavení; vzhledem k tomu, že se dále snížil již tak nízký podíl absolventek v oboru IKT; vzhledem k tomu, že v oborech přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM) mají ženy velmi nízké zastoupení a že zhruba polovina absolventek po ukončení studia v těchto oborech nepracuje; vzhledem k tomu, že ženy zůstávají nadále velmi slabě zastoupeny v iniciativách, jako je evropský týden programování, IKT pro lepší vzdělávání, Startup Europe Leaders Club a Velká koalice pro digitální pracovní místa, jejichž cílem je podpora elektronického vzdělávání a elektronických dovedností;
Q. vzhledem k tomu, že podpora digitálních technologií a IKT sehrává v souladu s cíli udržitelného rozvoje významnou roli v unijní politice rozvojové spolupráce, a to zejména jako prostředek k posilování sociálního a ekonomického postavení žen a dívek a jejich vymaňování z chudoby;
R. vzhledem k tomu, že digitalizace vytváří prostředí, které je díky internetu příhodné k prosazování přímé demokracie, jež by ženám umožnila větší zapojení do politiky a získání lepšího přístupu k informacím;
S. vzhledem k tomu, že partnerství digitalizace a přímé demokracie poskytuje ženám více příležitostí k přímé účasti, mimo rámec tradičních politických schémat, a k plnému a komplexnímu zapojení;
T. vzhledem k tomu, že IKT mohou být stejně jako jakákoli jiná technologie využívány a zneužívány k zastrašování žen a ohrožování jejich práv a svobod, a tím i k ohrožení zlepšování jejich postavení, jak je tomu v případě kybernetické šikany a pronásledování, obchodování s lidmi, nenávistných projevů, podněcování k nenávisti, diskriminace a porušování základních práv; vzhledem k tomu, že anonymita na internetu přispívá k tomu, aby se tyto formy násilí namířeného proti ženám šířily; vzhledem k tomu, že tyto nové výzvy a rizika musí odhalit a vhodným způsobem řešit tvůrci politik, ale i podniky, společnosti a organizace občanské společnosti, přičemž však musí být umožněna výměna informací přes internet;
U. vzhledem k tomu, že nové informační a komunikační technologie jsou využívány k vytváření kanálů a platforem usnadňujících šíření určitých forem sexuálního vykořisťování žen, včetně nezletilých; vzhledem k tomu, že digitální platformy slouží rovněž ke komercializaci ženských těl; vzhledem k tomu, že je potřeba, aby příslušní odborníci na vymáhání právních předpisů rozpoznali, transformační účinek, jaký má digitalizace na tuto trestnou činnost; vzhledem k tomu, že je rovněž zapotřebí zvyšovat povědomí o těchto nových formách digitálních hrozeb mezi příslušnými odborníky v oblasti vzdělávání, uvolnit finanční prostředky EU a členských států na podporu vzdělávání týkajícího se bezpečného a ohleduplného používání internetu i rizik genderově založeného násilí na internetu pro chlapce i dívky a zapojit muže a chlapce do boje proti násilí páchanému na ženách a dívkách;
V. vzhledem k tomu, že digitální způsoby komunikace přispěly k rozšíření nenávistných verbálních projevů a výhrůžek vůči ženám, přičemž 18 % žen v Evropě se od dospívání stalo obětí některé formy obtěžování ze strany osob, s nimiž se seznámily na internetu, a bylo zaznamenáno devět milionů obětí násilí na internetu v Evropě; vzhledem k tomu, že počet těchto výhrůžek namířených proti ženám se zvýšil a zahrnuje i vyhrožování smrtí; vzhledem k tomu, že společenské povědomí o digitálních formách násilí je u široké veřejnosti i mezi pracovníky působícími v souvisejících oblastech, jako jsou činitelé odpovědní za prosazování práva a učitelé, stále nedostatečné, a není proto zajištěna potřebná prevence, monitorování a poskytování pomoci obětem; vzhledem k tomu, že jednotlivé formy násilí na internetu nejsou dosud ve všech členských státech zcela zohledněny v trestním právu, ani v některých způsobech a postupech trestního stíhání; vzhledem k tomu, že soudnictví není schopno dostatečným způsobem reagovat; vzhledem k tomu, že osoby, které se zneužívání a projevů nenávisti dopouštějí, jsou jen velmi zřídkakdy hlášeny, vyšetřovány, stíhány a odsuzovány; vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby na úrovni EU byla uznána potenciálně přeshraniční povaha zneužívání a násilí na internetu;
W. vzhledem k tomu, že zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu a všeobecné uplatňování tohoto hlediska lze využít jako prostředek k posilování rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že Komise by měla zohledňovat genderová hlediska ve všech fázích své práce na digitalizaci Evropy s cílem zajistit, aby byly ženy do digitálního rozvoje nejen zahrnuty, ale stanuly v jeho čele;
X. vzhledem k tomu, že nízký podíl žen a dívek ve vzdělávání a posléze i zaměstnání v oblasti IKT je výsledkem složité souhry genderových stereotypů, které se začínají vytvářet už v raném věku a v prvních letech školní docházky a nepřestávají působit ani během profesní dráhy; vzhledem k tomu, že mezi činitele omezující podíl žen a dívek ve vzdělávání a zaměstnání v oblasti IKT patří: celoživotní stereotypy, rozdělení aktivit, zájmových činností a hraček na „typicky ženské a typicky mužské“, k němuž dochází už v nejranějších fázích vzdělávacího procesu, relativní nedostatek ženských vzorů v odvětví IKT a nedostatečná viditelnost žen, které v tomto odvětví působí, zejména pak ve funkci vedoucích pracovníků;
Obecná doporučení
1. naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby v plné míře využily potenciál informační společnosti, IKT a internetu v oblasti posílení postavení žen, jejich práv a svobod a rovnosti žen a mužů bez ohledu na věk, zdravotní postižení, genetické znaky, pohlaví, sexuální orientaci, genderovou identitu, rasu, sociální či etnický původ, náboženské vyznání či přesvědčení a hospodářské postavení;
2. zdůrazňuje, že přístup na internet představuje novou službu zásadního významu, kterou potřebuje celý svět, muži, ženy, chlapci i dívky, protože internet je dnes klíčovým nástrojem, který lidé využívají ve svém každodenním rodinném i pracovním životě, při studiu i učení, řízení uvnitř společností, veřejných orgánů, institucí a organizací, jakož i pro fungování sociálních sítí a za účelem podpory rovných příležitostí;
3. vyzývá Komisi, aby využívala a lépe zacílila Digitální agendu a strategii pro jednotný digitální trh s cílem řešit výrazné rozdíly v zastoupení žen a mužů v odvětví IKT a napomoci plnému začlenění žen v tomto odvětví, zejména ve vztahu k technickým profesím a profesím v oblasti telekomunikací, dále aby podporovala vzdělávání a odbornou přípravu žen a dívek v oblasti IKT a jiných oborech typu STEM, zviditelňovala ženy v oblasti digitálních technologií, posilovala rovnost žen a mužů a zapojení žen prostřednictvím lepšího přístupu k financování, aby ve své práci na Digitální agendě a strategii pro jednotný digitální trh systematicky posuzovala dopady na rovnost žen a mužů s cílem umožnit plné začlenění základní evropské zásady rovnosti žen a mužů a aby podporovala organizace občanské společnosti a ženské organizace při vytváření skutečně inkluzivního internetu;
4. vyzývá orgány EU a členské státy, aby do všech digitálních iniciativ začlenily genderové hledisko a uznaly, že digitální moc s sebou přináší nové a silnější povědomí o genderových otázkách a problémech rovnosti žen a mužů; upozorňuje Komisi na účinnost internetu v souvislosti s organizováním osvětových kampaní a fór tohoto druhu a pro zviditelňování ženských vzorů, neboť to všechno jsou způsoby, jak dosažení rovnosti žen a mužů urychlit; žádá proto Komisi, aby ženám v rámci své Digitální agendy přiznala prioritní postavení, aby se tak nový digitální věk mohl stát hnací silou dalšího prosazování rovnosti žen a mužů;
5. naléhavě vyzývá Komisi, aby do nadcházející strategie pro rovnost žen a mužů 2016-2020 zahrnula konkrétní kroky na podporu integrace a účasti žen v informační společnosti a aby výrazně podporovala ženské internetové sítě, které jsou projevem samoorganizovaného přístupu na úrovni jednotlivců k posílení postavení žen a měly by dostávat veškerou potřebnou podporu, aby mohly fungovat dlouhodobě;
6. bere na vědomí sdělení Komise „Strategie jednotného digitálního trhu pro Evropu“, ale vyjadřuje politování nad jeho úzkým zaměřením, neboť podceňuje značný potenciál, který může mít digitalizace pro inkluzivní, rovnoprávnou a participativní společnost, a v dostatečné míře nedoceňuje příležitosti, které může poskytnout cílená podpora a infrastruktura financování v oblasti posílení postavení žen;
7. požaduje, aby v oblasti IKT a digitálního trhu byl větší důraz kladen na volně přístupný software s otevřeným zdrojovým kódem; volně přístupný software s otevřeným zdrojovým kódem považuje za velmi důležitý prostředek prosazování rovnosti žen a mužů a demokratizace v oblasti digitálního trhu a IKT; zdůrazňuje, že povědomí o rovnosti žen a mužů je třeba zvyšovat i v oblasti softwaru s otevřeným zdrojovým kódem;
8. vyzývá EU a členské státy, aby vypracovaly, podporovaly a prováděly opatření, která prosazuje OSN a její orgány, zejména v rámci Pekingské deklarace a akční platformy a světových summitů o informační společnosti (WSIS) s cílem usilovat o posílení postavení žen v digitálním věku na evropské i celosvětové úrovni; vyzývá členské státy, aby si vzájemně sdělovaly a předávaly osvědčené postupy s cílem podporovat v celé Evropě rovné zapojení žen do digitálního rozvoje;
9. vyzývá členské státy, aby v zájmu dosažení rovnosti žen a mužů v informační společnosti a v oblasti IKT vypracovaly víceleté akční plány zaměřené na: zlepšení přístupu žen k informační společnosti, zlepšení a zvýšení využívání IKT mezi ženami, zajištění významnější úlohy žen v odvětvích IKT, podporu znalostí žen v oblasti IKT prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy, podporu zaměstnanosti a podnikatelského ducha mezi ženami prostřednictvím pravidelného využívání internetu a digitálních služeb, vytváření online obsahu prosazujícího rovnost žen a mužů, podporu nepřetržité výměny, šíření a sdělování hodnot souvisejících s rovností, podporu přístupu k IKT a jejich využívání jako nástroje v boji proti genderové diskriminaci v oblastech, jako je násilí páchané na základě pohlaví, podporu mezinárodní spolupráce, vytváření rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a navrhování, provádění, šíření a hodnocení politik a plánů souvisejících s rovností;
Účast
10. vyzývá Komisi a členské státy, aby lépe využily značného potenciálu, který nabízí digitalizace, pokud jde o účast na všech úrovních politického života a zahrnutí žen do rozhodovacích procesů, například prostřednictvím elektronického hlasování; zdůrazňuje významné možnosti, které skýtá digitalizace a iniciativy na podporu elektronické správy, pokud jde o přístup k informacím, rozhodovací procesy, transparentnost a větší odpovědnost; dále zdůrazňuje, že IKT mohou ženám výrazně usnadnit účast v různých průzkumech a diskusních fórech a umožňovat jim i podávání stížností a anonymních udání na jiné osoby;
11. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly digitalizaci v politice s cílem prosazovat přímou demokracii a umožnit aktivnější zapojení všech občanů a překonat tak přežitá schémata a překážky, které ženám a nedostatečně zastoupeným skupinám působí obtíže v jejich snahách o sebeprosazení ve volebním a institučním prostředí; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily a dále rozvíjely volební metody internetového hlasování, čímž odstraní překážky, na které často narážejí především ženy;
12. vyzývá Komisi, aby v plné míře využila program „Evropa pro občany“ a zaměřila jej konkrétně na organizace občanské společnosti a ženské organizace, které působí v oblasti digitalizace a IKT, s cílem zlepšit podmínky pro občanskou a demokratickou účast žen a v rámci nadcházejících hodnocení provádění věnovat pozornost zejména cílům v oblasti rovnosti žen a mužů;
13. vyzdvihuje důležitou úlohu, již mohou nová média plnit v posilování účasti žen v demokratických procesech; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly co nejširší zapojení žen v oblasti médií, a to i v rámci řídicích, regulačních či monitorovacích orgánů, s cílem usilovat o rovnější zastoupení žen a mužů v mediální sféře, bojovat proti genderovým stereotypům a nevhodnému zobrazování žen; dále naléhavě vyzývá Komisi k tomu, aby podporovala budování sítí mezi organizacemi občanské společnosti a profesními mediálními organizacemi s cílem posílit postavení žen, tak aby mohly sehrávat aktivní úlohu, a uznat zvláštní potřeby žen v oblasti médií;
14. zdůrazňuje klíčovou úlohu, již v oblasti správy internetu sehrává mezinárodní občanská společnost prostřednictvím fór, jako je například Celosvětové internetové fórum (Global Internet Forum); vyzývá Komisi a členské státy, aby se podílely na činnosti digitálních organizací občanské společnosti a jejich činnost podporovaly na místní i mezinárodní úrovni a aby napomáhaly širšímu zapojení a zastoupení žen a dívek ve všech těchto fórech a sítích;
15. je toho názoru, že všeobecné zpřístupnění bezplatného širokopásmového připojení, alespoň ve veřejných prostorách, by zlepšilo možnosti žen využívat digitální příležitosti a zvýšilo by to jejich šance nalézt uplatnění na trhu práce, což by rovněž přispělo k lepšímu sociálnímu začlenění a pozitivnímu vývoji v hospodářských a sociálních otázkách; vyzývá Komisi, aby uznala význam rozšíření Digitální agendy na venkovské oblasti, tak aby žádní občané, zejména ženy, nezůstali vyloučeni nebo izolováni a aby byly digitální možnosti přístupné všem;
Trh práce
16. vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby prosazovali rovnost žen a mužů ve společnostech působících v oblasti IKT a dalších příslušných odvětví, zastupitelských orgánech a vzdělávacích institucích, a to i ve vedoucích pozicích, a aby pečlivě sledovali dosažený pokrok a přijímali návazná opatření a sdíleli v této oblasti osvědčené postupy;
17. vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily extrémně slabé zastoupení žen v odvětví IKT, zejména na vyšších pozicích a v radách podniků; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly, že směrnice o rovném zastoupení žen ve výkonných radách nabízí reálnou příležitost ke změně kultury uvnitř společností, která by mohla mít vliv na všech úrovních jejich hierarchie, a naléhavě proto žádá, aby Rada tuto směrnici přestala blokovat; naléhavě připomíná Komisi, že je její povinností přijmout veškerá opatření, která by mohla pomoci prolomit bezvýchodnou situaci v Radě, pokud jde o právní předpisy EU týkající se větší transparentnosti a rovnováhy při přijímání pracovníků na pozice s rozhodovacími pravomocemi;
18. vyzývá členské státy, aby v zájmu odstraňování nerovnosti mezi ženami a muži v odvětví IKT zdůrazňovaly ekonomické opodstatnění rozmanitosti a vytvářely početnější a silnější pobídky pro podniky i ženy, například prostřednictvím ženských vzorů a příležitostí ke kariérnímu postupu, s cílem zvýšit viditelnost žen;
19. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily základní práva pracovníků a sociální ochranu zaměstnanců a aby bojovaly proti nejistým pracovním podmínkám; naléhavě žádá, aby Komise navrhla a členské státy dále rozvíjely nové mechanismy ochrany přizpůsobené pracovním a kariérním vzorcům, které vznikly na základě digitalizace, a aby přitom věnovaly zvláštní pozornost situaci žen; podtrhuje význam kolektivního vyjednávání na všech úrovních, a to zejména v oblastech, které jsou silně dotčeny digitalizací, s cílem zajistit uplatňování zásady stejné odměny za stejnou práci a zaručit kvalitu a bezpečnost pracoviště v éře digitalizace; poukazuje na to, že je nutno stanovit potřebné všeobecné rámcové podmínky, které umožní zaručit ochranu osobních údajů zaměstnanců;
20. vybízí Komisi a členské státy, aby v plné míře uznaly potenciál flexibility, kterou nabízí digitalizace při hledání rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, přičemž zdůrazňuje, že digitalizace trhu práce vyžaduje přizpůsobení jak politik trhu práce, tak i příslušných systémů sociálního zabezpečení; vyzývá Komisi a členské státy, aby v souvislosti s plánem Komise nazvaným „Nový začátek s cílem řešit problém rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, kterému čelí pracující rodiny“ identifikovaly příležitosti a výzvy spojené s digitalizací, pokud jde o pracovní podmínky a potřeby uzpůsobení pracoviště, rozvoj dovedností a možnosti celoživotního vzdělávání, zejména pro pracovníky s pečovatelskými povinnostmi; vyzývá Komisi a členské státy, aby rovněž cíleně investovaly do digitálních pracovních postupů s cílem zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem pro všechny;
21. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly celoživotní učení, odbornou přípravu a programy, které posilují schopnost přizpůsobovat se rostoucí poptávce po elektronických dovednostech v celé řadě nejrůznějších odvětví a připravenost na případnou změnu profesní dráhy, k níž v souvislosti s tímto vývojem může dojít, a to se zvláštním ohledem na ženy ve věku 55 a více let, aby byly chráněny před vyloučením z trhu práce;
22. v souvislosti se všemi opatřeními přijímanými v této oblasti vyzývá k minimalizaci byrokratické zátěže pro firmy; poukazuje na to, že nadměrná byrokracie může ohrozit akceptaci a vést ke ztrátě a přesouvání pracovních míst; vítá proveditelné kompromisy založené konsenzu, kterých dosáhly obě zainteresované strany v tomto odvětví v členských státech se silnou tradicí spolurozhodování; považuje spolurozhodování za model osvědčeného postupu pro evropská hospodářství;
23. poznamenává, že rozdíly v odměňování žen a mužů zůstávají jedním z hlavních problémů souvisejících s genderovými rozdíly v odvětví IKT, a vyzývá proto členské státy, aby konečně začaly aktivně provádět doporučení Komise týkající se posílení zásady stejné odměny mužů a žen na základě transparentnosti a dalších opatření pozitivní diskriminace, a to nejlépe pomocí právních předpisů, a aby zavedly opatření k dosažení transparentnosti v oblasti mezd a genderově neutrální hodnocení práce; vyzývá Komisi, aby se otázce rovnocenného odměňování věnovala ve své iniciativě „Nový start pro pracující rodiče“, která je součástí jejího pracovního programu na rok 2016, neboť s narozením dítěte se genderové rozdíly v odměňování ještě zvětšují;
24. poukazuje na skutečnost, že genderové rozdíly v odměňování mají za následek rozdíly ve výši důchodů, které jsou ještě větší; zdůrazňuje, že v zájmu zajištění spravedlivého a rovnocenného odměňování musí být zaručeno uplatňování zásady stejné odměny za stejnou práci na stejném pracovišti, jak na to poukázal předseda Komise Juncker;
25. vybízí členské státy, aby zavedly daňové systémy a systémy dávek, které nebudou druhé vydělávající členy rodiny odrazovat od toho, aby pracovali nebo aby pracovali více, neboť druhým vydělávajícím členem rodiny bývají ženy, což do značné míry platí i pro práci v oblasti IKT;
26. zdůrazňuje, že přetrvávají rozdíly v odměňování a kariérním rozvoji žen pracujících v odvětví IKT oproti odměňování mužů; zdůrazňuje, že je zpochybňována zásada stejné odměny za stejnou práci na stejném pracovišti, ačkoli představuje jeden ze základních pilířů sociální spravedlnosti na trhu práce, a měla by proto být chráněna nade vše ostatní; znovu opakuje, že by nemělo být možné, aby se v digitální ekonomice zakořeňovaly nerovnosti, pokud jde o stejné odměňování a kariérní rozvoj; zdůrazňuje, že větší zapojení žen do trhu práce a související investice do politiky sociálního začleňování pomohou snížit rozdíly ve výši odměňování žen a mužů; podtrhuje význam kolektivního vyjednávání i v digitálním tržním hospodářství pro zajištění kvalitních a jistých pracovních míst v éře digitalizace;
27. vítá velký počet příležitostí a větší flexibilitu, jež digitální věk přináší zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným, včetně příležitostí k lepšímu vyvážení pracovního a soukromého života, zejména s ohledem na situaci rodičů malých dětí a osob se zdravotním postižením na trhu práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly situací spojenou s pružnou prací a jistotou zaměstnání, která je v odvětví IKT rozšířená, zároveň však upozorňuje na nové výzvy, jež tento vývoj přináší, a vyzývá členské státy, aby zajistily zavedení odpovídajícího sociálního zabezpečení; je zastáncem toho, aby měli zaměstnanci nárok nebýt mimo dohodnutou pracovní dobu „na příjmu“;
28. upozorňuje na to, že zvyšování flexibility pracovních postupů v důsledku digitalizace může rovněž vést k nestabilním formám zaměstnání; zdůrazňuje, že psychické problémy spojené s prací, například syndrom vyhoření, které plynou z neustálé dostupnosti, představují závažné riziko; proto trvá na tom, že je nutné důsledně dodržovat předepsanou dobu odpočinku pro zaměstnance, a zdůrazňuje, že je třeba dodržovat uspořádání pracovní doby v rámci smluv s pružnou pracovní dobou s cílem zachovat hranice pracovního času stanovené pracovněprávními předpisy jednotlivých členských států;
Vzdělávání a odborná příprava
29. zdůrazňuje, že je důležité zajistit uplatňování genderového hlediska ve vzdělávání podporou digitální gramotnosti a účasti žen a dívek ve vzdělávání a odborné přípravě v oblasti IKT, a to zahrnutím programování, nových médií a technologií do učebních osnov na všech úrovních, ale i v rámci mimoškolního vzdělávání, informálního učení a neformálního vzdělávání, jakož i ve všech typech vzdělávání a odborné přípravy, a to i pokud jde o vyučující, aby se snížily a odstranily rozdíly v digitálních dovednostech a aby dívky a mladé ženy byly motivovány k nastoupení profesní dráhy v oblasti přírodních věd a IKT; v této souvislosti zdůrazňuje důležitost otevřených vzdělávacích zdrojů (OER), které zajišťují lepší přístup ke vzdělávání pro všechny, a výměny osvědčených postupů pro uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů v oblasti IKT;
30. vybízí členské státy, aby zavedly vzdělávání v oblasti IKT přiměřené věku už v počátečním stádiu školní docházky, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována dívkám, u nichž by měl být rozvíjen zájem a talent v oblasti digitálních technologií, a naléhavě proto vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vzdělávání dívek v oborech přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM) už v útlém věku, neboť dívky se přestávají věnovat přírodním vědám, technologiím, inženýrství a matematice v dřívější fázi vzdělávání v důsledku genderových stereotypů, které se s těmito předměty pojí, chybějících vzorů a rozdělování aktivit a hraček, což vede k tomu, že mezi studenty těchto oborů na univerzitách jsou ženy nedostatečně zastoupeny a stejně je tomu pak i na pracovištích; zdůrazňuje proto, že genderové stereotypy i digitální odborná příprava by se měly řešit již v rámci systému základního vzdělávání a v tomto přístupu by se mělo pokračovat v průběhu všech fází vzdělávání až po vzdělávání dospělých a odbornou přípravu osob vyloučených z trhu práce;
31. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily vzdělávání a celoživotní učení zaměřující se konkrétně na starší ženy po dobu trvání jejich pracovního života i po jeho skončení, zvláště pak na starší ženy, které mají pečovatelské povinnosti, a ženy, které svou kariéru přerušily nebo se opět zařazují do pracovního procesu, s cílem zajistit, aby nezůstaly ve stále rychlejším přechodu na digitalizaci pozadu;
32. poznamenává, že vzdělávání v oblasti digitálních technologií, IKT a programování, je-li zahájeno již v raném věku, je velmi důležité pro posilování postavení dívek, rozvíjení jejich zájmu o tuto oblast a překonávání genderových stereotypů; zdůrazňuje, že větší zastoupení žen v oborech přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM) na úrovni vyššího vzdělávání je klíčem k jejich většímu zastoupení v digitálním odvětví;
33. vyzývá členské státy, aby se zabývaly řešením problému genderových rozdílů v odvětví IKT a vytvářely za tímto účelem pro ženy účinnější pobídky a podpůrné struktury, jako jsou vzory, programy odborného vedení a kariérní postup, s cílem zvýšit viditelnost žen; vyzývá proto členské státy, aby v případě potřeby upravily vzdělávací systémy s cílem podpořit vyučování v oblastech vědy, technologie, inženýrství a matematiky a zájem o ně obecně, zejména pak u studentek;
34. zdůrazňuje hodnotu IKT a konkrétněji kurzů odborné přípravy online pro dívky a ženy, ale i pro osoby se zvláštními potřebami, například osoby se zdravotním postižením, a pro obyvatele venkovských a vzdálených oblastí, ale i možností práce na dálku, s cílem zlepšit vzdělávání těchto skupin a zvýšit jejich šance na finanční nezávislost;
35. poukazuje na důležitou úlohu a mimořádný potenciál formálního, informálního i neformálního vzdělání v oblasti umění a návrhářství, tvůrčích odvětví a kulturní sféry pro posilování postavení žen a dívek a jejich profesní nasměrování k digitálnímu odvětví; zdůrazňuje proto, že je důležité vytvářet propojení mezi oblastmi přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM) a hospodářskými odvětvími souvisejícími se vzděláváním a uměním, aby se tak obory „STEM“ změnily na obory „STEAM“ (přírodní vědy, technologie, inženýrství, umění a matematika);
36. vyzývá Komisi, aby v rámci celoživotního vzdělávání podporovala digitální technologie coby nástroje k odstraňování překážek, které brání ve vstupu na trh práce, a aby stanovila referenční hodnoty EU pro veřejné a soukromé investice do dovedností vyjádřené procentem HDP;
37. vybízí členské státy a Komisi, aby zejména prostřednictvím informačních a osvětových kampaní podporovaly účast žen v oblastech podnikání, které jsou stereotypně považovány za „mužské“, jako je například digitalizace; zdůrazňuje, že je třeba rovněž organizovat osvětu, školení a informační kampaně, které budou šířit hledisko rovnosti žen a mužů mezi všemi, kdo působí v oblasti politiky digitalizace;
38. vítá evropský „kodex osvědčených postupů pro ženy v IKT“ a vyzývá k jeho širokému a aktivnímu uplatňování; vítá vytvoření celoevropské „Velké koalice pro digitální pracovní místa“ a vybízí zúčastněné společnosti, aby zvláštní pozornost věnovaly náboru a rovným příležitostem profesního postupu žen;
39. vyzývá Komisi a členské státy, aby uskutečňovaly programy zaměřené na rodiče, jejichž cílem bude seznamovat rodiče s IKT používanými jejich dětmi a zlepšovat tak povědomí dospělých o tom, nač lze na internetu narazit a jaké vztahy je zde možné navazovat, a zároveň i zmírňovat generační rozdíly, které v oblasti IKT existují;
40. zdůrazňuje význam zlepšování digitálních dovedností a gramotnosti s cílem usnadnit ženám, které z různých důvodů nemají příslušné dovednosti, vstup do společností v oblasti IKT; poukazuje na to, že selhání v této oblasti by vedlo k dalšímu znevýhodnění žen v přístupu do tohoto odvětví; připomíná, že na financování příslušných kurzů odborné přípravy se může podílet Evropský sociální fond;
41. zdůrazňuje, že je důležité zahrnout do vzdělávacích osnov programování, nová média a technologie, a to na všech úrovních, a poukazuje na potenciál digitálních dovedností pro snížení překážek pro vstup na trh práce; poukazuje na význam soustavného dialogu se sociálními partnery s cílem překonat rozdíly mezi muži a ženami v této oblasti;
42. naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci strategie jednotného digitálního trhu pro Evropu a konkrétněji v souvislosti s budováním inkluzivní digitální společnosti zviditelnila ženy v oblasti technologií tím, že zavede profesuru žen v oblasti IKT, vytvoří pilotní projekt evropské univerzity online se specifickým zaměřením na IKT a technické inženýrství a zavede stipendijní program přímo uzpůsobený pro ženy v oblasti IKT a nových médií;
43. vyzývá Komisi a členské státy, a právě tak i podniky, aby podporovaly rovnost žen a mužů v oblasti IKT a shromažďovaly za tímto účelem údaje o používání IKT, které budou rozlišené podle pohlaví, stanovily cíle, ukazatele a referenční hodnoty umožňující sledování pokroku dosaženého ve zpřístupňování IKT ženám a propagovaly příklady osvědčených postupů z různých společností, které v oblasti IKT působí;
44. vyzývá Komisi a členské státy, aby ve větší míře napomáhaly posilování postavení žen v digitálních odvětvích a v oblasti IKT v rámci rozvojové spolupráce a vnějších vztahů EU a podporovaly za tímto účelem digitální vzdělávání a za pomoci různých nástrojů, včetně systémů mikrofinancování a podpůrných sítí, umožňovaly podnikání žen;
Investice a financování podnikání
45. vyzývá členské státy a Komisi, aby poskytly finanční prostředky, zlepšily přístup k existujícím prostředkům a v případě potřeby zpřístupnily prostředky pro ženy-podnikatelky, aby mohly zakládat podniky v oblasti IKT a digitálních technologií, jakož i na odborné vedení pro ženy a sítě pro vzájemnou výměnu, čímž podpoří inovace a investice v EU; vybízí členské státy, aby poskytovaly odpovídající finanční podporu a odbornou přípravu ženám zamýšlejícím nastoupit profesní dráhu v oblasti digitalizace, čímž zároveň podpoří také podnikání žen v této oblasti;
46. je přesvědčen, že přístup žen k financování a finančním službám vyžaduje zvláštní pozornost, zejména v souvislosti s cílem strategie jednotného digitálního trhu, který spočívá ve vytvoření příznivých podmínek pro inovační a konkurenceschopné prostředí IKT a ve zlepšení možností financování pro MSP a začínající podniky; podotýká, že velký význam pro podnikání žen má jejich přístup ke zdrojům mikrofinancování;
47. vyzývá Komisi, aby v souvislosti s Digitální agendou důsledně sledovala a vyhodnocovala uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů a rozpočtových iniciativ zohledňujících rovnost žen a mužů v rámci fondů EU v souladu s článkem 7 nařízení o společných ustanoveních ohledně evropských fondů (nařízení (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013), a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zapojení ženských organizací do monitorovacích výborů programů financování s cílem zabezpečit provádění cílených opatření k posílení úlohy žen v IKT; připomíná závazek Komise v oblasti rozpočtových iniciativ zohledňujících rovnost žen a mužů;
48. vyzývá Komisi, aby při vypracovávání analýz a zpráv o zapojení partnerů v souvislosti s Digitální agendou zohledňovala genderový rozměr;
49. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Evropskou investiční bankou zřídila podpůrné programy pro investice do IKT prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů, včetně výhodných úvěrových podmínek a půjček pro firmy, organizace občanské společnosti a začínající podniky v odvětví IKT, v nichž ženy představují alespoň 40 % pracovní síly;
50. vyzývá Komisi, aby podporovala a prosazovala digitální podnikatelskou kulturu pro ženy, podporovala, a to i finančně, evropskou platformu pro vytváření sítí a odborné vedení pro ženy a dále posilovala úlohu žen v rámci stávajících programů; vybízí členské státy, ale i společnosti, aby v zájmu podpory udržitelného hospodářského rozvoje a vedení vytvářely diverzifikační opatření, která se nebudou zaměřovat pouze na přijímání žen do zaměstnání;
51. vyzdvihuje úlohu, kterou v souvislosti s posilováním postavení žen v digitálním podnikání a jejich zastoupení v digitálních odvětvích plní sociální podniky a alternativní modely podnikání, jako jsou vzájemné společnosti a družstva; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly iniciativy sociálního podnikání, které se zaměřují na posilování postavení žen a dívek v oblasti IKT;
52. vyzývá Komisi, členské státy a všechny zainteresované subjekty, aby za účelem podpory opatření zaměřených na zlepšování digitálních dovedností žen a dívek, zvyšování zaměstnanosti žen v oblasti IKT a šíření různých dostupných možností vzdělávání a odborné přípravy ve větší míře využívaly Velké koalice pro digitální pracovní místa;
Boj proti násilí páchanému na ženách v digitalizovaném světě
53. žádá, aby byly identifikovány výzvy spojené s používáním IKT a internetu za účelem páchání trestných činů, vydávání hrozeb, páchání násilí na ženách nebo jejich obtěžování na základě misogynie, homofobie, transfobie nebo jakékoli jiné formy diskriminace; naléhavě vyzývá tvůrce politik, aby se těmito otázkami důkladně zabývali a brali přitom ohled na určité skupiny žen, které jsou zranitelné z více důvodů, a aby zajistili zavedení rámce, který zaručí, že donucovací orgány budou moci digitální trestnou činnost účinným způsobem stíhat, a přičemž vezmou v úvahu výzvy spojené s anonymitou na internetu a potenciálně přeshraničním rozměrem takovýchto případů trestné činnosti a zneužívání; vyzývá členské státy, aby pro účely vymáhání práva, tj. pro účely uplatňování platných právních předpisů chránících před kybernetickým násilím, kybernetickou šikanou, kybernetickým obtěžováním a kybernetickým pronásledováním a projevy nenávisti, vyčlenily nezbytné prostředky;
54. vyzývá Komisi, aby od členských států žádala iniciativnější stíhání veškerých homofobních či transfobních trestných činů, k nimž dochází na internetu, a řádné uplatňování platných právních předpisů EU týkajících se této oblasti a práv obětí;
55. vyzývá Komisi, aby v rámci přepracování směrnice o rovném zacházení předložila legislativní návrh zaměřený na řešení problematiky sexismu a genderových stereotypů ve vzdělávání a v médiích;
56. vyzývá Komisi, aby v zájmu posílení postavení žen a boje proti stereotypům, sexismu a nedostatečnému zastoupení a nevhodnému zobrazování žen vypracovala kodex chování, jímž se bude řídit její komunikace i komunikace agentur EU;
57. vyzývá Komisi a členské státy, aby při provádění budoucích právních předpisů EU na ochranu osobních údajů zvážily změnu situace žen a dívek v důsledku digitalizace; zdůrazňuje, že správci údajů mohou používat citlivé údaje pouze k omezeným účelům a v žádném případě je nesmí sdílet;
58. vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly zdroje potřebné k zajištění dodržování pravidel ochrany citlivých údajů obsažených v online komunikaci,
59. vyzývá Komisi, aby zvýšila finanční podporu infrastruktury digitálních služeb pro bezpečnější internet, která je financována z rozpočtu Nástroje pro propojení Evropy, a členské státy, aby zvýšily financování linek bezpečí pro oběti kybernetické šikany; zdůrazňuje, že u dívek je pravděpodobnost, že se stanou oběťmi, dvakrát vyšší než u chlapců;
60. vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření na ochranu dívek před reklamou v digitálním prostředí, která by je mohla vést k chování škodlivému pro jejich tělesné i duševní zdraví; vyzývá Komisi, aby obnovila a rozšířila program Bezpečnější internet a v rámci opatření nezbytných pro zvýšení bezpečnosti dívek na internetu věnovala zvláštní pozornost genderové problematice;
61. vyzývá Komisi, aby zahájila a podporovala programy v oblasti digitální gramotnosti a odborné přípravy a informační kampaně, čímž by mezi příslušnými stranami, jako jsou studenti na všech stupních vzdělávání, učitelé, výchovní pracovníci a činitelé odpovědní za vymáhání práva, zvýšila povědomí o potenciálních rizicích digitálního světa a o tom, jak jim čelit; vyzývá Komisi, aby podporovala kampaně zaměřené proti sexismu a genderovým stereotypům v sociálních a digitálních médiích a využívala potenciál, který mají v oblasti odstraňování stereotypů digitální média;
62. vítá návrh Komise, aby se součástí její strategie pro vymýcení obchodování s lidmi na období po roce 2016 stala opatření týkající se prevence a podpory poskytované obětem a jejich bezpečného návratu a začlenění do normálního života a opatření týkající se role internetu; zdůrazňuje, že by se měla zabývat rovněž fenoménem kybernetického obtěžování a pronásledování;
63. vyzývá EU a členské státy, aby uvolnily dostatečné prostředky a zdroje financování pro Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), které mu umožní provádět šetření a shromažďovat údaje o možnostech lepšího využívání digitálních služeb ve prospěch žen a rovnosti žen a mužů;
64. vyzývá orgány, instituce a jiné subjekty EU i členské státy a jejich donucovací orgány, aby spolupracovaly a konkrétně koordinovaly svá opatření s cílem bojovat proti využívání IKT k páchání trestných činů spojených s obchodováním s lidmi a ke kybernetickému obtěžování a pronásledování, protože tato trestná činnost má často přeshraniční rozměr a koordinace na úrovni EU je pro její stíhání nezbytná; vyzývá členské státy, aby přezkoumaly a případně pozměnily své trestní právo, aby tak bylo zajištěno, že nové formy digitálního násilí budou jasně definovány a rozpoznány a že budou zavedeny náležité způsoby jejich trestního stíhání; vyzývá členské státy, aby schválily vytvoření ohlašovacích portálů, které by občanům sloužily jako bezpečné a důvěrné internetové místo, kde mohou nahlásit uživatele, kteří je na internetu obtěžují; žádá, aby se těmito problémy zabývala strategie kybernetické bezpečnosti EU i centrum Europolu pro boj proti kyberkriminalitě; vyzývá Komisi, aby podporovala odbornou přípravu policejních a soudních orgánů a budování jejich kapacit na podporu obětí digitálních trestných činů i psychologickou pomoc při soudním projednávání případů v této oblasti;
65. vyzývá Komisi, aby co nejdříve vypracovala opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby EU mohla ratifikovat Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu, aniž by tím byla dotčena odpovědnost EU zvážit všechna potřebná opatření k ukončení násilí na ženách a jeho předcházení ve všech členských státech, a vyzývá členské státy, aby ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, která je nástrojem k vymýcení násilí páchaného na ženách, včetně jeho digitálních forem, neboť zavádí harmonizované právní definice a způsoby stíhání trestné činnosti, jako je obchodování s lidmi a pronásledování, jejíž páchání usnadňují nové komunikační technologie;
66. vyzývá Komisi, aby co nejdříve navrhla evropskou strategii boje proti genderovému násilí, která bude zahrnovat určitý legislativní nástroj a řešit nové formy násilí páchaného na ženách a dívkách, jako je kybernetická šikana, používání ponižujících vyobrazení na internetu, šíření soukromých fotografií a videonahrávek v sociálních médiích bez souhlasu dotčených osob atd.;
67. vyzývá Komisi a členské státy, aby zpřísnily monitorování internetové propagandy šířené teroristickými skupinami, které tímto způsobem získávají mladé ženy a nutí je k sňatkům či prostituci ve třetích zemích;
º
º º
68. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
27.1.2016
STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
pro Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví
Rovnost žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku
Navrhovatelka: Jutta Steinruck
NÁVRHY
Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
– s ohledem na Evropský kodex osvědčených postupů pro ženy v IKT z roku 2013 vypracovaný Komisí,
– s ohledem na svou hloubkovou analýzu „Ženy v IKT“ z roku 2012,
– s ohledem na svou hloubkovou analýzu „Zlepšování postavení žen na internetu“ z roku 2015,
A. vzhledem k tomu, že ženy tvoří pouze 20 % z 2,7 milionu osob pracujících v odvětví IKT; vzhledem k tomu, že jsou v odvětví IKT ženy nedostatečně zastoupeny na všech úrovních, a zejména na rozhodovacích pozicích;
B. vzhledem k tomu, že podle odhadů Komise může větší počet žen na digitálním trhu práce zvýšit HDP v EU o 9 miliard EUR ročně;
C. vzhledem k tomu, že podle odhadů studie s názvem „Ženy činné v odvětví IKT“ bude v odvětví IKT v Evropě do roku 2020 celkem 900 000 neobsazených pracovních míst; vzhledem k tomu, že odvětví IKT rychle roste a každoročně vytváří přibližně 120 000 nových pracovních míst;
D. vzhledem k tomu, že nižší podíl žen a dívek v oborech vzdělání a posléze i zaměstnání týkajících se IKT je mimo jiné výsledkem komplexní souhry genderových stereotypů, které se začínají prosazovat už v raném věku a v prvních letech školní docházky a neustávají ani během profesní dráhy;
E. vzhledem k tomu, že faktorů, které ovlivňují nižší podíl žen a dívek v oborech vzdělání a zaměstnání týkajících se IKT, je celá řada a v jednotlivých členských státech se liší v závislosti na tom, jakého pokroku bylo dosaženo zejména při řešení problémů, jako jsou genderové stereotypy a rozlišování mezi ženami a muži obecně, relativní nedostatek ženských vzorů v odvětví IKT a omezená viditelnost žen v tomto odvětví, především na vedoucích pozicích;
F. vzhledem k tomu, že odvětví IKT se vyznačuje vertikální i horizontální segregací, která je výraznější než v řadě jiných odvětví, a nepoměrem mezi odbornou kvalifikací žen a jejich postavením v odvětví IKT; vzhledem k tomu, že většina (54 %) žen v odvětví IKT zastává hůře placená pracovní místa s nižší kvalifikací a pouze úzká skupina (8 %) zaujímá pracovní místa vysoce kvalifikovaných softwarových inženýrů; vzhledem k tomu, že v rámci tohoto odvětví mají ženy nízké zastoupení také v rozhodovacích funkcích, kdy pouze 19,2 % pracovníků odvětví IKT má jako své nadřízené ženy, zatímco v jiných odvětvích je to 45,2 %;
G. vzhledem k tomu, že se ukázalo, že flexibilní zaměstnání může ženám pomoci získat silné postavení na trhu práce;
1. vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby prosazovali rovnost žen a mužů, zejména v digitální ekonomice, v zastupitelských orgánech a vzdělávacích institucích, aby prosazovali vyvážené zastoupení žen a mužů při rozhodování a aby pozorně sledovali změny a trendy; vyzývá členské státy, aby se zabývaly oblastmi, v nichž je ještě třeba dosáhnout pokroku, a aby sdílely osvědčené postupy na vnitrostátní úrovni i vzájemně mezi sebou; vyzývá Komisi, aby aktualizovala stávající údaje o pracovnicích v odvětví IKT a posoudila hospodářský dopad přítomnosti většího počtu žen v tomto odvětví;
2. důrazně podporuje snahy o zvýšení počtu žen ve vedoucích pozicích v EU; konstatuje, že by mělo být zváženo zahájení legislativních iniciativ za účelem vyváženějšího zastoupení žen a mužů, je-li některé pohlaví strukturálně znevýhodněno na pracovišti nebo je-li mu odepřena možnost seberealizace; zdůrazňuje, že podniky jsou úspěšnější, když mají ve svých týmech genderovou diverzitu; zdůrazňuje, že povinnost dodržovat jakékoli kvóty musí zohledňovat různou velikost podniků a různé podmínky v členských státech;
3. vyzývá členské státy, aby v zájmu odstraňování nerovnosti mezi ženami a muži v odvětví IKT zdůrazňovaly ekonomické opodstatnění rozmanitosti a vytvářely početnější a silnější pobídky pro podniky i ženy, například prostřednictvím žen, jež mohou sloužit za vzor, a prostřednictvím příležitostí ke kariérnímu postupu, s cílem zvýšit viditelnost žen; vítá stávající iniciativy Komise na podporu síťových struktur a programů mentorování prosazujících inkluzivní digitální prostor; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby přestaly blokovat směrnici o ženách ve správních orgánech a usilovaly o dosažení dohody s cílem dosáhnout vyváženějšího zastoupení žen a mužů ve funkcích nevýkonných manažerů společností kótovaných na burze cenných papírů a rozšířit oblast její působnosti na všechny členy orgánů společností; vyzývá členské státy, aby prostřednictvím pozitivních akcí zavedly opatření na podporu kariérního postupu žen na všech úrovních vedení společností;
4. v souvislosti se všemi opatřeními přijímanými v této oblasti vyzývá k minimalizaci byrokratické zátěže pro podniky; poukazuje na to, že nadměrně byrokratické postupy mohou ohrozit přijetí a vést ke ztrátě a přesouvání pracovních míst; vítá proveditelné kompromisy založené na vzájemné dohodě sociálních partnerů v členských státech se silnou tradicí účasti zaměstnanců; považuje účast zaměstnanců za model osvědčeného postupu pro evropská hospodářství;
5. poukazuje na to, že digitalizace má výrazný dopad na trh práce, neboť mění dynamiku zaměstnání a vytváří nové pracovní příležitosti a flexibilnější pracovní podmínky, jako je například práce z domova či práce na dálku, které mohou představovat nástroj pro lepší vyvážení profesních a soukromých povinností žen i mužů;
6. vyzývá proto členské státy, aby v případě potřeby upravily své vzdělávací systémy s cílem podpořit vyučování v oboru vědy, techniky, inženýrství a matematiky (tzv. předměty STEM) a zájem o ně obecně, zejména pak u studentek; zdůrazňuje, že je třeba zahájit udělování profesury talentovaným ženám v oblasti IKT s cílem vytvořit vzory pro dívky a ženy v této oblasti;
7. vyzývá členské státy, aby vytvářely lepší podmínky pro zaměstnávání žen; v této souvislosti zdůrazňuje barcelonské cíle a to, že velký vliv na zaměstnanost žen má kvalitní, dostupná a cenově přijatelná péče o děti; zdůrazňuje, že jádrem politiky rovnosti jsou rovné příležitosti žen a mužů;
8. vybízí členské státy, aby zavedly daňové systémy a systémy dávek, které nebudou druhé vydělávající členy rodiny odrazovat od toho, aby pracovali nebo aby pracovali více, neboť druhým vydělávajícím členem rodiny bývají ženy, což do značné míry platí i pro práci v oblasti IKT;
9. vyzývá Komisi, aby zajistila podrobné, trvalé a nepřetržité monitorování jakéhokoliv financování digitální gramotnosti žen, aby se tak zabránilo jeho zneužívání, a aby zajistila účelnou distribuci těchto prostředků;
10. žádá pravidelnou výměnu osvědčených postupů mezi všemi zainteresovanými stranami, včetně sociálních partnerů, v jejímž rámci by probíhala diskuse o zohledňování genderových aspektů v Digitální agendě; vyzývá Komisi, aby začlenila sociální rozměr, včetně rovnosti žen a mužů, do Digitální agendy i do strategie pro jednotný digitální trh; vyzývá Komisi, aby se této otázce věnovala ve své iniciativě „Nový start pro pracující rodiče“, která je součástí jejího pracovního programu na rok 2016;
11. vítá Evropský kodex osvědčených postupů pro ženy v IKT a vyzývá k jeho širokému a účinnějšímu uplatňování; vítá vytvoření celoevropské „Velké koalice pro digitální pracovní místa“ a vybízí zúčastněné společnosti, aby věnovaly zvláštní pozornost náboru a rovným příležitostem žen k profesnímu postupu; zdůrazňuje, že tyto iniciativy mohou být přínosem při odstraňování nedostatků v oblasti dovedností v mnoha členských státech;
12. vyzývá Komisi a členské státy, aby analyzovaly nové formy zaměstnávání, zejména žen, v digitálním věku, a aby přijaly opatření ve prospěch nejvíce znevýhodněných skupin; vyzývá Komisi a členské státy, aby nalezly způsob, jak zaručit zaměstnancům jejich základní práva a sociální ochranu před nejistými pracovními podmínkami; zdůrazňuje, že je třeba nalézt nové formy sociální ochrany, které by odrážely nové formy práce, a že se ženy s rozdíly v sociálním zabezpečení, pokud jde o nové formy práce, již setkávají, což je třeba zohlednit při hledání vhodných řešení;
13. uznává potenciál digitalizace pro podnikání a zdůrazňuje, že je důležité zajistit nezbytné struktury financování pro podniky v oblasti IKT a digitální startupy, zejména zlepšit přístup žen-podnikatelek k financování;
14. poukazuje na to, že přetrvávají rozdíly v odměňování a kariérním rozvoji žen pracujících v odvětví IKT oproti odměňování mužů; zdůrazňuje, že je zpochybňována zásada stejné odměny za stejnou práci na stejném pracovišti, ačkoli představuje jeden ze základních pilířů sociální spravedlnosti na trhu práce, a měla by proto být chráněna nade vše ostatní; znovu opakuje, že by nemělo být možné, aby se v digitální ekonomice zakořeňovaly nerovnosti, pokud jde o stejné odměňování a kariérní rozvoj; zdůrazňuje, že větší zapojení žen do trhu práce a související investice do politiky sociálního začleňování pomohou snížit rozdíly ve výši odměňování žen a mužů; podtrhuje význam kolektivního vyjednávání, i na trhu digitální ekonomiky, pro zajištění kvalitních a jistých pracovních míst v éře digitalizace;
15. konstatuje, že struktury dosud nebyly dostatečně přizpůsobeny změnám ve společnosti a neumožňují ženám těchto změn plně využít;
16. poukazuje na skutečnost, že digitalizace trhu práce mění povahu práce a vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, včetně možností a flexibility organizace práce; zdůrazňuje, že tyto nové příležitosti vyžadují přehodnocení a nové definování termínů, jako jsou místo výkonu práce a pracovní doba; zdůrazňuje, že pracovní práva zaměstnanců zaručená pracovněprávními předpisy členských států by měla být zajištěna nezávisle na nových formách a organizaci práce, jež přináší digitalizace;
17. vítá množství příležitostí a větší flexibilitu, jež digitální věk přináší zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným, včetně příležitostí k lepšímu vyvážení pracovního a soukromého života, zejména s ohledem na situaci rodičů malých dětí a osob se zdravotním postižením na pracovním trhu; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly situací spojenou s flexibilním zaměstnáváním a jistotou zaměstnání, která je v odvětví IKT rozšířená, avšak zároveň upozorňuje na nové výzvy, jež tento vývoj přináší, a vyzývá členské státy, aby zajistily existenci odpovídajícího sociálního zajištění; je zastáncem toho, aby měli zaměstnanci nárok nebýt mimo dohodnutou pracovní dobu „na příjmu“;
18. upozorňuje na to, že zvyšování flexibility pracovních podmínek v důsledku digitalizace by mohlo rovněž vést k nestabilním formám zaměstnání; zdůrazňuje, že duševní zdravotní problémy spojené s prací, například vyhoření, plynoucí z neustálé dostupnosti, představují závažné riziko; proto trvá na tom, že je nutné důsledně dodržovat předepsanou dobu odpočinku pro zaměstnance, a zdůrazňuje, že je zapotřebí dodržovat uspořádání pracovní doby v rámci smluv s pružnou pracovní dobou s cílem zachovat hranice pracovního života stanovené pracovněprávními předpisy jednotlivých členských států;
19. poukazuje na to, že poptávka po nových dovednostech, zejména v odvětví IKT, musí být uspokojována prostřednictvím odborné přípravy, dalšího vzdělávání, aktivních opatření na trhu práce a celoživotního učení s cílem zvýšit počítačovou gramotnost a odstranit přetrvávající rozdíly mezi ženami a muži v zájmu rozšíření počtu vysoce kvalifikovaných kandidátů; zdůrazňuje význam zlepšování digitálních dovedností a gramotnosti s cílem usnadnit ženám, které z různých důvodů nemají příslušné dovednosti, vstup do společností v oblasti IKT; poukazuje na to, že selhání v této oblasti by vedlo k dalšímu znevýhodnění žen v přístupu do tohoto odvětví; připomíná, že na financování příslušných kurzů odborné přípravy se může podílet Evropský sociální fond;
20. zdůrazňuje, že by mělo být intenzivněji využíváno elektronické učení jako prostředek k získávání kvalifikace a dovedností pro ženy se sníženou pohyblivostí;
21. zdůrazňuje, že je důležité získat digitální dovednosti v raném věku, a vyzývá členské státy, aby zajistily, že dívky budou motivovány k tomu, aby se v rámci svého vzdělávání věnovaly IKT; doporučuje, aby byly v případě potřeby tradiční kurzy odborné přípravy doplněny o digitální gramotnost; potrhuje skutečnost, že některé členské státy (Německo, Španělsko, Švédsko) iniciovaly politiky na podporu pozitivního a vyváženého zastoupení žen a mužů v profesích v oblasti IKT v Evropě a že tyto politiky se primárně zaměřují na podporu studia a kariéry žen a dívek v odvětví IKT od raného věku; zdůrazňuje význam dostupného studia IKT a vyzývá členské státy, aby podporovaly ženy ze všech majetkových poměrů v rozvíjení jejich digitálních dovedností prostřednictvím plně financovaných programů učňovské přípravy a stáží;
22. zastává názor, že ženy starší 55 let mívají horší digitální dovednosti v důsledku nedostatečného celoživotního učení a že digitalizace představuje pro starší uchazeče o zaměstnání s omezenými digitálními dovednostmi významnou překážku; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly celoživotní učení, odbornou přípravu a programy, které posilují schopnost přizpůsobovat se rostoucí poptávce po elektronických dovednostech v celé řadě nejrůznějších odvětví a připravenost na případnou změnu profesní dráhy, k níž v souvislosti s tímto vývojem může dojít, a to zejména u žen ve věku nad 55 let, aby byly chráněny před vyloučením z trhu práce;
23. vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly příslušná opatření, kterými ke kariéře v digitálním odvětví přilákají mnohem více žen; zdůrazňuje, že pro obsazování volných pracovních míst a zapojení žen do odvětví IKT, v zájmu posílení evropského hospodářství a pracovních příležitostí žen, je důležité zlepšovat postavení žen a plně využívat jejich potenciálu a nadání; zdůrazňuje, že je důležité zahrnout do vzdělávacích osnov kódování, nová média a technologie, a to na všech úrovních, a poukazuje na potenciál digitálních dovedností pro snížení překážek pro vstup na trh práce; poukazuje na význam soustavného dialogu se sociálními partnery s cílem překonat rozdíly mezi muži a ženami v této oblasti.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
Datum přijetí |
25.1.2016 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
35 8 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Laura Agea, Guillaume Balas, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Jane Collins, Lampros Fountoulis, Arne Gericke, Thomas Händel, Marian Harkin, Rina Ronja Kari, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Kostadinka Kuneva, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Joëlle Mélin, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Terry Reintke, Sofia Ribeiro, Claude Rolin, Sven Schulze, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Maria Arena, Amjad Bashir, Lynn Boylan, Miapetra Kumpula-Natri, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Evelyn Regner, Michaela Šojdrová |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Eleonora Evi, Czesław Hoc, Anneli Jäätteenmäki |
||||
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
Datum přijetí |
18.2.2016 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
24 6 1 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Daniela Aiuto, Maria Arena, Catherine Bearder, Beatriz Becerra Basterrechea, Malin Björk, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Mary Honeyball, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Elisabeth Köstinger, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Angelika Mlinar, Angelika Niebler, Maria Noichl, Marijana Petir, João Pimenta Lopes, Terry Reintke, Jordi Sebastià, Michaela Šojdrová, Jadwiga Wiśniewska, Anna Záborská, Jana Žitňanská |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Biljana Borzan, Rosa Estaràs Ferragut, Arne Gericke, Kostadinka Kuneva, Constance Le Grip, Dubravka Šuica, Marc Tarabella, Monika Vana |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Mike Hookem |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
24 |
+ |
|
ALDE |
Catherine Bearder, Beatriz Becerra Basterrechea, Angelika Mlinar |
|
EFDD |
Daniela Aiuto |
|
GUE/NGL |
Malin Björk, Kostadinka Kuneva, João Pimenta Lopes |
|
PPE |
Rosa Estaràs Ferragut, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Elisabeth Köstinger, Constance Le Grip, Angelika Niebler, Dubravka Šuica |
|
S&D |
Maria Arena, Biljana Borzan, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Mary Honeyball, Maria Noichl, Marc Tarabella |
|
VERTS/ALE |
Terry Reintke, Jordi Sebastià, Monika Vana |
|
6 |
- |
|
ECR |
Arne Gericke, Jadwiga Wiśniewska, Jana Žitňanská |
|
EFDD |
Mike Hookem |
|
PPE |
Marijana Petir, Anna Záborská |
|
1 |
0 |
|
PPE |
Michaela Šojdrová |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2015)0218.
- [2] Přijaté texty, P8_TA(2015)0312.
- [3] Přijaté texty, P8_TA(2015)0351.
- [4] Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 75.
- [5] Přijaté texty, P7_TA(2013)0074.
- [6] Přijaté texty, P7_TA(2013)0377.
- [7] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
- [8] Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.
- [9] https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/news/women-active-ict-sector