ZPRÁVA o virtuálních měnách

3.5.2016 - (2016/2007(INI))

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodaj: Jakob von Weizsäcker

Postup : 2016/2007(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A8-0168/2016
Předložené texty :
A8-0168/2016
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o virtuálních měnách

(2016/2007(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na dokument Banky pro mezinárodní platby o digitálních měnách z listopadu 2015[1],

–  s ohledem na publikaci Bank of England týkající se ekonomiky digitálních měn (Q3/2014)[2],

–  s ohledem na stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví z června 2014 týkající se virtuálních měn[3],

–  s ohledem na analýzu Evropské centrální banky z února 2015 týkající se systémů virtuálních měn[4],

–  s ohledem na akční plán Komise ze dne 2. února 2016 pro zesílení boje proti financování terorismu[5],

–  s ohledem na studii Komise z května 2015 o rozsahu výpadků příjmů z DPH v EU[6],

–  s ohledem na studii Společného výzkumného střediska Komise o digitální agendě virtuálních měn[7],

–  s ohledem na dokument Guidance for a Risk-Based Approach to Virtual Currencies, který v červnu 2015 vydal Finanční akční výbor (FATF),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 12. února 2016 o boji proti financování terorismu[8],

–  s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora o uplatňování DPH při směně virtuální měny (C-264/14)[9] a stanovisko generální advokátky Kokottové přednesené dne 16. července 2015[10],

–  s ohledem na konzultace Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) vedené v červenci 2015 o investicích využívajících virtuální měny nebo technologii distribuované účetní knihy[11],

–  s ohledem na informační sdělení Výzkumné služby Evropského parlamentu o trhu s bitcoiny, jejich ekonomice a regulaci[12],

–  s ohledem na zprávu Europolu ze dne 18. ledna 2016 nazvanou „Změny ve způsobu provádění teroristických útoků Islámského státu“[13],

–  s ohledem na zprávu Finančního akčního výboru (FATF) z června 2014 o virtuálních měnách[14],

–  s ohledem na studii OECD nazvanou „Problematika bitcoin – měna vs. nedůvěryhodná technologie převodu“[15],

–  s ohledem na diskusní příspěvek pracovníků MMF z ledna 2016 o virtuálních měnách a související problematice[16],

–  s ohledem na zprávu hlavního poradce Úřadu pro vědu vlády Spojeného království nazvanou „Technologie distribuované účetní knihy: nejen řetězec bloků“ (Distributed Ledger Technology: beyond block chain) z roku 2016[17],

–  s ohledem na slyšení Hospodářského a měnového výboru ze dne 25. ledna 2016 na téma virtuálních měn,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0168/2016),

A.  vzhledem k tomu, že dosud neexistuje všeobecně použitelná definice, ale že virtuální měny jsou někdy označovány jako digitální hotovost a Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) chápe virtuální měny jako digitální podobu hodnoty, kterou nevydává centrální banka ani veřejný orgán ani nemá nezbytně vazbu na měnu s nuceným oběhem, kterou však uznávají fyzické či právnické osoby jako platidlo, a která může být převáděna, ukládána či obchodována elektronickými prostředky; vzhledem k tomu, že virtuální měny jsou založeny nejčastěji na technologii distribuované účetní knihy, jež představuje technologický základ pro více než 600 systémů virtuálních měn[18] a umožňuje výměnu typu „peer-to-peer“, přičemž nejvýznamnější z nich je v současnosti bitcoin; přestože začal být bitcoin používán v roce 2009 a mezi virtuálními měnami založenými na technologii distribuované účetní knihy dosahuje v současnosti jeho podíl na trhu téměř 90 % a tržní hodnota nesplacených bitcoinů činí přibližně 5 miliard EUR[19], nedosáhla tato virtuální měna dosud systémových rozměrů;

B.  vzhledem k tomu, že technologie distribuované účetní knihy zahrnují databáze s proměnlivou mírou důvěry a odolnosti, s možností rychle zpracovávat velký počet transakcí a schopností vyvolat přeměnu nejen v oblasti virtuálních měn, ale také v oblasti finančních technologií obecně, přičemž clearing a zúčtování by se mohly stát jedním zřejmým způsobem aplikace, ale existují i další, mimo finanční oblast, zejména v souvislosti s prokazováním totožnosti a majetku;

C.  vzhledem k tomu, že investice do této technologie jsou nedílnou součástí probíhajícího inovačního cyklu finančních technologií a dosud dosáhly celkové výše přesahující 1 miliardu EUR, přičemž pocházejí jak z financování rizikového kapitálu, tak i podnikových investicí[20];

Možnosti a rizika virtuálních měn a technologie distribuované účetní knihy v rychle se měnícím technologickém zázemí pro platby

1.  zdůrazňuje, že virtuální měny a technologie distribuované účetní knihy mohou pozitivně přispět k blahobytu občanů a hospodářskému rozvoji, a to i ve finančním odvětví, tím, že:

a)  sníží transakční a provozní náklady na platby a zejména přeshraniční převod finančních prostředků, pravděpodobně i značně pod 1 % ve srovnání s běžnými 2–4 % u on-line platebních systémů[21] a s průměrnými více než 7 % u přeshraničního převodu finančních prostředků[22], a podle optimistických odhadů mohou tudíž ve světovém měřítku snížit celkové náklady na poukazování prostředků až o 20 miliard EUR;

b)  v obecnější rovině sníží náklady na přístup k finančním prostředkům dokonce i bez obvyklého bankovního účtu, čímž mohou přispět k finančnímu začlenění a cíli „5x5“ skupin G20 a G8[23];

c)  zvýší odolnost a v závislosti na struktuře systému i rychlost platebních systémů a obchodu se zbožím a službami díky vnitřně decentralizované struktuře technologie distribuované účetní knihy, jež by mohla spolehlivě fungovat dokonce i v případě, že by části její sítě selhaly nebo byly napadeny hackery;

d)  umožní vznik systémů, které kombinují snadné použití, nízké transakční a provozní náklady a vysokou míru soukromí, aniž by byly naprosto anonymní, aby mohly být operace v případě protiprávního jednání do určité míry zpětně sledovány a aby se obecně zvýšila transparentnost pro účastníky trhu;

e)  těchto systémů bude využito k rozvoji zabezpečených on-line řešení pro mikroplatby, která respektují soukromí jednotlivců a která by případně mohla nahradit některé ze současných on-line obchodních modelů, jež představují pro soukromí jednotlivců značnou výzvu;

f)  mohou vést ke sloučení různých druhů obvyklých i inovativních platebních mechanismů, od kreditních karet po mobilní řešení, do jedné bezpečné a uživatelsky vstřícné aplikace, která by mohla zlepšit některé aspekty elektronického obchodu v Evropě a prohloubit jednotný trh;

2.  konstatuje, že se systémy virtuálních měn a technologie distribuované účetní knihy jsou spjata rizika, která je třeba vhodným způsobem řešit, aby se zvýšila jejich důvěryhodnost, a to i za stávajících podmínek, kdy konkrétně se jedná o tato rizika:

a)  absence flexibilních, avšak odolných a spolehlivých struktur řízení, nebo i samotné definice těchto struktur, zejména u některých aplikací technologie distribuované účetní knihy, jako je bitcoin, což vzbuzuje nejistotu a problémy v oblasti ochrany spotřebitele či obecněji uživatele, především v případě výzev, které tvůrci původního softwaru nepředvídali;

b)  vysoká volatilita virtuálních měn a potenciál pro spekulativní bubliny a absence tradičních forem regulačního dohledu, záruk a ochrany, což jsou otázky, které budí mimořádný zájem spotřebitelů;

c)  v některých případech omezená schopnost regulačních orgánů v oblasti nových technologií, v jejímž důsledku může být obtížné stanovit včas vhodné záruky, které by v případě, že by se aplikace technologie distribuované účetní knihy rozšířily do takové míry, aby se staly systémově významnými, nebo dokonce i před tím, než k tomu dojde, zajistily jejich řádné a spolehlivé fungování;

d)  právní nejistota spojená s novými aplikacemi této technologie;

e)  spotřeba energie provozu některých virtuálních měn, která je podle zprávy hlavního poradce Úřadu pro vědu vlády Spojeného království o technologii distribuované účetní knihy v případě bitcoinu odhadována na více než 1GW, což by vyžadovalo investice do výzkumu a prosazování účinnějších forem mechanismů ověřování transakcí;

f)  neexistence dostatečně transparentní a snadno dostupné technické dokumentace týkající se fungování konkrétních virtuálních měn a systémů technologie distribuované účetní knihy;

g)  potenciální zdroje finanční nestability v souvislosti s derivátovými produkty založenými na špatně pochopených vlastnostech virtuálních měn;

h)  potenciální dlouhodobá budoucí omezení účinnosti měnové politiky, pokud by byly soukromé virtuální měny široce používány jako náhražka oficiální měny s nuceným oběhem;

i)  prostor pro transakce na „černém trhu“, legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu[24], daňové podvody a vyhýbání se daňovým povinnostem a další trestnou činnost páchanou na základě „pseudonymity“ a „směšování služeb“, které některé takové služby nabízejí, a decentralizovaný charakter některých virtuálních měn, přičemž je třeba mít na paměti, že sledovatelnost hotovostních transakcí se stále snižuje;

3.  konstatuje, že odstraňování těchto rizik bude vyžadovat navýšení kapacity v oblasti regulace, včetně technických znalostí, a vypracování řádného právního rámce, který drží krok s inovacemi, aby v případě, že se využívání některých aplikací technologie distribuované účetní knihy stane systémově významným, a až se tak stane, následovala včasná a přiměřená reakce;

4.  upozorňuje však, že není možné předčasně vytvořenou regulaci přizpůsobovat stále ještě se měnící realitě, neboť by to mohlo směrem k veřejnosti vyslat chybnou zprávu o výhodách nebo zabezpečení virtuálních měn;

Využívání technologie distribuované účetní knihy mimo odvětví plateb

5.  konstatuje, že možnosti technologie distribuované účetní knihy zrychlit, decentralizovat, zautomatizovat a standardizovat procesy zaměřené na údaje s nižšími náklady mohou zásadním způsobem změnit způsob převádění aktiv a uchovávání záznamů, což by mělo důsledky pro soukromý i veřejný sektor, přičemž veřejný sektor by byl dotčen ve třech ohledech: jakožto poskytovatel služeb, orgán dohledu a normotvůrce;

6.  připomíná, že náklady světového finančního odvětví na clearing, zúčtování a další poobchodní řídicí procesy výrazně přesahují 50 miliard EUR ročně[25] a že tato skutečnost a procesy odsouhlasení bankovních účtů představují oblasti, v nichž by používání technologie distribuované účetní knihy mohlo vést ke změnám v účinnosti, rychlosti a odolnosti, ale také k novým výzvám v oblasti regulace;

7.  zdůrazňuje skutečnost, že v této souvislosti předložily subjekty soukromého sektoru několik iniciativ, a vyzývá příslušné orgány na evropské i vnitrostátní úrovni, aby tyto iniciativy monitorovaly;

8.  dále konstatuje, že technologie distribuované účetní knihy by mohla být využívána k tomu, aby se zvýšilo sdílení údajů, transparentnost a důvěra nejen mezi státem a občany, ale také mezi subjekty soukromého sektoru a jejich klienty;

9.  uznává stále se rozvíjející potenciál technologie distribuované účetní knihy, který dalece přesahuje finanční odvětví, včetně krypto-kapitálového skupinového financování, služeb v oblasti mediace sporů, zejména ve finančním a soudně-právním odvětví, a potenciál inteligentních smluv v kombinaci s digitálními podpisy, aplikací umožňujících zvýšené zabezpečení údajů a synergií s rozvojem internetu věcí;

10.  klade důraz na dynamiku, kterou vytvářejí blockchainové technologie v podnikovém prostředí, a v dlouhodobém výhledu na jejich transformační potenciál v reálné ekonomice;

11.  uznává, že technologie distribuované účetní knihy může pomáhat státům v boji proti praní peněz, podvodům a korupci;

12.  vybízí vládní subjekty, aby po provedení řádných posouzení dopadů testovaly systémy technologie distribuované účetní knihy s cílem zlepšit poskytování služeb občanům a zdokonalit systémy elektronické správy, a to v souladu s pravidly EU pro ochranu údajů; vybízí vládní subjekty, aby se vyvarovaly efektů uzamčení, které mohou hrozit v případě chráněných systémů technologie distribuované účetní knihy; konkrétně uznává potenciál technologie distribuované účetní knihy pro zlepšování katastrálních systémů;

13.  doporučuje, aby vládní subjekty a příslušné orgány pověřené analýzou velkých objemů dat zkoumaly využití nástrojů dohledu a podávání zpráv v reálném čase založených na technologii distribuované účetní knihy, a to v rámci agendy RegTech ve finančním odvětví i jiných oblastech, aby tak mimo jiné snížily značný výpadek příjmů z DPH v Unii[26];

Inteligentní regulace pro podporu inovací a zajištění integrity

14.  vyzývá k přiměřené regulaci na úrovni EU, která nebude v této rané fázi potlačovat inovace ani zbytečně zvyšovat náklady, přičemž je nezbytné vážně se zabývat výzvami v oblasti regulace, jež by mohly vyvstat v souvislosti s rozšířením využívání virtuálních měn a technologie distribuované účetní knihy;

15.  poukazuje na podobnost technologie distribuované účetní knihy (DLT), kterou tvoří soubor uzlů účastnících se systému a společná databáze, s World Wide Web (WWW) definovaným jako globální soubor zdrojů logicky propojených hyperlinky; konstatuje, že základem technologií DLT i WWW je internet, globální systém propojených sítí sálových a osobních počítačů a bezdrátových počítačových sítí;

16.  připomíná, že internet je navzdory pokusům o rozvoj struktury s více zúčastněnými stranami stále řízen Národní správou telekomunikací a informatiky, což je agentura ministerstva obchodu USA;

17.  vítá vznik „dynamické koalice technologií blockchain“ na Fóru pro správu internetu a vyzývá Komisi k podpoře sdíleného inkluzivního řízení DLT, aby nedocházelo k problémům, které byly zaznamenány při rozvoji internetu;

18.  upozorňuje, že klíčové právní předpisy EU, jako je nařízení o infrastruktuře evropských trhů, nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů, směrnice o neodvolatelnosti zúčtování, směrnice o trzích finančních nástrojů / nařízení o trzích finančních nástrojů, směrnice o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů a směrnice o správcích alternativních investičních fondů, mohou vytvořit regulační rámec podle prováděných činností bez ohledu na základní technologii, a to i v situaci, kdy virtuální měny a aplikace založené na DLT expandují na nové trhy a rozšiřují své aktivity; konstatuje však, že zřejmě budou zapotřebí cílenější právní předpisy;

19.  vítá návrhy Komise na začlenění platforem pro směnu virtuálních měn do směrnice o boji proti praní peněz s cílem ukončit anonymitu, s níž jsou tyto platformy spojovány; očekává, že jakýkoli návrh v tomto směru bude cílený, odůvodněný na základě plnohodnotné analýzy rizik spojovaných s virtuálními měnami a že se bude opírat o důkladné posouzení dopadů;

20.  doporučuje Komisi, aby provedla komplexní analýzu k tématu virtuálních měn a aby na základě tohoto posouzení zvážila případné přepracování příslušných právních předpisů EU týkající se plateb, včetně směrnice o platebních účtech, směrnice o platebních službách a směrnice o elektronických penězích, s ohledem na nové možnosti, které se otevírají díky novým technologiím včetně virtuálních měn a DLT, s cílem více podpořit hospodářskou soutěž a snížit transakční náklady, a to i prostřednictvím lepší interoperability a případně také podporou univerzální a nechráněné elektronické peněženky;

21.  konstatuje, že nejen v reakci na finanční krize a s nimi související obtíže při získávání úvěrů vzniklo v Evropě několik virtuálních lokálních měn; nabádá k tomu, aby byla v budoucích legislativních návrzích věnována zvláštní pozornost definici virtuálních měn, aby byly řádně zohledněny také „lokální měny“ neziskového charakteru, které se vyznačují často omezenou zaměnitelností a mají významné sociální a environmentální přínosy, a aby tato oblast nebyla nepřiměřeně regulována, pokud nedochází k neplacení nebo obcházení daní;

22.  vyzývá k vytvoření horizontální pracovní skupiny pro oblast technologie distribuované účetní knihy pod vedením Komise, jejímiž členy by byli techničtí odborníci a odborníci v oblasti regulace, s cílem:

i)  poskytovat nezbytné technické odborné znalosti a odborné znalosti v oblasti regulace napříč různými odvětvími příslušných aplikací DLT, sdružovat zúčastněné strany a podporovat příslušné veřejné subjekty na úrovni EU a členských států v jejich úsilí o monitorování využívání DLT v evropském i celosvětovém měřítku;

ii)  zvyšovat informovanost a analyzovat přínosy a rizika – včetně rizik pro koncové uživatele – aplikací DLT s cílem lépe využívat jejich potenciál, a to i tím, že se pokusí určit základní soubor atributů systémů DLT napomáhajících obecnému zájmu, jako jsou nechráněné otevřené standardy, a že vymezí standardy pro osvědčenou praxi, v níž takové standardy vznikají;

iii) podporovat včasné, informované a přiměřené reakce na nové příležitosti a výzvy spojené se zaváděním významných aplikací DLT, a to i formou plánu budoucích opatření na úrovni EU a členských států, který by zahrnoval posouzení stávajících evropských právních předpisů, aby mohly být případně v reakci na významné a systémové využívání DLT aktualizovány, a zabýval by se také ochranou spotřebitele a systémovými výzvami;

iv) vyvinout zátěžové testy pro všechny relevantní aspekty virtuálních měn a jiných systémů DLT, které jsou využívány v takové míře, že by mohly být z hlediska stability systémově významné;

23.  zdůrazňuje význam informovanosti spotřebitelů, transparentnosti a důvěry při používání virtuálních měn; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a odvětvím virtuální měny vypracovala pokyny, jejichž cílem bude zaručit, aby byly stávajícím i budoucím uživatelům virtuální měny poskytovány správné, jasné a úplné informace, které jim umožní informovaně se rozhodovat, čímž se zvýší transparentnost systémů virtuální měny, pokud jde o způsob, jakým jsou organizovány a řízeny, a o to, jak se z hlediska ochrany spotřebitele odlišují od systémů plateb, které jsou regulovány a nad kterými je vykonáván dohled;

24.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Sedm let po zavedení bitcoinu, první a nejvýznamnější virtuální měny, je zřejmé, že základní inovace – technologie distribuované účetní knihy – bude jistě mít výrazný dopad nejen na finanční odvětví. Tato technologie v zásadě nabízí decentralizovaný, rychlý, odolný a poměrně spolehlivý nástroj k evidenci jakéhokoli druhu transakcí a zároveň k uchovávání historie předchozích transakcí v „distribuované účetní knize“. Investice do této technologie prudce rostou a některé aplikace by se mohly rychle stát systémovými. Přestože stále panují určité pochybnosti ohledně rozsahu probíhající technologické změny, přichází tato první zpráva Evropského parlamentu o virtuálních měnách a technologii distribuované účetní knihy s ohledem na velké příležitosti a nezanedbatelná rizika včas.

Rychlý vývoj technologického prostředí

Hlavní příležitosti virtuálních měn a této technologie v oblasti plateb spočívají ve snižování transakčních nákladů a snadném používání, zajištění odolnosti a různé míry soukromí. V této souvislosti je třeba poznamenat, že transakční náklady na platby jsou stále překvapivě vysoké. V průměru více než 7 % přeshraničních převodů finančních prostředků spolykají náklady na převod, přičemž skupiny G20 a G8 se zavázaly, že je významně sníží. Konkurenceschopnějších transakčních nákladů by však mohlo být dosaženo i na jednotném trhu. Ve střednědobém výhledu by hospodářská soutěž mohla být ještě více posílena zavedením jednotné nechráněné a interoperabilní peněženky.

Velká část potenciálu technologie distribuované účetní knihy však bude pravděpodobně využívána mimo odvětví plateb. Jako příklad zjevného využívání této technologie v soukromém sektoru je ve zprávě uvedeno poobchodní řízení. V obecnější rovině budou aplikace pravděpodobně vznikat zejména v oblastech, v nichž je důležitá spolehlivost, prokazování totožnosti a vlastnictví a normalizace: inteligentní smlouvy, převody práv k duševnímu vlastnictví, řízení dodavatelského řetězce a řada služeb veřejné správy. V rámci agendy RegTech je například vhodné zkoumat potenciál této technologie pro snížení výpadku z příjmů DPH, jenž v současnosti dosahuje 168 miliard EUR[1].

Stejně jako příležitosti i rizika spjatá s virtuálními službami a technologií distribuované účetní knihy budou zřetelnější teprve tehdy, až budou tyto služby a technologie využívány ve větším rozsahu. Některá významná rizika jsou však zřejmá již dnes, např. zneužívání některých aplikací k trestné činnosti, včetně legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu[2]. Technologie distribuované účetní knihy bude pravděpodobně rovněž využívána v celé řadě systémových oblastí, přičemž je nutné zajistit řádné fungování těchto systémů a jejich odolnost, a to na základě spolehlivých struktur řízení a dohledu. U řady aplikací je kromě toho pravděpodobně velmi důležitá otázka ochrany spotřebitele.

Inteligentní regulace technologie distribuované účetní knihy

Pro regulační orgány je klíčem k inteligentní regulaci v prostředí, kde dochází k dynamickým inovacím, vytvoření dostatečné kapacity, včetně zajištění technických odborných znalostí. Je třeba a je možné vyvarovat se preventivní a nepřiměřeně přísné regulaci, jež by tlumila růst. Inteligentní regulační režim založený na odborné způsobilosti v oblasti analýz a přiměřenosti nesmí být zaměňován za mírnou regulaci. Rychlá a účinná regulační opatření musí být součástí souboru nástrojů, které mají v případě nutnosti řešit rizika dříve, než se stanou systémovými. Aby byly zajištěny kapacity v oblasti regulace, které tento přístup vyžaduje, vyzývá zpravodaj k vytvoření horizontální pracovní skupiny pro oblast technologie distribuované účetní knihy pod vedením Komise.

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (21.4.2016)

pro Hospodářský a měnový výbor

k virtuálním měnám
(2016/2007(INI))

Navrhovatelka: Ulrike Trebesius

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  poukazuje na skutečnost, že odvětví a technologie virtuální měny jsou dosud ve fázi zrodu;

2.  zdůrazňuje, že odvětví a technologie virtuální měny jsou inovativními technologiemi, které nejsou vyvíjeny na základě již existujících infrastruktur;

3.  uznává, že virtuální měny a technologie virtuální měny skýtají potenciální výhody pro spotřebitele, podniky, dobročinné organizace a hospodářství obecně, k nimž patří vyšší rychlost a efektivnost a nižší náklady na provádění plateb a převodů, zejména přeshraničních převodů, a případná podpora finančního začleňování a usnadňování přístupu k financování a finančním prostředkům pro oblast podnikání a MSP; konstatuje rovněž, že využívání virtuálních měn a technologie distribuované účetní knihy pozitivně přispělo k mikroplatbám za nákup zboží online a usnadnilo je;

4.  zdůrazňuje, že virtuální měny jsou kromě hotových peněz jediným platebním prostředkem, který může usnadnit zúčtování v reálném čase (příjemce obdrží 100 % finančních prostředků v okamžiku platby);

5.  zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet na evropské úrovni rovné podmínky, které umožní uvolnit a plně rozvinout cenný potenciál technologie distribuované účetní knihy, který je možné využívat v mnoha inovativních oblastech a v řadě odvětví a služeb, jako jsou inteligentní smlouvy, krypto-kapitálové skupinové financování a služby v oblasti mediace sporů, zejména ve finančním a soudně-právním odvětví; vybízí navíc veřejné orgány, aby posoudily přínosy a prošetřily možnost uplatnění těchto inovativních technologií v dalších odvětvích v zájmu poskytování lepších, rychlejších a účinnějších služeb občanům EU;

6.  uznává, že virtuální měny mohou představovat rizika v souvislosti s trestnou činností, jako je financování terorismu, praní peněz, daňové úniky a daňové podvody, a v případě jiných možných nelegálních činností a hrozeb; konstatuje však, že existuje jen málo důkazů, že jsou virtuální měny často využívány jako platební prostředek pro páchání trestné činnosti a že míra vysledovatelnosti hotovostních transakcí je obvykle mnohem nižší než vysledovatelnost virtuálních měn;

7.  zdůrazňuje, že vlastníci virtuálních měn jsou bezbranní vůči nezákonným činnostem a hrozbám, jako jsou podvody, krádeže virtuálních měn, kyberkriminalita, hackování, nesprávné fungování softwaru a hardwaru, podvody, klamavé jednání nebo nesprávné informace; žádá Komisi, aby zajistila dostatečnou úroveň ochrany a účinné opravné prostředky pro spotřebitele, kteří mohou čelit výše uvedeným rizikům spojeným s využíváním virtuálních měn;

8.  uznává, že virtuální měny, které nejsou národní ani zahraniční měnou, by v případě jejich použití jako alternativy k měnám s nuceným oběhem mohly představovat potenciální riziko pro finanční systém z hlediska regulace i z hlediska dohledu nad trhem a bezpečností a mohly by představovat riziko a hrozbu pro finanční integritu a účinné finanční řízení; zdůrazňuje, že s rozšířením virtuálních měn by mohlo dojít ke zvýšení rizik ohrožujících finanční stabilitu;

9.  uznává, že osoby, které se snaží o zachování hodnoty majetku, mohou využívat nezávislé měny, jako je Bitcoin, v případě propadu úrokových sazeb nebo jako bezpečného zajištění v období hospodářské nestability;

10.  poukazuje na velké fluktuace, jež byly v minulosti pozorovány u směnných kurzů některých virtuálních měn, a na potenciální riziko, jež využívání virtuálních měn představuje pro spotřebitele; zdůrazňuje, že v EU neexistuje žádná konkrétní regulační ochrana, která by spotřebitele chránila před finančními ztrátami v případě, že platforma, která provádí výměnu virtuálních měn nebo je uchovává, selže nebo ukončí svoji činnost; konstatuje, že virtuální měny lze krýt podkladovými aktivy; zdůrazňuje, že ochrana spotřebitelů je při používání virtuálních měn nezbytná, zejména pokud jde o kybernetickou bezpečnost, používané algoritmy, kontaktní osoby a kontaktních údaje pro případ dotazů nebo problémů, dobře srozumitelné podmínky zahrnující jasné prohlášení o rizicích a skutečnost, že žádná banka ani země neposkytuje za virtuální měny ani jejich hodnotu záruku; zdůrazňuje, že podniky v odvětví virtuální měny by tyto potenciální problémy měly sdělovat;

11.  uznává, že je obtížné a nejisté předpovídat, jak by se virtuální měny mohly vyvíjet, a určit možné aspekty dlouhodobé politiky, která by zároveň nebránila inovacím; žádá Komisi, aby vypracovala soudržnou a komplexní strategii na úrovni EU s cílem určit výhody a rizika virtuálních měn a technologií virtuální měny a případné dlouhodobé reakce v politice a současně zohlednit skutečnost, že je nezbytné zajistit, aby nedošlo k fragmentaci a narušení jednotného trhu, zajistit zásadu lepší tvorby právní úpravy a podporovat finanční a technologické inovace a pracovat s příslušnými zainteresovanými stranami a podniky působícími v oblasti virtuální měny, aby bylo možné zajistit, aby EU zůstala i nadále přitažlivým místem pro výzkum a vývoj a pro fungování těchto technologií; zdůrazňuje význam průběžného monitorování a analýzy způsobu, jak se virtuální měny vyvíjejí, a s nimi souvisejících politických výzev; navrhuje, aby pracovní skupina pro oblast technologie účetní knihy pod vedením Komise podporovala příslušné veřejné a soukromé subjekty a současně vyhodnocovala a analyzovala všechny potenciální cesty vývoje technologie virtuální měny a uplatnění technologie distribuované účetní knihy; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost algoritmům používaným v oblasti virtuálních měn a posuzovala jejich bezpečnost;

12.  vyzývá Komisi, aby zvážila přínos virtuálních měn a technologie distribuované účetní knihy pro všechna odvětví, včetně jejich úlohy v rozvoji jednotného digitálního trhu, s cílem zajistit, aby legitimní podniky v odvětví virtuální měny mohly prosperovat;

13.  uznává, že rozvoj účinných reakcí v oblasti regulačních předpisů na vývoj virtuálních měn je stále v rané a nejisté fázi; zdůrazňuje, že regulační orgány dosáhly v některých oblastech významného pokroku, pokud jde o rozvoj účinných reakcí; konstatuje však, že stále zbývá odvést velký kus práce, jejímž účelem je zavést účinné rámce pro regulaci virtuálních měn takovým způsobem, aby byla zajištěna ochrana před riziky, ale aby přitom nebyly potlačovány technologické inovace;

14.  zdůrazňuje význam informovanosti spotřebitelů, transparentnosti a důvěry při používání virtuálních měn; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a odvětvím virtuální měny vypracovala pokyny, jejichž cílem bude zaručit, aby byly stávajícím i budoucím uživatelům virtuální měny poskytovány správné, jasné a úplné informace, které jim umožní informovaně se rozhodovat, čímž se zvýší transparentnost systémů virtuální měny, pokud jde o způsob, jakým jsou organizovány a řízeny a o to, jak se z hlediska ochrany spotřebitelů odlišují od systémů plateb, které jsou regulovány a nad kterými je vykonáván dohled; mimo to vyzývá odvětví virtuální měny, aby ve spolupráci s Komisí a členskými státy zvážilo uplatňování příslušných požadavků týkajících se boje proti praní peněz a boje proti financování terorismu (AML/CFT) stanovených mezinárodními normami na subjekty uskutečňující výměnu převoditelných virtuálních měn a na jakékoli jiné druhy institucí, které slouží jako uzly, kde se činnosti v oblasti převoditelných virtuálních měn protínají s finančním systémem měn s nuceným oběhem, a žádá komisi, aby posoudila a zvážila rozšíření působnosti směrnice o boji proti praní peněz na platformy pro výměnu virtuálních měn.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

21.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

31

2

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Carlos Coelho, Sergio Gaetano Cofferati, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, Nicola Danti, Dennis de Jong, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Evelyne Gebhardt, Antanas Guoga, Sergio Gutiérrez Prieto, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Philippe Juvin, Antonio López-Istúriz White, Marlene Mizzi, Robert Rochefort, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Mylène Troszczynski, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Lucy Anderson, Birgit Collin-Langen, Edward Czesak, João Pimenta Lopes, Julia Reda, Ulrike Trebesius, Lambert van Nistelrooij, Sabine Verheyen, Kerstin Westphal

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Georg Mayer

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

26.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

54

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Esther de Lange, Markus Ferber, Jonás Fernández, Elisa Ferreira, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Philippe Lamberts, Werner Langen, Sander Loones, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Fulvio Martusciello, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Cora van Nieuwenhuizen, Jakob von Weizsäcker, Pablo Zalba Bidegain, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Matt Carthy, Philippe De Backer, Mady Delvaux, Ashley Fox, Marian Harkin, Ian Hudghton, Sophia in ‘t Veld, Syed Kamall, Krišjānis Kariņš, Paloma López Bermejo, Emmanuel Maurel, Siôn Simon, Romana Tomc

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Virginie Rozière