Postup : 2016/2030(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0290/2016

Předložené texty :

A8-0290/2016

Rozpravy :

PV 22/11/2016 - 16
CRE 22/11/2016 - 16

Hlasování :

PV 23/11/2016 - 10.6

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0441

ZPRÁVA     
PDF 701kWORD 65k
14. října 2016
PE 582.060v03-00 A8-0290/2016

o strategické komunikaci EU s cílem bojovat proti propagandě, kterou proti ní vedou třetí strany

(2016/2030(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodajka: Anna Elżbieta Fotyga

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 MENŠINOVÉ STANOVISKO
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o strategické komunikaci EU s cílem bojovat proti propagandě, kterou proti ní vedou třetí strany

(2016/2030(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. dubna 2009 o svědomí Evropy a totalitě(1),

–  s ohledem na deklaraci ze summitu konaného dne 4. dubna 2009 ve Štrasburku/Kehlu přijatou u příležitosti 60. výročí založení NATO,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 o strategii digitální svobody v zahraniční politice EU(2),

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 9. února 2015 o boji proti terorismu,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 19. a 20. března 2015,

–  s ohledem na závěry Rady o regionální strategii EU pro Sýrii a Irák, jakož i hrozbu, kterou představuje ISIL/Dá´iš, ze dne 16. března 2015, které opětovně potvrdila Rada pro zahraniční věci dne 23. května 2016,

–  s ohledem na zprávu místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku nazvanou „EU v měnícím se globálním prostředí – více propojený, zpochybňovaný a složitý svět“ ze dne 18. května 2015 a pokračující práci na nové strategii EU pro globální bezpečnost,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. června 2015 o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Ruskem(3),

  s ohledem na akční plán EU pro strategickou komunikaci (ref. Ares(2015)2608242 – 22/06/2015),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství(4),

–  s ohledem na deklaraci ze summitu NATO ve Walesu ze dne 5. září 2014,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o předcházení radikalizaci a náboru evropských občanů do teroristických organizací(5),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 28. dubna 2015 o evropském programu pro bezpečnost (COM(2015)0185),

–  s ohledem na společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě ze dne 6. dubna 2016 s názvem „Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám – Reakce Evropské unie“ (JOIN(2016)0018),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě ze dne 20. dubna 2016 o naplňování Evropského programu pro bezpečnost v zájmu boje proti terorismu a položení základů účinné a skutečné bezpečnostní unie (COM(2016)0230),

–  s ohledem na studii proveditelnosti Evropské nadace pro demokracii týkající se iniciativ ruskojazyčných sdělovacích prostředků ve Východním partnerství a mimo něj nazvanou Bringing Plurality and Balance to the Russian Language Media Space (Vnesení plurality a rovnováhy do prostoru ruskojazyčných sdělovacích prostředků),

–  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje pro podporu a ochranu lidských práv a základních svobod v rámci boje proti terorismu (A/HRC/31/65),

–  s ohledem na obecnou připomínku č. 34 Výboru pro lidská práva OSN (CCPR/C/GC/34),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0290/2016),

A.  vzhledem k tomu, že EU přijala závazek, že bude svou činnost na mezinárodní scéně vykonávat v souladu se zásadami, jako je demokracie, právní stát, dodržování lidských práv a základních svobod a také svoboda sdělovacích prostředků, přístup k informacím, svoboda projevu a pluralita sdělovacích prostředků, přičemž ta ovšem může být do jisté míry omezena, jak je stanoveno v mezinárodním právu, včetně Evropské úmluvy o lidských právech; vzhledem k tomu, že třetí strany, které se snaží Unii zdiskreditovat, tytéž hodnoty nesdílejí;

B.  vzhledem k tomu, že EU je spolu se svými členskými státy a občany vystavena rostoucímu systematickému tlaku, aby se bránila proti informační, dezinformační a lživé kampani a propagandě, jež jsou šířeny zeměmi a nestátními subjekty, jako jsou nadnárodní teroristické a zločinecké organizace v jejím sousedství, a které mají oslabit samotnou představu objektivních informací nebo etické žurnalistiky, neboť označují všechny informace za zaujaté nebo za nástroj politické moci, a jejichž terčem jsou také demokratické hodnoty a zájmy;

C.  vzhledem k tomu, že svoboda sdělovacích prostředků, přístup k informacím a svoboda projevu tvoří základní pilíře demokratického systému, v němž je transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků a zdrojů jejich financování nanejvýš důležitá; vzhledem k tomu, že strategie, které mají zajistit kvalitní žurnalistiku, pluralitu sdělovacích prostředků a ověřování faktů, mohou být účinné pouze tehdy, pokud se poskytovatelé informací těší důvěře a důvěryhodnosti; vzhledem k tomu, že by současně mělo být kriticky posouzeno, jak zacházet s mediálními zdroji, u nichž se prokázalo, že byly opakovaně zapojeny do strategie úmyslného klamání a dezinformování, zejména pokud jde o „nová média“, sociální sítě a digitální sféru;

D.  vzhledem k tomu, že informační válka je historickým jevem starým jako samotné válčení; vzhledem k tomu, že cílená informační válka proti Západu byla během studené války hojně využívána Sovětským svazem a že od té doby je nedílnou součástí moderní hybridní války, která je kombinací vojenských a nevojenských opatření skryté i otevřené povahy, jež jsou používána k destabilizaci politické, hospodářské a sociální situace země, na kterou se útočí, aniž by došlo k oficiálnímu vyhlášení války, a jejichž terčem nejsou pouze partneři EU, ale také samotná EU, její orgány a všechny členské státy a občané bez ohledu na jejich státní příslušnost a náboženské vyznání;

E.  vzhledem k tomu, že ruskou anexí Krymu a hybridní válkou v oblasti Donbasu vedenou Ruskem Kreml vyhrotil konflikt s EU; vzhledem k tomu, že Kreml zesílil svou propagandistickou válku, ve které Rusko hraje větší úlohu v evropském mediálním prostředí s cílem vytvořit v rámci evropského veřejného mínění politickou podporu pro ruská opatření a oslabit soudržnost zahraniční politiky EU;

F.  vzhledem k tomu, že válečná propaganda a jakákoli obhajoba národnostní, rasové či náboženské nesnášenlivosti, jež představuje podněcování k diskriminaci, nepřátelství nebo násilí, je v souladu s článkem 20 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech zakázána zákonem;

G.  vzhledem k tomu, že finanční krize a pokrok digitálních médií nových forem přinesly vážné problémy pro kvalitní žurnalistiku, což vedlo k poklesu kritického myšlení publika a zvýšilo možnost, že podlehne dezinformacím a manipulaci;

H.  vzhledem k tomu, že propagandistická válka a pronikání ruských sdělovacích prostředků je obzvláště silné a často nepřekonatelné v zemích východního sousedství; vzhledem k tomu, že vnitrostátní sdělovací prostředky v těchto zemích jsou často slabé a nejsou schopny se vyrovnat se silou a mocí ruských sdělovacích prostředků;

I.  vzhledem k tomu, že technologie informační a komunikační války se používají za účelem legitimizace akcí ohrožujících svrchovanost a politickou nezávislost členských států EU, bezpečnost jejich občanů a jejich územní celistvost;

J.  vzhledem k tomu, že EU neuznává ISIS/Dá´iš ani jako stát, ani jako organizaci podobnou státu;

K.  vzhledem k tomu, že organizace ISIS/Dá´iš, al-Káida a četné další násilné džihádistické teroristické skupiny systematicky používají komunikační strategie a přímou propagandu šířenou jak tradičním způsobem, tak po internetu jako součást své snahy ospravedlnit své akce namířené proti EU a jejím členským státům a proti evropským hodnotám a také k podpoře náboru evropské mládeže;

L.  vzhledem k tomu, že po deklaraci ze summitu NATO konaného ve Štrasburku/Kehlu, která zdůraznila, že je stále důležitější, aby organizace NATO vhodným, včasným, přesným a citlivým způsobem informovala o svých vyvíjejících se rolích, cílech a úkolech, bylo v roce 2014 zřízeno v Lotyšsku centrum excelence NATO pro strategickou komunikaci (NATO StratCom COE), které deklarace ze summitu NATO ve Walesu uvítala;

Strategická komunikace EU s cílem bojovat proti propagandě, kterou proti ní vedou třetí strany

1.  zdůrazňuje, že nepřátelská propaganda vůči EU se objevuje v mnoha různých podobách a využívá různé nástroje, je často šitá na míru profilům členských států a jejím cílem je zkreslit pravdu, vnést pochybnosti, rozdělit členské státy, vyvolat strategický rozkol mezi Evropskou unií a jejími severoamerickými partnery a ochromit rozhodovací proces, zdiskreditovat orgány EU a transatlantické partnerství, které hrají důležitou roli v evropské bezpečnostní a hospodářské struktuře, v očích občanů EU a sousedních zemí a oslabit a narušit koncepci evropské integrace založenou na demokratických hodnotách, lidských právech a právním státě; připomíná, že jedním z nejdůležitějších nástrojů, které se používají, je podněcování strachu a nejistoty u občanů EU a znázorňování nepřátelského státu nebo nestátních subjektů jako mnohem silnějších, než ve skutečnosti jsou; konstatuje, že podobné strategie jako Kreml používají i další autoritářské režimy na celém světě;

2.  vyzývá orgány EU, aby uznaly, že strategická komunikace a informační válka nejsou jen vnějším, ale i vnitřním problémem EU, a vyjadřuje znepokojení nad množstvím prostředníků, které má nepřátelská propaganda uvnitř Unie; je znepokojen tím, že některé z členských států mají jen omezené povědomí o tom, že jsou publikem a scénou pro propagandu a dezinformace; v této souvislosti vyzývá subjekty EU, aby řešily současnou nejasnost a neshody ohledně toho, co má být považováno za propagandu a dezinformace, a aby ve spolupráci se zástupci sdělovacích prostředků a odborníky z členských států EU vypracovaly sdílený soubor definic a shromáždily údaje a fakta o naslouchání propagandě;

3.  poznamenává, že dezinformace a propaganda jsou součástí hybridní války; zdůrazňuje proto, že je třeba zvýšit informovanost a prokázat rozhodnost skrze institucionální / politickou komunikaci, výzkum na úrovni expertních skupin typu think tanků / akademické obce, sociální mediální kampaně, iniciativy občanské společnosti, rozvíjení mediální gramotnosti a další užitečné činnosti;

4.  zdůrazňuje, že strategie propagandy a dezinformací vůči Evropské unii ze strany třetích zemí může mít různé formy a může využívat tradiční média, sociální sítě, školní osnovy či politické strany, ať už v Evropské unii, nebo mimo ni;

5.  poukazuje na vícevrstevný charakter současné strategické komunikace EU na různých úrovních, tedy i na úrovni orgánů EU, členských států, různých orgánů NATO a OSN a nevládních a občanských organizací, a vyzývá k co nejlepší koordinaci a výměně informací mezi těmito subjekty; vyzývá k prohloubení spolupráce a výměně informací mezi různými aktéry, kteří vyjádřili své obavy ohledně těchto propagandistických operací a chtějí zavést strategie boje proti dezinformacím; domnívá se, že v kontextu EU by takovouto koordinací měly být pověřeny orgány Unie;

6.  uznává, že EU musí považovat své úsilí v oblasti strategické komunikace za prioritu, což by mělo obnášet i poskytnutí příslušných zdrojů; připomíná, že EU představuje úspěšný model integrace, který i uprostřed krize nadále přitahuje země, které jím chtějí také projít a stát se jeho součástí; poukazuje tedy na to, že EU musí rozhodně a odvážně vyslat pozitivní zprávu o svém úspěchu, hodnotách a zásadách a že její sebeprezentace musí být ofenzivní, nikoli defenzivní;

Pochopení a odhalení ruské dezinformační a propagandistické války

7.  s politováním konstatuje, že Rusko využívá kontakty a setkání s protějšky EU spíše k propagandě a veřejnému oslabení společné pozice EU než k navázání skutečného dialogu;

8.  je si vědom toho, že ruská vláda agresivním způsobem používá širokou škálu nástrojů a prostředků, jako jsou expertní skupiny typu think tank a speciální nadace (např. Russkij mir), zvláštní orgány (Rossotrudničestvo), mnohojazyčné televizní stanice (např. RT), domnělé tiskové agentury a multimediální služby (např. Sputnik), přeshraniční sociální a náboženské skupiny, neboť režim se chce představit jako jediný obhájce tradičních křesťanských hodnot, sociální média a internetoví trollové, s cílem zpochybnit demokratické hodnoty, rozdělit Evropu, získat domácí podporu a vzbudit dojem, že státy východního sousedství EU dostatečně nefungují; zdůrazňuje, že Rusko investuje podstatné finanční zdroje do svých nástrojů dezinformací a propagandy, které používá buď přímo stát, nebo společnosti a organizace kontrolované Kremlem; zdůrazňuje, že Kreml na jedné straně financuje politické strany a další organizace v EU ve snaze oslabit politickou soudržnost a na druhé straně je jeho propaganda přímo zaměřena na konkrétní novináře, politiky a jednotlivce v EU;

9.  připomíná, že bezpečnostní a zpravodajské služby došly k závěru, že Rusko je schopno a má v úmyslu vést operace zaměřené na destabilizaci jiných zemí; poukazuje na to, že se to často projevuje v podobě podpory politických extremistů a rozsáhlých dezinformačních kampaní a kampaní hromadných sdělovacích prostředků; dále konstatuje, že tyto mediální společnosti existují a jsou aktivní v EU;

10.  poukazuje na to, že informační strategie Kremlu doplňuje jeho politiku posilování dvoustranných vztahů, hospodářské spolupráce a společných projektů s jednotlivými členskými státy EU za účelem oslabení soudržnosti EU a jejích politik;

11.  prohlašuje, že ruská strategická komunikace je součástí rozsáhlejší rozvratné kampaně za účelem oslabení spolupráce EU a svrchovanosti, politické nezávislosti a územní celistvosti Unie a jejích členských států; naléhavě vyzývá vlády členských států, aby byly ostražité, pokud jde o ruské informační operace na evropské půdě, a aby zvýšily sdílení kapacit a úsilí kontrarozvědky zaměřené na boj proti těmto operacím;

12.  ostře kritizuje ruské snahy narušit proces integrace EU a vyjadřuje v tomto ohledu politování nad ruskou podporou protiunijních sil v EU s ohledem zejména na strany krajní pravice, populistické síly a hnutí, která popírají základní hodnoty liberálních demokracií;

13.  je vážně znepokojen tím, že se v Evropě rychle šíří aktivity inspirované Kremlem, včetně dezinformací a propagandy, které usilují o udržení či posílení ruského vlivu a o oslabení a rozdělení EU; zdůrazňuje, že cílem velké části nepřátelské propagandy Kremlu je vykreslovat některé evropské země tak, jako by patřily do „tradiční sféry vlivu Ruska“, a narušit tak jejich svrchovanost a hluboce zakořeněnou evropskou identitu, která byla v minulosti otupena komunistickými režimy; konstatuje, že jednou z jeho hlavních strategií je šířit a zavádět alternativní rétoriku, která je často založena na zmanipulovaném výkladu historických událostí a má ospravedlnit jeho vnější činnost a geopolitické zájmy; konstatuje, že jednou z jeho hlavních strategií je vytváření falešného obrazu historie; konstatuje v tomto ohledu, že je třeba zvýšit povědomí o zločinech komunistických režimů prostřednictvím veřejných kampaní a vzdělávacích systémů a podpořit výzkum a dokumentační činnost, zejména v zemích bývalého sovětského bloku, s cílem bojovat proti rétorice Kremlu;

14.  zdůrazňuje, že Rusko využívá toho, že v oblastech, jako je kybernetická bezpečnost, chybí mezinárodní právní rámec, a toho, že při regulaci sdělovacích prostředků chybí povinnost zodpovídat se, a jakoukoliv nejednoznačnost v těchto otázkách obrací ve svůj prospěch; zdůrazňuje, že informační válku usnadňují agresivní ruské aktivity v kybernetické oblasti; vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby věnovaly pozornost úloze výměnných uzlů internetu coby kritické infrastruktuře v rámci bezpečnostní strategie EU; zdůrazňuje, že je zásadním způsobem zapotřebí zajistit odolnost informačních systémů na úrovni EU a členských států, zejména vůči popírání a narušením, která mohou hrát ústřední úlohu v hybridních konfliktech a boji proti propagandě, a v tomto ohledu úzce spolupracovat s organizací NATO, především se Střediskem excelence NATO pro společnou kybernetickou obranu;

15.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly koordinované mechanismy strategické komunikace, které podpoří připisování a budou bojovat proti dezinformacím a propagandě za účelem odhalení hybridních hrozeb;

Pochopení informační války, dezinformací a metod radikalizace organizace ISIL/Dá´iš a obrana proti nim

16.  je si vědom celé řady strategií, které ISIL/Dá´iš používá jak na regionální, tak na celosvětové úrovni s cílem podporovat šíření své politické, náboženské, sociální, nenávistné a násilné propagandy; vyzývá EU a její členské státy, aby vytvořily kontraprezentaci skutečnosti vůči hnutí ISIL/Dá´iš, a to zapojením vzdělávacího systému a posílením postavení a zviditelněním mainstreamových muslimských učenců, kteří jsou dostatečně důvěryhodní na to, aby byli schopni zbavit propagandu hnutí ISIL/Dá´iš legitimity; vítá úsilí celosvětové koalice v boji proti skupině ISIL/Dá'iš a v tomto ohledu podporuje regionální strategii EU pro Sýrii a Irák; naléhavě žádá Evropskou unii a členské státy, aby vypracovaly a šířily protiargumentaci vůči džihádistické propagandě a kladly důraz zejména na pedagogický rozměr u teologického odklonu, který představuje prosazování radikálního islámu;

17.  zdůrazňuje, že do aktivních informačních kampaní s cílem oslabit evropské hodnoty a zájmy a zvýšit míru nenávisti proti nim jsou zapojeny islamistické teroristické organizace, zejména ISIL/Dá'iš a al-Káida; je znepokojen tím, že organizace ISIL/Dá'iš rozsáhle využívá nástroje sociálních médií, zejména sítě Twitter a Facebook, k prosazování svých cílů v oblasti propagandy a náboru, a to především mezi mládeží; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je důležité začlenit strategii boje proti propagandě organizace ISIL/Dá'iš do širší všeobecné regionální strategie, která spojuje nástroje z diplomatické, sociálně-ekonomické a rozvojové oblasti a z oblasti předcházení konfliktům; vítá vytvoření pracovní skupiny Stratcom se zaměřením na jih, která by mohla účinně přispět k dekonstrukci extremistické propagandy a vlivu organizace ISIL/Dá'iš a k boji proti nim;

18.  zdůrazňuje, že EU a evropští občané jsou pro ISIL/Dá´iš hlavním cílem, a vyzývá EU a její členské státy, aby v zájmu ochrany společnosti – zejména mladých lidí – před náborem úžeji spolupracovaly, a posílily tak jejich odolnost vůči radikalizaci; poukazuje na to, že je třeba se více zaměřit na zlepšování nástrojů a metod EU, především v kybernetické oblasti; vyzývá jednotlivé členské státy, aby v úzké spolupráci s centrem excelence sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci vytvořeným v říjnu 2015 prošetřily a účinně řešily skryté sociodemografické důvody, které jsou prvotní příčinou náchylnosti k radikalizaci, a také institucionální vícerozměrné struktury (akademický výzkum, vězeňská správa, policie, soudnictví, sociální služby, vzdělávání) pro boj proti radikalizaci; zdůrazňuje, že Rada vyzvala k podpoře opatření v oblasti trestního soudnictví pro boj proti radikalizaci vedoucí k terorismu a násilnému extremismu;

19.  vyzývá členské státy, aby usilovaly o odříznutí hnutí ISIL/Dá'iš od přístupu k financování a prostředkům a aby tuto zásadu prosazovaly v rámci vnější činnosti EU, a zdůrazňuje, že je třeba odhalit skutečnou povahu hnutí ISIL/Dá'iš a vyvrátit jeho ideologickou legitimitu;

20.  vyzývá EU a její členské státy, aby učinily konzistentní kroky v rámci celé EU namířené proti projevům nenávisti, kterou systematicky hlásají netolerantní a radikální kazatelé prostřednictvím kázání, knih, televizních programů, internetu a všech dalších komunikačních prostředků, jež vytvářejí živnou půdu pro teroristické organizace, jako je ISIL/Dá'iš a al-Káida;

21.  poukazuje na to, že je důležité, aby EU a její členské státy spolupracovaly s poskytovateli služeb sociálních médií za účelem boje proti propagandě organizace ISIL/Dá'iš šířené prostřednictvím kanálů sociálních médií;

22.  zdůrazňuje, že do aktivních dezinformačních kampaní s cílem oslabit evropské hodnoty a zájmy jsou zapojeny islamistické teroristické organizace, zejména ISIL/Dá'iš a al-Káida; upozorňuje v tomto ohledu na důležitost zvláštní strategie s cílem bojovat proti islamistické protievropské propagandě a dezinformacím;

23.  zdůrazňuje, že šíření propagandy třetími stranami by zabránila nestranná, spolehlivá a objektivní komunikace a poskytování informací založených na skutečnostech týkajících se vývoje v zemích EU;

Strategie EU s cílem bojovat proti propagandě

24.  vítá akční plán pro strategickou komunikaci; vítá společné sdělení o společném rámci pro boj proti hybridním hrozbám a vyzývá k tomu, aby neprodleně došlo ke schválení a provedení doporučení v něm obsažených; zdůrazňuje, že navrhovaná opatření vyžadují spolupráci a koordinaci všech příslušných subjektů na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni; zastává názor, že k úspěšnému naplnění snah EU může vést pouze komplexní přístup; vyzývá země předsedající EU v daném období, aby vždy zahrnuly strategickou komunikaci do svého programu, a tím zabezpečily kontinuitu práce související s tímto tématem; v tomto ohledu vítá iniciativy a úspěchy lotyšského předsednictví; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby v zájmu lepší koordinace opatření EU zajistila častou komunikaci s členskými státy na politické úrovni; zdůrazňuje, že spolupráce mezi EU a NATO v oblasti strategické komunikace by měla být podstatně posílena; vítá záměr slovenského předsednictví uspořádat konferenci o totalitních režimech u příležitosti Evropského dne památky obětí totalitních režimů;

25.  žádá, aby příslušné orgány a instituce EU bedlivě sledovaly zdroje financování protievropské propagandy;

26.  zdůrazňuje, že pro podporu svobody sdělovacích prostředků v zemích evropské politiky sousedství (EPS) v rámci působnosti nástrojů EU pro demokracii je zapotřebí více finančních prostředků; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zajistila plné využití stávajících nástrojů, jako je evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR), EPS, systém sledování svobody sdělovacích prostředků v zemích Východního partnerství a Evropská nadace pro demokracii (EED), ve snaze o ochranu svobody a plurality médií;

27.  bere na vědomí obrovské zdroje, které Rusko vynakládá na činnosti v oblasti propagandy, a možný dopad nepřátelské propagandy na rozhodovací proces v EU a na důvěru veřejnosti, otevřenost a demokracii; oceňuje značné úsilí, které vyvinula pracovní skupina EU pro strategickou komunikaci; požaduje tudíž, aby došlo k posílení pracovní skupiny EU pro strategickou komunikaci, a to tím, že se z ní stane plnohodnotné oddělení ESVČ, které ponese odpovědnost za východní a za jižní sousedství a bude disponovat vlastními zaměstnanci a odpovídajícími rozpočtovými prostředky, a to případně prostřednictvím dodatečné zvláštní rozpočtové položky; požaduje posílenou spolupráci zpravodajských služeb členských států s cílem posoudit vliv třetích zemí, které se snaží oslabit demokratický základ a hodnoty EU; požaduje užší spolupráci mezi Parlamentem a ESVČ v oblasti strategické komunikace, mimo jiné prostřednictvím využití analytických kapacit Parlamentu a informačních kanceláří v členských státech;

28.  zdůrazňuje, že je zásadní, aby EU prostřednictvím své vnější činnosti nadále aktivně podporovala dodržování základních práv a svobod; domnívá se, že podpora svobody projevu, svobody shromažďování, práva na přístup k informacím a nezávislosti sdělovacích prostředků v sousedních zemích by měla tvořit základy činnosti EU v oblasti boje proti propagandě;

29.  zdůrazňuje potřebu posílit pluralitu médií a objektivitu, nestrannost a nezávislost médií, včetně nestátních subjektů, v EU a v jejím sousedství, a to mimo jiné pomocí podpory pro novináře a vytváření programů zaměřených na budování kapacit, jež jsou určeny mediálním aktérům, dále podporou partnerství a vazeb v oblasti výměny informací, jako jsou například platformy pro sdílení obsahu, pomocí mediálních průzkumů, mobility a možností školení novinářů a stáží v médiích sídlících v EU, což usnadní vzájemnou výměnu osvědčených postupů;

30.  upozorňuje na důležitou roli kvalitního vzdělávání a odborné přípravy v odvětví žurnalistiky v rámci EU i mimo ni, jež jsou důležité pro vypracovávání kvalitních novinářských analýz a vysoké standardy novinářské práce; má za to, že prosazování hodnot EU, jako je svoboda tisku a projevu a pluralita sdělovacích prostředků, zahrnuje podporu pronásledovaných a vězněných novinářů a obránců lidských práv ve třetích zemích;

31.  zasazuje se za intenzivnější spolupráci mezi orgány EU, Evropskou nadací pro demokracii, Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Radou Evropy a členskými státy, aby nedocházelo ke zdvojování činností a byla zajištěna součinnost podobných iniciativ;

32.  je zděšen závažnými problémy v souvislosti s nezávislostí a svobodou sdělovacích prostředků v některých členských státech, na které upozorňují mezinárodní organizace, jako jsou Reportéři bez hranic; vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby přijaly náležitá opatření ke zlepšení stávající situace v oblasti médií s cílem zajistit důvěryhodnost vnější činnosti EU, pokud jde o podporu svobody, nestrannosti a nezávislosti sdělovacích prostředků;

33.  vyzývá pracovní skupinu pro strategickou komunikaci, která byla posílena tak, jak bylo navrženo, a jež působí na síti Twitter pod adresou @EUvsDisInfo, aby vytvořila internetovou stránku určenou široké veřejnosti, která by sdružila různé nástroje sloužící k odhalování dezinformací a vysvětlila jejich fungování a která může být pojítkem pro četné iniciativy občanské společnosti zaměřené na toto téma;

34.  potvrzuje, že účinná komunikační strategie musí do diskusí o činnostech EU zapojit místní komunity, podporovat mezilidské kontakty a věnovat dostatečnou pozornost kulturní a společenské výměně jakožto klíčové platformě pro boj s předsudky místních obyvatel; připomíná, že v tomto ohledu musí delegace EU udržovat přímý kontakt se subjekty na místní úrovni a se zástupci občanské společnosti;

35.  zdůrazňuje, že podněcování k nenávisti, násilí nebo válce se nemůže „schovávat“ za svobodu projevu; podněcuje k tomu, aby byly v tomto směru vyvíjeny právní iniciativy k zajištění větší zodpovědnosti při řešení problému dezinformací;

36.  upozorňuje na důležitost efektivního a koherentního informování o politikách EU, a to uvnitř i vně EU, a poskytování informací přizpůsobených konkrétním regionům, včetně dostupnosti informací v místních jazycích; v této souvislosti vítá spuštění internetových stránek ESVČ v ruštině jako první krok správným směrem a podporuje překlad webových stránek ESVČ do více jazyků, například do arabštiny a turečtiny;

37.  zdůrazňuje, že členské státy mají odpovědnost aktivně, preventivně a ve vzájemné spolupráci bojovat proti nepřátelským informačním operacím, které jsou vedeny na jejich území nebo mají oslabit jejich zájmy; naléhavě vyzývá vlády členských států, aby si vybudovaly své vlastní schopnosti v oblasti strategické komunikace;

38.  vyzývá jednotlivé členské státy, aby svým občanům zpřístupnily informační bulletiny pracovní skupiny EU pro strategickou komunikaci The Disinformation DigestThe Disinformation Review, které vycházejí každý týden, s cílem vytvořit mezi širokou veřejností povědomí o metodách propagandy, jež používají třetí strany;

39.  trvá na rozlišování mezi propagandou a kritikou;

40.  zdůrazňuje, že ačkoli ne všechna kritika EU nebo jejích politik, zejména v kontextu politického projevu, je nezbytně snahou o propagandu či dezinformaci, případy manipulace nebo podpory spojené s třetími zeměmi, jejímž cílem je tuto kritiku přiživovat a zintenzivňovat, jsou důvodem k pochybnostem o spolehlivosti těchto sdělení;

41.  zdůrazňuje, že je sice nutné bojovat s propagandou a dezinformacemi vůči EU ze strany třetích zemí, nemělo by to však zpochybnit význam udržování konstruktivních vztahů s třetími zeměmi jakožto strategickými partnery při řešení společných problémů;

42.  vítá přijetí akčního plánu pro strategickou komunikaci a zřízení týmu East StratCom v rámci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) s cílem sdělovat informace o politikách EU a čelit protiunijní propagandě a dezinformacím; vyzývá k zintenzivnění strategické komunikace; je přesvědčen, že účinnost a transparentnost práce East StratCom je nutné dále zlepšovat; vyzývá ESVČ, aby vypracovala kritéria pro měření efektivity práce tohoto týmu; zdůrazňuje rovněž, že je důležité zajistit dostatečné financování a odpovídající personální složení týmu;

43.  konstatuje, že bulletin Disinformation Review, který vydává pracovní skupina East StratCom, musí splňovat normy stanovené v prohlášení Mezinárodní federace novinářů o zásadách chování novinářů; zdůrazňuje, že tento bulletin musí být psán vhodným způsobem, bez používání urážlivých výrazů nebo hodnotících soudů; vyzývá tým East StratCom, aby přehodnotil kritéria používaná při vypracovávání tohoto bulletinu;

44.  je přesvědčen, že účinnou strategií protiakce vůči protiunijní propagandě by mělo být přijetí opatření, díky nimž budou cílové skupině poskytovány odpovídající a zajímavé informace o aktivitách EU, evropských hodnotách a dalších otázkách veřejného zájmu, a zdůrazňuje, že pro tyto účely lze využívat moderní technologie a sociální sítě;

45.  vyzývá Komisi, aby pokročila s určitými právními iniciativami, aby byla efektivnější a zodpovědnější při řešení problému dezinformací a propagandy, a aby využila přezkum evropského nástroje sousedství v polovině období k posílení odolnosti sdělovacích prostředků coby strategické priority; vyzývá Komisi, aby provedla důkladný přezkum efektivnosti stávajících finančních nástrojů EU a aby předložila návrh komplexního a flexibilního řešení s možností poskytnout přímou podporu nezávislým sdělovacím prostředkům, expertním skupinám typu think tank a nevládním organizacím, zejména těm, které používají rodný jazyk cílové skupiny, umožnit přidělování dalších prostředků organizacím, které toho jsou schopny, jako je Evropská nadace pro demokracii, a zároveň omezit finanční toky určené na financování jednotlivců a subjektů zapojených do činností v oblasti strategické komunikace a podněcování k násilí a nenávisti; vyzývá Komisi, aby provedla důkladný audit účinnosti některých rozsáhlých mediálních projektů financovaných EU, jako je kanál Euronews;

46.  zdůrazňuje význam zvyšování povědomí, vzdělávání, gramotnosti týkající se online médií a informační gramotnosti v EU a sousedních zemích pro zvýšení schopnosti občanů kriticky analyzovat mediální obsah za účelem odhalení propagandy; zdůrazňuje v tomto smyslu, že je důležité posílit znalosti na všech úrovních vzdělávacího systému; poukazuje na to, že je třeba podnítit jedince k aktivnímu občanství a rozvinout jejich uvědomělost coby spotřebitelů sdělovacích prostředků; poukazuje na ústřední roli internetových nástrojů, zejména sociálních médií, v rámci nichž je šíření nepravdivých informací a zahájení dezinformačních kampaní jednodušší a často jim nebrání žádné překážky; připomíná, že bojovat proti propagandě pomocí propagandy je kontraproduktivní, a proto chápe, že EU jako celek a jednotlivé členské státy mohou bojovat proti propagandě šířené třetími zeměmi pouze vyvracením dezinformačních kampaní a využíváním pozitivních zpráv a informací a měly by vytvořit skutečně účinnou strategii, jejíž podoba by závisela na povaze subjektů šířících propagandu a byla by jí přizpůsobena; uznává, že finanční krize a pokrok v oblasti nových forem digitálních médií představují pro kvalitní žurnalistiku vážný problém;

47.  vyjadřuje znepokojení nad používáním sociálních médií a on-line platforem k trestným projevům nenávisti a podněcování k násilí a vyzývá členské státy, aby přizpůsobily a aktualizovaly svoje právní předpisy tak, aby reagovaly na současný vývoj, nebo aby plně prováděly a prosazovaly stávající právní předpisy týkající se projevů nenávisti, a to jak na internetu, tak mimo něj; tvrdí, že je nutné více spolupracovat s on-line platformami a předními internetovými a mediálními společnostmi;

48.  vyzývá členské státy, aby zajistily potřebný rámec pro kvalitní žurnalistiku a rozmanitost informací tím, že budou bojovat proti koncentraci médií, která má negativní dopad na pluralitu sdělovacích prostředků;

49.  konstatuje, že mediální vzdělávání umožňuje získávat znalosti a dovednosti, umožňuje občanům uplatňovat jejich právo na svobodu projevu a dává jim schopnost kritické analýzy mediálního obsahu a reakce na dezinformace; proto upozorňuje na potřebu zvýšit informovanost o pokusech o dezinformaci, a to prostřednictvím opatření ke zvýšení mediální gramotnosti prováděných na všech úrovních, mimo jiné prostřednictvím evropské informační kampaně zaměřené na mediální, žurnalistickou a redakční etiku a pěstováním lepší spolupráce a prosazováním společných iniciativ ve snaze potírat šíření nenávisti, podněcování k násilí a dezinformace na internetu;

50.  poznamenává, že strategie „měkké síly“ nemůže uspět bez kulturní diplomacie a podpory mezikulturního dialogu mezi zeměmi i uvnitř zemí, v EU i mimo ni; podněcuje proto k akcím a iniciativám v rámci dlouhodobé veřejné a kulturní diplomacie, jako jsou například stipendia a výměnné programy pro studenty a mladé odborníky, včetně iniciativ podporujících mezikulturní dialog, posilování kulturních vazeb s EU a propagaci společných kulturních vazeb a společného dědictví a zajišťujících řádné proškolení zaměstnanců delegací EU a ESVČ, aby získali odpovídající mezikulturní dovednosti;

51.  domnívá se, že veřejné sdělovací prostředky by měly jít příkladem, pokud jde o způsob, jak poskytovat nestranné a objektivní informace v souladu s osvědčenými postupy a novinářskou etikou;

52.  zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována novým technologiím, včetně digitálního vysílání, mobilní komunikace, online médií a sociálních sítí, včetně médií regionálního charakteru, které usnadňují šíření informací, a měla by se také zvýšit informovanost o evropských hodnotách, jež jsou zakotveny ve Smlouvách; připomíná, že taková komunikace musí mít vysoký standard, musí zahrnovat konkrétní osvědčené postupy a upozorňovat na dopad činnosti EU ve třetích zemích, včetně humanitární pomoci EU a příležitostí a přínosů, které těsnější vazby a užší spolupráce s EU přinášejí občanům ve třetích zemích, zejména mladým lidem, jako je bezvízové cestování či budování kapacit, mobilita a popřípadě výměnné programy;

53.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby nový portál evropské politiky sousedství, který je v současné době vyvíjen v rámci programu sousedství OPEN, nejen hromadil obsah určený odborníkům, ale obsahoval také část uzpůsobenou pro širší publikum; je toho názoru, že portál by měl mít oddíl věnovaný Východnímu partnerství, v němž by byly soustředěny informace o iniciativách, které jsou v současné době roztříštěny mezi mnoho webových stránek;

54.  poukazuje na potenciál popkultury a vzdělávání v oblasti zábavního průmyslu jako prostředku vyjadřování společných lidských hodnot a zprostředkovávání informací o politikách EU;

55.  zdůrazňuje, že podporuje iniciativy, jako je Pobaltské centrum mediální excelence v Rize, centrum excelence NATO pro strategickou komunikaci (NATO StratCom COE) či centrum excelence sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci; zdůrazňuje, že je třeba využívat jejich závěrů a analýz a posílit analytické kapacity EU na všech úrovních; vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily podobné projekty, zapojily se do odborné přípravy novinářů, podpořily nezávislá mediální centra a rozmanitost sdělovacích prostředků, podnítily budování sítí a spolupráci mezi sdělovacími prostředky a expertními skupinami typu think tank a vyměňovaly si osvědčené postupy a informace v těchto oblastech;

56.  odsuzuje běžnou praxi zákroků proti nezávislým sdělovacím prostředkům, novinářům a aktivistům občanské společnosti v Rusku a na okupovaných územích, včetně Krymu od jeho nezákonné anexe; zdůrazňuje, že od roku 1999 byly v Rusku desítky novinářů zabity, zmizely beze stopy nebo byly uvězněny; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily ochranu novinářů v Rusku a v sousedních zemích EU, podpořily ruskou občanskou společnost a investovaly do mezilidských kontaktů; žádá okamžité propuštění novinářů; konstatuje, že EU posiluje vztahy se svými východními partnery a dalšími sousedy, ale také nechává otevřené komunikační cesty s Ruskem; uznává, že největší překážkou pro ruské dezinformační kampaně by byla existence nezávislých a svobodných sdělovacích prostředků v samotném Rusku; domnívá se, že dosažení tohoto stavu by mělo být cílem EU; požaduje, aby byla zvláštní pozornost věnována pluralitě sdělovacích prostředků, místním sdělovacím prostředkům, investigativní žurnalistice a sdělovacím prostředkům v cizích jazycích, zejména v ruštině, arabštině, perštině, turečtině a urdštině a dalších jazycích, kterými hovoří obyvatelstvo náchylné vůči propagandě, a aby na ně byly poskytnuty dostatečné prostředky;

57.  podporuje komunikační kampaně, které vedou příslušné subjekty v Sýrii, Iráku a v daném regionu (včetně zemí původu zahraničních bojovníků) s cílem diskreditovat ideologii organizace ISIS/Dá'iš a odsoudit skutečnost, že porušuje lidská práva, a bojovat proti násilnému extremismu a nenávistným projevům spojeným s dalšími skupinami v daném regionu; vyzývá EU a její členské státy, aby v dialogu se zeměmi Blízkého východu a severní Afriky zdůrazňovaly, že řádná správa, zodpovědnost, transparentnost, právní stát a dodržování lidských práv jsou základními a nezbytnými předpoklady pro ochranu těchto společností před šířením netolerantních a násilných ideologií, které podněcují teroristické organizace, jako je ISIS/Dá'iš a al-Káida; s ohledem na rostoucí teroristickou hrozbu ze strany organizace ISIS/Dá'iš a dalších mezinárodních teroristických organizací zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci v oblasti bezpečnosti se zeměmi, které mají rozsáhlé zkušenosti s bojem proti terorismu;

58.  vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, a Radu, aby potvrdily plnou podporu EU probíhajícímu procesu provádění a finančně přispěly k realizaci doporučení ze studie proveditelnosti o iniciativách ruskojazyčných sdělovacích prostředků ve Východním partnerství a mimo něj, kterou provedla Evropská nadace pro demokracii v roce 2015;

59.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, ESVČ a NATO.

(1)

Úř. věst. C 137E, 27.5.2010, s. 25.

(2)

Úř. věst. C 434, 23.12.2015, s. 24.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0225.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0272.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0410.


MENŠINOVÉ STANOVISKO

ke zprávě o strategické komunikaci EU pro boj s propagandou, kterou proti ní vedou třetí strany

(2016/2030(INI))

Výbor pro zahraniční věci, zpravodajka: Anna Elżbieta Fotyga

Menšinové stanovisko, které předložil poslanec EP ze skupiny GUE/NGL Javier Couso

Zpráva poukazuje na dvě hrozby související s propagandou: státní subjekt, konkrétně Rusko, a teroristické skupiny, jako je hnutí Dá´iš. Problém radikalizace a teroristické propagandy chce vyřešit pomocí hlubší spolupráce členských států a EU. Soustředí se ovšem na přidělení prostředků Evropské unii na podporu jejích vlastních kampaní strategické propagandy, zejména proti Rusku.

Zprávu odmítáme, protože:

•  je nezodpovědné postavit stát, jako je Rusko, na stejnou úroveň ohrožení, jakou představuje organizace Dá´iš;

•  podporuje hon EU za dohodami o volném obchodu ve východním sousedství a v dalších oblastech, což stupňuje napětí ve vztazích s Ruskem a jeho Euroasijskou hospodářskou unií;

•  nereflektuje negativní a vzrůstající úlohu EU v současných konfliktech v jižním a východním sousedství EU ani propagandu, kterou rozvíjejí především Spojené státy, aby opodstatnily své minulé intervence, jako např. intervenci v Iráku, které způsobily v regionu chaos;

•  nebere na vědomí vlastní propagandu, podle níž demokracie EU představuje jedinou možnou formu demokracie, což podtrhuje domnělou nadřazenost, která může být urážlivá;

•  paradoxně EU zavazuje k podpoře „nezávislých sdělovacích prostředků“.

Požadujeme:

-  aby bylo Rusko považováno za to, čím skutečně je: hlavním partnerem EU a ústředním globálním aktérem jak s ohledem na zahraniční bezpečnost, tak v rámci společného boje proti organizaci Dá´iš;

-  zrušení sankcí EU vůči Rusku, které způsobují škody občanům obou stran;

-  obnovenou dohodu o mírové spolupráci s Ruskem, která by ukončila napětí;

-  jasné vymezení EU vůči NATO;

-  aby byly v rámci OSN podporovány mezinárodní snahy o zničení organizace Dá´iš, v nichž Rusko hraje klíčovou úlohu;

-  aby se usilovalo o odříznutí organizace Dá´iš od přístupu k financování a prostředkům pocházejícím mimo jiné z obchodování s ropou či se zbraněmi a aby v souladu s tím členské státy přezkoumaly své vztahy s některými třetími zeměmi, jako je Turecko, Katar a Saúdská Arábie, a to kvůli jejich shovívavosti vůči některým extremistickým organizacím;

-  aby se problém teroristické propagandy a radikalizace řešil pomocí sociálních investic a veřejných služeb a také zabráněním veškeré diskriminaci členských států.


STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (23.6.2016)

pro Výbor pro zahraniční věci

ke strategickému sdělení EU o boji s propagandou, kterou proti ní vedou třetí strany

(2016/2030(INI))

Navrhovatel: Bogdan Andrzej Zdrojewski

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že v Evropské unii se termínem „propaganda“ obvykle rozumí šíření myšlenek, konceptů, informací a politických doktrín za účelem vytváření nebo změny veřejného mínění a termínem „dezinformace“ se obvykle rozumí záměrné šíření úmyslně nepravdivých nebo nepřesných informací;

B.  vzhledem k tomu, že článek 10 Evropské úmluvy o lidských právech zaručuje svobodu projevu, ale rovněž stanoví, že tato svoboda může podléhat formalitám, podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou v demokratické společnosti nezbytné;

C.  vzhledem k tomu, že válečná propaganda a jakákoli obhajoba národnostní, rasové či náboženské nesnášenlivosti, jež představuje podněcování k diskriminaci, nepřátelství nebo násilí, musí být v souladu s článkem 20 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech zakázána zákonem;

D.  vzhledem k tomu, že článek 11 Listiny základních práv Evropské unie stanoví, že každý má právo na svobodu projevu a toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice;

1.  poznamenává, že dezinformace a propaganda jsou součástí hybridní války; zdůrazňuje proto, že je třeba zvýšit informovanost a prokázat rozhodnost skrze institucionální / politickou komunikaci, výzkum na úrovni expertních skupin typu think tanků / akademické obce, sociální mediální kampaně, iniciativy občanské společnosti, rozvíjení mediální gramotnosti a další užitečné činnosti;

2.  zdůrazňuje, že strategie propagandy a dezinformací vůči Evropské unie ze strany třetích zemí může mít různé formy a může využívat tradiční média, sociální sítě, školní osnovy či politické strany, ať už v Evropské unii, nebo mimo ni;

3.  trvá na rozlišování mezi propagandou a kritikou;

4.  zdůrazňuje, že ačkoli ne všechna kritika EU nebo jejích politik, zejména v kontextu politického projevu, je nezbytně snahou o propagandu či dezinformaci, případy manipulace nebo podpory spojené s třetími zeměmi, jejímž cílem je tuto kritiku přiživovat a zintenzivňovat, jsou důvodem k pochybnostem o spolehlivosti těchto sdělení;

5.  zdůrazňuje, že je sice nutné bojovat s propagandou a dezinformacemi vůči EU ze strany třetích zemí, nemělo by to však zpochybnit význam udržování konstruktivních vztahů s třetími zeměmi jakožto strategickými partnery při řešení společných problémů;

6.  vítá přijetí akčního plánu pro strategickou komunikaci a zřízení týmu East StratCom v rámci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) s cílem sdělovat informace o politikách EU a čelit protiunijní propagandě a dezinformacím; vyzývá k dalšímu zintenzívnění strategické komunikace; je přesvědčen, že účinnost a transparentnost práce East StratCom je nutné dále zlepšovat; vyzývá ESVČ, aby vypracovala kritéria pro měření efektivity práce tohoto týmu; zdůrazňuje rovněž, že je důležité zajistit dostatečné financování a odpovídající personální složení týmu;

7.  konstatuje, že bulletin „Disinformation Review“, který vydává pracovní skupina East StratCom, musí splňovat normy stanovené v prohlášení Mezinárodní federace novinářů o zásadách chování novinářů; zdůrazňuje, že tento bulletin musí být psán vhodným způsobem, bez používání urážlivých výrazů nebo hodnoticích soudů; vyzývá tým East StratCom, aby přehodnotil kritéria používaná při vypracovávání tohoto bulletinu;

8.  je přesvědčen, že účinnou strategií protiakce vůči protiunijní propagandě by mělo být přijetí opatření, díky nimž budou cílové skupině poskytovány odpovídající a zajímavé informace o aktivitách EU, evropských hodnotách a dalších otázkách veřejného zájmu, a zdůrazňuje, že pro tyto účely lze využívat moderní technologie a sociální sítě;

9.  zdůrazňuje, že do aktivních dezinformačních kampaní s cílem oslabit evropské hodnoty a zájmy jsou zapojeny islamistické teroristické organizace, zejména ISIS a Al-Káida; upozorňuje v tomto ohledu na důležitost zvláštní strategie pro boj s islamistickou protievropskou propagandou a dezinformacemi;

10.  zdůrazňuje, že šíření propagandy třetími stranami by zabránila nestranná, spolehlivá a objektivní komunikace a poskytování informací založených na skutečnostech týkajících se vývoje v zemích EU;

11.  zdůrazňuje potřebu posílit pluralitu médií a objektivitu, nestrannost a nezávislost médií v Evropské unii a v jejím sousedství, a to mimo jiné pomocí podpory pro novináře a rozvoje programů zaměřených na budování kapacit, jež jsou určeny mediálním aktérům, dále podporou partnerství a vazeb v oblasti výměny informací, jako jsou například platformy pro sdílení obsahu, pomocí mediálních průzkumů, mobility a možností školení novinářů a stáží v médiích sídlících v EU, což usnadní vzájemnou výměnu osvědčených postupů;

12.  upozorňuje na důležitou roli kvalitního vzdělávání a odborné přípravy v odvětví žurnalistiky v rámci EU i mimo ni, jež jsou důležité pro vypracovávání kvalitních novinářských analýz a vysoké standardy novinářské práce; má za to, že prosazování hodnot EU, jako je svoboda tisku a projevu a pluralita sdělovacích prostředků, zahrnuje podporu pronásledovaných a vězněných novinářů a ochránců lidských práv ve třetích zemích;

13.  zasazuje se za intenzivnější spolupráci mezi orgány EU, Evropskou nadací pro demokracii, Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Radou Evropy a členskými státy, aby nedocházelo k e zdvojování činností a zajistila se součinnost podobných iniciativ;

14.  je zděšen závažnými problémy v souvislosti s nezávislostí a svobodou sdělovacích prostředků v některých členských státech EU, na které upozorňují mezinárodní organizace, jako jsou Reportéři bez hranic; vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby přijaly náležitá opatření ke zlepšení stávající situace v oblasti médií s cílem zajistit také důvěryhodnost vnější činnosti EU v oblasti podpory svobody, nestrannosti a nezávislosti sdělovacích prostředků;

15.  zdůrazňuje, že pro podporu svobody sdělovacích prostředků v zemích evropské politiky sousedství (EPS) v rámci působnosti nástrojů EU pro demokracii je zapotřebí více finančních prostředků; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zajistila plné využití stávajících nástrojů, jako je evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR), EPS, systém sledování svobody sdělovacích prostředků v zemích Východního partnerství a Evropská nadace pro demokracii (EED), ve snaze o ochranu svobody a plurality médií;

16.  vyjadřuje znepokojení nad používáním sociálních médií a on-line platforem k trestným nenávistným projevům a podněcování k násilí a vyzývá členské státy, aby přizpůsobily a aktualizovaly svoje právní předpisy tak, aby reagovaly na současný vývoj, nebo aby plně prováděly a prosazovaly stávající právní předpisy týkající se nenávistných projevů, a to jak na internetu, tak mimo něj; tvrdí, že je nutné více spolupracovat s online platformami a předními internetovými a mediálními společnostmi;

17.  vyzývá členské státy, aby zajistily potřebný rámec pro kvalitní žurnalistiku a rozmanitost informací tím, že budou bojovat s koncentrací médií, která má negativní dopad na pluralitu sdělovacích prostředků;

18.  konstatuje, že mediální vzdělávání umožňuje získávat znalosti a dovednosti, umožňuje občanům uplatňovat jejich právo na svobodu projevu a dává jim schopnost kritické analýzy mediálního obsahu a reakce na dezinformace; proto upozorňuje na potřebu zvýšit informovanost o pokusech o dezinformaci, a to prostřednictvím opatření ke zvýšení mediální gramotnosti prováděných na všech úrovních, mimo jiné prostřednictvím evropské informační kampaně zaměřené na mediální, žurnalistickou a pěstováním lepší spolupráce a prosazováním společných iniciativ ve snaze potírat šíření nenávisti, podněcování k násilí a dezinformace na internetu;

19.  poznamenává, že strategie „měkké síly“ nemůže uspět bez kulturní diplomacie a podpory mezikulturního dialogu mezi zeměmi i uvnitř zemí, v EU i mimo ni; podněcuje proto k akcím a iniciativám v rámci dlouhodobé veřejné a kulturní diplomacie, jako jsou například stipendia a výměnné programy pro studenty a mladé odborníky, včetně iniciativ podporujících mezikulturní dialog, posilování kulturních vazeb s EU a propagaci společných kulturních vazeb a společného dědictví a zajišťujících řádné proškolení zaměstnanců delegací EU a ESVČ, aby získali odpovídající mezikulturní dovednosti;

20.  je pevně přesvědčen, že mají-li být důsledně prosazovány zásady uvedené v článku 21 Smlouvy o Evropské unii, měla by se vnější činnost Evropské unie vyvarovat jakékoli formy propagandy;

21.  potvrzuje, že účinná komunikační strategie musí do diskusí o činnostech EU zapojit místní komunity, podporovat mezilidské kontakty a věnovat dostatečnou pozornost kulturní a společenské výměně jakožto klíčové platformě pro boj s předsudky místních obyvatel; připomíná, že v tomto ohledu musí delegace EU udržovat přímý kontakt se subjekty na místní úrovni a se zástupci občanské společnosti;

22.  zdůrazňuje, že podněcování k nenávisti, násilí nebo válce se nemůže „schovávat“ za svobodu projevu; podněcuje k tomu, aby byly v tomto směru vyvíjeny právní iniciativy k zajištění větší zodpovědnosti při řešení problému dezinformací;

23.  upozorňuje na důležitost efektivního a koherentního informování o politikách EU, a to uvnitř i vně EU, a poskytování informací přizpůsobených konkrétním regionům, včetně dostupnosti informací v místních jazycích; v této souvislosti vítá spuštění internetových stránek ESVČ v ruštině jako první krok správným směrem a podporuje překlad webových stránek ESVČ do více jazyků, například do arabštiny a turečtiny;

24.  zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována novým technologiím, včetně digitálního vysílání, mobilní komunikace, online médií a sociálních sítí, včetně médií regionálního charakteru, které usnadňují šíření informací, a měla by se také zvýšit informovanost o evropských hodnotách, jež jsou zakotveny ve Smlouvách; připomíná, že taková komunikace musí mít vysoký standard, musí zahrnovat konkrétní osvědčené postupy a upozorňovat na dopad činnosti EU ve třetích zemích, včetně humanitární pomoci EU a příležitostí a přínosů, které těsnější vazby a užší spolupráce s EU přinášejí občanům ve třetích zemích, zejména mladým lidem, jako je bezvízové cestování či budování kapacit, mobilita a popřípadě výměnné programy;

25.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že zprávy týkající se EU jsou často podávány příliš formálně, a jsou proto pro veřejnost nesrozumitelné a neatraktivní; zdůrazňuje, že v komunikačních materiálech je třeba se zaměřit na podstatu a obsah politických setkání, iniciativ a projektů a jejich následný regionální dopad prostřednictvím srozumitelných, inovativních a kreativních metod šíření a žádá, aby byly příslušné internetové stránky EU v tomto smyslu přezkoumány a aktualizovány;

26.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby nový portál evropské politiky sousedství, který je v současné době vyvíjen v rámci programu sousedství OPEN, nejen hromadil obsah určený odborníkům, ale obsahoval také část uzpůsobenou pro širší publikum; je toho názoru, že portál by měl nabízet oddíl věnovaný Východnímu partnerství, v němž by byly soustředěny informace o iniciativách, které jsou v současné době roztříštěny mezi mnoho webových stránek;

27.  poukazuje na potenciál popkultury a vzdělávání v oblasti zábavního průmyslu jako prostředku vyjadřování společných lidských hodnot a zprostředkování informací o politikách EU.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

21.6.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

3

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Angel Dzhambazki, María Teresa Giménez Barbat, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Stefano Maullu, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Yana Toom, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Bogdan Brunon Wenta, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Rosa D’Amato, Santiago Fisas Ayxelà, Eider Gardiazabal Rubial, Zdzisław Krasnodębski, Ernest Maragall, Emma McClarkin, Liliana Rodrigues


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

10.10.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

8

14

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Petras Auštrevičius, Mario Borghezio, Elmar Brok, Klaus Buchner, Lorenzo Cesa, Aymeric Chauprade, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Mark Demesmaeker, Eugen Freund, Michael Gahler, Iveta Grigule, Richard Howitt, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Afzal Khan, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Ryszard Antoni Legutko, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Tamás Meszerics, Francisco José Millán Mon, Alojz Peterle, Tonino Picula, Kati Piri, Jaromír Štětina, Charles Tannock, Ivo Vajgl, Johannes Cornelis van Baalen, Geoffrey Van Orden

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Neena Gill, María Teresa Giménez Barbat, Ana Gomes, Rebecca Harms, Marek Jurek, Othmar Karas, Javi López, Antonio López-Istúriz White, Urmas Paet, Eleni Theocharous, Traian Ungureanu, Paavo Väyrynen

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Edward Czesak, Heidi Hautala, Emilian Pavel, Mylène Troszczynski, Michaela Šojdrová

Poslední aktualizace: 9. listopadu 2016Právní upozornění