Postup : 2016/2140(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0080/2017

Předložené texty :

A8-0080/2017

Rozpravy :

PV 26/04/2017 - 21
CRE 26/04/2017 - 21

Hlasování :

PV 27/04/2017 - 5.65

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0196

ZPRÁVA     
PDF 630kWORD 91k
28. března 2017
PE 595.670v02-00 A8-0080/2017

o stěžejní iniciativě EU pro oděvní průmysl

(2016/2140(INI))

Výbor pro rozvoj

Zpravodajka: Lola Sánchez Caldentey

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o stěžejní iniciativě EU pro oděvní průmysl

(2016/2140(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 3, 6 a 21 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 153, 191, 207, 208 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 12, 21, 28, 29, 31 a 32 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte(1) a obecnou připomínku Výboru OSN pro práva dítěte č. 16,

–  s ohledem na základní úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) o dětské práci, nucené práci, diskriminaci a svobodě sdružování a kolektivním vyjednávání,

–  s ohledem na hlavní zásady OSN týkající se podnikání a lidských práv(2),

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva 26/9(3), v níž bylo rozhodnuto o „ustavení otevřené mezivládní pracovní skupiny pro nadnárodní podniky a další podnikatelské subjekty s ohledem na lidská práva, jejímž úkolem je vypracovat právně závazný mezinárodní nástroj, kterým se bude na základě mezinárodního práva v oblasti lidských práv regulovat činnost nadnárodních společností a jiných podniků“,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů 70/1 ze dne 25. září 2015 nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“(4),

–  s ohledem na programy financované ze svěřenského fondu OSN pro ukončení násilí na ženách zaměřené na řešení obtěžování a násilí na ženách v oděvním průmyslu(5),

–  s ohledem na rámec politiky investic pro udržitelný rozvoj (2015) konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD)(6),

–  s ohledem na pokyny OECD pro nadnárodní společnosti(7),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami(8),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 s názvem „Obchod pro všechny: cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497)(9),

–  s ohledem na pokyny Komise z roku 2015 týkající se analýzy dopadů na lidská práva v rámci posouzení dopadů, která jsou vypracovávána pro opatření obchodní politiky(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o sociální odpovědnosti podniků v dohodách o mezinárodním obchodu(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2015 o druhém výročí zřícení budovy Rana Plaza a o vývoji ve věci bangladéšského paktu udržitelnosti(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2016 o soukromém sektoru a rozvoji(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o provádění doporučení Parlamentu z roku 2010 týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o provádění tematického cíle „zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků“ – čl. 9 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2016 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2015 a o politice Evropské unie v této oblasti(17),

–  s ohledem na studii s názvem „Ujednání o lidských právech a demokracii v mezinárodních dohodách EU“, kterou v roce 2015 zveřejnila tematická sekce generálního ředitelství pro vnější politiky Evropského parlamentu(18),

–  s ohledem na studii s názvem „Obchodní politika EU: od přehlížení rovnosti žen a mužů k jejímu zohlednění?“, kterou vypracovala tematická sekce generálního ředitelství pro vnější politiky Evropského parlamentu(19),

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 14. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Republikou Uzbekistán na straně druhé, kterým se mění dohoda s cílem rozšířit její působnost na dvoustranný obchod s textilními výrobky, s přihlédnutím k pozbytí platnosti dvoustranné dohody o textilních výrobcích(20),

–  s ohledem na Pakt udržitelnosti pro trvalé zlepšování pracovních práv a bezpečnosti v továrnách na konfekční oděvy a pletené zboží v Bangladéši,

–  s ohledem na program MOP pro zlepšení pracovních podmínek v odvětví konfekční výroby oděvů v Bangladéši(21),

–  s ohledem na bangladéšskou dohodu o požární bezpečnosti a bezpečnosti budov z roku 2013,

–  s ohledem na dohodu o spolupráci, kterou dne 25. dubna 2016 podepsal ředitel společnosti Inditex Pablo Isla a generální tajemník odborového svazu IndustriALL Global Union Jyrki Raina, o odpovědném řízení dodavatelského řetězce v oděvním průmyslu,

–  s ohledem na konferenci na vysoké úrovni o odpovědném řízení dodavatelského řetězce v oděvním průmyslu, která se konala v Bruselu dne 25. dubna 2016,

–  s ohledem na systém GSP+ EU(22),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES(23),

–  s ohledem na fond „Vision Zero Fund“, který v roce 2015 vytvořila skupina G7 ve spolupráci s MOP a jehož cílem je zlepšit bezpečnost a ochranu zdraví při práci a v zemích výroby,

–  s ohledem na německou iniciativu Partnerství pro udržitelný textil(24) a na nizozemskou dohodu o udržitelném oděvním a textilním průmyslu(25),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0080/2017),

A.  vzhledem k tomu, že hospodářský rozvoj by měl kráčet ruku v ruce se sociální spravedlností a politikou řádné správy; vzhledem k tomu, že složitost a roztříštěnost globálních hodnotových řetězců vyžaduje, aby byl skrze doplňkové politiky zahájen proces neustálého zlepšování za účelem dosažení udržitelnosti globálních hodnotových řetězců a výrobních řetězců, aby byla prostřednictvím těchto politik vytvářena hodnota v dodavatelských řetězcích a rovněž aby byly provedeny analýzy dopadu organizačních struktur v odvětví, koordinačního systému a vyjednávací síly členů sítě na rozvoj těchto procesů; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí doplňková doprovodná opatření zabraňující potenciálním nepříznivým dopadům těchto řetězců; vzhledem k tomu, že obětem porušování lidských práv by měl být zaručen účinný přístup k nápravě;

B.  vzhledem k tomu, že na celém světě pracuje v textilním a oděvním průmyslu 60 milionů osob a že toto odvětví vytváří mnoho pracovních míst, zejména v rozvojových zemích;

C.  vzhledem k tomu, že výrobci textilu v rozvojových zemích jsou neustále vystavováni agresivním nákupním praktikám mezinárodního velko- i maloobchodu, což je rovněž důsledkem tvrdé celosvětové hospodářské soutěže;

D.  vzhledem k tomu, že oběti tří nejtragičtějších nehod v oděvním průmyslu (Rana Plaza, Tazreen a Ali Enterprises) dostaly nebo v současné době dostávají odškodnění za ztrátu příjmu; vzhledem k tomu, že přiznání odškodnění je v tomto případě v souladu s Úmluvou MOP č. 121 a je výsledkem nebývalé spolupráce mezi obchodními značkami, odbory, občanskou společností, vládami a MOP; vzhledem k tomu, že s ohledem na rozsáhlost porušování zásadních lidských práv je skutečná náprava stále vzácná;

E.  vzhledem k tomu, že se oběti porušování lidských práv, do nichž jsou zapojeny evropské podniky, potýkají s mnoha překážkami v přístupu k soudním opravným prostředkům, včetně procesních překážek přípustnosti a poskytnutí důkazů, často neúnosných nákladů na vedení soudních sporů, absence jasných standardů odpovědnosti za účast společností na porušování lidských práv a nejasnosti ohledně uplatňování pravidel EU týkajících se mezinárodního práva soukromého v nadnárodním občanském soudním sporu;

F.  vzhledem k tomu, že článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) důrazně požaduje, aby obchodní politika EU byla vystavěna na vnějších politikách a cílech EU, konkrétně těch, které se týkají rozvojové spolupráce a jsou uvedeny v článku 208 SFEU; vzhledem k tomu, že článek 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) stvrzuje, že vnější činnost EU se bude řídit zásadami demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, úctou k lidské důstojnosti, zásadami rovnosti a solidarity a dodržováním Charty OSN a mezinárodního práva;

G.  vzhledem k tomu, že EU je po Číně světově druhým největším vývozcem textilních a oděvních výrobků, k čemuž přispívá zhruba 174 000 textilních a oděvních podniků, přičemž v 99 % jde o malé a střední podniky, které poskytují pracovní místa přibližně 1,7 milionům lidí; vzhledem k tomu, že mimoto více než třetina oděvních výrobků (34,3 % představující celkovou hodnotu 42,29 miliard EUR) určených pro použití v Evropě se vyrábí v EU;

H.  vzhledem k tomu, že Deklarace MOP o základních principech a právech v práci zavazuje členské státy, aby dodržovaly a prosazovaly zásady a práva ve čtyřech kategoriích, bez ohledu na to, zda ratifikovaly příslušné úmluvy, a sice: svobodu sdružování a faktické uznání práva na kolektivní vyjednávání; odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání; odstranění nucené nebo povinné práce; zákaz práce dětí;

I.  vzhledem k tomu, že kolektivní vyjednávání je jedním ze způsobů, jak zajistit, aby růst mezd a produktivity šly ruku v ruce; avšak vzhledem k tomu, že používání nestandardních forem zaměstnávání ze strany globálních dodavatelských řetězců, včetně subdodávek a neformální práce, oslabilo kolektivní smlouvy; vzhledem k tomu, že mnoho pracovníků v oděvním průmyslu nevydělává ani životní minimum;

J.  vzhledem k tomu, že mnoho členských států, např. Německo, Nizozemsko, Dánsko a Francie, prosazuje vnitrostátní programy;

K.  vzhledem k tomu, že projekt s názvem „Realizace dlouhodobé hodnoty pro společnosti a investory“, který je prováděn v rámci zásad OSN pro odpovědné investování a iniciativy OSN Global Compact, ukazuje, že ekonomika je slučitelná se zásadami sociální spravedlnosti, environmentální udržitelnosti a dodržování lidských práv a navzájem se s nimi posiluje;

L.  vzhledem k tomu, že obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv platí pro všechny státy a všechny obchodní podniky, jak nadnárodní, tak jiné, bez ohledu na jejich velikost, umístění, vlastnictví a strukturu;

M.  vzhledem k tomu, že EU hraje v oděvním průmyslu a obchodu klíčovou roli jako investor, odběratel, maloobchodní prodejce a spotřebitel, a je proto nejvhodnějším aktérem, který by měl na celosvětové úrovni sdružit různé iniciativy, aby se výrazně zlepšilo nelidské postavení desítek milionů pracovníků v tomto odvětví a vytvořily se rovné podmínky pro všechny zúčastněné;

N.  vzhledem k tomu, že odpovědné řízení globálních hodnotových řetězců je obzvláště důležité z hlediska rozvoje, jelikož k velmi vážnému porušování lidských a pracovních práv a také ke znečišťování životního prostředí často dochází v producentských zemích, jež často čelí značným problémům, pokud jde o udržitelný rozvoj a růst, s dopadem na ty nejzranitelnější skupiny obyvatelstva;

O.  vzhledem k tomu, že zřejmě bude pokračovat vysoká výkonnost vývozu oděvních výrobků, zejména z Číny, Vietnamu, Bangladéše a Kambodži;

P.  vzhledem k tomu, že většina případů porušování lidských práv v oděvním průmyslu se týká různých aspektů pracovních práv, zejména situace, kdy je pracovníkům upřeno základní právo vstupovat do libovolných odborových organizací nebo je zakládat a práva na kolektivní vyjednávání v dobré víře, takže je obtížné zajistit, aby mohli pracovníci svá základní práva na pracovišti využívat; vzhledem k tomu, že tento stav vyústil v rozsáhlé porušování pracovních práv, které zahrnovalo: mzdy chudoby, krádeže mezd, nucenou práci a dětskou práci, svévolné propouštění, nezabezpečená pracoviště a nezdravé pracovní podmínky, násilí na ženách, fyzické a sexuální obtěžování a nejistou práci a nejisté pracovní podmínky; vzhledem k tomu, že navzdory rozsáhlému porušování lidských práv jsou skutečná nápravná opatření obecně využívána jen zřídka; vzhledem k tomu, že tyto nedostatky v oblasti důstojné práce jsou obzvláště akutní ve vývozních zpracovatelských zónách spojených s globálními dodavatelskými řetězci, které se často vyznačují výjimkami z pracovního práva a zdanění a omezeními týkajícími se činnosti odborů a kolektivního vyjednávání;

Q.  vzhledem k tomu, že dobrovolné iniciativy vedené soukromým odvětvím v posledních dvaceti letech, jako jsou kodexy chování, označování, sebehodnocení a sociální audity, sice poskytly příslušné rámce pro spolupráci v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale nebyly natolik efektivní, aby dosáhly skutečného zlepšení práv pracovníků, zejména pokud jde o dodržování lidských práv a rovnost žen a mužů, zvýšení počtu práv pracovníků, informovanost spotřebitele či environmentální normy a bezpečnost a udržitelnost v dodavatelském řetězci oděvního průmyslu;

R.  vzhledem k tomu, že mnohostranné iniciativy, jako je německá iniciativa Partnerství pro udržitelný textil či nizozemská dohoda o udržitelném oděvním a textilním průmyslu, přivádějí zúčastněné strany, jako jsou průmysl, odbory, vlády a nevládní organizace, ke společným jednáním; vzhledem k tomu, že normy, které tyto iniciativy stanovují, zahrnují i problematiku životního prostředí; vzhledem k tomu, že tyto iniciativy dosud nevstoupily do fáze provádění, takže stále nejsou k dispozici konkrétní výsledky; vzhledem k tomu, že tyto vnitrostátní iniciativy jsou nezbytné z důvodu nedostatečné legislativní iniciativy na úrovni EU; vzhledem k tomu, že většina členských států takové iniciativy dosud nezavedla;

S.  vzhledem k tomu, že úsilí korporací prosazovat dodržování norem na pracovištích může podpořit, ale ne nahradit účelnost a účinnost systémů veřejné správy, a sice povinnost každého státu podporovat dodržování a prosazovat vnitrostátní pracovněprávní zákony a předpisy, včetně správy služeb zaměstnanosti a kontrolních funkcí, řešení sporů a stíhání porušitelů, a ratifikovat a provádět mezinárodní pracovní normy;

T.  vzhledem k tomu, že trend v oděvním průmyslu stále směřuje k rychlé módě, což představuje obrovskou hrozbu pro pracovníky oděvního průmyslu v zemích výroby a vystavuje je nesmírnému tlaku;

U.  vzhledem k tomu, že německé ministerstvo pro rozvojovou spolupráci stanovilo cíl, že do roku 2020 bude muset 50 % textilních výrobků dovážených do Německa splňovat ekologická a sociální kritéria;

V.  vzhledem k tomu, že za účelem zdokonalení řízení globálních hodnotových řetězců musí být využito různých nástrojů a iniciativ v oblastech politiky, jako je obchod a investice, podpora soukromého odvětví a rozvojová spolupráce, aby přispívaly k udržitelnosti a odpovědnému řízení globálních hodnotových řetězců v rámci naplňování Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, která uznává zásadní dopad obchodních politik při provádění jejích cílů, a zabývá se proto celou řadou oblastí politiky, jako jsou pravidla původu, komoditní trhy, pracovní práva a rovnost žen a mužů;

W.  vzhledem k tomu, že specifické vlastnosti hodnotových řetězců v oděvním průmyslu, jako jsou zeměpisně rozptýlená stádia výrobního procesu, různé typy pracovníků v oděvním průmyslu, nákupní politika, nízké ceny, velké objemy, krátké dodací lhůty, subdodávky a krátkodobé vztahy mezi kupujícím a dodavatelem, vedou k menší přehlednosti, sledovatelnosti a transparentnosti dodavatelského řetězce podniku a ke zvyšování rizika porušování lidských práv, vykořisťování pracovníků, škod na životním prostředí a nedostatečných životních podmínek zvířat, a to již ve fázi získávání surovin; vzhledem k tomu, že transparentnost a sledovatelnost jsou předpokladem pro odpovědnost společnosti a odpovědnou spotřebu; vzhledem k tomu, že spotřebitel má právo vědět, kde a za jakých sociálních a environmentálních podmínek byl daný kus oděvu vyroben; vzhledem k tomu, že pokud se spotřebitelům zaručí právo na spolehlivé, transparentní a relevantní informace o udržitelnosti výroby, přispěje to k dosažení trvalé změny, pokud jde o sledovatelnost a transparentnost dodavatelského řetězce v oděvním průmyslu;

X.  vzhledem k tomu, že práva žen jsou nedílnou součástí lidských práv; vzhledem k tomu, že rovnost mezi ženami a muži spadá v obchodních dohodách do kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji; vzhledem k tomu, že specifický dopad obchodních a investičních dohod postihuje ženy a muže rozdílně z důvodu genderových strukturálních nerovností; vzhledem k tomu, že v zájmu posílení rovnosti žen a mužů a práv žen by měl být genderový rozměr zahrnut do všech obchodních dohod;

Y.  vzhledem k tomu, že zaměstnanost žen v oděvním průmyslu v rozvojových zemích významně přispívá k příjmům domácností a ke snižování chudoby;

Z.  vzhledem k tomu, že dětská práva jsou nedílnou součástí lidských práv a ukončení dětské práce by mělo být i nadále naprostou nutností; vzhledem k tomu, že práce dětí vyžaduje zvláštní předpisy upravující věk, pracovní dobu a druhy prací;

AA.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2016 bylo v Bangladéši zatčeno mnoho odborových aktivistů, po čemž následovala protestní akce za životní minimum a lepší pracovní podmínky; vzhledem k tomu, že po protestech bylo propuštěno několik set pracovníků oděvního průmyslu; vzhledem k tomu, že v zemích výroby stále není dodržováno právo na sdružování;

AB.  vzhledem k tomu, že podle odhadů 70–80 %(26) zaměstnanců odvětví konfekční výroby oděvů v zemích výroby tvoří nekvalifikované, často nezletilé, pracovnice; vzhledem k tomu, že v důsledku nízkých mezd – spolu s nízkou nebo žádnou úrovní sociální ochrany – jsou tyto ženy a děti zvláště zranitelné vůči vykořisťování; vzhledem k tomu, že genderové hledisko a specifická opatření na posílení postavení žen v probíhajících iniciativách na podporu udržitelnosti z velké části chybí;

AC.  vzhledem k tomu, že soukromý sektor hraje v rozvojových zemích zásadní roli v podpoře udržitelného hospodářského růstu podporujícího začlenění; vzhledem k tomu, že hospodářství některých rozvojových zemí jsou na oděvním průmyslu závislá; vzhledem k tomu, že rozšíření tohoto průmyslu umožnilo mnoha pracovníkům přesunout se z neformální ekonomiky do oficiálního odvětví;

AD.  vzhledem k tomu, že oděvní průmysl je odvětvím s největším počtem iniciativ na podporu udržitelnosti; vzhledem k tomu, že některé stávající iniciativy přispěly ke zlepšení situace v oděvním průmyslu, a proto by toto úsilí mělo pokračovat také na evropské úrovni;

AE.  vzhledem k tomu, že důležitým nástrojem pro podporu důstojné práce v globálních dodavatelských řetězcích jsou obchodní dohody v kombinaci se sociálním dialogem a monitorováním na úrovni podniků;

AF.  vzhledem k tomu, že Komise vydala v říjnu 2015 novou obchodní strategii s názvem „Obchod pro všechny“, v níž uvádí svůj záměr využívat obchodní dohody a preferenční programy jakožto nástroje k prosazování udržitelného rozvoje, lidských práv a spravedlivého a etického obchodu na celém světě a ke zlepšení odpovědnosti dodavatelských řetězců, čímž by došlo k posílení udržitelného rozvoje, lidských práv, boje proti korupci a řádné správy ve třetích zemích;

1.   vítá rostoucí zájem o prosazování důstojných pracovních podmínek prostřednictvím globálních dodavatelských řetězců po zřícení továrny Rana Plaza, předložení francouzského návrhu zákona o povinnosti řádné péče, zákon Spojeného království o potírání otroctví, nizozemskou dohodu o udržitelném oděvním a textilním průmyslu, německé Partnerství pro udržitelný textil a prohlášení předsedy Junckera na summitu G7, kde se vyslovil pro „neodkladné kroky“ ke zvýšení míry odpovědnosti v globálních dodavatelských řetězcích, v nichž se bude více dbát na prosazování udržitelnosti, transparentnosti a sledovatelnosti v hodnotových a výrobních řetězcích; oceňuje závazek Komise směřující k odpovědnému řízení dodavatelských řetězců, včetně oděvního průmyslu, který je uveden ve sdělení s názvem „Obchod pro všechny“; vítá iniciativu za zelenou kartu, v jejímž rámci vyzvalo osm členských států ke stanovení povinnosti společností usazených v EU věnovat náležitou péči jednotlivcům a komunitám, na jejichž lidská práva a místní životní prostředí dopadá činnost těchto společností; vítá celostní přístup indexu Higg, který měří dopady podniků na oblast životního prostředí, na sociální a pracovní oblast; zdůrazňuje potřebu dalšího zdokonalování indexu Higg a jeho transparentnosti;

2.  vítá dohodu o spolupráci mezi společností Inditex a odborovým svazem IndustriALL Global Union – které společně zastupují 50 milionů pracovníků ve 140 zemích – o zlepšení řízení dodavatelského řetězce v oděvním průmyslu; zdůrazňuje, že budoucí vývoj oděvního průmyslu bude záviset na zlepšení udržitelné produktivity a sledovatelnosti, aby se zajistila účinná identifikace procesů, k nimž dochází v celém hodnotovém řetězci, což umožní určit a provést zlepšení;

3.  vítá přístup obsažený v právně závazné bangladéšské dohodě o požární bezpečnosti a bezpečnosti budov i bangladéšský pakt udržitelnosti, který po neštěstí, k němuž došlo v budově Rana Plaza v roce 2013, iniciovala Komise společně s Bangladéšem a MOP, neboť obsahuje ustanovení týkající se odborů a nápravných opatření v kontrolovaných továrnách, a žádá, aby byla prodloužena jeho platnost; zdůrazňuje, že je důležité i nadále sledovat cíle paktu a zlepšovat tak práva pracovníků a že je nutné zajistit odpovědnější řízení dodavatelských řetězců v celosvětovém měřítku; žádá Komisi, aby provedla důkladné zhodnocení paktu a poukázala na dosažený pokrok či jeho nedostatek, a jsou-li potřeba, i na případné úpravy obchodního režimu, a to zejména na základě zpráv mechanismů dohledu MOP; vyzývá Komisi, aby pokračovala v podobných programech a opatřeních s jinými obchodními partnery EU z oblasti oděvního průmyslu, jako je Srí Lanka, Indie či Pákistán;

4.  podporuje Komisi v tom, aby přezkoumala možnost celounijní iniciativy pro oděvní průmysl; konstatuje dále, že současné zvyšování počtu stávajících iniciativ by mohlo vytvořit prostředí, které bude pro podniky nepředvídatelné; domnívá se, že nový návrh by měl řešit otázky týkající se lidských práv, podporovat udržitelnost, sledovatelnost a transparentnost hodnotových řetězců, zlepšovat uvědomělou spotřebu a zaměřit se zejména na pracovní práva a rovnost žen a mužů; domnívá se, že spotřebitelé v EU mají právo být informováni o tom, zda jsou produkty oděvního průmyslu udržitelné a zda jsou ve shodě s požadavky dodržování lidských práv a ochrany životního prostředí; domnívá se v tomto ohledu, že legislativní úsilí a iniciativy EU v oblasti oděvního průmyslu by měly být na konečném výrobku viditelné;

5.  vyzývá Komisi, aby se neomezila na pracovní dokument svých útvarů a předložila legislativní návrh týkající se závazných požadavků náležité péče pro dodavatelské řetězce v oděvním průmyslu; zdůrazňuje, že tento legislativní návrh musí být v souladu s novými pokyny OECD ohledně náležité péče v oděvním a obuvním průmyslu, pokyny OECD pro nadnárodní podniky dovážející zboží do Evropské unie, usnesením MOP o důstojné práci v dodavatelských řetězcích a mezinárodně dohodnutými normami v oblasti lidských práv, sociální oblasti a oblasti životního prostředí;

6.  zdůrazňuje, že hlavní zásadou legislativního návrhu Komise by měly být nové pokyny OECD; zdůrazňuje, že tento legislativní návrh by měl zahrnovat hlavní normy, jako je bezpečnost a ochrana zdraví při práci, normy v oblasti ochrany zdraví, životní minimum, svoboda sdružování a kolektivního vyjednávání, prevence sexuálního obtěžování a násilí na pracovišti, odstranění nucené a dětské práce; vyzývá Komisi, aby se dále zabývala následujícími otázkami: klíčovými kritérii pro udržitelnou výrobu, transparentnost a sledovatelnost, včetně transparentního shromažďování údajů a nástrojů pro informovanost spotřebitele, kontrolami dodržování povinnosti náležité péče a audity, přístupem k opravným prostředkům, rovností žen a mužů, právy dětí, hlášením o dodržování náležité péče v rámci dodavatelského řetězce, odpovědností společností v případě katastrof způsobených člověkem a zvyšováním informovanosti v Evropské unii; vyzývá Komisi, aby uznala ostatní vnitrostátní legislativní návrhy a iniciativy, které mají stejný cíl jako tyto právní předpisy, pokud budou tyto návrhy a iniciativy prověřeny a ukáže se, že splňují požadavky evropských právních předpisů;

7.  opakuje svoji výzvu Komisi, aby rozšířila sociální odpovědnost podniků a závazné iniciativy vedoucí ke stanovení povinnosti náležité péče za hranice stávajících rámců pro oděvní průmysl, a zajistila tak, že EU a její obchodní partneři a hospodářské subjekty splní svůj závazek respektovat jak lidská práva, tak nejpřísnější sociální a environmentální normy; zdůrazňuje, že oděvní průmysl v Evropské unii musí také splňovat normy MOP, jako je životní minimum nebo důstojné pracovní podmínky; vyzývá Komisi, aby věnovala pozornost podmínkám odměňování a pracovním podmínkám v oděvním průmyslu v členských státech; naléhá na členské státy, aby v oděvním průmyslu zavedly normy MOP;

8.  vyzývá Komisi, aby prostřednictvím zvláštních ustanovení v legislativním návrhu o oděvním průmyslu aktivně prosazovala využívání ekologických a udržitelně řízených surovin, jako je bavlna, a aby podporovala opětovné užívání a recyklování oděvů a textilií v rámci Evropské unie; vyzývá EU, její členské státy a podniky, aby zvýšily objem finančních prostředků na výzkum a vývoj, a to i v oblasti recyklace oděvů, s cílem zajistit udržitelné alternativní zdroje surovin pro oděvní průmysl v EU; vítá iniciativy, jejichž cílem je zavést nejvyšší a nejpřísnější dostupné normy týkající se dobrých životních podmínek zvířat (jako je Responsible Down Standard a Responsible Wool Standard), a naléhavě vyzývá Komisi, aby je použila jako vodítka pro zavedení zvláštních ustanovení do svého legislativního návrhu; vyzývá Komisi, aby orgánům poskytla dodatečné zdroje na zavedení opatření navazujících na stěžejní iniciativu;

9.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zdokonalit kodexy chování a systémy označení excelence a spravedlivého obchodu a rovněž zajistit sladění s mezinárodními normami, jako jsou obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, iniciativa OSN Global Compact, Tripartitní deklarace Mezinárodní organizace práce o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku, pokyny OECD pro nadnárodní společnosti, pokyny OECD ohledně náležité péče v oděvním a obuvním průmyslu a společná iniciativa organizací UNICEF, OSN Global Compact a Save the Children o dětských právech a obchodních zásadách; zdůrazňuje také nutnost rozšířit přeshraniční sociální dialog uzavřením mezinárodních rámcových dohod o podpoře práv zaměstnanců v dodavatelských řetězcích nadnárodních společností;

10.  zdůrazňuje význam uplatňování, prosazování či provádění stávajících právních předpisů na regionální, vnitrostátní a mezinárodní úrovni;

11.  naléhavě vyzývá Komisi, aby splnila svůj cíl podpořit zlepšení v odvětví konfekční výroby oděvů, a to i prostřednictvím většího začlenění hlediska ochrany dětí a rovnosti žen a mužů; vyzývá Komisi, aby otázky rovnosti žen a mužů, posílení postavení žen a práv dětí učinila prioritou svého legislativního návrhu; domnívá se, že by tato iniciativa měla podporovat nediskriminaci a řešit problematiku obtěžování na pracovištích, jak již předpokládají evropské a mezinárodní závazky;

12.  opakuje svůj závazek usilovat o rovnost žen a mužů a posilovat postavení žen; zdůrazňuje, že je třeba posilovat přístup žen k vedoucím pozicím podporou proškolení žen ve věci jejich práv, pracovního práva a otázek bezpečnosti a ochrany zdraví a dále proškolení mužů v manažerských pozicích ve věci rovnosti žen a mužů a diskriminace;

13.  vyzývá Komisi, aby předložila komplexní strategii týkající se toho, jak mohou politiky v oblasti rozvoje, pomoci na podporu obchodu a veřejných zakázek podpořit spravedlivější a udržitelnější dodavatelský řetězec v oděvním průmyslu a místních mikropodnicích prosazováním osvědčených postupů a pobídkami pro subjekty v soukromém sektoru, které investují do udržitelnosti a poctivosti svých dodavatelských řetězců, a to od pěstitelů přadných rostlin až po konečné spotřebitele;

14.  domnívá se, že pro zajištění důstojných pracovních podmínek je klíčové poskytovat informace spotřebitelům, jak se ukázalo i v případě zhroucení budovy Rana Plaza; žádá, aby byly spotřebitelům poskytovány jasné a důvěryhodné informace o udržitelnosti v oděvním průmyslu, o původu výrobků a o rozsahu, v jakém jsou dodržována práva pracovníků; doporučuje, aby byly informace nashromážděné jako výsledek činnosti EU zveřejňovány, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily zřízení veřejné internetové databáze s veškerými relevantními údaji, které se týkají všech subjektů zahrnutých do dodavatelského řetězce;

15.  vyzývá k intenzivnějšímu zvyšování povědomí mezi evropskými spotřebiteli o výrobě textilních produktů; za tímto účelem navrhuje, aby byly v rámci celé EU stanoveny normy pro označování „spravedlivých oděvů“ (fair clothing), které budou přístupné jak pro nadnárodní společnosti, tak i pro malé a střední podniky, budou známkou toho, že byly dodrženy spravedlivé pracovní podmínky, a díky nimž budou mít spotřebitelé při nakupování možnost činit informovaná rozhodnutí;

16.  zdůrazňuje, že je zapotřebí shromažďovat a zveřejňovat komplexní údaje o výkonnosti podnikové udržitelnosti; vyzývá v této souvislosti k harmonizovanému vypracování společných definic a norem pro shromažďování a sběr statistických údajů, týkajících se především obecného dovozu, ale i jednotlivých míst výroby; žádá, aby Komise zahájila iniciativu k povinnému zveřejňování umístění výroby;

17.  vyzývá Komisi, aby s využitím klíčových ukazatelů výkonnosti vyvinula v rámci oděvního průmyslu EU širokou škálu monitorovacích systémů – zahrnujících sběr dat s využitím průzkumů, auditů a technik analýzy údajů, které mohou efektivně měřit výkon a zabývat se dopadem oděvního průmyslu na rozvoj, pracovní práva a lidská práva v celém dodavatelském řetězci v oděvním průmyslu;

18.  domnívá se, že je velmi důležité zajistit širší přístup k informacím o chování podniků; považuje za zásadní, aby byl pro oděvní výrobky, které vstupují na trh EU, zaveden účinný a povinný systém podávání zpráv a povinnost náležité péče; domnívá se, že by odpovědnost měly nést všechny subjekty v celém dodavatelském řetězci, včetně subdodavatelů ve formální a neformální ekonomice (včetně vývozních zpracovatelských zón), a oceňuje stávající úsilí v této oblasti; domnívá se, že EU má nejlepší předpoklady k tomu, aby vytvořila společný rámec pomocí právních předpisů týkajících se povinné nadnárodní náležité péče, odškodnění obětí a transparentnosti a sledovatelnosti dodavatelského řetězce, přičemž pozornost by se rovněž měla věnovat ochraně oznamovatelů; doporučuje, aby byly spotřebitelům zpřístupňovány důvěryhodné, jasné a smysluplné informace o udržitelnosti;

19.  poukazuje na to, že koordinace, sdílení informací a výměna osvědčených postupů mohou přispět ke zvýšení efektivnosti iniciativ týkajících se soukromého i veřejného hodnotového řetězce a k dosažení pozitivních výsledků v oblasti udržitelného rozvoje;

20.  požaduje vnitrostátní a evropské iniciativy, které budou podněcovat spotřebitele, aby nakupovali místní výrobky;

21.  konstatuje, že cena je nadále určujícím hlediskem v nákupních zvyklostech značek a maloobchodníků, a to často na úkor dobrých životních podmínek a mezd pracovníků; vyzývá EU, aby společně se všemi relevantními zúčastněnými stranami prosazovala úspěšné sociální partnerství a podporovala zúčastněné strany při rozvoji a provádění mechanismů stanovování mezd v souladu s příslušnými úmluvami MOP, především v zemích, kde chybí odpovídající právní předpisy; zdůrazňuje, že pracovníkům je třeba zaručit pravidelné a přiměřené mzdy, které jim a jejich rodinám umožní naplnit základní potřeby, aniž by museli pravidelně pracovat přesčas; upozorňuje na to, že jsou zapotřebí kolektivní smlouvy, aby bylo možné předcházet nekalé soutěži v souvislosti se mzdovými náklady, a že je rovněž třeba zvýšit povědomí spotřebitelů o možných důsledcích poptávky po stále nižších cenách;

22.  zdůrazňuje, že vlády zemí výroby musí být schopny uplatňovat mezinárodní standardy a normy včetně vypracování, provádění a prosazování příslušných právních předpisů, zejména v souvislosti s budováním právního státu a bojem proti korupci; vyzývá Komisi, aby v rámci rozvojové politiky EU podpořila země výroby v této oblasti;

23.  uznává, že ačkoliv za prosazování svého pracovního práva jsou odpovědné jednotlivé státy, rozvojové země mohou mít omezenou schopnost a zdroje k efektivnímu monitorování a vymáhání dodržování zákonů a právních předpisů; vyzývá EU, aby v rámci působnosti svých programů rozvojové spolupráce a s cílem překonat mezery v řízení posílila budování kapacit a poskytovala vládám rozvojových zemí technickou pomoc při správě služeb zaměstnanosti a inspekce práce, včetně subdodavatelských továren, a při usnadňování přístupu ke vhodným a účinným opravným prostředkům a mechanismům pro podávání a vyřizování stížností, a to i ve zvláštních ekonomických zónách, kde patří mezi běžnou praxi dlouhá pracovní doba, nucené přesčasy a mzdová diskriminace;

24.  zdůrazňuje důležitost inspekcí práce a sociálních auditů v oděvním a obuvním dodavatelském řetězci; zastává názor, že tyto inspekce příliš často pouze ukazují situaci v době jejich provádění; doporučuje, aby byla přijata další opatření ke zlepšení kontrol a auditů, včetně školení inspektorů a sbližování kontrolních norem a metod prostřednictvím spolupráce s oděvním průmyslem a producentskými zeměmi;

25.  zdůrazňuje, že nezávislé inspekce práce jsou důležité pro včasné varování a prevenci a rovněž při prosazování vnitrostátních pravidel a předpisů v oblasti zdraví a bezpečnosti na pracovišti, avšak konstatuje, že faktory, jako je nadměrná auditní činnost, mohou oslabit jejich účinnost a že audity odrážejí situaci platnou pouze v době, kdy jsou prováděny; je přesvědčen, že v zájmu odhalení zneužívání je důležité ratifikovat a provést úmluvu MOP č. 81; doporučuje další výzkum ohledně způsobů zlepšení auditů a kontrol, jako je např. sbližování auditních standardů a metod a vysílání vždy jiných inspektorů práce, což může vést k přísnějším normám, a to zejména v zemích, které se potýkají s problémy korupce; zdůrazňuje, že je důležité patřičným způsobem nabírat inspektory práce a poskytovat jim (jak novým, tak i stávajícím inspektorům) školení v oblasti mezinárodních úmluv a norem, místních pracovněprávních předpisů a vhodných inspekčních technik; vyzývá EU, aby nadále finančně i technicky podporovala rozvoj inspektorátů práce v rozvojových zemích v souladu s příslušnými normami MOP, především v rámci svých rozvojových fondů;

26.  konstatuje, že oděvní průmysl vytváří pracovní místa pro celou škálu dovedností, od zaměstnání pro pracovníky s nízkou kvalifikací až po vysoce specializované pracovní pozice;

27.  domnívá se, že ochranu zdraví a bezpečnosti pro všechny pracovníky by měly zaručovat mezinárodní normy, prováděné vnitrostátní předpisy a kolektivní vyjednávání, a to na všech úrovních (na úrovni továren, na místní, národní i mezinárodní úrovni), a také politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na úrovni továren, např. akční plány vypracované písemně, prováděné a monitorované se zapojením pracovníků a jejich zástupců;

28.  zdůrazňuje, že obchodní a investiční politiky EU jsou propojeny se sociální ochranou, rovností žen a mužů, daňovou spravedlností, rozvojem, lidskými právy, environmentálními politikami a podporou malých a středních podniků; opětovně vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily soudržnost politik ve prospěch rozvoje podnikání a lidských práv na všech úrovních, a to zejména pokud jde o obchodní, investiční a zahraniční politiku Unie, což znamená zlepšení účinnosti sociální podmíněnosti v dvoustranných a regionálních dohodách prostřednictvím většího zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti a konzultace s nimi při jednáních a uplatňování ustanovení pracovního práva a systematické používání komplexního předběžného a následného (ex ante a ex post) posuzování dopadu udržitelnosti obchodu;

29.  vyzývá Komisi, aby při vyjednávání mezinárodních a dvoustranných dohod dbala na dodržování lidských práv včetně práv dítěte a prosazovala řádnou správu věcí veřejných a závazné doložky o lidských právech, sociální doložky a doložky týkající se životního prostředí; vyjadřuje politování nad tím, že stávající doložky o lidských právech v dohodách o volném obchodu a jiných dohodách o hospodářském partnerství nejsou signatářskými státy vždy plně dodržovány; opakuje v tomto ohledu, že je třeba posílit veškeré nástroje k zaručení právní jistoty;

30.  vybízí EU a členské státy, aby pomocí iniciativy pro oděvní průmysl a dalších nástrojů obchodní politiky také spolu s partnerskými zeměmi v oděvním průmyslu prosazovaly účinné provádění standardů MOP týkajících se mezd a pracovní doby; vyzývá dále EU, aby poskytovala poradenství a podporu ohledně toho, jak zlepšit dodržování těchto standardů a zároveň napomáhat budování udržitelných podniků a zlepšovat možnosti udržitelného pracovního uplatnění;

31.  vybízí EU a její členské státy, aby prostřednictvím politického dialogu a budování kapacit podporovaly přijímání a účinné vymáhání mezinárodních pracovních norem a lidských práv ze strany partnerských zemí na základě úmluv a doporučení MOP, včetně práv a norem týkajících se dětské práce, jako jsou úmluvy č. 138 a 182; zdůrazňuje v této souvislosti, že respektování práva připojit se k odborovým organizacím a zakládat je a rovněž právo na kolektivní vyjednávání představují klíčové kritérium odpovědnosti podniku; vyjadřuje politování nad tím, že v mnoha výrobních místech je často porušována svoboda sdružování, a vybízí státy, aby posílily pracovní práva; vyzývá v této souvislosti EU, aby přiměla vlády rozvojových zemí k posílení role odborů a aktivní podpoře sociálního dialogu a základních zásad a práv při práci, včetně svobody sdružování a práva na kolektivní vyjednávání pro všechny pracovníky, bez ohledu na jejich postavení v zaměstnání;

32.  zdůrazňuje důležitou úlohu oděvního průmyslu jako hnací síly vývoje s vysokým podílem lidské práce pro rozvíjející se ekonomiky, zejména pro asijské rozvíjející se trhy;

33.  vyzývá rozvojové finanční instituce, aby ve svých výkonnostních standardech posílily pracovní podmíněnosti jako smluvní podmínku financování;

34.  poznamenává, že problematické země, na které se vztahuje stěžejní iniciativa, mají preferenční přístup na trh EU; vyzývá Komisi, aby ratifikaci základních norem MOP, inspekce týkající se zdraví a bezpečnosti a svobodu sdružování začleňovala i nadále do rozhovorů o pokračování preferenčních obchodních režimů, které vede se zeměmi napojenými na globální dodavatelský řetězec oděvního průmyslu, a aby v rámci všeobecného systému preferencí posílila úmluvy týkající se lidských a pracovních práv a životního prostředí;

35.  znovu důrazně vyzývá k systematickému začleňování závazných doložek o lidských právech do všech mezinárodních dohod, včetně obchodních a investičních dohod, které již byly nebo budou uzavřeny mezi EU a třetími zeměmi; dále zdůrazňuje, že je nutné zavést mechanismy sledování ex ante před uzavřením jakékoliv rámcové dohody, jimiž bude toto uzavření podmíněno jako základní součást dohody; zdůrazňuje, že je nutné zavést mechanismy sledování ex post, které umožní přijetí hmatatelných opatření v případě porušení těchto doložek, jako je zavedení vhodných sankcí uvedených v doložkách o lidských právech v dané dohodě, včetně pozastavení dohody;

36.  domnívá se, že kapitoly obchodních dohod EU týkající se udržitelného rozvoje by měly být povinné a vymahatelné, aby skutečně zlepšovaly životy pracovníků, a zdůrazňuje, že do dvoustranných i mnohostranných obchodních dohod je nutné zahrnout doložku na podporu ratifikace a provádění úmluv MOP a agendy důstojné práce; připomíná, že zavádění systémů, jako je zvláštní pobídkový režim EU pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+), prostřednictvím požadavku ratifikovat a provádět všech 27 úmluv by mohlo přispět ke zlepšení stavu práv pracujících, k posílení rovnosti žen a mužů a k odstranění dětské a nucené práce; zdůrazňuje v tomto smyslu, že je nutno pečlivě sledovat, jak dotčené státy provádějí systém GSP+ a zda dodržují úmluvy; vyzývá EU, aby zajistila, aby podmínky v oblasti lidských práv spojené s jednostrannými obchodními preferencemi, jako je GSP nebo GSP+, byly účinně prováděny a kontrolovány; žádá Komisi, aby v nadcházející reformě pravidel GSP / GSP+ zavedla celní preference pro textilní výrobky vyráběné prokazatelně udržitelným způsobem; naléhá na Komisi, aby uznala stanovená kritéria udržitelnosti a minimální požadavky na systémy odhalování a certifikace na základě mezinárodních úmluv, jako jsou základní pracovní normy MOP nebo normy pro ochranu biologické rozmanitosti; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím tohoto nástroje celních preferencí podporovala výrobu produktů spravedlivého obchodu (Fair Trade) a aby přikládala větší váhu zprávám MOP a zjištěním jejích dozorčích orgánů z monitorovacích a hodnoticích činností a aby byla více v kontaktu s místními agenturami MOP a OSN v přijímající zemi a plně zohledňovala jejich názory a jejich zkušenosti;

37.  opakuje svůj požadavek, aby bylo pro každou nově vyjednanou dohodu provedeno posouzení dopadu na udržitelný rozvoj, a vyzývá ke shromažďování údajů rozdělených podle pohlaví;

38.  připomíná, že zdanění je důležitým nástrojem podpory důstojné práce; domnívá se, že pro zajištění toho, aby všechny podniky včetně nadnárodních společností platily daně vládám zemí, v nichž probíhá ekonomická aktivita a vytváří se hodnota, by se měly přehodnotit daňové pobídky, jako je osvobození od daně ve vývozních zpracovatelských zónách, a současně výjimky z vnitrostátního pracovního práva a předpisů;

39.  vřele vítá zahájení prací na přípravě závazné dohody OSN o podnikání a lidských právech, u níž se předpokládá, že zvýší míru sociální odpovědnosti podniků, mimo jiné i v oděvním průmyslu; vyjadřuje politování nad obstrukčním chováním brzdícím tento proces a žádá EU i její členské státy, aby se na jednáních podílely konstruktivním způsobem;

40.  připomíná negativní dopady sociálního dumpingu, včetně porušování lidských práv a nedodržování pracovních norem, v evropském oděvním průmyslu; vyjadřuje důvěru v kapacitu EU, vzhledem k její velikosti, být významným světovým hráčem a hybatelem změn; vybízí proto Komisi, aby se na příštím zasedání ministrů Světové obchodní organizace spojila s mezinárodními partnery s cílem zahájit celosvětovou iniciativu; vyzývá Komisi, aby zavedla povinná opatření k zajištění toho, že společnosti dovážející do Evropské unie budou dodržovat rovné podmínky uvedené v požadovaném legislativním návrhu; uznává v tomto ohledu zvláštní potřeby evropských malých a středních podniků a skutečnost, že povaha a rozsah náležité péče, kterou musí podnik přijmout ve formě konkrétních kroků, je ovlivněna velikostí podniku, kontextem jeho činností a závažností jeho potenciálně nežádoucího dopadu; žádá proto, aby byl malým a středním podnikům, které evropskému výrobnímu oděvnímu průmyslu dominují, věnován zvláštní ohled; domnívá se, že evropské malé a střední podniky a mikropodniky, které se do zavádění iniciativy zapojily, by také měly obdržet evropskou finanční podporu prostřednictvím programu COSME;

41.  vyzývá Komisi, aby zavedla zvláštní opatření, aby mohly evropské malé a střední podniky získat přístup k nástrojům financování a politiky, se zvláštním zaměřením na schopnost těchto podniků dodržovat zásady sledovatelnosti a transparentnosti tak, aby nové požadavky nepředstavovaly nepřiměřenou zátěž, a aby jim pomohla navázat kontakty s odpovědnými výrobci;

42.  zdůrazňuje, že také pracovní podmínky v oděvním průmyslu v některých členských státech EU byly opakovaně shledány nejistými, pokud jde o otázky zdraví a bezpečnosti, mezd, sociálního zabezpečení a pracovní doby; požaduje proto, aby byly v rámci EU vytvořeny účinné a dobře zacílené iniciativy usilující o zlepšení situace v oděvním průmyslu a o zvýšení zaměstnanosti v členských státech;

43.  připomíná, že zahrnutí sociálních předpisů do procesů zadávání veřejných zakázek může mít silný vliv na práva zaměstnanců a pracovní podmínky v rámci globálních dodavatelských řetězců; lituje však, že podle studií MOP(27) omezuje většina sociálních ustanovení odpovědnost na prvního smluvního partnera a ustanovení o subdodávkách a outsourcingu jsou do zadávání veřejných zakázek zařazována ad hoc; vyzývá EU, aby poskytla pomoc rozvojovým zemím v tom, aby se zde politiky v oblasti zadávání veřejných zakázek mohly stát nástrojem k prosazování základních principů a práv při práci;

44.  je přesvědčen, že veřejné zakázky jsou užitečným nástrojem pro podporu odpovědného oděvního průmyslu; naléhavě žádá Komisi a evropské orgány, aby šly příkladem, pokud jde o zadávání veřejných zakázek na textilní výrobky používané v orgánech a institucích; vyzývá v tomto ohledu evropské orgány, včetně Parlamentu, aby zajistily, aby všechny jejich veřejné zakázky, včetně merchandisingu orgánů a politických skupin v případě Parlamentu, podporovaly recyklaci a spravedlivý a udržitelný dodavatelský řetězec v oděvním průmyslu; dále vyzývá Komisi, aby vytvořila pokyny pro místní orgány týkající se sociálních kritérií při nákupu textilních výrobků dle směrnice o veřejných zakázkách z roku 2014 a odpovídajícím způsobem je motivovala; vyzývá Komisi, aby využila právní předpisy k dalšímu provádění a prosazování cílů udržitelného rozvoje a aby navrhla plán, na jehož základě bude do roku 2030 většina veřejných zakázek na oděvní výrobky v EU pocházet z udržitelných zdrojů;

45.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost.

(1)

https://www.unicef.org/crc/

(2)

http://www.ohchr.org/Documents/Publications/GuidingPrinciplesBusinessHR_EN.pdf

(3)

A/HRC/RES/26/9 (http://www.ihrb.org/pdf/G1408252.pdf).

(4)

A/RES/70/1 (http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/70/1)

(5)

http://www.unwomen.org/en/trust-funds/un-trust-fund-to-end-violence-against-women

(6)

http://unctad.org/en/PublicationsLibrary/diaepcb2015d5_en.pdf

(7)

http://www.oecd.org/daf/inv/mne/48004323.pdf

(8)

Úř. věst. L 330, 20.5.2014, s. 1.

(9)

http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2016/january/tradoc_154153.pdf

(10)

http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/july/tradoc_153591.pdf

(11)

Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 101.

(12)

Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 39.

(13)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0137.

(14)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0298.

(15)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0335.

(16)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0405.

(17)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0502.

(18)

http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2004_2009/documents/nt/584/584520/584520en.pdf

(19)

http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2015/549058/EXPO_IDA(2015)549058_EN.pdf

(20)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0490.

(21)

http://www.ilo.org/dhaka/Whatwedo/Projects/safer-garment-industry-in-bangladesh/lang--en/index.htm

(22)

http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/august/tradoc_153732.pdf

(23)

Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.

(24)

https://www.textilbuendnis.com/en/

(25)

https://www.ser.nl/en/publications/publications/2016/agreement-sustainable-garment-textile.aspx

(26)

https://europa.eu/eyd2015/en/fashion-revolution/posts/exploitation-or-emancipation-women-workers-garment-industry

(27)

Zpráva MOP IV, 105. zasedání, 2016 (s. 45)


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Světový obchod s oděvním zbožím dosahuje hodnoty 2,86 bilionu EUR a zaměstnává přes 75 milionů lidí, z nichž tři čtvrtiny tvoří ženy. Dodavatelský řetězec v oděvním průmyslu patří k odvětvím, v nichž existuje nejvyšší riziko porušování lidských práv a lidské důstojnosti.

Čtyři roky poté, co došlo k tragické nehodě, kdy se zřítila budova Rana Plaza v Bangladéši (osmipatrová budova nacházející se v Savaru u Dháky, v níž sídlilo několik oděvních továren a pod jejímiž troskami našlo smrt přes 1 100 lidí a dalších 2 500 utrpělo zranění), se díky vzrůstajícímu povědomí pozornost obrací k podmínkám, v nichž je naše oblečení vyráběno. Kromě toho subjekty činné jak ve veřejném, tak soukromém odvětví, především občanská společnost, MOP a OECD, zahájily několik iniciativ. Tyto iniciativy nicméně nejsou zkoordinované, někdy se překrývají a nepokrývají celé odvětví komplexním způsobem.

Přestože je nutné uznat, že Evropská unie a její orgány jsou odhodlány tuto situaci napravit a že byly podniknuty kroky s přidanou hodnotou v rámci iniciativ, jako je bangladéšský pakt udržitelnosti a fond skupiny G 7 s názvem Vision Zero Fund, je zapotřebí přijmout další opatření. Evropská unie a její členské státy by se měly aktivně a účinně zasadit o zastavení trvalého porušování lidských práv, k němuž v rámci tohoto celého dodavatelského řetězce dochází.

Problémy skrývající se pod povrchem dodavatelského řetězce v oděvním průmyslu mají tři hlavní rozměry, které je třeba řešit společnými silami za účelem dodržování lidských práv a respektování důstojnosti. Vedle toho by měl být do všech opatření začleněn koncept rovnosti žen a mužů, čímž se zaručí rovnost žen a mužů a účinným způsobem zajistí práva žen.

Jeden z těchto rozměrů je spojený s důstojnou prací a sociálními normami. Naše oblečení je často vyráběno způsobem, který ani zdaleka nesplňuje podmínky základní důstojnosti, jelikož nízké ceny i nadále zůstávají určujícím prvkem v kupních zvycích veřejnosti, a to často na úkor pracovníků. Pracovní práva jsou často porušována. Odbory a organizace pracujících musí být schopny působit nezávisle a svobodně s cílem prosazovat a chránit práva pracovníků, zejména jejich zdraví a bezpečnost, a také jim umožnit účinně rozvíjet jejich klíčovou úlohu nezbytného partnera v rámci sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání;

Další významný pilíř se vztahuje k transparentnosti a sledovatelnosti. Jako občané jsme absolutně neinformováni, co se týče podmínek, za nichž se naše oblečení vyrábí. Je třeba dosáhnout pokroku v otázkách značení a zvyšování informovanosti, což vyžaduje okamžité přijetí pevných politických závazků. Za tímto účelem by měla být transparentnost a sledovatelnost v rámci celého dodavatelského řetězce stanovena jako neodvolatelný požadavek, na který naváže další pokrok.

Nejenže stávající dobrovolnické iniciativy opakovaně překrývají a neřeší mezery v celkovém dodavatelském řetězci, ale nedaří se jim ani účinně řešit otázky spojené s lidskými právy nebo zabezpečením minimálních environmentálních a sociálních norem, například ve vztahu ke zdraví a bezpečnosti, mzdám, sociálnímu zabezpečení nebo pracovní době, čímž se ostudně míjejí s nejzákladnějšími normami v oblasti pracovních a lidských práv. V důsledku těchto skutečností je naléhavě zapotřebí přijmout právně závazný institucionální rámec.

Evropská komise musí v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, která je zakotvena v článku 208 SFEU, vypracovat legislativní návrh na zavedení povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci v oděvním průmyslu, a to v souladu s pokyny OECD a nejpřísnějšími mezinárodně dohodnutými normami v oblasti lidských práv a rovněž se sociálními a environmentálními normami. Je naprosto nezbytné vyzdvihnout důležitost plnění závazných povinností, a to jak na nižších, tak vyšších úrovních dodavatelských řetězců. Je důležité zdůraznit, že odpovědnost za neetickou praxi v oděvním průmyslu leží stejnoměrně na výrobcích, jejich filiálkách a pobočkách na nižších úrovních a distributorech a prodejcích na vyšších úrovních.

Tento návrh musí být zaměřen na lidská práva a musí se soustředit na ústřední problémy, jimž pracovníci v oděvním průmyslu čelí (ochrana a bezpečnost zdraví při práci, mzdy umožňující důstojný život, svoboda sdružování, sexuální obtěžování a násilí). Měl by se mimo jiné zabývat následujícími aspekty: klíčovými kritérii pro udržitelnou výrobu, transparentností a sledovatelností a mechanismy zajišťujícími veřejný a nezávislý dohled nad praxí v daném odvětví, včetně shromažďování údajů a nástrojů pro informovanost spotřebitele, kontrolami dodržování povinnosti náležité péče a audity, přístupem k opravným prostředkům, rovností žen a mužů, hlášením o dodržování náležité péče v rámci dodavatelského řetězce

a zvyšováním informovanosti.

V tomto ohledu je zahájení prací na přípravě závazné smlouvy OSN o podnikání a lidských právech vysoce vítáno jako žádoucí. Očekáváme, že práce budou završeny co nejdříve a v plné spolupráci mezi EU a jejími členskými státy, jelikož se tak přispěje k omezování beztrestnosti nadnárodních korporací ve vztahu k porušování lidských práv.


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (28.2.2017)

pro Výbor pro rozvoj

o stěžejní iniciativě EU pro oděvní průmysl

(2016/2140(INI))

Navrhovatel: Sajjad Karim

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že hodnota celosvětového obchodu s konfekčními oděvy se odhaduje na 2,8 bilionu EUR a že toto odvětví zaměstnává téměř 75 milionů lidí; vzhledem k tomu, že přibližně tři čtvrtiny zaměstnanců tvoří ženy; vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je hybnou silou rozvoje; vzhledem k tomu, že práva žen náleží do spektra lidských práv; vzhledem k tomu, že komplexní povaha dodavatelských řetězců v oděvním průmyslu způsobuje nízkou transparentnost a zvyšuje riziko porušování lidských práv a vykořisťování; vzhledem k tomu, že výše vyplácených mezd neumožňuje pracovníkům, aby svým rodinám zajistili základní lidské potřeby;

B.  vzhledem k tomu, že EU hraje v oděvním průmyslu a obchodu klíčovou roli jako investor, odběratel, maloobchodní prodejce a spotřebitel, a je proto nejvhodnějším aktérem, který by měl na celosvětové úrovni sdružit různé iniciativy, aby se výrazně zlepšilo nelidské postavení desítek miliónů pracovníků v tomto odvětví a vytvořily se rovné podmínky pro všechny zúčastněné;

C.  vzhledem k tomu, že textilní a oděvní průmysl zahrnuje v evropském měřítku 185 000 podniků, které zaměstnávají 1,7 milionu osob a vytvářejí obrat ve výši 166 miliard EUR; vzhledem k tomu, že EU dováží přibližně polovinu celkové světové oděvní produkce; vzhledem k tomu, že vyrábějícími zeměmi jsou většinou rozvíjející se ekonomiky;

D.  vzhledem k tomu, že článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že obchodní politika EU se musí zakládat na zásadách a cílech vnější politiky EU; vzhledem k tomu, že článek 208 SFEU zavádí zásadu soudržnosti politik v zájmu rozvoje a jako hlavní cíl stanovuje vymýcení chudoby; vzhledem k tomu, že sdělení nazvané „Obchod pro všechny“ zakládá obchodní politiku EU na třech klíčových zásadách – účinnosti, transparentnosti a hodnotách – a vyčleňuje zvláštní oddíl pro zodpovědnou správu dodavatelských řetězců;

E.  vzhledem k tomu, že v článku 8 SFEU je pevně stanoveno, že „při všech svých činnostech usiluje Unie o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy“, a vzhledem k tomu, že EU má proto povinnost začleňovat rovnost žen a mužů do všech svých politik a zajišťovat tak, aby měli muži a ženy stejný užitek ze společenských změn, hospodářského růstu a tvorby kvalitních pracovních míst, odstraňování diskriminace a prosazování dodržování práv žen ve světě;

F.  vzhledem k tomu, že v září 2012 zemřelo při ničivém požáru v pákistánském Karáčí 289 osob; vzhledem k tomu, že ve stejném roce přišlo v důsledku požáru továrny Tazreen Fashions v Bangladéši o život 117 osob a více než 200 pracovníků utrpělo zranění; vzhledem k tomu, že zhroucení budovy Rana Plaza v roce 2013 mělo za následek 1129 mrtvých a přibližně 2500 zraněných;

G.  vzhledem k tomu, že po těchto dramatických událostech evropští spotřebitelé mnohem důrazněji požadují, aby se zvýšila transparentnost a sledovatelnost v celém dodavatelském řetězci;

H.  vzhledem k tomu, že ochrana pracovních práv v dodavatelských zemích navzdory nejrůznějším závazkům EU, mezinárodních organizací, místních vlád a soukromých provozovatelů nadále ani zdaleka nedosahuje mezinárodních standardů;

I.  vzhledem k tomu, že Agenda důstojné práce Mezinárodní organizace práce (MOP) je od roku 2015 nedílnou součástí nové Agendy pro udržitelný rozvoj 2030;

J.  vzhledem k tomu, že mnoho členských států, např. Německo, Nizozemsko, Dánsko a Francie, prosazuje vnitrostátní programy;

K.  vzhledem k tomu, že všechny dohody o volném obchodu, které EU uzavírá, musí zahrnovat ambiciózní kapitoly o udržitelném rozvoji;

L.  vzhledem k tomu, že EU musí v rámci multilaterálních organizací, jako jsou Světová obchodní organizace nebo G20, jakož i v rámci veškerých bilaterálních vztahů s třetími zeměmi zařadit mezi své priority podporu sociálních a environmentálních norem;

M.  vzhledem k tomu, že Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv jasně definovaly odpovědnost vlád a podniků, které mají povinnost chránit a dodržovat lidská práva, ať už k výrobě dochází v jakémkoli místě dodavatelského řetězce a v jakékoli zemi a ať už jde o mateřskou zemi podniku, který je objednavatelem, anebo o zemi dodavatele; vzhledem k tomu, že se EU zavázala, že bude podporovat přijímání Obecných zásad a přispívat k jejich provádění;

1.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud nepředložila ambiciózní stěžejní iniciativu pro celou EU týkající se oděvního průmyslu, již by měla vést a sladit s pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), tak aby se podniky mohly řídit jednotným souborem norem, pokud jde o náležitou péči a sociální odpovědnost, a vyzývá Komisi, aby takovouto iniciativu zahájila co nejdříve; podotýká dále, že stávající navyšování počtu existujících iniciativ na místní, regionální a celosvětové úrovni by mohlo zapříčinit vznik nepředvídatelného prostředí pro firmy; zdůrazňuje mimoto, že koordinace, sdílení informací a výměna osvědčených postupů přispívají ke zvýšení účinnosti soukromých a veřejných iniciativ týkajících se hodnotového řetězce a přinášejí kladné výsledky v oblasti udržitelného rozvoje;

2.  domnívá se, že tento návrh by měl umožnit hladkou spolupráci s mezinárodními organizacemi, jako jsou OSN, Světová obchodní organizace (WTO), MOP a OECD, tím, že stanoví společné definice, které umožní jasněji a lépe koordinovaná opatření a hodnocení; vyzývá k tomu, aby byly uznány a zhodnoceny stávající úspěšné iniciativy, například prostřednictvím udržitelných veřejných zakázek s tím, že by přístup k veřejným zakázkám byl podmíněn dodržováním podnikových systémů sociální odpovědnosti; oceňuje v tomto ohledu „Pakt udržitelnosti pro trvalé zlepšování pracovních práv a tovární bezpečnosti v odvětví konfekčních a pletených oděvů v Bangladéši“ (pakt udržitelnosti), který ve vztahu k monitorování představuje krok kupředu, vyzývá však zúčastněné subjekty, aby dosáhly plného souladu; důrazně žádá, aby Komise podnikla kroky k řešení nedostatků naznačovaných v hodnoticích zprávách;

3.  zdůrazňuje proto, že je nutno vypracovat přehled existujících opatření evropských podniků v oblasti sociální odpovědnosti, aby bylo možné účinněji identifikovat osvědčené postupy a přispět tak k vytvoření společného akčního rámce na evropské úrovni; připomíná v tomto smyslu, že soukromý sektor také zahájil řadu iniciativ s cílem zvýšit úroveň odpovědnosti v rámci dodavatelského řetězce;

4.  vyzývá Komisi, aby zohlednila zvláštní potřeby malých a středních podniků, které tvoří až 90 % podniků evropského oděvního průmyslu, a aby svůj přístup založila na zásadě rozšiřitelnosti se zvláštním zřetelem k jejich schopnosti dodržovat zásady sledovatelnosti a transparentnosti v souladu s pokyny OECD tak, aby malé a střední podniky nebyly nepřiměřeně zatěžovány; vybízí proto Komisi, aby zřídila zvláštní asistenční službu pro malé a střední podniky a aby je podporovala prostřednictvím programů na budování kapacit přizpůsobených jejich potřebám; domnívá se, že evropské malé a střední podniky a mikropodniky, které se do zavádění iniciativy zapojily, by také měly obdržet evropskou finanční podporu prostřednictvím programu COSME;

5.   zdůrazňuje, že je potřeba uplatnit integrovaný přístup k transparentnosti a sledovatelnosti, pokud jde o shromažďování údajů o lidských právech a sociální, environmentální a pracovní výkonnosti, a používat je v rámci celého dodavatelského řetězce se standardizovanou metodikou pro měření dopadu hodnotových řetězců oděvního odvětví na udržitelný rozvoj s cílem zvýšit soudržnost v hodnocení sociální odpovědnosti podniků a zároveň zohlednit rozmanitost subjektů vzhledem ke komplexnosti celého řetězce; naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby se neomezila pouze na prezentaci pracovního dokumentu útvarů; poukazuje na to, že hlavní oblasti dopadu jsou kromě pokynů OECD pokryty i dalšími iniciativami, jako jsou obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, francouzské právo v oblasti povinné náležité péče, zákon Spojeného království o zákazu otroctví a také některé iniciativy v rámci průmyslu, které by mohly posloužit jako základ pro takovou iniciativu;

6.  žádá Komisi, aby v tomto sdělení věnovala zvláštní pozornost otázkám přístupu ke spravedlnosti, opravných prostředků pro oběti a jejich rodiny a ochrany oznamovatelů;

7.  připomíná, že sledovatelnost a transparentnost dodavatelského řetězce může významně přispět k udržitelné změně, a uznává, že nedostatečný přístup k informacím je zásadní, pokud veřejnost nemá získat povědomí o porušování lidských práv; znovu proto upozorňuje na potřebu systémů náležité péče, které by pokryly celý dodavatelský řetězec a spojily každý produkt s příslušnými výrobci; vyzývá tudíž Komisi, aby realistickým a vyváženým způsobem zvýšila sledovatelnost a transparentnost dodavatelského řetězce v oděvním průmyslu tak, aby bylo možné při jejím provádění zohlednit rozmanitost subjektů v řetězci; doporučuje, aby byly spotřebitelům zpřístupňovány důvěryhodné, jasné a smysluplné informace o udržitelnosti;

8.  vyzývá Komisi, aby při nadcházejícím přezkumu nařízení o systému všeobecných celních preferencí (GSP) zavedla celní preference pro oděvy, které byly prokazatelně vyrobeny udržitelným způsobem; domnívá se, že by zboží mělo podléhat dobrovolné certifikaci udržitelného způsobu výroby a při jeho dovozu do EU by měly být předkládány odpovídající záruky; je přesvědčen, že by tak EU mohla podpořit úsilí soukromého sektoru o zajištění udržitelnost hodnotového řetězce oděvního průmyslu; domnívá se, že by toto uznávání mělo probíhat v souladu se stanovenými kritérii udržitelnosti a minimálními požadavky na systémy záruk nebo certifikací; domnívá se, že základem pro požadavky týkající se udržitelnosti by měly být mimo jiné mezinárodní úmluvy, například základní pracovní standardy Mezinárodní organizace práce (MOP) nebo Úmluva o biologické rozmanitosti; je dále přesvědčen, že by se tak posílila a podpořila výroba fair trade výrobků (jako jsou výrobky s certifikátem organizace pro mezinárodní sociální odpovědnost Social Accountability International (SAI) nebo výrobky v rámci standardu pro fair trade textil Fairtrade Textile Standard);

9.  zdůrazňuje, že vyjednávání EU o dohodách o volném obchodu, které zahrnují ambiciózní kapitoly o udržitelném rozvoji, představuje pro EU příležitost, jak napomoci lepšímu dodržování práv pracujících – zejména žen – a odstranění všech forem dětské a nucené práce; zdůrazňuje, že provádění dohod o volném obchodu umožňuje zejména rozvinout dialog mezi podniky a občanskou společností, pokud jde o dodavatelský řetězec v oděvním průmyslu, a může tak přispět ke zlepšení výrobních podmínek a bezpečnosti pracovníků;

10.  připomíná, že zavádění systémů, jako je zvláštní pobídkový režim EU pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+), prostřednictvím požadavku ratifikovat a provádět všech 27 úmluv by mohlo přispět ke zlepšení stavu práv pracujících, k posílení rovnosti žen a mužů a k odstranění dětské a nucené práce; zdůrazňuje v tomto smyslu, že je nutno pečlivě sledovat, jak dotčené státy provádějí systém GSP+ a zda dodržují úmluvy;

11.  vybízí EU a členské státy, aby pomocí iniciativy pro oděvní průmysl a dalších nástrojů obchodní politiky také spolu s partnerskými zeměmi v oděvním průmyslu prosazovaly účinné provádění standardů MOP týkajících se mezd a pracovní doby; vyzývá dále EU, aby poskytovala poradenství a podporu ohledně toho, jak zlepšit dodržování těchto standardů a zároveň napomáhat budování udržitelných podniků a zlepšovat možnosti udržitelného pracovního uplatnění;

12.  zdůrazňuje, že pakt udržitelnosti, jehož příprava byla zahájena po katastrofě v budově Rana Plaza, je přínosná evropská iniciativa, která by mohla sloužit jako základ pro plánování nových opatření v partnerství s třetími zeměmi za účelem plnění cílů spočívajících ve zlepšování pracovních podmínek, zdraví a bezpečnosti při práci v oděvním průmyslu;

13.  vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela a prohlubovala mezinárodní spolupráci s organizacemi jako je MOP, OECD či OSN, a to v zájmu prosazování větší odpovědnosti subjektů dodavatelského řetězce v textilním a oděvním průmyslu;

14.  vyzývá vlády dodavatelských zemí, aby se spolu se všemi zúčastněnými stranami zapojily do rozvíjení pracovních vztahů a kolektivního vyjednávání a aby zavázaly výrobce k zavedení jednoduše dostupných a účinných mechanismů pro řešení stížností, které podle mezinárodně uznávaných norem patří k hlavním zárukám řádného dodržování pracovních norem a lidských práv a doplňkových způsobů soudní nápravy v souladu s rámcem vypracovaným zvláštním představitelem OSN pro podnikání a lidská práva;

15.  vyzývá Komisi, aby dále prosazovala ratifikaci a provádění základních úmluv MOP a Agendy důstojné práce MOP; vyzývá za tímto účelem Komisi, aby podporovala MOP, místní vlády a organizace práce, jež poskytují pomoc při budování kapacit v pracovních vztazích, při vymáhání pracovních práv a pracovních právních předpisů, se zvláštním zaměřením na vymýcení dětské a nucené práce a prosazování nejvyšších standardů v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti;

16.  vybízí EU, aby zahájila a vedla dialog s některými třetími zeměmi s cílem napomoci ke zlepšení práv pracovníků a dodržování lidských práv v těchto zemích; vyzývá EU a členské státy, aby podpořily činnost OSN, včetně Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), a to pomocí přezkumu možnosti mezinárodní smlouvy, která by mimo jiné zvýšila účinnost sociální odpovědnosti podniků v oděvním průmyslu;

17.  doufá, že návrh Komise nalezne inspiraci v iniciativě „pakt udržitelnosti“, která byla zahájena v Bangladéši po zřícení budovy Rana Plaza;

18.  žádá o objasnění toho, jak by mohly být oděvy vyráběné ve vývozních zpracovatelských zónách s nízkou nebo neexistující ochranou pracovníků všeobecně identifikovány a vyloučeny z programu GSP+ v dané přijímající zemi;

19.  je přesvědčen, že veřejné zakázky jsou užitečným nástrojem pro podporu odpovědného oděvního průmyslu;

20.  poukazuje na to, že světový oděvní průmysl zaměstnává z velké části ženy – přibližně 85 % pracovníků v tomto odvětví tvoří ženy, které se často potýkají s obtížnými pracovními podmínkami a nízkými platy; vyzývá proto k začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do iniciativy EU pro oděvní průmysl, zvláště s cílem umožnit významný pokrok, pokud jde o rovnost v odměňování, rovnost žen a mužů, sociální a pracovní práva žen včetně ochrany mateřství a o účast žen v kolektivním vyjednávání;

21.  opakuje svůj požadavek, aby bylo pro každou nově vyjednanou dohodu provedeno posouzení dopadu na udržitelný rozvoj, a vyzývá ke shromažďování údajů rozdělených podle pohlaví;

22.  vyzývá Komisi, aby se spojila s nadnárodními společnostmi, prodejci a značkami a vybídla je, aby se zavázaly k vyšší sociální odpovědnosti podniků; očekává, že společnosti v EU zaručí plné dodržování základních pracovních standardů MOP v celých svých dodavatelských řetězcích v souladu s pokyny OECD pro nadnárodní podniky a s trojstrannou deklarací MOP o zásadách týkajících se nadnárodních podniků a sociální politiky; požaduje, aby se tyto společnosti zapojily do plodného dialogu s místními pracovníky a organizacemi; vyzývá Komisi, aby upřednostňovala výměnu osvědčených postupů;

23.  uznává, že je třeba celosvětově zajistit rovné podmínky s cílem chránit pracovníky před environmentálním a sociálním dumpingem; vyjadřuje důvěru v kapacitu EU, při zohlednění jejího kritického množství, být významným světovým hráčem a hybatelem změn; je přesvědčen, že porušování lidských a pracovních práv může zabránit pouze multilaterální rámec; vybízí proto Komisi, aby se na příštím zasedání ministrů Světové obchodní organizace spojila s mezinárodními partnery s cílem zahájit celosvětovou iniciativu.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

28.2.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

0

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Maria Arena, Tiziana Beghin, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Christofer Fjellner, Karoline Graswander-Hainz, Heidi Hautala, Bernd Lange, David Martin, Emmanuel Maurel, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Artis Pabriks, Franck Proust, Tokia Saïfi, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Hannu Takkula, Iuliu Winkler

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Reimer Böge, Klaus Buchner, Sergio Gutiérrez Prieto, Sander Loones, Georg Mayer, Fernando Ruas, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Pedro Silva Pereira

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jean-François Jalkh, Joëlle Mélin

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

32

+

ALDE

Marietje Schaake, Hannu Takkula

ECR

David Campbell Bannerman, Sander Loones, Emma McClarkin, Joachim Starbatty

EFDD

Tiziana Beghin

GUE/NGL

Anne-Marie Mineur, Helmut Scholz

PPE

Laima Liucija Andrikienė, Reimer Böge, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Christofer Fjellner, Artis Pabriks, Franck Proust, Fernando Ruas, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Tokia Saïfi, Adam Szejnfeld, Iuliu Winkler

S&D

Maria Arena, Karoline Graswander-Hainz, Sergio Gutiérrez Prieto, Bernd Lange, David Martin, Emmanuel Maurel, Sorin Moisă, Joachim Schuster, Pedro Silva Pereira

Verts/ALE

Klaus Buchner, Heidi Hautala

0

-

--

--

3

0

ENF

Jean-François Jalkh, Georg Mayer, Joëlle Mélin

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (10.2.2017)

pro Výbor pro rozvoj

o stěžejní iniciativě EU pro oděvní průmysl

(2016/2140(INI))

Navrhovatel: Jean Lambert

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že na celém světě pracuje v textilním a oděvním průmyslu 60 milionů osob a že toto odvětví vytváří mnoho pracovních míst, zejména v rozvíjejících se zemích;

B.  vzhledem k tomu, že toto odvětví je mimořádně úzce mezinárodně propojeno, a dodavatelské řetězce jsou tudíž obzvlášť složité, v důsledku čehož vnitrostátní izolované iniciativy rychle dosáhnou svých mezí;

C.  vzhledem k tomu, že výrobci textilu v rozvíjejících se zemích jsou neustále vystavováni agresivním nákupním praktikám mezinárodního velko- i maloobchodu, což je rovněž důsledkem tvrdé celosvětové hospodářské soutěže;

D.  vzhledem k tomu, že rozsah podnikatelského vlivu je omezený, zejména při vykonávání úkolů pro suverénní státy, a vlády vyrábějících zemí by tudíž měly vytvářet hospodářské a právní rámcové podmínky k plnění své kontrolní funkce;

E.  vzhledem k tomu, že mezinárodní smlouvy jsou zásadní součástí boje proti zneužívání pracovní a sociální ochrany v třetích zemích a že od společností se vyžaduje, aby při své podnikatelské činnosti tyto zásady dodržovaly;

1.  konstatuje, že oděvní průmysl je jedním z nejméně jistých odvětví jak v rámci Evropy, tak mimo ni a často v něm panují nevhodné pracovní podmínky, zejména co se týče ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků; vyzývá k tomu, aby se ratifikace úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP), tripartitní deklarace MOP o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku a agenda důstojné práce a jejich provádění ze strany zúčastněných zemí staly základem stěžejní iniciativy; zdůrazňuje, že je důležité zaměřit se na nejzranitelnější osoby, které jsou nejvíce vystaveny vykořisťování, především děti a ženy;

2.  odsuzuje veškeré případy dětské práce a vyzývá EU a její členské státy, aby učinily vše, co je v jejich silách, pro úplné zastavení dovozu oděvů vyrobených s využitím dětské práce na jednotný evropský trh; v této souvislosti zdůrazňuje důležitost rejstříku zodpovědných dodavatelů; odsuzuje nekalé praktiky některých subdodavatelů, kteří uplatňují nižší a nezákonné pracovní normy, a zároveň na tyto praktiky upozorňuje; považuje za zásadní, aby zúčastněné země zaručily ratifikaci a provádění úmluv MOP č. 182 o nejhorších formách dětské práce a č. 138 o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání; vyzývá Komisi, aby se poučila ze zkušeností Mezinárodního programu pro odstranění dětské práce a Celosvětové aliance pro odstranění nucené práce, moderního otroctví, obchodování s lidmi a dětské práce;

3.  konstatuje, že oděvní průmysl vytváří pracovní místa pro celou škálu dovedností, od zaměstnání pro pracovníky s nízkou kvalifikací až po vysoce specializované pracovní pozice;

4.  domnívá se, že dobrovolné iniciativy prosazující přijetí ekologického, etického a udržitelného přístupu pozitivně přispívají textilnímu průmyslu; konstatuje nicméně, že samy o sobě otázku základních pracovních práv, včetně ochrany pracovníků, svobody sdružování, kolektivního vyjednávání, a další otázky, jako je dětská práce, zdraví a bezpečnost, mzdy, sociální zabezpečení a pracovní doba, dostatečně řešit nedokážou; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby dotčené země zavedly a prosadily regulační opatření, kterými se zajistí, aby byla dodržována pracovní práva v celém dodavatelském řetězci, a že je rovněž nutné posílit správu služeb zaměstnanosti a systémy inspekce práce a zavést mechanismy pro uplatňování a řešení stížností; upozorňuje na to, že důležité zajistit, aby byly vnitrostátní právní a správní předpisy v souladu se základními úmluvami MOP;

5.  konstatuje, že cena je nadále určujícím hlediskem při nákupních zvyklostech značek a maloobchodníků, a to často na úkor dobrých životních podmínek zaměstnanců a důstojných mezd; vyzývá EU, aby společně s relevantními zúčastněnými stranami prosazovala úspěšné sociální partnerství a podporovala zúčastněné strany při rozvoji a provádění mechanismů stanovování mezd v souladu s příslušnými úmluvami MOP, především v zemích, kde chybí přiměřené právní předpisy; zdůrazňuje, že pracovníkům je třeba zaručit pravidelné a přiměřené mzdy, které jim a jejich rodinám umožní naplnit základní potřeby, aniž by museli pravidelně pracovat přesčas; upozorňuje na to, že jsou zapotřebí kolektivní smlouvy, aby bylo možné předcházet nekalé soutěži v souvislosti se mzdovými náklady, rovněž zvýšit povědomí spotřebitelů o možných důsledcích poptávky po stále nižších cenách;

6.  zdůrazňuje, že vlády vyrábějících zemí musí být schopny zavést mezinárodní normy a příslušné právní předpisy, neboť jsou nezbytnými partnery v sociálním dialogu a ve snahách o zlepšení, jež jsou předmětem stěžejní iniciativy;

7.  vyzdvihuje iniciativu EU zaměřenou na oděvní průmysl a na podporu odborné přípravy a celoživotního učení, včetně vzdělávání podnikatelů, která přispívá k hospodářskému a sociálnímu rozvoji; podporuje veškeré iniciativy usilující o zvýšení povědomí o základních pracovních právech a mechanismech právní pomoci pro osoby, jejichž práva byla porušena, a iniciativy zaměřené na přípravu pracovníků a zaměstnavatelů, pokud jde o sociální dialog a kolektivní vyjednávání; podtrhuje, že iniciativy by měly přispět ke zlepšení postavení žen, které v oděvním průmyslu představují většinu pracovní síly, a přesto jsou zdaleka nedostatečně zastoupeny na kvalifikovanějších a vyšších řídicích místech; domnívá se proto, že iniciativy by měly aktivně prosazovat nediskriminaci a rovnost žen a mužů, a to i pokud jde o odměny, a měly by posilovat roli žen ve společnostech třetích zemí, z čehož by měly užitek jak širší rodiny, tak i celá společnost;

8.  má za to, že Komise již podnikla první kroky správným směrem, pokud jde o cíle, které v rámci stěžejní iniciativy navrhla, a to včetně zvyšování povědomí mezi spotřebiteli a podpory rozvíjejících se zemí při schvalování a provádění mezinárodních norem v oblasti práce a životního prostředí; vyjadřuje nicméně politování nad stávajícím přístupem a cíli Komise, jež jsou uvedeny ve zprávě z konference na vysoké úrovni o odpovědném řízení dodavatelského řetězce v oděvním průmyslu ze dne 25. dubna 2016 a které nejsou dostatečně jednoznačné ani ambiciózní na to, aby podmínky v oděvním průmyslu konkrétním způsobem zlepšily; konstatuje, že předběžná zjištění studie o dodavatelských řetězcích v oděvním průmyslu, kterou zadala Komise, odhalila hlavní nedostatky v oblasti rovnosti žen a mužů, práv pracovníků, životního prostředí a transparentnosti dodavatelských řetězců; vyzývá Komisi, aby co nejdříve tuto zprávu i se zjištěnými nedostatky zveřejnila a aby předložila konkrétní návrhy k řešení těchto nedostatků;

9.  naléhavě vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila stěžejní iniciativu EU týkající se zodpovědného řízení dodavatelského řetězce v oděvním průmyslu, přislíbenou v rámci Evropského roku pro rozvoj 2015, jež by měla zohlednit stávající vnitrostátní iniciativy, například ty v Německu a Nizozemsku; je přesvědčen, že EU je schopna a povinna být celosvětovým podporovatelem odpovědnosti v dodavatelském řetězci, a to v reakci na tragické události, jako bylo zhroucení budovy Rana Plaza v Bangladéši, a také vzhledem k nebývalému zájmu občanů EU;

10.  je přesvědčen, že veškeré kroky vyplývající ze stěžejní iniciativy by měly pomoci posílit další mnohostranné iniciativy, jako je například program MOP/IFC pro lepší práci, který propojuje tripartitní přístup s dodržováním předpisů ze strany továren a s vytvářením dialogu mezi pracovníky a vedením na vnitrostátní úrovni, nebo ACCORD, který vznikl v Bangladéši, je právně závazný, zahrnuje odbory a zaručuje nejen inspekce továren, nýbrž i nápravu;

11.  vyzývá Komisi, aby vydala zprávu, v níž zmapuje současné iniciativy a jejich přínos ke zlepšení podmínek pracovníků v oděvním průmyslu;

12.  poukazuje na to, že organizace pracovníků a sdružení zaměstnavatelů jsou důležitými partnery při sociálním dialogu a kolektivním vyjednávání a měly by se podporovat; zdůrazňuje, že nezávislé reprezentativní organizace pracovníků musí mít možnost působit nezávisle a svobodně, aby mohly prosazovat a chránit práva pracovníků, zejména v oblasti ochrany jejich zdraví a bezpečnosti při práci; upozorňuje na to, že v tomto ohledu je důležité, aby měly tyto organizace přístup do továren / podniků, aby mohly vzdělávat pracovníky ohledně práv a bezpečnosti; poukazuje na to, že veškeré kroky plynoucí z iniciativ týkajících se oděvního průmyslu by měly posilovat základní práva pracovníků a prosazovat ratifikaci a provádění úmluv MOP, zejména čísel 87 a 98, a že zástupci pracovníků by měli být začleněni do postupů hloubkových kontrol prováděných na úrovni společností;

13.  je přesvědčen, že nezbytnou podmínkou sociální odpovědnosti podniků je dodržování platných právních předpisů a kolektivních pracovních dohod; dále se domnívá, že sociálně odpovědné chování nutně zahrnuje řádné vztahy s odborovými svazy, zejména pokud jde o dodržování odborových práv a pravidelné informování pracovníků a sdružení, která je zastupují;

14.  zdůrazňuje rovněž nutnost posílit budování kapacit struktur právního státu ve vyrábějících zemích, což by mělo být důsledně podporováno a vyžadováno v rámci evropské rozvojové a zahraniční politiky;

15.  domnívá se, že ochranu zdraví a bezpečnosti pro všechny pracovníky by měly zaručovat mezinárodní normy, prováděné vnitrostátní předpisy a kolektivní vyjednávání, a to na všech úrovních (na úrovni továren, na místní, národní i mezinárodní úrovni), a také politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na úrovni továren / podniků a akční plány vypracované písemně, prováděné a monitorované se zapojením pracovníků a jejich zástupců;

16.  domnívá se, že všechny iniciativy EU týkající se oděvního průmyslu by měly uznat, že EU představuje vhodnou úroveň pro podporu a další rozvoj obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokynů OECD pro nadnárodní podniky, podle kterých podniky nesou odpovědnost v rámci svého dodavatelského řetězce; konstatuje, že podniky by měly vypracovat postupy, které by jim umožňovaly zjišťovat a zmírňovat dopad jejich podnikatelských činností na lidská práva a pracovní podmínky; navrhuje, aby se normy přizpůsobily zvláštnostem malých a středních podniků (MSP);

17.  uznává, že stávající úsilí v oblasti vedení a odborné přípravy pracovníků, pokud jde o zdraví a bezpečnost, pracovní právo a rovné postavení žen a mužů, je naprosto zásadní pro zlepšení práv pracovníků, a vyzývá k tomu, aby byla v rámci stěžejní iniciativy vytvořena vyhrazená platforma pro sdílení osvědčených postupů v oblasti vedení a odborné přípravy pracovníků, se zvláštním zaměřením na pozice středního managementu;

18.  vybízí EU, aby podporovala rozvíjející se země při přijímání a provádění mezinárodních norem a úmluv; vyzývá Komisi, aby ratifikaci základních norem MOP, inspekce týkající se zdraví a bezpečnosti a svobodu sdružování začleňovala i nadále do rozhovorů, které vede se zeměmi napojenými na globální dodavatelský řetězec oděvního průmyslu, o pokračování preferenčních obchodních režimů a aby v rámci všeobecného systému preferencí posílila úmluvy týkající se lidských a pracovních práv a životního prostředí; domnívá se, že EU by měla do svých obchodních dohod začleňovat ustanovení ke zlepšení života pracovníků, a zdůrazňuje, že jak do dvoustranných, tak i do mnohostranných obchodních dohod je nutné zahrnout doložku na podporu ratifikace a provádění úmluv MOP a agendy důstojné práce;

19.  zdůrazňuje, že nezávislé inspekce práce jsou důležité pro včasné varování a prevenci a rovněž při prosazování vnitrostátních pravidel a předpisů v oblasti zdraví a bezpečnosti na pracovišti, avšak konstatuje, že faktory, jako je nadměrná auditní činnost, mohou oslabit jejich účinnost a že audity odrážejí situaci platnou pouze v době, kdy jsou prováděny; je přesvědčen, že v zájmu odhalení zneužívání je důležité ratifikovat a provést úmluvu MOP č. 81; doporučuje další výzkum ohledně způsobů zlepšení auditů a kontrol, jako je např. sbližování auditních standardů a metod a vysílání vždy jiných inspektorů práce, což může vést k přísnějším normám, a to zejména v zemích, které se potýkají s korupčními problémy; zdůrazňuje, že je důležité patřičným způsobem nabírat inspektory práce a poskytovat jim (jak těm novým, tak i stávajícím) odbornou přípravu v oblasti mezinárodních úmluv a norem, místních pracovněprávních předpisů a vhodných inspekčních technik; vyzývá EU, aby nadále finančně i technicky podporovala vznik inspektorátů práce v rozvíjejících se zemích v souladu s příslušnými normami MOP, především v rámci svých rozvojových fondů;

20.  konstatuje, že od vzestupu sociálních auditů v oděvním a obuvnickém dodavatelském řetězci před více než dvaceti let se dramaticky zvýšil počet standardů a metod sociálních auditů, přičemž mezi některými jsou pouze minimální rozdíly, a že jelikož značky a maloobchodníci uplatňují každý své vlastní, poněkud odlišné standardy, výrobci vyčleňují cenné zdroje na řízení neustálého proudu auditů; doporučuje proto urychlit a podporovat ve spolupráci se zúčastněnými stranami stávající snahy odvětví o sblížení auditních standardů a metod;

21.  domnívá se, že odpovědnost by se měla rozšířit na celý dodavatelský řetězec, včetně subdodavatelů, a oceňuje stávající úsilí tímto směrem; domnívá se nicméně, že EU má nejlepší předpoklady k vymezení společného rámce, kterým by se stanovila právní povinnost vyžadující, aby oděvní společnosti z EU, které zadávají výrobu do třetích zemí, věnovaly náležitou péči lidským právům, a rovněž závazná opatření pro zajištění sledovatelnosti a transparentnosti, která by společnostem, jež si přejí působit na evropském trhu, ukládala povinnost poskytovat informace o celém dodavatelském řetězci jejich výrobků; doporučuje, aby dobrovolné iniciativy na národní, evropské a mezinárodní úrovni doplnilo a podpořilo nařízení vymezené ve spolupráci s místními a světovými odborovými svazy;

22.  připomíná, že sledovatelnost a transparentnost dodavatelského řetězce jsou klíčem k dosažení udržitelné změny; je přesvědčen, že hlavní překážkou, která znemožňuje skoncovat s porušováním lidských, sociálních a pracovních práv v globálním dodavatelském řetězci, je často nedostatečný přístup k informacím týkajícím se oděvního průmyslu a že je nezbytné zavést systém podávání informací propojující všechny účastníky v rámci globálního řetězce jednotlivých produktů, od místa výroby až po maloobchodníky; vyzývá EU, aby podpořila vytvoření společného rámce pro sběr údajů o sociální, environmentální a pracovní výkonnosti;

23.  domnívá se, že pro zajištění důstojných pracovních podmínek je klíčové poskytovat informace spotřebitelům, jak se ukázalo i v případě zhroucení budovy Rana Plaza; žádá, aby byly spotřebitelům poskytovány jasné a důvěryhodné informace o udržitelnosti v oděvním průmyslu, o původu výrobků a o rozsahu, v jakém jsou dodržována práva pracovníků; doporučuje, aby byly informace nashromážděné jako výsledek činnosti EU zveřejňovány a vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily zřízení veřejné internetové databáze s veškerými relevantními údaji, které se týkají všech subjektů zahrnutých do dodavatelského řetězce;

24.  upozorňuje na to, že je zapotřebí zajistit v oděvním průmyslu povědomí o sociální odpovědnosti podniků, včetně takových oblastí, jako je kvalita práce, organizace práce, rovné příležitosti a rovnocenné odměňování, sociální začleňování, opatření proti diskriminaci, rozvoj celoživotního vzdělávání a odborné přípravy; vyzývá Komisi, aby předložila návrh na sblížení požadavků v oblasti sociální odpovědnosti podniků, který by zahrnoval rámec pro podávání zpráv o sociálních záležitostech a který by se zaměřil i na to, aby podniky a řídicí pracovníci převzali odpovědnost za následky zneužívání či přestupky, a aby stanovila rámec pro evropské dohody o sociální odpovědnosti podniků; zdůrazňuje, že sociální odpovědnost podniků by měla prosazovat projekty podporující posun směrem k udržitelnému hospodářství; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytovaly pobídky vybízející podniky z EU k přijetí závazků v oblasti sociální odpovědnosti a náležité péče podniků; poznamenává, že náležitá péče zahrnuje přijímání proaktivních opatření k odhalování veškerých případů porušování lidských, pracovních a environmentálních práv v rámci celého dodavatelského řetězce a k předcházení těmto případům;

25.  vyzývá k intenzivnějšímu zvyšování povědomí mezi evropskými spotřebiteli o výrobě textilních produktů; za tímto účelem navrhuje, aby byly v rámci celé EU stanoveny normy pro označování „spravedlivých oděvů“ (fair clothing), které budou přístupné jak pro nadnárodní společnosti, tak i pro MSP, budou známkou toho, že byly dodrženy spravedlivé pracovní podmínky, a díky nimž budou mít spotřebitelé při nakupování možnost činit informovaná rozhodnutí;

26.  zdůrazňuje, že také pracovní podmínky v oděvním průmyslu v některých členských státech EU byly opakovaně shledány nejistými, pokud jde o otázky zdraví a bezpečnosti, mezd, sociálního zabezpečení a pracovní doby; požaduje proto, aby byly v rámci EU vytvořeny účinné a dobře zacílené iniciativy usilující o zlepšení situace v oděvním průmyslu a o zvýšení zaměstnanosti v členských státech;

27.  domnívá se, že nedostatečné dodržování mezinárodních sociálních norem v oděvním průmyslu představuje svým způsobem sociální a environmentální dumping, který poškozuje podniky i zaměstnance; poukazuje na to, že nedodržování přísných ustanovení týkajících se životního prostředí ze strany evropských podniků ve třetích zemích musí být postaveno na stejnou úroveň jako nedodržování práv zaměstnanců, neboť ohrožuje zdraví pracujících, ničí venkovské a rybářské oblasti a připravuje místní obyvatelstvo o šanci na rozvoj;

28.  blahopřeje Komisi k tomu, že přispěla na fond Zero Vision Fund, a podporuje další investice do zlepšování bezpečnosti pracovníků; konstatuje nicméně, že zmíněný fond a ani většina stávajících iniciativ dostatečně neřeší otázku spravedlivých mezd, práva sdružovat se nebo diskriminace na pracovišti;

29.  požaduje vnitrostátní a evropské iniciativy, které budou podněcovat spotřebitele, aby nakupovali místní výrobky;

30.  je přesvědčen, že odpovědné řízení globálního dodavatelského řetězce v oděvním průmyslu může přispět k hospodářskému růstu, tvorbě důstojných pracovních míst, snížení chudoby, posílení lidských a pracovních práv a k přechodu od neformální k formální ekonomice; poukazuje nicméně na situaci vývozních zpracovatelských zón, na něž se v některých zemích nevztahují místní pracovněprávní předpisy, v nichž je zakázána činnost odborů a pracovníci, kteří zde zpochybní dodržování norem MOP, nemají k dispozici zákonné opravné prostředky; požaduje větší transparentnost vývozních zpracovatelských zón prostřednictvím monitorování a podávání zpráv;

31.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byl oděvní průmysl v členských státech založen na inovacích a výrobcích s vyšší přidanou hodnotou; vyzývá Komisi, aby poskytovala finanční podporu a zjednodušila financování v rámci programů EU pro malé a střední podniky působící v oděvním průmyslu a rovněž aby podporovala výzkum materiálů;

32.  podporuje MSP působící v členských státech a významně přispívající k zachování a obohacování evropského kulturního dědictví v oděvním průmyslu.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

6.2.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Brando Benifei, Enrique Calvet Chambon, Lampros Fountoulis, Marian Harkin, Rina Ronja Kari, Ádám Kósa, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Thomas Mann, Anthea McIntyre, Elisabeth Morin-Chartier, Marek Plura, Sofia Ribeiro, Robert Rochefort, Maria João Rodrigues, Anne Sander, Sven Schulze, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Yana Toom, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog, Renate Weber, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Georges Bach, Mircea Diaconu, Sergio Gutiérrez Prieto, Krzysztof Hetman, Dieter-Lebrecht Koch, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Alex Mayer, Csaba Sógor, Helga Stevens, Neoklis Sylikiotis, Flavio Zanonato

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Clara Eugenia Aguilera García, Jakop Dalunde, Ulrike Rodust, Marc Tarabella, Miguel Viegas, Daniele Viotti


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

21.3.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

14

2

8

Členové přítomní při konečném hlasování

Raymond Finch, Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Maria Heubuch, György Hölvényi, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Maurice Ponga, Lola Sánchez Caldentey, Eleni Theocharous, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská, Željana Zovko

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Cécile Kashetu Kyenge, Florent Marcellesi, Louis Michel, Jan Zahradil

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Tania González Peñas, Martina Werner


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

14

+

ALDE

Louis Michel, Paavo Väyrynen

ECR

Eleni Theocharous

GUE/NGL

Tania González Peñas, Lola Sánchez Caldentey

S&D

Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Cécile Kashetu Kyenge, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Martina Werner

Verts/ALE

Maria Heubuch, Florent Marcellesi

2

-

ECR

Jan Zahradil

EFDD

Raymond Finch

8

0

PPE

Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, György Hölvényi, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Maurice Ponga, Bogdan Brunon Wenta, Željana Zovko, Anna Záborská

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 12. dubna 2017Právní upozornění