Postup : 2016/2243(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0176/2017

Předložené texty :

A8-0176/2017

Rozpravy :

PV 16/05/2017 - 16
CRE 16/05/2017 - 16

Hlasování :

PV 17/05/2017 - 10.3

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0211

ZPRÁVA     
PDF 674kWORD 83k
28. duben 2017
PE 597.523v02-00 A8-0176/2017

k finančním technologiím („fintech“): vliv technologií na budoucnost finančnictví

(2016/2243(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodajka: Cora van Nieuwenhuizen

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k finančním technologiím („fintech“): vliv technologií na budoucnost finančnictví

(2016/2243(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o virtuálních měnách(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o přístupu malých a středních podniků k financování a o větší rozmanitosti financování malých a středních podniků v rámci unie kapitálových trhů(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o zelené knize o retailových finančních službách(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 s názvem „Unie kapitálových trhů – urychlení reforem“ (COM(2016)0601),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. května 2016 o skupinovém financování v unii kapitálových trhů EU (SWD(2016)0154),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2017 s názvem „Budování evropské ekonomiky založené na datech“ (COM(2017)0009),

–  s ohledem na zprávu evropských orgánů dohledu ze dne 16. prosince 2016 o automatizaci v oblasti finančního poradenství,

–  s ohledem na diskusní dokument evropských orgánů dohledu ze dne 19. prosince 2016 o využívání dat velkého objemu ze strany finančních institucí (JC 2016 86),

–  s ohledem na stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 26. února 2015 ke skupinovému financování založenému na úvěrech (EBA/Op/2015/03),

–  s ohledem na diskusní dokument Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 4. května 2016 o inovativním využívání údajů o spotřebitelích ze strany finančních institucí (EBA/DP/2016/01),

–  s ohledem na stanovisko Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ze dne 18. prosince 2014 ke skupinovému financování založenému na investicích (ESMA/2014/1378),

–  s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ze dne 7. ledna 2017 o technologii distribuované účetní knihy uplatněné na trhy s cennými papíry,

–  s ohledem na zprávu Společného výboru evropských orgánů dohledu ze dne 7. září 2016 o rizicích a zranitelných místech finančního systému EU,

–  s ohledem na přehled ukazatelů rizik Evropského orgánu pro bankovnictví, založeného na údajích z třetího čtvrtletí roku 2016,

–  s ohledem na přehled ukazatelů rizik Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) z března 2016,

–  s ohledem na pátou zprávu EIOPA o spotřebitelských trendech ze dne 16. prosince 2016 (EIOPA-BoS-16-239),

–  s ohledem na přehled ukazatelů rizik Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ze čtvrtého čtvrtletí roku 2016,

–  s ohledem na dokument Evropské centrální banky č. 172 z dubna 2016 s názvem „Distributed ledger technologies in securities post-trading: Revolution or evolution?“(Technologie distribuované účetní knihy v oblasti poobchodních služeb pro transakce s cennými papíry: revoluce, nebo evoluce?),

–  s ohledem na zprávu Výboru pro platební a tržní infrastrukturu z února 2017 s názvem „Distributed ledger technology in payment, clearing and settlement: An analytical framework“ (Technologie distribuované účetní knihy v oblasti plateb, zúčtování a vypořádání: analytický rámec),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0176/2017),

A.  vzhledem k tomu, že finanční technologie („fintech“) je třeba chápat jako financování zpřístupněné či poskytované prostřednictvím nových technologií, které se dotýká celého finančního sektoru a všech jeho složek, od bankovnictví po pojišťovnictví, penzijní fondy, investiční poradenství, platební služby a infrastrukturu trhu;

B.  vzhledem k tomu, že finanční služby se vždy opíraly o technologii a vyvíjely se souběžně s technologickými inovacemi;

C.  vzhledem k tomu, že do odvětví finančních technologií se může řadit jakýkoli aktér nehledě na typ právního subjektu; vzhledem k tomu, že hodnotový řetězec v oblasti finančních služeb zahrnuje stále více alternativní aktéry, jako jsou začínající podniky (startupy) a technologičtí obři; vzhledem k tomu, že výraz „fintech“ tedy zahrnuje širokou škálu podniků a služeb, které se navzájem značně liší, přinášejí různé problémy a musí se odlišovat i jejich regulační režim;

D.  vzhledem k tomu, že za rozsáhlým vývojem finančních technologií stojí nové technologie, jako například aplikace technologie distribuované účetní knihy (DLT), inovativní platby, robotické poradenství, data velkého objemu, používání cloud computingu, inovativní řešení onboardingu/identifikace zákazníků, platformy pro skupinové financování a řada dalších;

E.  vzhledem k tomu, že investice do aplikací finančních technologií činí miliardy eur a každoročně se zvyšují;

F.  vzhledem k tomu, že aplikace technologií se sice vyvíjejí různým tempem a rozsah a dopad jejich vývoje zůstávají nejisté, mají potenciál přeměnit finanční sektor velmi zásadním způsobem; vzhledem k tomu, že některé fintech aplikace by jednou mohly nabýt systémového významu;

G.  vzhledem k tomu, že vývoj finančních technologií by měl přispět k rozvoji a konkurenceschopnosti evropského finančního systému a hospodářství a rovněž k dobrým životním podmínkám evropských občanů a zároveň by měl podpořit finanční stabilitu a zachovat nejvyšší úroveň ochrany spotřebitele;

H.  vzhledem k tomu, že finanční technologie mohou znamenat významné přínosy, jako jsou rychlejší, levnější, přizpůsobenější, inkluzivnější, odolnější, transparentnější a lepší finanční služby pro spotřebitele a podniky, a mohou vytvořit řadu nových obchodních příležitostí pro evropské podnikatele; vzhledem k tomu, že v oblasti retailových finančních služeb jsou zkušenosti spotřebitelů motivační silou pro subjekty trhu; vzhledem k tomu, že pokrok a inovace ve finančním sektoru by neměly vylučovat hotovost jako platební prostředek;

I.  vzhledem k tomu, že vývoj nových finančních služeb a digitalizace stávajících služeb změní pro odvětví finančních služeb dynamiku trhu tím, že pro aktéry a mezi nimi zavedou nové formy soutěže, inovací, partnerství a outsourcingu;

J.  vzhledem k tomu, že základními předpoklady pro posílení finančních technologií v Evropě a pro zaručení spolupráce mezi všemi aktéry jsou prosazení spravedlivé hospodářské soutěže, odstranění případných ekonomických rent a vytvoření rovných podmínek pro finanční služby v EU;

K.  vzhledem k tomu, že z ekonomického výzkumu vyplývá, že nákladová účinnost finančního systému by mohla vést k nižším spotřebitelským cenám za retailové finanční produkty a služby; vzhledem k tomu, že fintech mohou k tomuto cenovému poklesu přispět;

L.  vzhledem k tomu, že řešení v oblasti finančních technologií mohou zlepšit přístup ke kapitálu, především pro malé a střední podniky, prostřednictvím přeshraničních finančních služeb a alternativních způsobů poskytování půjček a investování, jako je skupinové financování a přímé úvěrování, a tím posílit unii kapitálových trhů;

M.  vzhledem k tomu, že vývoj finančních technologií může rovněž usnadnit přeshraniční finanční toky a integraci kapitálových trhů v Evropě, a tím podnítit přeshraniční obchod a umožnit dokončení unie kapitálových trhů;

N.  vzhledem k tomu, že vývoj finančních technologií, především v oblasti vnitrostátních a přeshraničních plateb, může také napomoci dalšímu rozvoji jednotného trhu zboží a služeb a usnadnit dosažení cílů „5x5“ skupin G20 a G8 spočívajících ve snížení nákladů spojených s remitencemi;

O.  vzhledem k tomu, že finanční technologie mohou sloužit jako účinný nástroj k finančnímu začlenění, neboť zpřístupní na míru uzpůsobené finanční služby těm, pro které byly dříve nedostupné, a tím přispějí k inkluzivnějšímu růstu; vzhledem k tomu, že v zájmu skutečného finančního začlenění prostřednictvím fintech je nutné řešit otázky spojené s finančním vzděláváním a digitálními schopnostmi, které jsou pro evropské občany problematické;

P.  vzhledem k tomu, že právní předpisy, regulace a dohled se musí přizpůsobit inovacím a dosáhnout správné rovnováhy mezi pobídkami pro inovativní spotřebitele a ochranou a finanční stabilitou investorů; vzhledem k tomu, že finanční technologie vyžadují větší rovnováhu mezi „regulováním instituce“ a „regulováním činnosti“; vzhledem k tomu, že složité vzájemné vztahy finančních technologií a stávající regulace mohou vést k nesouladům, neboť společnosti a poskytovatelé služeb jsou regulováni různým způsobem, a to i pokud provádějí v podstatě totožné činnosti, a některé činnosti nejsou ve stávajících předpisech a v nich uvedených definicích či rozsahu činností řádně zachyceny; vzhledem k tomu, že stávající rámec ochrany spotřebitelů a investorů v EU se nezabývá odpovídajícím způsobem inovacemi v oblasti finančních technologií;

Q.  vzhledem k tomu, že evropské orgány dohledu začaly rozpoznávat možná rizika a přínosy inovativních finančních technologií; vzhledem k tomu, že vnitrostátní příslušné orgány tento technologický vývoj sledují a vypracovaly různé přístupy; vzhledem k tomu, že vývoj ekosystému finančních technologií v Evropě narušují rozdílné předpisy v členských státech a nedostatečná spolupráce mezi trhy; zastává názor, že pro vývoj silného ekosystému finančních technologií v Evropě je důležité rozhodné opatření EU, jehož účelem bude podpořit jednotný přístup k finančním technologiím;

R.  vzhledem k tomu, že finanční technologie mohou přispět ke snížení rizik ve finančním systému prostřednictvím decentralizace a dekoncentrace rizik, rychlejšího zúčtování a vypořádání hotovostních plateb a obchodů s cennými papíry a lepší správy zajištění a kapitálové optimalizace;

S.  vzhledem k tomu, že lze očekávat, že některé z nejvýznamnějších dopadů finančních technologií zasáhnou poobchodní hodnotový řetězec, který zahrnuje služby, jako je zúčtování, správa aktiv a podávání zpráv regulačním orgánům, v kterých by technologie jako technologie distribuované účetní knihy mohly mít potenciál pro změnu uspořádání celého odvětví; vzhledem k tomu, že v tomto hodnotovém řetězci by se někteří zprostředkovatelé, například uschovatelé, hlavní smluvní partneři a střediska evidence cenných papírů, mohli stát v dlouhodobém výhledu nadbytečnými, zatímco některé jiné funkce budou muset vykonávat nezávislé a regulované subjekty;

T.  vzhledem k tomu, že regulační technologie („regtech“) mohou znamenat značný přínos pro finanční instituce a orgány dohledu, neboť umožňují použití nových technologií k plnění regulačních požadavků a požadavků na dodržování předpisů transparentnějším a účinnějším způsobem v reálném čase;

U.  vzhledem k tomu, že pojmem „insurtech“ se rozumí pojištění zpřístupněné či poskytované díky novým technologiím, jako je robotické poradenství, posouzení rizika a data velkého objemu, ale také díky pojištění proti novým rizikům, např. kybernetickým útokům;

V.  vzhledem k tomu, že v zájmu posílení finančních inovací v Evropě a především v zájmu rychlého rozvoje začínajících podniků je naléhavě nutné zlepšit přístup k financování pro společnosti vyvíjející produkty a služby finančních technologií a pro inovativní obchodní partnery, kteří jim dodávají technologický materiál potřebný k poskytování těchto produktů a služeb; vzhledem k tomu, že v tomto kontextu jsou pro posílení dynamického ekosystému finančních technologií v Evropě klíčové dostupnost rizikového kapitálu jako zdroje financování a přítomnost silného technologického sektoru;

W.  vzhledem k tomu, že kybernetické útoky stále více ohrožují celou digitální infrastrukturu, a tím pádem i finanční infrastrukturu; vzhledem k tomu, že finanční sektor je riziku útoků vystaven třikrát více než jakýkoli jiný sektor; vzhledem k tomu, že bezpečnost, spolehlivost a kontinuita služeb jsou zásadními předpoklady k tomu, aby byla zaručena důvěra veřejnosti v tento sektor; vzhledem k tomu, že vůči podobným útokům či krádežím totožnosti jsou velmi zranitelní rovněž maloobchodní spotřebitelé;

X.  vzhledem k tomu, že nedílnou součástí služeb finančních technologií jsou propojená zařízení; vzhledem k tomu, že internet věcí je mimořádně zranitelný vůči kybernetickým útokům, a proto představuje zvláštní výzvu z hlediska kybernetické bezpečnosti; vzhledem k tomu, že propojený systém je pouze tak bezpečný jako jeho nejslabší článek;

Y.  vzhledem k tomu, že i s výskytem nových finančních technologií se spotřebitelé a investoři potřebují nadále spoléhat na vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a investorů, ochrany údajů a práv na soukromí a právní odpovědnosti ze strany poskytovatelů finančních služeb;

Z.  vzhledem k tomu, že na podporu finančních technologií je důležité vytvořit soudržný a podpůrný regulační rámec a konkurenční prostředí, které umožní, aby se finanční technologie rozvíjely a aby využívaly různé inovativní nástroje s jednoduchým rozhraním určené k bezpečnému šifrování a ověřování totožnosti a pravosti on-line;

AA.  vzhledem k tomu, že automatizace ve finančním sektoru může stejně jako v jiných odvětvích narušit existující vzorce zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že odborná příprava v oblasti zlepšování a zvyšování dovedností se bude muset stát jádrem jakékoli evropské strategie pro finanční technologie;

BB.  vzhledem k tomu, že z důvodu síťových efektů je struktura trhu v mnoha oblastech digitální ekonomiky zaměřena na malý počet účastníků trhu, což přináší výzvy v oblasti práva hospodářské soutěže a antimonopolního práva;

Vymezení rámce EU pro fintech

1.  vítá nový vývoj v oblasti finančních technologií a vyzývá Komisi, aby pro finanční technologie vypracovala komplexní akční plán v rámci strategií unie kapitálových trhů a jednotného digitálního trhu, jenž může celkově přispět k dosažení účinného, konkurenceschopného, hlubšího, integrovanějšího a stabilního udržitelného evropského finančního systému, poskytnout dlouhodobé přínosy reálné ekonomice a řešit potřeby spotřebitelů a investorů, jimiž jsou ochrana a regulační jistota;

2.  vítá nedávné vytvoření pracovní skupiny pro fintech, jejímž úkolem je hodnotit inovace na tomto poli a současně vyvíjet strategie k řešení případných problémů, k nimž by finanční technologie mohly vést, a rovněž vítá veřejné konzultace o finančních technologiích, které zahájila Komise; vyzývá Komisi, aby do činností pracovní skupiny pro fintech zapojila také Parlament; považuje tyto nedávné iniciativy Komise za základní kroky na její cestě k vypracování komplexní strategie pro finanční technologie a pro omezení regulační nejistoty v oblasti fintech;

3.  zastává názor, že finanční technologie mohou přispět k úspěchu iniciativ unie kapitálových trhů, například diverzifikováním možností financování v EU, a podněcuje Komisi, aby využila přínosů finančních technologií při dalším pokračování v projektu unie kapitálových trhů;

4.  vyzývá Komisi, aby k práci týkající se finančních technologií zaujímala přiměřený, meziodvětvový a ucelený přístup, aby se nechala inspirovat úpravou v jiných jurisdikcích a přizpůsobovala se různorodosti aktérů a obchodních modelů; vyzývá Komisi, aby aktivně prosazovala vlastní opatření, bude-li to nutné pro vybudování příznivého prostředí pro rozvoj evropských center a firem v oboru finančních technologií;

5.  zdůrazňuje, že právní předpisy v oblasti finančních služeb jak na úrovni EU, tak na úrovni vnitrostátní by se měly v případě potřeby přezkoumávat a měly by být dostatečně otevřené inovacím, aby bylo možné dosáhnout rovných podmínek mezi aktéry a zachovat je; doporučuje především, aby se v souladu se „zásadou inovací“ řádně posuzovaly potenciální účinky právních předpisů na inovace, a to v rámci posouzení dopadu, což by mělo vést k rozvoji, který v plné míře zajistí „významné hospodářské a společenské přínosy“;

6.  zdůrazňuje, že v zájmu zajištění rovných podmínek, usnadnění přístupu novým příchozím na trh a předcházení regulatorní arbitráži napříč členskými státy a právními postaveními, by právní předpisy a dohled v oblasti finančních technologií měly vycházet z těchto zásad:

a.  stejné služby a stejná rizika: měla by platit stejná pravidla, nehledě na typ dotčeného právního subjektu či na jeho umístnění v Unii;

b.  technologická neutralita;

c.  přístup založený na posouzení rizik zohledňující proporcionalitu kroků vůči rizikům a významnosti rizik v oblasti právních předpisů a dohledu;

7.  doporučuje, aby příslušné orgány povolovaly a podporovaly kontrolované testování nových technologií jak nově příchozím, tak stávajícím účastníkům trhu; konstatuje, že takové kontrolované prostředí pro testování může mít podobu regulačního pískoviště pro služby fintech s potenciálními přínosy pro společnost, které sdružuje širokou škálu účastníků trhu a v několika členských státech již přináší uspokojivé výsledky; zdůrazňuje, že proaktivní a progresivní zapojení orgánů do dialogu s účastníky trhu a všemi dalšími relevantními zúčastněnými stranami je nezbytné a může orgánům dohledu a regulačním orgánům pomoci rozvíjet odborné znalosti v oblasti technologie; vyzývá příslušné orgány, aby zvážily vypracování nástrojů pro testy finanční a/nebo provozní zátěže pro fintech aplikace v případech, kdy by mohly způsobovat systémová rizika, přičemž tyto nástroje by doplňovaly práci Evropské rady pro systémová rizika;

8.  zdůrazňuje, že některé centrální banky již testují digitální měnu centrálních bank i jiné nové technologie; podněcuje příslušné evropské orgány v Evropě, aby posoudily dopad potenciálních rizik a přínosů verze digitální měny centrálních bank na základě distribuované účetní knihy a rovněž související nezbytné požadavky na ochranu spotřebitelů a transparentnost; vybízí je ke stejnému testování, abychom udrželi krok s tržním vývojem;

9.  upozorňuje na to, že je důležité, aby si regulační orgány a orgány dohledu osvojovaly dostatečné odborné znalosti v oblasti technologie, což jim umožní náležitě kontrolovat stále složitější služby finančních technologií; zdůrazňuje, že díky této průběžné kontrole budou regulační orgány moci odhalit a předjímat konkrétní rizika různých technologií, a bude-li to nutné, okamžitě a s jasným plánem zakročit;

10.  zdůrazňuje tudíž význam jednotného kontaktního místa pro poskytovatele a uživatele služeb finančních technologií, v rámci regulačních orgánů a orgánů dohledu; uznává, že je třeba odstranit izolaci dohledu napříč odvětvími, a doporučuje úzkou spolupráci orgánů dohledu ve finančním sektoru s dalšími vnitrostátními a evropskými agenturami, které mají potřebné technologické znalosti;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podněcovaly a podporovaly větší množství výzkumných projektů souvisejících s finančními technologiemi;

12.  upozorňuje na význam posílení finančních inovací v Evropě; požaduje snadnější přístup k financování pro inovativní poskytovatele finančních služeb a inovativní podniky, které jim dodávají materiál potřebný k poskytování těchto služeb;

13.  zdůrazňuje, že společnosti v oblasti finančních technologií pozitivně přispívají k rozvoji finančního zprostředkování, avšak také vytvářejí nová rizika související s finanční stabilitou; upozorňuje, že regulační orgány a orgány dohledu získávají z rozvah zavedených finančních institucí velké množství informací souvisejících s prováděním mnoha regulačních rámců, jako jsou kapitálové požadavky, ukazatel pákového poměru, ukazatel likvidity a další, zatímco v případě subjektů poskytujících nebankovní úvěry, jako v případech skupinového financování a přímého úvěrování, je získání dostatečných informací o činnostech finančního zprostředkování na základě jejich rozvah obtížné; naléhavě proto vyzývá regulační orgány a orgány dohledu, aby zvážily, jak by mohly získat přiměřené dohledové informace pro udržení finanční stability a v případě potřeby uložit pro rozvahy těchto subjektů regulační omezení, aby bylo možné dosáhnout finanční stability a udržet ji;

14.  zdůrazňuje, že regulační technologie mají potenciál zlepšit proces dodržování předpisů, především pokud jde o kvalitu a včasnost informací pro účely dohledu, a to tím, že je zjednodušují a zvyšují jejich nákladovou efektivitu; vyzývá orgány, aby zpřehlednily právní podmínky, za kterých je dohlížejícímu subjektu povoleno zadávat činnosti v oblasti dodržování předpisů třetím stranám, a současně aby zajistily, že jsou v platnosti odpovídající mechanismy dohledu nad třetími stranami a že právní odpovědnost za soulad bude nadále nést tento subjekt; vyzývá příslušné orgány, zejména Komisi vzhledem k její činnosti související s evropským poobchodním fórem (European Post-Trade Forum), aby zaujaly proaktivní přístup a snažily se pochopit překážky, které brání využívat řešení nových finančních a regulačních technologií ve fázích před uzavřením a po uzavření obchodu, jež upravuje směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID), nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR) a nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů (CSDR), a tam, kde žádné překážky nejsou, aby vyjasnily právo aktérů využívat taková řešení za účelem plnění jejich povinností podle těchto právních předpisů;

15.  připomíná, že inovativní finanční služby by měly být dostupné v celé EU, a tudíž by nemělo být nevhodně bráněno jejich přeshraničnímu poskytování uvnitř Unie; vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby sledovaly překrývání regulace, nové překážky vstupu na trh a vnitrostátní překážky těchto služeb a aby těmto jevům předcházely; vyzývá Komisi, aby předcházela překážkám mezi členskými státy v důsledku nejednotnosti vnitrostátních režimů a aby v rámci regulačních přístupů členských států podporovala osvědčené postupy; dále vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby v příslušných případech uplatňovaly režimy pasportizace (passporting) pro poskytovatele nových finančních služeb nabízených v celé Evropě; podporuje snahu Komise zabývat se tím, jak může EU pomoci zlepšit výběr, transparentnost a hospodářskou soutěž v oblasti retailových finančních služeb ku prospěchu evropských spotřebitelů, a zdůrazňuje, že tento cíl by měl působit jako doplňkový ve vztahu k cíli spočívajícímu ve zlepšení efektivity finančního trhu;

16.  vítá skutečnost, že se v celé EU vytvořila dynamická skladba komunit finančních technologií; vyzývá Komisi a příslušné orgány hospodářské správy EU, aby úzce spolupracovaly s centry finančních technologií a rozvíjely inteligentní podnikání těchto komunit a jejich činnosti prostřednictvím podpory a financování inovací a přisvojením si těchto inovací jako zdroje budoucí konkurenční výhody EU ve finančním odvětví;

17.  upozorňuje, že začínající podniky v oboru finanční technologií jsou samy mimořádně zranitelné vůči subjektům zneužívajícím patenty, které nakupují patenty s úmyslem uplatnit je proti podnikům, které již práva k technologii používají, pomocí hrozeb žalobou za porušování patentových práv; vyzývá Komisi, aby tuto situaci analyzovala a navrhla opatření proti subjektům zneužívajícím patenty v oblasti finančních technologií;

18.  zdůrazňuje potenciální úlohu finančních technologií při digitalizaci veřejných služeb, neboť by přispěly k jejich vyšší efektivitě, např. v oblasti výběru daní a předcházení daňovým podvodům;

19.  zdůrazňuje, že z důvodu síťových efektů je struktura trhu v mnoha oblastech digitální ekonomiky zaměřena na malý počet účastníků trhu, což přináší výzvy v oblasti práva hospodářské soutěže a antimonopolního práva; vyzývá Komisi, aby znovu zhodnotila vhodnost regulačního rámce hospodářské soutěže pro řešení otázek digitální ekonomiky obecně, a konkrétně pak ve vztahu k finančním technologiím;

20.  zdůrazňuje, že existuje prostor pro další zlepšování prostředků, které lze používat k přeshraničním platbám; podporuje rozvoj těchto platebních prostředků v Evropě a vyjadřuje politování nad velkou roztříštěností trhu EU v oblasti elektronického bankovnictví i nad tím, že chybí systém kreditních či debetních karet, který by byl v evropském vlastnictví a fungoval by v celé EU; domnívá se, že tento systém by měl zásadní význam pro řádné fungování unie kapitálových trhů a podstatnou část jednotného digitálního trhu, neboť by podpořil evropské elektronické obchodování a přeshraniční konkurenci ve finančních službách; vyzývá Komisi, aby určila, jaké kroky je třeba učinit k vytvoření prostředí, jež napomůže rozvoji tohoto systému; bere na vědomí, že v zájmu hospodářské soutěže je zapotřebí, aby takový systém koexistoval souběžně s dalšími inovativními způsoby platby a případně byl s těmito způsoby interoperabilní;

21.  zdůrazňuje, že spotřebitelé jsou hybnou silou vzestupu finančních technologií; klade důraz na to, že cílem veškerých budoucích legislativních změn by měla být podpora spotřebitelů v rámci této transformace;

Údaje

22.  připomíná, že shromažďování a analýza údajů mají klíčový význam pro finanční technologie, a proto zdůrazňuje, že je třeba důsledným a technologicky neutrálním způsobem uplatňovat stávající právní předpisy týkající se údajů, včetně obecného nařízení EU o ochraně údajů (GDPR), přepracované směrnice o platebních službách (PSD2), nařízení o službách elektronické identifikace a ověřování (e-IDAS), čtvrté směrnice o boji proti praní peněz (AMLD4) a směrnice o bezpečnosti sítí a informací (NIS); zdůrazňuje, že v zájmu rozšíření inovativního financování v Evropě je zapotřebí volný tok údajů v rámci Unie; vyzývá Komisi, aby přijala opatření s cílem zajistit, aby se v rámci poskytování finančních služeb používaly pouze objektivní a relevantní datové prvky; vítá veřejnou konzultaci Komise ze dne 10. ledna 2017 týkající se „ekonomiky založené na datech“ (COM(2017)0009), která by měla poskytnout důkazy a vyvodit závěr ohledně existence nebo neexistence překážek volného pohybu dat v Unii;

23.  zdůrazňuje, že jsou zapotřebí jasná pravidla pro vlastnictví údajů, přístup k údajům a jejich přenos; upozorňuje, že stále větší objemy dat generují stroje nebo procesy založené na nových technologiích, jako je strojové učení; zdůrazňuje, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů stanoví jasný právní rámec pro osobní údaje, ale že je nutná větší právní jistota, pokud jde o ostatní kategorie dat; v této souvislosti je přesvědčen, že je třeba jasně rozlišovat mezi nezpracovanými daty a daty vyplývajícími z dalšího zpracování;

24.  zdůrazňuje, že otevřené bankovnictví a sdílení údajů přispívají k tomu, aby se mohly všechny obchodní modely v oblasti finančních technologií rozvíjet společně ve prospěch spotřebitelů; zdůrazňuje v této souvislosti nedávné úspěchy PSD2, pokud jde o iniciování plateb a přístup k údajům o účtech;

25.  upozorňuje na přínosy, které může mít cloud computing pro spotřebitele a poskytovatele finančních služeb z hlediska nákladové efektivity, rychlejšího přístupu na trh a lepšího využití zdrojů IKT; konstatuje, že chybí přehledná, souhrnná evropská pravidla nebo pokyny pro outsourcing údajů do cloudu, pokud jde o finanční sektor; zdůrazňuje, že je třeba takové pokyny vypracovat a uplatňovat společný přístup k používání cloud computingu v rámci vnitrostátních příslušných orgánů; zdůrazňuje, že taková pravidla nebo pokyny jsou nezbytné pro zajištění agility a rychlosti při přijímání cloudových služeb; upozorňuje, že součástí těchto pokynů by měly být náročné standardy bezpečnosti údajů a ochrany spotřebitele; vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby studovaly různé možnosti v této oblasti, například předem schválené smlouvy mezi poskytovateli cloudových služeb a finančními institucemi;

26.  konstatuje, že je nezbytné dosáhnout větší informovanosti spotřebitelů o hodnotě jejich osobních údajů; konstatuje, že spotřebitelé mohou uzavírat smlouvy o sdílení digitálního obsahu za úplatu; zdůrazňuje, že tento postup může vést k ekonomickým přínosům, ale může být využit i diskriminačním způsobem; vyzývá Komisi, aby zkoumala možnost evropské strategie pro sdílení dat s cílem poskytnout spotřebitelům kontrolu nad jejich údaji; je přesvědčen, že jasný přístup zaměřený na spotřebitele zvýší důvěru v cloudové služby a podnítí nové inovativní služby nabízené různými aktéry ve finančním hodnotovém řetězci, např. pomocí aplikačních programovacích rozhraní (API) nebo zprostředkováním přímého přístupu k údajům pro elektronické platební služby; žádá Komisi, aby zkoumala budoucí potenciál systémů správy osobních údajů (Personal Information Management Systems, PIMS) jako technických nástrojů, jimiž mohou spotřebitelé spravovat své osobní údaje;

27.  v souvislosti se zvýšeným využíváním údajů zákazníků nebo dat velkého objemu finančními institucemi připomíná článek 71 obecného nařízení EU o ochraně údajů, který přiznává subjektu údajů právo získat vysvětlení rozhodnutí, které je výsledkem automatizovaného zpracování, a toto rozhodnutí napadnout; zdůrazňuje, že je třeba zaručit, aby nesprávné údaje mohly být změněny a aby byly používány jen ověřitelné a relevantní údaje; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zintenzivnily úsilí o zaručení prosazování těchto práv; zastává názor, že souhlas poskytnutý k použití osobních údajů musí být dynamický a že subjekty údajů musí mít možnost svůj souhlas změnit a upravit;

28.  konstatuje, že větší využívání údajů zákazníků nebo dat velkého objemu finančními institucemi může být pro spotřebitele přínosné, např. v podobě potřebám lépe uzpůsobených, segmentovanějších a levnějších nabídek založených na účinnější alokaci rizik a kapitálu; na druhou stranu poukazuje na rozvoj dynamické tvorby cen a skutečnost, že může vyústit v pravý opak, což by mohlo mít nepříznivý dopad na srovnatelnost nabídek a účinnost hospodářské soutěže a na sdílení a rozložení rizik např. v pojišťovnictví;

29.  bere na vědomí stále častější kombinování osobních údajů s algoritmy za účelem poskytování služeb, jako je robotické poradenství; zdůrazňuje, že robotické poradenství může být velmi účinné a mít kladný dopad na finanční začleňování; zdůrazňuje však, že chyby či odchylky v algoritmech nebo v podkladových údajích mohou potenciálně způsobit systémové riziko a poškodit spotřebitele, např. skrze narůstající vyloučení; žádá Komisi a evropské orgány dohledu, aby tato rizika monitorovaly, aby mohla automatizace v oblasti finančního poradenství skutečně zajistit lepší, transparentní, přístupné a nákladově efektivní poradenství, a aby ve stávajícím rámci pro právní odpovědnost při využívání údajů řešily skutečnost, že je stále obtížnější vysledovat odpovědnost za škody způsobené takovými riziky; podtrhuje, že pro robotické poradenství by měly platit tytéž požadavky na ochranu spotřebitelů jako pro osobní poradenství;

Kybernetická bezpečnost a rizika IKT

30.  zdůrazňuje, že finanční služby je třeba důkladně zabezpečit v celém rozsahu hodnotového řetězce; poukazuje na rozsáhlá a rozmanitá rizika, která představují kybernetické útoky ohrožující infrastrukturu našich finančních trhů, internet věcí, měny a údaje; vyzývá Komisi, aby se v akčním plánu týkajícím se finančních technologií věnovala na prvním místě kybernetické bezpečnosti, a evropské orgány dohledu a Evropskou centrální banku jako orgán provádějící bankovní dohled, aby kybernetickou bezpečnost učinily klíčovým tématem svých programů v oblasti regulace a dohledu;

31.  vyzývá evropské orgány dohledu, aby ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány pravidelně revidovaly stávající provozní normy zahrnující rizika z hlediska informačních a komunikačních technologií (IKT) týkající se finančních institucí; dále vyzývá k tomu, aby evropské orgány dohledu vypracovaly pokyny pro dohled nad těmito riziky, jelikož úroveň ochrany v rámci strategií kybernetické bezpečnosti se v jednotlivých členských státech liší; zdůrazňuje důležitost technologického know-how v evropských orgánech dohledu pro to, aby mohly plnit své úkoly; vybízí k dalšímu výzkumu v této oblasti;

32.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby si orgány dohledu, ale i regulační orgány a vlády členských států na své příslušné úrovni, dále výzkumní pracovníci a účastníci trhu a jednotliví účastníci trhu mezi sebou vyměňovaly informace a osvědčené postupy; vyzývá Komisi, členské státy, účastníky trhu a Agenturu EU pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), aby zkoumaly potenciál transparentnosti a sdílení informací jako nástroje proti kybernetickým útokům; navrhuje, aby se v tomto ohledu prostudovaly možné výhody jednotného kontaktního místa pro účastníky trhu a aby byl zvážen koordinovanější přístup k vyšetřování kybernetické trestné činnosti v oblasti finančních služeb, vzhledem k jejich stále výraznější přeshraniční povaze;

33.  zdůrazňuje, že nařízení o zajištění infrastruktury pro finanční služby musí stanovit odpovídající struktury pobídek pro poskytovatele k investicím do kybernetické bezpečnosti;

34.  vyzývá členské státy, aby včas provedly směrnici o bezpečnosti sítí a informačních systémů; vítá nové partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti, které nedávno zahájila Komise za účasti průmyslového odvětví; žádá Komisi, aby vytvořila řadu nových a konkrétních iniciativ k posílení odolnosti podniků v odvětví finančních technologií proti kybernetickým útokům, zejména MSP a startupů;

35.  upozorňuje, že důvěra veřejnosti v příslušné technologie je nezbytným předpokladem budoucího růstu odvětví finančních technologií, a upozorňuje na to, že je třeba zlepšit vzdělávání a zvýšit informovanost o pozitivním dopadu finančních technologií na každodenní život, ale i o rizicích v oblasti bezpečnosti sítí a informací pro občany a podniky, zejména MSP;

36.  vítá soustavnou činnost v oblasti normalizace, která zvyšuje bezpečnost propojených zařízení; upozorňuje však, že bezpečnost musí být zaručena nad rámec minimální úrovně normalizace, zejména vzhledem k tomu, že jednotná normalizovaná bezpečnostní opatření zvyšují riziko velkých narušení bezpečnosti v důsledku možného dominového efektu; důrazně vyzývá podniky, aby vyvíjely různorodá vlastní opatření k zabezpečení svých zařízení a operací;

Blockchain

37.  zdůrazňuje potenciál aplikací blockchainu pro převody hotovosti a cenných papírů, jakož i pro usnadnění tzv. inteligentních smluv, které otevírají širokou škálu možností pro obě strany finančních smluv, zejména ujednání o financování obchodu a o podnikatelských úvěrech, jež mohou zjednodušit složité obchodní a finanční smluvní vztahy na mezipodnikové úrovni (B2B) a na úrovni mezi podniky a spotřebiteli (B2C); zdůrazňuje, že blockchainové platformy jsou rovněž vhodné pro zjednodušování složitých transakcí typu B2B a B2C;

38.  připomíná přínosy a rizika aplikací neautorizovaného blockchainu; vyzývá Komisi, aby na toto téma uspořádala výroční konferenci se zapojením řady zúčastněných stran; vyjadřuje znepokojení nad zvýšeným využíváním aplikací neautorizovaného blockchain systému (unpermissioned blockchain) k trestné činnosti, daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz; vyzývá Komisi, aby tyto otázky pečlivě monitorovala, včetně úlohy tzv. mixers/tumblers (mixovacích služeb) v tomto procesu, a aby je zpracovala do své zprávy;

Interoperabilita

39.  uznává důležitost API jako doplňku jiných nástrojů, které může spotřebitel používat, neboť poskytují přístup k finanční infrastruktuře novým subjektům; doporučuje, aby byl vytvořen soubor standardizovaných API, které by poskytovatelé mohli využívat, např. v oblasti otevřeného bankovnictví, a souběžně aby tito poskytovatelé měli možnost vytvářet si svůj vlastní software;

40.  zastává názor, že interoperabilita služeb finančních technologií, a to jak v rámci Evropy, tak prostřednictvím spolupráce s jurisdikcemi třetích zemí a s dalšími ekonomickými odvětvími, je klíčovou podmínkou budoucího rozvoje evropského odvětví finančních technologií a maximálního využití příležitostí, které může vytvořit; vybízí pokud možno k normalizaci datových formátů, jako v případě PSD2, která by tomu napomohla;

41.  vyzývá Komisi, aby koordinovala práci členských států a účastníků trhu, a zajistila tak interoperabilitu mezi jednotlivými vnitrostátními systémy elektronické identifikace; zdůrazňuje, že by využívání těchto systémů mělo být otevřeno soukromému sektoru; je přesvědčen, že by měly být přijatelné i prostředky identifikace na dálku, které nejsou stanoveny v nařízení o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, pokud je jejich úroveň bezpečnosti rovnocenná podstatné míře záruky stanovené uvedeným nařízením, a jsou tudíž bezpečné i interoperabilní;

42.  zdůrazňuje význam interoperability tradičních a nových platebních řešení pro dosažení integrovaného a inovativního evropského platebního trhu;

43.  žádá evropské orgány dohledu, aby určily, ve kterých případech může být alternativou silného ověřování totožnosti cílené nebo na riziko zaměřené ověřování totožnosti; dále žádá Komisi, aby prozkoumala, zda mohou postupy silného ověřování totožnosti provádět i jiné subjekty než banky;

44.  vyzývá evropské orgány dohledu, aby ve spolupráci s vnitrostátními orgány vypracovaly technologicky neutrální standardy a licence pro postupy založené na zásadě „poznej svého zákazníka“ i postupy dálkové identifikace, např. vycházející z biometrických kritérií, které budou respektovat soukromí uživatelů;

Finanční stabilita a ochrana spotřebitelů a investorů

45.  vyzývá Komisi, aby při přípravě svého akčního plánu pro finanční technologie věnovala zvláštní pozornost potřebám retailových spotřebitelů a investorů a rizikům, vůči nimž mohou být zranitelní, s ohledem na pokračující rozmach finančních technologií ve službách pro neprofesionální klienty, např. v rámci skupinového financování a přímého úvěrování; zdůrazňuje, že na služby finančních technologií se vztahují stejné normy ochrany spotřebitele jako na jiné finanční služby, bez ohledu na distribuční kanál či fyzické umístění zákazníka;

46.  vyzývá evropské orgány dohledu, aby pokračovaly ve své činnosti monitorování technologického vývoje a analýzy jeho přínosů a potenciálních rizik a aby ji urychlily, zejména pokud jde o ochranu spotřebitelů a investorů a finanční začleňování;

47.  vyzývá Komisi, aby zkoumala, do jaké míry mohou finanční technologie pomoci zajistit spotřebitelům kvalitnější finanční poradenství a zda je roztříštěný regulační rámec EU pro poradenství dostačující, aby tyto činnosti obsáhl;

48.  zastává názor, že ohledně nových technologií v pojišťovnictví dosud existuje značná regulační nejistota, a zdůrazňuje, že tuto situaci je třeba řešit, aby byla zajištěna bezpečnost, ochrana soukromí, spravedlivá hospodářská soutěž a finanční stabilita; zdůrazňuje, že větší právní jistota pomůže zajistit, aby se zákazníci nedostatečně regulovaných podniků nových technologií v pojišťovnictví nestali obětí ztrát nebo nesprávných prodejů, a podpoří podniky i spotřebitele v lepším využívání řešení těchto nových technologií;

49.  zdůrazňuje, že spolu s rozvojem finančních technologií je nutné zajistit posílení finanční stability; podporuje zkoumání technologie s otevřeným zdrojovým kódem ověřené vzájemným hodnocením jakožto prostředek k dosažení uvedeného cíle; vyzývá evropské orgány dohledu, aby spolupracovaly s aktéry ze soukromého sektoru na vývoji a hodnocení inovativních technologií, jež mají potenciál chránit finanční stabilitu a zvýšit ochranu spotřebitelů, například zmírňováním neobjektivity algoritmů nebo zvyšováním povědomí spotřebitelů o kybernetických hrozbách;

50.  upozorňuje, že rozmanitost a hospodářská soutěž mezi účastníky trhu jsou kritické faktory přispívající k finanční stabilitě; vyzývá orgány regulace a dohledu, aby sledovaly dopad digitalizace na stav hospodářské soutěže ve všech příslušných segmentech finančního odvětví a aby navrhly a uplatnily nástroje pro prevenci nebo nápravu chování, které je v rozporu s pravidly hospodářské soutěže nebo hospodářskou soutěž narušuje;

Finanční vzdělávání a dovednosti v oblasti IT

51.  zdůrazňuje, že finanční i digitální gramotnost jsou zásadní faktory pro účinné využívání finančních technologií a nižší míru rizika v prostředí těchto technologií;

52.  zdůrazňuje, že řádné finanční vzdělávání retailových spotřebitelů a investorů je nezbytné k tomu, aby se finanční technologie staly skutečným nástrojem finančního začleňování a aby se tito spotřebitelé a investoři, kteří jsou ve stále větší míře přímo vystaveni okamžitě dostupným personalizovaným finančním investičním produktům a službám, dokázali ve finančních otázkách rozumně a nezávisle na daných nabídkách rozhodovat a aby chápali všechna rizika spojená s využíváním těchto inovativních technologií; v této souvislosti vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby zvýšily podporu iniciativ na zlepšení finančního vzdělávání; zdůrazňuje, že odborné vzdělávání a informace o právech spotřebitelů a investorů by měly být snadno dostupné;

53.  připomíná prognózu Komise, podle níž by se do roku 2020 Evropa mohla potýkat s nedostatkem až 825 000 odborníků v oblasti IKT; je přesvědčen, že je zapotřebí více vědeckých pracovníků v oboru počítačových věd, a vyzývá členské státy, aby se připravily na změny na trhu práce, které mohou nastat rychleji, než bychom dnes čekali;

54.  zdůrazňuje, že v rámci finančního odvětví, v rámci regulačních subjektů a ve společnosti jako celku je zapotřebí posílit vzdělávání a dovednosti v oblasti digitálních technologií; vyzývá Komisi, aby prezentovala osvědčené postupy v rámci své „Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa“;

°

°  °

55.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0228.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0358.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0434.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

Díky novým technologiím se rychle mění charakter finanční infrastruktury na celém světě. Tato skutečnost nabízí Evropě ohromné příležitosti. Nyní je na tvůrcích politik, aby učinili správná rozhodnutí a vytvořili příznivé prostředí, a náš kontinent tak mohl tuto situaci využít v plném rozsahu.

Termínem „finanční technologie“ (fintech) se často označuje zvláštní prostředí začínajících podniků, které narušují finanční prostředí prostřednictvím inovací. V tomto návrhu zprávy tato definice nebude použita, protože by znamenala vyloučení velkého počtu relevantních subjektů. Místo toho můžeme termín fintech chápat jako financování zpřístupněné prostřednictvím nových technologií, které pokrývá celou škálu finančních služeb, produktů a infrastruktury. Zahrnuje rovněž „insurtech“, což označuje využívání nových technologií v pojišťovnictví, a „regtech“, což znamená využívání nových technologií pro účely dodržování právních předpisů.

Stávající vzestup finančních technologií přichází poté, co se během krátké doby objevilo několik technologických novinek, konkrétně umělá inteligence, cloud computing a technologie distribuované účetní knihy (DLT). Ty nabízí nové příležitosti ke změnám, jako jsou mobilní platby, otevřené bankovnictví, skupinové financování, virtuální měny a robotické poradenství.

Finanční technologie mohou přinést významné výhody, jako je snižování nákladů, zvyšování efektivity a větší transparentnost. Mohou sloužit jako účinný nástroj k finančnímu začlenění, neboť zpřístupňují služby na vysoké úrovni lidem, kteří si je dříve nemohli dovolit. Umožňují navíc přeshraniční finanční toky a infrastrukturu díky alternativnímu poskytování půjček a investičním kanálům.

Revoluce v oblasti finančních technologií, kterou v současné době zažíváme, má celosvětový charakter. Globální investice do těchto technologií v několika posledních letech prudce vzrostly. Většina z nich byla realizována ve Spojených státech, přičemž k nim významným způsobem přispělo Silicon Valley. Velmi se angažují také Asie a Izrael. Více než polovina z deseti největších společností působících v oblasti finančních technologií se nachází v USA, Číně a Izraeli. Pokud si chce Evropa udržet konkurenceschopnost, mělo by pro ni být rychlé zavádění inovací normou. Není důležité jen pro evropskou finanční infrastrukturu, ale rovněž pro reálnou ekonomiku, neboť spotřebitelé a podniky mají z lepších finančních služeb prospěch.

Navzdory všem přínosům nás však finanční technologie staví před zásadní otázky regulační a společenské povahy. Našimi klíčovými zájmy by v tomto ohledu měla být ochrana spotřebitelů a stabilita finančního systému. Spolu s konkurenceschopností evropské ekonomiky jsou třemi hlavními prioritami tohoto návrhu zprávy.

Cílem tohoto návrhu zprávy není předkládat technická řešení. Chce však položit správné otázky. To by měl být první krok při tvorbě evropské politiky v oblasti finančních technologií zaměřené na budoucnost.

Vymezení rámce EU pro fintech

Finanční technologie jsou základním prvkem moderní digitální společnosti, který potřebujeme, chceme-li konkurovat zbytku světa. Evropská komise by proto měla předložit komplexní akční plán pro posílení finančních technologií v Evropě.

Pokud jde o současné zapojení EU, spadá fintech do oblasti působnosti unie kapitálových trhů a strategií pro jednotný digitální trh. Na vývoj v oblasti finančních technologií již má dopad stávající regulace, jako je obecné nařízení o ochraně osobních údajů, přepracovaná směrnice o platebních službách (PSD2) či směrnice o trzích finančních nástrojů. Je rovněž nutné se zaměřit na dohled nad finančními službami probíhající na evropské úrovni.

Tento návrh zprávy si neklade za cíl navrhovat Komisi konkrétní legislativní opatření. Při tvorbě nových pravidel musíme být opatrní, protože do velké míry stále nemáme jasnou představu, jakým směrem se finanční technologie budou v budoucnosti ubírat. Lepším postupem je prozkoumat, kde jsou stávající právní předpisy zdrojem nejistoty nebo překážek, a stanovit, kde jsou další opatření nezbytná. Aby však byla tato činnost smysluplná, je nutné zaujmout celostní přístup, neboť technologický vývoj v naší digitalizující se společnosti vyžaduje odstranění tradičních bariér uvnitř organizací. Evropská komise by nám v tomto ohledu měla být příkladem a pracovat při formulaci strategie pro oblast finančních technologií napříč několika generálními ředitelstvími a politickými oblastmi.

Subjekty působící v oblasti fintech již tyto bariéry odstraňují samy. Produkty často společně nabízí několik různých stran. Významné je v tomto ohledu „otevřené bankovnictví“, které umožňuje nabízet finanční služby třetím stranám, a to tak, že se připojí k infrastruktuře určité banky prostřednictvím aplikačních programovacích rozhraní. V kontextu tohoto rozmanitého hodnotového řetězce je důležité zabezpečit spravedlivou hospodářskou soutěž a rovné podmínky. Zde je klíčová zásada „stejné služby: stejná pravidla“. Kromě poskytovaných služeb by kritériem mělo být i riziko, které poskytovatelé finančních technologií představují pro finanční systém.

Klíčovým cílem pro Evropskou komisi by mělo být zmírnění administrativní zátěže v souladu s jejím programem pro zlepšování právní úpravy. Finanční technologie mají potenciál přispívat v tomto ohledu změnou finančních postupů a transakcí, např. odstraňováním prostředníků či využitím umělé inteligence.

Všechny nové právní předpisy EU by se měly řídit „zásadou inovací“. To znamená, že by při posuzování dopadů v rámci legislativního procesu měly být prozkoumány jejich potenciální účinky na inovace. Klíčovým prvkem tohoto postupu by měla být technologická neutralita na všech úrovních právních předpisů.

Inovace by navíc měly být podporovány i naším rámcem dohledu. Ze zásadních změn ve finanční infrastruktuře vyplývá potřeba změny metodiky dohledu, jež by nebránila tomu, aby v Evropě díky disruptivním inovacím vznikaly nové tržní příležitosti. Je důležité, aby orgány dohledu měly dostatečné technické znalosti, jež by jim umožnily náležitě kontrolovat inovační služby v oblasti finančních technologií. S rozvojem umělé inteligence a strojového učení dochází k tomu, že se podkladové algoritmy stávají důležitými faktory, které určují výsledky finančních produktů.

Technologie samotné mohou rovněž posílit procesy dodržování předpisů, a to tím, že umožní větší transparentnost, inteligentnější automatizované systémy, menší administrativní zátěž a nižší náklady. Regulační technologie (regtech) tak mohou učinit např. zavedením automatizovaných systémů hlášení, a ubrat tak práci finančním institucím. Možnost propojit orgány dohledu s finančními institucemi v DLT již testuje několik konsorcií v autorizovaném blockchainu.

Pozornost si zasluhuje rovněž otázka prostoru k testování finančních inovací před jejich uvedením na trh. V této souvislosti mohou jako příklad sloužit zvláštní testovací systémy, které se již používají po celém světě.

Evropané a evropské podniky budou mít z vývoje v oblasti finančních technologií prospěch jen tehdy, budeme-li se dívat dopředu a otevřeme se experimentům a inovacím.

Údaje

Velká část novinek v oblasti finančních technologií vychází přímo z inovačního využívání údajů. Stávající právní rámec EU v oblasti údajů je poměrně komplikovaný a několik právních předpisů se překrývá. Abychom zabránili tomu, že evropské subjekty působící v oblasti finančních technologií budou znevýhodněny v hospodářské soutěži, je nutné zajistit soudržné uplatňování příslušných ustanovení jednotlivých platných právních předpisů, jako je obecné nařízení EU o ochraně údajů (GDPR), přepracovaná směrnice o platebních službách (PSD2), čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz (AMLD4) a směrnice o bezpečnosti sítí a informací (NIS).

Již dnes procházejí osobní údaje zákazníků v celém hospodářství skrze různé subjekty. Finanční sektor není v tomto ohledu žádnou výjimkou. Vzpomeňte si na cloud, na který se mnoho bank spoléhá při správě údajů. Z tohoto důvodu je nutné dohodnout se na jasných pokynech pro outsourcing údajů do cloudu, které v současné sobě chybí. Společnosti působící v oblasti finančních technologií také často využívají údaje zákazníků k poskytování individualizovaných produktů nebo poradenství. V těchto případech by mělo být jasné, kdo dané údaje v různých fázích tohoto procesu vlastní.

Některé nové technologie vyvolávají konkrétní otázky o využívání údajů. Příkladem toho je DLT. Tato technologie vede k zásadním otázkám týkajícím se decentralizovaného uchovávání údajů, na němž je založena.

Vyjasnit je třeba také otázky právní odpovědnosti. Nové technologie, jako je robotické poradenství, jsou možné díky uplatňování algoritmů na data velkého objemu. Chyby či odchylky v těchto algoritmech mohou způsobit systémové riziko a poškodit spotřebitele. Mělo by být zřejmé, kdo v takových případech nese odpovědnost.

Kybernetická bezpečnost

Finanční instituce v Evropě a na celém světě čelí každý den početným kybernetickým útokům. Jestliže nám finanční technologie nabízejí nebývalé nové příležitosti, pachatelé kybernetických trestných činů na ně reagují s odpovídajícími nebývalými novými hrozbami. Potřebujeme silný evropský akční plán v oblasti kybernetické bezpečnosti soustřeďující se na rizika, protože tito pachatelé neznají hranice a představují rostoucí hrozbu pro infrastrukturu našich finančních trhů, naše měny a údaje. Bylo by chybou se domnívat, že cílem těchto útoků jsou jen velké organizace. Stále častěji se jejich terčem stávají domácnosti a malé a střední podniky. Z tohoto důvodu je nejvíce zapotřebí větší osvěta, díky níž si Evropané budou kybernetických hrozeb vědomi a dozvědí se, jak jim nejlépe předcházet.

Zvláštní výzvou pro naši finanční infrastrukturu je narůstající počet nových subjektů, které mají potenciálně méně přísné požadavky na kybernetickou bezpečnost než zavedenější finanční aktéři. Tyto subjekty se mohou stát slabými články finančního řetězce. Komise by této oblasti měla věnovat větší pozornost zvláště s ohledem na rozvíjející se „ekonomiku aplikačních programovacích rozhraní“ a stávající právní rámec, který finančním institucím ukládá povinnost sdílet klíčové údaje se třetími stranami.

Postupy členských států v oblasti rizik týkajících se informačních a komunikačních technologií se značně liší. Je zapotřebí, aby existoval komplexní a soudržný rámec pro regulaci a dohled, který stanoví normy pro výměnu osvědčených postupů a hlášení závažných incidentů.

Vzhledem k tomu, že mnoho finančních institucí má velké mezinárodní vazby, měly by tyto normy odpovídat mezinárodním normám.

Interoperabilita

Digitální interoperabilita je klíčová pro překonání roztříštěnosti trhu. Svojí podstatou je to evropská otázka, kterou je nutné řešit, chceme-li vybudovat konkurenceschopný jednotný digitální trh a unii kapitálových trhů.

S ohledem na cíl vytváření většího počtu inovačních služeb je třeba usnadnit interakci poskytovatelů služeb v rámci ekonomiky aplikačních programovacích rozhraní (API). API mají potenciál vytvářet inovační ekosystémy. Jedním ze způsobů, jak tento potenciál stimulovat, by mohlo být vytvoření souboru standardizovaných API s otevřeným přístupem pro poskytovatele služeb, například v oblasti otevřeného bankovnictví.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat otázce ověřování totožnosti on-line. Postupy pro ověřování totožnosti on-line zůstávají velmi různorodé a úroveň zabezpečení, která je v rámci těchto postupů vyžadována, se mezi členskými státy značně liší. Aby bylo rozšíření finančních technologií v EU usnadněno, je třeba pracovat na interoperabilitě vnitrostátních systémů elektronické identifikace.

Důležitá je také interoperabilita cloudu, aby bylo možné měnit jeho poskytovatele a vypořádat se s dopady proprietárního uzamčení na poskytovatele služeb v oblasti finančních technologií.

Dovednosti

Digitální dovednosti se stávají zcela nezbytné pro každého z nás. Platí to i pro finanční sektor. Vývoj v oblasti finančních technologií vyžaduje větší dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií u osob působících ve finanční infrastruktuře i u spotřebitelů, orgánů dohledu a tvůrců politik. Spotřebitelé by si měli být vědomi přínosů a rizik automatizovaného poradenství a orgány dohledu by měly být schopny porozumět algoritmům, jež stojí za stále více robotizovanými produkty, na které dohlížejí.

Již nyní se ukazuje, že digitalizace má rozsáhlé dopady na pracovní trh napříč odvětvími. Finanční sektor není v tomto ohledu žádnou výjimkou. Pokud může být poradenství automatizováno, znamená to, že zaměstnanci, který měl jeho poskytování dříve na starosti, musí být přidělena jiná práce. Automatizace bude schopná tuto práci vytvořit, ta ale bude jiného druhu než dříve. Z tohoto důvodu je důležité, aby společnost důkladně investovala do nových dovedností, jako je kódování. Evropská komise by se tímto narůstajícím nesouladem na pracovním trhu měla zabývat při provádění své nové agendy dovedností a Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa.


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (22.3.2017)

pro Hospodářský a měnový výbor

k finančním technologiím („fintech“): vliv technologií na budoucnost finančnictví

(2016/2243(INI))

Navrhovatelka: Dita Charanzová

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že finanční technologie (fintech) se rychle rozvíjejí, a uznává, že by mohly transformovat celosvětové finančnictví i obecnější ekonomiku; zdůrazňuje, že rozvoj finančních technologií může přinést spotřebitelům i podnikům, a zejména malým a středním podnikům (MSP), výhody v podobě vyšší účinnosti, snazšího přístupu, nižších nákladů a větší transparentnosti; podtrhuje tedy, že je nezbytné prosazovat atraktivitu EU a jednotného trhu s finančními službami jakožto hlavního centra podniků působících v oblasti fintech;

2.  domnívá se, že inovace ve finančním odvětví mohou vytvářet pracovní místa, rozvinout potenciál k dalšímu růstu v EU a přispět k rozšíření nabídky služeb pro spotřebitele, které by byly přizpůsobeny potřebám zákazníků; vítá podněty k vývoji nových produktů a služeb i k dalšímu rozvoji stávajících finančních služeb, jež by mohly být přínosné pro spotřebitele a podniky, zejména pro MSP; vyzývá Komisi, aby prozkoumala způsoby, jak by EU mohla přínosů finančních technologií maximálně využít;

3.  domnívá se, že díky možnostem spolupráce různého rozsahu, součinnosti a případného snižování nákladů nabízejí technologické inovace ve finančnictví příležitosti nejen novým firmám z oblasti fintech, ale i zavedeným subjektům; konstatuje, že hospodářská soutěž stimulovaná výraznými inovacemi a dynamikou přináší etablovaným účastníkům trhu řadu příležitostí;

4.  domnívá se, že služby a produkty z oblasti fintech mají doplňovat služby a produkty tradičních finančních institucí, a to zejména v méně rozvinutých a vzdálených evropských regionech;

5.  vítá vznik pracovní skupiny pro finanční technologie, kterou zřídila Komise a jejímž účelem je hodnotit inovace na tomto poli a současně vyvíjet strategie k řešení případných problémů, k nimž by finanční technologie mohly vést; považuje tuto pracovní skupinu za základní krok směrem k vypracování komplexní strategie pro problematiku fintech a omezení regulační nejistoty v této oblasti;

6.  vyzývá pracovní skupinu pro finanční technologie, aby do konce svého mandátu předložila komplexní horizontální akční plán legislativních a nelegislativních opatření pro oblast fintech; zdůrazňuje, že tento akční plán by měl být založen na konkurenceschopnosti, finanční stabilitě, interoperabilitě, transparentnosti a ochraně spotřebitelů a současně by měl usilovat o vybudování prostředí regulační jistoty a srozumitelnosti pro podniky působící v oblasti fintech; domnívá se, že s cílem zajistit lepší a cílenější právní předpisy odrážející různorodé obchodní modely fintech podniků by tento plán měla doplnit podrobná odvětvová analýza jednotlivých segmentů, které se vyskytují na trhu;

7.  podtrhuje, že finanční technologie mohou být případně přínosné pro podniky, zejména pro MSP a mikropodniky, ale i pro rodiny a zákazníky, kteří nemohou plně využívat služeb, neboť tyto technologie mohou rozšířit dostupnost úvěrů a zrychlit procesy poskytování půjček prostřednictvím alternativních způsobů poskytování půjček a investování, jako je skupinové financování („crowdfunding“) a přímé úvěrování; domnívá se, že tyto systémy by měly podléhat opatřením, jejichž účelem by bylo předcházet zneužívání nebo nekalým obchodním praktikám;

8.  naléhavě nicméně vyzývá Komisi, aby svá legislativní opatření formulovala tak, aby firmy byly dostatečně flexibilní při své činnosti a zajišťování financí, a rovněž tak, aby stimulovala partnerství mezi bankami a firmami z oblasti fintech, pokud jde o poskytování půjček;

9.  vyzývá Komisi, aby určila překážky, které na jednotném trhu v současnosti brání rozvoji digitálních služeb, a to i v oblasti fintech, a aby tyto překážky odstranila a současně zajistila finanční stabilitu a zachovala vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a investorů; konstatuje, že je naprosto nezbytné, aby hospodářské subjekty působící na jednotném trhu měly přístup k investicím subjektů ve třetích zemích a mohly reagovat na technologický vývoj;

10.  je toho názoru, že fintech by mohly být přínosné tak, že povedou k větší diverzifikaci služeb a prostředků, jimiž jsou služby poskytovány; domnívá se, že v zájmu vytvoření prostředí příznivého pro hospodářskou soutěž a zachování konkurenčních podmínek, jež by byly stejné pro všechny účastníky trhu, je nutný přiměřený a vyvážený přístup, který bude rovněž podporovat inovace; žádá Komisi, aby analyzovala dopad finančních technologií, zejména pokud jde o inovace, a současně zohlednila nutnost zajistit finanční stabilitu a náležitou úroveň ochrany spotřebitelů;

11.  zdůrazňuje, že služby spojené s finančními technologiemi mohou mít zásadní význam pro rozvoj perspektivního evropského jednotného digitálního trhu, neboť by mohly například zvýšit nákladovou efektivitu stávajících kanálů, nabízet inovativní, transparentnější a rychlejší způsoby platby a posílit důvěru spotřebitelů v digitální technologie; domnívá se, že Komise by měla v rámci svých politických iniciativ zvolit technologicky neutrální strategii; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby tyto iniciativy odpovídaly danému účelu, byly orientované na vnější svět a založené na inovacích;

12.  domnívá se, že dokončení unie kapitálový trhů pomůže podpořit rozvoj finančních technologií a skutečného jednotného trhu s finančními produkty a službami;

13.  zdůrazňuje, že existuje prostor pro další zlepšování prostředků, které lze používat k přeshraničním platbám; podporuje rozvoj těchto platebních prostředků v Evropě a vyjadřuje politování nad velkou roztříštěností trhu EU v oblasti elektronického bankovnictví i nad tím, že chybí evropský systém kreditních či debetních karet, který by fungoval v celé EU; domnívá se, že tento systém by měl zásadní význam pro hladké fungování unie kapitálových trhů a hlavní část jednotného digitálního trhu, neboť by podpořil evropské elektronické obchodování a přeshraniční konkurenci ve finančních službách; vyzývá Komisi, aby určila, jaké kroky je třeba učinit k vytvoření prostředí, jež napomůže rozvoji tohoto systému; bere na vědomí, že v zájmu hospodářské soutěže je zapotřebí, aby takový systém koexistoval souběžně s dalšími inovativními způsoby platby a v případě potřeby byl s těmito způsoby interoperabilní;

14.  podtrhuje, že regulační technické normy předložené Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) v souvislosti s „důkladným ověřováním údajů při provádění plateb“ by měly zohledňovat finanční technologie a elektronické obchodování; vítá změny, které orgán EBA ve svém návrhu norem nedávno učinil, a zabránil tak jejich nepříznivému dopadu na služby poskytované online, zajistil rovné podmínky povzbuzující finanční inovace a hospodářskou soutěž mezi všemi účastníky trhu a současně zohlednil postupy zabezpečení založené na rizikových faktorech;

15.  zdůrazňuje, že spotřebitelé jsou hybnou silou vzestupu finančních technologií; klade důraz na to, že cílem veškerých budoucích legislativních změn by měla být podpora spotřebitelů v rámci této transformace;

16.  bere na vědomí práci Komise na harmonizaci norem pro finanční služby, ale zároveň zdůrazňuje, že pro jakékoli budoucí nastavení norem je třeba vzít v úvahu potenciální prostor pro inovace a vstup nových subjektů na trh; naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala úsilí o vypracování společných, otevřených a interoperabilních norem pro oblast fintech;

17.  uznává, že finanční technologie se vztahují k inovacím vyskytujícím se na rozhraní mezi oblastí financí a technologií;

18.  připomíná, že finanční technologie také zahrnují regulační a pojistné technologie; zdůrazňuje, že technologie by měly být použity pro lepší a účinnější dohled ze strany veřejných orgánů; uznává přínos regulačních technologií při zlepšování regulačních procesů a ochrany spotřebitelů ve finanční oblasti; vybízí vnitrostátní regulační orgány, aby vzaly v úvahu budoucí vývoj technologií zajišťujících dodržování pravidel v případech, kdy je to považováno za nutné;

19.  podotýká, že mezi spotřebiteli a provozovateli v celé EU je třeba podporovat digitální a finanční vzdělávání; zdůrazňuje význam odpovídajících kompetencí a nových digitálních dovedností a vyzývá Komisi, členské státy a odvětví fintech k tomu, aby umožnily celoživotní učení, příslušná školení a rozvoj dovedností, což je klíčovým předpokladem k tomu, aby co nejvíce jednotlivců mělo plný přístup k finančním službám a nástrojům fintech;

20.  bere na vědomí nárůst robotického finančního poradenství a tento krok vítá, neboť by mohl snížit překážky bránící tržním investicím spotřebitelů;

21.  vyzývá Komisi, aby sledovala zvýšené využívání algoritmů ve finančních technologiích; žádá Komisi a evropské orgány dohledu, aby přezkoumaly potenciální výskyt chyb a odchylek v algoritmech; zdůrazňuje, že vzniknou-li obavy ohledně chyby nebo diskriminace, měla by rozhodnutí přijímaná prostřednictvím automatizovaných služeb fintech být předmětem stížností a podléhat přezkoumání, jakož i náležité opravě;

22.  uznává potenciální přínosy regulační separace spustitelného programového kódu („sandboxing“) tím, že umožňuje rychle se rozvíjejícím podnikům a finančním společnostem testovat produkty finančních technologií v každodenní praxi; podporuje výměnu osvědčených postupů, které se lze naučit od regulačních iniciativ v rámci separace spustitelného programového kódu („sandboxingu“); je toho názoru, že podobný přístup by mohl být podpořen na evropské úrovni a zároveň by mohlo být zajištěno, aby spotřebitelé, stanou-li se součástí takového pilotního projektu, byli o souvisejících rizicích uvědomeni, a aby se předcházelo praktikám nekalé konkurence;

23.  zdůrazňuje, že problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti musí být řešeny ve fázi plánování veškerých iniciativ fintech i přísných ochranných opatření, jež musí být přijímána k zabezpečení jejich infrastruktury proti kybernetickým útokům; vyzývá Komisi a členské státy, aby prošetřily vhodnost ochranných opatření před kybernetickými riziky, která byla v této oblasti přijata, a vyzývá Komisi, členské státy a odvětví fintech, aby účinně spolupracovaly prostřednictvím sdílení informací;

24.  vyzývá členské státy, aby včas provedly směrnici o bezpečnosti sítí a informací; vítá nové partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti, které nedávno zahájila Komise za účasti průmyslového odvětví; žádá Komisi, aby vytvořila řadu nových a konkrétních iniciativ k posílení odolnosti podniků v odvětví fintech proti kybernetickým útokům, zejména MSP a začínajících podniků („startupů“);

25.  v návaznosti na práci související s nařízením eIDAS vyzývá Komisi, aby dále posoudila rámec pro evropské systémy elektronických osobních dokladů s cílem zajistit, aby usnadňovaly poskytování přeshraničních finančních služeb online; žádá dále Komisi, aby urychleně posoudila stávající regulační překážky, které brání širšímu využívání technik elektronické identifikace;

26.  vítá zprávu Parlamentu o virtuálních měnách a připomíná potenciální přínosy technologie distribuované účetní knihy nad rámec virtuálních měn; upozorňuje nicméně také na rizika spojená s rychlým šířením virtuálních měn a technologie distribuované účetní knihy; žádá Komisi, aby prozkoumala možné využití technologie distribuované účetní knihy v odvětví fintech i v jiných systémech jednotného digitálního trhu a aby monitorovala výše uvedená rizika a snažila se jim zabránit;

27.  konstatuje, že shromažďování a analýza údajů mají klíčový význam pro finanční technologie, které chtějí zákazníkům nabízet cílené služby, a bere na vědomí nárůst využívání „digitálního / datového onboardingu“ společnostmi fintech; podporuje mimo jiné používání dat velkého objemu při řízení rizik ze strany fintech; současně poukazuje na případná rizika spojená s novými způsoby platby, například na riziko podvodů, zneužití údajů o spotřebiteli, nedostatečných požadavků na identifikaci a neexistence transparentních a jasných podmínek; žádá proto Komisi a členské státy, aby zajistily náležitou úroveň pojistných mechanismů a účinných prostředků nápravy;

28.  žádá Komisi, aby vzala v potaz jak trend většího shromažďování údajů a jejich využívání a ověřování na dálku, tak související rizika, zejména pokud jde o obecné nařízení o ochraně osobních údajů, druhou směrnici o platebních službách a pravidla typu „znej svého zákazníka“, a umožnila tak spotřebitelům lepší přístup k přeshraničním službám fintech; zdůrazňuje, že musí být přijata opatření na ochranu údajů a spotřebitelům by měla být dána možnost volby ohledně toho, jak jsou data používána a shromažďována v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů;

29.  podtrhuje význam přenositelnosti údajů, která musí být součástí služeb fintech, aby bylo zajištěno, že spotřebitelé nebudou nutně omezeni na jednoho poskytovatele služeb nebo produkt; žádá Komisi, aby zanalyzovala přínosy lepšího přístupu společností fintech k rozhraní pro programování aplikací (API), což by přineslo doplňkové služby pro spotřebitele;

30.  podotýká, že pokud bude do tohoto odvětví zavedena alespoň minimální harmonizace, na základě finanční pasportizace by bylo možné nabízet služby fintech v celé Evropě, přičemž by podléhaly kontrole regulačního subjektu jediného členského státu.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

21.3.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

3

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Carlos Coelho, Sergio Gaetano Cofferati, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, Nicola Danti, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Sergio Gutiérrez Prieto, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Antonio López-Istúriz White, Morten Løkkegaard, Marlene Mizzi, Jiří Pospíšil, Marcus Pretzell, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Jasenko Selimovic, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mylène Troszczynski, Mihai Ţurcanu, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jan Philipp Albrecht, Pascal Arimont, Edward Czesak, Arndt Kohn, Julia Reda, Ulrike Trebesius, Sabine Verheyen

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

David Coburn

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

32

+

ALDE

Dita Charanzová, Morten Løkkegaard, Jasenko Selimovic

ECR

Edward Czesak, Vicky Ford, Ulrike Trebesius, Anneleen Van Bossuyt

PPE

Pascal Arimont, Carlos Coelho, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, Ildikó Gáll-Pelcz, Antonio López-Istúriz White, Jiří Pospíšil, Andreas Schwab, Ivan Štefanec, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mihai Ţurcanu, Sabine Verheyen

S&D

Sergio Gaetano Cofferati, Nicola Danti, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Sergio Gutiérrez Prieto, Liisa Jaakonsaari, Arndt Kohn, Marlene Mizzi, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Catherine Stihler

Verts/ALE

Jan Philipp Albrecht, Julia Reda

3

-

EFDD

David Coburn

ENF

Marcus Pretzell, Mylène Troszczynski

2

0

EFDD

Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Marco Zullo

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

25.4.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

45

6

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Burkhard Balz, Pervenche Berès, Esther de Lange, Markus Ferber, Jonás Fernández, Sven Giegold, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Petr Ježek, Georgios Kyrtsos, Werner Langen, Sander Loones, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Gabriel Mato, Costas Mavrides, Luigi Morgano, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Paul Tang, Ernest Urtasun, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Miguel Viegas, Beatrix von Storch, Jakob von Weizsäcker

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Matt Carthy, Mady Delvaux, Ashley Fox, Ramón Jáuregui Atondo, Eva Kaili, Thomas Mann, Michel Reimon, Andreas Schwab, Lieve Wierinck


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

45

+

ALDE

Petr Ježek, Lieve Wierinck, Cora van Nieuwenhuizen

ECR

Ashley Fox, Sander Loones, Bernd Lucke, Stanisław Ożóg, Pirkko Ruohonen-Lerner, Kay Swinburne

PPE

Burkhard Balz, Markus Ferber, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Georgios Kyrtsos, Werner Langen, Ivana Maletić, Thomas Mann, Gabriel Mato, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Andreas Schwab, Theodor Dumitru Stolojan, Tom Vandenkendelaere, Esther de Lange

S&D

Pervenche Berès, Mady Delvaux, Jonás Fernández, Roberto Gualtieri, Cătălin Sorin Ivan, Ramón Jáuregui Atondo, Eva Kaili, Olle Ludvigsson, Costas Mavrides, Luigi Morgano, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Paul Tang, Jakob von Weizsäcker

Verts/ALE

Sven Giegold, Michel Reimon, Molly Scott Cato, Ernest Urtasun

6

-

EFDD

Marco Valli, Beatrix von Storch

ENF

Gerolf Annemans

GUE/ NGL

Matt Carthy, Dimitrios Papadimoulis, Miguel Viegas

1

0

ENF

Bernard Monot

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 12. květen 2017Právní upozornění