Postup : 2016/2272(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0214/2017

Předložené texty :

A8-0214/2017

Rozpravy :

PV 03/07/2017 - 21
CRE 03/07/2017 - 21

Hlasování :

PV 04/07/2017 - 6.13

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0287

ZPRÁVA     
PDF 665kWORD 83k
9. června 2017
PE 595.614v02-00 A8-0214/2017

o delší životnosti výrobků: přínosy pro spotřebitele a společnosti

(2016/2272(INI))

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

Zpravodaj: Pascal Durand

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o delší životnosti výrobků: přínosy pro spotřebitele a společnosti

(2016/2272(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a zejména na článek 114 této smlouvy,

–  s ohledem na články 191, 192 a 193 SFEU a na odkaz na cíl zajistit uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. června 2008 o akčním plánu pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku (COM(2008)0397),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie(1),

–  s ohledem na pracovní plán Komise pro ekodesign na období 2016–2019 (COM(2016)0773), zejména na cíl stanovit více požadavků zaměřených na konkrétní výrobky, jakož i horizontálních požadavků v oblastech, jako je trvanlivost, opravitelnost, možnost modernizace, design umožňující rozebrání výrobku, snadné opětovné použití a recyklace,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (sedmý akční program pro životní prostředí)(3),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2013 nazvané „Na cestě k udržitelnější spotřebě: životnost průmyslových výrobků a informace pro spotřebitele k obnovení důvěry“(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. ledna 2011 nazvané „Evropa účinněji využívající zdroje – stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0021),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“ (COM(2011)0571),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. dubna 2013 nazvané „Budování jednotného trhu s ekologickými produkty – usnadnění lepší informovanosti o environmentálním profilu produktů a organizací“ (COM(2013)0196),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. září 2014 nazvané „Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu“ (COM(2014)0398),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. prosince 2015 nazvané „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ (COM(2015)0614) a na balíček oběhového hospodářství, jehož součástí je zejména revize směrnic o odpadech (směrnice 2008/98/ES, „rámcová směrnice o odpadech“), o obalech a obalových odpadech (směrnice 94/62/ES), o skládkách odpadů (směrnice 1999/31/ES), o vozidlech s ukončenou životností (směrnice 2000/53/ES), o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech (směrnice 2006/66/ES) a o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (směrnice 2012/19/EU),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti – evropské úsilí v oblasti udržitelnosti“ (COM(2016)0739),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o některých aspektech smluv o prodeji zboží online a jinými prostředky na dálku (COM(2015)0635), který předložila Komise dne 9. prosince 2015,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu(6),

–  s ohledem na zprávu Evropské organizace spotřebitelů (BEUC) ze dne 18. srpna 2015 nazvanou „Zboží dlouhodobé spotřeby: udržitelnější výrobky, lepší práva spotřebitelů. Očekávání spotřebitelů spojená s agendou EU v oblasti účinného využívání zdrojů a oběhového hospodářství“,

–  s ohledem na studii Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 29. března 2016 nazvanou „Vliv informací o životnosti výrobku na spotřebitele“,

–  s ohledem na studii vypracovanou v červenci 2016 na žádost Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů nazvanou „Delší životnost výrobků: přínosy pro spotřebitele a společnosti“,

–  s ohledem na shrnutí evropského spotřebitelského centra ze dne 18. dubna 2016 nazvané „Plánované zastarávání aneb vedlejší produkty konzumní společnosti“,

–  s ohledem na rakouskou normu ONR 192102 nazvanou „Značka excelence pro opravitelná elektrická a elektronická zařízení s dlouho životností“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0214/2017),

A.  vzhledem k tomu, že pracovní plán Komise pro ekodesign na období 2016–2019 obsahuje odkaz na oběhové hospodářství a na nutnost řešit otázky trvanlivosti a recyklovatelnosti;

B.  vzhledem k tomu, že přijetí stanoviska k životnosti výrobků Evropským hospodářským a sociálním výborem (EHSV) dokládá zájem hospodářských subjektů a občanské společnosti o toto téma;

C.  vzhledem k tomu, že je třeba najít rovnováhu mezi prodloužením životnosti výrobků a inovací, výzkumem a vývojem;

D.  vzhledem k tomu, že studie zadaná Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů ukazuje, že k podpoře delší životnosti výrobků jsou zapotřebí rozsáhlá politická opatření;

E.  vzhledem k tomu, že vedle sebe existují různé hospodářské a obchodní modely, včetně hospodářského modelu založeného na používání, který může přispět ke snížení nepříznivých důsledků pro životní prostředí;

F.  vzhledem k tomu, že je třeba podpořit prodloužení životnosti výrobků, zejména bojem proti plánovanému zastarávání;

G.  vzhledem k tomu, že je třeba podpořit evropské odvětví oprav, sestávající zejména z mikropodniků a malých a středních podniků;

H.  vzhledem k tomu, že větší harmonizace opatření pro opětovné použití výrobků podpoří místní hospodářství a vnitřní trh vytvořením nových pracovních míst a zvýšením poptávky po použitém zboží;

I.  vzhledem k tomu, že z ekonomického i environmentálního hlediska je nutné zachovat suroviny a omezit produkci odpadu, což se snaží zohledňovat koncepce rozšířené odpovědnosti výrobce;

J.  vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometru provedeného v červnu 2014 uvádí 77 % spotřebitelů v EU, že upřednostňují pokus o opravu rozbitého zboží před nákupem nových výrobků; vzhledem k tomu, že informace o trvanlivosti výrobků a jejich opravitelnosti, které jsou spotřebitelům poskytovány, je nutné dále zlepšit;

K.  vzhledem k tomu, že spolehlivé výrobky s dlouhou trvanlivostí přinášejí spotřebitelům odpovídající hodnotu za vynaložené peníze a zabraňují nadměrnému využívání zdrojů a produkci odpadu; vzhledem k tomu, že je proto důležité, aby byla prodloužena doba použitelnosti spotřebního zboží, a to prostřednictvím designu zaměřeného na trvanlivost a možnost opravy, modernizace, rozebrání a recyklace produktů;

L.  vzhledem k tomu, že pokles důvěry spotřebitelů v kvalitu výrobků má negativní dopad na evropské společnosti; vzhledem k tomu, že v celé EU je v současné době v platnosti zákonná záruka v minimální délce 24 měsíců a v některých členských státech platí ustanovení, která spotřebitele chrání ještě více v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží;

M.  vzhledem k tomu, že by mělo být dodržováno právo spotřebitelů vybrat si podle svých individuálních potřeb, očekávání a preferencí;

N.  vzhledem k tomu, že navzdory studii EHSV z března 2016, která ukázala na jasnou vazbu mezi označováním životnosti výrobku a chováním spotřebitelů, nejsou spotřebitelé o životnosti výrobků řádně informováni;

O.  vzhledem k tomu, že životnost výrobku a způsob, jakým daný výrobek stárne, jsou ovlivněny různými přirozenými nebo uměle vytvořenými faktory, např. složením, funkčností, náklady na opravu a spotřebními vzorci;

P.  vzhledem k tomu, že opravy a náhradní díly by měly být snadněji dostupné;

Q.  vzhledem k tomu, že kromě dlouhé životnosti výrobku je pro to, jakým způsobem daný výrobek přispěje k ochraně zdrojů, zásadní i míra jeho kvality během jeho životního cyklu;

R.  vzhledem k tomu, že se množí vnitrostátní iniciativy zaměřené na řešení problému předčasného zastarávání zboží a softwaru; vzhledem k tomu, že je zapotřebí vytvořit v tomto ohledu společnou strategii pro jednotný trh;

S.  vzhledem k tomu, že životnost digitálních nosičů je klíčová pro životnost elektronických přístrojů; vzhledem k tomu, že software stále rychleji zastarává, a proto musí být elektronické přístroje adaptabilní, aby si na trhu zachovaly konkurenceschopnost;

T.  vzhledem k tomu, že výrobky se zabudovaným defektem, jenž má způsobit jejich poruchu a v konečném důsledku vést k tomu, aby po určitém počtu použití přestaly fungovat, dále snižují důvěru spotřebitelů a nemělo by být povoleno uvádět je na trh;

U.  vzhledem k tomu, že podle údajů Eurobarometru je 90 % evropských občanů přesvědčeno, že by na výrobcích měla být jasně uvedena doba jejich použitelnosti;

V.  vzhledem k tomu, že z výrobků s delší životností mohou mít užitek všechny hospodářské subjekty, včetně malých a středních podniků;

W.  vzhledem k tomu, že sedmý akční program pro životní prostředí vyzývá k přijetí konkrétních opatření za účelem zlepšení trvanlivosti, opravitelnosti a opětovného používání výrobků a prodloužení jejich životnosti;

X.  vzhledem k tomu, že v tomto ohledu má významnou úlohu rozšířená odpovědnost výrobce;

Y.  vzhledem k tomu, že dosažení modelu oběhového hospodářství vyžaduje zapojení osob přijímajících politická rozhodnutí, občanů a podniků a znamená nejen změny v oblasti designu a prodeje výrobků a služeb, nýbrž i ve způsobu uvažování a v očekávání spotřebitelů a v podnikatelské činnosti, a to prostřednictvím vytváření nových trhů, které budou reagovat na změny v chování spotřebitelů a budou se vyvíjet směrem k používání, opakovanému používání a sdílení výrobků, což přispěje k prodloužení doby jejich použitelnosti a napomůže výrobě konkurenceschopných, trvalých a udržitelných výrobků;

Z.  vzhledem k tomu, že u řady svítidel není možné vyměnit žárovku, což může vést k problémům, pokud žárovka přestane svítit, na trhu se objeví nové, účinnější žárovky nebo se změní preference zákazníka např. ohledně barvy světla, neboť pak je nutné vyměnit celé svítidlo;

AA.  vzhledem k tomu, že světelné diody LED by pokud možno měly být vyměnitelné, nikoli neodstranitelné;

AB.  vzhledem k tomu, že v rámci dalšího rozvoje oběhového hospodářství je nutné přijmout další opatření s cílem podněcovat opravitelnost, adaptabilitu, modernizaci, trvanlivost a recyklovatelnost výrobků s cílem prodloužit životnost a dobu použitelnosti výrobků, příp. jejich součástí;

AC.  vzhledem k tomu, že stále větší rozmanitost výrobků, stále kratší inovační cykly a neustále se měnící módní trendy vedou k častějšímu nakupování nových výrobků, a tím ke zkrácení doby jejich použitelnosti;

AD.  vzhledem k tomu, že velký potenciál skýtá odvětví oprav, obchodu s použitým zbožím a směny zboží, tj. odvětví, které usiluje o prodloužení životnosti výrobků;

AE.  vzhledem k tomu, že by měla být nalezena rovnováha mezi snahou o prodloužení životnosti výrobků a zachování takového prostředí, které i nadále podněcuje inovace a další vývoj;

Navrhování odolných, trvanlivých a vysoce kvalitních výrobků

1.  vyzývá Komisi, aby v proveditelných případech podporovala stanovení minimálních kritérií odolnosti, jež budou mimo jiné zahrnovat odolnost, opravitelnost a možnost modernizace, pro každou kategorii výrobků již od fáze návrhu, přičemž jejich zavedení napomohou normy vypracované všemi třemi evropskými normalizačními organizacemi (Evropským výborem pro normalizaci (CEN), Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropským ústavem pro telekomunikační normy (ETSI));

2.  zdůrazňuje, že ve všech fázích životního cyklu výrobku je třeba dosáhnout rovnováhy mezi prodloužením životnosti výrobku, přeměnou odpadu na zdroje (druhotné suroviny), průmyslovou symbiózou, inovacemi, poptávkou spotřebitelů, ochranou životního prostředí a politikou růstu, a je přesvědčen, že vývoj výrobků, které stále efektivněji využívají zdroje, nesmí podněcovat krátkou životnost výrobků ani jejich předčasnou likvidaci;

3.  zdůrazňuje, že témata, jako je trvanlivost výrobku, prodloužené záruční lhůty, dostupnost náhradních dílů, snadnost opravy a zaměnitelnost součástek, by měla být součástí obchodních nabídek výrobců, aby byly naplněny různé potřeby, očekávání a preference spotřebitelů, a podtrhuje, že tato témata jsou důležitým aspektem volné hospodářské soutěže;

4.  bere na vědomí úlohu obchodních strategií, jako je pronájem výrobku, při designu trvanlivých výrobků, kdy leasingové společnosti zůstávají vlastníky pronajatých jednotek a jsou motivovány k jejich opětovnému uvádění na trh a k investicím do vývoje trvanlivějšího zboží, což vede k nižšímu objemu nové výroby a likvidace výrobků;

5.  připomíná stanovisko Parlamentu k revizi balíčku opatření k oběhovému hospodářství pozměňujícího směrnici o odpadech, který posílil zásadu rozšířené odpovědnosti výrobce, a vytvořil tak pobídky pro udržitelnější design výrobků;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výrobce stavebnicových konceptů, které jsou snadno rozmontovatelné a zaměnitelné;

7.  je toho názoru, že by úsilí o trvanlivost a opravitelnost výrobků mělo jít ruku v ruce s cílem udržitelnosti, např. prostřednictvím využívání materiálů šetrných k životnímu prostředí;

8.  se znepokojením konstatuje, že modemy, routery a televizní dekodéry / set-top boxy vytvářejí značné množství elektronického odpadu, když spotřebitelé přejdou k novému poskytovateli telekomunikačních služeb; připomíná spotřebitelům a poskytovatelům telekomunikačních služeb, že podle nařízení EU/2015/2120 již spotřebitelé, kteří přecházejí k novému poskytovateli telekomunikačních služeb, mají právo používat koncová zařízení podle svého výběru;

Podpora opravitelnosti a dlouhé životnosti výrobků

9.  žádá Komisi, aby podporovala opravitelnost výrobků:

-  podněcováním a zjednodušením opatření, díky nimž je možnost opravy zboží pro spotřebitele lákavá,

-  využitím konstrukčních technik a materiálů, díky kterým je snazší a méně nákladné zboží opravit nebo nahradit některou z jeho součástek; spotřebitelé by se neměli ocitnout v nekonečném cyklu oprav a údržby vadných výrobků,

-  podporou prodloužení záruční lhůty o dobu nutnou k provedení opravy, dochází-li k opakovanému nesouladu výrobku s platnými předpisy nebo je-li doba nutná k opravě delší než jeden měsíc;  dále vybízením k tomu, aby byly součástky, jež jsou nezbytné pro fungování výrobku, nahraditelné a opravitelné, a to tím, že bude opravitelnost výrobku, je-li to přínosné, zařazena mezi jeho základní vlastnosti, a odrazováním od zabudovávání základních součástek, jako jsou baterie a světelné diody (LED), do výrobků, pokud to není opodstatněno bezpečnostními důvody,

-  naléháním na výrobce, aby při nákupu poskytovali návod na údržbu a opravu, především u výrobků, u nichž jsou údržba a oprava důležité, a to s cílem zvýšit šanci na prodloužení životnosti výrobku,

-  zajištěním možnosti, aby mohly být při opravě všech výrobků v souladu s platnými právními předpisy použity místo původních dílů náhražky o stejné kvalitě a výkonu,

-  prostřednictvím normalizace vztahující se na náhradní díly a nářadí nezbytné k opravě tam, kde je to možné, s cílem zlepšit poskytování opravárenských služeb,

-  vybízením výrobců, aby na požádání poskytovali opravnám návody na údržbu a opravu v různých jazycích,  -  podporováním výrobců v tom, aby vyvinuli technologii pro výrobu baterií, která zajistí, aby životnost baterií a akumulátorů lépe odpovídala očekávané životnosti výrobku, nebo aby byla výměna baterií dostupnější a za cenu, která je úměrná ceně výrobku;

10.  domnívá se, že je přínosné zajistit dostupnost náhradních dílů, které jsou nezbytné pro řádné a bezpečné fungování zboží, a to následujícími způsoby:

-  podporou nezaměřenou jen na závody provádějící montáž výrobků, ale rovněž na dostupnost náhradních dílů,

-  podporou hospodářských subjektů, aby ke spotřebitelskému zboží, které vyrábějí či dovážejí, poskytovaly odpovídající technický servis a aby dodávaly náhradní díly, jež jsou nezbytné pro řádné a bezpečné fungování zboží, za cenu odpovídající povaze a životnosti daného výrobku,

-  jasným uváděním informace, zda pro dané zboží jsou či nejsou dostupné náhradní díly, za jakých podmínek a na jak dlouhou dobu, případně i prostřednictvím zřízení digitální platformy;

11.  vybízí členské státy, aby se zabývaly vhodnými pobídkami na podporu udržitelných, vysoce kvalitních a opravitelných výrobků, podněcovaly opravy a prodej použitého zboží a rozvíjely odbornou přípravu v oboru opravárenské činnosti;

12.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byla zachována možnost využít služeb nezávislého opraváře, např. odrazováním od technických, bezpečnostních či softwarových řešení, která znemožňují, aby opravy prováděl někdo jiný než schválené podniky či subjekty;

13.  vybízí k úsilí o podporu opětovného využívání náhradních dílů na trhu s použitým zbožím;

14.  bere na vědomí možnost využívat 3D tisk k vyrábění dílů pro profesionály a spotřebitele; naléhavě požaduje, aby byla v tomto ohledu zajištěna bezpečnost výrobků, ochrana proti padělání a ochrana autorských práv;

15.  připomíná, že při úspěšném uplatňování oběhového hospodářství hrají důležitou úlohu dostupnost normalizovaných a modulových součástí, plány na rozmontování, design výrobků zaměřený na dlouhou životnost a účinné výrobní postupy;

Fungování hospodářského modelu zaměřeného na používání a podpora malých a středních podniků a zaměstnanosti v EU

16.  podtrhuje, že přechod k obchodním modelům typu „poskytování výrobků jako služba“ má potenciál zlepšit udržitelnost výrobních a spotřebních vzorců za předpokladu, že systémy, v nichž je poskytování výrobků službou, nepovedou ke zkrácení životnosti výrobků, a zdůrazňuje, že tyto obchodní modely by neměly poskytovat příležitosti k vyhýbání se daňovým povinnostem;

17.  zdůrazňuje, že vývoj nových obchodních modelů, jako jsou internetové služby, nové formy marketingu, obchodní domy prodávající pouze použité zboží a rozšířenější dostupnost neformálních opravárenských zařízení (kavárny nabízející opravy, dílny, kde si lidé mohou zboží opravit sami), může přispět k prodloužení životnosti výrobků a zároveň zvýšit povědomí spotřebitelů o výrobcích s dlouhou životností a jejich důvěru v tyto výrobky;

18.  vyzývá členské státy, aby:

-  prováděly konzultace všech dotčených zúčastněných stran s cílem podpořit rozvoj prodejního modelu založeného na používání, jenž by přinášel výhody všem subjektům,

-  zintenzivnily své úsilí prostřednictvím opatření podporujících rozvoj funkčního hospodářství a podporovaly pronájem, výměnu a půjčování zboží,

-  podporovaly místní a regionální orgány, které aktivně prosazují rozvoj hospodářských modelů, jako je ekonomika sdílení a oběhové hospodářství, jež podněcují účinnější využívání zdrojů a trvanlivost zboží a kladou důraz na opravy, opětovné používání a recyklaci;

19.  vybízí členské státy, aby zajistily, aby při zadávání veřejných zakázek bylo přihlíženo k ustanovení o nákladech životního cyklu obsaženému ve směrnici 2014/24/EU, a aby zvýšily míru opětovného využívání zařízení zakoupeného veřejnými orgány;

20.  vyzývá členské státy a Komisi, aby ve svých veřejných politikách podporovaly ekonomiku sdílení vzhledem k výhodám, které poskytuje při využívání volných zdrojů a kapacit, například v odvětví dopravy a ubytování;

21.  žádá Komisi, aby v rámci propagace oběhového hospodářství zdůrazňovala význam trvanlivosti výrobků;

22.  vyzývá Komisi a členské státy, aby plně uplatňovaly hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovenou v právních předpisech EU (rámcová směrnice o odpadech (2008/98/ES)) a zejména aby zachovávaly co největší užitečnost a hodnotu elektrických a elektronických zařízení a nepovažovaly je za odpad, např. tím, že umožní přístup na místa sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení zaměstnancům center opětovného použití, jež budou schopna tyto výrobky a jejich součástky využít;

23.  domnívá se, že opatření obsažená v této zprávě by měla být uplatněna zejména na malé a střední podniky a mikropodniky podle definice obsažené v doporučení Komise 2003/361/ES, a to odpovídajícím způsobem a úměrně jejich velikosti a kapacitám, s cílem zachovat jejich rozvoj a podnítit zaměstnanost a odbornou přípravu na nová povolání v EU;

24.  vyzývá Komisi, aby se zabývala otázkou, jakým způsobem by bylo možné podpořit a usnadnit vyměnitelnost světelných diod LED, a aby kromě opatření v oblasti ekodesignu zvažovala i mírnější přístup zahrnující např. označování, systémy pobídek, zadávání veřejných zakázek nebo prodloužené záruky v případě, že je světelný zdroj do výrobku pevně zabudován;

25.  naléhavě vyzývá členské státy, aby prováděly účinný dohled nad trhem s cílem zajistit, aby evropské i dovážené výrobky splňovaly požadavky týkající se politiky v oblasti výrobků a ekodesignu;

26.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zapojily místní a regionální orgány a respektovaly jejich pravomoci;

Zajištění lepší informovanosti spotřebitelů

27.  žádá Komisi, aby zlepšila informace o trvanlivosti výrobků, a to následujícími způsoby:

-  zvážením zavedení dobrovolné evropské značky, jež by zejména zahrnovala: trvanlivost a ekodesign výrobku, možnosti jeho modernizace v souladu s technickým pokrokem a jeho opravitelnost,

-  dobrovolnými experimenty se společnostmi a dalšími zúčastněnými stranami na úrovni EU s cílem vypracovat označování očekávané doby použitelnosti výrobku na základě standardizovaných kritérií, jež by mohla být používána všemi členskými státy,

-  vytvořením počítadla opotřebení u nejdůležitějších spotřebních výrobků, zejména u velkých elektrospotřebičů,

-  posouzením dopadu sladění označování životnosti s délkou zákonné záruční lhůty,

-  využitím digitálních aplikací nebo sociálních médií,

-  standardizací informací v manuálech, jež se týkají trvanlivosti, možnosti modernizace a opravitelnosti výrobku, tak aby byly jasné, dostupné a snadno pochopitelné,

-  informacemi vycházejícími ze standardizovaných kritérií, jež uvádějí očekávanou životnost výrobku;

28.  naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby:

-  místním a regionálním orgánům, společnostem a sdružením poskytovaly pomoc při provádění informačních kampaní pro spotřebitele na téma prodloužení životnosti výrobků, zejména podáváním informací ohledně tipů na údržbu, opravy, opětovné použití atd.,

-  podporovaly informovanost spotřebitelů o rychle se opotřebovávajících a neopravitelných výrobcích, ve vhodných případech zřizováním oznamovacích platforem pro spotřebitele;

29.  vyzývá Komisi, aby vybízela k pravidelné a strukturované výměně informací a sdílení osvědčených postupů v celé Unii, mezi Komisí a členskými státy, včetně regionálních a obecních orgánů;

Opatření týkající se plánovaného zastarávání

30.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci se spotřebitelskými organizacemi, výrobci a dalšími zúčastněnými stranami předložila návrh definice plánovaného zastarávání hmotného zboží a softwaru, jež by byla platná na úrovni EU; vyzývá dále Komisi, aby ve spolupráci s orgány dozoru nad trhem prozkoumala možnost zřízení nezávislého systému, který by mohl testovat výrobky a odhalovat v nich zabudované prvky, jež zkracují jejich životnost; v této souvislosti požaduje lepší právní ochranu „oznamovatelů“ a vhodná odrazující opatření pro výrobce;

31.  poukazuje na průkopnickou úlohu některých členských států v tomto ohledu, například na iniciativu zemí Beneluxu týkající se boje proti plánovanému zastarávání a prodloužení životnosti domácích (elektrických) spotřebičů; zdůrazňuje, že je v tomto ohledu důležité sdílet osvědčené postupy;

32.  konstatuje, že možnost modernizace výrobků může zpomalit jejich zastarávání a snížit jejich dopad na životní prostředí a náklady pro uživatele;

Posílení práva na zákonnou záruční lhůtu

33.  považuje za zásadně důležité, aby byli spotřebitelé lépe informováni o tom, jak funguje zákonná záruční lhůta; žádá, aby byl úplný písemný odkaz na záruční lhůtu obsažen na faktuře vystavované při prodeji výrobku;

34.  vyzývá Komisi, aby předkládala iniciativy a opatření k posílení důvěry spotřebitelů prostřednictvím:

-  větší ochrany spotřebitelů, zejména u výrobků s delší přiměřeně očekávanou dobu použitelnosti, a přihlédnutí k přísným opatřením na ochranu spotřebitelů, která již byla přijata v některých členských státech,

-  přihlédnutí k účinkům jak právních předpisů týkajících se ekodesignu, tak smluvního práva na výrobky spojené se spotřebou energie za účelem uceleného přístupu k regulaci výrobků,

-  zaručení toho, aby byli spotřebitelé v kupní smlouvě konkrétně informováni o svém nároku na zákonnou záruku, a podpory programů zvyšujících povědomí o tomto právu,

-  zjednodušení prokazování koupě pro spotřebitele tím, že záruka bude spojena se zbožím, nikoli s kupujícím, a dále tím, že bude nadále podporováno všeobecné zavedení elektronických účtenek a digitálních záručních systémů;

35.  žádá o zavedení mechanismu pro podávání stížností na úrovni EU v případech, kdy není dodržováno právo na záruku, s cílem usnadnit sledování uplatňování evropských norem příslušnými orgány;

36.  poukazuje na skutečnost, že posílením zásady rozšířené odpovědnosti výrobce a stanovením minimálních požadavků je možné vytvořit pobídky k udržitelnějšímu designu výrobků;

Ochrana spotřebitelů před zastaráváním softwaru

37.  vyzývá k větší transparentnosti, pokud jde o možnost modernizace, bezpečnostní aktualizace a trvanlivost, což jsou všechno nezbytné aspekty řádného fungování jak softwaru, tak hardwaru; vyzývá Komisi, aby se zabývala nutností usnadnit větší spolupráci mezi podniky;

38.  vybízí k transparentnosti ze strany dodavatelů a výrobců uvedením minimální doby, po kterou jsou k dispozici bezpečnostní aktualizace operačních systémů, v kupní smlouvě výrobku; navrhuje, aby byla stanovena definice přiměřené doby použitelnosti; dále zdůrazňuje, že v případě zabudovaných operačních systémů je zapotřebí, aby dodavatel výrobku zajistil dodání těchto bezpečnostních aktualizací; vyzývá výrobce, aby poskytovali jasné informace o kompatibilitě softwarových aktualizací a modernizací se zabudovanými operačními systémy, jež jsou spotřebitelům dodávány;

39.  žádá, aby byly nezbytné aktualizace softwaru vratné a byly doprovázeny informacemi o důsledcích pro fungování zařízení; žádá rovněž, aby byl nový nezbytný software kompatibilní se softwarem předchozí generace;

40.  vyzývá k tomu, aby byla prostřednictvím normalizace podporována vyměnitelnost jednotlivých dílů, včetně procesoru, s cílem zajistit možnost modernizace výrobků;

o

o  o

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.

(2)

Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171.

(4)

Úř. věst. C 67, 6.3.2014, s. 23.

(5)

Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64.

(6)

Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Udržitelnost zboží, výzva pro spotřebitele

Otázka udržitelnosti zboží má různé úrovně:

–  nedostatečná odolnost a opravitelnost výrobků,

–  životnost softwarů v informatických produktech,

–  informace dostupné kupujícímu.

Důvěra spotřebitelů v odolnost výrobků klesá. K tomuto poklesu přispěla nízká kvalita nízkonákladových výrobků a medializace případů, které jsou sice skandální, nicméně samy o sobě okrajové. Sdružení francouzských spotřebitelů nedávno provedlo průzkum, z něhož vyplynulo, že 92 % respondentů je přesvědčeno o tom, že domácí elektrospotřebiče a výrobky vyspělých technologií jsou záměrně navrženy tak, aby neměly dlouhou životnost.

Evropští spotřebitelé nemají téměř žádné informace o spolehlivosti výrobků. Jelikož cena ztratila svůj význam v tom, že by byla spojena s náklady na dosažení kvality, spotřebitelé se stále častěji obracejí k výrobkům nižší kategorie z rozvíjejících se zemí, čímž urychlují soutěž o nejnižší nabídku. Tato situace tedy znevýhodňuje evropské společnosti, které často nabízejí kvalitnější a udržitelnější zboží.

Mimo to zobecnění připojených předmětů a závislost uživatelů na nových technologiích poukazuje na ožehavou sociální otázku zrychleného zastarávání softwarů a nosičů. Prvními oběťmi zrychleného zastarávání výrobků jsou nejchudší občané: kvůli nedostatku hotovosti volí především nízkonákladové výrobky, které se rychleji porouchají, a tudíž jsou ohroženi dvakrát.

Opravitelnost zboží, hospodářská výzva

Spotřebitele jsou nespokojeni nejen s mírou odolnosti zboží, ale také s tím, že není možné zboží opravit, což mimo jiné oslabuje odvětví oprav, které v Evropě každoročně ztrácí stále více pracovních míst.

Opravitelnost výrobků je podrývána řadou problematických faktorů:

–  nedostatečný přístup k náhradním dílům a příliš vysoké ceny,

–  náklady na pracovní síly ve vztahu k dováženým výrobkům a k nízce ceně,

–  nedostatek vhodných informací pro opravu a údržbu,

–  rostoucí složitost, především co se týče softwaru a elektroniky,

–  překážky vstupu pro nezávislé opravny a osoby, které si zboží opravují samy,

–  nízká míra opravitelnosti výrobků a jejich komponentů,

–  nedostatečné služby náhrady zboží v průběhu opravy.

Podle průzkumu Eurobarometru z roku 2014 by 77 % evropských občanů dalo přednost opravě svého zboží před nákupem nového, ale nakonec jsou nuceni zboží nahradit nebo vyhodit kvůli odrazujícím nákladům na opravu.

Co se týče zaměstnanosti, překážky opravám způsobují snížení počtu aktivních opraven:

–  V Nizozemsku v tomto odvětví zaniklo 2000 pracovních míst za sedm let;

–  v Německu zavřelo 13 % rozhlasových a televizních opraven za jeden rok;

–  v Polsku klesl počet opraven o 16 % za dva roky

Souběžně s tímto poklesem narůstá obliba opraven fungujících zdarma nebo internetových stránek pro osoby, které si zboží opravují samy. Po opravách tedy skutečně je poptávka.

Odvětví oprav je velkým zdrojem nepřemístitelných pracovních míst, které by mohly být zhodnoceny, pokud by výrobky byly navrženy tak, aby měly dlouhou životnost a aby bylo možné je opravit a přepracovat tak, aby lépe odpovídaly potřebám spotřebitelů. Upřednostňování oprav před výměnou, zejména v rámci právní záruky, je otázkou ekologie, jelikož systematická výměna zahrnuje vyřazení ještě nových zařízení a nepodněcuje výrobce k tomu, aby navrhovali odolnější výrobky.

V konečném důsledku mnoho porouchaných zařízení není opraveno (až do 44 % elektrických a elektronických zařízení). Podpora odvětví oprav je proto potenciálem pro zaměstnanost a pro značné snížení množství odpadů a znečištění, k čemuž lze přičíst významné zlepšení kupní síly spotřebitelů a obchodní přínos pro evropské společnosti.

Komplexní přístup: směrem k hospodářství zaměřenému na využívání

Životnost výrobků se odvíjí od působení vzájemné provázaných činitelů: výrobci, dodavatelé, distributoři, spotřebitelé a dokonce i státy. Řešení spočívající v prodloužení životnosti výrobků musí přispět k rozvoji hospodářského modelu založeného na rovnováze potřeb spotřebitelů, průmyslových potřeb a ekologických požadavků.

Produktový design je sice neodmyslitelnou součástí životnosti výrobků, avšak prodejní model není o nic méně důležitý. Rychle se rozvíjející funkční hospodářství a ekonomika sdílení nabízí nové možnosti zlepšení kvality a udržitelnosti výrobků, které jsou uváděny na trh. Je-li upřednostňováno využívání před vlastnictvím, je pozornost soustředěna na zkušenost se službami, nikoli na obnovu zboží. Toto hospodářství zaměřené na využití je podporováno digitálními nástroji, které usnadňují výměnu v rámci komunit založených na důvěře, a může přinést značný hospodářský a environmentální užitek.

Tento model zapadá do celkového rámce oběhového hospodářství. Komise k tomuto tématu vydala v roce 2015 legislativní balíček, jímž usilovala o podporu rozvoje tohoto chvályhodného modelu, který zachovává přírodní zdroje, snižuje množství odpadu a vytváří pracovní místa v konkurenceschopnějším hospodářství.

Tento model, půjde-li ruku v ruce s přizpůsobenou politikou vzdělávání, by vytvořil nová pracovní místa na všech úrovních kvalifikací.

V odvětví opětovného použití a oprav je potenciál tvorby pracovních míst odhadován na 296 pracovních míst jako ekvivalent k 10 000 tun použitého zboží. Třetinu výrobků shromážděných v odpadních recyklačních střediscích by bylo možné znovu použít, což znamená, že by mohlo vzniknout více než 200 000 místních pracovních míst, pokud by pouhé 1 % komunálního odpadu v Evropě bylo připraveno na opětovné použití.

Jinak řečeno, opětovné použití, které je příliš často upozaděno ve prospěch recyklace, je způsob, jak prodloužit životnost výrobků jejich navrácením do oběhového hospodářství, aniž by bylo nutné je zásadně zpracovávat. Z nedávných studií vyplývá, že kdyby evropské společnosti daly přednost opětovnému využití svých počítačů před jejich recyklací, v Evropě by mohlo vzniknout 10 500 nepřemístitelných pracovních míst a každý rok by se ušetřily emise téměř 6 milionů tun skleníkových plynů a 44 milionů m3 vody, suroviny nepočítaje.

Přehodnocením způsobů výroby, prodeje a spotřeby z pohledu prodloužení životnosti výrobků je možné vytvořit příznivé podmínky pro oživení aktivity na evropském trhu. S ohledem na očekávaný nárůst nákladů na zdroje je nevyhnutelné s nimi zacházet šetrně, což platí zejména pro výrobky na konci své životnosti. Průmyslová strategie zaměřená na udržitelnost výrobků by umořila náklady na suroviny, což by jí umožnilo předvídat výnosy z investic a kladné přínosy, zejména co se týče zvýšené věrnosti zákazníků.

Svou roli má také veřejná moc, která povzbuzuje k osvědčeným průmyslovým postupům, ale také jde sama příkladem ve své nákupní politice a například skrze různá sdružení podporuje zvyšování povědomí občanů o zodpovědné spotřebě a o lepší údržbě výrobků.

Udržitelnost výrobků jako veřejná a politická výzva

Řada evropských zpráv a legislativní práce v členských státech prokázaly, jak je důležité se zajímat o problematické zrychlování obnovy zboží.

Stanovisko Poradní komise pro průmyslové změny Hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2013 položilo základy společným zjištěním a navrhlo řadu doporučení, u nichž bylo dosaženo shody. Stanovisko definuje rozdíly mezi „technickým“ plánovaným zastaráváním v úzkém slova smyslu, nepřímým zastaráváním, zastaráváním v důsledku neslučitelnosti a konečně psychologickým zastaráváním, k němuž dochází působením marketingových kampaní.

To inspirovalo EHSV k vypracování studie o účincích označení doby použitelnosti výrobku na spotřebitele. Tím je potvrzena skutečnost, že 92 % Evropanů si přeje, aby byla na výrobcích označena životnost (nebo doba použitelnosti) výrobků. Mimo to poukazuje na to, do jaké míry se konkurenceschopnost evropských společností částečně odvíjí od obnovení spotřebitelské důvěry ve vztahu ke společnostem.

Tato práce na evropské úrovni odráží veřejné politiky vypracované v členských státech.

–  Belgie jako první přijala v únoru 2012 usnesení Senátu, jehož cílem bylo bojovat proti plánovanému zastarávání výrobků spojených se spotřebou energie. Toto usnesení mimo jiné doporučuje, aby bylo na evropské úrovni zavedeno označení životnosti výrobků spojených se spotřebou energie (žárovky, počítače, mobilní telefony, ...) a jejich opravitelnost.

–  Souběžně s iniciativami vnitrostátních společností vypracovala Francie své právní předpisy, počínaje v srpnu 2015 zákonem o transformaci energetiky, který označil plánované zastarávání za trestný čin, a dále změnou zákona o spotřebě z března 2014, v němž vyjasnila práva spotřebitelů v souvislosti s právní zárukou shody a dostupností náhradních dílů.

–  Právní předpisy v Nizozemsku stanoví, že dvouletá lhůta pro právní záruku shody jsou pouze minimální hranice. U některých druhů zboží, jako jsou automobily, pračky nebo dalších výrobky považované za trvanlivé, může vzniknout nárok na delší záruku shody, a to na základě toho, jakou průměrnou životnost může spotřebitel od výrobku oprávněně očekávat.

–  Také Finsko umožňuje prodloužení trvání záruky v souladu se „zákonem o ochraně spotřebitele“. Podle jeho preambule je absence shody, která pochází z výroby produktu, například u vozidel, stavebních materiálů nebo elektrospotřebičů, a to i v případě, že se absence shody objeví více než dva roky po dodání zboží, zodpovědností prodávajícího. Tento model je podobný nizozemského systému. Je stanoven mediátor, jehož úkolem je určit životnost zboží na základě kritérií, jako jsou cena zboží, cena jeho komponentů nebo jeho využití a frekvence užívání. Zákonodárci nevytvořili žádný seznam týkající se „očekávané životnosti“ konkrétních výrobků. Nicméně jednotlivé případy lze přezkoumat pomocí doporučení „Rady pro spotřebitelské spory“.

–  Ve Španělsku bylo dne 24. června 2014 v průběhu konference o nových modelech spotřeby pořádané EHSV přijato „Madridské usnesení“ o osvědčených postupech v oblasti sdílené spotřeby a plánovaného zastarávání.

–  V Rakousku byla zavedena značka excelence pro elektrické a elektronické výrobky navržené opravitelným a udržitelným způsobem.

–  Také Švédsko přijalo sérii daňových opatření, která vstoupí v platnost v lednu 2017 a jejichž cílem je posílit odvětví oprav, recyklace a oběhového hospodářství. Stanoví:

•pokles nákladů na opravy snížením sazby DPH o 25–12 % u některých druhů zboží (jízdní kola, obuv nebo oděvy),

•možnost, aby si spotřebitelé, kteří se rozhodli opravit si elektrospotřebič, odečetli 50 % nákladů na pracovní síly ze svých daní,

•zdanění zboží s obsahem materiálů, které nelze nebo lze jen obtížné recyklovat a opravit.

Tento mechanismus je navržen jako investice, která přinese snížení nákladů spojených se znečištěním, plýtváním, nakládáním s odpady a nezaměstnaností.


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (11.4.2017)

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

k delší životnosti výrobků: přínosy pro spotřebitele a společnosti

(2016/2272(INI))

Zpravodajka: Christel Schaldemose

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že z důvodu závislosti Unie na dovozu surovin a toho, že v dohledné době dojde k rychlému vyčerpání značného množství přírodních zdrojů, je opětovné získání co největšího množství těchto zdrojů v rámci Unie a urychlení přechodu k oběhovému hospodářství velmi důležitým úkolem;

B.  vzhledem k tomu, že na prodloužení životnosti výrobků by mělo být nahlíženo v souvislosti s potřebou komplexně změnit způsob naší produkce a konzumace a jako na součást přechodu k oběhovému hospodářství; vzhledem k tomu, že účinnější využívání zdrojů by také přineslo podstatné čisté úspory podnikům, veřejným orgánům a spotřebitelům v Unii a současně by snížilo celkové roční emise skleníkových plynů a dopady výrobků na životní prostředí;

C.  vzhledem k tomu, že je třeba zohlednit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii a příslušné prováděcí pokyny Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC);

D.  vzhledem k tomu, že podle sedmého akčního programu EU pro životní prostředí je nutné přijmout konkrétní opatření zaměřená na zvýšení trvanlivosti, možnosti oprav a opětovného používání výrobků a také na prodloužení jejich životnosti;

E.  vzhledem k tomu, že v tomto ohledu má významnou úlohu rozšířená odpovědnost výrobce;

F.  vzhledem k tomu, že zpráva „Růst zevnitř: vize oběhového hospodářství pro konkurenceschopnou Evropu“ nadace Ellen MacArthurové jasně ukazuje příležitosti, jež skýtá přechod na nové obchodní modely, jako je prodej služeb místo výrobků;

G.  vzhledem k tomu, že dosažení modelu oběhového hospodářství vyžaduje zapojení politických tvůrců rozhodnutí, občanů a podniků a znamená nejen změny v oblasti návrhu a prodeje výrobků a služeb, nýbrž i ve způsobu uvažování a v očekávání spotřebitelů a v podnikatelské činnosti, a to prostřednictvím vytváření nových trhů, které budou reagovat na změny v chování spotřebitelů a budou se vyvíjet směrem k používání, opakovanému používání a sdílení výrobků, což přispěje k prodloužení jejich životnosti a pomůže k výrobě konkurenceschopných, trvalých a udržitelných výrobků;

H.  vzhledem k tomu, že u řady svítidel není možné vyměnit žárovku, což může v případě nefunkčního svítidla vést za určitých okolností k problémům ve chvíli, kdy se na trh dostanou nová účinnější svítidla nebo pokud se změní zákaznická přání např. ohledně barvy světla, protože v tomto případě je pak nutné vyměnit celé svítidlo;

I.  vzhledem k tomu, že v rámci dalšího rozvoje oběhového hospodářství je nutné požadovat další možnost oprav, změny vybavení nebo dovybavení, dlouhou životnost a možnost recyklace výrobků, aby bylo možné prodloužit dobu používání výrobků, příp. jejich součástí;

J.  vzhledem k tomu, že k zahájení strategie nulového odpadu jsou nejdůležitějšími první články v hierarchii nakládání s odpady, tedy jeho snížení a příprava k opětovnému použití;

K.  vzhledem k tomu, že se evropská spotřeba přírodních zdrojů za posledních 30 let zvýšila o 50 % a spotřebováváme 43 kg zdrojů na osobu a den;

L.  vzhledem k tomu, že je z hospodářského i environmentálního hlediska nezbytné zachovávat suroviny a omezovat produkci odpadu;

M.  vzhledem k tomu, že stále větší různorodost výrobků, stále kratší inovační cykly a neustále se měnící módní trendy vedou k častějšímu nakupování nových výrobků, a tím ke zkrácení jejich doby použitelnosti;

N.  vzhledem k tomu, že velký potenciál skýtá odvětví oprav, obchodu s použitým zbožím a směny zboží, jež je odvětvím, které usiluje o prodloužení životnosti výrobků;

O.  vzhledem k tomu, že by bylo žádoucí, aby LED žárovky nebyly zpravidla pevně zabudovány, ale aby je bylo možné vyměňovat;

P.  vzhledem k tomu, že musí existovat vyvážený vztah mezi snahou o prodloužení doby životnosti výrobků a zachování takového prostředí, které by stále obsahovalo pobídky k inovacím a dalšímu vývoji;

Q.  vzhledem k tomu, že existují zprávy o tom, že chytré telefony jsou úmyslně konstruovány tak, aby nebyly plně funkční už po jednom roce nebo dvou letech;

1.  zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout rovnováhy mezi prodloužením životnosti výrobku, přeměnou odpadu na zdroje (druhotné suroviny), průmyslovou symbiózou, inovacemi, poptávkou spotřebitelů, ochranou životního prostředí a politikou růstu ve všech fázích životního cyklu výrobku, a je přesvědčen, že vývoj výrobků, které stále efektivněji využívají zdroje, nesmí vést ke krátké životnosti výrobků ani k jejich předčasné likvidaci;

2.  zdůrazňuje, že k zajištění delší životnosti výrobků je nutné přijmout opatření proti plánovanému zastarávání; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly vhodná opatření pro boj proti plánovanému zastarávání a posílení práva spotřebitelů prostřednictvím lepších informací o výrobku; vyzývá dále Komisi, aby se zabývala zprávami o tom, že výrobky, jako jsou chytré telefony, jsou záměrně konstruovány tak, aby měly velmi omezenou životnost, a aby v tomto směru předložila případná opatření; vyzývá dále členské státy, aby odrazovaly od toho, aby na trh byly uváděny výrobky s plánovaným zastaráváním;

3.  zdůrazňuje, že zajištění delší životnosti výrobků vyžaduje dostupnost standardizovaných a modulových součástí, které se snadněji vyměňují, a funkční design, který by umožňoval mj. rozebrání;

4.  zdůrazňuje, že přechod k obchodním modelům jako „výrobky jako služby“ má potenciál zlepšit udržitelnost výrobních a spotřebních vzorců za předpokladu, že systémy poskytování výrobků jako služeb nebudou mít za následek zkrácení životnosti výrobků, a upozorňuje na to, že tyto obchodní modely by neměly poskytovat příležitosti k vyhýbání se daňovým povinnostem;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vývoj, výrobu a uvádění na trh takových výrobků, které jsou vhodné pro více použití, jsou trvanlivé po technické stránce a snadno opravitelné a poté, co se stanou odpadem a jsou připraveny k opětovnému použití nebo recyklovány, jsou vhodné ke zpřístupnění na trhu nebo k umístění na trh, aby se usnadnilo náležité uplatňování hierarchie nakládání s odpady; trvá na tom, že opatření musí brát v úvahu dopady výrobků během celého jejich životního cyklu a hierarchii způsobů nakládání s odpady;

6.  zdůrazňuje, že vývoj nových obchodních modelů, jako jsou internetové služby, různé druhy distribuce, obchody s použitým zbožím a institucionalizace oprav (kavárny nabízející opravy, svépomocné dílny), může vést k dlouhé životnosti výrobků a zároveň k tomu, že si budou spotřebitelé vědomi těchto možností a budou mít větší důvěru ve výrobky s dlouhou životností;

7.  zdůrazňuje, že klíčovými aspekty předcházení vzniku odpadů jsou podpora modelů udržitelné výroby a spotřeby, používání výrobků, jež jsou spojené s účinným využíváním zdrojů, trvanlivé, je jednoduché je sdílet, jsou opětovně použitelné, opravitelné a recyklovatelné, jakož i omezování uvádění na trh výrobků s plánovaným zastaráváním;

8.  bere na vědomí úlohu obchodních strategií, jako je pronájem výrobku, při navrhování trvanlivých výrobků, přičemž leasingové společnosti zůstávají vlastníky pronajatých jednotek a jsou motivovány k opětovnému uvedení těchto výrobků na trh a k investování do vývoje trvanlivějších výrobků, což může vést k nižšímu objemu výroby a likvidace výrobků;

9.  zdůrazňuje, že při navrhování výrobků by měly být zahrnuty vlastnosti, díky nimž jsou produkty opravitelné, opětovně použitelné a recyklovatelné, jelikož o množství zdrojů, které je na jejich výrobu použito, se z velké části rozhoduje již ve fázi návrhu; poukazuje na to, že design výrobků představuje pro přechod na oběhové hospodářství důležitý aspekt, protože má dopad na životní cyklus příslušného výrobku;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu zajištění vývoje netoxických materiálových cyklů zintenzivnily své úsilí o nahrazení látek vzbuzujících mimořádné obavy a o omezení látek, které představují nepřijatelné riziko pro lidské zdraví a životní prostředí;

11.  zdůrazňuje, že členské státy by měly podněcovat k prodlužování životnosti výrobků, pokud to má příznivý vliv na životní prostředí, a podporovat vytváření systémů prosazujících jejich opravu, opětovné používání, repasi a obnovu;

12.  konstatuje, že pro opravitelnost výrobků je zapotřebí lepší design, neboť je zásadně důležité, aby byly dostupné náhradní díly zejména pro ty výrobky, u nichž lze prodloužení životnosti dosáhnout cenově efektivním způsobem;

13.  vyslovuje se pro přijetí definice plánovaného zastarání na úrovni EU a pro to, aby byla zavedena opatření na penalizaci těchto praktik;

14.  zdůrazňuje, že seznam nových výrobků založených na ekodesignu by měl být ambicióznější a zahrnovat více výrobků;

15.  poukazuje na průkopnickou úlohu některých členských států v tomto ohledu, například na iniciativu zemí Beneluxu pro boj proti plánovanému zastarání a na prodloužení životnosti domácích (elektrických) spotřebičů; zdůrazňuje, že je v tomto ohledu důležité sdílet osvědčené postupy;

16.  považuje za zásadně důležité, aby byli spotřebitelé lépe informováni o tom, jak funguje zákonná záruka shodnosti s předpisy; žádá, aby byl odkaz na danou záruku vypsán na faktuře k prodeji výrobku;

17.  připomíná, že v úspěšném provádění oběhového hospodářství hrají důležitou úlohu dostupnost normalizovaných a modulových součástí, plány na rozmontování, navrhování výrobků s dlouhou životností a účinné výrobní procesy;

18.  vyzývá členské státy, aby podpořily institucionální kampaně na šíření činností zahrnujících opravy, prodej a nákup použitého zboží, pronajímání a směnu, čímž se vyvarují nákupů nového zboží;

19.  vyzývá Komisi, aby zvážila možnost zavést pravidla pro minimální obsah recyklovaných materiálů v nových výrobcích;

20.  bere na vědomí pracovní plán Komise pro ekodesign na období 2016–2019; vítá zejména zařazení trvanlivosti výrobku jako možné samostatné environmentální normy, která se má týkat hlediska materiálové účinnosti včetně prodloužení životnosti výrobků, možností opakovaného použití součástí nebo recyklace materiálů výrobků na konci jejich životnosti a využití opakovaně využívaných součástí nebo recyklovaných materiálů ve výrobcích;

21.  znovu opakuje svou výzvu Komisi, aby navrhla přehodnocení právních předpisů týkajících se ekodesignu, tak aby byla jejich působnost rozšířena na všechny hlavní skupiny výrobků, nejen na ty, které využívají energii, a aby mezi požadavky na design výrobků postupně zařadila všechny charakteristiky týkající se účinného využívání zdrojů;

22.  vyzývá Komisi, aby navrhla vhodná opatření, jež by ukládala výrobcům povinnost zajistit dostupnost náhradních dílů a poskytovat, pokud jde o práva spotřebitelů, informace o období, během kterého jsou náhradní díly dostupné, a aby zaručila, že se tato opatření budou vztahovat jak na prodej na internetu, tak i v kamenných obchodech;

23.  znovu opakuje svou výzvu, aby Komise na základě analýzy nákladů a přínosů posoudila možnost stanovit v rámci právních předpisů v oblasti ekodesignu výrobků minimální množství recyklovatelných materiálů v nových výrobcích;

24.  uznává význam platforem ekonomiky sdílení jako nových udržitelných obchodních modelů pro prosazování účinnějšího využívání výrobků a jejich delší životnosti;

25.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že požadavky směrnice o bateriích (2006/66/ES)(1) na odstranění baterií a akumulátorů budou členskými státy plně uplatňovány a vymáhány, a aby povzbuzovala obchodní modely, které rozvíjejí opakované použití baterií;

26.  se znepokojením konstatuje, že modemy, routery a set top boxy/televizní dekodéry generují značné množství elektronického odpadu, když spotřebitelé přejdou k novému poskytovateli telekomunikačních služeb; připomíná spotřebitelům a poskytovatelům telekomunikačních služeb, že podle nařízení EU/2015/2120 již spotřebitelé, kteří přecházejí k novému poskytovateli telekomunikačních služeb, mají právo používat koncová zařízení podle svého výběru;

27.  vyzývá Komisi, aby zjistila, jak by bylo možné podpořit a rozšířit možnost výměny světelných zdrojů LED, a přihlédla přitom k mírnějším opatřením, než jsou opatření v oblasti ekodesignu, jako např. k označování, systému pobídek, veřejným zakázkám nebo delší záruce v případě, že je světelný zdroj do výrobku pevně zabudován;

28.  poukazuje na to, že zodpovědného používání výrobků lze dosáhnout pouze tehdy, když mohou spotřebitelé správně odhadnout dopady výrobků na životní prostředí, pokud jde o jejich životní cyklus, ekologickou stopu a kvalitu;

29.  zdůrazňuje, že je obtížné zavést povinné označování, které bude podávat informace o očekávané životnosti výrobků; navrhuje, aby byl takovýto systém označování nejprve dobrovolně vyzkoušen na úrovni EU na základě společného formátu a metodiky;

30.  poukazuje na to, že značné množství elektronického odpadu je důsledkem skutečnosti, že výrobci již nejsou schopní poskytovat aktualizace softwaru slučitelné s hardwarem; je toho mínění, že by se od výrobců mělo vyžadovat, aby poskytovali slučitelné aktualizace softwaru;

31.  poukazuje na to, že na základě posílení zásady rozšířené odpovědnosti výrobců a stanovení minimálních požadavků budou vytvořeny pobídky k udržitelnějšímu designu výrobků;

32.  vyzývá Komisi, aby lépe využívala ekoznačku EU, aby se zlepšily informace o životnosti výrobků a aby uživatelé lépe chápali koncept trvanlivosti; upozorňuje na to, že vědomá volba spotřebitele při výběru výrobku/značky by mohla pro výrobce představovat nepřímou ekonomickou pobídku; zdůrazňuje, že v zájmu zvýšení povědomí spotřebitelů o předpokládané životnosti výrobku by se v rámci ekologického označování měly poskytovat informace o minimální životnosti či použitelnosti výrobků;

33.  vyzývá Komisi, aby vypracovala opatření, na jejichž základě by byly spotřebitelům poskytovány informace, případně i na dobrovolném základě, které by je informovaly o odhadované životnosti výrobku, počtu cyklů použití a možnosti oprav, tak aby se spotřebitelé mohli při koupi lépe rozhodovat;

34.  vyzývá Komisi, aby od výrobců vyžadovala, aby zveřejňovali diagnostické a služební manuály a ponechávali náhradní díly a příslušenství dostupné na trhu během minimálního počtu let v souladu s očekávanou dobou životnosti výrobku, která vy měla být vyznačena na ekoznačce EU;

35.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vyčlenily prostředky na vzdělávání a informační kampaně a podporovaly udržitelné modely spotřeby a výroby, a zdůrazňuje přínosy přechodu na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje;

36.  vyzývá Komisi, aby provedla posouzení hospodářských dopadů a dopadů na životní prostředí, aby určila potřebu jednotného prodloužení zákonné záruky shody výrobků;

37.  vyzývá členské státy, aby případně s místními a regionálními orgány, podniky a sdruženími koordinovaly provádění informačních kampaní pro spotřebitele na téma prodloužení životnosti výrobků;

38.  poukazuje na to, že by Komise neměla využít nadcházející rámci kontroly účelnosti právních předpisů ke stažení nebo omezení působnosti návrhu ekoznačky EU;

39.  je přesvědčen, že je nezbytné vytvořit pobídky pro výrobce, aby vyráběli výrobky s delší životností; vyzývá Komisi, aby navrhla, že výrobci měli hradit náklady na recyklaci v případě, že jejich výrobky mají očekávanou životnost kratší než pět let;

40.  naléhavě vyzývá Komisi, aby prosazovala uplatňování ukazatelů účinnosti využívání zdrojů v mezinárodních dohodách, aby bylo možné porovnávat jednotlivé ekonomiky a odvětví a zajistit rovné podmínky;

41.  naléhavě vyzývá členské státy, aby prováděly účinný dohled nad trhem, který zajistí, aby evropské i dovážené produkty vyhovovaly požadavkům týkajícím se politiky v oblasti výrobků a ekodesignu;

42.  vyzývá členské státy, aby přijaly hospodářské pobídky na služby týkající se opravy výrobků s cílem usnadnit prodloužení jejich životnosti, a poukazuje na to, že snížení daní na opravu výrobků by mohlo představovat pobídky k jejich opětovnému využívání a stimulovat rozvoj opravárenského odvětví, což by mohlo mít pozitivní vliv na životní prostředí a příznivý sociální dopad, včetně snížení DPH na činnosti týkající se oprav;

43.  vyzývá Komisi, aby přijala opatření k účinnějšímu a snadnějšímu zavádění ještě použitelných výrobků zpět do hospodářství;

44.  vybízí členské státy, aby prováděly ekologické zadávání zakázek jako nástroj politiky pro urychlení přechodu na oběhové hospodářství;

45.  vyzývá k úplnému zákazu výrobků se zabudovanými vadami, které jsou navrženy, aby ukončily životnost výrobku;

46.  konstatuje, že možnost upgrade výrobků může zpomalit jejich zastarání a snížit jejich dopad na životní prostředí a náklady pro uživatele;

47.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zapojily místní a regionální orgány a respektovaly jejich pravomoci;

48.  vyzývá Komisi, aby vybízela k pravidelné a strukturované výměně informací a sdílení osvědčených postupů v celé Unii, mezi Komisí a členskými státy, včetně regionálních a místních orgánů;

49.  vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala místní iniciativy na opravování výrobků, neboť mimo jiné vytvářejí místní zelená pracovní místa a poskytují zákazníkům užitečné služby.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

11.4.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

62

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Zoltán Balczó, Catherine Bearder, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Nessa Childers, Alberto Cirio, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Mark Demesmaeker, Stefan Eck, Bas Eickhout, José Inácio Faria, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Arne Gericke, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, György Hölvényi, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Kateřina Konečná, Urszula Krupa, Peter Liese, Norbert Lins, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Ivica Tolić, Estefanía Torres Martínez, Nils Torvalds, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Clara Eugenia Aguilera García, Nicola Caputo, Eleonora Evi, Martin Häusling, Elisabeth Köstinger, Merja Kyllönen, Stefano Maullu, Ulrike Müller, James Nicholson, Marijana Petir, Christel Schaldemose, Bart Staes, Tiemo Wölken

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

62

+

ALDE

Catherine Bearder, Gerben-Jan Gerbrandy, Anneli Jäätteenmäki, Ulrike Müller, Nils Torvalds

ECR

Mark Demesmaeker, Arne Gericke, Julie Girling, Urszula Krupa, James Nicholson, Jadwiga Wiśniewska

EFDD

Eleonora Evi, Piernicola Pedicini

ENF

Mireille D’Ornano, Sylvie Goddyn, Jean-François Jalkh

GUE/NGL

Stefan Eck, Kateřina Konečná, Merja Kyllönen, Estefanía Torres Martínez

NI

Zoltán Balczó

PPE

Ivo Belet, Alberto Cirio, Birgit Collin-Langen, Angélique Delahaye, José Inácio Faria, Elisabetta Gardini, Jens Gieseke, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, György Hölvényi, Elisabeth Köstinger, Peter Liese, Norbert Lins, Stefano Maullu, Miroslav Mikolášik, Marijana Petir, Annie Schreijer-Pierik, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Nicola Caputo, Nessa Childers, Miriam Dalli, Seb Dance, Susanne Melior, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Christel Schaldemose, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Tiemo Wölken, Damiano Zoffoli

Verts/ALE

Marco Affronte, Bas Eickhout, Martin Häusling, Benedek Jávor, Davor Škrlec, Bart Staes

0

-

 

 

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS, Úř. věst. L 266, 29.9.2006, s. 1.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

30.5.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

34

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Nicola Danti, Dennis de Jong, Pascal Durand, Ildikó Gáll-Pelcz, Evelyne Gebhardt, Sergio Gutiérrez Prieto, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Antonio López-Istúriz White, Eva Maydell, Marlene Mizzi, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Jasenko Selimovic, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mylène Troszczynski, Mihai Ţurcanu, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Biljana Borzan, Birgit Collin-Langen, Edward Czesak, Anna Hedh, Franz Obermayr, Adam Szejnfeld, Marc Tarabella, Sabine Verheyen


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

34

+

ALDE

ECR

EFDD

ENF

GUE/NGL

PPE

 

S&D

 

Verts/ALE

Dita Charanzová, Jasenko Selimovic

Edward Czesak, Daniel Dalton, Anneleen Van Bossuyt

Marco Zullo

Franz Obermayr, Mylène Troszczynski

Dennis de Jong

Carlos Coelho, Birgit Collin-Langen, Anna Maria Corazza Bildt, Ildikó Gáll-Pelcz, Antonio López-Istúriz White, Eva Maydell, Andreas Schwab, Ivan Štefanec, Adam Szejnfeld, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mihai Ţurcanu, Sabine Verheyen

Biljana Borzan, Nicola Danti, Evelyne Gebhardt, Sergio Gutiérrez Prieto, Anna Hedh, Liisa Jaakonsaari, Marlene Mizzi, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Catherine Stihler, Marc Tarabella

Pascal Durand, Igor Šoltes

0

-

-

 

1

0

EFDD

Robert Jarosław Iwaszkiewicz

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 22. června 2017Právní upozornění