Postup : 2017/2009(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0239/2017

Předložené texty :

A8-0239/2017

Rozpravy :

PV 05/07/2017 - 14
CRE 05/07/2017 - 14

Hlasování :

PV 06/07/2017 - 11.10
CRE 06/07/2017 - 11.10

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0315

ZPRÁVA     
PDF 739kWORD 118k
27. června 2017
PE 601.046v02-00 A8-0239/2017

o úsilí EU v oblasti udržitelnosti

(2017/2009(INI))

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Zpravodaj: Seb Dance

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o úsilí EU v oblasti udržitelnosti

(2017/2009(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na rezoluci Organizace spojených národů nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, která byla přijata na summitu OSN o udržitelném rozvoji dne 25. září 2015 v New Yorku(1),

–  s ohledem na dohodu přijatou v Paříži dne 12. prosince 2015 na 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP 21) (Pařížská dohoda),

  s ohledem na čl. 3 odst. 3 a 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), v němž je zakotveno, že EU „zajišťuje soudržnost mezi svými jednotlivými politikami a činnostmi s přihlédnutím ke všem svým cílům“, a na článek 11 SFEU,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 s názvem „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti – evropské úsilí v oblasti udržitelnosti“ (COM(2016)0739),

–  s ohledem na všeobecný akční program Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 s názvem „Spokojený život v mezích naší planety“(2),

  s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) č. 30/2016 o ukazatelích kvality životního prostředí z roku 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2016 o sledování a přezkumu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030(3),

  s ohledem na strategické sdělení Evropského centra politické strategie Komise ze dne 20. července 2016 s názvem „Sustainability Now! A European Voice for Sustainability“ (Udržitelnost teď! Evropská vize pro udržitelnost)(4),

–  s ohledem na strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020(5), na přezkum této strategie v polovině období(6) a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. února 2016 k přezkumu této strategie v polovině období(7),

  s ohledem na zprávy Mezinárodního panelu pro zdroje UNEP: „Policy Coherence of the Sustainable Development Goals“ (Soudržnost politik při naplňování cílů udržitelného rozvoje) z roku 2015, „Global Material Flows and Resource Productivity“ (Globální toky materiálů a produktivita zdrojů) z roku 2016 a „Resource Efficiency: Potential and Economic Implications“ (Účinné využívání zdrojů: potenciál a hospodářské důsledky) z roku 2017,

  s ohledem na společné sdělení ze dne 10. listopadu 2016 s názvem „Mezinárodní správa oceánů: příspěvek EU k odpovědné správě oceánů“ (JOIN(2016)0049),

  s ohledem na dohodu o nové městské agendě přijatou dne 20. října 2016 na konferenci Habitat III v Quitu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0239/2017),

A.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy přijaly Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 (dále jen „Agenda 2030“), včetně cílů udržitelného rozvoje;

B.  vzhledem k tomu, že budoucí hospodářský růst je možný pouze v případě, že budou plně respektovány meze naší planety v zájmu zajištění důstojného života pro všechny;

C.  vzhledem k tomu, že Agenda 2030 má transformační potenciál a stanovuje univerzální, ambiciózní, komplexní, nedělitelné a vzájemné provázané cíle, které se zaměřují na vymýcení chudoby, boj proti diskriminaci a podporu prosperity, odpovědnost za životní prostředí, sociální začleňování a dodržování lidských práv a upevnění míru a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že tyto cíle vyžadují přijetí okamžitých opatření, aby mohly být v plném rozsahu a účinně provedeny;

D.  vzhledem k tomu, že plnění 17 cílů udržitelného rozvoje a 169 dílčích cílů se týká všech aspektů politiky Unie;

E.  vzhledem k tomu, že Komise dosud nepředložila zastřešující strategii provádění Agendy 2030 zahrnující relevantní oblasti vnitřní a vnější politiky a podrobný harmonogram do roku 2030, jak žádal Evropský parlament ve svém usnesení o sledování a přezkumu agendy(8), a nepřevzala v plném rozsahu obecnou koordinační úlohu u opatření přijatých na úrovni členských států; vzhledem k tomu, že účinná strategie provádění a mechanismus dohledu a přezkumu jsou pro dosažení cílů udržitelného rozvoje nezbytné;

F.  vzhledem k tomu, že řada cílů udržitelného rozvoje se vedle pravomocí státních, regionálních a místních orgánů přímo dotýká pravomocí EU, a jejich naplňování tak vyžaduje skutečnou víceúrovňovou správu s aktivním a širokým zapojením občanské společnosti;

G.  vzhledem k tomu, že změna klimatu není samostatný environmentální problém, nýbrž představuje podle OSN(9) jednu z největších výzev naší doby a závažným způsobem ohrožuje udržitelný rozvoj a její rozsáhlé a nevídané dopady nepřiměřeně zatěžují nejchudší a nejzranitelnější osoby a zvyšují nerovnost v rámci jednotlivých zemí a mezi nimi; vzhledem k tomu, že naléhavá opatření pro boj proti změně klimatu jsou zásadní pro úspěšné provádění cílů udržitelného rozvoje;

H.  vzhledem k tomu, že mezi cíle strategie Evropa 2020 v oblasti změny klimatu a energetické udržitelnosti patří: snižování emisí skleníkových plynů o 20 %, 20% pokrytí poptávky po obnovitelných zdrojích energie v EU a navýšení energetické účinnost o 20 %; vzhledem k tomu, že EU se zavázala, že do roku 2030 sníží domácí emise skleníkových plynů alespoň o 40 % oproti roku 2005, s výhradou mechanismu zvyšování cílů stanoveného v rámci Pařížské úmluvy; vzhledem k tomu, že Evropský parlament žádá závazný cíl 40 % v oblasti energetické účinnosti a závazný cíl alespoň 30 % v oblasti energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, a zdůrazňuje, že tyto cíle by měly být naplňovány prostřednictvím individuálních cílů jednotlivých států;

I.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou signatáři Pařížské dohody, v jejímž rámci se zavázaly spolupracovat s dalšími zeměmi k udržení globálního oteplování výrazně pod úrovní 2 °C a usilovat o další snížení teploty na 1,5 °C, a pokusit se tak zmírnit nejzávažnější rizika změny klimatu, která ohrožují dosažení udržitelného rozvoje;

J.  vzhledem k tomu, že zdravá moře a oceány jsou životně důležitá pro zachování biologické rozmanitosti, zajišťování potravin a udržitelné živobytí;

K.  vzhledem k tomu, že podle 7. akčního programu pro životní prostředí má Komise vyhodnocovat, jaké dopady má spotřeba potravin a ostatních komodit v Unii na životní prostředí v celosvětovém měřítku;

L.  vzhledem k tomu, že jakékoliv posuzování současné a budoucí účinnosti opatření k naplňování cílů udržitelného rozvoje v Evropě by nemělo být zaměřeno pouze na aktuální úspěchy, nýbrž i na budoucí úsilí a plány, přičemž by mělo vycházet z důkladného posouzení nedostatků politik EU a naplňování cílů udržitelného rozvoje, včetně oblastí, v nichž EU tyto cíle nenaplňuje, a neúčinného provádění stávajících politik a možných rozporů mezi oblastmi politiky;

M.  vzhledem k tomu, že podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) je vysoce pravděpodobné, že 11 z 30 prioritních cílů akčního programu pro životní prostředí nebude dosaženo ve stanovené lhůtě do roku 2020;

N.  vzhledem k tomu, že financování cílů udržitelného rozvoje představuje obrovskou výzvu, která vyžaduje silné a globální partnerství a využívání všech forem financování (z domácích, mezinárodních, veřejných, soukromých a inovativních zdrojů) i nefinančních prostředků; vzhledem k tomu, že soukromé financování může veřejné financování doplňovat, nikoli však nahradit;

O.  vzhledem k tomu, že efektivní mobilizace domácích zdrojů je nezbytným faktorem pro dosažení cílů Agendy 2030; vzhledem k tomu, že rozvojové země jsou obzvlášť postiženy daňovými úniky podniků a vyhýbáním se daňovým povinnostem;

P.  vzhledem k tomu, že podpora udržitelného rozvoje vyžaduje odolnost, která by měla být posilována prostřednictvím komplexního přístupu v rámci vnější činnosti EU a při dodržování zásady soudržnosti politik v zájmu rozvoje; vzhledem k tomu, že politiky členských států i EU mají jak plánovaný, tak i neplánovaný dopad na rozvojové země, a že cíle udržitelného rozvoje představují jedinečnou příležitost pro dosažení většího souladu a spravedlivější politiky vůči rozvojovým zemím;

Q.  vzhledem k tomu, že mezinárodní obchod může být mocnou hnací silou rozvoje a hospodářského růstu a velká část dovozu do EU pochází z rozvojových zemí; vzhledem k tomu, že Agenda 2030 uznává obchod jako prostředek k dosažení cílů udržitelného rozvoje;

R.  vzhledem k tomu, že řešení problému migrace a požadavků rostoucí světové populace jsou klíčové k dosažení všech cílů udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že Agenda 2030 zdůrazňuje roli migrace jakožto hybné síly rozvoje; vzhledem k tomu, že článek 208 SFEU stanovuje vymýcení chudoby za hlavní cíl rozvojové politiky EU;

1.  vítá sdělení Komise o evropském úsilí v oblasti udržitelnosti, které mapuje stávající iniciativy a nástroje evropské politiky a slouží jako reakce na Agendu 2030; zdůrazňuje však, že je nutné provést komplexní posouzení stávajících politik a právních předpisů EU ve všech odvětvích, včetně posouzení nedostatků, trendů, neslučitelností a nedostatků v provádění, ale i možných vedlejších přínosů a součinností; zdůrazňuje, že v zájmu provedení tohoto posouzení je nutné přijmout koordinovaná opatření na evropské úrovni i na úrovni členských států; vyzývá proto Komisi, Radu ve všech jejích složeních a agentury a subjekty EU, aby se toho bezodkladně ujaly;

2.  zdůrazňuje, že cílem Agendy 2030 je dosáhnout zlepšení životních podmínek pro všechny a že tři rovnocenné pilíře udržitelného rozvoje jsou pro dosažení cílů udržitelného rozvoje zásadní, konkrétně jde o sociální, environmentálním a ekonomický rozvoj; poukazuje na to, že udržitelný rozvoj je základním cílem Unie v souladu s čl. 3 odst. 3 SEU a že by měl být ústředním bodem debaty o budoucnosti Evropy;

3.  vítá závazek Komise začlenit cíle udržitelného rozvoje do všech politik a iniciativ EU na základě zásady všeobecnosti a integrace; vyzývá Komisi, aby bezodkladně vypracovala komplexní krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou soudržnou, koordinovanou a souhrnnou rámcovou strategii k provádění 17 cílů udržitelného rozvoje a 169 souvisejících podcílů v EU a měla přitom na zřeteli vzájemné vazby a analogie jednotlivých cílů a vyžadovala víceúrovňovou správu a meziodvětvový přístup; mimoto zdůrazňuje, že je nutné začlenit všechny aspekty Agendy 2030 do evropského semestru a zajistit, aby byl Parlament do tohoto procesu plně zapojen; vyzývá prvního místopředsedy, který nese průřezovou odpovědnost za udržitelný rozvoj, aby se ujal vedení této záležitosti; zdůrazňuje skutečnost, že EU a její členské státy se zavázaly k praktickému i ideologickému naplnění všech hlavních i dílčích cílů;

4.  připomíná, že je důležité zdůraznit zásadu Agendy 2030 „nikoho neopomenout“; žádá Komisi a členské státy, aby přijaly důrazná opatření pro řešení nerovností v jednotlivých zemích i mezi nimi, které zvyšují dopad jiných globálních problémů a brání dosažení pokroku v udržitelném rozvoji; žádá Komisi a členské státy, aby ve svých politikách podporovaly výzkum a členění údajů, a zajistily tak začlenění a upřednostňování nejzranitelnějších a nejvíce marginalizovaných osob;

5.  vítá závazek Komise začlenit cíle udržitelného rozvoje do své agendy zaměřené na zdokonalování právní úpravy a zdůrazňuje potenciál strategického využívání nástrojů ke zdokonalování právní úpravy pro hodnocení soudržnosti politik EU s ohledem na Agendu 2030; vyzývá Komisi, aby zavedla ověřování souladu všech nových politik a předpisů s cíli udržitelného rozvoje, zajistila plnou soudržnost politik při naplňování těchto cílů a zároveň aby podporovala součinnost, usilovala o vedlejší přínosy a zabránila kompromisům jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje, že je nutné učinit z udržitelného rozvoje nedílnou součást zastřešujícího rámce posuzování dopadu, aby nebyl dopad na udržitelný rozvoj posuzován odděleně, jak je tomu podle souboru nástrojů Komise pro zdokonalování právní úpravy nyní; vyzývá ke zlepšení nástrojů pro měření a kvantifikování střednědobých a dlouhodobých výsledků v posouzeních dopadu; mimoto vyzývá Komisi, aby zajistila, že hodnocení a kontroly účelnosti prováděné v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) budou posuzovat, zda určité politiky nebo právní předpisy přispívají k ambicióznímu naplňování cílů udržitelného rozvoje, nebo zda mu ve skutečnosti brání; požaduje jasné určení a diferenciaci úrovně správy, na níž by měly být cíle naplňovány, přičemž zdůrazňuje, že by měla být dodržována zásada subsidiarity; vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby vypracovaly jasné a ucelené plány udržitelného rozvoje na celostátní úrovni a v případě potřeby i na nižší než celostátní nebo na místní úrovni; zdůrazňuje, že Komise by měla být v této věci nápomocna, aby zajistila harmonizované provádění;

6.  velmi naléhavě vyzývá Komisi, aby se řídila agendou řádné správy dohodnutou v rámci Deklarace z Ria a Agendy 2030, Johannesburským plánem provádění (JPOI) z roku 2002 a výsledným dokumentem z konference OSN Rio+20 o udržitelném rozvoji z roku 2012;

7.  domnívá se, že Komise by měla vybízet členské státy, aby v zájmu udržitelného rozvoje podporovaly vytváření nebo posilování rad pro udržitelný rozvoj na vnitrostátní úrovni, včetně místních rad, zvyšovaly účast a skutečné zapojení občanské společnosti a dalších zainteresovaných stran v rámci příslušných mezinárodních fór a prosazovaly transparentnost a široké zapojení veřejnosti a navazování partnerství;

8.  připomíná, že EU a její členské státy jsou signatáři Pařížské dohody, a tudíž jsou zavázáni k naplňování cílů této dohody, což vyžaduje celosvětové úsilí; zdůrazňuje, že v zájmu snížení globálního oteplování výrazně pod 2 °C je třeba začlenit dlouhodobý cíl dekarbonizace a usilovat o další snížení teploty na 1,5 °C;

9.  uznává, že v zájmu naplnění cílů udržitelného rozvoje bude zapotřebí zapojit mnoho zúčastněných stran z EU, tj. místní a regionální orgány členských států, občanskou společnost, občany, podniky a partnery ze třetích zemí; vyzývá Komisi, aby zajistila, že platforma propojující zainteresované strany, kterou ohlásila ve svém sdělení, se stane vzorem osvědčených postupů při plánování, provádění, monitorování a přezkumu Agendy 2030; zdůrazňuje, že platforma by měla umožnit využití odbornosti a zkušeností jednotlivých klíčových odvětví, podporovat inovace a přispět k zajištění účinných vazeb se zapojenými subjekty a podpoře přístupu zdola nahoru v rámci udržitelného rozvoje; dále zdůrazňuje, že tato platforma by měla mít mnohem širší záběr než platforma pro vzájemné učení a umožnit zúčastněným stranám, aby se při plánování a monitorování provádění cílů udržitelného rozvoje skutečně zapojily; žádá Komisi, aby podporovala součinnost s dalšími souvisejícími platformami, jako je např. platforma REFIT, platforma pro oběhové hospodářství, Pracovní skupina na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost a růst a odborná skupina na vysoké úrovni pro udržitelnost financí, a informovala Evropský parlament a Radu o tom, jak se budou doporučení platformy provádět;

10.  žádá Komisi, aby se více zasadila o to, aby správa a řízení cílů udržitelného rozvoje: i)

  byla víceoborová: vytvořením vnitrostátní koordinační struktury odpovědné za provádění kroků v návaznosti na Agendu 21, která by využívala odborných znalostí nevládních organizací;ii)

  byla víceúrovňová: vytvořením účinného institucionálního rámce pro udržitelný rozvoj na všech úrovních;iii)

  zapojovala širokou škálu aktérů: zprostředkováním a zlepšováním informovanosti a účasti veřejnosti díky široké dostupnosti informací; iv)

  kladla důraz na zlepšení styčné plochy mezi vědou a politikou;v)

  stanovila jasný časový plán kombinující krátkodobé a dlouhodobé uvažování.

žádá proto Komisi, aby zajistila, že zapojení mnoha zúčastněných stran přinese nejen všechny tyto prvky, nýbrž že povede rovněž k šíření odborných znalostí týkajících se cílů udržitelného rozvoje, a aby zajistila, že tato platforma ovlivní politicky program; vzhledem k této skutečnosti žádá, aby Komise za pomoci Parlamentu a Rady vytvořila platformu, která se bude skládat z mnoha zúčastněných stran a která zapojí subjekty z celé řady odvětví; podniky a průmysl, spotřebitelské skupiny, odborové svazy, sociální nevládní organizace a nevládní organizace pro životní prostředí a oblast klimatu, nevládní organizace pro rozvojovou spolupráci, představitelé místních samospráv a měst – všechny tyto subjekty by měly být zastoupeny ve fóru, které by nemělo mít méně než 30 zúčastněných stran; schůze by měly být přístupné pro co nejvíce subjektů a mělo by být možné v případě postupného narůstajícího zájmu rozšířit jejich kapacitu; platforma by měla na svých čtvrtletních schůzích určit problémy, které brání plnění cílů udržitelného rozvoje; Parlament by měl zvážit vytvoření pracovní skupiny pro provádění cílů udržitelného rozvoje s cílem zajistit, aby bylo možné v rámci Parlamentu zajistit v souvislosti s tímto tématem víceoborovou spolupráci; toto fórum by se mělo skládat ze členů EP, kteří budou zastupovat co největší počet výborů; Komise a Evropský parlament by měly být na schůzích platformy více zúčastněných stran aktivní; Komise by měla platformě každý rok překládat aktuální informace o svých budoucích plánech s cílem přispět k provádění cílů udržitelného rozvoje a rovněž dokument informující o osvědčených postupech při provádění cílů udržitelného rozvoje, který by byl přístupný na všech úrovních ve všech členských státech, a to před zasedáním OSN na vysoké úrovni o cílech udržitelného rozvoje, které se koná v červnu/červenci; Výbor regionů by měl sloužit jako pojítko mezi místními subjekty a vnitrostátními subjekty;

11.  vítá narůstající objem institucionálního a soukromého kapitálu přiděleného na financování cílů udržitelného rozvoje a vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly kritéria týkající se udržitelného rozvoje pro nakládání s prostředky EU, určily možné regulatorní překážky a pobídky pro investice do cílů udržitelného rozvoje a prozkoumaly možnosti sbližování a spolupráce mezi veřejnými a soukromými investicemi;

12.  vítá přínos přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí při zajišťování toto, aby členské státy plnily cíle udržitelného rozvoje prostřednictvím lepšího provádění acquis; varuje však, že tento přezkum by neměl být brán jako náhrada za jiné nástroje, jako jsou např. řízení o nesplnění povinnosti;

13.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila účinné mechanismy monitorování, sledování a přezkumu provádění a začleňování cílů udržitelného rozvoje a Agendy 2030, a žádá ji, aby ve spolupráci s Eurostatem vypracovala soubor konkrétních ukazatelů pokroku při naplňování cílů udržitelného rozvoje v rámci EU; vyzývá Komisi, aby předkládala výroční zprávy o pokroku EU při provádění cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že Komise by měla podporovat členské státy v jejich soudržném podávání zpráv; vyzývá Parlament, aby se zapojil do tohoto procesu jako partner, zejména ve druhé oblasti činnosti po roce 2020, a žádá o to, aby se každoročně vedl mezi Parlamentem, Radou a Komisí dialog a aby si vyměňovaly informace, což povede následně k vytvoření zprávy; naléhavě vyzývá k tomu, aby byly výsledky transparentní, snadno pochopitelné a sdělitelné široké veřejnosti; zdůrazňuje význam transparentnosti a demokratické odpovědnosti při monitorování Agendy 2030, a vyzdvihuje proto úlohu obou legislativních orgánů v tomto procesu; domnívá se, že v tomto směru by mohla být vhodným nástrojem pro koordinaci závazná interinstitucionální dohoda podle článku 295 SFEU;

14.  zdůrazňuje, že převažující průmyslové zemědělství EU neumožní dosáhnout cíle udržitelného rozvoje č. 2 v oblasti udržitelného zemědělství a cílů udržitelného rozvoje v oblasti předcházení znečištění a nadměrného využívání vody (cíl č. 6.3 a 6.4), zlepšování kvality půdy (cíl č. 2.4 a 15.3) a zastavení úbytku biologické rozmanitosti (cíl č. 15) na úrovni EU;

15.  domnívá se, že EU by měla mít celosvětově vedoucí postavení, pokud jde o přechod na nízkouhlíkové hospodářství a na systém udržitelné produkce a spotřeby; vyzývá Komisi, aby zaměřila svoji politiku v oblasti vědy, technologií a inovací na dosažení cílů udržitelného rozvoje a aby vypracovala sdělení týkající se vědy, techniky a inovací pro udržitelný rozvoj, jak doporučuje expertní skupina Komise pro „opatření navazující na Rio+20, zejména cíle udržitelného rozvoje“, s cílem stanovit dlouhodobou koordinaci a soudržnost politiky a podpořit ji;

16.  zdůrazňuje, že věda, technologie a inovace jsou obzvláště důležité nástroje pro uplatňování cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že program Horizont 2020 a budoucí rámcový program pro výzkum musí lépe začlenit koncepci udržitelného rozvoje a společenské problémy;

17.  připomíná, že jak uvedl ve svém usnesení ze dne 12. května 2016, Parlament by měl mít jasně vymezenou úlohu při provádění Agendy 2030 ze strany EU;

18.  vítá nedávné iniciativy na podporu účinného využívání zdrojů, mj. prostřednictvím iniciativ na podporu předcházení vzniku odpadu, opětovného použití a recyklace, omezení energetického využití odpadu na nerecyklovatelné materiály a postupného ukončování ukládání recyklovatelných či jinak využitelných odpadů na skládky, jak bylo předloženo v akčním plánu pro oběhové hospodářství a v návrhu na nové zavedení ambiciózních cílů EU v oblasti odpadu, které přispějí mj. k naplnění cíle udržitelného rozvoje č. 12 a ke snížení odpadu v mořích; uznává, že zvýšení účinnosti využívání zdrojů nákladově efektivním způsobem je nepostradatelné pro plnění cílů udržitelného rozvoje a cílů v oblasti změny klimatu a že už jen účinnější využívání zdrojů sníží roční celosvětové emise skleníkových plynů do roku 2050 o 19 % a emise skleníkových plynů zemí skupiny G7 až o 25 % do roku 2050; poukazuje na skutečnost, že 12 ze 17 cílů udržitelného rozvoje je závislých na udržitelném využívání přírodních zdrojů; zdůrazňuje význam udržitelné spotřeby a výroby, čehož lze dosáhnout zvyšováním účinnosti a snižováním znečištění a snižováním odpadu a poptávky po zdrojích; zdůrazňuje, že je třeba se samostatně zabývat růstem, využíváním zdrojů a dopady na životní prostředí; vyzývá Komisi, aby předkládala pravidelně zprávy o stavu oběhového hospodářství, které budou informovat o jeho stavu a tendencích a umožní upravit stávající politiku na základě objektivních, spolehlivých a srovnatelných informací; dále vyzývá Komisi, aby zajistila, že oběhové hospodářství přinese značný pokles v používání primárních materiálů, snížení odpadních surovin, výrobky s delší životností a využívání výroby vedlejších produktů a nadbytečného materiálu, které byly dříve považovány za odpadové toky; vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní a komplexní strategii týkající se plastů a zároveň plnila cíl v oblasti ekologicky šetrného nakládání s chemickými látkami stanovený pro rok 2020 a zohledňovala cíl týkající oběhu netoxických materiálů, jak je stanoveno v 7. akčním programu pro životní prostředí; domnívá se, že koordinovaná opatření na evropské úrovni zaměřená na boj proti plýtvání jsou pro naplnění udržitelného cíle č. 2 zásadní; vyzdvihuje cíl EU snížit potravinový odpad o 50 % do roku 2030;

19.  zdůrazňuje, že rozhodnutí č. 1386/2013/EU uvádí, že současné systémy výroby a spotřeby světové ekonomiky vytvářejí obrovské množství odpadu, který, v kombinaci s narůstající poptávkou po zboží a službách až do vyčerpání zdrojů, přispívá k nárůstu ceny základních surovin, minerálů a energie a zároveň způsobuje větší znečištění, vytváří více odpadu, navyšuje celosvětové emise skleníkových plynů a urychluje znehodnocování půdy a odlesňování; je proto zapotřebí, aby EU a její členské státy vyvinuly úsilí s cílem zajistit posouzení životního cyklu výrobků a služeb, což bude sloužit jako způsob, jak zhodnotit jejich skutečný dopad, pokud jde o udržitelnost;

20.  připomíná, že oddělení hospodářského růstu od spotřeby zdrojů má zásadní význam pro omezení dopadů na životní prostředí, pro zlepšení konkurenceschopnosti Evropy a pro omezení její závislosti na zdrojích;

21.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly významným zpožděním při dosahování dobrého stavu vody podle rámcové směrnice o vodě a zajistily dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 6; bere na vědomí, že v hodnocení EEA se uvádí, že více než polovina říčních toků a sladkovodních ploch v Evropě obsahuje méně vody, než kolik je považováno za dobrý ekologický stav, a že u vodních ekosystémů dochází stále k největšímu zhoršování a úbytku biologické rozmanitosti; vyzývá Komisi, aby podpořila inovativní přístupy k udržitelnému hospodaření s vodou, včetně uvolnění plného potenciálu odpadních vod, a aby při hospodaření s vodou uplatňovala zásady oběhového hospodářství, a to tak, že bude provádět opatření na podporu opětovného využívání odpadních vod v zemědělství, průmyslových odvětvích a v komunálních oblastech; zdůrazňuje, že přibližně 70 milionů Evropanů se potýká s nedostatkem vody v letních měsících; dále připomíná, že přibližně 2 % celkové populace EU nemají přístup k pitné vodě, což nerovnoměrně postihuje zranitelné osoby; dále připomíná, že v důsledku závadnosti pitné vody a špatných sanitárních a hygienických podmínek zemře každý den v Evropě 10 osob;

22.  vítá společné sdělení Komise týkající se budoucnosti našich oceánů, v němž navrhuje 50 opatření pro bezpečné, čisté a udržitelně řízené oceány v Evropě i ve světě za účelem naplnění cíle udržitelného rozvoje č. 14, tj. naléhavý cíl, jenž vyžaduje rychlé oživení evropských moří a světových oceánů;

23.  23.  zdůrazňuje, že biologická rozmanitost má důležitý environmentální význam a socio-ekonomický přínos, a poznamenává, že podle poslední zprávy týkající se „mezí naší planety“ současné hodnoty úbytku biologické rozmanitosti svou planetární mez překročily, přičemž za nejdůležitější hranici je považována integrita biosféry, a pokud se tato hranice významně změní, zemský systém se ocitne v novém stavu; se znepokojením konstatuje, že cíle strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 a Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti nebudou splněny bez vynaložení dalšího a podstatně většího úsilí; připomíná, že na 60 % živočišných druhů a 77 % chráněných stanovišť se nenachází v nejlepších podmínkách(10); vyzývá Komisi a členské státy, aby ještě více usilovaly o splnění těchto cílů, mimo jiné tím, že v plném rozsahu uplatní směrnice o ochraně přírody a uznají přidanou hodnotu ekosystémů a biologické rozmanitosti evropského životního prostředí přidělením dostatečných zdrojů, a to i v rámci budoucích rozpočtů na zachování biologické rozmanitosti, zejména síti Natura 2000 a programu LIFE; opakuje, že je nutná společná metodologie pro sledování, která bude zohledňovat veškeré přímé i nepřímé výdaje na biologickou rozmanitost a jejich účinnost, přičemž zdůrazňuje, že celkové vynakládání prostředků EU nesmí mít negativní vliv na biologickou rozmanitost a mělo by podporovat dosahování cílů EU v oblasti biologické rozmanitosti;

24.  zdůrazňuje, že plné provádění, prosazování a dostatečné financování směrnic o ochraně přírody je základním předpokladem pro zajištění úspěchu celé strategie v oblasti biologické rozmanitosti a pro splnění jejího hlavního cíle; vítá rozhodnutí Komise nerevidovat směrnice o ochraně přírody;

25.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby rychle dokončily a posílily ekologickou síť Natura 2000 a současně zintenzivnily úsilí o zajištění toho, aby bylo v souladu se směrnicí o stanovištích označeno dostatečné množství zvláštních oblastí ochrany a aby bylo označení tohoto typu zkombinováno s účinnými opatřeními na ochranu biologické rozmanitosti v Evropě;

26.  konstatuje, že výzkum ukazuje, že intenzivní zemědělství je jedním z klíčových faktorů ztráty organického uhlíku v půdě a biologické rozmanitosti půdy; vyzývá EU, aby podporovala metody, které zvyšují kvalitu půdy, jako je metoda střídavého hospodaření týkající se také luštěnin a hospodářských zvířat, což umožní, aby EU splnila cíle udržitelného rozvoje č. 2.4 a č. 15.3;

27.  domnívá se, že EU musí udělat mnohem více k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 15; naléhavě vyzývá Komisi, aby upřednostnila zejména téma dekontaminace životního prostředí, a to tak, že navrhne harmonizované normy zaměřené proti využívání a znehodnocování půdy a co nejdříve předloží akční plán proti odlesňování a znehodnocování lesů, který byl již několikrát ohlášen, a časový plán pro jeho provedení;

28.  vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí jako celosvětového aktéra, pokud jde o ochranu důležité ekologické arktické oblasti a jejího životního prostředí; naléhavě žádá Komisi, aby zamezila jakýmkoli politikám, které podněcují těžbu fosilních paliv v arktické oblasti;

29.  uznává, že změny v biologické rozmanitosti půdy a v organickém uhlíku v půdě nastávají většinou v důsledku postupů při obhospodařování půdy a změn ve využívání půdy a také změn klimatu, což má závažné negativní dopady na celé ekosystémy a společnost; vyzývá proto Komisi, aby v nadcházejícím 8. akčním programu pro životní prostředí věnovala zvláštní pozornost otázkám souvisejícím s půdou;

30.  zdůrazňuje, že dovozy sójové moučky pro výživu zvířat do EU přispívají k odlesňování v Jižní Americe, a tím dochází k porušení cílů udržitelného rozvoje týkajících se odlesňování, změny klimatu a biologické rozmanitosti;

31.  upozorňuje na to, že 7. akční program pro životní prostředí je pro plnění cílů udržitelného rozvoje sám o sobě klíčovým nástrojem, ačkoli kroky podnikané v některých odvětvích stále nedostačují k tomu, aby byly tyto cíle splněny; vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly veškeré kroky nezbytné k úplnému provedení 7. akčního programu pro životní prostředí, aby do hodnocení tohoto akčního programu zapracovaly posouzení toho, do jaké míry odpovídají jeho cíle cílům udržitelného rozvoje, a aby při zohlednění těchto výsledků předložily doporučení pro následovníka programu; vyzývá Komisi, aby včas navrhla akční program Unie pro životní prostředí na období po roce 2020, jak vyžaduje čl. 192 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, neboť takový program přispěje k dosažení cílů udržitelného rozvoje v Evropě;

32.  vítá zaměření na biologickou rozmanitost, přírodní zdroje a ekosystémy a také skutečnost, že byla uznána souvislost mezi těmito prvky, lidským zdravím a dobrými životními podmínkami; zdůrazňuje, že je nutný přístup „jednoho zdraví“, jenž zahrnuje zdraví lidí, zvířat a životního prostředí, a připomíná, že investice do výzkumu a inovací zaměřených na vývoj nových technologií pro oblast zdraví jsou nezbytným předpokladem pro dosažení cílů udržitelného rozvoje; naléhavě žádá Komisi, aby urychleně provedla analýzu reagující na publikaci OECD „EU Health at a Glance“, v níž se uvádí, že průměrná délka života se v řadě zemí EU nezvýšila; konstatuje, že spravedlivý přístup k vysoce kvalitní zdravotní péči je klíčem k udržitelným systémům zdravotní péče, neboť má potenciál snižovat nerovnosti; zdůrazňuje, že je třeba vynaložit více úsilí na řešení vícerozměrných překážek přístupu jak na úrovni jednotlivce, tak na úrovni poskytovatele a systému zdravotní péče a nadále investovat do inovací, lékařského výzkumu a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), aby bylo možné vyvíjet zdravotní řešení, která budou dostupná, udržitelná a zaměřená na boj proti celosvětovým problémům, jako je HIV/AIDS, tuberkulóza, meningitida, hepatitida typu C a další opomíjené infekční choroby, které jsou většinou spojeny s chudobou; poukazuje na to, že investice do celosvětového lékařského výzkumu a vývoje jsou zásadní pro řešení vznikajících problémů v oblasti zdraví, jako jsou epidemie a odolnost vůči antibiotikům;

33.  zdůrazňuje, že hospodářství oceánů, neboli „modrá ekonomika“, nabízí významné příležitosti pro udržitelné využívání a zachování mořských zdrojů a že patřičná podpora v budování kapacit pro rozvoj a uplatňování nástrojů plánování a řízení systémů může umožnit rozvojovým zemím, aby se těchto příležitostí chopily; vyzdvihuje významnou úlohu, kterou v tomto ohledu musí sehrát Evropská unie;

34.  připomíná, že Komisí navrhovaný rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 stanoví pro rok 2030 tři hlavní cíle: snížení emisí skleníkových plynů přinejmenším o 40 %, pokrytí poptávky po energii v EU minimálně z 27 % z obnovitelných zdrojů a navýšení energetické účinnosti nejméně o 30 %; připomíná postoje, které k těmto cílům zaujímá Parlament; zdůrazňuje, že tyto cíle je nutné přezkoumávat a že v polovině století je třeba pro EU připravit strategii nulových emisí, která s ohledem na regionální a národní specifika v EU poskytne nákladově účinnou cestu k dosažení cílů nulových emisí přijatých v rámci Pařížské dohody;

35.  vyzývá EU a členské státy, aby účinně začleňovaly zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jejím dopadům do rozvojových politik; zdůrazňuje, že je zapotřebí podněcovat k přenosu technologií v oblasti energetické účinnosti a čistých technologií a podporovat investice do malých decentralizovaných projektů na využívání obnovitelných zdrojů energie, které fungují mimo energetické sítě; vyzývá EU, aby prostřednictvím cílené podpory menších zemědělců, diverzifikace plodin, agrolesnictví a agroekologických postupů rozšířila svou pomoc v oblasti udržitelného zemědělství, a umožnila mu tak vyrovnat se se změnou klimatu;

36.  uznává dále, že snížení produkce a spotřeby masa (zejména červeného masa) v EU by přispělo ke splnění cílů udržitelného rozvoje, pokud jde o snižování počtu nepřenosných chorob (cíl udržitelného rozvoje č. 3.4), snižování znečištění a nadměrného využívání vody (č. 6.3 a č. 6.4), zlepšení kvality půdy (č. 2.4 a č. 15.3), zastavení odlesňování (č. 15.2) a zastavení úbytku biologické rozmanitosti (č. 15);

37.  uznává, že existuje spojitost mezi využíváním rybolovných zdrojů, jejich zachováním a obchodem s nimi; uznává dále, že cena za neřešení škodlivých dotací v oblasti rybolovu je mimořádně vysoká, neboť bez patřičných opatření se zdroje vyčerpají, což bude mít za následek nedostatek potravin a zánik zdrojů pracovních míst, o jejichž zachování se usilovalo;

38.  upozorňuje na skutečnost, že energetická chudoba, často definovaná jako situace, kdy jednotlivci nebo domácnosti nejsou schopni odpovídajícím způsobem zajistit teplo nebo jiné požadované energetické služby ve svých domovech za přijatelnou cenu, je problémem v mnoha členských státech; zdůrazňuje, že energetická chudoba je způsobena rostoucími cenami energií, dopadem recese na národní a regionální hospodářství a nízkou účinností energické izolace obytných budov; připomíná, že statistika EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU SILC) odhaduje, že 54 milionů evropských občanů (10,8 % obyvatel EU) nebylo v roce 2012 schopno své domácnosti dostatečně vytopit, přičemž obdobné počty jsou vykazovány s ohledem na opožděné platby poplatků za veřejné služby či existenci špatných podmínek bydlení; vyzývá členské státy, aby tento problém uznávaly a řešily, protože zaručení základních energetických služeb má zásadní význam pro zajištění toho, aby společenství netrpěla negativními dopady na zdraví, nebyla dále dlouhodobě postižena chudobou a byla schopna udržet si dobrou kvalitu života, a také pro zajištění toho, aby se finanční náklady vynaložené na podporu domácností, které ji vyžadují, nestaly příliš zatěžujícími; zdůrazňuje, že moderní služby v oblasti energetiky mají klíčový význam pro dobré životní podmínky lidí a pro hospodářský rozvoj země; dále zdůrazňuje, že na světě je stále 1,2 miliardy osob bez přístupu k elektřině a více než 2,7 miliardy lidí nemá k dispozici zařízení využívající k přípravě pokrmů čistá paliva; připomíná, že více než 95 % těchto osob žije buď v subsaharské Africe, nebo v rozvojové Asii, přičemž až 80 % z nich žije ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že oblast energetiky má zásadní význam pro téměř všechny hlavní výzvy a příležitosti, se kterými se dnešní svět setkává; dále zdůrazňuje, že ať už z důvodu zaměstnání, bezpečnosti, změny klimatu, produkce potravin či zvyšování příjmů je přístup k energii pro všechny zásadní a že udržitelná energetika znamená příležitosti – zlepšuje životní podmínky obyvatel, hospodářství a naší planety;

39.  doporučuje plné začlenění opatření v oblasti klimatu do celého rozpočtu EU (začleňování oblasti klimatu) a zároveň zajištění toho, aby opatření na snížení emisí skleníkových plynů byla začleněna do všech investičních rozhodnutí v Evropě;

40.  vyzývá Komisi, aby každých pět let, a poprvé do šesti měsíců od facilitativního dialogu na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, vypracovala zprávu o právních předpisech EU v oblasti klimatu, včetně nařízení o sdílení úsilí a směrnice o ETS, aby se zjistilo, zda tyto právní předpisy účinným způsobem a podle očekávání přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů v EU, a aby se stanovilo, zda současný plán pro snižování emisí bude stačit ke splnění cílů udržitelného rozvoje a cílů Pařížské dohody; dále požaduje, aby Komise nejpozději do roku 2020 revidovala a zdokonalila rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a vnitrostátně stanovený příspěvek EU, aby je bylo možné dostatečně sladit s dlouhodobými cíli Pařížské dohody a cíli udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby vzhledem ke skutečnosti, že se EU v rámci Agendy 2030 zavázala prosazovat udržitelné obhospodařování lesů, zastavení odlesňování, obnovu poškozených lesů a zvýšení a obnovu zalesnění v celosvětovém měřítku do roku 2020, stimulovala potenciál pro absorpci skleníkových plynů tím, že podpoří rozvoj politik zaměřených na zalesňování s využitím praktik řádného obhospodařování lesů;

41.  upozorňuje na to, že úsilí o zmírňování globálního oteplování není na překážku hospodářskému růstu a zaměstnanosti, ale že dekarbonizace hospodářství by naopak měla být považována za klíčový zdroj nového a udržitelného hospodářského růstu a zaměstnanosti; uznává nicméně, že při přechodu na každý nový hospodářský a sociální model budou společenství soustředěná kolem tradičních odvětví pravděpodobně čelit výzvám; zdůrazňuje, že je důležité poskytnout při tomto přechodu podporu, a vyzývá Komisi a členské státy, aby ze zdrojů, jako je systém EU pro obchodování s emisemi (ETS), vyčlenila finanční prostředky na modernizaci a spravedlivý přechod, aby se těmto společenstvím pomohlo a aby se podpořilo přijetí nejlepších technologií a výrobních postupů schopných zajistit nejlepší normy v oblasti životního prostředí a vytvářet bezpečná, stabilní a udržitelná pracovní místa;

42.  zdůrazňuje, že má-li EU splnit cíle Agendy 2030, je nezbytné, aby byly tyto cíle zohledněny v rámci evropského semestru komplexně, včetně začlenění zelených pracovních míst, účinného využívání zdrojů a udržitelných investic a inovací; poznamenává, že ekonomika účinně využívající zdroje skýtá obrovský potenciál pro vytváření pracovních míst a hospodářský růst, neboť do roku 2050 přispěje dalšími 2 biliony USD ke globální ekonomice a k HDP zemí skupiny G7 dalšími 600 miliardami USD;

43.  bere na vědomí, že pokračující úbytek biologické rozmanitosti, negativní dopady odlesňování a změny klimatu mohou vést k rostoucímu soupeření o zdroje, jako jsou potraviny a energie, k vyšší míře chudoby, globální politické nestabilitě a přesunům obyvatelstva a novým globálním migračním vzorcům; trvá na tom, že tuto problematiku by Komise, Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a členské státy měly zvážit ve všech aspektech vnějších vztahů a mezinárodní diplomacie a zároveň by měly zajistit podstatné navýšení finančních prostředků do oficiální rozvojové pomoci; žádá Komisi, ESVČ a členské státy, aby ve všech činnostech a interakcích s třetími zeměmi usilovaly o snížení emisí tím, že budou prosazovat obnovitelné zdroje energie, účinné využívání zdrojů, biologickou rozmanitost a ochranu lesů a rovněž zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;

44.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby vnější politiky EU byly v souladu s cíli udržitelného rozvoje, a k určení oblastí, v kterých jsou zapotřebí další opatření či důslednější provádění k tomu, aby vnější politiky EU podporovaly účinné provádění těchto cílů a nebyly v rozporu s nimi ani s jejich prováděním v jiných regionech, zejména v rozvojových zemích; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby zavedla spolehlivý postup, jehož prvním krokem bude předvídat a včasně varovat, pokud jde o nové iniciativy a návrhy, včetně revize stávajících právních předpisů, a aby předložila návrh zastřešující vnější strategie pro udržitelný rozvoj; vyzdvihuje dostupné nástroje a fóra, jako je Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD), regionální fórum Evropské hospodářské komise OSN pro udržitelný rozvoj, politické fórum na vysoké úrovni a centrální platforma OSN; požaduje dobrovolný přezkum na politickém fóru na vysoké úrovni v souladu s Agendou 2030, podle které by členské státy měly „provádět pravidelný a komplexní přezkum dosáhnutého pokroku“; vyzdvihuje úlohu pravidelných a náležitých ex-ante posouzení dopadu v tomto směru; připomíná povinnost, zakotvenou ve Smlouvě, zohledňovat cíle rozvojové spolupráce ve všech politikách, které by mohly mít vliv na rozvojové země;

45.  připomíná zvláštní úlohu, kterou hraje ve vnějších vztazích a v rozvojové politice kultura, a to zejména při řešení a prevenci konfliktů, nastolování míru a posilování postavení místních obyvatel; z tohoto důvodu se domnívá, že pro dosažení nového konsenzu v oblasti rozvoje je nutná ambiciózní a solidní kulturní strategie, která by zahrnovala i kulturní diplomacii;

46.  podtrhuje význam oficiální rozvojové pomoci jako klíčového nástroje pro naplňování Agendy 2030, vymýcení chudoby ve všech jejích podobách a boj proti nerovnostem a opakuje, že samotná rozvojová pomoc nestačí k tomu, aby se rozvojové země vymanily z chudoby; zdůrazňuje, že je třeba podporovat nástroje, které vedou k větší odpovědnosti, jako je rozpočtová podpora; vyzývá EU a její členské státy, aby neprodleně znovu potvrdily svůj závazek vyčlenit 0,7 % HND a aby předložily podrobný návrh časového plánu pro postupné zvyšování oficiální rozvojové pomoci za účelem splnění tohoto cíle; připomíná závazek EU vyčlenit minimálně 20 % oficiální rozvojové pomoci na rozvoj lidských zdrojů a sociální začlenění a žádá, aby byl za tímto účelem tento závazek obnoven; vyzývá Komisi k provedení doporučení Výboru OECD pro rozvojovou pomoc, tj. k dosažení průměrného ročního darovacího prvku celkové oficiální rozvojové pomoci ve výši 86 %; žádá o ochranu oficiální rozvojové pomoci před zneužíváním a o dodržování mezinárodně schválených zásad účinnosti rozvoje tím, že bude zachován základní cíl oficiální rozvojové pomoci, kterým je vymýcení chudoby, a to se zvláštním zaměřením na nejméně rozvinuté země a nestabilní situace; připomíná, že v širší rozvojové agendě je nezbytné jít nad rámec vztahu dárce/příjemce;

47.  zdůrazňuje úlohu politického fóra na vysoké úrovni při dalším sledování a přezkumu cílů udržitelného rozvoje a vyzývá Komisi a Radu, aby dostály vedoucí úloze EU při formulaci a provádění Agendy 2030 tím, že se před konáním politického fóra na vysoké úrovni pod záštitou Valného shromáždění OSN dohodnou na společných postojích EU a na společném podávání zpráv ze strany EU, jež bude vycházet z koordinovaného podávání zpráv členskými státy a orgány EU; vyzývá Komisi, aby během nadcházejícího politického fóra na vysoké úrovni provedla soupis probíhajících akcí a konkrétních cílů udržitelného rozvoje, které se budou přezkoumávat;

48.  zdůrazňuje, že pro financování Agendy 2030 jsou klíčové zajištění daňové spravedlnosti a transparentnosti, boj proti daňovým únikům, odstranění nelegálních finančních toků a daňových rájů a lepší řízení veřejných financí, udržitelný hospodářský růst a větší mobilizace domácích zdrojů; vyzývá EU, aby vytvořila program financování (DEVETAX 2030), jenž by konkrétně přispěl k zavedení daňových struktur v zemích s rozvíjejícím se tržním hospodářstvím a rozvojovým zemím by pomohl vytvořit nové regionální úřady daňových orgánů; opakuje svou výzvu k zavedení celosvětové daně z finančních transakcí ve snaze bojovat proti globálnímu problému, kterým je chudoba, a vyzývá k prozkoumání dopadu, který mají vedlejší účinky všech vnitrostátních i unijních daňových politik na rozvojové země, a k dodržování zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje při přijímání právních předpisů v této oblasti;

49.  bere na vědomí problémy vyplývající z explozivního růstu velkoměst a výzvy, které z tohoto jevu vyplývají pro společenskou a environmentální udržitelnost; vyzývá k vyváženému regionálnímu rozvoji a připomíná, že povzbuzení hospodářské aktivity ve venkovských oblastech a menších městech a obcích uvolní tlak na migraci do velkých městských center, čímž se zmírní problémy nekontrolované urbanizace a migrace; zdůrazňuje, že decentralizované regionální struktury podporují cirkulaci vzácných živin, jako např. fosforu, z měst a velkoměst zpět do zemědělské produkce;

50.  vyzývá Komisi a členské státy, aby upravily svůj přístup k migraci tak, aby v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 10 rozvíjely migrační politiku a vnímání migrantů a žadatelů o azyl na základě skutečností, aby bojovaly proti xenofobii a diskriminaci migrantů a investovaly do klíčových hnacích prvků lidského rozvoje; opětovně vyjadřuje své znepokojení nad tím, že provádění nových politik a finančních nástrojů k řešení hlavních příčin nelegální a nucené migrace může být na úkor cílů v oblasti rozvoje, a žádá, aby měl Evropský parlament v tomto směru silnější úlohu dohledu, a mohl tak zajistit, aby nové nástroje financování byly slučitelné s právním základem, zásadami a závazky EU, a především s Agendou 2030; odmítá myšlenku, že by základ partnerství a rozvojové spolupráce s třetími zeměmi měla představovat pomoc vázáná na podmínky týkající se hraničních kontrol, řízení migračních toků nebo dohod o zpětném přebírání osob;

51.  vítá důraz kladený na investice do mladých lidí, kteří hrají stěžejní roli při provádění cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je třeba využít demografické dividendy rozvojových zemí prostřednictvím vhodných veřejných politik a investováním do vzdělání a zdraví mladých lidí včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a vzdělávání v této oblasti; zdůrazňuje, že jde o příležitost konečně dosáhnout pokroku v oblasti rovnosti pohlaví a zlepšení postavení žen jako klíčového prvku soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, a naléhavě vyzývá EU, aby tyto prvky začlenila do všech oblastí vnější činnosti; uznává, že k zaručení udržitelného rozvoje musí být tyto klíčové faktory pro lidský rozvoj a lidský kapitál upřednostněny;

52.  konstatuje, že současní a bývalí zvláštní zpravodajové OSN, kteří informují o právu na potraviny, odsoudili průmyslové zemědělství jako škodlivé pro zdraví půdy a malých zemědělců a místo toho vyzdvihli přínosy agroekologie; vyzývá Komisi a členské státy, aby nepodporovaly a nefinancovaly průmyslovou zemědělskou a živočišnou produkci v rozvojových zemích a v EU a aby podporovaly rozvoj a propagaci jiných měřítek úspěšnosti, než jsou ta, jaká představuje průmyslové zemědělství;

53.  naléhá na Komisi a členské státy, aby zajistily, aby veřejné rozpočty nebyly v rozporu s cíli udržitelného rozvoje; domnívá se, že pro včasné a úspěšné provedení Agendy 2030 je zapotřebí výrazně zrychlit zelené investice, inovace a růst v EU, a uznává, že jsou zapotřebí nové finanční nástroje a různé přístupy k současné investiční politice, jako je postupné ukončování dotací, které škodí životnímu prostředí, a projektů, jež způsobují vysoké emise; požaduje strategii pro začlenění environmentálních a sociálních a správních faktorů ze strany nadnárodních společností a podniků do jejich podnikových obchodních modelů a ze strany institucionálních investorů do jejich investičních strategií ve snaze přesunout finanční prostředky směrem k udržitelnému financování a odvrátit se od fosilních paliv;

54.  žádá, aby byl v rámci VFR na období po roce 2020 přesměrován rozpočet Unie na provádění Agendy 2030 ve snaze zajistit účinné přidělení dostatečných finančních prostředků na cíle udržitelného rozvoje; vyzývá k většímu začleňování problematiky udržitelného rozvoje do všech mechanismů financování a rozpočtových položek, přičemž opětovně připomíná, že dlouhodobá soudržnost politik hraje důležitou roli při minimalizaci nákladů; vyzdvihuje význam politiky soudržnosti jako hlavní investiční politiky EU a připomíná, že horizontální uplatňování kritérií udržitelnosti a cílů založených na výkonnosti v rámci všech strukturálních a investičních fondů EU, včetně Evropského fondu pro strategické investice, je nezbytné pro dosažení komplexního přechodu k udržitelnému a inkluzivnímu hospodářského růstu;

55.  vyzývá Evropskou investiční banku (EIB), aby při uplatňování přísných kritérií udržitelnosti při poskytování úvěrů postupovala v souladu s hodnotami EU a aby zajistila, aby poskytování úvěrů v odvětví energetiky a dopravy bylo zaměřeno na nízkouhlíkové a udržitelné projekty;

56.  vyzývá EIB, aby do roku 2030 vyčlenila 40 % svého úvěrového portfolia na nízkouhlíkový růst odolný vůči změně klimatu;

57.  žádá EIB, aby vyčlenila více prostředků na iniciativu ELENA zaměřenou na poskytování grantů na technickou pomoc soustřeďující se na provádění energetické účinnosti, distribuovanou energii z obnovitelných zdrojů a na městské dopravní projekty a programy;

58.  uznává, že odolná a udržitelná infrastruktura je klíčovou zásadou pro zajištění nízkouhlíkové udržitelné budoucnosti a přináší řadu souvisejících přínosů, jako je trvanlivost a zdokonalená ochrana před požáry a záplavami; domnívá se, že přechodu směrem k udržitelné společnosti může být dosaženo tím, že bude dodržována zásada „energetická účinnost je na prvním místě“, nadále zlepšována energetická účinnost spotřebičů, rozvodných sítí a budov a zároveň budou rozvíjeny systémy pro uchovávání energie; uznává, že největší potenciál z hlediska energetické účinnosti mají budovy, a žádá EU, aby se zavázala ke splnění cíle realizovat do roku 2050 zcela udržitelné, dekarbonizované a energeticky účinné budovy s téměř nulovou spotřebou energie, přičemž případná zbytková poptávka bude dodávána z široké nabídky obnovitelných zdrojů; vyzývá k urychlenému zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v energetické bilanci EU; varuje před rizikem, že by se neudržitelná infrastruktura mohla dostat do patové situace, a vyzývá Komisi, aby navrhla opatření pro plynulý přechod na udržitelné nízkouhlíkové hospodářství a pro zásadní přesměrování rozvoje infrastruktury ve snaze omezit systémová hospodářská rizika vyplývající z finančních aktiv spojených s vysokým obsahem uhlíku;

59.  vyzývá Komisi a členské státy, aby upřednostnily udržitelnou mobilitu tím, že zlepší systémy místní veřejné dopravy v souladu s konkrétními podmínkami v jednotlivém státě a na základě skutečných potřeb jeho občanů; domnívá se, že finanční podpora EU pro rozvoj odvětví dopravy a infrastruktury by se měla zaměřit na cíle, které členským státům zajistí skutečnou přidanou hodnotu;

60.  konstatuje, že degradace životního prostředí a změna klimatu představují významná rizika při dosahování a udržování míru a spravedlnosti; uznává, že je třeba více zviditelnit to, že změna klimatu a degradace životního prostředí jsou hnací silou globální migrace i chudoby a hladu; vyzývá EU a členské státy, aby si ponechaly změnu klimatu jako strategickou prioritu při diplomatických jednáních na celosvětové úrovni, mimo jiné i v rámci dvoustranných a biregionálních dialogů na vysoké úrovni se skupinami G7 a G20, v OSN a s partnerskými zeměmi, jako je Čína, ve snaze pokračovat v pozitivním a aktivním dialogu, který urychluje globální přechod na čistou energii a zabraňuje nebezpečné změně klimatu;

61.  zdůrazňuje, že na životní prostředí má vážný dopad korupce a že obchodování s ohroženými druhy volně žijících živočichů, s nerosty a drahokamy a rovněž s lesními produkty, jako je dřevo, je rovněž neoddělitelně spjato s korupcí; zdůrazňuje také, že obchodování s druhy volně žijících živočichů může ještě více ohrozit ohrožené druhy a nezákonná těžba dřeva může vést ke ztrátě biologické rozmanitosti a ke zvyšování emisí uhlíku, které přispívají ke změně klimatu; upozorňuje na to, že organizované zločinecké skupiny mají dobré výdělky bez velkého rizika, neboť trestná činnost poškozující lesy bývá zřídka stíhána a sankce často neodpovídají závažnosti trestné činnosti; připomíná, že účinným nástrojem v boji proti korupci v oblasti životního prostředí může být Úmluva Organizace spojených národů proti korupci, která se komplexně zaměřuje na předcházení korupci, účinné vymáhání práva, mezinárodní spolupráci a vymáhání majetku z trestné činnosti; vyzývá členské státy, aby začlenily protikorupční strategie, jako je transparentnost a odpovědnost, do právních předpisů a politik v oblasti životního prostředí a posílily demokracii a řádnou správu věcí veřejných; zdůrazňuje, že boj proti korupci v oblasti životního prostředí pomůže vytvořit spravedlivý přístup k životně důležitým zdrojům, jako je voda a čisté životní prostředí, a má zásadní význam pro ochranu našeho životního prostředí a zajištění udržitelného rozvoje;

62.  oceňuje činnost amerického střediska pro klima a bezpečnost (Center for Climate and Security), které odhaluje ohniska napětí mezi změnou klimatu a mezinárodní bezpečností, přičemž změnu klimatu nazývá „multiplikátorem hrozeb“, jež by mohly vyžadovat větší humanitární nebo vojenskou intervenci a vést k vážnějším bouřím, které by mohly ohrozit města a vojenské základny;

63.  vyzývá Komisi, aby upozornila všechny zúčastněné strany včetně investorů, odborů i občanů na přínosy transformace neudržitelné výroby na činnosti, které umožní sledovat cíle udržitelného rozvoje, a na přínosy permanentního odborného vzdělávání pracovníků v zájmu vysoce kvalitních pracovních míst, která jsou šetrná k životnímu prostředí, čistá a vysoce kvalitní;

64.  zdůrazňuje, že vzdělávání a odborná příprava jsou klíčem k nasměrování společnosti k udržitelnosti; zdůrazňuje skutečnost, že vzdělávání v oblasti udržitelnosti rozvíjí dovednosti, znalosti a hodnoty, které prosazují chování podporující udržitelnou budoucnost; vybízí proto členské státy, aby intenzivněji usilovaly o výuku v oblasti udržitelnosti na všech úrovních a ve všech formách vzdělávání a odborné přípravy;

65.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad rozdíly ve výkonnosti vzdělávacích systémů v jednotlivých členských státech, jak ukazují nejnovější zprávy PISA, a nad skutečností, že v období 2010–2014 poklesly v celé EU investice do vzdělávání a odborné přípravy o 2,5 %; zdůrazňuje, že systémy veřejného vzdělávání a odborné přípravy, které mají k dispozici dostatečné zdroje a jsou dostupné všem, jsou nepostradatelné pro rovnost a sociální začleňování a také pro naplňování záměrů stanovených cílem udržitelného rozvoje č. 4; zdůrazňuje však, že vzdělávání i nadále spadá do pravomoci členských států;

66.  zdůrazňuje, že vzdělávání je klíčem ke vzniku soběstačných společností; vyzývá EU, aby propojila kvalitní vzdělávání, technickou a odbornou přípravu se spoluprací s průmyslem, což je nezbytný předpoklad pro zajištění zaměstnatelnosti mladých lidí a pro přístup ke kvalifikovaným pracovním místům; domnívá se, že pro vývoj i ochranu dětí je klíčové zejména vyřešení otázky přístupu ke vzdělání v naléhavých a krizových situacích;

67.  vyjadřuje politování nad přetrvávajícím problémem vysoké nezaměstnanosti mladých lidí; připomíná význam, jaký má při řešení tohoto problému systém záruk pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí; vyzývá k jejich setrvalému zlepšování a žádá o jejich řádnou finanční podporu s cílem podporovat vytváření nových, vysoce kvalitních pracovních míst a důstojného sociálního zabezpečení pro mladé lidi, překonat stávající problémy při zapojování zranitelných skupin a efektivněji pomáhat neregistrovaným osobám, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a mladým lidem s nízkou kvalifikací;

68.  zdůrazňuje úlohu formálního i neformálního vzdělávání, celoživotního učení, sportu, umění a dobrovolnické činnosti při získávání poznatků o udržitelnosti a posilování ekologického občanství, což je součástí širšího úsilí o vybavení mladých lidí příslušnými dovednostmi, schopnostmi a postoji, aby se z nich mohli stát otevření a odpovědní občané;

69.  vyzývá Komisi, aby při revizi strategie EU pro mládež na rok 2018 zvýšila podporu zaměřenou na zdraví a životní podmínky mladých lidí a kladla přitom zvláštní důraz na včasné provedení akčního plánu pro boj s dětskou obezitou a akčního plánu týkajícího se konzumace alkoholu mladistvými a těžké nárazové konzumace alkoholu;

70.  vyzývá EU a její členské státy, aby při začleňování cílů udržitelného rozvoje do rámce evropské politiky a mezi současné i budoucí priority Komise poskytly ochranu regionálním jazykům, jazykům menšin a méně používaným jazykům a jazykové rozmanitosti a zajistily, aby nebyla tolerována jazyková diskriminace;

71.  vítá příležitosti, které nabízí rozmanitost vzdělávacích prostředí, jako jsou ekologické školy, vzdělávací střediska zaměřená na rozvojovou problematiku a výuka ve venkovním prostředí;

72.  připomíná, že je třeba podporovat odbornou přípravu pedagogů a školitelů, vybízet ke vzájemnému učení a vyměňovat si osvědčené postupy na úrovni EU i na celosvětové úrovni;

73.  je přesvědčen, že kulturní rozmanitost a ochrana přírodního dědictví by měly být podporovány v celém evropském politickém rámci, a to i prostřednictvím vzdělávání;

74.  připomíná, v souvislosti s cílem udržitelného rozvoje č. 4 v oblasti vzdělávání, cílem č. 5 týkajícím se rovnosti žen a mužů a s cílem č. 16 týkajícím se podpory inkluzivní společnosti, že kvalitní vzdělávání dokáže posílit postavení zranitelných osob, menšin, osob se zvláštními potřebami a žen a dívek;

75.  žádá, s ohledem na to, že je v rámci vědních disciplín třeba podporovat větší součinnost mezi inovacemi a kreativitou, aby do vzdělávání v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) byly zahrnuty i umělecké obory, čímž by se podpořilo vzdělávání v přírodních vědách, technologiích, inženýrství, umění a matematice, zejména v případě dívek, za účelem řešení společenských výzev při dosahování cílů týkající se udržitelnosti;

76.  vyzývá členské státy, aby se přednostně věnovaly ekologické a hospodářské přeměně průmyslových areálů, které v mnoha oblastech Evropy způsobují vysokou míru znečištění životního prostředí a vystavují místní obyvatele vážným zdravotním rizikům;

77.  domnívá se, že každá budoucí vize Evropy musí považovat cíle udržitelného rozvoje za klíčovou zásadu a že přitom členské státy musí směřovat k udržitelným hospodářským modelům – proto by úloha EU při dosahování udržitelného rozvoje měla být středem úvah, které byly zahájeny bílou knihou Komise o budoucnosti Evropy ze dne 1. března 2017 (COM(2017)2025), o tom, že je zapotřebí klást větší důraz na udržitelnost v rámci hospodářského rozvoje; domnívá se, že dosažení cílů udržitelného rozvoje a splnění Agendy 2030 je pro EU klíčové a že splněné cíle udržitelného rozvoje by měly představovat evropský odkaz budoucím generacím; uznává, že Agenda 2030 je v souladu se zásadami a hodnotami Unie, a že proto dosahování cílů udržitelného rozvoje přirozeně vyplývá z plánů Evropské unie vytvořit pro Evropu lepší, zdravější a udržitelnější budoucnost;

78.  bere na vědomí, že většina evropských zemí, a to jak v EU, tak mimo EU, jsou signatáři dohody o cílech udržitelného rozvoje; domnívá se, že v souvislosti s diskusí o budoucnosti Evropy by mělo být zváženo vytvoření celoevropského rámce pro plnění cílů udržitelného rozvoje mezi členskými státy EU, EHP, signatáři dohod o přidružení k EU, kandidátskými zeměmi EU a také se Spojeným královstvím poté, co vystoupí z EU;

79.  vyzývá Komisi a členské státy, aby budovaly kapacity pro integrované posuzování, technologické a institucionální inovace a uvolňování finančních prostředků v zájmu dosažení cílů udržitelného rozvoje;

80.  zdůrazňuje roli, kterou bude hrát městská agenda EU při provádění celosvětové „nové městské agendy“, a vítá vývoj politik, který městům a regionům umožňuje uskutečňovat synergické ekologické investice; vítá také iniciativy, jako je ocenění Evropský zelený list a Globální pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky, a dále zdůrazňuje nenahraditelný význam měst a regionů při plnění cílů udržitelného rozvoje, neboť udržitelnost vyžaduje společný a dlouhodobý přístup na všech úrovních správy a ve všech odvětvích;

81.  připomíná, že Agenda 2030 uznává, že na potraviny, živobytí a hospodaření s přírodními zdroji již nelze nahlížet odděleně; zdůrazňuje, že zaměření na rozvoj venkova a investice do zemědělství (pěstování plodin, chov hospodářských zvířat, lesnictví, rybolov a akvakultura) jsou účinnými nástroji k vymýcení chudoby a hladu a přispívají k udržitelnému rozvoji; konstatuje, že zemědělství hraje důležitou úlohu v boji proti změně klimatu; zdůrazňuje, že naplnit velké ambice cílů udržitelného rozvoje lze pouze prostřednictvím spolupráce – mezi Severem a Jihem, Jihem a Jihem a prostřednictvím třístranné spolupráce – a globálních partnerství mezi více účastníky a napříč celou řadou oblastí;

82.  připomíná, že členské státy jsou povinny podávat OSN zprávy o svých výsledcích v plnění cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že tyto zprávy členských států by měly být vypracovávány ve spolupráci s příslušnými místními a regionálními orgány; zdůrazňuje, že v členských státech s federální nebo decentralizovanou úrovní správy je třeba podrobně rozvést konkrétní úkoly a povinnosti těchto delegovaných úrovní veřejné správy při plnění cílů udržitelného rozvoje;

83.  vítá záměr uplatňovat hledisko udržitelného rozvoje v rámci obchodní a investiční politiky a požaduje, aby se při tvorbě politik EU lépe zohledňovaly dopady získávání potravinových komodit a přírodních zdrojů v rámci EU i mimo ni; požaduje přehodnocení investiční politiky a velkou míru využívání inovativních nástrojů financování pro dosažení cílů udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby zajistila, že kontroly budoucích obchodních dohod zaměřené na udržitelný rozvoj budou transparentní;

84.  vyzývá Komisi, aby za účasti příslušných zúčastněných stran navrhla a poskytla marginalizovaným domácnostem a skupinám s nízkými příjmy, jsou např. Romové, konkrétní a jejich potřebám přizpůsobenou podporu, s cílem zajistit zdravý život a přístup k základním službám a bezpečným a čistým přírodním zdrojům, jako je vzduch, voda, cenově dostupná a moderní energie a zdravá výživa, což by také přispělo k dosažení cílů udržitelného rozvoje č. 1, 10 a 16 zaměřených na vymýcení chudoby, snižování nerovnosti a podporování mírové a inkluzivní společnosti;

85.  domnívá se, že iniciativy EU směřující k vytváření udržitelné budoucnosti nemohou ignorovat širší diskusi o postavení zvířat jako vnímajících tvorů a o jejich dobrých životních podmínkách, které jsou ve většině systémů výroby a spotřeby často opomíjeny; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby EU odstranila současné politické a legislativní nedostatky v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, jak to požaduje rostoucí počet evropských občanů;

86.  vyzývá Komisi, aby posílila úsilí i financování, pokud jde o zvyšování informovanosti, cílené vzdělávací kampaně i podporu snahy občanů a opatření v oblasti udržitelného rozvoje;

87.  vyzývá Komisi a členské státy, aby do roku 2020 ukončily pobídky pro biopaliva z řepkového oleje, palmového oleje a sóji, které vedou k odlesňování a poškozování rašelinišť; dále vyzývá k zavedení jednotného certifikačního systému pro palmový olej vstupující na trh EU, který osvědčí společensky odpovědný původ výrobku;

88.  vyzývá Komisi, aby podporovala globální hodnotové řetězce zavedením systémů náležité péče pro společnosti s ohledem na celý jejich dodavatelský řetězec, což by povzbudilo podniky, aby investovaly zodpovědněji, a podněcovalo efektivnější provádění kapitol týkajících se udržitelnosti v dohodách o volném obchodu, jako např. kapitol v oblasti boje proti korupci, transparentnosti, vyhýbání se daňovým povinnostem a odpovědného chování podniků;

89.  naléhavě žádá Komisi, aby i nadále zvyšovala své úsilí vedoucí k přijímání účinných opatření k řešení špatné kvality ovzduší, která je v EU každoročně odpovědná za více než 430 000 předčasných úmrtí; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila prosazování nových a stávajících právních předpisů, aby se urychlilo přijímání právních kroků proti členským státům, které nedodržují právní předpisy v oblasti znečišťování ovzduší, a navrhla nové a účinné právní předpisy, včetně odvětvových právních předpisů, které by se zabývaly špatnou kvalitou ovzduší, různými zdroji znečištění i emisemi metanu; zdůrazňuje skutečnost, že EU ještě zdaleka nedosahuje úrovní kvality ovzduší stanovených pro EU, které jsou mnohem méně přísné než ty, je doporučuje Světová zdravotnická organizace; dále vyzývá k přijímání opatření proti hlukovému znečištění;

90.  konstatuje, že Komise řeší problém špatné kvality ovzduší tím, že zahájila řadu řízení o nesplnění povinnosti, zejména proti subjektům, které neustále překračují limitní hodnoty NO2 stanovené ve směrnici 2008/50/ES;

91.  poukazuje na to, že snížení hlukového znečištění je jedním z parametrů kvality, které nebudou do roku 2020 dosaženy; zdůrazňuje, že vystavení hluku přispívá v EU k nejméně 10 000 předčasných úmrtí ročně, jež souvisejí s ischemickou chorobou srdeční a infarktem, a že v roce 2012 byla přibližně čtvrtina obyvatel EU vystavena hladinám hluku přesahujícím limity; vyzývá členské státy, aby považovaly monitorování hladin hluku za prioritu a zajistily dodržování limitních hodnot pro vnější a vnitřní prostředí;

92.  zdůrazňuje, že z údajů Komise vyplývá, že více než 50 % evropských obilovin se používá jako krmivo pro zvířata; konstatuje, že Organizace OSN pro výživu a zemědělství varovala, že další používání obilovin jako krmiva pro zvířata by mohlo ohrozit zabezpečení potravin, neboť se tak sníží dostupné množství obilovin pro lidskou spotřebu; konstatuje, že podle výzkumu se z objemu obilovin určených jako krmivo pro zvířata o hodnotě 100 kalorií dostane do lidského potravního řetězce ve formě masa nebo mléka pouze 17 až 30 kalorií; studie Organizace OSN pro výživu a zemědělství uvádějí, že hospodářská zvířata by se měla krmit tím, co člověk konzumovat nemůže, jako je např. krmivo z pastvin, zbytky zemědělských plodin a nevyhnutelný potravinový odpad;

93.  zdůrazňuje přínos odvětví hospodářských zvířat pro ekonomiku EU a k udržitelnému zemědělství, zejména je-li integrován do systémů pěstování plodin; upozorňuje na potenciál, který má aktivní řízení výživového cyklu v odvětví hospodářských zvířat pro snižování dopadu emisí CO2, amoniaku a dusičnanů na životní prostředí; dále upozorňuje, že integrované zemědělství má potenciál přispět k lépe fungujícímu zemědělskému ekosystému a zemědělství šetrnému ke klimatu;

94.  konstatuje, že pokud by ženy pracující v zemědělství v rozvojových zemích měly stejný přístup ke zdrojům jako muži, mohly by zvýšit výnosy zemědělských podniků o 20–30 %; zdůrazňuje, že taková úroveň výnosů by mohla celosvětově snížit počet lidí, kteří trpí hladem, o 12–17 %;

95.  zdůrazňuje zejména zásadní úlohu žen v rodinných zemědělských podnicích, které ve venkovských oblastech představují hlavní socioekonomickou jednotku, pokud jde o produkci potravin, uchovávání tradičních znalostí a dovedností, kulturní identitu a ochranu životního prostředí, nezapomínaje, že ženy ve venkovských oblastech jsou rovněž vystaveny rozdílům ve výši platů a důchodů;

96.  zdůrazňuje, že studie ukazují, že pokud chceme splnit cíle Pařížské dohody o klimatu, musí být zmírňování emisí skleníkových plynů z živočišné produkce na straně nabídky doplněno snížením spotřeby masa a mléčných výrobků;

97.  konstatuje, že ačkoli technická opatření na zmírnění dopadů změny klimatu v zemědělském odvětví mohou přispět ke snížení emisí skleníkových plynů, musí být zároveň doplněna snížením spotřeby živočišných produktů, pokud mají zemědělská a potravinářská odvětví EU hrát svou úlohu při plnění udržitelného cíle č. 13 a cílů Pařížské dohody; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby průmyslové systémy živočišné produkce byly nahrazovány extenzivním chovem hospodářských zvířat, např. silvopastorálními zemědělsko-lesnickými systémy, které snižují tlak na přírodní zdroje a jsou často spojeny s existencí oblastí s vysokou přírodní hodnotou;

98.  konstatuje, že cíl udržitelného rozvoje č. 12.8 vyžaduje, aby vlády zajistily, že lidé na celém světě budou mít příslušné informace a povědomí o udržitelném rozvoji a životním stylu v souladu s přírodou; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vypracovaly programy ke zvýšení povědomí veřejnosti o dopadech různých metod chovu hospodářských zvířat a úrovně spotřeby na lidské zdraví, životní prostředí, zabezpečení potravin a změnu klimatu;

99.  požaduje, aby byla výuka k udržitelnosti a ekologickému občanství začleňována do různých disciplín, zejména do vzdělávání v oblasti podnikání, včetně sociálního podnikání, a do vzdělávání v oblasti digitální gramotnosti a digitálních dovedností;

100.  poukazuje na to, že cíl v oblasti snižování dopadu výroby potravin nebude do roku 2020 pravděpodobně dosažen; zdůrazňuje, že spotřeba červeného masa a nasycených mastných kyselin v EU nadále překračuje bezpečné nutriční hodnoty a že nižší spotřeba živočišných produktů povede k nižším emisím skleníkových plynů a dusíku;

101.  bere na vědomí současné problémy spojené s řádnou výživou pro rostoucí populaci, uznává však, že emise skleníkových plynů ze zemědělství, lesnictví a rybolovu se během posledních padesáti let téměř zdvojnásobily a do roku 2050 by se mohly zvýšit o dalších 30 %, pokud nebudou přijata okamžitá opatření; vyzývá tedy ke koordinované reakci všech aktérů v Evropě, aby byly dodávky potravin zabezpečeny proti klimatickým otřesům a snížil se dopad zemědělství na půdu, vodu a klima; vyzývá Komisi, aby zvyšovala povědomí a pobídky v souvislosti se zemědělsko-potravinářskými technikami, u nichž se ukázalo, že omezují některé problémy v oblasti udržitelnosti související s moderními zemědělskými postupy; vyzývá EU, aby do roku 2030 zdvojnásobila zemědělskou produktivitu a příjmy malých výrobců potravin, zejména žen, domorodých obyvatel, rodinných zemědělců, pastýřů a rybářů, a to i prostřednictvím bezpečného a rovného přístupu k půdě, dalším výrobním zdrojům a vstupům, znalostem, finančním službám, trhům a možnostem pro přidání hodnoty a získání zaměstnání mimo zemědělství;

102.  připomíná, že zapojení do kulturního života zlepšuje tělesné a duševní zdraví a pohodu, pozitivně ovlivňuje výkony ve škole a v práci, pomáhá lidem na okraji sociálního vyloučení vstoupit na trh práce, a tím výrazně přispívá k dosahování řady cílů udržitelného rozvoje;

103.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly rámec pro komplexní politiku EU zaměřenou na řešení celosvětových zdravotních problémů, jako je HIV/AIDS, tuberkulóza, hepatitida C a antimikrobiální rezistence, s přihlédnutím k rozdílné situaci a specifickým problémům členských států EU a jejich sousedních zemí, které jsou břemenem HIV a multirezistentní tuberkulózy zatíženy nejvíce; vyzývá Komisi a Radu, aby v dialogu se zeměmi vysoce zatíženými nemocemi, včetně sousedních zemí v Africe, východní Evropě a střední Asii, hrály výraznou politickou úlohu a aby zajistily vypracování plánů pro udržitelný přechod k financování z domácích zdrojů, tak aby byly programy pro boj s HIV a tuberkulózou účinné, aby po zastavení podpory mezinárodních dárců nadále pokračovaly a zintenzivnily se, a aby s těmito zeměmi nadále úzce spolupracovaly s cílem zajistit, aby za reakci na HIV a tuberkulózu převzaly a pociťovaly vlastní odpovědnost;

104.  uznává účinnost zpřístupňování léků preexpoziční profylaxe pro prevenci HIV/AIDS; dále vyzývá Komisi a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), aby uznaly, že v případě HIV/AIDS je léčba také prevencí;

105.  uznává, že sexuální reprodukční zdraví a práva jsou klíčovým hnacím motorem s transformačním potenciálem v oblasti vícerozměrného odstraňování chudoby a měla by být vždy uznávána jako předpoklad zdravého života i genderové rovnosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba věnovat větší pozornost sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, která jsou bohužel stále považována okrajovou otázku, přestože mají zásadní význam pro rovnost žen a mužů, posílení postavení mladých lidí a lidský rozvoj a v konečném důsledku pro vymýcení chudoby; zdůrazňuje, že ve srovnání s předchozími přístupy EU to představuje jen malý pokrok a že uznání sexuálního a reprodukčního zdraví a práv jako klíčové hnací síly udržitelného rozvoje stále chybí; konstatuje, že postoj EU je v této oblasti nejednotný, což ukazuje i tento balíček: Komise uznává opatření EU v této oblasti ve sdělení o Agendě 2030 pouze v rámci „zdraví“, ale ve sdělení o konsensu pouze v rámci „rovnosti žen a mužů“; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby i nadále požadovaly, aby USA přehodnotily svůj postoj k tzv. globálnímu roubíkovému pravidlu („global gag rule“);

106.  zdůrazňuje, že je třeba nadále podporovat zdravotnický výzkum s cílem vyvinout nová a lepší, cenově dostupná a vhodná medicínská řešení HIV/AIDS, tuberkulózy a dalších zanedbávaných nemocí souvisejících s chudobou, nových epidemií a antimikrobiální rezistence;

107.  vyzývá EU a její členské státy, aby věnovaly potřebné zdroje a politický důraz na zajištění toho, aby zásada rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen a dívek byla jádrem provádění Agendy 2030;

108.  zdůrazňuje, že zemědělské odvětví EU k udržitelnosti již přispívá; konstatuje však, že společná zemědělská politika ve své současné podobě nedokáže reagovat na aktuální výzvy; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na přechod od nynějších plateb podle plochy k systému založenému na výsledcích, jenž podporuje zemědělce při přechodu k udržitelnému zemědělskému systému zajišťujícímu dosahování cílů udržitelného rozvoje; vyzývá EU, aby vytvořila udržitelnou potravinovou a zemědělskou politiku, která by zajistila dosažení rozvojových cílů v oblasti potravinové bezpečnosti, výživy, zdraví, přírodních zdrojů a změny klimatu; žádá Komisi, aby v rámci nadcházejícího přezkumu SZP předložila návrhy na další posílení ekologických opatření a návrh na udržitelnou potravinovou a zemědělskou politiku po roce 2020 s cílem zajistit dosažení cílů udržitelného rozvoje č. 2, 3, 6, 12, 13, 14 a 15; vyzývá Komisi, aby také vytvořila udržitelnou potravinovou politiku a aktivně podpořila posun směrem k místním a ekologicky produkovaným potravinám s nízkým dopadem na emise uhlíku a na stav vody a půdy; navrhuje, aby význam existence stromů v zemědělských ekosystémech a zejména v systémech agrolesnictví byl v popředí diskuse o budoucí politice, stejně jako pobídky k udržitelné obnově již nepoužívaných zemědělských oblastí; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby výdaje na SZP skutečně dosahovaly stanovených cílů prostřednictvím přísného dodržování předpisů a větší soudržnosti v různých oblastech politik, což je zvláště důležité v souvislosti s udržitelným hospodařením s přírodními zdroji a s nástroji určenými na tento účel v rámci SZP;

109.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly přechod k agroekologickým postupům a současně omezily na minimum používání pesticidů, které poškozují zdraví a životní prostředí, a vypracovaly opatření na ochranu a podporu ekologického a biodynamického zemědělství v rámci SZP;

110.  zdůrazňuje, že kultura je průřezovou záležitostí a představuje významný zdroj pro rozvoj, že využívání kulturních zdrojů je základním prostředkem k dosahování dalších budoucích cílů v oblasti rozvoje a že začleňování kulturních faktorů do politik a strategií v oblasti udržitelného rozvoje je třeba dělat v plném souladu s dalšími mezinárodními závazky s ohledem na univerzálnost a provázanost lidských práv;

111.  vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejdříve změnily předpisy EU o schvalování pesticidů a stanovily závazné cíle pro snížení jejich používání;

112.  upozorňuje na to, že zemědělské odvětví v EU poskytuje ve venkovských oblastech miliony pracovních míst přímo v zemědělství i v dalších odvětvích, zajišťuje dodávky i bezpečnost potravin a zatraktivňuje venkovské oblasti pro lidi jako místa k životu, práci i odpočinku; dále zdůrazňuje, že krajina s vysokou biologickou rozmanitostí a vysokou přírodní hodnotou láká lidi na venkov a poskytuje venkovským oblastem přidanou hodnotu; bere na vědomí významný přínos politiky v oblasti rozvoje venkova při budování životaschopných, solidních a dynamických venkovských společenství a ekonomik; upozorňuje, že pro dosažení tohoto cíle je zásadně důležitý lepší přístup zemědělců ke zdrojům;

113.  žádá, aby se rozvoj zemědělství zaměřoval na rodinné podniky a lépe při tom využíval evropské fondy, např. Evropský fond pro strategické investice (EFSI), a aby věnoval zvláštní pozornost malým a středním podnikům, sdílel a předával odborné znalosti a využíval výhody místních a regionálních hodnotových a výrobních řetězců a regionální zaměstnanosti, s větším důrazem na příměstská propojení a přímé prodeje, z nichž se v mnoha částech EU staly úspěšné modely; zastává názor, že nezbytnou podmínkou udržitelnosti evropského zemědělství a zárukou prosperity zemědělců je jejich schopnost získávat za odvedenou práci spravedlivou odměnu;

114.  připomíná, že je důležité zaručit řádné veřejné služby, zejména péči o děti a starší osoby, což je zvláště významné pro ženy, neboť právě ženy tradičně hrály v péči o mladé a starší rodinné příslušníky hlavní úlohu;

115.  zdůrazňuje důležitou úlohu tradičních znalostí a potravin, zejména v nejvzdálenějších regionech a v horských a znevýhodněných oblastech EU, a hospodářský přínos, který mají pro místní oblasti evropské systémy jakosti, jako je chráněné zeměpisné označení; připomíná jednomyslnou podporu, kterou Parlament vyjádřil rozšíření této ochrany na širší škálu regionálně produkovaného zboží; nadto zdůrazňuje v této souvislosti úlohu systémů jakosti EU (chráněné označení původu, chráněné zeměpisné označení, zaručená tradiční specialita) pro zajišťování a zachovávání zdrojů obživy v těchto oblastech; uznává, že tyto systémy jsou šířeji známy jen v některých členských státech, a žádá, aby bylo povědomí o jejich přínosech zvýšeno v celé Unii;

116.  zdůrazňuje příspěvek středomořského lesa a dehesového agrolesnického systému, jenž plynule kombinuje trvalý extenzivní chov hospodářských zvířat se zemědělskými a lesnickými činnostmi, k naplňování cílů v oblasti zachování a zajištění udržitelné biologické rozmanitosti, za účelem jejich uznání a podporování v rámci společné zemědělské politiky;

117.  uznává, že je třeba zlepšit dopravu a logistiku pro obhospodařování lesů a těžbu dřeva; žádá proto členské státy, aby vytvořily udržitelné logistické a těžební systémy, které budou mít omezený dopad na klima;

118.  zdůrazňuje význam bioenergie pro zemědělské podniky a biohospodářství a význam zařízení pro výrobu, skladování, distribuci a zemědělské využívání obnovitelné energie, neboť zemědělcům nabízejí další produkty k prodeji, čímž pomáhají zajišťovat jejich příjmy, a vytvářejí i zachovávají ve venkovských oblastech kvalitní pracovní místa; zdůrazňuje, že rozvoj bioenergie musí probíhat udržitelně a nesmí omezovat produkci potravin a krmiv; zdůrazňuje, že energetické potřeby by měly namísto toho být naplňovány podporou využívání odpadu a vedlejších produktů, které nejsou využitelné v žádném jiném procesu;

119.  zdůrazňuje význam vedlejších produktů výroby biopaliv jako regionálních zdrojů krmiva bohatého na bílkoviny, které muselo být v letech 2012–2013 přibližně ze 70 % dovezeno do EU z třetích zemí(11);

120.  konstatuje, že pěstování luskovin v rámci střídavého hospodaření může být všestranně výhodné z hlediska potřeb zemědělců, zvířat, biologické rozmanitosti a klimatu; žádá Komisi, aby předložila proteinový plán, jehož součástí budou luskoviny v rámci střídavého hospodaření;

121.  považuje za nezbytné dosáhnout dalšího pokroku v oblasti přesného zemědělství, digitalizace, racionálního využívání energie, šlechtění rostlin a zvířat a uplatňování integrované ochrany proti škůdcům, neboť zvyšování efektivnosti na základě cílů udržitelného rozvoje a biologické rozmanitosti pomůže omezit jak nároky na půdu, tak dopady zemědělství na životní prostředí; domnívá se, že pokud by se podařilo dosáhnout toho, aby biologická rozmanitost fungovala ve prospěch zemědělců, pomohlo by to zlepšit nejen jejich příjmy, ale i zdraví a výkonnost půdy a přispělo by to k boji proti škůdcům a zlepšilo opylování; zdůrazňuje proto význam lepšího regulačního rámce, jenž zajistí včasné, efektivní a účinné rozhodovací postupy; upozorňuje, že tato „inteligentní“ řešení by měla podněcovat a podporovat iniciativy uzpůsobené potřebám malých zemědělských podniků, které nemají úspory z rozsahu, jež by jim umožňovaly čerpat prospěch z nových technologií;

122.  považuje za zásadně důležité, aby se udržovala a dále zlepšovala výkonnost tradičních a místních plemen – vzhledem k jejich schopnosti přizpůsobit se charakteristickým znakům jejich původního prostředí – a aby byla v zájmu zajištění genetické rozmanitosti zemědělství respektována práva zemědělců na samostatné šlechtění rostlin a na uchovávání a výměnu osiv různých druhů a odrůd; odmítá jakékoli pokusy o patentování živého – ať rostlinného, nebo živočišného – genetického materiálu nebo základních biologických procesů, zejména pokud se jedná o původní druhy, odrůdy a charakteristiky;

123.  vyzývá Komisi, aby v zájmu dosažení pokroku při přípravě udržitelnějšího systému integrované ochrany rostlin předložila akční plán a sestavila skupinu odborníků; zdůrazňuje, že je třeba mít takový systém ochrany rostlin před škůdci, který zlepší interakci mezi šlechtěním nových odrůd, systémy přirozeného boje a používáním pesticidů;

124.  považuje za nezbytné podporovat dostupnost širokopásmového připojení a zlepšit dopravní služby ve venkovských oblastech a přispět tím v těchto oblastech nejen k naplňování cílů v oblasti environmentální udržitelnosti, ale i k podpoře růstu, jenž bude plně udržitelný z environmentálního, hospodářského i sociálního hlediska;

125.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se kultura stala nedílnou součástí činnosti Komise v oblasti udržitelnosti, přičemž by se jasně zdůraznila její úloha při hospodářském rozvoji, tvorbě pracovních míst, podpoře demokracie, sociální spravedlnosti a solidarity, podpoře soudržnosti, boje proti sociálnímu vyloučení, chudobě a generačním a demografickým rozdílům; vyzývá Komisi, aby začlenila kulturu do cílů, definic, nástrojů a hodnotících kritérií své strategie pro cíle udržitelného rozvoje;

126.  zastává názor, že kulturní instituce a organizace by měly být inovátory a vzory v oblasti udržitelnosti a ekologických procesů, zejména pokud jde o kulturní dědictví, digitalizaci, cestovní ruch a turné umělců; žádá, aby byly za tímto účelem zavedeny finanční ekologické pobídky EU;

127.  naléhavě vybízí Komisi, aby uznala a jasně zdůraznila, že kultura je jednou z hlavních hnacích sil změny chování a vytváření ekologicky odpovědných postojů, spotřebitelských vzorců a hodnot motivovaných udržitelností;

128.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Rezoluce A/RES/70/1.

(2)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013. Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0224.

(4)

https://ec.europa.eu/epsc/sites/epsc/files/strategic_note_issue_18.pdf

(5)

Sdělení Komise ze dne 3. května 2011 nazvané „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“ (COM(2011)0244),

(6)

Zpráva Komise ze dne 2. října 2015 o přezkumu strategie EU v oblasti biologické rozmanitost do roku 2020 (COM(2015/0478).

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0034.

(8)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. května 2016. Přijaté texty, P8_TA(2016)0224.

(9)

https://unstats.un.org/sdgs/report/2016/goal-13/

(10)

Zpráva EEA č. 30/2016 o ukazatelích kvality životního prostředí z roku 2016 – Na podporu sledování 7. akčního programu pro životní prostředí, https://www.eea.europa.eu/publications/environmental-indicator-report-2016

(11)

https://polcms.secure.europarl.europa.eu/cmsdata/103924/Schaefer_BCEPHearing.pdf


VYSVĚTLUJÍ PROHLÁŠENÍ

Cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje se dotýkají prakticky všech aspektů činnosti EU. Cíle udržitelného rozvoje představují nejen plán na zlepšení společnosti a světa, ale i základní prvky – k nímž lze dospět prostřednictvím praktických a měřitelných opatření – pro dosažení lepších a spravedlivějších výsledků v oblasti zdraví, většího blahobytu občanů, vyšší celkové prosperity, opatření proti změně klimatu a zachování životního prostředí pro budoucí generace.

Parlament vřele vítá činnost, kterou Komise vyvíjí s cílem vyhodnotit, jak se její pracovní programy odráží na realizaci cílů udržitelného rozvoje. Je zásadní, aby Unie měla jasně vymezený soubor měřitelných cílů, aby se zajistilo naplnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

Je důležité konstatovat, že tato zpráva uznává iniciativy, které orgány Unie již přijaly s cílem splnit cíle udržitelného rozvoje; jejím cílem je však také poskytnout doplňující kontext pro následující plán týkající se budoucnosti EU a zajistit, aby bylo dodržování cílů udržitelného rozvoje klíčovým prvkem navrhovaných iniciativ, které se uskutečňují ve všech oblastech pracovních programů Unie.

Při formulování přístupu Unie je nanejvýše důležité vytvořit navrhovanou platformu, která se bude skládat z mnoha zúčastněných stran, neboť cílů udržitelného rozvoje nelze dosáhnout bez konzultace a zapojení různých vrstev správy a občanské společnosti. Ačkoli evropské právní předpisy mohou společnostem napomoci ke splnění mnoha cílů, většina cílů bude naplněna na místní úrovni. Platforma složená z mnoha zúčastněných stran tudíž bude muset zahrnovat i různé státní, regionální a místní subjekty: od místních a regionálních rad až po starosty a poslance. Bude muset být také fórem pro zapojení různých subjektů občanské společnosti, jako jsou např. soukromé podniky (malé i velké), dobrovolnický sektor a jednotliví občané.

Platforma by měla být rovněž fórem ke sdílení osvědčených postupů, úspěšných projektů a rovněž nápadů, které nebyly úspěšné. Účelem tohoto fóra musí být zajištění toho, aby návrhy nepostupovaly pouze jedním směrem – od orgánů Unie směrem k nižších úrovním –, ale aby byly návrhy a iniciativy na úrovni Unie obohaceny informacemi na základě zkušeností na místní úrovni a na tomto základě vylepšovány.

Zpravodaj se domnívá, že má-li být podpořeno provádění cílů udržitelného rozvoje napříč evropským pracovním programem, nastal ten správný čas, aby Komise provedla řadu důležitých studií, aby se zjistilo, zda jsou stávající cíle dostatečné pro dosažení cílů udržitelného rozvoje. Rovněž je důležité, aby byla do pracovních postupů veřejné správy začleněna povinnost podávat zprávy o pokroku v oblasti cílů udržitelného rozvoje, a to na celostátní, regionální a místní úrovni, a aby byly soukromý sektor a občanská společnost podporovány Komisí prostřednictvím platformy složené z mnoha zúčastněných stran s cílem začlenit cíle udržitelného rozvoje do pracovních postupů.

Zpravodaj by chtěl upozornit na práci, kterou provádí Výbor regionů za účelem zdůraznění významu měst a regionů při plnění cílů udržitelného rozvoje. Je třeba zdůraznit zvláště to, že města vyvíjejí konkrétní úsilí o zlepšení propojení, využívání energie, dopravy a nakládání s odpady. Ty nejlepší z těchto iniciativ, z nichž mnohé jsou nedílnou součástí práce Paktu starostů a primátorů, přispívají k dosažení cílů udržitelného rozvoje č. 3, 6, 8, 9, 10 a 11.

Evropa má v této klíčové fázi příležitost, aby posoudila, zda její současná politika v oblasti klimatu má šanci dosáhnout kýžených výsledků, pokud jde o cíle udržitelného rozvoje. Tato zpráva se bude snažit posoudit, zda stěžejní nástroje EU na snižování emisí uhlíku – systém obchodování s emisemi a rozhodnutí o „sdílení úsilí“ – již přinášejí úspory uhlíku nutné k omezení těch nejhorších dopadů změny klimatu. Tyto systémy jsou jedny z řady různých nástrojů, které budou posuzovány na základě jejich schopnosti dosáhnout cílů udržitelného rozvoje č. 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 15 a 17.

Zpráva se bude dále snažit nalézt odpověď na otázku, zda další evropské politiky v oblasti energetiky, nakládání s odpady a životního prostředí budou dostatečné k tomu, aby nás udržely v rámci mezí, které jsou pro naši planetu ještě bezpečné a aby naplněny cíle udržitelného rozvoje č. 2, 3, 6, 11, 12, 14 a 15.

Parlament vítá závazek Komise k udržitelnému hospodářskému růstu a uznání toho, že je třeba přejít ke kvalitní a udržitelné zelené zaměstnanosti. Povedou-li se v EU důsledně provádět stávající právní předpisy o předcházení vzniku odpadů a nakládání s odpady, vytvoří se více než 400 000 zelených pracovních míst, a dalších potenciálních 180 000 zelených pracovních míst může být vytvořeno díky revizi směrnice o odpadech. Kromě této skutečnosti by provádění dalších opatření v oblasti energetické účinnosti a úspor mohlo vytvořit až 2 miliony zelených pracovních míst a další 3 miliony v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, což by v konečném důsledku napomohlo k dosažení cílů udržitelného rozvoje č. 1, 2, 3, 4, 7, 9, 10 a zejména cíle č. 8, který je zaměřen na vytváření důstojných pracovních podmínek.

Kromě toho si musíme být vědomi toho, co vyplývá z poslední zprávy týkající se „mezí naší planety“, a sice, že úbytek biologické rozmanitosti je největší výzvou, jíž naše planeta čelí. Unie a členské státy musí proto vyvinout větší úsilí, aby EU mohla dosáhnout cílů, jako je zastavení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2020 a obnovení nejméně 15 % zničených ekosystémů, pokud hodláme splnit cíle udržitelného rozvoje č. 14 a 15.

Spotřeba a výroba musí být rovněž v konečném důsledku udržitelnější, aby se naplnil cíl udržitelného rozvoje č. 12. Velkou část spotřebního faktoru lze řešit prostřednictvím směrnice o odpadech, zejména zaměříme-li se na způsob balení, plýtvání potravinami a koncepci elektronických výrobků. Produkce je však problémem, který zasahuje do několika úrovní hospodářství, průmyslu a infrastruktury Evropské unie. Tato skutečnost zdůrazňuje, že k začlenění cílů udržitelného rozvoje je třeba pracovat na všech oblastech činnosti Unie, jelikož bez zapojení široké škály společnosti nelze těchto cílů dosáhnout.

Zpravodaj uznává, že pokud jde o veřejné zdraví, cíl udržitelného rozvoje č. 3 je společný a použitelný i v rámci dalších cílů udržitelného rozvoje; přístup k lékům a výzkumu v oblasti nových nemocí a léků má zásadní význam, avšak zpravodaj se domnívá, že bez splnění závazků týkajících se zdravého klimatu a životního prostředí není možné dosáhnout prodloužení životnosti a snížení úmrtnosti související se životním prostředí, což je předmětem cílů 12, 13, 14 a 15.

Členské státy jsou signatáři programu cílů udržitelného rozvoje OSN jednak jako jednotlivé státy, jednak i jako celek, tzn. jako členové Evropské unie. Kromě toho jsou členské státy a EU rovněž signatáři programu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, tzv. „Pařížské dohody“ o změně klimatu. Plnění Pařížské dohody znamená, že se přijmou významná opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, značnému omezení odlesňování a účinnějšímu využívání zdrojů s cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C oproti úrovním před průmyslovou revolucí. Mnohé oblasti Pařížské dohody a cíle udržitelného rozvoje se překrývají. Komise, Parlament a členské státy by proto měly uvítat možnost, že v mnoha oblastech splní dva mezinárodní závazky současně.

Začlenění cílů udržitelného rozvoje do strategie zaměřené na zdokonalování právní úpravy bude klást větší nároky na fungování evropských právních předpisů. Právní předpisy by měly jasně uvádět, v jakých oblastech se realizují cíle udržitelného rozvoje. Tato zpráva určuje oblasti, ve kterých tvorba politiky vzdálila Evropu od naplňování cílů udržitelného rozvoje, jako je např. podpora biopaliv z potravinářských plodin. Vítáme však kroky směřující k zahrnutí kritérií udržitelnosti a náležité péče v dodavatelském řetězci do všech politik týkajících se klimatu a životního prostředí, jakož i kroky směřující k začlenění témat úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 169 o právech domorodých obyvatel do tvorby politiky, pokud to má dopad na další země.

Další důležitý pilíř, který je třeba řešit, je finanční udržitelnost. Finanční trhy v EU i nadále investují do odvětví založených na fosilních palivech a dalších neudržitelných oblastí. Tato skutečnost v konečném důsledku ohrožuje potenciální dividendy investorů, neboť dlouhodobé výnosy se mohou stát méně pravděpodobnými vzhledem k narůstajícímu tempu přechodu na obnovitelné zdroje energie (tzv. „uhlíkové bubliny“). Hrozí, že finanční trhy oslabí úsilí při dosahování cílů udržitelného rozvoje v dalších oblastech, pokud se nebude podporovat přesměrování portfolií k udržitelným alternativám.

Vypracování programů zaměřených na dlouhodobá, důstojná a zelená pracovní místa má zásadní význam. V této zprávě je však rovněž třeba zdůraznit, že přechod evropského hospodářství od tradičního těžkého průmyslu, na němž bylo doposud založeno, povede nevyhnutelně ke ztrátě pracovních příležitostí v některých odvětvích. Z tohoto důvodu je zásada „spravedlivého přechodu“ tak důležitá. Začleňováním „spravedlivého přechodu“ do evropské politiky a vytvořením Fondu pro spravedlivý přechod by se mělo zajistit, aby komunity, kterých se tyto změny budou týkat především, nebyly nepříznivě dotčeny, aby byly podporovány na různých úrovních a aby měly dotyčné komunity nejvyšší prioritu, pokud jde o pomoc, až už finanční či jinou, jakožto součást procesu přechodu ke komplexnějšímu a udržitelnější průmyslovému modelu.

Tato zpráva by ráda zdůraznila, že plnění cílů udržitelného rozvoje bude vyžadovat přizpůsobení se inovativním přístupům, které se budou v průběhu času vyvíjet, a tudíž je třeba tento proces každoročně přezkoumávat. Parlament by měl být v tomto procesu revize považován za plnohodnotného partnera. Zpravodaj navrhuje pořádat každoročně debatu u kulatého stolu mezi Parlamentem a Komisí, na kterou bude dohlížet Komise, s cílem poskytovat přehled o pokroku a dohodnutém harmonogramu opatření, ve kterých se má pokročit.

Komise se chystá ve spojení s členskými státy zahájit důležitý proces obnovy s ohledem na dlouhodobou budoucnost Evropy a Evropské unie. Vzhledem k tomu, že tato činnost byla již započata, je nutné, abychom tuto příležitost využili nejen k posouzení již provedené práce za účelem naplnění cílů udržitelného rozvoje a k zamýšlení se nad ní, ale i k začlenění těchto cílů do dalších oblastí činností, které již nezahrnují přístup zaměřený na splnění cílů udržitelného rozvoje. Společný evropský přístup ke splnění cílů udržitelného rozvoje v rámci všech aspektů činnosti Unie zajistí, abychom se snažili přizpůsobit nejen náš dnešní způsob života a různé modely zaměstnanosti ochraně našeho životní prostředí, ale abychom připravili také budoucí generace na překonávání problémů a využívání příležitostí, které skýtá světová ekonomika, které stále více zohledňuje skutečnost, že je zapotřebí zajistit udržitelnost.


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (19.6.2017)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

o úsilí EU v oblasti udržitelnosti

(2017/2009(INI))

Zpravodajka: Elly Schlein

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 má transformační potenciál a stanovuje univerzální, ambiciózní, komplexní, nedělitelné a vzájemné provázané cíle, které se zaměřují na vymýcení chudoby, boj proti diskriminaci a podporu prosperity, odpovědnost za životní prostředí, sociální začleňování a dodržování lidských práv a upevnění míru a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že tyto cíle vyžadují přijetí okamžitých opatření, aby mohly být v plném rozsahu a účinně provedeny;

B.  vzhledem k tomu, že Komise dosud nepředložila zastřešující strategii provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 zahrnující relevantní oblasti vnitřní a vnější politiky a podrobný harmonogram do roku 2030, jak žádal Evropský parlament ve svém usnesení o sledování a přezkumu agendy(1), a nepřevzala v plném rozsahu obecnou koordinační úlohu u opatření přijatých na úrovni členských států; vzhledem k tomu, že účinná strategie provádění a mechanismus dohledu a přezkumu jsou nezbytné pro dosažení cílů udržitelného rozvoje;

C.  vzhledem k tomu, že změna klimatu není samostatný environmentální problém, nýbrž představuje podle OSN(2) jednu z největších výzev naší doby, která závažným způsobem ohrožuje udržitelný rozvoj, a její rozsáhlé a nevídané dopady nepřiměřeně zatěžují ty nejchudší a nejzranitelnější a zvyšují nerovnost v rámci jednotlivých zemí a mezi nimi; vzhledem k tomu, že naléhavá opatření pro boj proti změně klimatu jsou zásadní pro úspěšné provádění cílů udržitelného rozvoje;

D.  vzhledem k tomu, že financování cílů udržitelného rozvoje představuje obrovskou výzvu, která vyžaduje silné globální partnerství a využívání všech forem financování (z domácích, mezinárodních, veřejných, soukromých a inovativních zdrojů) i nefinančních prostředků; vzhledem k tomu, že soukromé financování může veřejné financování doplňovat, nikoli však nahradit;

E.  vzhledem k tomu, že efektivní mobilizace domácích zdrojů je nezbytným faktorem pro dosažení cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; vzhledem k tomu, že rozvojové země jsou obzvlášť postiženy daňovými úniky podniků a jejich vyhýbáním se daňovým povinnostem;

F.  vzhledem k tomu, že podpora udržitelného rozvoje vyžaduje odolnost, která by měla být posilována prostřednictvím komplexního přístupu k vnější činnosti EU, přičemž je třeba dodržovat zásadu soudržnosti politik v zájmu rozvoje; vzhledem k tomu, že politiky členských států i EU mají jak plánovaný, tak i neplánovaný dopad na rozvojové země a že cíle udržitelného rozvoje představují jedinečnou příležitost pro dosažení většího souladu a spravedlivější politiky vůči rozvojovým zemím;

G.  vzhledem k tomu, že mezinárodní obchod může být mocnou hnací silou rozvoje a hospodářského růstu a že velká část dovozu do EU pochází z rozvojových zemí; vzhledem k tomu, že Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 uznává obchod jako prostředek pro dosažení cílů udržitelného rozvoje;

H.  vzhledem k tomu, že řešení problému migrace a požadavky rostoucí světové populace jsou klíčové pro dosažení udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 zdůrazňuje roli migrace jakožto hybné síly rozvoje; vzhledem k tomu, že článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie stanovuje hlavní cíl rozvojové politiky EU, kterým je vymýcení chudoby;

1.  vyzývá Komisi, aby vypracovala ambiciózní zastřešující strategii, která spojí stávající iniciativy, stanoví nové priority na základě rozsáhlé analýzy nedostatků stávajících politik a jejich provádění a synergií a nesouladu těchto politik a poskytne orgánům EU a členským státům pomoc při provádění, monitorování a přezkumu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; vzhledem k tomu, že je potřebné tak učinit a zajistit, aby byly vnitřní i vnější politiky EU s touto agendou v souladu a aby se s přezkumem začalo ještě před uplynutím doby platnosti strategie Evropa 2020;

2.  vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily jasný, konkrétní, ambiciózní a podrobný celounijní plán pro provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, v němž určí konkrétní cíle, pevné termíny a metodiku koordinace mezi EU a členskými státy; zdůrazňuje, že tento plán pro provádění by měl být podpořen transparentním a pevným rámcem pro monitorování, odpovědnost a přezkum s úzkým zapojením Evropského parlamentu a občanské společnosti; zdůrazňuje, že by měl být rovněž založen na komplexním souboru vyhodnotitelných kvantitativních a kvalitativních ukazatelů, měl by pokrývat lidská práva a sociální, hospodářské a environmentální faktory a neměl by spoléhat pouze na tradiční ukazatele, jako je HDP, jenž neodráží nerovnosti nebo zhoršení životního prostředí;

3.  připomíná, že je důležité zdůraznit zásadu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 „nikoho neopomenout“; žádá Komisi a členské státy, aby přijaly důrazná opatření pro řešení nerovností v jednotlivých zemích i mezi nimi, neboť tyto nerovnosti zvyšují dopad jiných globálních problémů a brání dosažení pokroku v udržitelném rozvoji; žádá Komisi a členské státy, aby ve svých politikách podporovaly výzkum a členění údajů, a zajistily tak začlenění a upřednostňování nejzranitelnějších a nejvíce marginalizovaných osob;

4.  zdůrazňuje, že příští víceletý finanční rámec (VFR) by měl být vypracován tak, aby umožňoval provádění strategie EU a plánu pro provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a aby zajišťoval významný příspěvek EU k dosažení cílů a úkolů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 v celosvětovém měřítku; žádá Komisi, aby zajistila, aby do příštího VFR byly začleněny priority udržitelného rozvoje spolu se všemi finančními nástroji k přidělování dostatečných zdrojů, jejichž prostřednictvím bude EU moci splnit své závazky pro rok 2030;

5.  s cílem podpořit dosažení cíle udržitelného rozvoje 3 – zajištění zdravého života a podporování dobrých životních podmínek pro všechny – vítá zprávu z panelu na vysoké úrovni generálního tajemníka OSN o přístupu k lékům a žádá, aby Komise navrhla provedení jeho doporučení do příslušných oblastí politiky;

6.  podtrhuje význam oficiální rozvojové pomoci coby klíčového nástroje pro naplňování Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, vymýcení chudoby ve všech jejích podobách a boj proti nerovnostem a opakuje, že samotná rozvojová pomoc nestačí k tomu, aby se rozvojové země vymanily z chudoby; zdůrazňuje, že je třeba podporovat nástroje, které vedou k větší odpovědnosti, jako je rozpočtová podpora; vyzývá EU a její členské státy, aby neprodleně znovu potvrdily svůj závazek vyčlenit 0,7 % hrubého národního důchodu a aby předložily podrobný návrh časového plánu pro postupné zvyšování oficiální rozvojové pomoci za účelem splnění tohoto cíle; připomíná závazek EU vyčlenit minimálně 20 % oficiální rozvojové pomoci na rozvoj lidských zdrojů a sociální začlenění a žádá, aby byl za tímto účelem tento závazek obnoven; vyzývá Komisi k provedení doporučení výboru pro rozvojovou pomoc OECD, tj. k dosažení průměrného ročního darovacího prvku celkové oficiální rozvojové pomoci ve výši 86 %; požaduje ochranu oficiální rozvojové pomoci před odkláněním a dodržování mezinárodně schválených zásad účinnosti rozvoje a zároveň zachování jejího základního cíle, kterým je vymýcení chudoby, se zvláštním zaměřením na nejméně rozvinuté země a nestabilní situace; připomíná, že je nezbytné jít v širší rozvojové agendě nad rámec vztahu dárce/příjemce;

7.  zdůrazňuje skutečnost, že věda, technologie a inovace jsou důležitým prostředkem pro provádění cílů udržitelného rozvoje, neboť jsou hybnými silami sociálního a hospodářského rozvoje a mohou poskytovat řešení, která umožňují zachránit životy a řešit celosvětové břemeno v podobě nemocí souvisejících s chudobou a opomíjených nemocí; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily finanční a politické prostředí s cílem podpořit oblast vědy, technologií a inovací prostřednictvím rozvojové spolupráce;

8.   vyzývá Komisi a členské státy, aby potvrdily svůj závazek k soudržnosti politik ve prospěch rozvoje coby důležitý příspěvek ke splnění širšího cíle soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje, neboť jde o zásadní faktory pro úspěšné splnění cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje zejména, že je třeba, aby byly všechny politiky EU, zejména obchodní, fiskální, migrační, zemědělská a energetická, v souladu s článkem 208 SFEU a nepodrývaly lidská práva nebo schopnost třetích zemí dosáhnout udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit mechanismy soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje ve všech orgánech EU, jakož i v rámci tvorby politik Unie a zajistit, aby byla zásada soudržnosti politik náležitě dodržována v rámci pravidelných veřejných hodnocení dopadu a zavedením přiměřených mechanismů odpovědnosti, zmírňování a nápravy;

9.  vyzývá EU a členské státy, aby účinně začleňovaly zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jejím dopadům do rozvojové politiky; zdůrazňuje, že je zapotřebí podporovat přenos technologií v oblasti energetické účinnosti a čistých technologií a investice do malých decentralizovaných projektů na využívání obnovitelných zdrojů energie, které fungují mimo energetické sítě; vyzývá EU, aby prostřednictvím cílené podpory menších zemědělců, diverzifikace plodin, agrolesnictví a agroekologických postupů rozšířila svou pomoc v oblasti udržitelného zemědělství, a umožnila mu tak vyrovnat se se změnou klimatu;

10.  zdůrazňuje úlohu politického fóra na vysoké úrovni při dalším sledování a přezkumu cílů udržitelného rozvoje a vyzývá Komisi a Radu, aby dostály vedoucí úloze EU při formulaci a provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 tím, že se před konáním politického fóra na vysoké úrovni pod záštitou Valného shromáždění OSN dohodnou na společných postojích EU a na společném podávání zpráv ze strany EU, jež bude vycházet z koordinovaného podávání zpráv členskými státy a orgány EU; vyzývá Komisi, aby během nadcházejícího politického fóra na vysoké úrovni provedla kontrolu probíhajících akcí a konkrétních cílů udržitelného rozvoje, které budou přezkoumány;

11.  vyzývá k vytvoření mechanismu pro koordinaci činnosti více výborů v Evropském parlamentu, který má mandát dohlížet na provádění závazků EU uvedených v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 a sledovat je; zdůrazňuje, že Parlament se musí zavázat k vytvoření takových koordinačních struktur (např. roční kontrola na plenárním zasedání EP na základě zpráv o pokroku, skupina kontaktních míst všech výborů nebo odpovídající meziskupina) a ke jmenování jedné nebo více osob na nejvyšší možné úrovni, které budou za toto úsilí o koordinaci odpovědné;

12.  zdůrazňuje, že všechny tři rozměry udržitelného rozvoje – environmentální, hospodářský a sociální – jsou neoddělitelně spjaty, a zdůrazňuje, že hospodářská udržitelnost je pro životní prostředí klíčová; zdůrazňuje, že je naprosto zásadní podporovat řádnou správu, právní stát a lidská práva nejen kvůli sociální udržitelnosti, ale také pro zodpovědné využívání přírodních zdrojů a ochranu životního prostředí; vyzývá Komisi, aby vedla širokou mezinárodní spolupráci a spolupracovala s třetími partnery na budování odolnosti a přizpůsobivosti nepříznivým účinkům změny klimatu, na rozvoji udržitelných nízkouhlíkových postupů pro budoucnost a na rychlejším snižování emisí skleníkových plynů v souladu s 13. cílem udržitelného rozvoje a Rámcovou úmluvou Organizace spojených národů o změně klimatu;

13.  je přesvědčen, že je zásadně důležité podporovat mír, bezpečnost a spravedlnost v rozvojových zemích; zdůrazňuje, že výdaje související se zajišťováním bezpečnosti, které nejsou součástí oficiální rozvojové pomoci, musí být financovány z jiných nástrojů, než je nástroj pro rozvojovou spolupráci nebo Evropský rozvojový fond (ERF) nebo jakékoli jiné mechanismy, které čerpají z těchto nástrojů;

14.  bere na vědomí úlohu soukromého sektoru, zejména místních mikropodniků a malých a středních podniků při provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, především jeho odpovědnost za přechod na udržitelné vzorce spotřeby a výroby, a to jak v Evropě, tak na celém světě; připomíná, že soukromé financování může veřejné financování doplňovat, nikoli však nahrazovat; vyzývá Komisi, aby podporovala závazné povinnosti pro odpovědnost podniků a transparentnost, aby se zajistil plný soulad příspěvku soukromého sektoru s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 tím, že soukromý sektor bude dodržovat jasné environmentální, sociální a lidskoprávní normy, a budou uplatňovány zásady odpovědného financování a hlavní zásady OSN pro podnikání a lidská práva; připomíná v této souvislosti, že je třeba provést předběžné a následné posouzení výsledků spolupráce se soukromým sektorem v oblasti rozvoje;

15. zdůrazňuje, že pro financování Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 jsou klíčové zajištění daňové spravedlnosti a transparentnosti, boj proti daňovým únikům, odstranění nelegálních finančních toků a daňových rájů a lepší řízení veřejných financí, udržitelný hospodářský růst a větší mobilizace domácích zdrojů; vyzývá EU, aby vytvořila program financování (DEVETAX 2030), jenž by konkrétně přispěl k zavedení daňových struktur v zemích s rozvíjejícím se tržním hospodářstvím a rozvojovým zemím by pomohl vytvořit nové regionální úřady daňových orgánů; opakuje svou výzvu k zavedení celosvětové daně z finančních transakcí s cílem bojovat proti globálnímu problému, kterým je chudoba, a vyzývá k prozkoumání vedlejších účinků všech národních i evropských daňových politik na rozvojové země a k dodržování zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje při přijímání právních předpisů;

16. zdůrazňuje význam dohod o spravedlivém a etickém volném obchodu a naléhavě EU vyzývá, aby svou strategii v oblasti obchodní politiky koncipovala v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a poskytla přitom třetím zemím politický prostor pro regulaci s cílem podporovat udržitelný rozvoj, lidská práva, vysoké sociální a environmentální standardy, udržitelnou spotřebu a regionální integraci a bojovat proti chudobě, korupci a nerovnostem;

17.  bere na vědomí problémy vyplývající z explozivního růstu velkoměst a výzvy, které z tohoto jevu vyplývají pro společenskou a environmentální udržitelnost; vyzývá k vyváženému regionálnímu rozvoji a připomíná, že povzbuzení hospodářské aktivity ve venkovských oblastech a menších městech a obcích uvolní tlak na migraci do velkých městských center, čímž se zmírní problémy nekontrolované urbanizace a migrace; zdůrazňuje, že decentralizované regionální struktury podporují cirkulaci vzácných živin, jako např. fosforu, z měst a velkoměst zpět do zemědělské produkce;

18.  vyzývá Komisi, aby podporovala globální hodnotové řetězce zavedením systémů náležité péče pro společnosti s ohledem na celý jejich dodavatelský řetězec, což by povzbudilo podniky, aby investovaly zodpovědněji, a podněcovalo efektivnější provádění kapitol týkajících se udržitelnosti v dohodách o volném obchodu, např. kapitol o boji proti korupci, o transparentnosti, o vyhýbání se daňovým povinnostem a o odpovědném chování podniků;

19. vyzývá Komisi a členské státy, aby upravily svůj přístup k migraci za účelem rozvíjení migrační politiky v souladu s cílem udržitelného rozvoje 10 a vnímání migrantů a žadatelů o azyl založeného na skutečnostech a za účelem boje proti xenofobii a diskriminaci migrantů a s cílem investovat do klíčových hnacích prvků lidského rozvoje; opětovně vyjadřuje své znepokojení nad tím, že provádění nových politik a finančních nástrojů k řešení hlavních příčin nelegální a nucené migrace může být na úkor cílů v oblasti rozvoje, a žádá, aby měl Evropský parlament v tomto směru silnější úlohu dohledu a mohl tak zajistit, že budou nové nástroje financování slučitelné s právním základem, zásadami a závazky EU, a především s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030; odmítá myšlenku, že by podmíněnost pomoci hraničními kontrolami, řízením migračních toků nebo dohodami o zpětném přebírání osob měla být základem partnerství a rozvojové spolupráce s třetími zeměmi;

20.  vítá důraz kladený na investice do mladých lidí, kteří hrají stěžejní roli při provádění cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je třeba využít demografické dividendy rozvojových zemí prostřednictvím vhodných veřejných politik a investováním do vzdělání a zdraví mladých lidí včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a vzdělávání v této oblasti; zdůrazňuje, že jde o příležitost dosáhnout konečně pokroku v oblasti rovnosti pohlaví a zlepšení postavení žen jakožto klíčového prvku soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, a naléhavě EU vyzývá, aby tyto prvky začlenila do všech oblastí vnější činnosti; uznává, že k zajištění udržitelného rozvoje musí být tyto klíčové faktory pro lidský rozvoj a lidský kapitál upřednostněny;

21. vítá návrh Komise na zřízení mnohostranné platformy EU, která by plnila úlohu při následném monitorování a výměně osvědčených postupů při provádění cílů udržitelného rozvoje v různých odvětvích; zdůrazňuje, že proces konzultací se všemi zúčastněnými stranami a zejména občanskou společností, která je aktivním partnerem celého procesu plánování, provádění, monitorování a přezkumu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, musí být inkluzivní; vybízí Komisi a členské státy, aby investovaly do cílených vzdělávacích programů a kampaní s cílem zvýšit povědomí občanů o Agendě pro udržitelný rozvoj 2030.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

30.5.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

0

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Stelios Kouloglou, Arne Lietz, Linda McAvan, Vincent Peillon, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Eleni Theocharous, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Ádám Kósa, Cécile Kashetu Kyenge, Paul Rübig, Judith Sargentini

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

19

+

ALDE

Beatriz Becerra Basterrechea, Paavo Väyrynen

ECR

Eleni Theocharous

EFDD

Ignazio Corrao

PPE

Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Ádám Kósa, Paul Rübig, Bogdan Brunon Wenta

S&D

Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Cécile Kashetu Kyenge, Arne Lietz, Linda McAvan, Vincent Peillon, Elly Schlein

VERTS/ALE

Maria Heubuch, Judith Sargentini

0

-

 

 

3

0

GUE/NGL

Stelios Kouloglou, Lola Sánchez Caldentey

PPE

Anna Záborská

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. května 2016. Přijaté texty, P8_TA(2016)0224.

(2)

https://unstats.un.org/sdgs/report/2016/goal-13/


STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (31.5.2017)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

opatření EU pro udržitelnost

(2017/2009(INI))

Zpravodajka: Ulrike Müller

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou signatáři Pařížské dohody, v jejímž rámci se zavázaly udržet globální oteplování výrazně pod úrovní 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o omezení nárůstu teploty na 1,5 °C oproti těmto hodnotám;

1.  vítá Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj a její cíle týkající se udržitelnosti; žádá, aby byly rovnou měrou zohledňovány všechny tři pilíře udržitelného rozvoje (sociální, environmentální a hospodářský); zdůrazňuje, že ačkoli zemědělství EU přispívá k udržitelnosti významným způsobem již dnes prostřednictvím společné zemědělské politiky, environmentálních požadavků a podmíněnosti, je stále zapotřebí, aby se na celosvětové, evropské i vnitrostátní úrovni lépe přizpůsobilo komplexnějším a vzájemně propojenějším trendům a výzvám, kterým svět v současné době čelí a současně věnovalo zvláštní pozornost cílům udržitelného rozvoje;

2.  zdůrazňuje zásadní příspěvek evropského zemědělského sektoru k naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN, zejména 2. cíle, jímž je vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství; nadto uznává významný příspěvek tohoto sektoru k dalším cílům udržitelného rozvoje, jako je 6. cíl (udržitelné hospodaření s vodou), 7. cíl (přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie pro všechny), 8. cíl (trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst), 12. cíl (udržitelná výroba), 13. cíl (boj se změnou klimatu) a 15. cíl (udržitelně hospodařit s lesy, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy, potírat rozšiřování pouští a zastavit úbytek biologické rozmanitosti);

3.  zdůrazňuje jedinečný doplňkový vztah mezi zemědělstvím, životním prostředím a potravinovým zabezpečením; zdůrazňuje v tomto ohledu úlohu, kterou hrají napříč členskými státy při podpoře a zlepšování tohoto vztahu místně řízené agroenvironmentální režimy;

4.  žádá Komisi, aby podněcovala účinnější hospodářské postupy – např. agroekologické a diverzifikační přístupy – a lepší, udržitelné řízení zemědělských zdrojů v Evropské unii a třetích zemích s cílem snížit vstupní náklady zemědělské produkce a plýtvání živinami, zlepšit předávání znalostí a inovací, podpořit efektivní využívání zdrojů a zvýšit rozmanitost plodin a udržitelnost zemědělských systémů;

5.  konstatuje, že v rozvojových zemích by mohly ženy pracující v zemědělství, pokud by měly stejný přístup ke zdrojům jako muži, zvýšit výnosy zemědělských podniků o 20–30 %; zdůrazňuje, že taková úroveň výnosů by mohla celosvětově snížit počet lidí, kteří trpí hladem, o 12–17 %;

6.  upozorňuje, že odvětví zemědělství v EU poskytuje ve venkovských oblastech miliony pracovních míst přímo v zemědělství i v dalších sektorech, zajišťuje zásobování potravinami a potravinové zabezpečení a zatraktivňuje venkovské oblasti pro lidi jako místa k životu, práci a odpočinku; dále upozorňuje, že biologická rozmanitost a krajina s vysokou přírodní hodnotou láká lidi na venkov a přináší venkovským oblastem přidanou hodnotu; bere na vědomí velkou hodnotu politiky rozvoje venkova při budování životaschopných, solidních a dynamických venkovských společenství a ekonomik; upozorňuje, že pro dosažení tohoto cíle je zásadně důležitý lepší přístup zemědělců ke zdrojům;

7.  žádá, aby se rozvoj zemědělství zaměřoval na rodinné podniky a lépe při tom využíval evropské fondy, např. Evropský fond pro strategické investice (EFSI), a aby věnoval zvláštní pozornost malým a středním podnikům, sdílel a předával odborné znalosti a využíval výhody místních a regionálních hodnotových a výrobních řetězců a regionální zaměstnanosti, s větším důrazem na příměstská propojení a přímé prodeje, z nichž se v mnoha částech EU staly úspěšné modely; zastává názor, že nezbytnou podmínkou udržitelnosti evropského zemědělství a zárukou prosperity zemědělců je jejich schopnost získávat za odvedenou práci spravedlivou odměnu;

8.  domnívá se, že mají-li být zaručena trvající, udržitelná a inkluzivní řešení, musí být zajištěna odpovídající výše veřejných investic;

9.  zdůrazňuje zejména zásadní úlohu žen v rodinných zemědělských podnicích, které ve venkovských oblastech představují hlavní socioekonomickou jednotku, pokud jde o produkci potravin, uchovávání tradičních znalostí a dovedností, kulturní identitu a ochranu životního prostředí, nezapomínaje, že ženy ve venkovských oblastech jsou rovněž vystaveny rozdílům ve výši platů a důchodů;

10.  připomíná, že je důležité zaručit řádné veřejné služby, zejména péči o děti a starší osoby, což je zvláště významné pro ženy, neboť právě ženy tradičně hrály v péči o mladé a starší rodinné příslušníky hlavní roli;

11.  vítá závazek Komise pokročit s prací na zjednodušení společné zemědělské politiky a žádá ji, aby brala řádně v potaz veškeré adekvátní návrhy dalšího zjednodušení a přístup orientovaný na cíle;

12.  upozorňuje na důležitou úlohu tradičních znalostí a potravin, zejména v nejvzdálenějších regionech a v horských a znevýhodněných oblastech EU, a na hospodářský přínos, jejž mají pro místní oblasti evropské systémy jakosti, jako je chráněné zeměpisné označení; připomíná jednomyslnou podporu, kterou Parlament vyjádřil rozšíření této ochrany na širší škálu regionálně produkovaného zboží; nadto zdůrazňuje v této souvislosti úlohu systémů jakosti EU (chráněné označení původu, chráněné zeměpisné označení, zaručená tradiční specialita) pro zajištění a zachování obživy v těchto oblastech; uznává, že tyto systémy jsou šířeji známy jen v některých členských státech, a žádá, aby bylo povědomí o jejich přínosech zvýšeno v celé Unii;

13.  zdůrazňuje význam a potenciál udržitelného obhospodařování lesů v Evropě (včetně jiných zdrojů, než je dřevo), jež zajišťuje pracovní místa, vytváří přidanou hodnotu a zásadně přispívá k naplňování cílů v oblasti biologické rozmanitosti, klimatu a ochrany životního prostředí; zdůrazňuje, že je zapotřebí integrovat mnohostranné využití dřeva, aby mohl být tento zdroj udržitelně rozvíjen v celém rozsahu; konstatuje, že EU nemá společnou lesní politiku, a upozorňuje, že obhospodařování lesů by mělo splňovat požadavky vycházející z ministerské konference o ochraně lesů v Evropě „Forest Europe“;

14.  zdůrazňuje důležitou úlohu udržitelné produkce a využívání stavebního dřeva a dalších materiálů pocházejících z lesů, jako jsou korek a deriváty dřeva včetně textilních vláken, pro rozvoj udržitelných ekonomických modelů a vytváření zelených pracovních míst;

15.  zdůrazňuje příspěvek středomořského lesa a dehesového agrolesnického systému, jenž plynule kombinuje trvalý extenzivní chov hospodářských zvířat se zemědělskými a lesnickými činnostmi, k naplňování cílů zachování a zajištění udržitelnosti biologické rozmanitosti, v zájmu jejich uznání a podpory v rámci společné zemědělské politiky;

16.  uznává, že je třeba zlepšit dopravu a logistiku pro obhospodařování lesů a těžbu dřeva; žádá proto členské státy, aby vytvořily udržitelné logistické a těžební systémy, které budou mít omezený dopad na klima;

17.  zdůrazňuje, jak je důležité mít sdílenou vizi a akční rámec pro všechny členské státy, se zvláštním důrazem na klíčové hnací prvky rozvoje udržitelného zemědělství, jako jsou politiky týkající se udržitelných zdrojů a klimatu;

18.  zdůrazňuje význam bioenergie pro zemědělské podniky a biohospodářství a význam zařízení pro výrobu, skladování, distribuci a zemědělské využívání obnovitelné energie, neboť zemědělcům nabízejí další produkty k prodeji, čímž pomáhají zajišťovat jejich příjmy, a vytvářejí i zachovávají ve venkovských oblastech kvalitní pracovní místa; zdůrazňuje, že rozvoj bioenergie musí probíhat udržitelně a nesmí omezovat produkci potravin a krmiv; zdůrazňuje, že energetické potřeby by měly být naplňovány podporou využívání odpadu a vedlejších produktů, které nejsou využitelné v žádném jiném procesu;

19.  konstatuje, že důležitým aspektem udržitelného rozvoje, k němuž musí zemědělství přispívat, je boj s plýtváním potravinami a se ztrátami potravin po celé délce výrobního a dodavatelského řetězce; upozorňuje, že biohospodářství je dalším nástrojem, který tím, že bude využívat zemědělský a potravinový odpad (jenž nemůže být využit jinde) a hnůj – např. v továrnách na bioplyn, v biorafineriích a při výrobě hnojiv –, může jako součást oběhového hospodářství pomoci omezit dopad zemědělství na životní prostředí, a to snížením emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek v ovzduší, půdě a vodě, a rovněž může přispívat k účinnějšímu a udržitelnějšímu využívání zdrojů; zdůrazňuje, že je důležité podporovat v rámci druhého pilíře zavedení technologie, která umožní využívání zemědělského odpadu a zvýší tak efektivitu zemědělského sektoru; vyzývá Komisi a členské státy, aby v případě potřeby do takové technologie investovaly;

20.  zdůrazňuje význam vedlejších produktů výroby biopaliv jako regionálních zdrojů krmiva bohatého na bílkoviny, které muselo být v období 2012–2013 přibližně ze 70 % dovezeno do EU z třetích zemí(1);

21.  zdůrazňuje přínos sektoru hospodářských zvířat k hospodářství EU a k udržitelnému zemědělství, zejména je-li integrován do systémů pěstování plodin; upozorňuje na potenciál, který má aktivní řízení výživového cyklu v sektoru hospodářských zvířat pro snížení dopadu emisí CO2, amoniaku a dusičnanů na životní prostředí; dále upozorňuje, že integrované zemědělství má potenciál přispět k lépe fungujícímu zemědělskému ekosystému a zemědělství šetrnému ke klimatu;

22.  konstatuje, že všestranně výhodné z hlediska potřeb zemědělců, zvířat, biologické rozmanitosti a klimatu může být pěstování luskovin v rámci střídavého hospodaření; žádá Komisi, aby předložila proteinový plán, jehož součástí budou luskoviny v rámci střídavého hospodaření;

23.  považuje za nezbytné dosáhnout dalšího pokroku v oblasti precizního zemědělství, digitalizace, racionálního využívání energie, šlechtění rostlin a zvířat a uplatňování integrované ochrany proti škůdcům, neboť zvyšování efektivnosti na základě cílů udržitelného rozvoje a funkční biologické rozmanitosti pomůže omezit jak nároky na půdu, tak dopady zemědělství na životní prostředí; domnívá se, že pokud by se podařilo dosáhnout toho, aby biologická rozmanitost fungovala ve prospěch zemědělců, pomohlo by to zlepšit nejen jejich příjmy, ale i zdraví a výkonnost půdy a přispělo by to k boji proti škůdcům a zlepšilo opylování; zdůrazňuje proto význam lepšího regulačního rámce, jenž zajistí včasné, efektivní a účinné rozhodovací postupy; upozorňuje, že tato „inteligentní“ řešení by měla podněcovat a podporovat iniciativy uzpůsobené potřebám malých zemědělských podniků, které nemají úspory z rozsahu, jež by jim umožňovaly čerpat prospěch z nových technologií;

24.  považuje za zásadně důležité, aby se udržovala a dále zlepšovala výkonnost tradičních a místních plemen – vzhledem k jejich schopnosti přizpůsobit se charakteristickým znakům jejich původního prostředí – a aby byla v zájmu zajištění genetické rozmanitosti zemědělství respektována práva zemědělců na samostatné šlechtění rostlin a na uchovávání a výměnu osiv různých druhů a odrůd; odmítá jakékoli pokusy o patentování živého – ať rostlinného, nebo živočišného – genetického materiálu nebo základních biologických procesů, zejména pokud se jedná o původní druhy, odrůdy a charakteristiky;

25.  domnívá se, že v zájmu dalšího posílení zemědělské excelence a kvality v Evropě a zajištění souladu evropského zemědělství s Agendou 2030 je nutné se i nadále zaměřovat na výzkum, inovace a odbornou přípravu a investovat do zemědělských poradenských služeb; zdůrazňuje význam probíhajícího profesního rozvoje v oblasti nových technologií jakožto hnacího prvku účinnosti a environmentální udržitelnosti; požaduje proto pokračování výzkumu a vývoje v oblasti uplatňování vyspělých i méně vyspělých technologií a ochrany rostlin – včetně biologických pesticidů představujících nízké riziko a biologických možností kontroly –, jež by umožnilo omezit používání vody a zlepšilo kvalitu půdy;

26.  vyzývá Komisi, aby v zájmu dosažení pokroku v přípravě udržitelnějšího systému integrované ochrany rostlin předložila akční plán a sestavila skupinu odborníků; zdůrazňuje, že je třeba mít takový systém ochrany rostlin před škůdci, který zlepší interakci mezi šlechtěním nových odrůd, systémy přirozeného boje a používáním pesticidů;

27.  je si vědom dlouhodobých výzev souvisejících s udržitelným zemědělstvím a vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly dlouhodobý investiční plán pro základní a aplikovaný výzkum, jenž zajistí kontinuitu financování; dále žádá Komisi a členské státy, aby investovaly do odborné přípravy specialistů v oblasti udržitelného zemědělství a poskytovaly příležitosti ke konzultování odborníků;

28.  považuje za nezbytné podporovat dostupnost širokopásmového připojení a zlepšit dopravní služby ve venkovských oblastech a tak přispět v těchto oblastech nejen k naplňování cílů environmentální udržitelnosti, ale i k podpoře růstu, jenž bude plně udržitelný z environmentálního, hospodářského i sociálního hlediska.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

30.5.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

29

4

3

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Daniel Buda, Matt Carthy, Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Edouard Ferrand, Luke Ming Flanagan, Beata Gosiewska, Martin Häusling, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Ivan Jakovčić, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Ulrike Müller, Maria Noichl, Marijana Petir, Bronis Ropė, Maria Lidia Senra Rodríguez, Ricardo Serrão Santos, Tibor Szanyi, Marc Tarabella, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Bas Belder, Franc Bogovič, Hannu Takkula

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Christofer Fjellner

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

29

+

PPE

Franc Bogovič, Daniel Buda, Michel Dantin, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Christofer Fjellner, Esther Herranz García, Peter Jahr, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Marijana Petir

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Paolo De Castro, Viorica Dăncilă, Maria Noichl, Ricardo Serrão Santos, Tibor Szanyi, Marc Tarabella

ECR

Bas Belder, Beata Gosiewska, Zbigniew Kuźmiuk

ALDE

Jan Huitema, Ivan Jakovčić, Ulrike Müller, Hannu Takkula

ENF

Edouard Ferrand, Philippe Loiseau

4

-

GUE/NGL

Matt Carthy, Luke Ming Flanagan, Maria Lidia Senra Rodríguez

EFDD

John Stuart Agnew

3

0

Verts/ALE

Martin Häusling, Bronis Ropė

EFDD

Marco Zullo

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

https://polcms.secure.europarl.europa.eu/cmsdata/103924/Schaefer_BCEPHearing.pdf.


STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (15.5.2017)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k úsilí EU v oblasti udržitelnosti

(2017/2009(INI))

Navrhovatelka: Liadh Ní Riada

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil

tyto návrhy:

1.  je toho názoru, že podmínkou zajištění lepší budoucnosti pro všechny je, aby se kultura v EU i mimo ni stala čtvrtým pilířem udržitelnosti, jelikož kultura je hnací silou inovací a změn chování, neboť vytváří nové životní styly a paradigmata udržitelného rozvoje a umožňuje rozvoj komunitních a místně ukotvených přístupů, které jsou nezbytné pro pochopení udržitelného rozvoje na místní úrovni;

2.  uznává, že inovace a kreativita jsou nezbytné k zajištění udržitelnějšího rozvoje měst, regionů a společností jako celku a že poskytují odpovědi na současné společenské výzvy;

3.  konstatuje, že aktivní účast na kulturním životě podporuje odpovědné chování vůči životnímu prostředí, zlepšuje fyzické a duševní zdraví a pohodu, usnadňuje mezikulturní dialog, vede k respektu vůči menšinám a usnadňuje jejich sociální začlenění, zlepšuje školní docházku a studijní výsledky mladých lidí, a přispívá tak k plnění mnoha stávajících cílů udržitelného rozvoje a ulehčuje jejich dosažení;

4.  vzhledem k průřezovému a nesmírně cennému příspěvku kultury k prosperitě jednotlivců i společnosti a k udržitelnému rozvoji měst, venkova i regionů vyzývá k zařazení samostatného cíle udržitelného rozvoje pro přístup ke kultuře a aktivní účast na kulturním životě;

5.  připomíná zvláštní úlohu, kterou kultura hraje ve vnějších vztazích a v rozvojové politice, a to zejména při řešení a prevenci konfliktů, nastolování míru a posilování postavení místních obyvatel; z tohoto důvodu se domnívá, že pro dosažení nového konsenzu v oblasti rozvoje je nutná ambiciózní a solidní kulturní strategie, která by zahrnovala i kulturní diplomacii;

6.  zdůrazňuje úlohu kultury a kreativity, pokud jde o inovace, vytváření kvalitních pracovních míst, sociální soudržnost a rozvoj udržitelného hospodářství, a to například i v souvislosti s obnovou měst a revitalizací venkovských oblastí; z tohoto důvodu vyzývá k lepší součinnosti mezi evropskými strukturálními a investičními fondy, Evropským fondem pro strategické investice a dalšími programy EU s cílem poskytnout kulturním projektům a iniciativám finanční prostředky;

7.  zastává názor, že kulturní instituce a organizace by měly být inovátory a vzory v oblasti udržitelnosti a ekologických procesů, zejména pokud jde o kulturní dědictví, digitalizaci, cestovní ruch a turné umělců; žádá, aby byly za tímto účelem zavedeny finanční pobídky EU k ekologizaci;

8.  soudržný program udržitelnosti vyžaduje přeorientování hospodářských strategií a politik na vytváření kvalitních pracovních míst, podporu oběhového hospodářství, snížení sociálních nerovností a přijetí evropského pilíře sociálních práv; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby potíraly chudobu, zejména dětskou chudobu, investovaly do kvalitního formálního, informálního a neformálního vzdělávání a odborné přípravy, zavedly záruku k získání dovedností a přijaly na všech úrovních veřejné správy soudržnou a ambiciózní kulturní strategii;

9.  domnívá se, že splnění cíle udržitelného rozvoje č. 16 vyžaduje aktivní zapojení občanů do rozhodovacích procesů na všech úrovních; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba podporovat aktivní a občanské zapojení dětí a mládeže;

10.  zdůrazňuje význam, který má inkluzivní, spravedlivé a kvalitní vzdělávání, odborná příprava, výzkum a celoživotní učení pro řešení hospodářských, sociálních a environmentálních problémů a také pro přípravu udržitelné budoucnosti; vítá v této souvislosti záměr EU začlenit cíle udržitelného rozvoje, zejména cíl udržitelného rozvoje č. 4 vytyčený v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, do evropského politického rámce;

11.  zdůrazňuje, že vzdělávání a odborná příprava jsou klíčem k nasměrování společnosti k udržitelnosti; zdůrazňuje skutečnost, že vzdělávání v oblasti udržitelnosti rozvíjí dovednosti, znalosti a hodnoty, které prosazují chování podporující udržitelnou budoucnost; vybízí proto členské státy, aby intenzivněji usilovaly o výuku v oblasti udržitelnosti na všech úrovních a ve všech formách vzdělávání a odborné přípravy;

12.  uznává úlohu občanské společnosti při zvyšování povědomí veřejnosti o cílech udržitelného rozvoje a při jejich řešení na vnitrostátní a mezinárodní úrovni prostřednictvím vzdělávání ke globálnímu občanství a osvětových kampaní;

13.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad rozdíly ve výkonnosti vzdělávacích systémů v jednotlivých členských státech, jak ukazují nejnovější zprávy PISA, a nad skutečností, že mezi roky 2010 a 2014 poklesly v EU jako celku investice do vzdělávání a odborné přípravy o 2,5 %; zdůrazňuje, že systémy veřejného vzdělávání a odborné přípravy, které mají k dispozici dostatečné zdroje a jsou dostupné všem, jsou nepostradatelné pro rovnost a sociální začleňování a také pro naplňování záměrů stanovených cílem udržitelného rozvoje č. 4; zdůrazňuje však, že vzdělávání i nadále spadá do pravomoci členských států;

14.  zdůrazňuje, že je třeba zaujmout inkluzivnější přístup k financování politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby uvolnily a použily prostředky z veškerých dostupných nástrojů za účelem zajištění chytrých investic do inovativní výuky, odborné přípravy a učení, které by se zaměřily na zlepšení kvality a relevantnosti dovedností a na zvýšení výkonnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy;

15.   doporučuje, aby se v souvislosti se vzděláváním, odbornou přípravou a celoživotním učením zaměřeným na začleňování a udržitelnost členské státy ve spolupráci s EU zamyslely nad zlepšením politik v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti, aby se zvýšilo povědomí o udržitelném rozvoji a aby lidé díky učení mohli činit odpovědná rozhodnutí a vytvořily se předpoklady pro myšlení směrem do budoucnosti; upozorňuje na to, že politiky v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a rozvoje dovedností by se neměly přizpůsobovat pouze požadavkům trhu, ale měly by také prosazovat komplexní rozvoj jednotlivců a společnosti;

16.  zdůrazňuje, že je třeba posílit koordinaci a umožnit a optimalizovat součinnost mezi evropskými investičními a strukturálními fondy, Evropským fondem pro strategické investice a dalšími programy EU s cílem zvýšit kvalitu systémů vzdělávání a odborné přípravy v členských státech a tyto systémy modernizovat; zdůrazňuje, že obyvatelstvo žijící ve venkovských oblastech a odlehlých regionech musí mít rovný přístup k spravedlivému a kvalitnímu vzdělání, odborné přípravě, kultuře a celoživotnímu učení;

17.  zdůrazňuje, že vzdělávání je klíčem ke vzniku soběstačných společností; vyzývá EU, aby propojila kvalitní vzdělávání, technickou a odbornou přípravu se spoluprací s průmyslem, což je nezbytným předpokladem pro zajištění zaměstnatelnosti mladých lidí a pro přístup ke kvalifikovaným pracovním místům; domnívá se, že pro vývoj i ochranu dětí je klíčové zejména vyřešení otázky přístupu ke vzdělání v naléhavých a krizových situacích;

18.  vyjadřuje politování nad přetrvávajícím problémem vysoké nezaměstnanosti mladých lidí; připomíná význam, jaký má při řešení tohoto problému systém záruk pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; vyzývá k jejich setrvalému zlepšování a žádá o jejich řádnou finanční podporu s cílem podpořit vytváření nových vysoce kvalitních pracovních míst pro mladé lidi a poskytnout těmto lidem dobrou sociální ochranu, překonat existující problémy při zapojování zranitelných skupin a efektivněji pomáhat neregistrovaným osobám, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a mladým lidem s nízkou kvalifikací;

19.  zdůrazňuje úlohu formálního i neformálního vzdělávání, celoživotního učení, sportu, umění a dobrovolnické činnosti při získávání poznatků o udržitelnosti a posilování ekologického občanství, což je součástí širšího úsilí o vybavení mladých lidí příslušnými dovednostmi, schopnostmi a postoji, které potřebují pro to, aby se z nich stali otevření a zodpovědní občané;

20.  vyzývá Komisi, aby při revizi strategie EU pro mládež na rok 2018 zvýšila podporu zdraví a životních podmínek mladých lidí a kladla přitom důraz zejména na včasné provedení akčního plánu pro boj s dětskou obezitou a akčního plánu týkajícího se konzumace alkoholu mladistvými a těžké nárazové konzumace alkoholu;

21.  vyzývá EU a její členské státy, aby při začleňování cílů udržitelného rozvoje do rámce evropské politiky a mezi současné i budoucí priority Komise poskytly ochranu regionálním jazykům, jazykům menšin a méně používaným jazykům a jazykové rozmanitosti a zajistily, aby nebyla tolerována jazyková diskriminace;

22.  vítá příležitosti, které nabízí rozmanitost vzdělávacích prostředí, jako jsou ekologické školy, vzdělávací střediska zaměřená na rozvojovou problematiku a výuka ve venkovním prostředí;

23.  požaduje, aby byla výuka k udržitelnosti a ekologickému občanství začleněna do různých disciplín, zejména do vzdělávání v oblasti podnikání, včetně sociálního podnikání, a do vzdělávání v oblasti digitální gramotnosti a digitálních dovedností;

24.  je přesvědčen, že kulturní rozmanitost a ochrana přírodního dědictví by měly být podporovány v celém evropském politickém rámci, a to i prostřednictvím vzdělávání;

25.  je toho názoru, že v rychle se měnícím hospodářství, které se vyznačuje čím dál větší digitalizací společností a robotizací a automatizací práce, by měl být do širších úvah o profesní gramotnosti zahrnut udržitelný program, který obstojí i v budoucnosti;

26.  v souvislosti s cílem udržitelného rozvoje č. 4, cílem č. 5 týkajícím se rovnosti žen a mužů a s cílem č. 16 týkajícím se podpory inkluzivní společnosti připomíná, že kvalitní vzdělávání dokáže posílit postavení zranitelných osob, menšin, osob se zvláštními potřebami a žen a dívek;

27.  v souvislosti s cílem udržitelného rozvoje č. 3 požaduje, aby bylo podporováno další vzdělávání v oblasti sociální soudržnosti, mezikulturního dialogu, životních podmínek jednotlivců i společnosti, což je mimo jiné způsob, jak lze zlepšovat zdravotní gramotnost; poukazuje na konkrétní příležitosti, které v této oblasti nabízí informální a neformální učení;

28.  s ohledem na to, že je v rámci vědních disciplín třeba podporovat větší součinnost mezi inovacemi a kreativitou, žádá, aby do vzdělávání v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) byly zahrnuty i umělecké obory, čímž by se podpořilo vzdělávání v těchto oborech (STEAM), zejména dívek, za účelem řešení společenských výzev při plnění cílů udržitelnosti;

29.  připomíná, že kromě toho je nutné podporovat odbornou přípravu pedagogů a školitelů, vybízet ke vzájemnému učení a vyměňovat si osvědčené postupy na úrovni EU i na celosvětové úrovni;

30.  požaduje finanční podporu pro výzkum, a to i prostřednictvím stávajících programů EU, jako je Horizont 2020, aby bylo možné důkladněji prozkoumat vztah mezi uměním, inovacemi a vědou i příspěvek vzdělání a kultury k udržitelnosti;

31.  požaduje, aby byly vyvinuty ukazatele, na jejichž základě by bylo možné určit, jak se kultura podílí na plnění stávajících cílů udržitelného rozvoje, a monitorovat nový cíl udržitelného rozvoje týkající se přístupu ke kultuře a aktivní účasti na kulturním životě, pakliže bude tento cíl zaveden;

32.  vítá návrh na vytvoření skupiny více zúčastněných stran; potvrzuje, že je nutné zajistit, aby se do této skupiny aktivně zapojily rozmanité zúčastněné strany, včetně občanské společnosti, nevládních organizací, organizací na místní úrovni, mladých pracovníků, pedagogů a kulturních institucí;

33.  zdůrazňuje, že je třeba poskytovat řádnou podporu místním iniciativám a iniciativám založeným na kontaktech mezi lidmi, neboť udržitelný rozvoj musí být prováděn i na místní úrovni.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

4.5.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

0

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Andrea Bocskor, Silvia Costa, María Teresa Giménez Barbat, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Luigi Morgano, John Procter, Michaela Šojdrová, Yana Toom, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Norbert Erdős, Eider Gardiazabal Rubial, Sylvie Guillaume, Emma McClarkin, Marlene Mizzi, Liadh Ní Riada, Algirdas Saudargas, Remo Sernagiotto

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Florent Marcellesi

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

24

+

GUE/NGL

Curzio Maltese, Liadh Ní Riada

PPE

Andrea Bocskor, Norbert Erdős, Svetoslav Hristov Malinov, Algirdas Saudargas, Sabine Verheyen, Bogdan Brunon Wenta, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Michaela Šojdrová

S&D

Silvia Costa, Eider Gardiazabal Rubial, Giorgos Grammatikakis, Sylvie Guillaume, Petra Kammerevert, Marlene Mizzi, Luigi Morgano, Julie Ward

Verts/ALE

Florent Marcellesi, Helga Trüpel

ALDE

María Teresa Giménez Barbat, Yana Toom

EFDD

Isabella Adinolfi

0

-

-

-

3

0

ECR

Emma McClarkin, John Procter, Remo Sernagiotto

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

22.6.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

34

3

25

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Ivo Belet, Biljana Borzan, Lynn Boylan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Alberto Cirio, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Seb Dance, Mark Demesmaeker, Stefan Eck, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Jens Gieseke, Julie Girling, Françoise Grossetête, Jytte Guteland, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Urszula Krupa, Peter Liese, Norbert Lins, Gilles Pargneaux, Bolesław G. Piecha, Julia Reid, Frédérique Ries, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Renate Sommer, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Nicola Caputo, Albert Deß, Eleonora Evi, Elena Gentile, Anja Hazekamp, Mairead McGuinness, Ulrike Müller, James Nicholson, Sirpa Pietikäinen, Stanislav Polčák, Bart Staes, Tibor Szanyi, Keith Taylor, Tiemo Wölken

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Richard Corbett, Jan Keller, Constanze Krehl, Lieve Wierinck


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

34

+

ALDE

Anneli Jäätteenmäki, Ulrike Müller, Frédérique Ries, Lieve Wierinck

EFDD

Eleonora Evi

GUE/NGL

Lynn Boylan, Stefan Eck, Anja Hazekamp, Kateřina Konečná

NI

Zoltán Balczó

PPE

Sirpa Pietikäinen

S&D

Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nicola Caputo, Nessa Childers, Richard Corbett, Miriam Dalli, Seb Dance, Elena Gentile, Jytte Guteland, Karin Kadenbach, Jan Keller, Constanze Krehl, Gilles Pargneaux, Tibor Szanyi, Tiemo Wölken, Damiano Zoffoli

VERTS/ALE

Marco Affronte, Margrete Auken, Benedek Jávor, Davor Škrlec, Bart Staes, Keith Taylor

3

-

EFDD

Julia Reid

PPE

Pilar Ayuso, Elisabetta Gardini

25

0

ECR

Mark Demesmaeker, Julie Girling, Urszula Krupa, James Nicholson, Bolesław G. Piecha, Jadwiga Wiśniewska

ENF

Mireille D’Ornano, Jean-François Jalkh

PPE

Ivo Belet, Alberto Cirio, Birgit Collin-Langen, Albert Deß, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Jens Gieseke, Françoise Grossetête, Peter Liese, Norbert Lins, Mairead McGuinness, Stanislav Polčák, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 30. června 2017Právní upozornění