ZPRÁVA o boji proti nerovnostem jakožto nástroji k podpoře tvorby pracovních míst a růstu
30.10.2017 - (2016/2269(INI))
Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
Navrhovatel: Javi López
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o boji proti nerovnostem jakožto nástroji na podporu tvorby pracovních míst a růstu
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,
– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 9 této smlouvy,
– s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu,
– s ohledem na publikaci Komise z roku 2015 nazvanou čtvrtletní přehled Komise o zaměstnanosti a sociální situaci v EU a zveřejněnou v září 2015,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2014 nazvané „Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2014)130),
– s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Vývoj zaměstnanosti a sociální vývoj v Evropě v roce 2012“,
– s ohledem na balíček týkající se sociálních investic, který dne 20. února 2013 předložila Komise, včetně doporučení nazvaného „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (KOM(2010)0758),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020) a na své usnesení ze dne 16. června 2010 o strategii EU 2020[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o potřebě vypracovat strategii Evropské unie pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv[4],
– s ohledem na své doporučení Radě ze dne 7. července 2016 k 71. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů[5],
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2016 o naplňování cíle snižování chudoby s ohledem na zvyšování nákladů na domácnost[6],
– s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu[7],
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2014 o strategii EU v oblasti bezdomovectví[8],
– s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2013 o dopadu krize na přístup zranitelných skupin k péči[9],
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2013 ke sdělení Komise „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“[10],
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení[11],
– s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o podobě ženské chudoby v Evropské unii[12],
– s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU[13],
– s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2010 o úloze minimálního příjmu v boji proti chudobě a o prosazování společnosti sociálního začleňování v Evropě[14],
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. října 2008 o podpoře sociálního začlenění a boji proti chudobě v EU, včetně dětské chudoby[15],
– s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení O-000047/2016 týkající se boje proti nerovnostem s cílem oživit inkluzivní a udržitelný hospodářský růst v EU,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2013 k tématu „Evropský minimální příjem a ukazatele chudoby“,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. června 2011 nazvaní „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“[16],
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. září 2009 nazvané „Práce a chudoba: na cestě k nezbytnému komplexnímu přístupu“,
– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 31. března 2011 k Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení[17],
– s ohledem na výroční zprávu Výboru pro sociální ochranu ze dne 10. března 2015 nazvanou „Sociální situace v Evropské unii (2014)“[18],
– s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu ze dne 15. února 2011 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020“[19],
– s ohledem na zprávu nadace Eurofound nazvanou „Třetí evropský průzkum kvality života – kvalita života v Evropě: dopad krize“,
– s ohledem na zprávu nadace Eurofound nazvanou „Třetí evropský průzkum kvality života – kvalita života v Evropě: sociální nerovnosti“,
– s ohledem na zprávu nadace Eurofound nazvanou „Nerovnosti příjmů a modely zaměstnanosti v Evropě před velkou recesí a po ní“,
– s ohledem na souhrnnou zprávu nadace Eurofound nazvanou „Šestý průzkum pracovních podmínek v Evropě“,
– s ohledem na zprávu nadace Eurofound nazvanou „Sociální mobilita v EU“,
– s ohledem na zprávu nadace Eurofound nazvanou „Nové formy zaměstnání“,
– s ohledem na aktuální informace nadace Eurofound nazvané „Rozdíly v odměňování vyslaných pracovníků: zpochybňování zásady rovného zacházení“, které poskytují podrobný přehled postojů vlád a sociálních partnerů v celé Evropě, pokud jde o zásadu stejného odměňování za stejnou práci,
– s ohledem na zprávu nadace Eurofound nazvanou „Vývoj pracovního života v Evropě: výroční průzkum EurWORK za rok 2016“, a obzvláště na konkrétní kapitolu nazvanou „Nerovnosti v odměňování – fakta, diskuse a politiky“,
– s ohledem na zprávu nadace Eurofound nazvanou „Změny v oblasti povolání a nerovnost v odměňování: Evropský monitor pracovních míst 2017“,
– s ohledem na zprávu nadace Eurofound nazvanou „Ženy, muži a pracovní podmínky v Evropě“,
– s ohledem na publikaci Komise nazvanou „evropská hospodářská prognóza – jaro 2016“[20],
– s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, a obzvláště na její cíl cíle udržitelného rozvoje č. 10, jímž je zmírnění nerovností v rámci jednotlivých zemí i mezi nimi,
– s ohledem na zprávu OSN o světové sociální situaci 2007: nezbytnost zaměstnanosti,
– s ohledem na zprávu OECD ze dne 21. května 2015 nazvanou „Jsme v tom společně: proč méně nerovnosti prospívá všem“,
– s ohledem na zprávu OECD ze dne 19. prosince 2011 nazvanou „Zůstáváme rozděleni: proč se nerovnost stále prohlubuje“,
– s ohledem na zprávu OECD z října 2008 nazvanou „Prohlubující se nerovnost? Rozdělení příjmů a chudoby v zemích OECD“,
– s ohledem na diskusní příspěvek útvarů MMF ze dne 17. února 2014 nazvaný „Přerozdělování, nerovnost a růst“[21],
– s ohledem na diskusní příspěvek útvarů MMF nazvaný „Nerovnost a udržitelný růst: dvě strany téže mince?“[22],
– s ohledem na zprávu MOP ze dne 3. června 2013 nazvanou „Svět práce v roce 2013: obnova hospodářské a sociální struktury“ a její kapitolu „Pohled na Spojené státy“,
– s ohledem na zprávu, již v září 2014 zveřejnila londýnská University College v rámci projektu „DRIVERS For Health Equity project“ nazvanou „Konečná vědecká zpráva: Sociální nerovnosti v oblasti zdraví a rozvoje v raném dětství: celoevropský systematický přezkum“,
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Hospodářského a měnového výboru a postoj v podobě pozměňovacích návrhů Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0340/2017),
A. vzhledem k tomu, že rovnost a spravedlnost jsou nedílnou součástí evropských hodnot a úhelným kamenem evropského sociálního modelu, EU a jejích členských států; vzhledem k tomu, že cílem členských států a EU je podpora zaměstnanosti za účelem dosažení trvalé vysoké zaměstnanosti, jakož i boj proti vyloučení;
B. vzhledem k tomu, že nerovnost může oslabovat důvěru společnosti a snižovat podporu demokratickým institucím; vzhledem k tomu, že opatření na boj proti nerovnosti musí být podporovány v hospodářské, sociální a územní oblasti s cílem podporovat harmonický rozvoj celé Unie;
C. vzhledem k tomu, že nerovnosti jsou chápány jako rozdíly v příjmech jednotlivců, ale i jako ztráta příležitostí, jež jednotlivcům brání v potenciálním rozvíjení jejich schopností a dovedností a omezuje jejich rozvoj, a tím i jejich možný přínos pro společnost;
D. vzhledem k tomu, že za poklesem poptávky stojí hospodářská a finanční krize, která eurozónu sužuje již více než deset let;
E. vzhledem k tomu, že zvýšená míra nezaměstnanosti omezuje účinnou poptávku, brání inovacím a může vést ke zvýšené finanční zranitelnosti; vzhledem k tomu, že vysoká a rostoucí míra nerovnosti narušuje nejen pokrok při vymycování chudoby, ale i úsilí vynakládané ke zlepšení sociálního začlenění a sociální soudržnosti;
F. vzhledem k tomu, že boj proti nerovnostem může být nástrojem k podpoře vytváření pracovních míst a růstu a současně může snižovat chudobu; vzhledem k tomu, že v roce 2015 hrozila 47,5 % všech nezaměstnaných osob v Evropské unii chudoba[23];
G. vzhledem k tomu, že mezinárodní instituce jako MMF[24] či OECD[25] uvádějí, že nerovnost podkopává růst a tvorbu kvalitních pracovních míst[26], a že rovněž uvedly, že příliš velká a narůstající nerovnost má přímé sociální náklady, brání sociální mobilitě a může také brzdit současný a budoucí udržitelný hospodářský růst;
H. vzhledem k tomu, že jeden z pěti cílů strategie Evropa 2020 se týká snížení počtu osob postižených nebo ohrožených chudobou a sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů, ze 115,9 milionu v roce 2008 na nejvýše 95,9 milionu v roce 2020; vzhledem k tomu, že v roce 2015 zde žilo 117,6 milionu osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením, což přesahuje číslo z roku 2008 o 1,7 milionu; vzhledem k tomu, že v roce 2012 bylo v EU chudobou a sociálním vyloučením ohroženo 32,2 milionu osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že v roce 2013 bylo v EU-28 celkem 26,5 milionu dětí ohroženo chudobou či sociálním vyloučením; vzhledem k tomu, že podíl obyvatelstva ohrožený chudobou či vyloučením je i nadále nepřijatelně vysoký (23,7 %), přičemž odpovídající podíl je v některých členských státech i nadále velmi vysoký; vzhledem k tomu, že kromě toho zůstává energetická chudoba tak vysoká, že u dotčených 11 % obyvatelstva EU vede k cyklu ekonomického znevýhodnění[27];
I. vzhledem k tomu, že prohlubující se nerovnost způsobená hospodářskou krizí postihla především ženy, neboť prohloubila chudobu mezi ženami a ještě více je vyloučila z trhu práce; vzhledem k tomu, že účast žen na trhu práce je třeba posílit účinným prováděním stávajících a dodatečných právních předpisů týkajících se rovnosti žen a mužů a modernizací současného politického rámce s cílem zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem;
J. vzhledem k tomu, že existuje kladný vzájemný vztah mezi větší rovností žen a mužů a silnějším hospodářským růstem, začleňováním, vytvářením pracovních míst a prosperitou podniků; vzhledem k tomu, že omezení nerovnosti v zaměstnání je prostředkem nejen k dosažení rovného zacházení, ale i k zajištění účinnosti a konkurenceschopnosti trhu práce;
K. vzhledem k tomu, že OECD upozorňuje, že „snížení nerovnosti vyjádřené Giniho koeficientem o 1 bod by vedlo ke zvýšení kumulativního růstu o 0,8 % v příštích pěti letech“[28];
L. vzhledem k tomu, že prohlubující se nerovnost je spojena s poklesem podílu pracovní síly na národním bohatství; vzhledem k tomu, že mít práci již není zárukou ochrany před chudobou a že, pokud se má snížit úroveň nerovnosti, je třeba zaručit důstojné pracovní podmínky;
M. vzhledem k tomu, že definice „atypické práce“ nadace Eurofound odkazuje na zaměstnanecké vztahy, které neodpovídají standardnímu nebo typickému modelu pravidelného zaměstnání na plný úvazek a na dobu neurčitou u jediného zaměstnavatele po dlouhé časové období; vzhledem k tomu, že podle MOP představuje výraz „nestandardní formy práce“ obecný popisný termín pro rozmanitá zaměstnanecká ujednání, které jsou odlišná od standardního zaměstnání, včetně dočasného zaměstnávání, zaměstnávání na částečný úvazek, práce na zavolanou a práce zprostředkované pracovní agenturou a dalších zaměstnaneckých vztahů s více než dvěma stranami, jakož i skrytého zaměstnávání a závislého postavení osob samostatně výdělečně činných;
N. vzhledem k tomu, že větší nerovnost souvisí se sníženou sociální mobilitou, omezenými lidskými schopnostmi a omezeními základních práv a svobod; vzhledem k tomu, že zpráva nadace Eurofound z roku 2017 o sociální mobilitě v EU[29] přináší důkazy o tom, že v mnoha členských státech i nadále určuje životní šance společenský původ;
O. vzhledem k tomu, že růst ekonomik členských států závisí na mnoha faktorech; vzhledem k tomu, že rostoucí nerovnost by mohla mít negativní dopady na hospodářský růst; vzhledem k tomu, že MMF zjistil, že v globálním měřítku existuje inverzní vztah mezi podílem na příjmu u nejbohatších 20 % a hospodářským růstem, tedy že pokud podíl na příjmech nejbohatších 20 % vzroste o 1 procentní bod, sníží se růst HDP v následujících pěti letech o 0,08 procentního bodu; vzhledem k tomu, že naopak obdobný nárůst podílu na příjmech nejchudších 20 % je spjat se zvýšením růstu o 0,38 procentního bodu;
P. vzhledem k tomu, že nerovnosti mají mnoho aspektů a neomezují se pouze na peněžní otázky, ale týkají se také rozdílných příležitostí, které se u jednotlivých osob liší například v závislosti na jejich pohlaví, etnickém původu, zdravotním postižení, sexuálních preferencích, zeměpisné poloze nebo věku; vzhledem k tomu, že mnohonásobné nerovnosti, pokud jde o přístup k práci i o situaci na pracovišti, vytvářejí rizika pro zdraví a dobré životní podmínky i pro finanční příležitosti jednotlivce, a mohou tedy vést k nízké produktivitě;
Q. vzhledem k tomu, že nerovné pokrytí, pokud se jedná o sociální zabezpečení, analyzuje zpráva nadace Eurofound o „Nových typech práce“[30], která zahrnuje také podrobný rozbor nejproblematičtější z těchto typů, pokud se jedná o sociální zabezpečení, tj. příležitostnou práci, a uvádí příklady právních předpisů, které výslovně vylučují příležitostné pracovníky, a dalších předpisů, jejichž cílem je tyto pracovníky zahrnout, často prostřednictvím kompenzace na základě prahových hodnot pro příjem; příkladem nestandardní práce, jež si klade za cíl řešit problém nedostatečného sociálního zabezpečení při příležitostné práci nebo práci na částečný úvazek, je práce odměňovaná poukazy či strategické sdílení zaměstnanců;
R. vzhledem k tomu, že v Evropském monitoru pracovních míst 2017 nadace Eurofound[31] je analyzována nerovnost mezd plynoucí ze změn v modelech zaměstnávání, přičemž autoři dospěli k závěru, že změny charakterizované zvýšením mzdové nerovnosti v letech 2005 až 2014 byly převážně způsobeny změnami v distribuci mezd v rámci jednotlivých povolání, jež souvisely s deregulací trhu práce a destandardizací pracovních smluv, a že polarizace pracovních míst a modernizace určitých povolání související s technologickými změnami a upřednostňováním některých dovedností hrály méně významnou úlohu;
S. vzhledem k tomu, že ve společnostech s většími příjmovými nerovnostmi panuje větší výskyt osob s chatrným zdravím, je v nich rozšířenější násilí a vykazují horší výsledky v hodnocení matematických dovedností a gramotnosti, vyšší míru obezity i uvězněných osob, jakož i vyšší počet vražd[32]; vzhledem k tomu, že rovnější společnosti vedou k menším státním výdajům na sociální zabezpečení;
T. vzhledem k tomu, že nerovnosti v průběhu životního cyklu se odrážejí v nerovnostech ve stáří, jako je kratší střední délka života prožitá ve zdraví, chudoba ve stáří a rozdíl v důchodech žen a mužů ve výši téměř 40 %; vzhledem k tomu, že k dosažení udržitelného rozvoje pro všechny jsou nezbytně zapotřebí evropské strategie vymycování chudoby;
U. vzhledem k tomu, že ekonomické zabezpečení je důležitým faktorem pro osobní naplnění;
V. vzhledem k tomu, že dne 5. října 2015 přijala Rada závěry k dokumentu nazvanému „Zpráva o přiměřenosti důchodů 2015: současná a budoucí přiměřenost příjmů ve stáří v EU“, v nichž uvedla, že „je důležité, aby veřejné důchodové systémy nebo jiné systémy sociální ochrany obsahovaly náležité záruky pro ženy a muže, jimž pracovní příležitosti neumožňují nebo neumožnily vytvoření dostatečných důchodových nároků“ a že „tyto záruky zahrnují zejména minimální důchody nebo jiné minimální zajištění příjmů pro starší osoby“[33];
W. vzhledem k tomu, že jednou z hlavních příčin budoucích sociálních rozdílů a narůstající nerovnosti je nedostatečné financování veřejného vzdělávání;
X. vzhledem k tomu, že v letech 2005 až 2015 se Giniho koeficient v EU zvýšil z 30,6 na 31 a nerovnost v příjmech nejnižších a nejvyšších 20 % populace se zvýšila z 4,7 na 5,2; vzhledem k tomu, že podíl osob ohrožených finanční chudobou úzce souvisí s příjmovou nerovností a že příjmová chudoba od roku 2005 setrvale roste; vzhledem k tomu, že v letech 2008 až 2014 se nerovnosti disponibilního příjmu domácností uvnitř několika členských států prohloubily[34];
Y. vzhledem k tomu, že rozdíly uvnitř členských států a mezi nimi, pokud se jedná o hospodářský růst, vedou k ekonomické nerovnováze v Unii; vzhledem k tomu, že tyto vysoce nerovné hospodářské trendy mají za následek vznik oblastí s nadměrnou nezaměstnaností a chudobou;
Z. vzhledem k tomu, že celosvětový vývoj v oblasti nerovnosti odpovídá konstantnímu nárůstu nerovnosti, k němuž od 80. let minulého století dochází v rozvinutých zemích, kde podle údajů OECD[35] nerovnost narůstá (se specifickými výjimkami), bez ohledu na hospodářský cyklus a kde Giniho koeficient v letech 1980 až 2013 stoupl o tři body z 0,29 na 0,32, což představuje nárůst o 10 % za posledních několik desetiletí;
AA. vzhledem k tomu, že ačkoli úroveň nerovnosti může být zapříčiněna mnoha faktory, jsou to právě instituce a činitelé provádějící politickou činnost, kteří zodpovídají za řešení příslušných problémů, zejména na strukturální úrovni; vzhledem k tomu, že v EU panuje vážný nedostatek investic a že veřejné a soukromé investice jsou klíčovými prvky při snižování nerovnosti díky posilování zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že je nutné řádně řešit strukturální nedostatky; vzhledem k tomu, že se očekává, že bude Evropský fond pro strategické investice (EFSI) aktualizován, aby přispěl k řešení nedostatku investic;
AB. vzhledem k tomu, že trendy v oblasti nerovnosti se nutně neshodují s trendy v oblasti absolutních a extrémních forem chudoby, jako je např. bezdomovectví;
AC. vzhledem k tomu, že pro přístup k zaměstnání, vzdělávání a zdravotní péči a pro posílení integrace a příznivého místního přijetí je nezbytné poskytování odpovídající podpory a financování v oblasti udržitelného a trvalého bydlení; vzhledem k tomu, že zachování obyvatelnosti čtvrtí a boj proti segregaci jsou důležitými součástmi podpory integrace a zmírňování nerovností;
AD. vzhledem k tomu, že podíl obyvatelstva ohrožený chudobou v EU v roce 2015 činil podle Eurostatu 24,4 % a 26,9 % v případě dětí;
AE. vzhledem k tomu, že ženy jsou neúměrně zasaženy krizí, a vzhledem k tomu, že zelená pracovní místa se ukázala být odolnější vůči krizi než jiná pracovní místa;
AF. vzhledem k tomu, že ženy jsou více ohroženy chudobou a nejistotou;
Zajištění evropské koordinace politik za účelem boje proti nerovnosti
1. potvrzuje, že nerovnosti ohrožují budoucnost evropského projektu, oslabují jeho legitimitu a mohou poškodit důvěru v EU jakožto hnací sílu sociálního pokroku, což je rozměr Unie, který je třeba rozvíjet; připomíná, že stávající nerovnosti mají negativní dopady, které ohrožují politickou a sociální stabilitu; zdůrazňuje, že podpora vzestupné konvergence a zlepšování života všech evropských občanů musí být i nadále hybnou silou další integrace;
2. pevně věří, že snížení nerovností musí být jednou z hlavních priorit na evropské úrovni, a to nejen za účelem odstranění chudoby či podpory konvergence, ale také jako předpoklad pro hospodářskou obnovu, tvorbu kvalitních pracovních míst, sociální soudržnost a sdílenou prosperitu;
3. zdůrazňuje, že snížení nerovností má zásadní význam pro podporu spravedlivějších a stabilnějších demokracií, zaručení rovného zacházení bez dvojích standardů, vytěsnění populismu, extremismu a xenofobie a zajištění toho, aby evropský projekt přijali za svůj všichni občané;
4. připomíná Komisi a členským státům, že Evropská unie musí plnit své závazky vyplývající ze Smluv, pokud jde o podporu dobrých životních podmínek občanů, plnou zaměstnanost a sociální pokrok, sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, rovnost občanů rozdílného socio-ekonomického původu, mezigenerační solidaritu, ochranu práv dítěte a začlenění všech osob, jež jsou ve zranitelné situaci nebo vystaveny marginalizaci, do společnosti;
5. žádá Komisi a členské státy, aby (v souladu se svými pravomocemi) posoudily výkon a výsledky koordinace hospodářských politik a přihlédly k vývoji sociálního pokroku a sociální spravedlnosti v EU; upozorňuje, že evropský semestr neupřednostňuje dosažení těchto cílů a zmírnění nerovností; naléhavě vyzývá Komisi, aby zdokonalila postup koordinace politik s cílem lépe monitorovat a korigovat negativní trendy, které by mohly vést k nárůstu nerovností a oslabit sociální pokrok nebo mít negativní vliv na sociální spravedlnost, a předcházet jim a aby v potřebných případech zaváděla preventivní a nápravná opatření; je přesvědčen, že je třeba přezkoumat konkrétní politiky zaměřené na boj proti ekonomické nerovnosti a ve vhodných případech je zahrnout do evropského semestru;
6. je toho názoru, že na sociální opatření je v některých případech třeba nahlížet jako na ulehčující opatření a že by měla být doplněna hospodářskými politikami a sociálně zodpovědnými strukturálními reformami, abychom dosáhli pozitivního, dlouhodobého a udržitelného hospodářského růstu a strukturálního zmírnění trendu směřujícího k prohlubování nerovnosti ve střednědobém a dlouhodobém horizontu; domnívá se, že srovnávací přehled sociálních ukazatelů ve společné zprávě o zaměstnanosti může hrát výraznější úlohu v evropském semestru jakožto „systém včasného varování“ před nadměrnými sociálními nerovnováhami;
7. zohledňuje omezenou míru provádění příslušných doporučení, která v roce 2014 dosáhla 29 %; vyzývá Komisi, aby do poloviny roku 2018 předložila Parlamentu a Radě analýzu a srovnání dopadu a výsledků dosažených na základě doporučení pro jednotlivé země a opatření přijatých v rámci působnosti evropského semestru a jednotlivých programů EU za účelem překonání nerovností způsobených hospodářskou krizí a aby nastínila další doporučení týkající se politik na boj proti nerovnostem;
8. naléhavě vybízí Komisi, aby v rámci evropského semestru a aniž by tím byly dotčeny vnitrostátní pravomoci lépe vyhodnocovala nerovnováhu, pokud se jedná o příjem a rozdělení bohatství, a to mj. prostřednictvím jednotlivých zpráv o hloubkovém přezkumu, pokud je taková nerovnováha zjištěna, což by umožňovalo provázat hospodářskou koordinaci a výkonem v oblasti zaměstnanosti a u sociálního rozměru; vyzývá Komisi, aby vytvořila přesný a aktuální přehled rozdílů v příjmech a bohatství, sociální soudržnosti a sociálním začlenění v rámci jednotlivých zemí a mezi nimi a aby své návrhy politických rozhodnutí a doporučení pro tato rozhodnutí odůvodňovala na základě spolehlivých a podrobných údajů; vyzývá Komisi, aby přezkoumala, jaké ukazatele hospodářské nerovnosti by byly nejpřesnější (Giniho koeficient, Palmův koeficient, Theilův index, podíl mezd, poměr minimální mzdy k HDP na obyvatele či k průměrné mzdě atd.), a aby monitorovala vývoj nerovnosti, přičemž zohlední také celkovou konkurenceschopnost a produktivitu všech faktorů;
9. konstatuje, že regiony, které jsou závažně a trvale znevýhodněny v důsledku přírodních nebo demografických podmínek, jako jsou nejsevernější regiony, regiony s nízkou hustotou obyvatelstva, ostrovní, přeshraniční a horské regiony, jak je uvedeno v článku 174 SFEU, jakož i vzdálené a neobydlené regiony, mají větší obtíže při zajišťování přístupu k veřejným službám, jako je zdravotní péče a vzdělávání, a proto bývá poskytování těchto služeb nákladnější z hlediska veřejných financí, přičemž občané musí urazit větší vzdálenost, aby jich mohli využít;
10. znovu opakuje, že je třeba rozvíjet investice cílené na lepší územní soudržnost, která by posílila průmyslovou základnu v regionech, které jsou závažně a trvale znevýhodněny v důsledku přírodních nebo demografických podmínek, především pokud jde o přístup k širokopásmovému připojení;
11. naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala ambiciózní investice do sociální ochrany, služeb a infrastruktury ze strany členských států prostřednictvím cílenějšího a strategičtějšího využívání evropských strukturálních a investičních fondů a Evropského fondu pro strategické investice s cílem reagovat na sociální a ekonomické potřeby členských států a regionů;
12. znovu vyzývá k zavedení skutečného evropského pilíře sociálních práv, který bude podporovat vzestupnou konvergenci při zohlednění rozdělení pravomocí zakotveného ve Smlouvách, k vybudování hlubšího a spravedlivějšího sociálního rozměru hospodářské a měnové unie a k vyčlenění nezbytných legislativních, institucionálních a finančních prostředků na zabezpečení sociálního pokroku pro občany EU a rovných podmínek pro všechny jakožto další etapy procesu evropské integrace; vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní „plán pro dokončení sociálního rozměru HMU“;
13. vyzývá Komisi, aby posílila své úsilí o spolupráci s členskými státy na dosažení všech cílů strategie Evropa 2020, včetně snížení počtu osob zasažených chudobou a sociálním vyloučením o 20 milionů, a aby sladila působnost strategie Evropa 2020 s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030, čímž bude mezi její cíle zahrnut také boj proti nerovnosti a extrémní chudobě; žádá Komisi, aby i nadále věnovala velkou pozornost provádění cílů strategie Evropa 2020 a aby hlavní ukazatele strategie Evropa 2020, jež byly v daných zemích zaznamenány ve srovnávacím přehledu Eurostatu, zohledňovala také v postupu evropského semestru a v doporučeních pro jednotlivé země;
14. připomíná, že členské státy jsou primárně odpovědné za své sociální politiky, které musejí být podporovány a doplňovány činností EU, a vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily své úsilí o snížení nerovnosti mezi příjmovými skupinami a aby podporovaly odpovídající rámec opatření zajišťující mimo jiné důstojné pracovní podmínky pro všechny, veřejné vzdělávání, zdravotnictví, důchody, odpovídající veřejnou infrastrukturu a sociální služby a podporující rovnost příležitostí; zdůrazňuje, že takovýto rámec by měl umožňovat, aby ve společnosti dobře fungoval „společenský vzestup“;
15. zdůrazňuje, že rozpočet Unie by měl jako hlavní prioritu stanovit provádění vhodných politik pro zmírnění nerovností a posílení sociální soudržnosti;
16. zdůrazňuje nadřazenost základních práv; zdůrazňuje, že pracovní právo a přísné sociální standardy mají klíčový význam pro nalezení nové rovnováhy hospodářství, podporu příjmů a zvyšování investiční kapacity; připomíná, že je důležité dodržovat sociální práva zakotvená v Listině základních práv EU, včetně práv a svobod odborů a práv na kolektivní vyjednávání, a prosazovat rovné zacházení s pracovníky;
17. upozorňuje, že nelze ignorovat význam odvětvových politik pro snižování nerovností v budoucnu, že je třeba zejména dále rozvíjet vnitřní trh a provádět investiční politiku na evropské a vnitrostátní úrovni (např. investice do klíčové infrastruktury, zdravotnictví či vzdělávání) a že vymezování všech aspektů energetické politiky musí zohledňovat příležitosti, jež tyto politiky skýtají, pokud se jedná o hospodářské, sociální a územní faktory, s cílem zaručit rovné příležitosti; vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy pracovala na rozvíjení komplexních strategií vytváření pracovních míst a podporování podnikatelského ducha a inovací, jejichž cílem budou strategické investice do „zelených“ pracovních míst, do sociálního a zdravotního sektoru a odvětví péče, jakož i do sociálního hospodářství, jehož potenciál, pokud jde o zaměstnanost, zůstává nevyužitý;
Opatření na podporu tvorby důstojných pracovních míst a kvalitního zaměstnávání
18. vyjadřuje znepokojení nad vývojem nerovností v EU po krizi, který do značné míry způsobila rostoucí nezaměstnanost; má za to, že nezaměstnanost je zdrojem nerovnosti a že politiky zaměřené na tvorbu důstojných pracovních míst a kvalitního zaměstnávání zaměřené na hlavní oblasti, v nichž panuje vysoká nezaměstnanost, by mohly napomoci zvyšování příjmů domácností nacházejících se v nejchudších 20 %;
19. kromě toho také podtrhuje skutečnost, že vysoká míra nezaměstnanosti vytváří tlak na snižování mezd a v některých případech může mít také negativní dopad na pracovní a společenské podmínky; zdůrazňuje, že boj proti nezaměstnanosti je nezbytným, ale sám o sobě nikoli dostatečným předpokladem ke snižování nerovností;
20. vyzývá Komisi, aby pro období let 2017–2020 navrhla zvýšení úrovně financování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) na nejméně 21 miliard EUR, přičemž by se tato iniciativa měla více zaměřovat na mladé lidi do 30 let; vyzývá Komisi, aby napomohla lepšímu provádění záruky pro mladé lidi prostřednictvím většího zacílení na nejzranitelnější mladé lidi, kteří se často musejí vypořádat s komplexním souborem potřeb, a přihlédla přitom k posledním zjištěním uvedeným ve zprávě Evropského účetního dvora o využívání Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a zajistila řádné a transparentní provádění a vyhodnocování;
21. zdůrazňuje, že je třeba pozorněji sledovat pokrok mladých lidí, kteří opustili záruku pro mladé lidi nebo Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, s cílem zajistit jejich trvalé a účinné začlenění na pracovním trhu; vyzývá komisi, aby přezkoumala možnost dále posílit flexibilitu Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, a to i u zemí, v nichž funguje dobře, pokud se jedná o politiky pro mladé lidi, integrační systémy na ochranu mladých lidí přecházejících ze vzdělávání či vyššího vzdělávání do pracovního procesu, s cílem kompenzovat vyloučení mladých lidí z příspěvkových programů systémů sociálního zabezpečení v Evropě;
22. zdůrazňuje, že programy, jako jsou záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, nesmějí nahrazovat vlastní úsilí členských států o boj proti nezaměstnanosti mladých lidí a o podporu udržitelné integrace na trhu práce; uznává, že rozhodujícím faktorem pro překonání nerovností je kvalitní a přístupné vzdělávání; vyzývá tudíž ke zvýšení investic do veřejného vzdělávání a celoživotního učení;
23. žádá Komisi a členské státy, aby zdůrazňovaly, že je zapotřebí podporovat „zelená“ pracovní místa a posilovat zaměstnanost ve venkovských a zaostávajících oblastech a zatraktivnit tyto oblasti pro ženy;
24. vyzývá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím ESF a postupu evropského semestru, resp. prostřednictvím národních programů reforem zajistily plné provedení opatření na vnitrostátní úrovni uvedených v doporučení Rady o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce;
25. žádá Komisi a členské státy, aby hospodářskou a měnovou unii doplnily plnohodnotným evropským trhem práce doplněným širokým pokrytím sociálním zabezpečením; domnívá se, že dobře fungující trhy práce a koordinované a zdatné sociální systémy jsou zásadně důležité pro úspěch evropské měnové unie a představují součást širšího procesu vzestupné konvergence směřujícího k hospodářské, sociální a územní soudržnosti; v tomto smyslu vyzývá Komisi, aby předložila studii ohledně toho, jak může EU podporovat a posilovat programy zaručeného veřejného zaměstnání na vnitrostátní úrovni;
26. vyzývá členské státy, aby zajistily lepší soulad mezi vzděláváním a odbornou přípravou a potřebami trhu práce v celé EU, přičemž vytvoří více příležitostí pro mobilitu a zlepší náborové strategie a strategie odborné přípravy, zejména profesní přípravy na pracovišti, a to prostřednictvím profesní přípravy přímo na pracovišti a cílených investic, které posílí vytváření pracovních míst a zvýší poptávku po zaměstnání; připomíná, že rekvalifikace je důležitým prvkem, jenž umožňuje znovu začlenit lidi na trh práce, pomáhá řešit dlouhodobou nezaměstnanost a lépe slaďovat dovednosti s pracovními místy, které jsou k dispozici; zdůrazňuje, že potvrzování dovedností a uznávání formálního i neformálního učení je důležitým nástrojem k tomu, aby byly získané dovednosti oceňovány na trhu práce; trvá na tom, že je třeba podporovat příležitosti k celoživotnímu učení během celého životního cyklu, a to i ve stáří, aby mohl být v boji proti nerovnostem realizován jejich plný potenciál;
27. žádá Komisi a členské státy, aby společně pracovaly na řešení problému diskriminace při náboru pracovníků a diskriminačních náborových postupů, které brání lidem ve vstupu na trh práce z důvodů mj. pohlaví, genderové identity nebo jejího vyjádření, sexuální orientace, pohlavních rysů, etnického původu, zdravotního postižení či věku;
Zlepšení pracovních a životních podmínek
28. vyjadřuje obavy z rostoucího objemu nehlášené práce a vzrůstajícího počtu atypických pracovních smluv a forem nestandardního zaměstnání, které mohou vést k nejistým pracovním podmínkám, nižším mzdám, vykořisťování a nižším příspěvkům na sociální zabezpečení a k rostoucím nerovnostem v některých členských státech; připomíná, že je zapotřebí poskytovat řádné sociální zabezpečení a ochranu s cílem chránit všechny pracovníky; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily své úsilí v boji proti šedé ekonomice a nehlášené práci;
29. domnívá se, že je třeba zvýšit kvalitu pracovních míst v celé EU, zejména pokud jde o životní minimum, jistotu zaměstnání, přístup ke vzdělávání a celoživotnímu učení a bezpečnost a ochranu zdraví při práci; vyzývá Komisi, aby podporovala další výzkum týkající se monitorování a usnadňování tvorby kvalitních pracovních míst a posilování celkové konkurenceschopnosti v EU, a to na základě výzkumu nadace Eurofound;
30. domnívá se, že některé formy zaměstnávání, jako jsou smlouvy na nulový počet hodin a neplacené stáže, neumožňují udržet si důstojnou životní úroveň; považuje za zásadně důležité zajistit řádné výukové a odborně vzdělávací příležitosti a v případě potřeby i důstojné pracovní podmínky u praxe, stáží a učňovské přípravy, zavést omezení pro nestandardní formy práce a zamezit používání smluv na nulový počet hodin, využívání dočasných agenturních pracovníků jako náhrady za stávkující zaměstnance a využívání smluv na dobu určitou pro trvalé úkoly;
31. poukazuje na to, že práce na částečný úvazek může určité skupiny osob, které jsou prozatím nedostatečně zastoupeny na trhu práce, motivovat k tomu, aby se zapojily do trhu práce, a může být také užitečná pro zajištění rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem;
32. pevně věří, že by mělo být v zájmu omezení materiální nejistoty prozkoumáno zavedení přesné společné klasifikace zaměstnání na evropské úrovni, jež bude založena na vědeckých poznatcích a údajích; je přesvědčen, že uplatňování zásady stejné odměny za stejnou práci na stejném místě umožní snížit nerovnosti mezi pracovníky;
33. zdůrazňuje, že je důležité řádně přezkoumat různé důsledky a aspekty rostoucí automatizace a dopady prodlev v přijímání právních předpisů, které by mohly způsobit tlak na omezování systémů sociálního zabezpečení a snižování mezd s dopadem zejména na pracovníky s nízkou či střední úrovní kvalifikace; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zachovat sociální zabezpečení a mzdy na přiměřených úrovních;
34. domnívá se, že nová agenda dovedností musí všem pracovníkům poskytovat cenově dostupný přístup k celoživotnímu učení a umožnit jim přizpůsobovat se digitalizaci a trvalým technologickým změnám;
35. řádně bere na vědomí stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k rámcové směrnici o přiměřeném minimálním příjmu v Evropské unii, která by měla stanovit společná pravidla a ukazatele a poskytnout metody pro monitorování svého provádění; vyzývá členské státy a Komisi, aby navrhly společný přístup všech členských států k zavedení systému minimálního příjmu, včetně úrovní přiměřenosti a postupů pro nápravu situace nevyužívání ze strany příjemců, s cílem podpořit osoby s nedostatečným příjmem, zajistit rovný přístup ke kvalitním, cenově dostupným a integrovaným sociálním, zdravotnickým, vzdělávacím a volnočasovým službám, bojovat proti chudobě a podporovat sociální začleňování; zdůrazňuje, že k posouzení přiměřenosti systémů minimálního příjmu jednotlivých členských států by mohl být používán nástroj referenčních rozpočtů, jež uvádějí náklady spojené s důstojným životem v jednotlivých regionech, způsoby bydlení a skladbu a věkové složení domácností;
36. je znepokojen vysokou úrovní nevyužívání systémů minimálního příjmu tam, kde existují, která poukazuje na mnoho stávajících překážek, včetně obtěžujících postupů a stigmatizace spojených se žádostí o účast v systému minimálního příjmu; je přesvědčen, že programy na podporu příjmu jsou klíčové pro to, abychom se vyhnuli nerovným ekonomickým trendům díky tomu, že budeme podporovat jednotlivce předtím, než dosáhnou stadia chudoby a sociálního vyloučení;
37. vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly možnost zavedení evropského systému pojištění v nezaměstnanosti, jenž doplní stávající vnitrostátní systémy podpory v nezaměstnanosti; domnívá se, že takový účinný a ovladatelný stabilizátor může hrát důležitou úlohu při snižování nerovnosti mezi členskými státy a neutralizaci důsledků plynoucích z absorpce asymetrických otřesů; zdůrazňuje, že přiměřená podpora v nezaměstnanosti pro všechny pracovníky by měla být součástí standardů sociálního minima na úrovni EU s cílem napomáhat jim čelit negativním sociálním dopadům nezaměstnanosti;
38. vyzdvihuje význam sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání pro vymezování mezd a zdůrazňuje, že je třeba, aby tyto mechanismy i nadále kontrolovali sociální partneři v souladu s jejich autonomií zakotvenou ve Smlouvách; vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o indexu životního minima s cílem odhadnout životní náklady a přibližnou výši příjmu, který je nezbytný pro naplnění základních potřeb rodiny v každém členském státě a regionu; zdůrazňuje, že přiměřená výše příjmu je pro všechny domácnosti klíčová, má-li být chudým pracovníkům umožněno dosáhnout finanční nezávislosti a současně zabezpečit bydlení a stravu všem;
39. vyzývá členské státy, aby podporovaly spravedlivější mzdové stupnice, které regulují prostřednictvím zákona maximální mzdové rozdíly v rámci pracovních středisek;
40. zdůrazňuje, že pokud jde o dlouhodobé financování výstavby nového bydlení, měly my být kromě ESI fondů a Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) mobilizovány i další soukromé a veřejné finanční prostředky, neboť je třeba zintenzivnit činnost vnitrostátních veřejných bank a dalších agentur v oblasti dostupného a sociálního bydlení;
41. žádá Komisi, aby zdokonalila ochranu zdraví a bezpečnost pracovníků při práci, mj. řádným vymáháním směrnice o pracovní době;
42. připomíná, že právo na kolektivní vyjednávání a akce je základním právem v EU a evropské orgány jej musejí respektovat, dodržovat jeho zásady a podporovat jeho uplatňování[36]; je přesvědčen, že snižující se vyjednávací síla pracovníků a odborových svazů těmto cílům nenapomohla a mohla by být příčinou pomalého růstu mezd a rostoucího využívání nejistých forem práce;
43. bere na vědomí význam toho, aby byla chráněna práva pracovníků a posilována vyjednávací síla zaměstnanců prostřednictvím strukturálních reforem pracovních trhů, které podpoří udržitelný růst, důstojná pracovní místa, sdílenou prosperitu a sociální soudržnost; zdůrazňuje úlohu dialogu mezi sociálními partnery při řešení problému nerovností na pracovním trhu; vyzývá členské státy a EU, aby zaručovaly právo sdružovat se v odborech a také vliv a autonomii odborových svazů i svazů zaměstnavatelů při vedení jednání na všech úrovních;
44. kromě toho také zdůrazňuje význam občanského dialogu se zástupci různých společenských skupin, zejména těch z nich, u nichž hrozí vyšší riziko chudoby a sociálního vyloučení, při projednávání otázek spojených s nerovnostmi;
45. požaduje provádění antidiskriminační politiky, která bude hrát klíčovou úlohu při zajišťování rovných pracovních příležitostí a při podpoře sociálního začlenění; žádá členské státy, aby přestaly blokovat směrnici proti diskriminaci;
46. žádá členské státy, aby podnikly opatření s cílem zajistit, aby byly na pracovištích řešeny akty diskriminace, obtěžování a násilí na základě mj. pohlaví, genderové identity či jejího vyjádření, sexuální orientace a pohlavních rysů, aby měly oběti k dispozici jasné mechanismy oznamování a získání podpory a aby existovaly postupy proti pachatelům;
Posílení sociálního státu a sociální ochrany
47. zdůrazňuje, že v mnoha zemích se systémy sociálního zabezpečení a sociální ochrany ocitly pod tlakem, neboť na ně dopadly důsledky finanční konsolidace, což mělo dopady v podobě nerovností v příjmech; domnívá se, že systémy sociálního zabezpečení by měly působit jako bezpečnostní sítě, ale současně by měly usnadňovat začlenění na trh práce; zdůrazňuje, že pro dosažení větší rovnosti a sociální soudržnosti je zapotřebí multidimenzionální přístup – jak jej odráží horizontální sociální doložka (článek 9 SFEU) –, který se bude zaměřovat na sociální rozměr politik Unie a na závazek uplatňovat zásadu systematického zohledňování sociálního hlediska ve všech politikách Unie;
48. tvrdí, že sociální pokrok ve smyslu evropského indexu sociálního pokroku představuje schopnost společnosti uspokojovat základní lidské potřeby občanů, vytvářet základy, jež umožní občanům a komunitám zlepšovat a udržovat kvalitu svého života, a pro všechny vytvářet podmínky pro to, aby mohli plně realizovat svůj potenciál;
49. vyzývá členské státy, aby zdokonalily své systémy sociálního zabezpečení (vzdělávání, zdravotnictví, důchody a transfery) na základě vysokých standardů sociální ochrany s cílem dosáhnout komplexní ochrany obyvatel při zohlednění, přičemž je třeba přihlédnout k novým sociálním rizikům a zranitelným skupinám, které se objevily v důsledku finančních, hospodářských a následně sociálních krizí, jimž musely členské státy čelit;
50. vyzývá členské státy, aby posílily investice do kvalitních a cenově dostupných služeb vzdělávání dětí předškolního věku a péče o ně, přičemž zdůrazňuje, že tyto investice se zjevně vyplatí, obzvláště u dětí ze znevýhodněných rodin; vyzývá členské státy, aby s podporou Komise a v souladu s barcelonskými cíli přijaly vhodná opatření k zajištění univerzálního a cenově dostupného přístupu ke kvalitnímu veřejnému vzdělávání od raného věku (0–3 roky), neboť toto vzdělávání je v dlouhodobém horizontu klíčové pro boj proti nerovnosti;
51. vyzývá Komisi, aby v souladu s příslušným doporučením MOP navrhla evropský rámec, jenž zaručí minimální úroveň sociální ochrany s univerzálním přístupem ke zdravotní péči, základním zabezpečeným příjmem, přístupem ke vzdělávání a jeho podporováním, přístupem ke zboží a službám, jež byly na vnitrostátní úrovni určeny jako nezbytné, a přístupem k pracovním příležitostem;
52. požaduje, aby byl zajištěn univerzální přístup k cenově dostupnému bydlení, ochrana zranitelných domácností před vystěhováním a nadměrným zadlužením a podpora účinného rámce druhé šance pro jednotlivce a rodiny na evropské úrovni;
53. naléhavě vyzývá členské státy, aby v souvislosti s probíhající migrační a uprchlickou krizí rychle jednaly a zaručily, aby měli uprchlíci přístup k rychlé výuce jazyků a kulturních dovedností, odborné přípravě, kvalitnímu bydlení, zdravotní péči a vzdělávání, na trh práce a k sociální ochraně, aby byly uznávány formální i neformální dovednosti a schopnosti a aby bylo zajištěno jejich začlenění do společnosti;
54. potvrzuje, že univerzální přístup k veřejným, solidárním a přiměřeným předčasným a starobním důchodům musí být zajištěn všem; vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy v upevňování veřejných a zaměstnaneckých důchodových systémů, které mají zajistit přiměřený důchodový příjem přesahující práh chudoby a důchodcům umožní zachovat si svou životní úroveň a žít důstojně a nezávisle; znovu opakuje svou výzvu k zavedení započitatelných období péče o závislé osoby, která by ve snaze o snížení rozdílů ve výši důchodů žen a mužů kompenzovala absenci příspěvků žen a mužů v důsledku péče o děti a dlouhodobé péče; zdůrazňuje, že systémy osobního penzijního pojištění mohou sice hrát důležitou roli jako nástroj ke zlepšení přiměřenosti důchodů, nejúčinnějším nástrojem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení ve stáří však zůstávají solidární veřejné důchodové systémy;
55. zdůrazňuje, že by měla být zaručena základní práva osob se zdravotním postižením, včetně práva na důstojnou a bezbariérovou práci, služby a základní zaručený příjem upravený podle konkrétních potřeb jednotlivce, důstojný životní standard a sociální začlenění a konkrétních ustanovení o ochraně před vykořisťováním a nucenou prací;
56. domnívá se, že mezinárodní obchod je hybnou silou růstu, avšak jeho přínosy nejsou vždy dobře rozdělovány, což může být vnímáno jako zdroj nerovností; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly spravedlivější mezinárodní obchodní dohody, které respektují evropské právní předpisy upravující trh práce a úmluvy MOP a současně chrání kvalitní zaměstnání a práva pracovníků a zajišťují evropské a vnitrostátní mechanismy pro odškodnění pracovníků a odvětví, kteří se potýkají s negativními dopady zásadních změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací, a to i prostřednictvím Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci;
57. vyzývá Komisi, aby v zájmu zajištění ochrany spotřebitelů zajistila, aby politiky EU v oblasti hospodářské soutěže umožňovaly spravedlivou hospodářskou soutěž a pomáhaly v boji proti kartelům nebo nekompatibilní státní pomoci, které deformují ceny a narušují fungování vnitřního trhu;
Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení
58. domnívá se, že právo na rovné příležitosti by mělo být v Evropské unii zaručeno; je znepokojen skutečností, že stávající nerovnost výsledků pro každého, kdo žije v EU, zejména však pro děti a mladé lidi, je často zhoršována nerovnostářskou strukturou vzdělávacích systémů a má ničivé důsledky pro dobré životní podmínky a rozvoj mladých lidí jakožto jednotlivců, čímž přispívá k nedostatečnému pocitu vlastní hodnoty a začlenění do společnosti mezi mladými lidmi v Evropě, zejména mezi těmi, jimž se nedostává zdrojů a příležitostí;
59. zdůrazňuje, že prvořadou roli při snižování nerovností hraje vzdělání, a vyzývá v tomto ohledu členské státy, aby zvýšily své úsilí a dostatečně investovaly s cílem zaručit rovnost příležitostí; potvrzuje význam univerzálního přístupu ke vzdělávání a přístupu ke studentské podpoře pro mladé lidi ve vyšším vzdělávání; žádá Komisi, aby podporovala členské státy při vytváření odpovídajícího, důstojného a přístupného bydlení pro mladé lidi, jež podpoří jejich přechod na jinou životní situaci;
60. vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily boj proti chudobě, zejména u dětí, stanovením cílů v oblasti omezení dětské chudoby, zajištěním koordinovaného provádění doporučení o investicích do dětí a vytvořením systému záruky pro děti;
61. současně zdůrazňuje, že celá řada kulturních a sportovních aktivit představuje mocné nástroje soudržnosti a začlenění do společnosti, a připomíná, že tyto aktivity mohou zlepšit zaměstnanecké vyhlídky nejvíce znevýhodněných osob, neboť jim umožňují získávat tzv. měkké dovednosti („soft skills“);
62. vyzývá členské státy a Komisi, aby splnily cíle strategie Evropa 2020 týkající se snižování chudoby a rizika sociálního vyloučení;
63. považuje rychlý nárůst bezdomovectví ve většině členských států EU za velmi palčivý problém; je přesvědčen, že v souladu se zásadami načrtnutými v pilíři sociálních práv by měla Komise podporovat členské státy v jejich úsilí o zbrzdění trendu rostoucího bezdomovectví a jeho postupné vymýcení;
Nalezení skutečné genderové vyváženosti
64. bere na vědomí, že Komise reagovala na jeho výzvu k lepší rovnováze mezi pracovním a soukromým životem žen a mužů žijících a pracujících v EU předložením návrhu směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob s cílem řešit výzvy nadcházejících desetiletí; připomíná svou výzvu, aby bylo zavedeno odpovídající odměňování a sociální ochrana, a zdůrazňuje, že návrhy předložené Komisí jsou dobrým základem pro posílení účasti žen na trhu práce a zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a flexibilních pracovních uspořádání pro ženy i muže jakožto prostředku omezení míry nerovnosti v souvislosti s placenou a neplacenou prací;
65. zdůrazňuje, že klíčovými faktory pro dosažení inkluzivního a dlouhodobého hospodářského růstu, odstranění značného rozdílu ve výši důchodů žen a mužů, boje proti nerovnosti a podporování finanční nezávislosti žen je další začleňování žen na trh práce díky posílení podpory poskytované podnikání žen, překonání propasti mezi úspěchy žen ve vzdělávacím systému a jejich pozicí na pracovním trhu a zajištění rovných příležitostí žen a mužů, pokud se jedná o mzdu, kariérní postup a příležitosti pracovat na plný úvazek;
66. žádá Komisi, aby v případě potřeby předložila podněty za účelem překonání jakéhokoli typu překážek způsobujících rozdíly v odměňování žen a mužů a stanovení postihů ukládaných střediskům práce, která porušují právo na rovnost tím, že stanovují odlišné mzdy pro identické kategorie pracovních míst podle toho, zda dané místo zastávají převážně muži, nebo ženy;
67. lituje toho, že navzdory stávající legislativě, v níž je zakotvena zásada stejné odměny mužů a žen za rovnocennou práci, stále existují rozdíly v odměňování žen a mužů a ještě větší rozdíly ve výši důchodů žen a mužů; vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby rozdíly v odměňování a ve výši důchodu řešily;
68. je znepokojen zvýšením míry chudoby, zejména mezi ženami, a tím, že chudobou trpí především matky samoživitelky a mladé a starší ženy; upozorňuje, že snížení počtu lidí trpících chudobou o 20 milionů do roku 2020 lze dosáhnout politikami boje proti chudobě a aktivními politikami zaměřenými na trh práce, které se budou zakládat na systematickém zohledňování hlediska rovnosti žen a mužů, jež bude zaměřeno především na zvyšování a podporu účasti žen na trhu práce; konstatuje, že chudoba se i nadále měří na základě kumulovaného příjmu domácnosti, což předpokládá, že všichni členové domácnosti vydělávají stejně a zdroje se rozdělují rovnoměrně; vyzývá k uplatňování individualizovaných nároků a výpočtů prováděných na základě individuálních příjmů, aby se ukázal skutečný rozsah chudoby žen;
69. připomíná významnou úlohu kvalitních veřejných služeb při dosahování rovnosti žen a mužů a dále systémů zdanění a dávek, v nichž nebudou druhé výdělečně činné osoby odrazovány od práce nebo od většího pracovního nasazení, neboť tato změna by mohla zvýšit účast žen na trhu práce;
70. znovu vyzývá Radu, aby zajistila urychlené přijetí směrnice o genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burze, která je důležitým prvním krokem k dosažení rovného zastoupení ve veřejném i soukromém sektoru;
Modernizace daňových systémů
71. žádá Komisi a členské státy, aby napravily nadměrné nerovnosti mezi lidmi tím, že budou podporovat a podněcovat nejproduktivnější formy investování; připomíná, že pro tento cíl jsou klíčové daňové politiky a že mnoho členských států potřebuje hlubokou daňovou reformu; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s evropským semestrem prováděla monitorování, poskytovala poradenství a podporu a vypracovala referenční hodnoty;
72. vyzývá Komisi a členské státy, aby přikročily k reálným krokům proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým podvodům, neboť se jedná o důležitý nástroj umožňující snížit hospodářské nerovnosti a zlepšit výběr daní v členských státech; vyzývá Komisi, aby podpořila vytvoření mezivládního orgánu OSN pro daňovou spolupráci a aby zahájila diskuse o evropském finančním rejstříku (European financial register);
73. vyzývá Komisi, aby podněcovala reformy daňových politik členských států s cílem zajistit odpovídající veřejné rozpočty na služby v oblasti zdravotnictví, bydlení, sociální sféry, zaměstnanosti a vzdělávání; je přesvědčen, že tento postup by měl rovněž zahrnovat boj proti korupci ve veřejné správě a řešení problému nerovného rozdělení bohatství, a to i přerozdělením ohnisek přehnaně koncentrovaného bohatství, neboť takovéto přerozdělení je klíčové, nemá-li se nerovnost v mnoha členských státech dále prohlubovat; kromě toho také zdůrazňuje, že je zapotřebí přijmout opatření v oblastech, jako je financializace hospodářství, ve vhodných případech další koordinace, sbližování a harmonizace daňové politiky, opatření proti daňovým rájům, daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem, opatření k řešení nehlášené práce a opatření k optimalizaci kombinace daní a jejich příslušné váhy jako podílu na daňových příjmech členských států mezi daňovými příjmy z práce a daňovými příjmy z bohatství;
74. pověřuje svého předsedu/svou předsedkyni, aby předala/předal toto usnesení Radě a Komisi.
- [1] Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 57.
- [2] Přijaté texty, P8_TA(2017)0260.
- [3] Přijaté texty, P8_TA(2017)0073.
- [4] Přijaté texty, P8_TA(2017)0010.
- [5] Přijaté texty, P8_TA(2016)0317.
- [6] Přijaté texty, P8_TA(2016)0136.
- [7] Přijaté texty, P8_TA(2015)0401.
- [8] Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 141.
- [9] Úř. věst. C 75, 26.2.2016, s. 130.
- [10] Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 68.
- [11] Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 57.
- [12] Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 77.
- [13] Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 25.
- [14] Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 8.
- [15] Úř. věst. C 9 E, 15.1.2010, s. 11.
- [16] Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s. 130.
- [17] Úř. věst. C 166, 7.6.2011, s. 18.
- [18] http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=cs&pubId=7744&visible=0
- [19] Stanovisko Výboru pro sociální ochranu pro Radu, Radu Evropské unie, 649/11, SOC 124, 15. února 2011.
- [20] Evropská komise, Institutional Paper 025, květen 2016.
- [21] Autoři: Jonathan D. Ostry, Andrew Berg a Charalambos G. Tsangarides.
- [22] Autoři: Andrew Berg a Jonathan D. Ostry.
- [23] Eurostat, http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Income_distribution_statistics/cs
- [24] MMF (2015), „Causes and Consequences of Income Inequality: A Global Perspective.“ („Příčiny a následky příjmové nerovnosti: globální pohled“) Pracovní sdělení k diskusi SDN/15/13, Washington, D.C.: Mezinárodní měnový fond. http://www.imf.org/external/pubs/ft/sdn/2015/sdn1513.pdf
- [25] OECD (2015), „In it together: Why Less Inequality Benefits All“ („Jsme v tom společně: proč je menší nerovnost přínosem pro všechny), Paříž, OECD Publishing.
- [26] MMF (2017), „IMF Working Paper WP 17/76: Inequality Overhang“ („pracovní dokument MMF: přílišná nerovnost“). Autoři: Francesco Grigoli a Adrian Robles, Washington, D.C.: Mezinárodní měnový fond.
- [27] Eurostat: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/images/f/f8/People_at_risk_of_poverty_or_social_exclusion%2C_EU-27_and_EU-28%2C_2005-2015.JPG
- [28] OECD (2015), „In It Together: Why Less Inequality Benefits All“ („Jsme v tom společně: proč je menší nerovnost lepší pro všechny“), s. 67.
- [29] Eurofound (2017), „Social mobility in the EU“ („Sociální mobilita v EU“), Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie.
- [30] https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef1461en.pdf
- [31] https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef1710en.pdf
- [32] „Inequality and mental illness“ („Nerovnost a duševní onemocnění“), R. Wilkinson a K. Pickett, katedra zdravotnických věd, University of York, UK; zveřejněno on-line dne 25. května 2017; http://dx.doi.org/10.1016/; S2215-0366(17)30206-7
- [33] COREPER I, „Přiměřené důchodové příjmy v kontextu stárnoucí společnosti – návrh závěrů Rady = přijetí“, 12352/15, http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-12352-2015-INIT/cs/pdf
- [34] Eurofound (2017), „Income inequalities and employment patterns in Europe before and after the Great Recession“ („Nerovnosti v příjmech a modely zaměstnanosti v Evropě před velkou hospodářskou recesí a po ní“).
- [35] OECD (2015), „In It Together: Why Less Inequality Benefits All” („Jsme v tom společně: proč je menší nerovnost lepší pro všechny“), Paříž. OECD Publishing.
- [36] V souladu s článkem 51 Listiny základních práv Evropské unie.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Nerovnost, jíž rozumíme zvětšující se rozdíly v příjmech a bohatství mezi osobami s nejnižšími a nejvyššími ekonomickými zisky, se nedávno stala velmi důležitým aspektem pro porozumění nejen hospodářskému vývoji, ale také nedávným sociálním, politickým a institucionálním změnám.
Zveřejnění nových akademických přístupů k porozumění vývoje nerovností v období po druhé světové válce, kdy v západních ekonomikách vznikal a konsolidoval se sociální stát a politiky přerozdělování, jakož i k porozumění tomuto vývoji v kontextu zrychleného procesu globalizace přispělo k popularizaci myšlenky nerovnosti jakožto klíčového faktoru pro porozumění současným i budoucím problémům a k jejímu začlenění do politické rozpravy.
Velká hospodářská recese, která měla dopad na rozvinuté západní ekonomiky a ve větší či menší míře se rozšiřuje po celém světě, pouze prohloubila existující rozdíly v míře nerovnosti mezi zeměmi a uvnitř nich, zejména pak v rozvinutých ekonomikách zasažených krizí, z nichž většina jsou evropské země.
Zásadní a rychlé politické změny, jež nastaly v posledních letech a souvisejí se vzestupem nacionalismu a xenofobie, protekcionismu a radikalizace a extremismu, navíc mohou pocházet mimo jiné z nárůstu skutečné nerovnosti nebo z jejího pocitu nejen v rámci určité země (roztrpčení chudší a pracující třídy s politickými a ekonomickými elitami), ale také mezi zeměmi (poměrné zvýšení příjmu střední třídy rozvíjejících se zemí s ohledem na pokles příjmu domácností nižší střední třídy, které jsou svědky toho, že se jejich pracovní místa ve vyspělých odvětvích přesouvají do jiných zemí).
V této souvislosti je obtížné vysvětlit, proč evropské orgány a členské státy nebyly schopny otevřeně řešit problematiku větší nerovnosti nejen z hlediska soudržnosti a sociální spravedlnosti, ale také hospodářského růstu a tvorby kvalitních pracovních míst.
Cílem této iniciativy je tudíž v situaci, v níž se nyní nacházíme, učinit z problematiky nerovnosti nejvyšší prioritu na evropské úrovni. Navrhuje, aby se tak stalo prováděním evropské politiky soudržnosti a investiční politiky a evropského vývoje v otázce koordinace sociálních politik, zejména pokud jde o boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, ale také v otázce zlepšování životních a pracovních podmínek a aktivních politik trhu práce či posilování odborových svazů a práv pracovníků.
Navrhujeme zaprvé změnu postoje Evropy v souvislosti s velkou hospodářskou recesí po roce 2008 a politikami zavedenými pro účely obnovy. Prvořadou změnou je zajistit, aby se nerovnost stala efektivní součástí hlavních priorit, které evropské orgány mají sledovat a řešit. Musíme proto provést kritickou analýzu výsledků, jichž bylo dosud dosaženo na základě socioekonomického programu zahájeného v roce 2010 strategií Evropa 2020 a všech nových nástrojů hospodářské koordinace zahájené v roce 2011 v rámci evropského semestru.
Vzhledem k tomu, že jednou z hlavních příčin stagnace konvergence na evropské úrovni a nárůstem rozdílů v příjmech od velké hospodářské recese je nárůst nezaměstnanosti, navrhujeme posílit nejdůležitější politiky zaměstnanosti Unie v posledních letech a zaměřit se zejména na dvě zranitelné skupiny: mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané.
Některé hospodářské a technologické změny vyvolaly velké změny ve světě práce sahající od nárůstu počtu atypických pracovních smluv a nestandardních forem práce po digitalizaci a zrychlenou automatizaci, jež ovlivňují naše systémy výroby. V celé řadě publikací se konstatuje, že mezi těmito jevy a možnými negativními dopady v podobě nejisté práce a poklesu mezd existuje souvislost. Je nezbytné chránit pracovníky, kteří jsou v souvislosti s těmito změnami v nevýhodě, a současně prosazovat společné přístupy Evropy k podpoře pracovníků zasažených procesem přechodu k digitálním pracovním místům a zabezpečit osoby, jež jsou v důsledku tohoto přechodu odsouzeny k nečinnosti.
Je zřejmé, že velká hospodářská recese vyvolala zejména v zemích, jež jsou vůči krizi nejzranitelnější, zásadní strukturální reformy především na trhu práce. Pouze prohloubily jev, k němuž v rozvinutých západních ekonomikách dochází již od 80. let 20. století, a sice oslabování vyjednávací síly pracovníků v důsledku nižšího zastoupení v odborech, jakož i procesy decentralizace kolektivního vyjednávání, které pouze omezily možnosti zaměstnanců pobírajících mzdu získat vyvážené dohody, pokud jde o jejich pracovní podmínky a mzdy, což zjevně vede k nárůstu nerovnosti.
Politiky přerozdělování a sociální stát mají od svého počátku zásadní význam pro snížení rozdílů mezi nejchudšími a střední třídou a osobami s nejvyššími příjmy. S ohledem na problematiku nerovnosti je proto nezbytné upevnit a modernizovat sociální stát a sociální ochranu, které chceme našim evropským občanům zajistit.
Boj proti chudobě, zejména mladých lidí a dětí, je jedním z hlavních úkolů, které musíme splnit, máme-li se vyrovnat s důsledky nerovnosti nejen v sociální oblasti, ale také z hlediska budoucího potenciálu.
Odstranění rozdílů mezi ženami a muži tak, aby každá osoba měla na trhu práce stejné podmínky, zase sníží nerovnost a bude mít kladný dopad na udržitelný růst.
Jsou-li daňové systémy řádně koncipovány a pokud náležitě fungují, mají zásadní význam pro přerozdělování. Je nezbytné klást důraz na boj proti podvodům, což je v současném světě otázka mezinárodní spolupráce a regulace, jež se musí v evropském politickém programu stát důležitější prioritou.
STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (26.9.2017)
pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
k boji proti nerovnostem jako mechanismu pro posílení tvorby pracovních míst a růstu
(2016/2269(INI))
Zpravodajka: Marisa Matias
NÁVRHY
Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
A. vzhledem k tomu, že rostoucí nerovnosti v EU mohou mít nepříznivé dopady na kvalitu tvorby hospodářské politiky a hospodářský rozvoj; vzhledem k tomu, že nerovnosti jsou obvykle vnímány pouze jako společenský problém; vzhledem k tomu, že globalizace obchodu přispěla ke snižování celkových a celosvětových nerovností, ovšem současně se podílí na vzniku nových nerovností; vzhledem k tomu, že MMF zjistil, že v globálním měřítku existuje inverzní vztah mezi podílem na příjmech nejbohatších 20 % a hospodářským růstem, tedy, že pokud podíl na příjmech nejbohatších 20 % vzroste o 1 %, je růst HDP v následujících pěti letech ve skutečnosti o 0,08 % nižší; vzhledem k tomu, že naopak obdobný nárůst podílu na příjmech nejchudších 20 % je spjat se zvýšením růstu o 0,38 %; vzhledem k tomu, že rovnost může za správných podmínek přispívat k hospodářské výkonnosti a současně může být jejím důsledkem; vzhledem k tomu, že řádně fungující hospodářství a trh práce jsou i nadále jedním z nejúčinnějších prostředků, jak řešit nezaměstnanost a tudíž i snižovat nerovnosti;
B. vzhledem k tomu, že v EU je nedostatek investic; vzhledem k tomu, že veřejné a soukromé investice jsou klíčovými prvky, které mohou stimulací zaměstnanosti přispět ke snižování nerovností; vzhledem k tomu, že je nutné řádně řešit strukturální nedostatky; vzhledem k tomu, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) by měl být aktualizován, aby přispěl k řešení nedostatku investic; vzhledem k tomu, že problém nedostatku investic je třeba řešit, a to mimo jiné rozvojem finančních trhů za účelem podpory inovativních projektů, které mohou stimulovat zaměstnanost;
C. vzhledem k tomu, že boj proti nerovnostem může být nástrojem k podpoře vytváření pracovních míst a růstu a současně snižovat chudobu; vzhledem k tomu, že v roce 2015 hrozila 47,5 % všech nezaměstnaných osob v Evropské unii chudoba[1];
D. vzhledem k tomu, že nerovnosti mají mnoho aspektů a neomezují se pouze na peněžní otázky, ale týkají se také rozdílných příležitostí, které se u jednotlivých osob liší například v závislosti na jejich pohlaví, etnickém původu, sexuálních preferencích, zeměpisné poloze nebo věku;
1. zdůrazňuje, že veřejné a soukromé investice mohou vytvářet pracovní místa a že nezaměstnanost je jednou z hlavních příčin nerovností; zdůrazňuje, že je nutné investiční mezeru zacelit a vytvořit podnikatelské prostředí, které by bylo příznivé pro investice do strategických oblastí a nových technologií, aby se tak snížily nerovnosti, oživil růst, bojovalo se proti nezaměstnanosti, podpořil rozvoj silného, udržitelného a konkurenceschopného průmyslu a aby se dosáhlo dlouhodobých politických cílů EU; mimoto podtrhuje skutečnost, že vysoká míra nezaměstnanosti vytváří tlak na snižování mezd a v některých případech může mít také negativní dopad na pracovní a společenské podmínky; zdůrazňuje, že boj proti nezaměstnanosti je nezbytným, ale sám o sobě nikoliv dostatečným předpokladem ke snižování nerovností;
2. domnívá se, že investice do veřejných služeb a účinné struktury těchto služeb mají společně s poskytováním soukromých služeb zásadní význam pro vyřešení kvalifikačního rozměru nerovností; zdůrazňuje, že dosažení vyšších úrovní vzdělání a dovedností mezi širokou veřejností, zejména v oblasti finanční a digitální gramotnosti, přispívá nejen ke snižování nerovností v příjmech, ale také k boji proti sociálnímu vyloučení; vyzývá Komisi, aby v zájmu ochrany spotřebitelů zajistila, aby evropské politiky v oblasti hospodářské soutěže umožňovaly spravedlivou hospodářskou soutěž a pomáhaly v boji proti kartelům nebo nekompatibilní státní pomoci, které deformují ceny a narušují fungování vnitřního trhu;
3. zdůrazňuje význam vzdělávání, odborné přípravy a rekvalifikace pracovníků jakožto základního nástroje celoživotního učení k rozšiřování a posilování dovedností potřebných k tomu, aby se pracovníci mohli úspěšně zapojit na trhu práce, jakož i nástroje k boji proti nezaměstnanosti s cílem zajistit, aby se technologický pokrok, jehož jsme svědky, nestal zdrojem nerovností; zdůrazňuje, že tato politika celoživotního učení by měla podporovat doplňování dovedností a rekvalifikace pracovníků, především pokud jde o pracovníky s nízkou až střední úrovní dovedností a ty, kterým nejvíce hrozí sociální nerovnosti;
4. zdůrazňuje, že moderní společnost čelí závažným sociálním výzvám, které se týkají také problematiky nerovností, a to navzdory existenci sociálního státu, jenž dopady těchto výzev zmírňuje; zdůrazňuje, že řešení těchto problémů je současně úkolem veřejných služeb a veřejné politiky a příležitostí pro soukromé investory; souhlasí s názorem Komise, že řešení nerovnosti příjmů a chudoby vyžaduje komplexní soubor preventivních a zmírňujících opatření, včetně rovného přístupu ke vzdělání a zdravotní péči, lepších příležitostí na trhu práce a vyhlídek na příjmy, finančně dostupných kvalitních služeb a dobře koncipovaných systémů daní a dávek; poukazuje na to, že iniciativa EU spočívající v koordinaci sociálních politik členských států musí zohledňovat úroveň hospodářského rozvoje jednotlivých členských států a umožnit jim, aby koncipovaly sociální systémy, které odpovídají jejich konkrétní situaci; domnívá se, že evropský pilíř sociálních práv, který zavedla Komise, připravuje podmínky pro koordinaci boje proti nerovnostem;
5. bere na vědomí zásadní úlohu daňových politik – na niž poukázaly i závěry výborů TAXE I, TAXE II a PANA – při výběru příjmů a jejich funkci v oblasti přerozdělování v zájmu nápravy nerovností v příjmech a bohatství; v této souvislosti zdůrazňuje, že daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem mají dopad na veřejné finance a veřejné politiky; zdůrazňuje, že větší daňová spravedlnost, boj pro nezákonným finančním tokům a opatření proti podvodům v oblasti DPH uvnitř Společenství mohou zvýšit daňové příjmy a současně vést k odstranění daňových rájů, kterých využívají nadnárodní společnosti včetně evropských podniků; vyzývá členské státy, aby s cílem snížit nerovnosti zavedly progresivní a spravedlivé vnitrostátní daňové systémy a zintenzívnily boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, a zlepšily tak výběr příjmů z daní;
6. znovu opakuje, že členské státy mají vedoucí úlohu, pokud jde o monitorování jejich sociální situace, a to prostřednictvím zjišťování aktuálních potřeb svých občanů, aby mohly definovat své politiky zaměstnanosti a sociální politiky, a zdůrazňuje, že EU by měla toto úsilí podporovat a posilovat; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila provádění různých právních předpisů týkajících se nerovností a aby navrhla jejich následný přezkum v případě, že budou zjištěny nedostatky; konstatuje, že by měla existovat možnost posoudit účinnost těchto politik při snižování nerovností, zejména pomocí zkoumání změn v příjmových skupinách, a to případně i v rámci evropského semestru.
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
Datum přijetí |
25.9.2017 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
39 9 1 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Gerolf Annemans, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Esther de Lange, Jonás Fernández, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Petr Ježek, Barbara Kappel, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Philippe Lamberts, Werner Langen, Sander Loones, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Fulvio Martusciello, Marisa Matias, Gabriel Mato, Costas Mavrides, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Dimitrios Papadimoulis, Sirpa Pietikäinen, Pirkko Ruohonen-Lerner, Anne Sander, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Jakob von Weizsäcker, Marco Zanni, Sotirios Zarianopoulos |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Enrique Calvet Chambon, Matt Carthy, Lara Comi, Mady Delvaux, Herbert Dorfmann, Manuel dos Santos, Syed Kamall, Tibor Szanyi, Lieve Wierinck |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Wajid Khan, Bogdan Brunon Wenta |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
39 |
+ |
|
ALDE |
Enrique Calvet Chambon, Petr Ježek, Ramon Tremosa i Balcells, Lieve Wierinck |
|
EFDD |
Marco Valli |
|
GUE/NGL |
Matt Carthy, Marisa Matias, Dimitrios Papadimoulis |
|
PPE |
Lara Comi, Herbert Dorfmann, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Werner Langen, Fulvio Martusciello, Gabriel Mato, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Anne Sander, Tom Vandenkendelaere, Bogdan Brunon Wenta, Esther de Lange |
|
S&D |
Hugues Bayet, Pervenche Berès, Mady Delvaux, Jonás Fernández, Roberto Gualtieri, Wajid Khan, Olle Ludvigsson, Costas Mavrides, Pedro Silva Pereira, Tibor Szanyi, Paul Tang, Manuel dos Santos, Jakob von Weizsäcker |
|
Verts/ALE |
Jean Lambert, Molly Scott Cato |
|
9 |
- |
|
ALDE |
Cora van Nieuwenhuizen |
|
ECR |
Syed Kamall, Sander Loones, Bernd Lucke, Pirkko Ruohonen-Lerner |
|
ENF |
Gerolf Annemans, Bernard Monot, Marco Zanni |
|
NI |
Sotirios Zarianopoulos |
|
1 |
0 |
|
ENF |
Barbara Kappel |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
POSTOJ VE FORMĚ POZMĚŇOVACÍCH NÁVRHŮ Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (27.6.2017)
pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
k boji proti nerovnostem jakožto nástroji na podporu tvorby pracovních míst a růstu
Zpravodajka: Agnieszka Kozłowska-Rajewicz
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh usnesení Bod odůvodnění B a (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 2 Návrh usnesení Bod odůvodnění C a (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 3 Návrh usnesení Bod odůvodnění C a (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 4 Návrh usnesení Bod odůvodnění C b (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 5 Návrh usnesení Bod odůvodnění C b (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 6 Návrh usnesení Bod odůvodnění C c (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 7 Návrh usnesení Bod odůvodnění F a (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 8 Návrh usnesení Bod odůvodnění I a (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 9 Návrh usnesení Bod 1 a (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 10 Návrh usnesení Bod 1 a (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 11 Návrh usnesení Bod 2 a (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 12 Návrh usnesení Bod 7 a (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 13 Návrh usnesení Bod 10 a (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 14 Návrh usnesení Bod 10 a (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 15 Návrh usnesení Bod 10 b (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 16 Návrh usnesení Bod 10 c (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 17 Návrh usnesení Bod 10 d (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 18 Návrh usnesení Bod 10 e (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 19 Návrh usnesení Bod 11 a (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 20 Návrh usnesení Bod 11 b (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 21 Návrh usnesení Bod 29 a (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 22 Návrh usnesení Bod 30 a (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 23 Návrh usnesení Bod 30 a (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 24 Návrh usnesení Bod 30 a (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 25 Návrh usnesení Bod 32 a (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 26 Návrh usnesení Bod 32 b (nový) | |||||||||||||
|
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
Datum přijetí |
26.6.2017 |
|
|
|
|
INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
Datum přijetí |
19.10.2017 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
37 5 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Guillaume Balas, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Arne Gericke, Marian Harkin, Czesław Hoc, Agnes Jongerius, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Jeroen Lenaers, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Elisabeth Morin-Chartier, Georgi Pirinski, Marek Plura, Dennis Radtke, Sofia Ribeiro, Robert Rochefort, Jutta Steinruck, Yana Toom, Marita Ulvskog, Tatjana Ždanoka |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Georges Bach, Lynn Boylan, Mircea Diaconu, Jasenko Selimovic, Tom Vandenkendelaere, Flavio Zanonato |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
José Blanco López, Ramón Jáuregui Atondo, Gilles Lebreton, Jens Nilsson, Wim van de Camp, Igor Šoltes |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
37 |
+ |
|
ALDE EPP S&D Verts/ALE GUE/NGL |
Enrique Calvet Chambon, Mircea Diaconu, Marian Harkin, Robert Rochefort, Jasenko Selimovic, Yana Toom Georges Bach, David Casa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Ádám Kósa, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Marek Plura, Dennis Radtke, Sofia Ribeiro, Tom Vandenkendelaere, Wim van de Camp Guillaume Balas, José Blanco López, Vilija Blinkevičiūtė, Ole Christensen, Agnes Jongerius, Ramón Jáuregui Atondo, Jan Keller, Javi López, Jens Nilsson, Georgi Pirinski, Jutta Steinruck, Marita Ulvskog, Flavio Zanonato Jean Lambert, Igor Šoltes, Tatjana Ždanoka Lynn Boylan, Patrick Le Hyaric |
|
5 |
- |
|
ECR ENF |
Arne Gericke, Czesław Hoc, Anthea McIntyre Gilles Lebreton, Dominique Martin |
|
0 |
0 |
|
|
|
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se