ZPRÁVA o trojrozměrném tisku jakožto výzvě v oblastech práv duševního vlastnictví a občanskoprávní odpovědnosti
26.6.2018 - (2017/2007(INI))
Výbor pro právní záležitosti
Zpravodajka: Joëlle Bergeron
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o trojrozměrném tisku jakožto výzvě v oblastech práv duševního vlastnictví a občanskoprávní odpovědnosti
Evropský parlament
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví[1],
– s ohledem na směrnici Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky[2],
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Žít zítřkem. 3D tisk jako nástroj k posílení evropského hospodářství“[3],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. listopadu 2017 o vyváženém systému vymáhání práv duševního vlastnictví, který odpovídá dnešním společenským výzvám (COM(2017)0707),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. listopadu 2017 nazvané „Pokyny k některým aspektům směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES o dodržování práv duševního vlastnictví“ (COM(2017)0708),
– s ohledem na diskusní dokument Evropské komise ze dne 10. května 2017 o využití potenciálu globalizace (COM(2017)240),
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0223/2018),
A. vzhledem k tomu, že trojrozměrný (3D) tisk byl zpřístupněn široké veřejnosti, když začaly být na trh uváděny 3D tiskárny určené soukromým osobám a začaly na něj vstupovat podniky, které nabízejí současně digitální modely a služby trojrozměrného tisku;
B. vzhledem k tomu, že trojrozměrný tisk je považován za jednu z předních technologií, v souvislosti s níž může Evropa zaujmout vůdčí úlohu; vzhledem k tomu, že Komise uznala přínosy trojrozměrného tisku tím, že v letech 2014–2016 sponzorovala v rámci programu Horizont 2020 21 projektů založených na této technologii;
C. vzhledem k tomu, že 3D tisk byl poprvé experimentálně realizován v šedesátých letech minulého století a že tato technologie pocházející ze Spojených států začala být používána v průmyslu na počátku osmdesátých let minulého století;
D. vzhledem k tomu, že trh s 3D tiskárnami představuje odvětví, které zažívá rychlý růst, a vzhledem k tomu, že tento růst by měl podle očekávání pokračovat i v dalších letech;
E. vzhledem k tomu, že rozvoj společných dílen pro 3D tisk, označovaných většinou jako „fablab“, a rozvoj služeb tisku na dálku, které bývají někdy spojeny s on-line platformou výměny 3D souborů, umožňuje každému nechat si vytisknout svůj trojrozměrný předmět, což je pro vynálezce a řešitele projektů ohromným přínosem;
F. vzhledem k tomu, že 3D tisk má mimořádný potenciál proměnit dodavatelské řetězce ve výrobních odvětvích, což by mohlo Evropě pomoci zvýšit objem výstupů; vzhledem k tomu, že používání této technologie nabízí nové příležitosti pro rozvoj podnikání a inovace;
G. vzhledem k tomu, že EU zařadila trojrozměrný tisk mezi prioritní technologické oblasti; vzhledem k tomu, že Komise ji ve svém nedávném diskusním dokumentu o využití potenciálu globalizace uvádí jako jeden z hlavních faktorů, které povedou k transformaci průmyslu;
H. vzhledem k tomu, že Komise označila 3D tisk za prioritní oblast činnosti, která má významný hospodářský potenciál, zejména pro malé inovativní podniky; vzhledem k tomu, že řada zemí již uznala transformační potenciál 3D tisku a začala přijímat, byť každá jiným způsobem, různé strategie pro vytvoření hospodářského a technologického ekosystému, který by podporoval jeho rozvoj;
I. vzhledem k tomu, že převážnou část výroby využívající 3D tisk v současnosti tvoří výroba prototypů; vzhledem k tomu, že v některých průmyslových odvětvích se již řadu let využívají finální součástky a trh s nimi nadále poměrně rychle roste; vzhledem k tomu, že čím dál významnější skupinu výrobků využívajících 3D tisk tvoří výrobky okamžité spotřeby nebo okamžitého komerčního uplatnění spíše než prototypy;
J. vzhledem k tomu, že 3D tisk může mít celou řadu přínosů pro inovativní podnikání; vzhledem k tomu, že 3D tisk zejména umožňuje omezit celkové náklady na vývoj, navrhování a zkoušení nových nebo zlepšování stávajících výrobků;
K. vzhledem k tomu, že 3D tisk má ve společnosti stále širší využití, zejména v oblasti vzdělávání, v občanských fórech i fórech začínajících podniků, jako jsou otevřené dílny („maker spaces“), ale i v soukromé sféře;
L. vzhledem k tomu, že 3D tisk se postupně zjednodušuje a stává se přístupnějším pro všechny; vzhledem k tomu, že omezení týkající se použitelných materiálů, rychlosti a spotřeby surovin a energie budou podle očekávání v krátkodobém výhledu výrazně klesat;
M. vzhledem k tomu, že většina technologicky nejvyspělejších průmyslových odvětví tuto technologii v současnosti využívá, že možnosti využití trojrozměrného tisku značně vzrostly, že v mnoha oborech panují velká očekávání, například, mimo jiné, v lékařství (regenerativní medicínou počínaje a výrobou protetických pomůcek konče), letectví, kosmonautice, automobilovém průmyslu, odvětví elektrických spotřebičů pro domácnost, stavebnictví, archeologickém výzkumu, architektuře, strojírenství, volnočasovém průmyslu i designu;
N. vzhledem k tomu, že nedostatečná regulace omezuje používání trojrozměrného tisku v klíčových průmyslových odvětvích, jako je například letectví a lékařství či stomatologie, a vzhledem k tomu, že regulace používání 3D tiskáren přispěje k širšímu využívání technologií a přinese nové příležitosti pro výzkum a vývoj;
O. vzhledem k tomu, že ve výše zmíněném stanovisku Evropského hospodářského a sociálního výboru se uvádí, že „digitální revoluce spolu s touto výrobní revolucí umožní Evropě relokalizovat výrobu z regionů s nižšími mzdami s cílem urychlit inovace a vytvořit domácí udržitelný růst“;
P. vzhledem k tomu, že se díky 3D tisku navíc sníží náklady na dopravu i emise CO2;
Q. vzhledem k tomu, že technologie 3D tisku by měla vést k vytvoření většího počtu nových pracovních míst pro kvalifikovanou pracovní sílu, která by byla v některých případech méně fyzicky náročná a méně nebezpečná (technici údržby, inženýři, konstruktéři…), přičemž spolu s vytvořením nových technických pozic (například obsluha 3D tiskáren) vzniknou i nové odpovědné úkoly a odvětví 3D tisku bude muset zajistit odbornou přípravu v příslušných oborech tak, aby techničtí pracovníci byli na stejné úrovni jako jejich protějšky v tradičních výrobních odvětvích; vzhledem k tomu, že technologie 3D tisku sníží rovněž náklady na výrobu a skladování (výroba v malém měřítku, výroba na zakázku apod.); vzhledem k tomu, že úbytek pracovních míst ve výrobních odvětvích citelně poznamená hospodářství zemí, které jsou závislé na velkém počtu pracovních míst pro osoby s nízkou kvalifikací;
R. vzhledem k tomu, že nelze v současnosti přesně odhadnout hospodářské dopady, které bude mít rozvoj odvětví 3D tisku v různých členských státech;
S. vzhledem k tomu, že 3D tisk by mohl spotřebitelům umožnit reagovat na plánované zastarávání tím, že si budou moci sami vyrábět náhradní díly do svých elektrických spotřebičů, jejichž životnost se stále zkracuje;
T. vzhledem k tomu, že technologie 3D tisku může vyvolat jisté obavy právního a etického charakteru, ať už v oblasti práva duševního vlastnictví, jako je autorské právo, patenty, design, trojrozměrné ochranné známky a dokonce i zeměpisná označení, nebo v oblasti občanskoprávní odpovědnosti a že tyto obavy spadají mimo jiné do působnosti Výboru pro právní záležitosti EP;
U. vzhledem k tomu, že nové technologie umožňují snímání předmětů nebo osob a vytváření digitálních souborů, které lze následně vytisknout ve 3D, a vzhledem k tomu, že to může mít dopad na obrazová práva a právo na soukromí;
V. vzhledem k tomu, že technologie 3D tisku může rovněž vyvolat obavy ohledně bezpečnosti, a zvláště pak kybernetické bezpečnosti, zejména pokud jde o výrobu zbraní, výbušnin či drog nebo jakýchkoli jiných nebezpečných předmětů, a že u tohoto typu výroby je třeba mimořádné ostražitosti;
W. vzhledem k tomu, že pokud jde o autorské právo, je užitečné odlišovat například domácí tisk určený k soukromému použití od tisku pro komerční účely nebo služby poskytované mezi podniky (B2B) od služeb poskytovaných podniky spotřebitelům (B2C);
X. vzhledem k tomu, že francouzská Nejvyšší rada pro literární a umělecké vlastnictví v jedné ze zpráv o 3D tisku a autorském právu uvedla, že „demokratizace 3D tisku, jak se zdá, prozatím nevedla ke vzniku problému rozsáhlého porušování autorského práva“; nicméně připouští, že „riziko padělání se týká především výtvarných uměleckých děl“;
Y. vzhledem k tomu, že k těmto několika málo příkladům, které si lze v současnosti představit, budou s rozvojem této technologie postupně zřejmě přibývat další a složitější; vzhledem k tomu, že tak vzniká otázka, co je třeba učinit pro potírání padělání za použití technologií 3D tisku, které mají tento potenciál;
Z. vzhledem k tomu, že 3D tisk z důvodu postupů, které používá, způsobuje to, co bylo v daném odvětví popsáno jako určitá „fragmentace tvůrčího úkonu“, kdy dílo může nejprve, ještě než získá fyzickou podobu, obíhat v digitální podobě, což usnadňuje jeho kopírování a komplikuje boj proti padělání;
AA. vzhledem k tomu, že podle názoru právních odborníků 3D tisk zásadně neohrozil práva duševního vlastnictví, nicméně vytvořený soubor lze rovněž považovat za dílo a jako takový je třeba ho chránit; vzhledem k tomu, že hlavní výzva boje proti padělání v krátkodobém a střednědobém časovém horizontu spočívá v užším zapojení odborníků z oblasti ochrany autorského práva jako zprostředkovatelů;
AB. vzhledem k tomu, že umožňuje-li rozvoj 3D tisku průmyslovou výrobu, je třeba prozkoumat otázku, zda není nutné zavést možnost podávání hromadných žalob, aby poškozeným spotřebitelům byla zajištěna náhrada škody;
AC. vzhledem k tomu, že dopady 3D tisku na práva spotřebitelů a obecně na spotřebitelské právo by měly být pečlivě zkoumány ve světle projednávané směrnice o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu;
AD. vzhledem k tomu, že je vhodné připomenout, že navzdory znepokojením některých subjektů veškerá výroba předmětů prostřednictvím 3D tisku není nutně nelegální a neporušuje práva třetích stran, ani nelze všechny subjekty v tomto odvětví označit za padělatele snažící se vydělávat na prodeji padělaných výrobků; vzhledem k tomu, že vyrábět tímto způsobem padělky je nicméně snadné;
AE. vzhledem k tomu, že směrnice 85/374/EHS o odpovědnosti za vadné výrobky se vztahuje na všechny smlouvy; je třeba poznamenat, že Evropská komise mimo jiné s ohledem na vývoj v oblasti 3D tisku zahájila veřejnou konzultaci s cílem posoudit, zda tato směrnice plní svůj účel vzhledem k nejnovějšímu technologickému vývoji;
AF. vzhledem k tomu, že pravidla obecné odpovědnosti se rovněž vztahují na odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb ve smyslu článků 12 až 14 směrnice o elektronickém obchodu; vzhledem k tomu, že by se však pro škody vzniklé předmětem vytvořeným prostřednictvím 3D tisku měl zvážit zvláštní režim odpovědnosti, neboť zapojení mnoha účastníků a složitý postup uplatňovaný při dokončování výrobku mnohdy znesnadňují poškozenému identifikaci odpovědné osoby; vzhledem k tomu, že odpovědnost by mohl v závislosti na původu zjištěné závady nést tvůrce nebo prodejce 3D souboru, výrobce 3D tiskárny, výrobce softwaru řídícího 3D tiskárnu, dodavatel použitých materiálů, či dokonce sama osoba, která předmět vytváří;
AG. vzhledem k tomu, že pokud jde o použití 3D tisku konkrétně pro obchodní účely, jsou předpisy o odpovědnosti obecně stanoveny smluvními vztahy mezi zúčastněnými stranami;
AH. vzhledem k tomu, že všechny prvky aditivní výrobní technologie musí splňovat určitá kritéria a že musí být certifikovány, aby bylo zaručeno, že umožňují vyrábět kvalitní reprodukovatelné součástky; vzhledem k tomu, že v důsledku četných změn ve strojírenství, materiálech a postupech a z důvodu neexistence příslušné databáze je certifikace složitý proces; vzhledem k tomu, že bude proto nezbytné vymezit pravidla, která umožní rychlejší a nákladově účinnější certifikaci všech materiálů, postupů a výrobků;
AI. vzhledem k tomu, že 3D tisk má určitý význam i pro snižování spotřeby energie a přírodních zdrojů v rámci boje proti změně klimatu; vzhledem k tomu, že 3D tisk by snížil na minimum množství odpadu vznikajícího při výrobě a tím, že by umožnil výrobu náhradních dílů na úrovni spotřebitelů, by prodloužil životnost spotřebních výrobků;
1. zdůrazňuje, že v zájmu předvídání budoucích problémů spojených s občanskou odpovědností či dokonce s porušováním práv duševního vlastnictví, které s sebou může 3D tisk přinést, bude možná Evropská unie muset, po důkladném posouzení dopadů všech strategických možností, přijmout nové právní předpisy nebo přizpůsobit stávající předpisy specifické otázce 3D technologie, a to s přihlédnutím k rozhodnutím Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a k příslušné judikatuře soudů EU a členských států; zdůrazňuje, že legislativní reakce by se měla v každém případě vyvarovat zdvojování již existujících předpisů a zohledňovat návrhy, o nichž se již jedná, zejména pokud jde o právní předpisy o autorských právech, které se v současnosti vztahují na 2D tisk; dodává, že je nutné, aby právní úprava podporovala a doprovázela inovace, aniž by pro ně byla brzdou nebo překážkou;
2. konstatuje, že je tedy zapotřebí věnovat zvláštní pozornost určitým otázkám, jako je šifrování a ochrana souborů, má-li se zabránit stahování a protiprávní reprodukci souborů nebo chráněných předmětů a rovněž reprodukci nezákonných předmětů;
3. má za to, že v odvětví 3D tisku je zcela jistě na místě obezřetnost, především pokud jde o kvalitu tištěného výrobku a případná rizika, která představuje pro uživatele či spotřebitele, a že je vhodné zvážit využití identifikačních značek a prostředků sledování, aby se zajistila sledovatelnost výrobku a usnadnilo se sledování jejich dalšího využívání pro komerční i nekomerční účely; domnívá se, že při vývoji takových prostředků by byla přínosná i úzká spolupráce držitelů práv a výrobců působících v odvětví 3D tisku; rovněž se domnívá, že tato spolupráce by pomohla zajistit sledovatelnost vyrobených předmětů a omezit padělání;
4. konstatuje, že kontrolu legální reprodukce trojrozměrných předmětů chráněných na základě autorského práva mohou v případě potřeby usnadnit právní prostředky, jako je například možnost, že by poskytovatelé digitalizovaných forem a 3D tisku systematicky zobrazovali výzvy k respektování duševního vlastnictví; v této souvislosti zdůrazňuje význam prvků umožňujících sledovatelnost 3D předmětů; zdůrazňuje, že pokud je 3D kopie pořízena pro soukromé účely, vztahují se na ni vnitrostátní právní předpisy upravující výjimky pro soukromé kopie, a to i pokud jde o náhrady nebo zisk;
5. poukazuje na to, že v zájmu ochrany práv duševního vlastnictví v oblasti 3D tisku je třeba zvýšit informovanost veřejnosti, a to i o porušování práva k průmyslovému vzoru a značce a patentového práva;
6. zdůrazňuje nicméně, že by se měla dále prozkoumat technická řešení, která dosud nejsou dostatečně vyvinutá, například tvorba databází se šifrovanými a chráněnými soubory, koncept připojených tiskáren vybavených systémem schopným spravovat práva duševního vlastnictví nebo podpora spolupráce mezi výrobci a platformami, aby odborníci i spotřebitelé měli k dispozici spolehlivé soubory; zdůrazňuje rovněž, že ať už bude přijato kterékoli z těchto opatření, jejich provádění by nemělo zvyšovat náklady na již prováděnou činnost účastníků trhu;
7. konstatuje, že žádný z těchto postupů není v této fázi sám o sobě zcela uspokojivý;
8. lituje, že Komise neprovedla revizi směrnice 2004/48/ES a omezila se na vypracování nezávazných pokynů, aniž by vyjasnila konkrétní otázky týkající se technologie 3D tisku; vítá nicméně opatření, která Komise oznámila dne 29. listopadu 2017 a která mají posílit ochranu duševního vlastnictví;
9. konstatuje, že práva duševního vlastnictví vztahující se různé prvky technologie 3D tisku jsou již stanovena, a že další otázkou tedy bude, jak tato práva prosazovat;
10. vyzývá Komisi, aby při zavádění opatření uvedených ve svém sdělení (COM(2017)0707) komplexně zohlednila všechny aspekty technologie 3D tisku, aniž by ovšem duplikovala již existující použitelná opatření; zdůrazňuje význam zapojení všech zúčastněných subjektů, včetně MSP a spotřebitelů, do tohoto úsilí;
11. vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila otázky občanskoprávní odpovědnosti související s technologií 3D tisku, a to i při hodnocení fungování směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky;
12. vyzývá Komisi, aby prověřila možnost vytvoření režimu odpovědnosti za škody, na něž se nevztahuje směrnice 85/374/EHS;
13. připomíná, že technologie 3D tisku má pro EU řadu hospodářských výhod, protože nabízí možnosti personalizace konkrétně odpovídající požadavkům evropských spotřebitelů, a že tato technologie by mohla umožnit zpětnou relokalizaci výrobních činností, a podílet se tak na vytváření nových možností zaměstnání, která budou méně fyzicky náročná a méně nebezpečná;
14. vybízí Komisi, aby jasně definovala jednotlivé povinnosti tím, že označí subjekty podílející se na vytváření určitého 3D předmětu: tvůrce a poskytovatele softwaru, výrobce 3D tiskáren, dodavatele surovin, tiskaře předmětu a vůbec každého zprostředkovatele podílejícího se na výrobě předmětu;
15. upozorňuje na možné důsledky nových forem uvádění na trh podle zásady „vyrob si sám“, kdy na trh není dodáván finální výrobek, nýbrž pouze software, který si lze stáhnout, a návod na vytištění výrobku;
16. zdůrazňuje, že je důležité vytvořit jednotný právní rámec, který zajistí harmonický přechod a právní jistotu pro spotřebitele i podniky za účelem podpory inovací v EU;
17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Trojrozměrný tisk (nebo také „3D tisk“) byl poprvé experimentálně realizován v šedesátých letech minulého století. Tato technologie pochází ze Spojených států a začala být používána v průmyslu na počátku osmdesátých let.
3D tisk se rozvinul souběžně s uvedením 3D tiskáren na trh a s příchodem aktérů s návrhy digitálních modelů a služeb 3D tisku.
3D tisk je ve skutečnosti obecným termínem zahrnujícím několik druhů technologií, které umožňují vyrobit na základě digitálního souboru a pomocí 3D tiskárny hmotné předměty z různých materiálů. Tato technologie byla původně určena k výrobě prototypů a tento cíl odpovídá i nadále hlavní části trhu s touto technologií.
Díky uvedení 3D tiskáren určených soukromým osobám na trh se stala přístupnou pro širokou veřejnost, tento podíl na trhu je však jen okrajový a měl by jím i zůstat vzhledem k omezením materiálů, které jsou pro spotřebitele dostupné. V praxi dnes sestává 99 % vytištěných předmětů z jediného materiálu: plastu, pryskyřice či kovu. Jednou z velkých výzev odvětví 3D bude souběžné použití několika materiálů.
Rozvoj služeb tisku na dálku, které jsou často spojeny s on-line platformou výměny 3D souborů, umožnil každému z nás nechat si vytisknout svůj předmět ve 3D v kvalitě, která je mnohem vyšší než kvalita, jíž lze dosáhnout s nekvalitním přístrojem. Rozšíření 3D tiskáren ve vzdělávacích zařízeních a v prostorech spolupráce (tzv. fablabs) rovněž usnadňuje přístup široké veřejnosti k této technologii. V současnosti tuto technologii využívá většina technologicky nejvyspělejších průmyslových sektorů, neboť její využívání má pozitivní dopady na inovaci a na životní prostředí.
Rovněž v lékařství panují velká očekávání spojená s touto technologií, která by se mohla uplatnit při výrobě protéz, zubních implantátů, lidské kůže, nebo dokonce i orgánů (tzv. biotisk), například ledviny. Obdobně je tomu i v leteckém a kosmickém průmyslu, v němž by výroba lehčích dílů umožnila snížit spotřebu paliva, a tedy ušetřit a nezatěžovat životní prostředí: společnost Airbus v současnosti testuje letadlo s více než tisícem dílů vytištěných ve 3D. Průmysl automobilových náhradních dílů, hračkářský průmysl a výroba domácích spotřebičů budou rovněž významně ovlivněny vývojem této technologie. 3D tisk a skenery se navíc čím dál tím více používají v muzeích pro účely restaurování historických předmětů a výzkumu, obzvláště archeologického.
EU tuto technologii klasifikovala mezi technologie prioritní. Komise ji ve svém nedávném sdělení, které se zamýšlelo nad zvládáním globalizace (COM(2017)240), zahrnula mezi hlavní faktory, které budou motorem transformací v průmyslu.
3D tisk umožňuje výrobu na požádání, a mohl by proto podnikům přinášet četné výhody: odlehčení jejich logistického řetězce, omezení skladování a dopravy, omezení dopadů na životní prostředí a snížení nákladů na pojištění výrobků, a v neposlední řadě potenciální přínos v podobě přemístění pracovních míst.
Duševní vlastnictví
Odborníci na právo se domnívají, že 3D tisk autorské právo nerozvrátil. Vytvořený soubor bude považován za dílo a jako takový bude chráněný. V každém případě lze počítat s problémy, které v oblasti autorského práva nastanou, až se 3D tisk začne využívat v průmyslovém měřítku. Budoucí revize směrnice 2004/48/ES o dodržování práv duševního vlastnictví, kterou Komise plánuje předložit v tomto volebním období, bude obzvlášť důležitá, a to tím spíše, že bude doprovázena „soft law“ iniciativami (tj. právně nevynutitelnými požadavky) týkajícími se poskytování informací o tomto tématu.
Nicméně se zdá být rozumné rozlišovat domácí tisk určený k soukromému užívání od tisku pro komerční účely, a také dodávky probíhající mezi profesionály a mezi profesionály a spotřebiteli.
Občanskoprávní odpovědnost
Tyto nuance jsou rovněž důležité pro uvažování o aspektech týkajících se občanskoprávní odpovědnosti. Otázka odpovědnosti za výrobky a škody, jejichž původ se nachází ve vadném souboru, by tak mohla být vyřešena (pokud se jedná o spotřebitele) prostřednictvím článků 10 a 14 návrhu Evropské komise o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu. Směrnice 85/374/EHS o odpovědnosti za vadné výrobky by naproti tomu mohla pokrývat všechny smlouvy.
Občanskoprávní odpovědnost obecně není předmětem harmonizace, a podléhá tedy vnitrostátní právní úpravě. Právní předpisy Unie se omezují na konkrétnější pravidla, jako je např. občanskoprávní odpovědnost z důvodu vady výrobku. Pro osobu, která v souvislosti s předmětem vyrobeným 3D technologií utrpěla újmu, může být obtížné identifikovat odpovědnou osobu. Pravidla obecné odpovědnosti by v praxi mohla umožnit identifikovat výrobce 3D tiskárny, výrobce softwaru, který ji řídí, nebo osobu vyrábějící dotčený předmět. Zpravodajka žádá Komisi, aby zaměřila zvláštní pozornost na řetězec odpovědností a na identifikaci jejích nositelů s cílem zjistit, zda může zůstat v platnosti obecný režim odpovědnosti.
V oblasti 3D tisku je samozřejmě třeba mít se na pozoru. Přetrvá totiž ještě mnoho let a vyžádá si značný vědeckotechnický pokrok, než bude možné zhotovit kvalitní výrobek, který nebude pro svého uživatele nebo spotřebitele nebezpečný. Abychom se připravili na budoucí problémy spojené s odpovědností v případě nehody nebo na porušování práv duševního vlastnictví, bude bezpochyby třeba přijmout nové právní normy na úrovni EU nebo normy stávající přizpůsobit specifické otázce 3D.
Již v současnosti se před námi otvírá mnoho způsobů, jak řešit otázky týkající se práv duševního vlastnictví a občanskoprávní odpovědnosti. Měli bychom vytvořit globální databázi vytisknutých předmětů s cílem kontrolovat reprodukce trojrozměrných předmětů chráněných autorským právem? Měli bychom se zaměřit na právní omezení počtu kopií trojrozměrných předmětů pro osobní potřebu s cílem zabránit nezákonnému kopírování? Měli bychom zavést daň z 3D tisku s cílem kompenzovat škodu, která držitelům práv duševního vlastnictví vznikne kopírováním 3D předmětů pro osobní potřebu? Žádné z těchto řešení není samo o sobě uspokojivé.
Legislativní reakce se bude muset v každém případě vyvarovat zdvojování pravidel a zohledňovat návrhy, o nichž se již jedná. Je třeba, aby zákon inovaci doprovázel, aniž by však pro ni představoval brzdu nebo překážku.
INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
Datum přijetí |
20.6.2018 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
22 0 0 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Mady Delvaux, Rosa Estaràs Ferragut, Enrico Gasbarra, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Heidi Hautala, Mary Honeyball, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Julia Reda, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, József Szájer, Francis Zammit Dimech, Tadeusz Zwiefka |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Sergio Gaetano Cofferati, Luis de Grandes Pascual, Geoffroy Didier, Angel Dzhambazki, Angelika Niebler |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
22 |
+ |
|
|
ALDE |
Jean-Marie Cavada, António Marinho e Pinto |
|
|
ECR |
Angel Dzhambazki |
|
|
EFDD |
Joëlle Bergeron |
|
|
ENF |
Marie-Christine Boutonnet, Gilles Lebreton |
|
|
PPE |
Geoffroy Didier, Rosa Estaràs Ferragut, Luis de Grandes Pascual, Pavel Svoboda, József Szájer, Francis Zammit Dimech, Tadeusz Zwiefka |
|
|
S&D |
Sergio Gaetano Cofferati, Mady Delvaux, Enrico Gasbarra, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Mary Honeyball, Evelyn Regner |
|
|
VERTS/ALE |
Max Andersson, Heidi Hautala, Julia Reda |
|
|
0 |
- |
|
|
|
|
|
|
0 |
0 |
|
|
|
|
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se