ZPRÁVA o zprávě Komise o Černé Hoře za rok 2018

17.10.2018 - (2018/2144(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Charles Tannock


Postup : 2018/2144(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A8-0339/2018
Předložené texty :
A8-0339/2018
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zprávě Komise o Černé Hoře za rok 2018

(2018/2144(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na dohodu o stabilizaci a přidružení mezi EU a Černou Horou platnou od 1. května 2010,

–  s ohledem na prohlášení summitu EU a zemí západního Balkánu ze dne 17. května 2018 a na jeho sofijský program priorit,

–  s ohledem na 9. zasedání Rady pro stabilizaci a přidružení EU–Černá Hora, které se konalo dne 25. června 2018,

–  s ohledem na přistoupení Černé Hory k NATO dne 5. června 2017,

–  s ohledem na ratifikaci dohody o vymezení hranic mezi Černou Horou a Kosovem ze strany parlamentu Černé Hory a Kosova,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“, COM(2018)0065,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. dubna 2018 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2018“ (COM(2018)0450), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Černé Hoře za rok 2018“ (SWD(2018)0150),

–  s ohledem na hodnocení Komise ze dne 17. dubna 2018 týkající se programu Černé Hory v oblasti hospodářských reforem na období 2018–2020 (SWD(2018)0131) a společné závěry Rady ze zasedání v rámci hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu ze dne 25. května 2018,

–  s ohledem na zprávy volební pozorovatelské mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (OBSE/ODIHR) a na prohlášení delegace Evropského parlamentu pro sledování průběhu voleb o prezidentských volbách konaných dne 15. dubna 2018,

–  s ohledem na prohlášení a doporučení, která přijal Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení EU-Černá Hora na své 15. schůzi konané ve dnech 16.–17. července 2018 v Podgorici,

  s ohledem na výsledky průzkumu týkajícího se marginalizovaných Romů na západním Balkáně, který v roce 2017 realizovala Komise, Světová banka a Rozvojový program OSN;

–  s ohledem na berlínský proces zahájený dne 28. srpna 2014,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Černé Hoře,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0339/2018),

A.  vzhledem k tomu, že každá země usilující o přistoupení je posuzována individuálně na základě svých výsledků a o harmonogramu přistoupení rozhoduje rychlost a kvalita reforem;

B.  vzhledem k tomu, že Černá Hora pokročila v současné době v procesu vyjednávání nejdál, jelikož otevřela 31 z 35 kapitol acquis communautaire EU a předběžně uzavřela jednání o třech kapitolách;

C.  vzhledem k tomu, že pro další pokrok v procesu přistoupení k EU bude nezbytný konstruktivní dialog mezi vnitřními politickými silami a se sousedními zeměmi;

D.  vzhledem k tomu, že Černá Hora zůstává odhodlána vytvářet fungující tržní hospodářství a i nadále vykazovat dobré výsledky ve vztahu k povinnostem vyplývajícím z dohody o stabilizaci a přidružení;

E.  vzhledem k tomu, že Černá Hora je příjemcem předvstupní pomoci z nástroje předvstupní pomoci (NPP II);

F.  vzhledem k tomu, že Černá Hora musí dále posilovat mimo jiné parlamentní, legislativní a kontrolní kapacitu, institucionální transparentnost, respektování právního státu a nezávislost soudnictví, řešení případů válečných zločinů na vnitrostátní úrovni, integritu volebního procesu, svobodu sdělovacích prostředků a boj proti korupci, organizovanému zločinu a neformální ekonomice;

1.  vítá pokračující zapojení Černé Hory do procesu integrace EU a její celkové značné pokroky opírající se o širokou veřejnou podporu tohoto strategického rozhodnutí;

2.  zdůrazňuje, že provádění a uplatňování reforem zůstává klíčovým ukazatelem úspěšné integrace; vyzývá Černou Horu ke zlepšení plánování, koordinace a kontroly uplatňování nových právních předpisů a politik a také ke včasnému splnění prozatímních kritérií pro kapitoly 23 a 24;

3.  vítá posouzení Komise uvedené v jejím sdělení ze dne 6. února 2018 s názvem "Strategie pro západní Balkán", ve kterém se uvádí, že pokud bude mít Černá Hora silnou politickou vůli, zajistí skutečné a udržitelné reformy a nabídne konečné řešení sousedských sporů, mohla by být v roce 2025 připravena na členství;

4.  vyzývá Komisi a Radu, aby do příštího víceletého finančního rámce (VFR) zahrnuly odpovídající ustanovení o možnosti přistoupení Černé Hory k Evropské unii, jak je uvedeno ve strategii pro západní Balkán;

Demokratizace

5.  připomíná všem politickým stranám, že konstruktivní politické zapojení závisí na plně fungujícím parlamentu, v němž všichni politici převezmou svou odpovědnost vůči voličům spojenou s výkonem funkce člena parlamentu; vítá skutečnost, že většina opozičních stran se po dlouhém parlamentním bojkotu vrátila do parlamentu; naléhavě vyzývá všechny ostatní politické strany, aby se vrátily do parlamentu a usilovaly o skutečný politický dialog, aby zajistily, že prostředky k tomu, aby mohl v plné míře plnit svou úlohu zákonodárce a vykonávat dohled, čímž se obnoví fungující demokratický proces;

6.  vyzývá k provádění právních předpisů týkajících se účasti na veřejném a politickém životě žen a menšin, konkrétně Romů[1] , včetně toho, že jim bude umožněno, aby se ženy z menšin smysluplně podílely na rozhodovacích procesech a obsazovaly pozice ve veřejné správě a v jiných veřejných institucích;

7.  vyzývá politické vedení Černé Hory, aby se soustředilo na zbývající výzvy spojené s řešením problémů týkajících se právního státu, svobody sdělovacích prostředků, korupce, praní peněz, organizované trestné činnosti a s ní souvisejícího násilí a aby se těmto problémům věnovalo prioritně;

8.  konstatuje, že během prezidentských voleb v dubnu 2018 byly dodrženy základní svobody; vyzývá vládu, aby spolupracovala s opozičními stranami a občanskou společností s cílem komplexně řešit nedostatky, které zjistil OBSE/ODIHR, a v plné míře provádět prioritní doporučení volební pozorovatelské mise ODIHR, a to až do přijetí vnitrostátních právních předpisů a s cílem posílit transparentnost a profesionalizaci volební správy, aby se zlepšila důvěra veřejnosti ve volební proces; požaduje, aby se volby do místního zastupitelstva konaly v celé zemi současně a aby se zlepšila kvalita a transparentnost voleb; naléhavě žádá, aby byla posílena ustanovení o transparentnosti financování politických stran;

9.  vyzývá k úplnému vyšetření všech údajných volebních nesrovnalostí; opět naléhavě vyzývá k tomu, aby byla přijata řádná opatření v návaznosti na „nahrávací aféru’ z roku 2012; vyzývá protikorupční úřad (ACA), aby zintenzívnil sledování možného zneužívání veřejných prostředků pro účely politických stran;

10.  vyjadřuje znepokojení nad rozhodnutím černohorské vlády odvolat Vanju Ćalovićovou Markovićovou z rady Úřadu pro předcházení korupci; naléhavě žádá zajištění naprosté transparentnosti při řešení tohoto případu;

Právní stát

11.  bere na vědomí ústřední úlohu, kterou hraje v boji proti organizované trestné činnosti a korupci auditní orgán, protikorupční úřad, komise pro kontrolu veřejných zakázek, úřad pro hospodářskou soutěž a orgán státní podpory; vítá pokračující reformy zaměřené na zlepšení kapacity a nezávislosti těchto institucí, ale bere na vědomí potřebu zvýšit účinnost, zajistit lepší výsledky, podpořit prevenci korupce i prostřednictvím odpovídajících sankcí a odstranit zbývající překážky pro dosažení jejich úplné nezávislosti;

12.  bere na vědomí pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti posílení kapacity antikorupčního úřadu, pokud jde o vyšetřování financování kampaní; zdůrazňuje, že je ovšem nutné zlepšit důvěru v antikorupční úřad a posílit jeho pověst, čehož může být dosaženo, pokud se jeho práce ještě více distancuje od jakéhokoli politického vlivu;

13.  vítá úsilí vynaložené na zlepšení transparentnosti veřejné správy a sdílení informací, ale podporuje vytvoření veřejné správy, která bude přátelštější k občanům, bude profesionální a nebude podléhat politickému vlivu; oceňuje efektivnější práci veřejného ochránce práv; vyzývá k lepšímu posouzení dopadu právních předpisů, komplexním zprávám o auditech a inkluzivním veřejným konzultacím legislativních návrhů; zdůrazňuje význam spolupráce s organizacemi občanské společnosti a otevřeného přístupu k informacím pro účely efektivního boje proti korupci a podporuje revizi legislativních změn provedených v květnu 2017; doporučuje provést optimalizaci zdrojů a lidského kapitálu ve veřejné správě;

14.  vítá významný pokrok, kterého Černá Hora dosáhla v oblastech elektronické správy a elektronického zapojení veřejnosti, v těchto oblastech se země zařadila mezi 25 zemí s nejlepšími výsledky podle průzkumu elektronické správy OSN z roku 2016; vyzývá černohorskou vládu, aby toto tempo přeměny udržela, aby tak dále posilovala efektivitu a přístupnost veřejné správy;

15.  vítá mírný pokrok dosažený ve zvyšování nezávislosti, transparentnosti, odpovědnosti, profesionality a účinnosti soudních institucí; požaduje záruky proti politickému zasahování a jednotné uplatňování etických kodexů a disciplinárních opatření; vítá skutečnost, že byli poprvé jmenováni noví soudci a státní zástupci za použití nového systému náboru pracovníků;

16.  bere na vědomí potřebu zajistit plnou soudní spolupráci se třetími zeměmi a pokročit tak v soudním řízení ve věci údajného pokusu o převrat v říjnu 2016; vítá rozhodnutí veřejně vysílat soudní řízení přijaté v zájmu transparentnosti;

17.  vítá novely zákona o soudní radě přijaté 29. června 2018, které soudní radě umožní nadále řádně fungovat; bere na vědomí, že tyto novely byly přijaty v souladu s doporučeními Benátské komise; zdůrazňuje, že tyto změny týkající se volení laických členů do rady jsou pouze dočasným řešením; naléhavě žádá nově utvořenou ad hoc pracovní skupinu Parlamentu, aby tuto záležitost urychleně vyřešily;

18.  je znepokojen narůstajícím počtem případů násilí a vražd spojených s organizovanou trestnou činností, které mají negativní dopad na každodenní život obyčejných občanů; vítá skutečnost, že orgány tento problém pojmenovaly, ale vyzývá k důkladnějším preventivním opatřením včetně využívání zabavování majetku nezaloženého na soudním rozhodnutí; oceňuje vyšetřování, trestní stíhání a odsuzující rozsudky v případech korupce na vysoké úrovni; uznává však, že tyto výsledky je třeba dále posílit, zejména pokud jde o praní peněz a obchodování s lidmi;

19.  vyzývá k pokroku při předcházení střetu zájmů a nedovolenému obohacování veřejných činitelů, a to i na komunální úrovni; vyzývá orgány, aby zintenzivnily zabavování majetku pocházejícího z trestné činnosti, aby pokročily v prošetřování neoprávněně nabytého majetku a aby podnikly další kroky vedoucí k rozbíjení zločineckých skupin a k odstranění vazeb mezi organizovanou trestnou činností, obchodem a politikou; odsuzuje také zavedenou praxi ukládání nižších sankcí, než je zákonem stanové minimum, jelikož to působí kontraproduktivně na prevenci korupčních trestných činů;

20.  připomíná, že Černá Hora musí vyvinout další úsilí k zajištění efektivní ochrany práva na vlastnictví v souladu s acquis EU a mezinárodními standardy v oblasti lidských práv; naléhavě žádá státní orgány, aby při provádění stávajícího vnitrostátního právního rámce zajistily spravedlivé řízení v přiměřené lhůtě, a to i pokud jde o majetková práva a restituce majetku; konstatuje, že spolehlivý, nediskriminační a stabilní režim majetkových práv je předpokladem důvěry občanů i vnějších investorů a podniků;

Správa hranic a migrace

21.  konstatuje, že Černá Hora dosud prokázala, že je schopna vyřizovat žádosti o azyl, ale zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku; vybízí Černou Horu, aby v úzké spolupráci s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž spolupracovala na zlepšení správy hranic v souladu s evropskými normami, zabránění nelegální migrace a rozbíjení převaděčských sítí; vyzývá k zintenzivnění úsilí a přeshraniční spolupráce s cílem předcházet a rozbíjet organizované zločinecké sítě zabývající se obchodováním s lidmi, stejně jako pašováním drog a tabáku; zdůrazňuje, že stále existuje znepokojení, co se týče nezákonného obchodu s tabákovými výrobky v Černé Hoře, konkrétně v oblastech volného obchodu; vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala Černou Horu v kontrole jejích oblastí volného obchodu a zamezování nezákonnému obchodu;

22.  vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem v oblasti obchodování s lidmi a naléhavě žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost předcházení nucené organizované prostituce a žebrání dětí; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí, pokud jde o identifikaci obětí a jejich přístup k pomoci, odškodnění a ochranným opatřením; vyzývá Černou Horu, aby obětem obchodování s lidmi poskytla účinnou ochranu a věnovala zvláštní pozornost rehabilitaci dětí, které se staly obětmi obchodování s lidmi, a romským ženám a dívkám, a to s ohledem na zranitelné okolnosti, v nichž se nacházejí v důsledku chudoby a marginalizace;

Média

23.  je stále více znepokojen stavem svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků, u něhož tři po sobě jdoucí zprávy Komise nezaznamenaly „žádný pokrok“; připomíná, že související kapitola 23 byla otevřena v prosinci 2013 a že celkové tempo jednání určuje pokrok v této kapitole a v kapitole 24; co nejdůrazněji odsuzuje zastrašování, pomlouvačné kampaně a verbální a fyzické útoky na novináře; konstatuje, že v roce 2017 bylo nahlášeno sedm případů útoků na novináře; naléhavě vyzývá vládu, aby zajistila, že novináři budou ve výkonu své praxe chráněni; žádá, aby byla přijata další opatření k zajištění nezávislosti sdělovacích prostředků a novinářů, a vybízí k systematickému shromažďování údajů o hrozbách pro novináře; poznamenává, že delegace EU v Černé Hoře tuto situaci i nadále podrobně sleduje;

24.  je obzvláště znepokojen útokem ze dne 8. května 2018 na novinářku deníku Vijesti Oliveru Lakićovou a vyzývá k podrobnému vyšetření tohoto případu; pokládá za nepřijatelné, že nebyl zaznamenán žádný nový vývoj ve vyšetřování starých případů násilí proti novinářům; vyzývá orgány, aby důrazně odsoudily všechny útoky proti novinářům a prosazovaly opatření na ochranu novinářů a vymýcení beztrestnosti;

25.  vyjadřuje politování nad pokračujícím finančním a redakčním tlakem na veřejnoprávní rozhlasovou a televizní stanici Černé Hory (RTCG) a Agenturu pro elektronická média; naléhavě žádá, aby byly zavedeny záruky proti nepřiměřeným politickým a obchodním vlivům a aby byla zajištěna plná transparentnost ve věcech státní reklamy v médiích; znovu připomíná, že je nutné, aby byly RTCG a ostatní sdělovací prostředky chráněny před nepatřičným politickým vlivem; naléhavě vyzývá státní orgány, aby poskytly regulačním orgánům i veřejnoprávním vysílacím organizacím dostatečné finanční prostředky na zajištění finanční autonomie a nezávislosti jak RTCG, tak Agentury pro elektronická média, které mají zásadní význam pro solidní mediální prostředí během volebních kampaní; vyjadřuje politování nad změnou složení rady RTCG a odvoláním generální ředitelky RTCG Andrijany Kadijové; je přesvědčen, že předčasné propuštění by mělo být možné pouze v ojedinělých případech;

26.  varuje, že nedostatek finanční autonomie sdělovacích prostředků způsobuje jejich politickou závislost a polarizaci; je přesvědčen, že je nezbytné transparentní a nediskriminující přidělování státních financí na oblast reklam a vyzývá orgány, aby zvážily alternativní možnosti nepřímých dotací na podporu nezávislosti médií;

27.  zdůrazňuje úlohu Agentury pro elektronická média a účinné samoregulace při zajišťování nejvyšších etických norem v černohorských médiích a při snižování počtu případů pomluvy; konstatuje, že svízelná situace novinářů podkopává kvalitu a profesionalitu sdělovacích prostředků;

Občanská společnost a lidská práva

28.  zdůrazňuje zásadní úlohu organizací občanské společnosti při zlepšování fungování státních institucí a boji proti korupci a organizované trestné činnosti; důrazně odsuzuje nedávné zastrašování a nepřijatelnou pomlouvačnou kampaň namířenou proti organizacím občanské společnosti, které kritizovaly celkový pomalý nebo nedostatečný pokrok v klíčových oblastech právního státu;

29.  žádá, aby byla věnována větší pozornost vypracovávání a provádění právních předpisů v oblastech, které mají vliv na prostor občanské společnosti, s cílem zajistit, aby právní předpisy neukládaly organizacím občanské společnosti nepřiměřenou zátěž, neměly na ně diskriminační dopad nebo nezmenšovaly prostor občanské společnosti; zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti působící v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu, včetně kontrolních organizací a organizací na ochranu zájmů různých skupin, a malé místní organizace musejí mít k dispozici finanční prostředky z veřejných zdrojů; je přesvědčen o tom, že organizace občanské společnosti by měly mít možnost získávat finanční prostředky od jiných dárců, jako jsou soukromí dárci, mezinárodní organizace, subjekty nebo agentury;

30.  bere na vědomí změny zákona o nevládních organizacích navržené tak, aby zlepšily jejich veřejné financování, a doporučuje rychlé přijetí potřebných sekundárních právních předpisů; znovu opakuje svou výzvu k systematickým, inkluzivním, včasným a řádným konzultacím s občanskou společností a širší veřejností o klíčových legislativních reformách souvisejících s EU, včetně jejich provádění na místní úrovni, s cílem zlepšit demokratičnost rozhodování a zajistit větší transparentnost; doporučuje zlepšit finanční regulační prostředí pro organizace občanské společnosti tím, že jim budou poskytnuty dodatečné zdroje a budou stanovena jasná pravidla, pokud jde o vládní mechanismy konzultací s organizacemi občanské společnosti;

31.  vítá pokračující sbližování právních předpisů v oblasti základních práv; naléhavě žádá, aby byl posílen institucionální rámec umožňující účinnou ochranu práv, včetně případů špatného zacházení ze strany donucovacích orgánů, zastrašování a fyzického útoku; požaduje aktualizaci zákona o svobodě náboženského vyznání;

32.  vítá úsilí, jež bylo dosud vynaloženo na provádění Istanbulské úmluvy, naléhavě však vyzývá ke zdokonalení mechanismu prosazování a sledování ochrany lidských práv, včetně řešení otázky násilí páchaného na ženách a dětech; vyzývá v této souvislosti k účinnému provádění politik v oblasti základních práv, zejména v oblasti rovnosti žen a mužů, sociálního začlenění, práv osob se zdravotním postižením, práv dětí a práv Romů, a to prostřednictvím zajištění náležitého přidělení rozpočtových prostředků a zdrojů na provádění politik a budování kapacit odpovědných institucí; vyzývá příslušné orgány, aby přijaly nezbytná opatření k prevenci vynucených sňatků dětí;

33.  naléhavě žádá Černou horu, aby zaručila plné a včasné uplatňování svých předpisů v oblasti rovnosti žen a mužů a antidiskriminačních právních předpisů a aby sledovala jejich dopady na ženy ze znevýhodněných a vyloučených sociálních skupin; vyzývá Černou horu, aby všem ženám zaručila neomezený přístup ke spravedlnosti a aby ženám, které se staly obětí genderově podmíněného násilí, poskytla bezplatnou právní pomoc, a to se zvláštním důrazem na romské ženy, ženy se zdravotním postižením a ženy žijící ve venkovských a odlehlých oblastech; vyzývá Černou Horu, aby posílila úlohu a kapacitu svých příslušných orgánů, tak aby byly lépe vybaveny pro ochranu a rehabilitaci obětí a aby aktivně spolupracovala s muži na tom, aby se zavazovali nedopouštět se násilí na ženách; naléhavě vyzývá Černou Horu, aby zvýšila počet a kapacitu svých státních azylových domů;

34.  vyzývá černohorské orgány, aby nadále zlepšovaly klima sociálního začleňování a tolerance a přijaly účinná opatření proti nenávistným projevům, sociálnímu vyloučení a diskriminaci menšin; konstatuje, že Černá Hora stále nedosáhla plného souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením; vybízí příslušné orgány, aby nadále zvyšovaly své úsilí s cílem chránit práva osob LGBTI; je i nadále znepokojen obtížemi, pokud jde o akceptování pohlavní rozmanitosti v černohorské společnosti; vyjadřuje znepokojení nad diskriminací, se kterou se potýkají ženy a dívky v romské komunitě, a nad skutečností, že marginalizovaní Romové v Černé Hoře mají omezený přístup k příležitostem v každém aspektu lidského rozvoje, jak dokládají výsledky průzkumu z roku 2017; zdůrazňuje, že je důležité posílit odvětví malých a středních podniků a poskytovat podporu prostřednictvím lepších právních předpisů a prováděním průmyslové politiky;

35.  konstatuje trvající pokrok, pokud jde o zlepšování postavení menšin; vyzývá k respektování mnohonárodnostní identity Kotorského zálivu a k vynaložení dalšího úsilí o jeho ochranu;

36.  naléhavě vyzývá Černou Horu, aby spustila veřejné informační kampaně zaměřené na boj proti diskriminaci a násilí vůči osobám LGBTI a zajistila spravedlivé vyšetřování a stíhání trestných činů, které byly na těchto osobách spáchány;

37.  naléhavě vyzývá Černou Horu, aby zahájila veřejné informační kampaně na podporu ohlašování případů domácího násilí páchaného na ženách a dívkách, aby zvýšila počet kvalitně vyškolených soudců zohledňujících rovnost pohlaví, aby zajistila řádné vyšetřování a stíhání trestných činů a aby zajistila pomoc, poradenství a reintegrační služby obětem;

Ekonomika, sociální politika, zaměstnanost a vzdělávání

38.  vítá pokrok, kterého Černá Hora dosáhla při zajišťování makroekonomické stability a fiskální konsolidace, a vyzývá k transparentnosti rozpočtu, dobré zaměstnanosti a podnikatelskému prostředí; zdůrazňuje, že růstu a investicím nadále brání korupce, neformální ekonomika, nedostatky v právním řádu a těžkopádné regulační postupy; zdůrazňuje, že evropský sociální model vyžaduje dialog se všemi zúčastněnými hospodářskými subjekty včetně odborových organizací;

39.  naléhavě žádá, aby se využíval plný potenciál digitálních nástrojů v oblasti katastru nemovitostí, fakturace a vydávání stavebních povolení; bere na vědomí potřebu urychlit zavádění širokopásmového přístupu pro podniky a domácnosti; zdůrazňuje, že je třeba posílit rámec pro interoperabilitu v rámci celé vlády k podpoře další digitalizace a zjednodušení administrativních a obchodních postupů; vítá probíhající vytváření systému elektronické registrace společností on-line;

40.  vítá změny právních předpisů v oblasti vzdělávání a úsilí o zvýšení míry účasti na předškolním vzdělávání, a to pokud jde o děti ze znevýhodněného prostředí, a zdůrazňuje význam komplexního přístupu k rozvoji v raném dětském věku; naléhavě žádá úřady, aby řešily vysokou míru dlouhodobé nezaměstnanosti mezi mladými lidmi a ženami, mimo jiné prostřednictvím posouzení dopadů na rovnost žen a mužů tam, kde je to vhodné; bere na vědomí přípravu bílé knihy o podpoře zaměstnanosti mladých ve spolupráci s MOP; zdůrazňuje, že je třeba zavést aktivní opatření na trhu práce zejména pro ženy, které byly negativně postiženy odebráním sociálních dávek;

41.  konstatuje, že sociální partneři by měli být účinně a systematicky konzultováni v otázkách týkajících se zaměstnanosti a sociálních věcí; zdůrazňuje, že je třeba dále posilovat kapacity Sociální rady; vítá přijetí pravidel v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, avšak je i nadále znepokojen vysokým procentem počtu smrtelných pracovních úrazů a nízkým počtem pracovních inspektorů;

42.  vítá posílenou účast Černé Hory v programu Erasmus+ a vyjadřuje svou podporu návrhu Komise zdvojnásobit rozpočet pro Erasmus+; vybízí k silnější koordinaci průřezových otázek týkajících se zaměstnanosti mladých lidí, začlenění, aktivního občanství, dobrovolnické činnosti a vzdělávání;

Životní prostředí, energetika a doprava

43.  vyjadřuje uspokojení nad tím, že Černá Hora je podle článku 1 své ústavy ekologickým státem; vítá případné otevření kapitoly 27 acquis v rámci jednání s Černou Horou v tomto roce; vyzývá příslušné orgány, aby lépe chránily nejcennější oblasti, zejména pokud jde o biologickou rozmanitost, a aby přezkoumaly stavební projekty pro hotely a vodní elektrárny;

44.  konstatuje, že rozvoj dalších kapacit v oblasti vodní energie a cestovního ruchu, zejména těch, co jsou v chráněných oblastech, musí splňovat environmentální normy EU; vyjadřuje znepokojení nad neudržitelným rozvojem vodní energie, neboť mnoho z 80 projektů na vodní elektrárny není naplánováno v souladu s mezinárodními úmluvami nebo právními předpisy EU, a to navzdory požadavkům kapitoly 27; vyzývá k dalšímu využívání opatření v oblasti potenciálních obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a zlepšování vodního a odpadového hospodářství; vítá úspěšné sladění zákona Černé Hory z roku 2016 o přeshraniční výměně elektřiny a zemního plynu s třetím energetickým balíčkem; oceňuje lepší sladění právních předpisů Černé hory v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů, ale vyzývá orgány, aby v plném rozsahu sladily vnitrostátní právní předpisy se směrnicí o obnovitelných zdrojích energie a se směrnicí o energetické náročnosti budov;

45.  naléhavě žádá Evropskou banku pro obnovu a rozvoj a Evropskou investiční banku, aby přehodnotily podporu, již poskytují projektům vodních elektráren, a aby ukončily financování veškerých projektů uskutečňovaných v chráněných oblastech nebo projektů, u nichž nebylo provedeno náležité posouzení vlivů na životní prostředí ex ante;

46.  vyjadřuje znepokojení nad územním plánem zvláštního určení pro Národní park Skadarské jezero; zdůrazňuje, že je třeba upustit od projektů velkých vodních elektráren na řece Morača, neboť mají značný nepříznivý vliv na Skadarské jezero a řeku Taru, jež jsou chráněnými oblastmi podle vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů;

47.  vítá pozitivní vývoj dalšího sbližování vnitrostátních právních předpisů Černé Hory v oblasti životního prostředí a změny klimatu s acquis; naléhavě vyzývá černohorskou vládu, aby chránila lokalitu Ulcinj Salina jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni v souladu s doporučeními studie o ochraně lokality Ulcinj Salina financované EU; zdůrazňuje naléhavou potřebu zajistit začlenění lokality Ulcinj Salina do sítě Natura 2000; požaduje určení a ustavení chráněných mořských oblastí;

48.  zdůrazňuje proaktivní účast Černé Hory a její konstruktivní úlohu v regionální a mezinárodní spolupráci v rámci tzv. berlínského procesu a iniciativy šesti zemí západního Balkánu; vítá výsledek summitu EU-západní Balkán 2018, který se konal v Sofii, a přijetí balíčku z roku 2018, který zahrnuje financování dvou důležitých projektů v oblasti infrastruktury: obchvatu Budvy v rámci Jadersko - jónského koridoru a Železničního úseku Vrbnica-Bar v rámci koridoru Východ - východní Středomoří; zdůrazňuje význam dopravních tras, které poskytují přímé spojení mezi zeměmi Balkánu a trhy EU;

49.  oceňuje záměr Černé Hory zavést v příštích třech letech systém EU pro obchodování s emisemi a přijetí sekundárních právních předpisů o spotřebě pohonných hmot a emisích u nových automobilů; konstatuje, že je důležité začlenit do vnitrostátních právních předpisů Černé hory aspekty systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), nařízení o sdílení úsilí a mechanismu pro monitorování a podávání zpráv (MRM);

50.  vítá setrvalé úsilí o posílení regionální spolupráce, zejména v oblasti ochrany přírody, jak je uvedeno v Jaderské trojstranné iniciativě;

Regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy

51.  vítá pokračující úsilí Černé Hory o konstruktivní regionální spolupráci a dobré dvoustranné sousedské vztahy; podporuje návrh na snížení poplatků za roaming na západním Balkánu;

52.  vítá ratifikaci dohody o státní hranici mezi Černou Horou a Kosovem; vyzývá k rychlému uzavření dohod vedoucích k vyřešení přetrvávajících sporů o hranice s ostatními sousedními zeměmi;

53.  vítá podepsání společného prohlášení Černé Hory a Albánie a 12 dohod o vzájemné pomoci v různých oblastech a tento čin považuje za příklad pozitivní spolupráce v regionu;

54.  naléhavě vyzývá Černou Horu, aby zintenzivnila své úsilí v oblasti aktivního upřednostnění a potrestání válečných zločinů a objasnění osudu pohřešovaných osob; vítá úsilí o opětovné začlenění vysídlených osob v rámci regionálního programu pro bydlení; zdůrazňuje, že navzdory přijetí čtyř studií o boji proti válečným zločinům, státní zastupitelství nezahájilo nová vyšetřování, soudní řízení nebo nové obžaloby; vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že zvláštní státní zastupitelství (SPO) otevřelo v roce 2016 osm nových případů, přičemž šest z nich je dosud stále ve fázi předběžného šetření; znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě usilující o ustavení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv v bývalé Jugoslávii (RECOM); zdůrazňuje význam tohoto procesu a aktivního zapojení všech regionálních vedoucích politických představitelů; vítá veřejnou podporu komisi RECOM ze strany premiéra;

55.  oceňuje, že Černá Hora jedná i další rok v souladu se všemi postoji a prohlášeními EU v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), a vítá její aktivní zapojení do misí společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP); oceňuje způsob, jakým byla provedena zahraniční politika Černé Hory; vyzývá Černou Horu, aby sladila své postoje se společnými postoji EU k integritě Římského statutu a s jejími hlavními zásadami týkajícími se dvoustranných dohod o imunitě;

56.  vyzývá k užší spolupráci mezi Černou horou a EU v oblasti boje proti kybernetické kriminalitě a v oblasti kybernetické obrany;

57.  připomíná strategický význam přistoupení Černé Hory k NATO pro zajištění stability a míru na západním Balkáně;

°

°  °

58.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Černé Hory.

  • [1]  Výraz "Rom" je obecný termín, který zahrnuje různé příbuzné skupiny, ať žijí usazeně či nikoliv, jako např. Romy, Aškalije, Egypťany, atd., jejichž kultury a životní styly se mohou lišit.

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

9.10.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

47

5

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Michèle Alliot-Marie, Nikos Androulakis, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Amjad Bashir, Goffredo Maria Bettini, Mario Borghezio, Victor Boştinaru, Klaus Buchner, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Arnaud Danjean, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Wajid Khan, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Clare Moody, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Kati Piri, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Michel Reimon, Sofia Sakorafa, Jean-Luc Schaffhauser, Jordi Solé, Dobromir Sośnierz, Dubravka Šuica, Charles Tannock, László Tőkés, Ivo Vajgl, Geoffrey Van Orden, Anders Primdahl Vistisen, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andrzej Grzyb, Takis Hadjigeorgiou, Gilles Pargneaux, Igor Šoltes, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Ivan Štefanec

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

47

+

ALDE

Petras Auštrevičius, Javier Nart, Jozo Radoš, Ivo Vajgl

ECR

Amjad Bashir, Charles Tannock, Geoffrey Van Orden, Anders Primdahl Vistisen

EFDD

Fabio Massimo Castaldo

PPE

Michèle Alliot-Marie, Lorenzo Cesa, Arnaud Danjean, Andrzej Grzyb, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Ramona Nicole Mănescu, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Ivan Štefanec, Dubravka Šuica

S&D

Nikos Androulakis, Francisco Assis, Goffredo Maria Bettini, Victor Boştinaru, Andi Cristea, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Wajid Khan, Arne Lietz, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Gilles Pargneaux, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Kati Piri, Boris Zala

VERTS/ALE

Klaus Buchner, Barbara Lochbihler, Michel Reimon, Jordi Solé, Bodil Valero, Igor Šoltes

5

ENF

Mario Borghezio, Jean-Luc Schaffhauser

NI

Georgios Epitideios, Dobromir Sośnierz

PPE

László Tőkés

5

0

GUE/NGL

Javier Couso Permuy, Takis Hadjigeorgiou, Sabine Lösing, Sofia Sakorafa, Marie-Christine Vergiat

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 15. listopadu 2018
Právní upozornění - Ochrana soukromí