ZPRÁVA o provádění Listiny základních práv Evropské unie v institucionálním rámci EU

30.1.2019 - (2017/2089(INI))

Výbor pro ústavní záležitosti
Zpravodajka: Barbara Spinelli


Postup : 2017/2089(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A8-0051/2019
Předložené texty :
A8-0051/2019
Přijaté texty :

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ

Úvod

Přijetí Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) představuje milník v procesu evropské integrace. EU na sebe vůči svým občanům vzala formální odpovědnost: z hospodářského společenství se stala Unií založenou na právním státu a lidských právech. Lisabonská smlouva prostřednictvím čl. 6 odst. 1 SEU tuto volbu povýšila na ústavní úroveň tím, že Listině dala stejnou právní sílu jako Smlouvám.

Podle čl. 51 odst. 1 Listiny představuje jednání orgánů EU ve vztahu k Listině hlavní referenční bod pro analýzu její oblasti působnosti a posouzení míry provádění jejích ustanovení. Cílem této zprávy je posoudit z pohledu orgánů EU současný stav týkající se úlohy Listiny coby zdroje primárního práva EU a navrhnout možné oblasti zlepšení.

Zjišťování skutečností

Byly provedeny následující kroky pro zjišťování skutečností:

– studie[1] tematické sekce C GŘ IPOL představená výboru AFCO dne 28. 11. 2017 za přítomnosti předsedy pracovní skupiny Rady pro základní práva, občanská práva a volný pohyb osob (FREMP) a zástupce Evropské komise z oddělení pro politiku základních práv;

– technické schůzky s: Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA) (10. 1. 2018), Evropskou komisí – oddělením pro politiku základních práv (22. 2. 2018), vedoucím oddělení pro evropskou sociální chartu – Radou Evropy (13. 3. 2018), evropským veřejným ochráncem práv (30. 5. 2018);

– právní stanovisko[2] agentury FRA představené výboru AFCO dne 1. 10. 2018, které vychází ze vstupních dat získaných mimo jiné z odpovědí agentur EU na dotazník zaslaný předsedkyní výboru AFCO všem agenturám;

Listina v legislativních a rozhodovacích procesech EU

Navzdory důležitému pokroku, jehož orgány EU dosáhly při začleňování Listiny do legislativních a rozhodovacích procesů, se stále zdá, že je podceňovaným nástrojem a že není naplno využíván její potenciál. Obecně existuje tendence se zaměřovat na to, aby se neporušovala ustanovení Listiny, spíše než aby se maximalizoval její potenciál[3], navzdory skutečnosti, že povinnost prosazovat její uplatňování je jasně vyjádřena v samotné Listině (čl. 51 odst. 1).

Ověření slučitelnosti a posouzení dopadů, což jsou hlavní nástroje, které má Komise k dispozici pro následné hodnocení slučitelnosti svých návrhů se základními právy, tedy i s Listinou, se také tímto směrem ubírají a zdůrazňují spíše pasivní než aktivní přístup k Listině. I přes postupné posilování úlohy lidských práv je konkrétně v případě posouzení dopadů třeba se zaměřit na tradiční standardy, zejména hospodářské, sociální a environmentální faktory. Na druhou stranu, návrhy Komise se mohou v průběhu legislativního procesu značně měnit, a hrozí tak, že posouzení dopadů nebudou mít smysl, a to zejména během tzv. třístranných jednání: neprůhlednost těchto společných jednání výrazně ztěžuje hodnocení provádění rozhodovacího postupu a zároveň mohou politické nebo stranické otázky převládat nad ostatními tématy. Interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů umožňuje spolunormotvůrcům provádět další posouzení dopadů, avšak dobrovolně. Na úrovni spolunormotvůrců má Parlament dobře zavedené prostředky k posouzení dodržování základních práv, k nimž patří i zvláštní postup stanovený jeho jednacím řádem (článek 38), který však nikdy nebyl využit. Nicméně stejně jako v případě Komise se jedná zejména o interní postupy prováděné jeho vlastními útvary. Pokud jde o Radu, i přes přijetí interních pokynů pro kontrolu souladu právních předpisů se základními právy neexistuje žádný formální mechanismus posouzení dopadů. Nedostatečná transparentnost jejího legislativního procesu navíc, jak nedávno uvedla evropská ochránkyně práv[4], ztěžuje ověření jejího rozhodování.

Orgány EU by ve své oblasti působnosti měly plně provádět ustanovení Listiny tím, že budou dodržovat jak negativní (povinnosti nečinit) tak pozitivní (povinnosti činit) povinnosti z ní vyplývající v souladu s požadavky mezinárodního práva v oblasti lidských práv. Tuto povinnost jasně připomíná SEU ve svých článcích 2 a 6 a obdobné povinnosti zakotvené v obecně platných ustanoveních Hlavy II části I SFEU. Aby se tohoto cíle dosáhlo a zároveň se doplňovaly vnitřní postupy orgánů, mohla by být zavedena další opatření: prosazování strukturovanější a regulovanější spolupráce s nezávislými externími subjekty, jako je agentura FRA, při posuzování lidskoprávního rozměru legislativních návrhů; provádění samostatných a odlišených posouzení dopadů na lidská práva; zavedení mechanismu pro zjištění potřeby provést na úrovni Unie opatření k dodržování a naplňování ustanovení Listiny a přizpůsobení práva Unie vyvíjejícím se mezinárodním právním předpisům v oblasti lidských práv. Bylo by rovněž vhodné zavést dodatečné nástroje pro provádění systematických následných přezkumů soudržnosti právních předpisů EU s Listinou, což je v současné době v téměř výlučné pravomoci Soudního dvora EU. Výchozím bodem by v této souvislosti mohla být doložka o podávání zpráv a přezkumu založená na lidských právech / Listině a začleněná do legislativních textů.

Listina v politikách EU

Zpráva se zaměří na úlohu Listiny především ve dvou oblastech tvorby politik v EU.

Nejprve na vnější činnost, včetně uzavírání obchodních dohod se třetími zeměmi. Ve specifické oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) se zpráva bude zabývat omezenými podmínkami, za nichž může Soudní dvůr EU uplatňovat soudní pravomoc, a tedy chybějícími nápravnými opatřeními proti porušování lidských práv v důsledku rozhodnutí přijatých v této oblasti. Zároveň bude interní chování orgánů EU ve vztahu k Listině představovat zatěžkávací zkoušku pro hodnocení jejího provádění ve vnějším rozměru. Schopnost EU účinně rozvíjet SZBP zcela v souladu se zásadami zakotvenými v čl. 21 odst. 1 SEU bude záviset na jejím úplném interním dodržování těchto požadavků.

Komplexní obchodní dohody jsou obzvlášť důležité pro potenciální dalekosáhlý dopad, který mohou mít na lidská práva. I přes přijetí významných postupů a pokynů pro řešení lidskoprávního rozměru obchodních dohod zpráva navrhne jít nad rámec tzv. „integrovaného přístupu“, jímž se v současné době řídí Komise ve svých posouzeních dopadů udržitelnosti, a to plným zohledněním doporučení evropského veřejného ochránce práv[5] provést zvláštní posouzení dopadů na lidská práva před uzavřením jakékoliv obchodní dohody.

Zadruhé, správa ekonomických záležitostí: oblast, v níž má EU rozsáhlé pravomoci a může výrazně ovlivňovat lidská práva, ale kde je Listina bezostyšně opomíjena. Primární ani sekundární právo EU v této oblasti nepřisuzuje Listině žádnou výslovnou úlohu a téměř nezmiňují její ustanovení. Několik nástrojů utvářejících hospodářskou a měnovou politiku EU bylo přijato mimo rámec Unie, čímž zbavilo orgány EU politické odpovědnosti, ale přidělilo jim silnou úlohu v dohledu a provádění. Rozhodnutí a volby prováděné bez řádného posouzení lidskoprávního rozměru a za plného upřednostňování makroekonomických faktorů a podmíněnosti již přinesly výrazné důsledky pro občanská, ekonomická i sociální práva, jak zdůraznil i Evropský výbor pro sociální práva. Zpravodajka je toho názoru, že rozsudek Soudního dvora ve věci Ledra Advertising by se měl stát rozhodujícím momentem pro začlenění Listiny do rámce správy ekonomických záležitostí EU a také do jeho mezivládního rozměru, čímž se stane měřítkem pro posuzování legitimity opatření navrhovaných a přijímaných v této oblasti.

A nakonec specifická připomínka k Euroskupině. I když Soudní dvůr EU potvrdil její neformální povahu a nezávaznost jejích rozhodnutí[6], čímž se na ni nevztahuje článek 263 SFEU, politický dopad jejích rozhodnutí a závěrů silně ovlivňuje tvorbu politik, čímž obchází formality práva EU a rozhodování „deinstitucionalizuje“. S ohledem na tuto v zásadě posílenou úlohu by bylo vhodné vyjasnit její váhu v souvislosti s Listinou.

Práva vs. zásady

Listina je jedinečná tím, že v jediném dokumentu kombinuje občanská a politická a také sociální a ekonomická práva, včetně „lidských práv třetí generace“. Hrozí však, že nejasná dichotomie mezi právy a zásadami zakotvenými v čl. 51 odst. 1 a článku 52 Listiny a posílená vysvětleními Listiny stejně jako rozdílná úroveň ochrany, která jej jim přisuzována (práva mají být dodržována / zásadami je třeba se řídit), tento charakteristický rys ohrozí. Směřování k jednomyslné „konceptualizaci“ všech článků zakotvených v Listině v rámci procesů rozhodování a tvorby politik v EU za současného řádného zohledňování prvořadé úlohy Soudního dvora EU při výkladu právních předpisů EU by přispělo k potvrzení její jednotnosti a posílení její oblasti působnosti. Prosazování systematické součinnosti mezi Listinou a ostatními nástroji v oblasti lidských práv a příslušnými orgány dohledu, by bylo vzájemně prospěšné pro posílení ustanovení a povinností v nich zakotvených. Přistoupení k Evropské sociální chartě je nezbytným krokem vpřed, který EU musí v této souvislosti učinit.

Listina a agentury EU

Agentury EU jsou zavázány respektovat a prosazovat Listinu stejně jako kterákoliv jiná instituce EU. Tato povinnost je zvláště významná vzhledem k tomu, že často fungují jako operativní spojení mezi EU a vnitrostátní sférou tím, že podporují členské státy a jejich příslušné subjekty při plnění povinností vyplývajících z práva EU, čímž potenciálně i v konkrétním provádění ustanovení Listiny. Podíváme-li se na současnou situaci agentur EU, vyjde najevo, že úroveň interního povědomí o Listině a také zavádění interních procesů nebo nástrojů pro realizaci jejích ustanovení se značně liší podle jejich mandátu a povahy. Do praxe je již uvedeno několik osvědčených postupů, které by mohly být horizontálně rozšířeny na všechny agentury EU. K tomuto účelu by přispěly dodatečné nástroje, jako například zavedení nezávislých úředníků pro lidská práva. Posílení vnitroagenturní spolupráce a rozvoj strukturovaného dialogu s příslušnými zúčastněnými stranami v oblasti lidských práv jsou pro tento proces klíčové. Je naléhavě zapotřebí, aby normotvůrce EU začlenil do zřizujících nařízení všech agentur explicitní odkazy na Listinu.

Provádění Listiny na vnitrostátní úrovni

„Vnitrostátní rozměr“ listiny doplňuje rozměr EU. Nedostatečné provádění Listiny na vnitrostátní úrovni podrývá její celkovou soudržnost a účinnost. Podle čl. 51 odst. 1 Listiny se její ustanovení týkají členských států pouze tehdy, když provádějí právní předpisy Unie. Navzdory vyjasněním provedeným Soudním dvorem EU vnitrostátní postupy ukazují, že je stále obtížné posoudit, zda a jak se Listina konkrétně použije. Někteří vnitrostátní soudci kupodivu Listinu používají jako pozitivní zdroj výkladu i v případech, které nespadají do oblasti působnosti práva EU. Obecněji řečeno však nejasnost spolu s rozšířeným nedostatkem povědomí o Listině a chybějící vnitrostátní politiky zaměřené na prosazování jejího uplatňování vedou k jejímu výrazně nedostatečnému používání na vnitrostátní úrovni. Orgány a agentury EU by mohly hrát v překlenutí těchto nedostatků hlavní roli, pokud by zavedly rozsáhlá opatření a činnosti na podporu členských stát v této oblasti. Je každopádně zcela zásadní lépe vyjasnit oblast působnosti a směřovat k neomezenějšímu výkladu článku 51 Listiny a zároveň zvážit možnost jeho vyjmutí v případě přezkumu Smluv.

  • [1]  „The Implementation of the Charter of Fundamental Rights in the EU Institutional Framework“ (Provádění Listiny základních práv v institucionálním rámci EU), Prof. Olivier De Schutter, (PE 571.397).
  • [2]  Stanovisko agentury FRA – 4/2018 „Challenges and opportunities for the implementation of the Charter of Fundamental Rights“ (Výzvy a příležitosti pro provádění Listiny základních práv), 24. září 2018.
  • [3]  Agentura Evropské unie pro základní práva, Fundamental Rights Report 2017 (Zpráva o základních právech, 2017), s. 23.
  • [4]  Evropský veřejný ochránce práv, rozhodnutí ve věci strategického šetření OI/2/2017/TE o transparentnosti legislativního procesu Rady, 15. 5. 2018.
  • [5]  Evropský veřejný ochránce práv ve věci 1409/2014/MHZ o neprovedení předběžného posouzení dopadu dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem na lidská práva, 26. 2. 2016.
  • [6]  Rozsudek ze dne 20. září 2016 „Mallis a další“, spojené věci C 105/15 P až C 109/15 P, odst. 61.

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o provádění Listiny základních práv Evropské unie v institucionálním rámci EU

(2017/2089(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na články 2, 3, 6, 7, 9, 10, 11, 21, 23 a 49 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 8, 9, 10, 11, 12, 15, 16, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, čl. 67 odst. 1, články 258, 263, 267 a 352 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na evropskou Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) a na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP),

–  s ohledem na memorandum o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií,

–  s ohledem na stanoviska a seznam kritérií právního státu Benátské komise,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) a na své usnesení ze dne 12. září 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí[1],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2017 o dodržování Listiny základních práv v legislativních návrzích Komise: Metodika pro systematickou a přísnou kontrolu[2],

–  s ohledem na svá každoroční usnesení o stavu základních práv v EU,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva[3],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv[4],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o odpovědnosti, transparentnosti a integritě v orgánech EU[5],

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise[6],

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva[7],

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. dubna 2005 s názvem „Dodržování Listiny základních práv v legislativních návrzích Komise – metodika pro systematickou a přísnou kontrolu“ (COM(2005)0172),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 29. dubna 2019 o uplatňování metodiky pro systematickou a přísnou kontrolu dodržování Listiny základních práv v praxi (COM(2009)0205),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2010 nazvané „Strategie účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií“ (COM(2010)0573),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 6. května 2011 nazvaný „Operační pokyny pro zohledňování základních práv v posouzeních dopadu vypracovávaných Komisí’(SEC(2011)0567),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu a Radě ze dne 12. prosince 2011 s názvem „Lidská práva a demokracie jako priority vnější činnosti EU – na cestě k efektivnějšímu přístupu“ (COM(2011)0886),

–  s ohledem na strategický rámec a akční plán EU pro lidská práva a demokracii ze dne 25. června 2012,

–  s ohledem na pokyny Rady ze dne 20. ledna 2015 k metodickým krokům pro ověření slučitelnosti přípravných orgánů Rady v oblasti základních práv,

–  s ohledem na pokyny pro přípravné orgány Rady s názvem „Slučitelnost se základními právy“,

–  s ohledem na pololetní zprávu předsednictví Rady ze dne 13. května 2016 s názvem „Uplatňování Listiny základních práv EU ve vnitrostátní politice“,

–  s ohledem na pokyny Komise ze dne 19. května 2015 týkající se analýzy dopadů lidských práv v rámci posouzení dopadů, která jsou vypracovávána pro opatření obchodní politiky,

–  s ohledem na výroční zprávy Komise o uplatňování Listiny základních práv EU,

–  s ohledem na výroční kolokvium Komise o základních právech,

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 20. září 2016 ve spojených věcech C-8/15 P až C-10/15 P, Ledra Advertising Ltd v. Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB)[8],

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 6. listopadu 2018 ve spojených věcech C‑569/16 a C‑570/16, Stadt Wuppertal proti Marii Elisabeth Bauer a Volker Willmeroth proti Martině Broßonn[9],

–  s ohledem na posudek 2/13 Soudního dvora EU ze dne 18. prosince 2014 o přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod[10],

–  s ohledem na stanovisko 4/2018 Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) ze dne 24. září 2018 s názvem „Challenges and opportunities for the implementation of the Charter of Fundamental Rights“ (Výzvy a příležitosti pro provádění Listiny základních práv),

–  s ohledem na výroční zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva o stavu základních práv,

–  s ohledem na příručku agentury FRA z října 2018 s názvem „Applying the Charter of Fundamental Rights of the European Union in law and policymaking at national level – Guidance“ (Uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v právu a tvorbě politik na vnitrostátní úrovni – pokyny),

–  s ohledem na soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy, zejména na nástroj č. 28 „Základní a lidská práva“,

–  s ohledem na článek 38 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko generálního tajemníka Rady Evropy ze dne 2. prosince 2016 o iniciativě Evropské unie na zřízení evropského pilíře sociálních práv,

–  s ohledem na dokument nizozemské delegace v Konferenci výborů pro evropské záležitosti (COSAC) o transparentnosti EU z listopadu 2017 s názvem „Opening up the closed doors: Making the EU more transparent for its citizens“ (Otevřít zavřené dveře: transparentnější EU pro její občany) a na dopis delegací při COSAC orgánům EU ze dne 20. prosince 2017 o transparentnosti politického rozhodování v EU,

–  s ohledem na studie s názvem „The implementation of the Charter of Fundamental Rights in the EU institutional framework“ (Provádění Listiny základních práv v institucionálním rámci EU), „The interpretation of Article 51 of the EU Charter of Fundamental Rights: the Dilemma of Stricter or Broader Application of the Charter to National Measures“ (Interpretace článku 51 Listiny základních práv EU: dilema přísnějšího nebo širšího uplatňování listiny ve vnitrostátních opatřeních) a „European Social Charter in the context of implementation of the EU Charter of Fundamental Rights“ (Evropská sociální charta v kontextu provádění Listiny základních práv EU) zveřejněné jeho Generálním ředitelstvím pro vnitřní politiky dne 22. listopadu 2016, 15. února 2016 a 12. ledna 2016 v uvedeném pořadí[11],

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, postoj ve formě pozměňovacích návrhů Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Petičního výboru (A8-0051/2019),

A.  vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva udělila v právním rámci EU Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) status primárního práva, a že tím získala stejnou právní sílu jako Smlouvy;

B.  vzhledem k tomu, že tato zpráva neposuzuje každé individuální právo obsažené v Listině, ale spíše provádí analýzu provádění Listiny jakožto nástroje primárního práva;

C.  vzhledem k tomu, že zásadní část Listiny a unijní právní struktury je věnována sociálním ustanovením; vzhledem k tomu, že je důležité zajistit dodržování základních práv v celé Unii a poukazovat na jejich význam;

D.  vzhledem k tomu, že podle Soudního dvora EU stojí základní práva uznaná v Listině v jádru právní struktury EU a že dodržování těchto práv je nezbytnou podmínkou zákonnosti jakéhokoli aktu EU;

E.  vzhledem k tomu, že Listina v souladu s požadavky mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv a v souladu se svým článkem 51 zahrnuje jak negativní (neporušování) tak pozitivní (aktivní prosazování) povinnosti, které by měly být rovnocenně plněny, aby její ustanovení získala plně funkční charakter;

F.  vzhledem k tomu, že článek 51 Listiny vymezuje oblast její působnosti s ohledem na dodržení zásady subsidiarity, přičemž zohledňuje pravomoci členských států a Unie a respektuje omezení pravomocí svěřených Unii na základě Smluv;

G.  vzhledem k tomu, že čl. 51 odst. 2 Listiny jednoznačně stanoví, že Listina nerozšiřuje oblast působnosti práva Unie nad rámec pravomocí Unie ani nevytváří žádnou novou pravomoc či úkol pro Unii ani nemění pravomoc a úkoly stanovené ve Smlouvách;

H.  vzhledem k tomu, že orgány, instituce a jiné subjekty Unie jsou Listinou stále vázány, i když jednají mimo právní rámec EU;

I.  vzhledem k tomu, že podle článku 51 se ustanovení Listiny vztahují na členské státy pouze tehdy, provádějí-li právo Unie; nicméně vzhledem k tomu, že kvůli nejasným hranicím takového požadavku je obtížné určit, zda a jak se Listina konkrétně použije;

J.  vzhledem k tomu, že doposud nebyl dostatečně využit potenciál sociálních a ekonomických práv stanovených Listinou; vzhledem k tomu, že s odkazem na stanovisko generálního tajemníka Rady Evropy není dodržování lidských práv pouze etickou nutností a právní povinností, ale je nezbytné i z ekonomického hlediska;

K.  vzhledem k tomu, že článek 6 SEU zdůrazňuje, že základní práva, která jsou zaručena EÚLP, musí tvořit obecné zásady práva Unie;

L.  vzhledem k tomu, že článek 151 SFEU odkazuje na základní sociální práva, například na ta, která jsou uvedena v Evropské sociální chartě;

M.  vzhledem k tomu, že studie Parlamentu ze dne 22. listopadu 2017 nazvaná „Provádění Listiny základních práv v institucionálním rámci EU“[12] pojednává mimo jiné o významu Listiny pro činnost Komise podle Smlouvy o zřízení Evropského mechanismu stability (smlouvy o ESM) a v souvislosti s evropským semestrem; vzhledem k tomu, že se v rámci ekonomické správy Unie věnuje málo pozornosti sociálním právům stanoveným v Listině; vzhledem k tomu, že tato práva je třeba je považovat za skutečná základní práva;

N.  vzhledem k tomu, že závazek obsažený v evropském pilíři sociálních práv týkající se zajištění nových účinnějších práv občanů v oblasti přístupu na trh práce, spravedlivých pracovních podmínek a sociální ochrany a zapojení do společnosti dále rozšiřuje práva zakotvená v Listině;

O.  vzhledem k tomu, že zásada rovnosti žen a mužů je základní hodnotou EU zakotvenou ve Smlouvách a v Listině; vzhledem k tomu, že článek 8 SFEU uvádí, že Unie bude „při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy“, čímž stanoví zásadu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

P.  vzhledem k tomu, že transparentnost legislativního a rozhodovacího procesu EU je přímým důsledkem řádné správy, jak stanoví článek 41 Listiny, a nezbytným předpokladem pro to, aby občané mohli posuzovat a řádně monitorovat provádění Listiny ze strany orgánů EU;

Q.  vzhledem k tomu, že prosazování široké škály práv stanovených Listinou – od práv občanských a politických přes práva sociální a ekonomická až po práva třetí generace – ze strany orgánů, institucí a jiných subjektů Unie by bylo klíčovým podnětem pro rozvoj evropské veřejné sféry a pro hmatatelné vyjádření konceptu evropského občanství a pro participativní rozměr EU zakotvený ve Smlouvách;

R.  vzhledem k tomu, že Agentura EU pro základní práva (FRA) formulovala řadu doporučení pro účinné provádění Listiny ve svých stanoviscích s názvem „Improving access to remedy in the area of business and human rights at the EU level“ (Zlepšování přístupu k opravným prostředkům v oblasti podnikání a základních práv na úrovni EU)[13] a „Challenges and opportunities for the implementation of the Charter of Fundamental Rights“ (Výzvy a příležitosti pro provádění Listiny základních práv)[14];

S.  vzhledem k tomu, že článek 24 Listiny stanoví práva dítěte a to, že prvořadým hlediskem veřejných orgánů a soukromých institucí musí být nejvlastnější zájem dítěte;

T.  vzhledem k tomu, že článek 14 Listiny zdůrazňuje právo každého dítěte na spravedlivé vzdělání;

Posilování začleňování Listiny do legislativních a rozhodovacích procesů

1.  je hluboce přesvědčen o tom, že strategie účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií, kterou vypracovala Komise (COM(2010)0573), znamenala počáteční úsilí po vstupu Listiny v platnost, avšak nyní je naléhavě nutné ji aktualizovat; vítá výroční zprávy Komise o uplatňování Listiny a vyzývá k přezkumu této strategie, která byla vypracována Komisí v roce 2010, aby ji bylo možné aktualizovat s ohledem na nové výzvy a institucionální situaci, zejména po brexitu;

2.  uznává několik významných kroků, které orgány EU podnikly pro začlenění Listiny do legislativních a rozhodovacích procesů EU; konstatuje, že zásadní úlohou Listiny je zajistit, aby byly právní předpisy EU v plném souladu s právy a zásadami, které jsou v ní zakotveny, a uznává problémy související s aktivním prosazováním a zajišťováním dodržování práv a zásad v ní zakotvených;

3.  zdůrazňuje, že je důležité, aby veškeré návrhy právních předpisů Unie byly v souladu se základními právy zakotvenými v Listině;

4.  připomíná, že postupy zavedené orgány EU pro posouzení slučitelnosti legislativních návrhů s Listinou jsou zejména interní povahy; vyzývá k tomu, aby se umožnily důkladnější formy konzultací, posouzení dopadů, včetně posouzení dopadů na rovnost žen a mužů, a právní přezkum s plným zapojením nezávislých odborníků na základní práva; vyzývá Komisi, aby prosazovala strukturovanou a regulovanou spolupráci se subjekty, které se zabývají problematikou lidských práv, jako je například agentura FRA, Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) a příslušné útvary Rady Evropy a Organizace spojených národů, a s organizacemi občanské společnosti působícími v této oblasti, pokud legislativní dokumenty mohou potenciálně prosazovat nebo negativně ovlivňovat základní práva;

5.  vyzývá Komisi, Radu a Parlament, aby přezkoumaly nařízení Rady (ES) č. 168/2007 s cílem umožnit agentuře FRA vydávat z vlastního podnětu nezávazná stanoviska k návrhům právních předpisů EU a aby prosazovaly systematické konzultace s agenturou;

6.  vyzývá Komisi, ostatní instituce EU a celostátní a regionální vlády členských států, aby se pravidelně radily s agenturou FRA, kdykoli je ohroženo dodržování základních práv;

7.  uznává zásadní úlohu Agentury pro základní práva při hodnocení dodržování Listiny a vítá práci, kterou tato agentura odvádí; vybízí agenturu, aby nadále poskytovala orgánům a institucím EU a členským státům poradenství a podporu, pokud jde o zlepšování kultury základních práv v celé Unii; vítá nedávno přijatou strategii agentury na období 2018–2022;

8.  bere na vědomí interaktivní online nástroj CLARITY, který Agentura pro základní práva vyvinula s cílem usnadnit identifikaci nejvhodnějšího mimosoudního subjektu v oblasti lidských práv pro konkrétní otázku týkající se základních práv;

9.  vyzývá Komisi, aby zajistila komplexní posouzení dopadu prostřednictvím vyváženého hodnocení hospodářských, sociálních a environmentálních důsledků a přezkoumání svého rozhodnutí rozdělit své úvahy o základních právech do tří existujících kategorií – hospodářské, sociální a environmentální dopady – a aby vytvořila dvě zvláštní kategorie nazvané „dopady na základní práva“ a „posouzení dopadů na rovnost žen a mužů“, aby se zaručilo, že budou posuzovány všechny aspekty základních práv;

10.  vyzývá Komisi, aby na úrovni Unie přijala systematická opatření k dodržování a naplňování ustanovení Listiny a aby zajistila, aby právo Unie bylo upraveno tak, aby mohlo zohledňovat vývoj legislativy a judikatury v oblasti mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv; v tomto ohledu rovněž navíc opakuje svou výzvu Komisi, aby předložila návrh provádějící usnesení Parlamentu ze dne 25. října 2016 o vytvoření mechanismu na ochranu demokracie, právního státu a základních práv[15], který by umožňoval v orgánech a institucích EU a v členských státech systematicky sledovat dění, jež by vyžadovalo zákrok za účelem ochrany a zajištění dodržování práv, svobod a zásad Listiny; navrhuje zejména, aby se podmínky stanovené v kodaňských kritériích a týkající se základních práv nepoužívaly pouze jednou jako podmínky přistoupení, ale aby jejich dodržování ze strany členských států bylo pravidelně posuzováno;

11.  konstatuje, že v souvislosti s Listinou hraje významnou úlohu při zajištění dodržování základních práv také veřejný ochránce práv, a to nejen s ohledem na článek 41, který se zabývá právem na řádnou správu jako takovou, ale také s ohledem na skutečnost, že tato řádná správa je základem pro zajištění dalších základních práv; připomíná příkladnou práci odvedenou v tomto volebním období veřejnou ochránkyní práv mimo jiné v oblasti transparentnosti a svobody informací, jakož i zvláštní zprávu o agentuře Frontex[16], která se týkala zejména práv žadatelů o azyl a migrantů na podávání stížností;

12.  má za to, že na působnost Listiny bude mít dopad judikatura a že je nutné tuto skutečnost zohlednit;

13.  vyzývá normotvůrce EU, aby uznali závěry rozsudku Tribunálu ze dne 22. března 2018 (věc T-540/15) o přístupu k dokumentům z třístranných jednání[17] a aby na jeho základě přijali opatření; trvá na tom, že je nutné posílit transparentnost a usnadňovat přístup k dokumentům mezi orgány a institucemi EU, aby se zajistila účinnější interinstitucionální spolupráce, a to včetně odpovědnosti v otázkách souvisejících se základními právy; naléhavě vyzývá Radu, aby urychleně řešila obavy v souvislosti s transparentností jejího rozhodovacího procesu a přístupem k dokumentům v souladu s příslušnými doporučeními evropské veřejné ochránkyně práv;

Začleňování Listiny do politik EU

14.  připomíná, že tvorba politik EU vychází ze zásad a cílů stanovených v článcích 2, 3, 4, 5 a 6 SEU a zároveň plně zohledňuje a provádí požadavky zakotvené v obecně použitelných ustanoveních v první části hlavě II SFEU;

15.  znovu potvrzuje, že veškeré právní akty, které Unie přijímá, musí být v plném souladu se všemi ustanoveními této listiny, včetně sociálních ustanovení; zdůrazňuje, že je důležité, aby byly do právního rámce upravujícího hospodářskou a měnovou politiku EU začleněny výslovné odkazy na Listinu; zdůrazňuje, že použití mezivládních dohod nezprošťuje orgány EU povinnosti posuzovat slučitelnost těchto nástrojů s právem EU včetně Listiny;

16.  domnívá se, že je zásadní, aby Unie přijala rázná opatření k posílení svého vlastního aktivního zapojení, pokud jde o zaručení všech práv uvedených v Listině, včetně sociálních práv;

17.  žádá Komisi o zajištění toho, aby byl proces evropského semestru, včetně doporučení pro jednotlivé země a doporučení v rámci roční analýzy růstu, v souladu s normativními prvky sociálních práv Listiny;

18.  podporuje zavedení přísných a soudržných doložek týkajících se základních práv do provozních ujednání návrhů nařízení, jimiž se zřizují fondy EU;

19.  vyzývá Komisi a Radu, aby činily makroekonomická rozhodnutí s náležitým ohledem na základní práva a na základě celé škály občanských, politických a sociálních práv zaručovaných evropskými i mezinárodními nástroji v oblasti lidských práv;

20.  vyzývá Komisi, aby posoudila, jaká opatření je třeba přijmout v zájmu přistoupení Evropské unie k Evropské sociální chartě, a aby navrhla časový rámec pro dosažení tohoto cíle;

21.  připomíná, že na základě pravomocí stanovených ve Smlouvách nesou odpovědnost za to, aby byla sociální politika uvedena do praxe, a tudíž aby měla sociální ustanovení zakotvená v Listině účinnost a konkrétní dopad, v prvé řadě samy členské státy; opakuje nicméně svůj návrh, aby byl v souvislosti s možnou revizí Smluv do nich začleněn sociální protokol s cílem posílit základní sociální práva ve vztahu k ekonomickým svobodám;

22.  bere na vědomí v zásadě klíčovou, avšak neformální úlohu Euroskupiny při správě ekonomických záležitostí eurozóny, a dopad, který by její rozhodnutí mohla mít při ovlivňování tvorby politiky, pokud by nebyla vyvážena příslušnými mechanismy demokratické odpovědnosti a soudní kontroly; připomíná jejím členům horizontální povinnosti, které jim vyplývají z článků 2 a 6 SEU a z Listiny;

23.  žádá Komisi a Evropskou centrální banku, aby s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie dodržovaly při plnění svých úkolů vyplývajících z Evropského mechanismu stability veškerá ustanovení Listiny, a to i v rámci úvěrových operací ECB;

24.  připomíná, že činnost Unie na mezinárodní scéně se musí řídit zásadami zakotvenými v čl. 21 odst. 1 SEU; je přesvědčen, že plné dodržování a prosazování ustanovení Listiny v rámci EU představuje srovnávací kritérium pro posuzování legitimity a důvěryhodnosti chování Unie v jejích mezinárodních vztazích, a to i v rámci procesu rozšiřování v souladu s článkem 49 SEU;

25.  všímá si omezené soudní pravomoci Soudního dvora Evropské unie v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a varuje před potenciálním omezováním práva na účinnou právní ochranu, jak je zakotveno v Listině;

26.  připomíná orgánům EU jejich závazky v oblasti lidských práv v rámci oblasti působnosti Listiny, které se vztahují rovněž na obchodní politiku; vybízí Komisi, aby prováděla před ukončením jednání o jakékoliv obchodní dohodě zvláštní posouzení dopadů na lidská práva a aby přitom zohledňovala pokyny OSN pro posouzení dopadů obchodních a investičních dohod na lidská práva;

27.  připomíná, že otázky ochrany národnostních menšin a diskriminace na základě jazyka jsou předmětem Smluv i Listiny; vyzývá k přijetí konkrétních administrativních kroků v rámci orgánů EU s cílem povzbudit vlády členských států k hledání udržitelných řešení a prosazování kultury jazykové rozmanitosti ve vlastních členských státech, a to i mimo úřední jazyky EU;

28.  připomíná povinnost přistoupit k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv (EÚLP) stanovenou v článku 6 SEU; žádá Komisi, aby přijala nezbytná opatření k odstranění právních překážek, které brání uzavření procesu přistoupení, a aby předložila nový návrh dohody o přistoupení Unie k EÚLP a nabídla nová pozitivní řešení námitek, které vznesl Soudní dvůr Evropské unie ve stanovisku 2/13 ze dne 18. prosince 2014; domnívá se, že uzavřením procesu by byly zavedeny další ochranné záruky pro základní práva občanů a obyvatel Unie a byl by poskytnut další mechanismus pro prosazování lidských práv, především možnost podat u Evropského soudu pro lidská práva stížnost na porušování lidských práv v důsledku jednání orgánu EU nebo členského státu provádějících právo EU v rámci oblasti působnosti EÚLP; dále se domnívá, že judikatura Evropského soudu pro lidská práva zajistí další vstupy pro stávající i budoucí opatření EU týkající se dodržování a prosazování lidských práv a základních svobod v oblasti občanských svobod, spravedlnosti a vnitřních věcí, a to nad rámec judikatury Soudního dvora Evropské unie v této oblasti;

Listina a agentury EU

29.  poukazuje na potenciál některých agentur EU pro poskytování podpory členským státům při plnění jejich povinností vyplývajících z Listiny, jelikož často jednají jako operativní spojení mezi EU a národní sférou; poukazuje na to, že tento úkol může být účinně plněn pouze prostřednictvím plnohodnotného uplatňování základních práv uvnitř samotných agentur působících v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí nebo agentur, jejichž činnosti by mohly mít dopad na práva a zásady vyplývající z Listiny, s ohledem jak na vnitřní, tak na vnější rozměry ochrany a prosazování základních práv;

30.  vyzývá příslušné agentury EU, aby zintenzivnily úsilí při provádění zásad rovnosti žen a mužů zakotvených v Listině, včetně zajištění toho, aby veškeré orgány, instituce a agentury EU uplatňovaly politiku nulové tolerance vůči jakýmkoli formám sexuálního násilí a fyzického i psychického obtěžování; žádá, aby všechny orgány a agentury EU v plném rozsahu provedly jeho usnesení ze dne 26. října 2017 o potírání sexuálního obtěžování a zneužívání v EU[18];

31.  bere na vědomí rozmanitost politik a nástrojů vytvářených různými agenturami v zájmu plnění jejich povinností v souvislosti se základními lidskými právy, což vede k odlišným úrovním provádění; zdůrazňuje, že je zapotřebí prosazovat spolupráci mezi agenturami EU a také strukturované dialogy s nezávislými odborníky na lidská práva a navázat na stávající osvědčené postupy, aby bylo možné pokročit směrem ke společnému a pevnějšímu lidskoprávnímu rámci;

32.  vyzývá agentury EU působící v oblasti spravedlnosti a vnitřních věci nebo agentury, jejichž činnost by mohla mít dopady na práva a zásady vyplývající z Listiny, aby přijaly interní strategie pro základní práva a podporovaly pravidelné vzdělávání svých zaměstnanců na všech úrovních v oblasti základních práv a Listiny;

33.  vyjadřuje politování nad tím, že v mnoha nařízeních zřizujících agentury EU chybí výslovný odkaz na Listinu; vyzývá spolunormotvůrce, aby vyplnili tuto mezeru v případě potřeby vždy, když navrhují nebo revidují nařízení nebo rozhodnutí, kterými se zřizují agentury, a aby s ohledem na mandát a specifické rysy jednotlivých agentur stanovili doplňující provozní mechanismy, které zajistí soulad s Listinou;

Podpora pro členské státy při provádění Listiny na vnitrostátní úrovni

34.  připomíná, že evropský a vnitrostátní rozměr Listiny jsou neoddělitelně spjaty a navzájem se doplňují při zajišťování jednotného uplatňování ustanovení Listiny v celém právním rámci EU;

35.  poukazuje na přetrvávající nedostatečné povědomí o Listině, její oblasti působnosti a míře jejího uplatňování jak mezi nositeli práv, kteří jsou jejími ustanoveními chráněni, tak mezi odborníky v oblasti práva a lidských práv a vyjadřuje politování nad nedostatečnou vnitrostátní činností za účelem nápravy tohoto nedostatku;

36.  vyzývá Komisi, aby posílila své činnosti pro zvyšování povědomí o Listině s plným zapojením organizací občanské společnosti a aby prosazovala a financovala školící moduly pro soudce členských států, právníky a státní úředníky, jejichž cílem by bylo rovněž zlepšit znalost politik Unie a jejího práva, včetně mimo jiné hmotného a procesního práva, používání nástrojů EU pro soudní spolupráci, příslušné judikatury Soudního dvora EU, právního jazyka a srovnávacího práva; vyzývá Komisi, aby dále vybavila členské státy praktickými pokyny, které je podpoří v provádění Listiny na vnitrostátní úrovni; žádá v této souvislosti Komisi, aby plně zviditelnila nedávno vydanou příručku agentury FRA o  uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v právu a tvorbě politik na vnitrostátní úrovni;

37.  vybízí členské státy, aby si pravidelně vyměňovaly informace a zkušenosti o používání a uplatňování Listiny a dohledu nad ní a začleňovaly příklady správné praxe již vytvořené na vnitrostátní úrovni; vybízí členské státy, aby revidovaly svá procesní pravidla pro právní přezkum a posouzení dopadů zákonů z hlediska Listiny; konstatuje, že takovéto postupy by měly přímo odkazovat na Listinu stejným způsobem, jak činí v případě národních nástrojů v oblasti lidských práv, aby se minimalizovalo riziko, že Listina bude přehlížena;

38.  zdůrazňuje, že mezery v provedení a řádném uplatňování práva EU v členských státech mohou mít skutečný dopad na užívání základních práv EU; v této souvislosti připomíná úlohu Komise jakožto strážkyně Smluv, podle které Komise nese nejvyšší – ne-li primární – odpovědnost za ochranu základních práv, a to i prostřednictvím řízení o nesplnění povinnosti; v této souvislosti požaduje razantnější vedení při zajištění řádného provádění právních předpisů EU;

Směrem k jednotnějšímu výkladu Listiny

39.  je přesvědčen, že rozdílné výklady uplatňování ustanovení Listiny orgány, institucemi, úřady a agenturami EU a členských států snižují přidanou hodnotu, kterou Listina nabízí, a to zejména pokud jde o skutečnost, že Listina představuje společný minimální soubor standardů ochrany, který má být uplatňován horizontálně na všechny institucionální subjekty a politiky a činnosti spojené s úrovní EU;

40.  zdůrazňuje, že začlenění Listiny do primárního práva EU, aniž by byly rozšířeny pravomoci Unie a při dodržení zásady subsidiarity, jak stanoví článek 51, vytváří nové povinnosti pro orgány zapojené do rozhodování a provádění i pro členské státy při provádění právních předpisů EU na vnitrostátní úrovni, a že se ustanovení Listiny tudíž stala přímo vymahatelnými u evropských a vnitrostátních soudů;

41.  vybízí orgány EU a členské státy, aby umožnily přímější uplatňování Listiny jako celku;

42.  vyjadřuje politování nad tím, že Polská republika a Spojené království dosud nerozhodly o odstoupení od protokolu 30 Smluv, čímž si zajistily výjimku z uplatňování Listiny;

°

°  °

43.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

  • [1]  Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 167.
  • [2]  Úř. věst. C 301 E, 13.12.2007, s. 229.
  • [3]  Úř. věst. L 215, 19.6.2018, s. 162.
  • [4]  Úř. věst. L 242, 10.7.2018, s. 24.
  • [5]  Úř. věst. L 337, 20.9.2018, s. 120.
  • [6]  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.
  • [7]  Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1.
  • [8]  ECLI:EU:C:2016:701.
  • [9]  ECLI:EU:C:2018:871.
  • [10]  ECLI:EU:C:2014:2454.
  • [11]  Studie s názvem „The Implementation of the Charter of Fundamental Rights in the EU institutional framework“ (Provádění Listiny základních práv v institucionálním rámci EU), Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce C, 22. listopadu 2016; studie s názvem „The interpretation of Article 51 of the EU Charter of Fundamental Rights: the Dilemma of Stricter or Broader Application of the Charter to National Measures“ (Interpretace článku 51 Listiny základních práv EU: dilema přísnějšího nebo širšího uplatňování listiny ve vnitrostátních opatřeních), Generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce C, 15. února 2016 a studie s názvem „European Social Charter in the context of implementation of the EU Charter of Fundamental Rights“ (Evropská sociální charta v kontextu provádění Listiny základních práv EU) ze dne 12. ledna 2016.
  • [12]  „The Implementation of the Charter of Fundamental Rights in the EU institutional framework“ (Provádění Listiny základních práv v institucionálním rámci EU), Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce C – Občanská práva a ústavní záležitosti, 22. listopadu 2016.
  • [13]  Stanovisko agentury FRA č. 1/2017, 10. dubna 2017.
  • [14]  Stanovisko agentury FRA č. 4/2018, 24. září 2018.
  • [15]  Úř. věst. C 215,19.6.2018, s. 162.
  • [16]  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. prosince 2015 o zvláštní zprávě evropské veřejné ochránkyně práv v rámci šetření z vlastního podnětu OI/5/2012/BEH-MHZ týkajícího se agentury Frontex, Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s.2.
  • [17]  Rozsudek Tribunálu 22. března 2018, Emilio de Capitani v. Evropský parlament, T-540/15, ECLI:EU:C:2018:167.
  • [18]  Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 192.

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (5.12.2018)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

k uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v institucionálním rámci EU
(2017/2089(INI))

Zpravodaj: Eduard Kukan

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že zásadní část Listiny základních práv EU a unijní právní struktury je věnována sociálním ustanovením; vzhledem k tomu, že je důležité zajistit dodržování základních práv v celé Unii a poukazovat na jejich význam;

B.  vzhledem k tomu, že od samého vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je tato listina zdrojem primárního práva, které se v prvé řadě vztahuje na orgány a instituce Unie;

C.  vzhledem k tomu, že Unie, včetně jejích orgánů, institucí, úřadů a agentur, a členské státy mají povinnost dodržovat při plnění svého mandátu základní práva a veškerá ustanovení této listiny, mj. v průběhu celého legislativního procesu a při uplatňování právních předpisů Unie; vzhledem k tomu, že je důležité, aby byla listina systematicky uplatňována ve všech politických oblastech;

D.  vzhledem k tomu, že z této povinnosti vyplývá, že by orgány a instituce EU měly nejen usilovat o to, aby nedocházelo k porušování práv zakotvených v listině, ale měly by také rozšiřovat potenciál listiny tím, že budou tato práva aktivně a systematicky začleňovat do vypracovávání právních předpisů nebo vytváření politiky;

E.  vzhledem k tomu, že Rada a Parlament musí zajistit, aby veškerá rozhodnutí o zvažovaných politických variantách byla systematicky posuzována z hlediska přínosu, který by měla pro dodržování listiny;

F.  vzhledem k tomu, že vyhlášení evropského pilíře sociálních práv dále poukázalo na význam rovných příležitostí a přístupu na pracovní trh, spravedlivých a důstojných pracovních podmínek a sociální ochrany a zapojení do společnosti, s cílem zajistit občanům nová a účinnější práva a rozšířit práva zakotvená v listině;

1.  znovu potvrzuje, že veškeré právní akty, které Unie přijímá, musejí zahrnovat ustanovení této listiny, včetně sociálních ustanovení a ustanovení v oblasti správy ekonomických záležitostí, a dodržovat je; poukazuje na to, že je nutné systematicky posuzovat, zda jsou právní předpisy Unie a její politika v souladu s listinou; vyzývá Komisi, aby zajistila soulad mezi prováděním evropského semestru a listinou, včetně každoroční analýzy růstu a doporučení pro jednotlivé země;

2.  v této souvislosti vítá Evropský pilíř sociálních práv a návrhy Komise týkající se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, předvídatelných a transparentních pracovních podmínek a koordinace systémů sociálního zabezpečení;

3.  má za to, že na působnost listiny bude mít dopad judikatura a že je nutné tuto skutečnost zohlednit;

4.  žádá Evropskou unii, aby přistoupila k Evropské sociální chartě Rady Evropy;

5.  poukazuje na to, že všichni aktéři v Unii by se měli sociálním a ekonomickým právům a zásadám věnovat stejnou měrou jako dalším základním právům a zásadám, které jsou v uvedené listině zakotveny;

6.  žádá Komisi, ostatní orgány a instituce EU a celostátní a regionální vlády členských států, aby se v případě ohrožení základních práv zapojily do konzultací s Agenturou Unie pro základní práva;

7.  zdůrazňuje, že Unie musí více šířit informace o základních právech, hodnotách a svobodách, zejména s důrazem na politiku zaměstnanosti a sociální politiku, a zvýšit tak povědomí veřejnosti o Listině základních práv, a to jak na úrovni členských států, tak i na úrovni EU; poukazuje na to, že je důležité dále podporovat základní práva a svobody občanů; vyzývá orgány a agentury Unie, zejména pak agentury v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky, aby zajistily větší soulad svých postupů s uplatňováním této listiny; požaduje, aby se věnovalo více pozornosti otázce snadnějšího zaměstnávání osob se zdravotním postižením a kompenzaci znevýhodnění, kterým čelí ve svém kariérním postupu; žádá Komisi, aby vytvořila generální ředitelství odpovědné za záležitosti týkající se osob se zdravotním postižením; vyjadřuje politování nad tím, že dosud nebyl plně využit potenciál, který listina skýtá;

8.  poukazuje na důležitou úlohu evropského veřejného ochránce práv, kterou plní při vymáhání odpovědnosti orgánů a institucí EU a podpoře jejich postupů v oblasti řádné správy; vítá práci prováděnou evropským veřejným ochráncem práv;

9.  vítá práci Evropské komise v oblasti základních práv a její výroční zprávy o uplatňování základních práv a svobod zakotvených v listině;

10.  vítá, že se EU v rostoucí míře zaměřuje na práva starších občanů, a podporuje další rozvoj přístupu ke stárnutí založeného na právech; poukazuje na význam boje proti diskriminaci na základě věku;

11.  poukazuje na to, že orgány a instituce Unie a členské státy by měly v rámci své snahy o dodržování veškerých ustanovení uvedených v nástrojích Unie, jako je Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii a Pakt o stabilitě a růstu, plnit své povinnosti týkající sociálních a ekonomických požadavků obsažených v uvedené listině; požaduje navíc, aby byly „mimořádné okolnosti“, které podle čl. 3 odst. 3 písm. b) Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii umožňují odchýlit se od střednědobého cíle nebo od oznámeného postupu korekcí, vykládány tak, že zahrnují situaci, kdy daná země není schopna tuto smlouvu plnit, aniž by porušovala povinnosti vyplývající ze sociálních ustanovení listiny;

12.  uznává zásadní úlohu Agentury pro základní práva při hodnocení dodržování listiny a vítá práci, kterou tato agentura odvádí; vybízí agenturu, aby nadále poskytovala poradenství orgánům a institucím EU a členským státům ohledně zlepšování kultury základních práv v celé Unii a aby je v této souvislosti podporovala; vítá nedávno přijatou strategii agentury na období 2018–2022;

13.  znovu potvrzuje, že sociální ustanovení listiny zajišťují dostatečnou sociální ochranu a zdravotní péči a ochranu pro všechny pracovníky, a to včetně pracovníků internetových platforem;

14.  zdůrazňuje, že je důležité, aby veškeré návrhy právních předpisů Unie byly v souladu se základními právy zakotvenými v listině; v souvislosti se základními právy pracovníků zdůrazňuje, že by Unie měla zajistit, aby každý pracovník požíval stejná základní práva bez ohledu na velikost podniku, typ smlouvy nebo zaměstnanecký vztah;

15.  žádá Komisi a Evropskou centrální banku, aby s ohledem na judikaturu Soudního dvora dodržovaly při plnění svých úkolů vyplývajících z Evropského mechanismu stability veškerá ustanovení listiny, a to i v rámci úvěrových operací ECB.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

3.12.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, Brando Benifei, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Michael Detjen, Geoffroy Didier, Lampros Fountoulis, Marian Harkin, Agnes Jongerius, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Dennis Radtke, Terry Reintke, Robert Rochefort, Claude Rolin, Siôn Simon, Ulrike Trebesius

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Heinz K. Becker, Deirdre Clune, Tania González Peñas, Alex Mayer, Jasenko Selimovic, Helga Stevens, Monika Vana

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Caterina Chinnici

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

35

+

ALDE

Enrique Calvet Chambon, Marian Harkin, Robert Rochefort, Jasenko Selimovic

EFDD

Laura Agea

GUE/NGL

Tania González Peñas, Rina Ronja Kari, Patrick Le Hyaric

PPE

Georges Bach, Heinz K. Becker, David Casa, Deirdre Clune, Geoffroy Didier, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Dennis Radtke, Claude Rolin

S&D

Guillaume Balas, Brando Benifei, Caterina Chinnici, Michael Detjen, Agnes Jongerius, Jan Keller, Alex Mayer, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Siôn Simon

VERTS/ALE

Jean Lambert, Terry Reintke, Monika Vana

1

-

NI

Lampros Fountoulis

2

0

ECR

Helga Stevens, Ulrike Trebesius

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (11.1.2019)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

k provádění Listiny základních práv Evropské unie v institucionálním rámci EU
(2017/2089(INI))

Zpravodaj: Dennis de Jong

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 44 a 51 této listiny,

  s ohledem na studii s názvem „The interpretation of Article 51 of the EU Charter of Fundamental Rights: the dilemma of stricter or broader application of the Charter to national measures“ (Interpretace článku 51 Listiny základních práv EU: dilema přísnějšího nebo širšího uplatňování Listiny ve vnitrostátních opatřeních), kterou v únoru 2016 zveřejnila tematická sekce C generálního ředitelství pro vnitřní politiky;

  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva[1], zejména na jeho bod 20;

  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o možném vývoji a změnách současného institucionálního uspořádání Evropské unie[2], zejména na jeho bod 45;

A.  vzhledem k tomu, že v článku 6 Smlouvy o Evropské unii (SEU) jsou uznána práva, svobody a zásady obsažené v Listině základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000, ve znění upraveném dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku, jež má stejnou právní sílu jako Smlouvy;

B.  vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 51 Listiny jsou její ustanovení určena mimo jiné orgánům, institucím a jiným subjektům Unie; vzhledem k tomu, že podle čl. 51 odst. 1 jsou ustanovení Listiny určena členským státům, výhradně pokud uplatňují právo Unie;

C.  vzhledem k tomu, že čl. 51 odst. 1 rovněž stanoví, že orgány, instituce a jiné subjekty Unie „[...] podporují uplatňování“ Listiny; zdůrazňuje, že Listina není pouze souborem zákazů, ale měla by být rovněž považována za nástroj k přijímání opatření s cílem zajistit účinné uplatňování jejích ustanovení.

D.  vzhledem k tomu, že článek 6 SEU zdůrazňuje, že základní práva, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o lidských právech (EÚLP), musí tvořit obecné zásady práva Unie;

E.  vzhledem k tomu, že článek 151 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) odkazuje na základní sociální práva, například na ta, která jsou uvedena v Evropské sociální chartě;

F.  vzhledem k tomu, že studie Parlamentu z listopadu 2017 o provádění Listiny základních práv v institucionálním rámci EU[3] pojednává mimo jiné o významu Listiny pro činnost Komise podle Smlouvy o zřízení Evropského mechanismu stability (smlouvy o ESM) a v souvislosti s evropským semestrem; vzhledem k tomu, že se v rámci ekonomické správy Unie věnuje málo pozornosti sociálním právům stanoveným v Listině; vzhledem k tomu, že tato práva je třeba je považovat za skutečná základní práva;

G.  vzhledem k tomu, že Agentura EU pro základní práva (Agency for Fundamental Rights, FRA) formulovala řadu doporučení pro účinné provádění Listiny základních práv ve svých stanoviscích s názvem „Improving access to remedy in the area of business and human rights at the EU level“[4] (Zlepšování přístupu k opravným prostředkům v oblasti podnikání a základních práv na úrovni EU) a „Challenges and opportunities for the implementation of the Charter of Fundamental Rights“ (Výzvy a příležitosti pro provádění Listiny základních práv)[5];

1.  konstatuje, že Listinu základních práv je třeba uplatňovat plně v souladu s EÚLP a současně uznat význam Evropské sociální charty a evropského pilíře sociálních práv, a vyzývá Komisi, aby urychlila postup přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech a aby zvýšila prioritu průzkumu věnovanému tomu, zda může EU přistoupit k Evropské sociální chartě;

2.  naléhavě vyzývá Komisi, aby objasnila působnost článku 51 Listiny základních práv, neboť různé výklady tohoto článku zvyšují zmatek a způsobují, že je Listina uplatňována nejasně a neuspokojivě[6];

3.  vyzývá Komisi, aby poskytla členským státům pokyny ohledně toho, jak by měla být při provádění práva Unie zohledněna základní práva;

4.  zdůrazňuje, že čl. 51 odst. 1 Listiny požaduje podporu práv a zásad uvedených v Listině a poukazuje na spojitost mezi hodnotami Unie a Listinou, jakož i na spojitost s kodaňskými kritérii pro přistoupení třetích zemí k Unii; vyjadřuje politování nad tím, že EU dosud nemá k dispozici ucelený mechanismus na ochranu demokracie, právního státu a základních práv, jak jej požadoval Parlament ve svém usnesení ze dne 14. listopadu 2018[7], který by umožňoval systematicky sledovat dění v orgánech a institucích EU a v členských státech, jež by vyžadovalo zákrok za účelem ochrany a zajištění dodržování práv, svobod a zásad Listiny; navrhuje, aby se podmínky uvedené v kodaňských kritériích a týkající se základních práv nepoužívaly pouze jednou jako podmínky přistoupení, ale aby jejich dodržování ze strany členských států bylo pravidelně posuzováno;

5.   se znepokojením konstatuje, že Listina základních práv se v členských státech uplatňuje pouze při provádění práva EU, a vyzývá jednotlivé orgány EU, aby při příští revizi Smlouvy zvážily rozšíření oblasti působnosti Listiny;

6.  vyzývá Komisi, ostatní instituce EU a celostátní a regionální vlády členských států, aby se pravidelně radily s agenturou FRA, kdykoli je dodržování základních práv ohroženo; vyzývá navíc k tomu, aby se v rámci evropského semestru zavedlo povinné posuzování a přezkum toho, zda členské státy dodržují ustanovení Listiny;

7.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že před přijetím legislativních návrhů Komisí není systematicky posuzován dopad na lidská práva, a vyzývá Komisi, Radu a Parlament, aby u každého legislativního návrhu prováděly nezávislé a komplexní kontroly slučitelnosti a posouzení dopadů na základní práva, a začleňovaly tak hledisko základních práv do všech relevantních oblastí politiky;

8.  vyzývá Komisi, Radu a Parlament, aby zavedly systematické konzultace s orgány a institucemi disponujícími odbornými znalostmi v oblasti lidských práv obecně, a zejména znalostmi, pokud jde o Listinu základních práv; odkazuje v této souvislosti na agenturu FRA, ale také na příslušné subjekty Rady Evropy a Organizace spojených národů:

9.  připomíná, že Soudní dvůr rozhodl,[8] že Komise musí plně dodržovat Listinu, i pokud jde o úkoly svěřené Komisi podle smlouvy o ESM, zejména pokud jde o podpisy memorand o porozumění, a že totéž platí pro doporučení pro jednotlivé země v souvislosti s evropským semestrem; vyzývá Komisi, aby systematicky začleňovala posouzení dopadu na základní práva do správy sociálně ekonomických záležitostí EU a zvláštní pozornost věnovala souladu se sociálními ustanoveními Listiny;

10.  zdůrazňuje, že mezery v provedení a řádném uplatňování práva EU v členských státech mohou mít skutečný dopad na užívání základních práv EU; v této souvislosti připomíná úlohu Komise jakožto strážkyně Smluv a skutečnost, že Komise nese nejvyšší, ne-li primární, odpovědnost za ochranu základních práv, a to v případě nutnosti prostřednictvím řízení o nesplnění povinnosti; vyzývá v tomto ohledu k odhodlanějšímu vedení při zajišťování náležitého provádění právních předpisů EU, zejména pokud jde o právo na ochranu životního prostředí, které je zakotveno v článku 37 Listiny, a to prostřednictvím pečlivějších, rezolutnějších a detailnějších postupů při řízení o nesplnění povinnosti; připomíná, že je důležité rychle zavést a řádně provádět pilíř týkající se přístupu k právní ochraně v rámci Aarhuské úmluvy;

11.  zdůrazňuje, že působnost Listiny se vztahuje též na agentury EU; konstatuje proto, že kdykoli jsou předpisy nebo rozhodnutí o zřízení agentur vypracovávány nebo revidovány, mělo by se uvést, že agentury musí v rámci svých mandátů dodržovat Listinu základních práv a mezinárodní právo v oblasti lidských práv; vyzývá všechny agentury, aby přijaly strategii pro oblast základních práv, včetně kodexu chování pro své zaměstnance a nezávislého mechanismu pro detekci a oznamování případů porušení základních práv; vybízí zejména agenturu Frontex a Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), aby plně dodržovaly Listinu nejen ve svých obecných politikách, ale též při každodenních činnostech pohraniční a pobřežní stráže a azylových úředníků, kteří jsou těmto agenturám přiděleni;

12.  vyzývá k bezodkladnému dokončení procesu přijímání horizontální antidiskriminační směrnice EU[9], která má poskytnout větší konkrétní záruky dodržování základních práv v Unii na základě přijetí konkrétních právních předpisů EU, čímž by se předešlo stávající interferenci článku 51;

13.  připomíná význam zásady subsidiarity a zároveň vybízí členské státy, aby v souladu s EÚLP uplatňovaly Listinu v co největším možném rozsahu, a vybízí k výměně osvědčených postupů mezi členskými státy, Unií a jejími agenturami; připomíná a podporuje skutečnost, že soudci členských států Listinu oceňují, pozitivně interpretují a uplatňují;

14.  zdůrazňuje, že Listina je pravděpodobně hlavním nástrojem, jak hájit, prosazovat a převést hodnoty Unie do praxe, a to jejím uplatňováním v konkrétních politikách a politických činnostech; podtrhuje, že je nutné, aby EU dodržovala tyto hodnoty ve své vnější politice i interně, a to tak, že posílí uplatňování Listiny na své občany a obyvatele, a aby tyto hodnoty dodržovala i při přijímání uprchlíků a migrantů;

15.  zdůrazňuje, že všechny orgány, instituce a subjekty EU, včetně agentury Frontex, a členské státy jsou v plné míře vázány ustanoveními Listiny základních práv;

16.  připomíná, že otázky ochrany národnostních menšin a diskriminace na základě jazyka jsou předmětem Smluv i Listiny základních práv; vyzývá k přijetí konkrétních administrativních kroků v rámci orgánů EU s cílem povzbudit vlády členských států k hledání udržitelných řešení a prosazování kultury jazykové rozmanitosti ve vlastních členských státech, a to mimo úřední jazyky EU;

17.  vybízí k vytvoření a podpoře vnitrostátních institucí působících v oblasti lidských práv, které přispějí k tomu, aby byla dodržována základní práva jak v rámci politických, tak legislativních procesů, a poskytnou pomoc jednotlivcům v konkrétních případech;

18.  konstatuje, že v oblasti přístupu k opravným prostředkům pro oběti porušení základních práv v souvislosti s podnikáním ve třetích zemích jsou stále nedostatky, a vyzývá k tomu, aby do vnějších dohod EU, zejména do jejích obchodních a investičních dohod, byly začleněny dostupné, levné a nebyrokratické mechanismy, které obětem umožní bojovat proti tomuto porušování, pokud je dotčený podnik usazen v EU;

19.  zdůrazňuje, že práva občanů EU byla posílena prostřednictvím Evropské občanské iniciativy, která byla zavedena s Lisabonskou smlouvou, začala být uplatňována v roce 2012 a dává občanům EU právo požádat Komisi o navržení nových právních předpisů EU, konstatuje, že zatím byly zaznamenány čtyři úspěšné iniciativy, z nichž tři vedly k vytvoření nových právních předpisů;

20.  vyzývá Komisi, aby před uzavřením vnějších dohod, zejména dohod obchodních, systematicky prováděla posouzení dopadu na lidská práva;

21.  zdůrazňuje, že je důležité stanovit pravidla, která jsou nezbytná k ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu a základních práv v členských státech; podporuje zavedení přísných a soudržných doložek týkajících se základních práv do pracovních znění návrhů nařízení, jimiž se zřizují fondy EU;

22.  odsuzuje bezprecedentní a ojedinělé rozhodnutí Polska odmítnout na zasedání ministrů spravedlnosti dne 11. října 2018 v Lucemburku závěry Rady ohledně uplatňování Listiny základních práv EU;

23.  připomíná politickou dohodu mezi hlavními orgány EU a členskými státy, pokud jde o přistoupení EU k EÚLP; domnívá se, že dokončení tohoto procesu by přineslo další záruky pro základní práva občanů a obyvatel Unie; žádá, aby byly učiněny kroky nezbytné k odstranění právních překážek, které brání završení tohoto procesu přistoupení.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

10.1.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

8

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Asim Ademov, Martina Anderson, Heinz K. Becker, Monika Beňová, Michał Boni, Caterina Chinnici, Rachida Dati, Frank Engel, Laura Ferrara, Romeo Franz, Kinga Gál, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Monika Hohlmeier, Sophia in ‘t Veld, Cécile Kashetu Kyenge, Monica Macovei, Roberta Metsola, Claude Moraes, Ivari Padar, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Helga Stevens, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Udo Voigt, Josef Weidenholzer, Cecilia Wikström, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský, Auke Zijlstra

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Dennis de Jong, Anna Hedh, Lívia Járóka, Marek Jurek, Jean Lambert, Jeroen Lenaers, Andrejs Mamikins, Angelika Mlinar, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Christine Revault d’Allonnes Bonnefoy

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Norbert Erdős, Fernando Ruas, Adam Szejnfeld

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

39

+

ALDE

Nathalie Griesbeck, Sophia in ‘t Veld, Angelika Mlinar, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Cecilia Wikström

ECR

Monica Macovei

EFDD

Laura Ferrara

GUE/NGL

Martina Anderson, Dennis de Jong, Marie-Christine Vergiat

PPE

Asim Ademov, Heinz K. Becker, Michał Boni, Rachida Dati, Frank Engel, Monika Hohlmeier, Jeroen Lenaers, Roberta Metsola, Fernando Ruas, Csaba Sógor, Adam Szejnfeld, Traian Ungureanu, Tomáš Zdechovský

S&D

Monika Beňová, Caterina Chinnici, Ana Gomes, Sylvie Guillaume, Anna Hedh, Cécile Kashetu Kyenge, Andrejs Mamikins, Claude Moraes, Ivari Padar, Christine Revault d’Allonnes Bonnefoy, Birgit Sippel, Josef Weidenholzer

VERTS/ALE

Romeo Franz, Jean Lambert, Judith Sargentini, Bodil Valero

8

-

ECR

Marek Jurek, Helga Stevens, Kristina Winberg

ENF

Auke Zijlstra

NI

Udo Voigt

PPE

Norbert Erdős, Kinga Gál, Lívia Járóka

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

28.11.2018

POSTOJ VE FORMĚPOZMĚŇOVACÍCH NÁVRHŮ

Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví

pro Výbor pro ústavní záležitosti

k uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v institucionálním rámci EU

(2017/2089(INI))

Za Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví: Angelika Mlinar (zpravodajka)

Postoj

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví předkládá Výboru pro ústavní záležitosti jako příslušnému výboru tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh usnesení

Právní východisko 1 a (nové)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o rovnosti žen a mužů v obchodních dohodách EU1,

_________________

1Přijaté texty, P8_TA(2018)0066.

Pozměňovací návrh    2

Návrh usnesení

Právní východisko 1 b (nové)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

– s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) a na své usnesení ze dne 12. září 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí1,

_________________

1Úř. věst. L 337, 20.9.2018, s. 167.

Pozměňovací návrh    3

Návrh usnesení

Právní východisko 1 c (nové)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

– s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o boji proti sexuálnímu obtěžování a zneužívání v EU1,

_________________

1Úř. věst. L 346, 20.9.2018, s. 192.

Pozměňovací návrh    4

Návrh usnesení

Právní východisko 1 d (nové)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

  s ohledem na společný pracovní dokument útvarů ze dne 21. září 2015 nazvaný „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna životů žen a dívek prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)“ (SWD(2015)0182) a na závěry Rady ze dne 26. října 2015 o akčním plánu týkajícím se genderových otázek pro období 2016–2020,

Pozměňovací návrh    5

Návrh usnesení

Právní východisko 1 e (nové)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

s ohledem na obecné zásady pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbickými, gay, bisexuálními, transgender a intersexuálními (LGBTI) osobami, které přijala Rada Evropské unie na svém zasedání dne 24. června 2013,

Pozměňovací návrh    6

Návrh usnesení

Bod odůvodnění G a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

Ga.  vzhledem k tomu, že zásada rovnosti žen a mužů je základní hodnotou EU zakotvenou ve Smlouvách a v článku 23 Listiny; vzhledem k tomu, že článek 8 SFEU stanoví zásadu rovnosti žen a mužů, jelikož uvádí, že Unie bude „při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy“;

Pozměňovací návrh    7

Návrh usnesení

Bod odůvodnění G b (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

Gb.  vzhledem k tomu, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) má za úkol vyvíjet, analyzovat, hodnotit a šířit metodické nástroje, které mají vést k začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik EU a do vnitrostátních politik, jež z nich vycházejí, a k začlenění hlediska rovnosti žen a mužů v rámci všech orgánů a jiných subjektů EU,

Pozměňovací návrh    8

Návrh usnesení

Bod odůvodnění L a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

La.  vzhledem k tomu, že článek 24 Listiny stanoví práva dítěte a to, že prvořadým hlediskem veřejných orgánů a soukromých institucí musí být nejvlastnější zájem dítěte;

Pozměňovací návrh    9

Návrh usnesení

Bod odůvodnění L b (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

Lb.  vzhledem k tomu, že článek 14 Listiny zdůrazňuje právo každého dítěte na spravedlivé vzdělání;

Pozměňovací návrh    10

Návrh usnesení

Bod 1 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

1a.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že je genderově podmíněné násilí až příliš snadno tolerováno a poukazuje na to, že je třeba ukončit beztrestnost tím, že se zajistí, aby byli pachatelé trestně stíhání; požaduje, aby EU dosáhla dohody o ratifikaci Istanbulské úmluvy a žádá Komisi, aby předložila komplexní strategii EU pro boj proti všem formám genderově podmíněného násilí, včetně sexuálního obtěžování a sexuálního zneužívání žen a dívek, s cílem zajistit soudržnost mezi interními a externími činnostmi EU v této oblasti;

Pozměňovací návrh    11

Návrh usnesení

Bod 1 b (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

1b.  je hluboce znepokojen zranitelnou situací migrantů, uprchlíků a žadatelů o azyl, zejména žen, dětí a osob z komunity LGBTI, a žádá, aby byly okamžitě zlepšeny bezpečné a legální možnosti migrace, byla plně dodržována zásada nenavracení a aby byl zlepšen přístup ke službám v oblasti slučování rodin, k bydlení, vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a k psychologické podpoře po příjezdu do EU;

Pozměňovací návrh    12

Návrh usnesení

Bod 2

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

2.  připomíná, že postupy zavedené orgány EU pro posouzení slučitelnosti legislativních návrhů s Listinou jsou zejména interní povahy; zdůrazňuje, že je zapotřebí poskytnout důkladnější formy konzultací, posouzení dopadů a právního přezkumu s plným zapojením nezávislých odborníků na základní práva; vyzývá Komisi, aby prosazovala strukturovanou a regulovanou spolupráci s nezávislými externími subjekty, jako je agentura FRA a organizace občanské společnosti působící v této oblasti, pokud legislativní dokumenty mohou potenciálně prosazovat nebo negativně ovlivňovat základní práva;

2.  připomíná, že postupy zavedené orgány EU pro posouzení slučitelnosti legislativních návrhů s Listinou jsou zejména interní povahy; zdůrazňuje, že je zapotřebí poskytnout důkladnější formy konzultací, posouzení dopadů, včetně posouzení dopadů na rovnost žen a mužů, a právního přezkumu s plným zapojením nezávislých odborníků na základní práva; vyzývá Komisi, aby prosazovala strukturovanou a regulovanou spolupráci s nezávislými externími subjekty, jako je agentura FRA a organizace občanské společnosti působící v této oblasti, pokud legislativní dokumenty mohou potenciálně prosazovat nebo negativně ovlivňovat základní práva;

Pozměňovací návrh    13

Návrh usnesení

Bod 3 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

3a.  zdůrazňuje, že je třeba úzce spolupracovat s EIGE v souvislosti s úlohou tohoto institutu při šíření přesných metodologických nástrojů a za účelem účinnějšího provádění genderového mainstreamingu v legislativních a rozhodovacích procesech Evropské unie;

Pozměňovací návrh    14

Návrh usnesení

Bod 4

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

4.  opakuje svoji výzvu Komisi, aby přezkoumala své rozhodnutí rozčlenit při hodnocení dopadů úvahy o základních právech do tří existujících kategorií: hospodářské, sociální a environmentální dopady, a aby vytvořila zvláštní kategorii „dopady na základní práva“, protože pouze tak lze zaručit, aby byla vzata v úvahu všechna hlediska základních práv;

4.  opakuje svoji výzvu Komisi, aby přezkoumala své rozhodnutí rozčlenit při hodnocení dopadů úvahy o základních právech do tří existujících kategorií: hospodářské, sociální a environmentální dopady, a aby vytvořila dvě zvláštní kategorie „dopady na základní práva“, „hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů“ s cílem zaručit, aby byla vzata v úvahu všechna hlediska základních práv, zejména práv menšin a zranitelných skupin, jako jsou ženy, děti a osoby LGBTIQ+;

Pozměňovací návrh    15

Návrh usnesení

Bod 7 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

7a.  žádá Komisi a Radu, aby v rámci obchodních dohod prosazovaly závazek k přijetí, zachování a účinnému provádění zákonů, předpisů a politik týkajících se rovnosti žen a mužů, včetně aktivních opatření nezbytných k podpoře rovnosti žen a mužů a zlepšení postavení žen na všech úrovních v souladu s článkem 23 Listiny;

Pozměňovací návrh    16

Návrh usnesení

Bod 8 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

8a.  vyjadřuje politování nad tím, že genderový mainstreaming není konzistentně prováděn ve všech činnostech EU, což brání tomu, aby byla účinně provedena opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví a k podpoře rovnosti žen a mužů;

Pozměňovací návrh    17

Návrh usnesení

Bod 8 b (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

8b.  zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout změny kultury v institucích pomocí systematického a strukturovaného organizačního procesu učení, aby se docílilo rovnosti žen a mužů jak v rámci těchto institucí, tak zejména v souvislosti s výsledky a výstupy jejich práce;

Pozměňovací návrh    18

Návrh usnesení

Bod 16 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

16a.  vyzývá příslušné agentury EU, aby zintenzivnily svou práci při provádění zásad rovnosti žen a mužů zakotvených v Listině, včetně zajištění toho, aby veškeré orgány, instituce a agentury EU uplatňovaly politiku nulové tolerance vůči jakýmkoli formám sexuálního násilí a fyzického i psychického obtěžování; žádá, aby všechny orgány a agentury EU v plném rozsahu provedly jeho usnesení ze dne 26. října 2017 o potírání sexuálního obtěžování a zneužívání v EU;

Pozměňovací návrh    19

Návrh usnesení

Bod 20 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

20a.  žádá, aby všechny orgány a instituce EU a členské státy bojovaly proti všem formám diskriminace a násilí vůči osobám z komunity LGBTI v jednotlivých zemích i mimo ně, jak stanoví Listina;

Pozměňovací návrh    20

Návrh usnesení

Bod 20 b (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

20b.  zdůrazňuje, že by EU měla zavést komplexní a strategická opatření, která by členským státům umožnila reagovat na porušení práv žen na jejich vlastním území a zajistila by, aby tyto státy aktivně prosazovaly Listinu základních práv; v této souvislosti znovu připomíná svou výzvu všem členským státům, aby bezodkladně ratifikovaly Istanbulskou úmluvu a všechny její části;

Pozměňovací návrh    21

Návrh usnesení

Bod 20 c (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

20c.  zdůrazňuje, že ženská práva a rovnost žen a mužů, včetně univerzálního dodržování přístupu ke zdravotním službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv, musí být ústředním bodem Listiny základních práv a tvorby politik na národní úrovni;

Pozměňovací návrh    22

Návrh usnesení

Bod 24 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

24a.  uznává, že sociální vyloučení může být zapříčiněno nedostatečným přístupem k dobrému vzdělání a dále vyostřeno šikanou; vyzývá celostátní a místní správu a školy, aby zajistily opatření poskytující pomoc obětem šikany a bránící sociálnímu vyloučení v souladu s článkem 34 Listiny;

Pozměňovací návrh    23

Návrh usnesení

Bod 25 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

25a.  vybízí členské státy, aby podporovaly používání hodnocení dopadů na nejzranitelnější skupiny (svobodné matky, děti, osoby se zdravotním postižením atd.) při tvorbě vnitrostátních právních předpisů v oblasti vzdělávání, přičemž uznává, že takovouto povinnost nestanoví žádné právní předpisy ani listina, což představuje velkou mezeru a rozpor mezi právními předpisy EU a členských států vytvářející překážku pro rozvoj rovnosti žen a mužů, jak stanoví Listina

  • [1]  Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 162.
  • [2]  Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 201.
  • [3]  „The Implementation of the Charter of Fundamental Rights in the EU institutional framework“ (Provádění Listiny základních práv v institucionálním rámci EU), Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce C – Občanská práva a ústavní záležitosti, listopad 2017.
  • [4]  Stanovisko agentury FRA č. 1/2017, 10. dubna 2017.
  • [5]  Stanovisko agentury FRA č. 4/2018, 24. září 2018.
  • [6]  Viz například oddíl 2.3 stanoviska agentury FRA č. 4/2018 ze dne 24. září 2018.
  • [7]  Přijaté texty, P8_TA(2018)0456.
  • [8]  Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 20. září 2016, Ledra Advertising Ltd a další v. Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB), ECLI:EU:C:2016:701.
  • [9]  Návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426).

STANOVISKO Petičního výboru (21.1.2019)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

o provádění Listiny základních práv Evropské unie v institucionálním rámci EU
(2017/2089(INI))

Zpravodaj: Josep-Maria Terricabras

NÁVRHY

Petiční výbor vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A.  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 44 a 51 této listiny,

B.  s ohledem na studii s názvem „The interpretation of Article 51 of the EU Charter of Fundamental Rights: the dilemma of stricter or broader application of the Charter to national measures“ (Interpretace článku 51 Listiny základních práv EU: dilema přísnějšího nebo širšího uplatňování Listiny ve vnitrostátních opatřeních), kterou v únoru 2016 zveřejnila tematická sekce C generálního ředitelství pro vnitřní politiky,

C.  s ohledem na slyšení na téma „Rozšíření oblasti působnosti Listiny základních práv Evropské unie (článek 51)?“, které uspořádal Petiční výbor dne 23. února 2016,

D.  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva[1], a zejména na bod 20 tohoto usnesení,

E.  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 k možnému vývoji a změnám současného institucionálního uspořádání Evropské unie[2], a zejména na bod 45 tohoto usnesení,

1.  potvrzuje, že petiční právo, zakotvené v článku 44 Listiny základních práv a v článcích 20 a 227 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), je základním právem, jedním z pilířů evropského občanství a klíčovým prvkem participativní demokracie, jehož cílem je přiblížit občany EU prostřednictvím otevřeného, demokratického, inkluzivního a transparentního postupu;

2.  připomíná, že od vstupu Listiny základních práv EU v platnost v prosinci 2009 dostává Parlament stále více petic, které upozorňují na porušování základních práv a odvolávají se přitom na Listinu coby právní základ; konstatuje, že tyto petice mohou být důkazem závažného strukturálního nedostatku v podobě chybějícího přístupu založeného na základních právech při přípravě právních předpisů a tvorbě politik jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni i při provádění právních předpisů v členských státech; domnívá se, že občané EU mohou mít prospěch z posílených vzájemných kontaktů mezi Petičním výborem a Agenturou pro základní práva (FRA) při konkrétním projednávání petic, neboť agentura FRA se může přímo zabývat obavami předkladatelů, jež se týkají případného porušování základních práv;

3.  konstatuje, že v souvislosti s Listinou hraje významnou úlohu při zaručení dodržování základních práv také úřad evropského veřejného ochránce práv, a to nejen s ohledem na článek 41, který se zabývá právem na řádnou správu jako takovou, ale také v tom smyslu, že tato řádná správa je základem pro zajištění dalších základních práv; připomíná příkladnou práci odváděnou veřejnou ochránkyní práv v tomto volebním období, mimo jiné v oblasti transparentnosti a svobody informací, jakož i její zvláštní zprávu týkající se agentury Frontex[3], zejména pokud jde o právo žadatelů o azyl a migrantů na podávání stížností;

4.  poznamenává, že občané a obyvatelé EU vnímají vstup Listiny v platnost jako jeden z hlavních způsobů, kterým přináší členství v Unii přidanou hodnotu; je přesvědčen, že reformy Unie za účelem zvýšení její legitimity a hodnoty v očích občanů a obyvatel lze dosáhnout především prostřednictvím rozšíření rozsahu ochrany základních práv zakotvených v Listině; zdůrazňuje, že Listina základních práv má potenciál napravit demokratický deficit a že ji lze považovat za základ pro vypracování důkladných sociálních politik, jež by překlenovaly sociálně-ekonomické nerovnosti a zaručovaly plnohodnotnou Unii národů;

5.  je znepokojen skutečností, že Listina základních práv se v členských státech uplatňuje pouze při provádění práva EU; znovu připomíná, že mnoho občanů a obyvatel považuje její provádění za nejasné a nedostatečné; zdůrazňuje nicméně, že Listina je primárním zdrojem práva EU, nikoli pouze pro její orgány a instituce, ale také pro členské státy; připomíná, že mají-li členské státy zajišťovat účinné uplatňování základních práv, musí rovněž vymáhat uplatňování ustanovení Listiny, a že omezená použitelnost Listiny jim neponechává volnou ruku k porušování práv, jež jsou v ní zakotvena;

6.  je toho názoru, že velký počet zdrojů, v nichž je zakotvena ochrana základních práv (na vnitrostátní úrovni, na úrovni EU i na mezinárodní úrovni), a složitost jejich vzájemného působení by neměly oslabovat ochranu samotnou; zdůrazňuje, že k zajištění ochrany a prosazování základních práv v celé Unii by postačovalo, pokud by byla Listina základních práv vykládána a uplatňována důsledněji; je toho názoru, že tento širší výklad musí být v souladu s mezinárodními závazky EU v oblasti lidských práv, neboť ty vycházejí z povinnosti Unie prosazovat mezinárodní obyčejové právo a obecné zásady mezinárodního práva veřejného;

7.  domnívá se, že očekávání většiny předkladatelů petic v souvislosti s právy, jež jim uděluje Listina, jsou vysoká a zdaleka přesahují jejich současné uplatňování; zdůrazňuje, že příliš úzký nebo nejednotný výklad článku 51 vede k odcizení EU od jejích obyvatel; vyzývá orgány EU a členské státy, aby posílily uplatňování Listiny rozšířením její oblasti působnosti, a naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala opatření, která zajistí, že působnost článku 51 bude vykládána co nejuceleněji a v co nejširší možné míře s cílem zabezpečit všeobecné a jednotné provádění Listiny v celé Unii a ve prospěch všech občanů; je toho názoru, že všeobecné uplatňování Listiny je podmínkou pro podporu a upevnění evropského občanství a pro posílení demokratické účasti v EU;

8.  vítá úsilí Komise v boji proti diskriminaci žen; připomíná, že článek 23 Listiny stanoví, že „rovnost žen a mužů musí být zajištěna ve všech oblastech včetně zaměstnání, práce a odměny za práci“; upozorňuje, že zásada rovnosti nám nebrání, abychom zachovávali či přijímali opatření, jež méně zastoupenému pohlaví zajištují konkrétní výhody;

9.  považuje za zásadní, aby Unie kromě obecných záruk týkajících se svobod a pojistek v oblasti rovnosti a politických práv přijala také rozhodná opatření k posílení zejména svých vlastních aktivit, pokud jde o zajištění uplatňování sociálních práv uvedených v Listině; domnívá se, že současným zárukám týkajícím se občanských a politických práv budou v konečném důsledku odpovídat posílená ekonomická, sociální a kulturní práva, a Unie tak bude splňovat univerzálnost, nezcizitelnost, nedělitelnost a vzájemnou závislost a provázanost lidských práv; vyjadřuje přání, aby se Evropské sociální chartě dostalo stejného postavení, jako mají Smlouvy, stejně jako tomu je v případě Listiny základních práv;

10.  trvá na tom, aby byl čl. 7 odst. 7 nařízení (EU) č. 472/2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi[4], který stanoví, že úsilí o rozpočtovou konsolidaci stanovené v makroekonomickém ozdravném programu musí zohledňovat „nutnost zajistit dostatečné prostředky pro základní politiky, jako je vzdělávání a zdravotnictví“, vykládán v souladu s požadavky obsaženými v sociálních ustanoveních Listiny a se zásadami Evropské sociální charty;

11.  vyzývá k vypracování a provádění kodexu chování platného pro všechny zaměstnance v souladu s Listinou základních práv; vyzývá k zavedení mechanismů pro zajišťování souladu, jež by zaručovaly včasné odhalení, nahlášení a zpracování veškerých případů porušení tohoto kodexu; je toho názoru, že po celou dobu tohoto procesu by mělo být považováno za nezadatelné právo údajných obětí a oznamovatelů na ochranu osobních údajů; vyzývá k pořádání školení pro zaměstnance s cílem odstranit diskriminaci a nenávistné verbální projevy na základě pohlaví, sexuální orientace, etnického původu nebo z jakýchkoli jiných důvodů;

12.  naléhavě vyzývá Radu k dokončení přijetí horizontální antidiskriminační směrnice EU, jež by zaručovala zásadu nediskriminace zakotvenou v Listině; vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že je tato směrnice již tak dlouho blokována, neboť její přijetí by v Unii ještě více zaručilo konkrétní základní práva, obešlo by stávající interferenci článku 51, neboť by byly přijaty zvláštní předpisy EU, jež by členské státy posléze provedly ve svém vnitrostátním právu, a bylo by v souladu se závazky, které Unie přijala se svým přistoupením k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením;

13.  trvá na tom, že je v nejvyšším zájmu, aby bylo rozšířeno uplatňování Listiny s cílem zaručit účinnou ochranu poskytovanou občanům a obyvatelům EU v rámci stávajícího systému, zejména v oblasti ekonomických, sociálních a kulturních práv, ale také, pokud jde o občanské svobody, diskriminaci a demokratickou účast; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zajistila zahrnutí nezávislého, participativního a transparentního posouzení dopadu na základní práva do všech nových legislativních návrhů za účelem začleňování základních práv do všech relevantních oblastí politiky a jejich účinné ochrany; navrhuje, aby byla dále rozvíjena a uplatňována koncepce „záměrného zohledňování základních práv“ (fundamental rights by design) s cílem prosazovat zakotvení nejvyšších standardů základních práv do veškerých činností v oblasti tvorby politik již od nejranější fáze; zdůrazňuje, že skutečnost, že existují články, jako je článek 9 SFEU o vysoké úrovni zaměstnanosti a sociální ochrany, avšak nejsou uplatňovány, neprospívá demokratickému charakteru EU a jejích členských států, ale naopak přispívá ke ztrátě jeho legitimity;

14.  vyzdvihuje význam agentury FRA v rámci institucionálního uspořádání; vyjadřuje politování nad tím, že nedochází k začleňování práce agentury do posuzování slučitelnosti institucionálních činností se základními právy a že není pravidelně zahrnována do odborných názorů týkajících se legislativních spisů s významem pro vnitřní a vnější pravomoci Unie; opakuje, že je nezbytné, aby se při systematické přípravě kontrol slučitelnosti ve všech odvětvích činnosti orgánů EU vycházelo z názorů nezávislých a nestranných odborníků; domnívá se, že by za tímto účelem mohly být systematizovány a dále zdokonaleny příspěvky, jež příslušné agentury (Evropský institut pro rovnost žen a mužů a agentura FRA) poskytují legislativním orgánům a orgánům s provozními kompetencemi v dané oblasti, s cílem dodat jim na významu; bere na vědomí interaktivní online nástroj Clarity, který vyvinula agentura FRA s cílem usnadnit identifikaci nejvhodnějšího mimosoudního subjektu v oblasti lidských práv pro konkrétní otázku týkající se základních práv;

15.  je hluboce přesvědčen o tom, že přestože byla strategie účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií, kterou vypracovala Komise, vhodným prvním krokem po vstupu Listiny v platnost, je naléhavě nutné ji aktualizovat; vítá výroční zprávy Komise o uplatňování Listiny a vyzývá k přezkumu strategie vypracované v roce 2010 s cílem zohlednit nové výzvy a skutečnosti, jimž orgány čelí zejména v souvislosti s brexitem;

16.  zdůrazňuje, že všechny orgány, instituce a subjekty EU, včetně agentury Frontex, jakož i členské státy jsou v plné míře vázány ustanoveními Listiny základních práv;

17.  připomíná, že předmětem Smluv i Listiny základních práv EU jsou otázky ochrany národnostních menšin a diskriminace na základě jazyka; vyzývá k přijetí konkrétních administrativních kroků v rámci orgánů EU s cílem povzbudit vnitrostátní vlády členských států k tomu, aby ve svých zemích hledaly udržitelná řešení a prosazovaly kulturu jazykové rozmanitosti, jež by přesahovala úřední jazyky EU;

18.  poukazuje na to, že členské státy samy mohou uplatňovat ustanovení Listiny ve své legislativě, a to i v případech, kdy přímo neprovádějí právo EU, a je to i jejich morální povinností; vyjadřuje hluboké politování nad zhoršující se situací v oblasti svobody sdělovacích prostředků v některých členských státech; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala nutná opatření ke sledování a prosazování svobody a plurality sdělovacích prostředků, a členské státy, aby tato opatření dodržovaly; vybízí k vytváření a podpoře vnitrostátních institucí působících v oblasti lidských práv, jež by přispívaly k zajištění dodržování základních práv při tvorbě i provádění politik a právních předpisů a v konkrétních případech poskytovaly pomoc jednotlivcům; domnívá se, že svévolné nebo nepřiměřené užívání násilí ze strany policie nebo jiných bezpečnostních složek některého členského státu vůči pokojným shromážděním je v rozporu s ustanoveními Listiny;

19.  vyzývá Komisi, aby při monitorování opatření, jež přijaly vnitrostátní orgány za účelem provedení právních předpisů EU a jež vyvolávají otázky týkající se Listiny základních práv, zaujala odvážnější přístup, zejména s ohledem na skutečnost, že tato práva nejsou nutně zaručována v celé EU;

20.  vítá ratifikaci Marrákešské smlouvy o přístupu osob se zrakovým postižením k přizpůsobeným publikovaným dílům, neboť se jedná o nezbytný krok s ohledem na článek 26 Listiny o začlenění osob se zdravotním postižením;

21.  bere na vědomí petici č. 0657/2016 a zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité, aby bylo zajištěno dodržování článku 10 Listiny o svobodě myšlení, svědomí a náboženského vyznání ve všech členských státech, za všech okolností a ve všech institucích veřejné sféry, zejména v oblasti vzdělávání;

22.  vyzývá Komisi, ostatní orgány EU a orgány členských států, aby pravidelně a přímo konzultovaly agenturu FRA, kdykoli je dodržování základních práv ohroženo; vyzývá navíc k tomu, aby se v rámci evropské správy ekonomických záležitostí zavedlo povinné posuzování a přezkum nejen politik členských států, ale také stávajících rámcových právních předpisů, s cílem zaručit dodržování Listiny, a zejména jejích sociálních ustanovení; navrhuje vypracování srovnávacího přehledu základních práv s cílem monitorovat dodržování základních práv v členských státech;

23.  domnívá se, že značně zaostává provádění interních aspektů Listiny, zejména v těch případech, kdy členské státy vykonávají pravomoci Unie; vyzývá Komisi, aby více dohlížela na zajištění úplného a důsledného provádění Listiny ze strany členských států; vyzývá Komisi, aby vypracovala integrovaný přístup k monitorování dodržování článku 6 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a článků 258 až 260 SFEU, který by umožňoval včasné oznámení, reakci a prevenci v případě porušení lidských práv a základních svobod; připomíná slib předchozí Komise, že kromě použití článku 7 SEU coby opatření poslední instance bude vytvořen nový nástroj, který půjde v případech zjevného porušení základních práv stanovených Listinou, zejména budou-li do něj zapojeny vlády členských států, nad rámec stávajících řízení o nesplnění povinnosti ukládajících sankce;

24.  ostře nesouhlasí s restriktivním výkladem čl. 51 odst. 1, který uplatňuje Komise při posuzování řady petic předložených Parlamentu, a důrazně opakuje, že orgány a instituce EU musí dodržovat Listinu za všech okolností, ať již hrají jakoukoliv úlohu;

25.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit dodržování Listiny, zejména jejích sociálních ustanovení, a to i po celou dobu trvání evropského semestru a ve všech jeho fázích, včetně roční analýzy růstu, přičemž je nutné současně zdokonalit společnou zprávu o zaměstnanosti; vyzývá k vypracování sociálních referenčních hodnot, které by byly monitorovány a zahrnuty do doporučení pro jednotlivé země v rámci integrovaného přístupu;

26.  zdůrazňuje, že politiky úsporných opatření přijaté na úrovni EU i členskými státy vedly k obrovskému nárůstu sociálně-ekonomické nerovnosti a znemožnily občanům, aby v plné míře a konkrétním způsobem uplatňovali svá základní práva;

27. připomíná politickou dohodu mezi hlavními orgány EU a členskými státy, pokud jde o přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech; zdůrazňuje, že toto přistoupení je právní povinností podle čl. 6 odst. 2 SEU; domnívá se, že dokončení tohoto přistoupení by zavedlo další ochranné záruky pro základní práva občanů a obyvatel Unie a poskytlo soudržný rámec pro ochranu lidských práv v celé Evropě; vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření ke konečnému odstranění právních překážek, jež brání dokončení procesu přistoupení, a aby v případě nutnosti vypracovala nový návrh dohody o přistoupení, který by odstranil nedostatky, na něž upozornil Soudní dvůr Evropské unie ve stanovisku 2/13;

28.  vyzývá jednotlivé orgány EU, aby při příští revizi Smlouvy zvážily rozšíření oblasti působnosti Listiny, včetně vypuštění článku 51;

29.  vyjadřuje svou nespokojenost s výkladem článků 51 a 52, neboť vede k umělým rozporům mezi právy a zásadami, zejména mezi občanskými a politickými právy a sociálními a ekonomickými zásadami; opakuje stanovisko agentury FRA uvedené v její zprávě o základních právech za rok 2017, že „Listina je jedinečná tím, že v jediném dokumentu kombinuje občanská a politická a také sociální a ekonomická práva, jež mají všechna rovnocenné postavení“; je toho názoru, že sociální a ekonomická práva značně zaostávají a měla by být rozhodným způsobem posílena v právu EU i v ústavních řádech členských států, a to tak, že 20 zásad Evropské sociální charty bude stanoveno za právně závazné pro všechny orgány a všechny členské státy.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

21.1.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

11

8

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Margrete Auken, Andrea Cozzolino, Pál Csáky, Rosa Estaràs Ferragut, Eleonora Evi, Peter Jahr, Jude Kirton-Darling, Svetoslav Hristov Malinov, Ana Miranda, Gabriele Preuß, Jarosław Wałęsa, Cecilia Wikström

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Kostadinka Kuneva, Josep-Maria Terricabras

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

José Blanco López, Gabriel Mato, Francisco José Millán Mon, Massimiliano Salini, Barbara Spinelli

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

11

+

ALDE

EFDD

GUE

S-D

Verts/ALE

Cecilia Wikström

Eleonora Evi

Kostadinka Kuneva, Barbara Spinelli,

José Blanco López, Andrea Cozzolino, Jude Kirton-Darling, Gabriele Preuß

Margrete Auken, Ana Miranda, Josep-Maria Terricabras

8

-

EPP

Pál Csáky, Rosa Estaràs Ferragut, Peter Jahr, Svetoslav Hristov Malinov, Gabriel Mato, Francisco José Millán Mon, Massimiliano Salini, Jarosław Wałęsa

0

0

-

-

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

  • [1]  Úř. věst. L 215,19.6.2018, s. 162.
  • [2]  Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 201.
  • [3]  Zvláštní zpráva evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 7. listopadu 2013 o šetření z vlastního podnětu OI/5/2012/BEH-MHZ týkajícím se agentury Frontex.
  • [4]  Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

22.1.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

12

2

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Pascal Durand, Esteban González Pons, Danuta Maria Hübner, Jo Leinen, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Markus Pieper, Paulo Rangel, György Schöpflin, Pedro Silva Pereira, Barbara Spinelli, Kazimierz Michał Ujazdowski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Jasenko Selimovic, Gabriele Zimmer

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

José Blanco López, Michael Gahler, Stefan Gehrold, Theresa Griffin, Fernando Ruas

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

12

+

ALDE

Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Jasenko Selimovic

GUE/NGL

Barbara Spinelli, Gabriele Zimmer

PPE

Danuta Maria Hübner

S&D

José Blanco López, Theresa Griffin, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Jo Leinen, Pedro Silva Pereira

VERTS/ALE

Max Andersson, Pascal Durand

2

-

ENF

Gerolf Annemans

PPE

Markus Pieper

7

0

NI

Kazimierz Michał Ujazdowski

PPE

Michael Gahler, Stefan Gehrold, Esteban González Pons, Paulo Rangel, Fernando Ruas, György Schöpflin

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 8. února 2019
Právní upozornění - Ochrana soukromí