Seznam 
Přijaté texty
Středa 26. září 2007 - ŠtrasburkKonečné znění
Evropský technologický institut ***I
  Usnesení
  Úplné znění
 Pravidla pro výkon volebního práva ve volbách do EP *
 Půda vyňatá z produkce na rok 2008*
 Nebezpečné hračky vyrobené v Číně
 Směrem ke společné evropské vnější energetické politice
 Legální přistěhovalectví
 Politické priority v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví státních příslušníků třetích zemí

Evropský technologický institut ***I
DOC 189k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. září 2007 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský technologický institut (KOM(2006)0604 – C6-0355/2006 – 2006/0197(COD) )
P6_TA(2007)0409 A6-0293/2007

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament ,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0604 ),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 157 odst. 3 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0355/2006 ),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání, Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro právní záležitosti (A6-0293/2007 ),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   domnívá se, že není zajištěna kompatibilita návrhu Komise se stropy víceletého finančního rámce;

3.   vyzývá Radu, aby v souladu s bodem 47 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (IID)(1) zahájila jednání s Parlamentem o financování jak Evropského technologického institutu (EIT), tak o financování znalostních a inovačních komunit, a to s využitím všech možností, které IID nabízí;

4.   připomíná, že tento postoj nepředjímá výsledek postupu uvedeného v bodě 47 IID, který se uplatňuje na zřízení EITI;

5.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

6.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. září 2007 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2007, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut

P6_TC1-COD(2006)0197


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 157 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise║,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2) ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(3) ,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(4) ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)   Lisabonská agenda pro růst a zaměstnanost zdůrazňuje potřebu vytvořit podmínky přitažlivé pro investice do znalostí a inovací v Evropě s cílem posílit konkurence-schopnost, růst a zaměstnanost v Evropské unii.

(2)   Udržení silné, konkurenceschopné a inovační evropské průmyslové základny je v prvé řadě úkolem členských států. Avšak povaha a rozsah problematiky inovací v Evropské unii vyžadují rovněž přijetí opatření na úrovni Společenství.

(3)   Společenství by mělo přispět k podpoře inovací zejména prostřednictvím Sedmého  rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace , rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, ║programu celoživotního vzdělávání a strukturálních fondů.

(4)   Nová iniciativa na úrovni Společenství (dále jen "Evropský inovační a  technologický institut", "EITI ") by měla být zřízena jako doplněk stávajících politik a iniciativ Společenství a členských států tím, že podpoří integraci znalostního trojúhelníku (inovace, výzkum a vzdělávání) v celé EU, a usnadní tak spolupráci a výměnu a vytvoří synergie zejména mezi středisky excelence a malými a středními podniky .

(5)   Evropská rada na svém zasedání dne 15. a 16. června 2006 v Bruselu vyzvala Komisi, aby připravila formální návrh na zřízení EITI , který má být předložen na podzim 2006.

(6)   EITI by měl zejména přispět k rozvoji inovační kapacity Společenství a členských států tím, že █integruje vzdělávací, výzkumné a inovační činnosti na vysoké úrovni excelence , bude se snažit usnadnit a zvýšit propojení a spolupráci a dosáhnout součinnosti inovačních komunit v Evropě.

(7)    Aby byly účinně posíleny vazby a propojení mezi inovacemi, výzkumem a vzděláváním, musí být upřednostněn jejich přesun do průmyslového kontextu spolu s jejich uplatněním a tyto tři složku se musí stát hlavním předmětem činnosti Evropského technologického institutu (EITI).

(8 )   Prostřednictvím své správní rady by měl EITI identifikovat strategické dlouhodobé úkoly pro inovace v Evropě, zejména v transdisciplinárních nebo interdisciplinárních oblastech, včetně těch, které již byly na evropské úrovni identifikovány v programech strategického výzkumu evropských technologických platforem a společných technologických iniciativ i v projektech seskupení blízkých tržním podmínkám v rámci mezivládní iniciativy EUREKA , a měl by v daných oblastech zajistit průhledné výběrové řízení pro výběr znalostních a inovačních komunit na základě jejich vynikajících výsledků. Členové ve správní radě EITI by měli mít ve vyváženém poměru zkušenosti z obchodního a výzkumného / akademického prostředí.

(9)    EITI a jeho znalostní a inovační komunity by měly mít zajištěnu akademickou a podnikatelskou svobodu, aby mohly rozvíjet svou vlastní podnikatelskou a inovační kulturu.

(10)    Aby mohlo být řádně vyhodnoceno fungování EITI i znalostních a inovačních komunit a případně zavedena zlepšení, je zapotřebí pilotní fáze, do níž se tyto komunity zapojí jen v omezeném počtu. V průběhu této pilotní fáze by měla správní rada vybrat znalostní a inovační komunity, které EU napomáhají čelit stávajícím i budoucím úkolům, jako je změna klimatu, udržitelná mobilita, energetická účinnost či příští generace informačních a komunikačních technologií.

(11)    Aby mohl EITI přispívat ke konkurenceschopnosti a posilovat mezinárodní přitažlivost evropského hospodářství a více zviditelnit evropskou inovační kapacitu , měl by být schopen přilákat partnerské organizace, výzkumné pracovníky a studenty z celého světa a spolupracovat s organizacemi ze třetích zemí prostřednictvím podněcování mobility výzkumných pracovníků a studentů.

(12)    Protože EITI má být vůdčím prvkem evropských inovací a výzkumu, měl by být umístěn v blízkosti stávajících evropských středisek excelence a středisek dobré akademické pověsti, aby byla co nejlépe využita stávající infrastruktura.

(13)    Aby mohl EITI zvýšit svoji přitažlivost, měl by společně s partnerskými institucemi vytvořit vhodnou strukturu, která umožní studentům a absolventům získávat praxi nebo zaměstnání u hlavních partnerských organizací v rámci znalostních a inovačních komunit.

(14 )   EITI by měl především působit prostřednictvím dlouhodobých strategických partnerství na základě vynikajících výsledků v interdisciplinárních nebo transdisciplinárních oblastech, jež mají pro Evropu potenciálně klíčový hospodářský a společenský význam. Tato partnerství by měla vybrat správní rada EITIměla by být označována jako "znalostní a inovační komunity". Ačkoli by měly být vzájemně právně nezávislé, měly by být vztahy mezi EITI a znalostními a inovačními komunitami upraveny smluvními dohodami, které stanoví práva a povinnosti znalostních a inovačních komunit, zajistí odpovídající koordinaci a určí mechanismus monitorování hodnocení činností a výsledků znalostních a inovačních komunit.

(15 )   Je potřeba podporovat vzdělávání jakožto nedílnou, avšak často chybějící součást komplexní inovační strategie. Dohoda mezi EITI a znalostními a inovačními komunitami by měla stanovit, aby kvalifikace udělované ║vysokoškolskými institucemi, které jsou partnerskými organizacemi znalostních a inovačních komunit, nesly značku EITI . EITI by měl podporovat uznávání kvalifikací EITI, jež nesou jeho značku excelence, a to jak v členských státech, tak mimo EU . Těmito činnostmi by neměla být dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací(5) .

(16 )   EITI by měl vypracovat jasné a průhledné pokyny pro správu duševního a průmyslového vlastnictví , které by měly řádně zohledňovat příspěvky ze strany různých partnerských organizací znalostních a inovačních komunit a  podporovat využívání duševního a průmyslového vlastnictví za náležitých podmínek, mimo jiné prostřednictvím licencí, poskytovat vhodné pobídky pro EITI a partnery, včetně zúčastněných fyzických osob, znalostních a inovačních komunit a partnerských organizací, pro konkrétní výsledky a pro obchodní využití. Pokud jsou činnosti financovány v rámci rámcových programů Společenství pro výzkum a technický rozvoj, měla by se použít pravidla těchto programů.

(17)    Aby byla zaručena strukturovaná spolupráce a pravidelné výměny názorů, měl by EITI zajistit pravidelný dialog mezi znalostními a inovačními komunitami a občanskou společností.

(18 )   Náležitá opatření zaručující spolehlivost, autonomii a průhlednost EITI by měla být přijata v jeho  stanovách║.

(19 )   Aby byla zaručena funkční autonomie a nezávislost EITI , měl by mít institut právní subjektivitu a  spravovat svůj vlastní rozpočet, jehož příjmy by měly zahrnovat příspěvek Společenství a příspěvky členských států, soukromých organizací, státních a mezinárodních subjektů nebo institucí a příjmy z vlastních činností EITI v souvislosti se správou duševního a průmyslového vlastnictví nebo dotace. EITI by se měl snažit zajistit stále vyšší finanční příspěvek od soukromých organizací.

(20 )   Na dotace Společenství a všechny ostatní příspěvky ze souhrnného rozpočtu Evropské unie by se měl vztahovat rozpočtový proces Společenství.

(21 )   Tímto nařízením se stanoví finanční rámec na období 2008–2013. Na základě bodu 14 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (IID) (6) ale by neměl být finančně realizován žádný akt přijatý na základě postupu spolurozhodování Evropského parlamentu a Rady ani akt přijatý Radou, který by vyžadoval překročení finančních prostředků, jež jsou k dispozici v rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie, či překročení prostředků přidělených ve finančním rámci, pokud nedojde k úpravě souhrnného rozpočtu EU, případně pokud nebude vhodným způsobem revidován finanční rámec, a to v souladu s příslušným postupem vymezeným pro každý z těchto případů.

(22 )   EITI je subjektem zřízeným Společenstvím ve smyslu čl. 185 odst. 1 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(7) (dále jen "finanční nařízení") , a bodu 47 IID a  měl by příslušným způsobem přijmout příslušné finanční předpisy.

(23 )   Správní rada EITI by měla přijmout klouzavý tříletý pracovní program, který by měla zkontrolovat Komise s ohledem na to, zda se doplňuje s politikami a nástroji Společenství, a výroční zprávu, včetně úplné účetní závěrky. Tyto dokumenty by měly být předloženy Komisi, █Evropskému parlamentu, RaděÚčetnímu dvoru .

(24 )   Je vhodné, aby Evropský parlament, Rada a Komise mohly podat stanovisko k pracovnímu programu EITI a jeho výroční zprávě, včetně účetní závěrky.

(25 )   Protože zřízení EITI je nová iniciativa, jejíž účinky jsou nejisté a obtížně předvídatelné, měla by Komise činnost a účinky EITI rozsáhle a pravidelně přezkoumávat s ohledem na alternativní možnosti podoby tohoto projektu a v případě nutnosti předkládat návrhy na změnu tohoto nařízení.

(26)    Jelikož návrh na zřízení EITI byl předložen po přijetí víceletého finančního rámce a víceletých programů Společenství v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací postupem spolurozhodování, k financování EITI by neměly být používány finanční prostředky přidělené těmto programům Společenství a měly by být prozkoumány všechny možnosti, které nabízí IID.

(27 )   Jelikož cílů navrhované akce nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, pokud jednají samostatně, a proto║ z důvodu jejich rozsahu a nadnárodní povahy, jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto se zřizuje Evropský inovační a  technologický institut (dále jen "EITI "). EITI je orgán zřízený v souladu s článkem 185 finančního nařízení a bodem 47 IID.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

   1. "Inovací" se rozumí proces a výsledky ║procesu, jehož prostřednictvím reagují nové nápady na společenskou nebo hospodářskou poptávku a pomáhají vytvářet nové výrobky, služby nebo organizační modely, které se úspěšně zavádějí na stávajícím trhu nebo které dokáží vytvářet trhy nové.
   2. "Znalostní a inovační komunitou" se rozumí z právního hlediska autonomní partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými organizacemi, společnostmi a jinými subjekty, které se účastní inovačního procesu, v podobě strategické sítě, jež má společný střednědobý až dlouhodobý plán pro dosažení cílů EITI.

3.    "Účastnícím se státem" se rozumí členský stát nebo země, která má v souvislosti s EITI se Společenstvím dohodu.

   4 . "Vysokoškolskou institucí" se rozumí jakýkoli druh █instituce, která nabízí uznávané tituly za odbornou přípravu vysokoškolského typu nebo jiné uznávané kvalifikace terciárního vzdělávání, bez ohledu na její označení na vnitrostátní úrovni.
   5 . "Výzkumnou organizací" se rozumí jakýkoli veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, pro nějž je výzkum nebo technologický vývoj jedním z jeho hlavních cílů.
   6 . "Partnerskou organizací" se rozumí jakákoli organizace, která je členem znalostní a inovační komunity, a může zejména zahrnovat: vysokoškolské instituce , výzkumné organizace, veřejné nebo soukromé společnosti, finanční instituce, regionální a místní orgány a nadace.
   7 . "Partnerstvím" se rozumí skupina potenciálních partnerských organizací, které jsou společně kandidátem na znalostní a inovační komunitu.
   8. "Kvalifikacemi" se rozumí diplomy, tituly nebo jiná ohodnocení, které udělují zúčastněné vysokoškolské instituce při dokončení činností vysokoškolského vzdělávání.

Článek 3

Cíl

Cílem EITI je posilovat evropskou konkurenceschopnost a přispívat k udržitelnému hospodářskému růstu podporou inovační kapacity členských států a Společenství. Aby tohoto cíle dosáhnul , podporujekoordinuje inovace, výzkum a vysokoškolské vzdělávání na nejvyšší úrovni.

Článek 4

Úkoly

1.   K dosažení svého cíle EITI :

   a) identifikuje své prioritní oblasti;
   b) zvyšuje povědomí mezi potenciálními partnerskými organizacemi a podporuje jejich účast na své činnosti ;
   c) vybírá a  určuje znalostní a inovační komunity v prioritních oblastech; █poskytuje jim náležitou podporu; zavádí vhodná opatření k zajištění kvality; průběžně monitoruje a pravidelně vyhodnocuje jejich činnosti; a zajišťuje mezi nimi náležitou koordinaci;
   d) zajišťuje nezbytné finanční prostředky z veřejných a soukromých zdrojů a využívá své zdroje v souladu s tímto nařízením; zejména se snaží zajistit významnou a  stále se zvětšující část svého rozpočtu ze soukromých zdrojů a z příjmů vytvářených svými vlastními zdroji ;
   e) doporučuje uznávání kvalifikací udělených vysokoškolskými institucemi, které jsou partnerskými organizacemi ve znalostní a inovační komunitě a nesou značku EITI, v členských státech;
   f) podporuje šíření osvědčených postupů s cílem integrovat inovace, vysokoškolské vzdělávání a výzkum, aby došlo k vytvoření společné kultury inovací s vysokou úrovní předávání znalostí;
   g) usiluje o to, aby se stal institutem na nejvyšší světové úrovni, jenž podává vynikající výsledky v oblasti inovací, vysokoškolského vzdělávání a výzkumu;
   h) zajišťuje vzájemnou doplňkovost a součinnost činností EITI a ostatních programů Společenství;
   i) doplňuje stávající vnitrostátní a regionální politiky, nástroje a sítě v oblasti inovací, výzkumu a vysokoškolského vzdělávání v Evropě;

2.   EITI má oprávnění zřídit nadaci (dále jen "nadace EITI ") █s konkrétním cílem propagovat a podporovat činnosti EITI .

Článek 5

Znalostní a inovační komunity

1.  Znalostní a inovační komunity se zabývají zejména těmito činnostmi:

   a) inovační a investiční činnosti přiměřeného rozsahu , které nabízejí evropský přínos, mají výzkumný a vysokoškolský rozměr a podporují šíření a využívání výsledků;
   b) špičkový technologický a na inovacích založený výzkum v oblastech, které mají klíčový hospodářský a společenský význam, navazující na výsledky evropského a vnitrostátního výzkumu s cílem posílit evropskou konkurenceschopnost na mezinárodní úrovni ;
   c) vzdělávací a školicí činnosti na magisterské / inženýrské a doktorandské úrovni, uvedené v článku 8, v oborech, které odpovídají budoucím evropským ekonomickým potřebám a které podporují rozvoj dovedností souvisejících s inovacemi, zlepšení řídicích a podnikatelských dovedností a mobilitu výzkumných pracovníků ;
   d) šíření osvědčených postupů v odvětví inovací se zaměřením na rozvoj spolupráce █mezi vysokoškolským vzděláváním, výzkumem a obchodem.

2.   Znalostní a inovační komunity mají značnou celkovou autonomii při definování své vnitřní organizace a složení, stejně jako přesného plánu činností a pracovních metod.

3.   Znalostní a inovační komunity mají za cíl otevírat se k přistoupení nových partnerských organizací, kdykoli mohou tyto organizace být v partnerství přínosem.

4.    Znalostní a inovační komunity jsou na EITI právně nezávislé. Vztah mezi EITI a každou znalostní a inovační komunitou řídí smluvní dohoda.

5.    Každá znalostní a inovační komunita předkládá správní radě EITI ke schválení svůj obchodní plán.

6.    Znalostní a inovační komunity mohou zahrnovat partnerské organizace ze třetích zemí, které mohou pozitivně přispět k jejich cílům ║.

Článek 6

Výběr znalostních a inovačních komunit

1.    EITI vybírá a určuje partnerství, které se stane znalostní a inovační komunitou, na základě soutěžního, otevřeného a transparentního řízení. Detailní kritéria pro výběr znalostních a inovačních komunit vycházejí ze zásad excelence a inovační kapacity, přijímá je a zveřejňuje EITI a do výběrového řízení jsou zapojeni externí a nezávislí odborníci.

2.   V souladu s kritériem excelence uvedeném v odstavci 1 se při výběru znalostní a inovační komunity věnuje pozornost zejména:

   a) stávající a potenciální inovační kapacitě v rámci partnerství, stejně jako potenciální excelenci dané komunity v oblasti inovací, vysokoškolského vzdělávání a výzkumu, a zejména její schopnosti zahrnout tyto prvky do své činnosti;
   b) schopnosti daného partnerství dosáhnout cílů stanovených ve strategické inovační agendě podle článku 28;
   c) schopnosti daného partnerství zajistit udržitelné dlouhodobé financování včetně významných finančních závazků ze strany soukromého sektoru;
   d) účasti v partnerství ze strany partnerských organizací činných ve výzkumu, vysokoškolském vzdělávání a inovacích, včetně alespoň jedné vysokoškolské instituce a jedné soukromé společnosti;
   e) případně existenci plánu správy duševního a průmyslového vlastnictví odpovídajícího danému odvětví a odpovídajícího zásadám EITI a pokynům pro správu duševního a průmyslového vlastnictví;
   f) zapojení soukromého sektoru, a zejména MSP a finančního sektoru, stejně jako spolupráci s těmito subjekty;
   g) opatřením na podporu vytváření začínajících a osamostatněných podniků;
   h) schopnosti partnerství vzájemné reakce s jinými organizacemi a sítěmi mimo znalostní a inovační komunitu s cílem sdílet osvědčené postupy a vynikající výsledky.

3.    V souladu s kritériem excelence uvedeným v odstavci 1 má každá znalostní a inovační komunita nejméně tři partnerské organizace nacházející se nejméně ve dvou různých účastnících se státech, z nichž každá je nezávislá na ostatních ve smyslu článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1906/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2013) (8) .

4.    Součástí znalostní a inovační komunity mohou být se souhlasem správní rady EITI partnerské organizace neusazené v účastnícím se státě.

Článek 7

Pilotní fáze

1.    Do ... (9) a v souladu s ustanoveními článku 6 EITI ve spolupráci s Komisí vybere a určí dvě nebo tři znalostní a inovační komunity.

2.    V souladu s článkem 28 může EITI vybrat další znalostní a inovační komunity po přijetí své první strategické inovační agendy.

Článek 8

Kvalifikace

1.   Dohoda mezi EITI a znalostními a inovačními komunitami stanoví, že v oborech a oblastech, v nichž jsou prostřednictvím znalostních a inovačních komunit prováděny činnosti vysokoškolského vzdělávání a výzkumné a inovační činnosti, nesou kvalifikace udělované prostřednictvím znalostních a inovačních komunit značku EITI .

2.   EITI podporuje ║vysokoškolské instituce , které jsou partnery ve znalostní a inovační komunitě v udělování společných kvalifikací , které odrážejí integrovaný charakter znalostních a inovačních komunit. Může se však rovněž jednat o kvalifikace udělené jedinou vysokoškolskou institucí nebo o dvojí či několikanásobné kvalifikace .

3.   Členské státy spolupracují při uznávání kvalifikací, které byly uděleny vysokoškolskými institucemi v rámci znalostních a inovačních komunit a které nesou značku EITI, aniž je dotčena směrnice 2005/36/ES.

4.    Partnerské organizace v rámci znalostní a inovační komunity přispívají k politice v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v disciplínách a odvětvích, na které se vztahují strategie správní rady EITI.

Článek 9

Mobilita výzkumných pracovníků a studentů

1.    Prostřednictvím své činnosti přispívá EITI k podpoře mobility v rámci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání podle dohod uzavřených v souladu s boloňským procesem.

2.    Měla by být zajištěna převoditelnost grantů udělených na činnosti znalostních a inovačních komunit, a to zejména grantů udělených výzkumným pracovníkům a studentům.

Článek 10

Nezávislost EITI a soulad s činnostmi na úrovni Společenství, členských států nebo na mezivládní úrovni

1.   EITI provádí své činnosti nezávisle na vnitrostátních orgánech a vnějších tlacích. █

2.   Činnosti EITI a znalostních a inovačních komunit je v souladu s dalšími činnostmi a nástroji na úrovni Společenství, zejména v oblasti inovací, výzkumu a vysokoškolského vzdělávání.

3.   EITI rovněž náležitě přihlíží k politikám a iniciativám na regionální , vnitrostátní a mezivládní úrovni s cílem využít osvědčené postupy, ověřené koncepce a stávající zdroje .

Článek 11

Orgány EITI

1.  Orgány EITI jsou tyto:

   a) správní rada složená z členů na vysoké úrovni se zkušenostmi v oblasti inovací, obchodu, výzkumu a vysokoškolského vzdělávání; odpovídá za řízení █činností EITI, za výběr, určení a hodnocení znalostních a inovačních komunit a za všechna ostatní strategická rozhodnutí;
   b) výkonný výbor, který dohlíží na fungování EITI a přijímá nezbytná rozhodnutí mezi zasedáními správní rady;
   c) ředitel , který je odpovědný správní radě za správní a finanční řízení EITI a který EITI právně zastupuje;
   d) případně útvar vnitřního auditu , který poskytuje správní radě a řediteli poradenství ohledně finančního a správního řízení a kontrolních struktur v rámci EITI , ohledně uspořádání finančních vztahů se znalostními a inovačními komunitami a ohledně kterékoli jiné záležitosti na žádost správní rady.

2.   Komise může jmenovat pozorovatele, kteří se budou účastnit zasedání správní rady a výkonného █ výboru.

Článek 12

Složení správní rady

1.    Správní rada se skládá ze jmenovaných členů, s vyváženým zastoupením členů se zkušenosti z obchodního, členů z akademického a z výzkumného prostředí (dále jen "jmenovaní členové"), a dále z členů, které si ze svých řad zvolí pracovníci působící v oblasti inovací a výzkumu a akademičtí, techničtí a administrativní pracovníci, studenti a doktorandi v EITI a ve znalostních a inovačních komunitách (dále jen "zastupující členové").

2.    Jmenovaných členů je 21. Jejich funkční období trvá šest let, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, a nelze je prodloužit. Jsou jmenováni Komisí, a to průhledným postupem, jehož součástí je zpráva Evropskému parlamentu a Radě o výběrovém procesu.

3.    Komise při jmenování jmenovaných členů správní rady přihlíží k vyváženosti zkušeností z akademického prostředí, z výzkumného prostředí a z prostředí obchodu, k rovnoměrnému zastoupení mužů a žen a k ocenění inovačního, výzkumného a vzdělávacího prostředí na území Evropské unie.

4.    Každé dva roky se obměňuje třetina jmenovaných členů. Členové, jejichž funkční období skončí po druhém a čtvrtém roce po počátečním jmenování správní rady, se určují losem.

5.    Správní rada má čtyři zastupující členy. Jejich funkční období trvá tři roky a je možné je jednou prodloužit. Pokud tito členové odejdou z EITI nebo ze znalostní a inovační komunity, jejich funkční období skončí a na zbytek funkčního období jsou nahrazeni stejným postupem.

6.    Podmínky volby a náhrady zastupujících členů schválí správní rada na návrh ředitele před ustavením první znalostní a inovační komunity. Zajistí, aby byla odpovídacím způsobem zastoupena rozmanitost a aby byl zohledněn vývoj EITI i znalostních a inovačních komunit.

7.    V případě, že některý člen správní rady nemůže své funkční období dokončit, je na zbytek funkčního období jmenován či zvolen náhradník stejným postupem, jakým byl zvolen či jmenován odcházející člen.

Článek 13

Úkoly správní rady

1.    Členové správní rady jednají v zájmu EITI naprosto nezávisle a chrání jeho cíle, poslání, identitu a koherenci.

2.   Správní rada zejména:

   a) definuje oblasti, pro něž by měly být zřízeny znalostní a inovační komunity;
   b) schvaluje strategii EITI uvedenou v jeho klouzavém tříletém pracovním programu;
   c) schvaluje rozpočet EITI, roční účetní závěrku a rozvahu a roční zprávu o činnosti na základě návrhu ředitele;
   d) přijímá důsledné, transparentní a uživatelsky vstřícné postupy pro výběr znalostních a inovačních komunit; tyto postupy zahrnují hodnocení externího odborníka a vztahují se na vztahy mezi EITI a znalostními a inovačními komunitami;
   e) vybírá partnerství a určuje ho jako znalostní a inovační komunitu nebo toto určení v případě nutnosti zruší;
   f) na základě jasných a předem stanovených kritérií zajišťuje průběžné hodnocení činností znalostních a inovačních komunit;
   g) přijímá svůj jednací řád a jednací řád výkonného výboru;
   h) se souhlasem Komise stanovuje odpovídající honoráře svých členů a členů výkonného výboru; tyto honoráře jsou srovnatelné s podobnými honoráři v členských státech;
   i) přijímá postup pro výběr členů výkonného výboru, členů útvaru vnitřního auditu a případně ředitele;
   j) jmenuje, a je-li to nutné, i propouští ředitele, jmenuje účetního EITI, členy výkonného výboru a případně členy útvaru vnitřního auditu;
   k) vykonává disciplinární pravomoc vůči řediteli;
   l) v případě potřeby zřizuje poradní skupiny, které mohou být zřízeny na dobu určitou;
   m) celkově propaguje EITI s cílem zvýšit jeho přitažlivost a učinit z něj "mezinárodního aktéra" na poli excelence v inovacích, výzkumu a vzdělávání;
   n) přijímá kodex správné praxe s ohledem na střet zájmů;
   o) definuje zásady a pokyny pro správu práv duševního a průmyslového vlastnictví;
   p) schvaluje dohody o právech duševního a průmyslového vlastnictví uzavřené mezi partnerskými organizacemi v rámci znalostní a inovační komunity;
   q) rozhoduje, zda zřídit útvar vnitřního auditu v souladu s nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (10) .

3.    Správní rada může určitými úkoly pověřit výkonný výbor.

4.    Správní rada zvolí ze jmenovaných členů svého předsedu. Funkční období předsedy trvá tři roky a je možné je jednou prodloužit.

Článek 14

Fungování správní rady

1.    Správní rada obvykle přijímá svá rozhodnutí prostou většinou všech svých členů.

Rozhodnutí podle čl. 13 odst. 2 písm. a), b), c), d), e) a j) a podle čl. 13 odst. 4 však vyžadují dvoutřetinovou většinu všech členů správní rady .

2.    Správní rada pořádá řádná zasedání nejméně třikrát ročně. Mimořádné zasedání svolává předseda, nebo jsou pořádána na žádost nejméně jedné třetiny členů správní rady.

3.    Po přechodnou dobu se správní rada skládá výlučně ze jmenovaných členů, dokud nebude možné uspořádat volby zastupujících členů po zřízení první znalostní a inovační komunity.

Článek 15

Výkonný výbor

1.    Výkonný výbor se skládá z pěti členů včetně předsedy správní rady, který je rovněž předsedou výkonného výboru.

Čtyři členové mimo předsedy jsou vybráni správní radou z řad jejích "jmenovaných členů".

2.    Zasedání výkonného výboru svolává pravidelně předseda, nebo je svoláno na žádost ředitele.

3.    Výkonný výbor přijímá rozhodnutí prostou většinou hlasů všech svých členů.

4.   Výkonný výbor:

   a) připravuje schůze správní rady;
   b) dohlíží nad tím, jak EITI provádí svůj klouzavý tříletý pracovní program;
   c) dohlíží nad průběhem výběru znalostních a inovačních komunit;
   d) přijímá rozhodnutí z pověření správní rady.

Článek 16

Ředitel

1.    Ředitel má odborné předpoklady a je vysoce uznávaný v oblastech, v nichž EITI působí. Ředitele jmenuje správní rada na funkční období v délce čtyř let. Správní rada může toto funkční období jednou o čtyři roky prodloužit, pokud je tento krok podle jejího uvážení v nejlepším zájmu EITI.

2.    Ředitel odpovídá za každodenní řízení EITI a právně jej zastupuje. Ředitel je odpovědný správní radě a podává jí průběžně zprávy o rozvoji činností EITI.

3.   Ředitel zejména:

   a) podporuje správní radu a výkonný výbor v jejich činnosti a zajišťuje při jejich zasedáních služby sekretariátu;
   b) připravuje návrhy strategie a rozpočtu EITI, které mají být předloženy správní radě prostřednictvím výkonného výboru;
   c) řídí průběh výběru znalostních a inovačních komunit a zajišťuje, aby jednotlivé fáze výběru probíhaly transparentně a objektivně;
   d) organizuje a řídí činnost EITI;
   e) zajišťuje účinné provádění procesů sledování a hodnocení výkonu EITI v souladu s článkem 29;
   f) odpovídá za administrativní a finanční záležitosti včetně plnění rozpočtu EITI; v této souvislosti ředitel náležitě přihlíží k doporučení útvar vnitřního auditu;
   g) odpovídá za veškeré personální záležitosti;
   h) připravuje návrhy klouzavého tříletého pracovního programu a výroční zprávy o činnosti EITI a předkládá je správní radě;
   i) předkládá návrh roční účetní závěrky EITI a rozvahy útvaru vnitřního auditu a následně prostřednictvím výkonného výboru správní radě;
   j) zajišťuje plnění povinností EITI s ohledem na uzavřené smlouvy a dohody;
   k) poskytuje výkonnému výboru a správní radě veškeré informace, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí.

Článek 17

Zaměstnanci EITI

1.    Zaměstnanci EITI jsou zaměstnáni přímo institutem EITI na základě smluv na dobu určitou. Na ředitele a zaměstnance EITI se vztahuje pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství.

2.    Členské státy mohou na omezenou dobu do EITI vyslat své odborníky nebo jiné zaměstnance.

Správní rada přijme ustanovení, která vyslaným odborníkům z členských států nebo od jiných zaměstnavatelů umožní pracovat v EITI a definují jejich práva a povinnosti.

3.    V souvislosti se svými zaměstnanci má EITI pravomoci, jež příslušejí orgánu, který může uzavírat se zaměstnanci smlouvy.

4.    Po každém zaměstnanci může být požadováno, aby zcela nebo zčásti nahradil škodu, která vznikne institutu EITI v důsledku závažného pochybení, jehož se dopustí při výkonu nebo v souvislosti s výkonem své funkce .

Článek 18

Zásady organizace a řízení znalostních a inovačních komunit

1.    Správní rada přijme rámec pokynů, z něhož bude vycházet při stanovení podmínek dohod se znalostními a inovačními komunitami a při financování, monitorování a hodnocení jejich činností. Tento rámec se zveřejní před zahájením výběru znalostních a inovačních komunit.

2.   Správní rada poskytne zejména pokyny týkající se:

   a) monitorování a hodnocení znalostních a inovačních komunit a účasti EITI na jejich správě;
   b) začlenění obchodního rozměru do výzkumné a vzdělávací činnosti, včetně plánování a výkonu vzdělávací činnosti a úsilí v oblasti výzkumu a vývoje; mobility zaměstnanců a studentů / výzkumných pracovníků mezi obchodním a akademickým / výzkumným prostředím; zajištění vzdělávacího obsahu, který zohledňuje otázky související s obchodem, řízením a inovacemi; sdílení výsledků a příjmů pocházejících z dosažených výsledků spolupráce mezi partnery; poskytování výsledků a osvědčených postupů nepartnerským organizacím včetně MSP;
   c) zajištění toho, aby studijní plány a vnitřní postupy podporovaly podnikatelského ducha a inovační způsob myšlení.

3.    V rámci podmínek dohod s EITI mají znalostní a inovační komunity značnou pravomoc pro stanovení své vnitřní organizace, přesného pracovního programu i pracovních metod.

Článek 19

Zásady hodnocení a monitorování znalostních a inovačních komunit

EITI zajišťuje průběžné monitorování a pravidelné nezávislé hodnocení výsledků každé znalostní a inovační komunity. Toto hodnocení je založeno na osvědčených administrativních postupech a na parametrech orientovaných na výsledky a vyhýbá se zbytečným formálním a procedurálním aspektům.

Článek 20

Trvání, pokračování a ukončení činnosti znalostní a inovační komunity

1.    V závislosti na výsledcích pravidelných hodnocení a na specifických rysech určitých oborů je obvyklou dobou trvání znalostní a inovační komunity 7 až 15 let.

2.    Správní rada může ve výjimečných případech rozhodnout o prodloužení trvání znalostní a inovační komunity nad rámec původně stanoveného období, pokud lze tímto způsobem nejvhodněji dosáhnout cíle EITI.

3.    V případě, že hodnocení znalostní a inovační komunity vykazuje nedostatečné výsledky, přijme správní rada náležitá opatření, která mohou představovat snížení, úpravu nebo odnětí finanční podpory pro znalostní a inovační komunitu nebo ukončení dohody s ní.

Článek 21

Likvidace EITI

Dojde-li k ukončení činnosti EITI, proběhne její likvidace pod dohledem Komise a v souladu s platnými právními předpisy. Dohody se znalostními a inovačními komunitami a akt, kterým se zřizuje nadace EITI, stanovují pro takovou situaci odpovídající opatření.

Článek 22

Správa duševního a průmyslového vlastnictví

1.   EITI přijme pokyny pro správu práv duševního a průmyslového vlastnictví vycházející mimo jiné ze zásad stanovených v kapitole II oddílu 2 nařízení (ES) č. 1906/2006.

2.   Na základě těchto pokynů uzavřou partnerské organizace každé znalostní a inovační komunity mezi sebou dohodu o správě a využívání práv duševního a průmyslového vlastnictví, jež podléhá schválení správní radou EITI.

Článek 23

Právní status

1.   EITI má právní subjektivitu. V jednotlivých členských státech mu přísluší co nejširší právní způsobilost přiznávaná právnickým osobám podle vnitrostátního práva. Může zejména nabývat nebo zcizovat hmotný nebo nehmotný majetek a má procesní způsobilost.

2.   Na EITI se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.

Článek 24

Odpovědnost

1.   Za plnění povinností EITI odpovídá výhradně EITI .

2.   Smluvní odpovědnost EITI se řídí příslušnými smluvními ustanoveními a právem rozhodným pro danou smlouvu.

Smlouvy uzavřené EITI stanoví, že příslušným soudem je Soudní dvůr Evropských společenství.

3.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí EITI v souladu s obecnými zásadami společnými zákonům členských států jakékoli škody, které EITI nebo jeho zaměstnanci způsobí při výkonu svých funkcí.

Pro rozhodování sporů o náhradě této škody je příslušný Soudní dvůr Evropských společenství.

4.   Všechny platby provedené EITI k pokrytí odpovědnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 a náklady a výdaje vzniklé v této souvislosti se považují za výdaje EITI a jsou hrazeny ze zdrojů EITI .

Článek 25

Průhlednost a přístup k dokumentům

1.   EITI zajistí při provádění svých činností, včetně činností znalostních a inovačních komunit, vysokou úroveň průhlednosti . EITI zřídí především přístupné, bezplatné a vícejazyčné internetové stránky, kde poskytne informace o svých činnostech a činnostech jednotlivých znalostních a inovačních komunit.

2.  EITI zveřejní a předloží rozpočtovému orgánu :

   a) its rules of proceduresvůj jednací řád;
   b) svůj klouzavý tříletý pracovní program a svou výroční zprávu o činnosti.

3.   Aniž jsou dotčeny odstavce 4 a 5, nesdělují EITI ani znalostní a inovační komunity třetím stranám důvěrné informace, které obdrží a u nichž je požadováno a oprávněno důvěrné zacházení.

4.   Na členy orgánů EITI se vztahuje povinnost nevyzrazovat informace podle článku 287 Smlouvy.

Na informace, které EITI shromažďuje v souladu s tímto nařízením, se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (11) .

5.   Na dokumenty v držení EITI se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (12) . Správní rada přijme praktická opatření pro použití uvedeného nařízení nejpozději do šesti měsíců od zřízení EITI .

Článek 26

Zdroje

1.  EITI a znalostní a inovační komunity jsou financovány z těchto zdrojů:

   a) příspěvky od obchodních společností nebo jiných soukromých organizací, především od podniků, které jsou partnerskými organizacemi ve znalostních a inovačních komunitách;
   b) příspěvky ze souhrnného rozpočtu EU podle článku 30, jakož i z nevyužitých finančních prostředků, které by jinak byly vráceny členským státům; při použití strukturálních fondů přijímá rozhodnutí členský stát nebo dotčené místní, regionální a správní orgány;
   c) příspěvky od zúčastněných států, třetích zemí nebo jejich veřejných orgánů;
   d) odkazy, dary a příspěvky od fyzických osob, institucí, nadací nebo jiných vnitrostátních subjektů;
   e) příjmy získané z vlastní činnosti, včetně poplatků plynoucích z práv duševního a průmyslového vlastnictví, nebo z kapitálových dotací █spravovaných nadací EITI █;
   f) příspěvky od █ mezinárodních subjektů nebo institucí;
   g) úvěry a příspěvky od Evropské investiční banky (EIB).

Tyto příspěvky mohou zahrnovat věcné příspěvky.

2.    Pokud znalostní a inovační komunita nebo její partnerské organizace zažádají přímo o pomoc z  programů Společenství (včetně finančního nástroje na sdílení rizik), Komise zajistí, aby tyto žádosti nebyly žádným způsobem upřednostňovány před ostatními žádostmi. Tato pomoc se neposkytuje na činnosti, které jsou již financovány z rozpočtu Společenství.

3.    Žádné příspěvky ze Sedmého rámcového programu Společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, z Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace a z Programu celoživotního vzdělávání nesmějí být poskytnuty na zřizovací nebo správní náklady přímo spojené s EITI či znalostními a inovačními komunitami.

Článek 27

Plánování a odpovědnost

1.  EITI přijímá:

   a) klouzavý tříletý pracovní program uvádějící jeho hlavní priority a plánované iniciativy, včetně odhadu finančních potřeb a zdrojů; tento program je v souladu s finančními a lidskými zdroji, které jsou k dispozici;
   b) každoročně do 30. června výroční zprávu; zpráva uvádí činnosti provedené EITI v průběhu předchozího kalendářního roku a hodnotí výsledky s ohledem na stanovené cíle a časový rozvrh, rizika spojená s prováděnými činnostmi, využívání zdrojů a celkové působení EITI . █

2.   Klouzavý tříletý pracovní program a výroční zprávu předloží EITI Komisi, █Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů pro informaci.

3.    Předkládání účetních závěrek a účetnictví EITI probíhá v souladu s obecnými pravidly stanovenými nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002.

Článek 28

Strategická inovační agenda

1.    Nejpozději do 31. prosince 2011 a dále každých sedm let vypracuje EITI návrh sedmileté strategické inovační agendy (dále jen "SIA") a předloží jej Komisi.

2.    SIA označí strategické dlouhodobé oblasti EITI v oborech, které mají pro Evropu potenciálně klíčový hospodářský a sociální význam a které na úrovni EU pravděpodobně zajistí největší přínos z hlediska inovací. Konkrétnější a podrobnější strategie, jež EITI umožní reagovat na interní i externí vývoj na poli vědy, techniky, inovací a v dalších relevantních oblastech, se vypracuje v tříletých pracovních programech vymezených v článku 27.

3.    SIA bere v úvahu výsledky hodnocení EITI a znalostních a inovačních komunit uvedené v článku 29.

4.    Součástí SIA je odhad finančních potřeb a zdrojů pro dlouhodobý rozvoj a financování EITI.

5.    V souladu s článkem 251 Smlouvy přijmou SIA na návrh Komise Evropský parlament a Rada.

Článek 29

Hodnocení EITI

1.   EITI zajišťuje průběžné monitorování a pravidelné nezávislé hodnocení svých činností, včetně činností řízených prostřednictvím znalostních a inovačních komunit, s cílem dosáhnout nejkvalitnějších výsledků a využívat zdroje co nejefektivněji. EITI každý rok předává rozpočtovému orgánu veškeré informace důležité z hlediska výsledku hodnotících postupů.

2.   Nejpozději do 31. prosince 2010 a dále každých sedm let provede Komise hodnocení EITI . Toto hodnocení vychází z nezávislého externího hodnocení a zaměřuje se na to, jak EITI plní své poslání. Hodnocení se zabývá všemi činnostmi EITI a znalostních a inovačních komunit a zkoumá dopad, efektivitu, udržitelnost, účinnost a významnost prováděných činností a jejich vztah k politikám Společenství. Hodnocení přihlíží k názorům zainteresovaných subjektů na evropské i vnitrostátní úrovni.

3.    Komise předloží výsledky hodnocení spolu s veškerými návrhy změnu tohoto nařízení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

4 .   Správní rada nálezy hodnocení náležitě zohlední v programech a činnostech EITI .

Článek 30

Rozpočtové závazky

Orientační finanční rámec pro financování tohoto nařízení ze zdrojů Společenství během šestiletého období od 1. ledna 2008 je stanoven na 308 700 000 EUR a podléhá souhlasu obou částí rozpočtového orgánu v souladu IID, a zejména s částí C a bodem 47 této dohody. Roční rozpočtové položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

Článek 31

Příprava a přijetí ročního rozpočtu

1.   Výdaje EITI zahrnují výdaje na zaměstnance, správu, infrastrukturu a provoz. Administrativní výdaje se udržují na nejnižší možné úrovni.

2.   Rozpočtový rok odpovídá roku kalendářnímu.

3.   Ředitel vypracuje odhad příjmů a výdajů EITI na následující rozpočtový rok a předloží jej správní radě.

4.   Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

5.   Správní rada schválí navržený odhad s přiloženým předběžným klouzavým tříletým pracovním programem a návrhem plánu pracovních míst a předloží je do 31. března Komisi.

6.    Odhad předloží Komise rozpočtovému orgánu spolu s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu EU.

7 .   Na základě odhadu zapracuje Komise do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie podle svého uvážení odhady plánu pracovních míst a  výše subvencí, které mají být poskytnuty ze souhrnného rozpočtu, a tento návrh předloží oběma částem rozpočtového orgánu v souladu s článkem 272 Smlouvy .

8 .   Rozpočtový orgán schválí položky subvencí pro EITI . Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst.

9 .   Správní rada schválí rozpočet EITI , který se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se upraví.

10.    Pokud správní rada hodlá uskutečnit jakýkoli projekt, který může mít významný finanční dopad na financování rozpočtu EITI, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, jako je např. nájem nebo koupě budov, oznámí svůj záměr co nejdříve oběma částem rozpočtového orgánu. Informuje o tom Komisi.

11 .   Případné významné úpravy rozpočtu podléhají schválení rozpočtového orgánu .

Článek 32

Plnění a kontrola rozpočtu

1.   Finanční předpisy platné pro EITI přijme správní rada po konzultaci s Komisí. Tyto předpisy se nesmějí odchylovat od nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002.

2.   Rozpočet EITI plní ředitel.

3.   Účetní závěrky EITI jsou konsolidovány s účetními závěrkami Komise.

4.    EITI podléhá stejným pravidlům rozpočtové kontroly jako ostatní agentury EU.

5.    Účetní dvůr vykonává kontrolu v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 2343/2002.

6 .   Na doporučení Rady udělí Evropský parlament do 30. dubna roku n + 2 za rozpočtový rok n řediteli absolutorium za plnění rozpočtu EITI █.

Článek 33

Ochrana finančních zájmů Společenství

1.   V zájmu boje proti podvodům, korupci a dalším protiprávním aktům se na EITI použije v celém rozsahu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (13) .

2.   EITI přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o interním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)(14) . Správní rada toto přistoupení právně upraví a přijme nezbytná opatření, která by měla úřadu OLAF pomoci provádět interní vyšetřování.

3.   Všechna rozhodnutí přijatá EITI a smlouvy uzavřené EITI musejí výslovně umožňovat, aby OLAF a Účetní dvůr mohly provádět na místě kontroly dokladů týkajících se všech dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Společenství, a to i v prostorách konečných příjemců.

4.   Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se použijí obdobně na nadaci EITI .

Článek 34

Doložka o přezkoumání

Nejpozději do 31. prosince 2010 a dále každých sedm let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení a o působení EITI . Tato zpráva obsahuje posouzení přínosu EITI, jeho doplňkovosti ke stávajícím vnitrostátním nástrojům a s nástroji Společenství určenými k podpoře vyššího vzdělávání, výzkumu a inovací, jakož i dosažení jeho cílů stanovených v článku 3. Na základě této zprávy Komise případně navrhne změny tohoto nařízení.

Ve zprávách Komise jsou zohledněny výroční zprávy správní rady podle článku 27 a externí hodnocení podle článku 29 .

Článek 35

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V  ║ dne ...

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(2) Úř. věst. C 161, 13.7.2007, s. 28.
(3) Úř. věst. C 146, 30.6.2007, s. 27.
(4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. září 2007.
(5) ║ Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22. Směrnice ve znění směrnice Rady 2006/100/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 141).
(6) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(7) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1).
(8) Úř. věst. L 391, 30.12.2006, s. 1.
(9)* 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.
(10) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72. Opraveno v Úř. věst. L 2, 7.1.2003, s. 39.
(11) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.
(12) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.
(13) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.
(14) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.


Pravidla pro výkon volebního práva ve volbách do EP *
DOC 99k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. září 2007 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, pokud jde o některá pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky (KOM(2006)0791 – C6-0066/2007 – 2006/0277(CNS) )
P6_TA(2007)0410 A6-0267/2007

(Postup konzultace)

Evropský parlament ,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2006)0791 ),

-   s ohledem na sdělení Komise (KOM(2006)0790 )(1) ,

-   s ohledem na Akt ze dne 20. září 1976 o volbě poslanců do Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách(2) ,

-   s ohledem na nařízení (ES) č. 2004/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni(3) ,

-   s ohledem na článek 39 Listiny základních práv Evropské unie(4) ,

-   s ohledem na čl. 19 odst. 2 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0066/2007 ),

-   s ohledem článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0267/2007 ),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1
BOD ODŮVODNĚNÍ 1
(1)   Na základě zprávy Komise o uplatňování směrnice Rady 93/109/ES, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a práva být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky, ve volbách v roce 2004 je třeba změnit některá ustanovení uvedené směrnice.
(1)   Na základě zprávy Komise o uplatňování směrnice Rady 93/109/ES, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a práva být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky, ve volbách v roce 2004 je třeba změnit některá ustanovení uvedené směrnice. Občanství EU zaručuje všem občanům EU stejná práva bez ohledu na to, zda se narodili či žijí přímo v Unii nebo ve třetí zemi. Orgány Společenství tedy musí dbát na to, aby občané EU mající bydliště v členském státě jiném než stát jejich původu  v případě voleb do Evropského parlamentu mohli vykonávat svá práva.
Pozměňovací návrh 2
BOD ODŮVODNĚNÍ 1A (nový)
(1a)    Na základě rostoucí mobility lidí v rámci vnitřních hranic Unie se zvyšuje potřeba poskytnout plně přenosná demokratická práva v případě voleb do Evropského parlamentu a obecních voleb, jakož i potřeba zaručit, aby občané nepřišli o svá demokratická práva proto, že žijí v členském státě, který není jejich státem původu.
Pozměňovací návrh 3
BOD ODŮVODNĚNÍ 2A (nový)
(2a)    Posledně zmíněný zákaz překračuje opatření nezbytná k zaručení toho, aby občané Unie nebyli při uplatňování práva být voleni diskriminováni na základě státní příslušnosti. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout, zda povolí kandidatury ve stejných volbách ve více než jednom státě, a politické strany by měly mít možnost rozhodnout, zda tyto vícečetné kandidatury podpoří.
Pozměňovací návrh 4
BOD ODŮVODNĚNÍ 2B (nový)
(2b)    Akt ze dne 20. září 1976 o volbě poslanců do Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách 1 stanoví, že pokud se primární právo nezabývá dotyčnou problematikou, podléhá volební právo vnitrostátním ustanovením; primární právo navíc výslovně zakazuje vícenásobné hlasování, nepojednává ovšem o otázce vícenásobné kandidatury.
––    ––––
1 Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 5. Akt naposledy pozměněný rozhodnutím Rady 2002/772/ES, Euratom (Úř. věst. L 283, 21.10.2002, s. 1.).
Pozměňovací návrh 5
BOD ODŮVODNĚNÍ 3A (nový)
(3a)    Podmínka, aby členský stát bydliště byl povinen uznat diskvalifikaci v souvislosti s právem být volen, je další podmínkou pro uplatňování tohoto práva, jež není uvedena formou ani obsahem v čl. 19 odst. 2 Smlouvy o ES. Členský stát bydliště by měl mít možnost posoudit, zda by občan byl za stejných podmínek a stejným způsobem zbaven práva být volen podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu, a samostatně rozhodnout o tom, zda uzná tuto diskvalifikaci platnou v členském státě původu.
Pozměňovací návrh 6
BOD ODŮVODNĚNÍ 3B (nový)
(3b)    Rada by neměla překročit záměr uvedený v primárním právu a "podrobná úprava" stanovená ve směrnici 93/109/ES podle čl. 19 odst. 2 Smlouvy o ES by měla být omezena pouze na opatření nezbytně nutná k uplatňování těchto dvou zamýšlených práv – tedy práva občana volit a být volen v členském státě, jehož není státním příslušníkem – a neměla by k podmínkám stanoveným právními předpisy členského státu bydliště vytvářet další podmínky pro uplatňování těchto práv či je nahrazovat novými.
Pozměňovací návrh 7
BOD ODŮVODNĚNÍ 5
(5)   Je tedy třeba kandidátům zrušit povinnost, aby předkládali uvedené potvrzení, a nahradit ji zmínkou ve formálním prohlášení, které kandidáti musí učinit.
(5)   Je tedy třeba kandidátům zrušit povinnost, aby předkládali uvedené potvrzení, a nahradit ji nepovinnou zmínkou ve formálním prohlášení, které kandidáti musí učinit.
Pozměňovací návrh 8
BOD ODŮVODNĚNÍ 6
(6)    Hostitelskému členskému státu je třeba stanovit povinnost oznámit členskému státu původu uvedené prohlášení, aby se ujistil, že kandidát pocházející ze Společenství nebyl zbaven zmíněných práv v členském státu původu .
vypouští se
Pozměňovací návrh 9
BOD ODŮVODNĚNÍ 9
(9)   Proto je třeba zrušit výměnu informací, ovšem ponechat povinnost, aby volič nebo kandidát učinil prohlášení, jímž se zaváže, že své právo volit nebo kandidovat vykoná pouze v členském státu bydliště.
(9)   Proto je třeba zrušit výměnu informací, ovšem ponechat povinnost, aby volič učinil prohlášení, jímž se zaváže, že své právo volit vykoná pouze v členském státu bydliště.
Pozměňovací návrh 10
BOD ODŮVODNĚNÍ 10
(10)   S cílem odradit od dvojího hlasování či kandidatury a od výkonu práv volit a být volen v případě, kdy jich byl daný občan zbaven , by členské státy bydliště měly přijmout nezbytná opatření, aby taková porušení povinností stanovených směrnicí byla řádně sankcionována .
(10)   Členské státy bydliště by měly přijmout nezbytná opatření, aby nepřesnosti ve formálních prohlášeních předložených občany Unie a stanovených směrnicí byly řádně sankcionovány .
Pozměňovací návrh 11
BOD ODŮVODNĚNÍ 10A (nový)
(10a)    Podle článku 12 směrnice 93/109/ES mají členské státy povinnost plně a v dostatečném předstihu před každými volbami do Evropského parlamentu informovat občany Unie o jejich právu volit a být volen v členském státě bydliště; při výběru nejlepších prostředků by členské státy měly být podporovány Evropským parlamentem a Komisí a politickými stranami jak na evropské, tak i na vnitrostátní úrovni, s cílem zvýšit volební účast.
Pozměňovací návrh 12
BOD ODŮVODNĚNÍ 11
(11)   Je třeba, aby se zpráva o uplatňování pozměněné směrnice při volbách do Evropského parlamentu v roce 2009, kterou má Komise vypracovat na základě informací poskytnutých členskými státy, opírala zejména o výsledky kontrol a inspekcí, které provádějí členské státy po skončení voleb s cílem zjistit četnost případného dvojího hlasování a dvojí kandidatury.
(11)   Je třeba, aby se zpráva o uplatňování pozměněné směrnice při volbách do Evropského parlamentu v roce 2009, kterou má Komise vypracovat na základě informací poskytnutých členskými státy, opírala zejména o výsledky kontrol a inspekcí, které provádějí členské státy po skončení voleb s cílem zjistit četnost případného vícenásobného hlasování.
Pozměňovací návrh 13
BOD ODŮVODNĚNÍ 12
(12)   Systematická kontrola všech hlasů a všech kandidatur by byla vzhledem ke zjištěným problémům disproporční a vyvolala by otázky ohledně proveditelnosti, neboť v členských státech neexistují jednotné elektronické metody pro záznam a uchovávání údajů o skutečné účasti voličů a o podaných kandidaturách ; je tedy třeba, aby členské státy směřovaly své kontroly na situace, kdy je velmi pravděpodobné, že může dojít k dvojímu hlasování či dvojí kandidatuře ,
(12)   Systematická kontrola všech hlasů by byla vzhledem ke zjištěným problémům disproporční a vyvolala by otázky ohledně proveditelnosti, neboť v členských státech neexistují jednotné elektronické metody pro záznam a uchovávání údajů o skutečné účasti voličů; je tedy třeba, aby členské státy směřovaly své kontroly na situace, kdy je velmi pravděpodobné, že může dojít k vícenásobnému hlasování,
Pozměňovací návrh 14
ČL. 1 PÍSM. 1A (nové)
Čl. 3 (Směrnice 93/109/ES)
1a)    Článek 3 se nahrazuje tímto:
"Článek 3
Každá osoba, která k rozhodnému dni:
a) je občanem Unie ve smyslu čl. 17 odst. 1 Smlouvy;
b) není státním příslušníkem členského státu bydliště, ale splňuje podmínky, které členský stát bydliště stanoví pro právo volit a být volen vlastním státním příslušníkům,
má právo volit a být volena ve volbách do Evropského parlamentu v členském státě bydliště, pokud nebyla vyloučena z uplatňování těchto práv členským státem bydliště podle článků 6 a 7.
Musí-li státní příslušníci členského státu bydliště, aby mohli být voleni, být jeho státními příslušníky po určitou minimální dobu, je občanům Unie přiznáno splnění této podmínky, jsou-li po tuto dobu státními příslušníky kteréhokoli členského státu."
Pozměňovací návrh 15
ČL. 1 PÍSM. 1B (nové)
Čl. 4 odst. 2 (Směrnice 93/109/ES)
1b)    Čl. 4 odst. 2 se nahrazuje tímto:
"2. Voliči Společenství mohou být voleni ve více než jednom členském státě v týchž volbách za předpokladu, že členský stát bydliště nevylučuje tuto možnost v souvislosti se svými státními příslušníky a že volič Společenství splňuje podmínky týkající se práva být volen, které stanovují právní předpisy druhého členského státu."
Pozměňovací návrh 16
ČL.1 BOD 2 PÍSM. -A) (nové)
Čl. 6 odst. 1 (Směrnice 93/109/ES)
-a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:
"1. Členský stát bydliště může stanovit, že občané Unie, kteří byli na základě individuálního rozhodnutí v oblasti občanskoprávní nebo trestněprávní zbaveni práva být voleni podle právních předpisů členského státu původu, nemohou toto právo uplatňovat v členském státě bydliště při volbách do Evropského parlamentu, pokud by byli za stejný přečin a stejným způsobem zbaveni tohoto práva podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu."
Pozměňovací návrh 17
ČL. 1 BOD 2 PÍSM. A)
Čl. 6 odst. 2 (Směrnice 93/109/ES)
2.   Členský stát bydliště kontroluje , zda občané Unie, kteří vyjádřili přání využít své právo kandidovat, nebyli zbaveni tohoto práva v členském státě původu na základě individuálního rozhodnutí v oblasti občanskoprávní nebo trestněprávní.
2.   Členský stát bydliště může kontrolovat , zda občané Unie, kteří vyjádřili přání využít své právo kandidovat, nebyli zbaveni tohoto práva v členském státě původu na základě individuálního rozhodnutí v oblasti občanskoprávní nebo trestněprávní.
Pozměňovací návrh 18
ČL. 1 BOD 2 PÍSM. B)
Čl. 6 odst. 3 (Směrnice 93/109/ES)
3.   Pro účely odstavce 2 tohoto článku oznámí členský stát bydliště prohlášení uvedené v čl. 10 odst. 1 členskému státu původu. Za tímto účelem jsou příslušné informace, za normálních okolností dostupné z členského státu původu, poskytovány včas a vhodným způsobem; tyto informace mohou obsahovat pouze údaje, jež jsou zcela nezbytné pro provádění tohoto článku a mohou být použity pouze pro tento účel. Pokud poskytnuté informace nesouhlasí s obsahem prohlášení, přijme členský stát bydliště vhodná opatření, aby zamezil kandidatuře.
3.   Pro účely odstavce 2 tohoto článku může členský stát bydliště oznámit prohlášení uvedené v čl. 10 odst. 1 členskému státu původu. Za tímto účelem jsou příslušné informace, za normálních okolností dostupné z členského státu původu, poskytovány včas a vhodným způsobem; tyto informace mohou obsahovat pouze údaje, jež jsou zcela nezbytné pro provádění tohoto článku a mohou být použity pouze pro tento účel.
Pozměňovací návrh 19
ČL. 1 BOD 2 A (nový)
Článek 7 (Směrnice 93/109/ES)
2a)    Článek 7 se nahrazuje tímto:
"Článek 7
1.    Členský stát bydliště může stanovit, že občané Unie, kteří byli na základě individuálního rozhodnutí v oblasti občanskoprávní nebo trestněprávní zbaveni práva volit podle právních předpisů členského státu původu, nemohou toto právo uplatňovat v členském státě bydliště při volbách do Evropského parlamentu, pokud by byli za stejný přečin a stejným způsobem zbaveni tohoto práva podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu.
2.    Pro účely odstavce 1 tohoto článku může členský stát bydliště uvědomit členský stát původu o prohlášení uvedeném v čl. 9 odst. 2. Za tímto účelem poskytne členský stát původu v přiměřené lhůtě a vhodným způsobem podstatné a běžně dostupné informace; tyto informace smějí obsahovat pouze údaje naprosto nezbytné pro uplatnění tohoto článku a smějí být použity pouze k tomuto účelu.
3.    Členský stát původu může poskytnout členskému státu bydliště v přiměřené lhůtě a vhodným způsobem jakékoli informace nezbytné pro uplatnění tohoto článku."
Pozměňovací návrh 20
ČL. 1 BOD 3 PÍSM. -A) (nové)
Čl. 10 odst. 1 písm. b) (Směrnice 93/109/ES)
-a) bod b) odstavce 1 se nahrazuje tímto:
"b) v případě potřeby prohlášení, že kandiduje ve volbách do Evropského parlamentu v jiném členském státě, a"
Pozměňovací návrh 21
ČL. 1 BOD 3 PÍSM. A)
Čl. 10 odst. 1 písm. d) (Směrnice 93/109/ES)
d) že nebyl zbaven práva kandidovat v členském státě původu.
vypouští se
Pozměňovací návrh 22
ČL. 1 BOD 3 PÍSM. C)
Čl. 10 odst. 3 (Směrnice 93/109/ES)
c)   Odstavec 3 se mění na odstavec 2.
c)   Odstavec 3 se mění na odstavec 2 a je pozměněn takto:
"Členský stát bydliště může od občana Společenství, který je oprávněn kandidovat, požadovat také předložení platného průkazu totožnosti. Může od něj rovněž požadovat, aby uvedl, od kdy je státním příslušníkem některého členského státu a zda byl zbaven práva být volen v jeho členském státě původu."
Pozměňovací návrh 23
ČL. 1 BOD 4
Čl. 13 odst. 1 (Směrnice 93/109/ES)
1.   Členský stát bydliště přijme nezbytná opatření k zajištění, že nepřesnosti ve formálních prohlášeních uvedených v čl. 9 odst. 2 a v článku 10 odst. 1 , kvůli nimž došlo k porušení povinností stanovených směrnicí, budou účinně, úměrně a odrazujícím způsobem sankcionovány.
1.   Členský stát bydliště přijme nezbytná opatření k zajištění, že nepřesnosti ve formálních prohlášeních uvedených v čl. 9 odst. 2 a v článku 10 odst. 1, budou účinně, úměrně a odrazujícím způsobem sankcionovány.

(1) Volby do Evropského parlamentu 2004, Zpráva Komise o účasti občanů Evropské unie v členském státě, ve kterém mají bydliště (směrnice 93/109/ES), a o volebních podmínkách (rozhodnutí 76/787/EHS ve znění rozhodnutí 2002/772/ES, Euratom).
(2) Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 5.
(3) Úř. věst. L 297, 15.11.2003, s. 1.
(4) Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1.


Půda vyňatá z produkce na rok 2008*
DOC 46k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. září 2007 o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví odchylka od nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, pokud jde o půdu vyňatou z produkce na rok 2008 (KOM(2007)0523 - C6-0302/2007 - 2007/0194(CNS) )
P6_TA(2007)0411 C6-0302/2007

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0523 ),

-   s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0302/2007 ),

-   s ohledem na články 51 a 134 jednacího řádu,

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 7
Bod odůvodnění 3
(3)   Je proto vhodné umožnit na rok 2008 vyčlenění půdy vyňaté z produkce k zemědělskému využití,
(3)   Je proto vhodné umožnit na rok 2008 a na rok 2009 vyčlenění půdy vyňaté z produkce k zemědělskému využití,
Pozměňovací návrh 10
Bod odůvodnění 3a (nový)
(3 a)    Systém vyjímání půdy z produkce má kladný vliv na kvalitu půdy a na biologickou rozmanitost. Je proto nezbytné posoudit důsledky zrušení vyjímání půdy z produkce a prostředky, jak tento kladný vliv zachovat.
Pozměňovací návrh 9
Článek 1
Odchylně od čl. 54 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 nejsou na rok 2008 pro účely oprávnění k výplatě částek, které jsou stanoveny nároky při vynětí půdy z produkce, zemědělci povinni vyjmout z produkce půdu, na niž lze uplatnit tyto nároky při vynětí půdy z produkce.
Odchylně od čl. 54 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 nejsou na roky 2008 a 2009 pro účely oprávnění k výplatě částek, které jsou stanoveny nároky při vynětí půdy z produkce, zemědělci povinni vyjmout z produkce půdu, na niž lze uplatnit tyto nároky při vynětí půdy z produkce.
Pozměňovací návrh 11
Článek 1a (nový)
Článek 1a
Pro přípravu budoucí společné zemědělské politiky provede Komise studii o dopadech vlivů zrušení vyjímání půdy z produkce na životní prostředí.

Nebezpečné hračky vyrobené v Číně
DOC 59k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. září 2007 o bezpečnosti výrobků, zejména hraček
P6_TA(2007)0412 B6-0351 , 0352 , 0353 , 0354 , 0355 a 0356/2007

Evropský parlament ,

-   s ohledem na směrnici Rady 88/378/EHS ze dne 3. května 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se bezpečnosti hraček(1) ,

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (2) ,

-   s ohledem na stanovisko vědeckých výborů Komise a na různé studie, které na téma bezpečnosti hraček nechala vypracovat Komise,

-   s ohledem na existující mezinárodní dohody s třetími zeměmi v oblasti bezpečnosti výrobků a zejména hraček,

-   s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že v srpnu a září 2007 vyvolala obavy veřejnosti v EU řada případů rozsáhlého dobrovolného stahování nebezpečných hraček z trhu, které byly škodlivé pro zdraví,

B.   vzhledem k tomu, že tyto případy upozornily na skutečnost, že navzdory harmonizaci výrobků a systému dohledu nad trhem v EU jsou v jeho rámci nebezpečné výrobky stále ještě vyráběny, dováženy a uváděny na trh,

C.   vzhledem k tomu, že odpovědnost za vysokou úroveň ochrany spotřebitelů, jež je politickou a sociální prioritou, spočívá na zákonodárci, který musí zajistit bezpečnost výrobků v celém řetězci hospodářských subjektů (dodavatelé, výrobci, dovozci),

D.   vzhledem k tomu, že tyto případy dobrovolného stahování výrobků z trhu se objevily částečně kvůli tomu, že došlo ke zraněním, a částečně jsou výsledkem účinného monitorování příslušných podniků, ale nikoli výsledkem účinného dohledu nad trhem; vzhledem k tomu, že existují reálné obavy, že ne všichni výrobci a dovozci jednají v souladu s těmito pravidly,

E.   vzhledem k tomu, že v roce 2006 48 % všech zjištěných nebezpečných výrobků pocházelo z Číny, 21 % z EU–25 a u 17% nebyl zjištěn původ; vzhledem k tomu, že u 24 % všech zjištěných nebezpečných výrobků se jednalo o dětské hračky; vzhledem k tomu, že vysoký podíl hraček uváděných na trh v EU se získává z Číny,

F.   vzhledem k tomu, že v případě nebezpečných hraček je jejich stahování z trhu zcela oprávněné, ale je pouze krajním opatřením, které jen neposkytuje účinnou ochranu spotřebitele, protože, kromě toho, že často přichází pozdě, vrací se v průměru velmi málo hraček, které byly staženy z trhu, což znamená, že převážná většina nebezpečných hraček obvykle zůstává u spotřebitelů,

G.   vzhledem k tomu, že dohled nad trhy a vstupem na území EU a zákaz uvádět na trh vadné výrobky spadá do pravomoci členských států,

H.   vzhledem k tomu, že Komise předložila návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o společném rámci pro uvádění výrobků na trh (KOM(2007)0053 ) a návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se upravují požadavky na akreditaci a dohled nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh (KOM(2007)0037 ),

1.   vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly veškeré potřebné kroky v legislativní i administrativní oblasti, které zajistí, aby spotřební zboží uvedené na trh v EU nejen plně odpovídalo stávajícím normám EU, ale aby také neohrožovalo zdraví a bezpečnost spotřebitelů;

Revize směrnice o hračkách

2.   vyzývá Komisi, aby do konce roku 2007 předložila plánovanou revizi směrnice o hračkách, a zajistila tak, že směrnice bude obsahovat účinné nároky na bezpečnost výrobků; jelikož veřejné zdraví a ochrana spotřebitelů hraje ve směrnici o hračkách významnou úlohu, je zapotřebí daleko jednoznačnějších ustanovení, která by zajistila bezpečnost výrobků a spotřebitelům dodala důvěru, že tyto výrobky mohou bezpečně používat;

3.   vyzývá Komisi, aby se při revizi směrnice o hračkách řídila přístupem, podle kterého budou přijímána zvláštní prováděcí opatření pro klíčové požadavky v rámci komitologie regulativním postupem s kontrolou, což by Parlamentu umožnilo získat určitou kontrolu nad prováděním ustanovení o bezpečnosti hraček;

4.   vyzývá Komisi, aby při revizi směrnice o hračkách navrhla bezpodmínečný zákaz výskytu určitých nebezpečných chemických látek, jako jsou všechny karcinogenní látky, mutagenní látky a látky toxické pro reprodukci kategorie 1, 2 a 3, a dalších toxických látek vzbuzujících podobně velké obavy, jako jsou látky způsobující endokrinní poruchy, senzibilizátory a vonné látky;

5.   vyzývá Komisi, aby zlepšila opatření směrnice o hračkách, pokud jde o prosazování ustanovení, a to včetně účinných trestů za neplnění těchto ustanovení;

Kontrola označení CE a jiných označení

6.   vyzývá Komisi, aby zajistila, že označení CE bude v souladu s technickými právními předpisy, a zdůrazňuje, že toto označení nebylo vzhledem ke své samoregulační povaze nikdy míněno jako značka bezpečnosti platná v celé EU;

7.   naléhavě žádá Komisi, aby zvážila přínos vytvoření společné "evropské známky bezpečnosti výrobku" pro všechny hospodářské subjekty, která by doplňovala označení CE, a pomáhala tak spotřebiteli rozhodovat se o výrobcích informovaně;

8.   zdůrazňuje, že tato evropská známka ochrany spotřebitele musí být dobrovolná a měla by, jestliže ji výrobce zavede, nahradit veškeré vnitrostátní ochranné známky;

9.   vybízí Komisi, aby se spolu s členskými státy důrazně zasazovala o ochranu práv spotřebitelů, kdykoli ze strany zahraničních výrobců a dovozců průkazně dojde ke klamavému jednání nebo užívání podvodného nebo zavádějícího označení původu;

10.   naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby včasným přijímáním předložených legislativních návrhů týkajících se přísnější povinné kontroly a dohledu nad trhem, prostřednictvím řádného celního dohledu a donucovacích mechanismů zajistily vysokou důvěryhodnost označení CE;

11.   vyzývá Komisi, aby vyjasnila, jaká je v případě zneužití značky CE odpovědnost výrobců a dovozců; domnívá se, že pro případy zneužití tohoto označení je třeba zavést přiměřené tresty; vyzývá, aby se tresty vztahovaly i na zneužití jiných označení;

Systém RAPEX

12.   vyzývá Komisi ke zvýšení účinnosti systému RAPEX, aby se zajistilo, že členské státy budou moci odhalit maximální množství nebezpečných výrobků, které stáhnou z trhu;

13.   vyzývá Komisi, aby do systému RAPEX začlenila sledování a informování, aby bylo možno stanovit účinnost všech stažení výrobků z trhu;

Sledovatelnost výrobků a opatření proti padělkům

14.   je toho názoru, že spotřebitelé mají právo vědět, jaký je původ výrobků dovážených do EU, a že dohlížecí orgány musejí mít náležité informace, aby bylo možno vysledovat zdroje výrobků;

15.   vyzývá Radu, aby bez prodlení souhlasila se stávajícím návrhem Komise na nařízení Rady o uvádění země původu u některých výrobků dovážených z třetích zemí (KOM(2005)0661 );

16.   bere na vědomí skutečnost, že padělané výrobky stále více ohrožují bezpečnost spotřebitelů, a vyzývá Radu a Komisi, aby zintenzívnily výměny informací a přeshraniční spolupráci za účelem omezení a narušení dovozu padělaných výrobků;

Zákaz dovozu nebezpečného spotřebního zboží

17.   vyzývá Komisi, aby vysvětlila postup ohledně zákazů dovozu, které jsou vydávány v jednotlivých případech, když bezpečnostní normy nejsou pravidelně dodržovány ;

18.   naléhavě vyzývá Komisi, aby využila své pravomoci k zákazu spotřebního zboží na trhu EU, pokud se ukáže, že jsou tyto výrobky nebezpečné;

Spolupráce s Čínou a dalšími třetími zeměmi

19.   vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily spolupráci s příslušnými orgány třetích zemí, které jsou důležitými vývozci spotřebního zboží do EU, a zejména s čínským úřadem "General Administration of Quality supervision, Inspection and Quarantine (AQSIQ)", v jejímž rámci by byla poskytnuta technická výpomoc s cílem zajistit uplatňování zdravotních a bezpečnostních předpisů a zlepšit celní spolupráci;

20.   vyzývá Komisi, aby poskytla technickou pomoc orgánům třetích zemí s cílem provádět zdravotní a bezpečnostní předpisy v celém výrobním řetězci a zlepšit kontrolu a celní spolupráci;

21.   vyzývá Komisi, aby objasnila svou současnou obchodní politiku v oblasti možných nebezpečných výrobků obecně, a zejména pak v oblasti hraček a textilií, a aby vysvětlila, jakým způsobem hodlá zajistit soulad mezi omezujícím uplatňováním současných pravidel a naléhavou nutností zaručit právo evropských občanů na zdraví neškodné výrobky;

22.   vyzývá Komisi, aby do jednání o příští generaci dohod o partnerství a spolupráci i dohod o volném obchodu zahrnula společné zdravotní a bezpečnostní normy a aby zavedla mechanismy, jejichž účelem bude sledovat dodržování těchto norem;

23.   vyzývá členské státy k aktivní spolupráci se všemi obchodními partnery, pokud jde o dohled nad trhem a bezpečnost výrobků; vyzývá Transatlantickou hospodářskou radu (TEC), aby tyto otázky zařadila na seznam bodů, které mají být projednány;

Úloha členských států

24.   vyzývá členské státy, aby zajistily přísné prosazování právních předpisů týkajících se výrobků, zejména bezpečnosti hraček, a aby zvýšily své úsilí o zlepšení dohledu nad trhem a zvláště vnitrostátních kontrol;

25.   vyzývá členské státy, aby zpřístupnily dostatečné zdroje, aby bylo možno provádět komplexní a účinné kontroly; vyzývá členské státy, aby aktivně sledovaly všechny náznaky týkající se vadných výrobků, včetně testování podezřelého spotřebního zboží;

26.   vyzývá členské státy, aby v souladu s právními předpisy Společenství plně využily všech právně dostupných možností k tomu, aby zajistily, že nevyhovující nebo nebezpečné hračky nebudou moci být uvedeny na trh nebo budou z trhu staženy;

27.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 187, 16.7.1988, s. 1.
(2) Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4.


Směrem ke společné evropské vnější energetické politice
DOC 115k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. září 2007 na téma "Směrem ke společné evropské zahraniční politice v oblasti energií" (2007/2000 (INI))
P6_TA(2007)0413 A6-0312/2007

Evropský parlament ,

-   s ohledem na zelenou knihu Komise nazvanou "Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii" (KOM(2006)0105 ),

-   s ohledem na první setkání evropské Sítě zpravodajů v oblasti energetické bezpečnosti (NESCO) dne 10. května 2007 v Bruselu,

-   s ohledem na společný dokument Komise a generálního tajemníka Rady / Vysokého představitele nazvaný "Vnější politiky ve službách energetických zájmů Evropy", který byl předložen na zasedání Evropské rady konaném ve dnech 15.–16. června 2006,

-   s ohledem na postoj ze dne 18. května 2006 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Smlouvy o Energetickém společenství Evropským společenstvím(1) ,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o zajištění dodávek energií v Evropské unii(2) ,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o zelené knize: Energetická účinnost aneb méně znamená více(3) ,

-   s ohledem na sdělení Komise Evropské radě ze dne 12. října 2006, nazvané Vnější vztahy v oblasti energie – od zásad k opatřením (KOM(2006)0590 ),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2006 o zelené knize: Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii(4) ,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2006 o strategii pro region Baltského moře v rámci Severní dimenze(5) , zejména jeho druhou část,

-   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 23.–24. března 2006, které se týkaly podpory zelené knihy o energetické politice pro Evropu ze strany Evropské rady, a závěry zasedání konaného ve dnech 15.–16. června 2006, které se týkaly společného dokumentu Komise a GT Rady / Vysokého představitele o vnějších aspektech energetické bezpečnosti,

-   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 21.–22. června 2007, které se týkaly pověření mezivládní konference k vypracování reformní smlouvy, kterou se pozmění stávající Smlouvy,

-   s ohledem na Smlouvu o Ústavě pro Evropu, na základě které spadá energetika do oblasti, v níž existuje sdílená pravomoc se členskými státy,

-   s ohledem na sdělení Komise Evropské radě a Evropskému parlamentu nazvané "Energetická politika pro Evropu" (KOM(2007)0001 ),

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané "Posílení evropské politiky sousedství" (KOM(2006)0726 ),

-   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 8.–9. března 2007 a na akční plán Evropské rady (na období 2007–2009) pro energetickou politiku pro Evropu (EPE),

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané Černomořská synergie – nová iniciativa pro regionální spolupráci (KOM(2007)0160 ),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0312/2007 ),

A.   vzhledem k tomu, že energetická bezpečnost musí být považována za základní složku celkové bezpečnosti Evropské unie a za klíčový prvek v úsilí o hospodářský a sociální rozvoj v Evropě, pro který však doposud neexistuje smluvní základ,

B.   vzhledem k tomu, že se v důsledku současné a stále se zvyšující závislosti na dodávkách energie z převážně nestabilních a nedemokratických zemí ukázalo, že snahy o zabezpečení dodávek energie výhradně na vnitrostátní úrovni jsou nedostatečné a nezaručují dlouhodobé zájmy všech členských států EU; vzhledem k tomu, že vnější energetická politika EU je úzce spjata s její vnitřní energetickou politikou a že je nutné vytvořit jednotnou energetickou politiku s ohledem na regulaci vnitřního trhu a vnější aspekty, které zohledňují politické a hospodářské zájmy každého členského státu,

C.   vzhledem k tomu, že současná zranitelnost EU a její značná energetická závislost na zemích s autoritativními režimy značně narušuje rozvoj důvěryhodné, účinné a důsledné společné zahraniční a bezpečnostní politiky, zejména s ohledem na dodržování, podporu a prosazování hodnot, na nichž je EU založena,

D.   vzhledem k tomu, že zásady vnitřního trhu EU s energií by mohly sloužit jako základ konstruktivních politik s energetickými partnery mimo EU při zohlednění zvláštních charakteristik dotčených třetích zemí, zejména s cílem podporovat rozvoj udržitelné energie, včetně rozvoje energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie,

E.   vzhledem k tomu, že zabezpečení dodávek energie za přijatelné a předvídatelné ceny musí být na evropské úrovni zaručeno silnou politickou spoluprací, jakož i úplným dotvořením vnitřního trhu s energií prostřednictvím dalších kroků směřujících k úplné energetické liberalizaci,

F.   vzhledem k tomu, že energetika by neměla být využívána jako prostředek k vyvíjení politického nátlaku na tranzitní a přijímající země,

G.   vzhledem k tomu, že odvětví zemního plynu je v současnosti velice zranitelné vůči vnějším hrozbám; vzhledem k tomu, že země vyvážející zemní plyn vyvíjejí v současnosti nové formy užší spolupráce, což by mohlo ohrozit evropskou energetickou bezpečnost,

H.   vzhledem k tomu, že společná evropská zahraniční politika v oblasti energií, založená na solidaritě, diverzifikaci a podpoře udržitelnosti, by vytvořila synergie zaručující zabezpečení dodávek pro Evropskou unii a posílila by vliv EU, její akceschopnost v zahraniční politice a její důvěryhodnost na celosvětové scéně,

I.   vzhledem k tomu, že musejí být zajištěny udržitelné, spolehlivé a cenově přijatelné dodávky energie; vzhledem k tomu, že světové ceny ropy a plynu jsou značně nestálé a že soudržná zahraniční politika EU v oblasti energetiky je proto v zájmu občanů EU,

J.   vzhledem k tomu, že úzká spolupráce v oblasti dodávek energie představuje jedno z nejúčinnějších a nejnepostradatelnějších opatření pro budování důvěry ve vztazích mezi Evropskou unií a sousedními zeměmi,

K.   vzhledem k tomu, že zásada solidarity v oblasti energetické politiky se může stát příkladem pro budoucí solidaritu v ostatních oblastech, a může tak pomoci posílit úlohu EU v jejích vnějších vztazích,

L.   vzhledem k tomu, že spolehlivé posouzení rizik energetické bezpečnosti by se mělo stát součástí společné evropské zahraniční politiky v oblasti energie, a vzhledem k tomu, že v této souvislosti by měla sehrát rozhodující úlohu nedávno zřízená síť zpravodajů v oblasti energetické bezpečnosti NESCO, která musí mít rovněž potřebné sledovací kapacity pro systém včasného varování,

M.   vzhledem k tomu, že by mělo být posíleno společné úsilí v oblasti výzkumu a využití obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti, a to jak v EU, tak ve spolupráci s vnějšími partnery a třetími zeměmi,

1.   vyzývá k vytvoření společné evropské zahraniční politiky v oblasti energií, která by do značné míry zaručila energetickou bezpečnost pro celou EU a zároveň sledovala cíl udržitelnosti na mezinárodní úrovni, a stala se tak pro občany EU skutečným přínosem při úsilí vynakládaném na vnitrostátní úrovni;

2.   domnívá se, že energetická politika musí tvořit nedílnou a významnou součást společné zahraniční politiky a že by měla být zohledňována ve všech souvislostech zahraniční politiky;

3.   zdůrazňuje, že ačkoli by si členské státy měly ponechat svrchované právo na strategickou volbu týkající se skladby zdrojů energie, na využívání svých zdrojů energie a na rozhodnutí ohledně struktury dodávek, je třeba vypracovat konkrétní opatření, která by byla začleněna do Smluv a vedla by k vytvoření společné evropské zahraniční politiky v oblasti energií, která by se vztahovala na otázky zabezpečení dodávek, tranzitu a investic souvisejících s energetickou bezpečností a prosazování energetické účinnosti a úspor energie, jakož i čistých a obnovitelných zdrojů energie, zejména ve vztahu k zemím, jejichž spotřeba energie rychle roste;

4.   vyzývá k přijetí odpovídajícího smluvního základu pro oblast energetiky a energetické bezpečnosti;

5.   zdůrazňuje, že komplexní evropská zahraniční politika v oblasti energií musí přispívat k podpoře a prosazování hodnot a zájmů Evropské unie i hlavních cílů její zahraniční politiky, což jsou zejména zachování míru a ochrana lidských práv, demokracie a právního státu; uznává, že závislost EU na dovážené energii může mít významný dopad na nezávislost jejího rozhodování v oblastech ostatních politik;

6.   považuje za nezbytné, aby EU i nadále vedla celosvětový boj proti změně klimatu, která kromě dalších nebezpečí může vyvolat rozsáhlou migraci a bezpečnostní rizika, a aby usilovala o naplnění cílů Kjótského protokolu k Rámcové Úmluvě OSN o změně klimatu; v této souvislosti plně podporuje pokračující snahy o vytvoření vícestranného rámce pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2012; považuje za nutné, aby bylo úsilí EU o rozvoj obnovitelných a čistých zdrojů energie a technologií šetřících energii, včetně zachycování a skladování uhlíku zahrnuto do veškerých vnějších vztahů;

7.   vítá vytvoření sítě NESCO; vyzývá členské státy a Komisi, aby posilovaly činnost této sítě s cílem plně rozvinout její provozní schopnosti a využít ji jako účinný systém včasného varování v případě ohrožení energetické bezpečnosti, jakož i systém výměny informací v oblasti energetiky;

8.   podporuje postupný proces přibližování se ke společné evropské zahraniční politice v oblasti energií;

9.   vyzývá Radu a Komisi, aby do konce roku 2007 vytvořily přesný plán vedoucí k vytvoření takové politiky a uvedly v něm krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle a kroky spolu s konkrétním časovým rámcem pro jejich realizaci;

10.   vyzývá Komisi, aby předkládala výroční zprávu o pokroku týkající se provádění výše zmíněných cílů, a umožnila tak Parlamentu úzce se podílet na monitorování společné evropské zahraniční politiky v oblasti energií;

11.   vyzývá Komisi, aby připravovala výroční zprávy týkající se dodržování pravidel, jimiž se řídí vnitřní trh v energetickém odvětví, zejména co se týče transparentnosti a dodržování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže ze strany společností ze třetích zemí, zejména hlavních dodavatelů a všech jejich dceřiných společností; vítá skutečnost, že Evropská rada na svém zasedání konaném ve dnech 8.–9. března 2007 vyzvala Komisi, aby posoudila dopad vertikálně integrovaných energetických společností ze třetích zemí na vnitřní trh a to, jak uplatnit zásadu vzájemnosti;

12.   podporuje záměr Komise přijmout vhodná opatření zamezující nekontrolovaným investicím státních zahraničních společností do odvětví energetiky v EU, zejména do přepravních soustav zemního plynu a elektrické energie;

13.   vyzývá k užší koordinaci mezi předsednictvím, Komisí a GT Rady / Vysokým představitelem s cílem jednotně vystupovat a jednat v otázkách společné zahraniční politiky v oblasti energií; považuje za nezbytné posílit úlohu Komise a Parlamentu při definování společné zahraniční politiky v oblasti energií při nadcházející revizi Smluv; navrhuje, aby byl poté, co vstoupí v platnost nová reformní smlouva, jmenován se souhlasem Rady a Komise vysoký úředník pro zahraniční energetickou politiku, který by měl dvojí funkci a jednal by z pověření nově vytvořené a posílené funkce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedy Komise, takže by se opíral jak o Radu, tak o Komisi, a který by měl odpovídat za koordinaci všech politik v rámci evropské zahraniční politiky v oblasti energií, čímž by posílil schopnost EU chránit zájmy její energetické bezpečnosti při jednání s vnějšími partnery;

14.   je přesvědčen, že by se Smlouva o energetické chartě (ECT) měla stát základním kamenem společné evropské zahraniční politiky v oblasti energií, neboť se jedná o nejvýznamnější nástroj mezinárodního společenství určený na podporu spolupráce v energetickém odvětví, který poskytuje základ pro spravedlivé a rovné zacházení, zajišťuje bezpečnost investic a zaručuje právo na odškodnění v případě vyvlastnění a/nebo znárodnění; vyzývá Komisi a Radu, aby kategoricky požadovaly provádění ECT a aby zahrnuly podstatu jejího tranzitního protokolu do všech smluv a dohod se svými partnery v oblasti energetiky;

15.   vybízí členské státy a Komisi, aby v sousedství EU podporovaly ve spolupráci se třetími zeměmi šíření zásad a norem vnitřního trhu; naléhavě tedy žádá Komisi, aby zvážila rozšíření Evropského energetického společenství, které tvoří EU a státy jihovýchodní Evropy, na další třetí země a vytvoření nových regionálních energetických trhů podle vzoru tohoto společenství, například Evropsko-středomořského energetického společenství, aby tak byly zabezpečeny dodávky energie;

Zásady a doporučení, kterými se řídí činnost v rámci společné evropské zahraniční politiky v oblasti energií
A. Diverzifikace

16.   zastává názor, že vzhledem ke zvyšující se závislosti EU na omezeném počtu zdrojů energie, dodavatelů a přepravních tras je nezbytné podporovat prioritní iniciativy, jejichž cílem je diverzifikace, a to jak zeměpisná diverzifikace, tak diverzifikace prostřednictvím rozvoje udržitelných alternativ; domnívá se, že zvláštní priorita by měla být přiznána obnovitelným zdrojům energie bezpečným z hlediska životního prostředí; domnívá se, že zabezpečení dodávek za přijatelné a předvídatelné ceny musí být pro EU hlavním cílem;

17.   podporuje upřednostňování všech těchto projektů energetické diverzifikace realizovaných v sousedství – zejména těch, které si kladou za cíl vytvoření nových dopravních koridorů, které rozšiřují nabídku jak dodavatelů, tak přepravních tras, jako je např. energetický koridor přes Kaspické a Černé moře – zvláště pak stavbu plynovodu Nabucco, infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn (LNG), propojení elektrorozvodných soustav a dokončení evropsko-středomořských okruhů elektrorozvodných a plynárenských infrastruktur, jakož i realizaci projektů nových ropných infrastruktur evropského zájmu, např. projektů Oděsa-Gdaňsk a Constanta-Terst, které by měly být zařazeny na seznam projektů evropského zájmu s nejvyšší prioritou;

18.   vítá jmenování evropských koordinátorů pro prioritní projekty evropského zájmu, jak jej stanovila Evropská rada v závěrech předsednictví z března 2007, zejména koordinátorů pro projekt Nabucco a propojení elektřiny mezi Německem, Polskem a Litvou;

19.   vyzývá Komisi a členské státy, aby na nejvyšší politické úrovni prováděly aktivní politiky, které Společenství umožní diverzifikovat vlastní zdroje zemního plynu; očekává, že veškerá spolupráce zemí vyvážejících zemní plyn bude dodržovat zásady otevřeného, transparentního a konkurenceschopného trhu; domnívá se, že snaha o vytvoření verze organizace OPEC pro zemní plyn by byla v rozporu s tímto cílem;

20.   poukazuje na to, že je nezbytné přejít od prohlášení k výzvám pro předkládání nabídek na konkrétní prioritní projekty, a vyzývá, aby byl vysoký úředník pro zahraniční energetickou politiku po svém jmenování rovněž odpovědný za koordinaci činnosti při vytváření vnější energetické infrastruktury, např. projektů Nabucco a Oděsa-Gdaňsk; prozatím vyzývá Komisi, předsednictví a GT Rady / Vysokého představitele Rady, aby spolu s evropskými koordinátory posílily svůj závazek vybudovat vnější energetické infrastruktury;

21.   domnívá se, že by realizace projektů na energetickou diverzifikaci měla být jednou z priorit posílené evropské politiky sousedství (EPS), a vyzývá k větší podpoře úsilí o zlepšení investičního prostředí a regulačního rámce, které budou založeny na zásadách ECT, v odvětvích energetiky v zemích výroby a v tranzitních zemích;

22.   vyzývá k rozlišování různých situací, ve kterých se nacházejí jednotlivé členské státy, pokud jde o skladbu zdrojů energie, závislost na dovozu a infrastrukturu, a podporuje veškeré snahy zaměřené na překonání stávajících závislostí členských států na dominantních dodavatelích, omezeních infrastruktury, na zdrojích energie s vysokým obsahem uhlíku a na dovozu energie ze zemí, které systematicky porušují literu i smysl Charty OSN;

23.   podporuje veškeré snahy vedoucí k vytvoření nových zdrojů financování všech důležitých činností, včetně zvláštních půjček od Evropské investiční banky (EIB), a vyčlenění zvláštních rozpočtových položek výhradně pro tento účel v rozpočtu EU za předpokladu, že neohrozí bezpečnost žádného členského státu;

24.   vyzývá ke zlepšení spolupráce s EIB a Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD) s cílem využít finanční nástroje k podpoře prioritních projektů;

25.   považuje možnou závislost na dovozu biopaliv za stejně znepokojující jako závislost na vnějších dodávkách ropy nebo plynu; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s partnery EU vyvinula celosvětový systém certifikace, který bude schopen zaručit udržitelnost výroby a využívání biopaliv, jež neohrožují biologickou rozmanitost, a normy pro fáze kultivace a zpracování a rovněž pro celkovou rovnováhu životního cyklu skleníkových plynů;

26.   v souvislosti s pobídkami k využívání biopaliv a biomasy v EU pokládá za nutné, aby se EU přesvědčila, že využívání těchto zdrojů neohrozí produkci a distribuci potravin v celosvětovém měřítku ani nezvýší tlak na přirozené lesní porosty, nepovede k šíření monokultur a intenzivnějšímu vysazování exotických druhů či ke zhoršování změny klimatu v důsledku odlesňování tropických oblastí;

B. Jednotné hájení zájmů EU

27.   domnívá se, že je nezbytné, aby Unie vytvořila dlouhodobou strategii a rámec vedoucí k vytvoření společné zahraniční politiky v oblasti energií, aby bylo možné zaujmout silnější pozici v dialogu s hlavními dodavatelskými zeměmi a vyjadřovat jednotné stanovisko v diskusích vedených na úrovních EU, členských států i odvětví, což zajistí prostor pro solidaritu v oblasti dalších politik a posílení vnější úlohy Unie;

28.   v krátkodobém horizontu vyzývá členské státy, aby sebe navzájem i Komisi informovaly o strategických rozhodnutích týkajících se jakýchkoli bilaterálních dohod o projektech v oblasti energetiky se třetími zeměmi, které by mohly mít vliv na zájmy členských států a EU jako celku, jak by tomu mělo být ve všech záležitostech zahraniční politiky společného zájmu, a aby tato rozhodnutí dále konzultovaly mezi sebou navzájem i s Komisí; a v případě, že byly uzavřeny bilaterální dohody, které jsou v rozporu se zájmy dalších členských států a Evropské unie jako celku, vyzývá členské státy a případně i Komisi, aby spolupracovaly na sjednání dohod, které zajistí vyvážení negativních dopadů, zejména pokud jde o dopady na životní prostředí, v souladu se zásadou solidarity;

29.   vyzývá členské státy a Komisi, aby důkladně posoudily hledisko dopadů na životní prostředí, než schválí další velké investice do infrastruktury; zejména je naléhavě žádá, aby zvážily ohrožení ekosystémů a lidských životů, jež představuje plánovaný plynovod v severní Evropě – Nord Stream – vzhledem k existenci skládek munice a zbraní podél své plánované trasy na dně Baltského moře; zdůrazňuje, že v případě závažné ekologické katastrofy bude finanční odpovědnost spočívat na zúčastněných stranách;

30.   ve střednědobém horizontu vyzývá, aby byla Komisi svěřena instituční pravomoc  vyjednávat rámcové dohody o dodávkách energií mezi EU a třetími zeměmi;

C. Solidarita v krizových situacích

31.   vzhledem k tomu, že solidarita a zabezpečení energie jsou nezbytné pro hladké fungování vnitřního trhu, včetně rovnocenného přístupu k energiím ze strany všech hospodářských subjektů, vyzývá Radu a členské státy k vytvoření mechanismu pro solidaritu v souladu s duchem solidarity mezi členskými státy, na který odkazuje nová reformní smlouva, na níž se dohodla Evropská rada na své zasedání v červnu 2007, což by EU umožnilo jednat účinně, pohotově a koherentně v krizových situacích způsobených přerušením dodávek, poškozením kritické infrastruktury či jakoukoli další událostí;

32.   vyzývá Komisi k podpoře začlenění tzv. "doložky o energetické bezpečnosti" do obchodních dohod a dohod o přidružení, partnerství a spolupráci se zeměmi výroby a tranzitními zeměmi, přičemž by tato doložka stanovila kodex chování a explicitně stanovila opatření, která je třeba přijmout v případě přerušení dodávek nebo jakékoli jednostranné změny podmínek dohody nebo podmínek dodávek jedním z partnerů;

33.   navrhuje vytvořit účinný mechanismus zahrnující evropskou síť NESCO pro případ přerušení dodávek, který by obsahoval opatření pro účinné využívání systémů varování a výstavbu infrastruktury propojující celou EU v případě energetické krize, zejména pokud jde o plyn a elektrickou energii; tato infrastruktura by mohla být využita pro poskytování pomoci členským státům v nouzi při zohlednění geologických a zeměpisných podmínek těchto členských států, zejména s ohledem na skladovací kapacity a jejich vzdálenost od zdroje energetických dodávek;

D. Posílená spolupráce s hlavními producentskými zeměmi a tranzitními a spotřebitelskými zeměmi

34.   vyzývá EU a její členské státy, aby se aktivněji zapojily do užšího dialogu mezi EU a všemi hlavními producentskými zeměmi a tranzitními a spotřebitelskými zeměmi a zejména aby posílily vztahy v odvětví energetiky s Alžírskem, Egyptem a ostatními producentrskými zeměmi v regionu Mašreku a Maghrebu; vyzývá tyto země k plnění jejich mezinárodních závazků a k dodržování mezinárodního práva

35.   podporuje všechny kroky, které směřují k podpoře průhlednosti, zásad právního státu a lepšího řízení v odvětví energetiky prostřednictvím energetických partnerství se třetími zeměmi a které si kladou za cíl vytvořit vzájemně výhodné, otevřené, průhledné, nediskriminační a stabilní právní podmínky pro přístup k majetku v sektoru těžby a pro investice a obchodování v oblasti energetiky, které budou založeny na zásadě vzájemnosti a spravedlivé a průhledné hospodářské soutěže a které zajistí, že příjem z obchodování s energií nebude zneužíván k financování terorismu;

36.   zdůrazňuje potřebu usilovat o uzavírání partnerství v oblasti výzkumu a vývoje s hlavními spotřebitelskými a tranzitními zeměmi mimo EU, která by přispěla k řešení problému globálního oteplování a k vyvíjení alternativních a obnovitelných zdrojů energie; zdůrazňuje, že by se měla upevňovat spolupráce v oblasti energetiky se třetími zeměmi, jako jsou např. Spojené státy, zejména pokud jde o vývoj technologií ke zvýšení energetické účinnosti, podporu kombinované výroby tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů a podporu udržitelné výroby a využívání biomasy;

37.   vyzývá EU, aby rozvíjela dialog s rozvojovými zeměmi v oblasti energetiky s cílem podpořit decentralizaci obnovitelných zdrojů energie, dostupnost a udržitelnost energie, jakož i energetické infrastruktury obecného zájmu;

38.   zvláště zdůrazňuje význam posíleného dialogu v oblasti energetiky s USA a s dalšími klíčovými energetickými partnery, kteří sdílejí hodnoty EU; vyzývá orgány Společenství, aby usilovaly o vytvoření partnerství v oblasti energetické bezpečnosti s USA;

39.   vyzývá k aktivnímu zapojení evropských zemí, které nejsou členskými státy Evropské unie, např. Norska, které je třetím největším vývozcem ropy na světě, do evropské zahraniční politiky v oblasti energií;

40.   vyzývá k jednotné energetické politice ve všech oblastech evropské zahraniční politiky, jako je Severní dimenze, Černomořská synergie a Evropsko-středomořské partnerství;

41.   podporuje iniciativy Komise na rozvíjení užšího dialogu v oblasti energetiky se zeměmi jižního Kavkazu, kaspické oblasti a střední Asie, jakož i středomořského regionu a Blízkého východu; vítá nový přístup EU založený na "kritickém a konstruktivním dialogu", který EU zaujala vůči zemím této oblasti a který se snaží najít rovnováhu mezi zájmem EU diverzifikovat své dodávky ropy a zemního plynu a dosažením politických reforem v těchto zemích;

42.   vyzývá k rozvíjení stávajících mechanismů v rámci EPS a Černomořské synergie a k vytvoření nových mechanismů s cílem prohloubit spolupráci s tranzitními zeměmi – Ukrajinou, Běloruskem, Moldavskem, zeměmi jižního Kavkazu, Mašreku a Maghrebu – a zvýšit průhlednost fungování trhu a přispět k větší stabilitě dodávek a tranzitu;

43.   zdůrazňuje význam Turecka jako tranzitního centra pro diverzifikaci dodávek plynu do EU; očekává od Turecka, že bude plně spolupracovat s EU na usnadnění tranzitu;

44.   podporuje plné členství Turecka v Evropském energetickém společenství, které se v současnosti rozšiřuje o země jihovýchodní Evropy a poskytuje strukturovaný regulační rámec pro prohloubení regionální energetické spolupráce, čímž zlepšuje energetickou bezpečnost a potřebné investice; podporuje žádosti Ukrajiny, Norska a Moldavska o členství v Energetickém společenství;

45.   vyzývá Komisi, aby kromě sítě NESCO vytvořila nástroje a mechanismy, které by jí umožnily lépe spolupracovat se sousedními zeměmi při analýze a sledování situace v tranzitních oblastech, a zvýšily tak schopnost EU předcházet krizovým situacím a reagovat účinněji a pohotověji v případě, že se ke krizi schyluje;

46.   zdůrazňuje význam partnerství EU s Ruskem v oblasti energetiky a zároveň poukazuje na skutečnost, že Rusko je, pokud jde o jeho energetický vývoz, i nadále téměř zcela závislé na trhu EU a na jednotlivých evropských velkoodběratelích; důrazně vybízí EU, aby v rámci dialogu o energetice mezi EU a Ruskem kladla důraz na aspekty vzájemné závislosti; upozorňuje na skutečnost, že partnerství v oblasti energie mezi Ruskou federací a EU může být založeno pouze na zásadě nediskriminace a rovného zacházení a na rovných tržních podmínkách;

47.   zdůrazňuje, že Rusko je již vázáno smlouvou ECT na základě toho, že přijalo článek 45 odst. 1 této smlouvy(6) ; je přesvědčen, že kromě toho, že je nezbytné, aby Rusko ECT ratifikovalo, by měla EU v rámci nové dohody o partnerství a spolupráci vyjednat s Ruskem formální rámcový dokument o energetických vztazích; považuje proto provedení zásad ECT v budoucí dohodě o partnerství a spolupráci za nadbytečné, i když uznává přínos ustanovení, která vyjasňují nebo doplňují povinnosti obsažené v ECT a zejména v jejím tranzitním protokolu;

48.   zdůrazňuje, že ratifikace ECT by byla viditelným a hmatatelným projevem závazku Ruska ke spolehlivým energetickým dodávkám a energetické spolupráci založené na společných zásadách a hodnotách;

49.   vyzývá Radu a Komisi, aby využily svých možností a přesvědčily Rusko, aby se zavázalo k otevřeným, spravedlivým a transparentním trhům v oblasti výroby a dodávek energií; domnívá se, že ratifikace ECT a jejího tranzitního protokolu ze strany Ruska by měla kladný vliv na rozhodnutí Evropské unie o podpoře přistoupení Ruska k WTO;

50.   vyjadřuje znepokojení nad celkovou neúčinností ruského energetického systému, a to jak z hlediska těžby a přepravy, tak z hlediska průmyslové spotřeby a spotřeby domácností, jež může mít vážné důsledky pro závazky Ruska v oblasti dodávek; vyzývá Komisi, aby tuto otázku řešila v rámci své technické spolupráce s Ruskem;

51.   zdůrazňuje, že zásada rozvoje energeticky účinných technologií šetrných k životnímu prostředí by měla být začleněna do nové dohody mezi EU a Ruskem; zdůrazňuje, že je třeba prohloubit spolupráci mezi EU a Ruskem v otázkách životního prostředí v rámci severní dimenze, zejména pokud jde o oblast Arktidy;

52.   vyzývá Komisi, aby v rámci dialogu s hlavními dodavateli uhlovodíků do EU požadovala rovné zacházení s evropskými společnostmi založené výhradně na hospodářských kritériích a bez politického vlivu na stanovování nákupních cen;

53.   vyzývá Komisi, aby připravila zprávu o doložkách o místě určení týkajících se dodávek zemního plynu, které de facto zabraňují opětovnému vývozu v rámci vnitřního trhu, a vyzývá Komisi, aby prosazovala zrušení jakýchkoli doložek tohoto druhu obsažených ve smlouvách na zemní plyn týkajících se trhu EU, neboť jsou právními předpisy ES zakázány;

54.   vyzývá k prohloubení dialogu s Čínou, Indií, Brazílií a dalšími nově se rozvíjejícími a rozvojovými zeměmi za účelem vytvoření stabilního a předvídatelného celosvětového trhu s energiemi, který bude založen na spravedlivých a průhledných pravidlech a který bude navíc zaměřen na společné úsilí v boji proti globálnímu oteplování a na snaze o zachování udržitelného rozvoje;

55.   vyzývá k prohloubení vztahů s Blízkým východem a severní Afrikou v energetickém odvětví; zdůrazňuje význam budoucího africko-evropského partnerství v oblasti energií, jehož uzavření je plánováno na 7.–8. prosince 2007 během evropsko-afrického summitu v Lisabonu a jež představuje jednu z hlavních iniciativ v rámci strategie EU-Afrika; domnívá se, že partnerství v oblasti energií by mělo přispět k prohloubení dialogu mezi Afrikou a EU o přístupu k energii a energetické bezpečnosti, k vyšším investicím do energetické infrastruktury a do obnovitelných energií a energetické účinnosti, k širšímu využívání příjmů z ropy a zemního plynu na vývoj, k podpoře průhlednosti a k zohledňování změny klimatu při spolupráci v oblasti energií a rozvojové spolupráci;

56.   vyzývá Komisi, aby posílila spravedlivou mezinárodní konkurenci tím, že v rámci WTO podpoří zvláštní pravidla, která se týkají průhlednosti trhu s energiemi a zejména opatření, která narušují obchod;

57.   doporučuje, aby Komise vyhodnotila, zda je v rámci WTO možné sjednat pro určité trhy s energiemi, např. s biopalivy, mnohostranné dohody, a aby o výsledku co nejdříve informovala Parlament;

58.   vyzývá Komisi a Radu, aby aktivně a rozhodně zakročily proti jakýmkoli oligopolistickým tendencím, jako je např. nebezpečí vytvoření kartelu producentů zemního plynu;

59.   vyzývá členské státy, které jsou členy skupiny G8, a Komisi, aby využily tohoto fóra k podpoře energetických zájmů EU, a to i ve formátu G8+5, který spojuje klíčové producenty a spotřebitele;

60.   zdůrazňuje význam návrhu akčního plánu z Gleneagles předloženého EU při podpoře vývoje čistých technologií formou nového globálního fóra pro systematickou spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi státy, regiony, velkoměsty a dalšími veřejnými subjekty, které mají vysokou úroveň spotřeby energie;

61.   podporuje veškerá opatření zaměřená na posílení mnohostranných technických iniciativ, jako jsou Celosvětové partnerství pro snižování spalování zemního plynu, Iniciativa pro transparentnost v těžebním průmyslu, Jednotka pro zvláštní úlohy v oblasti finančních opatření či zásady Mezinárodní finanční korporace, kterými by se měly řídit finanční instituce při řešení environmentálních a sociálních aspektů financování projektů (tzv. ,,Equator Principles"), a program Inogate;

62.   zdůrazňuje, že společná evropská zahraniční politika v oblasti energií není dostatečná a že je třeba rozvíjet společnou evropskou energetickou politiku, což by mělo zahrnovat i společnou evropskou politiku v oblasti výzkumu a technologií týkajících se energetiky;

63.   vyzývá Radu k vytvoření strategie na ochranu kritické energetické infrastruktury v EU a v jejím bezprostředním sousedství proti hrozbám terorismu;

64.   vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na reformu právní úpravy založené na osvědčených postupech zjištěných v jednotlivých členských státech, zejména pokud jde o úplné oddělení vlastnictví výroby energie a jejího přenosu a distribuce, větší nezávislost vnitrostátního regulačního dohledu, lepší koordinaci činností regulačních orgánů na úrovni EU s ohledem na podporu rozvoje nových a obnovitelných zdrojů energie a jasný rámec pro zvýšení investic do rozvodné infrastruktury;

65.   zdůrazňuje, že vytvoření kompatibilních rozvodných energetických sítí prostřednictvím dobře koordinované evropské energetické sítě zlepší konkurenceschopnost na energetickém trhu, posílí bezpečnost dodávek a podpoří ochranu životního prostředí a přispěje rovněž k lepšímu postavení EU vůči vnějším producentům a tranzitním zemím;

66.   zdůrazňuje, že znečištění způsobené těžbou energetických zdrojů, zejména ropy, může nejen způsobit vážné a nevratné škody na životním prostředí, ale rovněž vážná bezpečnostní rizika v regionálním i světovém měřítku, jako je tomu v případě Blízkého východu; vyzývá k přijetí nových ochranných opatření a k investicím do větší bezpečnosti a účinnosti těžby energetických zdrojů;

67.   vyzývá k veřejné diskusi usilující o zvýšení povědomí občanů EU o společné evropské zahraniční politice v oblasti energií a o zdůraznění kladných hledisek této politiky prostřednictvím veřejné informační kampaně;

68.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 297 E, 7.12.2006, s. 340.
(2) Úř. věst. C 292 E, 1.12.2006, s. 112.
(3) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 273.
(4) Přijaté texty, P6_TA(2006)0603 .
(5) Úř. věst. C 314 E, 21.12.2006, s. 330.
(6) Článek 45 odst. 1 Smlouvy o energetické chartě (ECT) stanoví, že státy, které chartu podepsaly, ale ještě neratifikovaly, jí budou dočasně vázány v období mezi jejím podpisem a ratifikací, pokud se na základě článku 45 nerozhodly na dočasnou vázanost nepřistoupit.


Legální přistěhovalectví
DOC 98k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. září 2007 o plánu politiky v oblasti legální přistěhovalectví (2006/2251(INI) )
P6_TA(2007)0414 A6-0322/2007

Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise o plánu politiky v oblasti legální migrace (KOM(2005)0669 ) (dále jen "akční plán"),

-   s ohledem na sdělení Komise o prioritách boje proti nelegálnímu přistěhovalectví státních příslušníků třetích zemí (KOM(2006)0402 ),

-   s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 13. února 2007 k "Plánu politiky v oblasti legální migrace, boji proti nelegálnímu přistěhovalectví a budoucí Evropské migrační síti"(1) ,

-   s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ve dnech 4. a 5. listopadu 2004 a do nich začleněného Haagského programu(2) ,

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané "Globální přístup k migraci rok poté: směrem ke komplexní evropské politice migrace" (KOM(2006)0735 ),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2005 o vazbách mezi legálním a nelegálním přistěhovalectvím a integrací přistěhovalců(3) ,

-   s ohledem na Zelenou knihu o přístupu EU k řízení ekonomické migrace (KOM(2004)0811 ) a na své usnesení ze dne 26. října 2005 k tomuto tématu(4) ,

-   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Společný program pro integraci – Rámec pro integraci státních příslušníků třetích zemí v Evropské unii (KOM(2005)0389 ) – a na své usnesení ze dne 6. července 2006 o strategiích a prostředcích pro integraci přistěhovalců v Evropské unii(5) ,

-   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany(6) ,

-   s ohledem na výsledky ministerské konference EU–Afrika o migraci a rozvoji, která se konala v Rabatu ve dnech 10. a 11. července 2006,

-   s ohledem na společné prohlášení Afrika–EU o migraci a rozvoji, přijaté na ministerské konferenci EU–Afrika, která se konala v Tripolisu ve dnech 22. a 23.listopadu 2006,

-   s ohledem na globální přístup potvrzený závěry předsednictví po zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 14. a 15. prosince 2006,

-   s ohledem na zprávu Společného parlamentního shromáždění AKT–EU o migraci kvalifikovaných pracovníků a jejích důsledcích pro vnitrostátní rozvoj přijatou dne 28. června 2007,

-   s ohledem na rozhodnutí Komise Radě a Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané "Uplatňování globálního přístupu k migraci ve východních a jihovýchodních regionech sousedících s Evropskou unií" (KOM(2007)0247 ),

-   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o cirkulační migraci a partnerstvích mobility mezi Evropskou unií a třetími zeměmi (KOM(2007)0248 ),

-   s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví postihy proti zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem (KOM(2007)0249 ),

-   s ohledem na Amsterdamskou smlouvu, která stanoví pro Společenství pravomoci a odpovědnosti v oblasti přistěhovalectví a azylu, a na článek 63 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0322/2007 ),

A.   vzhledem k tomu, že podle Eurostatu počet státních příslušníků třetích zemí, kteří ve 27 členských státech Evropské unie pobývají legálně, dosahuje přibližně 18,5 milionů osob (zatímco státních příslušníků Evropské unie, kteří pobývají v jiném než ve svém členském státě, je přibližně 9 milionů),

B.   vzhledem k tomu, že migrace je mezinárodním jevem, jehož se jako migranti účastní i občané EU,

C.   vzhledem k tomu, že jak podle současných smluv, tak podle návrhu nové smlouvy jsou členské státy fakticky i právně odpovědné za stanovení počtu ekonomických přistěhovalců, jimž je povolen vstup do Evropské unie za účelem zaměstnání,

D.   vzhledem k tomu, že je nezbytné přijmout globální a konzistentní přístup na evropské úrovni, jelikož změna přistěhovalecké politiky v jednom členském státu ovlivní migrační toky a vývoj migrační politiky v dalších členských státech,

E.   vzhledem k tomu, že z důvodu stárnutí obyvatelstva a demografické změny je nutné přehodnotit přistěhovaleckou politiku, jelikož současnou a budoucí situaci na trhu práce EU lze obecně popsat jako stav, který vyžaduje dobře řízené legální přistěhovalectví (podle Eurostatu se do roku 2050 podíl obyvatelstva v produktivním věku sníží v rámci celkové populace o více než 50 milionů),

F.   vzhledem k tomu, že mandát mezivládní konference, jak byl v červnu 2007 vymezen Evropskou radou, předpokládá, že se postup Společenství rozšíří na všechny záležitosti týkající se legálního přistěhovalectví, čímž se odstraní rozdíly a zvýší účinnost rozhodování,

G.   vzhledem k tomu, že je třeba přijmout komplexnější a širší definici přistěhovalců, včetně definice statusu osob, které nejsou uprchlíky, avšak přesto nemohou být vráceni do své země původu, která by odrážela vývoj migračních toků,

H.   vzhledem k tomu, že v oddílu sdělení Komise o plánu politiky v oblasti legální migrace nazvaném Budování znalostí a informace je uvedeno, že by se měl uskutečnit další výzkum týkající se povolení pro uchazeče o zaměstnání,

I.   vzhledem k tomu, že migrace je mezinárodním jevem, jehož se jako migranti účastní i občané EU, vzhledem k tomu, že je důležité si uvědomit, že nárůst migračních toků by měl být považován za globální jev, který má řadu příčin a následků,

J.   vzhledem k tomu, že v této oblasti je prvořadá spolupráce mezi Evropskou unií a jejími členskými státy se třetími zeměmi původu a tranzitními zeměmi,

K.   vzhledem k tomu, že kontroly legálního přistěhovalectví se stále zpřísňují; že některé země zavedly různé systémy pro legální přistěhovalectví založené na kvótách nebo získání bodů; že je tedy chybou domnívat se, že přistěhovalectví není kontrolované,

L.   vzhledem k tomu, že možnosti legálního vstupu do Evropské unie podléhají příliš mnoha omezením, což nepřímo podporuje nelegální přistěhovalectví, a otevření cest pro legální přistěhovalectví přispěje k boji proti nelegálnímu přistěhovalectví a obchodu s lidmi,

M.   vzhledem k tomu, že v oblasti ekonomické migrace se uplatňuje preferenční zásada Společenství a že na volný pohyb státních příslušníků z nových členských států se vztahují přechodná opatření,

N.   vzhledem k tomu, že boj proti nelegálnímu přistěhovalectví a obchodu s lidmi je neoddělitelně spjat s politikami pro přijímání ekonomických přistěhovalců i s opatřeními v oblasti integrace,

O.   vzhledem k tomu, že legální přistěhovalectví by měla doprovázet účinná politika integrace; vzhledem k tomu, že integrace představuje obousměrný proces, jelikož se týká jak přistěhovalců ze třetích zemí, tak evropského obyvatelstva; vzhledem k tomu, že by měla být jednotlivcům usnadněna možnost žít se svým partnerem a dětmi,

P.   vzhledem k tomu, že migrace se v několika desetiletích stala ústředním tématem veřejných diskusí v celé Evropské unii, a to politicky velmi citlivým tématem, které lze snadno využít k demagogickým a populistickým účelům,

Q.   vzhledem k tomu, že politici a zástupci sdělovacích prostředků by si měli být vědomi toho, jak důležité je v této otázce používat správný jazyk,

R.   vzhledem k tomu, že o obou příčinách přistěhovalectví a jeho pozitivních dopadech by se ve veřejných rozpravách k tomuto tématu mělo více hovořit,

S.   vzhledem k tomu, že z hlediska úlohy, kterou přistěhovalectví hraje v oblasti hospodářského vývoje, růstu, a tudíž i zaměstnanosti v Evropě, by bylo prospěšné, aby se do veřejné diskuse o těchto záležitostech šíře zapojili představitelé odborů, zaměstnavatelů a občanské společnosti,

T.   vzhledem k tomu, že osoby odpovědné za sociální a hospodářskou politiku musí rovněž informovat všeobecnou veřejnost, pokud jde o úlohu legálního přistěhovalectví v oblasti růstu a zaměstnanosti,

Obecné otázky

1.   vítá odpověď Komise na žádost Evropské rady o předložení plánu politiky v oblasti legální migrace, včetně postupů pro přijímání, které umožní rychle reagovat na proměnlivé požadavky trhu práce;

2.   podporuje přístup, na němž je plán politiky založen a jehož účelem je překonat situaci, kdy byl v Radě zablokován návrh směrnice Rady o podmínkách vstupu a pobytu pracovníků, kteří jsou státními příslušníky třetích států, kteří vykonávají placenou práci nebo pracují jako osoby samostatně výdělečně činné, předložený v roce 2001 (KOM(2001)0386 );

3.   vítá výše uvedené sdělení Uplatňování globálního přístupu k migraci ve východních a jihovýchodních regionech sousedících s Evropskou unií; vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že budou vyčleněny dostatečné lidské a finanční zdroje pro řádné uplatňování komplexního přístupu k migraci; zdůrazňuje, že je třeba na regionální úrovni více diskutovat o legální migraci a spolupracovat v této oblasti a vítá myšlenku vytvoření regionální platformy pro spolupráci v oblasti migrace, do níž by se zapojili všichni relevantní činitelé ze strany EU a z příslušných regionů;

4.   má za to, že s nelegálním přistěhovalectvím nelze bojovat, aniž by byly současně vytvořeny prostředky a cesty pro legální přistěhovalectví, jelikož oba tyto jevy jsou úzce spojeny;

5.   má za to, že je zásadní shromažďovat ucelené a spolehlivé statistické údaje týkající se migračních jevů; očekává, že všechny členské státy budou včas a řádně uplatňovat nařízení (ES) č. 862/2007; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy předložila odhad počtu osob, které by mohly být dotčeny čtyřmi zvláštními směrnicemi; očekává, že Evropská migrační síť do této oblasti brzy významně přispěje (ve spolupráci s Eurostatem); doufá, že zvláštní pozornost bude věnována postavení žen, které představují polovinu přistěhovalců;

6.   vítá důsledky pro institucionální uspořádání vyplývající z návrhu reformní smlouvy, vyplývající z mandátu pro mezivládní konferenci, který rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou a spolurozhodovací pravomoci na oblast policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, jakož i rozšíření pravomocí vztahujících se k politikám Unie v oblasti azylu a přistěhovalectví; vítá zejména rozšíření řádného legislativního postupu na legální migraci a domnívá se, že je vhodné, aby si členské státy i nadále ponechaly svrchované právo stanovit počet migrujících pracovníků, které mohou na své území přijmout;

7.   vyzývá Radu, aby ve všech složeních, v nichž za tuto oblast zodpovídá (spravedlnost a vnitřní věci, zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele), více usilovala o koordinaci svých diskusí o plánu politiky v oblasti legální migrace;

8.   podporuje záměr Komise vymezit podmínky vstupu a pobytu pro další zvolené kategorie ekonomických přistěhovalců, včetně nekvalifikovaných nebo málo kvalifikovaných pracovníků;

9.   vyzývá Komisi, aby vypracovala krátkodobý a střednědobý výhled týkající se požadavků jednotlivých členských států na další pracovní sílu; vyzývá členské státy, aby Komisi poskytly své statistické výhledy, aby mohla provést příslušnou prognózu potřeb pracovní síly v Evropské unii; zdůrazňuje, že tyto odhady musí rovněž zohledňovat neekonomické přistěhovalce, uprchlíky, osoby, které potřebují podpůrnou ochranu, i případy sloučení rodiny;

10.   domnívá se, že by měla být věnována zvláštní pozornost situaci nezletilých, kteří se z důvodu migrace rodičů dostali do složité situace, a návrhům majícím za cíl zmírnění takových negativních účinků;

11.   považuje za nezbytné, aby byly jasně definovány všechny kategorie ekonomických přistěhovalců, jichž se týkají připravované směrnice; vyzývá členské státy ke koordinaci a výměně osvědčených postupů při využití mechanismu vzájemné výměny informací v oblasti azylu a přistěhovalectví upraveného rozhodnutím Rady 2006/688/ES ze dne 5. října 2006 o zřízení mechanismu vzájemné výměny informací o opatřeních členských států v oblasti azylu a přistěhovalectví(7) ;

12.   je přesvědčen, že by měly být co nejdříve odstraněny přechodné vnitřní překážky volnému pohybu pracovníků z nových členských států;

13.   podporuje vytvoření přistěhovaleckého portálu EU; v této souvislosti vítá rozšíření služeb EURES podporující řízení ekonomické migrace státních příslušníků třetích zemí;

Návrh obecné rámcové směrnice

14.   má za to, že je nezbytné přijmout směrnici, která by státním příslušníkům třetích zemí zaměstnaným legálně v některém členském státě zajistila společný rámec práv, jemuž by odpovídalo určité množství povinností, a trvá na tom, aby taková směrnice byla předložena dříve než čtyři zvláštní směrnice;

15.   připomíná, že je třeba zabránit existenci dvojích měřítek týkajících se práv pro různé kategorie pracovníků a že je třeba zaručit zejména práva sezónních zaměstnanců a placených stážistů, jimž hrozí větší riziko zneužití;

16.   schvaluje myšlenku jednotné žádosti o společné povolení k pobytu a pracovní povolení;

17.   domnívá se rovněž, že v některé směrnici by měl být navrženy postupy, které by přistěhovalcům umožnily změnit status nebo zaměstnání, pokud zůstávají v EU;

18.   souhlasí s tím, že vzájemné uznávání diplomů a jiných dokladů o kvalifikaci je nezbytné k tomu, aby se předešlo ztrátám, pokud jde o příjmy a zhodnocení dovedností u přistěhovalců, jakož i v případě zemí pobytu a zemí původu;

19.   má za to, že by měla být projednána opatření, která prošetří možnost přistěhovalců převést si při návratu do země původu práva na důchod a nabytá sociální práva spojená s vykonanou prací, na něž byli povinni odvádět příspěvky;

20.   vyslovuje pochybnost ohledně odkazu zjišťování "nejmodernějších" biometrických údajů v plánu politiky; považuje za nezbytné, aby ochrana osobních údajů byla dodržována ve všech případech, zejména pokud jde o zásadu proporcionality a omezení účelu;

21.   podporuje ratifikaci Mezinárodní úmluvy o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin všemi členskými státy;

Cirkulační migrace, zpětná migrace a partnerství mobility

22.   vítá výše uvedené sdělení Komise o cirkulační migraci a partnerstvích mobility mezi Evropskou unií a třetími zeměmi; souhlasí s tím, že je třeba zamezit negativnímu vlivu "odlivu mozků" a namísto toho podpořit "cirkulaci kvalifikovaných osob";

23.   dále Komisi žádá, aby vysvětlila spojitost mezi cirkulačním přístupem a integrací; zdůrazňuje však, že podle Komise se "migrace původně zamýšlená jako cirkulační" může "snadno změnit na stálou migraci, a tak nesplnit stanovený účel";

24.   zdůrazňuje kromě toho význam, jaký má budování stabilních pracovních vztahů v souladu se zákonem mezi podniky a zaměstnanci pro zlepšení produktivity a konkurenceschopnosti EU; vybízí tedy Komisi, aby zvážila účinky, jaké by v tomto ohledu mohla mít cirkulační migrace;

25.   podporuje myšlenku dlouhodobých víz opravňujících k dalšímu vstupu, jakož i možnost upřednostnění dřívějších migrantů při získání nového povolení k pobytu za účelem dalšího dočasného zaměstnání;

26.   vyzývá Komisi, aby zvážila možnosti navržené Evropským parlamentem i Evropským hospodářským a sociálním výborem a aby předložila komplexní studii o možnosti zavedení systému modrých karet a víz pro uchazeče o zaměstnání;

27.   zdůrazňuje svůj zájem o projekt střediska pro migrační informace a řízení migrace, které by mělo být zřízeno v Mali; žádá Komisi, aby příslušným výborům EP poskytla podrobné předběžné informace o právním základu a rozpočtových ustanoveních vztahujících se k tomuto projektu a aby tyto informace i informace o činnostech tohoto druhu plánovaných v jiných zemích pravidelně aktualizovala; podporuje myšlenku uplatňovat stejný přístup i v sousedním východním regionu;

Návrh směrnice o podmínkách vstupu a pobytu vysoce kvalifikovaných pracovníků

28.   podporuje veškerá opatření na zvýšení přitažlivosti Evropské unie pro nejkvalifikovanější pracovníky, aby se naplnily potřeby pracovního trhu EU, což by zajistilo prosperitu Evropy i splnění lisabonských cílů; vyzývá za tímto účelem Komisi a členské státy:

   - aby projednaly způsoby, jak těmto pracovníkům přiznat právo na volný pohyb v EU;
   - aby projednaly způsoby, které těmto pracovníkům umožní zůstat v EU po omezenou dobu poté, co jim skončí smlouva, či po propuštění, aby si mohli hledat zaměstnání;

29.   podporuje tedy veškerá opatření ke zjednodušení vstupu těchto pracovníků, přičemž vymezení konkrétních potřeb a kvót, pokud jde o ekonomické přistěhovalce, nechává na členských státech;

30.   považuje za důležité zohlednit rizika "odlivu mozků" při vymezování evropských opatření týkajících se legálního přistěhovalectví; odkazuje na výše uvedenou zprávu Společného parlamentního shromáždění AKT–EU o migraci kvalifikovaných pracovníků a jejích důsledcích pro vnitrostátní rozvoj; vyzývá Komisi, aby společně se zeměmi původu provedla statistické studie, jejichž účelem by bylo identifikovat odborné oblasti, v nichž je nebezpečí odlivu mozků největší;

31.   podporuje vytvoření pracovních povolení pro EU (takzvané modré karty), která by usnadnila volný pohyb "mozků" v Evropě a převod zaměstnanců v rámci nadnárodních podniků;

Návrh směrnice o podmínkách vstupu a pobytu sezónních pracovníků

32.   zdůrazňuje, že sezónní pracovníci ze třetích zemí představují zásadní přínos pro odvětví jako zemědělství, stavebnictví a cestovní ruch; zdůrazňuje v tomto ohledu rostoucí význam nelegálního zaměstnávání v těchto odvětvích v některých členských státech a vyzývá Komisi, aby posílila a urychlila akce v této oblasti; vítá v tomto smyslu návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví postihy proti zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem (KOM(2007)0249 ), předložený Komisí;

33.   současně zdůrazňuje zásadní význam flexibility a rychlosti přijímání zaměstnanců v oblasti sezónního zaměstnávání; poukazuje na důležitost místních zkušeností, zejména v odvětví zemědělství; zdůrazňuje, že je nezbytné vzít toto v úvahu;

34.   domnívá se, že sezónní pracovníci, kteří dodržují pravidla stanovená pro tento typ migrace, by měli mít přednostní přístup k ostatním formám legální migrace;

Návrh směrnice o postupech upravujících vstup, přechodný pobyt a pobyt dočasně vyslaných pracovníků

35.   souhlasí s myšlenkou Komise na posílení právního rámce za účelem usnadnění mobility v Evropě; připomíná, že situace těchto osob je upravena v rámci GATS;

Návrh směrnice o podmínkách vstupu a pobytu placených stážistů

36.   považuje za nezbytné přesně vymezit kategorii placených stážistů (věkový limit, jazykové znalosti, nejdelší přípustná doba stáže, možnost změnit takový status na povolení k pobytu jiného druhu atd.) a zavést kontroly, které by zabránily tomu, aby byl takový status zneužíván;

37.   navrhuje, aby bylo placeným stážistům vydáno povolení k pobytu na 6 až 12 měsíců; podporuje rozvoj programů partnerství s vysokými školami ze třetích zemí;

Integrace

38.   připomíná svá výše uvedená usnesení ze dne 9. června 2005 a ze dne 6. července 2006;

39.   oceňuje, že došlo k neformálnímu setkání ministrů odpovědných za integraci v Postupimi ve dnech 10. a 11. května 2007; připomíná, že přistěhovalecká politika Evropské unie musí být založena na celkovém přístupu vedoucím k souladu mezi potřebami trhu práce v členských státech a politikami přijímání a integrace přistěhovalců; domnívá se, že by měl být vypracován soupis práv a povinností migrujících pracovníků, aby se tito pracovníci mohli snáze podílet na hospodářském, sociálním a politickém životě a integrovat se; spatřuje ve školství zásadní místo pro multikulturní dialog a integraci;

40.   znovu opakuje, že stanovení roku 2008 rokem mezikulturního dialogu musí přispět ke zlepšení integrace přistěhovalců do hostitelských společností a sousedských pospolitostí a k vzájemnému porozumění, a tím ke snížení nedůvěry, rasismu a xenofobie; vyzývá Komisi, aby podporovala činnost organizací občanské společnosti směřující ke kulturnímu soužití a vzájemné úctě a vzdělávání ve službě míru a nenásilí; podotýká, že politici na všech úrovních by si měli být vědomi toho, že jsou v této otázce povinni používat správný jazyk;

41.   vyzývá členské státy, aby uplatňovaly směrnici Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny(8) ; vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby postupovaly tak, aby migrující ženy, které do Unie přijíždějí v rámci dohod o sloučení rodiny, získaly právní statut, který bude nezávislý na statutu jejich manželů;

Komunikace

42.   zdůrazňuje zvláštní odpovědnost médií (zvláště evropských veřejných televizních a rozhlasových služeb) za šíření správného obrazu přistěhovalectví a boj proti stereotypům;

43.   domnívá se, že je nezbytné předběžně informovat osoby, které uvažují o vycestování, o podmínkách a možnostech legální migrace v Evropské unii; takové informace je třeba v široké míře rozšiřovat ve třetích zemích, a to i prostřednictvím veřejných organizací (ať již prostřednictvím velvyslanectví nebo konzulátů členských států nebo místních delegací Evropské komise); podporuje, aby byl za tímto účelem vytvořen na internetu evropský portál o migraci;

44.   podporuje projekty, jejichž cílem je zavést v zemích původu přípravné a jazykové kurzy, které by přistěhovalcům pomohly rozvinout jejich dovednosti a lépe se přizpůsobit potřebám trhu práce v Evropské unii;

Spolupráce se zeměmi původu

45.   připomíná nezbytnost aktivní politiky společného rozvoje; podporuje cíl uzavřít dohody se třetími zeměmi, které by umožnily účinné řízení legální i nelegální migrace; domnívá se však, že takové dohody musí v každém případě respektovat lidská práva; v této souvislosti vyjadřuje výhrady k financování projektů v zemích, které tato práva nerespektují;

46.   vyzývá Komisi a členské státy, aby projednaly způsoby, jak usnadnit volný pohyb migrujících mezi zemí bydliště a zemí původu;

47.   připomíná, že finanční prostředky, které přistěhovalci převádějí do svých zemí původu, přispívají k rozvoji v těchto zemích; považuje za nezbytné snížit náklady na převod finančních prostředků do zemí původu, a tím přispět k rozvoji, a zároveň zajistit odpovídající úroveň kontroly a bezpečnosti tohoto převodu; zdůrazňuje, že i když je potřeba vyvinout maximální úsilí ke zjednodušení převodu plateb a snížení nákladů s ním souvisejících, jde o soukremé zdroje, ze kterých mají prospěch zejména rodiny, jakožto jejich příjemci, a neměly by se považovat za náhradu oficiální rozvojové pomoci;

48.   vyzývá Komisi a Radu, aby se zúčastnily každoroční diskuse v Parlamentu o migrační politice v Evropské unii; žádá Komisi, aby při této příležitosti představila ucelený přehled o migraci v Evropě;

49.   vyzývá svůj příslušný výbor, aby vedl úzký dialog se svými kolegy z vnitrostátních parlamentů, kteří jsou pověřeni otázkami spojenými s migrací, a aby pokračoval ve spolupráci s Výborem pro migraci, uprchlíky a demografii Parlamentního shromáždění Rady Evropy;

50.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, vysokému komisaři OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizaci pro migraci.

(1) Úř. věst. C 146, 30.6.2007, s. 1.
(2) Závěry Evropské rady, příloha I, bod III.
(3) Úř. věst. C 124 E, 25.5.2006, s. 535.
(4) Úř. věst. C 272 E, 9.11.2006, s. 442.
(5) Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 845.
(6) Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 23.
(7) Úř. věst. L 283, 14.10.2006, s. 40.
(8) Úř. věst. L 251, 3.10.2003, s. 12.


Politické priority v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví státních příslušníků třetích zemí
DOC 118k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. září 2007 o prioritách boje proti nelegálnímu přistěhovalectví státních příslušníků třetích zemíVýbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věcií (2006/2250(INI) )
P6_TA(2007)0415 A6-0323/2007

Evropský parlament ,

-   s ohledem na sdělení Komise o prioritách boje proti nelegálnímu přistěhovalectví státních příslušníků třetích zemí (KOM(2006)0402 ),

-   s ohledem na sdělení Komise o plánu politiky v oblasti legální migrace (KOM(2005)0669 ) a na své usnesení ze dne 26.září 2007 (1) na toto téma,

-   s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 13. února 2007 k "Plánu politiky v oblasti legální migrace, boji proti nelegálnímu přistěhovalectví a budoucí Evropské migrační síti"(2) ,

-   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady ve dnech 4. a 5. listopadu 2004 a na Haagský program, který je jejich součástí(3) ,

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu s názvem Globální přístup k migraci rok poté: směrem ke globální evropské politice migrace (KOM(2006)0735 ),

-   s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ve dnech 15. a 16. prosince 2005 nazvané Globální přístup k migraci: prioritní opatření zaměřená na Afriku a Středomoří, které byly zopakovány v závěrech předsednictví ze zasedání Evropské rady ve dnech 14. a 15. prosince 2006,

-   s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ve dnech 21. a 22. června 2007 a na mandát mezivládní konference v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2005 o vazbách mezi legálním a nelegálním přistěhovalectvím a integraci přistěhovalců(4) ,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2006 o společné přistěhovalecké politice EU(5) v němž projevuje politování, že "sedm let po přijetí programu z Tampere nemá Evropská unie soudržnou přistěhovaleckou politiku",

-   s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2007 o uprchlících z Iráku(6) ,

-   s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/688/ES ze dne 5. října 2006 o zřízení mechanismu vzájemné výměny informací o opatřeních členských států v oblasti azylu a přistěhovalectví(7) ,

-   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany(8) ,

-   s ohledem na výsledek ministerské konference EU-Afrika o migraci a rozvoji, která se konala ve dnech 10. a 11. července 2006 v Rabatu,

-   s ohledem na společné prohlášení Afrika-EU o migraci a rozvoji, přijaté na ministerské konferenci EU-Afrika, která se konala ve dnech 22. a 23. listopadu 2006 v Tripolisu,

-   s ohledem na akční plán boje proti obchodování s lidmi přijatý Radou ve dnech 1. a 2. prosince 2005,

-   s ohledem na své doporučení Radě ze dne 16. listopadu 2006(9) , v němž požaduje přijetí nové strategie EU pro boj proti obchodování s lidmi,

-   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané "Uplatňování globálního přístupu k migraci ve východních a jihovýchodních regionech sousedících s Evropskou unií" (KOM(2007)0247 ),

-   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o cirkulační migraci a partnerstvích mobility mezi Evropskou unií a třetími zeměmi (KOM(2007)0248 ),

-   s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví postihy proti zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem (KOM(2007)0249 ),

-   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zřizuje mechanismus pro vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce(10) ,

-   s ohledem na Amsterdamskou smlouvu, která Společenství uděluje pravomoci a odpovědnost v oblasti přistěhovalectví a azylu, a na článek 63 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj (A6-0323/2007 ),

A.   vzhledem k tomu, že migrace je stále rychleji se šířícím globálním fenoménem, který se tak dotýká rovněž Evropské unie,

B.   vzhledem k tomu, že podle nepříliš jednotných odhadů se počet příslušníků třetích zemí nelegálně pobývajících v Evropské unii pohybuje mezi 4,5 a 8 miliony osob; vzhledem k tomu, že je třeba zlepšit kvalitu a soudržnost dostupných statistických údajů,

C.   C vzhledem k tomu, že rozsah migrace přesahuje možnosti členských států řídit ji individuálně, a je tedy nutné řešit problematiku přistěhovalectví na úrovni Unie globálním a soudržným způsobem; vzhledem k tomu, že nedostatečná reakce na příchod nelegálních přistěhovalců na hranice Unie je důkazem nízkého stupně solidarity mezi členskými státy a neschopnosti koordinovat politiku, a to i přes učiněná prohlášení a přijaté závazky,

D.   D vzhledem k tomu, že společná přistěhovalecká politika Evropské unie vyžaduje ze strany členských států respektování zásad solidarity, sdílené odpovědnosti, vzájemné důvěry a transparentnosti,

E.   E vzhledem k tomu, že přistěhovalecká politika musí být globální a musí zohlednit mnoho aspektů, zejména boj proti nelegálnímu přistěhovalectví a obchodování s lidmi, potřebu zlepšit a koordinovat legální přistěhovalecké kanály, příčiny odchodu z třetích zemí (faktory, které nutí k emigraci jako zaostalost, bída, války, diktátorské režimy, špatná správa věcí veřejných, důsledky změny klimatu a enviromentální katastrofy atd.), faktory přitažlivosti Unie (faktory vybízející ke vstupu do Unie, jako životní úroveň, demokracie, mír, pracovní příležitosti včetně nelegální práce atd.), demografické a ekonomické potřeby členských států, soudržnost akcí na místní, vnitrostátní a evropské úrovni, otázky integrace a prolínání kultur, dodržování základních práv, zejména práva na azyl a práva na nenavracení, boj proti rasismu a xenofobii,

F.   F vzhledem k tomu, že boj proti obchodování s lidmi je pro Unii prioritním úkolem, jehož cílem je především omezit obchodování s nejohroženějšími skupinami, jako jsou ženy a děti, a rozbít sítě a mafie, které z něj těží,

G.   G vzhledem k tomu, že mnoho osob s nelegálním pobytem původně přicestovalo do Evropské unie legálně, avšak poté nebylo schopno splnit podmínky pro vstup,

H.   H vzhledem k tomu, že nelegální a legální přistěhovalectví jsou úzce propojené a že boj proti nelegálnímu přistěhovalectví je zásadní pro vytvoření politiky pro legální přistěhovalectví,

I.   I vzhledem k tomu, že rozšíření možností pro legální přistěhovalectví by snížilo počet nelegálních vstupů;

J.   J vzhledem k tomu, že některé vlády nejsou ochotné uznat, nakolik je pracovní síla migrantů potřebná, což může přivést zaměstnavatele do obtížné situace, pokud se budou snažit uspokojit své podnikatelské potřeby v mezích zákonných požadavků týkajících se dokumentace,

K.   K vzhledem k tomu, že v této oblasti je spolupráce Evropské unie a jejích členských států s třetími zeměmi původu a tranzitu prvořadou záležitostí a že je třeba provádět účinnou a praktickou politiku společného rozvoje s cílem řešit základní příčiny přistěhovalectví již v raném stádiu ve třetích zemích,

L.   L vzhledem k tomu, že veřejná diskuse se zaměřuje spíše na obtíže a problémy, jež může přistěhovalectví přinést a opomíjí jeho příčiny a kladné stránky (příznivý dopad na hospodářství a demografii, kulturní přínos pro naši společnost),

M.   M vzhledem k tomu, že přistěhovalectví se během několika desetiletí stalo ústředním tématem veřejné diskuse v celé Evropské unii, a to politicky velmi citlivým tématem, které lze snadno zneužít k demagogickým a populistickým účelům, a vzhledem k tomu, že politici a novináři by si měli být vědomi významu správnosti svého projevu na toto téma;

Obecný přístup

1.   vítá přístup Komise, který bude hrát klíčovou úlohu při podpoře soudržnější a účinnější činnosti členských států;

2.   vítá iniciativu nazvanou Uplatňování globálního přístupu k migraci ve východních a jihovýchodních regionech sousedících s Evropskou unií; vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily dostatečné lidské a finanční zdroje pro řádné uplatňování komplexního přístupu k migraci;

3.   vítá institucionální důsledky návrhu reformní smlouvy, jak je stanovil mandát mezivládní konference, zejména rozšíření spolurozhodování a hlasování kvalifikovanou většinou na všechny politiky přistěhovalectví, vyjasnění kompetencí EU ve věci víz a kontrol na hranicích, rozšíření kompetence EU na otázku azylu a rovněž rozšíření kompetence EU z hlediska legálního a nelegálního přistěhovalectví;

4.   považuje za zásadní shromažďování a harmonizaci statistických údajů týkajících se migrace; vyzývá členské státy a Komisi s Eurostatem, aby ve spolupráci s Evropskou migrační sítí (EMN) a mezinárodními organizacemi jako OECD napravily současný nedostatek konzistentních a spolehlivých údajů; vítá přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007; vyzývá členské státy, aby vytvářely statistiky odpovídající harmonizovaným definicím a aby poskytovaly všechny informace nutné pro výklad těchto statistik;

5.   má za to, že přistěhovalectví je výzva na evropské a celosvětové úrovni, která vyžaduje odpověď na stejných úrovních; domnívá se, že Evropská unie musí jako celek vytvořit prostředky k využití trojí příležitosti, kterou by mohlo nabízet přistěhovalectví naší společnosti, a to v oblasti ekonomické, demografické a sociální;

6.   domnívá se, že není vhodné řešit migrační toky pomocí ukvapených akcí vzhledem k tomu, že k trvalému přílivu přistěhovalců dochází již několik let, a vyžaduje tedy střednědobý a dlouhodobý přístup;

7.   domnívá se, že jako součást své přistěhovalecké politiky musí Unie provádět konzistentní akce uvnitř i vně svých hranic (dvojí rozměr – vnitřní a vnější);

8.   zdůrazňuje, že konflikty v celém světě, které mají mezinárodní rozměr, vyvolávají příliv přistěhovalců;

9.   očekává, že Komise ve spolupráci s OSN předloží studii o dopadu změny klimatu na migrační toky;

10.   zdůrazňuje, že odpovědnost dopravců a orgánů zemí původu, jakož i posílení právního rámce pro boj proti nekalému obchodování, boj proti nelegálnímu zaměstnávání a obchodování s lidmi a odhalování správní korupce, představují hlavní součást boje proti nelegálnímu přistěhovalectví, který se musí opírat rovněž o rozvinutou policejní a justiční spolupráci;

11.   zdůrazňuje význam rozvojové spolupráce jako prostředku pro řešení prvotních příčin migračních toků a jako nástroje, který je doplňkem integračních a migračních politik Unie, a nikoli jako alternativního nástroje;

12.   připomíná, že většinu přistěhovalců, kteří byli původně na cestě do Evropy, přijímají především sousedé EU v oblasti Středomoří a východní sousedé; pokládá za prvořadé, aby bylo zajištěno dodržování základních lidských práv těchto přistěhovalců, přičemž je zvláštní pozornost nutno věnovat právům nezletilých bez doprovodu; zdůrazňuje, že je nutno, aby EU posílila spolupráci s partnery ze středomořských zemí, pokud jde o řízení migračních toků, a aby jim poskytla podporu v boji s nelegálním přistěhovalectvím; poukazuje na to, že je třeba posílit vazby mezi severoafrickými a subsaharskými africkými zeměmi a asijskými zeměmi původu;

13.   zdůrazňuje, že s přistěhovalci v nelegální situaci nelze zacházet jako s pachateli trestných činů; připomíná, že mnozí z nich riskovali svůj život, aby v Evropě získali svobodu nebo prostředky obživy; domnívá se, že úkolem politiků je provádět soudržnou a účinnou politiku boje proti nelegálnímu přistěhovalectví, jež zohledňuje záruky a základní práva jednotlivců, a současně připomínat veřejnosti přinos legálního přistěhovalectví pro hospodářský růst a demografický vývoj v Evropě;

14.   zdůrazňuje, že všechna opatření boje proti nelegálnímu přistěhovalectví a posílení kontrol na vnějších hranicích musí dodržovat stávající záruky a základní práva jednotlivce podle ustanovení Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, zejména pokud jde o právo na azyl a právo nebýt navrácen z hranic;

15.   zdůrazňuje, že správa dočasných přijímacích středisek pro nelegální přistěhovalce v Evropské unii i mimo ni musí být v souladu s ochranou základních práv a musí při ní docházet k výměně osvědčených postupů týkajících se zejména ubytování, vzdělávání a přístupu k zdravotní péči, finančních prostředků a dodržování zásad právního státu, a to na všech úrovních a mezi všemi zapojenými organizacemi, jako jsou například místí a vnitrostátní orgány, evropské instituce a nevládní organizace;

16.   je šokován nelidskými podmínkami, které panují v různých zadržovacích střediscích pro přistěhovalce a žadatele o azyl, která navštívil jeho Výbor pro občanské svobody spravedlnost a vnitřní věci;

17.   opakuje, že se staví jednoznačně odmítavě k myšlence vytvářet přijímací a zadržovací střediska pro nelegální přistěhovalce nebo žadatele o azyl za hranicemi Unie a v oblastech, odkud přistěhovalci pocházejí;

18.   bere na vědomí přezkum nařízení (ES) č. 343/2003 ("Dublin II") ze strany Komise; připomíná potřebu přezkumu tohoto nařízení a opakuje, že přezkum by se měl rovněž zabývat hlavní zásadou nařízení, podle níž je členským státem odpovědným za vyřízení žádosti o azyl stát prvního vstupu, protože tato zásada představuje nepřiměřenou a neúnosnou zátěž pro některé členské státy;

19.   zdůrazňuje potřebu věnovat zvláštní pozornost ženám a dětem, zvláště nezletilým bez doprovodu, osobám s vážnými zdravotními problémy a osobám s postižením, které vyžadují pomoc a přiměřená ochranná opatření, zejména v případě navracení;

20.   vyzývá členské státy, aby začlenily do svých příslušných migračních politik vysokou úroveň ochrany zdraví přistěhovalců poskytováním preventivní péče a lékařského ošetření;

21.   vyzývá k užší spolupráci mezi regionálními a místními orgány a mezi sociálními partnery při výměně osvědčených postupů zejména v oblasti ubytování, vzdělávání a přístupu ke zdravotní péči;

22.   zdůrazňuje, že je třeba věnovat více pozornosti jazyku používanému pro popis nelegálního přistěhovalectví s cílem zlepšit jeho vnímání ve společnosti; je přesvědčen, že ve vzdělávání a při poskytování informací sdělovacími prostředky je třeba usilovat o předávání základních hodnot Evropské unie jako tolerance, solidarita, vzájemný respekt a potřeba boje proti diskriminaci a xenofobii;

Priority Komise
Spolupráce s třetími zeměmi 

23.   má za to, že vícerozměrná povaha přistěhovalectví vyžaduje úzkou spolupráci se všemi dotčenými třetími zeměmi; domnívá se, že ministerské konference konané v Rabatu a Tripolisu v roce 2006 a Globální fórum OSN o migraci (Brusel, červenec 2007) (kde byl zastoupen Evropský parlament), znamenaly počátek nezbytného dialogu mezi zeměmi původu a zeměmi tranzitu a evropskými státy, jež jsou cílem přistěhovalectví, a že tento dialog musí být základem skutečného partnerství založeného na společném rozvoji; domnívá se, že cílem tohoto dialogu v oblasti nelegálního přistěhovalectví musí být zavedení nebo zlepšení fungování readmisních dohod;

24.   jako na příklad osvědčeného postupu poukazuje na skutečnost, že některé členské státy podepsaly dohody o spolupráci v oblasti přistěhovalectví s různými africkými zeměmi a rozpoznaly souvislost mezi migrací a rozvojem; povzbuzuje členské státy a Komisi, aby zintenzívnily spolupráci a pokračovaly ve vytváření programů tohoto charakteru;

25.   vyzývá Komisi a Radu, aby sledovaly vývoj Regionálního programu ochrany ve spolupráci se zeměmi původu a tranzitu a aby informovaly Parlament o zkušenostech získaných z dosud provedených pilotních projektů; vítá zahájení programu EU pro migraci a rozvoj v Africe s úvodní částkou 40 milionů EUR s cílem vytvořit nová pracovní místa v Africe a žádá Komisi, aby poskytla více informací o konkrétních podmínkách; vítá v této souvislosti skutečnost, že Komise podepsala dohodu o spolupráci s Mali za podpory Španělska a Francie s úmyslem otevřít první informační a řídící středisko pro migraci financované z tohoto programu;

26.   vyzývá Komisi k přijetí veškerých vhodných opatření k rozšíření zdrojů informací dostupných v zemích původu o možnostech a souvisejících podmínkách legálního přistěhovalectví do EU;

27.   vyzývá Evropskou unii, vlády zemí AKT a vlády ostatních zemí původu, aby zaváděly a uskutečňovaly politiky zaměřené na maximalizaci pozitivního vlivu poukazování peněz tím, že zajistí, že budou procházet oficiálními systémy převodu a díky tomu budou prováděny solidněji, rychleji, levněji a budou lépe nasměrovány; zastává názor, že je důležité přistěhovalce zapojit do rozvoje zemí jejich původu;

28.   žádá Komisi, aby prozkoumala možnost, jak podpořit a rozvinout využívání mikroúvěrů;

29.   vyzývá Unii, aby prováděla konzistentní zahraniční politiku zajišťující zejména slučitelnost a soudržnost cílů společné obchodní politiky a cílů rozvojové politiky; měla by být zvážena možnost "rozvojového plánu EU pro Afriku", v jehož rámci by finanční podpora a obchodní dohody byly spojeny s demokracií a rozvojem lidských práv a migrací, což by nabídlo lidem alternativu k opuštění jejich země původu;

30.   vyzývá k tomu, aby byly ve vztazích Evropské unie s třetími zeměmi, obzvláště se zeměmi původu nebo tranzitními zeměmi ilegálních přistěhovalců, upřednostněny otázky týkající se ilegálního přistěhovalectví;

31.   vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila výroční zprávu o stavu prostředků použitých k boji proti nelegálnímu přistěhovalectví a o platných právních předpisech, jejich uplatňování členskými státy a o připravovaných právních předpisech;

32.   připomíná, že zvláštní pozornost by měla být věnována provádění článku 13 dohody z Cotonou, ať již jde o readmisi či o posílení postupu dialogu stanoveného v dohodě; zdůrazňuje potřebu podporovat budování kapacit pro řízení přistěhovalectví v zemích původu a tranzitu s cílem posílit instituce a prostředky, které jsou k dispozici pro jeho kontrolu (veřejná správa a právní rámec, školení, pohraniční jednotky rychlé reakce, bezpečností jednotky pro boj proti obchodování s lidmi atd.); upozorňuje na to, že všechny státy AKT musí na žádost členského státu Evropské unie souhlasit s návratem a readmisí svých státních příslušníků, kteří se nelegálně nacházejí na území tohoto členského státu; připomíná, že země původu a tranzitu musí převzít odpovědnost a plnit svou povinnost kontrolovat nelegální přistěhovalce a že je nutná informační kampaň o obsažených rizicích, o návratových politikách členských států EU a o stávajících dohodách o legálním přistěhovalectví a o možnostech, jež nabízejí;

33.   zastává názor, že pomoc, kterou od Evropské unie požadují třetí země za účelem boje proti sítím převaděčů nelegálních přistěhovalců působícím na jejich území, by měla záviset na spolupráci těchto zemí a na úsilí, jaké v této oblasti vyvinou;

Bezpečnost a integrovaná správa vnějších hranic

34.   zdůrazňuje význam hraničních kontrol v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví; znovu potvrzuje, že hraniční kontroly musí být prováděny v duchu sdílení odpovědnosti a solidarity mezi členskými státy, za důstojných podmínek pro zadržené osoby a na základě plného dodržování práva na azyl a mezinárodní ochranu včetně, mimo jiných hledisek, zásady nenavracení;

35.   má za to, že agentura FRONTEX musí mít k dispozici prostředky nezbytné pro svou činnost, jak je zdůrazněno v článku 7 nařízení (ES) č. 2007/2004 (správa technického vybavení); vyslovuje hluboké politování nad tím, že některé členské státy nesplnily své závazky poskytnout logistickou a personální podporu její činnosti; domnívá se, že centralizovaný rejstřík dostupného technického vybavení (CRATE) neboli tzv. "toolbox" má smysl pouze tehdy, jestliže členské státy splní své závazky týkající se technického vybavení; podporuje agenturu FRONTEX, aby uzavřela pracovní dohody se zeměmi zapojenými do evropské politiky sousedství a s ostatními třetími zeměmi;

36.   vítá přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje mechanismus k vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce (RABIT), založené na zásadě solidarity mezi členskými státy; konstatuje, že legislativní iniciativa týkající se zřízení RABITu učinila poprvé solidaritu v oblasti přistěhovalectví povinnou a nikoli pouze dobrovolnou; vyzývá Komisi, aby předložila nový legislativní návrh, který by obdobně učinil zásadu solidarity povinnou s ohledem na závazky, které přijaly členské státy, pokud jde o CRATE; připomíná, že každá členský stát musí zajistit rezervy kvalifikovaného personálu, a vyzývá proto členské státy, aby umožnily vytvoření skutečných evropských pohraničních jednotek rychlé akce;

37.   vyzývá členské státy, aby ve všech vysoce rizikových oblastech a zejména na námořních hranicích vytvořily stálé společné monitorovací hlídky, které by působily po celý rok a které by byly koordinovány agenturou FRONTEX;

38.   vyzývá Radu, aby přijala opatření pro rychlé vytvoření evropské sítě hlídek a zavedení evropského monitorovacího systému pro jižní námořní hranice;

39.   domnívá se, že je nezbytné podniknout kroky k tomu, aby byla do mandátu agentury FRONTEX a jednotek rychlé akce při operacích na námořních hranicích EU zařazena záchrana migrantů a žadatelů o azyl, kteří se octnou v nouzové situaci a jejichž život je ohrožen;

40.   připomíná všem členským státům a třetím zemím, aby dodržovaly mezinárodní právo a mezinárodní závazky, pokud jde o vyhledávání a záchranu osob na moři; domnívá se, že členské státy nesou společnou odpovědnost za záchranu životů na moři; bere na vědomí návrh Malty předložený Radě ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci na uzavření dohody mezi členskými státy EU, podle níž by se členské státy o nelegální přistěhovalce zachráněné na moři lodí zaregistrovanou v EU v pátrací a záchranné oblasti nečlenského státu EU, který odmítá nést odpovědnost, dělily na základě přesného poměru a podle předem schváleného systému;

41.   domnívá se, že vzhledem k migračnímu toku z afrického kontinentu směrem do Evropy nesou v současnosti jižní členské státy na vnějších hranicích Unie, zejména menší členské státy jako Malta a Kypr, nepřiměřenou zátěž, kterou je třeba řešit posílením opatření pro společné řízení vnějších hranic Unie;

42.   žádá Komisi, aby v rámci EPS zavedla více konkrétních opatření zaměřených na poskytování technické a finanční podpory sousedním zemím, pokud jde o ochranu jejich hranic s EU i jejich ostatních hranic;

43.   doporučuje používání technologií při ochraně hranic, systematické využívání vízového informačního systému a budoucí zavedení systému pro automatickou registraci příjezdů a odjezdů;

Bezpečné cestovní doklady a doklady totožnosti

44.   zdůrazňuje, že je třeba prosazovat otázku bezpečnosti dokladů totožnosti v zemích původu s cílem usnadnit zjišťování totožnosti nelegálních přistěhovalců, kteří vstupují na území Unie;

45.   vítá dohodu, k níž dospěly Parlament a Rada, týkající se vízového informačního systému, který usnadní účinné uplatňování vízové politiky Společenství a který by měl přispět k posílení boje proti nelegálnímu přistěhovalectví;

46.   připomíná, že zavádění biometrických nástrojů pro zvýšení bezpečnosti a autentičnosti dokladů, což je prvořadé pro boj proti podvodům, nelegálnímu přistěhovalectví a obchodování s lidmi, usnadní osobám cestujícím v dobré víře překračování hranic, a že se při něm musí dodržovat zásada ochrany osobních údajů v souladu se směrnicí 95/46/ES pro činnosti spadající do prvního pilíře; pokud jde o činnosti spadající do třetího pilíře, očekává přijetí zvláštního rámcového rozhodnutí a podporuje v této souvislosti činnost německého předsednictví Radě;

47.   znovu potvrzuje, že bez odpovídajících opatření na ochranu osobních údajů není možné zavést automatizovaný systém řídící vstupy na území Unie a jeho opouštění; zastává názor, že takový systém by usnadnil ověřování statusu státních příslušníků třetích zemí, kteří vstupují na území Evropské unie, a členské státy by díky němu mohly lépe ověřovat, zda státní příslušníci třetích zemí nepřekročili povolenou dobu pobytu;

Boj proti obchodování s lidmi

48.   je přesvědčen, že musí být věnována zvláštní pozornost boji proti obchodování s lidmi i těm, kteří se stali jeho oběťmi, zejména zranitelným osobám, jako jsou ženy a děti, a že se z tohoto boje proti obchodníkům s lidmi musí stát jedna z priorit Unie; vítá akční plán Komise v této oblasti a zdůrazňuje, že by tento plán měl zohlednit potřebu spolupracovat se zeměmi původu a s tranzitními zeměmi;

49.   zdůrazňuje, že boj proti obchodování s lidmi, obzvláště se ženami a dětmi, je prioritou EU, což znamená, že je třeba vyčlenit na tuto činnost přiměřené finanční zdroje;

50.   připomíná, že je nejvyšší čas stanovit jasné a konkrétní cíle, například snížení počtu obětí obchodování s lidmi v příštích deseti letech na polovinu; domnívá se nicméně, že hlavním cílem samozřejmě musí být co nejrychlejší úplné odstranění tohoto druhu trestné činnosti;

51.   je si vědom skutečnosti, že mnoho žen, jež jsou oběťmi obchodování s lidmi, žije v Unii jako nelegální přistěhovalkyně, které ve většině případů nemají přístup k právní nebo sociální ochraně; vyzývá členské státy, aby situaci těchto osob zohledňovaly a v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy ji zlepšovaly nebo jim napomáhaly vrátit se domů;

52.   zdůrazňuje, že tyto kroky nesmí být zaměřeny proti obětem obchodování s lidmi ani nesmí poškozovat jejich zájmy;

53.   připomíná, že nelegální přistěhovalectví vede k převodům vysokých finančních částek do rukou mafií, které kontrolují sítě obchodování s lidmi a podporují korupci, podvody a vykořisťování práce přistěhovalců, a že tato skutečnost ztěžuje boj proti nelegálnímu přistěhovalectví;

54.   je šokován dokonalou organizací zločineckých sítí organizujících plavby z Afriky do Evropy a tím, že je Evropa není schopna zastavit; lodě připlouvající do Evropy mají stejnou velikost, obvykle na nich cestuje třicet osob, mají stejnou barvu, pohání je stejný druh motoru a jsou zásobovány potravinami, nápoji a jinými zásobami stejné značky, což jsou faktory, které dostatečně prokazují, že trestná činnost zatím funguje lépe než společná evropská opatření; je přesvědčen, že tato bezohledná síť je zodpovědná za smrt stovek osob, které přišly o život na moři; vyzývá Komisi a Radu, aby znásobily své úsilí v boji proti obchodování s lidmi;

55.   vyzývá orgány, členské státy a Europol, aby mobilizovaly své síly k provedení střednědobého akčního programu boje proti obchodování s lidmi se zaměřením na obchodníky s lidmi, převaděče a mafie;

56.   bere v úvahu směrnici Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány(11) , a plán EU týkající se osvědčených postupů, norem a způsobů práce pro boj proti obchodu s lidmi a jeho předcházení(12) přijatý v prosinci 2005 a vítá společnou deklaraci Afriky a EU, která byla přijata na ministerské konferenci EU-Afrika o migraci a rozvoji;

57.   připomíná významný příspěvek skupiny odborníků v oblasti zacházení s lidmi, kterou zřídila Komise v roce 2003, pokud jde o monitorování a politická doporučení, a očekává další přípěvky této skupiny;

Otázka regularizací

58.   připomíná, že mnohé členské státy regularizace provedly nebo oznámily, že tak učiní, a že tato rozhodnutí jsou za současné právní situace na uvážení členských států, ale že často poukazují na nedostatek vhodných opatření, jež by se zabývala fenoménem, který je ve většině členských států součástí společnosti; dále se domnívá, že hromadná regularizace nelegálních přistěhovalců by měla být ojedinělou záležitostí, neboť takovéto opatření neřeší skutečné základní problémy;

59.   uvědomuje si, že změny v přistěhovalecké politice jednoho členského státu mohou ovlivnit migrační toky a trendy v jiných státech; domnívá se, že členské státy by v souladu se zásadami loajální spolupráce a vzájemné solidarity měly provozovat systém vzájemné výměny informací (v oblasti vnitrostátních opatření týkajících se migrace a azylu, která mohou mít dopad na ostatní členské státy nebo na Společenství), a konstatuje, že v roce 2007 se takový systém postupně zavádí v oblasti výměny informací a zkušeností o osvědčených postupech, jak bylo doloženo na většině nedávných zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci;

Boj s klíčovým "přitahujícím" faktorem: nelegální prací

60.   vítá, že Komise předložila výše zmíněný návrh směrnice, kterou se stanoví postihy proti zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem a který obsahuje zejména správní sankce, vyloučení z veřejných zakázek a trestní postihy u nejhorších činů;

61.   vyzývá Unii a členské státy, aby podnikly rozhodné kroky v boji proti nelegálnímu zaměstnávání přistěhovalců, aktivovaly širokou řadu sankcí vůči zaměstnavatelům, na základě lidských a hmotných zdrojů potřebných pro boj proti nelegálnímu zaměstnávání zintenzívnily kontroly na pracovištích a podporovaly opatření na ochranu přistěhovalců;

62.   zdůrazňuje, že opatření proti nelegálnímu zaměstnávání v sobě nezahrnují pouze ekonomickou a sociální, ale rovněž psychologickou dimenzi: odstraněním některých faktorů, které činí Evropu přitažlivou (možnost nalezení zaměstnání, i když pouze za podmínek, které výrazně porušují základní práva), usilují o zmenšení pobídek k emigraci do EU a napomáhají omezení šedé ekonomiky;

63.   má za to, že opatření proti nelegální práci jsou přijímána se zpožděním, i když se jedná o jeden ze základních faktorů, který přitahuje nelegální přistěhovalce, a o katalyzátor vykořisťování;

64.   naléhavě žádá jednotlivá složení Rady, do jejichž působnosti tato oblast spadá, aby v rámci diskusí o této směrnici zdvojnásobila své koordinační úsilí;

65.   vyzývá členské státy, aby důrazně uplatňovaly svá vnitrostátní právní ustanovení týkající se nehlášené práce, která budou muset brzy být v souladu s budoucí směrnicí;

66.   domnívá se, že členské státy musí usilovat o vyšetření nelegálního zaměstnávání, a to zejména v odvětvích, kde jsou zaměstnáváni přistěhovalci; vyzývá Komisi a členské státy, aby proti tomuto vykořisťování tvrdě bojovaly; konstatuje, že by jedním z prvků této práce mohly být informační kampaně zaměřené na zaměstnavatele a zaměstnance, které by upozorňovaly na potenciálně škodlivé dopady zaměstnávání na černo na vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení, veřejné finance, spravedlivou hospodářskou soutěž, hospodářské výsledky a samotné zaměstnance; připomíná, že je důležité, aby do takového procesu byli zapojeni představitelé obou stran určitého odvětví;

Návratová politika

67.   připomíná odpovědnost zemí původu a tranzitních zemí v otázce readmise a domnívá se, že by měla existovat evropská návratová politika, která by byla účinná a zároveň respektovala důstojnost a fyzickou nedotknutelnost jednotlivce podle Evropské úmluvy o lidských právech a Ženevské úmluvy;

68.   žádá, aby byl během portugalského předsednictví přijat návrh směrnice o navracení a aby byla na evropské úrovni definována pravidla a podmínky návratové politiky; zdůrazňuje význam účinné návratové politiky jakožto jednoho z faktorů, který může odrazovat od nelegálního přistěhovalectví;

69.   žádá Komisi, aby přistoupila k vyhodnocení návratové politiky (účinnost platných dohod všech členských států, rozbor příčin zpožďování jednání týkajících se dohod o partnerství s dotčenými třetími zeměmi, postupy v zemích původu a v tranzitních zemích, provádění readmisních dohod v praxi, včetně jejich kompatibility se základními právy, atd.)

70.   v souvislosti s readmisí nelegálních přistěhovalců vyzývá Radu a Komisi, aby vypracovaly evropské dohody s dotčenými třetími zeměmi;

Zlepšení výměny informací prostřednictvím stávajících nástrojů

71.   vyzývá všechny dotčené subjekty k posílení výměny informací, do níž by byly v případě potřeby zapojeny i agentura FRONTEX a Europol; domnívá se, že by spolupráce mezi imigračními styčnými důstojníky měla být prioritou; má za to, že Parlament musí být pravidelně informován o vývoji a výsledcích sítě ICONet;

Odpovědnost dopravců

72.   považuje za nezbytné provést vyhodnocení opatření přijatých v této oblasti, zejména provádění směrnice Rady 2001/51/ES ze dne 28. června 2001, kterou se doplňuje článek 26 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985(13) , a fóra vytvořeného v roce 2001, složeného ze zástupců členských států, odvětví dopravy a humanitárních organizací;

73.   vyzývá Komisi a Radu, aby se na půdě Parlamentu zúčastnily každoroční diskuse o přistěhovalecké politice Unie; žádá Komisi, aby při této příležitosti předložila úplnou zprávu o vývoji v oblasti přistěhovalectví v Evropě, jež bude obsahovat úplné statistické údaje;

74.   vyzývá svůj příslušný výbor, aby navázal úzký a pravidelný dialog se svými protějšky ve vnitrostátních parlamentech pověřenými problematikou přistěhovalectví, a k pokračování spolupráce s Výborem pro migraci, uprchlíky a demografii Parlamentního shromáždění Rady Evropy;

75.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států, Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizaci pro migraci.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2007)0414 .
(2) Úř. věst. C 146, 30.6.2007, s. 1.
(3) Závěry předsednictví Evropské rady, příloha I, bod III
(4) Úř. věst. C 124 E, 25.5.2006, s. 535.
(5) Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 394.
(6) Přijaté texty, P6_TA(2007)0056 .
(7) Úř. věst. L 283, 14.10.2006, s. 40.
(8) Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 23.
(9) Úř. věst. C 314E, 21.12.2006, s. 355.
(10) Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 30.
(11) Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 19.
(12) Úř. věst. C 311, 9.12.2005, s. 1.
(13) Úř. věst. L 187, 10.7.2001, s. 45.

Poslední aktualizace: 2. června 2008Právní upozornění