Seznam 
Přijaté texty
Úterý 15. ledna 2008 - ŠtrasburkKonečné znění
Nařízení o založení partnerství v rámci procesu stabilizace a přidružení *
 Kontrola přepravy nebezpečných látek po silnici (prováděcí pravomoci svěřené Komisi) ***I
 Odstranění diskriminace v oblasti přepravních sazeb a podmínek ***I
 Letištní poplatky ***I
  Usnesení
  Úplné znění
 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek ***I
  Usnesení
  Úplné znění
  Příloha
 Uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečné činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství ***I
  Usnesení
  Úplné znění
 CARS 21: Právní rámec úpravy pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu
 Daňové zacházení se ztrátami v přeshraničních situacích
 Strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012

Nařízení o založení partnerství v rámci procesu stabilizace a přidružení *
PDF 67k   DOC 32k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2008 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 533/2004 o založení partnerství v rámci procesu stabilizace a přidružení (KOM(2007)0662 – C6-0471/2007 – 2007/0239(CNS) )
P6_TA(2008)0001 A6-0517/2007

(Postup konzultace)

Evropský parlament ,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0662 ),

-   s ohledem na první větu čl. 181a odst. 2 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0471/2007 ),

-   s ohledem na články 51 a 43 odst. 1 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A6-0517/2007 ),

1.   schvaluje návrh Komise;

2.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

4.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


Kontrola přepravy nebezpečných látek po silnici (prováděcí pravomoci svěřené Komisi) ***I
PDF 68k   DOC 30k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o změně směrnice 95/50/ES, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (KOM(2007)0509 – C6-0278/2007 – 2007/0184(COD) )
P6_TA(2008)0002 A6-0506/2007

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament ,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0509 ),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 71 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0278/2007 ),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0506/2007 ),

1.   schvaluje návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


Odstranění diskriminace v oblasti přepravních sazeb a podmínek ***I
PDF 102k   DOC 55k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení č. 11 o odstranění diskriminace v oblasti přepravních sazeb a podmínek, kterým se provádí čl. 79 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin – dopravní aspekty (KOM(2007)0090 – C6-0086/2007 – 2007/0037A(COD) )
P6_TA(2008)0003 A6-0513/2007

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament ,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0090 ),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2, čl. 75 odst. 3, článek 95 a čl. 152 odst. 4 písm. b) Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0086/2007 ),

-   s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 5. července 2007 povolit Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro dopravu a cestovní ruch, aby oba vypracovaly svou legislativní zprávu na základě výše uvedeného návrhu Komise,

-   s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právním základu,

-   s ohledem na články 51 a 35 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0513/2007 ),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1
NÁZEV
Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení č. 11 o odstranění diskriminace v oblasti přepravních sazeb a podmínek, kterým se provádí čl. 79 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin .
Nařízení Rady, kterým se mění nařízení č. 11 o odstranění diskriminace v oblasti přepravních sazeb a podmínek, kterým se provádí čl. 79 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství.
Pozměňovací návrh 2
PRÁVNÍ VÝCHODISKO 1
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 75 odst. 3, článek 95 a čl. 152 odst. 4 písm. b) této smlouvy,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 75 odst. 3 této smlouvy,
Pozměňovací návrh 3
PRÁVNÍ VÝCHODISKO 5
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy,
vypouští se
Pozměňovací návrh 4
BOD ODŮVODNĚNÍ 3
(3)    Ustanovení čl. 5 odst. 1) nařízení (ES) č. 852/2004 vyžaduje, aby všichni provozovatelé potravinářských podniků vytvořili a zavedli postup založený na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP) a postupovali podle něho.
vypouští se
Pozměňovací návrh 5
BOD ODŮVODNĚNÍ 4
(4)    Zkušenosti prokázaly, že v některých potravinářských podnicích lze hygienu potravin zajistit správným dodržováním požadavků na hygienu potravin stanovených nařízením (ES) č. 852/2004, aniž by bylo nutné uchýlit se k systému HACCP. Týká se to především malých podniků, které převážně prodávají své výrobky přímo konečným spotřebitelům, jako např. pekárny, malé obchody s potravinami, stánky, restaurace a bary, což jsou mikropodniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků.
vypouští se
Pozměňovací návrh 6
BOD ODŮVODNĚNÍ 5
(5)    Je proto vhodné těmto podnikům poskytnout výjimku z požadavku čl. 5 odst. 1 nařízení (EC) č. 852/2004, přičemž se rozumí, že musí dodržovat všechny ostatní požadavky uvedeného nařízení.
vypouští se
Pozměňovací návrh 7
BOD ODŮVODNĚNÍ 6
(6)    Jelikož společný cíl změny nařízení (EC) č. 852/2004 a nařízení č. 11 spočívá ve snížení administrativní zátěže podniků, aniž by byl pozměněn původní účel těchto nařízení, je vhodné spojit uvedené změny do jednoho nařízení.
vypouští se
Pozměňovací návrh 8
ČLÁNEK 2
čl. 5 odst. 3 (nařízení (ES) č. 852/2004)
Článek 2
vypouští se
V čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 852/2004 se doplňuje nová věta, která zní:
"Aniž jsou dotčeny ostatní požadavky tohoto nařízení, odstavec 1 se nevztahuje na podniky, které jsou mikropodniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 a jejichž činnosti spočívají především v přímém prodeji potravin konečným spotřebitelům."

Letištní poplatky ***I
PDF 182k   DOC 150k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o letištních poplatcích (KOM(2006)0820 – C6-0056/2007 – 2007/0013(COD) )
P6_TA(2008)0004 A6-0497/2007

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament ,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0820 ),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 80 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0056/2007 ),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a na stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro regionální rozvoj (A6-0497/2007 ),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. ledna 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/.../ES o letištních poplatcích

P6_TC1-COD(2007)0013


(Text s významem EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise║,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1) ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2) ,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(3) ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)   Hlavním úkolem a obchodní aktivitou letišť je zajistit odbavení letadel, od přistání po vzlet, stejně jako cestujících a nákladu, tak, aby letečtí dopravci mohli poskytovat ║služby letecké dopravy. Pro tento účel nabízejí letiště řadu zařízení a služeb souvisejících s provozem letadel a odbavováním cestujících a nákladu a náklady na ně obecně pokrývají letištními poplatky. Zařízení a služby, za něž jsou účtovány letištní poplatky, by měly být poskytovány s ohledem na rentabilitu.

(2)   Je nezbytné zřídit společný rámec upravující základní prvky letištních poplatků a způsob jejich stanovování, neboť při absenci tohoto rámce by nemusely být dodržovány základní požadavky ve vztahu mezi řídícími orgány letišť a uživateli letišť.

(3)   Tato směrnice by se měla vztahovat na letiště na území Společenství, která překračují minimální velikost, protože řízení a financování malých letišť nevyžaduje uplatnění rámce Společenství.

(4)   Výběr poplatků již byl s ohledem na ustanovení o letových navigačních službách projednáván v souvislosti s nařízením Komise (ES) č. 1794/2006(4) ║ a s ohledem na odbavovací služby pak v souvislosti se směrnicí Rady 96/67/ES(5) ║.

(5)   Letištní poplatky by měly být nediskriminační. Měl by být zaveden povinný postup pro pravidelné konzultace mezi řídícími orgány letišť a uživateli letišť s možností odvolání kterékoli ze stran k nezávislému regulačnímu orgánu v případě protestů uživatelů letišť proti rozhodnutí o letištních poplatcích nebo změně systému poplatků.

(6)   V každém členském státě by měl být jmenován nebo zřízen jeden nezávislý regulační orgán, aby byla zajištěna nestrannost jeho rozhodnutí a řádné a účinné uplatňování této směrnice. Tento orgán by měl mít k dispozici všechny potřebné zdroje, pokud jde o personál, odbornost a finanční prostředky k plnění svých úkolů, s cílem zajistit, že letiště budou své služby a zařízení poskytovat s ohledem na rentabilitu .

(7)   Je nezbytné, aby uživatelé letišť pravidelně od řídícího orgánu letiště dostávali informace o tom, jakým způsobem a na jakém základě jsou počítány letištní poplatky. Tato průhlednost poskytne leteckým dopravcům povědomí o nákladech vznikajících letišti a o produktivitě investic letiště. Aby mohl řídící orgán letiště řádně posoudit požadavky, pokud jde o jeho budoucí investice, měli by být uživatelé letišť povinni včas řídící orgán letiště informovat o všech ║ provozních prognózách, vývojových projektech a specifických požadavcích a přáních.

(8)   Letiště by měla informovat uživatele letišť o velkých projektech infrastruktury, neboť ty mají významný dopad na výši letištních poplatků. Tyto informace se poskytují včas, aby bylo možné monitorování nákladů na infrastrukturu, a s ohledem na poskytování vhodných a nákladově efektivních zařízení na dotčených letištích.

(9)   Protože se objevili letečtí dopravci provozující letecké služby s nízkými náklady, letiště obsluhovaná těmito dopravci by měla mít možnost uplatnit poplatky odpovídající infrastruktuře nebo úrovni poskytovaných služeb, neboť letečtí dopravci mají oprávněný zájem požadovat od letiště služby odpovídající poměru cena/kvalita. Přístup k této odlišné úrovni infrastruktury nebo služeb by však měl být nediskriminačně otevřen všem dopravcům, kteří si ji přejí využívat. V případě, že poptávka překročí nabídku, musí být přístup určen na základě objektivních a nediskriminačních kritérií stanovených řídícím orgánem letiště. Každá diferenciace nebo zvýšení poplatků by měly být transparentní a objektivní a spočívat na jednoznačných kritériích. Diferenciace by mohla být podnětem k otevírání nových tras, a mohla by tak napomoci místnímu rozvoji v regionech, které jsou zeměpisně a přírodně znevýhodněny, včetně nejvzdálenějších regionů.

(10)   V zhledem k tomu, že se způsoby stanovení a výběru částek splatných na pokrytí bezpečnostních nákladů v rámci Společenství liší, je potřebná harmonizace základny pro vybírání bezpečnostních poplatků u letišť ve Společenství, kde se náklady na bezpečnost promítají do letištních poplatků. U těchto letišť by měl být poplatek spojen se skutečnými náklady na zajištění bezpečnosti, přičemž by měla být prováděna řádná správa případného financování ze státních zdrojů, stejně jako státní podpory udělené na pokrytí bezpečnostních nákladů , a tato služba by měla být poskytována za cenu nákladů, z níž nebudou plynout žádné zisky. Příjmy z letištních poplatků, jež byly zavedeny s cílem krýt náklady na zajištění bezpečnosti, by se měly použít výhradně na realizaci bezpečnostních opatření.

(11)   Uživatelé letišť by měli mít právo na pevně stanovenou minimální úroveň služeb za poplatky, které platí. Aby se tento požadavek zajistil, musí být úroveň služeb předmětem smlouvy, uzavírané v pravidelných intervalech mezi řídícím orgánem letiště a asociací nebo asociacemi zastupujícími na letišti uživatele letišť.

(12)   Prováděním této směrnice není dotčeno uplatňování ustanovení Smlouvy, zejména jejích článků 81 až 89.

(13)   Vzhledem k tomu, že cílů této směrnice nemohou uspokojivě dosáhnout členské státy, protože systémy letištních poplatků v rámci Společenství nelze zavést na vnitrostátní úrovni jednotným způsobem, a z důvodu rozsahu a účinku opatření jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu s zásadou subsidiarity, definovanou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, definovanou v uvedeném článku, nesměřuje tato směrnice nad rámec toho, co je zapotřebí pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět

1.   Tato směrnice stanoví společné zásady pro výběr letištních poplatků na letištích ve Společenství. Touto skutečností ale není dotčeno právo řídícího orgánu letiště rozhodnout se pro systém samostatného ("single-till") nebo dvojitého financování("dual-till") nebo pro kombinovaný systém.

2.   Tato směrnice se použije na jakékoli letiště nacházející se na území podléhajícím ustanovením Smlouvy a otevřeném pro obchodní dopravu, jehož roční objem provozu je vyšší než 5 milionů cestujících nebo na něž připadá více než 15 % ročního objemu přepravy cestujících v členském státě, v němž se nachází.

Členské státy mohou tuto směrnici použít rovněž pro další letiště, pokud se to ukáže nezbytné na základě důkladného šetření ze strany vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž .

Tato směrnice se použije rovněž na sítě letišť a na všechna letiště, která jsou organizována v sítích na veškerém území podléhajícím ustanovením Smlouvy.

Členské státy zveřejní seznam letišť na svém území, na něž se vztahuje tato směrnice. Tento seznam bude vycházet z údajů Eurostatu a bude každý rok aktualizován.

Tato směrnice se nepoužije na poplatky vybírané za účelem platby traťových a terminálových letových navigačních služeb v souladu s nařízením (ES) č. 1794/2006, kterým se stanoví společný systém poplatků za letové navigační služby║, ani na poplatky vybírané za účelem platby odbavovacích služeb, na které se odkazuje v příloze směrnice 96/67/ES o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství, ani na poplatky vybírané na financování pomoci postiženým osobám a osobám s omezenou schopností pohybu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě (6) .

Touto směrnicí není dotčeno právo každého členského státu uplatnit dodatečná regulativní opatření, jež nejsou neslučitelná s touto směrnicí, či další související ustanovení práva Společenství s ohledem na řídící orgán letiště usazený na jeho území. To může zahrnovat zejména schvalování systémů zpoplatnění nebo výše poplatků na základě právních předpisů týkajících se hospodářské soutěže.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se

   a) "letištěm" rozumí jakýkoliv pozemek zvlášť přizpůsobený pro přistávání, vzlet a manévrování letadel, včetně pomocných zařízení, která tyto operace mohou zahrnovat v souvislosti s provozem a obsluhou letadel, a zařízení potřebných k zajištění obchodních leteckých služeb;
   b) "řídícím orgánem letiště" rozumí orgán, který případně ve spojení s dalšími činnostmi má podle vnitrostátních právních předpisů za úkol správu a řízení ║ infrastruktury letiště nebo sítě letišť a koordinaci a kontrolu činností různých dopravců přítomných na daných letištích nebo v letištních sítích ;
   c) "uživatelem letiště" rozumí jakákoliv fyzická nebo právnická osoba provozující leteckou přepravu cestujících, pošty nebo nákladu z daného letiště nebo do daného letiště;
   d) "letištním poplatkem" rozumí poplatek vybíraný ve prospěch řídícího orgánu letiště a placený ze strany uživatelů letiště nebo cestujících v letecké dopravě za používání zařízení a služeb , které jsou výlučně poskytovány řídícím orgánem letiště a které souvisejí s přistáváním, vzletem, osvětlením a parkováním letadel a s odbavováním cestujících a nákladů;
   e) "bezpečnostním poplatkem" rozumí poplatek, který je speciálně určen na pokrytí všech nákladů nebo části nákladů na minimální bezpečnostní opatření určená k ochraně civilního letectví před nezákonným jednáním, jež byla stanovena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví (7) ;
   f) "sítí letišť" rozumí několik letišť na území členského státu, která řídí řídící orgán letiště určený příslušným vnitrostátním orgánem.

Článek 3

Nediskriminace

Členské státy zajistí, aby letištní poplatky nediskriminovaly uživatele letišť nebo cestující v letecké dopravě.

Toto ustanovení nebrání úpravě poplatků z objektivních a transparentních důvodů obecného zájmu.

Článek 4

Síť letišť

Aby bylo zajištěno, že přístup na letiště zapojená do sítě letišť bude poskytován za cenu odpovídající počtu cestujících v letecké dopravě, může členský stát povolit provozovatelům sítí letišť, aby zavedli jednotný a transparentní systém letištních poplatků pro všechna letiště v síti. Takové povolení může být vydáno, pouze pokud není narušena hospodářská soutěž mezi letišti v různých členských státech, například pokud jde o cestovního ruch. V případě sporu se navrhovatel může obrátit na Komisi na základě příslušných právních předpisů ES týkajících se hospodářské soutěže.

Článek 5

Konzultace a náprava

1.   Členské státy zajistí, aby byl na každém letišti , na něž se vztahuje tato směrnice, zřízen povinný ▌postup konzultací mezi řídícím orgánem letiště a uživateli letiště nebo zástupci uživatelů letiště, pokud jde o systém letištních poplatků a výši těchto poplatků, včetně úrovně kvality služeb, jež má řídící orgán letiště za zaplacení letištního poplatku poskytovat. Členské státy zajistí, aby se tyto konzultace konaly předtím, než řídící orgány letišť nebo uživatelé letišť projeví přání zavést či provést významné změny týkající se struktury nebo výše letištních poplatků. Pokud existuje víceletá dohoda mezi řídícím orgánem letiště a uživateli letiště nebo zástupci uživatelů letiště, uskuteční se konzultace v souladu s ustanoveními této dohody.

2.   Členské státy zajistí, aby kdekoli to bude možné, byly změny systému letištních poplatků nebo výše poplatků ║ prováděny na základě shody mezi řídícím orgánem letiště a uživateli letiště. V tomto ohledu řídící orgán letiště předloží uživatelům letiště jakýkoli návrh na změnu systému letištních poplatků nebo výše letištních poplatků nejpozději šest měsíců před jejich vstupem v platnost, společně s odůvodněním navrhovaných změn. Na žádost kteréhokoli uživatele letiště konzultuje řídící orgán letiště s uživateli letiště navrhované změny a před přijetím konečného rozhodnutí zohlední jejich stanoviska. Řídící orgán letiště zveřejní své konečné rozhodnutí v přiměřené lhůtě před jeho vstupem v platnost. Nebude-li dosaženo shody mezi řídícím orgánem letiště a uživateli letiště ve věci navrhovaných změn, řídící orgán letiště odůvodní své rozhodnutí s ohledem na stanoviska uživatelů letišť.

3.   Členské státy zajistí, aby si v případě definitivní neshody ve věci rozhodnutí o letištních poplatcích mohl řídící orgán letiště nebo uživatelé letiště, za předpokladu, že se jedná alespoň o dvě oddělené letecké společnosti nebo na ně připadá nejméně 10 % ročního objemu letecké přepravy nebo přepravy cestujících na daném letišti, vyžádat zásah nezávislého regulačního orgánu, který přezkoumá odůvodnění změn systému letištních poplatků nebo výše letištních poplatků.

Nezávislý regulační orgán jmenovaný nebo zřízený podle článku 12 :

   a) stanoví postup pro řešení neshod mezi řídícím orgánem letiště a uživateli letiště nebo jejich zástupci ve věci změny výše nebo struktury letištních poplatků, včetně poplatků souvisejících s kvalitou služeb;
   b) určí podmínky, za nichž mu lze neshodu předložit k vyřešení;
   c) určí kritéria, na jejichž základě se neshody budou posuzovat.

Uvedené podmínky a kritéria budou nediskriminační, transparentní a v souladu se zásadami právních předpisů ES týkajících se hospodářské soutěže a s touto směrnicí.

Přezkoumání změny systému letištních poplatků nebo výše letištních poplatků nebude mít odkladný účinek.

4.    Uživatel letiště poskytne jasný důkaz o tom, že dané letiště přijalo opatření, která porušují právní předpisy ES týkající se hospodářské soutěže.

5 .   Nebude tím dotčen jakýkoli stávající postup pro řešení sporů nebo zákonné odvolání.

Článek 6

Průhlednost

1.  Členské státy zajistí, aby řídící orgán letiště jednou ročně poskytoval každému uživateli letiště nebo zástupcům či sdružením uživatelů letišť informace o prvcích sloužících jako základ pro stanovení výše všech poplatků vybíraných na letišti. Tyto informace musejí obsahovat přinejmenším:

   a) seznam různých služeb a infrastruktury poskytované za vybírané poplatky;
   b) metodiku použitou pro stanovení poplatků, s uvedením, zda byl použit systém samostatného nebo dvojitého financování nebo kombinovaný systém;
   c) celkovou nákladovou strukturu letiště související se zařízeními a službami, na které se mají letištní poplatky vztahovat, pokud je tato informace důležitá pro výpočet letištních poplatků a pokud musí být uvedena ve výročních zprávách o hospodaření ;
   d) tržby a náklady pro každou kategorii poplatků vybíraných na letišti;
   e) příjmy letiště pocházející ze státní podpory, subvencí a další finanční podpory v souvislosti s výnosy z poplatků;
   f) státní a regionální podporu poskytnutou letišti a objem zdrojů pocházejících z veřejného financování v souvislosti se závazky veřejné služby;
   g) celkový počet zaměstnanců využívaných pro poskytování služeb, za které se poplatky vybírají;
   h) prognózu situace na letišti, pokud jde o ▌nárůst objemu provozu a jakékoli navrhované větší investice;
   i) skutečné využití letištní infrastruktury a zařízení během daného období;
   j) předpokládané výstupy veškerých navrhovaných větších investic ve smyslu jejich dopadu na kapacitu letiště a kvalitu služeb;

2.   Členské státy zajistí, aby uživatelé letišť před každou očekávanou změnou výše letištních poplatků nebo systému letištních poplatků nebo před zavedením nových poplatků předkládali informace řídícímu orgánu letiště, zejména:

   a) prognózy provozu;
   b) prognózy složení a předpokládaného využití jejich leteckého parku;
   c) jejich vývojové projekty na daných letištích;
   d) jejich požadavky na daných letištích.

3.   Informace poskytované podle odstavců 1 a 2 jsou považovány za důvěrné a musí s nimi být nakládáno odpovídajícím způsobem. Podléhají vnitrostátním právním předpisům týkajícím se důvěrnosti údajů. V případě letišť kotovaných na burze musí být zejména dodrženy předpisy pro obchodování na burze.

4.    V rámci daném příslušnými pravidly týkajícími se důvěrnosti údajů má nezávislý regulační orgán přístup k veškerým informacím, které potřebuje v souvislosti se svou činností.

Článek 7

Nová infrastruktura

Členské státy zajistí, aby řídící orgán letiště konzultoval s uživateli letiště plány na projekty nové infrastruktury ještě před jejich dopracováním. Maximálně pět let před zprovozněním investice smí řídící orgán letiště prosazovat své zájmy prostřednictvím předběžného financování při stanovení letištních poplatků.

Řídící orgán letiště může předběžně financovat projekty nové infrastruktury prostřednictvím odpovídajícího navýšení letištních poplatků za těchto podmínek:

   a) uživatelé letiště obdrželi transparentní informace o rozsahu a trvání navýšení letištních poplatků;
   b) navýšení výnosů se použije výhradně na budování plánované infrastruktury;
   c) byla získána veškerá úřední povolení.

Článek 8

Standardy kvality

1. 1.   V zájmu zajištění hladkého a efektivního provozu na letišti členské státy zajistí, aby řídící orgán letiště a asociace zastupující uživatele letišť zahájily jednání s ohledem na uzavření smluv o každé úrovni poskytovaných služeb podle ustanovení o diferenciaci poplatků uvedených v článku 9 , pokud jde o kvalitu služeb poskytovaných na terminálu nebo terminálech letiště a přesnost a včasnost informací poskytovaných uživateli letiště o jejich předpokládaných operacích, zmiňovaných v čl. 6 odst. 2 , aby mohl řídící orgán letiště plnit své závazky. Tato dohoda se uzavírá nejméně jednou za dva roky a předkládá se nezávislému regulačnímu orgánu v každém členském státě.

2.   Členské státy zajistí, aby v případě, že nedojde k dosažení dohody o úrovni služeb, mohla kterákoli ze stran vyhledat zásah nezávislého regulačního orgánu.

Článek 9

Rozdíly v poplatcích

1.   Členské státy přijmou potřebná opatření, aby umožnily řídícímu orgánu letiště nabízet různou kvalitu a rozsah určitých letištních služeb, terminálů nebo částí terminálů, s cílem poskytovat služby přizpůsobené na míru nebo vyhrazený terminál nebo část terminálu. Výše letištních poplatků může být diferencována podle kvality a rozsahu těchto služeb, může však být diferencována rovněž podle dopadu na životní prostředí, zatížení hlukem nebo podle jiných veřejných zájmů, a to za podmínky, že toto hledisko bude stanoveno na základě odpovídajících, objektivních a transparentních kritérií.

Členské státy rovněž zajistí, aby letiště vybírala za stejné služby stejné poplatky. Řídící orgán letiště může na základě kvality využívaných služeb udělit uživatelům slevy z poplatků za předpokladu, že dané slevy jsou dostupné všem uživatelům letiště za transparentních a nediskriminačních podmínek, kterým byla učiněna propagace. Slevy lze udělit uživatelům otevírajícím nové trasy, a to za předpokladu, že je sleva rovněž udělována veřejným a nediskriminačním způsobem a je stejně dostupná všem uživatelům letiště v souladu s právními předpisy ES týkajícími se hospodářské soutěže.

2.   Členské státy zajistí, aby kterýkoli uživatel letiště, který si přeje využívat služby přizpůsobené na míru nebo vyhrazený terminál nebo jeho část, měl přístup k takovým službám nebo terminálu nebo jeho části.

Má-li o přístup ke službám přizpůsobeným na míru nebo vyhrazenému terminálu nebo jeho části zájem více uživatelů, než je z důvodů omezené kapacity možné, o přístupu se rozhodne na základě relevantních, objektivních, průhledných a nediskriminačních kritérií.

Článek 10

Bezpečnostní poplatky

Bezpečnostní poplatky se použijí výhradně k pokrytí bezpečnostních nákladů a nebudou tyto náklady převyšovat. Bezpečnostní poplatky nesmějí vytvářet zisk Tyto náklady se stanoví při dodržení zásad ekonomické a provozní účinnosti a zásad účetnictví a oceňování obecně přijatých v každém z členských států. Členské státy zajistí, aby byly náklady na každém letišti spravedlivě rozděleny mezi různé skupiny jeho uživatelů. Členské státy nicméně zajistí, aby byly zohledněny zejména:

   - náklady na financování zařízení a instalací určených pro bezpečnostní operace, včetně přípustné amortizace hodnoty těchto zařízení a instalací;
   - výdaje na bezpečnostní personál a bezpečnostní operace, kromě nákladů na krátkodobě zvýšená bezpečnostní opatření; na tato opatření, která ukládají vnitrostátní právní předpisy v oblasti hodnocení zvláštních rizik a která představují další výdaje, se ustanovení této směrnice nevztahují;
   - dotace a subvence udělené státními orgány na bezpečnostní účely.

Výnosy z bezpečnostních poplatků vybraných na daném letišti lze použít pouze k pokrytí výdajů na bezpečnost, které vznikly v místě, kde byly poplatky vybrány. V případě sítě letišť lze výnosy z bezpečnostních poplatků použít pouze k pokrytí výdajů na bezpečnost, které vznikly na letištích, jež patří do dané sítě.

Článek 11

Náklady na přísnější bezpečnostní opatření

Náklady na provádění bezpečnostních opatření, která jsou přísnější než minimální bezpečnostní opatření stanovená v nařízení (ES) č. 2320/2002, ponesou členské státy.

Článek 12

Nezávislý regulační orgán

1.   Členské státy jmenují nebo zřídí nezávislý subjekt jako svůj vnitrostátní nezávislý regulační orgán pro zajištění správného uplatňování opatření přijatých za účelem plnění této směrnice a zajištění provádění úkolů uložených na základě článků 5 a 8 . Takový subjekt může být týž jako subjekt, který byl členským státem pověřen k uplatňování dodatečných regulativních opatření uvedených v čl. 1 odst. 2, včetně pověření ke schvalování systému zpoplatnění nebo úrovně poplatků, a to za předpokladu, že splňuje požadavky odstavce 3 tohoto článku .

2.    Vnitrostátní nezávislý regulační orgán může pověřit prováděním ustanovení této směrnice nebo částí těchto ustanovení regionální nezávislé regulační orgány, jež budou podléhat jeho dohledu, pokud se toto provádění uskutečňuje podle totožných norem. Vnitrostátní nezávislý regulační orgán ponese i nadále odpovědnost za zajištění správného použití ustanovení této směrnice. Ustanovení  odstavce 3 platí rovněž pro regionální nezávislé regulační orgány.

3 .   Členské státy zaručí nezávislost nezávislého regulačního orgánu, tím, že zajistí, aby byl právně oddělen od jakéhokoli řídícího orgánu letiště nebo leteckého dopravce a nebyl na nich funkčně závislý. Členské státy, které nadále vlastní nebo řídí letiště, řídící orgány letiště či letečtí dopravci zajistí účinné strukturální oddělení regulativní funkce od činností souvisejících s vlastnictvím nebo řízením. Členské státy zajistí, aby nezávislý regulační orgán vykonával své pravomoci nestranně a průhledně.

4 .   Členské státy informují Komisi o jménu a adrese nezávislého regulačního orgánu, jeho přidělených úkolech a odpovědnosti a opatřeních přijatých pro zajištění splnění požadavků odstavce 3 .

5 .   Při zkoumání odůvodnění změn výše nebo struktury letištních poplatků nebo letištních poplatků jako takových podle článku 5 má nezávislý regulační orgán možnost vyžádat si od příslušných stran nezbytné informace a musí tyto strany i všechny ostatní dotčené strany před přijetím rozhodnutí konzultovat. Rozhodnutí přijme v nejkratší možné lhůtě, nejpozději však do tří měsíců od obdržení stížnosti, a je povinen toto rozhodnutí a důvody k němu zveřejnit. Rozhodnutí regulačního orgánu je závazné.

6 .   Nezávislý regulační orgán zveřejňuje výroční zprávu o své činnosti.

Článek 13

Zpráva a revize

1.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o používání této směrnice , v níž zhodnotí pokrok dosažený při plnění cílů této směrnice, nejpozději do... (8) včetně případného návrhu, bude-li to vhodné.

2.   Členské státy a Komise spolupracují při uplatňování této směrnice, zejména pokud jde o shromažďování informací pro zprávu zmíněnou v odstavci 1.

Článek 14

Provádění

1.   Členské státy uvedou v platnost právní předpisy, nařízení a administrativní opatření potřebné pro plnění této směrnice nejpozději do ...(9) *. Neprodleně o tom Komisi informují.

Tato opatření obsahují při přijetí členskými státy odkaz na tuto směrnici nebo jsou tímto odkazem provázeny v okamžiku jejich oficiálního zveřejnění.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění základních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, která přijaly v oblasti dotčené touto směrnicí.

Článek 15

Vstup v platnost a určení

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem následujícím po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství .

Tato směrnice je určena členským státům.

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 10, 15.1.2008, s. 35.
(2) Úř. věst. C 305, 15.12.2007, s. 11.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2008.
(4) Nařízení Komise (ES) č. 1794/2006 ze dne 6. prosince 2006 , kterým se stanoví společný systém poplatků za letové navigační služby (Úř. věst. L 341, 7.12.2006, s. 3).
(5) Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství (Úř. věst. L 272, 25.10.1996, s. 36). Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
(6) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 1.
(7) Úř. věst. L 355, 30.12.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 849/2004 (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 1. Opravené znění v Úř. věst. L 229, 29.6.2004, s. 3).
(8)* 4 roky od vstupu v platnost této směrnice.
(9)** 18 měsíců od zveřejnění této směrnice.


Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek ***I
PDF 84k   DOC 66k
Usnesení
Úplné znění
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek (KOM(2006)0745 – C6-0439/2006 – 2006/0246(COD) )
P6_TA(2008)0005 A6-0406/2007

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament ,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0745 ),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0439/2006 ),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0406/2007 ),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   bere v úvahu sdělení Komise, které tvoří přílohu k tomuto usnesení;

3.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. ledna 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2008 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek

P6_TC1-COD(2006)0246


(Jelikož bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, odpovídá postoj Parlamentu v prvním čtení konečnému právnímu aktu, nařízení (ES) č. 689/2008.)  

Příloha

Prohlášení Komise týkající se statutu rtuti a arzénu podle nařízení PIC

Komise zdůrazňuje, že podle čl. 22 odst. 3 nařízení (ES) č. 304/2003 pro případ zákazu či zásadního omezení kovového arzénu ve Společenství přijme návrh za účelem úpravy odpovídající přílohy. Dále poznamenává, že na Radě a v Parlamentu se pracuje na návrhu na zákaz vývozu rtuti ze Společenství, čímž se postupuje nad rámec vyjádření předchozího informovaného souhlasu zakotveného ve Rotterdamské úmluvě a v nařízení ES, kterým se uvedená úmluva provádí.


Uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečné činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství ***I
PDF 76k   DOC 50k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečné činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (KOM(2007)0159 – C6-0104/2007 – 2007/0054(COD) )
P6_TA(2008)0006 A6-0515/2007

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament ,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0159 ),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a články 42 a 308 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0104/2007 ),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0515/2007 ),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. ledna 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2008, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečné činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství

P6_TC1-COD(2007)0054


(Jelikož bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, odpovídá postoj Parlamentu v prvním čtení konečnému právnímu aktu, nařízení (ES) č. 592/2008.)


CARS 21: Právní rámec úpravy pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu
PDF 141k   DOC 111k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2008 o rámci právní úpravy pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu ve 21. století (2007/2120(INI) )
P6_TA(2008)0007 A6-0494/2007

Evropský parlament ,

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Rámec právní úpravy pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu ve 21. století: Postoj Komise k závěrečné zprávě skupiny na vysoké úrovni CARS 21– příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost" (KOM(2007)0022 ),

-   s ohledem na závěry předsednictví přijaté na zasedání Rady ve složení pro konkurenceschopnost, které se konalo ve dnech 21. a 22. května 2007,

-   s ohledem na závěrečnou zprávu skupiny na vysoké úrovni nazvanou "CARS 21 -Konkurenční regulační systém pro automobilový průmysl 21. století",

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro právní záležitosti (A6-0494/2007 ),

A.   vzhledem k tomu, že Komise reagovala na zprávu skupiny na vysoké úrovni CARS 21, která sdružila všechny zainteresované strany, aby přezkoumaly hlavní oblasti politiky, jež mají vliv na automobilový průmysl EU, a vyslovily doporučení pro budoucí regulační rámec,

B.   vzhledem k tomu, že je automobilový průmysl jedním z nejdůležitějších hospodářských odvětví EU, v němž se ročně vyrobí 19 milionů vozidel a které poskytuje 2,3 milionu přímých pracovních míst a dalších 10 milionů míst v přidružených odvětvích,

C.   vzhledem k tomu, že trh s náhradními díly na vozidla různých značek a trhy s údržbou a opravami vozidel sehrávají zásadní úlohu při zajišťování dostupné mobility, zlepšuje volbu spotřebitelů z řad 270 milionů řidičů v EU v oblasti poprodejního servisu vozidel, zajišťuje bezpečná a ekologická vozidla na evropských silnicích a zaměstnáváním 3,5 milionu pracovníků v malých a středních podnicích zajišťuje zdravé prostředí malého a středního podnikání v Evropě,

D.   vzhledem k tomu, že Komise podporuje integrovanou strategii, která má zajistit, aby společnosti v Evropské unii byly i nadále konkurenceschopné v rostoucím globálním prostředí, a vzhledem k tomu, že tato strategie je obsažena v jejích sdělení nazvaném "Globální Evropa: konkurenceschopnost na světovém trhu - Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost" (KOM(2006)0567 ), a ve svém pracovním dokumentu nazvaném "Evropa ve světě: posílené partnerství v zájmu lepšího přístupu na trh pro evropské vývozce - Hodnocení vlivu" (SEK(2007)0452 ) a v jejím sdělení nazvaném "Globální Evropa: nástroje Evropy na ochranu obchodu v měnícím se světovém hospodářství – Zelená kniha k veřejné konzultaci" (KOM(2006)0763 ),

E.   vzhledem k tomu, že strategie vymezená v těchto dokumentech je v současnosti uplatňována při jednáních týkajících se několika dvoustranných a regionálních dohod o volném obchodu,

F.   vzhledem k tomu, že automobilový průmysl se v jednotlivých členských státech podstatně liší, pokud jde o strategii, strukturu a globální dosah, a vzhledem k tomu, že tyto rozdíly tedy musí být plně zohledněny při rozvíjení nové a globálněji orientované obchodní strategie,

G.   vzhledem k tomu, že v roce 2006 vyvezl automobilový průmysl EU přibližně 20 % své výroby, že v roce 2004 dosáhl vývoz motorových vozidel 8,7 % průmyslového vývozu EU a vývoz částí a příslušenství motorových vozidel 2,8 % tohoto vývozu, a je tedy velmi citlivý zejména na vývozní podmínky, a vzhledem k tomu, že v roce 2004 dosáhl obchodní přebytek se zeměmi mimo EU, pokud jde o přepravní zařízení, hodnoty 60,2 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že výsadní postavení Evropské unie v celosvětovém měřítku vyplývá zejména ze skutečnosti, že je největším světovým výrobcem osobních automobilů a druhým největším výrobcem nákladních automobilů, a rovněž z rozsahu a stupně sjednocení vnitřního trhu, zvyšující se internacionalizace automobilového průmyslu, dobrého jména evropských značek a kvality servisních služeb v Evropě a dále ze silného vývozního postavení, jehož se evropským výrobcům podařilo dosáhnout, včetně jejich významného zastoupení na trzích s vysokým potenciálem růstu,

1.   vítá závěrečnou zprávu skupiny na vysoké úrovni CARS 21 a sdělení Komise, v nichž je naznačen směr budoucí politiky v oblasti automobilového průmyslu;

2.   doufá, že parlamenty členských států a jejich regionů se budou chtít k výsledkům procesu CARS 21 připojit; podotýká, že meziparlamentní síť pro posuzování automobilových otázek, koordinovaná Parlamentem, by mohla být opravdovým přínosem pro bezpečnost silničního provozu, ochranu životního prostředí, inovaci a konkurenceschopnost;

Dokončení vnitřního trhu pro automobily

3.   vyzývá orgány členských států k úzké spolupráci s Komisí při provádění doporučení skupiny CARS 21; konstatuje, že je zejména zapotřebí zajistit, aby byly nové předpisy, které regulují odvětví automobilového průmyslu, zaváděny koordinovaně a nenarušovaly vnitřní trh;

4.   zdůrazňuje, že je třeba zdokonalit systém EU pro schvalování typu motorových vozidel, který bude platit pro všechna motorová vozidla;

5.   potvrzuje svou podporu efektivnímu postupu schvalování typu vozidel, jak uvádí ve svém postoji přijatém ve druhém čtení ze dne 10. května 2007 s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla(1) ;

6.   vyzývá Komisi, aby každoročně informovala Evropský parlament o fungování postupu schvalování typu vozidel a o svém monitorování postupu projednávání ve výborech;

7.   vyzývá Komisi, aby zajistila řádné provádění nařízení (ES) č. 1400/2002 ze dne 31. července 2002(2) (nařízení o blokové výjimce) týkající se distribuce motorových vozidel v celé EU; dále je přesvědčen, že při přezkumu tohoto nařízení by se Generální ředitelství Komise pro hospodářskou soutěž mělo považovat za součást integrovaného přístupu k legislativě v tomto odvětví;

8.   navrhuje, aby za účelem posílení konkurenceschopnosti automobilového průmyslu v Evropské unii byla revize nařízení o blokové výjimce sladěna se střednědobou revizí zprávy CARS 21, což usnadní spolupráci subjektů v tomto odvětví, zabrání zneužívání státních podpor a podpoří politiku hospodářské soutěže na mezinárodní úrovni;

9.   vyzývá Komisi, aby navrhla opatření, která zajistí postup registrace umožňující snadnější přeshraniční prodej zejména ojetých automobilů; podporuje stanoviska Komise týkající se postupů pro registraci motorových vozidel(3) a uznává problémy, které představují některé vnitrostátní předpisy pro fungování vnitřního trhu; bere na vědomí dopad těchto vnitrostátních předpisů na hospodářská odvětví, jako jsou leasing nebo pronájem vozidel; vyzývá členské státy, aby co nejdříve provedly nezbytné změny ve svých předpisech;

Konkurenceschopný automobilový trh s náhradními díly

10.   upozorňuje na nedávno schválená legislativní ustanovení týkající se náhradních dílů, které mají vliv na bezpečnost a životní prostředí, a konstatuje, že provádění těchto ustanovení nastolí jednotný trh pro tyto díly;

11.   vítá skutečnost, že do nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a o přístupu k informacím o opravách(4) a do nařízení (ES) č. 1400/2002 byla začleněna ustanovení o neomezeném přístupu k příslušným technickým informacím o opravách, a vybízí Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí při vymáhání ustanovení právní úpravy v oblasti hospodářské soutěže, vztahující se na odvětví motorových vozidel v celém Společenství;

12.   žádá Komisi, aby pokračovala v podpoře účinné hospodářské soutěže na poprodejním automobilovém trhu začleněním možnosti výběru pro spotřebitele a účinného přístupu pro nezávislé hospodářské subjekty k technickým informacím, ke školení, k náhradním dílům, k diagnostickým nástrojům a k testovacím zařízením různých značek do hlavních směrů budoucí automobilové politiky a do právního předpisu, kterým se nahradí nařízení (ES) č. 1400/2002, jehož platnost vyprší dne 31. května 2010;

13.   poukazuje na význam, který mají pro spotřebitele informace o provozní spolehlivosti a životnosti, založené na širokých průzkumech mínění spotřebitelů; konstatuje, že by orgány veřejné moci mohly usnadnit tyto průzkumy tím, že umožní orgánům odpovědným za registraci vozidel, aby poskytovaly kontaktní informace majitelů vozidel, kteří souhlasí s účastí v těchto průzkumech;

14.   naléhavě vyzývá Komisi, aby za účelem zajištění výběru pro spotřebitele a hospodářské soutěže na poprodejním trhu řádně řešila otázku "otevřené opravitelnosti" vozidel ve všech nových legislativních návrzích a aby byla do těchto návrhů zapojena všechna příslušná generální ředitelství; je přesvědčen, že tato zásada by měla být uplatňována i v budoucích opatřeních týkajících se podpory nových automobilových informačních a komunikačních technologií a inteligentních dopravních systémů;

15.   naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na vytvoření společného trhu pro doplňky, jako např. speciální pneumatiky, kola a jiné doplňky a náhradní díly, protože stávající rozmanitost vnitrostátních předpisů brání dalšímu rozvoji tohoto odvětví, kterému by tedy prospěla harmonizace právních předpisů Společenství a řádná ochrana duševního vlastnictví;

16.   vyzývá Komisi, aby zesílila boj proti dovozu padělaných automobilových součástek;

Zdokonalení tvorby právních předpisů a internacionalizace právního prostředí

17.   zdůrazňuje význam snížení zbytečné byrokracie, včetně zdvojení právních předpisů kvůli existenci mezinárodních úmluv;

18.   zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou sehrávají zásady zlepšení právní úpravy (řádné studie dopadu, zásada efektivnosti vynaložených nákladů, odpovídající časový rámec pro zavedení atd.) při tvorbě konkurenčního regulačního rámce pro automobilový průmysl, čehož je zřetelným dokladem proces CARS 21; připomíná, že regulativní plán má zásadní význam z hlediska závěrečné zprávy CARS 21, a měl by být proto dodržen;

19.   je si vědom toho, že používání lépe formulovaných a transparentní pravidel v souladu se současnými sociálními a environmentálními potřebami, která se uplatňují bez výjimek a jsou začleněna do mezinárodního automobilového regulačního prostředí, může přispět k větší konkurenceschopnosti a řádné hospodářské soutěži v tomto odvětví;

20.   je přesvědčen, že strategická standardizace je nejdůležitějším hnacím motorem konkurenceschopnosti; žádá proto Komisi, aby se zasadila o uznávání evropských norem ve světě;

21.   vítá úmysl Komise nahradit 38 směrnic Společenství stávajícími nařízeními Evropské hospodářské komise OSN a úmysl zavést možnost vlastního nebo virtuálního testování a žádá Komisi, aby pokračovala v procesu zjednodušování právní úpravy; trvá na tom, že podpoří tyto návrhy pod podmínkou jednoznačného respektování skutečnosti, že si Parlament vyhrazuje právo vyzývat k přijetí právních předpisů nezávisle na systému EHK OSN v případě, kdy se domnívá, že je to nezbytné pro splnění závazků v rámci EU;

22.   vítá návrh Komise předkládat Parlamentu výroční zprávy o pokroku dosaženém v rámci EHK OSN a o postupu projednávání ve výborech;

23.   vítá přání Komise zavést mechanismus pro revize a přezkum vzhledem k tomu, že automobilový průmysl je náročný na technologii a vývoj; domnívá se však zároveň, že v právních předpisech by měla být více využívána ustanovení o skončení platnosti s cílem zajistit, aby daný právní předpis nebyl na překážku technologickému pokroku, který neustále pokračuje díky výzkumu a vývoji a tržním silám, nebo aby takový pokrok nebrzdila;

24.   vyzývá Komisi, aby co nejdříve začala zjednodušovat směrnice 74/297/EHS(5) , 76/115/EHS(6) a 78/932/EHS(7) a také nařízení Evropské hospodářské komise OSN č. 122;

Přijetí environmentálních norem pro 21. století

25.   konstatuje, že právní úprava Společenství reguluje trh, na němž se ročně prodá kolem 17 až 18 milionů vozidel, což odpovídá trhu s osobními vozidly ve Spojených státech; očekává, že ambiciózní politika snižování emisí se kladně odrazí ve snížení emisí z dopravy na celém světě;

26.   je přesvědčen, že individuální mobilitu a automobilové odvětví je třeba vnímat v širším kontextu udržitelné mobility; je přesvědčen, že mobilita a ochrana životního prostředí se nemusí nutně navzájem vylučovat a že automobilová technologie budoucnosti bude muset přispět ke spojení těchto dvou faktorů; je ve skutečnosti přesvědčen, že problém změny klimatu představuje především příležitost pro technologický pokrok a inovace;

27.   je si vědom toho, jaký význam mají vozidla, zejména na venkově, pro mobilitu starších nebo zdravotně postižených osob;

28.   žádá Komisi, aby vytvořila prostředí, které zajistí, že silniční doprava bude z hlediska životního prostředí udržitelná, a které zlepší pružnost výrobních systémů a zvýší kvalifikaci evropských pracovníků;

29.   je přesvědčen, že zavedení norem pro emise pevných látek již přináší první úspěchy a vedlo k tomu, že máme již ekologičtější osobní automobily; zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout stejného úspěchu i u těžkých užitkových vozidel; je přesvědčen, že přínos právních předpisů EU v oblasti životního prostředí vztahujících se na automobilový průmysl by se mohl rozšířit i na území za hranicemi jejího trhu;

30.   vítá rychlé zavádění norem Euro 5 a Euro 6 pro snižování emisí znečišťujících látek z osobních automobilů;

31.   domnívá se, že zlepšení kvality ovzduší lze dosáhnout jen rychlejší obnovou vozového parku a zaváděním ekologičtějších vozidel; domnívá se, že je třeba zavést finanční opatření, která přimějí spotřebitele k nahrazení starších vozidel vozidly ekologičtějšími;

32.   vítá návrh na přezkum směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty(8) , aby zohledňovala emise skleníkových plynů z paliv užívaných v silniční dopravě během celého životního cyklu;

33.   v souvislosti s právními předpisy Společenství vyzývá Komisi k zahájení opětovného posouzení a přezkoumání postupů pro kontrolu emisí s cílem lépe zohlednit podmínky reálného používání vozidel, aniž by se tím narušila probíhající diskuse o emisích CO2 produkovaných osobními automobily;

34.   je velmi znepokojen skutečností, že nebylo harmonizováno provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností(9) ; považuje tuto směrnici za nedostatečně ambiciózní;

Podstatné snížení emisí CO 2

35.   vítá záměr Komise snížit emise CO2 z osobních automobilů; je přesvědčen, že nejvhodnější formou je integrovaný přístup, který bere v úvahu všechny možnosti snížení emisí CO2, jako je infrastruktura, jednání řidičů, systém pobídek pro uživatele, aby užívali ekologičtější vozidla, biopaliva a technologie výroby vozidel; vybízí Komisi, aby zvážila vytvoření společného rámce pro koordinované používání technologicky neutrálních a případně harmonizovaných daňových pobídek týkajících se emisí CO2, jež mohou významně snížit emise CO2 a současně se vyvarovat narušení hospodářské soutěže; naléhavě žádá Radu, aby dospěla k dohodě ohledně návrhu Komise podmínit výši poplatků z osobních vozidel množstvím emisí znečišťujících látek, jako např. emisí CO2, s cílem zabránit dalšímu roztříštění vnitřního trhu způsobenému odlišným uplatňováním daňových předpisů v jednotlivých členských státech;

36.   naléhavě vyzývá Komisi, aby stanovila ambiciózní, avšak reálné cíle s ohledem na skutečnou situaci na trhu EU, kde se nyní vozový park obnovuje méně než 10 % ročně; proto zdůrazňuje skutečnost, že pro dosažení cílů Společenství má zásadní význam cenová dostupnost nových vozidel; zdůrazňuje, že čím ambicióznější jsou závazné cíle, pokud jde o emise CO2, tím více času by mělo být automobilovému průmyslu poskytnuto na jeho přizpůsobení se;

37.   připomíná Komisi, že vývoj nových typů osobních automobilů trvá přibližně 5 až 7 let; je přesvědčen, že závazné cíle by měly dát automobilovému průmyslu dostatek času na to, aby zareagoval; žádá proto Komisi, aby do roku 2015 nestanovovala žádné konečné závazné cíle pro emise CO2;

38.   je přesvědčen, že do roku 2015 by mělo být možné dosáhnout průměrné hodnoty 125g emisí CO2 na km; zdůrazňuje, že by Komise měla vypracovat ambicióznější dlouhodobé cíle na snížení emisí CO2 v automobilovém průmyslu; domnívá se, že v této souvislosti je nezbytné, aby byly cílové hodnoty odstupňovány v závislosti na hmotnosti vozidla;

39.   bere na vědomí úmysl Komise stanovit závazný cíl týkající se paliv z biomasy a vyzývá Komisi, aby vypracovala závazný a ucelený systém osvědčení, který by platil pro paliva vyráběná z biomasy a nabízená na trhu EU; domnívá se, že kritéria pro vydání osvědčení by měla být navržena tak, aby se kromě nutnosti vyhovět ekologickým a sociálním požadavkům ve srovnání s konvenčními palivy ušetřilo během celého životního cyklu alespoň 50 % emisí skleníkových plynů;

40.   konstatuje, že aby se dosáhlo většího využívání biopaliv a vodíku, čímž se výrazně zlepší vliv na životní prostředí, je nezbytné podporovat místní sítě, aby se umožnilo zásobování obyvatel;

41.   je toho názoru, že opatření na snížení emisí CO2 by měla klást větší důraz na zlepšení informovanosti řidičů o technikách úsporného řízení a o co nejlepším využití nových technologií;

42.   je přesvědčen, že zlepšování informovanosti spotřebitelů prostřednictvím lepšího označování palivové účinnosti a údajů o emisích pevných látek přispěje k omezení CO2; vyzývá proto k přezkumu směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/94/ES ze dne 13. prosince 1999 týkající se dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů(10) s přihlédnutím k nejlepším dosaženým osvědčeným postupům;

43.   připomíná skutečnost, že snížení emisí CO2 z automobilů může být nejsnáze dosaženo restrukturalizací systémů veřejné dopravy;

44.   uznává vedoucí úlohu, kterou hrála Mezinárodní automobilová federace (FIA) při inovativních environmentálních technologických změnách, jež přinášejí možnost snižování CO2 a pozitivních vedlejších dopadů na účinnost všech nových automobilů;

45.   naléhavě vyzývá FIA, aby ještě zvýšila své úsilí a podporovala výzkum v oblasti inovací silnic, jehož cílem je kromě jiného zlepšit energetickou účinnost automobilů;

46.   uznává úlohu, kterou může sehrát automobilový sport ve změně přístupu a chování spotřebitele vůči technologiím šetrnějším k životnímu prostředí; žádá proto FIA a další subjekty zapojené do závodů Formule 1, aby příslušným způsobem změnily svá pravidla, s cílem usnadnit používání technologií šetrnějších k životnímu prostředí, jako jsou biopaliva, čtyřválcové nebo hybridní motory;

47.   vyzývá k vypracování studie mapující doplňková netechnická opatření prováděná v EU za účelem snižování emisí CO2;

Zvýšení bezpečnosti silničního provozu

48.   vítá úsilí Komise o snížení počtu obětí v silniční dopravě, jehož součástí jsou i důležité nové technologie; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že požadavky na bezpečnostní vybavení budou zaváděny v souladu se zásadami zlepšení právní úpravy schválenými skupinou na vysoké úrovni CARS 21; zdůrazňuje potřebu integrovaného přístupu, který bude zahrnovat technologická zlepšení vozidel, opatření v oblasti infrastruktury a vzdělání, informace a způsoby vymáhání, aby se cílů, pokud jde bezpečnost silničního provozu, dosáhlo efektivním způsobem;

49.   uznává katalytickou úlohu trhu s vysoce kvalitními vozidly, na který se tyto nové technologie obecně zavádějí jako první; zdůrazňuje však, že další systémy pro zvýšení bezpečnosti by mohly dále zvyšovat hmotnost osobních automobilů, což povede k většímu množství emisí CO2;

50.   je znepokojen negativním dopadem, který má na bezpečnost silničního provozu zvyšování rychlosti vozidel; v této souvislosti doporučuje, aby byla prováděna doporučení studie pro budoucí podmínky způsobilosti k jízdě v Evropské unii, kterou v roce 2007 zveřejnil Mezinárodní výbor pro technické prohlídky motorových vozidel (CITA); doporučuje podpořit kampaň pro bezpečné doplňky a učinit co nejrychlejší kroky k postupnému zavádění elektronických stabilizačních systémů (ESS) jako součásti standardního vybavení;

51.   žádá Komisi, aby zlepšila systémy bezpečnosti silničního provozu a vyžadovala od členských států zpřísnění požadavků při přípravě řidičů v autoškolách, rozšíření povinného výcviku a přijetí předpisů stanovujících pravidelná školení řidičů z povolání;

52.   žádá Komisi, aby v letech 2007–2009 provedla ohlášené posouzení prostředí potřebného pro přijetí opatření, jež by napomohla omezit počet obětí dopravních nehod;

53.   žádá Komisi, aby vypracovala systém umožňující výrobcům automobilů vyrábět bez postihu vozidla produkující více emisí CO2, pokud jsou tyto další emise výsledkem právně závazných opatření, která byla na úrovni Společenství přijata v zájmu zvýšení bezpečnosti;

54.   není přesvědčen, že by celodenní svícení mělo být povinné v celé EU;

55.   vyzývá Komisi, aby přednostně zlepšila systém přeshraničních kontrol vozidel a přeshraniční vymáhání pokut uložených za porušení dopravních předpisů jiného členského státu EU;

Zavedení spravedlivých podmínek do vztahů v rámci obchodu s automobily

56.   konstatuje, že automobilový průmysl EU je jedním z nejvíce konkurenceschopných odvětví na světě; je však přesvědčen, že nekalá hospodářská soutěž a nerespektování práv duševního vlastnictví jeho postavení ohrožují;

57.   zdůrazňuje důležitost Světové obchodní organizace pro automobilový průmysl ve stále globálnějším obchodním prostředí; považuje za nesmírně důležité, aby současné kolo jednání o rozvoji v Dohá co nejvíce umožnilo výrobcům automobilů přístup na trhy v třetích zemích, zejména na potenciálně velké trhy v rozvíjejících se třetích zemích;

58.   zdůrazňuje význam mechanismu řešení sporů v rámci WTO pro řešení problémů týkajících se vývozu do třetích zemí; připomíná pozitivní výsledky sporů předložených WTO v případech Kanady, Indie a Indonésie;

59.   nabádá k opatrnosti, pokud jde o snahy Komise zásadně zrevidovat nástroje na ochranu obchodu; připomíná, že automobilový průmysl může být ze strany třetích zemí vystaven chování, které narušuje hospodářskou soutěž, a naléhá na Komisi, aby v rámci ochrany průmyslu EU před nekalými praktikami chránila základní filozofii nástrojů na ochranu obchodu;

60.   připomíná, že úspěšné dokončení vícestranných obchodních jednání by mělo zůstat pro EU prioritou; podporuje však snahu Komise vyjednat nové dvoustranné obchodní dohody především s Asií s cílem zlepšit podmínky přístupu na trh; zdůrazňuje, že cílem dohod o volném obchodu by měla vždy být vysoká míra přístupu na trh v partnerské zemi; trvá na tom, že politika EU musí zajišťovat konkurenceschopnost evropských výrobců automobilů působících v zemích EU i mimo ně; je přesvědčen o důležitosti uzavření dvoustranných dohod mezi EU a státy ASEAN, Indií a sdružením Mercosur pro automobilový průmysl;

61.   naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci stávajících jednání o dohodách o volném obchodu EU–Korea zajistila, že Korea zruší veškeré stávající celní a necelní překážky a nebude vytvářet nové a že bude uplatňovat více nařízení Evropské hospodářské komise OSN; žádá Komisi, aby zvážila strategii postupného odstranění ochranných dovozních cel EU, a doporučuje proto spojit toto zrušení s odstraněním necelních překážek obchodu na korejské straně;

62.   znovu zdůrazňuje, že Korea podepsala a ratifikovala dohodu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů z roku 1958 a zavázala se tak k provádění nařízení EHK OSN; naléhá na Komisi, aby tuto skutečnost při budoucích vyjednáváních zdůraznila a aby trvala na urychleném provedení dohody; konstatuje, že by v dohodě o volném obchodu mělo být v každém případě jasně stanoveno, že Korea musí povolit dovoz automobilů z EU, které splňují standardy EHK OSN pro uvedení na korejský trh;

63.   vyzývá Komisi, aby vyhodnotila možnost zřízení pracovní skupiny pro automobily a možnost zvláštního zrychleného postupu řešení sporů ohledně opatření týkajících se automobilů, jaký byl zaveden dohodou o volném obchodu mezi USA a Koreou;

64.   zdůrazňuje význam úzké spolupráce s Čínou při vypracovávání regulačního rámce, který poskytne rovné podmínky pro všechny; zdůrazňuje, že předpokladem pro takové partnerství je účinná ochrana práv duševního vlastnictví;

65.   vítá požadavek Komise vytvořit skupinu odborníků WTO pro vyřešení otevřených otázek týkajících se zacházení s částmi vozidel dovezenými Čínou, které je podle názoru Komise neslučitelné s některými články několika dohod WTO;

66.   podporuje snahy Komise v otázkách týkajících se čínských rámcových předpisů, které mají podnikům EU působícím na tomto trhu zajistit spravedlivé normy a právní jistotu;

67.   poukazuje na odvětví výroby pneumatik v EU, které významně přispívá k úspěchu evropského automobilového průmyslu; vyzývá proto Komisi, aby se podrobněji zabývala problémem neodůvodněných technických obchodních překážek, jako jsou místní technické předpisy, se kterými se odvětví výroby pneumatik potýká na klíčových nových asijských trzích;

Výzkum a rozvoj v automobilovém odvětví

68.   je povzbuzen tím, čeho již bylo dosaženo s pomocí financování výzkumu a rozvoje ze zdrojů Společenství a díky spolupráci v rámci některých programů, např. sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrační činnosti, rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace nebo i2010; doporučuje Komisi, aby se pracovní programy zaměřily ještě více na potřeby automobilového průmyslu vyplývající z budoucích právních předpisů nebo závazných cílů;

69.   vyzývá Komisi, aby do roku 2012 přijala strategii na podstatné zvýšení a dostatečné financování výzkumu a vývoje pro automobilový průmysl, přičemž zvláštní pozornost by byla věnována dodavatelským odvětvím;

70.   naléhavě vyzývá členské státy, aby jakékoli zvýšení financování výzkumu a vývoje pro automobilový průmysl z veřejných prostředků podmínila závazností cílů, pokud jde o emise CO2;

71.   zdůrazňuje, jak důležitá je změna v používání automobilů pro situaci ve městech; domnívá se, že je zásadní zavádět kromě automobilů s vysokou účinností paliva i městské automobily s elektrickým pohonem; proto požaduje, aby byl podporován výzkum a vývoj nezbytných technologií;

72.   vyzývá členské státy i orgány a instituce EU, aby poskytovaly veškerou nezbytnou podporu výzkumu a vývoji pokrokových technologií, jako jsou vodíkové motory, palivové články nebo hybridní motory;

73.   zdůrazňuje potenciál, který mají informační a komunikační technologie, aby zamezily škodlivým vlivům na životní prostředí a lidské zdraví, nehodám a plýtvání energií, pokud budou tyto technologie využívány v EU plošně v rámci inteligentních systémů kontroly a řízení dopravy navržených k zajištění plynulého silničního provozu; domnívá se, že v zájmu zajištění bezproblémové komunikace mezi vozidlem a infrastrukturou ve všech členských státech by měly komunikační přístroje odpovídat evropské normě;

74.   je toho názoru, že je nanejvýš důležitá iniciativa Inteligentní automobil(11) , Galileo a jiné nástroje, které přispívají k vytvoření inteligentního dopravního systému; žádá proto Komisi, aby tento vývoj co nejvíce podporovala;

75.   rozhodně podporuje pokračování výzkumu a vývoje inovací založených na informačních a komunikačních technologiích; domnívá se, že by nové technologie mohly být zaváděny v rámci iniciativy Inteligentní automobil, čímž by se napomohlo racionalizaci dopravy, neboť bude-li pro řidiče snazší se správně rozhodnout a zvolit nejrychlejší trasu vedoucí na místo určení, bude doprava energeticky méně náročná; vyzývá všechny zainteresované strany, a především pak členské státy, k přijetí předpisů nezbytných pro provádění iniciativy eCall;

76.   považuje práci na projektu inteligentních dopravních systémů za zásadní pro úspěšný automobilový průmysl i pro dosažení úspěchu v úsilí o omezení dopadu tohoto průmyslu na životní prostředí; domnívá se, že by jako příklad měl být uváděn systém Galileo, neboť hledání řešení ohledně jeho financování v rámci konsorcia, kde se členové zavazují k rozvoji projektu, musí být prioritou;

77.   je přesvědčen, že jedno z prvních znalostních a inovačních společenství Evropského inovačního a technologického institutu by se mělo věnovat snížení emisí CO2 v technologii výroby vozidel;

Restrukturalizace politik a další vývoj

78.   domnívá se, že je nezbytné zavést obecné podmínky, jež učiní automobilový průmysl v EU udržitelným a umožní mu uchovat si přední pozici v oblasti technologických, ekologických a sociálních inovací podporou vysoce kvalifikované pracovní síly;

79.   je si vědom toho, že jak výrobci, tak dodavatelé v automobilovém průmyslu v EU zaměstnávají vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, která má velkou zásluhu na vysoké úrovni výkonnosti automobilového průmyslu v EU;

80.   upozorňuje na význam automobilového průmyslu pro zaměstnanost, růst, inovaci a konkurenceschopnost; je přesvědčen, že ačkoli automobilový průmysl bude muset projít zásadní změnou, bude rovněž nutné přizpůsobit politiku tak, aby bylo možno zajistit, že předpisy Společenství nepovedou ke ztrátám pracovních míst;

81.   trvá na tom, že právní předpisy Společenství v oblasti životního prostředí, bezpečnosti silničního provozu a energetické účinnosti vyžadují řádné vzdělání a odbornou přípravu zaměstnanců, jež jim umožní snadněji se přizpůsobit změnám jak technické povahy, tak regulativním změnám, a zároveň uchovat či zlepšit jejich vyhlídky na zaměstnání;

82.   žádá Komisi, aby koordinovala účinné využívání strukturálních fondů a evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v automobilovém průmyslu;

83.   požaduje, aby byla podpora Společenství odepřena společnostem, které poté, co obdržely takovou podporu v členském státě, přemístí svou výrobní činnost do jiné země, aniž by zcela splnily dohody, jež uzavřely s dotčeným členským státem;

84.   zdůrazňuje, že s ohledem na budoucí proces restrukturalizace se EU a její členské státy musí rovněž zaměřit na způsoby, jak podpořit tento proces, tlumit jeho dopady a nabízet pracovníkům nové možnosti uplatnění;

85.   domnívá se, že informační a komunikační kanály, jakož i nástroje, které mají pracovníci k dispozici, by měly být posíleny prostřednictvím nezbytného přezkumu směrnice Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství(12) ;

86.   trvá na tom, že konzultace s pracovníky a jejich právo na informace musejí být v celé Evropě posíleny, aby se tito pracovníci mohli podílet na rozhodovacích procesech v počátečních fázích, a zmírnily se tak negativní dopady restrukturalizace; rovněž vyzdvihuje význam navrhovaného fóra o restrukturalizaci, na něž odkazuje výše zmíněné sdělení Komise o zprávě CARS 21;

87.   vyzývá sociální partnery, aby prováděli vhodné politiky ve prospěch těch, kteří jsou restrukturalizací tohoto odvětví ohroženi;

88.   žádá, aby pracovníci podílející se na procesu přizpůsobování automobilového průmyslu novým výzvám spojeným s konstrukcí a výrobou vozidel šetrnějších k životnímu prostředí byli lépe informováni a aby byli zapojeni do konzultací;

89.   zdůrazňuje potřebu přezkoumat současný vztah mezi výrobci a prodejci, jehož dopad na konkurenceschopnost automobilového průmyslu v EU vážně poškozuje malé a střední podniky v tomto odvětví; je přesvědčen, že je třeba podporovat spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje a průmyslových strategií na stabilnějším základě; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby za tímto účelem přijaly potřebné politiky nebo zřídily rámec potřebný ke stabilizaci výše zmíněných vztahů a překonání s tím spojených obtíží;

90.   zdůrazňuje důležitost systematičtějšího využívání zdrojů Evropské investiční banky s cílem podpořit malé a střední podniky v automobilovém odvětví a pomoci jim získat přístup k rizikovému kapitálu;

o
o   o

91.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2007)0176 .
(2) Úř. věst. L 203, 1.8.2002, s. 30.
(3) Interpretační sdělení Komise o postupech registrace motorových vozidel pocházejících z jiného členského státu (Úř. věst. C 68, 24.3.2007, s. 15).
(4) Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1.
(5) Směrnice Rady 74/297/EHS ze dne 4. června 1974 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se vnitřní výbavy motorových vozidel (chování mechanismu řízení při nárazu) (Úř. věst. L 165, 20.6.1974, s. 16).
(6) Směrnice Rady 76/115/EHS ze dne 18. prosince 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kotevních úchytů bezpečnostních pásů motorových vozidel (Úř. věst. L 24, 30.1.1976, s. 6).
(7) Směrnice Rady 78/932/EHS ze dne 16. října 1978 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opěrek hlavy na sedadlech motorových vozidel (Úř. věst. L 325, 20.11.1978, s. 1).
(8) Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58.
(9) Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34.
(10) Úř. věst. L 12, 18.1.2000, s. 16.
(11) KOM(2006)0059 .
(12) Úř. věst. L 254, 30.9.1994, s. 64.


Daňové zacházení se ztrátami v přeshraničních situacích
PDF 101k   DOC 69k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15 . ledna 2008 o daňovém zacházení se ztrátami v přeshraničních situacích (2007/2144(INI) )
P6_TA(2008)0008 A6-0481/2007

Evropský parlament ,

-   s ohledem na sdělení Komise o daňovém zacházení se ztrátami v přeshraničních situacích (KOM(2006)0824 ),

-   s ohledem na sdělení Komise o příspěvku daňové a celní politiky k Lisabonské strategii (KOM(2005)0532 ),

-   s ohledem na příslušnou judikaturu Soudního dvora Evropských společenství (dále jen "Soudní dvůr"), zejména na věc C-250/95 Futura Participations SA a Singer v. Administration des contributions (1) , C-141/99 AMID v. Belgische Staat (2) , spojené věci C-397/98 a C- 410/98 Metallgesellschaft Ltd. and Others v. Commissioners of Inland Revenue and HM Attorney General (3) , C-446/03 Marks & Spencer plc v. David Halsey (daňový inspektor ministerstva financí) (4) a C-231/05 Oy AA (5) ,

-   s ohledem na směrnici Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství(6) ,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2005 o zdanění podniků v Evropské unii: společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob(7) ,

-   s ohledem na sdělení Komise o provádění programu Společenství pro vyšší růst a zaměstnanost a lepší konkurenceschopnost podniků v EU: další pokrok dosažený během roku 2006 a další kroky směrem k návrhu společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) (KOM(2007)0223 ),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2007 o přezkumu jednotného trhu: odstraňovat překážky a neúčinnost pomocí lepšího provádění a vymáhání(8) ,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A6-0481/2007 ),

A.   vzhledem k tomu, že daňové systémy členských států musejí v rostoucí míře zohledňovat globalizaci ekonomiky a musejí se vyrovnávat s pravidly a fungováním vnitřního trhu, aby dosáhly cílů Lisabonské strategie v oblasti růstu a konkurenceschopnosti,

B.   vzhledem k tomu, že globalizace ekonomiky zvýšila daňovou konkurenci takovým způsobem, že v posledních 30 letech došlo v průmyslových zemích k drastickému snížení průměrných sazeb daně z příjmu právnických osob,

C.   vzhledem k tomu, že toto snižování daňových sazeb postupuje ještě intenzivněji od posledního rozšíření Evropské unie a že v členských státech vládne jasný trend uplatňovat specifické daňové systémy, které mají přilákat zejména mobilní společnosti,

D.   vzhledem k tomu, že existence 27 odlišných daňových systémů v Evropské unii brání hladkému fungování vnitřního trhu, nese s sebou vysoké dodatečné náklady na administrativu a náklady na slaďování pro přeshraniční obchod a podnikání, brzdí restrukturalizaci podniků a vede k případům dvojího zdanění,

E.   vzhledem k tomu, že snížení nákladů na dosažení shody v oblasti odlišných vnitrostátních daňových zákonů pro právnické osoby, transparentní pravidla, odstranění daňových překážek bránících přeshraničním činnostem a vytvoření rovných podmínek pro podniky z EU, jež působí na vnitřním trhu, mohou celé Evropské unii přinášet hospodářské zisky tím, že vytváří dynamické firemní prostředí,

F.   vzhledem k tomu, že vhodná daňová koordinace na úrovni EU, jež neusiluje o harmonizaci daňových sazeb, může přispět k zamezení narušování hospodářské soutěže a vytvořit přínosy, které budou moci být obecněji sdíleny podniky, jejich zaměstnanci, spotřebiteli, členskými státy a občany,

G.   vzhledem k tomu, že k dosažení cílů Lisabonské strategie je zapotřebí větší koordinace daňové politiky mezi členskými státy,

H.   vzhledem k tomu, že se členské státy tradičně pokoušely koordinovat své daňové systémy pomocí rozsáhlé sítě dvoustranných daňových smluv, která však plně neřeší otázky, jako jsou např. přeshraniční úlevy za ztráty; vzhledem k tomu, že v rámci Evropské unie není dvoustranný přístup tak účinný a  soudržný jako vícestranný a koordinovaný přístup; vzhledem k tomu, že společný přístup EU ke konsolidovanému základu daně z příjmu právnických osob – např. návrh CCCTB – je nejvhodnějším řešením přeshraničního vyrovnávání ztrát a zisků na vnitřním trhu a povede k větší transparentnosti i větší míře investic konkurenceschopnosti,

I.   vzhledem k tomu, že členské státy uplatňují pro poskytování daňových úlev v případě ztrát vzniklých pobočkám, dceřiným společnostem a jednotlivým skupinám společností odlišná pravidla a tak narušují podnikatelská rozhodnutí a investiční politiky na vnitřním trhu, což má dopad na příslušné dlouhodobé průmyslové strategie a příjmy z daní,

J.   vzhledem k tomu, že prakticky všechny daňové systémy v Evropské unii zdaňují zisky a ztráty asymetricky, tj. zisky se zdaňují za rok, v němž byly nabyty, avšak dojde-li ke ztrátě, není část daně odpovídající ztrátě podniku automaticky vrácena ve stejném roce; konstatuje, že ve stávající judikatuře Soudního dvora není tento časový faktor, ani jeho význam v souvislosti s rostoucím počtem přeshraničních investic v Evropské unii, náležitě analyzován,

K.   vzhledem k tomu, že bez určitých právních záruk by v některých členských státech zavedení přeshraničního systému daňových úlev za ztráty mělo podobný účinek, jako kdyby se tyto státy vzdaly příjmů plynoucích z daně z příjmu právnických osob,

L.   vzhledem k tomu, že ztráty tuzemských poboček se automaticky promítnou do čistého výsledku mateřské společnosti, ale pro situace, kdy ztráty vzniknou zahraničním pobočkám nebo tuzemským a zahraničním členům skupiny, neexistují jasná pravidla,

M.   vzhledem k tomu, že neexistence přeshraničních úlev za ztráty brání vstupu na některé trhy a zvýhodňuje usazování společností ve velkých členských státech, jejichž domácí trhy jsou dostatečně velké na to, aby pomohly případné ztráty absorbovat,

N.   vzhledem k tomu, že výše popsaná situace znevýhodňuje malé a střední podniky, protože nemohou ve větší míře provádět přeshraniční investice, panuje-li nejistota ohledně úlev za ztráty a musejí-li se často vyrovnávat s počátečními ztrátami,

1.   vyjadřuje velmi vážné znepokojení nad negativním dopadem různých způsobů zacházení s přeshraničními ztrátami, které používají členské státy, na fungování vnitřního trhu;

2.   konstatuje, že všechna opatření, která brání svobodnému usazování, jsou v rozporu s článkem 43 Smlouvy o ES, a proto by se mělo cíleně usilovat o jejich odstranění; připomíná, že odlišné systémy zdanění společností kladou překážky pro vstup na jednotlivé národní trhy, narušují náležité fungování vnitřního trhu a konkurenceschopnost, a znemožňují udržet rovné podmínky na úrovni EU pro všechny společnosti, a tudíž si takovou pozornost zaslouží;

3.   domnívá se, že opatření, na jejichž základě by docházelo k daňovému odpočtu přeshraničních ztrát na úrovni EU, by mohla být pro fungování vnitřního trhu značným přínosem;

4.   má v úmyslu podpořit sdělení Komise o daňovém zacházení se ztrátami v přeshraničních situacích, které považuje za významný krok k řešení této situace, a žádá adekvátní koordinaci mezi členskými státy, pokud jde o načasování a řešení tohoto kroku;

5.   zdůrazňuje, že všechna cílená opatření zavádějící přeshraniční úlevy za ztráty by měla být definována a prováděna na základě vícestranného, společného přístupu a koordinovaných kroků členských států, aby byl zaručen koherentní rozvoj vnitřního trhu; připomíná, že taková cílená opatření představují přechodné řešení do doby, než bude přijat CCCTB; domnívá se, že CCCTB představuje komplexní dlouhodobé řešení daňových překážek spojených s přeshraničním vyrovnáváním ztrát a zisků a rovněž s vnitropodnikovým oceňováním a přeshraničními fúzemi, akvizicemi či restrukturalizačními operacemi a že završí úspěchy vnitřního trhu zajištěním spravedlivé hospodářské soutěže;

6.   upozorňuje na to, že některé členské státy uplatňují různé metody odstraňování dvojího zdanění, ať již započtením daní odvedených v zahraničí (metoda započtení), nebo vynětím zahraničních příjmů z daňového základu (metoda vynětí); konstatuje, že pouze některé z členských států, které uplatňují metodu vynětí, neposkytují úlevu za ztráty, jež utrpěly zahraniční pobočky;

7.   upozorňuje na skutečnost, že v případech, kdy není možné ztráty vzniklé trvale usazeným podnikům započítat proti ziskům ústředí firmy, dochází ve srovnání s čistě vnitrostátní situací k rozdílnému zacházení, které narušuje svobodu usazování;

8.   domnívá se, že prioritou by měla být opatření podporující skupiny podniků, které působí ve několika členských státech, neboť právě tyto skupiny jsou oproti skupinám podniků, které působí pouze v rámci jednoho členského státu, poškozovány odlišným zacházením v případě přeshraničních ztrát;

9.   je toho názoru, že zkreslení, která vznikají kvůli rozdílům mezi vnitrostátními systémy, znevýhodňují především malé a střední podniky vůči případné konkurenci, a žádá proto Komisi, aby v této oblasti přijala zvláštní opatření;

10.   připomíná, že pro přeshraniční úlevy za ztráty mezi dceřinými a mateřskými společnostmi (skupinami podniků) existuje několik obecných ustanovení, a že tedy ve skupině společností nejsou ztráty automaticky zohledňovány tak, jako v rámci jedné společnosti;

11.   zdůrazňuje, že většina členských států poskytuje skupinám podniků úlevy za tuzemské ztráty a jedná tak s nimi účinně jako s jedním subjektem, avšak pouze některé z nich tyto úlevy poskytují v případech přeshraničních ztrát; připomíná, že neexistence přeshraničních úlev pro skupiny podniků může negativně ovlivnit investiční rozhodnutí ohledně volby jejich sídla a právní formy (pobočka nebo dceřiná společnost);

12.   uznává, že prosté rozšíření vnitrostátních systémů na přeshraniční situace je obtížné, neboť daňové základy jsou odlišné;

13.   naléhavě žádá, aby byl uznán význam přeshraničních úlev za ztráty, přestože je třeba zdůraznit, že systém těchto úlev je třeba ještě více propracovat; navrhuje, aby se rozhodlo, zda se přeshraniční úlevy za ztráty omezí na dceřiné společnosti vůči mateřské společnosti, nebo naopak, a aby se důkladně posoudily dopady systému, v němž zisky dceřiných společností mohou vyrovnávat ztráty mateřské společnosti, na rozpočet;

14.   domnívá se, že rozsudek Soudního dvora ve věci Marks & Spencer uznává právo členských států na vlastní daňové systémy, zejména v souvislosti s obavami z vyhýbání se daňovým povinnostem;

15.   konstatuje, že rozsudek Soudního dvora ve věci Oy AA ukazuje, že v jednotlivých vnitrostátních daňových systémech existují ve věci ztrát různé postupy, a proto není jasné, mohou-li být ztráty v rámci jedné skupiny konsolidovány ve všech přeshraničních situacích, i když jsou konečné, což vede k problematickým situacím, jako ve věci Marks & Spencer ;

16.   domnívá se, že se skupinami společností, které jsou zastoupeny v několika členských státech, by mělo být pokud možno zacházeno stejným způsobem jako se skupinami činnými v jednom členském státě; zdůrazňuje, že v situacích přeshraničních ztrát, které vznikly zahraničním dceřiným společnostem, je nutno zabránit dvojímu zdanění mateřské společnosti, spravedlivě rozdělit daňové pravomoci mezi členské státy, zamezit dvojímu uplatňování ztrát a předcházet vyhýbání se daňovým povinnostem;

17.   domnívá se, že by bylo užitečné zahájit diskusi o definici a typických rysech skupin společností v Evropské unii, přičemž by se zohlednila existence společných evropských institucí, jako je například "evropská společnost" a "evropská družstevní společnost", nikoli však s úmyslem omezit působnost přeshraničních úlev za ztráty výlučně na tyto subjekty;

18.   zdůrazňuje význam definování pojmu "skupina společností", aby bylo firmám zabráněno v oportunistickém rozdělování zisků a ztrát mezi členské státy; domnívá se, že pro účel definice skupiny společností může být užitečné určit specifické důležité rysy v rámci podniku, jak je stanoveno ve směrnici 94/45/ES o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství;

19.   vítá tři možnosti navržené ve sdělení Komise o daňovém zacházení v přeshraničních situacích; hodlá podporovat cílená opatření, která by umožnila účinný a okamžitý odpočet ztrát zahraničních dceřiných společností (ročních, nikoli pouze konečných, jako ve věci Marks & Spencer ), které by byly získány zpět prostřednictvím odpovídajícího navýšení daňového zatížení mateřské společnosti, jakmile by dceřiná společnost začala být zisková;

20.   doporučuje zvážit, zda by bylo vhodné vytvořit automatický systém výměny informací, podobný systému VIES pro DPH, s jehož pomocí by členské státy mohly kontrolovat existenci záporných daňových základů vykazovaných dceřinými společnostmi v jiných členských státech, aby bylo možné provádět tyto návrhy způsobem, který by bránil daňovým únikům;

21.   žádá nicméně Komisi, aby prověřila další možnosti poskytování konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob společnostem činným v celé EU;

22.   konstatuje, že je nezbytně nutné vypracovat další důkladnou analýzu pro posouzení toho, do jaké míry by mohl navrhovaný systém přeshraničních úlev za ztráty podporovat přeshraniční činnosti malých a středních podniků;

23.   upozorňuje, že cílená opatření týkající se daňového zacházení se ztrátami v přeshraničních situacích uplatňovaná jednotlivými členskými státy sama o sobě nevyřeší problém narušení hospodářské soutěže a vysokých nákladů na zajištění shody u podniků EU působících na vnitřním trhu, který je způsoben existencí 27 rozdílných daňových systémů;

24.   zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy postupovaly koordinovaně při zavádění cílených opatření zaměřených na úlevy za ztráty v přeshraničních situacích v rámci jedné společnosti či skupiny společností; připomíná, že je třeba větší koordinace mezi členskými státy v otázkách daní, a vyzývá Komisi, aby v této věci hrála aktivní úlohu;

25.   podporuje Komisi v úsilí vytvořit celoevropský a jednotný konsolidovaný základ pro daň z příjmu právnických osob (CCCTB); konstatuje, že tento základ zvýší transparentnost a účinnost, neboť společnosti budou moci podnikat v zahraničí podle stejných pravidel jako v tuzemsku, vytvoří rovné podmínky, zvýší konkurenceschopnost evropských podniků, podpoří přeshraniční obchod a investice, čímž vytvoří podmínky pro využití všech výhod vnitřního trhu, pokud se týká investic a růstu, významně sníží administrativní zátěž a náklady na zajištění shody a omezí případné vyhýbání se daňovým povinnostem a podvody;

26.   připomíná, že CCCTB zahrnuje společná pravidla týkající se daňového základu a že v žádném případě neomezuje právo členských států i nadále určovat vlastní daňové sazby;

27.   vítá záměr Komise zavést CCCTB i v rámci posílené spolupráce; upozorňuje však na to, že tento úmysl není úplně nejlepším řešením, neboť neexistuje-li komplexní celoevropský systém, mohou být výhody transparentnosti a nižších administrativních výdajů částečně oslabeny;

28.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) [1997] Recueil I-2471.
(2) [2000] Recueil I-11619.
(3) [2001] Recueil I-1727.
(4) [2005] Sb. rozh. I-10837.
(5) Rozsudek ze dne 18. července 2007.
(6) Úř. věst. L 254, 30.9.1994, s. 64.
(7) Úř. věst. C 286E, 23.11.2006, s. 229.
(8) Přijaté texty, P6_TA(2007)0367 .


Strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012
PDF 126k   DOC 114k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2008 o strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012 (2007/2146(INI) )
P6_TA(2008)0009 A6-0518/2007

Evropský parlament ,

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Zlepšení kvality a produktivity práce: strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007−2012" (KOM(2007)0062 ) a doplňující pracovní dokumenty Komise (SEK(2007)0214 ), (SEK(2007)0215 ) a (SEK(2007)0216 ),

-   s ohledem na Smlouvu o ES, a zejména její články 2, 136, 137, 138, 139, 140, 143 a 152,

-   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie(1) , a zejména její články 27, 31 a 32,

-   s ohledem na úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce (dále jen "MOP") v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti,

-   s ohledem na směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci(2) (rámcová směrnice) a na jednotlivé směrnice, které ji dále upřesňují,

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci(3) ,

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/30/ES ze dne 20. června 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/391/EHS, její samostatné směrnice a směrnice Rady 83/477/EHS, 91/383/EHS, 92/29/EHS a 94/33/ES za účelem zjednodušení a racionalizace zpráv o praktickém uplatňování(4) ,

-   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady ve dnech 8. a 9. března 2007,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2002 o strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2002–2006(5) ,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 24. února 2005 o podpoře ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti(6) ,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 s doporučeními Komisi o ochraně evropských zaměstnanců ve zdravotnictví před krví přenosnými nákazami způsobenými poraněním o jehlu(7) ,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o podpoře důstojné práce pro všechny(8) ,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci(9) ,

-   s ohledem na své prohlášení ze dne 29. března 2007 o hepatitidě C(10) ,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0518/2007 ),

A.   vzhledem k tomu, že existuje pozitivní vzájemný vztah mezi kvalitou zdravotních a bezpečnostních norem uplatňovaných na pracovišti a finančním výsledkem, a to s ohledem na celkovou výkonnost, nepřítomnost v práci, míru fluktuace pracovníků a jejich motivaci, lepší obraz podniku a vyšší produktivitu práce,

B.   vzhledem k tomu, že v nejkonkurenceschopnějších ekonomikách jsou míry bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ("occupational health and safety", OHS) nejvyšší a že vysoká úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví má pozitivní dopad na veřejné finance, pokud jde o úspory v rámci systému sociálního zabezpečení a vyšší produktivitu, a vzhledem k tomu, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci nepřispívá jen k produktivitě, výkonu a blahu zaměstnanců, ale znamená také úspory nákladů pro hospodářství a celou společnost,

C.   vzhledem k tomu, že aby bylo možné lépe chránit pracovníky, je třeba pokračovat ve výzkumu dlouhodobých zdravotních dopadů některých pracovních činností, neboť některé nemoci propuknou až několik let po ukončení činnosti, která je jejich příčinou,

D.   vzhledem ke své obavě, že ke snížení počtu případů pracovních úrazů a nemocí z povolání nedochází rovnoměrně, neboť určité kategorie pracovníků (např. migrující pracovníci, pracovníci s nejistými smlouvami, ženy, mladí a starší pracovníci), určité podniky (zejména malé a střední podniky a mikropodniky), určitá pracovní odvětví (zvláště stavebnictví, rybolov, zemědělství, doprava) a určité členské státy vykazují mnohem vyšší míru výskytu pracovních úrazů a nemocí z povolání, než je průměr v EU,

E.   vzhledem k tomu, že opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci musí být důslednou součástí kultury podniku a že tato kultura musí být provázena celoživotním vzděláváním a odbornou přípravou pracovníků a řídících pracovníků,

F.   vzhledem k tomu, že důsledně uplatňovaná kultura bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v podniku může přispět k nebyrokratickému provádění postupů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, což zajistí účinnou bezpečnost a ochranu zdraví,

G.   vzhledem k tomu, že doby odpočinku mají zásadní význam pro vysoký standard bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků,

H.   vzhledem k tomu, že MOP odhaduje, že v roce 2006 v důsledku pracovního úrazu či nemoci spojené s výkonem povolání zemřelo v EU přibližně 167 000 osob, a vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení o zlepšení kvality a produktivity práce odhaduje, že je každoročně přibližně 300 000 pracovníků postiženo trvalou invaliditou různého stupně,

I.   vzhledem k tomu, že správná strategie pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci by měla být založena na správné kombinaci těchto nástrojů: dostatečného povědomí všech, cíleného vzdělávání a odborné přípravy, vhodných preventivních služeb a kampaní, sociálního dialogu a účasti pracovníků, vhodných právních předpisů a jejich provádění, zvláštní pozornosti věnované určitým skupinám, pracovním odvětvím a druhům podniků, účinné inspekce a efektivních, přiměřených a odrazujících trestů,

J.   vzhledem k tomu, že stárnoucí pracovníci by si měli co nejdéle uchovat zdraví, práceschopnost a zaměstnatelnost a že by za tímto účelem měla být přijata opatření,

K.   vzhledem k tomu, že inspekce hrají důležitou úlohu při uplatňování stávajících právních předpisů, a tudíž při zamezení vykořisťování na pracovišti, což napomáhá podporovat koncept důstojné práce; vzhledem k tomu, že je nutné inspektory podporovat prostřednictvím užší spolupráce a výměny informací mezi inspektory z členských států,

L.   vzhledem k tomu, že posouzení rizik na úrovni podniku nemůže být považováno za jednorázovou aktivitu, ale je nutné je provádět pravidelně a zohledňovat nové okolnosti nebo rizika, a vzhledem k tomu, že je nezákonné, pokud posouzení nejsou prováděna či jsou prováděna nesprávně, což je také jednou z hlavních příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání,

M.   vzhledem k tomu, že nejsou dostupné statistiky ohledně negativních dopadů ohně na bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

N.   vzhledem k tomu, že pracovníci ve zdravotnictví jsou v nebezpečí nákazy více než 20 životu nebezpečnými viry, včetně hepatitidy B, hepatitidy C a HIV/AIDS,

O.   vzhledem k tomu, že jedním z cílů Lisabonské strategie je dosažení celkové míry zaměstnanosti ve výši 70 % a také míry zaměstnanosti u žen 60 % a u starších pracovníků 50 % do roku 2010, a vzhledem k tomu, že se pracovníci s chronickým onemocněním nebo dlouhodobým onemocněním často nevrátí do práce, ačkoli se má za to, že jsou v pořádku a jsou toho schopni, a že pracovníci, kteří se do práce vrátí, jsou často vystaveni mnohanásobné diskriminaci, například snížení platu, a vzhledem k tomu, že to platí zejména pro pacienty s rakovinou, neboť nejnovější studie ukazují, že se do práce nevrátí pětina bývalých pacientů s rakovinou prsu, ačkoli jsou schopni se vrátit,

P.   vzhledem k tomu, že na "černém" trhu práce je zaměstnáno bez pojištění více žen než mužů, což je skutečnost, která má nevyhnutelně závažné důsledky pro zdravotní a bezpečnostní podmínky, v nichž jsou ženy zaměstnávány,

Q.   vzhledem k tomu, že ženy a muži netvoří stejnorodou skupinu a že strategie a opatření ke zlepšení ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti musejí být zvlášť přizpůsobené pro konkrétní pracoviště a musejí zohledňovat skutečnost, že některé faktory mohou mít na ženy jiný vliv než na muže,

1.   vítá ambiciózní cíl Komise, kterým je snížení úrazů na pracovišti v EU v průměru o 25 %; uznává, že procento se může mezi státy lišit vzhledem k odlišnému výchozímu postavení, ale domnívá se, že je přesto důležité přijmout jasná a přesně cílená opatření spojená s časovým plánem a finančními závazky, která by tudíž byla měřitelná a mohla být zhodnocena; v případě absence takových opatření, časových plánů a závazků vyzývá Komisi, aby v polovině období podala Parlamentu zprávu o pokroku dosaženém v polovině období strategie na roky 2007-2012;

2.   vyzývá Komisi a členské státy, aby náležitě zohlednily nerovnosti nejen mezi členskými státy, ale i v rámci jednotlivých členských států, a aby se zavázaly k jejich omezení;

3.   bere na vědomí návrh Komise použít převážně nástroje nezávazné povahy tam, kde závazné právní předpisy nejsou proveditelné či přiměřené, a které členským státům poskytnou pružnost v hledání řešení, jež přinesou v jejich specifických poměrech nejlepší výsledky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví;

4.   vítá skutečnost, že Komise klade větší důraz na zjednodušení právní úpravy a snížení administrativního zatížení, a poukazuje na to, že zjednodušení přinese občanům více prospěchu, neboť pomůže jak zaměstnavatelům, tak i zaměstnancům soustředit se na praktické řízení bezpečnosti a ochrany zdraví, jehož cílem bude zajištění lepších výsledků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví; považuje za mimořádně důležité, aby toto zjednodušení žádným způsobem nenarušilo úroveň ochrany, která je pracovníkům poskytována;

5.   vyzývá Komisi, aby v rámci strategie věnovala hlavní pozornost zvláště rizikovým činnostem nebo odvětvím (např. kovovýroba, stavebnictví, práce s elektřinou, lesnictví);

6.   vyzývá Komisi, aby do procesu více zapojila Evropskou agenturu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v Bilbau a vyzvala ji zejména k předložení posouzení, v kterých odvětvích je největší riziko pracovních úrazů a nemocí z povolání a jak mu lze účinně čelit;

7.   považuje za vynikající silný důraz, který Komise klade na podporu MSP při jejich snaze splnit své závazky v oblasti zdraví a bezpečnosti, a plně tento přístup podporuje;

8.   vyjadřuje politování nad skutečností, že se sdělení Komise nevyslovuje k cílům snížení výskytu nemocí z povolání, je si však vědom obtížnosti měření jejich výskytu; vyzývá proto Komisi, aby posoudila užití a provádění stávajících statistických postupů, aby bylo možné správně určit a vyčíslit nemoci z povolání, zejména pak rakovinu vzniklou při výkonu povolání, za účelem stanovení cílů pro snížení výskytu těchto nemocí; rovněž Komisi vyzývá, aby posoudila možnost změnit doporučení Komise 2003/670/ES týkající se evropského seznamu nemocí z povolání(11) na směrnici;

9.   zdůrazňuje, že při řešení otázek týkajících se ochrany zdraví a bezpečnosti při práci je třeba zohledňovat rovnost žen a mužů, a vítá iniciativu Komise, která požaduje, aby byly vypracovány specifické metody pro posuzování dopadu v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci s ohledem na specifičnost obou pohlaví; vytýká však Komisi, že patřičně nezohlednila zásadu rovnosti žen a mužů ve svém sdělení, ani v dokumentu "Cíle strategie Společenství na období 2007–2012", ani v žádném ze svých "posouzení dopadů";

10.   vyzývá Komisi, aby na úrovni Společenství posoudila dostupnost statistických údajů, členěných podle pohlaví, o smrtelných nemocech z povolání a o nemocech bez smrtelných následků;

11.   naléhavě vyzývá členské státy, aby stávající směrnice v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci uplatňovaly s větším ohledem na jednotlivá pohlaví a aby prováděly hodnocení dopadu těchto směrnic na muže a na ženy;

12.   zdůrazňuje, že rehabilitace a opětovné začlenění pracovníků po nemoci nebo pracovním úrazu je zásadní otázkou, a vítá požadavek na zvláštní zohlednění rehabilitace a opětovného začlenění, obsažený ve vnitrostátních strategiích; je důležité, aby vlády ve svých strategiích pro bezpečnost a ochranu zdraví zajistily povinnost zachovávání pracovních míst (prostřednictvím odborné přípravy, přerozdělení úkolů atd.) pro osoby, které během pracovního života utrpěly fyzické nebo duševní onemocnění;

13.   vyzývá Komisi, aby shromáždila více číselných údajů a informací o pracovnících s chronickým onemocněním, analyzovala jejich pracovní podmínky a navrhla chartu na ochranu práv pacientů s rakovinou a jiným chronickým onemocněním na pracovišti s cílem požadovat od podniků, aby umožnily pacientům pokračovat v zaměstnání během léčby a vrátit se po jejím ukončení na trh práce;

14.   vyjadřuje hluboké znepokojení nad nepřiměřeně vysokým počtem úrazů u dočasných a krátkodobých pracovníků a pracovníků s nízkou kvalifikací, který v některých členských státech převyšuje více než dvojnásobně počet úrazů u ostatních zaměstnanců, přičemž uznává souvislost mezi těmito kategoriemi pracovníků a jejich zaměstnáním v průmyslových odvětvích s vyšším rizikem, jako je stavebnictví; poukazuje na skutečnost, že směrnice Rady 91/383/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se doplňují opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru(12) , stanoví obecnou zásadu, podle které mají dočasně zaměstnaní pracovníci s ohledem na ochranu zdraví při práci stejná práva jako zaměstnanci mající smlouvu na dobu neurčitou; tato směrnice však nestanoví specifické mechanismy, které by umožnily praktické uplatnění této zásady; vyzývá Komisi, aby tyto nedostatky co nejrychleji řešila;

15.   rovněž poukazuje na rostoucí počet nestandardních pracovních smluv a zdůrazňuje, že jejich podmínky nesmí představovat riziko pro zdraví či bezpečnost zaměstnanců a smluvních stran;

16.   požaduje přijetí opatření pro dodržování práv v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví žen na atypických pracovištích, například u pečovatelek o nemocné osoby v domácnostech;

17.   vyzývá Komisi a členské státy, aby plně zohlednily dopady demografické změny na bezpečnost a ochranu zdraví při práci; zejména vybízí Komisi a členské státy k posílení preventivních opatření a přijetí opatření na vyrovnání únavy organismu, zvláště prostřednictvím ergonomie, designu pracoviště a opatření a podnětů na udržení motivace, schopností a zdraví stárnoucích pracovníků;

18.   poukazuje na vědecky prokázanou souvislost mezi vzrůstajícím stresem na pracovišti a z toho plynoucími onemocněními, zejména chronickými, jako jsou kardiovaskulární onemocnění a poškození svalové a kosterní soustavy;

19.   domnívá se, že je zásadní zajistit lepší uplatňování stávajících právních nástrojů týkajících se OHS, a vyzývá tudíž Komisi a členské státy, aby využily všech dostupných prostředků za účelem dosažení tohoto cíle; opatření, která je třeba zvážit, by měla obsahovat:

   a) minimální požadavky na kvalitu preventivních služeb a inspekce práce,
   b) přísnější postihy,
   c) kvalitnější hodnocení provádění právních předpisů,
   d) výměnu osvědčených postupů,
   e) posilování kultury prevence a systému včasného varování včetně rozšíření přístupu společnosti k informacím o pracovních a bezpečnostních podmínkách na pracovišti,
   f) větší zapojení zaměstnanců na pracovišti,
   g) povzbuzování pracovníků, aby plnili své závazky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
   h) širší využití smluv o sociálním dialogu;

20.   domnívá se, že se Komisi závažně nedostává zdrojů k řádné kontrole účinného provedení a použití přijatých směrnic o bezpečnosti práce; domnívá se, že by Komise měla využít všech dostupných prostředků, které má k dispozici, včetně častějšího využití řízení pro porušení povinností;

21.   poukazuje na to, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci musí platit pro všechny pracovníky v Evropské unii ve stejném rozsahu, že tato ochrana spočívá na základním právu na fyzickou integritu a také že výjimky ze zákonů týkajících se OHS ohrožují zdraví pracovníků a rovnost příležitostí a mohou vést ke zhoršování podmínek;

22.   vyzývá Komisi, aby se zavázala k posuzování dopadů na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, tak jak to učinila v otázce posuzování dopadů na životní prostředí;

23.   považuje pracovní inspekce za zásadní součást procesu provádění právních předpisů v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti;

  a) vyzývá tudíž Komisi, aby:
   i) posoudila, za jakých podmínek může Výbor vrchních inspektorů práce (SLIC) efektivně a výhodným způsobem plnit své úkoly, a aby poskytla nezbytné zdroje, které výboru umožní účinně provádět jeho činnosti,
   ii) dále rozvíjela systémy sdílení znalostí za účelem zajištění efektivních odpovědí na žádosti o informace a spolupráci,
   iii) započala výzkum zaměřený na zhodnocení účinnosti a dopadu inspekčních činností, jak jej navrhoval výbor SLIC s cílem stanovení společných kvantitativních a kvalitativních cílů inspekcí, což povzbudí využívání inspekcí při vytváření účinné a výkonné kultury bezpečnosti a ochrany zdraví u pracujících,
   iv) zavedla způsoby hodnocení vnitrostátních inspekčních systémů, zejména stanovením výsledkových přehledů o provádění příslušných opatření,
  b) a vyzývá členské státy, aby:
   i) poskytly svým vnitrostátním inspekcím přiměřený počet zaměstnanců a adekvátní finanční zdroje,
   ii) zvýšily počet inspektorů práce a zajistily poměr přinejmenším 1 inspektora na 10 000 pracovníků v souladu s doporučeními MOP,
   iii) zlepšily odbornou připravenost inspektorů práce tím, že jim poskytnou multidisciplinární školení z oblasti psychologie, ergonomie, hygieny, rizik pro životní prostředí, toxikologie apod.,
   iv) zaměřily inspekce na prioritní oblasti, odvětví a podniky s vysokým rizikem úrazů, ve kterých jsou silně zastoupeny zranitelné skupiny obyvatel, jako jsou migrující pracovníci, pracovníci dočasně najímaní přes agentury, málo kvalifikovaní pracovníci, mladí či stárnoucí pracovníci a pracovníci s postižením;

24.   uznává ústřední význam prevence a vyzývá Komisi, aby ve své strategii uplatnila následující opatření:

   a) zajistit, že zaměstnavatelé uznají své závazky při poskytování patřičných preventivních služeb na všech pracovištích a budou je plnit, přičemž se zohlední význam zodpovědného přístupu k bezpečnosti a ochraně zdraví i ze strany samotných zaměstnanců,
   b) prosazovat, aby byly preventivní služby plně multidisciplinární a odpovídaly hierarchii opatření, již stanoví rámcová směrnice 89/391/EHS,
   c) zdůraznit, že by hodnocení rizik měla být neustále probíhajícím procesem a nikoli jednorázovou povinností, přičemž zaměstnanci by měli být plně zapojeni,
   d) zajistit, aby bylo co nejvíce preventivních činností prováděno pokud možno interně,
   e) zajistit, aby byl zdravotní dozor prováděn souběžně s prevencí,
   f) pravidelně přizpůsobovat právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci technologickému pokroku;

25.   zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy zajistily, že přístup k technické dokumentaci a normám týkajícím se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bude na vnitrostátní úrovni bezplatný;

26.   blahopřeje Komisi k návrhům týkajícím se vzdělávání a odborné přípravy, jež obsahuje její sdělení, a domnívá se, že jde o klíčový faktor pro rozvoj kultury prevence a že by se mělo nadále jednat o stálý a průběžný proces přizpůsobený nové technologické situaci na pracovišti, který se uplatní také na pracovníky, jež se vracejí do práce po nemoci nebo po přerušení výkonu povolání z důvodu péče o rodinu;

27.   domnívá se, že je nutno nabízet zaměstnancům a zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odborné vzdělávání přizpůsobené individuálním potřebám a rekvalifikaci v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat subdodavatelské práci, práci na dobu určitou a na částečný úvazek, ženám a migrujícím pracovníkům; domnívá se v tomto ohledu, že musí být nadále využívány vnitrostátní fondy a fondy EU;

28.   domnívá se, že by zaměstnavatelé měli být povinni umožňovat zdravotní vyšetření příležitostným zaměstnancům a zaměstnancům se zkráceným úvazkem;

29.   vyzývá Komisi, aby plně využila stávající fondy Společenství (zejména Evropský sociální fond) na záležitosti související s bezpečností a ochranou zdraví (prevence a rozvoj kultury prevence, zvyšování povědomí, odborná příprava, celoživotní vzdělávání, rehabilitace a opětovné začlenění pracovníků, kteří utrpěli pracovní úraz nebo nemoc z povolání) a zaměřené zvláště na malé a střední podniky; vyzývá Komisi, aby přidělila na výzkum nemocí z povolání další finanční prostředky Společenství (např. ze sedmého rámcového programu pro výzkum) a vnitrostátní finanční prostředky;

30.   s ohledem na zvýšená rizika, jimž jsou vystaveni zaměstnanci v hornictví, železářství, ocelářství a v loďařském průmyslu, pokládá za nutné, aby členské státy a Komise poskytly dostatečné prostředky na nezbytné investice, které zajistí bezpečnost a ochranu zdraví při práci;

31.   vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že při vypracovávání vnitrostátních a evropských strategií zaměřených na ochranu zdraví a bezpečnost na pracovišti, při shromažďování statistických údajů a při provádění průzkumů a výzkumů v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti bude systematicky používán přístup, který zohledňuje rozdíly mezi muži a ženami; vyzývá členské státy a Komisi, aby využívaly možností financování, které v tomto ohledu poskytuje program PROGRESS, zejména v části, jež se týká rovnosti žen a mužů;

32.   vybízí členské státy, aby přezkoumaly možnost zavedení finančních pobídek, které by posílily bezpečnost a ochranu zdraví, a zejména pak daňových úlev či přednostního práva při veřejných zakázkách pro podniky, ve kterých je bezpečnost práce vysoká, a pro podniky, u kterých je úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví ověřena, a dále možnost zavedení systému "bonus–malus" do pojišťovacích politik a do příspěvků na sociální zabezpečení a finančních pobídek, které by podporovaly výměnu zastaralého či nebezpečného zařízení;

33.   navrhuje rovněž, aby při zadávání veřejných zakázek zvážily členské státy možnost zohledňování některých norem bezpečnosti a ochrany zdraví;

34.   vzhledem k neustále probíhajícím sociálním a ekonomickým změnám, které ovlivňují a také mění trh práce, vyzývá Komisi k tomu, aby podpořila kvalitní politiky zaměstnanosti a důstojné pracovní podmínky, jakož i zaměstnavatele při propagování zdravého životního stylu na pracovišti kampaněmi zaměřenými na ochranu zdraví při práci, prosazováním zákazu kouření na pracovišti a programy, které napomohou zaměstnancům přestat kouřit, a aby zajistila odpovědnost a soudržnost politiky s dalšími oblastmi, zejména s oblastí veřejného zdraví;

35.   vyzývá Komisi, aby zahájila revizi směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň(13) ;

36.   domnívá se, že zdravotní problémy související s expozicí azbestu jsou dobře známy a že evropské nařízení o azbestu je vítané; zdůrazňuje skutečnost, že se v budoucích letech očekává v Evropě vysoký počet nemocí způsobených azbestem; vyzývá proto Komisi, aby uskutečnila slyšení o tom, jak řešit obrovské problémy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví v souvislosti se stávajícím výskytem azbestu v budovách a jiných konstrukcích, jako jsou lodě, vlaky a stroje; vyzývá také členské státy, aby vypracovaly vnitrostátní akční plány na postupné odstraňování azbestu, včetně povinností mapovat výskyt azbestu v budovách a zajistit jeho bezpečné odstranění;

37.   vyjadřuje politování nad tím, že navzdory opakovaným a konkrétním žádostem Parlamentu Komise dosud nepředložila legislativní návrh na změnu směrnice 2000/54/ES s cílem řešit závažná rizika pro pracovníky ve zdravotnictví plynoucí z práce s injekčními jehlami a ostrými zdravotnickými předměty; vyzývá Komisi, aby urychlila dokončení posouzení dopadu prostřednictvím nabídkového řízení (2007/S 139-171103), a  očekává, že bude v dostatečném časovém předstihu před koncem funkčního období v polovině roku 2009 a v souladu s výše uvedeným usnesením o ochraně zdraví evropských zaměstnanců před infekcemi přenášenými krví v důsledku nehod s injekčními stříkačkami přijata patřičná změna směrnice; vyzývá Komisi, aby zavedla vhodná opatření na prevenci a depistáž, která omezí riziko nákazy nemocemi přenosnými krví, jako je hepatitida C;

38.   vyzývá Komisi, aby se ujala vedení v rozvíjení a schvalování zásad postupů prevence infekcí souvisejících se zdravotní péčí v EU;

39.   vyzývá Komisi, aby zlepšila bezpečnost a ochranu zdraví ve zdravotnickém prostředí včetně domů s pečovatelskou službou, a to tím, že zahájí opatření na podporu pravidelných depistážních prohlídek zdravotnického personálu, které umožní včasné rozeznání nemoci a včasnou léčbu, což sníží výskyt infekcí v zaměstnání nabytých nebo přenášených, jako jsou infekce MRSA;

40.   vítá požadavek, aby členské státy vypracovaly vnitrostátní strategie; zdůrazňuje, že by se tyto strategie měly vztahovat na stejné časové období a začínat ve stejný rok, čímž by se usnadnilo vzájemné srovnávání vnitrostátních strategií i jejich výsledků, a že by tyto strategie měly také stanovit jednoznačné a měřitelné cíle a věnovat zvláštní pozornost malým a středním podnikům (MSP) a zranitelným skupinám, jako jsou migrující pracovníci, mladí a stárnoucí pracovníci, ženy, pracovníci dočasně najímaní přes agentury a pracovníci se zdravotním postižením;

41.   zdůrazňuje, že je nezbytné, aby pracoviště bylo přístupné a bezpečné pro pracovníky se zdravotním postižením díky přiměřené úpravě, zvláštnímu vybavení přizpůsobenému individuálním potřebám a díky zdravotním službám, které osoby s postižením potřebují, zvláště z důvodu svého postižení, včetně služeb, které minimalizují dopad postižení a zabrání dalšímu postižení;

42.   žádá jak Komisi, tak členské státy, aby u všech pracovníků bez ohledu na jejich právní postavení plně uplatňovaly rámcovou směrnici a stávající ustanovení týkající se bezpečnosti a zdraví a aby v případě, že se stávající právní předpisy pro jistá riziková povolání ukázaly jako neúčinné, tyto předpisy změnily, včetně často opomíjených povolání jako jsou zemědělští dělníci, pracovníci ve zdravotnictví, řidiči z povolání, pomocníci v domácnosti, osoby pracující doma a případně vojenští zaměstnanci; a aby také zajistily plné uplatnění a prosazování směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(14) ; rovněž je vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily všechny dostupné možnosti, jak ve vhodných případech rozšířit ustanovení předpisů EU týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví na osoby samostatně výdělečně činné a na služby chráněného zaměstnávání nabízené lidem se zdravotním postižením;

43.   žádá členské státy, aby se vážně zabývaly specifickými riziky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež se týkají zaměstnaných žen i mužů, a aby těmto rizikům předcházely pomocí specifické sociální a fyzické infrastruktury;

44.   zdůrazňuje, že nutnost analyzovat rizika, kterým jsou ženy a muži vystaveni, a přijetí vhodných opatření neznamená, že by musely být znovu zavedeny politiky na ochranu proti vyloučení či že by měla být vytvářena rozdílná pracovní místa pro ženy a pro muže;

45.   domnívá se, že zatímco je povinnost zaměstnavatele zajistit bezpečnost přísně omezena na uplatnění pouze vzhledem k zaměstnancům, za účelem začlenění politiky bezpečnosti a ochrany zdraví do politiky sociální odpovědnosti podniků by měli být zaměstnavatelé povzbuzováni, aby pokud možno prověřovali politiky bezpečnosti a ochrany zdraví svých subdodavatelů a subdodavatelského řetězce;

46.   očekává výsledek druhé fáze konzultace sociálních partnerů týkající se poškození svalové a kosterní soustavy ("musculoskeletal disorders", MSD) a žádá Komisi, aby zvážila předložení návrhu směrnice, protože výskyt MSD roste a současná právní úprava se jeví jako nepřiměřená, neboť se nevztahuje na všechny pracovní situace a nepokrývá veškerá rizika spojená s MSD vzniklým v souvislosti s výkonem povolání; upozorňuje na to, že je nutné plně zohledňovat vědecké zásady;

47.   očekává výsledek druhé fáze konzultace sociálních partnerů týkající se revize směrnice z roku 2004 o karcinogenech a domnívá se, že nejlepším řešením by mohlo být pozměnit tuto směrnici s cílem začlenit do ní mutageny a látky toxické pro reprodukci a navrhnout revizi závazných limitních hodnot expozice na pracovišti u karcinogenů, jejichž seznam směrnice uvádí, a zavést nové limitní hodnoty pro některé karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci, které doposud nebyly do směrnice začleněny;

48.   připomíná, že ohrožení bezpečnosti a zdraví při práci se nevztahuje pouze na manuální práci; vyzývá k zaměření větší pozornosti na duševní zdraví a na příčiny rozvoje duševních nemocí, závislosti a psychologická rizika na pracovišti, jako jsou stres, obtěžování, šikana a násilí, a dále vyzývá k tomu, aby se kladl větší důraz na strategie zaměstnavatelů podporující fyzické a duševní zdraví;

49.   připisuje zásadní význam větší spolupráci s novou Evropskou agenturou pro chemické látky(ECHA) v Helsinkách a zdůrazňuje potřebu vyjasnění řady otázek, které vyvstávají v souvislosti se vztahem mezi nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH)(15) a ostatními směrnicemi týkajícími se ochrany zdraví při práci;

50.   vyzývá Komisi a členské státy, aby náležitě zohlednily souběžné provádění strategie Společenství a nařízení REACH: strategie by měla nařízení REACH doplňovat v oblasti ochrany před chemickými riziky a měla by v souvislosti s jeho prováděním využít příležitosti k posílení preventivních opatření proti chemickým rizikům na pracovišti;

51.   vítá nedávno uzavřenou rámcovou dohodu mezi sociálními partnery o obtěžování a násilí na pracovišti; lituje nicméně, že dohoda o obtěžování a násilí na pracovišti explicitně nepokrývá problém dopadů násilí páchaného na pracovišti na pracovníky, kteří jsou jeho svědky (tzv. "third party violence"); vyzývá tudíž sociální partnery, aby tuto otázku konzultovali;

52.   zdůrazňuje obtížné pracovní podmínky mnoha řidičů nákladních automobilů pracujících v Evropě z důvodu nedostatečného přístupu ke vhodným odpočívadlům; článek 12 nařízení (ES) č. 561/2006(16) , které upravuje dobu řízení a odpočinku řidičů, výslovně uznává význam dostatečného množství bezpečných a zabezpečených odpočívadel pro řidiče z povolání v silniční síti v EU; proto naléhá na Komisi, aby se zabývala pilotním projektem pro zabezpečená parkoviště, který zahájil Evropský parlament s ohledem na opatření doporučená ve stanovisku Evropského hospodářského a sociálního výboru o bezpečných a zabezpečených parkovacích místech(17) ;

53.   vyzývá Komisi, aby se zabývala výzkumem proveditelnosti a přínosu – jak pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tak pro společnost jako celek – požadavku, aby ve všech nových budovách, které jsou určeny jako pracoviště, byla instalována hasicí zařízení tam, kde je bezpečné je instalovat;

54.   zdůrazňuje význam stálého dialogu mezi všemi zainteresovanými stranami, včetně veřejných orgánů, zaměstnavatelů, zaměstnanců, jejich zástupců a zástupců občanské společnosti, jako klíčového nástroje pro účinný rozvoj vysokých norem bezpečnosti a ochrany zdraví; tento dialog by měl vést k lepší znalosti skutečných rizik pro zdraví a bezpečnost pracovníků a také specifických potřeb a požadavků určitých skupin pracovníků na úrovni podniků a odvětví a k výměně osvědčených postupů;

55.   naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající zastoupení žen na všech úrovních rozhodovacích procesů týkajících se otázek ochrany zdraví a bezpečnosti při práci;

56.   domnívá se, že sociální odpovědnost podniků (SOP) je jedním z efektivních nástrojů pro zlepšení konkurenceschopnosti, OHS, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a pracovního prostředí, a v tomto ohledu povzbuzuje výměnu osvědčených postupů na místní a vnitrostátní úrovni, na úrovni Společenství mezi členskými státy a celosvětově na nadnárodní úrovni, a také vyzývá k dalšímu uplatňování SOP na dobrovolném základě, ale jako nedílné části strategií rozvoje podniku;

57.   domnívá se, že zastoupení zaměstnanců hraje významnou úlohu v každé politice bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti; domnívá se také, že nelze podceňovat vzájemný pozitivní vztah mezi existencí zástupců zodpovědných za zdraví a bezpečnost na pracovišti a zvýšenou výkonností, a vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly participativní přístup a aby pokud možno všem pracovníkům zajistily možnost obrátit se na zástupce odpovědné za zdraví a bezpečnost;

58.   domnívá se, že příliš dlouhá pracovní doba či nedostatečné přestávky jsou klíčovým faktorem u zvýšeného počtu pracovních úrazů a nemocí z povolání, a vyzývá k nalezení vhodné rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem;

59.   blahopřeje Evropské agentuře pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a Evropské nadaci pro zlepšení životních a pracovních podmínek k dosud provedené práci a domnívá se, že musí být plně využity odborné znalosti a pravomoci těchto orgánů; měly by být nadále využívány jako nástroje pro zvyšování povědomí, shromažďování, analýzu a výměnu informací, výměnu osvědčených postupů a zkoumání za účelem předvídání nových a nově vznikajících rizik, ať už způsobených sociální změnou, nebo souvisejících s technickou inovací;

60.   domnívá se, že je zásadní, aby byla identifikována a monitorována nová a nově vznikající rizika, např. psychosociální rizika; blahopřeje proto středisku pro sledování rizik Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci k jeho práci a očekává, že Komise bude na jeho nálezy reagovat a předloží nezbytné návrhy v návaznosti na nově zjištěná rizika;

61.   doporučuje členským státům učinit potřebná opatření, aby byly těžké nebo nebezpečné práce doprovázeny odpovídajícími právy na sociální ochranu, která mohou dotčení zaměstnanci využít jak během produktivního života, tak v důchodu;

62.   doporučuje Evropské agentuře pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, aby provedla specifický výzkum zabývající se problémy a riziky, jimž čelí pracovníci se smlouvou na dobu určitou, pracovníci dočasně najímaní přes agentury a pracovníci, kteří jsou zaměstnaní subdodavatelskými podniky, a usnadnila tak Komisi a členským státům boj s těmito riziky a správné provádění stávajících právních předpisů týkajících se těchto skupin, přičemž uznává, že při druhu práce, kterou tyto skupiny vykonávají, např. ve stavebnictví, existuje v určitých členských státech ze své podstaty větší riziko úrazů;

63.   je toho názoru, že v globálním prostředí je nutné spolupracovat s mezinárodními organizacemi, jako jsou WTO, WHO, MOP, a zajistit, aby byly mezinárodní úmluvy a dohody týkající se OHS přijaty a prováděny všemi stranami; domnívá se, že se jedná o významný faktor udržení konkurenceschopnosti EU a zamezení přesunu podniků do třetích zemí z důvodů liberálnějšího právního prostředí v oblasti zdraví a bezpečnosti; domnívá se dále, že jde o ochranu lidských práv, a že by tudíž tato otázka měla být zohledňována při jednání s třetími zeměmi;

64.   vyzývá proto členské státy, aby dodržovaly mezinárodní regulační rámec upravující bezpečnost a ochranu zdraví, a zejména pak aby ratifikovaly úmluvu Mezinárodní organizace práce C-187 a uplatňovaly doporučení R-197;

65.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 303, 14.12.2007, s. 1.
(2) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.
(3) Úř. věst. L 262, 17.10.2000, s. 21.
(4) Úř. věst. L 165, 27.6.2007, s. 21.
(5) Úř. věst. C 300 E, 11.12.2003, s. 290.
(6) Úř. věst. C 304 E, 1.12.2005, s. 400.
(7) Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 754.
(8) Přijaté texty, P6_TA(2007)0206 .
(9) Přijaté texty, P6_TA(2007)0501 .
(10) Přijaté texty, P6_TA(2007)0102 .
(11) Úř. věst. L 238, 25.9.2003, s. 28.
(12) Úř. věst. L 206, 29.7.1991, s. 19.
(13) Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1.
(14) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.
(15) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.
(16) Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1.
(17) Úř. věst. C 175, 27.7.2007, s. 88.

Poslední aktualizace: 15. září 2008Právní upozornění