Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 10. dubna 2008 - Brusel
Veterinární podmínky pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu ***I
 Evropská migrační síť *
 Typové nařízení financování výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství *
 Rámcové finanční nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 *
 Nástroje pro řízení rybolovu na základě rybolovných práv
 Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (Malta a Portugalsko)
 Pokyny pro rozpočet na rok 2009: oddíly I, II, IV, V, VI, VII, VIII a IX
 Podpora malým a středním podnikům působícím v oblasti výzkumu a vývoje ***I
 Výzkumný fond pro uhlí a ocel *
 Rybolovné aktivity plavidel Společenství mimo vody Společenství a přístup plavidel třetích zemí do vod Společenství *
 Situace v Tibetu
 Zpráva o pokroku Chorvatska za rok 2007
 Boj proti rakovině v rozšířené Evropské unii
 Přezkum šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období
 O odvětvích kultury v Evropě
 Evropský program pro kulturu v globalizovaném světě
 Zelená kniha Komise s názvem "Přizpůsobení se změně klimatu – možnosti pro postup EU"
 Vražda aktivisty za dodržování lidských práv Munira Saida Thaliba
 Používání titulků ve všech programech veřejnoprávních televizních stanic  v EU

Veterinární podmínky pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu ***I
PDF 275kWORD 68k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 998/2003 o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu, pokud jde o prodloužení přechodného období (KOM(2007)0572 – C6-0334/2007 – 2007/0202(COD))
P6_TA(2008)0109A6-0051/2008

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0572),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2, článek 37 a čl. 152 odst. 4 písm. b) Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0334/2007),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0051/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. dubna 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2008, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 998/2003 o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu, pokud jde o prodloužení přechodného období

P6_TC1-COD(2007)0202


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (ES) č. 454/2008.)


Evropská migrační síť *
PDF 442kWORD 137k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o návrhu rozhodnutí Rady o zřízení Evropské migrační sítě (KOM(2007)0466 – C6-0303/2007 – 2007/0167(CNS))
P6_TA(2008)0110A6-0066/2008

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0466),

-   s ohledem na článek 66 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0303/2007),

-   s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

-   s ohledem na články 51 a 35 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0066/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   žádá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal stanovisko Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1
Název
Návrh
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
ROZHODNUTÍ RADY
o zřízení Evropské migrační sítě
o zřízení Evropské migrační a azylové sítě
Pozměňovací návrh 2
Bod odůvodnění 6
(6)  V rámci EMS by se mělo zamezit nežádoucí duplicitě činností, pokud jde o stávající nástroje Společenství nebo jeho struktury, jejichž cílem je shromažďování a výměna informací v oblasti přistěhovalectví a azylu, a ve srovnání s těmito nástroji nebo strukturami by síť měla poskytovat přidanou hodnotu, zejména díky plnění úkolů pokrývajících širokou oblast působnosti, silnému zaměření na analýzy a na vazby s akademickým prostředím a široké dostupnosti výsledků.
(6)  V rámci EMAS by se mělo zamezit nežádoucí duplicitě činností, pokud jde o stávající nástroje Společenství nebo jeho struktury, jejichž cílem je shromažďování a výměna informací v oblasti přistěhovalectví a azylu, a ve srovnání s těmito nástroji nebo strukturami by síť měla poskytovat přidanou hodnotu, zejména díky své neutralitě, plnění úkolů pokrývajících širokou oblast působnosti, silnému zaměření na analýzy a na vazby s akademickým prostředím, s nevládními organizacemi, mezinárodními organizacemi a orgány ústřední správy, a široké dostupnosti výsledků.
(pozměňovací návrh týkající se zkratky "EMAS" se použije v celém textu vyjma bodů odůvodnění 1 až 5)
Pozměňovací návrh 3
Bod odůvodnění 6a (nový)
(6a)  Mezi jinými stávajícími nástroji a strukturami představuje důležitý referenční rámec pro fungování EMAS nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany¹. Pozornost by měla být věnována i hodnotné práci, kterou vykonává středisko CIREFI², a rozhodnutí Rady 2005/267/ES ze dne 16. března 2005 o zřízení bezpečné webové informační a koordinační sítě pro služby řízení migrace členských států³ (ICOnet).
____________
1 Úř. věst. L 199, 31. 7. 2007, s. 23.
2 Středisko pro informace, diskusi a výměnu v oblasti hranic a přistěhovalectví (CIREFI) zřízené na základě závěrů Rady ze dne 30. listopadu 1994 (Úř. věst. C 274, 19.9.1996, s. 50).
3 Úř. věst. L 83, 1.4.2005, s. 48.
Pozměňovací návrh 4
Bod odůvodnění 8
(8)  Národní kontaktní místa by měli tvořit minimálně tři odborníci, kteří jsou jednotlivě nebo společně způsobilí provádět činnosti v oblasti tvorby politik, práva, výzkumu a statistiky tak, aby se zajistilo, že národní kontaktní místa mají odbornou úroveň, která je nezbytná pro řešení vícestranných aspektů otázek přistěhovalectví a azylu. Tito odborníci mohou být původně zaměstnanci orgánů členských států nebo jakékoli jiné organizace.
(8)  Národní kontaktní místa by měli tvořit minimálně tři odborníci z různých oblastí (státní správa, nevládních organizace a univerzity), kteří jsou jednotlivě nebo společně způsobilí provádět činnosti v oblasti tvorby politik, práva, výzkumu a statistiky tak, aby se zajistilo, že národní kontaktní místa mají odbornou úroveň, která je nezbytná pro řešení vícestranných aspektů otázek přistěhovalectví a azylu. Tito odborníci mohou být původně zaměstnanci orgánů členských států, nevládní organizace, univerzity či výzkumného střediska. Každé národní kontaktní místo by mělo jako celek disponovat odbornými znalostmi v oblasti informačních technologií, sestavování programů spolupráce, propojení s jinými vnitrostátními organizacemi a subjekty v rámci sítí a v oblasti spolupráce v mnohojazyčném prostředí na evropské úrovni.
Pozměňovací návrh 5
Bod odůvodnění 9
(9)  Každé národní kontaktní místo by mělo vytvořit národní migrační síť, v níž budou zastoupeny organizace a jednotlivci, kteří působí v oblasti přistěhovalectví a azylu, včetně např. univerzit, výzkumných organizací a pracovníků ve výzkumu, vládních a nevládních organizací a mezinárodních organizací tak, aby příslušné zúčastněné subjekty měly možnost vyjádřit se.
(9)  Každé národní kontaktní místo by mělo vytvořit národní migrační síť, v níž budou zastoupeny organizace a jednotlivci, kteří působí v oblasti přistěhovalectví a azylu. Aby byla zajištěna spolehlivost a srovnatelnost informací o přistěhovalectví a azylu poskytnutých sítí, měla by národní kontaktní místa zapojit např. zástupce univerzit, výzkumných organizací a pracovníků ve výzkumu, vládních a nevládních organizací a mezinárodních organizací tak, aby příslušné zúčastněné subjekty měly možnost vyjádřit se.
Pozměňovací návrh 6
Bod odůvodnění 12
(12)  Pokud to bude třeba k plnění jejích cílů, EMS by měla mít možnost spolupracovat s dalšími subjekty, které působí v oblasti přistěhovalectví a azylu. Při vzniku této spolupráce je třeba věnovat zvláštní pozornost zajištění dostatečné spolupráce se subjekty v Dánsku, Norsku, na Islandu a ve Švýcarsku, v kandidátských zemích, v zemích, na něž se vztahuje evropská politika sousedství a s Ruskem.
(12)  Pokud to bude třeba k plnění jejích cílů, EMAS by měla mít možnost spolupracovat s dalšími subjekty, které působí v oblasti přistěhovalectví a azylu. Při vzniku této spolupráce je třeba věnovat zvláštní pozornost zajištění dostatečné spolupráce se subjekty v Dánsku, Norsku, na Islandu a ve Švýcarsku, v kandidátských zemích, v zemích, na něž se vztahuje evropská politika sousedství a s Ruskem, s mezinárodními organizacemi, včetně nevládních organizací, s univerzitami a výzkumnými středisky a se zeměmi, z nichž pocházejí nebo jimiž procházejí žadatelé o azyl a přistěhovalci.
Pozměňovací návrh 7
Bod odůvodnění 14
(14)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů by se měly zohlednit v souvislosti se systémem EMS pro výměnu informací.
(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise1, směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů by se měly zohlednit v souvislosti se systémem EMAS pro výměnu informací
____________
1 Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.
Pozměňovací návrh 8
Bod odůvodnění 14a (nový)
(14a)  V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství a aniž je dotčen článek 4 uvedeného Protokolu se Spojené království přijímání tohoto rozhodnutí neúčastní, a proto pro ně není závazné ani použitelné.
Pozměňovací návrh 9
Bod odůvodnění 14b (nový)
(14b)  V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství a aniž je dotčen článek 4 uvedeného Protokolu se Irsko přijímání tohoto rozhodnutí neúčastní, a proto pro ně není závazné ani použitelné.
Pozměňovací návrh 10
Čl. 1 odst. 2
Účelem EMS je reagovat na informační potřebu orgánů Společenství, orgánů a institucí členských států a široké veřejnosti v oblasti přistěhovalectví a azylu tím, že bude poskytovat aktuální, objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace o přistěhovalectví a azylu, a to s ohledem na podporu tvorby politik a přijímání rozhodnutí v těchto oblastech v Evropské unii.
Účelem EMAS je reagovat na informační potřebu orgánů Společenství, orgánů a institucí členských států a široké veřejnosti i třetích zemí a mezinárodních organizací v oblasti všech aspektů přistěhovalectví a azylu tím, že bude poskytovat aktuální, objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace o přistěhovalectví, azylu a integraci, včetně podrobných statistik ukazujících dopad právních předpisů EU, a to s ohledem na podporu tvorby politik a přijímání rozhodnutí v těchto oblastech v Evropské unii.
Pozměňovací návrh 11
Čl. 2 písm. a)
a) shromažďují a vyměňují aktuální údaje a informace pocházející z řady zdrojů, včetně akademického prostředí;
a) shromažďují a vyměňují aktuální a spolehlivé údaje a informace pocházející z řady zdrojů, včetně akademického prostředí a nevládních organizací;
Pozměňovací návrh 12
Čl. 2 písm. b)
b) provádějí analýzy údajů a informací uvedených v písmenu a), které se poskytují ve snadno dostupném formátu;
b) provádějí analýzy údajů a informací uvedených v písmenu a), které se poskytují ve snadno dostupném, srozumitelném a srovnatelném formátu;
Pozměňovací návrh 13
Čl. 2 písm. c)
c) rozvíjejí metody určené ke zlepšení srovnatelnosti, objektivity a spolehlivosti údajů na úrovni Společenství tím, že se stanoví ukazatele a kritéria, které zlepší stálost informací a napomohou při rozvoji činností Společenství souvisejících se statistickými údaji o migraci;
c) rozvíjejí metody určené ke zlepšení srovnatelnosti, objektivity a spolehlivosti údajů na úrovni Společenství tím, že se stanoví ukazatele a kritéria, které zlepší stálost informací a napomohou při rozvoji činností Společenství souvisejících se statistickými údaji o migraci a azylu (například údaje a statistiky o počtu legálních a nelegálních přistěhovalců, vracejících se migrantů, přijatých a odmítnutých žádostech o azyl a o zemích původu) za účelem harmonizace těchto ukazatelů a kritérií na evropské úrovni ve spolupráci s dalšími příslušnými evropskými orgány;
Pozměňovací návrh 14
Čl. 2 písm. d)
d) uveřejňují pravidelné zprávy o situaci v oblasti přistěhovalectví a azylu ve Společenství a v jeho členských státech;
d) vypracovávají a uveřejňují pravidelné zprávy o situaci v oblasti přistěhovalectví a azylu ve Společenství a v jeho členských státech;
Pozměňovací návrh 15
Čl. 2 písm. da) (nové)
da) shromažďují a uveřejňují právní předpisy Unie a členských států týkající se přistěhovalectví a azylu, ale i všechny další relevantní informace (např. o kvótách, regularizacích, podmínkách pro podání žádosti o status uprchlíka a s tím souvisejících postupech a právní praxi). Výměna informací o různých potřebách na trhu práce v členských státech by mohla být přínosem pro řízení přistěhovalectví z ekonomických důvodů v rámci celkového přístupu na úrovni Unie;
Pozměňovací návrh 16
Čl. 2 písm. db) (nové)
db) vypracovávají analýzy, hodnocení, doporučení a závěry o provádění směrnic ES v oblasti migrace a azylu ze strany členských států a o souladu vnitrostátních předpisů s předpisy evropskými a mezinárodními, a to na žádost Komise, Evropského parlamentu nebo Rady, jimž se tak poskytuje asistence a podpora při výkonu jejich činností;
Pozměňovací návrh 17
Čl. 2 písm. f)
f) zvyšuje povědomí o existenci EMS tím, že se poskytuje přístup k informacím, které shromažďuje, a zveřejňují výsledky, které z ní vyplývají;
f) zvyšuje povědomí o existenci EMAS tím, že se poskytuje přístup k informacím, které shromažďuje, a v co největším rozsahu zveřejňují výsledky, které z ní vyplývají;
Pozměňovací návrh 18
Čl. 2 písm. g)
g) koordinuje poskytování informací a spolupracuje s ostatními příslušnými evropskými a mezinárodními institucemi.
g) koordinuje poskytování informací a spolupracuje s ostatními příslušnými vládními a nevládními, vnitrostátními, evropskými a mezinárodními institucemi.
Pozměňovací návrh 19
Čl. 2 odst. 1a (nový)
EMAS zajistí, že její činnost bude probíhat v souladu a v koordinaci s činností příslušných nástrojů a struktur Společenství v oblasti přistěhovalectví a azylu.
Pozměňovací návrh 20
Čl. 4 odst. 2 písm. a)
a) podílí na přípravě ročního programu činností EMS, a to na základě předlohy předložené jeho předsedou;
a) podílí na přípravě ročního programu činností EMAS a schvaluje jej na základě předlohy předložené jeho předsedou, a to také pokud jde o orientační částky pro minimální a maximální rozpočet národních kontaktních míst, čímž se zajistí, že jsou pokryty základní náklady související s řádným fungováním EMS podle článku 5;
Pozměňovací návrh 21
Čl. 4 odst. 2 písm. d)
d) určuje nejvhodnější strategickou spolupráci s dalšími příslušnými subjekty v oblasti přistěhovalectví a azylu a v případě potřeby schvaluje administrativní opatření nezbytná pro tuto spolupráci, jak vyplývá z článku 10;
d) určuje nejvhodnější strategickou spolupráci s dalšími příslušnými vládními a nevládními, vnitrostátními, evropskými a mezinárodními subjekty v oblasti přistěhovalectví a azylu a v případě potřeby schvaluje administrativní opatření nezbytná pro tuto spolupráci, jak vyplývá z článku 10;
Pozměňovací návrh 22
Čl. 5 odst. 1
1.  Každý členský stát určí jen jeden subjekt, který vykonává činnosti národního kontaktního místa.
1.  Každý členský stát určí jen jeden neutrální subjekt, který vykonává činnosti národního kontaktního místa.
V zájmu usnadnění činnosti EMAS a zajištění dosažení jejích cílů zohlední členské státy v případě nutnosti potřebu koordinace mezi jejich zástupcem v řídícím výboru a jejich národním kontaktním místem.
Národní kontaktní místo tvoří minimálně tři odborníci. Jeden z těchto odborníků, který vykonává činnosti národního koordinátora, je úředníkem nebo zaměstnancem určeného subjektu; Zbývající odborníci mohou náležet k tomuto subjektu nebo k jiné veřejné nebo soukromé vnitrostátní anebo mezinárodní organizaci, která má v členském státě sídlo.
Národní kontaktní místo tvoří minimálně tři odborníci z různých oblastí (státní správa, nevládní organizace a univerzity). Jeden z těchto odborníků, který vykonává činnosti národního koordinátora, je úředníkem nebo zaměstnancem určeného subjektu;
Národní kontaktní místa jsou ve všech ohledech své činnosti vázána zásadami nestrannosti a objektivity.
Pozměňovací návrh 23
Čl. 5 odst. 2 písm. a)
a) odbornou způsobilost v oblasti azylu a přistěhovalectví, která zahrnuje aspekty tvorby politik, práva, výzkumu a statistiky;
a) různou odbornou způsobilost v oblasti azylu a přistěhovalectví, která zahrnuje aspekty tvorby politik, práva, výzkumu a statistiky;
Pozměňovací návrh 24
Čl. 5 odst. 3 písm. b)
b) poskytují vnitrostátní údaje do systému výměny informací uvedeného v článku 8;
b) poskytují vnitrostátní údaje, rozbory a hodnocení do systému výměny informací uvedeného v článku 8;
Pozměňovací návrh 25
Čl. 5 odst. 3 písm. c)
c) rozvíjejí schopnost vydávat ad hoc žádosti, které mu byly doručeny, a rychle reagovat na žádosti z jiných národních kontaktních míst;
c) rozvíjejí schopnost vydávat ad hoc žádosti, které mu byly doručeny, a rychle reagovat na žádosti z jiných národních kontaktních míst, jakož i na žádosti podané Komisí, Evropským parlamentem nebo Radou;
Pozměňovací návrh 26
Čl. 5 odst. 3 písm. d)
d) zřizují národní migrační síť složenou s celé řady organizací a jednotlivců, kteří působí v oblasti přistěhovalectví a azylu a zastupují všechny příslušné zúčastněné subjekty. Člena národní migrační sítě lze vyzvat k účasti na činnostech EMS, zejména pokud jde o články 8 a 9.
d) zřizují národní migrační a azylovou síť složenou z celé řady vládních a nevládních organizací, zejména univerzit, výzkumných středisek a odborných sdružení, a jednotlivců, kteří působí v různých oblastech přistěhovalectví a azylu, zastupují všechny příslušné zúčastněné subjekty a mohou poskytnout konkrétní know-how. Členové národní migrační a azylové sítě se vyzývají k účasti na činnostech EMAS, zejména pokud jde o články 8 a 9.
Pozměňovací návrh 27
Čl. 6 odst. 3
3.  Po konzultacích s řídícím výborem a národními kontaktními místy a v rámci obecných cílů a úkolů uvedených v článcích 1 a 2 Komise schvaluje roční program činností EMS. Program stanoví cíle a tématické priority. Komise sleduje provádění ročního programu činností a řídícímu výboru podává pravidelně zprávy o provádění programu a o rozvoji EMS.
3.  Po konzultacích s národními kontaktními místy a s Evropským parlamentem a po schválení řídícím výborem Komise schvaluje v rámci obecných cílů a úkolů uvedených v článcích 1 a 2 a s řádným ohledem na dostupné finanční prostředky roční program činností EMAS. Program stanoví cíle a tématické priority. Komise sleduje provádění ročního programu činností a řídícímu výboru podává pravidelně zprávy o provádění programu a o rozvoji EMAS.
Pozměňovací návrh 28
Čl. 7 odst. 5a (nový)
5a.  Pokud činnosti uvedené v odstavci 5 nejsou součástí ročního programu činností sítě EMAS, jsou o nich národní kontaktní místa včas informována.
Pozměňovací návrh 29
Článek 8 název
Systém výměny informací
Zveřejňování, šíření a výměna informací
Pozměňovací návrh 30
Čl. 8 odst. 1
1.  Podle tohoto článku se zřizuje internetový systém pro výměnu informací přístupný z internetové stránky, která bude k tomuto účelu určená.
1.  Podle tohoto článku se zřizuje internetový systém pro zveřejňování, šíření a výměnu informací přístupný z internetové stránky, která bude k tomuto účelu určená.
Pozměňovací návrh 31
Čl. 8 odst. 2 pododstavec 1
2.  Obsah systému pro výměnu informací bude veřejně přístupný.
2.  Obsah systému pro zveřejňování, šíření a výměnu informací bude veřejně přístupný.
Pozměňovací návrh 32
Čl. 8 odst. 3 písm. f)
f) seznam výzkumných pracovníků a institucí v oblasti přistěhovalectví a azylu.
f) seznam výzkumných pracovníků a institucí v oblasti přistěhovalectví a azylu, ale i nevládních organizací a vnitrostátních, evropských a mezinárodních organizací činných v této oblasti.
Pozměňovací návrh 33
Čl. 8 odst. 3 písm. fa) (nové)
fa) evropskou bibliografii, včetně publikovaných či nepublikovaných akademických prací, a zejména zpráv, brožur nebo dokumentů z konferencí;
Pozměňovací návrh 34
Čl. 8 odst. 3 písm. fb) (nové)
fb) evropskou agendu, jejíž součástí jsou plánované významné konference a události, které se týkají veškeré problematiky přistěhovalectví a azylu;
Pozměňovací návrh 35
Čl. 8 odst. 3 písm. fc) (nové)
fc) databázi, kam by výzkumní pracovníci a postgraduální studenti mohli vkládat informace o svých pracích a studiích, které připravují.
Pozměňovací návrh 36
Čl. 9 odst. 1
1.  Jednotlivá národní kontaktní místa každoročně připraví zprávu o situaci v oblasti přistěhovalectví a azylu v příslušném členském státě, která obsahuje informace o vývoji politik a statistické údaje.
1.  Jednotlivá národní kontaktní místa každoročně připraví zprávu o situaci v oblasti přistěhovalectví a azylu v příslušném členském státě, která obsahuje informace o právním vývoji (zákony a právní praxe), vývoji politik a statistické údaje.
Pozměňovací návrh 37
Čl. 10 odst. 1
1.  EMS spolupracuje se subjekty v členských státech nebo v třetích zemích, včetně příslušných mezinárodních organizací působících v oblasti přistěhovalectví a azylu.
1.  EMAS spolupracuje se subjekty, entitami, vládními a nevládními organizacemi v Unii, v členských státech a v třetích zemích a s mezinárodními organizacemi působícími v oblasti přistěhovalectví a azylu.
EMAS upřednostňuje interakci s třetími zeměmi, z nichž pocházejí nebo jimiž procházejí přistěhovalci do Unie.
Pozměňovací návrh 38
Čl. 10 odst. 1a (nový)
1a.  Spolupráce EMAS se zeměmi, z nichž pocházejí nebo jimiž procházejí přistěhovalci a žadatelé o azyl, zajišťuje soudržnost v rozvoji společné politiky v oblasti přistěhovalectví a azylu. Cílem této spolupráce je dosáhnout dostatečné spolupráce se sousedními zeměmi ve snaze upevnit evropskou politiku sousedství.
Pozměňovací návrh 39
Článek 13
Komise předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Výboru regionů a Hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o rozvoji EMS, a to nejpozději tři roky po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost a poté každé tři roky. Ke zprávě přiloží v případě potřeby návrhy na změny tohoto rozhodnutí.
Komise předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Výboru regionů a Hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o rozvoji EMAS, a to nejpozději tři roky po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost a poté každé tři roky. Ke zprávě přiloží v případě potřeby návrhy na změny tohoto rozhodnutí s cílem případně založit evropské středisko pro sledování migrace.
Pozměňovací návrh 40
Čl.15 odst. 1
Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2008.
Toto rozhodnutí se použije ode dne zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Pozměňovací návrh 41
Článek 15a (nový)
Článek 15a
Revize
Toto rozhodnutí bude revidováno do šesti měsíců od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

Typové nařízení financování výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství *
PDF 345kWORD 97k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o předloze nařízení Komise (ES), kterým se mění nařízení (ES) č. 1653/2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (SEK(2007)0492 – C6-0123/2007 – 2007/0901(CNS))
P6_TA(2008)0111A6-0068/2008

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na předlohu nařízení Komise (SEK(2007)0492),

-   poté, co s ním Komise konzultovala dopisem ze dne 25. dubna 2007 (C6-0123/2007),

-   s ohledem článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0068/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

4.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1
BOD ODŮVODNĚNÍ 3A (nový)
(3a)  Skutečnost, že udělení absolutoria řediteli agentury, pokud jde o správní rozpočet, se liší od udělení absolutoria agentuře za využívání provozních prostředků týkajících se programů Společenství, může ohrozit přehlednost průběhu udělování absolutoria v případě růstu počtu výkonných agentur.
Pozměňovací návrh 2
BOD ODŮVODNĚNÍ 3B (nový)
(3b)  Se zřetelem na rozdílné lhůty pro rozhodnutí Evropského parlamentu o udělení absolutoria v případě souhrnného rozpočtu, kdy je to 15. květen roku N+2, a pro rozhodnutí o udělení absolutoria v případě výkonných agentur, kdy je to 29. duben roku N+2, by se všechny zúčastněné subjekty měly snažit předejít praktickým problémům a usilovat o harmonizaci právních základů v budoucnu.
Pozměňovací návrh 4
BOD ODŮVODNĚNÍ 9A (nový)
(9a)  Mělo by být vyjasněno, že správní výbor nebo řídící výbor, – který je jmenován Komisí a Komise má tudíž povinnost zajistit, aby členové výboru měli potřebnou kvalifikaci a nebyli ve střetu zájmů, – nese určitou odpovědnost za rozpočet a kontrolu, a měl by se proto odpovídat orgánu, který je příslušný pro udělení absolutoria.
Pozměňovací návrh 5
ČL. 1 BOD 1A (nový)
Čl. 9 odst. 4 (nařízení (ES) č. 1653/2004)
1a)  V čl. 9 se odst. 4 nahrazuje tímto:
"Dostupné položky k 31. prosinci, které vyplývají z účelově vázaných příjmů uvedených v článku 15, se automaticky přenesou. Dostupné položky, které odpovídají účelově vázaným příjmům, musí být použity přednostně. Nejpozději do 1. června následujícího roku sdělí agentura Komisi, jak byly převedené účelově vázané položky využity. Komise zašle souhrnnou zprávu o užívání účelově vázaných příjmů všech výkonných agentur rozpočtovému orgánu nejpozději do 15. července následujícího roku."
Pozměňovací návrh 6
Čl. 1 BOD 2A (nový)
Čl. 13 odst. 2 (nařízení (ES) č. 1653/2004)
(2a)  V článku 13 se druhý odstavec nahrazuje tímto:
"Avšak pro účely správy peněžních prostředků může být účetní výkonné agentury oprávněn v řádně odůvodněných případech provádět operace v národních měnách."
Pozměňovací návrh 7
ČL. 1 BOD 4
Čl. 19a odst. 2 písm. c) (nařízení (ES) č. 1653/2004)
(c) ochrany majetku a informací;
(c) ochrany majetku a průhlednost informací;
Pozměňovací návrh 8
ČL. 1 BOD 5 PÍSM. (A)
Čl. 20 odst. 2 (nařízení (ES) č. 1653/2004)
Rozpočet a opravné rozpočty schválené s konečnou platností se pro informaci předají rozpočtovému orgánu, Účetnímu dvoru a Komisi a zveřejní se na internetových stránkách příslušné agentury. Shrnutí rozpočtů a opravných rozpočtů se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do tří měsíců ode dne přijetí;
Rozpočet a opravné rozpočty schválené s konečnou platností se pro informaci předají rozpočtovému orgánu, Účetnímu dvoru a Komisi a zveřejní se na internetových stránkách příslušné agentury. Shrnutí rozpočtů a opravných rozpočtů se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do tří měsíců ode dne přijetí; Toto shrnutí bude obsahovat následující body: příjmy a výdaje i změny oproti předchozímu roku; pět hlavních výdajových rozpočtových položek provozního i správního rozpočtu; pět hlavních příjmových rozpočtových položek; plán pracovních míst včetně počtu stálých a dočasných zaměstnanců, jakož i smluvních zaměstnanců a národních odborníků a změny ve srovnání s předchozím rokem.
Pozměňovací návrh 9
ČL. 1 BOD 5 PÍSM. B
Čl. 20 odst. 2a (nařízení (ES) č. 1653/2004)
"Agentura vhodným způsobem zpřístupní informace o příjemcích finančních prostředků z jejího rozpočtu. Při poskytování těchto informací řádně dodrží požadavky na důvěrnost, zejména na ochranu osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů a stejně tak příslušných požadavků na zabezpečení.
"Agentura na svých internetových stránkách zpřístupní informace o příjemcích finančních prostředků z jejího rozpočtu. Zveřejněné informace musí být snadno přístupné třetím osobám, přehledné a úplné. Při poskytování těchto informací řádně dodrží požadavky na důvěrnost, zejména na ochranu osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů a stejně tak příslušných požadavků na zabezpečení. Pokud nebudou zveřejněny všechny informace, musí být údaje příjemce předány pro informaci vhodnou formou Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu. Informace o obdržených prostředcích se anonymně zveřejní s odkazem na důvody pro utajení a informací o tom, které oddělení je odpovědné za rozhodnutí o utajení v souladu s větami 1 a 2 tohoto odstavce
Pozměňovací návrh 10
ČL. 1 BOD 6A (nový)
Čl. 21 písm.a) (nařízení (ES) č. 1653/2004)
(6a)  V článku 21 se písmeno a) nahrazuje tímto:
"(a) plán pracovních míst uvádějící počet dočasných pracovních míst schválených v mezích přidělených rozpočtových prostředků podle třídy a platové kategorie a podložený odhad plánovaného počtu smluvních pracovníků, který je zahrnut v předběžném rozpočtu;"
Pozměňovací návrh 11
ČL. 1 BOD 6B (nový)
Čl. 21 písm.b) (nařízení (ES) č. 1653/2004)
(6b)  V článku 21 se písmeno b) nahrazuje tímto:
"b) podrobná dokumentace o účelově vázaných příjmech;"
Pozměňovací návrh 12
ČL. 1 BOD 6C (nový)
Čl. 21 písm. c) (nařízení (ES) č. 1653/2004)
(6c)  V článku  21 se písmeno c) nahrazuje tímto:
"c) informace o dosažení všech cílů dříve stanovených pro různé činnosti a nové cíle měřené pomocí ukazatelů; výsledky hodnocení jsou přezkoumány a použity k prokázání výhod, které může navrhovaná změna rozpočtu přinést."
Pozměňovací návrh 13
ČL. 1 BOD 6D (nový)
Čl. 22 odst. 3 (nařízení (ES) č. 1653/2004)
(6d)  V článku 22 se třetí odstavec nahrazuje tímto:
"Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst všech agentur a veškeré jeho další změny v souladu s článkem 24. Schválený plán pracovních míst bude zveřejněn v příloze k oddílu III – Komise – souhrnného rozpočtu Evropské unie společně s odhadem počtu smluvních pracovníků, který je plánován a předběžně zapsán do rozpočtu na daný rozpočtový rok."
Pozměňovací návrh 14
Čl. 1 BOD 6E (nový)
Čl. 23 bod 1 písm. b) (nařízení (ES) č. 1653/2004)
(6e)  V článku 23 bod 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:
"b) příjmy za předchozí rozpočtový rok a příjmy za rozpočtový rok N – 2 včetně účelově vázaných příjmů;"
Pozměňovací návrh 15
ČL. 1 BOD 6F (nový)
Čl. 24 odst.1 první pododstavec (nařízení (ES) č. 1653/2004)
(6f)  V článku 24 odstavec 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:
"1. V plánu pracovních míst uvedeném v článku 21 se vedle počtu pracovních míst schválených pro rozpočtový rok uvede počet pracovních míst schválený pro předchozí rozpočtový rok a počet pracovních míst skutečně obsazených, jakož i počet smluvních pracovníků a národních odborníků. Obdobným způsobem bude také odůvodněný odhad plánovaného počtu smluvních pracovníků, které je zahrnut v předběžném rozpočtu na finanční rok uvedený v článku 21, zahrnovat odhad počtu smluvních pracovníků za předchozí rok a počet skutečně zaměstnaných pracovníků.
Plán pracovních míst stanoví pro agenturu nepřekročitelný limit; nesmí být provedeno žádné jmenování, které by jej překračovalo.
Pozměňovací návrh 16
ČL. 1 BOD 8
Čl. 27 odst. 1 (nařízení (ES) č. 1653/2004)
1.  Každý účastník finančních operací ve smyslu kapitoly 2 této hlavy a každá jiná osoba podílející se na plnění rozpočtu, správě, auditu nebo kontrole se musí při plnění rozpočtu zdržet jakéhokoliv jednání, jež by mohlo uvést jeho zájmy do střetu se zájmy agentury nebo Společenství. Pokud takový případ nastane, musí dotyčná osoba od takového jednání upustit a předložit věc svému nadřízenému. Ředitel musí věc předložit správnímu výboru.
1.  Každý účastník finančních operací ve smyslu kapitoly 2 této hlavy a každá jiná osoba podílející se na plnění rozpočtu, správě, auditu nebo kontrole se musí zdržet jakéhokoliv jednání, jež by mohlo uvést jeho zájmy do střetu se zájmy agentury nebo Společenství. Uplatní se příslušná ustanovení finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie a také služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství. Pokud takový případ nastane, musí dotyčná osoba od takového jednání upustit a předložit věc svému nadřízenému. Ředitel musí věc předložit správnímu výboru.
Pozměňovací návrh 17
ČL. 1 BOD 8A (nový)
Čl. 29 odst.2 (nařízení (ES) č. 1653/2004)
(8a)  V článku 29 se druhý odstavec nahrazuje tímto:
"Schvalující osoba zavádí v souladu s minimálními standardy přijatými Komisí pro svá vlastní oddělení a s náležitým přihlédnutím ke zvláštním rizikům, která jsou spojena s prostředím řízení a s povahou financovaných akcí, organizační strukturu a postupy vnitřního řízení a kontroly, které jsou vhodné k výkonu jeho/jejích povinností, včetně případných ověření ex post.
Pozměňovací návrh 18
ČL. 1 BOD 9A (nový)
Čl. 29 odst. 5 (nařízení (ES) č. 1653/2004)
V článku 29 se odstavec 5 nahrazuje tímto:
"Podle čl. 9 odst. 7 nařízení (ES) č. 58/2003 předloží schvalující osoba řídícímu výboru nejpozději do 15. března každého finančního roku výroční zprávu o činnosti. Podpisem prohlášení o věrohodnosti schvalující osoba potvrdí, že údaje obsažené ve výroční zprávě poskytují věrný a poctivý obraz situace ve výkonné agentuře, s výjimkou případných dojednaných rezerv."
Pozměňovací návrh 19
ČL. 1 BOD 10
Čl. 30 úvod (nařízení (ES) č. 1653/2004)
Správní výbor jmenuje účetního, který je převedeným úředníkem nebo dočasným zaměstnancem přímo zaměstnaným agenturou a je pověřen:
Správní výbor jmenuje účetního, který je převedeným úředníkem a je pověřen:
Pozměňovací návrh 20
ČL. 1 BOD 10
Čl. 30 odst. 2 (nařízení (ES) č. 1653/2004)
Než správní výbor přijme účetní závěrku, účetní svým podpisem osvědčí, že obdržel přiměřené záruky toho, že tato závěrka poskytuje věrný a poctivý obraz o finanční situaci agentury.
Než správní výbor přijme účetní závěrku, účetní svým podpisem prohlášení o věrohodnosti osvědčí, že obdržel přiměřené záruky toho, že tato závěrka poskytuje věrný a poctivý obraz o finanční situaci agentury.
Pozměňovací návrh 21
ČL. 1 BOD 12A (nový)
Čl. 35 odst. 1 druhý pododstavec (nařízení (ES) č. 1653/2004)
(12a)  V článku 35 odstavec 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
"Na základě stanoviska této komise rozhodne ředitel o zahájení disciplinárního řízení nebo řízení z důvodu finanční odpovědnosti. Pokud komise odhalí systémové problémy, podá schvalující osobě a internímu auditorovi Komise zprávu s doporučeními. Pokud se stanovisko dotýká ředitele, podá komise tuto zprávu správní radě a internímu auditorovi Komise. Vyjádření ředitele o těchto případech a vysvětlení jeho návazných rozhodnutí bude přiloženo ke zprávě agentury o rozpočtovém a finančním řízení určené rozpočtovému orgánu."
Pozměňovací návrh 22
ČL. 1 BOD 15
Čl. 42a (nařízení (ES) č. 1653/2004)
Účetní vede seznam částek, které mají být získány zpět, v němž jsou nároky agentury řazeny podle data vystavení příkazu k úhradě. Seznam se připojí jako příloha ke zprávám Komise o rozpočtovém a finančním řízení. Agentura vypracuje seznam nároků agentury s uvedením jmen dlužníků a výše dluhu v případech, kdy byla úhrada dluhu nařízena pravomocným soudním rozhodnutím a kdy po dobu jednoho roku od jeho vyhlášení nebyla učiněna žádná platba nebo žádná významná platba. Tento seznam bude zveřejněn při zohlednění příslušných právních předpisů týkajících se ochrany údajů.
Účetní vede seznam částek, které mají být získány zpět, v němž jsou nároky agentury řazeny podle data vystavení příkazu k úhradě. Seznam se připojí jako příloha ke zprávám Komise pro rozpočtový orgán o rozpočtovém a finančním řízení." V seznamu se uvedou také požadavky, od kterých bylo zcela nebo částečně upuštěno.
Agentura vypracuje seznam nároků agentury, vztahujících se k vlastnímu rozpočtu agentury, s uvedením jmen dlužníků a výše dluhu v případech, kdy byla úhrada dluhu nařízena pravomocným soudním rozhodnutím a kdy po dobu jednoho roku od jeho vyhlášení nebyla učiněna žádná platba nebo žádná významná platba. Tento seznam bude zveřejněn při zohlednění příslušných právních předpisů týkajících se ochrany údajů.
Pozměňovací návrh 23
ČL. 1 BOD 16A (nový)
Čl. 48 odst. 1a (nový) (nařízení (ES) č. 1653/2004)
(16a)  V článku 48 se doplňuje nový odstavec, který zní:
V případě platebních systémů založených na IT musí účetní schválit bezpečnost a spolehlivost těchto systémů.
Pozměňovací návrh 24
ČL. 1 BOD 19
Article 50a (nařízení (ES) č. 1653/2004)
Článek 265a nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 se použije obdobně pro výběr odborníků, kteří jsou odměňováni pevně stanovenou částkou a poskytují agentuře pomoc zejména při hodnocení návrhů a žádostí o grant nebo nabídek při zadávání veřejných zakázek a technickou pomoc při následné kontrole a konečném hodnocení projektů. Agentury mohou rovněž využívat seznamy odborníků vypracované Komisí.
Článek 265a nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 se použije obdobně pro výběr odborníků, kteří jsou odměňováni pevně stanovenou částkou a poskytují agentuře pomoc zejména při hodnocení návrhů a žádostí o grant nebo nabídek při zadávání veřejných zakázek a technickou pomoc při následné kontrole a konečném hodnocení projektů. Agentury mohou rovněž využívat seznamy odborníků vypracované Komisí. Seznam se jmény odborníků, kteří spolupracovali s agenturou v daném rozpočtovém roce, a výši odměn, které obdrželi, bude připojen ke zprávě o rozpočtovém a finančním řízení výkonné agentury pro rozpočtový orgán, přičemž bude zohledněna ochrana osobních údajů.
Pozměňovací návrh 25
ČL. 1 BOD 21A (nový)
Čl. 66 odst. 1 (nařízení (ES) č. 1653/2004)
(21a)  V článku 66 se první odstavec nahrazuje tímto:
"Evropský parlament na doporučení Rady, která rozhodne kvalifikovanou většinou, udělí řediteli absolutorium v souvislosti s plněním správního rozpočtu za rok N nejpozději do 29. dubna roku N+2. Ředitel informuje správní radu o připomínkách Evropského parlamentu uvedených v usnesení připojeném k rozhodnutí o udělení absolutoria."

Rámcové finanční nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 *
PDF 430kWORD 108k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o předloze nařízení Komise (ES, Euratom), kterým se mění nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (SEK(2007)1013 – C6-0417/2007 – 2007/0151(CNS))
P6_TA(2008)0112A6-0069/2008

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na předlohu nařízení Komise (SEK(2007)1013),

-   poté, co s ním Komise konzultovala dopisem ze dne 20. července 2007 (C6-0417/2007),

-   s ohledem článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0069/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh nařízení Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Komisi, aby jej znovu konzultovala, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1
BOD ODŮVODNĚNÍ 3A (nový)
(3a)  Vzhledem k tomu, že existují rozdílné lhůty pro rozhodnutí Evropského parlamentu o udělení absolutoria pro souhrnný rozpočet (15. květen roku n+2) a pro jeho rozhodnutí o udělení absolutoria agenturám (30. duben roku n+2), měly by se všechny zúčastněné strany v praxi snažit předcházet potížím a v budoucnu usilovat o harmonizaci právních základů.
Pozměňovací návrh 2
Čl. 1 BOD -1 (nový)
Čl. 2 odst. 1 (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
-1. ustanovení čl. 2 odst. 1 se nahrazuje tímto:
"1. "subjektem Společenství" každý subjekt uvedený v čl. 185 odst. 1 obecného finančního nařízení.
Subjekty Společenství, které skutečně dostávají příspěvky z rozpočtu, jak je uvedeno v čl. 185 odst. 1 obecného finančního nařízení, se rozumí všechny subjekty Společenství, které dostávají přímé dotace z rozpočtu, a všechny další subjekty Společenství, které dostávají příspěvky z rozpočtu;"
Pozměňovací návrh 3
ČL. 1 BOD 3 PÍSM. CA) (nové)
Čl. 10 odst. 7 (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
ca)  Odstavec 7 se nahrazuje tímto:
"7. Dostupné položky k 31. prosinci, které vyplývají z účelově vázaných příjmů uvedených v článku 19, se automaticky přenesou.
Dostupné položky, které odpovídají účelově vázaným příjmům, musí být použity přednostně.Nejpozději do 1. června následujícího roku informuje subjekt Společenství Komisi o plnění přenesených účelově vázaných příjmů. Nejpozději do 15. července následujícího roku zašle Komise rozpočtovému orgánu souhrnnou zprávu o použití účelově vázaných příjmů všech subjektů Společenství."
Pozměňovací návrh 5
ČL. 1 BOD 7
Čl. 23 odst. 4 (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
4.  Ředitel informuje co nejdříve správní radu o všech provedených převodech.
4.  Ředitel informuje co nejdříve správní radu o všech provedených převodech. Ředitel informuje rozpočtový orgán o všech převodech uskutečněných podle odstavce 2.
Pozměňovací návrh 6
ČL. 1 BOD 9 PÍSM. A)
Čl. 26 odst. 2 (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
2.  Shrnutí rozpočtu a opravné rozpočty schválené s konečnou platností se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do tří měsíců ode dne jejich přijetí.
2.  Shrnutí rozpočtu a opravné rozpočty schválené s konečnou platností se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do tří měsíců ode dne jejich přijetí. Toto shrnutí uvádí příjmy a výdaje, změny oproti předchozímu roku, pět hlavních výdajových položek správního a provozního rozpočtu, pět hlavních příjmových položek, plán pracovních míst pro stálé a dočasné zaměstnance a rovněž přehled počtu smluvních zaměstnanců a národních odborníků a změny oproti předchozímu roku.
Pozměňovací návrh 7
ČL. 1 BOD 9 PÍSM. B)
Čl. 26 odst. 3 (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
3.  Rozpočet a opravné rozpočty schválené s konečnou platností se pro informaci zasílají rozpočtovému orgánu, Účetnímu dvoru a Komisi a zveřejní se na internetových stránkách dotčeného subjektu Společenství do dvou měsíců ode dne jejich přijetí.
3.  Rozpočet a opravné rozpočty schválené s konečnou platností včetně plánu pracovních míst (pro stálé a dočasné zaměstnance a rovněž přehled počtu smluvních zaměstnanců a národních odborníků) se pro informaci zasílají rozpočtovému orgánu, Účetnímu dvoru a Komisi a zveřejní se na internetových stránkách dotčeného subjektu Společenství do dvou měsíců ode dne jejich přijetí.
Pozměňovací návrh 8
ČL. 1 BOD 9 PÍSM. B)
Čl. 26 odst. 4 (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
4.  Subjekt Společenství poskytne vhodným způsobem údaje o příjemcích prostředků pocházejících z jeho rozpočtu. Tyto údaje poskytne při řádném dodržení požadavků důvěrnosti a bezpečnosti, zejména požadavků na ochranu osobních údajů, jak jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001.
4.  Subjekt Společenství poskytne na svých internetových stránkách údaje o příjemcích prostředků pocházejících z jeho rozpočtu. Zveřejněné údaje musí být pro třetí stranu snadno dostupné, přehledné a úplné (zveřejnění v plném rozsahu). Tyto údaje poskytne při řádném dodržení požadavků důvěrnosti a bezpečnosti, zejména požadavků na ochranu osobních údajů, jak jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů. Nejsou-li údaje příjemce zveřejněny v plném rozsahu, budou vhodným způsobem oznámeny Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu. V souladu s první a druhou větou jsou prostředky získané z rozpočtu zveřejněny anonymně s uvedením důvodu k utajení a oddělení, které odpovídá za rozhodnutí o utajení.
Pozměňovací návrh 9
ČL. 1 BOD 9A (nový)
Čl. 27 odst. 3 písm. ba) (nové) (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
9a.  V čl. 27 odst. 3 se vkládá písm. ba), které zní:
"ba) podrobná dokumentace účelově vázaných příjmů, zejména odhad provozního přebytku z roku n–1, aby se doplnily již dostupné informace o přebytku za rok n–2;"
Pozměňovací návrh 10
ČL. 1 BOD 9B (nový)
Čl. 27 odst. 3 písm. da) (nové) (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
9b.  V čl. 27 odst. 3 se doplňuje nové písmeno da), které zní:
"da) odhad zůstatku výsledného účtu plnění rozpočtu ve smyslu článku 81 pro daný rok n–1;"
Pozměňovací návrh 11
ČL. 1 BOD 9C (nový)
Čl. 27 odst. 3 a (nový) (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
9c.  V článku 27 se vkládá nový odstavec 3a, který zní:
"3a. Nejpozději do 31. března každého roku předloží subjekt Společenství Komisi a rozpočtovému orgánu rovněž tyto materiály:
a) návrh svého pracovního programu,
b) svůj aktualizovaný víceletý plán zaměstnanecké politiky vypracovaný podle pokynů stanovených Komisí;
c) informace o počtu úředníků, dočasných a smluvních zaměstnanců a národních odborníků pro rok n–1 a n a rovněž odhad pro rok n+1,
d) informace o věcných příspěvcích poskytovaných hostitelským členským státem subjektu Společenství."
Pozměňovací návrh 12
ČL. 1 BOD 9D (nový)
Čl. 27 odst. 5 (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
9d.  V článku 27 se odstavec 5 nahrazuje tímto:
"5. Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst subjektu Společenství a veškeré jeho další změny v souladu s čl. 32 odst. 1. Schválený plán pracovních míst se zveřejní v příloze k oddílu III (Komise) souhrnného rozpočtu Evropské unie společně s odhadem počtu smluvních pracovníků, který je plánován a předběžně zapsán do rozpočtu na daný rozpočtový rok."
Pozměňovací návrh 13
ČL. 1 BOD 9E (nový)
Čl. 31 odst. 1 b (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
9e.  V článku 31 se odst. 1b nahrazuje tímto:
"b) odhadované příjmy za předchozí rozpočtový rok a příjmy za rozpočtový rok n–2, včetně účelově vázaných příjmů;"
Pozměňovací návrh 15
ČL. 1 BOD 15
Čl. 40 odst. 1 pododstavec 1 (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
1.  Schvalující osoba podává správní radě zprávu o plnění svých povinností formou výroční zprávy o činnosti společně s finančními informacemi a informacemi o řízení potvrzujícími, že údaje obsažené ve zprávě podávají pravdivý a úplný obraz, není-li ve výhradách týkajících se vymezených oblastí příjmů a výdajů uvedeno jinak.
1.  Schvalující osoba podává správní radě zprávu o plnění svých povinností formou výroční zprávy o činnosti společně s finančními informacemi a informacemi o řízení potvrzujícími formou prohlášení o věrohodnosti, že údaje obsažené ve zprávě podávají pravdivý a úplný obraz, není-li ve výhradách týkajících se vymezených oblastí příjmů a výdajů uvedeno jinak.
Pozměňovací návrh 16
ČL. 1 BOD 15A (nový)
Čl. 40 odst. 2 (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
15a.  V článku 40 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
"2. Nejpozději do 15. června každého roku předává správní rada rozpočtovému orgánu a Účetnímu dvoru analýzu a hodnocení výroční zprávy schvalující osoby za předchozí rozpočtový rok včetně jejího prohlášení o věrohodnosti. Tato analýza a hodnocení tvoří v souladu se zřizujícím aktem součást výroční zprávy subjektu Společenství."
Pozměňovací návrh 17
ČL. 1 BOD 16
Čl. 43 odst. 2 a pododstavec 1 (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
2a.  Než ředitel přijme účetní závěrku, schválí ji nejprve účetní, který osvědčí, že účetní závěrka s přiměřenou jistotou poskytuje pravdivý a úplný obraz o finanční situaci subjektu Společenství.
2a.  Než správní rada přijme účetní závěrku, schválí ji nejprve účetní, který osvědčí, že účetní závěrka s přiměřenou jistotou poskytuje pravdivý a úplný obraz o finanční situaci subjektu Společenství.
Pozměňovací návrh 18
ČL. 1 BOD 19
Čl. 47 odst. 4 (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
4.  Zvláštní komise zřízená Komisí ke zjišťování finančních nesrovnalostí v souladu s čl. 66 odst. 4 obecného finančního nařízení vykonává ve vztahu k subjektu Společenství stejné pravomoci, jaké vykonává ve vztahu k odborům Komise, pokud se správní rada nerozhodne zřídit funkčně nezávislou komisi nebo se stát členem společné komise zřízené několika subjekty Společenství.
Na základě stanoviska této komise rozhodne ředitel o zahájení disciplinárního řízení nebo řízení z důvodu finanční odpovědnosti. Pokud komise odhalí systémové problémy, podá schvalující osobě a internímu auditorovi Komise zprávu s doporučeními. Pokud se stanovisko dotýká ředitele, podá komise tuto zprávu správní radě a internímu auditorovi Komise.
4.  Zvláštní komise zřízená Komisí ke zjišťování finančních nesrovnalostí v souladu s čl. 66 odst. 4 obecného finančního nařízení vykonává ve vztahu k subjektu Společenství stejné pravomoci, jaké vykonává ve vztahu k odborům Komise.
Pro případy týkající se agentur bude jedno místo v komisi vyhrazeno pro zástupce agentur.
Na základě stanoviska této komise rozhodne ředitel o zahájení disciplinárního řízení nebo řízení z důvodu finanční odpovědnosti. Pokud komise odhalí systémové problémy, podá schvalující osobě a internímu auditorovi Komise zprávu s doporučeními. Pokud se stanovisko dotýká ředitele, podá komise tuto zprávu správní radě a internímu auditorovi Komise.
Vyjádření ředitele o těchto případech a vysvětlení jeho návazných rozhodnutí budou zahrnuta do výroční zprávy o činnosti ředitele.
Pozměňovací návrh 19
ČL. 1 BOD 22
Čl. 58a odst. 1 (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
Účetní vede seznam částek, které mají být Společenství vráceny, seřazené podle data vystavení inkasního příkazu. Tento seznam bude připojen ke zprávě subjektu Společenství o rozpočtovém a finančním řízení.
Účetní vede seznam částek, které mají být Společenství vráceny, seřazené podle data vystavení inkasního příkazu. Tento seznam bude připojen ke zprávě subjektu Společenství o rozpočtovém a finančním řízení. Rovněž se v něm uvedou inkasní příkazy, které byly prominuty nebo částečně prominuty.
Pozměňovací návrh 20
ČL. 1 BOD 23
Čl. 59 písm. b) (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
b)  Jsou-li tyto poplatky zcela stanoveny právními předpisy nebo rozhodnutími správní rady, může schvalující osoba upustit od vydání inkasního příkazu a sepsat oznámení o dluhu, jakmile byla zjištěna výše pohledávky. V tomto případě jsou uvedeny všechny podrobnosti týkající se nároku subjektu Společenství.
b)  Jsou-li tyto poplatky zcela stanoveny právními předpisy nebo rozhodnutími správní rady, může schvalující osoba upustit od vydání inkasního příkazu a sepsat oznámení o dluhu, jakmile byla zjištěna výše pohledávky. V tomto případě jsou uvedeny všechny podrobnosti týkající se nároku subjektu Společenství. Účetní vede seznam oznámení o dluhu. Tento seznam se připojí ke zprávě subjektu Společenství o rozpočtovém a finančním řízení. Rovněž se v něm uvedou oznámení o dluhu, který byl prominut nebo částečně prominut.
Pozměňovací návrh 21
ČL. 1 BOD 25A (nový)
Článek 69 (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
25a.  Článek 69 se nahrazuje tímto:
"Článek 69
Potvrzení, schválení a platby výdajů se musí uskutečnit ve lhůtách a způsoby, které stanoví finanční nařízení a jeho prováděcí pravidla. V případě platebních systémů využívajících informační technologie musí účetní ověřit jejich bezpečnost a spolehlivost."
Pozměňovací návrh 22
ČL. 1 BOD 28
Článek 74a (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
Pro výběr odborníků se obdobně použijí ustanovení článku 265a nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002. Tito odborníci jsou za pomoc subjektu Společenství, zejména při vyhodnocování návrhů a žádostí o grant nebo soutěžních návrhů při zadávání zakázek, a za technickou pomoc při následných krocích i konečném hodnocení projektů odměňováni pevně stanovenou částkou. Subjekt Společenství může použít seznamy vypracované Komisí nebo jinými subjekty Společenství.
Pro výběr odborníků se obdobně použijí ustanovení článku 265a nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002. Tito odborníci jsou za pomoc subjektu Společenství, zejména při vyhodnocování návrhů a žádostí o grant nebo soutěžních návrhů při zadávání zakázek, a za technickou pomoc při následných krocích i konečném hodnocení projektů odměňováni pevně stanovenou částkou. Subjekt Společenství může použít seznamy vypracované Komisí nebo jinými subjekty Společenství. Ke zprávě subjektu Společenství o rozpočtovém a finančním řízení určené rozpočtovému orgánu je připojen seznam se jmény odborníků, kteří v uvedeném rozpočtovém roce se subjektem Společenství spolupracovali, včetně odměn, které tito odborníci obdrželi, přičemž se řádně dbá na ochranu osobních údajů.
Pozměňovací návrh 23
ČL. 1 BOD 30
Čl. 82 odst. 1 (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
Účetní zašle účetnímu Komise a Účetnímu dvoru nejpozději do 1. března následujícího roku prozatímní účty se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok uvedenou v článku 76 tohoto nařízení, aby účetní Komise mohl provést konsolidaci účtů podle článku 128 obecného finančního nařízení.
Účetní zašle účetnímu Komise a Účetnímu dvoru nejpozději do 1. března následujícího roku prozatímní účty se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok uvedenou v článku 76 tohoto nařízení, aby účetní Komise mohl provést konsolidaci účtů podle článku 128 obecného finančního nařízení. Účetní předloží rozpočtovému orgánu zprávu o konsolidaci účtů všech agentur.
Pozměňovací návrh 24
ČL. 1 BOD 30
Čl. 82 odst. 2 (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
Nejpozději do 31. března následujícího roku zašle účetní zprávu o rozpočtovém a finančním řízení rovněž Evropskému parlamentu a Radě.
Nejpozději do 31. března následujícího roku zašle účetní zprávu o rozpočtovém a finančním řízení se svým prohlášením o věrohodnosti rovněž Evropskému parlamentu a Radě.
Pozměňovací návrh 25
ČL. 1 BOD 30
Čl. 83 odst. 2 (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
2.  Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímním účtům subjektu Společenství vypracuje ředitel na vlastní odpovědnost účetní závěrku subjektu Společenství podle článku 43 a předá ji správní radě, která k ní vydá stanovisko.
2.  Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímním účtům subjektu Společenství vypracuje ředitel na vlastní odpovědnost účetní závěrku subjektu Společenství podle článku 43. Účetní závěrku schválí správní rada.
Pozměňovací návrh 26
ČL. 1 BOD 30
Čl. 83 odst. 3 (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
3.  Ředitel předá účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady nejpozději do 1. července následujícího roku účetnímu Komise, Účetnímu dvoru, Evropskému parlamentu a Radě.
3.  Ředitel předá účetní závěrku schválenou správní radou nejpozději do 1. července následujícího roku účetnímu Komise, Účetnímu dvoru, Evropskému parlamentu a Radě.
Pozměňovací návrh 27
ČL. 1 BOD 30 A (nový)
Čl. 94 odst. 1(nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002
30a.  V článku 94 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
"1. Evropský parlament uděluje na základě doporučení Rady do 30. dubna roku n+2 řediteli absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku n; ředitel informuje správní radu o připomínkách Evropského parlamentu uvedených v usnesení, které je připojeno k rozhodnutí o udělení absolutoria."
Pozměňovací návrh 28
ČL. 1 BOD 30B (nový)
Čl. 94 odst. 3 (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
30b.  V článku 94 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
"3. Pokud Evropský parlament odloží rozhodnutí o udělení absolutoria, snaží se ředitel ve spolupráci se správní radou co nejdříve přijmout opatření, která by odstranila nebo umožnila odstranit překážky uvedeného rozhodnutí."
Pozměňovací návrh 29
ČL. 1 BOD 31A (nový)
Článek 98 a (nový) (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
31a.  Vkládá se článek 98a, který zní:
"Článek 98a
Dva roky před uplynutím finančního výhledu nebo víceletého finančního rámce poskytne Komise Evropskému parlamentu a Radě stanovisko ohledně fungování a potřebnosti každé agentury."
Pozměňovací návrh 30
ČL. 1 BOD 32
Článek 99 (nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002)
(32)  V článku 99 se doplňuje nová věta, která zní: "Ředitel zašle tato pravidla pro informaci Komisi.";
(32)  Článek 99 se nahrazuje tímto:
"Článek 99
Správní rada přijme v případě potřeby po dohodě s Komisí a na návrh ředitele subjektu Společenství prováděcí pravidla k finančnímu nařízení subjektu Společenství."

Nástroje pro řízení rybolovu na základě rybolovných práv
PDF 221kWORD 65k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o nástrojích pro řízení rybolovu na základě rybolovných práv (2007/2111(INI))
P6_TA(2008)0113A6-0060/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky(1),

-   s ohledem na sdělení Komise o reformě společné rybářské politiky ("cestovní mapa") (KOM(2002)0181),

-   s ohledem na sdělení Komise o nástrojích pro řízení rybolovu na základě rybolovných práv (KOM(2007)0073),

-   s ohledem článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A6-0060/2008),

A.   vzhledem k tomu, že Komise vyjádřila ve své Zelené knize o reformě společné rybářské politiky stanovisko, že alternativní mechanismy řízení mohou sehrávat důležitou doplňkovou úlohu při řízení rybolovu Společenství,

B.   vzhledem k tomu, že Komise zahájila debatu o řízení rybolovu na základě rybolovných práv,

C.   vzhledem k tomu, že řada zainteresovaných stran již v rámci této debaty vyjádřila svůj názor,

D.   vzhledem k tomu, že v minulosti byla o řízení na základě rybolovných práv předložena celá řada studií, žádná z nich však nevěnovala pozornost všem přímořským členským státům EU,

E.   avšak vzhledem k tomu, že řada studií zkoumala jak v rámci EU, tak i mimo ní fungování a dopady systémů, které umožňují rybolovná práva převádět výměnou za hospodářskou hodnotu,

F.   vzhledem k tomu, že Komise nyní vypsala výběrové řízení na vypracování studie,

G.   vzhledem k tomu, že Komise uvedla, že v současné době neplánuje žádnou změnu stávajících řídících systémů, avšak zároveň vyjádřila záměr provést změny ve fungování společné rybářské politiky, a hledá tudíž proveditelné alternativy,

H.   vzhledem k tomu, že současné systémy řízení rybolovu v Evropské unii, konkrétně systém celkových přípustných odlovů (TAC) a kvót, nedávají odpověď na problémy tohoto odvětví a že je nezbytné a zásadní vést na toto téma širokou diskusi, během níž budou vyhodnoceny pozitivní i negativní aspekty možného přijetí nových systémů řízení,

I.   vzhledem k tomu, že je proto důležité zvážit způsoby zlepšení praktické realizace společné rybářské politiky, zejména v rámci řízení rybářské politiky, jejíž stávající nedostatky jsou zřejmé,

J.   vzhledem k tomu, že žádné změny nepřinesou zlepšení, nebude-li zároveň zajištěno čerpání zdrojů způsobem zaručujícím udržitelné hospodářské, ekologické a společenské podmínky,

1.   vítá skutečnost, že Komise zahájila debatu o řízení rybolovu na základě rybolovných práv v očekávání nezbytné úpravy stávající politiky řízení;

2.   domnívá se, že mořské biologické zdroje jsou společným veřejným statkem;

3.   domnívá se, že dotčená práva je třeba chápat spíše jako užívací práva nebo právo sklizně než jako vlastnická práva, a že by proto měla být předmětem odpovídajících omezení;

4.   uznává zároveň, že existují odděleně identifikovatelné systémy řízení rybolovu na základě vlastnických práv, které jsou založeny na rozdílných kritériích:

   a) podle nabyvatele práva, podmínek převoditelnosti práva a podle směnitelnosti práva za hospodářskou hodnotu,
   b) podle rozsahu práva, zejména podle toho, zda je definován podle místa, v němž je právo vykonáváno, povoleného objemu ulovených ryb nebo úsilí, které může být vynaloženo;

5.   vítá skutečnost, že Komise vypsala výběrové řízení na zhotovení celkové studie různých systémů řízení;

6.   domnívá se, že období určené k diskusi je příliš krátké, a vyzývá k jeho prodloužení s cílem zajistit, aby byly jednotlivé možnosti spolu s jejich důsledky řádně zváženy a prostudovány;

7.   uvědomuje si nicméně, a to i před vypracováním takovéto studie, že je v současné době využívána celá řada takových systémů, z nichž většina, ne-li všechny, operuje s určitou formou řízení rybolovu na základě rybolovných práv, pokud tento řídící systém chápeme v nejširším slova smyslu; obdobně si uvědomuje, že experimenty s řízením prostřednictvím rybolovných práv měly v členských státech, které takovéto systémy zavedly, v mnoha ohledech velmi pozitivní důsledky, například pokud jde o snížení kapacity;

8.   domnívá se, že je stejně tak zřejmé, že systémy řízení na základě rybolovných práv uplatňované na úrovni Společenství a alespoň některých členských států je možno charakterizovat jako systémy hybridní, a to jak z pohledu přidělování a převoditelnosti/směnitelnosti práv, tak i co do způsobu, jímž je definována jejich působnost;

9.   zaznamenává míru složitosti této oblasti a všímá si překážek, které tato situace klade do cesty snahám o přechod k jedinému systému, ať již prostřednictvím harmonizace postupů členských států nebo správou tohoto systému na úrovni Společenství;

10.   domnívá se nicméně, že tyto obtíže nejsou nepřekonatelné, jak dokládá fakt, že řízení rybolovu na základě rybolovných práv bylo zavedeno v mnoha zemích a regionech, jejichž rybolovné zájmy patří k největším na světě, a že by měly být alespoň zváženy možnosti jeho zahrnutí do společné rybářské politiky vzhledem k tomu, že tento systém by mohl být pro řízení určitých loďstev Společenství vysoce pozitivní;

11.   považuje za nezbytné zjistit dopady, které by po případných změnách, zejména po zavedení individuálních přenosných kvót Společenství a dalších forem přístupu založených na rybolovných právech, mohly nastat s ohledem na:

   - relativní stabilitu a její úlohu při udržování životaschopnosti komunit závislých na rybolovu,
   - míru koncentrace takových práv a z toho vyplývající socioekonomické důsledky,
   - výhody, které by získaly velké společnosti na úkor rybaření malých provozovatelů nebo místních komunit,
   - obavy, že mohou vzniknout dodatečné náklady, jež by mohly být překážkou investic do plavidel, příslušenství, bezpečnosti a pracovních podmínek,
   - pravděpodobnost, že by kvóty drželi zprostředkovatelé, nikoliv aktivní rybářské subjekty,
   - problémy neodmyslitelně spojené s počátečním přidělováním licencí a nezaslouženým ziskem pro subjekty, kterým byla licence přidělena,
   - riziko přílišného soustřeďování práv;

12.   domnívá se, že před jakýmkoli krokem směrem k jednotnému systému je třeba se těmito záležitostmi zabývat, například možností omezit soustřeďování rybolovných práv, jak ukazují existující precedenty;

13.   domnívá se, že by měly být zdůrazněny rovněž pozitivní aspekty řízení rybolovu na základě rybolovných práv, u nichž panuje poměrně široká shoda, včetně následujících:

   - větší racionalizace řízení, neboť držitelé práv jsou přímo odpovědní za řízení a dodržování obecných pravidel, což obvykle vytváří odvětví s většími podnikatelskými kapacitami, které je méně závislé na radách odborníků, zprostředkovávání a veřejném financování,
   - dohled nad loďstvy, která tento systém používají, je jednodušší, neboť plavidla s právy jsou přesně identifikována,
   - jsou sníženy výměty, protože je možné zakoupit práva rybolovu pro druhy, pro něž je k dispozici pouze nízká kvóta,
   - loďstva zpravidla dbají na rentabilitu svého podnikání, což obvykle vede ke snížení kapacity formou vyřazení nejstarších a nejméně efektivních jednotek,
   - nejjednodušším způsobem, jak tento systém zavést, by bylo přidělení kvót v souladu s relativní stabilitou každého členského státu tak, aby nebyla ovlivněna ani tato stabilita;

14.   táže se zároveň, zda jediný systém řízení rybolovu na základě rybolovných práv může být pro různá odvětví rybolovu za všech okolností vhodný;

15.   v této souvislosti poukazuje na: rozdílné požadavky u rybolovu zaměřeného na jediný druh oproti rybolovu zaměřenému na více druhů; a na zvláštní situaci lodí pro drobný rybolov;

16.   v souvislosti s loděmi pro drobný rybolov se domnívá, že by pro ně měla být učiněna zvláštní opatření, buď využitím kritérií spojených s geografickou vzdáleností od pobřeží, nebo tím, že bude vydělena část kvóty pro jejich potřeby;

17.   vítá proto skutečnost, že Komise v současnosti nezamýšlí zasahovat do stávajících systémů řízení;

18.   domnívá se nicméně, že by měly být podrobněji zváženy výhody a nevýhody rozdílných systémů řízení rybolovu na základě rybolovných práv;

19.   považuje za nezbytné předejít tomu, aby byla hospodářská soutěž v odvětví rybolovu narušena na úkor vlastníků malých plavidel, zejména vlastníků zastupujících drobný rybolov;

20.   uznává, že takovéto systémy, jsou-li řádně promyšleny, mohou podporovat výnosnost; poukazuje na to, že tato výnosnost je jedním z cílů každé hospodářské politiky a že je v zájmu společné rybářské politiky zajistit rentabilní rybářské odvětví, jež bude stále méně závislé na veřejných zdrojích;

21.   domnívá se, že vzhledem k tomu, že rybolov spadá pod společnou politiku, měly by být mechanismy řízení rybolovných práv přijaty na úrovni Společenství, což umožní zlepšit řízení rybolovných zdrojů;

22.   domnívá se, že hospodářská výnosnost je cenná tehdy, bude-li sloužit k dosahování cílů společné rybářské politiky;

23.   vyzývá proto Komisi, aby zajistila, že studie, které případně zadá na téma systému řízení na základě rybolovných práv, budou splňovat především tato kritéria:

   I. poskytnutí úplného obrazu situace a analýza stávajících systémů řízení uplatňovaných členskými státy;
  II. rozbor základních principů řízení rybolovných práv, a sice:
   a) komu mají být práva přidělena, komu postoupena, jejich směnitelnost, případná s tím související omezení,
   b) rozsah práv, tzn. zda jsou definována na základě lokace, kvantity (výstup) nebo výkonu (vklad), resp. kombinací těchto kritérií;
  III. vyhodnocení efektivity těchto cest k dosažení cílů společné rybářské politiky na základě zkušeností získaných v rámci stávajících systémů řízení, a to zejména v těchto ohledech:
   a) zlepšení životní úrovně pracovníků zabývajících se rybolovem,
   b) udržitelná ekologie mořských biotopů, v nichž jsou rybí populace uchovávány,
   c) podpora životaschopnosti komunit závislých na rybolovu,
   d) v jakém rozsahu tento systém od svého vzniku soustředil vlastnictví práv rybolovu a vedl k poklesu zaměstnanosti a
   e) hospodářská výnosnost odvětví rybolovu,
   IV. posouzení těchto témat nezávisle na sobě podle jednotlivých odvětví rybolovného průmyslu pro vodstva Společenství i pro externí vodstva;

24.   naléhavě vyzývá Komisi, aby období pro diskusi o této problematice prodloužila;

25.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, regionálním poradním sborům a Poradnímu výboru pro rybolov a akvakulturu.

(1) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 865/2007 (Úř. věst. L 192, 24.7.2007, s. 1).


Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (Malta a Portugalsko)
PDF 364kWORD 44k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (KOM(2008)0094 – C6-0085/2008 – 2008/2043(ACI))
P6_TA(2008)0114A6-0083/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0094 - C6-0085/2008),

-   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1), a zejména na bod 28 uvedené dohody,

-   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(2),

-   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0083/2008),

A.   vzhledem k tomu, že Evropská unie vytvořila patřičné legislativní a rozpočtové nástroje, které mají poskytovat další pomoc pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých strukturálních změn uvnitř modelů světového obchodu, při jejich novém začlenění na trhu práce,

B.   vzhledem k tomu, že finanční pomoc Evropské unie pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání, by měla být dynamická a měla by být poskytnuta co nejrychleji a co nejúčinněji,

C.   vzhledem k tomu, že Malta a Portugalsko v dopisech ze dne 12. září 2007 a 9. října 2007(3) požádaly o pomoc v souvislosti s propouštěním v odvětví textilního průmyslu na Maltě a v odvětví automobilového průmyslu v Portugalsku,

1.   žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí s cílem urychlit uvolnění prostředků z fondu;

2.   zdůrazňuje obavy týkající se charakteru opatření financovaných fondem s cílem snížit počet osob, které zůstávají nezaměstnané; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s portugalskými úřady úzce monitorovala situaci s ohledem na ustanovení čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1927/2006 a podala zprávu příslušným legislativním a rozpočtovým orgánům;

3.   schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

4.   pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady podepsal toto rozhodnutí a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení včetně jeho přílohy předal Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne 10. dubna 2008.

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

- s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

- s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(4), a zejména na bod 28 uvedené dohody,

- s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(5), a zejména na čl. 12 odst. 3 uvedeného nařízení,

- s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen "fond") byl zřízen, aby poskytoval dodatečnou pomoc pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých strukturálních změn uvnitř modelů světového obchodu, při jejich novém začlenění na trhu práce.

(2)  Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 povoluje využití fondu v rámci ročního stropu 500 milionů EUR.

(3)  Dne 12. září 2007 předložila Malta žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s propouštěním v odvětví textilního průmyslu, konkrétně ve prospěch pracovníků propuštěných podniky VF (Malta) Ltd. a Bortex Clothing Ind Co Ltd. Žádost splňuje požadavky na stanovení finančních příspěvků podle článku 10 nařízení (ES) č. 1927/2006.

(4)  Dne 9. října 2007 předložilo Portugalsko žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s propouštěním v odvětví automobilového průmyslu, konkrétně ve prospěch pracovníků propuštěných společností Opel v obci Azambuja, společností Alcoa Fujikura v obci Seixal a společností Johnson Controls v obci Portalegre. Žádost splňuje požadavky na stanovení finančních příspěvků podle článku 10 nařízení (ES) č. 1927/2006.

(5)  Z fondu by proto měly být uvolněny prostředky na finanční příspěvek v souvislosti s uvedenými žádostmi,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008 se použijí prostředky z Fondu pro přizpůsobení se globalizaci v celkové částce 3 106 882 EUR v prostředcích na závazky a na platby.

Článek 2

Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 10. dubna 2008

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. Dohoda ve znění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2008/29/ES (Úř. věst. L 6, 10.1.2008, s. 7).
(2) Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.
(3) Žádosti EGF/2007/008 a EGF/2007/010.
(4) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. Dohoda naposledy pozměněná rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 2008/29/ES (Úř. věst. L 6, 10.1.2008, s 7).
(5) Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.


Pokyny pro rozpočet na rok 2009: oddíly I, II, IV, V, VI, VII, VIII a IX
PDF 322kWORD 80k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o pokynech pro rozpočtový proces pro rok 2009, oddíl I – Evropský parlament, oddíl II – Rada, oddíl IV – Soudní dvůr, oddíl V – Účetní dvůr, oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor, oddíl VII – Výbor regionů, oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv, oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů (2008/2021(BUD))
P6_TA(2008)0115A6-0082/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na článek 272 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1),

-   s ohledem na rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství(2),

-   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(3),

-   s ohledem na pátou zprávu generálních tajemníků orgánů z května 2006 o vývoji okruhu 5 finančního výhledu,

-   s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2006, spolu s odpověďmi orgánů(4),

-   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0082/2008),

A.   vzhledem k tomu, že v této fázi ročního procesu čeká Evropský parlament na odhady ostatních orgánů a na návrhy svého vlastního předsednictva týkající se rozpočtu na rok 2009,

B.   vzhledem k tomu, že byl dohodnut pilotní postup, v jehož rámci se bude uplatňovat užší spolupráce a vztahy mezi předsednictvem a Rozpočtovým výborem po celý rozpočtový proces pro rok 2009,

C.   vzhledem k tomu, že strop okruhu 5 v roce 2009 je 7 777 000 000 EUR(5) , což představuje v porovnání s rokem 2008 nárůst o 4,3 %,

D.   vzhledem k tomu, že výše rozpočtu Evropského parlamentu na rok 2008 činí 1 452 517 167 EUR, což odpovídá 19,68 % okruhu 5 pro letošní rok,

Evropský parlament
Obecný rámec a hlavní výzvy

1.   zdůrazňuje, že rok 2009 bude pro Parlament rokem dalekosáhlých změn, a je přesvědčen, že by se tato skutečnost měla odrazit v rozpočtovém procesu; je přesvědčen, že je to nová příležitost zajistit, aby byly jeho politické priority dostatečně finančně zabezpečeny a zároveň byly důkladně zkoumány s cílem nalézt jakékoli možné úspory a zajistit udržitelnost rozpočtu;

2.   domnívá se, že je třeba se vyrovnat s následujícími stěžejními výzvami a přitom usilovat o co nejefektivnější využívání zdrojů:

   - výzvy spojené se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost,
   - výzvy spojené s tím, že rok 2009 je pro Parlament rokem volebním,
   - výzvy spojené s novým statutem poslanců a s přechodem od jednoho volebního období ke druhému;

3.   bere na vědomí, že v dokumentu předsednictva byla otevřena otázka 20% podílu, který si Parlament dobrovolně stanovil; rád by připomněl, že řada po sobě jdoucích rozpočtů vykazovala na konci roku přebytek, a i když je připraven vzít v úvahu další výdaje, které budou jistě nutné pro zvláštní potřeby v roce 2009, rád by veškeré výdaje přehodnotil a udržel rozpočet v mezích 20% podílu;

4.   je toho názoru, že snaha být uměřený je při sestavování rozpočtu ctností, i když za jiných okolností tomu tak nutně být nemusí; vítá proto záměr generálního tajemníka ještě před předložením konkrétních návrhů veškeré výdaje důkladně posoudit; trvá na tom, aby navrhované odhady rozpočtu do nejvyšší možné míry odrážely konečný návrh výdajů ze strany správy a předsednictva Parlamentu, zejména nyní, kdy předsednictvo a Rozpočtový výbor přijaly nový pilotní smírčí postup; domnívá se, že takový přístup bude pozitivním signálem pro daňové poplatníky v Evropské unii a bude Parlamentu velmi užitečný při přípravě přezkumu víceletého finančního rámce; domnívá se, že výsledky tohoto zkoumání by měly být včas k dispozici pro přípravu prvního čtení;

5.   upozorňuje však na to, že vývoj finančního stropu musí být i ve zbývajícím období VFR 2009–2013 nadále pečlivě sledován, zejména proto, že každoroční úprava se provádí na základě pevně stanovené míry zvýšení (o 2 %) a jakákoli odchylka skutečné inflace od této míry bude mít dopad na rozpětí; vyzývá všechny instituce, aby pečlivě zvážily své rozpočtové potřeby s ohledem na prostředky, které jsou k dispozici podle současného VFR;

6.   rád by také v tomto ohledu prozkoumal, jak jsou jednotlivé instituce schopny se přizpůsobit v rámci daného rozpočtu měnícím se potřebám, pokud jde o zaměstnance; konstatuje, že Komise na rozdíl od ostatních institucí financuje rostoucí podíl zaměstnanců ze svých operačních programů (tedy nikoli z okruhu 5), zpravidla prostřednictvím vytváření agentur a zadávání úkolů těmto externím subjektům; je si vědom toho, že Parlament podobnou možnost nemá a musí financovat veškeré své potřeby z okruhu 5;

7.   vítá pilotní postup, který má v roce 2008 zajistit užší spolupráci mezi předsednictvem Parlamentu a Rozpočtovým výborem a v jehož rámci by měl být vyzkoušen racionalizovaný rozpočtový proces, který by umožnil včasnější a transparentnější konzultace o všech parlamentních záležitostech se značnými finančními dopady; zdůrazňuje, že tento pilotní postup je třeba důkladně vyhodnotit před tím, než budou přijata jakákoli dlouhodobější rozhodnutí;

Výzvy spojené se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost

8.   domnívá se, že při sestavování rozpočtu na rok 2009 by měl být v první řadě brán zřetel na rozšíření odpovědností Parlamentu poté, co bude ratifikována Lisabonská smlouva, a to především pokud jde o jeho úlohu tvůrce právní předpisů v rovnoprávném postavení vůči Radě; zdůrazňuje, že samozřejmě nadále trvá i jeho úloha jedné ze složek rozpočtového orgánu, ale změní se ustanovení, pokud jde o klasifikaci výdajů i rozpočtové postupy;

9.   domnívá se, že je třeba vynaložit veškeré úsilí k tomu být plně nápomocen poslancům při plnění jejich úkolů v této nové situaci a že je nutné vytvořit odpovídající struktury a zázemí, včetně vhodných, snadno dostupných možností pro jednotlivé poslance vzájemně se setkávat; zdůrazňuje, že takové změny nejsou pro Parlament novinkou a že rozšiřující se pravomoci spolurozhodování se po předchozích změnách smluv podařilo bez problémů promítnout do jeho struktur; s nadějí očekává závěry, které učiní pracovní skupina pro lidské a finanční zdroje zřízená generálním tajemníkem, zejména pokud jde o nutnost reagovat na větší legislativní úlohu parlamentních výborů a další nové úkoly Parlamentu;

10.   není však toho názoru, že je to automaticky otázka finančních zdrojů, spíše jde o to, že je nutno neustále hledat preciznější a nákladově efektivnější způsoby organizace práce, včetně důslednějšího zaměření se na klíčové činnosti, přesunu pracovníků, kde to jen lze, restrukturalizace služeb tak, aby vyhovovaly nové situaci, lepšího využívání moderních technologií a také zvýšené interinstitucionální spolupráce;

11.   vyzývá generálního tajemníka, aby provedl podrobnější analýzu toho, jaké úkoly a odpovědnosti lze ve srovnání se současnými skutečně považovat za nové v souvislosti s Lisabonskou smlouvou, anebo také takové, které vyžadují nové pracovní metody, a jaké by mohly být důvodem pro požadavky na určitou částku nových zdrojů, které obsahuje dokument předsednictva o pokynech pro rozpočtový proces; zdůrazňuje, že požadavky na nové zdroje by měly být doprovázeny jasným výkladem toho, čeho se podařilo dosáhnout díky předchozím zvýšením počtu zaměstnanců a výdajů, např. využití a výsledků nových "pracovních míst pro projednávání ve výborech" vytvořených v roce 2008;

12.   zdůrazňuje rovněž důležitost důkladné analýzy toho, jaký dopad mohou mít na rozpočet na rok 2009 návrhy pracovní skupiny pro parlamentní reformu, které spolu se změnami Smlouvy nepochybně ovlivní pracovní metody Parlamentu;

13.   přeje si, aby proběhlo posouzení struktury a kapacity sekretariátů výborů s cílem zajistit, aby byly připraveny zvýšit kvalitu své legislativní práce; je překvapen nejnovějšími údaji, že pro výbory pracuje pouze 6 % zaměstnanců, a vyzývá generálního tajemníka, aby do  1. července 2008 předložil střednědobé hodnocení požadavků na personální zabezpečení, včetně podrobnějších údajů o potřebách jednotlivých výborů, a také podrobné organizační schéma všech zaměstnanců (úředníků a ostatních pracovníků), kteří pracují ve správě, a aby navrhl vhodná řešení, včetně přesunu pracovníků, s cílem tuto klíčovou činnost  v legislativní práci posílit;

14.   opakuje, že je přesvědčen, že zavedení systému práce s poznatky, v němž je seskupeno mnoho zdrojů informací, textů a referenčních materiálů do jediného systému se společným přístupem pro poslance a zaměstnance, bude představovat užitečný řídící nástroj; se zájmem sleduje současnou diskusi o této věci v předsednictvu; požaduje včasnou výměnu názorů a informace, včetně odhadu výdajů, jak požadoval již v roce 2007; naléhavě žádá předsednictvo, aby rozhodlo o dalších krocích, které budou učiněny během rozpočtového procesu;

15.   vítá pilotní projekt týkající se individuálního tlumočení pro poslance a těší se na jeho urychlené zahájení; zaznamenává, že je v první fázi zaměřen na zpravodaje nebo stínové zpravodaje "při legislativních postupech nebo v rozpočtovém procesu"; vyzývá generálního tajemníka, aby tento projekt po dobu 6 měsíců jeho trvání sledoval a s dostatečným předstihem před prvním čtením předložil objektivní analýzu poměru nákladů a přínosů;

16.   připomíná, že v průběhu rozpočtového procesu pro rok 2008 byly do rezervy přesunuty 2 miliony EUR s cílem přimět správu k tomu, aby věnovala přednost účinnější jazykové podpoře poslanců během oficiálních schůzí; žádá správu, aby předložila informace o přijatých opatřeních a dosaženém pokroku v oblasti zlepšování jazykových služeb během oficiálních schůzí;

17.   očekává, že výstupy hodnocení pilotního projektu pro analytické služby a jeho dopady pro rok 2009 budou poslancům dostupné v parlamentní knihovně; připomíná, že ve svém usnesení ze dne 29. března 2007 o pokynech pro rozpočtový proces na rok 2008(6) Parlament žádal, aby bylo možné zveřejňovat odpovědi na podobné dotazy na jeho intranetu; poukazuje na to, že takové zveřejňování by přispělo k transparentnosti a umožnilo by tak všem poslancům z této služby těžit;

Výzvy spojené s tím, že rok 2009 je pro Parlament rokem volebním

18.   zdůrazňuje, že rok 2009 bude rokem, kdy se konají volby do Evropského parlamentu, a tuto skutečnost považuje za zásadní aspekt rozpočtu, který se bude schvalovat; opakuje své přesvědčení, že evropští občané musí být dostatečně informováni o práci, kterou vykonávají jejich volení zástupci, a o politické a legislativní úloze Parlamentu;

19.   upozorňuje zvláště na důležitost, kterou přikládá decentralizovaným komunikačním opatřením, do nichž jsou zapojeny také regionální a místní sdělovací prostředky; domnívá se, že právě to je nákladově efektivní způsob, jak dosáhnout potřebného cíleného informování, a mimoto trvá na tom, že by se poslanci měli aktivně účastnit takových iniciativ;

20.   je přesvědčen, že o změnách v souvislosti s volebním rokem je nicméně nutno uvažovat v kontextu obezřetného finančního řízení a nelze je automaticky pokládat za další výdaje, které se "přidávají" k ostatním činnostem; je přesvědčen, že skutečnost, že je volební rok, také vyžaduje v daném roce určité zaměření činností a výdajů;

21.   bude v tomto ohledu sledovat financování tří rozsáhlých informačních projektů, které jsou zaměřeny na občany, totiž návštěvnické centrum a audiovizuální centrum, jež mají být uvedena do plného provozu do roku 2009, a projekt Web TV, která má začít fungovat do 1. července 2008; přestože si je vědom skutečnosti, že tato oblast již v posledních letech dosáhla významného růstu, domnívá se, že projekt Web TV zajistí přínos investic v rámci komunikační politiky, neboť nabízí všem občanům jednoduchý přístup k jednáním Parlamentu; žádá, aby mu byly pravidelně předávány informace, které budou obsahovat hodnocení výsledků na základě stanovených ukazatelů výkonu;

22.   bere rovněž na vědomí návrh vyčlenit finanční prostředky na projekt "Dům evropských dějin", který je uveden v dokumentu předsednictva, a s ohledem na omezený manévrovací prostor u finančních prostředků a naléhavé potřeby Parlamentu v souvislosti s jeho klíčovými úkoly očekává podrobnější analýzu finančních a rozpočtových aspektů tohoto projektu a výstupy činnosti výboru odborníků; chce prošetřit možnost podílu Komise na tomto významném projektu;

Výzvy spojené s novým statutem poslanců a přechodem od jednoho volebního období ke druhému

23.   přikládá velký význam jednotnému statutu pro poslance, který bude uveden do praxe v druhé půli roku 2009; konstatuje, že dodatečné výdaje, s přihlédnutím k přechodným opatřením, která mohou být uplatňována až po dobu deseti let, lze zatím odhadnout pouze přibližně, a vítá prohlášení generálního tajemníka, že konkrétní částky budou přezkoumány před fází sestavení odhadu příjmů a výdajů;

24.   žádá generálního tajemníka, aby předložil co nejdříve aktualizovaný rozpočtový odhad těchto výdajů vzhledem k tomu, že nový systém pravděpodobně zvolí více poslanců, než se původně předpokládalo; požaduje rovněž, aby mu byly předloženy aktualizované údaje o finančním dopadu nových pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků, která by měla být reformována souběžně se zaváděním nového statutu;

25.   souhlasí s tím, že by mohla být vyčleněna předběžná částka na možné přijetí chorvatských pozorovatelů koncem roku 2009, a očekává odhad finančních dopadů jejich příchodu;

26.   podporuje doporučení Konference předsedů a předsednictva, aby se zaručilo jednotné provádění vnitřních pravidel Parlamentu týkajících se úhrad výdajů na parlamentní asistenci a aby byla pracovní skupina předsednictva odpovědná za statut poslanců, statut asistentů a Penzijní fond poslanců pověřena provést bezodkladně podrobné hodnocení fungování stávajících pravidel a aby – s ohledem na důležitost této záležitosti –předložila návrhy na změnu těchto pravidel; žádá, aby pracovní skupina, která byla zřízena v rámci předsednictva, sestavila společně s příslušnými útvary Komise návrhy týkající se statutu asistentů poslanců, které budou co nejdříve zaslány Radě ke schválení během francouzského předsednictví, aby tento statut mohl začít platit ve stejný den jako nový statut poslanců; zastává názor, že tento navrhovaný statut zajistí asistentům poslanců rovné a transparentní zacházení a přispěje k tomu, aby bylo zajištěno plnění daňových a sociálních povinností, jako je odměňování a právo na sociální zabezpečení; vítá rozhodnutí ohledně parlamentní asistence poslanců, které přijalo předsednictvo dne 10. března 2008, jako první krok směrem k naplňování požadavku uvedeného v usnesení Parlamentu ze dne 25. října 2007 o návrhu souhrnného rozpočtu na rozpočtový rok 2008(7); vyzývá předsednictvo a generálního tajemníka Parlamentu, aby v dostatečném předstihu před prvním čtením předložili zprávu o pokroku v této věci;

Budovy

27.   vítá přípravu návrhu dlouhodobé strategie politiky v oblasti nemovitostí, který zahrnuje očekávaný vývoj nákladů na údržbu a měl by být předmětem analýzy během rozpočtového procesu pro rok 2009; za zvláště významné pokládá finanční důsledky vyplývající z pronájmů na jedné straně a nákupu nemovitostí na straně druhé; chce, aby byly během roku předloženy argumenty pro obě možnosti a diskutovalo se o nich; oceňuje interinstitucionální iniciativu generálního tajemníka, jež má zlepšit podmínky zadávání veřejných zakázek, zejména s cílem vyvarovat se kartelů nebo monopolních situací; očekává další informace, aby mohl vývoj v této záležitosti i nadále podrobně sledovat;

28.   uznává, že zálohovými platbami za nemovitosti bylo v posledních deseti letech dosaženo výrazných úspor; domnívá se, že politiku nakupování nemovitostí, kterou uplatňuje Parlament, je nezbytné v dlouhodobějším měřítku hodnotit vzhledem k mezím daným finančním stropem a zvláštním potřebám Parlamentu v jeho třech pracovních místech; uvítal by diskusi na toto téma po předložení dlouhodobé strategie;

29.   trvá na tom, že ohled na životní prostředí musí být klíčovým hlediskem jeho politiky; je přesvědčen, že jsou nutná další zlepšení, pokud jde o energetickou účinnost, ale také pokračování v přechodu na ekologicky čisté zdroje energie ve všech prostorách užívaných Parlamentem; čeká, že závazky přijaté v rámci EMAS budou respektovány a očekává podrobnější informace o výsledcích akčního plánu EMAS i o využití solárních panelů, možnosti obnovy vozového parku Parlamentu zařazením vozidel, která jsou šetrnější  k životnímu prostředí, a novém kontaktním místě pro mobilitu, k němuž by měl být snadný přístup i přes internet;

30.   připomíná, že ve svém usnesení ze dne 25. října 2007 o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 20081 Parlament žádal, aby jeho správní orgány předložily akční plán na snížení a kompenzaci emisí CO2 způsobených činností Parlamentu;

31.   přeje si, aby byla vypracována zpráva týkající se omezení, jak právních, tak praktických, která by mohla mít za následek zbytečně vysoké náklady na údržbu budov EU, včetně budov Parlamentu; přeje si, aby tato zpráva obsahovala průřezovou sondu s cílem odhalit základní příčiny tohoto stavu, ať už souvisejí s tím, že je nabídka na trhu nějakým způsobem omezena, že je zde zatížení požadavky vyplývajícími z finančního nařízení a pravidel pro veřejné zakázky, nebo jsou důsledkem jiných relevantních faktorů; přeje si, aby bylo uplatňováno pravidlo, podle něhož je třeba společnosti, jež předložily zbytečně vysoké náklady, dát na "černou listinu"; je toho názoru, že Parlament by měl hledat způsoby, jak dosáhnout úspor v rozpočtu určeném na provoz budov;

32.   je potěšen konstatováním, že prováděcí postupy, pokud jde o sdílení externích kanceláří s Komisí (Evropské domy), se právě nyní mění tak, aby lépe odrážely podíl prostor, které každý z obou orgánů skutečně využívá; blahopřeje generálnímu tajemníkovi k práci, kterou v tomto směru vykonal, jak jej k tomu v loňském roce vyzval, a požaduje, aby byl v každé fázi tohoto procesu informován;

Zaměstnanci

33.   domnívá se, že počet zaměstnanců po období velmi výrazných nárůstů souvisejících s posledními rozšířeními nyní vstoupil do fáze konsolidace; vyzývá všechny útvary a politické skupiny, aby předtím, než předloží jakékoli žádosti o zaměstnance a začnou vytvářet nová pracovní místa, předložily podrobnou analýzu a odůvodnění zaměstnání pracovníků v jednotlivých odděleních Parlamentu a využívaly možnosti přesunu stávajících pracovníků, kdekoli je to možné; domnívá se, že tento rozpočtový proces by měl pokračovat v podobném úsilí při přípravě rozpočtu na rok 2008, přitom je třeba mít na zřeteli zvláštní výzvy pro rok 2009 a skutečnost, že možnosti přesunu pracovníků se rok od roku mění;

   34. je tedy připraven se zabývat rozumnými žádostmi o nová pracovní místa poté, co správa předloží přehlednou analýzu, která bude obsahovat také potřebné programy školení a rozvoje dovedností; vítá záměr generálního tajemníka vyvinout v tomto směru značné úsilí;
   35. domnívá se, že výše zmíněná analýza toho, co lze skutečně považovat za nové úkoly a odpovědnosti vyplývající z Lisabonské smlouvy, a možných finančních dopadů, mj. na plány pracovních míst, bude pro rozpočet zásadním východiskem;

Ostatní instituce

36.   vyzývá instituce, aby předložily realistické rozpočtové požadavky, které budou založeny na skutečných nákladech a které budou plně respektovat obecný přístup finanční kázně, efektivního hospodaření se zdroji a přínosu pro evropské občany;

37.   s velkým zájmem očekává, jak bude připravovaná Evropská služba pro vnější činnost celkově začleněna do rozpočtu EU, a v případě, že bude tato služba nebo její určitá část zařazena do oddílu Rady, vyzývá Radu a Komisi, aby byly plně transparentní a proaktivní, pokud jde o důsledky tohoto kroku, a to včetně rozdělení položek mezi správní a provozní výdaje;

38.   s jistou nervozitou sleduje výrazná zvýšení výdajů na budovy ve střednědobém výhledu a vyzývá všechny instituce, aby takové záměry důkladně zvážily a předložily všechny finanční plány nebo řešení v přístupné a dobře srozumitelné podobě; uvědomuje si, že existují také určité případy, kdy jsou takové výdaje nevyhnutelné, například v souvislosti s požadavky právních předpisů a v zájmu vytvoření uspokojivých podmínek pro zaměstnance;

39.   vyzývá svého zpravodaje pro rok 2009, aby jednotlivě navštívil Radu, Soudní dvůr, Účetní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů, evropského veřejného ochránce práv a evropského inspektora ochrany údajů, aby se seznámil s jejich stanovisky před fází odhadu příjmů a výdajů, a aby o těchto návštěvách podal zprávu Rozpočtovému výboru;

o
o   o

40.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, Účetnímu dvoru, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů.

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. Dohoda ve znění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2008/29/ES (Úř. věst. L 6, 10.1.2008, s. 7).
(2) Úř. věst. L 253, 7.10.2000, s. 42.
(3) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1525/2007 (Úř. věst. L 343, 27.12.2007, s. 9).
(4) Úř. věst. C 273, 15.11.2007, s. 1.
(5) Včetně důchodových příspěvků zaměstnanců ve výši 78 000 000 EUR.
(6) Úř. věst. C 27 E, 31.1.2008, s. 225.
(7) Přijaté texty, P6_TA(2007)0474.


Podpora malým a středním podnikům působícím v oblasti výzkumu a vývoje ***I
PDF 274kWORD 52k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Společenství v programu výzkumu a vývoje zaměřeném na podporu výzkumu a vývoje prováděného malými a středními podniky, který bude probíhat v několika členských státech (KOM(2007)0514 – C6-0281/2007 – 2007/0188(COD))
P6_TA(2008)0116A6-0064/2008

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0514),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2, článek 169 a čl. 172 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0281/2007),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0064/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. dubna 2008 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2008/ES o účasti Společenství v programu výzkumu a vývoje prováděném v několika členských státech a zaměřeném na podporu výzkumu a vývoje prováděného malými a středními podniky

P6_TC1-COD(2007)0188


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rpzhodnutí č. .../2008/ES.)


Výzkumný fond pro uhlí a ocel *
PDF 304kWORD 69k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o návrhu rozhodnutí Rady o víceletých technických základních směrech pro výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel (KOM(2007)0393 – C6-0248/2007 – 2007/0135(CNS))
P6_TA(2008)0117A6-0039/2008

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0393),

-   s ohledem na čl. 4 odst. 3 rozhodnutí Rady 2003/76/ES ze dne 1. února 2003, kterým se stanoví opatření nutná k provedení Protokolu o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti smlouvy o ESUO a o výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství(1), podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0248/2007),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0039/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 2
Čl. 4 odst. 1 pododstavec 1a (nový)
Takové projekty zvýší konkurenceschopnost uhlí na místních trzích s energiemi, a to za předpokladu, že místní zásoby uhlí budou využívány efektivně.
Pozměňovací návrh 3
Čl. 4 odst. 2 písm. ca) (nové)
ca) účinnější přeměna primární energie skryté v uhlí na jiné formy energie, například využitím konvenčních technologií zplynování a zkapalňování uhlí;
Pozměňovací návrh 4
Čl. 4 odst. 2 písm. cb) (nové)
cb) hospodárnější a spolehlivější technologie.
Pozměňovací návrh 5
Čl. 6 odst. 2 písm. d)
d) sanace hald a průmyslové využití reziduí z produkce a spotřeby uhlí,
d) sanace hald a využití reziduí z produkce a spotřeby uhlí,
Pozměňovací návrh 6
Čl. 7 odst. 1
Výzkumné projekty s tímto cílem se týkají perspektiv dlouhodobých dodávek energie a zvyšování hodnoty – z ekonomického a energetického hlediska a z hlediska ochrany životního prostředí – těch nalezišť uhlí, která nemohou být hospodárně těžena konvenčními technikami dobývání. Projekty mohou zahrnovat studie, definice strategie, základní a aplikovaný výzkum a testování inovačních technik, které nabízejí perspektivy pro zvyšování hodnoty zdrojů uhlí ve Společenství.
Výzkumné projekty s tímto cílem se týkají perspektiv zajištění dlouhodobých dodávek energie a zvyšování hodnoty i účinného převozu – z ekonomického a energetického hlediska a z hlediska ochrany životního prostředí – uhlí, které nemůže být hospodárně těženo konvenčními technikami dobývání. Projekty mohou zahrnovat studie, definice strategie, základní a aplikovaný výzkum a testování inovačních technik, které nabízejí perspektivy pro zvyšování hodnoty zdrojů uhlí ve Společenství.
Pozměňovací návrh 7
Čl. 7 odst. 2
Přednost se dává projektům integrujícím doplňkové techniky, jako je absorpce metanu nebo oxidu uhličitého, extrakce metanu v uhelném podloží a zplynování uhlí.
Přednost se dává projektům integrujícím doplňkové techniky, jako je absorpce metanu nebo oxidu uhličitého, extrakce metanu v uhelném podloží a jeho energetické využití, účinné spalování uhlí v procesech výroby tepelné a elektrické energie a také nekonvenční způsoby zplynování uhlí.
Pozměňovací návrh 8
Čl. 8 písm. ja) (nové)
ja) ocelové odlitky, výkovky a spékané výrobky práškové metalurgie z prášků železa a feroslitiny jako meziprodukty pro další zpracování;
Pozměňovací návrh 9
Čl. 9 písm. b)
b) vlastnosti oceli řešící mechanické vlastnosti při nízkých a vysokých teplotách, jako je pevnost a tuhost, křehkost, opotřebení, tečení, korozeodolnost proti lomu,
b) vlastnosti oceli řešící mechanické vlastnosti různých druhů ocelí při nízkých a vysokých teplotách, jako je pevnost při různých stavech napětí, tvrdost, pevnost v rázu, mechanická a tepelná křehkost, odolnost proti tečení a lomu a odolnost proti opotřebení a korozi,
Pozměňovací návrhy 10 a 11
Čl. 9 písm. c)
c) prodloužení životaschopnosti, zejména zvyšováním odolnosti ocelí a ocelových konstrukcí vůči teplu a korozi,
c) prodloužení životaschopnosti, zejména zvyšováním odolnosti ocelí a ocelových konstrukcí vůči opotřebení při vysokých teplotách, korozi a dalším vlivům
Pozměňovací návrh 12
Čl. 9 písm. d)
d) složené a sandwichové konstrukce obsahující ocel,
d) vláknové a vrstvené kompozity a konstrukce,
Pozměňovací návrh 13
Čl. 9 písm. e)
e) předpovědní simulační modely pro mikrostruktury a mechanické vlastnosti,
e) předpovědní simulační modely pro mikrostruktury, mechanické vlastnosti a podobně,
Pozměňovací návrh 14
Čl. 10 písm. b)
b) jakostní třídy oceli a návrh složených konstrukcí, aby se usnadnilo znovuzískání z ocelového šrotu a přeměna na použitelné oceli,
b) návrh ocelových konstrukcí, které mohou být po jejich použití jednoduše rozmontovány, aby se z nich získal ocelový šrot a přeměnil se na použitelnou ocel,
Pozměňovací návrh 15
Článek 13
Jakýkoliv podnik, veřejný orgán, výzkumná organizace, instituce středního a vysokoškolského vzdělávání nebo jiný právní subjekt, včetně fyzických osob, ze třetích zemí je oprávněn k účasti na jednotlivých projektech, aniž by v rámci výzkumného programu obdržel finanční příspěvek, za předpokladu, že je taková účast v zájmu Společenství.
Jakýkoliv podnik, veřejný orgán, výzkumná organizace, instituce středního a vysokoškolského vzdělávání nebo jiný právní subjekt, včetně fyzických osob, ze třetích zemí je oprávněn k účasti na jednotlivých projektech, aniž by v rámci výzkumného programu obdržel finanční příspěvek, za předpokladu, že je taková účast v zájmu Společenství a že je účastník schopen poskytnout základní zdroje nezbytné k uplatňování projektu.
Pozměňovací návrh 16
Článek 20
Poradní skupiny pro uhlí a ocel (dále jen "poradní skupiny") jsou nezávislé technické poradní skupiny.
Poradní skupiny pro uhlí a ocel (dále jen "poradní skupiny") jsou nezávislé technické poradní skupiny složené z kvalifikovaných odborníků na danou oblast.
Pozměňovací návrh 17
Čl. 22 odst. 3
Komise v rámci každé skupiny zajistí vyvážené zastoupení odborných zaměření a co nejširší zeměpisné zastoupení.
Komise v rámci každé skupiny zajistí vyvážené zastoupení odborných zaměření a co nejširší zeměpisné i geoekonomické zastoupení, se zvláštním zřetelem ke členským státům, které přistoupily k Evropské unii v roce 2004 a později.
Pozměňovací návrh 18
Čl. 25 odst. 3 první pododstavec
3.  Komise vytvoří soubor informací, který stanoví podrobná pravidla účasti, metody správy návrhů a projektů, formuláře žádostí, pravidla pro podávání návrhů, vzorové grantové dohody, informace o způsobilých nákladech a maximálním povoleném finančním příspěvku, informace o metodách plateb a roční prioritní cíle výzkumného programu.
3.  Komise vytvoří soubor informací, který stanoví podrobná pravidla účasti, metody správy návrhů a projektů, formuláře žádostí, včetně návodu na jejich vyplnění, pravidla pro podávání návrhů, vzorové grantové dohody, informace o způsobilých nákladech a maximálním povoleném finančním příspěvku, informace o metodách plateb a roční prioritní cíle výzkumného programu.

(1) Úř. věst. L 29, 5.2.2003, s. 22.


Rybolovné aktivity plavidel Společenství mimo vody Společenství a přístup plavidel třetích zemí do vod Společenství *
PDF 315kWORD 79k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o návrhu nařízení Rady týkajícím se oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným rybářskými plavidly Společenství mimo vody Společenství a přístupu plavidel třetích zemí do vod Společenství (KOM(2007)0330 – C6-0236/2007 – 2007/0114(CNS))
P6_TA(2008)0118A6-0072/2008

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0330),

-   s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0236/2007),

-   s ohledem článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro rozvoj (A6-0072/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1
Čl. 1 písm. b)
b) oprávnění pro plavidla plující pod vlajkou členského státu jiná než rybářská plavidla Společenství provozovat činnosti mimo vody Společenství v rámci dohody;
vypouští se
Pozměňovací návrh 2
Čl. 2 písm. m)
m) závažným protiprávním jednáním rozumí závažné protiprávní jednání definované v nařízení (ES) č. 1447/99 ze dne 24. června 1999 o vytvoření seznamu chování, která vážně porušují pravidla společné rybářské politiky, nebo závažné protiprávní jednání nebo velmi vážné porušení v rámci příslušné dohody;
m) závažným protiprávním jednáním rozumí závažné protiprávní jednání definované v nařízení (ES) č. 1447/1999 ze dne 24. června 1999 o vytvoření seznamu chování, která vážně porušují pravidla společné rybářské politiky, nebo závažné protiprávní jednání nebo velmi vážné porušení v rámci příslušné dohody; protiprávní jednání je potvrzeno ukončením úspěšného trestního stíhání v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy;
Pozměňovací návrh 3
Čl. 2 písm. n)
n) seznamem NNN rozumí seznam rybářských plavidel označených v rámci RFMO za zapojené do nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností;
n) seznamem NNN rozumí seznam rybářských plavidel označených v rámci RFMO nebo Komisí podle nařízení Rady (ES) č…. ze dne … [o zavedení režimu Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu]1 za zapojené do nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností;
_________________
1 KOM(2007)0602.
Pozměňovací návrh 5
Článek 3
Provozovat rybolovné činnosti ve vodách v rámci dohody jsou oprávněna pouze rybářská plavidla Společenství, jimž bylo vydáno oprávnění k rybolovu v souladu s tímto nařízením.
Provozovat rybolovné činnosti mimo vody Společenství jsou oprávněna pouze rybářská plavidla Společenství, jimž bylo vydáno oprávnění k rybolovu v souladu s tímto nařízením.
Pozměňovací návrh 6
Čl. 4 odst. 1
1.  Komise informuje členské státy o uzavření dohody.
1.   Před zahájením jednání o dohodě může Komise požádat členské státy o vyjádření zájmu, které bude po ukončení jednání a rozdělení rybolovných práv třeba potvrdit. Bude-li dohoda uzavřena třetí zemí a schválena Radou, Komise o tom informuje členské státy.
Pozměňovací návrh 7
Čl. 7 odst. 1 písm. a)
a) která nejsou způsobilá k oprávnění k rybolovu v rámci příslušné dohody nebo nejsou zahrnuta v seznamu plavidel oznámeném v souladu s článkem 4;
a) která nejsou způsobilá k oprávnění k rybolovu v rámci příslušné dohody;
Pozměňovací návrh 8
Čl. 7 odst. 1 písm. b)
b) která se během předchozích 12 měsíců rybolovných činností v rámci příslušné dohody nebo, v případě nové dohody, rybolovných činností v rámci dohody, která této dohodě předcházela, dopustila závažného protiprávního jednání nebo případně dosud nesplnila podmínky podle této dohody pro dané období;
b) která se během předchozích 12 měsíců rybolovných činností v rámci příslušné dohody nebo, v případě nové dohody, rybolovných činností v rámci dohody, která této dohodě předcházela, dopustila závažného protiprávního jednání nebo případně dosud nesplnila podmínky podle této dohody pro dané období, kromě případů, kdy dotčenému plavidlu již byl uložen trest, kdy existuje důkaz, že protiprávní jednání nebylo závažné, nebo kdy se změnil majitel plavidla a nový majitel zaručí, že podmínky budou splněny.
Pozměňovací návrh 9
Čl. 7 odst. 1 písm. d)
d) jejichž údaje obsažené v rejstříku loďstva Společenství a v informačním systému Společenství pro oprávnění k rybolovu ve smyslu článku 16 jsou neúplné nebo nepřesné;
d) dokud nebudou opraveny neúplné nebo nepřesné údaje týkající se těchto plavidel v rejstříku loďstva Společenství a v informačním systému Společenství pro oprávnění k rybolovu ve smyslu článku 16;
Pozměňovací návrh 10
Čl. 9 odst. 1 návětí
1.  Komise nepředá povolujícímu orgánu žádosti, pokud:
1.  Komise poté, co poskytne členským státům možnost předložit připomínky, nepředá povolujícímu orgánu žádosti, pokud:
Pozměňovací návrh 11
Čl. 9 odst. 1 písm. a)
a) údaje poskytnuté členským státem nejsou úplné;
a) údaje poskytnuté členským státem nejsou, s ohledem na požadavky příslušné dohody o rybolovu, úplné;
Pozměňovací návrh 12
Článek 10
Může-li se Komise důvodně domnívat, že členský stát nedodržel závazky uvedené v příloze I s ohledem na konkrétní dohodu, informuje o tom členský stát a dá členskému státu možnost předložit své připomínky. Pokud Komise na základě připomínek předložených členským státem shledá, že došlo k porušení závazků, pak po řádném zohlednění zásad oprávněného očekávání a proporcionality rozhodne vyloučit plavidla tohoto členského státu z další účasti podle uvedené dohody.
Pokud Komise na základě řádně doložených skutečností zjistí, že členský stát nedodržel závazky uvedené v příloze I s ohledem na konkrétní dohodu, informuje o tom členský stát a dá členskému státu možnost předložit své připomínky. Pokud se na základě připomínek předložených členským státem prokáže, že došlo k porušení závazků, může Komise po řádném zohlednění zásad oprávněného očekávání a proporcionality rozhodnout o vyloučení plavidel tohoto členského státu z další účasti podle uvedené dohody.
Pozměňovací návrh 13
Čl. 17 odst. 1
1.  Aniž jsou dotčena ustanovení hlavy II a hlavy IIa nařízení (EHS) č. 2847/93, předávají rybářská plavidla Společenství, jimž byla vydána oprávnění k rybolovu podle oddílu II nebo oddílu III, svému příslušnému vnitrostátnímu orgánu každodenně údaje týkající se jejich úlovků a intenzity rybolovu.
1.  Aniž jsou dotčena ustanovení hlavy II a hlavy IIa nařízení (EHS) č. 2847/93, předávají rybářská plavidla Společenství, jimž byla vydána oprávnění k rybolovu podle oddílu II nebo oddílu III, svému příslušnému vnitrostátnímu orgánu údaje týkající se jejich úlovků a intenzity rybolovu tak často, jak je to dle dané dohody a rybolovu vhodné. Požadavky na předávání jsou v souladu s požadavky obsaženými v nařízení Rady (ES) č. 1966/2006 ze dne 21. prosince 2006 o elektronickém zaznamenávání a hlášení rybolovných činností a o zařízení pro dálkové snímání1.
1 Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 1.
Pozměňovací návrh 14
Čl. 19 odst. 1
1.  Aniž je dotčen čl. 26 odst. 4 nařízení (ES) č. 2371/2002 a čl. 21 odst. 3 nařízení (EHS) č. 2847/93, jestliže členský stát považuje rybolovná práva, která mu byla přidělena, za vyčerpaná, okamžitě zakáže rybolovné činnosti pro příslušnou oblast, populaci nebo skupinu populací.
1.  Aniž je dotčen čl. 26 odst. 4 nařízení (ES) č. 2371/2002 a čl. 21 odst. 3 nařízení (EHS) č. 2847/93, jestliže členský stát považuje rybolovná práva, která mu byla přidělena, za vyčerpaná, okamžitě zakáže rybolovné činnosti pro příslušnou oblast, populaci nebo skupinu populací a pozastaví oprávnění, která již byla udělena.
Pozměňovací návrh 15
Čl. 19 odst. 3
3.  Pokud bylo oprávnění k rybolovu vydáno pro smíšený rybolov a jedna z dotčených populací nebo skupiny populací je považována za vyčerpanou, zakáže členský stát všechny rybolovné činnosti, které jsou součástí smíšeného rybolovu.
3.  Pokud bylo oprávnění k rybolovu vydáno pro smíšený rybolov a jedna z dotčených populací nebo skupiny populací je považována za vyčerpanou, zakáže členský stát ty činnosti, které danou populaci ohrožují.
Pozměňovací návrh 16
Čl. 20 odst. 1
1.  Jestliže se rybářské plavidlo Společenství dopustilo závažného protiprávního jednání, zajistí členský stát, aby plavidlům již nebylo dovoleno využívat oprávnění k rybolovu vydaná v rámci dotčené dohody po zbývající dobu trvání oprávnění, a oznámí to elektronickou cestou neprodleně Komisi.
1.  Jestliže se rybářské plavidlo Společenství při rybolovu v rámci dohody dopustilo závažného protiprávního jednání, zajistí členský stát, aby plavidlům již nebylo dovoleno využívat oprávnění k rybolovu vydaná v rámci dotčené dohody po zbývající dobu trvání oprávnění, a oznámí to elektronickou cestou neprodleně Komisi.
Pozměňovací návrh 17
Čl. 20 odst. 3
3.  Inspekční zprávy a zprávy o sledování vypracované inspektory Komise, inspektory Společenství, inspektory členských států nebo inspektory třetí země, která je stranou příslušné dohody, jsou přípustným důkazem ve správním nebo soudním řízení členského státu. Při prokazování skutečností se s nimi nakládá stejně jako s inspekčními zprávami a zprávami o sledování jiných členských států.
3.  Inspekční zprávy a zprávy o sledování vypracované inspektory Komise, inspektory Společenství, inspektory členských států nebo inspektory třetí země, která je stranou příslušné dohody, jsou přípustným důkazem ve správním nebo soudním řízení členského státu. Při prokazování skutečností se s nimi nakládá stejně jako s inspekčními zprávami a zprávami o sledování jiných členských států v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.
Pozměňovací návrh 18
Čl. 21 odst. 1 písm. a)
a)   Všem dotčeným uživatelům členských států a dotčeným povolujícím orgánům na internetové stránce informačního systému Společenství pro oprávnění k rybolovu. Údaje přístupné těmto osobám se omezí na údaje, které potřebují v rámci procesu udělování oprávnění k rybolovu.
a)   Dotčeným povolujícím orgánům na internetové stránce informačního systému Společenství pro oprávnění k rybolovu. Údaje přístupné těmto osobám se omezí na údaje, které potřebují v rámci procesu udělování oprávnění k rybolovu.
Pozměňovací návrh 19
Čl. 21 odst. 1 písm. b)
b)   Všem dotčeným uživatelům příslušných kontrolních orgánů na internetové stránce informačního systému Společenství pro oprávnění k rybolovu. Údaje přístupné těmto osobám se omezí na údaje, které potřebují v rámci svých kontrolních činností.
b)   Příslušným kontrolním orgánům na internetové stránce informačního systému Společenství pro oprávnění k rybolovu. Údaje přístupné těmto osobám se omezí na údaje, které potřebují v rámci svých kontrolních činností.

Situace v Tibetu
PDF 128kWORD 47k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o Tibetu
P6_TA(2008)0119RC-B6-0133/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na svá dřívější usnesení o Číně a o Tibetu, zejména o:

   a) dialogu mezi čínskou vládou a vyslanci dalajlámy (ze dne 15. února 2007)(1),
   b) vrcholné schůzce EU/Čína a dialogu EU/Čína o lidských právech (ze dne 13. prosince 2007)(2),
   c) vztazích mezi EU a Čínou (ze dne 7. září 2006)(3),
   d) fungování dialogů a konzultací se třetími zeměmi v oblasti lidských práv (ze dne 6. září 2007)(4),

-   s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že 49. výročí tibetského národního povstání proti čínské správě vedlo k rozsáhlým demonstracím tibetských mnichů, jeptišek a obyčejných tibetských občanů proti čínskému útisku,

B.   vzhledem k tomu, že podle čínských úřadů zahynulo 20 lidí; vzhledem k tomu, že podle jiných zdrojů zahynulo při těchto střetech více než 140 Tibeťanů a desítky dalších byly zatčeny,

C.   vzhledem k tomu, že čínská vláda vyhlásila výjimečný stav a ve Lhase i v jiných městech byly uzavřeny obchody a chrámy a do Tibetu se přesunuly z ostatních částí Číny stovky ozbrojených policistů a vojenských jednotek,

D.   vzhledem k tomu, že Jeho Svatost dalajlama označil tuto přehnanou reakci Číny za "kulturní genocidu" a současně naléhavě vyzval Tibeťany, aby "postupovali nenásilnou cestou a na této cestě vytrvali, jakkoliv bude situace vážná"(5); vzhledem k tomu, že dalajlama nepožadoval nezávislost Tibetu, ale střední cestu skutečné kulturní a politické autonomie a náboženské svobody, což je postoj, který Evropský parlament podporuje,

E.   vzhledem k tomu, že k trvalému urovnání konfliktu mohou vést pouze mírové prostředky a upřímný dialog,

F.   vzhledem k tomu, že s výjimkou oficiální mezinárodní cesty pro tisk, kterou zorganizovala čínská vláda, nebyl mezinárodním sdělovacím prostředkům povolen přístup do oblasti Tibetu, aby mohly informovat o tamních událostech, a že všichni novináři byli vypovězeni; vzhledem k tomu, že uvedená mezinárodní cesta pro tisk byla přísně kontrolována a zúčastněným novinářům byl upřen neomezený kontakt s tibetským lidem,

G.   vzhledem k tomu, že čínská vláda zřejmě blokuje přístup k zahraničním webovým stránkám z Číny a uplatňuje cenzuru na zahraniční televizní vysílání týkající se situace v Tibetu,

H.   přesvědčen o tom, že pořádání olympijských her v Pekingu představuje pro Čínu mimořádnou příležitost otevřít se světu, což platí i v opačném směru, a ukázat, že je schopna dostát svým závazkům ohledně podpory základních práv všech Číňanů bez rozdílu,

I.   vzhledem k tomu, že v dialogu v oblasti lidských práv mezi EU a Čínou, který byl zahájen v roce 2000, nebylo doposud dosaženo očekávaných výsledků,

1.   rozhodně odsuzuje brutální represi čínských bezpečnostních sil vůči tibetským demonstrantům a veškeré násilnosti, ať již z jakékoli strany, k nimž došlo v ulicích Lhasy i jinde v Tibetu, a vyjadřuje upřímnou soustrast rodinám obětí;

2.   vyzývá čínskou vládu, aby zaručila odpovídající zdravotní péči zraněným Tibeťanům a právní pomoc zatčeným Tibeťanům; vyzývá úřady, aby předložily seznam zadržovaných osob, aby s nimi zacházely v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a aby se za všech okolností zdržely mučení; vyzývá k okamžitému propuštění všech osob, které pokojně protestovaly, a uplatňovaly tak své zákonné právo na svobodu projevu;

3.   kritizuje často diskriminující zacházení s etnickými menšinami, které nepatří k etnickým Chanům; vyzývá Čínu, aby plnila své závazky ve vztahu k lidským právům a právům menšin, jakož i k zásadě právního státu; naléhavě žádá Čínu, aby nezneužila olympijské hry v roce 2008 k zatýkání disidentů, novinářů a aktivistů bojujících za lidská práva, aby tak zabránila konání demonstrací a zveřejňování zpráv, které úřady považují za kompromitující; v tomto ohledu vyzývá k okamžitému propuštění Chu Ťia, uznávaného aktivisty za lidská práva, který byl odsouzen ke třem a půl roku vězení na základě obvinění z podvratné činnosti;

4.   vyzývá k zahájení otevřeného a nezávislého vyšetřování nedávných nepokojů a represí v Tibetu, a to pod záštitou OSN; vyzývá čínské orgány, aby vydaly trvalé pozvání k návštěvě Tibetu pro vysokého komisaře OSN pro lidská práva a pro další orgány OSN;

5.   vítá skutečnost, že Jeho Svatost dalajlama vyzval tibetský lid, aby protestoval nenásilně, a odmítl výzvy k nezávislosti Tibetu a místo toho navrhl střední cestu skutečné kulturní a politické autonomie a náboženské svobody; znovu potvrzuje, že podporuje územní celistvost Číny;

6.   vyzývá čínské úřady, aby Tibet otevřely sdělovacím prostředkům a diplomatům, především zástupcům EU; naléhavě vyzývá čínské úřady, aby okamžitě přestaly cenzurovat a blokovat zahraniční zpravodajské a informační webové stránky; požaduje propuštění všech novinářů, uživatelů internetu a disidentů publikujících na internetu, kteří jsou v Číně vězněni za uplatňování svého práva na informace;

7.   je znepokojen narůstající ekonomickou marginalizací tibetského lidu v Tibetu, který čelí rostoucímu počtu čínských pracovníků migrujících do Tibetu, kteří Tibeťanům berou práci a půdu; zdůrazňuje hrubou diskriminaci ve vzdělávacím systému, v rámci kterého se tibetské děti učí svému rodnému jazyku jako druhému jazyku;

8.   vyzývá Čínu, aby dodržovala vlastní veřejné závazky týkající se lidských práv a práv menšin, demokracie a právního státu, jež vyhlásila během přijímání rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV), které Číně umožnilo uspořádat olympijské hry;

9.   naléhavě žádá Čínu, aby bez dalšího odkladu ratifikovala Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, a to v každém případě před zahájením olympijských her; vyzývá Peking, aby zavedl moratorium na výkon trestu smrti, které požaduje rezoluce OSN 62/149 přijatá dne 18. prosince 2007 o moratoriu na používání trestu smrti;

10.   vyslovuje politování nad skutečností, že šest kol jednání mezi čínskými úřady a Jeho Svátostí dalajlámou nevedlo k žádnému výsledku, a žádá o bezpodmínečné zahájení konstruktivního dialogu s cílem dosáhnout celkové politické dohody, včetně udržitelného řešení, pokud jde o otázky kulturní a politické autonomie Tibetu a náboženskou svobodu a skutečná práva menšin pro Tibetský lid v ostatních sousedních čínských provinciích;

11.   žádá Radu, a zejména její předsednictví, aby pozorně sledovaly události, dbaly na soudržnost společného postoje Evropské unie a dohlížely na uplatňování rozhodnutí přijatých v souladu s tímto postojem a domnívá se, že diplomatičtí zástupci EU v Pekingu by měli vyvinout iniciativu k návštěvě tohoto regionu s cílem podat Radě zprávu o současné situaci;

12.   v této souvislosti opakovaně vyzývá Radu, aby jmenovala zvláštního vyslance pro otázky Tibetu s cílem umožnit dialog mezi jednotlivými stranami a aby tato jednání po jejich obnovení bedlivě sledovala;

13.   podporuje prohlášení Jeho Svatosti dalajlámy, podle kterého jsou olympijské hry vynikající příležitostí získat svobodu pro čínský lid;

14.   vyzývá současné předsednictví EU, aby se snažilo dospět ke společnému postoji EU, pokud jde o účast předsedů vlád a hlav států a vysokého představitele EU na zahajovacím ceremoniálu olympijských her a možnost, že se jej nezúčastní, v případě, že nebude obnoven dialog mezi čínskými úřady a Jeho Svatostí dalajlámou;

15.   naléhavě žádá Čínskou lidovou republiku, aby ukončila kontroly a posuzování olympijských sportovců na základě jejich politických názorů a přestala vyhrožovat jejich vyloučením z účasti na olympijských hrách, nesouhlasí-li s oficiálním postojem čínské vlády;

16.   s potěšením očekává návštěvu Jeho Svatosti dalajlámy v Evropském parlamentu, který zde promluví na plenárním zasedání naplánovaném na konec roku 2008, a vyzývá Konferenci předsedů, aby prověřila možnost dřívější návštěvy;

17.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, vládám a parlamentům kandidátských zemí, prezidentovi a předsedovi vlády Čínské lidové republiky, předsedovi čínského národního lidového shromáždění, Mezinárodnímu olympijskému výboru a Jeho Svatosti dalajlámovi.

(1) Úř. věst. C 287 E, 29.11.2007, s. 554.
(2) Přijaté texty, P6_TA(2007)0622.
(3) Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 219.
(4) Přijaté texty, P6_TA(2007)0381.
(5) Prohlášení zveřejněné dne 6. dubna 2008.


Zpráva o pokroku Chorvatska za rok 2007
PDF 221kWORD 62k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o zprávě o pokroku Chorvatska za rok 2007 (2007/2267(INI))
P6_TA(2008)0120A6-0048/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 3. října 2005 o zahájení přístupových jednání s Chorvatskem,

-   s ohledem své usnesení ze dne 25. dubna 2007 o zprávě o pokroku Chorvatska za rok 2006(1),

-   s ohledem na zprávu o pokroku Chorvatska za rok 2007, kterou Komise zveřejnila dne 6. listopadu 2007 (SEC(2007)1431),

-   s ohledem na závěry Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 10. prosince 2007 týkající se Chorvatska,

-   s ohledem na návštěvu delegace Výboru pro zahraniční věci v Chorvatsku ve dnech 6. a 7. února 2008,

-   s ohledem článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A6-0048/2008),

A.   vzhledem k tomu, že Chorvatsko je na dobré cestě k řádnému členství v Evropské unii, pokračuje v plnění kodaňských kritérií a úspěšně provádí dohodu o stabilizaci a přidružení;

B.   vzhledem k tomu, že Chorvatsko je demokratickým evropským státem, který podporuje evropskou integraci a je odhodlán k překonávání existujících rozporů a dosažení smíru mezi národy, což vyžaduje dobrovolné postoupení pravomocí v jistých klíčových oblastech politik; vzhledem k tomu, že Chorvatsko vynaložilo v tomto ohledu značné úsilí, které se setkalo s úspěchem a přineslo viditelné výsledky,

C.   vzhledem k tomu, že proces přistoupení Chorvatska k EU má širší regionální důsledky, je vnímán jako zkouška závazků, které EU vůči západnímu Balkánu přijala, a může se stát významným stimulem pro všechny další dotčené země,

D.   vzhledem k tomu, že Chorvatsko i nadále plní kodaňská politická kritéria, prokazuje, že má fungující tržní hospodářství, a z velké části a bez výraznějších problémů pokračuje v provádění dohody o stabilizaci a přidružení;

E.   vzhledem k tomu, že vysoká angažovanost Chorvatska v přístupových jednáních již přinesla výsledky a je předzvěstí příznivého procesu integrace Chorvatska i ostatních zemí tohoto regionu do EU,

F.   vzhledem k tomu, že v posledních dvou letech vyjednávání dosáhlo Chorvatsko významného a chvályhodného pokroku ve většině oblastí, na které se vztahuje soubor právních předpisů Společenství,

G.   vzhledem k tomu, že k řešení některých problematičtějších oblastí, které je třeba před přistoupením Chorvatska k Evropské unii důkladně zreformovat, je třeba zvýšit úsilí a obnovit politické odhodlání,

H.   vzhledem k tomu, že závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Soluni z roku 2003 uvádí, že budoucnost všech zemí západního Balkánu je v Evropské unii, což potvrzuje řada usnesení Parlamentu,

I.   vzhledem k tomu, že v prohlášení EU a zemí západního Balkánu, které bylo dne 11. března 2006 jednomyslně schváleno ministry zahraničí zemí Evropské unie v Salcburku, se zdůrazňuje nezbytnost dobrých vztahů se sousedními zeměmi a potřeba nalézt vzájemně přijatelná řešení zbývajících otázek ve vztahu k sousedním zemím,

1.   blahopřeje chorvatským orgánům k dobrým výsledkům, kterých bylo dosud dosaženo, zejména co se týče počtu kapitol jednání, které již byly otevřeny;

2.   domnívá se, že cílem probíhajících přístupových jednání je dohodnout se na opatřeních, která mohou být nezbytná pro usnadnění integrace, přičemž se kandidátská země musí jasně zavázat k přijetí a provádění acquis a řídit se politickými cíli vyjádřenými ve Smlouvách, a rovněž se domnívá, že by tato jednání neměla být využívána jako páka k řešení dvoustranných politických sporů mimo rámec acquis a cílů daného procesu;

3.   vítá skutečnost, že Chorvatsko dosáhlo značného pokroku v plnění kritérií pro otevření nových kapitol, a podporuje úsilí chorvatské vlády a parlament, aby znásobily své úsilí o splnění kritérií pro ostatní kapitoly;

4.   s potěšením zaznamenává, že velká část právních předpisů Chorvatska již byla uvedena do souladu s normami EU, připomíná však chorvatským orgánům, že klíčovým úkolem je nyní urychlit vytvoření potřebné správní kapacity, aby mohly být nové právní předpisy provedeny; vyzývá v této souvislosti chorvatské orgány, aby uvedený proces zahájily a do sledování jeho provedení zapojily občanskou společnost;

5.   naléhavě vyzývá Chorvatsko, aby urychlilo proces reformy veřejných služeb na úrovni místní a regionální samosprávy a poskytlo zdroje a odbornou přípravu, jež jsou nezbytné pro provedení této reformy;

6.   vyjadřuje pochvalu za opatření učiněná v zásadní oblasti reformy soudnictví, sdílí však názor Komise, že je zapotřebí dalších zlepšení, zejména pokud jde o:

   - další snížení počtu případů čekajících na vyřízení, mj. tím, že se mezi soudci budou důrazněji podporovat alternativní způsoby řešení sporů;
   - posílení nezávislosti, nestrannosti a profesionality v soudnictví, zejména při jmenování soudců a státních zástupců, řízení jejich profesionální dráhy i vzdělávání;
   - opětovné oživení procesu racionalizace soudního systému a zajištění toho, aby investice do infrastruktury odpovídaly nově vytvořené "mapě" soudnictví;

7.   blahopřeje chorvatským orgánům k tomu, že pokračují v úsilí o nezaujaté stíhání domácích válečných zločinů, a naléhavě je vyzývá, aby i nadále zůstaly ostražité s cílem předcházet hrozbě etnicky podmíněných rozsudků a aby zajistily, že jsou přijata veškerá opatření na ochranu integrity soudního procesu; požaduje v této souvislosti, aby byla bezodkladně přijata dodatečná opatření na ochranu svědků, včetně posílených právních ustanovení;

8.   vítá skutečnosti, že Chorvatsko nadále plně spolupracuje s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY); je znepokojen negativním dopadem rozsudků Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii ve věci vukovarských válečných zločinů na chorvatské veřejné mínění;

9.   vyzývá v této souvislosti chorvatské orgány, aby zajistily přísné dodržování podmínek předběžného propuštění obžalovaných, kteří byli postaveni před ICTY;

10.   vítá posílení mandátu Úřadu pro potírání korupce a organizované trestné činnosti (USKOK) a zvýšení počtu případů korupce, v nichž bylo zahájeno trestní řízení, a s nadějí očekává, že budou úspěšně vyšetřeny případy korupce na vysokých postech; vyzývá k tomu, aby se v tomto úsilí pokračovalo i nadále s cílem odstranit korupci, která je v některých případech nepřijatelně vysoká a brzdí hospodářský rozvoj země;

11.   blahopřeje Chorvatsku k příkladnému ústavnímu zákonu o národnostních menšinách a vyjadřuje pochvalu za opatření, která byla přijata za účelem usnadnění integrace menšin do většinového společenského a politického života;

12.   vítá důležité rozhodnutí jmenovat zástupce srbské menšiny místopředsedou vlády pro regionální rozvoj, rekonstrukci a návrat uprchlíků;

13.   vyzývá chorvatskou vládu a parlament, aby usilovaly o eliminaci všech forem diskriminace a zaujatosti i vůči romské komunitě; v této souvislosti vyzývá vládu, aby přijala celkovou protidiskriminační strategii a účinně ji prováděla na vnitrostátní i místní úrovni;

14.   připomíná navíc, že je třeba zajistit účinné provádění ústavního zákona o národnostních menšinách, zejména co se týče dvojjazyčné výuky ve školách, dvojjazyčnosti ve veřejné správě a připravovaných záruk zaměstnanosti v souvislosti s náležitým zastoupením menšin v soudnictví a ve veřejné správě vyzývá Komisi, aby zajistila, že v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP) bude věnována dostatečná pozornost provádění ústavního zákona o národnostních menšinách;

15.   domnívá se, že klíčovým prvkem k zajištění stability v zemi a okolní balkánské oblasti jsou mezinárodní opatření zaměřená na budování důvěry;

16.   zastává názor, že chorvatský vzdělávací systém by měl důrazně podporovat lepší začlenění etnických společenství do chorvatské společnosti a jejich soudržnost s ní, přičemž budou zachovány a posilovány kulturní a sociální tradice každého z těchto společenství;

17.   vyzývá k udržitelné reintegraci válečných uprchlíků a v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba přijmout a včas provést opatření v oblasti bydlení, zaměstnanosti a sociální podpory pro uprchlíky, která budou přiměřená rozsahu problému;

18.   s potěšením zaznamenává trvalý růst chorvatského hospodářství; doufá, že tento růst přinese více pracovních příležitostí; vyjadřuje pochvalu projektu HitroRez, díky němuž se podařilo snížit administrativní zátěž podniků, a s nadějí očekává obdobné výsledky v dalších sektorech;

19.   vítá reformy přijaté v oblasti ochrany životního prostředí; vyzývá vládu, aby zvážila opatření a politiky, které by v souladu s cíli EU řešily škodlivé důsledky změny klimatu; vyzývá k zavedení komplexnějšího mezioborového dialogu k zajištění ekologicky udržitelného rozvoje;

20.   naléhavě vyzývá chorvatské orgány, aby znovu posoudily účinnost současného systému opatření na ochranu životního prostředí, včetně vývoje pobřežních čistíren odpadních vod, tříděného sběru odpadu, zařízení pro využití odpadního tepla a zrušení nelegálních skládek odpadu, a aby zlepšila koordinaci mezi všemi odpovědnými subjekty; v této souvislosti rovněž vyzývá k informačním kampaním zaměřeným na zvýšení veřejného povědomí o environmentálních otázkách;

21.   vítá předvstupní hospodářský program Chorvatska a bere na vědomí, že program počítal s přijetím dlouho odkládaného národního restrukturalizačního programu pro loďařský průmysl v březnu 2008; připomíná chorvatským orgánům, že pokrok v této oblasti je nejen podmínkou dohody o stabilizaci a přidružení, ale má i zásadní význam pro přístupová jednání vyzývá Komisi, aby prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci usnadnila provádění restrukturalizačního programu;

22.   trvá na tom, že nové právní předpisy by měly být rychle provedeny, protože to představuje spolehlivé měřítko připravenosti země na členství, která se zakládá na faktech a nikoli pouze na přijatých právních předpisech, zejména pokud jde o reformu soudnictví, boj proti korupci a hospodářské reformy;

23.   vyzývá chorvatskou vládu, aby zajistila, aby výzvy k podávání nabídek k účasti ve veřejných zakázkách byly vyhlašovány podle požadavků práva Společenství;

24.   se znepokojením zaznamenává nedávnou kritiku ze strany Komise týkající se způsobu, jakým chorvatské orgány nakládají s finančními prostředky EU, a naléhavě je vyzývá, aby s pomocí Komise bezodkladně řešily odhalené administrativní nedostatky s cílem umožnit zrušení dočasného pozastavení uzavírání smluv v rámci programu PHARE 2006 (s celkovým finančním krytím 68,5 milionů eur) a obnovení původní alokace pro finanční rok 2008 v rámci složky 1 nástroje předvstupní pomoci v návaznosti na snížení o 5 milionů eur;

25.   co se týče bilaterálních otázek, které ještě nebyly vyřešeny, připomíná všem zúčastněným stranám princip "pacta sunt servanda";

26.   vítá rozhodnutí chorvatského parlamentu ze dne 13. března 2008 neuplatňovat ekologické a rybářské ochranné pásmo vůči členským státům EU, dokud nebude dosaženo vzájemné dohody v duchu EU; vzhledem ke konečnému vyřešení této otázky je přesvědčen, že nyní bude možné rychle přijmout rozhodnutí o otevření nových kapitol;

27.   vítá připravenost Chorvatska, kterou prokázalo tím, že vyřešilo zbývající otázky týkající se hranic s Černou Horou, o čemž svědčí dohoda uzavřená předsedy vlád obou zemí dne 12. března 2008; vítá také neformální dohodu, kterou v podstatě uzavřeli předsedové vlád Chorvatska a Slovinska v otázce smírčího řízení, a vyzývá obě strany, aby tuto dohody provedly a potvrdily výsledek smírčího řízení jasným rozhodnutím parlamentů obou zemí;

28.   připomíná, že řešení otázek týkajících se hranic je výslovně stanoveno jako priorita Chorvatska v jeho přístupovém partnerství; vyjadřuje v této souvislosti své přetrvávající znepokojení nad zahájením stavebních prací na pelješackém mostě navzdory protestu Bosny a Hercegoviny v souvislosti s nejistými námořními hranicemi; konstatuje, že stavební práce na tomto projektu byly v současnosti zastaveny, a požaduje, aby oba státy nalezly společné řešení této otázky;

29.   vyslovuje Chorvatsku pochvalu za dosažený trvalý pokrok v oblasti regionální spolupráce a zároveň jej naléhavě vyzývá, aby tímto směrem pokračovalo i v oblasti dobrých sousedských vztahů, neboť tyto dvě oblasti jsou pro evropskou integraci klíčové;

30.   vyzývá Chorvatsko, aby si udrželo svůj konstruktivní přístup a i nadále hrálo pozitivní úlohu v regionu za účelem podpory a posílení konsolidace Bosny a Hercegoviny;

31.   sdílí názor Komise, že za zvýšeného úsilí na straně Chorvatska a se stálou podporou orgánů EU by měla být přístupová jednání v každém případě uzavřena v roce 2009;

32.   vyzývá v této souvislosti Komisi, aby vyvíjela větší úsilí a posílila zdroje vyčleněné na přípravu, zpracování a dokončení jednacího materiálu tak, aby EU mohla rychle a účinně reagovat na pokrok dosažený Chorvatskem v naplňování příslušných zahajovacích a uzavíracích kritérií;

33.   naléhavě vyzývá chorvatské orgány, aby do přístupového procesu k EU zapojily subjekty občanské společnosti (nevládní organizace, akademickou obec, odbory);

34.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských zemí a Chorvatska.

(1) Úř. věst. C 74 E, 20.3.2008, s. 675.


Boj proti rakovině v rozšířené Evropské unii
PDF 240kWORD 89k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o boji proti rakovině v rozšířené Evropské unii
P6_TA(2008)0121B6-0132/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na článek 152 Smlouvy,

-   s ohledem na články 163–173 Smlouvy,

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007, kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013)(1),

-   s ohledem na bílou knihu Komise nazvanou Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013 (KOM(2007)0630),

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)(2),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci(3),

-   s ohledem na zprávy, jejichž vypracování zadala Světová zdravotnická organizace (WHO) a které pojednávají o rakovině, zejména o zdravotních rizicích pro děti z důvodu expozice chemickým látkám(4),

-   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1901/2006 ze dne 12. prosince 2006 o léčivých přípravcích pro pediatrické použití(5),

-   s ohledem na doporučení Rady 2003/878/ES ze dne 2. prosince 2003 o screeningu rakoviny(6),

-   s ohledem na sdělení Komise o Evropské strategii v oblasti životního prostředí a zdraví (KOM(2003)0338) a na sdělení Komise o Evropském akčním plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010 (KOM(2004)0416),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2008 o strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012(7),

-   s ohledem na své prohlášení ze dne 11. října 2007 o potřebě komplexní strategie boje proti rakovině(8),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2006 o rakovině prsu v rozšířené Evropské unii(9),

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 646/96/ES ze dne 29. března 1996, kterým se přijímá akční plán Společenství pro boj proti rakovině v rámci činnosti v oblasti veřejného zdraví (1996 až 2000)(10),

-   s ohledem na článek 88a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků(11),

-   s ohledem na rozhodnutí Rady 2004/513/ES ze dne 2. června 2004 o uzavření Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku(12),

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že podle odhadů Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) je každému třetímu Evropanovi v průběhu jeho života stanovena diagnóza rakoviny a každý čtvrtý Evropan na tuto nemoc zemře,

B.   vzhledem k tomu, že v roce 2006 bylo diagnostikováno téměř 2,3 milionu nových případů rakoviny a více než 1 milion lidí v Evropské unii na rakovinu zemřelo; vzhledem k tomu, že nejvíce úmrtí se vyskytlo u lidí s rakovinou plic, tlustého střeva a prsu,

C.   vzhledem k tomu, že rakovina je způsobena mnoha faktory v několika stadiích, a vyžaduje tudíž nový přístup k prevenci, který stejnou měrou řeší jak příčiny vyplývající ze životního stylu, tak příčiny vyplývající ze zaměstnání a životního prostředí, a to takovým způsobem, který odráží skutečné kombinované vlivy různých příčin, spíše než aby se zaměřoval na izolované příčiny,

D.   vzhledem k tomu, že podle nedávné studie odborů je minimálně 8 % úmrtí na rakovinu ročně způsobeno přímo expozicí karcinogenním látkám na pracovišti; vzhledem k tomu, že takové expozici by se mohlo předcházet nahrazením karcinogenních látek méně škodlivými látkami; vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé jsou ze zákona povinni, pokud je to možné, karcinogenní látky nahradit, ale bohužel jsou tyto předpisy uplatňovány a prosazovány nedostatečně, což je nepřijatelné,

E.   vzhledem k tomu, že chemické látky způsobující endokrinní poruchy mohou hrát při tvorbě rakoviny významnou roli, například v případě rakoviny prsu nebo varlat, a vyžadují proto zvláštní opatření,

F.   vzhledem k tomu, že jedním z důvodů růstu případů rakoviny v celé Unii je její stárnoucí populace,

G.   vzhledem k tomu, že úmrtnost na rakovinu v nových členských státech je vyšší než v EU-15,

H.   vzhledem k tomu, že k důvodům velkých rozdílů v pětiletém ukazateli přežití u většiny typů rakoviny v Evropě patří zarážející a nepřijatelné rozdíly v kvalitě zařízení pro léčbu rakoviny, v programech preventivních prohlídek, v pokynech pro osvědčené postupy vycházejících z důkazů, v radioterapeutických zařízeních a v dostupnosti léčivých přípravků proti rakovině,

I.   vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém písemném prohlášení o potřebě komplexní strategie boje proti rakovině vyzývá Radu a Komisi k vypracování komplexní strategie boje proti rakovině řešící čtyři základní faktory tohoto boje: a) prevenci, b) včasné rozpoznání, c) diagnostiku, léčbu a další sledování a d) paliativní péči,

J.   vzhledem k tomu, že v průběhu akčních plánů Komise proti rakovině ("Evropa proti rakovině", pokrývající období let 1996–2002) došlo v mnoha zemích k příznivému obratu v oblasti úmrtnosti na několik nejběžnějších druhů rakoviny,

K.   vzhledem k tomu, že podle odhadů WHO lze nejméně třetině všech případů rakoviny předcházet a pro kontrolu rakoviny je z hlediska nákladů nejefektivnější dlouhodobou strategií prevence; a vzhledem k tomu, že by další třetinu případů rakoviny bylo možné vyléčit, pokud by byly zachyceny včas a byla jim poskytnuta odpovídající léčba,

L.   vzhledem k tomu, že WHO zařadila krystalický křemen mezi karcinogeny I. třídy a že 3,2 milionů pracovníků v EU je vystaveno této látce nejméně 75 % jejich pracovní doby; vzhledem k tomu, že podle odhadů lze připsat 2,7 % úmrtí na rakovinu plic nebo průdušek expozici krystalickému křemenu v zaměstnání,

M.   vzhledem k tomu, že podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jsou v současné době vynaložena na prevenci v průměru jen 3 % z celkového rozpočtu na zdraví zemí OECD, přičemž na zdravotní péči a léčbu se vynakládá 97 %; vzhledem k tomu, že tato výrazná nerovnováha musí být urychleně odstraněna, a to tím více, že alespoň jedné třetině všech případů rakoviny lze předejít,

N.   vzhledem k tomu, že podle odhadů lze 25 % všech úmrtí na rakovinu v Unii připsat kouření; a vzhledem k tomu, že kouření je příčinou 80 až 90 % úmrtí na rakovinu plic na světě,

O.   vzhledem k tomu, že řádně vypracovaný a spravovaný vnitrostátní program pro kontrolu rakoviny snižuje výskyt rakoviny a úmrtnost na ní v některých případech o více než 70 % a zlepšuje život onkologických pacientů bez ohledu na to, s jak omezenými zdroji se země potýká,

P.   vzhledem k tomu, že celostátní zavádění účinných screeningových programů podle obyvatelstva prováděné v souladu s evropskými pokyny, pokud již existují, výrazně zvyšuje kvalitu a dostupnost screeningu rakoviny, její diagnostiky a léčebných služeb pro obyvatelstvo, čímž zlepšuje boj proti rakovině,

Q.   vzhledem k tomu, že vnitrostátní onkologické registry ve všech členských státech jsou zásadní pro poskytování srovnatelných údajů o rakovině,

R.   vzhledem k tomu, že v rámci EU existují v současné době značné a nepřijatelné kvalitativní nerovnosti v oblasti screeningu a včasného rozpoznání rakoviny a následných postupů, zejména pokud jde o používané diagnostické postupy a začlenění těchto postupů do zdravotnických politik členských států, a vzhledem k tomu, že screeningové programy umožňují včasné určení diagnózy, což přispívá k finančně výhodnému a měřitelnému snížení případů rakoviny,

S.   vzhledem k tomu, že onkologie není ve všech členských státech uznávána za lékařskou specializaci a že je zapotřebí zajistit nepřetržité vzdělávání lékařů,

T.   vzhledem k tomu, že EudraCT, evropská databáze klinických hodnocení v rámci Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMEA), není otevřená široké veřejnosti a pacienti mají potíže při hledání hodnocení, která se zabývají jejich konkrétním stavem,

U.   vzhledem k tomu, že složitost rakoviny vyžaduje lepší komunikaci mnoha zdravotnických pracovníků různé specializace, kteří se zabývají léčbou onkologických pacientů; vzhledem k tomu, že psychologická a sociální péče o onkologické pacienty může zlepšit jejich kvalitu života,

V.   vzhledem k tomu, že onkologičtí pacienti nemají v současné době rovný přístup k informacím o léčbě a v každém stadiu své choroby naléhavě potřebují více informací,

1.   vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby přijaly vhodná opatření v oblasti prevence, včasného rozpoznání, diagnostiky a léčby včetně paliativní péče ke snížení očekávaného výrazného zvýšení případů rakoviny vyplývajícího z demografických změn v nadcházejících desetiletích, včetně zajištění vhodné finanční podpory pro koordinovaná opatření a náležité budování kapacit;

2.   vyzývá Komisi, aby zřídila interinstitucionální pracovní skupinu EU pro rakovinu složenou se zástupců Komise, Rady a Evropského parlamentu, jež by se pravidelně scházela za účelem shromažďování a výměny osvědčených postupů v oblasti prevence včetně omezení expozice karcinogenním látkám a jiným látkám podílejícím se na vzniku rakoviny na pracovišti a v životním prostředí, screeningu a léčby a jež bude stát v čele lepší kontroly výskytu rakoviny v Evropě; zdůrazňuje, že pracovní skupina EU by měla zejména podporovat nová opatření a stávající screeningové projekty, jež by mohly přispět k tomu, že podíl obyvatel, kteří jsou zapojeni do opatření pro screening rakoviny, vzroste v členských státech do roku 2018 minimálně o 50 %;

3.   vítá iniciativu Komise přijmout sdělení o rakovině a sdělení o vzácných onemocněních, která jsou plánována ještě na tento rok;

4.   žádá Komisi, aby pravidelně prováděla přezkum Evropského kodexu proti rakovině a aby ho propagovala pomocí osvětových, informačních a vzdělávacích kampaní zaměřených na konkrétní skupiny obyvatelstva;

5.   naléhá na členské státy, aby za použití standardizované evropské terminologie prováděly statutární registraci případů rakoviny, která umožní hodnotit programy prevence, screeningu a léčby a procenta osob, které rakovinu překonají, na základě údajů o obyvatelstvu, a dále zajistí srovnatelnost údajů mezi členskými státy;

6.   vyzývá Komisi, aby přehodnotila stávající doporučení o screeningu rakoviny, přičemž by zohlednila rychlý vývoj nových technologií a zahrnula do tohoto doporučení:

   a) více druhů rakoviny a
   b) další techniky včasné diagnostiky, jakmile budou z vědeckého hlediska potvrzeny;

7.   vyzývá Komisi, aby vypracovala dynamický, flexibilní a kontinuální přístup v boji proti rakovině, který se bude opírat o vědecký pokrok, a v této souvislosti by měla zřídit:

   a) poradní výbor pro prevenci rakoviny za účelem hodnocení stávajících důkazů a údajů
   b) speciální poradní výbor o včasném rozpoznání rakoviny, aby mohly být rychle a účinně zapracovány budoucí revize doporučení;

8.   vyzývá Komisi, aby v rámci druhého akčního programu v oblasti veřejného zdraví podporovala sítě vnitrostátních onkologických registrů za účelem vypracování celounijní studie o nerovnostech ve výskytu rakoviny a šancích na přežití této choroby;

9.   naléhá na vlády České republiky a Itálie, které tak dosud neučinily, aby ratifikovaly Rámcovou úmluvu Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku, jež vstoupila v platnost v únoru 2005;

10.   vyzývá Komisi a všechny členské státy, aby při uplatňování Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku vytvářely a podporovaly přísné protokoly a pokyny a aby zajistily, že budou k dispozici zdroje na pomoc zemím s nízkými příjmy při plnění jejich závazků daných úmluvou;

11.   vyzývá Komisi, aby jednala ve své roli strážce Smlouvy a přijala rychle právní opatření proti všem členským státům, které v plné míře neplní směrnici 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci;

12.   vyzývá Komisi, aby v případě potřeby přijala legislativní opatření a povzbuzovala a podporovala iniciativy, jež zahrnují široký okruh zúčastněných subjektů, za účelem prevence rakoviny prostřednictvím snížení expozice karcinogenním látkám a jiným látkám podílejícím se na vzniku rakoviny při práci a v životním prostředí, propagace zdravého životního stylu, zejména v souvislosti s hlavními rizikovými faktory – tabákem, alkoholem, obezitou, nezdravým stravováním, nedostatkem pohybu a ochrany proti slunci – a se zvláštním zaměřením na děti a dospívající;

13.   vyzývá Komisi a členské státy, aby v souladu se zprávou Evropského parlamentu ze dne 24. října 2007 o zelené knize "K Evropě bez tabákového kouře: možnosti politiky na úrovni EU"(13), jejíž doporučení musí být nyní plně provedena, podporovaly a uplatňovaly komplexní politiky kontroly tabáku, včetně nekuřáckých prostředí a zásahů ve formě zákazu kouření, jako účinné způsoby snížení výskytu kouření, a tedy prevence vysokého počtu úmrtí na rakovinu;

14.   vyzývá Komisi, členské státy a Evropskou agenturu pro chemické látky, aby v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky(14), do 1. června 2008 jako nejvyšší prioritu přijaly seznam látek vzbuzujících zvlášť velké obavy, který bude obsahovat karcinogenní látky, aby bylo možné uplatňovat čl. 33 odst. 2 nařízení REACH, podle něhož mohou spotřebitelé žádat informace o karcinogenních látkách ve spotřebním zboží, aby se mohli takového zboží vyvarovat;

15.   vyzývá Komisi, aby prosazovala a podporovala iniciativy bránící dovozu zboží, které obsahuje karcinogenní chemické látky; dále vyzývá k přijetí opatření na úrovni EU pro zpřísnění sledování potravin kvůli chemickým látkám včetně pesticidů;

16.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že budou k dispozici dostatečné zdroje pro průzkumy lidského biologického sledování v celé EU, aby bylo možné sledovat karcinogenní látky a jiné látky podílející se na vzniku rakoviny, a posoudit tak účinnost politik;

17.   naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly informační kampaně o screeningu rakoviny zaměřené jak na širokou veřejnost, tak na všechny poskytovatele zdravotní péče, a také výměnu osvědčených postupů v oblasti využívání opatření pro prevenci a včasné rozpoznání rakoviny, jako je finančně efektivní zařazení vhodného testování HPV pro screening rakoviny děložního čípku a očkování proti HPV, které chrání mladé ženy před rakovinou děložního čípku, či test na zvláštní antigen prostaty (PSA) pro včasné rozpoznání rakoviny prostaty u mužů nad 50 let věku;

18.   vyzývá Komisi, aby zahájila diskusi s Radou s cílem podpořit a efektivně uplatňovat doporučení o screeningu rakoviny a v této souvislosti žádá členské státy, které tak ještě neučinily, aby provedly doporučení Rady o screeningu rakoviny, aby stanovily postupy pro přijetí jakýchkoli změn doporučení v budoucnosti a aby zavedly programy pro screening obyvatelstva, jež by byly prováděny v souladu s evropskými pokyny pro zajištění kvality;

19.   vyzývá Komisi, aby zajistila střednědobou a dlouhodobou vědeckou a odbornou podporu vhodné a náležité pomoci členským státům při postupu podle doporučení Rady o screeningu rakoviny, a dále aby zajistila sledování, hodnocení a koordinaci pilotních aktivit a nepřetržité zlepšování kvality;

20.   vyzývá Komisi k podpoře rozvoje evropských akreditačních/certifikačních programů pro screening, diagnostiku a léčbu rakoviny na základě evropských pokynů pro zajištění kvality, které by mohly sloužit i jako příklad pro další oblasti zdravotnické péče;

21.   vyzývá členské státy, aby zajistily, že po celém jejich území budou k dispozici multidisciplinární onkologické týmy, aby mohla být všem pacientům poskytnuta optimální individuální léčba, a aby zlepšily vzdělávání onkologů a zdravotnických pracovníků v oblasti rozpoznání psychologických a sociálních potřeb pacientů v zájmu zlepšení kvality života a zmírnění úzkostí a depresí u onkologických pacientů;

22.   naléhá na Komisi a členské státy, aby onkologii uznaly za lékařskou specializaci a zajistily pro onkology celoživotní vzdělávání v souladu se schválenými pokyny;

23.   vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a propagovaly paliativní péči a aby vypracovaly pokyny pro její využívání;

24.   vyzývá Komisi, aby zajistila, že právní předpisy Společenství budou obsahovat pobídky jak pro průmysl, tak pro vědecko-výzkumné pracovníky s cílem podporovat nepřetržitý výzkum a zajistit nové prokázané léky a léčebné postupy k boji proti rakovině a kontrole jejího výskytu;

25.   vyzývá Komisi, aby prostřednictvím sítí zdravotnických pracovníků zabezpečila šíření osvědčených postupů pro léčbu a péči, a zajistila tak, že občané budou mít přístup k nejlepší léčbě, která je k dispozici;

26.   vyzývá Komisi, aby ze strukturálních fondů a sedmého rámcového programu pro výzkum uvolnila finanční prostředky na vytvoření a financování referenčních sítí pro případy vzácných a obtížně léčitelných rakovin, jež umožní sdílení zdrojů a odborných znalostí a zlepšení diagnostiky a léčby;

27.   naléhá na Komisi, aby v rámci sedmého rámcového programu vyčlenila finanční prostředky na podporu výzkumu a inovací v oblasti primární prevence, screeningu a včasného rozpoznání rakoviny a nových léků a léčebných postupů proti rakovině;

28.   vyzývá Radu a Komisi, aby zavedly normu EU pro hodnocení nových inovativních diagnostických a terapeutických přístupů a identifikaci osvědčených klinických a lékařských postupů;

29.   vyzývá Komisi, aby v rámci sedmého rámcového programu vyčlenila finanční prostředky na podporu výzkumu rakoviny u dětí;

30.   naléhá na Komisi a členské státy, aby zajistily, že léky proti rakovině budou dostupné jednotně všem pacientům, kteří je potřebují, ve všech členských státech;

31.   vybízí Komisi a členské státy, aby v rámci farmaceutického fóra na vysoké úrovni prozkoumaly, jak by bylo možné rychleji zpřístupnit pacientům inovativní a život zachraňující léky proti rakovině tím, že uvádění léků na trh bude schvalováno rychleji prostřednictvím centralizovaného postupu EU a že bude zvážen podmíněný proces tvorby cen a úhrad, zatímco se budou shromažďovat údaje o hodnotě léků pro pacienty při reálném použití;

32.   vyzývá Komisi, aby nejpozději do června 2008 předložila Evropskému parlamentu a Radě návrh, jenž zajistí kvalitní, objektivní, spolehlivé a nepropagační informace o léčivých přípravcích z různých zdrojů;

33.   vyzývá Komisi, aby provedla revizi směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/20/ES ze dne 4. dubna 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se uplatňování správné klinické praxe při provádění klinických hodnocení humánních léčivých přípravků(15) (směrnice o klinickém hodnocení) s cílem podpořit rozšíření akademického výzkumu rakoviny, a zejména výzkumu screeningu a včasného rozpoznání rakoviny, a aby zároveň uznala vliv souvisejících nákladů na nekomerční výzkumný sektor a zvýšila dostupnost informací o probíhajících a ukončených klinických hodnoceních pacientům a široké veřejnosti;

34.   vyzývá členské státy a Komisi, aby usilovaly o vypracování pravidel pro společnou definici zdravotního postižení, která může zahrnovat osoby s chronickou nemocí nebo rakovinou, a aby členské státy, které tak zatím neučinily, případně urychleně zahrnuly urychleně tyto osoby do svých vnitrostátních definic zdravotního postižení;

35.   vyzývá Komisi, aby vypracovala chartu na ochranu onkologických pacientů a chronicky nemocných osob na pracovišti, jejímž cílem bude požadovat od společností, aby pacientům umožnily setrvat v zaměstnání v průběhu léčby a vrátit se k běžné profesní činnosti;

36.   vybízí členské státy, aby podle evropských pokynů přijaly národní charty práv pacientů a aby do vývoje zdravotnických politik zahrnuly účast a poznatky pacientů;

37.   vyzývá členské státy a Evropskou komisi k vypracování a posílení iniciativ, které zajistí podporu pro osoby přímo či nepřímo postižené rakovinou, a to zejména prostřednictvím zahájení a rozvoje psychologické péče a podpory pro tyto osoby v celé EU;

38.   vyzývá Komisi, aby rozšířila informace dostupné onkologickým pacientům tím, že bude podporovat iniciativy, které pacienty informují o možnostech jejich léčby a o způsobech přístupu k této léčbě;

39.   vybízí nové členské státy, aby více využívaly strukturálních fondů ke zlepšení infrastruktury zdravotní péče, např. podporou provádění doporučení Rady o screeningu rakoviny;

40.   podporuje slovinské předsednictví EU, které si stanovilo rakovinu jako jednu ze svých priorit v roce 2008, a vyzývá všechna budoucí předsednictví, aby i pro ně zůstala rakovina jednou z priorit;

41.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 301, 20.11.2007, s. 3.
(2) Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.
(3) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50.
(4) Zásady hodnocení zdravotních rizik u dětí, WHO, 2006.
(5) Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 1.
(6) Úř. věst. L 327, 16.12.2003, s. 34.
(7) Přijaté texty, P6_TA(2008)0009.
(8) Přijaté texty, P6_TA(2007)0434.
(9) Úř. věst. C 313 E, 20.12.2006, s. 273.
(10) Úř. věst. L 95, 16.4.1996, s. 9.
(11) Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2008/29/ES (Úř. věst. L 81, 20.3.2008, s. 51).
(12) Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 8.
(13) Přijaté texty, P6_TA(2007)0471.
(14) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1. Opravené znění uvedeno v Úř. věstníku L 136, 29.5.2007, s. 3. Nařízení ve znění nařízení Rady (ES) č. 1354/2007 (Úř. věst. L 304, 22.11.2007, s. 1).
(15) Úř. věst. L 121, 1.5.2001, s. 34.


Přezkum šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období
PDF 455kWORD 99k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o přezkumu šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období (2007/2204(INI))
P6_TA(2008)0122A6-0074/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2006 o tématické strategii ochrany a zachování mořského prostředí(2),

-   s ohledem na svůj postoj z prvního čtení dne 14. listopadu 2006 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (směrnice o mořské strategii)(3),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 25. dubna 2007 k tématické strategii o udržitelném využívání přírodních zdrojů(4),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2006 o tematické strategii pro městské prostředí(5),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 o tematické strategii pro ochranu půdy(6),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 14. listopadu 2007 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro ochranu půdy a upravuje směrnice 2004/35/ES(7),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2006 k tematické strategii o znečišťování ovzduší(8),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 26. září 2006 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o kvalitě vnějšího ovzduší a čistějším vzduchu pro Evropu(9),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2007 o tematické strategii pro recyklaci odpadů(10),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 13. února 2007 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadu(11),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 23. října 2007 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro akci Společenství na dosažení udržitelného využívání pesticidů(12),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2007 o tematické strategii pro udržitelné využívání pesticidů(13),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 23. října 2007 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh(14),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0074/2008),

A.   vzhledem k tomu, že Evropa stále ještě není na cestě k opravdovému udržitelnému rozvoji,

B.   vzhledem k tomu, že Komise uznává, že bylo dosaženo pouze omezeného pokroku v zásadních otázkách začlenění problematiky životního prostředí do dalších oblastí politiky a zlepšování vymáhání právních předpisů Společenství,

C.   vzhledem k tomu, že Komise poukazuje na skutečnost, že se mnohé problémy spojené se životním prostředím v současnosti stupňují: rostou emise skleníkových plynů, zrychluje se ztráta biologické rozmanitosti, znečištění má stále zásadní vliv na veřejné zdraví, zvyšuje se množství odpadu vyprodukovaného v EU a naše ekologická stopa je stále výraznější; vzhledem k tomu, že toto vyvolává závažné otázky o kontraproduktivních účincích dalších hlavních politik EU na životní prostředí,

D.   vzhledem k tomu, že je nepravděpodobné, že bude dosaženo udržitelného rozvoje, pokud nebude problematika životního prostředí plně začleněna do všech hlavních oblastí politiky,

E.   vzhledem k tomu, že čisté a zdravé životní prostředí je nezbytné pro dobré životní a sociální podmínky lidí,

F.   vzhledem k tomu, že environmentální politiky také přispívají k jiným cílům jako ke vzrůstající konkurenceschopnosti, stimulaci hospodářského růstu, podpoře vytváření pracovních příležitostí a inovaci a podpoře vědeckého pokroku prostřednictvím nových, bezpečných technologií,

1.   považuje za politováníhodné, že přezkum šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí (šestý APŽP) v polovině období je zpožděn o téměř rok a lituje skutečnosti, že Evropská unie celkově neplní časový plán pro provádění opatření plánovaných v akčním programu, což je v rozporu s tvrzeními Komise v jejím vlastním hodnocení; připomíná, že šestý APŽP byl narozdíl od svého předchůdce schválen postupem spolurozhodování podle článku 251 Smlouvy o ES; žádá, aby EU učinila vše proto, aby bylo dosaženo cílů šestého APŽP, protože v tomto případě by neúspěch oslabil důvěryhodnost EU mimo jiné v očích občanů, kteří se zajímají o stav životního prostředí;

2.   konstatuje, že využívání tématických strategií jako nového procesního nástroje zvýšilo důležitost předlegislativních postupů a vytvořilo další možnosti pro zapojení zúčastněných stran do strategičtějšího přístupu k legislativní politice EU; lituje však, že tyto tématické strategie rovněž zpomalily rozhodovací proces v politice životního prostředí tím, že zpozdily formulování konkrétních politických návrhů a přijímání výsledných opatření;

3.   domnívá se, že by politika životního prostředí měla být vzhledem k jejímu významu pro průmysl a ke skutečnosti, že je v zásadě prováděna místními orgány, zohledňována v návrzích právních předpisů a že v poradních orgánech by měly být zastoupeny názory zástupců průmyslu, malých podniků a místních orgánů a poradní orgány by těmto názorům měly naslouchat;

4.   domnívá se, že je zásadní posílit postavení šestého APŽP jako environmentálního rozměru strategie udržitelného rozvoje EU;

5.   domnívá se, že v rámci EU musí být jasně vymezeny a stanoveny pravomoci, a zdůrazňuje, že z průběžné zprávy Komise v polovině období je patrný zmatek a vnitřní rozpor, pokud jde o pravomoci Komise a členských států; zdůrazňuje, že meze jejich pravomocí i konkrétních povinností musí být jasně stanoveny, aby bylo zajištěno, že tyto povinnosti budou i nadále plněny;

6.   zdůrazňuje, že tematické strategie nepřinášejí užitek, pokud je jejich načasování shodné s většími legislativními tématy; jsou prospěšné buď před vydáním příslušného legislativního dokumentu nebo samostatně;

7.   zdůrazňuje přímý vztah mezi stavem životního prostředí a lidským zdravím; vyzývá Komisi, aby za účelem zohlednění aspektu zdraví ve všech politikách vypracovala studie, které by osvětlily příčinné vztahy mezi změnami v kvalitě životního prostředí a ve stavu lidského zdraví;

Tematické strategie

8.   domnívá se, že EU jednala konzistentně s cílem dosáhnout diplomatických cílů souvisejících s klimatem stanovených v šestém APŽP; připomíná však, že pokud se týče cílů a prioritních akcí na zastavení změny klimatu, nepodařilo se EU splnit všechny své závazky; je nesmírně znepokojen zvýšením emisí v dopravě a pomalým účinkem opatření použitých ve snaze o zvýšení energetické účinnosti; připomíná Komisi, aby zveřejnila sdělení o kvantifikovaných environmentálních cílech pro udržitelný dopravní systém; očekává, že členské státy dosáhnou cílů na snížení emisí skleníkových plynů pro jednotlivé země stanovených v Kjótském protokolu do roku 2012;

9.   vyjadřuje politování, že pravděpodobně nebude dosaženo cíle zastavení poklesu biologické rozmanitosti do roku 2010 a že navrhované strategie na ochranu mořského prostředí a půdy nepovedou do roku 2012 ke konkrétním environmentálním výsledkům; upozorňuje na to, že je třeba vynaložit větší úsilí na pomoc při integraci politiky biologické rozmanitosti do oblasti dalších politik; upozorňuje na nutnost řádného financování programu Natura 2000 a dalších úzce souvisejících prvořadých cílů;

10.   domnívá se, že co se týče chemických látek, představují nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 (ES) 1907/2006 týkající se registrace, vyhodnocování, povolování a omezování chemických látek (REACH) a založení Evropské agentury pro chemické látky(15) pokrok ve snižování nebezpečí pro lidstvo a životní prostředí, ale že se ještě neprokázalo, že tento pokrok bude skutečně podstatný, a lituje, že nařízení není ve všech směrech v souladu s cíli stanovenými v šestém APŽP; považuje za politováníhodné, že tematická strategie týkající se udržitelného používání pesticidů byla značně zpožděna a že opatření přijatá za účelem zlepšení kvality vzduchu a městského životního prostředí a snížení hluku nesplňují cíle akčního programu pro životní prostředí; vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh na přezkum směrnice o národních emisních stropech(16); věří, že je třeba zajistit úplné uplatnění směrnice o hluku v okolním prostředí(17);

11.   s ohledem na to, že kvalita vnitřního ovzduší má vliv na zdraví, naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podpořily činnost Světové zdravotnické organizace zaměřenou na kvalitu vnitřního ovzduší, a vyzývá Komisi, aby co nejdříve navrhla konkrétní legislativní opatření pro kvalitu vnitřního ovzduší;

12.   konstatuje, že neshledává žádné výrazné nedostatky co se týče specifických cílů pro ochranu vody stanovených v šestém APŽP; vyzývá nicméně Komisi, aby zajistila plné provedení rámcové směrnice o vodě(18) a přehodnotila včlenění závazků EU týkajících se ochrany vody do dalších politik; vyzývá dále naléhavě Komisi, aby co nejdříve předložila návrh směrnice o snížení obsahu fosforu v zemědělství a v detergentech podle článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech(19);

13.   upozorňuje, že je nezbytná nová vodohospodářská politika zaměřená na úspory a na udržitelnou správu vodních zdrojů;

14.   považuje za politováníhodné, že tematické strategie o přírodních zdrojích a odpadech oslabily cíle šestého APŽP; lituje, že na úrovni EU nebyly zformulovány žádné konkrétní cíle za účelem oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů přechodem k udržitelnému modelu výroby a spotřeby; souhlasí, že je třeba další akce týkající se bioodpadu, která by podpořila další odklon od skládkování a zajistila, aby byly využívány nejvíce osvědčené alternativy zpracování odpadu, jako jsou alternativy zaměřené na zmírňování změny klimatu; dále vybízí k podpoře způsobů nakládání s odpady šetrných k životnímu prostředí a k přijetí opatření přísněji postihujících skládkování odpadů, které znečišťuje životní prostředí;

15.   vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá opatření, která umožní takové racionální a účinné využívání přírodních zdrojů, jež neohrozí biologickou rozmanitost;

Provádění a prosazování stávajících právních předpisů

16.   připomíná, že úplné a správné provádění stávajících právních předpisů je nejvyšší prioritou a bere v úvahu, že závazné právní předpisy zůstávají zásadní pro řešení výzev v oblasti životního prostředí; vyzývá Komisi, aby posílila svou činnost "strážkyně" Smlouvy; vyzývá proto rozpočtové orgány EU, aby Komisi poskytly všechny nezbytné finanční a lidské zdroje, aby se zajistilo, že monitorování provádění a prosazování stávajících právních předpisů bude prováděno co neefektivněji ve všech členských státech;

17.   zdůrazňuje, že právní předpisy Společenství v oblasti životního prostředí je třeba uplatňovat účinně a přesně, a doporučuje přijmout zvláštní podpůrná opatření ve prospěch regionů, které se při realizaci tohoto druhu acquis potýkají s obtížemi; vybízí orgány členských států, aby vypracovaly strategie pro jejich provedení ve vnitrostátním právu, které by přispěly k jasnému stanovení rolí a rozsahu odpovědností celostátních, regionálních a místních orgánů při správném provádění a uplatňování právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí;

18.   obává se nicméně různých protinávrhů směřujících k tomu, aby byla obecná nařízení omezena a zeslabena, nebo dokonce nahrazena dobrovolnými dohodami nebo nezávaznými opatřeními; proto znovu opakuje, že lepší regulace nařízení by se měla soustředit na jednoznačná a transparentní pravidla a standardy opírající se o zákonné předpisy, které se vztahují k stanoveným cílům, a jejich lepšímu prosazování;

19.   podporuje návrhy Komise na posílení prosazování právních předpisů v oblasti životního prostředí na vnitrostátní úrovni prostřednictvím lepší dostupnosti práva a harmonizovaného využívání sankčního práva; poznamenává, že preventivní aspekty sankčního práva přispívají k lepšímu prosazování a ochraně životního prostředí;

20.   žádá dále, aby byly environmentální politiky EU navrhovány a přezkoumávány tak, aby se více soustřeďovaly na stanovení cílů a méně na popis prostředků, jak k nim dospět, což umožní členským státům a zemědělcům najít nejúčinnější způsoby pro dosažení kýžených cílů;

Příroda, biologická rozmanitost a změna klimatu

21.   domnívá se, že by Komise měla zajistit úplné provádění směrnic o ptácích a přírodních stanovištích; doporučuje, aby byla s ohledem na zásadu subsidiarity přijata daňová opatření podporující osvědčené postupy a odrazující občany od činností, které působí znečištění;

22.   upozorňuje však Komisi na skutečnost, že vidina trestněprávních důsledků nestačí k zamezení nelegálnímu a zároveň životní prostředí znečišťujícímu chování ve všech případech; zdůrazňuje proto význam následných trestněprávních sankcí, zejména za nelegální vývoz nebezpečného odpadu na území jiných zemí;

Stimuly v oblasti životního prostředí a reforma dotací, které poškozují životní prostředí

23.   vítá zelenou knihu Komise o tržně orientovaných nástrojích pro životní prostředí a s nimi souvisejících politických cílích; domnívá se, že je třeba více využívat tržně orientované nástroje, které berou v úvahu dopad veškerých výrobních a distribučních procesů a typů chování spotřebitelů na životní prostředí;

24.   domnívá se, že systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) dosud vzhledem k příliš štědrému přidělování emisních povolenek nevedl ke snížení emisí CO2; zdůrazňuje, že se EU zavázala ke snížení svých emisí skleníkových plynů nejméně o 20 % do roku 2020 oproti roku 1990; trvá na tom, že by EU ETS pro období po roce 2012 měl zahrnovat dostatečně přísné limity, plné využívání dražeb a kvantitativní a kvalitativní limity využívání ověřených snížení emisí (CER) a jednotek snížení emisí (ERU);

25.   konstatuje nicméně, že úloha ekologického zdaňování zůstává skromná a nevykazuje zvyšující se tendenci; vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly více úsilí reformě ekologické daně včetně postupného přesunu daňového zatížení od daní, které mají negativní dopad na životní podmínky (např. zdanění práce) k daním, které mají pozitivní dopad na životní podmínky (např. zdanění činností, které poškozují životní prostředí, jako využívání zdrojů nebo znečištění ovzduší); zdůrazňuje, že navzdory požadavku jednomyslnosti v oblasti zdaňování nabízejí smlouvy možnost rozšířené spolupráce, a upozorňuje na existenci metody otevřené koordinace;

26.   konstatuje, že byl dán impuls k odstranění dotací, které poškozují životní prostředí; považuje nicméně za nepřijatelné, že v blízké budoucnosti nejsou očekávány žádné konkrétní kroky směrem k reformě dotací poškozujících životní prostředí, a proto vyzývá Komisi, aby do konce roku 2008 předložila konkrétní návrhy na postupné zrušení všech dotací poškozujících životní prostředí v průběhu následujících pěti let;

Integrace politiky životního prostředí, mezinárodní spolupráce a podněty pro inovaci

27.   naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly intenzivnější a celistvější začleňování politiky životního prostředí do tvorby všech politik EU; vyzývá k začlenění aspektů ochrany životního prostředí a ochrany zdraví do všech politik a k zapojení měst a regionů do těchto politik, s cílem zavést přístup zohledňující zdraví ve všech politikách, který vyhlásila Evropská unie; lituje jednak nedostatečného začleňování těchto aspektů do různých právních rámců a přípravy nových právních předpisů týkajících se životního prostředí, jednak i nedostatečné začleňování do právních předpisů, jejichž primární cíle jsou jiné než ochrana životního prostředí;

28.   domnívá se, že za účelem dosažení konkrétních výsledků při začlenění environmentálních hledisek do ostatních hospodářských oblastí je zapotřebí vypracovat v daných odvětvích závazné cíle a harmonogramy; současně zdůrazňuje odpovědnost hospodářských subjektů v jednotlivých odvětvích průmyslu za dosažení dlouhodobých výsledků politiky týkající se klimatu a energetické politiky;

29.   zdůrazňuje zásadní spojitost mezi účinnou politikou životního prostředí a lepší kvalitou života a v této souvislosti zdůrazňuje význam regionálního rozměru při provádění šestého APŽP, a to zejména při zavádění opatření souvisejících se zmírněním dopadů změn klimatu a s přizpůsobením se těmto změnám; zdůrazňuje význam kampaní určených ke zvýšení povědomí veřejnosti o cílech šestého APŽP a o procesu jeho realizace;

30.   zdůrazňuje, že v regionálních rozvojových programech je nezbytné zohledňovat program Natura 2000, aby tak mohla být sladěna zásada ochrany evropské biologické rozmanitosti s rozvojem a zvyšováním kvality života obyvatel; domnívá se, že je k tomuto tématu na místě zahájit širokou informační kampaň a podporovat osvědčené postupy a ukázat tak, jak lze sladit tyto dva zdánlivě protichůdné přístupy;

31.   zdůrazňuje, že za účelem šíření osvědčených postupů do méně rozvinutých regionů a jejich uplatňování jsou zapotřebí koordinovanější sítě regionálních a místních aktérů; podporuje prosazování přeshraniční spolupráce, která by v oblasti životního prostředí probíhala mezi členskými státy i mezi EU a sousedními zeměmi a regiony, jako jsou regiony u Černého, Baltského a Středozemního moře, a to zejména za účelem předcházení přeshraničnímu znečišťování;

32.   je znepokojen závěry různých nezávislých studií(20)(21)(22)(23), z nichž vyplývá, že generální ředitelství Komise plně nedodržují pokyny Komise pro posuzování dopadů, že se upřednostňuje posuzování a kvantitativní vyjadřování hospodářských dopadů na úkor environmentálních, sociálních a mezinárodních dopadů, že náklady na právní předpisy se posuzují mnohem více než jejich přínosy a že krátkodobá hlediska zastiňují hlediska dlouhodobá; domnívá se, že takto nevyvážené posuzování dopadů neprospívá samotné politice životního prostředí, ani jejímu začlenění do dalších politik EU; vyzývá Komisi, aby přijala opatření k nápravě těchto přetrvávajících problémů;

33.   chválí Komisi za její silnou zainteresovanost při posilování mezinárodního rozměru politiky životního prostředí; věří, že je nezbytné zajistit začlenění politiky životního prostředí do všech vnějších akcí EU a zlepšit mezinárodní v oblasti životního prostředí; vybízí Komisi a členské státy, aby nadále podporovaly ambiciózní environmentální politiky a požadavky, například podporou transferu technologií a výměny osvědčených postupů v rozvojových zemích;

34.   zdůrazňuje, že je třeba intenzivněji a soudržněji podporovat "klimatickou diplomacii" v rámci obchodních vztahů EU se státy, které nejsou vázány mnohostrannými dohodami o ochraně životního prostředí, například s USA, Čínou a Indií, jež z různých důvodů neprovádějí Kjótský protokol vyzývá rovněž Komisi, aby pomáhala rozvojovým zemím při využívání udržitelných a účinných technologií prostřednictvím všech dostupných mechanismů;

35.   doporučuje, aby byla dohoda o clech a obchodu WTO doplněna o doložku o udržitelnosti stanovující zásady politiky v oblasti životního prostředí, například zásadu obezřetnosti a zásadu "znečišťovatel platí", na jejichž základě bude možno posuzovat obchodní opatření s cílem zajistit, aby obchodní předpisy nenarušovaly ochranu životního prostředí a aby se předpisy pro životní prostředí nevyužívaly pro účely protekcionismu;

36.   vyzývá Radu a Komisi, aby prostřednictvím dvoustranných a regionálních obchodních jednání řešily obchodní závazky, z nichž vyplývají přímé výhody v oblasti životního prostředí je třeba, aby EU a členské státy posílily dialog s novými ekonomikami, aby dialog v oblastech společného zájmu, jako je například změna klimatu, nakládání s odpady a nezákonná těžba dřeva, vyústil v provádění společných programů; podporuje návrh Komise vytvořit v každé obchodní dohodě fórum pro udržitelný rozvoj, které bude otevřeno zapojení občanské společnosti a bude ve významné míře zohledňovat problematiku klimatu, a požaduje, aby byly tyto otázky zařazeny do programu stávajících jednání;

37.   vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly pragmatičtější a horizontálnější využívání inovací a nových technologií ve všech politikách EU tak, aby tyto prvky měly zásadní úlohu při posilování ochrany životního prostředí; zdůrazňuje, že je třeba zavést bez prodlení přístup vedoucího postavení ("top runner") EU, ambicióznější nástroj neustálého zlepšování výroby a spotřebitelského chování, aby se zajistilo, že v budoucnosti budou všechny výrobky na trzích EU navrženy, vyrobeny a používány podle kritérií udržitelnosti;

38.   připomíná, že navzdory případným vysokým krátkodobým nákladům jsou investice do inovativních a ekologických technologií, stejně jako investice do ekodesignu, energetické účinnosti u konečného uživatele a do snižování energetické náročnosti budov dlouhodobě velmi prospěšné, a zdůrazňuje, že regiony musí podniky vybízet, aby tyto investice plně využívaly;

39.   vybízí Komisi a členské státy, aby přijaly skutečně ekologická pravidla pro zadávání veřejných zakázek za účelem podpory inovace a udržitelných modelů spotřeby a produkce;

40.   vyzývá Komisi, aby poskytnutím jasného rámce, který by umožnil stanovení měřitelných cílů a kvalitativních kritérií, pomohla celostátním, regionálním a místním orgánům uzavírat společné veřejné zakázky, jež by byly v souladu s udržitelným rozvojem;

41.   vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o dosažení 20% cíle spotřeby z obnovitelných zdrojů a 10% cíle spotřeby biopaliv a aby při tom nezapomínala, že pěstování energetických plodin nesmí ohrožovat evropské a mimoevropské zásobování potravinami; zdůrazňuje, že mechanismus udržitelnosti, který je ve fázi vývoje, by měl uplatňovat nejpřísnější kritéria udržitelnosti na biopaliva;

42.   zdůrazňuje, že zemědělství EU se stále více orientuje na produkci bezpečných a vysoce kvalitních potravin chránících zdraví občanů Unie.

43.   vybízí členské státy a jejich regionální a místní orgány, aby co nejlépe využily nových investičních příležitostí, které jim přináší strukturální fondy a nové programy evropské politiky sousedství, a aby zajistily, že jejich operační programy a projekty podporované ze strukturálních fondů budou přispívat k lepšímu provádění právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí a k plnění dlouhodobého cíle, kterým je zajištění udržitelného rozvoje napříč EU v souladu s dalšími tematickými prioritami;

44.   považuje za nezbytné zdokonalovat používání zásady substituce, která bere v úvahu dostupnost a výhody náhradních produktů a náklady na ně; zdůrazňuje, že musí být také zohledněny postupy navrhování, výroby a použití umožňující používání produktů, které nepředstavují riziko pro lidské zdraví a životní prostředí, nebo u kterých je toto riziko nižší;

Zásady "lepší právní úpravy" v politice životního prostředí

45.   zdůrazňuje, že pokud je cílem lepší regulace, měla by existovat kontrola překrývání právních předpisů, které vytváří byrokratické překážky a narušuje konkurenceschopnost;

46.   domnívá se, že filozofický přístup uplatňovaný na proces revize postrádá kritické uvažování a nezahrnuje analýzu důvodů zpoždění; domnívá se, že pouze na základě analýzy příčin těchto zpoždění a přemýšlením o nich lze učinit správné kroky do budoucna;

47.   zdůrazňuje, že pokud skutečně existuje vůle zlepšit legislativní metodiku a vytvářet použitelná pravidla, která budou příslušné orgány, podniky a občané moci snadno používat, je nezbytné rozšířit součinnost mezi orgány a institucemi Společenství a občanskou společností, aby odpovídaly na jejich požadavky, a zohlednit rozhodnutí a názory regionů, radnic, dotčených průmyslových odvětví a souvisejících sdružení; zdůrazňuje také, že musí být zohledněny nejen krátkodobé náklady na změnu stávajícího vybavení, ale také dlouhodobé výhody jakékoli této změny;

Příprava půdy pro změnu chování

48.   zdůrazňuje, že je zapotřebí nových způsobů měření prosperity založené na realistických hodnotách ekologických služeb; domnívá se, že vzhledem k tomu, že HDP sám o sobě nemůže odrážet všechny stránky a potřeby moderní společnosti, není již vhodným nástrojem k měření prosperity a rozvoje; vyzývá EU, aby dále vyvíjela a politicky využívala nový ukazatel, který zohledňuje negativní dopad hospodářského pokroku na naše životní prostředí a zdraví a který přispívá k úsilí o oddělení hospodářského růstu od tlaku na životní prostředí; domnívá se, že by tento nový ukazatel měl propagovat rozvoj integrované společnosti a poskytnout impuls pro lepší začlenění environmentálních hledisek do jiných politik;

49.   vyzývá Komisi, aby k ochraně zdraví lidí přistupovala jako k problému, který má mezi prioritami ochrany životního prostředí prvořadý význam;

50.   domnívá se, že Evropská unie by měla hrát vedoucí úlohu při vývoji alternativních politik, které by připravily půdu pro výrazné změny chování ve vzorcích spotřeby a výroby;

51.   zdůrazňuje, že je důležité pomoci spotřebitelům k uvědomělejšímu chování, což by mohlo mimo rámec vnitrostátních právních předpisů pozitivně ovlivnit to, do jaké míry a jak výrazně přijmou účastníci trhu nutnost ochrany životního prostředí;

52.   domnívá se, že za prioritu je třeba považovat řádné informování občanů; rozhodně podporuje vývoj přehledného a důkladného systému označování, který by výrazně pomohl zákazníkům při "správném výběru";

53.   trvá na tom, aby Komise, dříve, než vypracuje návrh pro sedmý APŽP, provedla celkové posouzení výsledků šestého APŽP.

54.   domnívá se, že konečný přezkum šestého APŽP by měl provést vnější subjekt nezávislý na Komisi;

o
o   o

55.  Pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 242, 10. 9. 2002, s. 1.
(2) Úř. věst. C 314 E, 21. 12. 2006, s. 131.
(3) Úř. věst. C 314 E, 21. 12. 2006, s. 86.
(4) Úř. věst. C 74 E, 20.3.2008, s. 660.
(5) Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 182.
(6) Přijaté texty, P6_TA(2007)0504.
(7) Přijaté texty, P6_TA(2007)0509.
(8) Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 176.
(9) Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 102.
(10) Úř. věst. C 287 E, 29. 11. 2007, s. 168.
(11) Úř. věst. C 287 E, 29. 11. 2007, s. 135.
(12) Přijaté texty, P6_TA(2007)0444.
(13) Přijaté texty, P6_TA(2007)0467.
(14) Přijaté texty, P6_TA(2007)0445.
(15) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Rady (ES) č. 1354/2007 (Úř. věst. L 304, 22.11.2007, s. 1).
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001  národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší (Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22).
(17) Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12.
(18) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2008/32/ES (Úř. věst. L 81, 20.3.2008, s. 60.
(19) Úř. věst. L 104, 8.4.2004, s. 1.
(20) Posouzení dopadů politik Evropské komise: Úspěchy a výhledy, Evropské rady udržitelného rozvoje a životního prostředí, duben 2006.
(21) Getting Proportions Right – How far should EU impact assessments go? (Vymezení rozměrů – jak obsáhlé by mělo být evropské posuzování dopadů?), duben 2006.
(22) For Better or for Worse? The EU's "Better Regulation" Agenda and the Environment, Institute for European Environmental Policy, listopad 2005.
(23) Sustainable Development in the European Commission's integrated impact assessments for 2003 (Udržitelný rozvoj v souhrnném posouzení dopadů Evropské komise za rok 2003), Institute for European Environmental Policy, duben 2004.


O odvětvích kultury v Evropě
PDF 244kWORD 87k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o kulturním průmyslu v Evropě (2007/2153(INI))
P6_TA(2008)0123A6-0063/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na článek 151 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005 (Úmluva UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti),

-   s ohledem na závěry ze zasedání Rady konané ve dnech 13.–14. listopadu 2006 a 24.–25. května 2007, především pokud jde o přínos kulturních a kreativních odvětví k dosažení lisabonských cílů, a na usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007 o evropském programu pro kulturu,

-   s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání(1)

-   s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/515/ES ze dne 18. května 2006 o uzavření Úmluvy o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů(2),

-   s ohledem na sdělení Komise o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě (KOM(2007)0242) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2007)0570),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2003 o kulturním průmyslu(3),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2004 o rámci Společenství pro organizace kolektivní správy v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících(4),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2007 k doporučení Komise 2005/737/ES ze dne 18. října 2005 o kolektivní přeshraniční správě autorského práva a práv s ním souvisejících pro zákonné on-line hudební služby(5),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2007 o sociálním postavení umělců(6),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0063/2008),

A.   vzhledem k tomu, že kultura je veřejným statkem a cílem sama o sobě, který slouží rozvoji osobnosti a společnosti, a napomáhá hospodářskému růstu, zaměstnanosti, sociální soudržnosti a regionálnímu a místnímu rozvoji, jak dokazují nedávné vědecké studie o ekonomice kultury jako např. studie provedená poradenskou společností pro evropské záležitosti KEA pro Komisi,

B.   vzhledem k tomu, že kdyby úspěšné společenství tvůrců ve všech oblastech umění, jako jsou filmoví tvůrci, skladatelé, autoři, vizuální umělci a návrháři, nedodávalo kulturnímu průmyslu průběžně obsah, nemohl by existovat ani přispívat k evropské kulturní a hospodářské hodnotě,

C.   vzhledem k tomu, že kulturní průmysl přiřazuje duševním dílům přidanou hodnotu hospodářského typu, která zároveň plodí nové hodnoty pro jednotlivce i pro společnosti; vzhledem k tomu, že tato odvětví kulturního průmyslu zahrnují tradiční kulturní průmyslová odvětví, jako je kinematografie, hudební a knižní vydavatelství, média a kreativní průmyslová odvětví (např. móda či design), turismus, umělecká odvětví či poskytování informací,

D.   vzhledem k tomu, že podle definice uvedené v Úmluvě UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti v níž se stanoví, že kulturní průmysl zahrnuje všechna odvětví spojující vytváření, produkci a uvádění na trh zboží a služeb, jejichž zvláštnost spočívá v nedotknutelnosti jejich obsahu a v jejich kulturním charakteru; vzhledem k tomu, že výrobky kulturního průmyslu jsou obvykle chráněny právy duševního vlastnictví,

E.   vzhledem k tomu, že aby celý kulturní a kreativní průmysl, včetně velmi malých podniků a MSP a jednotlivých umělců, realizoval svůj potenciál a přispěl k dosažení cílů Lisabonské strategie, je třeba poskytnout mu větší uznání i podporu a zajistit mu zvláštní právní postavení,

F.   vzhledem k tomu, že kulturní průmysl vyrábí a rozšiřuje širokou škálu produktů, které občany informují, vzdělávají a baví a které jsou stále více založeny na nových technologiích a poskytovány v nových digitálních a audiovizuálních formátech, vůči nimž musí členské státy a Evropská unie plnit svoji úlohu regulátora a zaručit, že tvůrcům originálního obsahu připadne přiměřená hospodářská odměna prostřednictvím zajištění přiměřené a účinné ochrany autorského práva a práv s ním souvisejících, a zajistit tak udržitelnost evropského kulturního průmyslu,

G.   vzhledem k tomu, že se v rámci dnešní informační společnosti a společnosti digitální technologie objevují nové formy výroby, distribuce a spotřeby, které vedou k novým kulturním výrobkům a službám, jež je nutné chránit proti pirátství, a které obecněji vyžadují, aby byly nalezeny operační a hospodářské modely zaručující, že budou výrobky s kulturním obsahem přístupné, otevřené a rozmanité a zároveň si zachovají svou specifickou povahu ve srovnání s obyčejnými komerčními výrobky a že bude zajištěna spravedlivá odměna pro všechny kategorie držitelů práv na využívání kulturního obsahu chráněného autorským právem,

H.   vzhledem k tomu, že se kulturní výrobky a služby vyznačují zvláštnostmi, které je odlišují od ostatních výrobků a služeb a které musí být zohledněny při vytváření a provádění politik Evropské unie,

I.   vzhledem k tomu, že přiměřená a účinná ochrana autorského práva a práv s ním souvisejících je základním prostředkem k zajištění spravedlivé odměny tvůrcům za jejich kreativní úsilí a v rámci obchodního využívání jejich děl, a vzhledem k tomu, že tato ochrana je proto nezbytná pro přežití kulturního průmyslu,

J.   vzhledem k zásadnímu přínosu kulturního průmyslu a kulturního společenství k podpoře kulturní rozmanitosti, k zajištění volby pro spotřebitele, ke zvýšení rozmanitosti podnikání, k demokratizaci přístupu ke kultuře, k posílení evropské identity a integrace a k podpoře mezikulturního dialogu,

K.   vzhledem k tomu, že kulturní průmysl výrazně přispívá k místnímu a regionálnímu rozvoji a soudržnosti, neboť přitahuje investice do cestovního ruchu, vytváří nové kategorie komerčních výrobků a služeb "místní" povahy, a tím, že vytváří nová pracovní místa a možnosti hospodářského rozvoje, brání společenské marginalizaci vzdálených a znevýhodněných oblastí,

L.   vzhledem k tomu, že autoři hrají rovněž zásadní úlohu v činnosti kulturního průmyslu, a že je jim proto třeba poskytnout hospodářské, právní a sociální prostředí vhodné pro rozvoj jejich kreativního potenciálu,

M.   vzhledem k tomu, že je třeba úzce vázat kulturu s obecným a odborným vzděláváním s cílem posílit výrobní a kreativní možnosti kulturního průmyslu,

N.   vzhledem k tomu, že zkušenost s "Evropskými hlavními městy kultury" konkrétně ilustruje přínos kulturního odvětví pro hospodářský a společenský život města a pro rozvoj jeho obyvatel,

O.   vzhledem k tomu, že by státní podpora a jiné subvence ve prospěch kreativního odvětví měly být považovány za investice, a nikoli za pouhý luxus, že však tyto podpory musí být rovněž v souladu s pravidly hospodářské soutěže EU, Protokolem o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech připojeným k Amsterodamské smlouvě, článkem 151 Smlouvy o ES a s Úmluvou UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti,

P.   vzhledem k tomu, že je potřeba podporovat soukromé a veřejné investice, stejně jako sponzorství v kulturním odvětví,

Q.   vzhledem k tomu, že koncentrace v odvětví kulturního průmyslu představuje riziko pro rozmanitost nabídky kulturních statků spotřebitelům,

R.   vzhledem k tomu, že kreativita je podmínkou rozvoje inovace v Evropě a že by evropské technologické podniky měly prospěch z práce v symbióze s tvůrci v rámci seskupení podniků (tzv. "clusterů"),

S.   vzhledem k tomu, že je nutné více podporovat malé a velmi malé podniky a jejich sítě a také jednotlivé pracovníky v těchto podnicích, kteří velmi výrazně napomáhají vytváření hodnot v hospodářství, a že je třeba pomoci tvůrcům dále se vzdělávat v oblasti kreativního podnikání a podpořit jejich snahu uživit se vlastní kreativní činností,

T.   vzhledem k tomu, že rozdrobenost kreativního odvětví v Evropě, kterou lze vysvětlit pouze zčásti jazykovými důvody nebo důvody spojenými s národní identitou, a neexistence kulturního průmyslu ve skutečně evropském měřítku, mohou omezovat kulturní úlohu Evropy ve světě,

U.   vzhledem k tomu, že kulturní rozmanitost a svobodný pohyb myšlenek vychází z originality, plurality identit a rovnosti mezi muži a ženami,

V.   vzhledem k tomu, že rovnost mezi muži a ženami je jednou z klíčových hodnot Evropské unie, jež se předává prostřednictvím kultury, a vzhledem k tomu, že toto předávání hodnot posiluje evropskou integraci,

W.   vzhledem k tomu, že rovnováha mezi muži a ženami není v kulturním průmyslu ani zdaleka skutečností,

X.   vzhledem k tomu, že ženy zastávají v kulturním průmyslu odpovědná pracovní místa nejčastěji v malých a středních podnicích (MSP) nebo v případě, že si založí vlastní společnost,

Y.   vzhledem k tomu, že účast žen v odvětví telekomunikací, internetových služeb, sdělovacích prostředků, elektronického obchodování a softwarových aplikací, které představuje klíčový prvek kulturního průmyslu, je extrémně nízká (30 %) a pouze 20 % nových podniků v tomto odvětví zakládají ženy,

1.   vyjadřuje zadostiučinění nad skutečností, že se Rada a Komise chystají uznat ústřední úlohu, kterou hrají kultura a tvořivost jakožto faktory důležité pro podporu evropského občanství, sbližování umění a evropských občanů a dosažení cílů Lisabonské strategie, čímž dále posilují jejich význam v evropském projektu;

2.   zdůrazňuje, že v rámci stávajícího "postindustriálního hospodářství" bude muset kulturní a kreativní průmysl podpořit konkurenceschopnost Unie; v této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy, aby si jako prioritu stanovily politiky, které se zaměří nejen na obchodní inovaci, ale také na inovaci v kulturních činnostech a kreativním hospodářství;

3.   konstatuje, že kulturní průmysl je klíčovým poskytovatelem služeb s velkou přidanou hodnotou, na nichž staví dynamická ekonomika založená na znalostech, a měl by být proto uznáván jako odvětví, které významně přispívá ke konkurenceschopnosti v Evropské unii;

4.   domnívá se, že kulturní průmysl, který je významným zdrojem pracovních příležitostí v Evropské unii, musí především zapojit tvůrčí talenty; naléhavě žádá členské státy, aby podporovaly nové a inovativní způsoby celoživotního vzdělávání, které podněcují tvůrčí talent;

5.   vyzývá Radu a Komisi, aby vyjasnily, co tvoří evropskou vizi kultury, tvořivosti a inovace, a aby vypracovaly strukturovaná politická opatření ke konkrétní podpoře rozvoje evropských kreativních odvětví a začlenily je do skutečné evropské strategie pro kulturu; domnívá se, že pro tyto účely je prioritou definovat identitu kulturního průmyslu a podniků v tomto odvětví;

6.   vyzývá tudíž Komisi, aby odpovídajícím způsobem zajistila získávání systematických statistických údajů v této oblasti, což Unii i členským státům umožní disponovat koherentními a srovnatelnými statistickými údaji, které jsou nutné pro vypracování adekvátních cílených politik podpory kulturních a kreativních odvětví;

7.   vyzývá členské státy, aby do svých národních středoškolských a vysokoškolských vzdělávacích programů začlenily kurzy v oblasti podnikání, a to zejména do humanitních, uměleckých a kulturních oborů;

8.   žádá Komisi a Vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, aby lépe a účinněji zohlednili kulturní rozměr Evropy, a zejména kulturního průmyslu a tvůrců ve vnějších vztazích Evropské unie, v rámci evropské politiky sousedství a na hlavních fórech, na kterých probíhá dialog s ostatními oblastmi světa;

9.   domnívá se, že rozkvět kulturního průmyslu do značné míry závisí na možnostech usnadněné přeshraniční mobility a že je z tohoto důvodu nutné vyřešit problémy spojené s evropským zatýkacím rozkazem a vypracovat v této souvislosti zvláštní pravidla, a v tomto ohledu opět vznáší své požadavky, jež vyjádřil ve svém výše zmíněném usnesení o sociálním postavení umělců;

10.   vítá myšlenku posílení mobility osob, výrobků a služeb pocházejících z kreativních odvětví, a to při dodržování pravidel a zásad Úmluvy UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti, a vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila zelenou knihu na toto téma, která bude odrážet zvláštnosti odvětví jakožto zároveň kulturního a hospodářského statku;

11.   upozorňuje, že je třeba rozvinout sociální a hospodářský model, který by poskytoval vhodnou záchrannou síť pro kreativní podnikatele, především pro ty z nich, kteří jsou samostatně výdělečně činnými, v kulturních a kreativních hospodářských odvětvích, ve kterých je dosud vysoký poměr zaměstnání na částečný pracovní úvazek a nestabilních pracovních podmínek;

12.   domnívá se, že dobře organizovaná kolektivní přeshraniční správa autorských práv a souvisejících práv a modely podnikání, které dodržují práva všech držitelů práv mají zásadní význam pro optimální využití kreativního potenciálu, při kterém se však zároveň zabezpečí spravedlivá odměna pro všechny kategorie držitelů práv;

13.   připomíná Komisi své výše uvedené usnesení ze dne 13. března 2007 a vyzývá k zavedení přístupu Společenství, který zohlední zvláštnosti digitální éry, význam zachování evropské kulturní rozmanitosti, méně významné zúčastněné strany a místní repertoáry, a to na základě zásady rovnosti zacházení;

14.   žádá Komisi, aby neprodleně začala systematicky uplatňovat čl. 151 odst. 4 Smlouvy o ES, čímž se ve všech ostatních politikách Společenství zohlední oblast kultury a kulturní odvětví, a to zejména v politikách, které se týkají vnitřního trhu, hospodářské soutěže, obchodu, podniků a výzkumu a vývoje, a aby lépe zohlednila zvláštní povahu kulturního odvětví při provádění těchto politik, jakož i ve vnější politice při uzavírání mezinárodních smluv v souladu s Úmluvou UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti, a hrála přitom proaktivní roli a zlepšovala mezinárodní spolupráci;

15.   vyzývá Komisi a členské státy, aby revitalizovaly uplatňování Úmluvy UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti a aby plně zohlednily její základní zásady ve svých vnitřních i vnějších politikách;

16.   vyzývá Komisi, aby zavedla strukturu směřující k posílení koordinace činností a politik, jež mají dopad na kulturní a kreativní odvětví, a aby vytvořila pracovní skupinu pro kulturu a kreativní ekonomiku, která by důkladněji prozkoumala přímý přínos kultury a tvořivosti k inovaci, hospodářskému růstu a sociálnímu rozvoji v Evropské unii; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Parlamentem navrhla konkrétní opatření v rámci politik Společenství;

17.   v souvislosti s rychlým technologickým vývojem a vývojem trhu a s cílem zajistit, aby měl kulturní průmysl a tvůrci obecně prospěch z vývoje digitálních platforem, naléhavě žádá Komisi, aby přezkoumala zásadní otázku duševního vlastnictví s ohledem na kulturní a hospodářské aspekty a aby v zájmu zachování rovnováhy mezi možnostmi přístupu ke kulturním aktivitám a obsahům a duševním vlastnictvím, která zaručí spravedlivou a účinnou odměnu všem kategoriím držitelů práv, skutečný výběr pro spotřebitele a kulturní rozmanitost, vyzvala všechny aktéry působící v tomto odvětví, zejména telekomunikační operátory a poskytovatele internetových služeb, ke společnému nalezení řešení, jež by byla spravedlivá pro velké i malé zúčastněné subjekty; v tomto ohledu upozorňuje na skutečnost, že kriminalizace spotřebitelů, kteří neusilují o zisk, za účelem boje proti počítačovému pirátství není vhodným řešením;

18.   vyzývá Komisi, aby přijala opatření pro prevenci, vzdělávání, zvyšování povědomí mezi spotřebiteli, zejména mezi mladými lidmi ve školách, o hodnotě duševního vlastnictví a tvořivosti obecně, a aby u spotřebitelů propagovala dodržování duševního vlastnictví;

19.   vyzývá Komisi, aby podporovala zejména úsilí vynaložené k zavedení nových modelů podnikání v počítačové éře, které umožní spotřebiteli plně využívat nové technologie a zároveň ochrání legitimní právo na odměnu za uměleckou a kulturní tvorbu;

20.   vyzývá Komisi, aby uznala, že internet zcela změnil tradiční způsoby užívání kulturních výrobků a služeb a že je zásadní zaručit bezproblémový přístup ke kulturnímu internetovému obsahu a rozmanitost kulturní tvorby přesahující pouhou průmyslovou a komerční logiku a kromě toho také zajistit spravedlivou odměnu pro všechny kategorie držitelů práv;

21.   zastává názor, že reforma práv duševního vlastnictví je zásadní pro podporu tvořivosti a rozvoje kulturních děl; doporučuje Pařížskou úmluvu jako rámec pro dosažení spravedlivé rovnováhy mezi zájmy tvůrců a spotřebitelů;

22.   vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly nezbytné prostředky umožňující zajistit dodržování a ochranu práv duševního vlastnictví;

23.   vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly, že internet představuje rozsáhlou platformu pro kulturní vyjádření, umožňuje přístup ke znalostem a demokratickou účast na evropské tvořivosti a vytváří mosty mezi generacemi v informační společnosti; a tudíž vyzývá Komisi a členské státy, aby se vyvarovaly přijetí takových opatření, která by byla v rozporu s lidskými právy, občanskými právy a zásadami přiměřenosti a účinnosti a která by měla odrazující důsledky, jako je například pozastavení přístupu k internetu.

24.   naléhavě žádá Komisi, aby v boji proti pirátství přenesla odpovědnost na všechny dotčené strany, včetně spotřebitelů, a aby vedla kampaně na zvyšování povědomí a vzdělávací kampaně;

25.   domnívá se, že přiměřené financování kulturního a kreativního průmyslu, jakož i kreativních komunit, je nezbytné, a žádá Radu, Komisi a členské státy, aby přijaly příslušná opatření, přičemž doporučuje spolufinancování veřejným a soukromým sektorem a poskytování finančních záruk, a podporuje také zavedení příznivého regulačního a daňového rámce pro kulturní průmysl, zejména používání daňových úlev a snížených sazeb DPH na všechny kulturní výrobky, včetně děl přístupných na internetu;

26.   zdůrazňuje význam bezplatných informačních infrastruktur, jako je WorldWideWeb, které jsou založeny na modelech otevřené účasti a otevřených standardech, pro evropské kreativní odvětví a žádá Komisi, aby předložila strategii pro otevřenější a interoperabilnější informační infrastruktury;

27.   považuje za nezbytné, aby strukturální fondy, programy určené MSP a sedmý rámcový program Společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) přiznaly rozvoji a dostatečnému financování kulturního a kreativního průmyslu zvláštní postavení, a to včetně MSP a jednotlivých uměleckých podniků působících v této oblasti, a opět Komisi žádá, aby vypracovala studii o dopadu financování odvětví kultury a vzdělávání strukturálními fondy a sedmým rámcovým programem;

28.   znovu zdůrazňuje význam cílů akce Evropské investiční banky nazvané iniciativa Inovace 2010 (i2i) a vyzývá k lepšímu odstupňování jejích priorit; vybízí Komisi a členské státy k vyzkoušení dalších způsobů poskytování finanční pomoci, kterou by podporovaly počáteční existenci a rozvoj MSP působících v oblasti kultury a tvorby (například prostřednictvím sedmého rámcového programu); podporuje využívání strukturálních fondů za účelem podpory tradičních umění a kulturního dědictví i kulturního a inovativního průmyslu; vyzývá Komisi, aby tyto činnosti sledovala a napomáhala rozšiřovat osvědčené postupy;

29.   vyzývá Komisi, aby podpořila přístup ke kulturnímu průmyslu, pokud jde o programy poskytování technické pomoci uzavřené se třetími zeměmi, zejména s Čínou, Indií a Latinskou Amerikou;

30.   vyzývá Komisi, aby podporovala partnerství mezi odvětvím kulturního průmyslu a odvětvími informačních a komunikačních technologií s cílem podporovat součinnost kreativity a inovace v souvislosti s Lisabonskou strategií;

31.   vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnost vytvořit program podle vzoru programu MEDIA, dokončila postupy směřující k uplatnění iniciativy týkající se Evropské digitální knihovny, stimulovala a podporovala hudební, divadelní a nakladatelský průmysl, aby se tak usnadnila nadnárodní distribuce děl, a především, aby do programu "Kultura" zavedla mechanismus umožňující v rámci kulturního neaudiovizuálního průmyslu přístup k financování opatření na podporu knih Společenstvím (společný stánek na knižních veletrzích atd.), ale také opatření na podporu hudby a odborného vzdělávání;

32.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily částky podpor určených překladům, neboť rozpočty evropských kulturních programů nejsou dostatečné pro dosažení jejich cílů;

33.   domnívá se, že je třeba podpořit kulturní a kreativní průmyslová odvětví prostřednictvím zlepšení systémů kvalifikace, vzdělávání a odborné přípravy, zejména s cílem odborně vzdělávat studenty na všech úrovních vzdělávání v kulturních a uměleckých oborech, aby byli připraveni na profesní život, a podpořit lepší spolupráci mezi podniky v odvětví a školami, jakož i sbližování škol a institucí členských států, které již v tomto smyslu pracují; domnívá se, že je také třeba dále pokročit ve vzájemném uznávání diplomů uměleckých studií;

34.   zdůrazňuje specifickou povahu některých povolání a know-how v kulturních, kreativních a řemeslných odvětvích, jejichž trvalost je třeba zajistit vhodnými mechanismy předávání znalostí;

35.   vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly vhodná opatření ke zhodnocení statusu tradičního know-how s cílem podpořit mobilitu a usnadnit přístup k zaměstnání profesionálů dotčených odvětví v Evropské unii;

36.   vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost výši příjmů žen v kulturním průmyslu, a to s cílem zajistit, aby platová zařazení neměla za následek platovou diskriminaci na základě pohlaví;

37.   zdůrazňuje důležitou úlohu kulturního průmyslu v boji proti genderovým stereotypům, při prosazování rovnosti mezi muži a ženami a napomáhání změně mentality; vyzývá členské státy, aby podporovaly iniciativy kulturního průmyslu usilující o šíření těchto myšlenek;

38.   vyzývá členské státy a jejich místní samosprávy, aby zajistily lepší komunikaci mezi kreativním průmyslem a financujícími subjekty vytvořením poradenských služeb v oblasti řízení podniku, jakož i finančního a informačního poradenství a vzdělávání pro malé podniky, podnikatele a pracovníky z kulturních a kreativních odvětví hospodářství;

39.   přikládá velký význam ustanovením směrnice 2007/65/ES a vyzývá členské státy, aby zajistily včasné provedení této směrnice; vyzývá Komisi, aby Parlament informovala o uplatňování této směrnice;

40.   zdůrazňuje příležitosti, jež přináší vysokorychlostní širokopásmové a nové bezdrátové technologie s velkým dosahem při rozvoji a šíření nových inovativních kulturních služeb a kulturního obsahu na venkově i ve městech ve všech dvaceti sedmi členských státech; dále vyzývá členské státy, aby přednostně podporovaly rozvoj širokopásmové sítě ve venkovských a okrajových oblastech s cílem překonat rozdíly v přístupu k digitálním technologiím; konstatuje, že technologický pokrok umožňuje spotřebitelům rychlejší přístup ke kulturnímu obsahu;

41.   připomíná Komisi a členským státům jejich dosavadní postoj k audiovizuálním službám v rámci mezinárodních obchodních jednání a vyzývá je, aby i v budoucnosti v rámci jednání WTO/GATS nečinily nabídky na liberalizaci audiovizuálních služeb, ani nepožadovaly vynětí těchto služeb z uplatňování doložky nejvyšších výhod;

42.   vítá vytvoření ceny Evropského parlamentu za film (PRIX LUX) v roce 2007, která bude každoročně udělována jako prostředek pro posílení kulturní politiky, kulturní a jazykové rozmanitosti, zachování kulturní tradice a podporu kulturních výměn; žádá, aby tato cena vzala v potaz zejména účast a kreativitu žen, a uznala tak jejich příspěvek k rozvoji a vzestupu evropské kinematografie;

43.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a také organizaci UNESCO a Radě Evropy.

(1) Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 27.
(2) Úř. věst. L 201, 25.7.2006, s. 15.
(3) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2004, s. 459.
(4) Úř. věst. C 92 E, 16.4.2004, s. 425.
(5) Úř. věst. C 301 E, 13.12.2007, s. 64.
(6) Přijaté texty, P6_TA(2007)0236.


Evropský program pro kulturu v globalizovaném světě
PDF 285kWORD 106k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě (2007/2211(INI))
P6_TA(2008)0124A6-0075/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na článek 151 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1855/2006/ES ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí program Kultura (2007–2013)(1),

-   s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (Úmluva UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

-   s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/515/ES ze dne 18. května 2006 o uzavření Úmluvy o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů(2),

-   s ohledem na závěry zasedání Rady ve složení pro vzdělávání, mládež a kulturu konaného ve dnech 24. a 25. května 2007 o příspěvku kultury a tvůrčí činnosti k dosažení lisabonských cílů (9021/2007),

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Evropa ve světě – praktické návrhy pro větší soudržnost, efektivitu a zviditelnění" (KOM(2006)0278),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. května 2007 o evropském programu pro kulturu (KOM(2007)0242) a na související pracovní dokument (SEK(2007)0570) vypracovaný útvary Komise,

-   s ohledem na usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007 o evropském programu pro kulturu(3),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 5. září 2001 o kulturní spolupráci v Evropské unii(4),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2003 o kulturním průmyslu(5),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2007 k doporučení Komise 2005/737/ES ze dne 18. října 2005 o kolektivní přeshraniční správě autorského práva a práv s ním souvisejících pro zákonné on-line hudební služby(6),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro regionální rozvoj (A6-0075/2008),

A.   vzhledem k tomu, že ač je zcela žádoucí co největší otevřenost vůči všem ostatním kulturám, má Evropská unie zvláštní povinnost chránit kulturní bohatství Evropy, neboť evropské kulturní dědictví je nezbytné zachovávat, šířit a sdílet jak uvnitř, tak i vně Unie, a to ve všech jeho dimenzích a všemi prostředky,

B.   vzhledem k tomu, že umění a kultura jsou prostředkem k dosažení silnějšího projevu a většího vědomí sebe sama v osobním a sociálním vývoji a umožňují jednotlivcům i komunitám věnovat pozornost jejich kulturnímu dědictví a paměti a pojmenovávat jejich individuální i kolektivní budoucnost,

C.   vzhledem k tomu, že umění a kultura otevírají nové formy dialogu, vytvářejí prostory kulturního porozumění a umožňují jednotlivcům i skupinám přesáhnout postoje vyplývající z jejich identit,

D.   vzhledem k tomu, že umění a kultura jako prostor výměny, diskuse a tvořivosti a vytváření myšlenek povzbuzují občanskou angažovanost a účast,

E.   vzhledem k tomu, že evropské kulturní dědictví, jehož součástí jsou rozmanité formy vyjádření a jež vzniklo kombinací několika pramenů, jako je například řecko-římský a židovsko-křesťanský starověk, historicky Evropu pozvedlo na přední místo mezi všemi kontinenty a projevilo se jako zcela výjimečný hybatel inovací, rozvoje a pokroku, který se rozšířil do všech směrů a v současnosti nadále představuje prvořadý odkaz humanismu, duchovního obohacení a oživení, demokracie, tolerance a občanství,

F.   vzhledem k tomu, že ve stále globalizovanějším světě představují výjimečné specifické kvality v jádru evropského kulturního bohatství skutečnou evropskou přidanou hodnotu a jejich úloha v poskytování identity je klíčová pro Evropu i Unii, neboť jejím občanům napomáhá pochopit svět, dosáhnout evropské soudržnosti, zdůraznit vlastní jedinečnost a prosadit se vůči ostatním národům,

G.   vzhledem k tomu, že pružnost a mobilita představují nedílnou součást výkonu uměleckých povolání,

H.   vzhledem k tomu, že umělecká tvorba přivádí dohromady evropské i neevropské umělce a že mobilitu umělců ztěžují vnitrostátní politiky, které od osob pohybujících se uvnitř EU vyžadují víza,

I.   vzhledem k tomu, že konkrétní projevy, jimiž se evropské kulturní dědictví historicky promítlo na jiných kontinentech, musí vést ke zvláštním opatřením, které zdůrazní faktory sloužící k vytváření civilizace, vzájemnému porozumění a konstruktivnímu přístupu sjednocujícímu národy, v nichž jsou tyto projevy zastoupeny,

J.   vzhledem k tomu, že zvláště důležitou úlohu v rozvoji a upevňování kultury hrají místní a regionální orgány, zejména péčí o kulturní dědictví a podporou uměleckých inovací na území své působnosti, a že tento faktor by měl být při reorganizaci evropského programu pro kulturu v souvislosti s globalizací patřičně zohledněn,

K.   vzhledem k tomu, že neevropští přistěhovalci, turisté a ostatní návštěvníci jsou povinni respektovat evropské kulturní dědictví, které má v členských státech výsadní postavení,

L.   vzhledem k tomu, že na jedné straně hrají evropští tvůrci, umělci a kulturní průmysl rozhodující úlohu při vytváření evropské kulturní identity, sdílení hodnot a v průběžném rozvoji evropského občanství, které přesahuje hranice národních států a zároveň uznává kulturní rozmanitost na evropské, národní, regionální a jazykové úrovni,

M.   vzhledem k tomu, že evropští tvůrci, umělci a kulturní průmysl mají na druhé straně také skutečný vliv na hospodářské příjmy, zdroje bohatství a vytváření pracovních příležitostí v EU,

N.   vzhledem k tomu, že důsledkem technologického pokroku je stále častější vytváření, šíření a užívání kulturních produktů v digitální podobě a politika musí tento vývoj zohledňovat,

O.   vzhledem k tomu, že se evropský kulturní průmysl nachází v chráněném prostoru, co se týče obchodních pravidel, která přiměřeně odráží evropské představy o tom, že se kulturní produkty a služby liší od ostatních druhů zboží a služeb, což si vyžaduje zvláštní pravidla,

P.   vzhledem k tomu, že velká muzea a kulturní instituce na úrovni EU stále častěji provádí ekonomicky nezanedbatelné výměny s obdobnými institucemi jinde ve světě, které vytváří podstatné příjmy přesahující příjmy plynoucí z cestovního ruchu,

Q.   vzhledem k tomu, že si historické, kulturní a archeologické dědictví členských států zaslouží maximální ochranu před riziky nezákonného vývozu a nedovoleného obchodu obecně, jak stanoví Úmluva ze dne 14. listopadu 1970 o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků a další příslušné mezinárodní nástroje,

R.   vzhledem k tomu, že EU musí projevovat solidaritu při ochraně kulturního dědictví třetích zemí, zejména těch s nejslabšími kulturními odvětvími, a aktivně bránit nezákonnému dovozu kulturních děl, která jsou v zemi původu chráněna,

S.   vzhledem k tomu, že obchodní bilance EU v oblasti kulturního zboží a služeb je nepříznivá,

T.   vzhledem k tomu, že hospodářská globalizace a vytváření globálního kulturního průmyslu ohrožují jazykovou a kulturní rozmanitost, které jsou samy o sobě hodnotami, a proto je důležité nalézt k těmto problémům společný evropský přístup,

U.   vzhledem k tomu, že průmysl cestovního ruchu a související služby jsou jednou z oblastí, kde se setkávají mezinárodní obchod a kultura, a mohou být nejlepšími prostředky k většímu zviditelnění evropských kulturních destinací ve vztazích mezi EU a třetími zeměmi, které zároveň prospějí obchodu, a napomůžou tak zajistit sociální, kulturní a environmentální udržitelnost,

V.   vzhledem k tomu, že neexistují téměř žádné spolehlivé a významné statistiky týkající se mezinárodního obchodu s kulturním zbožím a službami,

W.   vzhledem k tomu, že digitální technologie je třeba chápat jako nový způsob šíření kulturních produktů a služeb po celém světě, čímž se může zlepšit porozumění mezi kulturami, bude-li splněn předpoklad volného a spravedlivého přístupu a respektování kulturních a jazykových rozdílů,

X.   vzhledem k tomu, že nové technologie v oblasti sdělovacích prostředků, včetně internetových portálů a služeb s otevřeným zdrojovým kódem a jejich vývoje, mají stále více obsahu, aby byly konkurenceschopné,

Y.   vzhledem k tomu, že tento vývoj představuje zcela nové výzvy, které si žádají nový způsob uvažování v oblasti řízení a regulace otázek majících dopad na ochranu práv duševního vlastnictví, pirátství a nepovolenou digitalizaci, jež zohlední potřebu přiměřené rovnováhy mezi spravedlivým přístupem ke kulturním produktům a službám a novými formami umělecké a duševní tvorby,

Z.   vzhledem k tomu, že pirátství a padělání kulturních produktů vedou v EU ke ztrátám pracovních míst a oslabují konkurenceschopnost kulturního průmyslu a kvalitu výrobků, což dopadá především na členské státy, jejichž hlavní příjmy plynou z produkce kulturních statků a z jejich využití pro hospodářské účely,

AA.   vzhledem k tomu, že Komisi byla udělena konečná pravomoc chránit práva duševního vlastnictví evropského průmyslu na všech mezinárodních fórech i vůči těm obchodním partnerům, kteří nemají v této oblasti přiměřené právní předpisy,

AB.   vzhledem k tomu, že kultura je konkrétně zahrnuta do dohod EU o volném obchodu a do dalších obchodních nástrojů,

AC.   vzhledem k tomu, že kultura a jazyk jsou hnací silou rozvoje regionů a významným faktorem pro přilákaní investic, zejména v málo rozvinutých regionech chudých na přírodní zdroje nebo turistické atrakce, a vzhledem k tomu, že umělci a kulturní instituce hrají rozhodující úlohu při utváření identity regionů a zvyšování jejich přitažlivosti a v procesu evropské integrace,

AD.   vzhledem k tomu, že kultura jako odvětví, které zajišťuje pracovní místa a podporuje hospodářský růst, má mimořádný význam pro rozvoj měst (zejména malých a středních) a venkovských oblastí, a vzhledem k tomu, že pro sociální oblast je kulturní identita důležitým faktorem, který napomáhá integraci a větší sociální soudržnosti v regionech a místních komunitách,

AE.   vzhledem k tomu, že v rámci politik soudržnosti a rozvoje venkova je možné prosazovat obnovu kulturního dědictví a podporovat umělecká odvětví s cílem zvýšit přitažlivost regionů,

AF.   vzhledem k tomu, že stále důležitější úlohu by v oblasti kultury měly hrát malé a střední podniky a soukromý kapitál a měly by být začleněny do realizace projektů a opatření v této oblasti, zejména prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru,

1.   vítá sdělení Komise o evropském programu pro kulturu a podporuje cíle, které obsahuje; připomíná, že při různých příležitostech zdůraznil podstatnou úlohu kultury při vytváření struktury pro provádění Lisabonské strategie a také nového pilíře globální správy věcí veřejných a udržitelného rozvoje;

2.   rovněž vítá skutečnost, že výše uvedené sdělení Komise bylo Radou dobře přijato, jak vyplývá z usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007;

3.   zdůrazňuje, že místní, regionální a národní orgány hrají klíčovou úlohu při rozvoji a upevňování kultury, zejména při ochraně kulturního dědictví, jakož i v podpoře uměleckých inovací a tvůrčích odvětví,

4.   vítá skutečnost, že se Komise vyjadřuje k mobilitě umělců a kulturních profesionálů,

5.   poukazuje na potřebu podporovat vývoj a mobilitu mladých evropských umělců,

6.   lituje, že při tvorbě evropského programu pro kulturu v globalizovaném světě nebyla zmíněna úloha velkého počtu partnerství mezi městy, místními orgány a regiony,

7.   zdůrazňuje skutečnost, že odvětví kultury hraje důležitou úlohu při dosahování cílů obnovené Lisabonské strategie, a upozorňuje na význam kultury při vytváření kvalitního a dynamického prostředí pro život, zejména prostřednictvím obrovských příležitostí pro rozvoj mnoha regionů, které skýtá kulturní cestovní ruch,

8.   zdůrazňuje, že s ohledem na článek 151 Smlouvy musí mít činnost v odvětví kultury podobu politik spolupráce a dohod o partnerství mezi členskými státy a respektovat kulturní rozmanitosti a národní identity; rovněž zdůrazňuje úlohu regionů Evropské unie jako významného fóra kulturní spolupráce;

9.   je znepokojen, že sdělení neobjasňuje pokračující problém spočívající v nedorozumění o chápání kultury, co se týče soudobých a tradičních umění, evropského dědictví a komerčních a ziskových "tvůrčích odvětví"; vytyčené cíle programu navíc obecně odrážejí vnímání kultury v její vysoké společenské, hospodářské, politické a obecněji "instrumentální" hodnotě, avšak nezohledňují vnímání kultury jako hodnoty o sobě ("culture qua culture");

10.   obává se, že v debatě o mezikulturním a kulturním dialogu a o tom, co je "kulturou" míněno, je často vnímána úloha kultury ve spojování lidí, a nikoli její úloha zprostředkovatele rozdílů; v této souvislosti by mohl být citován Jean Monnet: ti mladí lidé "obeznámení se vším, co je na jiných kulturách skvělé a dobré, aniž by přestali hledět na vlastní země s láskou a pýchou, ti se stanou Evropany";

11.   domnívá se, že má-li být čl. 151 odst. 4 Smlouvy prováděn úplně a koherentně, je nezbytné, aby byla specifika tohoto odvětví, v neposlední řadě jeho tvůrčí a inovační potenciál a společenský význam, chápána jako kulturní a hospodářské statky, aby mohla kultura plně zastávat místo, které jí náleží v rámci Lisabonské strategie;

12.   věří, že cíl Komise, aby byl v odvětví kultury dále rozvíjen dialog s občanskou společností, má pro rozvoj soudržného evropského programu pro kulturu klíčový význam a že pouze prostřednictvím tohoto strukturovaného dialogu mohou evropské politiky skutečně odrážet realitu a potřeby evropských umělců a kulturních subjektů;

13.   vyzývá Komisi, aby předložila taková doporučení na ochranu systémů správy digitálních práv, která by stejnou měrou zohlednila potřeby vnitřního trhu EU i Úmluvu UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti;

14.   zdůrazňuje, že je třeba udržitelným způsobem zaručit kulturní produktivitu a uměleckou tvořivost, ale že tento krok předpokládá sociální jistoty umělců, včetně vhodného právního rámce v oblasti zdanění, práce, sociálního zabezpečení a autorského práva;

15.   vyzývá Komisi a členské státy, aby vdechly život Úmluvě UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti a aby základní zásady této úmluvy plně zohlednily ve svých vnitřních i vnějších politikách;

16.   připomíná Komisi, že Společenství je smluvně vázáno uplatňovat Úmluvu UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti při výkonu svých pravomocí v politických oblastech, na které se úmluva vztahuje, zejména ve "společné obchodní politice, politice rozvojové spolupráce, politice hospodářské, finanční a technické spolupráce se třetími zeměmi, politice volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu, politice hospodářské soutěže a politice vnitřního trhu včetně duševního vlastnictví"(7);

17.   domnívá se, že programy Společenství existující v současnosti v odvětví kultury neodrážejí plně dosah společného kulturního dědictví Evropanů, a vyzývá proto Komisi, aby navrhla vytvoření konkrétních programů, které podpoří uměleckou tvořivost a v širší a hlubší míře umožní udržovat kontakt s hmotnými i nehmotnými statky a hodnotami, jež evropské kulturní dědictví tvoří, a které dále těmto statkům a hodnotám dovolí vzájemně reagovat v souladu s humanistickým pojetím identit a odlišností i v rámci současné kulturní produkce, a umožní tak využívat a sdílet jejich přínos;

18.   zdůrazňuje, že programy v odvětví kultury budou mít velmi pozitivní dopady, pokud jde o podporu soudržnosti, skutečné konvergence, hospodářského růstu, udržitelného rozvoje, inovací, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti;

19.   zdůrazňuje, že EU hraje klíčovou úlohu v přijímání praktických opatření, která by skutečně usnadňovala mobilitu evropských umělců i umělců, kteří ze Společenství nepocházejí;

20.   volá po zavedení zvláštního víza pro umělce, které by jim v případě nabídky velmi krátkého profesionálního angažmá umožnilo jeho okamžité přijetí;

21.   znovu zdůrazňuje strategický význam atraktivního kulturního projektu EU – projektu Evropských hlavních měst kultury – který významně povzbuzuje sociální a hospodářský rozvoj měst a regionů tím, že do nich vkládá přidanou evropskou hodnotu;

22.   vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost pevné a účinné spolupráci mezi projektem Evropských hlavních měst kultury na období let 2007–2011 a sítí Měst kultury 2010, která zapojuje přes 20 měst z Maďarska, Německa a Turecka do spolupráce na rozvoji jejich vlastních evropských kulturních cílů, a dále aby se připojila k přípravám hlavních měst kultury na rok 2010 a aby jejich projekty představila na mnoha různých místech;

23.   zastává názor, že mobilita a pružnost jsou jedinými prostředky k zajištění jak přežití tvůrčí činnosti v jednotlivých členských státech, tak k upevnění evropské kulturní identity;

24.   doporučuje Radě a Komisi vytvořit program, jehož cílem bude zhodnocovat klasické evropské dědictví a historický přínos národních kultur v průběhu staletí a ve všech dimenzích a který bude probíhat zároveň s rámcovým programem "Kultura 2007–2013", doplní jej a současně vytvoří podmínky pro naplňování potřeb kulturní oblasti do budoucna;

25.   vyzývá Komisi, aby posílila politiku podpory literárních překladů, která je stanovena v programu "Kultura 2007–2013";

26.   vyzývá Komisi k vytvoření programu pro rozvoj podpory evropských jazyků ve světě i jejich úlohy v umělecké tvorbě ostatních kontinentů, který by používáním těchto jazyků mimo Evropu usnadnil jak vzájemnou znalost a porozumění, tak vzájemné působení kultur;

27.   vyzývá Komisi, aby posilovala a podporovala mezinárodní kulturní výměny a získávání kulturních dovedností a mnohojazyčnosti mezi občany Evropské unie;

28.   zdůrazňuje, že s ohledem na vyhlášení roku 2008 Evropským rokem mezikulturního dialogu by Evropská unie měla uvádět hodnoty mezikulturního dialogu do praxe, otevírat se jiným kulturám a podporovat a rozvíjet příležitosti ke spolupráci tím, že by nabízela zajímavou škálu kulturních programů evropským třetím zemím, zejména účastníkům evropské politiky sousedství, pro něž by zapojení do společných kulturních programů bylo velmi důležitým podnětem;

29.   navrhuje, aby se Parlament, Rada, Komise a členské státy zavázaly k vytvoření podmínek, které budou skutečně příznivé pro kulturu a tvůrčí činnost na všech úrovních života Unie, zejména pokud jde o rodinu, školu, celoživotní učení, komunikace ve společnosti a oblast digitálních technologií;

30.   zastává názor, že specifické kulturní projekty, například Evropská digitální knihovna, musí být na evropské úrovni nadále podporovány; vyzývá k urychlení příprav na zřízení knihovny;

31.   podporuje četná kulturní partnerství mezi městy, komunitami a regiony, která mají obrovský význam pro sociální rozvoj regionů a podporu kulturních inovací; vyzývá Komisi a členské státy, aby místním, regionálním a meziregionálním kulturním iniciativám poskytly veškerou možnou podporu, neboť ty jsou tváří v tvář globálním výzvám nezbytným faktorem v procesu regionální a evropské integrace;

32.   zdůrazňuje význam uměleckého a literárního vzdělávání pro zdokonalování osobnosti mladých lidí, pro vznik a rozvoj jejich zaměření a pro plné užívání kulturních statků a hodnot;

33.   zdůrazňuje, že pro podporu evropské identity a kultury v kontextu globalizace je zapotřebí, aby školní osnovy ve všech členských státech zahrnovaly plán výuky společných dějin Evropské unie;

34.   připomíná význam vytváření inovativního propojení mezi kulturou, výzkumem, vědou a technologií ve škole i ve společnosti a potřebu programů, které se budou těmito otázkami zabývat;

35.   žádá Komisi, aby vypracovala nástroj pro určení krizových odvětví v evropském kulturním průmyslu a aby přitom věnovala zvláštní pozornost vydavatelskému trhu, jehož vývoj ohrožuje kvalitní literární tvorbu ve prospěch "bestsellerů", a zohlednila oblast hudební tvorby, jejíž kvalitu a rozmanitost také ohrožuje celosvětové šíření digitálních technologií kvůli koncentraci kolektivní správy práv a pirátství;

36.   vyzývá Komisi a členské státy, aby nasadily potřebné prostředky na vynucování a ochranu autorských práv v oblasti umění a literatury, zejména v digitálním prostředí;

37.   domnívá se, že by měly být položeny základy skutečné evropské kulturní diplomacii, a vyzývá členské státy a orgány Společenství, aby posílily kulturní aspekt svých diplomatických zastoupení a zahájily pravidelné organizované iniciativy zasvěcené evropské kultuře;

38.   vyzývá členské státy a orgány Společenství, aby povzbuzovaly iniciativy na rozvoj kulturního cestovního ruchu;

39.   doporučuje Radě a Komisi, aby vypracovaly a podporovaly seznam "kulturních poutních míst" ve všech členských státech s cílem organizovat konkrétní iniciativy a akce, které by se v těchto kulturních centrech a památnících pravidelně konaly;

40.   domnívá se, že by mělo být zavedeno označení evropského dědictví, které by pomohlo zdůraznit evropský rozměr kulturních statků, památek a památných a vzpomínkových míst, jež nesou svědectví o evropských dějinách a dědictví;

41.   doporučuje Radě a Komisi, aby podporovaly a prosazovaly program kulturních tras Rady Evropy, který funguje od roku 1987, neboť dotyčné trasy vytvářejí příkladné sítě spojující regiony a místní komunity a poskytují svědectví o evropském dědictví a společných dějinách;

42.   navrhuje Radě a Komisi zřízení programu "evropského kulturního mecenášství" a označení "evropského kulturního mecenáše" s cílem dosáhnout účinného partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem odpovídajícího záměrům činnosti, kterou navrhuje Komise;

43.   navrhuje dále, aby prestižní evropské ceny, jež jsou pravidelně udělovány, byly rozšířeny do všech oblastí tvůrčí činnosti;

44.   navrhuje, aby byla rovněž posílena prestiž stávajících ocenění a aby byly posouzeny jejich účinky;

45.   navrhuje, aby v souvislosti s 200. výročím narození Fryderyka Chopina, skvělého skladatele, který vytvořil nezpochybnitelný přínos světové kultuře, byl rok 2010 vyhlášen "Evropským rokem Fryderyka Chopina";

46.   navrhuje, aby se rok 2011 stal "Evropským rokem řeckých a římských klasiků" s cílem upoutat pozornost národů Unie k tomuto základnímu aspektu kulturního dědictví, jemuž dnes hrozí, že bude zapomenut;

47.   doporučuje, aby Komise ve spolupráci s členskými státy podporovala evropské kulturní hodnoty a prokázala svůj závazek vůči kultuře tím, že by začala pravidelně pořádat a podporovat evropské roky připomínající vždy určitou významnou evropskou osobnost, uměleckou činnost nebo kulturní událost;

48.   navrhuje, aby byl učiněn pokrok v podpoře a propagaci těchto opatření a přístupu k nim;

49.   upozorňuje Radu, že je naprosto nezbytné okamžitě přezkoumat rozpočtové prostředky, z nichž by měla být financována opatření navrhovaná v tomto sdělení Komise i ta, která již jsou v platnosti;

50.   naléhá na Komisi a na Radu, aby zaručily, že pravidla, jimiž se řídí obchodní vztahy na bilaterální i multilaterální úrovni, budou transparentní, spravedlivá, otevřená a orientovaná na přístup na trh; trvá také na tom, že tato pravidla musí umožnit evropskému kulturnímu průmyslu rozvinout veškerý svůj potenciál, zejména v audiovizuálním, hudebním a nakladatelském odvětví;

51.   vyzývá Komisi, aby přezkoumala mechanismy celní kontroly a výměny informací s členskými státy s cílem zajistit jejich co nejvyšší účinnost v boji proti nelegálním vývozům a dovozům uměleckých děl a ostatních chráněných kulturních statků;

52.   vyzývá Komisi, aby přijala vhodná opatření k zahájení celkového přezkumu práv na ochranu duševního vlastnictví s cílem lépe vyvážit protichůdné cíle ochrany držitelů práv a volného a spravedlivého přístupu ke kulturním produktům a službám v acquis communautaire, pravidlech Světové obchodní organizace (WTO) a bilaterálních dohodách EU, aby byly odstraněny prvotní příčiny padělání a pirátství;

53.   vyzývá Komisi, aby využila své pravomoci a zajistila, že všichni obchodní partneři budou vymáhat závazky vyplývající z dohod v rámci WTO a z mezinárodního obchodního práva, včetně případné aktivace nástrojů k urovnání sporů, které mezinárodní dohody poskytují;

54.   vyzývá Komisi, aby vytvořila spolehlivý a koherentní soubor ukazatelů a nástrojů, jimiž by bylo možno měřit a vyhodnocovat mezinárodní obchod kulturními produkty;

55.   s ohledem na skutečnost, že kulturní cestovní ruch je celosvětově stále rostoucí složkou kulturního průmyslu, vyzývá Komisi, aby do dohod EU o obchodní politice začlenila doložky o šíření produktů s kulturní a historickou hodnotou a obchodu s nimi;

56.   vyzývá Komisi a členské státy, aby při činnostech navazujících na tyto obchodní dohody ve zvýšené míře zohledňovaly doložky dohod EU o volném obchodu a další obchodní nástroje, které se zabývají obchodem kulturními produkty;

57.   zdůrazňuje význam podpory přeshraničního toku kulturních produktů prostřednictvím zvýšené mobility umělců a pracovníků v kulturním odvětví; domnívá se, že přeshraniční mobilita evropského umění a kultury musí hrát významnou úlohu při šíření evropských hodnot a při zachovávání a rozvoji kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu;

58.   vyzývá Komisi, aby identifikovala případné necelní překážky, které ukládají třetí země na určité evropské kulturní statky a služby při obchodních transakcích, a aby podnikla opatření k jejich odstranění, pokud to bude nezbytné;

59.   v tomto ohledu zdůrazňuje, že by EU měla podporovat a usnadňovat přístup rozvojových zemí na svůj trh s kulturními produkty a službami a měla by věnovat zvláštní pozornost kladnému dopadu, který tento krok může mít na vytváření pracovních příležitostí a technologický rozvoj v kulturním průmyslu těchto zemí;

60.   vyzývá Komisi, aby navrhla specifické kulturní akce a události, které by propagovaly evropskou kulturu v rozvojových zemích, a současně aby uznala přístup ke kultuře za prioritu rozvojových politik;

61.   podporuje systematické začleňování kulturní dimenze a různých součástí kultury do všech vnějších a rozvojových politik, projektů a programů jako prostředek posílení kvality diplomatických snah Komise a životaschopnosti a udržitelnosti všech činností EU zaměřených na spolupráci a zintenzivnění opatření směřujících k tomu, aby si společnost více uvědomovala důležitost kulturní složky v rozvojových činnostech;

62.   vítá zavedení zvláštních vzájemně propojených programů kulturní spolupráce (jako je například Kulturní fond pro Indii) s některými partnerskými zeměmi v regionu EPS, v Asii i jinde;

63.   vítá návrh Komise na vytvoření kulturního fondu EU-AKT jako společného příspěvku EU k podpoře šíření a produkce kulturních statků v zemích AKT a upozorňuje, že desátý Evropský rozvojový fond poskytne počáteční financování, které bude doplněno příspěvky členských států;

64.   žádá Komisi, aby prosazovala dodržování mezinárodních dohod a jiných právních nástrojů, které se týkají kulturních práv, v zájmu zajištění kulturní svobody a zachování rozmanitosti a jejích projevů tváří v tvář projektům liberalizace trhu, které tuto kulturní rozmanitost v rozvojových zemích ohrožují;

65.   vyzývá Komisi, aby podporovala kulturní výměny mezi EU a třetími zeměmi a regiony;

66.   žádá Komisi, aby prosazovala začlenění kulturní politiky do politiky rozvojové spolupráce, zejména pokud jde o sociální a ekonomická opatření;

67.   vyzývá Komisi, aby zajistila, aby veškeré programy a projekty spolupráce vedle snahy o odstranění chudoby a omezení sociálního vyloučení braly zřetel na místní kulturu a přispívaly k většímu zpřístupnění kultury a prostředků kulturního vyjadřování; zdůrazňuje význam vzdělávání, včetně prosazování začlenění kultury do osnov všech stupňů vzdělávání v rozvojových zemích;

68.   připomíná Komisi, že zhodnocování kulturního dědictví je nerozlučně spjato se skutečností, že jej veřejnost může užívat a má k němu přístup, a že kulturní dědictví musí být spravováno udržitelným způsobem, neboť je pomíjivé povahy; domnívá se rovněž, že správa kulturního dědictví by měla být nutně rentabilní a v důsledku přispívat ke zlepšování společensko-hospodářských podmínek obyvatel;

69.   podporuje aktivní účast EU v činnostech mezinárodních organizací, které se zabývají kulturou, a v procesu Organizace spojených národů "Aliance civilizací";

70.   uznává význam plánů evropského programu pro kulturu, avšak konstatuje, že ve sdělení Komise týkajícím se tohoto programu chybí informace o jeho financování nebo praktický plán pro použití otevřené metody koordinace; vyzývá Komisi, aby tyto informace co nejdříve předložila;

71.   zdůrazňuje, že kulturní cestovní ruch je velmi důležitý pro regionální hospodářský růst, pro vytváření bohatství a pro zvyšování významu kulturního dědictví Evropy a že do tohoto procesu musí být zapojena regionální kulturní sdružení a lidé zabývající se uměním;

72.   vyjadřuje politování nad tím, že Komise věnuje příliš malou pozornost partnerstvím mezi městy, obcemi a regiony, která již mnoho let fungují jako vynikající fórum pro kulturní spolupráci a výměnu informací;

73.   zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají důležitou úlohu při podpoře a rozvíjení kultury ve svém regionu, zejména v oblasti kulturního dědictví a jako mecenáši umělecké inovace, jako subjekty odpovědné za nabídku a financování kulturních zařízení a iniciativ a vzdělávání a odborné přípravy a jako organizátoři festivalů a kulturních setkání;

74.   doporučuje, aby členské státy zapojily místní a regionální orgány nejen do procesu sledování výsledků, ale také do procesu provádění všech nových programů EU pro kulturu, aby v současnosti prováděná kulturní politika odrážela zvláštní očekávání a potřeby daných regionů;

75.   poukazuje na to, že je zapotřebí podporovat kulturní rozmanitost a zajistit, aby kultura zaujímala významné místo v dialogu nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale i mezi regiony na celém světě, a to podporou mezikulturních výměn a začleněním kultury do rozvojových programů; podporuje myšlenku integrovaného přístupu k vytváření strategií pro kulturu, včetně všech odvětví a faktorů, které mají na rozvoj kultury přímý či nepřímý vliv;

76.   vyzývá Komisi, aby prosazovala osvědčené postupy v oblasti kultury na evropské úrovni, přičemž poukazuje na to, že většina těchto postupů vzniká v regionech; navrhuje uspořádat tematické konference a vytvořit veřejně přístupné databáze osvědčených postupů ve všech úředních jazycích Evropské unie;

77.   s ohledem na nadcházející Evropský rok mezikulturního dialogu zdůrazňuje úlohu, kterou mohou hrát regiony jakožto místa opravdového kulturního setkávání; vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy činností pro rok 2008 a aby regiony aktivně zapojila do plánování a provádění těchto činností;

78.   souhlasí s Komisí, že kulturní a jazyková rozmanitost EU je hlavním přínosem pro konkurenceschopnost; připomíná členským státům, že výuka jazyků a programy vzdělávacích a kulturních výměn v rámci Evropské unie a mimo ni potřebují trvalou podporu; připomíná roli televizního vysílání v oblasti mezikulturní výměny;

79.   vyzývá Komisi, aby podporovala kulturní iniciativy v projektech regionální spolupráce, a to i na úrovni měst (zejména malých a středních), mimo jiné v rámci programu INTERREG IV C, a aby do iniciativy Regiony pro hospodářskou změnu začlenila kulturní rozměr;

80.   vyzývá členské státy, aby podporovaly kulturu v regionech prostřednictvím investic do kulturní infrastruktury a aby přitom využívaly strukturální fondy; vyzývá je také, aby na základě konzultací s odvětvími kultury a školství a občanskou společností vypracovaly programy regionálního kulturního rozvoje;

81.   vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily jednoduchá, transparentní a jasná pravidla pro provádění partnerství veřejného a soukromého sektoru, která by se tak stala účinným nástrojem financování kulturních projektů v regionech a umožnila by aktivnější zapojení ze strany malých a středních podniků;

82.   vítá návrh Komise, aby byl vytvořen kulturní fond EU-AKT, který by byl příspěvkem EU do procesu šíření kulturního bohatství zemí AKT a Zámořských zemí a území (ZZÚ); domnívá se, že obdobná opatření by měla být zavedena zejména u zemí, které jsou zapojeny do politiky sousedství;

83.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států, dále organizaci UNESCO a Radě Evropy.

(1) Úř. věst. L 372, 27.12. 2006, s. 1.
(2) Úř. věst. L 201, 25.7.2006, s. 15.
(3) Úř. věst. C 287, 29.11.2007, s. 1.
(4) Úř. věst. C 72 E, 21.3.2002, s. 142.
(5) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2004, s. 459.
(6) Úř. věst. C 301E, 13.12.2007, s. 64.
(7) Odpověď na otázku k písemnému zodpovězení P-5554/07.


Zelená kniha Komise s názvem "Přizpůsobení se změně klimatu – možnosti pro postup EU"
PDF 252kWORD 97k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o zelené knize Komise s názvem "Přizpůsobení se změně klimatu – možnosti pro postup EU" (KOM(2007)0354)
P6_TA(2008)0125B6-0131/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na zelenou knihu Komise s názvem "Přizpůsobení se změně klimatu v Evropě – možnosti pro postup EU" (KOM(2007)0354) (Zelená kniha o přizpůsobení se změně klimatu),

-   s ohledem na rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), a zejména na článek 2 a čl. 4 odst.1 písm. b), e) a f) této úmluvy, na Kjótský protokol k této úmluvě a postupy pro její provádění,

-   s ohledem na sdělení Komise s názvem "Strategie pro nejvzdálenější regiony: výsledky a výhledy do budoucnosti" (KOM(2007)0507),

-   s ohledem na čtvrtou hodnotící zprávu (AR4) Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), a zejména na příspěvek pracovní skupiny II v této zprávě,

-   s ohledem na diskusi v Radě bezpečnosti OSN o dopadu změny klimatu na mír a bezpečnost, která proběhla dne 17. dubna 2007,

-   s ohledem na třináctou konferenci smluvních stran (COP 13) úmluvy UNFCCC a třetí konferenci smluvních stran, na které se ve dnech 3.–15. prosince 2007 na ostrově Bali v Indonésii setkaly strany Kjótského protokolu (COP/MOP 3),

-   s ohledem na svá dřívější usnesení o změně klimatu, a zejména na usnesení ze dne 16. listopadu 2005 k tématu "Jak zvítězit v boji proti celosvětové změně klimatu"(1), usnesení ze dne 18. ledna 2006 o změnách klimatu, které se zabýválo závěry montrealské konference (COP 11 – COP/MOP 1)(2), usnesení ze dne 4. července 2006 o omezování dopadu letectví na změnu klimatu(3), usnesení ze dne 14. února 2007 o změně klimatu(4) a usnesení ze dne 15. listopadu 2007 o omezení celosvětové změny klimatu na dva stupně Celsia – postup v období před konferencí na Bali a poté (COP 13 a COP/MOP3)(5),

-   s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení B6-0014/2008 předloženou dočasným výborem pro změnu klimatu podle článku 108 jednacího řádu a na prohlášení Rady a Komise,

-   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Bruselu ve dnech 8.–9. března 2007,

-   s ohledem na pracovní program Komise na rok 2008,

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že podle příspěvku pracovní skupiny II ve čtvrté hodnotící zprávě AR4 IPCC se očekává, že v téměř všech evropských regionech se v budoucnu projeví negativní dopady změny klimatu; vzhledem k tomu, že tyto dopady budou představovat výzvu pro mnohá hospodářská odvětví, ale stejně tak i další ohrožení biologické rozmanitosti v Evropě a narušení sociálního rozvoje,

B.   vzhledem k tomu, že regionální vědecká pozorování ze všech světadílů a z mnohých oceánů dokládají, že změna klimatu ovlivňuje přírodu především prostřednictvím zvyšování teplot, ale i prostřednictvím dalších dopadů této změny; vzhledem k tomu, že pozorované zvyšování teplot je zapříčiněno lidskou činností a ovlivňuje fyzikální a biologické systémy,

C.   vzhledem k tomu, že by měla EU posoudit, do jaké míry může přizpůsobení se změně klimatu vydláždit cestu pro nový model hospodářského růstu a rozvoje, který by chránil životní prostředí, podporoval zaměstnanost a dal nový rozměr sociálním strategiím;

D.   vzhledem k tomu, že změna klimatu představuje problém, který se týká moderních společností jako celku, a významnou úlohu při přijímání adaptačních opatření tak mohou a měly by hrát všechny úrovně správy věcí veřejných – od úrovně EU přes veřejnou správu až po jednotlivé občany,

E.   vzhledem k tomu, že adaptační opatření k předcházení škodám jsou nejen potřebnou odpovědí na budoucí klimatické dopady v Evropě i mimo ni, ale musí být vytvořena a uplatňována i nyní, aby bylo možné reagovat v regionálním a místním měřítku na důsledky stávající míry globálního oteplování způsobeného emisemi skleníkových plynů z uplynulých období; vzhledem k tomu, že takovéto přizpůsobení si žádá skutečně průřezový přístup a začlenění širších sociálních, ekonomických a environmentálních hledisek,

F.   vzhledem k existenci četných studií a modelů pravděpodobných dopadů změny klimatu na regionální a místní úrovni; vzhledem k tomu, že v těchto studiích často chybí odpovídající posouzení sociálně-ekonomického rozměru a předvídatelných následků pro dotčené skupiny obyvatelstva,

G.   vzhledem k tomu, že na sledování změny klimatu a koordinaci opatření k boji proti ní na úrovni EU by měl být kladen prvořadý důraz s cílem umožnit vytvoření společné strategie pro řešení tohoto problému,

H.   vzhledem k tomu, že má-li se zajistit, aby úsilí směřující k přizpůsobení se změně klimatu a k jejímu zmírňování bylo při omezování následků změny klimatu co nejúčinnější, budou mít zásadní význam veřejné i soukromé investice do vědy a výzkumu v oblasti změny klimatu,

I.   vzhledem k tomu, že je zapotřebí, aby byl výzkum v oblasti změny klimatu prováděný jednotlivými členskými státy koordinován s výzkumem prováděným na základě sedmého rámcového programu,

J.   vzhledem k tomu, že přizpůsobení se změně klimatu zůstává stranou veřejné debaty, která je jednoznačně zaměřena na nezbytná opatření ke zmírnění globálního oteplování,

K.   vzhledem k tomu, že cíl EU zastavit úroveň globálního oteplování na hodnotě 2 °C by pro Evropu pořád ještě znamenal variantu oteplení vyznačující se extrémními oblastními změnami klimatu, různými následky pro dotčené skupiny obyvatelstva, místní a regionální hospodářství a životní prostředí, jež by vedly k dalšímu prohlubování stávajících nerovností a regionálních odlišností, pokud jde o zdroje a prostředky v Evropě,

L.   vzhledem k tomu, že by se výzkum měl v daleko větší míře zabývat podmínkami, za jakých dochází k výskytu extrémních povětrnostních jevů, a snažit se tyto projevy pochopit, což je nezbytným předpokladem toho, aby mohla být v budoucnu prováděna odpovídající preventivní opatření a kroky, včetně zavedení systémů včasného varování,  s cílem zabránit obětem na životech, škodám na zdraví a majetku a negativním vlivům na biologickou rozmanitost a životní prostředí; a vzhledem k tomu, že je nutné vyvinout nástroje na hodnocení účinnosti těchto opatření,

M.   vzhledem k tomu, že se přístup k adaptačním mechanismům vycházející pouze z analýzy nákladů a přínosů jeví jako nevhodný, jelikož lze předpokládat, že i v Evropě budou nejvíce zasaženy nejchudší vrstvy obyvatelstva, neboť tyto osoby obvykle nedisponují dostatečným pojistným krytím, informacemi a mobilitou, aby mohly reagovat na měnící se životní prostředí,

N.   vzhledem k tomu, že přístup vycházející zdola, kdy by komunity, jež se potýkají  s nepříznivými následky změny klimatu, informovaly o technikách, které se jim při řešení těchto následků osvědčily, by byl užitečným ukazatelem pro EU, která by prostřednictvím vědeckých, regionálních a místních sítí a partnerství zastřešovala podporu strategií, vytváření relevantních podpůrných programů a koordinaci hlavních politik,

O.   vzhledem k tomu, že klíčovou součástí zmírňování dopadů změny klimatu je zvýšit a zlepšit informovanost odborné i laické veřejnosti o adaptačních opatřeních,

P.   vzhledem k tomu, že změna klimatu jednoznačně ovlivňuje výsledky dosahované  v oblasti rozvoje a ohrožuje úspěšný rozvoj v rámci Evropy, avšak mnohem silnější dopad má na rozvojové země; vzhledem k tomu, že otázka financování adaptačních opatření musí být dále vyhodnocována jak v rámci EU, tak z hlediska poskytování pomoci rozvojovým zemím,

Q.   vzhledem k tomu, že v souladu s koncepcí začleňování se musí přizpůsobení se změně klimatu stát součástí procesu rozhodování o otázkách řešících jakým způsobem a kam investovat; vzhledem k tomu, že do diskuse probíhající během tohoto rozhodovacího procesu se musí vedle subjektů s pravomocí přijímat rozhodnutí zapojit rovněž zainteresované strany na místní a regionální úrovni,

R.   vzhledem k tomu, že Zelená kniha o přizpůsobení se změně klimatu nijak konkrétně nezohledňuje zeměpisné, klimatické a rozvojové odlišnosti nejvzdálenějších oblastí EU, které se budou pravděpodobně potýkat s jinými druhy ohrožení, než jaká lze očekávat na evropském kontinentu, ani samostatně nezkoumá klimatické podmínky městských oblastí či hustě osídlených částí Evropy,

S.   vzhledem k tomu, že změna klimatu pravděpodobně postihne oblasti, které jsou vzhledem ke své topografické charakteristice obzvláště ovlivňované dynamikou přírody (mj. ledovcové oblasti a hornaté regiony), a jejich hospodářství, kultura a obyvatelstvo jako celek se tak dostane pod značný tlak, náklady na přizpůsobení se změně budou v těchto oblastech vysoké a existuje zde riziko, že se dále prohloubí rozdíly mezi jednotlivými regiony,

T.   vzhledem k tomu, že dvěma nejohroženějšími oblastmi v Evropě jsou jižní Evropa a středomořská pánev, které se již dnes potýkají s nedostatkem vody, suchy a lesními požáry,

U.   vzhledem k tomu, že pro adaptační strategie, které umožní zvládnout nevyhnutelnou změnu klimatu, bude nezbytná podpora v oblasti osvěty a komunikace zapojením hromadných sdělovacích prostředků a podpora účasti občanů na řešení environmentálních problémů,

V.   vzhledem k tomu, že podle odhadů Světové zdravotnické organizace přichází již nyní  v důsledku přírodních katastrof spojených s klimatem každoročně o život 60 000 osob; vzhledem k tomu, že zpráva AR4 IPCC upozorňuje na dopad změny klimatu na veřejné zdraví; vzhledem k tomu, že existují vážné obavy z rozšíření tropických nemocí a jejich vektorů do oblastí mírného pásu; vzhledem k tomu, že jedním z konkrétních důsledků výše popsané skutečnosti je to, že změně klimatu se pravděpodobně budou nucena nejvíce přizpůsobit zdravotnická zařízení zaměřená na nejohroženější skupiny společnosti,

W.   vzhledem k tomu, že změna klimatu dále závažným způsobem poškodí již dnes ohrožené ekosystémy a bude mít dopad na biologickou rozmanitost v Evropě; vzhledem k tomu, že tyto škody se nejvýrazněji projeví nepřímo, poškozením ekosystémů, které jsou zásadní pro tělesnou a duševní pohodu lidí; vzhledem k tomu, že ochrana ekosystémů proto musí být základem adaptační strategie EU; vzhledem k tomu, že největší suchozemskou zásobárnou organického uhlíku je půda a že nepřizpůsobené postupy hospodaření s půdou přispívají ke snižování množství těchto zásob; vzhledem k tomu, že je nutné tento vývoj zvrátit a zajistit, aby byla odpovídající opatření k zachování a pokud možno zvýšení množství organického uhlíku v půdě nedílnou součástí adaptační strategie EU,

1.   vítá Zelenou knihu o přizpůsobení se změně klimatu a postup konzultace se zainteresovanými stranami;

2.   poukazuje na důležitost úzkého propojení úsilí o přizpůsobení se změně klimatu a úsilí o její zmírňování, neboť tato součinnost může být při omezování následků změny klimatu přínosná; vyzývá Komisi, aby prověřila, jak lze obě tato úsilí vyvážit, aby se zlepšila jejich účinnost, a mohla tak být vytvořena jednoznačná ucelená strategie;

3.   konstatuje, že ačkoli Komise ve Zelené knize o přizpůsobení se změně klimatu uvádí jednotlivé problémy v členění podle odvětví, mnohá z těchto odvětví spolu vzájemně souvisí; je přesvědčen, že dopady na jedno odvětví, stejně jako adaptační rozhodnutí učiněná v rámci jednoho odvětví, budou mít často vliv i na jiná odvětví, a vyzývá proto Komisi, aby tyto vazby při provádění adaptačních opatření zohlednila;

4.   prohlašuje, že je zapotřebí nadále vytvářet vědecké modely a zpracovávat studie, které se budou zabývat posuzováním rizik, aby bylo možno lépe analyzovat a předvídat dopady změny klimatu na člověka a společnost a porozumět jim v souvislosti s cílem EU omezit růst teploty na 2 °C a s hlediskem nezbytného místního a regionálního přizpůsobení;

5.   žádá Komisi, aby vypracovala studii o hospodářských aspektech přizpůsobování se, jež by přinesla varianty uvádějící přehled nákladů na přizpůsobení a přínosů z něj plynoucích a podnítila a urychlila hospodářská opatření; zdůrazňuje, že je důležité uplatňovat odvětvový přístup vycházející zdola a současně zohledňovat rozdílnosti evropských přírodních stanovišť, jako jsou horské nebo ostrovní oblasti; vyzývá Komisi, aby načrtla očekávané změny v oblasti zaměstnanosti jak v rostoucích, tak i upadajících odvětvích;

6.   vyzývá Komisi, aby koordinovala a podporovala vědeckou přípravu společné evropské databáze obzvláště ohrožených míst, která by pomohla pochopit, jak by byly zasaženy společenské skupiny a evropské kulturní a národní dědictví a jak by na změnu klimatu mohla společnost v budoucnosti reagovat; domnívá se, že by mimo to měly být rovněž sestaveny databáze, jež by obsahovaly další důležité údaje o adaptačních krocích a strategiích (např. indexy, politiky a opatření atd.);

7.   vyzývá Komisi, aby koordinovala činnost stávajících sítí pro sledování údajů o životním prostředí a případně tyto sítě propojila s novými systémy za účelem sestavení databází obsahujících porovnatelná měření, jež mohou být využita k vytvoření modelů umožňujících stanovení nejnaléhavějších opatření, která je nutné přijmout na evropské, regionální a místní úrovni;

8.   vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti dalšího rozvíjení a podpory panevropské sítě univerzit, sociálních partnerů, občanských organizací, provozních organizací, jako jsou zejména vnitrostátní meteorologické organizace, které disponují rozsáhlými zdroji údajů, a místních a regionálních subjektů s pravomocí přijímat rozhodnutí, aby bylo možno podporovat mezioborovou spolupráci v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, v jejímž rámci by si bylo možné vzájemně předávat poznatky a politiky a vyvíjet nástroje na hodnocení účinnosti přijatých opatření a zajišťovat komunikaci s veřejností a informování veřejnosti o vědeckých poznatcích a variantách nezbytného přizpůsobování se změně klimatu;

9.   domnívá se, že za účelem zefektivnění výzkumu dopadů změny klimatu by měl být výzkum prováděný na základě sedmého rámcového programu koordinován s výzkumy prováděnými na vnitrostátní úrovni (zejména pokud jde o programy zaměřené na pozorování Země z vesmíru);

10.   domnívá se, že se EU musí zaměřit na zlepšení rozvoje technologií v oblasti přizpůsobování se, který podpoří naše vlastní hospodářství a přenos těchto technologií do rozvojového světa; domnívá se, že rozvoj účinných, bezpečných a cenově dostupných technologií je jedním ze základních způsobů přizpůsobení se změně klimatu a že by se na toto téma měla zaměřit nadcházející konference/setkání stran v Poznani (COP 14);

11.   žádá Komisi, aby do návrhů a změn stávajících i všech budoucích právních předpisů, strategií a finančních plánů s územním dopadem zahrnula přizpůsobování, a omezovala tak následky změny klimatu; vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní analýzu stávajících evropských finančních nástrojů a možností jejich použití v rámci opatření pro přizpůsobení se změně klimatu v jejich původních oblastech využití a aby stanovila, kde bude třeba finance navýšit;

12.   naléhavě vybízí Radu, aby bezodkladně dospěla k rozhodnutí o návrhu nařízení o Fondu solidarity Evropské unie (EUSF), přičemž je třeba si uvědomit, že Parlament přijal své stanovisko již 18. května 2006(6); je přesvědčen, že nové nařízení, které – kromě jiných opatření – snižuje prahové hodnoty pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU, umožní reagovat na škody vzniklé v důsledku přírodních nebo člověkem způsobených katastrof účinněji, pružněji a včas; trvá na tom, že takový finanční nástroj je velmi důležitý, zejména proto, že se očekává, že počet přírodních katastrof bude dále narůstat, mimo jiné i v důsledku změny klimatu;

13.   vyzývá Komisi, aby zvážila zařazení finančních opatření pro přizpůsobení se do dalšího dlouhodobého finančního rámce pro regionální politiky a strukturální fondy a aby navrhla přidělení dodatečných zdrojů na financování novátorských řešení problémů spojených se změnou klimatu;

14.   poukazuje na to, že ve strategických pokynech pro politiku soudržnosti EU se výslovně uvádí, že je třeba zlepšit součinnost mezi životním prostředím a růstem; poznamenává, že v rámci programů regionální politiky jsou vynakládány prostředky na infrastrukturu v oblastech, jako je vodní a odpadové hospodářství a čistota vzduchu, biologická rozmanitost, podpora územního plánování, veřejná doprava; zdůrazňuje, že tyto programy přispívají k plnění závazků týkajících se změny klimatu a posilují opatření na prevenci rizik prostřednictvím inovačních politik veřejné správy, jako je například preventivní monitorování; upozorňuje rovněž na to, že je nezbytné, aby Komise a členské státy posílily koordinaci mechanismů civilní ochrany a nouzového plánování; poukazuje v této souvislosti na činnost vykonávanou v rámci Programu mezinárodní strategie Organizace spojených národů pro zmírňování dopadu katastrof;

15.   zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy k podpoře přizpůsobení se změně klimatu v zemědělství a lesnictví využívaly fondů pro rozvoj venkova; připomíná úlohu, kterou hraje organická hmota v půdě z hlediska úrodnosti půdy, z hlediska schopnosti půdy zadržovat vodu a jako zásobárna uhlíku, a vyzývá Společenství, aby přijalo a podporovalo odpovídající postupy hospodaření s půdou, které umožní zachovat stávající množství organické hmoty v půdě na celém evropském území, a účinně se tak přizpůsobit rostoucím teplotám a změnám struktury dešťových srážek; dále zdůrazňuje, že je třeba přijmout přiměřená opatření k předcházení krizím a zvládání rizik na úrovni Společenství i na národní a regionální úrovni, protože počet krizí v budoucnu nepochybně poroste, se zvláštním důrazem na systematické úsilí při obhospodařování půdy, jež zajistí zadržování vody po delší dobu a omezení lesních požárů; je přesvědčen, že by se řízení rizik mělo stát nedílnou a jasně formulovanou součástí politiky soudržnosti EU;

16.   vyzývá Komisi, aby na úrovni EU navrhla rámec pro plánování přizpůsobování a přípravu na ně; zdůrazňuje, že při řešení následků změny klimatu pomocí konkrétních adaptačních opatření je zapotřebí plně zohlednit zásadu subsidiarity, jelikož regiony a místní orgány v Evropě budou moci lépe politicky reagovat na své vlastní zkušenosti; připomíná nicméně potřebu systematičnosti a koordinace adaptačních plánů na úrovni EU;

17.   zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou mají pro boj se změnou klimatu místní společenství, a vyzývá proto k uplatňování integrovaných udržitelných strategií pro rozvoj měst a venkova, které by plně zohlednily opatření pro zmírnění a přizpůsobení se, a vyzývá k vypracování vědeckých studií, jež by analyzovaly typy infrastruktury z hlediska jejich schopnosti reagovat na změnu klimatu;

18.   požaduje užší spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi Evropskými institucemi a regionálními a místními orgány i mezi těmito orgány navzájem, pokud jde o vývoj staveb, zařízení a služeb zaměřených na dosažení "uhlíkové neutrality" v daném území, především o dálkové vytápění, zlepšení recyklačních služeb, integrovanou veřejnou dopravu, energeticky účinné stavby a stavby úsporné z hlediska hospodaření s vodou, zvýšení produkce a využití alternativních zdrojů energie a zlepšení poskytování informací veřejnosti o spotřebě elektrické energie;

19.   zdůrazňuje, že zemědělské odvětví je jedním z těch, jež jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy, současně je mu však kladeno za vinu poškozování životního prostředí; domnívá se, že adaptační opatření v tomto odvětví musí směřovat ke snížení rizik a zvýšení udržitelnosti z pohledu životního prostředí i pohledu hospodářského;

20.   zdůrazňuje, že k prozkoumání postupného přizpůsobení zemědělství novým potřebám, které vyvstaly v souvislosti se změnou klimatu, by mělo dojít v rámci kontroly stavu SZP;

21.   zdůrazňuje, že zemědělské odvětví se může přizpůsobit změně klimatu a zmírnit dopady této změny uplatněním právních předpisů, které posilují trvalou udržitelnost a podporují nové způsoby využívání a správy vodních a dalších přírodních zdrojů;

22.   zdůrazňuje významnou úlohu členských států a Komise při určování dopravní infrastruktury, která by mohla být podmínkami vzniklými v důsledku změny klimatu nejvíce postižena a která si vyžádá další úsilí a investice k zajištění nepřetržitého a bezpečného fungování;

23.   vítá důležitý výsledek třetí schůzky stran Kjótského protokolu na Bali, jímž je rozhodnutí uvést v činnost fond pro přizpůsobení spojující konkrétní adaptační projekty, jež budou financovány z poplatků z projektů mechanismů čistého rozvoje (CDM) uskutečňovaných v rozvojových zemích, které jsou stranami Kjótského protokolu; zdůrazňuje, že toto průlomové rozhodnutí financovat přizpůsobení v rozvojových zemích nezávisle na dárcích bylo učiněno dříve, než byl přijat akční plán z Bali;

24.   zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit, aby byly v rámci posuzování dopadů na životní prostředí při vydávání stavebních povolení a zpracovávání územních plánů zohledňovány varianty přizpůsobení se s cílem zabránit investicím do nevyhovující infrastruktury; zdůrazňuje, že v řadě případů by v rámci přípravy na nepříznivé dopady změny klimatu bylo mnohem vhodnější nezastavět ohrožené oblasti, případně obnovit původní ekosystémy v již zastavěných oblastech, než vytvářet ochranná opatření;

25.   pokládá za nezbytnou spolupráci při podporování nejchudších oblastí Evropy a rozvojového světa, neboť tyto oblasti jsou změnou klimatu pravděpodobně ohrožené nejvíce, jsou však méně schopné zvládat její důsledky; s politováním konstatuje, že Zelená kniha o přizpůsobení se změně klimatu dostatečně neřeší potřebu spolupráce mezi EU a rozvojovými zeměmi týkající se přizpůsobení; upozorňuje zejména na potřebu předávání technologií a budování kapacit; vítá v této souvislosti iniciativu Komise založit globální alianci pro změnu klimatu, zdůrazňuje však, že je v současnosti silně podfinancována;

26.   uznává podmíněné propojení rozvojových cílů s přizpůsobením se změně klimatu a zmírňováním jejich následků; zdůrazňuje, že změna klimatu musí být zohledňována v rámci veškeré rozvojové spolupráce EU včetně stávajících partnerských programů, jako je dialog EUROMED nebo partnerství EU a Afriky v oblasti energetiky; zdůrazňuje rovněž značný význam posilování partnerství s rozvojovými zeměmi pro podporu snah o zamezení odlesňování, jež je přínosem pro zmírňování následků změny klimatu i přizpůsobování se této změně;

27.   požaduje, aby byly v rámci politik EU vytvořeny účinné a předvídatelné finanční nástroje, jako je např. systém obchodování s emisemi, které by napomáhaly rozvojovým zemím přizpůsobit se dopadům změny klimatu a které by zajišťovaly prostředky pro financování adaptačních opatření, jež přijmou členské státy;

28.   poukazuje na skutečnost, že by změna klimatu mohla urychlit zhoršování přístupu k přírodním zdrojům; vyzývá Komisi, aby zvážila další opatření pro přizpůsobení se novým výzvám, pokud jde o zabezpečení dodávek potravin a energie;

29.   vyzývá Komisi, aby na evropské úrovni i v mezinárodním kontextu prověřila možné způsoby zahrnutí nezbytných opatření pro přizpůsobení se změně klimatu do rozvojových plánů a jednání o rozpočtu; vyzývá Komisi, aby posoudila, jak lze uplatňovat takováto opatření, pokud jde o odvětvové politiky, aby to vedlo k nasměrování financí a investic z veřejných i soukromých zdrojů; zdůrazňuje, že takovéto zahrnutí se musí týkat vědeckých oborů, začleňování, zvyšování povědomí, informací, spolupráce a sledování podle jednoznačných kritérií, jejichž dodržování bude podléhat pravidelným kontrolám prokazujícím oprávněnost další podpory a o nichž budou Evropský parlament a Rada informováni;

30.   zdůrazňuje význam zvýšeného úsilí o hospodárné využívání vody prostřednictvím "řízení poptávky po vodě", neboť voda se stává vzácným zdrojem; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly integrační opatření pro zajištění dostupnosti, přístupnosti, využití a ochrany vod a aby podporovaly inovační technologie a postupy včetně pilotních projektů, které pomohou snižovat škody způsobené suchem a nebezpečí záplav; uznává v této souvislosti význam ekosystémového přístupu pro předcházení dopadům eroze půdy, záplav, vzniku pouští, zvyšování hladiny moří, invazivních cizích druhů a rovněž pro tlumení těchto vlivů, stejně jako pro zvyšování odolnosti vůči lesním požárům;

31.   je si vědom toho, že změna klimatu přispívá na celém světě ke zvyšování nemocnosti a počtu předčasných úmrtí tím, že postihuje zejména nejohroženější skupiny obyvatelstva; vyzývá členské státy, aby zvážily zavedení opatření zlepšujících schopnost zdravotnických systémů přizpůsobit se škodlivým vlivům změny klimatu; vyzývá Komisi, aby na úrovni EU zavedla systém sledování a kontroly zaměřený na vlivy změny klimatu na zdraví; vyzývá Komisi, aby zajistila, že se ohrožení lidského zdraví v důsledku změny klimatu stane prioritou politiky EU pro přizpůsobení se této změně a pro její zmírňování;

32.   zdůrazňuje, že je v otázkách klimatu a rozvoje zapotřebí diferencovaného přístupu k oblastem a regionům, které jsou změnou klimatu zvlášť ohroženy, jako jsou horské či pobřežní oblasti, ostrovy nebo např. sedm nejvzdálenějších regionů EU, které jsou vzhledem ke své topografické poloze a svým strukturálním nevýhodám o to více ovlivňovány dynamikou přírodních událostí; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby rozšířila seznam nejohroženějších oblastí a spolupracovala se stávajícími regionálními iniciativami, např. Alpskou úmluvou a Karpatskou úmluvou, za účelem maximálního využití poznatků získaných v souvislosti s těmito iniciativami;

33.   vyzývá Komisi, aby zvážila, jak zásadní mohou být v politice přizpůsobování zdravé ekosystémy; zdůrazňuje skutečnost, že stávající právní předpisy EU (např. směrnice o ptácích(7) a směrnice o stanovištích(8), Natura 2000, rámcová směrnice o vodě(9)) mohou v Evropě přispět k řešení této problematiky; vyzývá Komisi a členské státy, aby provádění těchto politik zařadily mezi své nejvyšší priority, a zajistily tak rychlé a účinné přizpůsobení se změně klimatu;

34.   vítá iniciativu Komise vytvořit evropskou poradní skupinu pro přizpůsobení se změně klimatu a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby tato skupina odborníků poskytla kapacity umožňující realizaci soudržných meziodvětvových strategií na úrovni EU a posílení politických rámců, které by mohly poskytovat pobídky pro investování do činností zaměřených na přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování;

35.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi jako příspěvek Parlamentu k postupu konzultace zelené knihy se zainteresovanými stranami, kterou zahájila Komise.

(1) Úř. věst. C 280 E, 18.11.2006, s. 120.
(2) Úř. věst. C 287 E, 24.11.2006, s. 182.
(3) Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 119.
(4) Úř. věst. C 287 E, 29.11.2007, s. 344.
(5) Přijaté texty, P6_TA(2007)0537.
(6) Úř. věst. C 297 E, 7.12.2006, s. 331.
(7) Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s.1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/105/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 368).
(8) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206 22.7.1992, s. 7.) Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/105/ES.
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23 října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2008/32/ES (Úř. věst. L 81, 20.3.2008, s. 60).


Vražda aktivisty za dodržování lidských práv Munira Saida Thaliba
PDF 216kWORD 52k
Písemné prohlášení Evropského parlamentu o vraždě aktivisty za dodržování lidských práv Munira Saida Thaliba
P6_TA(2008)0126P6_DCL(2007)0098

Evropský parlament,

-   s ohledem na článek 116 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že v září 2004 zemřel během letu GA974 ze Singapuru do Amsterdamu na palubě letadla společnosti Garuda na otravu arzénem významný indonéský aktivista za dodržování lidských práv a zakladatel organizací na ochranu lidských práv Munir Said Thalib,

B.   vzhledem k tomu, že zpráva o tomto případu vypracovaná nezávislým vyšetřovacím týmem na objednávku indonéského prezidenta nebyla nikdy zveřejněna,

C.   vzhledem k tomu, že v říjnu 2006 zrušil indonéský nejvyšší soud odsuzující rozsudek nad bývalým druhým pilotem letecké společnosti Garuda Pollycarpusem Budiharim Priyantem, který byl v souvislosti s tímto úmrtím jako jediný stíhán,

D.   vzhledem k tomu, že v dubnu 2007 zatkla indonéská policie v souvislosti s vraždou Munira Saida Thaliba další dva podezřelé,

E.   vzhledem k tomu, že tato vražda měla také zastrašit a odradit všechny ostatní indonéské obhájce lidských práv a novináře,

1.   vyzývá indonéské úřady, aby provedly veškeré nezbytné kroky a zajistily, aby byli všichni, kdo jsou za vraždu odpovědní, a to na všech úrovních, co nejdříve postaveni před soud a řádně souzeni;

2.   vyzývá Komisi a Radu, aby bedlivě sledovaly vyšetřování vraždy Munira Saida Thaliba, včetně probíhajících procesů s bývalými vysokými představiteli společnosti Garuda Indrou Setiawanem a Rohainilem Ainim a přezkumu rozhodnutí nejvyššího soudu v případu Pollycarpus;

3.   pověřuje svého předsedu, aby toto prohlášení spolu se jmény jeho signatářů předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a dále prezidentovi Indonéské republiky a předsedům obou komor indonéského parlamentu.

Seznam signatářů

Adamos Adamou, Vittorio Agnoletto, Vincenzo Aita, Gabriele Albertini, Alexander Alvaro, Roberta Alma Anastase, Jan Andersson, Laima Liucija Andrikienė, Kader Arif, Richard James Ashworth, Francisco Assis, John Attard-Montalto, Elspeth Attwooll, Marie-Hélène Aubert, Jean-Pierre Audy, Margrete Auken, Inés Ayala Sender, Liam Aylward, Peter Baco, Enrique Barón Crespo, Alessandro Battilocchio, Katerina Batzeli, Edit Bauer, Christopher Beazley, Angelika Beer, Bastiaan Belder, Irena Belohorská, Jean-Luc Bennahmias, Monika Beňová, Giovanni Berlinguer, Thijs Berman, Slavi Binev, Johannes Blokland, Sebastian Valentin Bodu, Herbert Bösch, Jens-Peter Bonde, Josep Borrell Fontelles, Victor Boştinaru, Costas Botopoulos, Bernadette Bourzai, John Bowis, Sharon Bowles, Emine Bozkurt, Mihael Brejc, Frieda Brepoels, Hiltrud Breyer, André Brie, Elmar Brok, Paul van Buitenen, Kathalijne Maria Buitenweg, Udo Bullmann, Ieke van den Burg, Colm Burke, Cristian Silviu Buşoi, Philippe Busquin, Joan Calabuig Rull, Martin Callanan, Mogens Camre, Luis Manuel Capoulas Santos, Marco Cappato, Marie-Arlette Carlotti, Maria Carlshamre, Carlos Carnero González, Paulo Casaca, Michael Cashman, Carlo Casini, Françoise Castex, Giuseppe Castiglione, Pilar del Castillo Vera, Giusto Catania, Alejandro Cercas, Giulietto Chiesa, Ole Christensen, Luigi Cocilovo, Carlos Coelho, Daniel Cohn-Bendit, Richard Corbett, Giovanna Corda, Thierry Cornillet, Michael Cramer, Corina Creţu, Gabriela Creţu, Brian Crowley, Magor Imre Csibi, Ryszard Czarnecki, Bairbre de Brún, Arūnas Degutis, Véronique De Keyser, Panayiotis Demetriou, Gérard Deprez, Proinsias De Rossa, Marie-Hélène Descamps, Harlem Désir, Nirj Deva, Mia De Vits, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Alexandra Dobolyi, Beniamino Donnici, Brigitte Douay, Den Dover, Avril Doyle, Mojca Drčar Murko, Bárbara Dührkop Dührkop, Andrew Duff, Saïd El Khadraoui, James Elles, Maria da Assunção Esteves, Edite Estrela, Harald Ettl, Jill Evans, Robert Evans, Göran Färm, Carlo Fatuzzo, Claudio Fava, Emanuel Jardim Fernandes, Francesco Ferrari, Anne Ferreira, Elisa Ferreira, Ilda Figueiredo, Petru Filip, Věra Flasarová, Hélène Flautre, Karl-Heinz Florenz, Nicole Fontaine, Glyn Ford, Armando França, Monica Frassoni, Duarte Freitas, Michael Gahler, Kinga Gál, Milan Gaľa, Gerardo Galeote, Vicente Miguel Garcés Ramón, Iratxe García Pérez, Patrick Gaubert, Jas Gawronski, Evelyne Gebhardt, Eugenijus Gentvilas, Bronisław Geremek, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Claire Gibault, Adam Gierek, Neena Gill, Robert Goebbels, Ana Maria Gomes, Donata Gottardi, Hélène Goudin, Genowefa Grabowska, Vasco Graça Moura, Louis Grech, Elly de Groen-Kouwenhoven, Lilli Gruber, Ignasi Guardans Cambó, Ambroise Guellec, Pedro Guerreiro, Umberto Guidoni, Zita Gurmai, Catherine Guy-Quint, Fiona Hall, David Hammerstein, Benoît Hamon, Malcolm Harbour, Rebecca Harms, Joel Hasse Ferreira, Satu Hassi, Adeline Hazan, Christopher Heaton-Harris, Anna Hedh, Gyula Hegyi, Roger Helmer, Erna Hennicot-Schoepges, Jeanine Hennis-Plasschaert, Edit Herczog, Jens Holm, Mary Honeyball, Milan Horáček, Richard Howitt, Stephen Hughes, Alain Hutchinson, Jana Hybášková, Monica Maria Iacob-Ridzi, Sophia in 't Veld, Iliana Malinova Iotova, Mikel Irujo Amezaga, Marie Anne Isler Béguin, Lily Jacobs, Anneli Jäätteenmäki, Mieczysław Edmund Janowski, Lívia Járóka, Georg Jarzembowski, Karin Jöns, Pierre Jonckheer, Madeleine Jouye de Grandmaison, Ona Juknevičienė, Jelko Kacin, Filip Kaczmarek, Gisela Kallenbach, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Piia-Noora Kauppi, Tunne Kelam, Glenys Kinnock, Evgeni Kirilov, Timothy Kirkhope, Maria Eleni Koppa, Eija-Riitta Korhola, Magda Kósáné Kovács, Sergej Kozlík, Ģirts Valdis Kristovskis, Urszula Krupa, Wiesław Stefan Kuc, Helmut Kuhne, Sepp Kusstatscher, Joost Lagendijk, Jean Lambert, Stavros Lambrinidis, Alexander Lambsdorff, Vytautas Landsbergis, Henrik Lax, Johannes Lebech, Stéphane Le Foll, Roselyne Lefrançois, Klaus-Heiner Lehne, Lasse Lehtinen, Jörg Leichtfried, Jo Leinen, Marcin Libicki, Eva Lichtenberger, Marie-Noëlle Lienemann, Kartika Tamara Liotard, Alain Lipietz, Andrea Losco, Caroline Lucas, Sarah Ludford, Elizabeth Lynne, Jules Maaten, Linda McAvan, Edward McMillan-Scott, Jamila Madeira, Ramona Nicole Mănescu, Vladimír Maňka, Erika Mann, Helmuth Markov, Sérgio Marques, Maria Martens, David Martin, Hans-Peter Martin, Miguel Angel Martínez Martínez, Antonio Masip Hidalgo, Maria Matsouka, Manolis Mavrommatis, Erik Meijer, Íñigo Méndez de Vigo, Emilio Menéndez del Valle, Marianne Mikko, Miroslav Mikolášik, Francisco José Millán Mon, Gay Mitchell, Nickolay Mladenov, Viktória Mohácsi, Eluned Morgan, Luisa Morgantini, Jan Mulder, Roberto Musacchio, Joseph Muscat, Riitta Myller, Pasqualina Napoletano, Robert Navarro, Cătălin-Ioan Nechifor, Catherine Neris, Bill Newton Dunn, Annemie Neyts-Uyttebroeck, James Nicholson, null Nicholson of Winterbourne, Ljudmila Novak, Raimon Obiols i Germà, Achille Occhetto, Vural Öger, Cem Özdemir, Gérard Onesta, Janusz Onyszkiewicz, Ria Oomen-Ruijten, Josu Ortuondo Larrea, Siiri Oviir, Reino Paasilinna, Borut Pahor, Justas Vincas Paleckis, Marco Pannella, Atanas Paparizov, Neil Parish, Béatrice Patrie, Vincent Peillon, Tobias Pflüger, Rihards Pīks, João de Deus Pinheiro, Józef Pinior, Paweł Bartłomiej Piskorski, Lapo Pistelli, Gianni Pittella, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Rovana Plumb, Anni Podimata, Bernard Poignant, Lydie Polfer, Miguel Portas, Horst Posdorf, Christa Prets, Pierre Pribetich, Vittorio Prodi, Jacek Protasiewicz, Luís Queiró, Poul Nyrup Rasmussen, Vladimír Remek, Karin Resetarits, José Ribeiro e Castro, Teresa Riera Madurell, Frédérique Ries, Giovanni Rivera, Michel Rocard, Zuzana Roithová, Raül Romeva i Rueda, Dariusz Rosati, Wojciech Roszkowski, Dagmar Roth-Behrendt, Libor Rouček, Martine Roure, Luisa Fernanda Rudi Ubeda, Heide Rühle, Aloyzas Sakalas, Katrin Saks, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Antolín Sánchez Presedo, Manuel António dos Santos, Daciana Octavia Sârbu, Amalia Sartori, Pierre Schapira, Karin Scheele, Carl Schlyter, Frithjof Schmidt, Olle Schmidt, György Schöpflin, Jürgen Schröder, Willem Schuth, Inger Segelström, Adrian Severin, José Albino Silva Peneda, Brian Simpson, Marek Siwiec, Peter Skinner, Csaba Sógor, Renate Sommer, Sérgio Sousa Pinto, Bart Staes, Grażyna Staniszewska, Margarita Starkevičiūtė, Dirk Sterckx, Struan Stevenson, Catherine Stihler, Daniel Strož, Alexander Stubb, Margie Sudre, David Sumberg, Eva-Britt Svensson, Hannes Swoboda, József Szájer, Andrzej Jan Szejna, István Szent-Iványi, Csaba Sándor Tabajdi, Hannu Takkula, Charles Tannock, Andres Tarand, Britta Thomsen, Silvia-Adriana Ţicău, Gary Titley, Patrizia Toia, Ewa Tomaszewska, Catherine Trautmann, Claude Turmes, Feleknas Uca, Elena Valenciano Martínez-Orozco, Anne Van Lancker, Geoffrey Van Orden, Ari Vatanen, Yannick Vaugrenard, Riccardo Ventre, Bernadette Vergnaud, Kristian Vigenin, Cornelis Visser, Dominique Vlasto, Johannes Voggenhuber, Sahra Wagenknecht, Graham Watson, Henri Weber, Renate Weber, Åsa Westlund, Jan Marinus Wiersma, Anders Wijkman, Glenis Willmott, Karl von Wogau, Corien Wortmann-Kool, Francis Wurtz, Luis Yañez-Barnuevo García, Anna Záborská, Jan Zahradil, Zbigniew Zaleski, Mauro Zani, Stefano Zappalà, Tomáš Zatloukal, Tatjana Ždanoka, Roberts Zīle, Gabriele Zimmer, Marian Zlotea, Jaroslav Zvěřina


Používání titulků ve všech programech veřejnoprávních televizních stanic  v EU
PDF 221kWORD 53k
Písemné prohlášení Evropského parlamentu o používání titulků ve všech programech veřejnoprávních televizních stanic v EU
P6_TA(2008)0127P6_DCL(2007)0099

Evropský parlament,

-   s ohledem na články 3, 13, 149, 151 Smlouvy o založení Evropského společenství,

-   s ohledem na článek 116 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že Evropská unie by měla zajistit občanům rovný přístup k informacím, vzdělání a kultuře,

B.   vzhledem k tomu, že v Evropě trpí celkovou nebo částečnou ztrátou sluchu více než 83 milionů lidí a že ve stárnoucí evropské společnosti tento problém bude nadále narůstat,

C.   vzhledem k všeobecnému přístupu k televizi v Evropě a k tomu, že veřejnoprávní televizní stanice plní poslání veřejné služby, které mimo jiné spočívá v informování a vzdělávání svých diváků,

D.   vzhledem k tomu, že současné technologie umožňují průběžně používat titulky  v televizních programech (včetně živého vysílání), čehož příkladem jsou pořady televizní stanice BBC, která se zavázala od dubna 2008 používat titulky v celé své programové nabídce,

1.   je toho názoru, že používání titulků ve všech programech veřejnoprávních televizních stanic v EU je nezbytné proto, má-li být jejich nabídka plně zpřístupněna všem příjemcům, včetně neslyšících a osob s vadou sluchu; domnívá se, že se tím navíc napomůže výuce cizích jazyků;

2.   žádá Komisi, aby předložila legislativní návrh, jenž by ukládal veřejnoprávním televizním stanicím v EU používat titulky ve všech programech;

3.   pověřuje svého předsedu, aby toto prohlášení spolu se jmény jeho signatářů předal Radě, Komisi a vládám členských států.

Seznam signatářů

Gabriele Albertini, Jan Andersson, Alfonso Andria, Emmanouil Angelakas, Roberta Angelilli, Kader Arif, Stavros Arnaoutakis, Robert Atkins, John Attard-Montalto, Elspeth Attwooll, Inés Ayala Sender, Liam Aylward, Peter Baco, Maria Badia i Cutchet, Mariela Velichkova Baeva, Enrique Barón Crespo, Katerina Batzeli, Edit Bauer, Jean Marie Beaupuy, Christopher Beazley, Zsolt László Becsey, Irena Belohorská, Monika Beňová, Rolf Berend, Sergio Berlato, Giovanni Berlinguer, Thijs Berman, Adam Bielan, Slavi Binev, Šarūnas Birutis, Sebastian Valentin Bodu, Herbert Bösch, Jens-Peter Bonde, Vito Bonsignore, Josep Borrell Fontelles, Victor Boştinaru, Costas Botopoulos, Bernadette Bourzai, Sharon Bowles, Iles Braghetto, Mihael Brejc, Frieda Brepoels, Jan Březina, Elmar Brok, Danutė Budreikaitė, Wolfgang Bulfon, Nicodim Bulzesc, Ieke van den Burg, Niels Busk, Philippe Busquin, Jerzy Buzek, Joan Calabuig Rull, Luis Manuel Capoulas Santos, Marco Cappato, Carlos Carnero González, Paulo Casaca, Michael Cashman, Carlo Casini, Françoise Castex, Alejandro Cercas, Giles Chichester, Giulietto Chiesa, Zdzisław Kazimierz Chmielewski, Ole Christensen, Sylwester Chruszcz, Luigi Cocilovo, Carlos Coelho, Richard Corbett, Giovanna Corda, Titus Corlăţean, Paolo Costa, Jean Louis Cottigny, Michael Cramer, Corina Creţu, Gabriela Creţu, Brian Crowley, Magor Imre Csibi, Marek Aleksander Czarnecki, Ryszard Czarnecki, Daniel Dăianu, Dragoş Florin David, Chris Davies, Antonio De Blasio, Véronique De Keyser, Panayiotis Demetriou, Gérard Deprez, Proinsias De Rossa, Marie-Hélène Descamps, Harlem Désir, Nirj Deva, Mia De Vits, Jolanta Dičkutė, Alexandra Dobolyi, Valdis Dombrovskis, Beniamino Donnici, Bert Doorn, Brigitte Douay, Avril Doyle, Mojca Drčar Murko, Petr Duchoň, Bárbara Dührkop Dührkop, Cristian Dumitrescu, Saïd El Khadraoui, Edite Estrela, Harald Ettl, Jonathan Evans, Robert Evans, Göran Färm, Richard Falbr, Claudio Fava, Szabolcs Fazakas, Emanuel Jardim Fernandes, Anne Ferreira, Elisa Ferreira, Ilda Figueiredo, Petru Filip, Věra Flasarová, Alessandro Foglietta, Hanna Foltyn-Kubicka, Nicole Fontaine, Glyn Ford, Brigitte Fouré, Armando França, Monica Frassoni, Urszula Gacek, Milan Gaľa, Gerardo Galeote, Vicente Miguel Garcés Ramón, Iratxe García Pérez, Giuseppe Gargani, Jean-Paul Gauzès, Jas Gawronski, Evelyne Gebhardt, Eugenijus Gentvilas, Bronisław Geremek, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Claire Gibault, Adam Gierek, Maciej Marian Giertych, Neena Gill, Norbert Glante, Robert Goebbels, Bogdan Golik, Ana Maria Gomes, Donata Gottardi, Hélène Goudin, Genowefa Grabowska, Dariusz Maciej Grabowski, Vasco Graça Moura, Ingeborg Gräßle, Louis Grech, Lilli Gruber, Ignasi Guardans Cambó, Ambroise Guellec, Pedro Guerreiro, Umberto Guidoni, Zita Gurmai, Catherine Guy-Quint, Klaus Hänsch, Benoît Hamon, Małgorzata Handzlik, Gábor Harangozó, Marian Harkin, Rebecca Harms, Joel Hasse Ferreira, Satu Hassi, Jutta Haug, Anna Hedh, Gyula Hegyi, Edit Herczog, Jim Higgins, Krzysztof Hołowczyc, Mary Honeyball, Milan Horáček, Richard Howitt, Ján Hudacký, Alain Hutchinson, Iliana Malinova Iotova, Mikel Irujo Amezaga, Marie Anne Isler Béguin, Lily Jacobs, Anneli Jäätteenmäki, Stanisław Jałowiecki, Mieczysław Edmund Janowski, Lívia Járóka, Anne E. Jensen, Karin Jöns, Dan Jørgensen, Madeleine Jouye de Grandmaison, Jelko Kacin, Filip Kaczmarek, Gisela Kallenbach, Othmar Karas, Sajjad Karim, Ioannis Kasoulides, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Piia-Noora Kauppi, Tunne Kelam, Glenys Kinnock, Evgeni Kirilov, Dieter-Lebrecht Koch, Jaromír Kohlíček, Eija-Riitta Korhola, Magda Kósáné Kovács, Miloš Koterec, Sergej Kozlík, Guntars Krasts, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Constanze Angela Krehl, Wolfgang Kreissl-Dörfler, Ģirts Valdis Kristovskis, Wiesław Stefan Kuc, Helmut Kuhne, Jan Jerzy Kułakowski, Aldis Kušķis, Sepp Kusstatscher, Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk, Alain Lamassoure, Stavros Lambrinidis, Vytautas Landsbergis, Henrik Lax, Roselyne Lefrançois, Klaus-Heiner Lehne, Lasse Lehtinen, Jörg Leichtfried, Jo Leinen, Katalin Lévai, Janusz Lewandowski, Bogusław Liberadzki, Marcin Libicki, Marie-Noëlle Lienemann, Andrea Losco, Caroline Lucas, Astrid Lulling, Elizabeth Lynne, Marusya Ivanova Lyubcheva, Linda McAvan, Mary Lou McDonald, Mairead McGuinness, Edward McMillan-Scott, Jamila Madeira, Eugenijus Maldeikis, Ramona Nicole Mănescu, Vladimír Maňka, Erika Mann, Mario Mantovani, Marian-Jean Marinescu, Helmuth Markov, Sérgio Marques, David Martin, Miguel Angel Martínez Martínez, Jan Tadeusz Masiel, Antonio Masip Hidalgo, Jiří Maštálka, Maria Matsouka, Mario Mauro, Manolis Mavrommatis, Manuel Medina Ortega, Erik Meijer, Íñigo Méndez de Vigo, Emilio Menéndez del Valle, Willy Meyer Pleite, Rosa Miguélez Ramos, Marianne Mikko, Miroslav Mikolášik, Viktória Mohácsi, Javier Moreno Sánchez, Luisa Morgantini, Jan Mulder, Roberto Musacchio, Cristiana Muscardini, Joseph Muscat, Riitta Myller, Pasqualina Napoletano, Hartmut Nassauer, Robert Navarro, Cătălin-Ioan Nechifor, Catherine Neris, James Nicholson, null Nicholson of Winterbourne, Lambert van Nistelrooij, Ljudmila Novak, Raimon Obiols i Germà, Vural Öger, Cem Özdemir, Jan Olbrycht, Seán Ó Neachtain, Gérard Onesta, Janusz Onyszkiewicz, Josu Ortuondo Larrea, Reino Paasilinna, Borut Pahor, Justas Vincas Paleckis, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Dimitrios Papadimoulis, Atanas Paparizov, Georgios Papastamkos, Ioan Mircea Paşcu, Vincent Peillon, Maria Petre, Rihards Pīks, Józef Pinior, Mirosław Mariusz Piotrowski, Paweł Bartłomiej Piskorski, Gianni Pittella, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Zita Pleštinská, Rovana Plumb, Guido Podestà, Anni Podimata, Zdzisław Zbigniew Podkański, Samuli Pohjamo, Bernard Poignant, Lydie Polfer, Bernd Posselt, Christa Prets, Pierre Pribetich, Jacek Protasiewicz, Bilyana Ilieva Raeva, Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Karin Resetarits, Teresa Riera Madurell, Frédérique Ries, Karin Riis-Jørgensen, Giovanni Rivera, Bogusław Rogalski, Zuzana Roithová, Luca Romagnoli, Raül Romeva i Rueda, Dariusz Rosati, Wojciech Roszkowski, Dagmar Roth-Behrendt, Mechtild Rothe, Libor Rouček, Martine Roure, Leopold Józef Rutowicz, Eoin Ryan, Guido Sacconi, Aloyzas Sakalas, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, María Isabel Salinas García, Antolín Sánchez Presedo, Manuel António dos Santos, Daciana Octavia Sârbu, Jacek Saryusz-Wolski, Christel Schaldemose, Karin Scheele, Olle Schmidt, György Schöpflin, Jürgen Schröder, Inger Segelström, Esko Seppänen, Adrian Severin, Czesław Adam Siekierski, Kathy Sinnott, Marek Siwiec, Csaba Sógor, Søren Bo Søndergaard, Bogusław Sonik, María Sornosa Martínez, Francesco Enrico Speroni, Bart Staes, Grażyna Staniszewska, Dirk Sterckx, Struan Stevenson, Catherine Stihler, Theodor Dumitru Stolojan, Margie Sudre, László Surján, Eva-Britt Svensson, Hannes Swoboda, József Szájer, Andrzej Jan Szejna, Konrad Szymański, Csaba Sándor Tabajdi, Antonio Tajani, Hannu Takkula, Charles Tannock, Andres Tarand, Britta Thomsen, Marianne Thyssen, Silvia-Adriana Ţicău, Gary Titley, Patrizia Toia, László Tőkés, Ewa Tomaszewska, Witold Tomczak, Jacques Toubon, Catherine Trautmann, Kyriacos Triantaphyllides, Claude Turmes, Evangelia Tzampazi, Vladimir Urutchev, Inese Vaidere, Nikolaos Vakalis, Adina-Ioana Vălean, Elena Valenciano Martínez-Orozco, Frank Vanhecke, Anne Van Lancker, Daniel Varela Suanzes-Carpegna, Yannick Vaugrenard, Armando Veneto, Riccardo Ventre, Donato Tommaso Veraldi, Bernadette Vergnaud, Alejo Vidal-Quadras, Kristian Vigenin, Oldřich Vlasák, Johannes Voggenhuber, Diana Wallis, Graham Watson, Renate Weber, Jan Marinus Wiersma, Glenis Willmott, Janusz Wojciechowski, Francis Wurtz, Luis Yañez-Barnuevo García, Anna Záborská, Zbigniew Zaleski, Andrzej Tomasz Zapałowski, Stefano Zappalà, Tomáš Zatloukal, Tatjana Ždanoka, Roberts Zīle, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka

Právní upozornění - Ochrana soukromí