Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů (KOM(2007)0709 – C6-0418/2007 – 2007/0243(COD))

P6_TA(2008)0402 A6-0248/2008

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0709),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 71 a čl. 80 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0418/2007),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0248/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. září 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2008 o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2299/89

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (ES) č. 80/2009.)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o návrhu rozhodnutí Rady o způsobilosti zemí Střední Asie pro financování podle rozhodnutí Rady 2006/1016/ES o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Společenství (KOM(2008)0172 – C6-0182/2008 – 2008/0067(CNS))

P6_TA(2008)0403 A6-0317/2008

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2008)0172),

-   s ohledem na článek 181a Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0182/2008),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 20. února 2008 o strategii EU pro Střední Asii(1),

-   s ohledem na usnesení o strategii EU pro nové partnerství se Střední Asií přijaté Evropskou radou na zasedání konaném ve dnech 21. a 22. června 2007,

-   s ohledem na věc C-155/07, Evropský parlament vs. Rada Evropské unie, kterou dosud projednává Soudní dvůr Evropských společenství,

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A6–0317/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   žádá Komisi, aby stáhla svůj návrh, pokud by rozhodnutí 2006/1016/ES, které v současné době stále projednává Soudní dvůr Evropských společenství, bylo zrušeno;

6.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 3a (nový) (3a)  Je uznávaným faktem, že je zapotřebí, aby se činnost EIB ve Střední Asii zaměřila na projekty na dodávky a přepravu energie, které slouží také zájmům EU v oblasti energetiky. Pozměňovací návrh 2 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 3b (nový) (3b)  Pokud jde o projekty na dodávky a přepravu energie, měly by být finanční operace ve Střední Asii v souladu s cíli politiky EU na diversifikaci zdrojů energie a požadavky z Kjóta a měly by je podporovat a měly by posilovat ochranu životního prostředí. Pozměňovací návrh 3 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 3c (nový) (3c)  Všechny finanční operace EIB ve Střední Asii by měly být v souladu s vnějšími politikami EU, včetně konkrétních regionálních cílů, a měly by přispívat k dosažení obecného cíle rozvoje a upevňování demokracie a právního státu, cíle dodržování lidských práv a základních svobod a k dodržování mezinárodních dohod o životním prostředí, jichž jsou Evropské společenství nebo jeho členské státy smluvními stranami. Pozměňovací návrh 4 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 3d (nový) (3d)  EIB by měla zajistit, aby jednotlivé projekty podléhaly posuzování dopadu na udržitelný rozvoj prováděnému nezávisle na sponzorech projektů a na EIB. Pozměňovací návrh 5 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 4 Makroekonomické podmínky převažující v zemích Střední Asie, a především situace vnějšího financování a udržitelnosti zadlužení, se v posledních letech zlepšily v důsledku silného hospodářského růstu a obezřetných makroekonomických politik, a proto by měl být těmto státům umožněn přístup k financování EIB. Makroekonomické podmínky převažující v zemích Střední Asie, a především situace vnějšího financování a udržitelnosti zadlužení, se v posledních letech zlepšily v důsledku silného hospodářského růstu a obezřetných makroekonomických politik, a proto by měl být těmto státům umožněn přístup k financování EIB. Pro poskytnutí půjček EIB by však měly existovat předpoklady způsobilosti: tyto země musí prokázat viditelný pokrok při vytváření právního státu, zaručování svobody projevu a sdělovacích prostředků, svobodné činnosti nevládních organizací a při dosahování rozvojových cílů tisíciletí, jak se konkrétně uvádí v dohodách o partnerství a spolupráci, které uzavírá EU. Na tyto země se nesmějí vztahovat sankce EU za porušování lidských práv a měly by dosáhnout skutečného pokroku v oblasti dodržování lidských práv, jak to požaduje usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. února 2008 o strategii EU pro Střední Asii1. ___________________ 1 Přijaté texty, P6_TA(2008)0059. Pozměňovací návrh 6 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 5a (nový) (5a)  Úvěrové operace by měly podporovat cíl politiky EU, jímž je podpora stability tohoto regionu. Pozměňovací návrh 10 Návrh rozhodnutí Článek 1 Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán splňují kritéria způsobilosti pro financování EIB v rámci záruky Společenství podle rozhodnutí Rady 2006/1016/ES. Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Turkmenistán splňují kritéria způsobilosti pro financování EIB v rámci záruky Společenství podle rozhodnutí Rady 2006/1016/ES. Uzbekistán bude splňovat kritéria způsobilosti, jakmile budou zrušeny sankce EU vůči této zemi. Pozměňovací návrh 7 Návrh rozhodnutí Článek 1a (nový) Článek 1a Dohoda o záruce mezi Komisí a EIB podle článku 8 rozhodnutí Rady 2006/1016/ES stanoví podrobná ustanovení a postupy týkající se záruky Společenství a obsahuje podmínky s jednoznačnými kritérii ohledně dodržování lidských práv. Pozměňovací návrh 8 Návrh rozhodnutí Článek 1b (nový) Článek 1b Na základě informací obdržených od EIB Komise každý rok Evropskému parlamentu a Radě předloží hodnocení a zprávu o finančních operacích EIB provedených podle tohoto rozhodnutí. Součástí zprávy by mělo být hodnocení přínosu finančních operací EIB k dosažení cílů vnějších politik EU a zejména přínosu k obecnému cíli rozvoje a upevňování demokracie a právního státu, cíle dodržování lidských práv a základních svobod a k dodržování mezinárodních dohod o životním prostředí, jichž jsou Evropské společenství nebo jeho členské státy smluvními stranami. Pozměňovací návrh 9 Návrh rozhodnutí Článek 1c (nový) Článek 1c EIB zajistí, aby rámcové dohody mezi bankou a dotyčnými zeměmi byly zveřejněny a aby byly včas poskytnuty adekvátní a objektivní informace tak, aby mohly plně sehrát svou roli v rozhodovacím procesu.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2008)0059.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o situaci palestinských vězňů v izraelských věznicích

P6_TA(2008)0404 RC-B6-0343/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na svá předchozí usnesení o Blízkém východě,

-   s ohledem na vystoupení komisařky Benita Ferrero-Waldner v Parlamentu dne 9. července 2008 na téma situace palestinských vězňů v izraelských věznicích,

-   s ohledem na dohodu o přidružení EU-Izrael a na závěry 8. zasedání Rady přidružení EU-Izrael, které se konalo dne 16. června 2008,

-   s ohledem na zprávu, kterou vypracovala jeho delegace ad hoc do Izraele a na palestinská území (ve dnech 30. května až 2. června 2008), a na závěry této zprávy,

-   s ohledem na Ženevské úmluvy, zejména na čtvrtou Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války ze dne 12. srpna 1949, zejména na články 1 až 12, 27, 29 až 34, 47, 49, 51, 52, 53, 59, 61 až 77 a 143 této úmluvy,

-   s ohledem na Mezinárodní pakt OSN o občanských a politických právech z roku 1966,

-   s ohledem na výroční zprávu Mezinárodního výboru Červeného kříže za rok 2007, a zejména na její část, jež se týká okupovaných palestinských území,

-   s ohledem na zprávy uveřejněné v letech 2006, 2007 a 2008 Veřejným výborem proti mučení v Izraeli za finančního přispění Evropské komise a několika členských států,

-   s ohledem na příslušné rezoluce OSN o blízkovýchodním konfliktu,

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že Izrael v posledních letech čelil mnoha teroristickým útokům na své civilní obyvatelstvo a vzhledem k tomu, že izraelské úřady přijaly řadu opatření, aby těmto teroristickým činům zabránily, včetně zatýkání podezřelých palestinských extremistů; vzhledem k tomu, že boj proti terorismu však neopravňuje k porušování humanitárního práva,

B.   vzhledem k tomu, že v současnosti je v izraelských věznicích a internačních střediscích zadržováno přibližně 11 000 Palestinců, včetně stovek žen a dětí, a že většina těchto zadržovaných osob byla zatčena na okupovaných palestinských územích,

C.   vzhledem k tomu, že podle Úmluvy o právech dítěte, jejímž signatářem je i Izrael, je dítě definováno jako člověk mladší 18 let; vzhledem k tomu, že podle izraelských vojenských předpisů, které platí na okupovaných palestinských územích, se však za dospělé považují osoby od 16 let věku a že jsou často zadržovány v nevyhovujících podmínkách,

D.   vzhledem k tomu, že izraelská vláda dne 25. srpna 2008 propustila 198 Palestinců jako projev dobré vůle a budování vzájemné důvěry a vzhledem k tomu, že probíhají další jednání mezi oběma stranami, která směřují k dosažení komplexnější dohody o propuštění ostatních vězňů,

E.   vzhledem k pozitivním krokům, které nedávno učinily vlády Izraele a Libanonu s ohledem na výměnu vězňů za tělesné pozůstatky izraelských vojáků,

F.   vzhledem k tomu, že v Izraeli je přibližně tisíc vězňů zadržováno na základě "příkazů k administrativnímu rozhodnutí o internování" a že vězni sice mají právo na odvolání, ale nebyli obžalováni, neproběhl s nimi soudní proces a nemají právo na obhajobu; vzhledem k tomu, že takové "příkazy k administrativnímu rozhodnutí o internování" mohou být řadu let obnovovány, k čemuž v některých případech skutečně dochází,

G.   vzhledem k tomu, že ve zprávách o lidských právech se uvádí, že palestinští vězni jsou oběťmi zneužívání a mučení,

H.   vzhledem k tomu, že pro převážnou většinu palestinských vězňů, kteří jsou drženi ve věznicích na izraelském území, je často nemožné nebo velmi obtížné uplatňovat své právo na návštěvy rodinných příslušníků, a to navzdory výzvám, jež Mezinárodní výbor Červeného kříže adresoval Izraeli,

I.   vzhledem k tomu, že problematika vězňů má významné politické, sociální a humanitární důsledky a že zatčení 48 zvolených členů Palestinské legislativní rady a dalších členů místních rad má vážné dopady na politický vývoj na okupovaných palestinských územích; vzhledem k tomu, že "dokument vězňů" přijatý v květnu roku 2006 zadrženými palestinskými politickými špičkami z různých frakcí se stal základem národního usmíření a připravil půdu pro vytvoření vlády národní jednoty,

J.   vzhledem k tomu, že vztahy mezi Evropskými společenstvími a Izraelem jsou podle článku 2 dohody o přidružení EU-Izrael založeny na dodržování lidských práv a demokratických zásad, jež představují zásadní prvek této dohody; vzhledem k tomu, že akční plán EU-Izrael zdůrazňuje dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva jako hodnoty, jež sdílejí obě strany,

1.   vítá nedávné rozhodnutí izraelské vlády propustit část palestinských vězňů, což je pozitivní krok, který má posílit autoritu Palestinské samosprávy a nastolit atmosféru vzájemné důvěry;

2.   vyzývá Hamás a Izrael k provedení opatření za účelem okamžitého propuštění izraelského desátníka Gilada Šalita;

3.   zdůrazňuje, že problematika palestinských vězňů má výrazný dopad na palestinskou společnost i na izraelsko-palestinský konflikt a zastává v této souvislosti názor, že propuštění značné části palestinských vězňů, a stejně tak okamžité propuštění uvězněných členů Palestinské legislativní rady, včetně Marwana Barghoutiho, by mohlo být pozitivním krokem k nastolení vzájemné důvěry, která je nezbytná pro významný pokrok v mírových jednáních;

4.   podporuje legitimní bezpečnostní zájmy Israele; domnívá se, že při zacházení s vězni musí být plně dodržovány zásady právního státu, což představuje zásadní krok pro demokratickou zemi;

5.   vyzývá Izrael, aby zaručil dodržování minimálních norem zadržování, aby všechny zadržované osoby postavil před soud a upustil od používání "příkazů k administrativnímu rozhodnutí o internování" a aby uplatňoval přiměřená opatření v případě zadržovaných nezletilých osob a návštěv vězňů při striktním dodržení mezinárodních norem včetně Úmluvy OSN o právech dítěte a Úmluvy OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání;

6.   vyjadřuje hluboké znepokojení nad situací vězněných palestinských žen a zranitelných vězňů, s nimiž je údajně špatně zacházeno a postrádají přístup k lékařské péči;

7.   vyzývá palestinskou samosprávu, aby vyvinula maximální úsilí, pokud jde o zabránění jakýmkoli násilným a teroristickým akcím, zejména bývalých vězňů, především dětí;

8.   je pevně přesvědčen, že prohloubení vztahů mezi EU a Izraelem by mělo být založeno na dodržování všech závazků Izraele podle mezinárodního práva;

9.   vítá rozhodnutí přijaté na 8. zasedání Rady přidružení EU-Izrael vytvořit plnohodnotný podvýbor pro lidská práva, který nahradí pracovní skupinu pro lidská práva; vyzývá k tomu, aby byly vedeny rozsáhlé konzultace s organizacemi pro lidská práva a nevládními organizacemi v Izraeli a na okupovaných palestinských územích a aby tyto organizace byly plně zapojeny do sledování pokroku Izraele v dodržování jeho závazků vyplývajících z mezinárodního práva;

10.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, izraelské vládě, Knesetu, prezidentovi Palestinské samosprávy, Palestinské legislativní radě, vysokému představiteli pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, zplnomocněnému velvyslanci kvartetu na Blízkém východě, předsedovi Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění, vysokému komisaři OSN pro lidská práva a Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o hodnocení sankcí Evropské unie udělovaných v rámci opatření a politiky EU v oblasti lidských práv (2008/2031(INI))

P6_TA(2008)0405 A6-0309/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

-   s ohledem na veškeré úmluvy OSN o lidských právech a případné opční protokoly k těmto úmluvám,

-   s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a jeho dva opční protokoly,

-   s ohledem na Chartu OSN, zejména na články 1 a 25 a v kapitole VII články 39 a 41 této charty,

-   s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (Evropská úmluva o lidských právech) a její protokoly,

-   s ohledem na Pařížskou chartu pro novou Evropu (Pařížská charta),

-   s ohledem na závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975 (závěrečný Helsinský akt),

-   s ohledem na články 3, 6, 11, 13, 19, 21, 29 a 39 Smlouvy o Evropské unii a články 60, 133, 296, 297, 301 a 308 Smlouvy o založení Evropského společenství (Smlouva o ES),

-   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

-   s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se situace v oblasti lidských práv ve světě,

-   s ohledem na své předchozí rozpravy a naléhavá usnesení v případě porušování lidských práv, demokracie a zásad právního státu,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 20. září 1996 o sdělení Komise o zahrnutí pojmu dodržování demokratických zásad a lidských práv do smluv mezi Společenstvím a třetími zeměmi(1),

-   s ohledem na mezinárodní závazky Evropského společenství a jeho členských států, včetně závazků obsažených ve smlouvách WTO,

-   s ohledem na Dohodu o partnerství mezi státy AKT na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsané v Cotonou dne 23. června 2000 (dohoda z Cotonou)(2), zejména na články 8, 9, 33, 96 a 98 této smlouvy, a s ohledem na revizi této dohody(3),

-   s ohledem na dokument Rady nazvaný "Zavedení útvaru Sankce v rámci pracovní skupiny poradců pro zahraniční vztahy (RELEX/Sankce) " ze dne 22. ledna 2004 (5603/2004),

-   s ohledem na dokument Rady nazvaný "Základní zásady použití omezujících opatření (sankcí) " ze dne 7. června 2004 (10198/1/2004),

-   s ohledem na dokument Rady nazvaný "Pokyny pro zavádění a hodnocení omezujících opatření (sankcí) v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU", naposledy revidovaný dne 2. prosince 2005 (15114/2005),

-   s ohledem na dokument Rady nazvaný Osvědčené postupy EU pro účinné zavádění omezujících opatření ze dne 9. července 2007 (11679/2007),

-   s ohledem na společný postoj 96/697/SZBP ke Kubě(4), který byl přijat Radou dne 2. prosince 1996,

-   s ohledem na společné postoje Rady č. 2001/930/SZBP o boji proti terorismu(5) a č. 2001/931/SZBP o užití zvláštních opatření pro boj s terorismem(6), oba ze dne 27. prosince 2001, a na nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu(7),

-   s ohledem na společný postoj Rady č. 2002/402/SZBP týkající se omezujících opatření proti Usámovi bin Ládinovi, členům organizací Al-Kajdá a Talibanu a proti dalším osobám, skupinám, podnikům a subjektům, které jsou s nimi spojeny(8), a nařízení Rady (ES) č. 881/2002, kterým se zavádí určitá specifická opatření proti určitým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, organizací Al-Kajdá a Talibanem(9), obě ze dne 27. května 2002,

-   s ohledem na Společný vojenský seznam Evropské unie(10),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 25. dubna 2002 o sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o roli Evropské unie při prosazování lidských práv a demokratizace ve třetích zemích(11),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2006 o doložce o lidských právech a demokracii v dohodách Evropské unie(12),

-   s ohledem na všechny dohody uzavřené mezi Evropskou unií a třetími zeměmi a doložky o lidských právech v těchto dohodách obsažených,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 11. října 1982 o významu a účincích hospodářských sankcí, zejména obchodního embarga a bojkotu, na vnější vztahy Evropského hospodářského společenství(13),

-   s ohledem na usnesení o dopadu sankcí a zejména embarg na obyvatelstvo zemí, na které jsou tato opatření uvalena(14), přijaté Smíšeným parlamentním shromážděním AKT-EU dne 1. listopadu 2001 v Bruselu (Belgie),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 6. září 2007 o fungování dialogů a konzultací se třetími zeměmi v oblasti lidských práv(15),

-   s ohledem na usnesení č. 1597 (2008) a doporučení č. 1824 (2008) k listinám Rady bezpečnosti OSN a Evropské unie, přijaté Parlamentním shromážděním Rady Evropy dne 23. ledna 2008,

-   s ohledem na Lisabonskou smlouvu pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, podepsanou v Lisabonu dne 13. prosince 2007, která by měla vstoupit v platnost dne 1. ledna 2009,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0309/2008),

A.   vzhledem k tomu, že čl. 11 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii stanoví dodržování lidských práv jako jeden z cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a že nový článek 21 Smlouvy o EU, který zavádí čl. 1 bod 24 Lisabonské smlouvy, uvádí, že "činnost Unie na mezinárodní scéně spočívá na zásadách, které se uplatnily při jejím založení, jejím rozvoji a jejím rozšiřování a které hodlá podporovat v ostatním světě: demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva",

B.   vzhledem k tomu, že sankce jsou užívány k plnění specifických cílů SZBP, zavedených článkem 11 Smlouvy o Evropské unii a zahrnujících mimo jiné šíření dodržování lidských práv a základních svobod, demokracie, práva a řádné správy věcí veřejných,

C.   vzhledem k tomu, že výše zmíněné Základní zásady uplatnění omezujících opatření (sankcí) z roku 2004 tvoří první praktický dokument definující podmínky, za nichž EU uplatňuje sankce, zatímco EU tato opatření v praxi používá již od začátku 80. let a zejména od počátku platnosti Smlouvy o EU v roce 1993; vzhledem k tomu, že tento dokument zavádí formálně sankce jako nástroj SZBP, a tvoří tedy výchozí bod evropské politiky v oblasti sankcí,

D.   vzhledem k tomu, že tato politika sankcí je založena na následujících pěti cílech v rámci SZBP: zabezpečit společné hodnoty, základní zájmy, nezávislost a celistvost Unie v souladu se zásadami Charty OSN; posilovat ve všech směrech bezpečnost Unie; zachovávat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu se zásadami Charty OSN a Helsinským závěrečným aktem, a s cíli Pařížské charty, včetně bezpečnosti na vnějších hranicích; prohlubovat mezinárodní spolupráci; rozvíjet a upevňovat demokracii, právní stát a dodržování lidských práv a základních svobod,

E.   vzhledem k tomu, že se zvyšuje mezinárodní konsenzus o tom, že jakékoli závažné a úmyslné poškození životního prostředí ohrožuje mír a mezinárodní bezpečnost a představuje porušení lidských práv,

F.   vzhledem k tomu, že EU je odhodlána systematicky zavádět sankce, o kterých rozhodla Rada bezpečnosti OSN podle kapitoly VII Charty OSN, a zároveň ukládá vlastní sankce v případě, že na to Rada bezpečnosti OSN nemá mandát nebo tak nemůže učinit, protože k sankcím nezískala souhlas svých členů; zdůrazňuje v tomto ohledu, povinnost ukládat sankce v souladu s mezinárodním právem, která přináleží jak OSN, tak i EU,

G.   vzhledem k tomu, že politika sankcí Evropské unie z toho důvodu zahrnuje sankce přijaté Radou bezpečnosti OSN, ale její dosah a cíle jsou širší než v případě politiky sankcí Rady bezpečnosti OSN (mezinárodní mír a bezpečnost),

H.   vzhledem k tomu, že sankce jsou jedním z nástrojů, které může EU použít při uplatňování své politiky lidských práv, připomínaje, že použití sankcí musí být v souladu s obecnou strategií Unie v dotyčné oblasti a musí představovat poslední pokus, na seznamu priorit, kterými by měly být naplněny specifické cíle SZBP, vzhledem k tomu, že účinnost sankcí závisí na jejich použití současně ve všech členských státech,

I.   vzhledem k tomu, že neexistuje žádná směrodatná definice toho, co je sankce podle mezinárodního práva či práva ES/EU; vzhledem k tomu, že v rámci SZBP je na sankce či omezující opatření nicméně pohlíženo jako na opatření, která zcela či částečně přerušují či omezují diplomatické a hospodářské vztahy s jednou či několika třetími zeměmi s cílem dosáhnout změny v rámci některých činností či postupů, např. dochází-li k porušování mezinárodního práva či lidských práv nebo v případě, že postupy nerespektují zásady právního státu a demokratické zásady ze strany vlád třetích zemí, nestátních subjektů nebo jednotlivců,

J.   vzhledem k tomu, že omezující opatření zahrnují řadu opatření jako jsou embargo na vývoz zbraní, obchodní sankce, finanční/hospodářské sankce, zmrazení aktiv, zákaz letů, omezení vstupu do určitých zemí, diplomatické sankce, bojkot sportovních a kulturních akcí a přerušení spolupráce s třetí zemí,

K.   vzhledem k tomu, že v souladu s běžnými postupy EU ani toto usnesení nerozlišuje pojmy "sankce" a "omezující opatření"; vzhledem k tomu, že toto usnesení přejímá definici vhodných opatření uvedenou v článku 96 dohody z Cotonou(16),

L.   vzhledem k tomu, že sankce EU vychází z různých právních základů, které závisí na přesné povaze omezujících opatření a právní povaze vztahů s dotyčnou třetí zemí a také na tom, o jaká odvětví se jedná a jaké jsou konkrétní cíle; vzhledem k tomu, že tato hlediska určují jak postup pro přijetí sankcí – který často, ale ne vždy, vyžaduje společný postoj SZBP, a tedy jednomyslné přijetí v Radě – tak i legislativní proces, podle kterého je třeba postupovat, aby byla sankce právně závazná a vynutitelná, přičemž společným postupem je postup uvedený v článku 301 Smlouvy o ES,

M.   vzhledem k tomu, že zákaz vystavování víz a zbrojní embarga se staly nejčastěji používanými sankcemi v rámci SZBP, a z řady sankcí EU se používají jako první; vzhledem k tomu, že tyto dva typy opatření jsou jediné, které mohou být přímo uplatněny členskými státy, protože nevyžadují přijetí zvláštních právních předpisů o sankcích podle Smlouvy o ES; vzhledem k tomu, že naopak finanční sankce (zmrazení aktiv) a obchodní sankce vyžadují přijetí specifických právních předpisů,

N.   vzhledem k tomu, že podle výše uvedených Základních zásad použití omezujících opatření (sankcí) a příslušných pokynů mohou být cílené sankce účinnější a tudíž žádanější než obecné sankce, neboť zaprvé vylučují případný nepříznivý účinek na větší část obyvatelstva, a zadruhé přímo zasahují pouze odpovědné osoby a je tedy pravděpodobnější, že povedou ke změně politiky, kterou tyto osoby uplatňují,

O.   uznávaje existenci opatření, která, i když jsou přijímána Radou jako závěry předsednictví, nejsou označena jako "sankce" a liší se od ostatních omezujících opatření zařazených mezi nástroje SZBP,

P.   vzhledem k tomu, že hospodářské vztahy mezi EU a třetími zeměmi jsou často řízeny odvětvovými dvoustrannými či mnohostrannými dohodami, které musí EU při uplatňování sankcí dodržovat; vzhledem k tomu, že EU by tedy měla v případě potřeby pozastavit nebo vypovědět příslušnou smlouvu dříve, než zavede hospodářské sankce, jež jsou v rozporu s právy, která jsou touto smlouvou přiznána třetí zemi,

Q.   vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a třetími zeměmi jsou často řízeny dvoustrannými či mnohostrannými dohodami, které umožňují jedné ze stran přijmout příslušná opatření v případě porušení podstatného prvku dohody stranou druhou, zejména pokud se jedná o lidská práva, mezinárodní právní předpisy, demokratické zásady a právní stát (doložka o lidských právech), přičemž významným příkladem je dohoda z Cotonou,

R.   vzhledem k tomu, že zavádění a uplatňování omezujících opatření musí být v souladu s lidskými právy a mezinárodními právními předpisy v oblasti humanitární pomoci, včetně práva na řádný proces a práva na účinnou nápravu, vzhledem k tomu, že musí být souladu se zásadou proporcionality, a musí umožňovat vhodné výjimky zohledňující základní lidské potřeby dotčených osob, jako je přístup k základnímu vzdělání, pitné vodě a základní lékařské péči včetně základních léků; vzhledem k tomu, že politika uplatňování sankcí musí plně zohlednit normy stanovené Ženevskou úmluvou, Úmluvou OSN o právech dítěte a Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a politických právech a dále rezolucí OSN týkající se ochrany civilních osob a dětí v ozbrojených konfliktech;

S.   vzhledem k tomu, že důvěryhodnost EU a jednotlivých členských států se snižuje, kdykoli existuje podezření, že sankce byly porušeny, a vzhledem k tomu, že Robert Mugabe byl přizván k účasti na vrcholné schůzce EU-Afrika, která se konala v Lisabonu ve dnech 8. až 9. prosince 2007, přestože mu byl oficiálně zapovězen vstup na území všech členských států EU společným postojem Rady 2004/161/SZBP ze dne 19. února 2004, kterým se obnovují omezující opatření vůči Zimbabwe(17), naposledy byla tato omezení upravena společným postojem Rady 2008/135/SZBP ze dne 18. února 2008(18),

Obecné úvahy o vytvoření účinné sankční politiky

1.   lituje skutečnosti, že do dnešního dne nebylo provedeno žádné vyhodnocení ani studie dopadů sankční politiky EU, a je tedy extrémně složité stanovit její dopad a účinnost v praxi a následně vyvodit nezbytné závěry; vyzývá Radu a Komisi, aby přistoupily k provedení tohoto hodnocení; domnívá se přitom, že sankční politika uplatňovaná proti Jižní Africe přispěla účinným způsobem ke skončení apartheidu;

2.   domnívá se, že rozdíly mezi právními základy při uplatňování sankční politiky EU zahrnující různé rozhodovací postupy, způsoby provádění a dohledu, znemožňují transparentnost a soudržnost sankční politiky EU, a tím ohrožují její důvěryhodnost;

3.   domnívá se, že mají-li být sankce účinné, musí být jejich zavádění vnímáno veřejností na evropské a mezinárodní úrovni a v zemích, v nichž má ke změnám dojít, jako legitimní; zdůrazňuje, že konzultace Evropského parlamentu v rámci rozhodovacího procesu zvyšuje tuto legitimitu;

4.   připomíná rovněž, že sankce mohou mít symbolický význam jako morální odsouzení ze strany EU a přispívají tak ke zviditelnění a důvěryhodnosti zahraniční politiky Evropské unie; varuje však, před přílišným využíváním sankcí jakožto symbolického prostředku, neboť může vést k naprosté ztrátě jejich významu;

5.   domnívá se, že využití sankcí je třeba zvážit v případech, kdy orgány nebo nestátní subjekty či fyzické a právnické osoby svým jednáním vážně ohrožují bezpečnost a lidská práva osob nebo v případě, že byly vyčerpány všechny smluvní nebo diplomatické prostředky, nebo došlo v důsledku jednání třetí strany k patové situaci;

6.   má za to, že jakékoli úmyslné a nevratné poškození životního prostředí je ohrožením bezpečnosti a vážným porušením lidských práv; v tomto ohledu vyzývá Radu a Komisi, aby zahrnuly jakékoli úmyslné a nevratné poškozování životního prostředí mezi důvody, které mohou vést k uvalení sankcí;

7.   uznává, že obecné sankční nástroje EU jsou obvykle používány pružně podle potřeby a v závislosti na jednotlivých případech; lituje nicméně skutečnosti, že EU často uplatňuje svou sankční politiku nesourodým způsobem a přistupuje k třetím zemím rozdílně, přestože jejich výsledky v oblasti dodržování lidských práv a demokracie jsou obdobné, což vede ke kritice uplatňování "dvojího metru";

8.   domnívá se v tomto ohledu, že uplatňování a hodnocení sankcí Evropské unie za porušování lidských práv musí v zásadě převažovat nad případnými škodami, které mohou při jejich uplatňování utrpět zájmy Evropské unie a jejich občanů;

9.   lituje toho, že rozdílné názory EU na to, jaká politika má být uplatňována vůči jednotlivým zemím, například vůči Kubě, nebo neochota některých zemí postavit se významným obchodním partnerům, jako je Rusko, vedly k tomu, že EU přijala v závěrech předsednictví pouze "neformální sankce", které mají za následek nerovnoměrné a nesourodé uplatňování sankcí Unie; uznává nicméně, že opatření obsažená v závěrech Rady, např. odložení podpisu smluv s určitými zeměmi, jako je Srbsko, mohou být užitečným nástrojem k vyvíjení nátlaku na tyto třetí země, které je mohou donutit, aby plně spolupracovaly s  mezinárodními institucemi;

10.   připomíná, že v případě Kuby, výše zmíněný společný postoj přijatý v roce 1996 a poté pravidelně obnovovaný, který je odrazem pracovního plánu pro mírový přechod k demokracii, zůstává plně v platnosti a v rámci evropských orgánů vůči němu neexistují výhrady; lituje, že v oblasti lidských práv doposud nedošlo k žádnému výraznému zlepšení; bere na vědomí rozhodnutí Rady ze dne 20. června 2008 zrušit neformální sankce vůči Kubě za předpokladu, že budou neprodleně a bezpodmínečně propuštěni všichni političtí vězni, bude zajištěn přístup do věznic a bude ratifikována a uplatňována mezinárodní úmluva týkající se občanských a politických práv; bere na vědomí, že Rada v průběhu jednoho roku rozhodne o tom, zda bude pokračovat v politickém dialogu s Kubou podle toho, zda dojde k výraznému zlepšení v oblasti lidských práv či nikoli; připomíná, že postoj Rady je pro orgány Unie závazný v případě dialogu s kubánskými orgány i v případě dialogu s představiteli občanské společnosti; opakuje své stanovisko, pokud jde o držitele Sacharovovy ceny, Oswalda Payá Sardiñase a skupinu "Damas de Blanco" (Ženy v bílém);

11.   je toho názoru, že odůvodnění, že sankce jsou "neúčinné", by nemělo být důvodem k jejich zrušení, ale mělo by být použito ke změně jejich zaměření a k jejich přehodnocení; je navíc toho názoru, že rozhodnutí zda v sankcích pokračovat či nikoli by mělo záviset výhradně na tom, zda bylo dosaženo jejich cílů, a sankce je možné zpřísnit nebo upravit na základě jejich hodnocení; domnívá se v tomto ohledu, že by pro sankce měla být stanovena jednoznačná měřítka;

12.   domnívá se, že účinnost sankcí musí být analyzována na několika úrovních, a to jak na úrovni vlastní účinnosti opatření, tedy zda jsou schopné ovlivňovat profesionální či soukromou činnost jednotlivců, proti nímž jsou sankce namířeny s ohledem na jejich příslušnost k cílovému režimu, nebo zda jsou schopné působit na fungování těchto činností, tak i na úrovni jejich politické účinnosti, tedy v závislosti na jejich schopnosti vyvolat přerušení či změnu činností či politik, které vedly k přijetí dané sankce;

13.   domnívá se, že účinnost sankcí závisí na schopnosti Evropské unie tyto sankce zachovat během celého období, a vyjadřuje v této souvislosti politování nad používáním opatření, jako například "ustanovení o skončení platnosti", která v sobě zahrnují automatické zrušení sankcí,

14.   zavrhuje jakékoli používání obecných, nekonkrétních sankcí proti jakékoli zemi, neboť tento postup vede ve skutečnosti k úplné izolaci obyvatel dané země, domnívá se, že nejsou-li hospodářské sankce kombinovány s dalšími politickými nástroji, je jejich šance na úspěch při prosazování politických reforem cílového režimu velmi omezená; zdůrazňuje proto, že jakékoli sankce uvalené proti státní moci by měla doprovázet systematická podpora občanské společnosti v dotyčné zemi;

Sankce jako součást celkové strategie v oblasti ochrany lidských práv

15.   konstatuje, že většina sankcí EU bývá uvalena na základě obav z ohrožení bezpečnosti; zdůrazňuje nicméně, že případy porušování lidských práv by měly být dostatečným důvodem pro uplatnění sankcí, neboť také představují ohrožení bezpečnosti a stability;

16.   konstatuje, že hlavním účelem sankcí je změnit politiku nebo činnosti v souladu s cíli společného postoje SZBP nebo závěry přijatých Radou, či v souladu s mezinárodními rozhodnutími, z nichž sankce vychází;

17.   trvá na tom, že Rada, tím že přijala základní zásady použití omezujících opatření (sankcí), se zavázala k používání sankcí jako součásti komplexního a jednotného politického přístupu; v tomto ohledu zdůrazňuje, že tento přístup zároveň zahrnuje politický dialog, pobídky a stanovení podmínek, a může také zahrnovat jako poslední možnost použití donucovacích opatření, jak je uvedeno v základních zásadách; má za to, že doložka o lidských právech a demokracii, systém všeobecných preferencí a rozvojová pomoc by měly být používány jako nástroje tohoto komplexního a jednotného politického přístupu;

18.   zdůrazňuje, že na uplatňování doložky o lidských právech nemůže být nahlíženo jako na zcela nezávislou a jednostrannou sankci EU, protože má původ v dvoustranných a mnohostranných dohodách, které stanoví vzájemný slib dodržovat lidská práva; má za to, že vhodná opatření přijatá v souladu s touto doložkou se týkají výhradně uplatňování příslušné smlouvy vzhledem k tomu, že dávají oběma stranám právní základ pro přerušení nebo anulaci dohody; domnívá se proto, že uplatňování doložky o lidských právech a nezávislé či jednostranné sankce se nezbytně doplňují;

19.   vítá proto systematické využívání doložky o lidských právech a trvá na začlenění specifického prováděcího mechanismu do všech nových dvoustranných dohod, včetně dohod v rámci specifických odvětvích, které budou podepsány s třetími zeměmi; opakuje svůj požadavek, aby doložky o lidských právech byly prováděny v rámci transparentnějšího postupu konzultace mezi oběma stranami, včetně Evropského parlamentu a občanské společnosti, a podrobně definovaly politické a právní mechanismy, které se použijí v případě žádosti, aby dvoustranná spolupráce byla přerušena z důvodů opakovaného nebo systematického porušování lidských práv, které je v rozporu s mezinárodními právními předpisy; podporuje procedurální model stanovený v rámci dohody z Cotonou pro postup v případě závažného porušování lidských práv, demokratických zásad a právního státu; domnívá se, že systém intenzivního politického dialogu (článek 8 dohody z Cotonou) a konzultace (článek 96 dohody z Cotonou) před přijetím odpovídajících opatření a po něm se v několika případech osvědčil jako účinný prostředek ke zlepšení situace na daném území;

20.   naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby nenavrhovaly dohody o volném obchodu nebo dohody o přidružení - ani ty, jež obsahují doložku o lidských právech - vládám zemí, v nichž podle zpráv Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva dochází k hrubému porušování lidských práv;

21.   domnívá se, že nepřijetí vhodných či omezujících opatření v situaci označované jako trvalé porušování lidských práv výrazně oslabuje strategii lidských práv Unie, její sankční politiku a důvěryhodnost;

22.   má za to, že sankční politika bude mnohem účinnější, bude-li součástí soudržné strategie v oblasti lidských práv; opakuje svou žádost adresovanou Radě a Komisi, aby v každém strategickém plánu pro danou zemi i v dalších dokumentech tohoto typu vypracovaly specifickou strategii, pokud jde o dodržování lidských práv a stav demokracie;

23.   domnívá se, že v případě uvalení sankcí by měl dialog a konzultace v oblasti lidských práv nezbytně a systematicky obsahovat jednání o pokroku dosaženém v plnění cílů a minimálních požadavků, které byly stanoveny v době přijetí omezujících opatření; zároveň má za to, že cíle dosažené při jednáních a konzultacích o lidských právech nemohou v žádném případě nahradit splnění cílů, které byly důvodem k uložení sankce;

Společná opatření mezinárodního společenství

24.   je toho názoru, že společná opatření mezinárodního společenství mají větší dopad než nesourodé a nejednotné kroky jednotlivých států či regionálních celků; vítá proto skutečnost, že politika sankcí EU by měla být i nadále založena na upřednostňování režimu sankcí OSN;

25.   vyzývá Radu, aby v případě neexistence sankcí Rady bezpečnosti OSN spolupracovala se státy uplatňujícími sankce, které nejsou členy EU, aby s nimi sdílela informace, a aby koordinovala kroky na mezinárodní úrovni, které zabrání vyhýbat se sankcím a zajistí co nejvyšší účinnost a maximální uplatnění sankci EU a dalších sankcí v souladu s mezinárodním právem;

26.   domnívá se, že EU by měla usilovat o spolupráci s dalšími regionálními organizacemi, například Africkou unií a Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), s cílem propagovat lidská práva a zajistit koordinaci opatření týkajících se sankcí;

27.   vyzývá EU, aby systematicky rozvíjela dialog se státy, které neuvalují sankce, s cílem dosáhnout společného postoje, pokud jde o omezující opatření, zejména na regionální úrovni; zdůrazňuje, že, jak tomu bylo v případě Barmy/Myanmaru, sankce často nepřinášejí požadovanou změnu politiky, pokud je mezinárodní společenství nejednotné a jeho hlavní představitelé se aktivně neúčastní uplatňování sankcí;

28.   žádá Radu a Komisi, aby systematicky zařazovaly do programu politického dialogu se státy, které neukládají sankce, otázky jejich úlohy a vlivu na režimy nebo nestátní subjekty, které jsou předmětem sankcí, ať už se jedná o jednotlivce, organizace či firmy;

29.   má za to, že příslib podpisu dohody o volném obchodu s regionem, ve kterém se nachází stát, na nějž jsou uvaleny sankce, by měl být použit jako "motivace" a donucovací prostředek, a že tato smlouva by neměla v žádném případě zahrnovat země, na něž se uplatňuje režim sankcí;

Zavedení jasných rozhodovacích postupů, stanovení cílů, minimálních požadavků a kontrolních mechanismů

30.   zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby před přijetím sankcí byla provedena hloubková analýza každé konkrétní situace s cílem zhodnotit případné dopady jednotlivých sankcí a stanovit, které z nich budou nejúčinnější s přihlédnutím ke všem odpovídajícím skutečnostem a srovnatelným zkušenostem; má za to, že takovou předběžnou analýzu je třeba provádět tím spíše, že je velmi obtížné přerušit uplatňování sankcí, jakmile byly jednou zavedeny, aniž by tím byla poškozena důvěryhodnost EU a podpora, kterou se EU snaží vyjádřit obyvatelstvu příslušné třetí země, a to s ohledem na skutečnost, že vláda dané země může rozhodnutí EU využít ke svým účelům; s ohledem na to bere na vědomí stávající praxi, při níž jsou vhodnost, povaha a účinnost prodiskutovány v Radě na základě posouzení provedeného vedoucími mise EU v dané zemi, a žádá, aby do tohoto hodnocení byla zahrnuta zpráva nezávislého experta;

31.   zdůrazňuje však, že tato analýza by neměla být důvodem k odkladu přijetí sankcí; zdůrazňuje v této souvislosti, že dvoufázový postup pro uložení sankcí v rámci SZBP poskytuje prostor pro naléhavou politickou reakci, původně přijetím společného postoje, který má být navržen po provedení důkladnější analýzy nařízení, jež přesně stanoví povahu a rozsah sankcí;

32.   vyzývá k systematickému začleňování jasných a konkrétních minimálních požadavků, jako jsou podmínky pro ukončení sankcí, do právních nástrojů; trvá zejména na tom, aby referenční kritéria byla vytvořena na základě nezávislého hodnocení a nebyla v následujících fázích měněna v závislosti na politických změnách v rámci Rady;

33.   vyzývá Radu a Komisi, aby zavedly modelový postup pro zpětné hodnocení sankcí zahrnující zejména systematické začleňování doložky o přezkumu, které vyžaduje revizi sankčního režimu na základě stanovených minimálních požadavků a posouzení, zda bylo dosaženo cílů; zdůrazňuje skutečnost, že prohlášení o záměru či vůle zavést postupy, které by mohly vést k pozitivním výsledkům, musí být vítány, zdůrazňuje nicméně, že v žádném případě nemohou v rámci hodnocení sankcí nahradit reálný hmatatelný a opravdový pokrok při naplňování referenčních kritérií;

34.   má za to, že zbrojní embargo uvalené na Čínu je příkladem soudržnosti a jednotnosti přístupu Unie, neboť bylo původně uvaleno jako reakce na masakr na náměstí Tchie-nan-men v roce 1989, a vzhledem k tomu, že EU do dnešního dne neobdržela žádné vysvětlení ohledně tohoto masakru, neexistuje důvod pro zrušení tohoto embarga;

35.   vyzývá uskupení "Sankce" pracovní skupiny poradců pro zahraniční vztahy (RELEX/Sankce), aby plnilo v plné míře své povinnosti; trvá zejména na tom, že před přijetím sankcí je nezbytné provést analýzu a po jejich přijetí poskytovat pravidelně aktuální informace o vývoji a rozvíjet vhodné postupy pro uplatňování a prosazování omezujících opatření;

36.   uznává, že státy, stejně jako mezinárodní a regionální organizace, by měly být odpovědné za neoprávněné kroky při uplatňování sankcí a zdůrazňuje v této souvislosti, že je nezbytný soudní mechanismus, který by zaručil soulad s mezinárodními právními předpisy a humanitárními předpisy;

37.   žádá, aby byl Parlament začleněn do všech fází sankčního procesu: rozhodovacího procesu, který vede k uvalení sankcí, výběru nejvhodnějšího typu sankcí pro danou situaci a také definování minimálních požadavků a hodnocení jejich uplatňování v rámci přezkumu a rušení sankcí;

Cílené sankce jakožto účinnější prostředek?

38.   lituje toho, že vzhledem k nedostatečnému hodnocení není možné posoudit účinnost cílených opatření; uznává nicméně, že EU zohledňuje humanitární hledisko, což vedlo k upuštění od všeobecných hospodářských sankcí, jak tomu bylo dříve v případě Iráku, a zavedení cílenějších, "inteligentních" sankcí, jejichž cílem je dosáhnout maximálního dopadu na ty, o jejichž změnu chování se usiluje, a zároveň minimalizovat nepříznivé dopady na osoby, proti nímž sankce nejsou namířeny, nebo na sousední země;

39.   domnívá se, že hospodářské sankce používané odděleně od dalších politických nástrojů mají jen malou šanci přimět dotčené režimy k významným politickým změnám; zdůrazňuje navíc, že dalekosáhlá hospodářská omezení mohou mít za následek nepřiměřeně vysoké hospodářské a humanitární náklady, a opětovně proto žádá obezřetněji navrhované a lépe cílené hospodářské sankce, které jsou připraveny tak, aby měly účinek primárně na klíčové osoby dotyčných režimů a původce porušování lidských práv;

40.   zdůrazňuje, že jakékoli hospodářské sankce by měly být na prvním místě a především zaměřeny na odvětví, která nevyužívají velkého množství zaměstnanců a mají pouze omezený vliv na malé a střední podniky, jež jsou důležité jak pro hospodářský rozvoj, tak i pro přerozdělování příjmů;

41.   podporuje využívání cílených finančních sankcí proti klíčovým vůdcům dotyčných režimů a jejich rodinné příslušníky, které mají přímý dopad na příjmy těchto osob; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby tyto sankce doprovázely vhodná opatření zaměřená proti hospodářským subjektům EU, které s takovými osobami spolupracují; zdůrazňuje, že cílené sankce na určité druhy zboží, které jsou zaměřeny na specifický či hlavní zdroj příjmů režimu, představují neomezené riziko širšího dopadu na obyvatelstvo a mohou napomáhat rozvoji "černé ekonomiky";

42.   domnívá se, že hospodářské a finanční sankce, i když jsou cílené, musí uplatňovat veškeré fyzické a právnické osoby rozvíjející obchodní činnost v EU, včetně občanů třetích zemí a občanů EU či právnických osob registrovaných nebo zřízených v souladu s právními předpisy některého členského státu EU a vykonávajících obchodní činnost za hranicemi EU;

43.   vyzývá k omezenému používání "zvláštních výjimek" týkajících se zmrazování aktiv; vyzývá, aby byl vytvořen speciální postup pro námitky, v případě, že si členský stát přeje udělit výjimku s ohledem na zmrazení aktiv, neboť neexistence tohoto postupu ohrožuje účinnost omezujících opatření vzhledem k tomu, že členský stát má povinnost předem informovat o takové výjimce pouze Komisi;

44.   vyzývá, aby byla přijata opatření, která povedou k lepšímu uplatňování cílených finančních sankcí EU, aby se zajistilo, že určeným osobám a subjektům bude v praxi zamezen přístup ke všem finančním službám v rámci jurisdikce EU, a to i těm, kteří používají zúčtovací střediska či v rámci EU nebo jiným způsobem využívají finančních služeb, jež spadají do jurisdikce EU; zdůrazňuje nutnost vetší flexibility v distribuci seznamů sankcí v rámci EU a uvnitř členských států všem osobám, na něž se vztahují povinnosti vyplývající z třetí směrnice proti praní špinavých peněz(19); navrhuje, aby každý členský stát určil jednu instituci, která bude odpovědná za poskytování těchto informací;

45.   vyzývá k užší spolupráci Rady a Komise s vedením společnosti SWIFT a akcionáři v Evropě s cílem dosáhnout lepších výsledků při zmrazování účtů, které jsou na černé listině, a zamezení finančních převodů z těchto účtů nebo na ně;

46.   vyzývá Radu a Komisi k tomu, aby prozkoumaly možnosti a způsoby využití zmrazených příjmů cílových subjektů konstruktivním způsobem, například jejich přidělením obětem porušování lidských práv nebo na rozvojové účely v rámci kapitoly VII Charty OSN;

47.   konstatuje, že, jak je stanoveno v kodexu chování o vývozu zbraní, zbrojní embarga jsou typem sankcí určeným k zastavení toku zbraní a vojenského materiálu do oblastí konfliktů nebo režimům, u nichž se předpokládá, že je použijí k represi uvnitř své země nebo k útoku na jinou zemi;

48.   vyzývá ke koordinované spolupráci mezi členskými státy a Komisí, pokud jde o zavádění zbrojních embarg EU uplatňovaných kterýmkoli členským státem;

49.   vyzývá členské státy, aby přijaly společný postoj k vývozu zbraní, který by učinil stávající kodex chování o exportu zbraní právně závazným;

50.   žádá Radu, Komisi a členské státy, aby pokračovaly ve své snaze zlepšit schopnost OSN sledovat a prosazovat sankce, a podporuje názor, že by měl být vytvořen stálý tým OSN, který by posuzoval obchod s "krvavým zbožím" (používaným k financování konfliktu) a význam sankcí, které jsou s nimi spojeny;

51.   znovu připomíná, že omezení vstupu do země (zákaz cestování, zákaz vystavování víz) je jedním z prvních kroků, které existují v řadě sankcí EU, jež znemožňují osobám či nestátním subjektům uvedeným na černé listině účast na oficiálních setkáních EU a soukromé cesty do zemí EU;

52.   s obavami bere na vědomí, že členské státy nedodržují zákaz vystavování víz, který vydala EU, vždy tak jak by měly; vyzývá členské státy, aby přijaly jednotný přístup při uplatňování cestovních omezení a příslušných výjimek;

Dodržování lidských práv při uplatňování cílených sankcí v boji proti terorismu

53.   bere na vědomí skutečnost, že jak samostatné sankce EU zaměřené proti terorismu, tak i sankce Rady bezpečnosti OSN zaměřené proti terorismu uplatňované EU byly v několika případech předloženy Soudu prvního stupně a Soudnímu dvoru;

54.   připomíná povinnost členských států EU navrhovat sankce v souladu s čl. 6 odst. 2 Smlouvy o EU, který vyžaduje, aby Unie dodržovala základní práva zaručená Evropskou úmluvou o lidských právech a vyplývající ze ústavních tradic sdílených členskými státy; zdůrazňuje, že současné postupy sestavování černých listin, jak na úrovni EU, tak i na úrovni OSN, nejsou dostatečné z hlediska právní bezpečnosti a nápravných prostředků; žádá Radu, aby z toho vyvodila důsledky a plnou měrou uplatnila rozsudky vydané Soudem prvního stupně, pokud jde o vlastní sankce EU;

55.   vyzývá Radu a Komisi, aby provedly revizi současného postupu zapisování na černé listiny a vyřazování z nich, aby se zajistilo dodržování procesních a základních lidských práv osob a subjektů na černých listinách a zejména mezinárodních standardů, pokud jde o možnost využití účinných opravných prostředků u nestranného a nezávislého soudu a dosažení řádného procesu, včetně práva být odpovídajícím způsobem informován o obviněních vznesených proti dotčeným jednotlivcům či subjektům a o přijatých rozhodnutích a právu na kompenzaci v případě jakéhokoli porušení lidských práv; zároveň žádá členské státy EU, aby prosazovaly podobnou revizi v rámci mechanismů OSN za účelem zajištění základních práv při uplatňování cílených sankcí v boji proti terorismu;

56.   má za to, že článek 75 Smlouvy o fungování EU, nabízí příležitost, které by měl Evropský parlament využít k nápravě nedostatků v rámci stávající praxe týkající se zápisů na černou listinu, a podporuje veškeré současné parlamentní činnosti, které usilují o začlenění do legislativního programu na rok 2009;

57.   lituje, že žádný ze soudních orgánů nemá mandát ke zhodnocení přiměřenosti sestavování černých listin, vzhledem k tomu, že podklady vedoucí k zápisu na černou listinu vychází zejména z informací, které mají k dispozici tajné služby, jejichž práce je ipso facto tajná; domnívá se však, že v případě porušení mezinárodních právních předpisů by toto nezbytné utajení nemělo vést k beztrestnosti; vyzývá proto členské státy, aby zajistily účinnou parlamentní kontrolu nad prací tajných služeb; domnívá se v této souvislosti, že je nezbytné seznámit Parlament s prací, kterou doposud odvedla Konference kontrolních výborů pro zpravodajské služby členských států (Conference of Oversight Committees of the Intelligence Bodies of the Member States);

58.   připomíná však, že systém protiteroristických seznamů, respektuje-li nejnovější judikaturu Evropského soudního dvora, je účinným nástrojem protiteroristické politiky Evropské unie;

59.   zdůrazňuje, že terorismus představuje hrozbu pro bezpečnost a svobodu, a naléhavě proto žádá Radu, aby přezkoumala a aktualizovala seznam teroristických organizací a zohlednila přitom jejich činnost na různých kontinentech;

Pestrá sankční politika

60.   poznamenává, že EU vždy prosazovala pozitivní přístup při uplatňování sankcí s cílem motivovat ke změnám; zdůrazňuje, že je proto důležité dát přednost integrovaným globálním akcím prostřednictvím progresivní strategie spočívající v kombinaci nátlaku a pobídek;

61.   má za to, že strategie spočívající v otevřenosti a sankční politika se vzájemně nevylučují; zastává tudíž názor, že sankční politika EU může napomoci k lepšímu dodržování lidských práv v sankcionované zemi, pokud bude revidována s jasným záměrem zavést politiku pozitivních opatření; v tomto ohledu připomíná řadu sankcí, které byly uvaleny na Uzbekistán od listopadu 2007 do dubna 2008: zatímco platnost sankcí uvalených v důsledku nesplnění původních požadavků v rámci vyšetřování masakru v Andižanu a v oblasti dodržování lidských práv byla prodloužena o jeden rok, v případě zákazu udělování víz Rada rozhodla o jejich zrušení a stanovila uzbecké vládě lhůtu 6 měsíců na splnění řady požadavků v oblasti lidských práv s hrozbou, že v případě nesplnění dojde k automatickému obnovení zákazu; poznamenává, že kombinace zainteresovanosti a sankcí přinesla určité pozitivní výsledky, ke kterým přispěla hrozba případného automatického obnovení sankcí a definování přesných podmínek; zdůrazňuje, že je nutné, aby stanovené podmínky byly splnitelné v rámci omezeného časového období a odpovídaly obecnému sankčnímu režimu; lituje však, že doposud nebylo dosaženo žádných významných výsledků a neochota uzbecké vlády spolupracovat nadále přetrvává;

62.   naléhavě žádá, aby sankce byly v rámci mnohostranného přístupu automaticky doplněny o pokročilá pozitivní opatření na podporu občanské společnosti, obhájců lidských práv a všech typů projektů podporujících lidská práva a demokracii; požaduje, aby tématické programy a nástroje (Evropská iniciativa pro demokracii a lidská práva, nestátní subjekty, investice do lidí)(20) plně přispívaly k uskutečnění tohoto cíle;

63.   vyzývá Radu a Komisi, aby využily příležitosti, kterou nabízí ratifikace Lisabonské smlouvy a následné vytvoření evropského útvaru pro vnější činnost, k zajištění optimální soudržnosti různých nástrojů vnější činnosti EU jakožto klíčového prvku vyšší účinnosti politiky sankcí EU;

Doporučení institucím EU a členským státům

64.   vyzývá Radu a Komisi, aby provedly úplné a důkladné zhodnocení sankční politiky EU s cílem stanovit, jaký je dopad této politiky a jaká by měla být přijata opatření pro její posílení; naléhavě žádá Radu a Komisi, aby předložily program s těmito opatřeními; vyzývá Radu a Komisi, aby vyhodnotila dopad sankcí na rozvojovou politiku příslušných zemí a na obchodní politiku EU;

65.   vyzývá Komisi, aby zajistila soulad strategií rozvojové pomoci v rámci nástroje rozvojové spolupráce a evropského rozvojového fondu se stávajícími režimy uplatňování sankcí a se závěry dialogů o lidských právech; vyzývá Komisi, aby zajistila, že podmínky pro udělování finanční pomoci ze souhrnného rozpočtu, včetně tzv. "smluv v rámci rozvojových cílů tisíciletí", budou jasně propojeny s požadavky v oblasti dodržování lidských práv a demokracie;

66.   vyzývá Radu a Komisi, aby využily příležitosti, kterou jim nabízí ratifikace Lisabonské smlouvy, jmenování vysokého představitele EU pro SZBP - který bude zároveň místopředsedou Komise a předsedou Rady pro zahraniční věci - a následné zřízení evropského útvaru pro vnější činnost k vytvoření komplexnější a koherentnější vnější činnosti EU, zlepšení odbornosti příslušných útvarů EU zabývajících se udělováním sankcí a posílení spolupráce mezi jednotlivými útvary;

67.   vyzývá zároveň k posílené spolupráci mezi kompetentními orgány členských států a Komisí, aby se zajistilo soudržnější a účinnější uplatňování omezujících opatření;

68.   žádá rovněž členské státy, které jsou členy Rady bezpečnosti OSN, aby v souladu s článkem 19 Smlouvy o EU systematicky usilovaly o posílení mezinárodního rozměru sankcí stanovených Evropskou unií;

69.   vyzývá členské státy, aby při svém působení v rámci Rady bezpečnosti OSN, neporušovaly své závazky v oblasti lidských práv, ke kterým se zavázaly zejména v Evropské úmluvě o lidských právech;

70.   žádá své parlamentní orgány, a zejména stálé delegace a delegace ad-hoc, aby využívaly svých kontaktů s parlamenty v zemích, které neukládají sankce, a zvýšily tak jejich porozumění stávajícím sankčním režimům EU vztahujícím se na dotčené regiony a prozkoumaly, jaké existují možnosti pro koordinovaná opatření na podporu lidských práv;

71.   vyzývá Komisi, aby vytvořila síť nezávislých odborníků, která by Radě podle situace nabízela nejúčinnější omezující opatření a pravidelně sepisovala zprávu o vývoji situace na základě stanovených kritérií a cílů a která by případně předkládala zlepšovací návrhy pro uplatňování sankcí; domnívá se, že vytvoření takové sítě zlepší transparentnost a obecnou diskusi o sankcích a posílí také uplatňování a průběžné monitorování sankcí v jednotlivých případech; zároveň se domnívá, že Komise by měla hrát aktivnější úlohu ve vytváření jednoznačné sankční politiky EU;

72.   má za to, že legitimita sankční politiky EU, která představuje klíčový a citlivý prvek SZBP, musí být posílena zapojením Evropského parlamentu do všech fází postupu v souladu s článkem 21 Smlouvy o EU, obzvláště při navrhování a uplatňování sankcí formou systematických konzultací s Radou a Komisí a pravidelným poskytováním informací; domnívá se rovněž, že Parlament by se měl podílet i na dohledu nad plněním minimálních požadavků ze strany subjektů, které jsou předmětem sankcí; žádá svůj podvýbor pro lidská práva, aby vytvořil strukturu činnosti v této oblasti, pokud jde o sankce, jejichž cíle a referenční kritéria se týkají lidských práv, a zajišťoval nad touto činností dohled;

o
o   o

73.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států a generálním tajemníkům Organizace spojených národů a Rady Evropy.

(1) Úř. věst. C 320, 28.10.1996, s. 261. (2) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s.3. (3) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 27. (4) Úř. věst. L 322, 12.12.1996, s. 1. (5) Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 90. (6) Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 93. (7) Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 70. (8) Úř. věst. L 139, 29.5.2002, s. 4. (9) Úř. věst. L 139, 29.5.2002, s. 9. (10) Úř. věst. C 98, 18.4.2008, s. 1 (11) Úř. věst. C 131 E, 5.6.2003, s. 147. (12) Úř. věst. C 290 E, 29.11.2006, s. 107. (13) Úř. věst. C 292, 8. 11. 1982, s. 13. (14) Úř. věst. C 78, 2.4.2002, s. 32. (15) Úř. věst. C 187 E, 24.7.2008, s. 214. (16) Článek 96 dohody z Cotonou ze dne 23. června 2000 zní takto:"Podstatné prvky: konzultační postupy a vhodná opatření ohledně lidských práv, demokratických zásad a právního státu.1. Ve smyslu tohoto článku se pojmem "strana" rozumí Společenství a členské státy Evropské unie na jedné straně a každý stát AKT na straně druhé.2. a) Pokud se jedna ze stran i přes politický dialog pravidelně vedený mezi stranami domnívá, že jiná strana nesplnila povinnost vyplývající z dodržování lidských práv, demokratických zásad a právního státu podle čl. 9 odst. 2, předá s výjimkou zvláště naléhavých případů druhé straně a Radě ministrů důležité informace nezbytné pro důkladné přezkoumání situace s cílem nalézt řešení přijatelné pro strany. Za tímto účelem vyzve druhou stranu ke konání konzultací, které se zaměří na opatření, která dotyčná strana přijala nebo hodlá přijmout pro nápravu situace.Konzultace se vedou na takové úrovni a takovou formou, jaké se považují za nejvhodnější pro nalezení řešení. Konzultace se zahájí nejpozději 15 dnů po výzvě a trvají po dobu stanovenou vzájemnou dohodou podle povahy a vážnosti porušení. V žádném případě netrvají konzultace déle než 60 dnů.Pokud konzultace nevedou k řešení přijatelnému pro obě strany, pokud jsou konzultace odmítnuty, nebo ve zvláště naléhavých případech, mohou být přijata vhodná opatření. Tato opatření se zruší, jakmile pominou důvody jejich přijetí.b) Pojem "zvláště naléhavé případy" označuje výjimečné případy zvláště vážného a těžkého porušení jednoho z podstatných prvků uvedených v čl. 9 odst. 2, které vyžadují okamžitou reakci.Strana, která se uchyluje k postupu pro zvláště naléhavé případy, o tom informuje zvlášť druhou stranu a Radu ministrů, pokud jí v tom nebrání nedostatek času.c) "Vhodná opatření" uvedená v tomto článku jsou opatření přijímaná v souladu s mezinárodním právem a jsou úměrná porušení. Při výběru těchto opatření musí být dána přednost těm, která co nejméně naruší používání této dohody. Rozumí se, že nejzazším opatřením je pozastavení platnosti.Pokud se přijímají opatření ve zvláště naléhavých případech, budou okamžitě oznámena druhé straně a Radě ministrů. Na žádost dotyčné strany mohou být pak svolány konzultace s cílem důkladně situaci přezkoumat a pokud to bude možné, nalézt řešení. Tyto konzultace se vedou podle ustanovení uvedených ve druhém a třetím pododstavci písmene a)." (17) Úř. věst. L 50, 20. 2. 2004, s. 66. (18) Úř. věst. L 43, 19. 2. 2008, s. 39. (19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15). (20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě (Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 1).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o zhodnocení dosažených výsledků rozvojových cílů tisíciletí v oblasti mateřské úmrtnosti před summitem OSN dne 25. září 2008

P6_TA(2008)0406 RC-B6-0377/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na rozvojové cíle tisíciletí, jež byly přijaty na summitu tisíciletí OSN v září roku 2000,

-   s ohledem na Akční program EU pro rozvojové cíle tisíciletí, kterým se zabývala Evropská rada v červnu 2008 a jeho klíčové milníky do roku 2010,

-   s ohledem na schůzku na vysoké úrovni, která se má konat v sídle OSN v New Yorku dne 25. září 2008 o rozvojových cílech tisíciletí,

-   s ohledem na zprávu Komise o rozvojových cílech tisíciletí EU pro období 2000–2004 (SEC(2005)456),

-   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Bruselu ve dnech 16. a 17. prosince 2004, v nichž Evropská unie v plném rozsahu potvrdila svůj závazek splnit rozvojové cíle tisíciletí a zajistit soudržnost politiky,

-   s ohledem na Deklaraci práv dítěte, kterou OSN ze dne 20. listopadu 1959, podle níž "se [dítěti] i jeho matce poskytuje zvláštní péče a ochrana včetně přiměřené péče v době před jeho narozením a po něm", a s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989, podle níž smluvní strany "[poskytnou] odpovídající [péči] matkám před i po porodu",

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v rámci rozvojové spolupráce" (KOM(2007)0100),

-   s ohledem na společnou strategii Afrika–EU, která byla přijata na vrcholné schůzce EU-Afrika v Lisabonu v roce 2007,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2008 o rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen v rámci rozvojové spolupráce(1),

-   s ohledem na svá usnesení ze dne 12. dubna 2005 o úloze Evropské unie při dosahování rozvojových cílů tisíciletí(2) a ze dne 20. června 2007 o rozvojových cílech tisíciletí – v půli cesty(3),

-   s ohledem na svá usnesení ze dne 17.listopadu 2005 o rozvojové strategii pro Afriku(4) a ze dne 25. října 2007 o současných vztazích mezi EU a Afrikou(5),

-   s ohledem na čtvrtou světovou konferenci o ženách, která se konala v září 1995 v Pekingu, na deklaraci a akční platformu přijaté v Pekingu a na následné závěrečné dokumenty přijaté při příležitosti zvláštních zasedání OSN Peking +5 a Peking +10, které se týkají dalších kroků a iniciativ pro provádění Pekingské deklarace ze dne 10. června 2000 a akční platformy ze dne 11. března 2005,

-   s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie: "Evropský konsensus" (Evropský konsensus o rozvoji)(6) a na Evropský konsensus o humanitární pomoci(7),

-   s ohledem na výroční zprávy Populačního fondu OSN (UNFPA) o stavu světové populace s názvem "Slib rovnosti: rovnost mezi ženami a muži, reprodukční zdraví a rozvojové cíle tisíciletí" z roku 2005 a "Cesta za nadějí: ženy a mezinárodní migrace" z roku 2006,

-   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI))(8),

-   s ohledem na Protokol o právech žen v Africe připojený k Africké listině lidských a občanských práv, známý též jako "Maputský protokol", který vstoupil v platnost dne 25. listopadu 2005, a na akční plán z Maputa pro uskutečňování kontinentálního politického rámce v oblasti pohlavního a reprodukčního zdraví a práv na období let 2007–2010, který byl přijat na zvláštním zasedání konference ministrů zdravotnictví Africké unie v září roku 2006,

-   s ohledem na Mezinárodní konferenci OSN o populaci a rozvoji (ICPD), která se v září roku 1994 konala v Káhiře, na konečný akční program přijatý v Káhiře a na následující závěrečné dokumenty přijaté v roce 1999 při příležitosti zvláštního zasedání Valného shromáždění OSN o dalších opatřeních k provedení akčního programu ICPD (ICPD+5),

-   s ohledem na bruselský akční rámec a doporučení o zdraví pro udržitelný rozvoj, které bylo přijato na 1. zasedání ministrů zdravotnictví africké, karibské a tichomořské skupiny zemí (AKT) v Bruselu v říjnu roku 2007,

-   s ohledem na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, který vstoupil v platnost dne 3. ledna 1976, a zejména na článek 12 tohoto paktu,

-   s ohledem na obecnou poznámku č. 14 Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva k článku 12 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech – právo na požívání nejvyšší dosažitelné úrovně zdraví,

-   s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 3. září 1981,

-   s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že zdraví matek (rozvojový cíl tisíciletí č. 5) je oblastí, která v rámci plnění rozvojových cílů tisíciletí vykazuje nejmenší pokrok, a proto nebude s největší pravděpodobností do roku 2015 splněn, a to zejména v subsaharské Africe a jižní Asii,

B.   vzhledem k tomu, že každoročně během těhotenství nebo při porodu umírá více než půl milionu žen a že k 99 % těchto úmrtí dochází v rozvojových zemích; vzhledem k tomu, že se tato úmrtnost v subsaharské Africe za posledních 20 let takřka nezměnila, neboť roční míra úmrtnosti byla v této oblasti snížena o pouhých 0,1 %, a místní ženy jsou tak vystaveny celoživotnímu riziku úmrtí v průběhu těhotenství a při porodu v poměru jedna ku šestnácti; vzhledem k tomu, že mateřská úmrtnost je nejdramatičtějším ukazatelem celosvětové nerovnosti v oblasti zdraví,

C.   vzhledem k tomu, že praxe a průzkum v oblasti mateřské úmrtnosti odhaluje, že kromě geografické nerovnosti závisí rozdíly v míře mateřské úmrtnosti na finanční situaci, rase a etnické příslušnosti, bydlišti ve městě či na venkově, úrovni gramotnosti a dokonce jazykovém nebo náboženském rozdělení v rámci zemí, včetně průmyslově vyspělých zemí, kde tento rozdíl představuje největší rozpor ve statistikách zdraví obyvatelstva,

D.   vzhledem k tomu, že skupina G8 odsouhlasila balíček opatření v oblasti zdravotnictví, která v Africe pomohou přijmout a vyškolit 1,5 milionu zdravotníků a 80 % matkám tak při porodu zajistí odbornou asistenci; vzhledem k tomu, že součástí balíčku je i závazek zvýšit v 36 afrických zemí s kritickým nedostatkem zdravotníků jejich počet tak, aby na 1000 lidí připadalo 2,3 pracovníka; vzhledem k tomu, že se však nehovoří o vyčlenění 10 miliard USD, což je podle aktivistů z řad občanské společnosti každoročně nezbytná částka k záchraně životů šesti milionů matek a dětí,

E.   vzhledem k tomu, že mateřská úmrtnost a nemocnost představuje naléhavý celosvětový problém: podle odhadů zemře každý rok během porodu přibližně 536 000 žen, přičemž každá dvacátá žena navíc prodělá vážné komplikace, od chronických infekcí až po zranění vedoucí ke zdravotnímu postižení, jako je porodní píštěl, či k celoživotnímu postižení,

F.   vzhledem k tomu, že ženy umírají během těhotenství a při porodu ze zjevných důvodů – příčiny mateřské úmrtnosti jsou zřejmé a známé stejně jako opatření, která by tomu mohla zabránit,

G.   vzhledem k tomu, že příčiny mateřské úmrtnosti by mohly být odstraněny poskytováním bezpečné péče matkám, dostupností účinné antikoncepce a zákonným bezpečným prováděním umělého přerušení těhotenství,

H.   vzhledem k tomu, že mateřské úmrtnosti lze zabránit zlepšením přístupu k metodám plánování rodičovství a přijetím těchto metod, zpřístupněním bezpečné a kvalitní péče o matky a poskytováním této péče zejména v průběhu těhotenství a při porodu, poskytováním pohotovostní porodnické péče a poporodní péče a zlepšováním zdraví a výživy žen a jejich postavení ve společnosti,

I.   vzhledem k tomu, že tento preventivní přístup má mimo jiné za cíl naučit ženy a zdravotní pracovníky rozpoznávat komplikace v těhotenství a při porodu a nabádat ženy k vyhledání potřebné péče, vybudovat síť odpovídajících zdravotnických zařízení, k nimž se bude možné dostat během přiměřené doby v závislosti na místní infrastruktuře a dopravě, a zajistit, aby v těchto nedalekých zdravotnických zařízeních poskytoval potřebnou péči školený personál, aby tato zařízení byla účinně řízena a zásobována elektřinou, vodou a lékařským materiálem a aby byla dostupná i na venkově,

J.   vzhledem k tomu, že úmrtí matek, kterým lze zabránit, představují porušení práva žen a dívek na život stanovená v četných mezinárodních závazcích v oblasti lidských práv, včetně Všeobecné deklarace lidských práv OSN, a že příčiny mateřské úmrtnosti a nemocnosti mohou zahrnovat také porušování jiných lidských práv, včetně práva na požívání nejvyšší dosažitelné úrovně fyzického a duševního zdraví a práva na nediskriminační přístup k základní zdravotní péči,

K.   vzhledem k tomu, že právo na sebeurčení v souvislosti se sexuálním životem a reprodukcí zahrnuje právo dobrovolně uzavřít sňatek, založit rodinu a navázat sexuální vztah a právo na ochranu před sexuálním násilím a nátlakem,

L.   vzhledem k tomu, že podle práva je povinností jednotlivých vlád poskytovat služby zdravotní péče či pověřit jejich poskytováním jiné subjekty, a vzhledem k tomu, že i vlády s omezenými prostředky mohou okamžitě přijmout opatření, která budou mít příznivý vliv na zdraví matek,

M.   vzhledem k tomu, že za mateřskou úmrtností a poškozením zdraví v souvislosti s porodem nelze zřejmě spatřovat praktické či strukturální nedostatky, ale spíše nedostatky symptomatické povahy v důsledku nedocenění a nízkého postavení žen, jež jsou ve společnosti všeobecně znevýhodňovány, a při zvážení toho, že v zemích se srovnatelnou úrovní hospodářského rozvoje platí, že čím vyšší postavení je ženám přiznáváno, tím nižší je výskyt případů mateřské úmrtnosti,

N.   vzhledem k tomu, že ženy jsou v době těhotenství a porodu obzvláště zranitelné kvůli různým formám diskriminace, mezi něž patří nerovné postavení žen a mužů v domácnosti, místní zvyklosti poškozující zdraví žen, násilí páchané na ženách, nedostatek možností rozhodovat o svém reprodukčním zdraví a prosadit svá práva, odmítání novorozeňat ženského pohlaví a stereotypní chápání primární úlohy ženy jako matky a pečovatelky; vzhledem k tomu, že všechny členské státy EU ratifikovaly Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen,

O.   vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN přijalo "univerzální přístup k reprodukčnímu zdraví do roku 2015" jako jeden z dílčích cílů na seznam rozvojových cílů tisíciletí, a to v rámci rozvojového cíle tisíciletí č. 5, s cílem snížit úmrtnost matek,

P.   vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství přislíbilo v průběhu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji nové zdroje, přičemž "reprodukčnímu zdraví" (včetně služeb v oblasti plánovaného rodičovství a zdraví matek) přiznalo v rámci úsilí o mezinárodní rozvoj ústřední postavení;

Q.   vzhledem k tomu, že místo zvýšení finanční podpory je nyní celková dotace na plánované rodičovství mnohem nižší než v roce 1994, kdy ze 723 milionů USD v roce 1995 klesla na 442 milionů USD v roce 2004 v absolutních hodnotách dolaru,

R.   vzhledem k tomu, že v zájmu důsledného plnění rozvojového cíle tisíciletí č. 5 EU pravidelně přijímá závazky – naposledy ve výše zmíněném Akčním programu EU pro rozvojové cíle tisíciletí,

S.   vzhledem k tomu, že navzdory závažnosti tohoto problému a porušování lidských práv zůstávají služby v oblasti péče o zdraví matky na okraji programu mezinárodního společenství, které se zaměřuje na intervence vůči konkrétním onemocněním, což odsunulo problematiku mateřské úmrtnosti do pozadí, a vzhledem k tomu, že vysoký výskyt případů HIV přispívá ke stagnaci a zaostávání vývoje směřujícího k snížení výskytu případů mateřské úmrtnosti a nemocnosti,

1.   vyjadřuje velké znepokojení nad tím, že mateřská úmrtnost (v rámci rozvojového cíle tisíciletí č. 5) je jediným z těchto cílů, u kterého nejenže nebyl od roku 2000 zaznamenán žádný pokrok, a to zejména v subsaharské Africe a jižní Asii, ale současné údaje se dokonce shodují s počtem případů zaznamenaným před 20 lety;

2.   konstatuje, že ke zlepšování zdraví matek (rozvojový cíl tisíciletí č. 5), přispívá kromě vzdělávání výrazně také posílení pravomocí žen;

3.   vyzývá Radu a Komisi, aby před zasedáním OSN na vysoké úrovni, kde se budou projednávat rozvojové cíle tisíciletí, učinila prioritou opatření, která povedou ke splnění rozvojového cíle tisíciletí č. 5;

4.   vyzývá Radu a Komisi, aby snížily rozdíly v počtu výskytů mateřské úmrtnosti mezi průmyslovými a rozvojovými zeměmi tím, že zvýší investice a přijmou opatření zaměřená na zlepšení lidských zdrojů ve zdravotnictví, dále zvýší finanční prostředky a přijmou ambicióznější závazky s cílem posílit systémy zdravotnictví a základní zdravotnickou infrastrukturu a vyčlení prostředky na sledování a dohled, poskytování základní veřejné zdravotní péče, opatření na úrovni komunit a další nezbytná podpůrná opatření;

5.   vyzývá Radu a Komisi, aby zvýšily úsilí v boji za předcházení mateřské úmrtnosti a nemocnosti tím, že budou rozvíjet, provádět a pravidelně hodnotit "plány činnosti" a akční plány zmírňování celosvětového problému mateřské úmrtnosti a nemocnosti, které zaujmou systematický přístup založený na rovnosti a uznávání lidských práv, jenž bude vhodně podpořen a usnadněn silnými institucionálními mechanismy a finanční podporou;

6.   vyzývá Radu a Komisi, aby rozšířily opatření týkající se zdravotních služeb pro matky v rámci primární zdravotní péče, jež budou založena na přijímání informovaných rozhodnutí, vzdělávání v oblasti bezpečného mateřství, odborné a účinné prenatální péči, programech o výživě matek, náležité porodní asistenci, která omezí příliš četné porody císařským řezem a poskytne první pomoc při porodních komplikacích, a dále na poradenských službách pro komplikace v těhotenství, při porodu a potratu, na poporodní péči a plánovaném rodičovství;

7.   vyzývá Radu a Komisi, aby podporovala přístup všech žen k informacím o pohlavním a reprodukčním zdraví a příslušné zdravotní péči;

8.   vyzývá Radu a Komisi, aby přijaly a rozvíjely již zavedené ukazatele a kritéria pro snížení mateřské úmrtnosti (včetně dotací z veřejné rozvojové pomoci) a aby zavedly mechanismy dohledu a odpovědnosti, jež by umožnily neustálé zlepšování stávajících politik a programů;

9.   vyzývá Radu a Komisi, aby zaručily, že služby reprodukční zdravotní péče budou finančně dostupné, přístupné a kvalitní, a aby politikám a programům v oblasti mateřské úmrtnosti věnovaly maximální dostupné zdroje;

10.   vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily shromáždění spolehlivých a aktuálních údajů, které by byly k dispozici při provádění opatření zaměřených na snižování mateřské úmrtnosti a nemocnosti;

11.   vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily školení, vytvoření kapacit a infrastruktury pro dostatečný počet odborných porodních asistentů, a tím i jejich dostupnost pro všechny těhotné ženy a dívky, a aby zajistily, že plány činnosti a vnitrostátní akční plány tento cíl zohlední;

12.   vyzývá k posílení vnitrostátních zdravotních programů zaměřených na testy HIV před těhotenstvím a v jeho průběhu, antiretrovirální léčbu těhotných žen, jež jsou HIV pozitivní, a opatření k prevenci HIV, jako jsou např. informační kampaně a osvěta;

13.   naléhavě vyzývá EU, aby i nadále stála v čele úsilí o prosazování práva na pohlavní a reprodukční zdraví tím, že zachová stávající úroveň financování pro provádění akčního programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji, a lituje, že v subsaharské Africe je nejvyšší úmrtnost matek, nejnižší míra používání antikoncepce na světě (19%) a že 30% všech úmrtí matek v Africe je způsobeno neodborně prováděnými potraty;

14.   je přesvědčen, že v zájmu dosažení rozvojových cílů tisíciletí, pokud jde o všeobecný přístup k službám reprodukčního zdraví do roku 2015, musí být zvýšeny finanční prostředky EU, jinak budou v důsledku těhotenství a s ním spojených zdravotních potíží umírat další ženy;

15.   vyzývá Radu a Komisi, aby vypracovaly programy a politiky zaměřené na základní faktory zdraví, jež jsou klíčové pro předcházení mateřské úmrtnosti, jako jsou např. účast na rozhodovacích postupech týkajících se zdraví, poskytování informací o pohlavním a reprodukčním zdraví, gramotnost, výživa, nediskriminace a společenské normy pro rovnost mužů a žen;

16.   vyzývá Radu a Komisi, aby navázaly na pokrok při snižování úmrtnosti matek a aktivně se účastnily celosvětových fór, např. fóra "Countdown to 2015", v jejichž rámci jsou předávány osvědčené postupy pro příslušné programy a politiky a na nichž mohou podpořit další úsilí o zlepšení situace v této oblasti;

17.   naléhavě vyzývá členské státy, aby dodržovaly finanční závazky, které přijaly v zájmu splnění rozvojových cílů tisíciletí, včetně cíle č. 5, a vyzývá předsednictví Rady, aby se ujalo iniciativy a svým příkladem zajistilo dostatečné a předvídatelné financování a znásobení úsilí o záchranu lidských životů;

18.   připomíná, že se členské státy zavázaly dosáhnout do roku 2015 toho, aby bylo na oficiální rozvojovou pomoc vynakládáno 0,7 % hrubého národního důchodu (HND), a vyzývá členské státy, jež se od tohoto cíle odchýlily, aby se v tomto ohledu více angažovaly;

19.   vyzývá země, které dosud nezavedly zákaz škodlivých praktik a tradic, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů, aby tak učinily a aby podporovaly příslušné informační kampaně;

20.   žádá Komisi, aby zajistila, aby se smlouvy týkající se rozvojových cílů tisíciletí soustředily hlavně na oblast zdravotnictví a školství;

21.   vyjadřuje politování nad tím, že církve usilují o zákaz antikoncepce, neboť používání kondomů má zásadní význam pro prevenci nemocí a nechtěných těhotenství;

22.   odsuzuje "globální roubíkové pravidlo" uplatňované USA, které znemožňuje zahraničním nevládním organizacím, jež na plánované rodičovství čerpají finanční podporu z fondů USAID (Agentury USA pro mezinárodní rozvoj), používat vlastní finanční prostředky, které získají ze zdrojů mimo USA, na zákonné umělé přerušení těhotenství, zdravotní poradenství a doporučení uměle přerušit těhotenství;

23.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, meziparlamentní unii a Výboru pro rozvojovou pomoc OECD.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2008)0103. (2) Úř. věst. C33 E, 9.2.2006, s. 311. (3) Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 232. (4) Úř. věst. C 280 E, 18.11.2006, s. 475. (5) Přijaté texty, P6_TA(2007)0483. (6) Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s. 1. (7) Úř. věst. C 25, 30.1.2008, s. 1. (8) Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o obchodu se službami (2008/2004(INI))

P6_TA(2008)0407 A6-0283/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na Všeobecnou dohodu o obchodu službami (GATS), která vstoupila v platnost v lednu roku 1995,

-   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem "Globální Evropa: konkurenceschopnost na světovém trhu. Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost" (KOM(2006)0567),

-   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem "Evropa ve světě: posílené partnerství v zájmu lepšího přístupu na trh pro evropské vývozce" (KOM(2007)0183),

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o podpisu a prozatímním provádění dohody o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a státy CARIFORUM na straně druhé (KOM(2008)0155),

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o uzavření dohody o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a státy CARIFORUM na straně druhé (KOM(2008)0156),

-   s ohledem své usnesení ze dne 22. května 2007 o globální Evropě v souvislosti s vnějšími aspekty konkurenceschopnosti(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2008 o strategii EU pro zajištění lepšího přístupu evropských společností na trh(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2007 o obchodních a hospodářských vztazích s Koreou(3),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 8. května 2008 o obchodních a hospodářských vztazích se Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN)(4),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2006 o hodnocení jednacího kola z Dohá po konání ministerské konference WTO v Hongkongu(5),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 12. října 2006 o hospodářských a obchodních vztazích mezi EU a unií Mercosur za účelem uzavření meziregionální dohody o partnerství(6),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o transatlantických hospodářských vztazích mezi EU a USA(7),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2005 o perspektivách obchodních vztahů mezi EU a Čínou(8),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2006 o hospodářských a obchodních vztazích EU s Indií(9),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0283/2008),

A.   vzhledem k tomu, že EU je nejkonkurenceschopnější ekonomikou v oblasti obchodu se službami; vzhledem k tomu, že EU je s 28% podílem na celkovém světovém vývozu největším vývozcem a poskytovatelem služeb na světě, a má proto značný zájem na tom, aby se otevřely nové trhy zboží, služeb a investic,

B.   vzhledem k tomu, že v roce 2007 tvořilo odvětví služeb více než 75 % celkového HDP zemí EU25, vzhledem k tomu, že v Severní Americe tvořily služby ve stejném roce přibližně 78 %, v Africe 52 % a v Asii 60 % HDP;

C.   vzhledem k tomu, že obchod se službami tvoří v současnosti 25 % světového obchodu, avšak v tomto odvětví hospodářství existuje obrovský potenciál ke zvyšování tohoto podílu a dalšímu vytváření nových pracovních míst, vzhledem k tomu, že v tomto odvětví existuje obrovský potenciál a že v něm vzniká více pracovních míst než v ostatních hospodářských odvětvích,

D.   vzhledem k tomu, že rozvoj kvalitní zaměstnanosti jde ruku v ruce s růstem počtu pracovních míst; konstatuje, že právě v odvětví služeb vzniká nejvíce částečných pracovních úvazků a že je nutné, aby byla při rozvoji tohoto hospodářského odvětví zohledňována doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP),

E.   vzhledem k tomu, že nejúčinnějším rámcem pro dosažení spravedlivého a poctivého obchodu se zbožím a službami na celosvětové úrovni, jenž je založen na stanovení vhodných pravidel a zajištění jejich dodržování, zůstává systém mnohostranného obchodu, který probíhá v rámci Světové obchodní organizace (WTO); vzhledem k tomu, že úloha WTO s ohledem na Všeobecnou dohodu o obchodu službami (GATS) musí zohledňovat odlišnou povahu odvětví služeb, které dost dobře neumožňuje kvantitativně měřit stupeň liberalizace nebo zbývající překážky obchodu,

F.   vzhledem k tomu, že mnohostranným rámcem pro regulaci obchodu se službami je a musí být dohoda GATS; vzhledem k tomu, že tato dohoda nezakazuje státům, a zejména EU, aby sjednávaly dvoustranné dohody, které mají rozsáhlejší listiny specifických závazků, avšak zároveň je třeba zohlednit skutečnost, že by tyto dvoustranné dohody mohly mít negativní dopad na pokrok a význam mnohostranného rámce,

G.   vzhledem k tomu, že efektivní infrastruktura služeb je předpokladem hospodářského úspěchu; vzhledem k tomu, že přístup ke službám světové kvality pomáhá vývozcům a výrobcům zboží a služeb z rozvojových zemí využívat svých konkurenčních výhod; vzhledem k tomu, že řadě rozvojových zemí se na základě zahraničních investic a znalostí také podařilo získat významnější postavení na mezinárodních trzích se službami; vzhledem k tomu, že liberalizace služeb se tak stala klíčovým prvkem mnoha rozvojových strategií,

H.   vzhledem k tomu, že omezování obchodu a překážky, které vznikají až za hranicemi, nejen že narušují obchod se zbožím, ale také významně ovlivňují obchod se službami a zadávání veřejných zakázek,

I.   vzhledem k tomu, že při otevírání trhu se službami by mělo být jasně rozlišováno mezi průmyslovými zeměmi a rozvojovými zeměmi a mezi jednotlivými rozvojovými zeměmi s cílem zohlednit jejich různý stupeň vývoje,

J.   vzhledem k tomu, že by některé rozvojové země, a zejména nejméně rozvinuté země, měly posílit své řízení a správu a vytvořit účinné struktury a infrastruktury pro pozdvihnutí obchodu a rozšíření trhu se službami,

K.   vzhledem k tomu, že je důležité, aby měl Parlament včas přístup ke znění jednotlivých pověření k jednání udělených Komisi,

Obecné poznámky

1.   konstatuje, že mezinárodní obchod usilující o rozvoj a o snižování chudoby musí také přispět k sociálnímu pokroku a kvalitní zaměstnanosti, že pravidla obchodování musí být v souladu se sociálními normami MOP, a že opatření k boji proti zneužívání na pracovišti v jakékoli podobě (zejména zákaz nucené práce a dětské práce), stejně jako respektování svobody odborového sdružování jsou předpokladem vyváženého obchodu v zájmu všech; znovu připomíná nutnost zabývat se vzájemnými vztahy mezi obchodem a sociálními otázkami;

2.   poukazuje na vysokou úroveň vnější konkurenceschopnosti poskytovatelů služeb z EU; vyzývá Komisi, aby v rámci obchodních jednání usilovala o progresivní i reciproční otevření přístupu na trh se službami a o politiku větší transparentnosti a předvídatelnosti pravidel a předpisů, doplněnou přísnými pravidly a sankcemi pro boj proti korupci a monopolům, s cílem zajistit občanům a podnikatelům obou smluvních stran přístup k širšímu okruhu služeb;

3.   plně uznává stávající rozlišování mezi službami různé povahy, zejména potřebu rozlišovat mezi komerčními a nekomerčními službami; zdůrazňuje, že je nutné v souvislosti s otevřením trhu se službami obecného zájmu zavést diferencovaný přístup;

4.   připomíná, že Komise musí při sjednávání listin závazků zohledňovat zájmy jednotlivých členských států a rozvojových zemí, stejně jako hospodářské nerovnosti mezi kategoriemi občanů;

5.   zastává názor, že účinně fungující vnitřní trh se službami je důležitý pro konkurenceschopnost podniků EU v celosvětovém měřítku; zdůrazňuje, že v tomto směru hraje důležitou roli včasné a správné provedení a uplatňování právních předpisů Společenství včetně směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu(10);

6.   poukazuje na skutečnost, že odvětví služeb může nabídnout mnohá řešení problémů v oblasti životního prostředí, a domnívá se, že tato řešení představují jeden z klíčových aspektů přidané hodnoty vývozu know-how z EU; zdůrazňuje, že je důležité zohlednit význam odvětví služeb při vytváření politiky udržitelného rozvoje;

7.   vítá skutečnost, že Komise klade důraz na zajištění toho, aby pozitivní dopady globalizace pocítili spotřebitelé; zdůrazňuje, že ve spojení s vysokou mírou ochrany spotřebitele je spravedlivá hospodářská soutěž v oblasti služeb nezbytným předpokladem toho, aby měli spotřebitelé prospěch z liberalizovaného trhu EU;

8.   je přesvědčen, že služby hrají významnou úlohu v každém hospodářství, a domnívá se, že větší otevření přístupu na trh se službami, při kterém budou zohledněny různé hospodářské okolnosti, je proto důležité nejen pro rozvinuté země, ale také pro země rozvojové;

9.   zdůrazňuje, že požaduje-li Evropská unie deregulaci a liberalizaci služeb, je zapotřebí, aby zohlednila rozdílný stupeň rozvoje, a podtrhuje proto, že EU nemůže ani by neměla vnucovat ostatním zemím jeden univerzální model;

10.   domnívá se, že pro zajištění pozitivních výsledků musí být každá liberalizace nového odvětví služeb, zejména v rozvojových zemích: doprovázena novou regulací a mechanismy pro kontrolu a provádění, které umožní omezit negativní účinky na obyvatelstvo a životní prostředí, stejně jako zneužívání dominantního postavení nebo koncentrace, musí být zaváděna postupně a s podporou nezbytných doprovodných opatření;

11.   je si vědom skutečnosti, že by nově navrhovaná pravidla pro vnitrostátní regulaci byla vložena v podobě přílohy k dohodě GATS, což by vyžadovalo změnu dohody; žádá Komisi, aby Parlament informovala o postupech pracovní skupiny GATS pro vnitrostátní regulaci a aby jakékoli rozhodnutí o změně dohody GATS předložila Parlamentu postupem spolurozhodování;

12.   uznává svrchovanost států, a tedy jejich právo regulovat všechny oblasti služeb, zejména oblast veřejných služeb, bez ohledu na skutečnost, zda byly v rámci dohody GATS přijaty určité závazky, a to za předpokladu, že je tato regulace prováděna v souladu s článkem VI dohody GATS, který vnitrostátní regulaci upravuje; domnívá se, že trhy se službami potřebují pro své efektivní fungování jasná a právně jednoznačná pravidla;

13.   poznamenává, že lepší efektivita, které by mohlo být dosaženo otevřením trhů konkurenci mezi poskytovateli služeb, pokud by bylo doprovázeno regulačními opatřeními na vnitrostátní úrovni, by mohla umožnit méně rozvinutým zemím zajišťovat pro své občany větší rozsah služeb; zdůrazňuje význam všeobecně dostupných a udržitelných služeb vysoké kvality za přijatelné ceny;

14.   podtrhuje, že je zapotřebí stanovit pravidla a normy, kterými se liberalizace bude řídit; vybízí k odpovídajícímu a objektivnímu dodržování norem v oblasti ochrany životního prostředí a kvality, aniž by tím byly vytvářeny zbytečné překážky pro obchod;

15.   vítá skutečnost, že Komise zpřístupnila veřejnosti soubor nabídek, které Společenství činí v rámci stávajících jednání na základě dohody GATS; domnívá se však, že by měla aktuální vývoj podrobněji projednávat s Parlamentem a příslušnými parlamentními výbory;

16.   poukazuje na to, že obchod se službami je ve velké míře předáváním odborných znalostí mezi zeměmi, a že je proto volný obchod v oblasti služeb významnou součástí jakékoli rozvojové strategie, neboť umožňuje rozsáhlý, rychlý a účinný převod know-how;

17.   uznává, že k určitým problémům ohledně poctivosti a transparentnosti při poskytování služeb v některých rozvojových zemích dochází často za spoluúčasti podniků z rozvinutých zemí;

18.   požaduje, aby Komise předložila podrobný přehled odvětví specifických služeb, jako jsou služby v oblasti softwaru, filmu, logistiky a finanční služby, které hrají zásadní úlohu v některých rozvojových zemích a které jsou poskytovány a šířeny celosvětově; dále požaduje, aby Komise provedla podrobný rozbor dopadů výše uvedeného na evropský trh se službami;

19.   požaduje, aby Komise předložila podrobný přehled služeb získávání významných údajů ("data mining"), které jsou poskytovány na celosvětové úrovni; dále požaduje, aby Komise předložila podrobné informace o umístění, provozovatelích, rozsahu a kvalitě služeb v této oblasti;

Kolo jednání o rozvoji z Dohá a dohoda GATS

20.   připomíná článek XIX dohody GATS, který stanoví, že členové zahájí nejpozději do pěti let od data vstupu dohody o WTO v platnost pravidelně se opakující kola jednání s cílem postupně dosáhnout vyšší míry liberalizace; připomíná, že taková jednání probíhají podle zásady jednotného závazku, a proto musí být vyvážená se zájmy navrženými v jiných oblastech jednání;

21.   připomíná, že zásady zakotvené v dohodě GATS nezakazují privatizaci ani deregulaci; podtrhuje proto, že každý stát může liberalizovat jakékoli odvětví služeb; zdůrazňuje, že vázané závazky každého člena WTO v oblasti obchodu se službami jsou uvedeny v listinách specifických závazků přijatých podle dohody GATS a že každý člen může otevřít svůj trh nad rámec těchto svých závazků za předpokladu, že dodrží doložku nejvyšších výhod či ustanovení článku V v příloze II dohody GATS;

22.   připomíná, že kolo jednání o rozvoji z Dohá musí být zaměřeno na rozvoj, a že tedy jednání o obchodu se službami musí sloužit jednak zájmům EU a jednak přispět k hospodářskému rozvoji nejchudších zemí;

23.   zdůrazňuje nutnost ponechat rozvojovým zemím politický prostor, pokud jde o míru vzájemnosti při otevírání obchodu, tedy umožnit jim samostatně rozhodovat o hloubce a tempu liberalizace;

24.   bere na vědomí žádost o zlepšení nabídek v kategorii 4, kterou adresovaly rozvojové země především EU a USA; domnívá se, že je nezbytné nalézt správnou rovnováhu, která by uspokojila obě strany; vyzývá Komisi, aby jej informovala o veškerých změnách v porovnání s původními požadavky;

Dvoustranné a regionální dohody

25.   vyzývá k tomu, aby byly ve dvoustranných a regionálních obchodních dohodách, o jejichž uzavření se v současné době jedná, přijaty jednoznačné a ambiciózní závazky; zdůrazňuje význam začlenění ustanovení o lidských právech a sociálních norem do těchto obchodních dohod;

26.   bere na vědomí výsledky dosažené ve vztahu k dohodě o hospodářském partnerství s Karibským fórem států AKT (CARIFORUM); je přesvědčen, že obchod se službami je nástrojem rozvoje, pokud jsou zavedena důsledná a transparentní vnitrostátní pravidla, která poskytování služeb upravují; požaduje, aby byly pro všechny zajištěny všeobecné, dostupné a udržitelné služby vysoké kvality za přijatelné ceny;

27.   bere na vědomí, že kapitola o investicích dohody o hospodářském partnerství s Karibským fórem států AKT CARIFORUM zaručuje zahraničním investorům jejich očekávaný přínos jako výsledek závazků, které podle této dohody přijali;

28.   podporuje konkrétně ujednání o kategorii 4 obsažená v dohodě EU-CARIFORUM; domnívá se, že tak lze zamezit odlivu mozků;

29.   domnívá se s ohledem na jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a sdružením ASEAN, že aspekty této dohody, které ovlivňují zadávání veřejných zakázek, investice a služby, by měly zohledňovat rozdílný stupeň rozvoje členů sdružení ASEAN a respektovat právo všech účastníků na regulaci veřejných služeb, zejména těch, které se týkají zajišťování základních potřeb, což by však nemělo bránit tomu, aby tam, kde stát není schopen služby požadované občany poskytovat, vyplnily mezeru soukromé firmy;

30.   v souvislosti s jednáním o dohodě o volném obchodu mezi EU a Koreou si je vědom toho, že se zahraniční společnosti potýkají s obtížemi při přístupu na korejský trh se službami, včetně odvětví bankovnictví, pojišťovnictví, telekomunikací, zpravodajských agentur a právního poradenství; naléhá na Komisi, aby při řešení tohoto problému v rámci jednání o dohodě o volném obchodu zohlednila obavy rostoucí také v EU, týkající se ke krizi náchylných účinků bankovnictví a pojišťovnictví, jejichž rychlá liberalizace nebyla doprovázena důslednou a transparentní vnitrostátní regulací;

31.   s ohledem na jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií zdůrazňuje význam partnerství EU s Indií a potřebu dosáhnout ambiciózní dohody se zásadními a rozsáhlými závazky a s co nejmenším omezením přístupu na indický trh pro všechny formy dodávek; zdůrazňuje, že by liberalizace obchodu se službami měla dosáhnout nejméně 90 %, a to jak v pokrytí odvětví, tak v objemu obchodu, což je v souladu s článkem V dohody GATS; zdůrazňuje, že omezení jsou zvláště naléhavá, pokud jde o finanční služby, cenné papíry, účetnictví, telekomunikace, distribuci, poštovní a kurýrní služby a právní služby;

32.   vyjadřuje znepokojení nad jednáním o dohodě o volném obchodu EU-Rada pro spolupráci v Golfském zálivu, pokud jde o míru transparentnosti a odpovědnosti v odvětví finančních služeb, a zejména v oblasti investic státních investičních fondů;

Otázky týkající se jednotlivých odvětví

33.   konstatuje, že žádný z členů WTO dosud nepřijal žádné závazky pro odvětví distribuce vody; zdůrazňuje, že pokud bude takový závazek přijat, nezbavuje to příslušný stát možnosti stanovit úroveň jakosti, bezpečnosti, cen nebo jiné cíle v rámci dané politiky podle svého uvážení, přičemž stejná pravidla by platila pro zahraniční i domácí dodavatele;

34.   zdůrazňuje význam kulturních služeb, jako je audiovizuální, hudební a vydavatelský průmysl, jak pro průmyslová odvětví EU, tak pro naše obchodní partnery; vyzývá Komisi, aby proto zajistila náležitou vyváženost obchodu s kulturními službami a respektování ochrany práv duševního vlastnictví;

35.   zdůrazňuje, že konkrétně cestovní ruch představuje významnou součást hospodářství řady rozvojových zemí; domnívá se proto, že má zásadní význam podpora ze strany EU prostřednictvím rozvojové spolupráce a technické pomoci;

36.   je přesvědčen, že na základě zavedených důsledných a transparentních vnitrostátních předpisů by opatrné a postupné otevření trhu s finančními službami v rozvojových zemích mohlo umožnit občanům a podnikatelům přístup k prostředkům pro vytváření pracovních míst a zmírňování chudoby v regionu, neboť by se již nemuseli spoléhat na státní monopol či instituce;

37.   zastává názor, že v zájmu zvýšení své vnější konkurenceschopnosti musí EU v rámci své obchodní politiky přijmout opatření, která by posílila bezpečnost elektronických transakcí a obchod a zlepšila ochranu údajů;

38.   konstatuje, že služby, zejména finanční, mají dopad na mnoho oblastí působnosti, a zdůrazňuje, že toto usnesení je zaměřeno na obchod se službami, tj. na dosažení přístupu na trhy dobrovolným otevíráním těchto trhů prostřednictvím vyjednávání založeného na předkládání požadavků a nabídek; navrhuje, aby byly oblasti, jako je finanční dohled, regulace a další otázky týkající se různých aspektů finančních služeb, projednávány v rámci vhodného fóra;

39.   rozhodně podporuje názor Komise, že přístup na trhy a volný obchod se službami jsou klíčovým prvkem lisabonské agendy pro růst a zaměstnanost; zdůrazňuje, že otevřené trhy, společně s vyváženým a regulovaným volným obchodem se službami, budou výhodné pro všechny zúčastněné země a regiony;

40.   konstatuje, že společnosti v EU jsou stále aktivnější na mezinárodní úrovni, že hybnou silou celosvětového hospodářského růstu jsou do značné míry třetí země a že by proto lepší přístup na trhy přispěl k posílení konkurenceschopnosti EU;

41.   domnívá se, že obchod se službami je nezbytným doplňkem obchodu se zbožím, ale že by tyto dvě oblasti měly být považovány za vzájemně oddělené;

42.   domnívá se, že se ekonomika služeb stala z kvantitativního hlediska nejvýznamnějším hospodářským odvětvím ekonomik OECD a že vzhledem k tomu, že služby zajišťují klíčové bezprostřední vstupy, zejména ve vzájemně stále propojenějším globalizovaném světě, zvýší intenzivnější obchod a lepší dostupnost služeb hospodářský růst a přispěje k rozšíření a rozvoji podnikání, čímž se zlepší výkon ostatních průmyslových odvětví;

43.   uznává, že v oblasti služeb představuje úsilí o přístup na trhy v rámci probíhajících jednání o rozvojovém programu WTO z Dohá náročný proces; vyzývá Komisi, aby usilovala o vyvážený soubor opatření s ambiciózní nabídkou v oblasti služeb, zejména finančních, v níž mají subjekty EU konkurenceschopné odborné znalosti a vysoký potenciál růstu; poznamenává, že je nutné dodržovat pravidla a normy, aby nevznikaly necelní překážky, které mohou být v oblasti služeb citlivé;

44.   vyzývá Komisi, aby při obchodních jednáních plně zohledňovala existenci služeb obecného zájmu a možný dopad otevření trhů na jejich organizaci;

45.   poznamenává, že pokud jde o finanční služby, má EU jeden z nejotevřenějších trhů na světě, avšak zdůrazňuje, že EU musí při jednáních, jež se týkají obchodu se službami, postupovat ofenzivněji a vyváženěji a podpořit zásady otevřenosti, rozvoje a reciprocity;

46.   zdůrazňuje, že je důležité, aby orgány finančních služeb držely krok se všemi aspekty vývoje na evropském i celosvětovém trhu finančních služeb; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily evropské regulační rámce a zintenzivnily dialog o regulaci mezi EU a jejími obchodními partnery s cílem omezit překážky, které obchodu stojí v cestě;

47.   vyzývá Komisi, aby se zabývala "offshorovými" praktikami třetích zemí, jež oboustranně přínosné otevírání trhů ohrožují;

48.   vyzývá členské státy, aby se společně s Komisí zasazovaly o integrovanější a soudržnější obchodní politiku, především v oblasti investic; poukazuje na to, že členské státy by neměly zveličovat rizika zahraničních investic, ale usilovat o účinnou otevřenost svých ekonomik a o společný přístup v rámci státních investičních fondů; bere na vědomí nutnost vyhodnotit otázky, jako je zabezpečení dodávek, především pokud jde o zahraniční investice státem vlastněných subjektů do energetiky; připomíná, že takové hodnocení nelze použít jako ochranářské opatření;

49.   upozorňuje Komisi, že vzhledem k absenci reciprocity v dohodě WTO o veřejných zakázkách existují možná rizika, pokud jde o dodržování pravidel hospodářské soutěže v EU;

50.   vyzývá Komisi, aby důsledněji bojovala proti padělání, zejména padělání prostřednictvím internetu, a to mimo jiné podporou lepší spolupráce vnitrostátních správních orgánů a posilováním prostředků sledování a vyhodnocování padělání; žádá dále Komisi, aby Parlamentu a Radě předložila návrh s cílem poskytnout Společenství a jeho členským státům kvalitativní a statistické údaje na evropské úrovni o padělání, zejména padělání prostřednictvím internetu;

51.   je zajedno s Komisí, pokud jde o její silnou podporu mnohostranných obchodních jednání, avšak poznamenává, že v oblasti obchodu se službami, zejména finančními, mohou být k dosažení přístupu na trhy vhodnější dohody o volném obchodu; domnívá se, že když mají být finalizovány plnohodnotné dohody o hospodářském partnerství se zeměmi AKT, mohly by zahrnovat nejen zboží, ale také služby, ale pouze pokud si to tyto země přejí;

52.   zdůrazňuje, že účinný přístup na trhy v oblasti finančních služeb vytváří lepší příležitosti pro hospodářskou soutěž, transparentnost a diverzifikaci; připomíná, že by účinný přístup na trhy mohl zejména v nových ekonomikách vést k výraznějšímu rozvoji místních finančních trhů, což by prospělo podnikům, které se zde chtějí usadit, a zajistit spotřebitelům širší výběr a kvalitnější výrobky;

53.   s vědomím nedostatečné finanční, správní a institucionální kapacity zemí AKT vyzývá Komisi, aby při vyjednávání a provádění obchodních dohod se zeměmi, které jsou považovány za daňové ráje, zajistila dodržování mezinárodně schválených norem pro regulaci a dohled na poli finančních služeb;

54.   domnívá se, že v rozvojových zemích je pro zapojení jednotlivců do základních hospodářských činností nezbytný především přístup k finančním službám (mikroúvěry, přístup k bankovním účtům a základním bankovním službám, hypotéky, leasing a faktoring, pojištění, penze a místní a mezinárodní převody), a žádá proto Komisi, aby přístup na trhy s finančními službami v rozvojových zemích více podporovala a aby vybízela ke zdravé obezřetné regulaci, k rozvoji konkurenčních trhů a vzdělávání v oblasti finančních služeb.

o
o   o

55.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států, Světové obchodní organizaci a jejím členským zemím.

(1) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 128. (2) Přijaté texty, P6_TA(2008)0053. (3) Přijaté texty, P6_TA(2007)0629. (4) Přijaté texty, P6_TA(2008)0195. (5) Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 155. (6) Úř. věst. C 308 E, 16.12.2006, s. 182. (7) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 235. (8) Úř. věst. C 233 E, 28.9.2006, s. 103. (9) Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 400. (10) Úř. věst. L 376, 29.12.2006, s. 36.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o evropské přístavní politice (2008/2007(INI))

P6_TA(2008)0408 A6-0308/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise o evropské přístavní politice (KOM(2007)0616),

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Směrem k budoucí námořní politice Unie: Evropská vize pro oceány a moře" (KOM(2006)0275),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2007 o budoucí námořní politice Evropské unie: Evropská vize pro oceány a moře(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2008 o evropské politice udržitelné dopravy s přihlédnutím k evropským politikám v oblasti energetiky a ochrany životního prostředí(2),

-   s ohledem na směrnici Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků(3),

-   s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin(4),

-   s ohledem na směrnici Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů(5),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky(6),

-   s ohledem na čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A6-0308/2008),

A.   vzhledem k tomu, že otázka přístupu na trh přístavních služeb byla předmětem diskuse v Parlamentu, která byla pro Komisi podnětem k tomu, aby přistoupila k rozsáhlým konzultacím se zúčastněnými stranami,

B.   vzhledem k tomu, že výše zmíněné sdělení Komise o evropské přístavní politice nepřichází s návrhem nových opatření, pokud jde o přístup na trh přístavních služeb,

C.   vzhledem k tomu, že díky mezinárodnímu rozměru tohoto odvětví je vhodné uplatňovat evropskou přístavní politiku, využívající komparativních geopolitických výhod, na úrovni Společenství,

D.   vzhledem k tomu, že přístavy mají význam nejen pro námořní, říční a kombinovanou dopravu v rámci Evropy, ale jsou také ekonomickými osami, zdrojem pracovních příležitostí a nástrojem k integraci obyvatelstva,

E.   vzhledem k tomu, že v souvislosti se svými cíli v oblasti zvyšování konkurenceschopnosti námořní dopravy a poskytování kvalitních moderních služeb by evropská přístavní politika měla podporovat tyto čtyři zásady: bezpečnost, rychlost služeb, nízké náklady a ohleduplnost k životnímu prostředí,

F.   vzhledem k tomu, že před evropskými přístavy stojí naléhavé úkoly, které bude třeba v budoucnu řešit, zejména v oblasti životního prostředí, globalizace, udržitelného rozvoje, zaměstnanosti a sociálních podmínek, zejména pokud jde o bezpečnost a celoživotní vzdělávání, financování, přístup na trh a správu, jakož i v oblasti opatření narušujících hospodářskou soutěž a diskriminačních opatření, která byla na relevantních zeměpisných trzích přijata zeměmi, jež nejsou členy EU,

G.   vzhledem k tomu, že nedostatek území, jež by mohla sloužit k rozvoji přístavů v Evropě, a jedinečnost a snadná ohrozitelnost přírodních stanovišť jsou dalšími doklady toho, jak je důležité, aby tvůrci právních předpisů zajistili rovnováhu a právní jednoznačnost, pokud jde o dodržování ekologických, hospodářských a sociálních povinností,

H.   vzhledem k tomu, že přístavní odvětví v Evropě je velmi různorodé a že v příštích letech má podle předpokladů dojít k jeho výraznému růstu,

I.   vzhledem k tomu, že rozšíření Panamského průplavu bude mít určitý dopad a pravděpodobně povede k posílení současné tendence stavět stále větší lodě,

J.   vzhledem k tomu, že pro přístavy je důležitá moderní infrastruktura a efektivní spojení s vnitrozemím a ostrovy,

1.   vítá výše zmíněné sdělení Komise o evropské přístavní politice;

2.   hodnotí kladně přístup Komise při přípravě tohoto sdělení, zejména provedení rozsáhlých konzultací;

3.   vítá, že se Komise zaměřuje na právně nevynutitelná opatření, jako např. zveřejňování pokynů a odstraňování administrativních překážek;

4.   zdůrazňuje zásadní význam přístavních služeb pro EU, a to z hlediska hospodářského, obchodního, sociálního, ekologického i strategického;

5.   domnívá se, že Komise hraje důležitou úlohu při zajišťování toho, aby byly všechny evropské přístavy schopny dosáhnout svého plného potenciálu;

6.   vítá záměr Komise zveřejnit pokyny k uplatňování právních předpisů Společenství na ochranu životního prostředí při rozvoji přístavů a jejich infrastruktury, jejichž hlavním cílem je ochrana mořského prostředí a okolí přístavů; naléhavě žádá Komisi, aby zveřejnila tyto pokyny do konce roku 2008;

7.   je toho názoru, že přístavy a příroda mohou existovat vedle sebe udržitelným způsobem, protože ničení přírody často způsobuje hospodářské škody v jiných odvětvích, jako je např. cestovní ruch, zemědělství a rybolov, a vyzývá proto komisaře pro dopravu, aby při tvorbě a prosazování právních předpisů EU a pokynů v oblasti evropských přístavů a životního prostředí úzce spolupracoval s komisařem pro životní prostředí;

8.   domnívá se, že cílem těchto pokynů by mělo být řešení právní nejistoty, která vyplývá z některých směrnic týkajících se životního prostředí, a měly by se tak skutečně zabývat environmentální politikou, přičemž by měla být zohledněna specifická situace, ve které se přístavy v Unii nacházejí;

9.   zdůrazňuje, že je třeba zapojit přístavní a místní orgány do sestavování plánů na řízení kvality vody v povodích řek a námořních přístavech v souladu se směrnicí 2000/60/ES;

10.   poukazuje na nutnost toho, aby orgány územní samosprávy vytvořením plánů řízení kvality ovzduší a v souladu s úmluvou Marpol a se směrnicí Rady 96/62/ES ze dne 27. září 1996 o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší(7) podpořily úsilí o snížení emisí CO2, které do ovzduší vypouštějí plavidla a pozemní a letecká doprava;

11.   zdůrazňuje, že je nezbytné rozvíjet integrovanou evropskou politiku, která posílí konkurenceschopnost regionů a územní soudržnost a zohlední přitom sociální, environmentální, hospodářská a bezpečnostní hlediska na všech územích úrovních, a to zavedením partnerství mezi institucemi, odvětvími a jednotlivými územními jednotkami;

12.   všímá si, že Komise je znepokojena rozdělením dopravních toků v Evropě, a poukazuje na různorodost přístavního odvětví a nárůstu přístavů malé a střední velikosti v Evropě; mimoto se domnívá, že Komise by měla zohlednit hlavní změny, které se v mezinárodní námořní dopravě očekávají v důsledku technologického a hospodářského pokroku, rozšíření Panamského průplavu a větší velikosti a kapacity lodí, jelikož tyto změny budou mít bezpochyby na toto odvětví významný dopad;

13.   upozorňuje na územní rozměr rozvoje evropských přístavů, zejména na nezbytnost přeshraniční spolupráce a koordinace mezi sousedícími přístavními regiony; zdůrazňuje význam evropské politiky sousedství a regionální strategie pro Středozemní, Baltské a Černé moře; vítá návrh Komise na vytvoření soupisu míst se sníženou průchodností mezi přístavy EU a přístavy států, které s Unií sousedí;

14.   vyzývá Komisi, aby soustavně sledovala vývoj nových technologií a metod řízení, které jsou v mezinárodním měřítku používány v přístavech a lodní službě a v terminálech pro nákladní, osobní a pozemní dopravu, s cílem podporovat politiky a iniciativy k rozvoji přístavů Společenství a zvýšit jejich efektivitu a produktivitu v jejich vlastním zájmu i zájmu jejich uživatelů;

15.   domnívá se, že potřebné technologické změny, jež umožní mezilehlým přístavům zvládat zvýšený objem dopravy, budou představovat značnou finanční zátěž pro dané regiony; domnívá se, že tyto regiony by měly mít možnost využívat k tomuto účelu strukturální fondy, zejména pro financování nákupu moderního technického zařízení, pro vytvoření pracovních míst v inovačních oborech a pro obnovu městských území, které se uvolnily přesunem přístavních činností mimo město;

16.   domnívá se, že právní jistota právního rámce Společenství v oblasti námořní dopravy, který vychází z mezinárodního právního rámce, závisí na rychlosti schválení námořního balíčku Erika III;

17.   vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily spolupráci mezi evropskými přístavy; v této souvislosti rovněž zdůrazňuje úlohu přístavů pro regionální hospodářství okolních vnitrozemských oblastí; v tomto ohledu upozorňuje na to, že harmonický rozvoj přístavů je klíčovým prvkem integrované námořní politiky Unie;

18.   zdůrazňuje sociální a kulturní úlohu přístavů pro obyvatelstvo žijící v okolních vnitrozemských oblastech a považuje za nezbytné zlepšit povědomí veřejnosti o důležitosti přístavů jako prostředku rozvoje;

19.   je toho názoru, že námořní a říční doprava nemůže být posuzována odděleně od dopravy pozemní a letecké a že pro komerční úspěch přístavu je jeho propojení s vnitrozemím velmi důležitým faktorem, a že je proto nutné vzájemně propojovat přístavy, vnitrozemské logistické platformy a "suchozemské přístavy"; vzhledem k tomu se také domnívá, že má-li být zajištěna koherentní a skutečná dopravní politika, je žádoucí, aby existovalo propojení přístavů jak s transevropskými dopravními sítěmi (TEN-T), tak s budoucími zelenými koridory Společenství, jež by zajistilo účelnější využívání dopravních kapacit v oblasti kabotáže a říční dopravy a také jejich napojení na dopravu pozemní a leteckou;

20.   podporuje proto záměr Komise zhodnotit v rámci přezkumu TEN-T v polovině období, který proběhne v roce 2010(8), stav a potřeby v oblasti spojení přístavů s vnitrozemím a jejich vliv na vyváženou síť dopravních toků;

21.   domnívá se, že jedním z cílů přezkumu TEN-T v polovině období v roce 2010 by mělo být propojení námořní a říční dopravy s pozemní dopravou prostřednictvím evropských přístavů;

22.   vyzývá příslušné orgány územní samosprávy, aby uplatňovaly dopravní politiku, která bude ve větší míře rozvíjet kombinovanou dopravu, a zajistily tak, aby byla vedle silniční dopravy více využívána také železniční a vodní doprava, dále aby byly účinně propojeny s TEN-T přístavní oblasti a aby měly přístavy účinnější propojení s vnitrozemím, zejména prostřednictvím železnic a vnitrozemských vodních cest;

23.   konstatuje, že přístavy EU svádějí konkurenční boj s přístavy třetích zemí, které často nepodléhají stejným pravidlům jako přístavy Unie, a zároveň čelí diskriminační hospodářské politice, kterou zavedly státy sousedící s EU, např. prostřednictvím diskriminační politiky v oblasti cel;

24.   vyzývá Komisi, aby se znovu zabývala otázkami bezpečnosti přístavů a zohlednila zvýšené náklady s ohledem na konkurenceschopnost evropských přístavů;

25.   vítá záměr Komise zmapovat problémy, s nimiž se v tomto ohledu potýkají evropské přístavy, a vyzývá ji, aby zvážila vypracování seznamu těchto problémů s cílem konkrétně řešit problémy vzniklé v důsledku konkurenčního boje s přístavy mimo EU, opatření omezujících hospodářskou soutěž a diskriminačních opatření, která byla přijata státy sousedícími s EU;

26.   zdůrazňuje potřebu rozvíjet spolupráci s třetími zeměmi s cílem připravit a předložit programy pro rozvoj, koordinaci a předání know-how mezi sousedícími přístavy;

27.   domnívá se, že by Komise měla prověřit možnost vytvoření programu Společenství pro obnovu nákladních lodí, a to především těch, které jsou určeny ke kabotáži a říční dopravě;

28.   má za to, že nové, zejména informační, technologie jsou klíčovým prvkem, který umožní evropským přístavům, jež jsou již vystaveny konkurenčním tlakům ze strany přístavů třetích zemí a také se v některých případech potýkají s nedostatkem prostoru pro další růst, zvýšit efektivitu a ziskovost;

29.   naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím příslušných orgánů urychlily zavedení systémů dálkové lodivodské služby, což povede ke zvýšení účinnosti a bezpečnosti řízení dopravy v přístavech a kotvištích;

30.   vybízí Komisi, aby se prostřednictvím rámcových programů Unie zasadila v tomto odvětví o výzkum a inovace, a vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum v oblasti bezpečnosti s cílem snížit na nejnižší možnou míru počet havárií v oblasti logistiky s cílem zlepšit využívání místa v přístavech a v oblasti životního prostředí s cílem omezit emise CO2 a znečišťování životního prostředí odpady;

31.   vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci Mezinárodní námořní organizace podporovaly návrhy, podle nichž by mělo být do roku 2020 stávající palivo nahrazeno motorovou naftou, jakož i možnost začlenění odvětví námořní dopravy do systému obchodování s emisemi;

32.   vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně podpořily soustavné zlepšování vyhledávacích a záchranných plavidel (SAR) a dalších zařízení SAR v přístavech, podle úmluv SOLAS (bezpečnost lidského života na moři) a SAR, a aby dále zlepšovaly spolupráci mezi koordinačními centry námořní záchrany;

33.   domnívá se, že existuje potřeba dalšího rozvoje programů "Čistá loď" a "Čistý přístav";

34.   vyzývá Komisi a dané odvětví, aby podněcovaly námořní společnosti ke snižování počtu kontejnerů, které jsou přepravovány prázdné, k plnému využívání jejich kapacity a k podpoře takto zaměřených iniciativ (např. prostřednictvím výzkumných programů), při zohlednění skutečných a konkrétních potřeb zákazníků a při omezení dopadu na životní prostředí;

35.   vřele vítá záměr Komise předložit návrh právního předpisu o vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek a je toho názoru, že cílem tohoto návrhu by mělo být zajištění spravedlivé hospodářské soutěže mezi námořní a pozemní dopravou v Unii;

36.   doporučuje, aby bylo veškeré zboží odbavené pro Společenství vyňato při námořní dopravě na kratší vzdálenosti na území Společenství z celní kontroly, a zasazuje se rovněž za to, aby byly v maximální možné míře vytvořeny oddělené přístavní zóny pro přepravu v rámci Společenství a pro přepravu mezinárodní a aby se přikročilo ke zjednodušení vnitřní dopravy, standardizaci a označování speciálních kontejnerů;

37.   žádá Komisi, aby přezkoumala a zkvalitnila politiky pro rozvoj a podporu námořní dopravy na kratší vzdálenosti;

38.   vyzývá Komisi, aby zvážila možnost zavést jednotný přepravní doklad pro přepravu kontejnerů ve Společenství s cílem zjednodušit správní postupy;

39.   vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o finančních prostředcích, které veřejné orgány poskytují evropským obchodním přístavům, s cílem zjistit případná narušení hospodářské soutěže a vyjasnit v pokynech pro přiznávání státní podpory, jaké typy pomoci poskytnuté přístavním orgánům by měly být považovány za státní podporu; domnívá se, že případné investice veřejných orgánů do rozvoje přístavů nelze považovat za státní podporu, pokud jsou přímo určeny ke zlepšení životního prostředí nebo snížení přetížení a menšímu využívání silnic pro nákladní dopravu, zejména pokud jsou pokládány za nezbytné k zajištění hospodářské, sociální a územní soudržnosti (např. ve vztahu k ostrovům) a pokud nezvýhodňují jediného uživatele nebo provozovatele;

40.   naléhavě vyzývá Komisi, aby zveřejnila pokyny pro poskytování státní podpory přístavům v roce 2008, a domnívá se, že tyto pokyny by měly zahrnovat přístavní oblasti jako takové, s rozlišením mezi infrastrukturou přístupu a obrany a infrastrukturou a nástavbou související s projektem, a nerozlišovat mezi různými kategoriemi přístavů;

41.   schvaluje rozšíření povinností týkajících se transparentnosti, jež byly stanoveny směrnicí Komise 2006/111/ES ze dne 16. listopadu 2006 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků(9), ale žádá Komisi, aby uvažovala o stanovení nižší minimální prahové hodnoty ročního obratu spíše než o absolutní povinnosti týkající se výše ročního obratu;

42.   bere na vědomí zejména analýzu přístavních koncesí, kterou provedla Komise, a vyzývá Komisi, aby měla na paměti význam, který má pro přístavní orgány v této věci určitá flexibilita, především obnovování koncesí spojených s rozsáhlými investicemi, ale domnívá se, že tato flexibilita by neměla být využívána k tomu, aby bránila hospodářské soutěži v rámci přístavů;

43.   považuje za otázku prvořadé důležitosti zachování rovnováhy mezi volným poskytováním služeb a specifickými požadavky přístavů, přičemž zdůrazňuje, že pro to, aby došlo k modernizaci přístavů, je nutná spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem;

44.   nabádá k využívání evropských programů územní spolupráce v rámci politiky soudržnosti a programů spolupráce v rámci evropské politiky sousedství a politiky rozšiřování EU, ale také naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a příslušné regionální orgány, aby při spolufinancování přístavních infrastruktur uplatňovaly v nejvyšší možné míře přeshraniční přístup k využívání stávající kapacity;

45.   důrazně podporuje úlohu neziskových svěřeneckých přístavů v místním vlastnictví a naléhá na místní, regionální, vnitrostátní a evropské orgány, aby podnikly kroky k ochraně těchto přístavů před zchátráním, protože jejich sociální, rekreační a turistický přínos pro okolní společenství přesahuje jejich původní hospodářskou úlohu;

46.   co nejdůrazněji připomíná, že jakékoli diskuse o Evropě a její námořní politice, mají-li být produktivní, se musí rovněž zabývat důležitou úlohou, kterou v rozvoji místního hospodářství hraje sektor evropských rekreačních plavidel, neboť přístaviště pro malá plavidla nejsou pouze "výkladní skříní" okolních vnitrozemských oblastí a mocným nástrojem pro podporu využití přístavu a jeho okolí, ale poskytují také nepostradatelné dodavatelské služby místním podnikatelům.

47.   pozitivně hodnotí to, že v přístavním odvětví je kladen důraz na dialog; vyzývá k vytvoření evropského výboru pro sociální dialog a domnívá se, že by se měl zabývat otázkami souvisejícími s přístavní problematikou, včetně práv pracujících, koncesí a úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 152 z roku 1979 o dodržování zásad bezpečnosti a hygieny v přístavních zařízeních;

48.   zdůrazňuje význam ochrany a co nejvyšší úrovně odborné přípravy pracovníků v přístavech; podporuje odhodlání Komise zajistit přístavním dělníkům základní a vzájemně uznatelnou kvalifikaci s cílem podpořit flexibilitu v tomto odvětví; vzhledem k tomu je toho názoru, že by jako první krok mělo být provedeno srovnání různých stávajících systémů odborných kvalifikací pracovníků v přístavech; domnívá se však, že tato základní kvalifikace nesmí způsobit snížení průměrné úrovně kvalifikace pracovníků v přístavech v členském státě;

49.   navrhuje, aby se o otázkách odborných kvalifikací a celoživotní přípravy jednalo spolu se sociálními partnery v rámci budoucího evropského výboru pro sociální dialog;

50.   naléhavě vyzývá Komisi, aby prosazovala výměnu osvědčených postupů v přístavním odvětví obecně, a zejména pokud jde o inovace a odbornou přípravu pracovníků, s cílem zvýšit kvalitu služeb, konkurenceschopnost a úroveň získaných investic;

51.   vítá zavedení evropského námořního dne, který byl stanoven na 20. května, a zejména podporuje zavedení dne "otevřených dveří", jenž by mohl přispět k tomu, aby veřejnost lépe porozuměla problematice práce v přístavním odvětví a jeho významu;

52.   naléhavě žádá Komisi, aby v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 8. května 2008 o Transatlantické hospodářské radě(10) pokračovala ve svém úsilí zajistit změnu právní úpravy USA o prohlídkách veškerého nákladu směřujícího do USA, s cílem zajistit spolupráci založenou na vzájemném uznávání "schválených hospodářských subjektů" a bezpečnostních norem odsouhlasených v rámci Světové celní organizace (C-TPAT, SAFE); vyzývá Komisi, aby provedla odhad nákladů vyplývajících pro podnikatelské subjekty a hospodářství EU z opatření týkající se 100% prohlížení veškerých námořních nákladních kontejnerů směřujících do USA i možný vliv těchto prohlídek na celní operace;

53.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 531. (2) Přijaté texty, P6_TA(2008)0087. (3) Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. (4) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. (5) Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1. (6) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. (7) Úř. věst. L 296, 21.11.1996, s. 55. (8) Srov. článek 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1). (9) Úř. věst. L 318, 17.11.2006, s. 17. (10) Přijaté texty, P6_TA(2008)0192.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o nákladní dopravě v Evropě (2008/2008(INI))

P6_TA(2008)0409 A6-0326/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise nazvaná "Program nákladní dopravy EU: zvýšení účinnosti, integrace a udržitelnosti nákladní dopravy v Evropě" (KOM(2007)0606), "Akční plán pro logistiku nákladní dopravy" (KOM(2007)0607), "Směrem k železniční síti zaměřené na nákladní dopravu" (KOM(2007)0608) a "Víceleté smlouvy za účelem zlepšení kvality železniční infrastruktury" (KOM(2008)0054),

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Logistika nákladní dopravy v Evropě – klíč k udržitelné mobilitě" (KOM(2006)0336),

-   s ohledem na sdělení Komise o zavedení evropského systému železniční signalizace ERTMS/ETCS (KOM(2005)0298),

-   s ohledem na závěry Rady ze zasedání ve dnech 29.–30. listopadu a 3. prosince 2007 ohledně sdělení Komise nazvaného "Akční plán pro logistiku nákladní dopravy" a ze zasedání dne 7. dubna 2008 ohledně sdělení Komise nazvaného "Směrem k železniční síti zaměřené na nákladní dopravu",

-   s ohledem na zelenou knihu předloženou Komisí s názvem "Na cestě k nové kultuře městské mobility" (KOM(2007)0551),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 5. září 2007 o logistice nákladní dopravy v Evropě – klíči k udržitelné mobilitě(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2008 s názvem "Na cestě k nové kultuře městské mobility"(2),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0326/2008),

A.   vzhledem k tomu, že odvětví dopravy je odpovědné za téměř 30 % emisí CO2 v EU (ve městech je to dokonce 40 %), a vzhledem k tomu, že v období 1990 až 2005 zaznamenalo toto odvětví navzdory určitému úsilí vynaloženému na technická zlepšení a inovaci nárůst o 26 %, zatímco v jiných odvětvích se díky značným investicím (ve výši až miliard eur) podařilo emise CO2 o 10 % snížit,

B.   vzhledem k tomu, že udržitelná a účinná nákladní doprava v Evropě hraje klíčovou roli pro úspěšné a konkurenceschopné hospodářství, neboť uspokojuje požadavky spotřebitelů a vytváří značný počet pracovních míst a bohatství pro evropské občany,

C.   vzhledem k tomu, že v období 2000–2020 očekávají předpovědi zhruba 50% nárůst nákladní dopravy (v tunokilometrech), což je v souladu s odhady bílé knihy předložené Komisí s názvem "Evropská politika do roku 2010: čas učinit rozhodnutí" (KOM(2001)0370), a vzhledem k tomu, že v letech 1995–2005 rostla nákladní doprava přibližně o 30 % rychleji než hrubý domácí produkt; dále vzhledem k tomu, že nárůst veškeré nákladní dopravy byl způsoben zejména nárůstem silniční a letecké dopravy oproti ostatním druhům dopravy,

D.   vzhledem k tomu, že řešení ve prospěch udržitelnějších a účinnějších systémů logistiky a nákladní dopravy a ve prospěch intermodálního propojení všech druhů dopravy vedou nejen ke zdokonalení hospodářství a zvýšení bezpečnosti, ale také splňují cíle EU v oblasti změny klimatu a úspor energie, jež mají být splněny do roku 2020,

E.   vzhledem k tomu, že EU a členské státy by si v zájmu řešení těchto úkolů měly při současných nepřiměřených rozpočtových zdrojích stanovit konkrétní koordinované priority a soustředit své zdroje na omezený počet opatření ve prospěch udržitelnosti a intermodality nákladní dopravy a měly by přitom brát ohled na citlivé regiony,

F.   vzhledem k tomu, že se evropská síť koridorů musí lépe rozvíjet, přičemž je třeba vycházet ze stávající sítě a stávajících struktur a technologií, a že je třeba do této sítě začlenit i "zelené" koridory pro všechny druhy nákladní dopravy s ambiciózními udržitelnými ekologickými kritérii,

G.   vzhledem k tomu, že cílem výše uvedeného akčního plánu pro logistiku nákladní dopravy musí být usnadnění operací nákladní dopravy v Evropě i mimo ni ku prospěchu všech evropských podniků a evropské konkurenceschopnosti jako celku,

1.   zdůrazňuje, že evropské systémy nákladní dopravy musí obstát při plnění naléhavých úkolů zvyšování účinné integrace a udržitelnosti nákladní dopravy v Evropě a více přispívat ke zlepšení mobility, energetické účinnosti a snížení spotřeby ropy, znečišťujících emisí a vnějších nákladů, a vítá proto výše uvedená sdělení Komise a závěry Rady; vybízí Komisi, členské státy a zástupce průmyslu, aby v budoucnosti prosazovali v oblasti nákladní dopravy politiku, která bude udržitelnější pro životní prostředí s ohledem na mobilitu, klima, hospodářství, bezpečnost a sociální zájmy, a to tak, že budou při postupném začleňování prioritních přeshraničních železničních koridorů pro nákladní dopravu, dopravních uzlů a tradičních sítí v rozšířené Evropské unii podporovat používání účinnějších systémů logistiky a že budou u všech druhů dopravy podporovat zásadu "uživatel a znečišťovatel platí";

2.   podporuje názor Komise, že klíčovými faktory při budování udržitelné a účinné nákladní dopravy v Evropě zůstávají součinnost více druhů dopravy (tzv. "komodalita") a intermodalita;

3.   konstatuje však, že pravomoci a prostředky EU ke zlepšení trhů nákladní dopravy jsou omezené; připomíná, že klíčové části sítě jsou již v plné míře využívány; proto naléhavě žádá ministry dopravy, kteří jsou odpovědni za evropské koridory, aby se věnovali otázce investic do infrastruktury, a aby se dohodli, pokud jde o jim příslušející koridory, alespoň na koordinaci vnitrostátních investičních plánů;

4.   je přesvědčen, že logistika nákladní dopravy ve městech vyžaduje specifický přístup; doufá, že diskuse o výše uvedené zelené knize o městské mobilitě může vést společně s akčním plánem pro logistiku nákladní dopravy k výměně osvědčených postupů mezi městy s cílem najít udržitelné způsoby dopravy zboží do měst;

5.   žádá proto, aby Komise nejpozději do konce roku 2008 navrhla program posílení spolupráce mezi členskými státy odpovědnými za projekty v této oblasti a aby napomáhala práci na řešení stávajících překážek a jednotlivá řešení posuzovala se zvláštním ohledem na přepravu zboží a řádně přitom zohledňovala přidanou hodnotu prvku logistiky;

6.   podporuje myšlenku vyhrazených sítí pro přepravu zboží, jež by měly využívat stávající tradiční dopravní sítě, které se uvolňují v důsledku pokroku dosaženého vysokorychlostními vlaky;

7.   zdůrazňuje, že železniční sítě pro nákladní dopravu mají vycházet z tržně nejrelevantnějších koridorů nákladní dopravy při zohlednění stávajících koridorů v rámci ERTMS (Evropského systému řízení železniční dopravy) a sítě TEN-T (transevropské dopravní sítě) (tj. mají být rozšířeny tak, aby mohly zahrnovat specifické oblasti vytvářející velké objemy dopravy, např. přístavy); domnívá se, že pokud se tak již nestalo, měli by být jmenováni koordinátoři koridorů na vysoké úrovni; vyzývá Evropskou agenturu pro železnice jakožto orgán systému ERTMS, aby zajistila interoperabilitu těchto cest;

8.   očekává, že Komise v souladu s právními předpisy EU, svými cíli a s inteligentními dopravními systémy vymezí "zelené" koridory jako příkladné intermodální projekty v oblasti mobility vedoucí k přechodu k ekologičtějším druhům dopravy a ke snížení počtu nehod, přetížení, hluku, místního toxického i netoxického znečištění, emisí CO2, zatížení krajiny, spotřeby energie a ke zvýšení využívání obnovitelných zdrojů (zejména větrné a solární energie);

9.   naléhá v tomto ohledu na Komisi a členské státy, aby poskytovaly silnější podněty k prosazování environmentální udržitelnosti všech druhů dopravy a jejich nejúčinnějšího kombinování, což by mělo vést k co možná nejmenšímu poškozování životního prostředí, zejména v "zelených" koridorech;

10.   navrhuje podporovat integraci regionálního plánování, průběhu výroby a struktury trhu – včetně omezování zbytečné přepravy – a zkracování vzdáleností a přizpůsobení rychlosti v nákladní dopravě; je toho názoru, že přizpůsobením rychlosti pomocí počítače by se mělo předcházet časově a energeticky náročnému přerušovanému provozu v nákladní dopravě;

11.   považuje za velmi důležité zlepšit řádné provádění a posílení stávajících právních předpisů v oblasti přepravy nebezpečného a znečišťujícího zboží;

12.   naléhá na Komisi a členské státy, aby prosazovaly výměnu osvědčených postupů v citlivých přeshraničních oblastech (horských oblastech a souměstích), jakož i ve městech, a aby přitom zohlednily doporučení uvedená ve výše uvedeném usnesení Parlamentu o městské mobilitě a zkušeností z programu CIVITAS pro čistší a kvalitnější dopravu ve městech posílením prvku logistiky;

13.   vyzývá Komisi, aby spolufinancování EU soustředila na účinnost, interoperabilitu a modernizaci železniční infrastruktury, intermodálních dopravních uzlů, jakož i všech dalších druhů nákladní dopravy;

14.   rovněž vyzývá Komisi a členské státy, aby do doby, než bude proveden přezkum rozpočtu Evropské unie plánovaný na rok 2009, zvážily postavení dopravy v tomto rozpočtu, aby zabránily opakování minulých omylů a zajistily dostatečné budoucí investice do strategické infrastruktury ve snaze splnit cíle, které si Unie stanovila s ohledem na udržitelný rozvoj a snižování emisí;

15.   zdůrazňuje prvořadou důležitost interoperabilního výběru mýtného pro účinnou nákladní dopravu v Evropě;

16.   domnívá se, že důležitou součástí dopravní infrastruktury je lepší napojení námořních a vnitrozemských přístavů na železniční a silniční síť ve vnitrozemí; zdůrazňuje významnou úlohu vnitřních platforem a suchých doků;

17.   je přesvědčen o potenciálu vnitrozemské lodní dopravy, pokud jde o nákladní dopravu, a naléhavě žádá Komisi, aby zajistila řádné uplatňování akčního programu NAIADES na podporu vnitrozemské vodní dopravy v Evropě;

18.   zdůrazňuje, že investice do terminálů ve vnitrozemí mohou být realizovány pružně a rychle, čímž lze odstranit problémy v celém intermodálním řetězci;

19.   žádá, aby se v zájmu snížení nákladů na infrastrukturu považovalo za strategicky významné pro přenesení nákladní logistiky na železnici a na udržitelné vodní cesty dodržování nebo zavedení stabilních intermodálních norem pro rozměry a hmotnosti dopravních prostředků, kontejnerů a zařízení určených k překládce;

20.   konstatuje, že jednotlivé horizontální techniky, které by přispívaly k jednoduššímu přemísťování nákladu z nákladních automobilů na železnici, ale i překládce na různé rozchody kolejí, jsou často nedostatečně standardizovány; naléhá proto na mezinárodní a evropské orgány, aby tyto techniky standardizovaly, zejména s cílem zvýšit účinnost a snížit náklady; zdůrazňuje v tomto ohledu význam rychlého přijetí celosvětové normy pro intermodální nákladové jednotky;

21.   vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny pro poskytování podpor na ochranu životního prostředí a pro železnice tak, aby se usnadnilo investování ve prospěch udržitelné nákladní železniční dopravy; v této souvislosti zdůrazňuje strategický význam spolufinancování snížení hluku, včetně snížení přímo u zdroje (dovybavení nákladních vozů), jak je tomu již v případě vozového parku vybaveného zařízením ERTMS;

22.   je přesvědčen, že k dosažení účinné, interoperabilní a bezproblémové nákladní logistiky je nutné, aby řízení infrastruktury a poskytování služeb probíhalo přes hranice, a to nediskriminujícím a transparentním způsobem; zdůrazňuje v tomto ohledu význam dalšího pokroku při dokončování vnitřního trhu v oblasti dopravy pro všechny druhy dopravy; vítá v tomto ohledu návrh Komise na vytvoření "evropského prostoru námořní dopravy bez překážek" a podporuje myšlenku jednotného přepravního dokladu a "jednoho kontaktního místa" pro všechny druhy dopravy;

23.   zdůrazňuje, že účinně fungující vnitřní trh v oblasti silniční přepravy zboží by mohl pomoci k větší účinnosti přepravy a ke snížení počtu jízd bez nákladu; vyzývá Komisi, aby přísně vynucovala právní předpisy EU v oblasti mezinárodní silniční přepravy zboží a kabotáže; uznává, že členské státy jsou oprávněny za určitých podmínek omezit kabotáž, nicméně vyzývá Komisi jakožto strážkyni Smlouvy, aby přijala přísná opatření vůči nepřiměřeným omezením a sankcím, které v tomto ohledu ukládá mnoho členských států zahraničním dopravcům;

24.   vyzývá Komisi, aby u víceletých smluv týkajících se kvality železniční infrastruktury vypracovala rámcové podmínky pro minimální celoevropské kvalitativní normy; navrhuje, aby členské státy podmiňovaly dostupnost finančních prostředků na výstavbu, rozšiřování a údržbu železniční infrastruktury dodržováním těchto kvalitativních norem a aby tyto normy považovaly za nedělitelné balíčky, čímž přispějí ke zvýšení účinnosti a k finančním úsporám;

25.   vyzývá Komisi, aby sledovala a podporovala účinné a jednotné uplatňování osvědčených postupů v oblasti víceletých smluv za účelem zlepšení kvality infrastruktury; vyzývá Komisi, aby na základě výše uvedeného sdělení KOM(2008)0054 v úzké spolupráci s provozovateli infrastruktury vypracovala formát pro referenční srovnávání infrastrukturních služeb, včetně zveřejnění klíčových výkonnostních ukazatelů;

26.   vyzývá Komisi, aby předložila důraznější doporučení ohledně víceletých smluv za účelem zlepšení kvality železniční infrastruktury a kapacity (na základě transparentního sledování stávajícího provádění článku 6 směrnice 2001/14/ES)(3); v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby členské státy naléhavě vybízela k provádění těchto víceletých rámců financování s cílem zajistit finanční stabilitu pro správce železniční infrastruktury, pokud jde o potřeby údržby a obnovy (což zahrnuje přiměřené veřejné financování);

27.   vyzývá Komisi, aby podporovala projekty týkající se diferencovaného využívání vysokorychlostních tras, např. pro lehkou nákladní dopravu;

28.   naléhá na Komisi, aby sestavila přehled nákladních vozů v EU vybavených satelitní navigací, jenž by umožnil testovat přeshraniční interoperabilitu či kompatibilitu těchto systémů s existujícími technologiemi, aby zajistila vybavování nových vozů interoperabilní satelitní navigací a aby podporovala dodatečné vybavení stávajících nákladních vozů; prosazuje přijetí osvědčených postupů týkajících se metod nakládání vedoucích ke strukturování intermodálního řetězce od počátku do konce překládky a vykládky tak, aby se docílilo vyšší účinnosti celého odvětví;

29.   zdůrazňuje, že je třeba standardizovat a zjednodušit administrativní postupy orgánů zapojených do trhu nákladní dopravy, jakož i celní předpisy a postupy na hranicích; vítá zejména rozhodnutí zřídit evropský námořní prostor bez překážek a naléhá na Komisi, aby požádala příslušná mezinárodní sdružení a organizace o vypracování jednotného intermodálního dokumentu;

30.   zdůrazňuje, že univerzity neposkytují v dostatečné míře dobré vzdělání v oblasti logistiky, a proto vybízí členské státy, aby považovaly vyšší vzdělání a další vzdělávání v oblasti logistiky a nákladní dopravy za naprostou prioritu;

31.   naléhavě žádá Komisi, aby podporovala projekty a výzkum, a aby usilovala o standardní informační toky s cílem zajistit integraci a interoperabilitu jednotlivých druhů dopravy na úrovni údajů;

32.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 187 E, 24.7.2008, p.154. (2) Přijaté texty, P6_TA(2008)0356. (3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/14/ES ze dne 26. února 2001 o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (Úř. věst. L 75, 15.3.2001, s. 29).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o střednědobém přezkoumání Evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010 (2007/2252(INI))

P6_TA(2008)0410 A6-0260/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ohledně průběžného hodnocení Evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010" (KOM(2007)0314)

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. února 2005 o evropském akčním plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010(1),

-   s ohledem na zprávu Světové zdravotnické organizace (WHO) ze dne 27. července 2007 nazvanou "Zásady pro hodnocení zdravotních rizik u dětí vystavených chemikáliím" (Principles for evaluating health risks in children associated with exposure to chemicals),

-   s ohledem na články 152 a 174 Smlouvy o ES zaměřující se na vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a životního prostředí,

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007, kterým se přijímá druhý akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2008-2013)(2),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0260/2008),

A.   vzhledem k tomu, že od roku 2003 je základem politiky EU na ochranu zdraví užší součinnost mezi odvětvími zdraví, životního prostředí a výzkumu, a že lze tudíž doufat, že bude postupně vytvořena soudržná a integrovaná evropská strategie v oblasti environmentálního zdraví,

B.   vzhledem k tomu, že základní směry, které EU v současnosti uplatňuje v rámci svého prvního akčního plánu pro zdraví a životní prostředí pro období 2004–2010 (KOM(2004)0416), tj. rozvoj ukazatelů, rozvoj integrovaného monitorování, sběr a vyhodnocení příslušných údajů, jakož i posílení výzkumu, umožní lépe porozumět vazbám mezi zdroji znečištění a vlivy na zdraví, avšak jsou zcela nedostatečné pro snížení rostoucího počtu onemocnění souvisejících s environmentálními faktory,

C.   vzhledem k tomu, že je téměř nemožné vyhodnotit výše uvedený akční plán v polovině období, protože nesleduje žádné jednoznačně stanovené a kvantifikovatelné cíle a není snadné určit celkovou částku, která na něj byla vyhrazena, a tato částka je zcela jistě nedostačující pro jeho účinnou podporu,

D.   vzhledem k tomu, že na rozdíl od programu pro zdraví na období 2008–2013, který si klade za cíl ovlivnit především tradiční faktory působící na zdraví, jako je stravování, kouření, konzumace alkoholu a drog, by se tento akční plán na období 2004–2010 měl zaměřit na některé nové výzvy v oblasti zdraví a vedle toho řešit rozhodující environmentální faktory, které působí na lidské zdraví, jako jsou kvalita vnitřního a venkovního ovzduší, elektromagnetické vlny, nanočástice a chemické látky, které vzbuzují obzvláště velké obavy (látky klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR), látky s endokrinním účinkem), jakož i rizika pro zdraví související se změnou klimatu,

E.   vzhledem k tomu, že onemocnění dýchacích cest jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí, že jejich incidence a prevalence a finanční náklady na jejich léčbu jsou druhé nejvyšší v EU, že se jedná o nejčastější příčinu úmrtí u dětí do pěti let a že z důvodu znečištění vnitřního i venkovního ovzduší je výskyt těchto onemocnění stále častější,

F.   vzhledem k tomu, že atmosférické znečištění způsobené zejména prachovými částicemi a přízemním ozónem je významnou hrozbou pro lidské zdraví a má vliv na správný vývoj dětí a zkracování průměrné délky života v Evropské unii(3),

G.   vzhledem k tomu, že by se Společenství mělo s ohledem na otázku environmentálního zdraví ve městech, zejména kvalitu vnitřního ovzduší budov – při dodržování zásad subsidiarity a proporcionality – více angažovat v boji proti znečištění v domácnostech, neboť evropský občan stráví v průměru 90 % svého času uvnitř obytných prostor,

H.   vzhledem k tomu, že ministerské konference WHO v letech 2004 a 2007 o životním prostředí a zdraví zdůraznily vazby mezi složitým kombinovaným vlivem chemických znečišťujících látek a určitým počtem chronických zdravotních potíží a onemocnění, především u dětí; vzhledem k tomu, že tyto obavy vyjadřují také oficiální dokumenty Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a Mezivládního fóra pro chemickou bezpečnost (FISC),

I.   vzhledem k tomu, že existuje stále více vědeckých důkazů o tom, že určité druhy rakoviny, například rakovina žlučníku, rakovina kostí, rakovina plic, rakovina kůže, rakovina prsu a další onemocnění jsou způsobeny nejen vlivy chemických látek, zářením a polétavým prachem, ale také dalšími environmentálními faktory,

J.   vzhledem k tomu, že kromě problematického vývoje v oblasti environmentálního zdraví se v posledních letech objevila nová onemocnění či syndromy chorob, jako např. nespecifická přecitlivělost na chemické látky, syndrom amalgamových výplní, přecitlivělost na elektromagnetické záření, syndrom nezdravých budov nebo porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou (Attention deficit and hyperactivity syndrom) u dětí,

K.   vzhledem k tomu, že zásada předběžné opatrnosti je výslovně uvedena ve Smlouvě o EU již od roku 1992, že Soudní dvůr Evropských společenství mnohokrát upřesnil obsah a oblast působnosti této zásady v právních předpisech Společenství jako jednoho ze základních prvků politiky Společenství, pokud jde o ochranu životního prostředí a zdraví(4),

L.   vzhledem k velmi obtížně splnitelným či dokonce nesplnitelným kritériím, která Komise uvedla ve svém sdělení ze dne 2. února 2000 o používání zásady předběžné opatrnosti (KOM(2000)0001),

M.   vzhledem k významu biologického monitorování lidí, které představuje nástroj hodnocení stupně expozice evropské populace dopadům znečištění životního prostředí, a k mnohokrát opakované vůli Parlamentu v bodu 3 výše uvedeného usnesení ze dne 23. února 2005 a v závěrech Rady "O životním prostředí" ze dne 20. prosince 2007 urychlit zavedení programu biologického monitorování na úrovni EU,

N.   vzhledem k tomu, že je potvrzeno, že klimatické změny mohou zhoršovat průběh některých onemocnění a vést k jejich zvýšenému výskytu, a že zejména časté vlny veder, povodně a požáry, které jsou nejčastějšími přírodními katastrofami v Unii, mohou být příčinou zvyšujícího se počtu onemocnění, špatných hygienických podmínek a úmrtí, a současně uznávaje prospěšný vliv, který mají na zdraví opatření na zmírnění změny klimatu,

O.   vzhledem k tomu, že změna klimatu bude mít významné účinky na lidské zdraví, mimo jiné vytvořením vhodných podmínek pro rozvoj některých nakažlivých onemocnění a chorob způsobených parazity, zejména v důsledku změn teplot a vlhkosti a jejich vlivu na ekosystémy, živočichy, rostliny, hmyz, parazity, prvoky, mikroby a viry,

P.   vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky(5) a z ní odvozené směrnice obsahují jasná ustanovení týkající se zachování a obnovy zdravých vodních zdrojů,

Q.   vzhledem k tomu, že environmentální lékařství je novým lékařským oborem, který je založen na dosud příliš fragmentované univerzitní výuce, jež je nerovnoměrně rozložena mezi členské státy, a proto je třeba, aby byl tento obor v rámci EU podporován a propagován,

R.   vzhledem k tomu, že se zvyšuje počet osob, které trpí v důsledku environmentálních faktorů a epidemiologie by se měla vyvíjet s cílem získat ucelenou představu o nemocech, které jsou jako celek nebo částečně způsobené environmentálními faktory,

1.   uznává snahy Komise po zavedení akčního plánu v této oblasti v roce 2004 a zejména zlepšení informačního řetězce o životním prostředí a zdraví, sjednocení a zintenzivnění evropského výzkumu v této oblasti a spolupráci se specializovanými mezinárodními organizacemi, jako je např. WHO;

2.   domnívá se však, že tento akční plán je odsouzen k částečnému neúspěchu již proto, že je koncipován pouze jako doplněk stávajících politik Společenství a není založen na žádné politice prevence, jejímž cílem by bylo snížit počet onemocnění souvisejících s environmentálními faktory, a nesleduje žádný jasný a kvantifikovatelný cíl,

3.   upozorňuje Komisi na skutečnost, že program byl již uskutečněn pod záštitou WHO a v jeho rámci členské státy WHO stanovily vlastní vnitrostátní místní akční plány pro environmentální zdraví, které obsahují konkrétní cíle a prováděcí plány; doporučuje proto Komisi, aby přezkoumala tento program WHO jako případný model, který by mohl sloužit také v budoucnu jako užitečný příklad Unii;

4.   hluboce lituje, že Komise a zejména její generální ředitelství pro výzkum nezajistilo přiměřené financování pro biologické monitorování lidí na rok 2008, které by umožnilo komplexnější přístup k biologickému monitorování v rámci EU, jak Komise přislíbila členským státům a Parlamentu,

5.   dále vyzývá Komisi, aby do roku 2010 splnila dva klíčové cíle, které si sama stanovila v roce 2004 a vytvořila a uskutečnila účelnou komunikační strategii týkající se těchto cílů, tedy více informovala občany o znečištění životního prostředí a dopadu tohoto znečištění na jejich zdraví a přezkoumala a přizpůsobila evropskou politiku snižování rizik;

6.   naléhavě doporučuje, aby členské státy a Komise dodržely své závazky ohledně provedení právních předpisů Společenství;

7.   zdůrazňuje, že pokud se jedná o posouzení dopadů environmentálních faktorů na zdraví, měly by být v prvé řadě zohledněny zranitelné skupiny, jako jsou těhotné ženy, kojenci, děti a starší osoby;

8.   požaduje, aby byla věnována zvláštní pozornost zranitelným skupinám, které jsou nejcitlivější vůči znečišťujícím látkám, zavedením opatření na snížení míry expozice osob znečišťujícím látkám ve vnitřním prostředí v léčebných zařízeních a školách prostřednictvím přijetí osvědčených postupů pro řízení kvality vnitřního ovzduší;

9.   naléhavě žádá Komisi, aby při přípravě návrhů na přezkoumání platných zákonů tyto zákony neoslabovala v důsledku nátlaku lobbyistů či regionálních nebo mezinárodních organizací;

10.   připomíná, že je nutné, aby EU používala trvalý dynamický a pružný přístup k akčnímu plánu; domnívá se, že je nutné, aby EU získala konkrétní odborné znalosti v oblasti environmentálního zdraví, které by měly transparentní, multidisciplinární a kontrolní charakter a umožnily by reagovat na všeobecnou nedůvěru veřejnosti vůči oficiálním agenturám a odborným týmům; zdůrazňuje, že je nezbytné zlepšit odbornou přípravu zdravotnických expertů a výměnu osvědčených postupů na úrovni Společenství;

11.   zdůrazňuje, že v posledních letech došlo v politice životního prostředí ke skutečným pokrokům, například pokud jde o snižování znečištění ovzduší, zlepšení kvality vody, politiku sběru a recyklování dopadu, kontrolu chemických výrobků a zákaz olovnatého benzínu, zároveň však konstatuje, že evropské politice životního prostředí chybí globální a preventivní strategie a nevyužívá zásadu předběžné opatrnosti;

12.   žádá tedy Komisi, aby revidovala kritéria stanovená v jejím výše uvedeném sdělení o zásadě předběžné opatrnosti s ohledem na jurisdikci Soudního dvora Evropských společenství a to tak, aby se tato akční a bezpečnostní zásada, založená na přijetí předběžných a přiměřených opatření, stala ústředním bodem politik Společenství v oblasti zdraví a životního prostředí;

13.   domnívá se, že přenesení důkazního břemene o neškodnosti výrobku na výrobce nebo dovozce by mohlo podpořit politiku založenou na prevenci, jak to předpokládá i nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky(6), o zřízení evropské agentury pro chemické látky, a vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby tuto povinnost rozšířila na všechny právní předpisy Společenství týkající se výrobků; je toho názoru, že je třeba se vyvarovat jakéhokoli zvyšování testování na zvířatech v rámci tohoto akčního plánu a že je třeba se plně věnovat vývoji a používání alternativních testovacích metod;

14.   znovu žádá Komisi, aby co nejdříve předložila konkrétní opatření týkající se kvality vnitřního ovzduší, což by zajistilo vysoký stupeň ochrany bezpečnosti a zdraví vnitřních prostor, zejména při revizi směrnice Rady 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků(7), a navrhla opatření na zvýšení energetické účinnosti budov, bezpečnosti a neškodnosti chemických složek používaných v zařízení a nábytku;

15.   doporučuje, aby Komise, s cílem snížit škodlivé účinky životního prostředí na zdraví, vyzvala členské státy, aby prostřednictvím daňového zvýhodnění nebo jinými ekonomickými pobídkami, zainteresovaly subjekty na trhu zlepšující kvalitu vnitřního ovzduší a snížení expozice osob elektromagnetickému záření uvnitř jejich budov, v zařízeních a kancelářích;

16.   doporučuje, aby Komise navrhla vhodné minimální požadavky k zajištění kvality vnitřního ovzduší v budovách, které se mají nově postavit;

17.   doporučuje, aby při poskytování individuální podpory Evropské unie měla Komise na paměti její dopady na kvalitu vnitřního ovzduší, expozici osob elektromagnetickému záření a zdraví obzvláště ohrožených skupin obyvatelstva v rámci individuálních projektů, obdobně jako je věnována pozornost kritériím na ochranu životního prostředí;

18.   požaduje, aby byly stanoveny environmentální standardy kvality pro důležité látky ve vodě v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky a aby byly pravidelně uváděny do souladu s aktuálním stavem vědeckého poznání;

19.   zdůrazňuje, že některé členské státy s úspěchem zavedly mobilní analytické laboratoře neboli "zelené sanitky", které umožňují rychle a spolehlivě stanovit úroveň znečištění veřejných a soukromých vnitřních prostor; domnívá se, že Komise by mohla tento postup propagovat ve členských státech, které tento model přímého zásahu na místě znečištění ještě nezavedly;

20.   je znepokojen nedostatkem ustanovení zvláštních právních předpisů, které mají zajistit bezpečnost spotřebního zboží obsahujícího nanočástice a rovněž tendencí Komise nepovažovat za nezbytné přezkoumání rámce právních předpisů pro použití nanočástic ve spotřebním zboží s ohledem na rostoucí množství spotřebního zboží obsahujícího nanočástice uváděného na trh;

21.   je skutečně zaujat mezinárodní zprávou o elektromagnetických polích nazvanou Bio-Initiative(8), která shrnuje více než 1500 studií věnovaných této otázce a ve svých závěrech upozorňuje na nebezpečí záření typu mobilní telefonie, jako jsou mobilní telefony, záření UMTS-WIFI-Wimax-Bluetooth a bezdrátového telefonu "DECT";

22.   konstatuje, že mezní hodnoty expozice osob elektromagnetickým polím jsou zastaralé, protože nebyly přizpůsobeny od doporučení Rady 1999/519/ES ze dne 12. července 1999 o omezení expozice osob elektromagnetickým polím (od 0 Hz do 300 GHz)(9) a samozřejmě neberou v úvahu vývoj informačních a komunikačních technologií a dokonce ani doporučení vydaná Evropskou agenturou pro životní prostředí nebo přísnější normy pro záření přijaté například v Belgii, Itálii nebo Rakousku a neřeší otázku zranitelných skupin, jako jsou těhotné ženy, kojenci a děti;

23.   žádá proto Radu, aby pozměnila své doporučení 1999/519/ES tak, aby byly zohledněny osvědčené národní postupy v členských státech a tím se stanovily přísnější mezní hodnoty expozice pro veškerá zařízení, která vysílají elektromagnetické vlny o frekvenci mezi 0,1 MHz a 300 GHz;

24.   bere velmi vážně různé typy zdravotních rizik vyplývajících z klimatických změn na území Evropské unie a žádá o zvýšenou spolupráci mezi WHO, vnitrostátními kontrolními orgány, Komisí a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí, aby se tak posílil systém včasného varování a omezily negativní dopady klimatických změn na zdraví;

25.   zdůrazňuje, že by bylo vhodné rozšířit tento akční plán o posouzení negativních dopadů změny klimatu na lidské zdraví vypracováním účinných opatření k přizpůsobení se, nezbytných na úrovni Společenství, např:

26.   vyzývá členské státy a Komisi, aby přiměřeně zareagovaly na nové hrozby, které představuje změna klimatu, jako je zvýšený výskyt virů a neznámých patogenů, a tudíž zavedly technologie zaměřené na redukci nových patogenů, které omezí výskyt známých i neznámých virů a jiných patogenů přenášených krví;

27.   s politováním konstatuje, že stávající posouzení dopadu nákladů a přínosů v rámci iniciativy "20 a 20 do roku 2020 – Změna klimatu je pro Evropu příležitostí" (KOM(2008)0030) uvažuje pouze se zdravotními přínosy plynoucími ze snížení znečištění ovzduší o 20 % emisí skleníkových plynů do roku 2020; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby při posuzování dopadu byly bezodkladně prošetřeny a formulovány (přidružené) přínosy, které souvisí se zdravotními přínosy, a to na různé úrovni cílů, v souladu s doporučeními členů mezinárodního panelu pro změnu klimatu ohledně snížení emisí skleníkových plynů minimálně o 25 %, 40 %, případně až o 50 % nebo více procent do roku 2020;

28.   vyzývá Komisi, aby se zabývala závažným problémem duševního zdraví, maje na paměti množství sebevražd v EU, a aby vyčlenila více prostředků pro rozvoj vhodných strategií prevence a léčby;

29.   připomíná, že by Komise a členské státy měly podporovat akční plán WHO pro životní prostředí a zdraví dětí v Evropě, napomoci mu prostřednictvím politiky rozvoje EU a dvoustranné politiky rozvoje a povzbuzovat obdobné postupy mimo evropský region WHO;

30.   vyzývá Komisi, aby do svého druhého akčního plánu SCALE (Science, Children, Awareness, Legal instrument, Evaluation) znovu včlenila pilíř týkající se snížení expozice osob znečišťujícím látkám, jak to stanoví evropská strategie pro životní prostředí a zdraví (KOM(2003)0338);

31.   naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala a předložila nástroje, které by posílily rozvoj inovativních řešení a tato řešení podpořily, jak je to zdůrazněno v rámci lisabonské agendy, s cílem minimalizovat hlavní zdravotní rizika vyplývající ze zátěžových faktorů v životním prostředí;

32.   naléhavě žádá Radu, aby bezodkladně rozhodla o návrhu na regulaci vytvoření fondu solidarity EU, jak k němu Parlament přijal své stanovisko již dne 18. května 2006(10); je toho názoru, že tato nová regulace, která spolu s dalšími opatřeními sníží dolní hranici pro vstup fondu solidarity EU v platnost, umožní, aby škody způsobené přírodními nebo člověkem způsobenými katastrofami byly zmírněny účinněji, pružněji a rychleji; zdůrazňuje, že tento finanční nástroj je velmi důležitý, zejména proto, že se předpokládá, že přírodní katastrofy se budou vyskytovat v budoucnu častěji, zejména v důsledku změny klimatu;

33.   doporučuje, aby Komise poskytovala malým a středním podnikům, s ohledem na to, že mají rozhodující hospodářský význam, technickou podporu, která umožní, aby se dodržovaly závazné předpisy v oblasti environmentálního zdraví, a bude v tom malým a středním podnikům pomáhat a zároveň je bude povzbuzovat, aby uskutečnily další změny, které mají pozitivní dopady z hlediska environmentálního zdraví a ovlivňují fungování podniků;

34.   doporučuje Komisi, aby zvážila zavedení "druhého cyklu" akčního plánu pro životní prostředí a zdraví v roce 2010, aby své iniciativy zaměřila na zranitelné skupiny obyvatel a připravila nové metody hodnocení rizik, které zohlední zásadní skutečnost – tedy zvláštní zranitelnost dětí, těhotných žen a starších osob;

35.   naléhavě tedy žádá Komisi a členské státy, aby uznaly výhody prevence a zásady předběžné opatrnosti a vytvořily a zavedly nástroje, které umožní, aby byly předjímány a řešeny hrozby pro životní prostředí a zdraví; doporučuje, aby Komise vyčíslila náklady na "druhý cyklus" tohoto akčního plánu a navrhla vhodné financování pokrývající větší počet praktických opatření na snížení environmentálních dopadů na zdraví a k zavedení opatření prevence a předběžné opatrnosti;

36.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, a WHO.

(1) Úř. věst. C 304 E, 1.12.2005, s. 264. (2) Úř. věst. L 301, 20.11.2007, s. 3. (3) Zpráva s názvem "Životní prostředí v Evropě – Čtvrtá hodnotící zpráva. Shrnutí" Evropská agentura pro životní prostředí (10.10. 2007). (4) Rozsudek ze dne 23. září 2003, věc C-192/01 Komise v. Dánsko, Recueil 2003, s. I- 9693; rozsudek ze dne 7. září 2004, věc C-127/02 Landelijke Vereniging tot Behoud van de Waddenzee v Nederlandse Vereniging tot Bescherming van Vogels, Recueil 2004, s. I-7405. (5) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. (6) Úř. věst. L 396, 30. 12. 2006, s. 1; opravené znění v Úř. věst. L 136, 29.5.2007, s. 3. (7) Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 12. (8) Skupina nezávislých vědců zveřejnila tuto zprávu dne 31. srpna 2007. Podrobnosti viz: www.bioinitiative.org (9) Úř. věst. L 199, 30.07.99, s. 59. (10) Úř. věst. C 297 E, 7.12.2006, s. 331.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o státním převratu v Mauretánii

P6_TA(2008)0411 RC-B6-0386/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na prohlášení, jež po státním převratu v Mauretánii učinili předseda Evropského parlamentu, předsednictví Rady jménem Evropské unie, Vysoký zástupce pro SZBP, Evropská komise, Rada bezpečnosti Organizace spojených národů, Africká unie (AU), Hospodářské společenství států západní Afriky a Mezinárodní organizace frankofonních zemí,

-   s ohledem na druhou návštěvu Mauretánie, kterou po státním převratu vykonal zvláštní zástupce generálního tajemníka Organizace spojených národů pro západní Afriku pan Saíd Džínít,

-   s ohledem na ustavující akt AU, v němž se odsuzují jakékoli pokusy o převzetí moci silou,

-   s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že dne 6. srpna 2008 došlo v Mauretánii ke státnímu převratu, při němž byl mauretánský prezident Sídí Muhammad Uld Šajch Abdalláhi zbaven moci skupinou vysokých generálů, které předtím téhož dne odvolal z funkce,

B.   vzhledem k tomu, že parlamentní volby v listopadu a v prosinci 2006, volby do Senátu v lednu 2007 a volbu prezidenta Sídí Muhammada Ulda Šajcha Abdalláhiho v březnu 2007, uznali jako spravedlivé a transparentní zahraniční pozorovatelé, včetně pozorovatelů z Evropské unie, a zejména z mise ke sledování průběhu voleb vyslané Evropským parlamentem, jenž se tím stal garantem legality těchto voleb,

C.   vzhledem k tomu, že více než dvě třetiny poslanců mauretánského parlamentu podepsalo prohlášení, v němž vyjádřilo podporu vůdci převratu Muhammadu Uldu Abdel Azízovi a ostatním generálům, že v červnu 2008 zákonodárné shromáždění vyhlásilo nedůvěru vládě a naléhavě vyzvalo prezidenta Abdlláhiho k jmenování nové vlády, že 49 poslanců opustilo parlament poté, co prezident Abdalláhi jmenoval 12 ministrů z řad těch, kteří byli ve funkci za velmi neoblíbeného předchozího režimu;

D.   vzhledem k tomu, že rozhodnutí týkající se politické, hospodářské a sociální budoucnosti Mauretánie přísluší pouze voleným zástupcům lidu a že demokracie znamená rovnováhu pravomocí mezi mocí výkonnou a zákonodárnou, přičemž obě jsou založeny na legitimitě voleb,

E.   vzhledem k tomu, že ke státnímu převratu dochází za neuspokojivých hospodářských a sociálních podmínek a že rozvoj je nejlepší zárukou úspěchu demokracie,

F.   uznávaje pokroky uskutečněné při návratu uprchlíků do země a při přijímání zákona, kterým se trestá otroctví v zemi,

G.   vzhledem k podpoře, kterou Unie věnuje na přechod k demokracii a k podpůrnému programu ve výši 156 000 000 EUR na období 2008 až 2013 v rámci 10. Evropského rozvojového fondu, který doplňuje pomoc a podporu ve výši 335 000 000 EUR poskytnutou od roku 1985 až do současnosti,

H.   vzhledem k tomu, že Světová banka pozastavila pomoc Mauretánii ve výši 175 000 000 USD a že pozastavení těchto plateb postihne na 17 vnitrostátních projektů v Mauretánii a její účast na regionálních projektech Světové banky, zejména projektů na podporu rozvoje venkova, zdravotnictví, vzdělávání, infrastruktury a výstavby silnic,

I.   vzhledem k tomu, že demokratická Mauretánie by představovala stabilní bod ve velmi nestabilní podoblasti, kde na jedné straně na severovýchodní hranici s Alžírskem a s Mali působí GSPC (Salafistická skupina pro kázání a boj), měnící se v Al-Kájdu ve velkém islámském Maghrebu, a na druhé straně doutná povstání Tuaregů,

J.   vzhledem k tomu, že "ústavní nařízení", jímž junta stanoví své pravomoci a jež jí umožňuje vládnout pomocí dekretů, nemá žádný právní základ,

1.   odsuzuje vojenský převrat, k němuž přistoupili mauretánští generálové a který je již druhým převratem v této zemi za poslední tři roky, neboť porušuje ústavnost a demokratické a mezinárodně uznané výsledky voleb; lituje tohoto návratu zpět s ohledem na významné pokroky, jež byly v Mauretánii v uplynulých několika letech dosaženy při rozvíjení demokracie a právního státu; vyzývá k tomu, aby bylo současné politické napětí v Mauretánii vyřešeno v institucionálním rámci zřízeném po přechodu k demokracii a k ústavnímu pořádku, a aby byl co nejdříve obnoven ústavní pořádek a civilní vláda;

2.   žádá, aby byl prezident Sídí Muhammad Uld Šajch Abdalláhi neprodleně propuštěn, stejně jako první ministr Jahjá Uld Ahmad al-Wáqif a ostatní členové vlády, kteří jsou stále drženi v hlídaných místech pobytu v různých místech země,

3.   žádá plné respektování ústavních pravomocí prezidenta a parlamentu Mauretánie, což předpokládá, že mechanismy soužití mezi prezidentem a parlamentem a rovnováha mezi výkonnou a zákonodárnou mocí se upraví v souladu s ústavou, přičemž změny ústavy zaměřené na zabezpečení větší stability se mohou provádět pouze v souladu s jejími ustanoveními a po široké diskusi, do které se zapojí všechny politické síly,

4.   domnívá se, že potřebné ústavní postupy a formy pro ukončení krize musí stanovit přímá a upřímná diskuse mezi hlavními politickými silami,

5.   vítá návrat uprchlíků, přijetí zákona, který staví mimo zákon otroctví a návrh zákona na liberalizaci sdělovacích prostředků, lituje však, že nedošlo k demokratickému vyrovnání se s nehumánními postupy a násilím páchaným v roce 1990 na mauretánské černošské komunitě, i když se prezident zavázal zřídit vyšetřovací komisi,

6.   žádá, aby uprchlíci, kteří se vrátili do Mauretánie, znovu nabyli svých práv a aby jim byl vrácen majetek, o který byli připraveni,

7.   žádá, aby se mauretánský lid, který je už i tak velmi postižen ekonomickými a potravinovými krizemi, nestal rukojmím současné krize a žádá Komisi, aby zřídila příslušné projekty podpory občanské společnosti v této zemi v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva,

8.   bere na vědomí vyhlášení nových prezidentských voleb vojenskou juntou, ale lituje, že na rozdíl od junty, která byla u moci od roku 2005 do roku 2007, nepřijala současná junta žádný závazek zachovávat při volbách neutralitu; žádá vojenské síly, které jsou u moci, aby bezodkladně přijaly harmonogram pro obnovení demokratických institucí ve spolupráci se všemi politickými silami,

9.   podporuje úsilí AU ve prospěch řešení krize cestou rozumu,

10.   žádá Komisi, aby zahájila politický dialog v souladu s článkem 8 Dohody o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských zemí na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé podepsané v Cotonou dne 23. června 2000(1), ve znění sjednaném v Lucemburku dne 24. června 2005 (Dohoda z z Cotonou) s cílem obnovit ústavní řád a dále aby informovala Parlament o výsledcích tohoto dialogu; pokud by to nevedlo k úspěchu, vyzývá k opětovnému obnovení používání článku 96 Dohody z Cotonou, které by mohlo vést ke zmražení pomoci, kromě potravinové a humanitární pomoci,

11.   naléhavě vyzývá předsednictví Rady, aby pokračovalo ve sledování politické situace v této zemi, úzce spolupracovalo s Africkou unií a aby zajistilo bezpečnost státních příslušníků Unie;

12.   žádá co nejrychlejší vyslání parlamentní delegace, která by se setkala se svými protějšky a navrhla by pomoc k vyřešení krize,

13.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám členských států a také orgánům Africké unie, Hospodářskému společenství západoafrických států, Mezinárodní organizaci frankofonních zemí a Radě bezpečnosti Organizace spojených národů.

(1) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o popravách v Íránu

P6_TA(2008)0412 RC-B6-0389/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na svá dřívější usnesení o Íránu, zejména na svá usnesení o lidských právech a konkrétněji na své usnesení o popravách mladistvých pachatelů v Íránu ze dne 19. června 2008(1),

-   s ohledem na prohlášení předsednictví učiněné jménem Evropské unie dne 13. června 2008 o popravě Muhammada Hassanzádeha,

-   s ohledem na prohlášení předsednictví učiněné jménem Evropské unie dne 18. července 2008, které se týká uplatňování trestu smrti v Íránu,

-   s ohledem na prohlášení předsednictví učiněné jménem Evropské unie o popravě 29 osob v íránském vězení Evin ze dne 29. července 2008,

-   s ohledem na prohlášení předsednictví učiněné jménem Evropské unie o popravě Rézy Hedžázího oběšením ze dne 25. srpna 2008;

-   s ohledem na prohlášení předsednictva Rady Evropské unie o hrozící popravě Behnúda Šodžáího a Bahmána Sulejmaniana, která se má uskutečnit ve dnech 19. a 28. srpna 2008,

-   s ohledem na rezoluce Valného shromáždění OSN, zejména na rezoluci A/RES/62/168 o stavu lidských práv v Íránské islámské republice ze dne 18. prosince 2007 a na rezoluci A/RES/62/149 o moratoriu na používání trestu smrti ze dne 18. prosince 2007,

-   s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace a Úmluvu o právech dítěte, jichž je Írán smluvní stranou,

-   s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že podle Amnesty International dosáhl počet poprav v Íránu provedených za tento rok minimálně 191, zatímco v roce 2007 bylo v Íránu vykonáno více poprav (317) než kdekoli jinde ve světě kromě Číny, ačkoli je počet obyvatel Íránu osmnáctkrát nižší než v Číně,

B.   vzhledem k tomu, že dne 27. července 2008 bylo ve věznici Evin současně vykonáno 29 poprav,

C.   vzhledem k tomu, že dne 10. června 2008 byl za zločin, který spáchal ve čtrnácti letech, popraven šestnáctiletý íránský Kurd Muhammad Hassanzádeh; vzhledem k tomu, že dne 22. června 2008 byli popraveni mladiství delikventi Hassan Mozafárí a Rahman Šahídí a dne 19. srpna 2008 byl oběšen 19letý Réza Hedžází za údajnou vraždu, kterou měl spáchat v 15 letech; vzhledem k tomu, že dne 26. srpna 2008 byl popraven 19letý Behnam Záre za trestný čin, kterého se dopustil v 15 letech a stal se tak šestým mladistvým delikventem, který byl v Íránu popraven jen v roce 2008,

D.   vzhledem k tomu, že o čase a místě plánované popravy nebyla v rozporu s íránským právem informována ani rodina Záreho či Hedžázího, ani jejich advokát,

E.   vzhledem k tomu, že mladistvým pachatelům Amíru Marolláhímu, Behnúdu Šodžáímu, Muhammadu Fadáímu a Bahmánu Sulejmanianovi bezprostředně hrozí poprava,

F.   vzhledem k tomu, že mezinárodní právo zakazuje popravy mladistvých, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 5 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a v Úmluvě o právech dítěte; vzhledem k tomu, že nehledě na právní závazky Íránu v současné době čeká na vykonání trestu smrti alespoň 130 dětí a mladistvých pachatelů,

G.   vzhledem k tomu, že aktivistům zasazujícím se za práva menšin stále častěji hrozí trest smrti tak jako v případě Jaghúba Mirneháda, etnického Baluče a výkonného ředitele mládežnické organizace Hlas spravedlnosti, který byl popraven dne 4. srpna 2008 poté, co se veřejně postavil proti místním úředníkům a dožadoval se odpovědnosti za jejich špatně vykonávanou práci,

H.   vzhledem k tomu, že jiný bojovník za práva menšin, kurdský učitel Farzád Kamangar, byl bez důkazů odsouzen k trestu smrti na základě obvinění, že se se zbraní v ruce postavil proti státu,

I.   vzhledem k tomu, že doznání je často vymáháno na základě mučení, aniž by měli obžalovaní přístup k právníkům, a rozhodnutí soudu nesplňuje minimální kritéria spravedlivého procesu,

J.   vzhledem k tomu, že dne 5. srpna 2008 íránská justice oznámila, že se ukamenování už nebude používat jako způsob popravy, což vedlo k tomu, že 10 nejmenovaných žen, kterým hrozila smrt ukamenováním, se tomuto způsobu trestu vyhne,

K.   vzhledem k tomu, že existují důvody k obavám, že členům a přívržencům íránské opozice, kteří byli umístěni do tábora Ašraf v severním Iráku na základě článku 27 čtvrté Ženevské úmluvy, kde je chrání mezinárodní síly vedené Spojenými státy, hrozí vyhoštění a nucený návrat do

1.   je hluboce zarmoucen nedávnými popravami několika mladistvých pachatelů v Íránu, což z něho činí jedinou zemi na světě, kde se tento strašný a nelidský způsob trestu v roce 2008 stále provádí;

2.   poukazuje zvláště na osud Soghry Nadžafpúrové, která strávila téměř celých posledních 19 let svého života čekáním na vykonání trestu smrti za vraždu, která se odehrála, když jí bylo 13 let;

3.   vyzývá předsedu Nejvyššího soudu Íránu ajatolláha Mahmúda Hášimího Šarudího, aby všechny rozsudky smrti vynesené nad mladistvými pachateli soustavně měnil na mírnější, a prosí íránské orgány, aby zastavily zejména chystanou popravu Amíra Marolláhího, Behnúda Šodžáího, Muhammada Fadáího a Bahmána Sulejmaniana;

4.   důrazně odsuzuje rostoucí počet poprav a naléhavě vyzývá íránské orgány, aby zavedly moratorium na trest smrti, který by poté zrušily v souladu s rezolucí Valného shromáždění Organizace spojených národů ze dne 18. prosince 2007;

5.   opakovaně vyzývá poslance Madžlisu, aby bezodkladně provedli takovou změnu právních předpisů, která zajistí, aby nebyl popraven nikdo, kdo spáchal zločin ve věku nižším než 18 let, a aby věk právní odpovědnosti zvýšili na úroveň, která odpovídá mezinárodním standardům;

6.   podporuje legislativní úsilí Íránu zavést zvláštní zákonodárný a soudní systém pro mladistvé pachatele a vyzývá poslance Madžlisu, aby učinili opatření se zaměřením na vzdělávání a opětovné začlenění dětských pachatelů do společnosti; vyzývá Komisi, aby podpořila íránské orgány, pokud požádají o mezinárodní spolupráci v této oblasti;

7.   důrazně odsuzuje pronásledování a věznění íránských občanů, kteří se angažují v oblasti obrany lidských práv a kteří vystupují proti trestu smrti, přičemž jsou často obviňováni z "činnosti proti národní bezpečnosti"; vyzývá zejména k bezpodmínečnému propuštění Emadeddína Baghího, Muhammada Sádeka Kabovanda a ke zmírnění rozsudku trestu smrti pro Farzáda Kamangara a nové prošetření jeho případu;

8.   vítá nedávné prohlášení o ukončení poprav ukamenováním; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že v reformním návrhu trestního zákoníku, který v současnosti projednává Madžlis, je kamenování v případě určitých forem cizoložství zachováno, a vyzývá poslance Madžlisu, aby se zasadili za úplný zákaz kamenování;

9.   vyzývá irácké a americké orgány, aby členy íránské opozice a žadatele o azyl násilím nevracely do Íránu, neboť by jim tam vážně hrozilo pronásledování, a aby spolupracovaly obzvláště s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a jinými subjekty při hledání uspokojivého a dlouhodobého řešení situace osob, které se v současnosti nacházejí v táboře Ašraf;

10.   žádá, aby se na příštím zasedání Valného shromáždění OSN předložila rezoluce, ve které budou požádány všechny země ponechávající si trest smrti, aby předložily generálnímu tajemníkovi OSN a veřejnosti veškeré informace o trestu smrti a popravách, a překlenuly státní tajemství o trestu smrti, které je také přímou příčinou vysokého počtu poprav;

11.   žádá o novou rezoluci, která by předvídala funkci zvláštního zpravodaje generálního tajemníka, jehož úkolem by bylo sledování situace, zajišťování co největší transparentnosti v systému trestu smrti a podporování vnitřního procesu směřujícího k provedení rezoluce Organizace spojených národů o moratoriu týkajícím se poprav;

12.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládě a parlamentu Íránské islámské republiky, Radě, Komisi, vysokému představiteli pro SZBP, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, Výboru OSN pro lidská práva, Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a vládám Spojených států a Iráku.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2008)0314.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o zabíjení albínů v Tanzanii

P6_TA(2008)0413 RC-B6-0387/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na svá předchozí usnesení o vážných porušováních lidských práv,

-   s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv Valného shromáždění OSN ze dne 10. prosince 1948,

-   s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů ze dne 27. června 1981, která vstoupila v platnost dne 21. října 1986,

-   s ohledem na úmluvu OSN o právech dítěte přijatou dne 20. listopadu 1989, která vstoupila v platnost dne 2. září 1990, a která je bez výjimky právně závazná a právoplatná,

-   s ohledem na deklaraci OSN o právech příslušníků národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin ze dne 18. prosince 1992,

-   s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že podle zpráv nevládních organizací a sdělovacích prostředků, které potvrdila vláda Tanzanie, bylo od března 2008 v okolí Viktoriina jezera zabito a zmrzačeno nejméně 25 albínů, včetně dětí, zejména pak v oblastech Mwanza, Shinyanga a Mara, kde je soustředěn velký počet albínů,

B.   vzhledem k tomu, že kromě zabíjení albínů jsou tyto tři oblasti také proslulé zabíjením osob, o nichž se věří, že jsou čaroději nebo šamany; vzhledem k tomu, že pouhé pomluvy jsou pro rozzlobený dav dostačujícím důvodem k zabití osob podezřívaných z čarodějnictví,

C.   vzhledem k tomu, že podle tanzanských orgánů mají zabíjení albínů na svědomí organizované gangy najímané šamany,

D.   vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky v Dár es-Salámu informovaly o zatčení 173 osob v souvislosti se zabíjením albínů v zemi, mezi nimiž se nachází také mnoho šamanů a osob, které využily jejich služeb,

E.   vzhledem k tomu, že podle státní policie prodávají šamani oddělené kusy těl a krev albínů horníkům a rybářům, kteří věří, že jim mohou přinést štěstí, zdraví a bohatství,

F.   vzhledem k tomu, že zabíjení je příčinou vážných obav a strachu mezi albíny, kteří se nyní cítí ohroženi a obávají se zůstávat sami nebo se pohybovat a cestovat bez doprovodu, aby se vyhnuli případnému nebezpečí,

G.   vzhledem k tomu, že 36 % obyvatel Tanzanie žije pod hranicí chudoby; vzhledem k tomu, že dostupnost zdravotní péče je velice omezená a obyvatelé se proto běžně obracejí na šamany a tradiční léčitele,

H.   vzhledem k tomu, že albíni představují menšinu a diskriminace vůči nim je v subsaharské Africe vážným problémem, vzhledem k tomu, že albinismus postihuje jednoho z 20 000 lidí na světě,

I.   vzhledem k tomu, že podle studie rozvojového programu OSN (UNDP) se polovina rodičů cítila poníženě, když se jim narodilo dítě postižené albinismem, vzhledem k tomu, že ženy albínky jsou diskriminovány ostatními ženami a ženy, které porodí albíny, jsou často terčem posměchu nebo jsou společností zavrženy a trpí diskriminací v práci; vzhledem k tomu, že dvě třetiny rodičů se vyjádřily, že specifické zdravotní zásahy pro albíny jsou příliš nákladné a polovina se zmínila, že jejich děti trpí vážnými zrakovými poruchami; vzhledem k tomu, že 83 % rodičů však tvrdí, že jejich děti prospívají ve škole stejně dobře jako ostatní děti;

1.   rozhodně odsuzuje zabíjení albínů v Tanzanii a spekulativní obchodování s částmi jejich těl;

2.   vítá skutečnost, že prezident Tanzanie Jakaya Mrisho Kikwete odsoudil zabíjení albínů a zavázal se vynaložit větší úsilí na zastavení těchto zločinů; zdůrazňuje, že je třeba podpořit slov činy;

3.   blahopřeje tanzanskému prezidentovi Jakayovi Mrishovi Kikwetovi k jeho rozhodnutí jmenovat paní Al-Shymau Kway-Geerovou první albínskou poslankyní s ohledem na její rozhodnost bojovat proti diskriminaci, se kterou se ona a další albíni potýkají;

4.   vyjadřuje podporu krokům, které doposud podnikla tanzanská vláda, jako je například sestavení soupisu albínů a zavedení služby policejního doprovodu pro albínské děti; souhlasí s požadavkem tanzanských poslanců, aby vláda přijala další opatření s cílem vyřešit problém i s jeho příčinami a ukončit veškerou diskriminaci albínů;

5.   vyzývá tanzanské orgány, orgány místní správy a občanskou společnost obecně, aby spolupracovaly s cílem chránit všechny albíny; naléhavě vyzývá tanzanskou vládu, aby přijala okamžitá opatření na podporu sociálního povědomí a aby poskytovala informace týkající se albinismu; domnívá se, že tato opatření by se měla provádět zejména ve venkovských oblastech, jejichž obyvatelé většinou bývají méně vzdělaní a více pověrčiví;

6.   vítá skutečnost, že minulý měsíc bylo v souvislosti se zabíjením albínů v zemi zatčeno 173 podezřelých; důrazně žádá orgány, aby postupovaly rychle a předvedly odpovědné osoby před soud;

7.   s politováním konstatuje, že pátrající novinářka Vicky Ntetemovoá se skrývá od té doby, co jí bylo vyhrožováno smrtí za to, že odhalila účast šamanů a policie na zabíjení; naléhavě vyzývá tanzanské orgány, aby zahájily hloubkové a nezávislé vyšetřování těchto nařčení vyslovených Vicky Ntetemovou;

8.   vyjadřuje uznání a podporu činnosti tanzanského sdružení albínů, které albínům poskytuje pomoc; vyzývá Komisi, aby toto sdružení a jeho výzvy určené akademickým obcím, náboženským vůdcům a aktivistům v oblasti lidských práv aktivně podporovala, a přiměla tak veřejnost, aby si uvědomila, že zabíjení albínů je sociálně a morálně nepřípustné;

9.   vyzývá Komisi, aby podpořila úsilí rozvojového programu OSN o podporu a ochranu albínů v Africe;

10.   domnívá se, že nejlepším způsobem, jak ochránit práva tanzanských albínů, je zaručit jim v rámci politik začleňování rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání a zdravotní péči a zajistit jim odpovídající sociální a právní ochranu;

11.   vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily snahy tanzanské vlády, nevládních organizací a občanské společnosti o vypracování politik zaměřených na potřeby a práva albínů, které budou založeny na nediskriminaci, sociálním začleňování a rovném přístupu k zaměstnání;

12.   žádá zlepšení odborné přípravy zdravotnických pracovníků a pořádání seminářů pro učitele a rodiče s cílem přimět je, aby chránili albínské děti před sluncem, protože mnoho z nich umírá na rakovinu kůže dříve, než dosáhnou věku 30 let;

13.   trvá na tom, že Komise a členské státy musí vyvinout maximální úsilí, aby se finanční prostředky určené na zdravotní péči dostaly k nejchudším obyvatelům Tanzanie; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zajistit dostupnost zdravotní péče ve venkovských a vzdálených oblastech;

14.   vyzývá Radu a Komisi, aby pozorně sledovaly situaci v oblasti lidských práv albínů v Tanzanii;

15.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům, Africké unii, vládě a parlamentu Tanzanie, generálnímu tajemníkovi OSN, spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU a Radě ministrů AKT.