Seznam 
Přijaté texty
Středa, 22. října 2008 - Štrasburk
Schválení jmenování Catherine Margaret Ashton členkou Komise
 Zasedání Evropské rady ve dnech 15. až 16. října 2008
 Agenturní zaměstnávání ***II
 Ochrana dětí využívajících Internet a další komunikační technologie ***I
 Podpora čistých a energeticky účinných silničních vozidel ***I
 Změny registrací léčivých přípravků ***I
 Ochrana spotřebitelů ve vztahu k některým aspektům timeshare ***I
 Hodnocení dohody o PNR mezi Austrálií a EU
 Výzvy v oblasti kolektivních dohod v EU
 Demokracie, lidská práva a nová dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Vietnamem

Schválení jmenování Catherine Margaret Ashton členkou Komise
PDF 196kWORD 31k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. října 2008 o schválení jmenování Catherine Margaret Ashton, baronky Ashton of Uphollend, členkou Komise
P6_TA(2008)0505B6-0575/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na čl. 214 odst. 2 třetí pododstavec a článek 215 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na článek 4 rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí(1),

-   s ohledem na odstoupení pana Petera Mandelsona z funkce člena Komise, které oznámil dne 3. října 2008,

-   s ohledem na skutečnost, že Catherine Margaret Ashton, baronka Ashton of Uphollend byla jmenována vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska členkou Komise,

-   s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/779/ES, Euratom ze dne 6. října 2008, kterým jmenovala nového člena Komise Evropských společenství(2),

-   s ohledem na slyšení jmenované komisařky před příslušným výborem, které se konalo dne 20. října 2008,

-   s ohledem na článek 99 jednacího řádu,

1.   schvaluje jmenování Catherine Margaret Ashton, baronky Ashton of Uphollend, členkou Komise na zbývající část funkčního období Komise do 31. října 2009;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

(1) Úř. věst. C 117 E, 18.5.2006, s. 123.
(2) Úř. věst. L 267, 8.10.2008, s. 31.


Zasedání Evropské rady ve dnech 15. až 16. října 2008
PDF 322kWORD 80k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. října 2008 o zasedání Evropské rady ve dnech 15. až 16. října 2008
P6_TA(2008)0506RC-B6-0543/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na závěry předsednictví v návaznosti na zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 15.–16. října 2008,

-   s ohledem na zprávu Evropské rady a prohlášení Komise týkající se zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 15.–16. října 2008,

-   s ohledem na závěry Rady o rámci dohledu EU a opatřeních EU k zajištění finanční stability přijaté dne 14. května 2008 a závěry Rady týkající se souvisejících otázek ze zasedání konaných dne 3. června 2008, 4. prosince 2007 a 9. října 2007,

-   s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že pokud jde o finanční krizi, změnu klimatu a potřebu zavést jasné institucionální uspořádání, nachází se EU v kritické situaci,

B.   vzhledem k tomu, že současná finanční krize, kterou vyvolala krize v oblasti hypotečních úvěrů ve Spojených státech a  jejíž původ byl mimo jiné v dlouholeté příliš rozpínavé měnové politice centrální banky Spojených států, nedostatku transparentnosti na finančních trzích, nadměrných pákových operacích finančních institucí, nedostatečném dohledu na finančních trzích, špatných sazbách a nesprávných předpokladech vývoje cen nemovitostí, se v důsledku stále větší integrace trhů rozšířila do celého světa,

C.   vzhledem k tomu, že inovace na finančním trhu mohou být užitečné, ale je nutné, aby finanční produkty tohoto typu byly regulovány a aby byly transparentní s cílem zajistit vyváženost mezi účinností a stabilitou, a vzhledem k tomu, že finanční trhy by měly být podřízeny reálné ekonomice,

D.   vzhledem k tomu, že stávající nástroje nedokázaly zvládnout dopad finanční krize tak, aby minimalizovaly kolektivní náklady a zabránily škodám, a vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit jednotný dohled nad stále integrovanějšími evropskými finančními trhy na úrovni EU; vzhledem k tomu však, že finanční stabilita a řešení krizí se týkají širšího okruhu subjektů, a nikoli pouze orgánů dohledu,

E.   vzhledem k tomu, že závěry předsednictví Rady o finanční krizi neuvádějí Evropský parlament jako spoluzákonodárce při provádění jejích rozhodnutí,

F.   vzhledem k tomu, že ve 24 členských státech byly dokončeny parlamentní postupy pro schválení Lisabonské smlouvy; vzhledem k tomu, že institucionální reformy obsažené v Lisabonské smlouvě jsou naléhavě nutné, má-li se zajistit, aby Evropská unie fungovala bezproblémově, vyváženě a s plnou demokratickou kontrolou,

G.   vzhledem k tomu, že je třeba zajistit jednoznačnost, pokud jde o institucionální ustanovení, podle nichž proběhnou v roce 2009 významné politické události, především evropské volby a sestavení nové Evropské komise,

H.   vzhledem k tomu, že EU sehrává na světové scéně hlavní úlohu, pokud jde o boj proti změně klimatu, a to jak zaujetím vedoucího postavení při mezinárodních jednáních, tak významným snižováním emisí, k němuž se zavázalo 27 členských států; vzhledem k tomu, že Evropská rada se 8. a 9. března 2007 v této souvislosti zavázala dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů o nejméně 20 % do roku 2020 a v případě, že bude uzavřena komplexní mezinárodní dohoda, pak bude tento závazek zvýšen na 30 %,

I.   vzhledem k tomu, že boj proti změně klimatu je pro Evropskou unii důležitým tématem a cílem a měl by být prováděn komplexně a na mezinárodní úrovni,

J.   vzhledem k tomu, že splnění cílů Lisabonské/göteborské strategie a souboru opatření v oblasti změny klimatu a energetiky předpokládá dlouhodobé investice a že v tomto ohledu se musí dále zvýšit role Evropské investiční banky (EIB),

Makroekonomický dopad celosvětové finanční krize pro reálnou ekonomiku

1.   zdůrazňuje význam evropských makroekonomických politik reagujících rychle a nanejvýš koordinovaně za účelem obnovení celosvětového hospodářského růstu; podotýká však, že nesmí docházet k porušování zásad stability a růstu a že by členské státy měly usilovat o konsolidaci rozpočtu;

2.   je vážně znepokojen situací na finančních trzích a vyzývá k dalším koordinovaným zásahům zaměřeným na obnovení důvěry v trhy;

3.   vítá závěry předsednictví, které potvrzují opatření přijatá euroskupinou dne 12. října 2008 jako první významný a koordinovaný krok k obnovení důvěry v trhy, k povzbuzení mezibankovních úvěrů a k rozšíření vlastních finančních prostředků bank, které jim umožňují pokračovat v poskytování úvěrů společnostem a domácnostem; souhlasí s tím, že tato opatření byla nezbytná pro zvládnutí současné finanční krize;

4.   považuje za zásadní, aby členské státy prokázaly pevné odhodlání a schopnost účinného řešení krize s cílem obnovit stabilní tržní podmínky, které jsou klíčovým předpokladem důvěry; domnívá se, že vůbec první schůzka představitelů států a vlád eurozóny a rozhodování na této úrovni se musí dále rozvíjet;

5.   upozorňuje na to, že tato krize má vliv i mimo finanční trhy, zejména na životaschopnost podniků, zaměstnanost, osobní finanční situaci a malé a střední podniky, a poukazuje na to, že její dopad by měl nepředvídatelný rozsah, pokud by vnitrostátní orgány, Evropská centrální banka (ECB) a další centrální banky nezavedly opatření ke znovunastolení důvěry ve finanční systém;

6.   zdůrazňuje, že s ohledem na finanční stabilitu a systémová rizika je třeba jednat; naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby oživila Lisabonskou strategii a na období do konce roku upravila v této ekonomicky problematické době národní reformní programy členských států s cílem chránit pracovní místa a příjmy občanů EU;

7.   je přesvědčen, že udržitelné makroekonomické prostředí zaměřené na růst je nezbytné; připomíná zásadní význam, který mají pro občany a malé a střední podniky nepřerušený přístup k úvěrům a investice do infrastruktury EU, aby se zabránilo dramatickému propadu hospodářského růstu a zaměstnanosti; zdůrazňuje úlohu, kterou v tomto ohledu musí sehrát EIB;

Strategie zaměřená na překonání finanční krize

8.   je rozhodnut podpořit opatření, která mohou trhům vrátit likviditu, a umožnit tak obnovu úvěrových služeb pro podniky a jednotlivce; je si vědom toho, že je třeba ujistit daňové poplatníky, že veškerá opatření, která budou učiněna, budou zohledňovat jejich zájmy, a upozorňuje na to, že obnova fungování finančního systému je naprosto nezbytná pro budoucí hospodářský růst; vyzývá členské státy, aby přehodnotily fungování současného finančního systému, pokud míní vážně svou vůli obnovit důvěru ve finanční trhy a řešit finanční krizi v globálním měřítku;

9.   vřele vítá rychlou a komplexní reakci Komise, pokud jde o uplatňování pravidel pro státní pomoc na opatření přijatá v souvislosti s finančními institucemi; vyzývá Komisi, v kontextu důsledného monitorování nouzových opatření, aby zřídila interdisciplinární tým, včetně odborného posouzení GŘ pro hospodářskou soutěž, výboru 3. úrovně a Evropského systému centrálních bank, za účelem shromáždění znalostí a know-how, a aby zajistila, že v členských státech budou uplatňována vyvážená, nestranná a vysoce kvalitní posouzení;

10.   vítá rozhodnutí Komise vytvořit skupinu na vysoké úrovni, která má zajistit, aby struktura dohledu byla pevná a udržitelná a aby umožňovala lepší integraci a koordinaci napříč odvětvími a státy; zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo přesně vymezeno pověření této skupiny, a to v krátkém časovém rámci, a aby byla tato skupina odpovědná Radě, Komisi a Evropskému parlamentu;

11.   schvaluje vytvoření "oddělení pro finanční krizi" a žádá Radu, aby v krátké lhůtě schválila způsob jeho fungování a spolupráce s vytvořenou skupinou na vysoké úrovni; ostře kritizuje skutečnost, že Evropský parlament nebyl do této krizové jednotky zahrnut; podporuje vytvoření účinnějšího systému včasného varování s koordinačními a donucovacími pravomocemi, který by řídila Komise spolu s ECB a jehož by se měly účastnit výbory 3. úrovně;

12.   schvaluje rozhodnutí Rady posílit úlohu EIB jakožto poskytovatele a příjemce úvěrů;

13.   je znepokojen nebezpečím, které pro finanční trhy vyplývá z objemu státních podpůrných opatření a považuje za důležité, aby s ohledem na zájmy daňových poplatníků a rozpočty členských států byly všechny investice z veřejných prostředků do záchrany finančních institucí doprovázeny veřejným dohledem, zlepšením správy a řízení těchto institucí, omezením odměňování, zvýšením odpovědnosti vůči veřejným orgánům a investičními strategiemi ve prospěch reálné ekonomiky;

Zdokonalení regulace

14.   vyzývá Radu, aby jednala společně s Parlamentem, a vyzývá Komisi, aby využila svou pravomoc předkládat návrhy a navrhla opatření, která posílí rámec regulace a dohledu v EU a řešení krizí na úrovni EU;

15.   zdůrazňuje, že je zapotřebí pečlivě analyzovat příčiny současné finanční krize, zejména přiměřenost dohledu a soulad se stávajícími pravidly; připomíná svůj požadavek legislativních opatření, a to zejména pokud jde o regulaci bank a dohled nad nimi, úlohu ratingových agentur, sekuritizaci a dohled nad ní, zajišťovací fondy a další typy nových institucí, úlohu pákového efektu, požadavky transparentnosti, pravidla pro likvidace, vyjasnění trhů OTC a mechanismy pro předcházení krizím; vítá návrh Komise na zvýšení minimální ochrany bankovních vkladů a připomíná její závazek provést urychleně analýzu tohoto návrhu;

16.   připomíná, že je zapotřebí posílit Lamfalussyho proces, jak bylo požadováno v usnesení Parlamentu ze dne 9. října 2008 s doporučeními Komisi ohledně opatření navazujících na Lamfalussyho proces: budoucí struktura dohledu(1), včetně dohledu kolegií nad největšími přeshraničními finančními skupinami a určení jednoznačného právního statusu a poskytnutí větších výsadních práv výborům 3. úrovně, čímž by se zlepšil dohled v EU a přispělo by se tím k mezinárodnímu dialogu a koordinaci politiky v této oblasti;

17.   zdůrazňuje, že krize přesahující jurisdikci jednotlivých zemí nemůže být řešena individuálně vnitrostátními orgány a že v případě přeshraničních krizí je klíčovým faktorem spolupráce a vzájemná důvěra jednotlivých orgánů dohledu; naléhavě vyzývá Komisi a odpovědné vnitrostátní orgány, aby společně vypracovaly vhodné návrhy pro účinné řešení krizových situací a předložily je k dalšímu posouzení Parlamentu; poukazuje na význam větší koordinace na úrovni EU před schůzkou na úrovni G8 a je pěvně přesvědčen o tom, že na stávající krizi je nutné nalézt globální odpovědi, které by měly prosazovat vytvoření nového mezinárodního finančního řádu a reformu brettonwoodských institucí;

18.   vítá iniciativu na podporu co nejrychlejšího uspořádání mezinárodní konference, která by projednala další kroky v oblasti regulace a dohledu, které je třeba podniknout k řešení současné krize; je přesvědčen, že EU musí mít klíčovou úlohu v diskusi o budoucí mezinárodní finanční struktuře; žádá Evropskou Radu a Komisi, aby do tohoto procesu zapojily Evropský parlament;

19.   naléhavě vyzývá Komisi, aby bez dalšího prodlení předložila svůj návrh na přezkoumání směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb(2);

Lisabonská smlouva

20.   znovu zdůrazňuje, že uznává výsledky irského referenda a ratifikačních procesů v ostatních členských státech, a domnívá se, že je možné reagovat na obavy irských občanů tak, aby se do evropských voleb podařilo najít všeobecně přijatelné řešení; je připraven nabídnout irské vládě a parlamentu veškerou pomoc, kterou budou potřebovat k předložení návrhů, jež by přispěly k dosažení větší a informovanější shody názorů panující mezi irskou veřejností ohledně budoucnosti Irska v reformované a posílené Evropské unii a jež budou přijatelné i pro irské partnery z EU;

21.   vyzývá Evropskou radu, aby na svém příštím zasedání vypracovala metody a harmonogram pro dosažení tohoto cíle;

Energetika a změna klimatu

22.   domnívá se, že plnění cílů v oblasti klimatu pro rok 2012, by nemělo být v důsledku stávající mezinárodní finanční krize zpochybněno; zavazuje se k úzké spolupráci s Radou a Komisí s cílem dosáhnout v nejkratší možné době účinné a uskutečnitelné dohody o souboru opatření týkajících se změny klimatu a energetiky; zdůrazňuje však, že pro průmysl EU, jeho zaměstnance a spotřebitele je naprosto zásadní, aby plánovaná opatření na dosažení uvedených cílů byla důkladně zvažována z hlediska jejich dopadu na odvětvovou i obecnou konkurenceschopnost podniků EU; připomíná Radě, že se jedná o postup spolurozhodování, v němž rozhoduje kvalifikovanou většinou;

23.   vyzývá Radu, aby i nadále prosazovala navrhovaný ambiciózní cíl, kterým je dosáhnout do roku 2020 stavu, kdy bude z obnovitelných zdrojů energie pokryto minimálně 20 % celkové konečné spotřeby energie Společenství a minimálně 10 % spotřeby energie v odvětví dopravy každého členského státu;

24.   bere na vědomí rozhodnutí Evropské rady usilovat o 30% snížení v případě, že bude v nějaké mezinárodní dohodě stanoveno, že se další rozvinuté země zaváží ke srovnatelnému snížení emisí a že hospodářsky vyspělejší rozvojové země přispějí úměrně svým povinnostem a příslušným schopnostem;

25.   připomíná, že pro průmysl EU je zásadní, aby nezbytná opatření ke zvýšení flexibility byla zavedena v odvětvích, která jsou nejvíce ohrožena přemísťováním výroby/přesouváním zdrojů emisí CO2 a ztrátou konkurenceschopnosti;

26.   upozorňuje na skutečnost, že mimo jiné i Mezivládní panel pro klimatické změny uznal potenciál, který má metoda zachycování a uchovávání uhlíku pro zásadní snížení emisí CO2 v odvětví energetiky a v průmyslových zařízeních; vyzývá proto Radu, aby zajistila vyčlenění dostatečných finančních prostředků na to, aby bylo možno do roku 2015 zahájit činnost 12 demonstračních projektů, jejichž realizaci požadovala;

27.   znovu připomíná, že součástí legislativních návrhů v celém balíčku opatření týkajících se změny klimatu a energetiky musí být návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel (KOM(2007)0856);

Energetická bezpečnost

28.   vyzývá k přijetí jednoznačného politického závazku přejít na ekonomiku s nízkými emisemi uhlíku, více využívat domácí zdroje, decentralizovat výrobu energie a zavést energeticky úsporná opatření, prosazovat obnovitelné zdroje energie, energetickou účinnost a další zdroje energie s nízkými emisemi uhlíku, usilovat o diverzifikaci energetických dodávek a snížení závislosti na dovážených fosilních palivech, neboť tento přechod je nejlogičtější odpovědí na rostoucí ceny ropy; považuje za prioritu, aby tato strategická opatření doprovázely významné finanční závazky v oblasti výzkumu a vývoje;

29.   vyzývá Radu a Komisi, aby postupovaly důsledně podle doporučení Parlamentu týkajících se společné vnější politiky EU v oblasti energetiky a zejména aby podporovaly jednotnost EU při jednáních s dodavateli energie a tranzitními zeměmi, aby hájily zájmy EU jako celku, vypracovaly účinné diplomatické postupy v energetické oblasti, účinnější mechanismy reakce na kritickou situaci a aby zajistily, že dodávky energie budou zajištěny od různých dodavatelů; připomíná, že je nutné přijmout za tímto účelem strategii, která bude zahrnovat nástroje pro její úspěšné provedení; vyzývá k tomu, aby byla věnována zvláštní pozornost budování nezbytných propojení, která chybí zejména ve východní části Evropy;

30.   vítá výzvu Rady k posílení a doplnění kritické infrastruktury; vyzývá Komisi, aby vybudovala transevropské energetické sítě a upřednostnila plán na jejich vzájemné propojení, aniž by se přitom zanedbávaly infrastruktury na přijímání a uvádění zkapalněného zemního plynu do plynného skupenství a skladovací zařízení; vítá, že zvláštní pozornost je věnována izolovaným regionům EU; zdůrazňuje, že je důležité dále rozvíjet evropské propojovací a síťové infrastruktury s cílem uvést na trh větší množství energie z mořských větrných elektráren; konstatuje, že přeshraniční propojení vyžaduje speciální opatření, například preferenční financování a daňové výjimky; konstatuje, že až budou doplněna chybějící propojení transevropských sítí, zlepší se bezpečnost dodávek a usnadní se i dokončení vnitřního trhu;

31.   zdůrazňuje, že je nezbytné posílit spolupráci se sousedními zeměmi černomořského regionu pomocí institucionálních a mnohostranných opatření, která se budou týkat i témat souvisejících s bezpečností dodávek energie a tranzitu a transparentnosti tržních operací;

32.   poukazuje na to, že zabezpečení dodávek energie je jednou z priorit Evropské unie; zdůrazňuje v této souvislosti, že klíčovou úlohu při zajišťování dodávek energie musí hrát rozvíjení společných projektů obnovitelných zdrojů energie EU, přičemž je třeba zajistit soulad s lisabonskými a göteborgskými cíli;

33.   zdůrazňuje, že energetická účinnost je nejenom nejrentabilnějším prostředkem snižování emisí skleníkových plynů, ale že má i přímý kladný vliv na hospodářství ve formě nižších faktur za energii a větší kupní síly spotřebitelů, pokud jde o jiné zboží a služby; vyzývá členské státy, aby urychlily uplatňování politik a stávajících právních předpisů v oblasti energetické účinnosti;

34.   domnívá se, že plně fungující vnitřní trh má prvořadý význam pro zabezpečení dodávek energie; konstatuje, že energetický trh EU dosud není v plném rozsahu dokončen a že jeho úplná realizace je nutností; vítá výzvu k dokončení balíčku legislativních opatření pro vnitřní trh s energií před skončením tohoto legislativního období; vyzývá Radu, aby zahájila jednání s Evropským parlamentem o balíčku opatření týkajících se vnitřního trhu s energií, která budou vycházet z politické dohody, které Rada ve složení pro energetiku dosáhla dne 10. října 2008;

Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu

35.   vítá iniciativu francouzského předsednictví usilující o přijetí Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu, neboť umožňuje zaujmout soudržný a vyvážený postoj k migraci, který má dva hlavní cíle: umožnit zákonné způsoby migrace a zároveň řešit otázku nezákonného přistěhovalectví; v této souvislosti se domnívá, že společná přistěhovalecká politika by měla být založena na předpokladu, že migranti jsou samostatní členové společnosti a potenciální občané; zastává názor, že členské státy by měly kromě toho usilovat o sledování jasné a účinné politiky sociálního začleňování a integrace; domnívá se proto, že tento pakt musí být doprovázen konkrétními legislativními návrhy;

36.   připojuje se k názoru Rady, že Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu by měl poskytovat rámec pro činnost budoucích předsednictví;

Kroky v návaznosti na zasedání Rady konané dne 1. září 2008

37.   zastává názor, že konflikty na Kavkaze není možné řešit vojensky, a rozhodně odsuzuje jednání všech, kdo se uchýlili k použití síly a násilí s cílem změnit situaci na separatistických gruzínských územích Jižní Osetie a Abcházie;

38.   připomíná nepřiměřený vojenský zásah, který Rusko provedlo v Gruzii na začátku srpna 2008, jeho vpád hluboko do této země a jednostranné ruské rozhodnutí uznat nezávislost Abcházie   a Jižní Osetie;

39.   vyzývá Rusko, aby respektovalo svrchovanost a územní celistvost Gruzínské republiky a nedotknutelnost jejích hranic uznaných všemi členskými státy EU;

40.   zdůrazňuje, že pokud Rusko plně nedostojí svým závazkům vyplývajícím z dohod uzavřených dne 12. srpna a 8. září 2008, musí vůči němu EU přehodnotit svou politiku;

41.   vítá postoj Rady v souvislosti se situací v Gruzii; připomíná závazky obsažené v dohodách ze dne 12. srpna a 8. září 2008; zdůrazňuje, že dalším zásadním krokem je stažení ruských vojsk z oblastí sousedících s Jižní Osetií a Abcházií; vyzývá k bezpečnému a rychlému návratu uprchlíků a k rozmístění pozorovatelů EU v této oblasti; vyjadřuje politování nad neúspěchem jednání mezi Ruskem a Gruzií v Ženevě dne 15. října 2008;

42.   vyjadřuje politování nad tím, že pozorovatelská mise Evropské unie (EUMM) v Gruzii nesmí vstoupit na území těchto dvou separatistických oblastí, v nichž Rusko hodlá trvale rozmísit 7 600 vojáků, kteří nahradí malé kontingenty ruských mírových sborů, jež byly v obou oblastech rozmístěny po podepsání dohod o příměří v letech 1992–1994;

43.   s napětím očekává závěry mezinárodní dárcovské konference o Gruzii ze dne 22. října 2008; vítá příslib Komise poskytnout Gruzii výraznou politickou, finanční a praktickou podporu; vyzývá Komisi, aby předložila a rychle provedla opatření zaměřená na obnovu a rekonstrukci oblasti konfliktu a aby urychlila humanitární pomoc s cílem přesídlit a poskytnout útočiště lidem postiženým válkou ještě před nástupem zimy;

44.   poukazuje na to, že všechny zbývající záležitosti je nutné vyřešit na mezinárodní mírové konferenci v Ženevě, především pokud jde o situaci a budoucnost Jižní Osetie a Abcházie či pokračující ruskou vojenskou přítomnost v jihoosetských městech Achalgori a Perevi a v Kodorské soutěsce v Abcházii; konstatuje, že do té doby nelze vztahy mezi EU a Ruskem plně normalizovat;

45.   připomíná ruským orgánům, že je důležité, aby osoby a nevládní organizace zabývající se ochranou lidských a občanských práv mohly bez zastrašování provádět svou činnost v souladu se závazky, které Rusko přijalo vůči Radě Evropy;

46.   vyzývá Radu a Komisi, aby zvážily selektivní uplatňování evropského nástroje sousedství a partnerství a evropského nástroje pro lidská práva a demokracii na Bělorusko a aby poskytly větší podporu běloruské občanské společnosti; zdůrazňuje, že běloruská demokratická opozice musí být plně zapojena do dialogu mezi EU a Běloruskem;

47.   vyzývá Radu a Komisi, aby zahájily skutečný dialog s běloruskými orgány založený na podmíněném a postupném přístupu se stanovenými kritérii, časovými harmonogramy, revizními doložkami a odpovídajícími finančními prostředky;

48.   vítá podporu, kterou Evropská rada poskytla "východnímu partnerství", které v současné době připravuje Komise s cílem posílit vztahy mezi Evropskou unií a jejími východními sousedy; zdůrazňuje, že toto partnerství musí mít konkrétní podobu, zejména pokud jde o svobodu pohybu a volný obchod, ale i dostatečné finanční prostředky vyčleněné v rozpočtu EU;

o
o   o

49.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2008)0476
(2) Úř. věst. L 157, 26.6.2003, s. 38.


Agenturní zaměstnávání ***II
PDF 193kWORD 34k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. října 2008 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o agenturním zaměstnávání (10599/2/2008 – C6-0327/2008 – 2002/0072(COD))
P6_TA(2008)0507A6-0373/2008

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na společný postoj Rady (10599/2/2008 – C6-0327/2008),

-   s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2002)0149),

-   s ohledem na pozměněný návrh Komise (KOM(2002)0701),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

-   s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0373/2008),

1.   schvaluje společný postoj;

2.   konstatuje, že akt je přijat v souladu se společným postojem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt v souladu s čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES;

4.   pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 25 E, 29.1.2004, s. 368.


Ochrana dětí využívajících Internet a další komunikační technologie ***I
PDF 280kWORD 53k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. října 2008 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení víceletého programu Společenství pro ochranu dětí využívajících internet a jiné komunikační technologie (KOM(2008)0106 – C6-0092/2008 – 2008/0047(COD))
P6_TA(2008)0508A6-0404/2008

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0106),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 153 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0092/2008),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Rozpočtového výboru a Výboru pro právní záležitosti (A6-0404/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   domnívá se, že finanční referenční částka pro provádění tohoto programu pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2013 stanovená v postoji Parlamentu na 55 000 000 EUR, musí být v souladu se stropem podokruhu 1a víceletého finančního rámce na období 2007-2013; 

3.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. října 2008 k přijetí k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2008/ES o zavedení víceletého programu Společenství pro ochranu dětí využívajících internet a jiné komunikační technologie

P6_TC1-COD(2008)0047


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 1351/2008/ES.)


Podpora čistých a energeticky účinných silničních vozidel ***I
PDF 274kWORD 232k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. října 2008 o revidovaném návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (KOM(2007)0817 – C6-0008/2008 – 2005/0283(COD))
P6_TA(2008)0509A6-0291/2008

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na revidovaný návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0817),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0008/2008),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0291/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. října 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/.../ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel

P6_TC1-COD(2005)0283


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2009/33/ES.)


Změny registrací léčivých přípravků ***I
PDF 275kWORD 48k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. října 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2001/82/ES a směrnice 2001/83/ES, pokud jde o změny registrací léčivých přípravků (KOM(2008)0123 – C6-0137/2008 – 2008/0045(COD))
P6_TA(2008)0510A6-0346/2008

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0123),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0137/2008),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0346/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. října 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/.../ES, kterou se mění směrnice 2001/82/ES a směrnice 2001/83/ES, pokud jde o změny registrací léčivých přípravků

P6_TC1-COD(2008)0045


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2009/53/ES.)


Ochrana spotřebitelů ve vztahu k některým aspektům timeshare ***I
PDF 274kWORD 68k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. října 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně spotřebitelů ve vztahu k některým aspektům timeshare, dlouhodobých rekreačních produktů, dalšího prodeje a výměn (KOM(2007)0303 – C6-0159/2007 – 2007/0113(COD))
P6_TA(2008)0511A6-0195/2008

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0303),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0159/2007),

-   s ohledem na příslib zástupce Rady obsažený v dopise ze dne 24. září 2008, že návrh bude přijat v pozměněném znění v souladu s čl. 251 odst. 2 druhým pododstavcem první odrážkou Smlouvy o ES,

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro právní záležitosti (A6-0195/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. října 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/.../ES o ochraně spotřebitelů ve vztahu k některým aspektům timeshare, dlouhodobých rekreačních produktů, dalšího prodeje a výměn

P6_TC1-COD(2007)0113


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2008/122/ES.)


Hodnocení dohody o PNR mezi Austrálií a EU
PDF 362kWORD 62k
Doporučení Evropského parlamentu Radě ze dne 22. října 2008 týkajícího se uzavření dohody mezi Evropskou unií a Austrálií o zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících ze zdrojů Evropské unie (PNR) leteckými dopravci a o jejich předávání australské celní správě (2008/2187(INI))
P6_TA(2008)0512A6-0403/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh doporučení Radě, které vypracovala paní Sophia in't Veldová jménem skupiny ALDE o dohodě mezi Evropskou unií a Austrálií o zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících ze zdrojů Evropské unie (PNR) leteckými dopravci a o jejich předávání australské celní správě (B6-0383/2008),

-   s ohledem na články 2, 6, 24, 29 a 38 Smlouvy o Evropské unii, které jsou právním základem evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva a mezinárodních jednání se třetími zeměmi a organizacemi v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech,

-   s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/651/SZBP/SVV ze dne 30. června 2008 o podepsání dohody mezi Evropskou unií a Austrálií o zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících ze zdrojů Evropské unie (PNR) leteckými dopravci a o jejich předávání australské celní správě jménem Evropské unie(1) a s ohledem na tuto dohodu,

-   s ohledem na skutečnost, že podle čl. 24 odst. 5 Smlouvy o Evropské unii je uvedená dohoda v současné době prozatímně závazná pouze pro ty členské státy, jež nevydaly prohlášení sdělující, že se v tomto ohledu musí řídit svými ústavními postupy, jako to učinily Belgie, Česká republika, Německo, Irsko, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Polsko a Finsko(2),

-   s ohledem na skutečnost, že právní základ zvolený pro výše zmíněné rozhodnutí Rady, zejména články 38 a 24 Smlouvy o Evropské unii (článek 24 se týká vnějších vztahů) a článek 21 Smlouvy o Evropské unii by vyžadoval, aby předsednictví Rady konzultovalo s Evropským parlamentem hlavní hlediska a základní rozhodnutí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky,

-   s ohledem na svá předchozí usnesení a doporučení ve věci PNR(3),

-   s ohledem na čl. 8 odst. 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (ECHR) a čl. 3 odst. 2 a čl. 6 odst. 1 směrnice 2004/82/ES ze dne 29. dubna 2004 o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících(4),

-   s ohledem na základní zásady loajální spolupráce, kterými se řídí vztahy mezi orgány, podle nichž má být Parlament plně informován a má s ním být konzultováno, a s ohledem na skutečnost, že Parlament nebyl informován o probíhajících jednáních Komise nebo Rady, a to navzdory vývoji v případě dalších dohod ohledně PNR i během prvního kola jednání s Austrálií v letech 2003–2004(5),

-   vzhledem k tomu, že i přes neochotu ostatních orgánů by měl Parlament zaujmout stanovisko k záležitosti, jež ovlivňuje základní práva občanů a o které v současné době probíhá diskuze jako o možném předmětu právních předpisů EU,

-   s ohledem na čl. 114 odst. 3, čl. 83 odst. 5 a článek 94 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0403/2008),

1.   doporučuje Radě následující:

   K procedurálním aspektům
   a) domnívá se, že postup při uzavírání dohody postrádá demokratickou legitimitu, neboť v žádné z jeho fází neproběhla dostatečná demokratická kontrola či schválení Parlamentem; konstatuje, že Rada volí pro uzavírání mezinárodních dohod, jež mají vliv na základní práva občanů Evropské unie, tento postup zcela běžně;
   b) poznamenává, že navzdory opakovaným žádostem nebyl Parlament v žádné fázi informován o přijetí mandátu, průběhu jednání nebo uzavření dohody, ani s ním tyto záležitosti nebyly konzultovány; domnívá se proto, že postup Rady není v souladu se zásadami loajální spolupráce;
   c) poznamenává, že souhlas národního parlamentu je požadován pouze v deseti z 27 členských států EU, aniž by existovala možnost navrhnutí jakýchkoli změn; považuje tento postup za naprosto nepřiměřený; a poznamenává, že budoucí změny podmínek smlouvy budou provedeny bez schválení národními parlamenty;
   d) má i nadále pochybnosti ohledně právního základu, který Rada zvolila pro mezinárodní dohodu, jež se týká pouze potřeb vnitřní bezpečnosti třetí země a není přínosem pro bezpečnost EU, členských států ani občanů EU; proto si vyhrazuje právo vystoupit před Soudním dvorem Evropských společenství, pokud bude legitimita této dohody zpochybněna třetí osobou;
   e) vyzývá Radu a Komisi, aby plně zapojovaly Parlament a národní parlamenty do schvalování mandátů pro jednání a uzavírání jakýchkoli budoucích smluv o předávání osobních údajů, zejména s ohledem na stávající jednání s Jižní Koreou o předávání údajů z jmenné evidence cestujících;
   K rozsahu a cíli
  f) poznamenává, že v celém textu smlouvy je zmiňována celá řada cílů a že jsou vedle sebe používány různé výrazy:
   - boj proti "terorismu a související trestné činnosti a jiné závažné trestné činnosti nadnárodní povahy, včetně organizované trestné činnosti" (úvod),
   - "výhradně pro účely předcházení a potírání" terorismu a související trestné činnosti (čl. 5 odst. 1 bod i)) a závažné trestné činnosti nadnárodní povahy, včetně organizované trestné činnosti (čl. 5 odst. 1 bod ii)),
   - vyhýbání se soudním příkazům nebo vazbě za výše uvedenou trestnou činnost (čl. 5 odst.1 bod iii),
   - zajištění veřejné bezpečnosti a vymáhání práva (úvod),
   - celní správa, přistěhovalectví a zločin (odkazy na příslušné právní akty v úvodu),
   - "v konkrétních případech", kdy je to nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiných osob, především pokud jde o nebezpečí smrti nebo vážného zranění subjektu údajů nebo jiných osob (čl. 5 odst. 2),
   - významné ohrožení veřejného zdraví (čl. 5 odst. 2),
   - dohled nad veřejnou správou a odpovědnost veřejné správy, včetně požadavků vyplývajících ze zákona o svobodném přístupu k informacím, zákona o lidských právech a o komisi pro rovné příležitosti, zákona o ochraně soukromí, zákona o nejvyšším auditorovi nebo zákona o veřejném ochránci práv (čl. 5 odst. 3),
   g) domnívá se proto, že účel omezení je naprosto nedostatečný, neboť znemožňuje stanovit, zda jsou opatření oprávněná a přiměřená; domnívá se, že následkem toho dohoda možná neodpovídá standardům ochrany údajů na mezinárodní úrovni a na úrovni EU, ani není v souladu s článkem 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která vyžaduje přesné vymezení účelu omezení; domnívá se, že následkem toho by mohla být dohoda napadena u soudu;
   K ochraně údajů
   h) vítá skutečnost, že australský zákon o ochraně soukromí bude platit neomezeně pro občany EU, je však znepokojen případnými výjimkami a vynětími, v jejichž důsledku by byla právní ochrana občanů EU nedostatečná; domnívá se, že dohoda by měla být plně v souladu nejen s australskými právními předpisy o ochraně údajů, ale také, a to především, s právními předpisy EU; trvá na tom, že pouhé dodržování dohody nemůže nahradit formální potvrzení, že míra ochrany je odpovídající, že právní předpisy, politiky a zásady Evropské unie a Austrálie týkající se ochrany údajů vycházejí ze stejného základu;
   i) vítá rozhodnutí zpřístupnit souborné údaje pouze v případě, že budou anonymní;
   j) bere na vědomí, že s ohledem na práva subjektů údajů dohoda stanoví, že Austrálie zajistí systém umožňující fyzickým osobám uplatňovat svá práva, který jim bude přístupný bez ohledu na jejich národnost či zemi bydliště; s ohledem na informovanost cestujících je třeba ocenit ochotu australských celních orgánů informovat veřejnost o zpracování údajů jmenné evidence cestujících;
   k) poznamenává, že na rozdíl od Dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) leteckými dopravci a o jejich předávání ministerstvu vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických(6) je v případě této dohody s Austrálií stanoven mechanismus pro řešení konfliktů pro případ vzniku sporu mezi účastníky této dohody a že evropské orgány pro ochranu údajů mohou uplatnit své stávající pravomoci za účelem pozastavení toků údajů s cílem ochránit fyzické osoby, pokud jde o zpracování jejich osobních údajů, existuje-li vysoká pravděpodobnost, že jsou porušována ustanovení této dohody;
   l) vítá účast orgánů pro ochranu údajů ve společném přezkumu, ale vyslovuje politování nad tím, že pro tento přezkum není stanovena pevná lhůta; vyzývá Komisi a Radu, aby požadovaly provedení přezkumu do konce května roku 2010 a předložily Parlamentu zjištění vycházející z tohoto přezkumu;
   m) ve vztahu k dalšímu předávání údajů vítá skutečnost, že existují omezené možnosti tohoto postupu, zejména vzhledem k tomu, že další předávání údajů se provádí případ od případu a australská celní správa vede záznamy o takto sdělených informacích;
   n) poznamenává, že podle čl. 2 odst. 2 nebudou žádné údaje uchovány, ale v bodu 12 přílohy je zmíněno období pro uchovávání údajů po dobu 5,5 let ; ačkoliv je tato lhůta kratší než v dohodách s USA, domnívá se Parlament, že přiměřenost lhůty pro uchovávání údajů v délce 5,5 let nelze potvrdit, neboť účely, pro které jsou údaje cestujících uchovávány, nejsou dostatečně vymezeny;
   o) k otázce citlivých údajů poznamenává, že australská celní správa konkrétně sdělila, že je nechce nebo nepotřebuje, což vyvolává otázku, proč jiné jurisdikce jako Kanada nebo USA citlivé údaje potřebují, a dává větší záruku, že australská celní správa skutečně veškeré citlivé údaje, které obdrží, vytřídí a vymaže; avšak skutečnost, že odpovědnost správce údajů za filtrování citlivých údajů předávaných ze zdrojů EU je přenechána příjemci těchto údajů, tj. australské celní správě, je v souladu s přijatými standardy ochrany údajů, jako jsou Úmluva Rady Evropy č. 108 ze dne 28. ledna 1981(7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(8);
   p) trvá na tom, že výměna diplomatických nót není přijatelným způsobem provedení změn v seznamu orgánů a agentur, jimž je umožněn přístup k údajům jmenné evidence cestujících;
   q) s politováním konstatuje, že pokud jde o kategorie údajů předávaných australské celní správě se požadované údaje shodují s kategoriemi údajů uvedenými ve výše zmíněné dohodě se Spojenými státy z roku 2007 (34 oblastí údajů bylo rozděleno do 19 kategorií údajů, což vyvolávalo dojem, že objem předávaných údajů byl podstatně snížen, k čemuž však ve skutečnosti nedošlo); tak rozsáhlé shromažďování údajů není zdůvodnitelné a je třeba jej považovat za neúměrné;

2.   vyzývá členské státy a národní parlamenty, jež v současné době projednávají tuto dohodu nebo dohodu uzavřenou se Spojenými státy (Belgie, Česká republika, Španělsko, Maďarsko, Nizozemsko a Polsko), aby zohlednily výše uvedené připomínky a doporučení;

3.   připomíná Radě, že v případě vstupu Lisabonské smlouvy v platnost by měl být Parlament na spravedlivém základě zapojen do přezkumu veškerých dohod týkajících se jmenné evidence cestujících;

o
o   o

4.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě a pro informaci také Komisi a vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Austrálie.

(1) Úř. věst. L 213, 8.8.2008, s. 47.
(2) Některé členské státy vydaly zvláštní prohlášení, která byla zveřejněna v zápise ze schůze Rady a s nimiž se lze seznámit na následující internetové adrese: http://register.consilium.europa.eu/pdf/en/08/st10/st10439.en08.pdf.
(3) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2003 o předávání osobních údajů leteckými společnostmi v případě transatlantických letů (Úř. věst. C 61 E, 10.3.2004, s. 381), ze dne 9. října 2003 o předávání osobních údajů leteckými společnostmi v případě transatlantických letů: stavu jednání s USA (Úř. věst. C 81 E, 31.3.2004, s. 105), ze dne 31. března 2004 o návrhu rozhodnutí Komise o přiměřenosti úrovně ochrany osobních údajů obsažených ve jmenné evidenci cestujících v letecké dopravě (PNR) předávané Úřadu pro cla a ochranu hranic ministerstva vnitřní bezpečnosti Spojených států (Úř. věst. C 103 E, 29.4.2004, s. 665), doporučení Evropského parlamentu Radě ze dne 7. září 2006 k jednáním o dohodě se Spojenými státy americkými o využívání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) k předcházení a potírání terorismu a přeshraničních trestných činů, včetně organizovaného zločinu (Úř. věst. C 305E, 14.12.2006, s. 250) a postoj Evropského parlamentu ze dne 7. července 2005 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Kanady o zpracovávání předběžných informací o cestujících (Advance Passenger Information, API) a záznamů o knihování cestujících (Passenger Name Record, PNR) (Úř. věst. C 157 E, 6.7.2006, s. 464).
(4) Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 24.
(5) Výbor pro občanskou svobodu, spravedlnost a vnitřní věci vzal tato jednání na vědomí také na základě článku 29 stanoviska pracovní skupiny pro ochranu osobních údajů, které se týkalo tohoto tématu. Viz: http://ec.europa.eu/justice_home/fsj/privacy/docs/wpdocs/2004/wp85_en.pdf
(6) Úř. věst. L 204, 4.8.2007, s. 18.
(7) Úmluva Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 o ochraně osob při automatizovaném zpracování osobních údajů ve znění pozdějších změn.
(8) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.


Výzvy v oblasti kolektivních dohod v EU
PDF 322kWORD 99k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. října 2008 o problematice kolektivních smluv v EU (2008/2085(INI))
P6_TA(2008)0513A6-0370/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na čl. 2, zejména první odrážku Smlouvy o Evropské unii a čl. 3 odst. 1 písm. j) Smlouvy o Evropském společenství,

-   s ohledem na články 136, 137, 138, 139 a 140 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na články 12, 39 a 49 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, ve znění Lisabonské smlouvy ze dne 13. prosince 2007, zejména na článek 3 této smlouvy,

-   s ohledem na článek 152 Smlouvy o Evropské unii, který uznává význam sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání pro rozvoj,

-   s ohledem na články 27, 28 a 34 Listiny základních práv Evropské unie,

-   s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, zejména na článek 11 této úmluvy,

-   s ohledem na Evropskou sociální chartu, obzvláště na články 5, 6 a 19 této charty,

-   s ohledem na Evropskou úmluvu o právním postavení migrujících pracovníků,

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb(1),

-   s ohledem na zprávu útvarů Komise o uplatňování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (SEK(2006)0439) (zpráva útvarů),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (směrnice o veřejných zakázkách)(2),

-   s ohledem na tzv. Montiho ustanovení v nařízení Rady (ES) č. 2679/98 ze dne 7. prosince 1998 o fungování vnitřního trhu ve vztahu k volnému pohybu zboží mezi členskými státy(3),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (směrnice o službách)(4),

-   s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství (ESD) ze dne 27. března 1990 ve věci C-113/89 Rush Portugesa Ltda v. Office Nationale d'Immigration(5),

-   s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropských společenství ze dne 9. srpna 1994 ve věci C-43/93, Vander Elst(6), ze dne 23. listopadu 1999 ve spojených věcech C-369/96 a 376/96, Arblade(7), ze dne 25. října 2001 ve spojených věcech C-49/98, C-50/98, C-52/98, C-54/98, C-68/98 a C-71/98, Finalarte(8), ze dne 7. února 2002 ve věci C-279/00, Komise v. Itálie(9), ze dne 12. října 2004 ve věci-C-60/03, Wolff & Müller GmbH(10), ze dne 21. října 2004 ve věci C-445/03, Komise v. Lucembursko(11), a ze dne 19. ledna 2006 ve věci C-244/04, Komise v. Německo(12),

-   s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropských společenství ze dne 11. prosince 2007 ve věci C-438/05, International Transport Workers' Federation a Finish Seamen's Union v. Viking Line ABP(13) (případ Viking),

-   s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropských společenství ze dne 18. prosince 2007 ve věci C-341/05, Laval un Partneri Ltd(14) ,

-   s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropských společenství ze dne 3. dubna 2008 ve věci C-346/06, Rüffert(15),

-   s ohledem na následující úmluvy Mezinárodní organizace práce: MOP-94 o pracovních ustanoveních (veřejné zakázky); MOP-87 o svobodě sdružování a ochraně práva se organizovat; MOP-98 o právu se organizovat a o kolektivním vyjednávání; MOP-117 o základních cílech a normách sociální politiky, především část IV; MOP-154 o kolektivním vyjednávání,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2006 o provádění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků(16),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2004 o provádění směrnice 96/71/ES v členských státech(17),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o podpoře důstojné práce pro všechny(18),

-   s ohledem na společné zásady flexikurity, které Rada schválila dne 14. prosince 2007, a na usnesení Parlamentu ze dne 29. listopadu 2007 o společných zásadách flexikurity(19),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0370/2008),

A.   vzhledem k tomu, že Smlouva o ES uznává základní práva stanovená v Listině základních práv Evropské unie, v ústavách členských států a v různých mezinárodních smlouvách a úmluvách jako základní odkaz pro právní předpisy Společenství a praxi,

B.   vzhledem k tomu, že Smlouva o ES stanovuje několik příslušných zásad; vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů Společenství je nejen vnitřní trh, který se vyznačuje odstraněním překážek volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu mezi členskými státy, ale i sociální hlediska,

C.   vzhledem k tomu, že jednou z těchto zásad je uznání základních ústavních práv občanů, včetně práva zakládat odbory, práva na stávku a práva vyjednávat kolektivní smlouvy,

D.   vzhledem k tomu, že k základním zásadám vnitřního trhu patří svoboda pohybu pracovníků, svoboda usazování a svoboda poskytování služeb,

E.   vzhledem k tomu, že podle článku 39 Smlouvy o ES předpokládá volný pohyb pracovníků odstranění veškeré diskriminace založené na státní příslušnosti pracovníků členských států, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání,

F.   vzhledem k tomu, že omezení základních svobod jsou podle Smlouvy o ES možná, jestliže sledují zákonné cíle slučitelné se Smlouvou, jsou z důvodu vyššího veřejného zájmu oprávněná, jsou vhodná k dosažení sledovaných cílů a nepřekračují míru nutnou k dosažení těchto cílů; vzhledem k tomu, že zároveň podle článku 52 Listiny základních práv Evropské unie je možné omezit výkon práv a svobod uznaných touto listinou pouze v případě, že tato omezení jsou přiměřená, nezbytná a skutečně slouží cílům obecného zájmu, které uznává Unie, nebo potřebě chránit práva a svobody druhých,

G.   vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropských společenství uznává právo na kolektivní akci jako základní právo, které je nedílnou součástí obecných zásad práva Společenství; toto právo bude taktéž zakotveno ve smlouvách, bude-li ratifikována Lisabonská smlouva,

H.   vzhledem k tomu, že Komise několikrát zdůraznila význam stávajícího vnitrostátního rámce pracovněprávní úpravy zaměstnávání a kolektivního vyjednávání pro ochranu práv pracovníků,

I.   vzhledem k tomu, že zpráva Komise o pracovních vztazích v Evropě z roku 2006 ukazuje, že vysoce rozvinuté kolektivní vyjednávání může mít pozitivní vliv na sociální začlenění,

J.   vzhledem k tomu, že podle článku 136 Smlouvy o ES je "cílem Společenství a členských států zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby bylo možno tyto podmínky sblížit a přitom udržet jejich zvýšenou úroveň"; a vzhledem k tomu, že v zájmu dosažení tohoto cíle stanoví článek 140 Smlouvy o ES, že úkolem Komise je podpora úzké spolupráce mezi členskými státy v oblasti sociální politiky týkající se zejména práva sdružovat se a práva kolektivního vyjednávání mezi zaměstnavateli a zaměstnanci,

K.   vzhledem k tomu, že podle preambule směrnice o vysílání pracovníků je předpokladem podpory mezinárodního poskytování služeb volná a spravedlivá hospodářská soutěž a opatření zaručující dodržování práv pracovníků v plném souladu s právním rámcem pracovního práva a pracovních vztahů v členských státech,

L.   vzhledem k tomu, že směrnice o vysílání pracovníků v bodě odůvodnění 12 jednoznačně stanoví, že "právo Společenství nevylučuje, aby členské státy uplatňovaly své vnitrostátní právní předpisy či kolektivní smlouvy uzavřené mezi zaměstnavateli a pracovníky vůči každé osobě, která je zaměstnaná, byť dočasně, na jejich území, i když je její zaměstnavatel usazen v jiném členském státě", a že "právo Společenství nezakazuje členským státům, aby zajistily dodržování těchto ustanovení vhodným způsobem",

M.   vzhledem k tomu, že cíl směrnice o vysílání pracovníků, tedy zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a opatření zaručujících dodržování práv pracovníků, je v době, kdy dochází k rozšiřování mezinárodního poskytování služeb, důležitý z důvodu ochrany dotčených pracovníků a je zároveň třeba dodržovat rámce pracovního práva a vztahů v členských státech, za předpokladu, že neporušují právní předpisy Společenství,

N.   vzhledem k tomu, že podle směrnice o vysílání pracovníků musí zákony členských států stanovit základní soubor závazných pravidel pro účely minimální ochrany vysílaných pracovníků, jež se musí dodržovat v hostitelské zemi, aniž by se bránilo použití takových pracovních podmínek, které by byly pro pracovníky výhodnější,

O.   vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 8 směrnice o vysílání pracovníků umožňuje směrnici provést buď prostřednictvím právních předpisů, nebo prostřednictvím kolektivních smluv, které byly prohlášeny za obecně platné nebo které jsou obecně použitelné na všechny podobné podniky v dotčeném odvětví nebo které byly uzavřeny nevýznamnějšími organizacemi zaměstnavatelů a odborovými organizacemi na úrovni členského státu a které se uplatňují na celém vnitrostátním území; přičemž ESD také potvrzuje, že vzhledem k tomu, že účelem směrnice o vysílání pracovníků není harmonizace systémů stanovení pracovních podmínek, mohou se členské státy na vnitrostátní úrovni svobodně rozhodnout pro systém, který není mezi systémy upravenými ve směrnici o vysílání pracovníků výslovně uveden,

P.   vzhledem k tomu, že základní ustanovení čl. 3 odst. 1 směrnice o vysílání pracovníků jsou tvořena mezinárodně závaznými pravidly, na nichž se členské státy dohodly; vzhledem k tomu že ustanovení o veřejném pořádku obsažené v čl. 3 odst. 10 jsou rovněž tvořeny mezinárodně závaznými pravidly, avšak v takovém rámci, který členským státům umožňuje, aby je ve svých vnitrostátních právních předpisech samy vymezily; vzhledem k tomu, že význam čl. 3 odst. 10 tkví v tom, že členským státům umožňuje posoudit rozmanitost trhu práce, sociální politiky a dalších otázek, včetně ochrany pracovníků při dodržení zásady rovného zacházení,

Q.   vzhledem k tomu, že mobilita pracovníků významně přispěla k zaměstnanosti, prosperitě a integraci v rámci EU, a poskytla tak občanům nové příležitosti k rozvinutí znalostí a zkušeností i k dosažení lepších životních podmínek,

R.   vzhledem k tomu, že článek 28 Listiny základních práv Evropské unie stanoví právo na kolektivní vyjednávání a kolektivní akci,

S.   vzhledem k tomu, že směrnice o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb poskytla více než jednomu milionu pracovníků příležitost pracovat v zahraničí za bezpečných a zajištěných podmínek bez problémů a konfliktů,

T.   vzhledem k tomu, že jednotné uplatňování a prosazování ustanovení směrnice o vysílání pracovníků je nezbytné k zajištění jejích cílů a zejména dodržování dohod o kolektivním vyjednávání, které existují v členských státech,

U.   vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice o službách jasně stanoví, že tato směrnice nemá nahradit směrnici o vysílání pracovníků a že směrnicí o službách nejsou ustanovení směrnice o vysílání pracovníků dotčena,

V.   vzhledem k tomu, že ohledně volného pohybu zboží bylo do nařízení (ES) č. 2679/98, začleněno toto ustanovení (známé jako "Montiho ustanovení"); Článek 2: "Toto nařízení nesmí být vykládáno tak, aby jakkoli ovlivňovalo uplatňování základních práv uznávaných členskými státy, včetně práva na stávku nebo svobody stávkovat. Tato práva také mohou zahrnovat právo nebo svobodu činit další akce zahrnuté do zvláštních systémů pracovněprávních vztahů v členských státech",

W.   vzhledem k tomu, že čl. 1 odst. 7 směrnice o službách stanoví, že: "Touto směrnicí není dotčen výkon základních práv uznávaných v členských státech a v právu Společenství. Touto směrnicí není rovněž dotčeno právo sjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy a právo na protestní akce podle vnitrostátních právních předpisů a postupů, které jsou v souladu s právem Společenství",

X.   vzhledem k tomu, že Evropská rada stanovila zásady vytváření modelů trhu práce, jež vykazují vysokou úroveň bezpečnosti a zároveň vysokou úroveň flexibility, (tzv. modely flexikurity); vzhledem k všeobecně uznávané skutečnosti, že významnou část úspěšného modelu flexikurity představují silní sociální partneři a velký prostor pro kolektivní vyjednávání,

Y.   vzhledem k tomu, že ESD má za úkol vykládat právo Společenství s ohledem na základní práva a svobody a zajišťovat, aby při výkladu a provádění Smlouvy o ES byly respektovány právní předpisy,

Z.   vzhledem k tomu, že je úkolem vnitrostátních soudů zjišťovat případ od případu, zda jsou splňována kritéria, podle nichž jsou omezení základních svobod slučitelná s právem Společenství,

AA.   vzhledem k tomu, že právo na kolektivní akci a uzavírání kolektivních smluv je základním právem, které je nedílnou součástí obecných zásad práva Společenství; vzhledem k tomu, že v této souvislosti by se ESD neměl opírat o prohlášení Rady a Komise ze dne 24. září 1996, které nebylo Parlamentem jakožto spolutvůrcem právních předpisů přijato a které by omezilo výklad pojmů "ustanovení o veřejném pořádku" a "vnitrostátní ustanovení zásadní pro politický pořádek" pouze na závazná pravidla stanovená v právních předpisech,

AB.   vzhledem k tomu, že v rozsudku ESD ze dne 21. září 1999 ve věci C-67/96, Albany International BV(20) byl v oblasti práva hospodářské soutěže při řešení problematiky trhu práce dán značný prostor odborům,

AC.   vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že v rámci ESD a mezi ním a jeho generálními advokáty existovaly v některých případech týkajících se směrnice o vysílání pracovníků, zejména ve shora uvedených věcech Laval a Rüffert rozdílné názory a výklad; vzhledem k tomu, že v případě odlišných názorů a výkladů je patrně třeba vyjasnění s ohledem na vyváženost základních práv a svobod,

1.   zdůrazňuje, že svoboda poskytovat služby je jedním ze základů evropského projektu; je však toho názoru, že musí být vyvážena jednak se základními právy a sociálními cíli zakotvenými ve Smlouvách, a jednak s právem veřejných a sociálních partnerů zajistit nediskriminaci, rovné zacházení a zlepšování životních a pracovních podmínek; připomíná, že kolektivní vyjednávání a kolektivní akce jsou základními právy, jež jsou uznány Listinou základních práv Evropské unie, a že rovné zacházení je základní zásadou Evropské unie;

2.   je toho názoru, že každý občan Unie by měl mít právo pracovat kdekoliv v Evropské unii, a tedy právo na rovné zacházení; proto vyjadřuje politování nad tím, že se toto právo neuplatňuje všude v EU jednotně; je toho názoru, že Komise by měla podrobit přetrvávající přechodná opatření důkladnému přezkumu s cílem posoudit, zda jsou skutečně nezbytná pro zabránění narušení vnitrostátních trhů práce, a pokud se ukáže, že tomu tak není, měla by být co nejrychleji zrušena;

3.   zdůrazňuje, že svoboda poskytovat služby neodporuje ani není nadřazena základnímu právu sociálních partnerů podporovat sociální dialog a pořádat protestní akce, zejména proto, že v některých členských státech se jedná o ústavní právo; zdůrazňuje, že účelem Montiho ustanovení je ochrana základních ústavních práv v rámci vnitřního trhu; dále připomíná, že volný pohyb pracovníků je jednou za čtyř svobod vnitřního trhu;

4.   vítá Lisabonskou smlouvu a skutečnost, že se Listina základních práv Evropské unie má stát právně závaznou; konstatuje, že by to zahrnovalo právo odborů vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy na odpovídajících úrovních a v případě konfliktu zájmů právo na kolektivní akci (jako je např. stávka) na obranu svých zájmů;

5.   zdůrazňuje, že svoboda poskytovat služby není nadřazena základním právům stanoveným v Listině základních svobod Evropské unie, a především právu odborů na protestní akce, zejména proto, že v některých členských státech jde o ústavní právo; zdůrazňuje proto, že shora uvedená rozhodnutí ESD ve věcech Rüffert, Laval a Viking ukazují, že je nezbytné vyjasnit, že hospodářské svobody, jak je stanoví Smlouvy, by měly být vykládány tak, aby nenarušovaly výkon základních sociálních práv uznaných členskými státy i právem Společenství, včetně práva vyjednávat, uzavírat a vymáhat dodržování kolektivních smluv a podnikat kolektivní akce, a tak, aby výkon těchto základních práv při prosazování sociálních zájmů a ochrany pracovníků nenarušoval nezávislost sociálních partnerů;

6.   zdůrazňuje, že směrnice o vysílání pracovníků umožňuje veřejným orgánům a sociálním partnerům vytvářet pracovní podmínky, které jsou pro pracovníky výhodnější, v souladu se zvyklostmi jednotlivých členských států;

7.   zdůrazňuje, že v bodu odůvodnění 22 směrnice o vysílání pracovníků je uvedeno, že uvedenou směrnicí nejsou dotčeny právní předpisy členských států o kolektivních akcích na obranu profesních zájmů, což potvrzuje čl. 137 odst. 5 Smlouvy o ES;

8.   zdůrazňuje proto potřebu zajistit a posilovat rovné zacházení a stejnou odměnu za stejnou práci na stejném pracovišti v souladu s články 39 a 12 Smlouvy o ES; domnívá se, že v rámci svobody poskytovat služby nebo svobody usazování nemůže státní příslušnost zaměstnavatele, zaměstnanců nebo vyslaných pracovníků sloužit jako záminka pro nerovné pracovní podmínky, odměňování nebo nerovný výkon základních práv, jako je právo na stávku;

9.   zdůrazňuje, že je důležité, aby modely trhu práce, které jsou již nyní schopny kombinovat velkou míru flexibility na trhu práce s velkou mírou bezpečnosti, nebyly negativně ovlivňovány a aby byl tento přístup naopak dále podporován;

Celkový dopad

10.   poukazuje na skutečnost, že horizontální účinek určitých ustanovení Smlouvy o ES závisí na tom, zda jsou splněny konkrétní podmínky, mimo jiné podmínka, že tato ustanovení přiznávají práva jednotlivci, který má zájem na dodržování příslušných povinností; vyjadřuje znepokojení nad tím, že za zvláštních okolností rozsudků, které ESD v poslední době vynesl, byl horizontální účinek článku 43 Smlouvy o ES řádně zjištěn, a domnívá se, že by to mohlo mít za následek zvýšení počtu případů rozhodovaných ESD;

11.   vítá skutečnost, že v souladu se zásadami a tradicemi Evropské unie mnoho členských států ve spolupráci se sociálními partnery uplatňuje na pracovní podmínky přísné normy, které jsou ku prospěchu všech pracovníků a posilují hospodářský růst i konkurenceschopnost;

12.   domnívá se, že záměr zákonodárce obsažený ve směrnici o vysílání pracovníků a ve směrnici o službách je neslučitelný s výklady, které mohou napomáhat nekalé hospodářské soutěži mezi podniky; konstatuje, že podniky, které podepíší kolektivní smlouvy a řídí se jimi, by mohly mít konkurenční nevýhodu v porovnání s podniky, které tak neučiní;

13.   domnívá se, že správné uplatňování a prosazování ustanovení směrnice o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb jsou základními předpoklady k tomu, aby bylo zabezpečeno dosažení jejích cílů, tedy usnadnění poskytování služeb při zaručení náležité ochrany pracovníků a plné dodržování dohod o kolektivním vyjednávání, které existují v členských státech, do nichž jsou pracovníci v rámci uvedené směrnice vysíláni;

14.   je dále toho názoru, že svoboda přeshraničního poskytování služeb v rámci vnitřního trhu se posílí zajištěním toho, aby jak domácí, tak zahraniční poskytovatelé služeb působili v podobných hospodářských podmínkách a podmínkách na pracovním trhu v místě dodávky služeb;

15.   aktivně podporuje hospodářskou soutěž založenou na znalostech a inovaci, jak stanoví Lisabonská strategie;

16.   zpochybňuje zavedení principu proporcionality ve vztahu k opatřením cíleným proti podnikům, které při uplatňování práva usadit se nebo práva poskytovat služby přes hranice záměrně nedodržují pracovní normy; domnívá se, že by neměla být zpochybňována možnost využití protestních akcí pracovníků k podpoře rovného zacházení a zajištění důstojných pracovních podmínek;

17.   zdůrazňuje skutečnost, že ze základních ekonomických svobod EU nemůže být vyvozováno, že opravňují podniky k nedodržování či obcházení vnitrostátních právních předpisů a postupů v sociální a pracovněprávní oblasti nebo nekalé hospodářské soutěži v oblasti odměňování a pracovních podmínek; domnívá se proto, že přeshraniční akce podniků, které by mohly narušit pracovní podmínky v hostitelské zemi, musí být přiměřené a nemohou být automaticky odůvodněny ustanoveními Smlouvy o ES např. svobodou volného pohybu služeb nebo svobodou usazování;

18.   zdůrazňuje, že právo Společenství musí ctít zásadu nediskriminace, zdůrazňuje dále, že zákonodárci Společenství musí zaručit, aby se nevytvářely překážky kolektivním smlouvám, které např. zajišťují, aby všichni pracovníci bez ohledu na státní příslušnost nebo na státní příslušnost jejich zaměstnavatele v místě, kde je služba poskytována, dostávali za stejnou práci stejnou mzdu, ani překážky protestním akcím na podporu kolektivní smlouvy, jež jsou v souladu s vnitrostátními právními předpisy či postupy;

19.   uznává, že rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství ve shora uvedených věcech Laval, Rüffert a Luxembourg vyvolala velké znepokojení ohledně způsobu výkladu směrnic stanovujících minimální normy;

20.   konstatuje, že sociální faktory, o nichž se zmiňuje článek 26 a 27 směrnice o veřejných zakázkách, umožňují členským státům vytvořit podmínky spravedlivé hospodářské soutěže tím, že stanoví pracovní podmínky, které jdou nad rámec povinných norem minimální ochrany;

21.   domnívá se, že omezený právní základ volného pohybu obsažený ve směrnici o vysílání pracovníků by mohl vést k tomu, že by tato směrnice byla vykládána jako výslovná výzva k nekalé hospodářské soutěži v oblasti odměňování a pracovních podmínek; domnívá se proto, že právní základ směrnice o vysílání pracovníků by mohl být rozšířen tak, aby zahrnoval odkaz na volný pohyb pracovníků;

22.   zdůrazňuje, že by současná situace mohla vést k tomu, že bude na pracovníky v hostitelských zemích vyvíjen tlak v podobě konkurence nízkých mezd; domnívá se proto, že je třeba zajistit důsledné uplatňování směrnice o vysílání pracovníků ve všech členských státech;

23.   připomíná, že 9 členských států ratifikovalo úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 94 ; vyjadřuje politování nad tím, že úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 94 nedostatečně zohledňují dokonce i soudní rozhodnutí, a je znepokojen tím, že uplatňování této úmluvy v dotyčných členských státech by mohlo být v rozporu s uplatňováním směrnice o vysílání pracovníků; vyzývá Komisi, aby tuto situaci urychleně vyjasnila a pokračovala v podpoře ratifikace této úmluvy s cílem posílit další rozvoj sociálních ustanovení v předpisech o zadávání veřejných zakázek, což je cílem směrnice o zadávání veřejných zakázek;

24.   konstatuje opomíjení skutečnosti, že podle úmluv Mezinárodní organizace práce č. 87 a 98 lze omezení práva na protestní akce a základních práv odůvodnit pouze ohrožením zdraví, veřejného pořádku a podobnými faktory;

Požadavky

25.   vyzývá všechny členské státy, aby řádně uplatňovaly směrnici o vysílání pracovníků; dále zdůrazňuje, že právní předpisy pro pracovní trh a pravidla pro vyjednávání a kolektivní smlouvy jsou v kompetenci členských států a sociálních partnerů; upozorňuje v této souvislosti, že v souladu se zásadou subsidiarity je úkolem členských států zlepšovat a plně využívat opatření v oblasti předcházení případům porušování stanovených norem a sledování a vymáhání jejich dodržování;

26.   domnívá se, že stávající právní předpisy Společenství obsahují mezery a nesrovnalosti, a proto je lze snadno použít k výkladům směrnice o vysílání pracovníků, které nebyly záměrem zákonodárce Společenství, jenž usiloval o zajištění rovnováhy mezi svobodou poskytování služeb a ochranou práv pracovníků; vyzývá Komisi, aby připravila potřebné legislativní návrhy, které by v budoucnu pomohly zabránit rozporným výkladům;

27.   vítá proto sdělení Komise ze dne 3. dubna 2008, ve kterém se zavazuje, že bude nejen pokračovat v potírání hospodářské soutěže založené na nízkých sociálních normách, ale také zdůrazňuje, že svoboda poskytovat služby není v rozporu se základními právy na stávku a členství v odborech ani jim není nijak nadřazena; podporuje okamžité uplatňování závěrů, které Rada přijala dne 9. června 2008, aby se odstranily nedostatky v provádění, zabránilo se dalším problematickým situacím a případům zneužívání a vytvořilo se žádoucí prostředí vzájemné důvěry; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly užší spolupráci mezi členskými státy, vnitrostátními orgány a Komisí při sledování a výměně osvědčených postupů; považuje to za účinný způsob boje proti případům zneužívání;

28.   konstatuje, že je důležité, aby byla pravidla na trhu práce EU transparentní a stejná pro všechny, poznamenává však také, že různé politické tradice velmi znesnadňují dosažení jediného modelu trhu práce; domnívá se proto, že v případě zvláště citelného dopadu na některé členské státy by se na vnitrostátní úrovni a po konzultaci se sociálními partnery mělo provést důkladné posouzení důsledků výše uvedeného rozhodnutí soudu;

29.   vítá informaci Komise, že je nyní připravena přezkoumat dopad vnitřního trhu na práva pracovníků a kolektivní vyjednávání;

30.   navrhuje, aby tento přezkum nevylučoval částečnou revizi směrnice o vysílání pracovníků; každý přezkum této směrnice by měl být proveden teprve po důkladné analýze konkrétních problémů různých modelů kolektivních smluv na vnitrostátní úrovni; pokud by byl tento přezkum shledán užitečným, měl by se zabývat zejména problematikou uplatňovaných pracovních podmínek, výše mezd, zásady rovného zacházení s pracovníky v rámci volného pohybu služeb, dodržování různých pracovních modelů a doby vyslání pracovníka;

31.   domnívá se, že by neměl být ohrožen výkon základních práv uznávaných v členských státech, úmluvách Mezinárodní organizace práce a v Listině základních práv Evropské unie, včetně práva vyjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy a práva na protestní akce;

32.   zdůrazňuje, že je nutné vyjasnit, že směrnice o vysílání pracovníků ani jiné směrnice nebrání členským státům a sociálním partnerům žádat výhodnější podmínky cílené na rovné zacházení s pracovníky, a že existují záruky toho, že právní předpisy Společenství mohou být uplatňovány na základě stávajících modelů trhu práce;

33.   vyzývá Komisi k okamžitému uplatňování rozhodnutí Rady, jež se týkají vytvoření elektronického systému výměny informací, který by mohl umožnit členským státům účinnější boj proti případům zneužívání;

34.   žádá členské státy a Komisi, aby přijaly opatření na boj proti případům zneužívání, zejména v souvislosti s činností "společností skrývajícími se za poštovními schránkami", které se v zemi usazení nevěnují žádné skutečné a praktické činnosti, ale které jsou vytvářeny, někdy i přímo hlavním dodavatelem v hostitelské zemi za jediným účelem, kterým je podnikání v hostitelské zemi s cílem vyhnout se plnému uplatnění pravidel a předpisů hostitelské země, zejména těch, které se týkají mzdových a pracovních podmínek; vyzývá Komisi, aby ve svém kodexu jednání pro podniky v rámci směrnice o službách stanovila jasná pravidla pro boj proti takovým společnostem;

35.   znovu potvrzuje, že sociální práva nejsou podřízena v hierarchii základních svobod právům hospodářským; žádá proto o znovuvytvoření rovnováhy mezi základními právy a ekonomickými svobodami v rámci primárního práva s cílem zamezit soutěžení o nižší sociální normy;

36.   vítá společný postoj Rady k nové směrnici o dočasné práci zprostředkovávané přes agenturu, jež by zajistila nediskriminační přístup od prvního dne v zaměstnání, pokud se sociální partneři nedohodnou jinak;

37.   vyzývá Komisi, aby předložila dlouho očekávané sdělení o nadnárodním kolektivním vyjednávání, v němž navrhne vytvoření právního rámce pro nadnárodní kolektivní smlouvy;

o
o   o

38.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.
(2) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.
(3) Úř. věst. L 337, 12.12.1998, s. 8.
(4) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.
(5) [1990] Sb. rozh. I-1470.
(6) [1994] Sb. rozh. I-3803.
(7) [1999] Sb. rozh. I-8453.
(8) [2001] Sb. rozh. I-7831.
(9) [2002] Sb. rozh. I-1425.
(10) [2004] Sb. rozh. I-9553.
(11) [2004] Sb. rozh. I-10191.
(12) [2006] Sb. rozh. I-885.
(13) [2007] Sb. rozh.I-10779.
(14) [2007] Sb. rozh. I-11767.
(15) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.
(16) Úř. věst. C 313 E, 20.12.2006, s. 452.
(17) Úř. věst. C 92 E, 16.4.2004, s. 404.
(18) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 321.
(19) Přijaté texty, P6_TA(2007)0574.
(20) [1999] Sb. rozh.I-5751.


Demokracie, lidská práva a nová dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Vietnamem
PDF 211kWORD 45k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. října 2008 o nové dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Vietnamem a o lidských právech
P6_TA(2008)0514RC-B6-0538/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na svá předchozí usnesení o Vietnamu,

-   s ohledem na Dohodu o spolupráci mezi Evropskou unií a Vietnamskou socialistickou republikou z roku 1995,

-   s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který Vietnam ratifikoval v roce 1982,

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že ve dnech 20. a 21. října 2008 v Hanoji probíhá druhé kolo jednání mezi Evropskou unií a Vietnamem,

B.   vzhledem k tomu, že v podvýboru Evropského parlamentu pro lidská práva proběhlo dne 25. srpna 2008 slyšení o Vietnamu, Laosu a Kambodži,

C.   vzhledem k tomu, že příští schůze v rámci dialogu o lidských právech mezi trojkou EU a Vietnamem je naplánovaná na prosinec 2008,

D.   vzhledem k tomu, že článek 1 Dohody o spolupráci mezi Evropským společenstvím a Vietnamskou socialistickou republikou uvádí, že: "úcta k lidským právům a demokratickým zásadám je základním předpokladem pro spolupráci mezi stranami, z nějž tato dohoda vychází, a představuje základní prvek této dohody",

E.   vzhledem k tomu, že ve Vietnamu je svoboda shromažďování výrazně omezena: v září roku 2008 vietnamská vláda provedla nejtvrdší zásah za několik posledních desetiletí proti pokojné demonstraci katolíků, kteří se v Hanoji shromáždili na modlitebních vigiliích, aby žádali navrácení církevního majetku zkonfiskovaného vietnamskou vládou,

F.   vzhledem k tomu, že ve Vietnamu je svoboda tisku výrazně omezena: v roce 2008 bylo několik vietnamských novinářů zatčeno nebo sankcionováno za zveřejnění informací o korupci státních úředníků a dne 19. září 2008 policie zatkla a fyzicky napadla Bena Stockinga, vedoucího hanojské pobočky agentury Associated Press, když připravoval reportáž o pokojném shromáždění vietnamských katolíků v Hanoji,

G.   vzhledem k tomu, že etnické menšiny v severní a střední části vietnamské náhorní plošiny jsou stále vystavovány diskriminaci, je jim zabavována půda a jsou porušovány jejich kulturní svobody a svoboda náboženského vyznání; vzhledem k tomu, že nezávislé nevládní organizace ani zahraniční novináři nemají volný přístup do střední části náhorní plošiny, aby mohli zhodnotit skutečnou situaci jejích obyvatel, zejména těch, kteří byli násilně vráceni z území Kambodže; vzhledem k tomu, že více než 300 obyvatel náhorní plošiny bylo od roku 2001 odsouzeno k odnětí svobody za pokojné politické a náboženské aktivity,

H.   vzhledem k tomu, že i přes opakované výzvy mezinárodního společenství byl 79letý nejvyšší patriarcha Sjednocené buddhistické církve Vietnamu Thich Quang Do, nositel ceny Thorolfa Rafta pro obránce lidských práv za rok 2006, od roku 1982 několikrát uvězněn a že stále zůstává v domácím vězení,

I.   vzhledem k tomu, že vietnamská vláda doposud neuznala Sjednocenou buddhistickou církev Vietnamu, nejpočetnější buddhistickou organizaci ve Vietnamu,

J.   vzhledem k tomu, že Vietnam zavedl právní předpisy omezující svobodný přístup k internetu a cenzuruje a kontroluje obsah jeho stránek, a vzhledem k tomu, že byl zatčen velký počet "kyberdisidentů" za to, že používali internet k šíření svých postojů v oblasti lidských práv a demokracie nebo se účastnili demokratických diskuzí po síti; vzhledem k tomu, že dne 10. září 2008 byl odsouzen k odnětí svobody spisovatel a demokratický aktivista Nguyen Hoang Hai známý pod pseudonymem Điếu Cày, který publikoval svá díla na internetu,

K.   vzhledem k tomu, že příslušníci khmérské etnické menšiny (Khmér Krom) v jižním Vietnamu jsou vystavováni náboženskému pronásledování a je jim konfiskována půda; vzhledem k tomu, že vládní orgány zbavily hodnosti přibližně 20 buddhistických mnichů z menšiny Khmér Krom za jejich účast na pokojném protestu v únoru 2007, kdy požadovali větší náboženskou svobodu, a pět z nich odsoudily k vězení; vzhledem k tomu, že vietnamské orgány nařídily Timu Sakhornovi, mnichovi z menšiny Khmér Krom, po jeho propuštění v červnu 2008 domácí vězení; vzhledem k tomu, že orgány použily nepřiměřené násilí proti zemědělcům z menšiny Khmér Krom, když požadovali vyřešení pozemkového konfliktu,

1.   zdůrazňuje, že dialog o lidských právech mezi EU a Vietnamem musí vést v této zemi k hmatatelnému pokroku; žádá Radu a Komisi, aby přehodnotily politiku spolupráce s Vietnamem a zohlednily přitom článek 1 dohody o spolupráci z roku 1995, který stanoví, že spolupráce je založena na dodržování demokratických zásad a lidských práv;

2.   vyzývá Komisi, aby vytvořila jasná kritéria pro hodnocení stávajících rozvojových projektů ve Vietnamu, a zajistila tak dodržování lidských práv a soulad s doložkou o demokracii obsaženou ve výše zmíněné dohodě;

3.   vyzývá Komisi a Radu, aby v rámci probíhajících jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Vietnamem, která bude obsahovat jednoznačnou doložku o lidských právech a demokracii doplněnou o prováděcí mechanismus k této doložce, důrazně vyzvaly představitele Vietnamu, aby před finalizací smluv ukončili systematické porušování demokracie a lidských práv, a aby vietnamskou vládu požádaly, aby zejména:

   - jako člen Rady bezpečnosti OSN aktivně spolupracovala se systémy OSN pro ochranu lidských práv tím, že pozve zvláštního zpravodaje pro otázky svobody náboženství nebo vyznání, který naposledy navštívil Vietnam v roce 1998, a pracovní skupinu vyšetřující svévolná zatýkání, která naposledy navštívila Vietnam v roce 1994, a aby úředníkům a zvláštním zpravodajům OSN poskytla neomezený přístup do všech regionů, včetně střední a jižní části náhorní plošiny, kde by jim mělo být umožněno vést důvěrné rozhovory s politickými a náboženskými vězni a zadrženými osobami i s žadateli o azyl vrácenými z Kambodže do Vietnamu, kteří pocházejí z vietnamské náhorní plošiny;
   - neprodleně propustila všechny osoby vězněné nebo zadržované za nenásilný projev jejich politického nebo náboženského přesvědčení, včetně více než 300 křesťanů obývajících náhorní plošinu, buddhistických mnichů menšiny Khmér Krom, demokratických aktivistů, předkladatelů petice požadujících navrácení pozemků, kyberdisidentů, odborových předáků, katolických farníků a stoupenců buddhistické víry Hòa Hảo o a víry Cao Đài;
   - neprodleně propustila z domácího vězení Thícha Quảna Độa a Tima Sakhorna, ;
   - umožnila nezávislým náboženským organizacím, aby svobodně rozvíjely svou náboženskou činnost bez vměšování vlády, a dovolila jim nezávisle se zaregistrovat u vlády, budou-li mít o to zájem; vrátila církvi konfiskované nemovitosti a pagody a obnovila právní status Sjednocené buddhistické církve Vietnamu;
   - zrušila ustanovení ve vietnamských právních předpisech, která kriminalizují disidenty a některé náboženské činnosti na základě nejasně definovaných zločinů "ohrožujících národní bezpečnost", a zajistila tak, aby tyto předpisy nemohly být použity proti těm, kteří uplatňují svá základní práva svobody projevu, shromažďování, sdružování a náboženského vyznání;
   - ukončila cenzuru a kontrolu nad domácími sdělovacími prostředky, včetně internetu a elektronických komunikačních zařízení, a aby povolila vydávání nezávislých soukromých novin a časopisů;

4.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států ASEAN, generálnímu tajemníkovi OSN, vysokému komisaři OSN pro lidská práva a vládě a parlamentu Vietnamu.

Právní upozornění - Ochrana soukromí