Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. září 2014 o pronásledování ochránců lidských práv v Ázerbájdžánu (2014/2832(RSP))

P8_TA(2014)0022 RC-B8-0090/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci v Ázerbájdžánu, zejména na usnesení ze dne 18. dubna 2012 obsahující doporučení Radě, Komisi a ESVČ týkající se jednání mezi EU a Ázerbájdžánem o dohodě o přidružení(1) a na své usnesení ve věci Ilgara Mammadova ze dne 13. června 2013(2),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 15. května 2012 adresované Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „o nutnosti dosáhnout určitých výsledků v oblasti nové evropské politiky sousedství“ (JOIN(2012)0014),

–  s ohledem na zprávu Komise o pokroku Ázerbájdžánu dosaženém v rámci evropské politiky sousedství za rok 2013 z 27. března 2014 (SWD(2014)0070),

–  s ohledem na akční plán evropské politiky sousedství EU-Ázerbájdžán,

–  s ohledem na prohlášení tiskových mluvčích vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise a Štefana Füleho, člena Evropské komise odpovědného za rozšíření a evropskou politiku sousedství k uvěznění Leyly Yunusové ze dne 2. srpna 2014,

–  s ohledem na prohlášení tiskového mluvčího vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise k zatčení Rasula Jafarova ze dne 6. srpna 2014,

–  s ohledem na prohlášení EU ze dne 14. srpna 2014 o situaci v oblasti lidských práv a občanské společnosti v Ázerbájdžánu,

–  s ohledem na prohlášení Štefana Füleho, člena Evropské komise, ze dne 8. září 2014 v Baku o zásadní úloze, kterou hraje občanská společnost v rámci Východního partnerství, a jeho oznámení o novém programu podpory EU určeném občanské společnosti v Ázerbájdžánu, v jehož rámci je v období 2014 až 2015 poskytnuto 3 miliony EUR,

–  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka Rady Evropy Thorbjørna Jaglanda ze dne 1. srpna 2014 k zatčení Leyly Yunusové, ředitelky Institutu pro mír a demokracii v Ázerbájdžánu,

–  s ohledem na prohlášení z Baku, které přijalo parlamentní shromáždění OBSE na své výroční schůzi konané ve dnech 28. června až 2. července 2014, v němž byly vyjádřeny obavy ze zneužívání správních postupů a právních předpisů k zadržování, uvězňování, zastrašování či jinému umlčování ochránců lidských práv a kriticky vystupujících osob v řadě zúčastněných členských států OBSE,

–  s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi EK a Ázerbájdžánem, která vstoupila v platnost v roce 1999, a na probíhající jednání mezi těmito dvěma stranami o nové dohodě, která by měla nahradit předchozí dohodu,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v několika posledních letech v Ázerbájdžánu dochází ke zhoršování celkové situace v oblasti lidských práv, jež se projevuje v několika posledních měsících významným nárůstem vládní represe, nátlaku a zastrašování uplatňovaných vůči nevládním organizacím, aktivistům z řad občanské společnosti, novinářům a ochráncům lidských práv;

B.  vzhledem k tomu, že cílem vládních represí se od minulého července stali někteří z nejpřednějších ochránců lidských práv, kteří byli uvězněni na základě zjevně politicky motivovaných obvinění, což je konkrétně i případ Leyly Yunusové, známé ředitelky Institutu pro mír a demokracii, a jejího manžela, historika, Arifa Yunuse, a dále i předsedy ázerbájdžánského Klubu pro lidská práva Rasula Jafarova;

C.  vzhledem k tomu, že předseda ázerbájdžánské Společnosti pro právní vzdělávání, Intigam Aliyev, advokát činný v oblasti lidských práv, jenž obhajoval více než 200 případů projednávaných Evropským soudem pro lidská práva z oblasti porušování svobody projevu, práva na spravedlivý proces a volebních zákonů v Ázerbájdžánu, byl dne 8. srpna 2014 zadržen a kvůli obvinění ze spáchání jiné trestné činnosti držen tři měsíce ve vazbě, což potvrzuje narůstající snahy o umlčování a stíhání předních obránců lidských práv v této zemi;

D.  vzhledem ke zprávám o násilném zacházení ze strany své spoluvězeňkyně, jemuž byla údajně paní Leyla Yunusová vystavena při svém uvěznění, aniž by byla přijata jakákoli opatření k potrestání této spoluvězeňkyně či k zajištění ochrany Leyly Yunusové; vzhledem k tomu, že zdravotní stav paní Leyly Yunusové se během věznění zhoršil, aniž by jí byla poskytnuta náležitá zdravotní péče;

E.  vzhledem k tomu, že dne 26. května 2014 byl Anar Mammadli, předseda Centra pro pozorování voleb a demokratické studie, odsouzen k pěti rokům a šesti měsícům odnětí svobody a pan Bashir Suleymanli, ředitel tohoto centra, ke třem rokům a šesti měsícům odnětí svobody, a to kvůli trestným činům sahajícím od daňových úniků po nedovolené podnikání;

F.  vzhledem k tomu, že souběžně s výše uvedeným případem bylo 8 aktivistů nevládního hnutí mládeže NIDA odsouzeno na základě obvinění ze spáchání výtržností, držení omamných látek a výbušnin, jakož i za úmysl narušení veřejného pořádku, a aktivisté sociálních médií Omar Mammadov, Abdul Abilov a Elsever Murselli byli odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání pět až pět a půl roku na základě obvinění z držení omamných látek, přičemž nikomu z nich nebyl umožněn přístup k obhájci dle jejich výběru a všichni si stěžovali na nesprávné zacházení, kterému byli vystaveni během zadržení policií;

G.  vzhledem k tomu, že celá řada dalších novinářů, ochránců lidských práv a aktivistů čelí obžalobám, jež proti nim byly v Ázerbájdžánu vzneseny, a to včetně Hasana Huseyniho, vedoucího veřejného sdružení pro osvícení rozumně smýšlejících občanů, odsouzeného dne 14. července 2014 k šestiletému trestu odnětí svobody, investigativního novináře předních ruskojazyčných novin „Zerkalo“ Raufa Mirkadirova, zadržovaného ve vyšetřovací vazbě kvůli obvinění z vlastizrady; vzhledem k tomu, že do kanceláří Institutu pro svobodu a bezpečnost reportérů, což je přední nevládní organizace hájící zájmy médií, v jejímž čele působí mezinárodně renomovaný ochránce lidských práv Emin Huseynov, vpadla dne 8. srpna 2014 policie; vzhledem k tomu, že další nedávno zadrženou osobou je přední opoziční novinář Seymur Haziyev, jenž byl obviněn z výtržnictví a zadržován po dobu dvou měsíců ve vyšetřovací vazbě;

H.  vzhledem k tomu, že tyto případy navazují na desítky dalších, které se týkají politických aktivistů, ochránců práv, novinářů, bloggerů a aktivistů sociálních médií, jež vládní orgány v uplynulých dvou letech uvěznily na základě obdobně vykonstruovaných obvinění, včetně výtržnictví, držení omamných látek, daňových úniků a dokonce i vlastizrady; vzhledem k tomu, že nedávná vlna uvěznění spustila řetězovou reakci, díky níž byla řada známých aktivistů přinucena uprchnout ze země či se skrývat,

I.  vzhledem k tomu, že nezávislé ázerbájdžánské noviny „Azadliq“ byly donuceny pozastavit své vydávání z důvodu údajných finančních těžkostí, přičemž předtím byly vystaveny nátlaku oficiálních míst, neboť informovaly o korupci;

J.  vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva vynesl řadu rozsudků ve věcech porušování lidských práv v Ázerbájdžánu, poslední dne 22. května 2014 ve věci Ilgara Mammadova, předsedy Občanského hnutí republikánské alternativy (REAL); vzhledem k tomu, že jej příslušné orgány odmítly propustit, i když bylo podle rozhodnutí soudu jeho zadržení motivováno politicky;

K.  vzhledem k tomu, že v centru Baku jsou pokojné demonstrace protestujících od roku 2006 v podstatě zakázány a nedávno byly zavedeny nové přísné pokuty a delší lhůty správního zadržování osob, které se organizují nebo se účastní nepovolených veřejných shromáždění;

L.  vzhledem k tomu, že ázerbájdžánské orgány nepřihlížejí ke stanoviskům Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátské komise) Rady Evropy k právním předpisům týkajícím se svobody shromažďování, politických stran a ochrany před pomluvou; vzhledem k tomu, že tyto orgány dále řádně nezohlednily zjištění komisaře pro lidská práva Rady Evropy učiněná na základě návštěv této země;

M.  vzhledem k tomu, že v únoru 2014 prezident Alijev podepsal další změny zákona o nevládních organizacích, který nyní dává vládním orgánům další pravomoci – dočasně pozastavit nebo definitivně zakázat národní nebo zahraniční nevládní organizace v Ázerbájdžánu – a zavádí nové trestné činy, za které lze ukládat pokuty, které byly zvýšeny na 2 500–3 000 AZN (přibližně 2 600–3 100 EUR) pro nevládní organizace a 1 000–2 000 AZN (přibližně 1 000–2 000 EUR) pro ředitele národních nebo mezinárodních nevládních organizací;

N.  vzhledem k tomu, že veřejnému sdružení pro ochranu práv pracovníků v ropném průmyslu sídlící v Baku byl na základě rozhodnutí ze dne 8. července 2014 okresního soudu města Baku pro okres Nasimi zmrazen bankovní účet společně s účtem vedoucí sdružení Mirvari Uzeyir Grahramanovové;

O.  vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán je členem Rady Evropy a signatářskou zemí Evropské úmluvy o lidských právech;

P.  vzhledem k tomu, že dne 14. května 2014 Ázerbájdžán převzal předsednictví Výboru ministrů Rady Evropy;

1.  zdůrazňuje, že plné dodržování lidských práv, demokratických zásad, základních svobod a právního státu je jádrem rámce pro spolupráci v rámci Východního partnerství a závazků, které Ázerbájdžán učinil v Radě Evropy a OBSE;

2.  co nejdůrazněji odsuzuje zatčení Leyly Yunusové, Arifa Yunuse, Rasula Jafarova, Intigama Aliyeva a Hasana Huseyniho a jejich držení ve vazbě a požaduje jejich okamžité a bezpodmínečné propuštění a stažení všech obvinění proti nim; žádá, aby byl neprodleně a důkladně vyšetřen útok na Ilqara Nasibova, a vyzývá, aby osoby, které jsou za tento útok odpovědné, byly postaveny před soud;

3.  vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby zaručily fyzickou a psychologickou ochranu Leyly Yunusové, Arifa Yunusova a všech ochránců lidských práv v Ázerbájdžánu a aby zajistily naléhavé poskytnutí odpovídající lékařské péče, včetně podávání léků a hospitalizace;

4.  opakovaně vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby jako naléhavou prioritu přijala konkrétní opatření ke zlepšení situace v oblasti lidských práv v zemi, včetně okamžitého a bezpodmínečného propuštění všech politických vězňů, a přestala zatýkat osoby z politických důvodů;

5.  vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby přestaly obtěžovat a zastrašovat organizace občanské společnosti, opoziční politiky a nezávislé novináře a aby přestaly zasahovat do jejich hodnotné činnosti pro rozvoj demokracie v Ázerbájdžánu nebo tuto činnost mařit; vyzývá je rovněž, aby zajistily, aby všichni zadržení, včetně novinářů, politiků a aktivistů občanské společnosti, měli zaručena plná práva během soudního řízení, zejména přístup k obhájci dle vlastního výběru, možnost setkání s rodinami a dodržení dalších standardů spravedlivého soudního řízení;

6.  vyjadřuje politování nad kroky, které učinila ázerbájdžánská vláda k omezení kontaktů mezi občanskou společností a mladými aktivisty a intelektuály z Arménie a Ázerbájdžánu, neboť tyto kontakty mají velký význam pro překonání dlouhodobého nepřátelství mezi oběma zeměmi; v tomto ohledu připomíná důležitou činnost Leyly Yunusové a jejího manžela Arifa v této oblasti;

7.  naléhavě vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby pozvala Benátskou komisi Rady Evropy, komisaře a zmocněnce OSN pro zvláštní postupy a plně s nimi spolupracovala, pokud jde o ochránce lidských práv, svobodu sdružování, právo pokojného shromažďování, svobodu projevu a svévolné zatýkání, s cílem změnit své právní předpisy a přizpůsobit postupy v souladu se závěry odborníků;

8.  vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby neprodleně přijaly reformy v oblasti lidských práv, které měly být připraveny již dávno, včetně mnoha nesplněných závazků, které Ázerbájdžán převzal při vstupu do Rady Evropy, a aby splnily rozsudky proti Ázerbájdžánu, které vydal Evropský soud pro lidská práva;

9.  vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby zrušily zákaz veřejného shromažďování v centru Baku a aby přestaly pokutovat pokojné demonstranty nebo tyto osoby administrativně zadržovat;

10.  potvrzuje svůj postoj, podle kterého podpora Ázerbájdžánské republiky ze strany EU a spolupráce, včetně pokračujících jednání o strategickém partnerství pro modernizaci, musí být podmíněny a zahrnovat doložky týkající se ochrany a podpory lidských práv, zejména svobody sdělovacích prostředků, včetně zaručení svobody internetu a necenzurovaného přístupu k informacím a komunikaci, svobody projevu, svobody sdružování a shromažďování;

11.  zdůrazňuje, že jeho souhlas s podpisem smlouvy o partnerství s Ázerbájdžánem bude podmíněn uspokojivým zvážením výše uvedených požadavků, propuštěním ochránců lidských práv, zrušením legislativního omezení činností nezávislé občanské společnosti a zastavením represí a zastrašování nevládních organizací, nezávislých sdělovacích prostředků, opozičních sil, ochránců lidských práv, aktivistů za práva menšin, mladých aktivistů a aktivistů sociálních sítí;

12.  vyzývá Radu, Komisi a ESVČ, aby důsledně uplatňovaly zásadu „více za více“, se zaměřením zejména na situaci obránců lidských práv (v souladu se zásadami EU týkajícími se ochránců lidských práv), svévolné a politicky motivované zadržování, nezávislost soudnictví, demokratické reformy a základní práva a svobody; vyzývá zejména k revizi programování evropského nástroje sousedství, tak aby byla ukončena jakákoli podpora, která není důsledně zaměřena na lidská práva a občanskou společnosti;

13.  vyjadřuje politování nad skutečností, že v dialogu o lidských právech mezi EU a Ázerbájdžánem nebylo dosaženo významného pokroku, pokud jde o situaci v oblasti lidských práv v zemi; vyzývá ESVČ, aby zintenzívnila tento dialog s cílem zvýšit jeho účinnost a zaměřit jej na výsledky a aby o výsledcích Parlament pravidelně informovala;

14.  vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby zjednodušila stávající velmi komplikovaný a zdlouhavý postup registrace nevládních organizací, zavedla zásadní legislativní změny s cílem zrušit nedávná opatření omezující právo nevládních organizací přijímat dary bez oficiální registrace, a aby splnila doporučení Rady Evropy CM/Rec(2007), které adresoval Výbor ministrů členským státům a které se týká právního postavení nevládních organizací v Evropě;

15.  vyzývá Radu a členské státy, aby naléhavě vyzvaly Mezinárodní olympijský výbor, aby se na ázerbajdžánské orgány obrátil s výzvou zastavit zásahy a aby jim jasně sdělil, že očekává – vzhledem k evropským olympijským hrám v příštím roce –, že Ázerbájdžán splní požadavek olympijské charty, aby byla dodržována svoboda tisku;

16.  vyzývá ESVČ, aby důsledně dodržovala zásady EU týkající se ochránců lidských práv a organizovala pravidelné schůzky s nezávislými organizacemi pro ochranu lidských práv v prostorách delegace EU v Baku, koordinovala tyto schůzky se zastoupeními členských států EU a aby je využívala k vyjádření veřejné podpory činnosti ochránců lidských práv; naléhavě ESVČ vyzývá, aby důkladně sledovala všechny soudní procesy proti ochráncům lidských práv a aby o této oblasti předkládala Parlamentu zprávy;

17.  připomíná svůj postoj ze dne 24. května 2012(3) a vyzývá Radu, aby zvážila možnost přijmout cílené sankce proti osobám odpovědným za porušování lidských práv, pokud by tato porušování pokračovala;

18.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal prezidentovi, vládě a parlamentu Ázerbájdžánské republiky, ESVČ, Radě, Komisi a Radě Evropy.

(1) Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s. 36. (2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0285. (3) Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 91.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. září 2014 o Burundi, a zejména o případu Pierra Clavera Mbonimpy (2014/2833(RSP))

P8_TA(2014)0023 RC-B8-0086/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Burundi,

–  s ohledem na dohodu z Cotonou,

–  s ohledem na prohlášení delegace EU v Burundi ze dne 10. září 2014,

–  s ohledem na prohlášení Rady bezpečnosti OSN ze dne 10. dubna 2014 o situaci v Burundi,

–  s ohledem na dohodu o míru a usmíření z Aruši,

–  s ohledem na závěry Rady o oblasti Velkých jezer ze dne 22. července 2014, a zejména bod 7 těchto závěrů,

–  s ohledem na zprávy Úřadu OSN v Burundi (BNUB),

–  s ohledem na prohlášení, které ve středu 9. července 2014 učinil asistent generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ivan Šimonović na schůzce Fondu pro budování míru v sestavě pro Burundi,

–  s ohledem na zprávy misí a prioritní oblasti činnosti (2010–2014) FAO a UNICEF v Burundi, zejména s ohledem na boj proti hladu a podvýživě,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Pierre Claver Mbonimpa, vůdčí obhájce lidských práv a předseda Sdružení na ochranu lidských práv a zadržených osob (Association pour la protection des droits humains et des personnes détenues, APRODH), byl dne 15. května 2014 opět uvězněn a později obviněn z „ohrožování vnější bezpečnosti státu“ a „ohrožování vnitřní bezpečnosti státu narušováním veřejného pořádku“ a je od svého odvedení k výslechu ve vyšetřovací vazbě;

B.  vzhledem k tomu, že činnost v oblasti ochrany demokracie a lidských práv v Burundi za poslední dvě desetiletí přinesla panu Mbonimpovi řadu mezinárodních ocenění a široké uznání doma i v zahraničí;

C.  vzhledem k tomu, že obvinění vznesená proti němu se vztahují k vyjádření, která dne 6. května 2014 učinil v rádiu RPA (Radio Publique Africaine), že mladé křídlo vládnoucí strany CNDD-FDD, rovněž známé jako Imbonerakure, bylo vyzbrojeno a vysláno do Demokratické republiky Kongo na vojenský výcvik, a vzhledem k tomu, že stejné obavy vznesl BNUB, který zdůraznil, že militarizace těchto mladých lidí představuje „pro mír v Burundi velkou hrozbu“;

D.  vzhledem k tomu, že uvěznění Pierra Mbonimpy je příkladem vzrůstajícího rizika, jemuž čelí obhájci lidských práv, obtěžování aktivistů a novinářů a svévolného uvězňování členů opozičních stran, za nimiž stojí podle skupin pro lidská práva a asistenta generálního tajemníka OSN pro lidská práva především hnutí Imbonerakure;

E.  vzhledem k tomu, že v návaznosti na pokojnou akci opozičních stran dne 8. března 2014 bylo uvězněno 70 osob a 48 z nich bylo později odsouzeno k trestu vězení, někteří na doživotí;

F.  vzhledem k tomu, že v posledních týdnech vláda Burundi zakázala pokojné protesty a demonstrace na podporu Mbonimpy a varovala rozhlasové stanice, aby nevysílaly obsah podporující Mbonimpovy výroky,

G.  vzhledem k tomu, že předpokladem svobodných a spravedlivých voleb v roce 2015 a všeobecného uznání jejich výsledků je plné dodržování svobody projevu, a to i v případě novinářů a obhájců lidských práv;

H.  vzhledem k tomu, že EU z Evropského rozvojového fondu na roky 2014–2020 nedávno vyčlenila 432 milionů EUR pro Burundi, mimo jiné na zlepšení správy a rozvoj občanské společnosti;

I.  vzhledem k tomu, že nejméně jeden ze dvou Burunďanů a téměř dvě třetiny (konkrétně 58 %) všech dětí ve věku do pěti let trpí chronickou podvýživou, a vzhledem k tomu, že Burundi má ze 120 zemí nevyšší index hladu, právě na základě tohoto údaje byl vypočítáván globální index hladu na rok 2012;

J.  vzhledem k tomu, že Burundi je jednou z pěti nejchudších zemí světa s jedním z nejnižších HDP na obyvatele; vzhledem k tomu, že mnoho občanů Burundi je stále více frustrováno zvyšujícími se náklady na potraviny, vodu, paliva a vysokou mírou korupce a nezodpovědností politických představitelů;

K.  vzhledem k tomu, že Burundi v současnosti čelí nejhorší politické krizi od ukončení dvanáctileté občanské války v roce 2005, a vzhledem k tomu, že je opět ohrožena nejen vnitřní stabilita země, ale i stabilita sousedních zemí v již tak velmi nestabilním regionu afrického kontinentu;

1.  ostře odsuzuje zadržování obhájce lidských práv Pierra Clavera Mbonimpy a vyzývá k jeho okamžitému bezpodmínečnému propuštění; vyjadřuje obavy o jeho zhoršující se zdravotní stav a požaduje, aby mu byla bezodkladně poskytnuta lékařská pomoc;

2.  vyjadřuje obzvláštní obavy ohledně situace členů opozičního Hnutí za bezpečnost a demokracii (MSD), kteří byli zadrženi v návaznosti na události ze dne 8. března 2014; vyzývá orgány Burundi, aby rozsudek anulovaly a obnovily řízení s osobami, proti nimž byla vznesena věrohodná obvinění, a to v souladu s mezinárodními standardy, včetně uplatňování práva na obhajobu a přiměřenost;

3.  naléhavě žádá vládu Burundi, aby učinila opatření na kontrolu mládežnické ligy CNDD-FDD a zabránila jejím členům v zastrašování a napadání předpokládaných oponentů a zajistila, že osoby odpovědné za násilnosti budou postaveny před soud; vyzývá k tomu, aby byla provedena nezávislá mezinárodní vyšetřování ve věci tvrzení, že CNDD-FDD vyzbrojuje a cvičí své mladé křídlo; naléhavě žádá představitele opozičních stran, aby předcházeli násilí páchanému na svých odpůrcích;

4.  vyzývá země oblasti Velkých jezer, aby řešily protizákonné aktivity Imbonerakure a společně s vládou Burundi se tímto problémem zabývaly; vyzývá tyto země, aby i nadále odhodlaně usilovaly o prosazování míru a stability prostřednictvím stávajících regionálních mechanismů a zintenzivnily své úsilí o regionální hospodářský rozvoj, přičemž by měly věnovat pozornost usmíření, dodržování lidských práv, boji proti beztrestnosti a zavedení lepší soudní odpovědnosti;

5.  připomíná, že Burundi je vázáno doložkou o lidských právech Dohody z Cotonou, Mezinárodním paktem o občanských a politických právech a Africkou chartou lidských práv a práv národů, a má proto povinnost dodržovat všeobecná lidská práva, včetně svobody projevu; vyzývá vládu Burundi, aby před volbami plánovanými na rok 2015 umožnila skutečnou a otevřenou politickou diskusi, která by se obešla bez obav ze zastrašování, zásahů do vnitřní správy opozičních stran, bez jakéhokoli omezování kampaní všech stran, zejména ve venkovských oblastech, a bez zneužívání soudů k vyloučení politických konkurentů;

6.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že ve věci politických vražd v letech 2010 až 2012 v návaznosti na volby konané v roce 2010 nebylo učiněno spravedlnosti zadost; vyzývá orgány Burundi, aby zajistily, že pachatelé těchto vražd budou souzeni ve spravedlivých řízeních, a aby učinily vše s cílem zabránit politicky motivovanému násilí před volbami plánovanými na rok 2015;

7.  v této souvislosti znovu opakuje význam dodržování kodexu chování ve volbách (Code de bonne conduite en matière électorale) a volebního plánu zprostředkovaného OSN, který političtí aktéři podepsali v roce 2013, a plně podporuje činnost BNUB, jejímž cílem je předcházet dalšímu nárůstu politicky motivovaného násilí před volbami v roce 2015 a pomoci obnovit bezpečnost a mír v dlouhodobém horizontu;

8.  je hluboce znepokojen hospodářskou a sociální situací, s níž se potýká obyvatelstvo Burundi jako celek, zejména uprchlíci a vysídlené osoby, jejichž počet vzhledem k problémům bezpečnosti v zemi i napětí v sousedních zemích i nadále poroste;

9.  vyzývá všechny strany, aby dodržely své závazky obsažené v dohodě o míru a usmíření z Aruši, která přispěla k ukončení dvanáctileté občanské války v roce 2005; varuje před změnami burundské ústavy, v jejichž důsledku by byla vypuštěna základní ustanovení o sdílení pravomocí stanovené v dohodě z Aruši;

10.  vyzývá vysokou představitelku EU a členské státy, aby zajistily, že bude uplatňována jasná a zásadová politika EU vůči Burundi, která by řešila současná závažná porušování lidských práv v souladu se strategickým rámcem EU pro lidská práva; vyzývá Komisi, aby zvážila zahájení konzultací s Burundi podle článku 96 Dohody z Cotonou s cílem možného pozastavení provádění dohody a aby během nich přijala příslušná opatření;

11.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, členským státům, vládě Burundi a vládám zemí oblasti Velkých jezer, Africké unii, generálnímu tajemníkovi OSN, spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU a Panafrickému parlamentu.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. září 2014 o porušování lidských práv v Bangladéši (2014/2834(RSP))

P8_TA(2014)0024 RC-B8-0097/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Bangladéši,

–  s ohledem na Dohodu o spolupráci mezi Evropským společenstvím a Bangladéšem z roku 2001,

–  s ohledem na články 33 a 35 bangladéšské ústavy, jež stanovují, že nikdo nesmí být vystaven mučení či jinému krutému, nelidskému či ponižujícího zacházení nebo trestání a že nikdo nesmí být zatčen či vzat do vazby, aniž by mu byl sdělen důvod tohoto zadržení,

–  s ohledem na rozhodnutí nejvyššího bangladéšského soudu, jenž ustanovil ochranná opatření proti svévolnému zatýkání ze strany policistů podle paragrafu 54 trestního řádu a dále nařídil, aby všechny případy úmrtí, k nimž dojde během policejní vazby, byly vyšetřeny soudním úředníkem a aby bylo v jejich souvislosti zahájeno nezbytné soudní řízení,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 2000, který Bangladéš ratifikoval v roce 2000,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že EU má s Bangladéšem dobré, dlouhodobé vztahy, založené mimo jiné i na dohodě o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje;

B.  vzhledem k tomu že Bangladéš v uplynulých letech dosáhl významného pokroku, zejména v dosahování rozvojových cílů tisíciletí a s ohledem na své hospodářské výsledky;

C.  vzhledem k tomu, že bangladéšská vláda vyhlásila nulovou toleranci praktikám porušujícím lidská práva ze strany donucovacích orgánů a že schválila zákon o reformě policie, jenž ustanovuje kodex chování a zřizuje vzorové policejní stanice a střediska poskytující pomoc obětem v klíčových policejních stanicích;

D.  vzhledem k tomu, že bangladéšská vláda oznámila, že realizuje ve spolupráci s Mezinárodním výborem Červeného kříže školící a podpůrné programy o mezinárodních opatřeních proti mučení určené pro pracovníky donucovacích orgánů a vězeňských zařízení;

E.  vzhledem k tomu, že v bangladéšských továrnách na výrobu textilu došlo v uplynulých letech k řadě tragických událostí, přičemž tou nejtragičtější bylo zřícení továrního komplexu Rana Plaza, jež si vyžádalo více než 1 000 obětí; vzhledem k tomu, že po zřícení komplexu Rana Plaza zahájil Bangladéš spolu s nejdůležitějšími hráči na poli oděvního průmyslu reformní program zaměřený na zajištění bezpečných a důstojných pracovních podmínek; vzhledem k tomu, že Evropská unie podporuje tento program prostřednictvím dohody o udržitelnosti podepsané s Bangladéšem, k níž se však některé zainteresované strany odmítají připojit;

F.  vzhledem k tomu, že nehledě na záruky obsažené v ústavě, trestním zákoníku a zákonu o zákazu mučení a o úmrtích ve vazbě dochází v Bangladéši i nadále k případům zmizení osob (do nichž jsou údajně často zapleteny státní bezpečnostní složky) a také k omezování svobody projevu;

G.  vzhledem k tomu, že v důsledku všeobecných voleb konaných dne 5. ledna 2014, jež byly bojkotovány hlavní opoziční stranou Bangladéšskou národní stranou a poznamenány stávkami, k nimž tato strana vyzývala, a násilím, jež z nich pramenilo, vláda Lidové ligy (Awami League) vedená Šajchou Hasínou Vadžídovou přistoupila k několika krokům omezujícím občanská práva;

H.  vzhledem k tomu, že v oddílu rychlého nasazení (RAB), jenž byl vytvořen před 10 lety jako mimořádné opatření k potlačení bezpečnostních hrozeb militantních skupin, působí vojenské i policejní složky, čímž se do civilních donucovacích orgánů dostávají příslušníci armády, aniž by zde fungovaly transparentní mechanismy kontroly; vzhledem k tomu, že podle tvrzení lidskoprávních organizací je tento oddíl odpovědný za přibližně 800 případů úmrtí, aniž by došlo ke stíhání či potrestání viníků; vzhledem k tomu, že vyjma nedávného zatčení několika příslušníku tohoto oddílu pro podezření z nájemné vraždy politika z vládnoucí strany, zůstávají ostatní hrůzné činy nepotrestány;

I.  vzhledem k tomu, že bangladéšská vláda dne 6. srpna 2014 zveřejnila svoji novou mediální politiku; vzhledem k tomu, že některé prvky této politiky omezují svobodu médií tím, že například zakazují projevy, které jsou „protistátní“, „zesměšňují národní ideologii“, či „nejsou v souladu s bangladéšskou kulturou“, a omezují podávání zpráv o „anarchii, nepokojích a násilí“; vzhledem k tomu, že vláda plánuje zavést legislativní rámec pro prosazení této politiky; vzhledem k tomu, že se Bangladéš nachází na 145. ze 179 stupňů žebříčku světového indexu svobody tisku;

J.  vzhledem k tomu, že bangladéšská vláda vydala návrh zákona, který má zavést přísná omezení pro nevládní organizace; vzhledem k tomu, že nový návrh zákona o regulaci zahraničních darů má regulovat činnost a příspěvky jakékoliv skupiny přijímající zahraniční podporu a dává úřadu pro nevládní organizace, jež je součástí úřadu ministerského předsedy, pravomoc schvalovat projekty financované ze zahraničí; vzhledem k tomu, že tento návrh zákona také zahrnuje povinnost obdržet předběžné schválení pro vycestování ze země každému, kdo by měl v rámci dobrovolnické činnosti vycestovat za účelem práce na nějakém projektu; vzhledem k rozšířené obavě nevládních organizací, že tento zákon bude znamenat, že se na kontrole, hodnocení a schvalování bude podílet více vládních úředníků, což povede k možnému zdržování a zneužívání pravomocí;

K.  vzhledem k tomu, že dne 27. srpna 2014, během soukromé návštěvy vodopádu Shoilopropat v oblasti Bandarban v regionu Chittagong Hill Tracts, byla Hana Shams Ahmedová, koordinátorka mezinárodního výboru oblasti Chittagong Hill Tracts, a její přítelkyně brutálně napadena 810 členy aktivistické skupiny Somo Odhikar Andolon; vzhledem k tomu, že policejní příslušníci detektivního oddělení, kteří měli sloužit ženám jako ochrana, v průběhu útoku nezasáhli, a dokonce se během něj vytratili;

L.  vzhledem k tomu, že stále dochází k etnicky a nábožensky motivovaným násilnostem, jako byl například na začátku července útok několika desítek ozbrojených mužů na klášter pontifikálního institutu jeptišek zahraniční mise v Boldipuku; vzhledem k tomu, že byl v rámci tohoto útoku klášter vyrabován a jeptišky fyzicky napadeny;

M.  vzhledem k tomu, že za poslední dva roky byli podle paragrafu 57 zákona o informačních a komunikačních technologiích obžalováni nejméně čtyři blogeři a dva obhájci lidských práv;

N.  vzhledem k tomu, že bangladéšský Mezinárodní trestní tribunál, který je pověřen prošetřením válečných zločinů spojených s bangladéšskou válkou za nezávislost, prozatím vynesl 10 rozsudků, z nichž osm představovalo trest smrti a dva doživotní vězení, přičemž prvním popraveným byl islámský politický fundamentalista Abdul Kader Mulla; vzhledem k tomu, že byl Mezinárodní trestní tribunál opakovaně tvrdě kritizován za nedodržování mezinárodních standardů; vzhledem k tomu, že je podle odhadů v Bangladéši přes 1 000 lidí odsouzených k trestu smrti;

O.  vzhledem k tomu, že v návaznosti na tragické zřícení budovy továrního komplexu Rana Plaza v dubnu roku 2013 zavedla bangladéšská vláda ve spolupráci se západními maloobchodními společnostmi režim inspekce konstrukční nezávadnosti a požární a elektrické bezpečnosti více než 3 500 textilních továren; vzhledem k tomu, že inspekce prováděné západními maloobchodními společnostmi probíhají a jsou veřejné, kdežto inspekce prováděné bangladéšskou vládou dosud veřejnosti přístupné nejsou;

P.  vzhledem k tomu, že svěřenecký fond dárců, který založil koordinační výbor Rana Plaza, jenž je složen ze zástupců bangladéšské vlády, oděvního průmyslu, odborů a nevládních organizací, jemuž předsedá Mezinárodní organizace práce a jehož cílem je pomoci obětem a pozůstalým, doposud nedosáhl cílové částky 40 milionů USD; vzhledem k tomu, že podle odhadů kampaně Clean Clothes přispěla do svěřeneckého fondu dárců jen polovina převážně evropských a amerických společností napojených na továrny v budově Rana Plaza;

Q.  vzhledem k tomu, že navzdory několika reformám předpisů v oblasti práce hovoří pracovníci i nadále o obtěžování a zastrašování před zakládáním odborů či zapojování se do nich, přičemž jsou hlášeny i další projevy násilí mířené proti odborovým činovníkům; vzhledem k tomu, že zákoník práce z roku 2013 stále nedosahuje mezinárodních standardů, pokud jde o svobodu sdružování, a tedy i právo na stávku či kolektivní vyjednávání

1.  vyslovuje uznání bangladéšské vládě za pokrok, kterého dosáhla při plnění rozvojových cílů tisíciletí a který přinesl významná reálná zlepšení v životech milionů občanů; uznává dále, že těchto zlepšení bylo dosaženo za složitých vnitrostátních podmínek, jako je neustálá hrozba násilných útoků radikálních skupin, např. strany Jamaat-e-Islami spřízněné s BNP; v tomto ohledu oceňuje, že dne 15. září 2014 byl přijat zákon o prevenci sňatků dětí z téhož roku;

2.  vyjadřuje však znepokojení ohledně pokračujícího porušování lidských práv ze strany oddílu rychlého nasazení a dalších bezpečnostních složek, např. ve formě nucených zmizení či mimosoudních poprav opozičních aktivistů; opětovně vyzývá, aby došlo ke zrušení trestu smrti, a vítá rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 16. září 2014 o zmírnění trestu smrti pro místopředsedu strany Jamaat-e-Islami Delvara Husajna Sajídího Mezinárodním trestním tribunálem na doživotní vězení;

3.  vyzývá bangladéšskou vládu, aby okamžitě propustila všechny oběti nuceného zmizení s výjimkou těch, kteří mohou být obviněni z dokazatelného trestného činu a kteří by měli být okamžitě postaveni před soud; vyzývá bangladéšské orgány, aby vyšetřily pachatele s ohledem na míru velitelské odpovědnosti a aby poslaly osoby shledané vinnými před soud, kde budou podrobeny spravedlivému procesu; naléhavě žádá vládu, aby zřídila nezávislý orgán, který by takové případy prošetřoval, a opakovaně ji vyzývá, aby ustavila účinně fungující a zcela nezávislou komisi pro lidská práva;

4.  vyzývá vládu, aby při obnově veřejného pořádku používala síly v minimálním rozsahu a aby striktně dodržovala základní principy OSN pro užití síly a střelných zbraní; ostře odsuzuje násilné útoky opozičních skupin proti civilním i vládním cílům; vyzývá opoziční skupiny, aby se uchylovaly pouze k mírovým protestům;

5.  naléhavě vyzývá bangladéšskou vládu, aby přiměla státní bezpečnostní síly, včetně policie a oddílu rychlého nasazení (RAB), aby se pohybovaly opět jen v mezích zákona; důrazně vyzývá bangladéšské orgány, aby ukončily beztrestnost RAB a nařídily prošetření a stíhání osob podezřelých z nezákonného zabíjení prostřednictvím RAB; poukazuje na to, že bude bedlivě sledovat postup „případu Narayanganj“, v rámci kterého byli zatčeni tři příslušníci RAB, kteří nyní vyčkávají na soudní řízení pro únos a zabití sedmi lidí ve městě Narayanganj v dubnu roku 2014;

6.  zdůrazňuje význam nezávislého, nestranného a přístupného soudnictví, které by umožnilo zlepšit dodržování zásad právního státu a základních práv obyvatelstva a reformovat tribunál pro válečné zločiny; připouští, že vzhledem k narůstající hrozbě teroristických organizací, jako je např. al-Káida, v regionu, je velmi důležité vytvořit veřejnou důvěru v soudní, bezpečnostní a lidskoprávní instituce;

7.  vyjadřuje své znepokojení ohledně zákona o nevládních organizacích; naléhavě vyzývá bangladéšskou vládu, aby ve věci návrhu tohoto zákona i nadále jednala s nezávislými skupinami a aby se postarala o to, že přijaté znění bude v souladu s mezinárodními standardy a úmluvami o lidských právech, které se Bangladéš zavázal dodržovat;

8.  vyzývá bangladéšskou vládu, aby uznala a respektovala svobodu tisku a sdělovacích prostředků a aby umožnila sdružením pro ochranu lidských práv hrát důležitou roli při stíhání případů porušování lidských práv a jejich dokumentaci; naléhavě vyzývá bangladéšské orgány, aby zrušily novou politiku v oblasti sdělovacích prostředků, dostály svým závazkům a zavedly svobodu slova a projevu;

9.  je znepokojen opakovanými případy násilí motivovaného etnickou nebo náboženskou příslušností jeho obětí; naléhavě vyzývá bangladéšskou vládu, aby zajistila lepší ochranu a záruky menšinám, jako jsou např. hinduisté, budhisté a křesťané, ale také obyvatelé Biháru; vítá zatčení osob podezřelých z účasti na přepadení kláštera v Boldipuku;

10.  vyzývá bangladéšskou vládu k prosazování pracovněprávních předpisů a dále vyzývá k jejich dalším reformám, aby vyhověly normám Mezinárodní organizace práce, zejména co se týče svobodného vytváření odborových organizací a účasti v nich;

11.  bere na vědomí programy na reformu oděvního průmyslu, ale apeluje na vládu, aby zajistila plné zavedení akčního plánu, schváleného a podepsaného Mezinárodní organizací práce v květnu 2013, tj. i nábor a výcvik inspektorů a provádění důkladných kontrol a zveřejnění záznamů mnoha tisíců podniků; naléhavě vyzývá signatáře dohody týkající se požární ochrany a bezpečnosti budov, aby dostáli všem svým závazkům, včetně minimálních norem a poskytování finančního odškodnění obětem;

12.  vyjadřuje politování nad tím, že k červnu 2014 dosáhla celková výše dobrovolných příspěvků společností do svěřeneckého fondu dárců pouze 17 milionů dolarů, takže stále chybí 23 milionů; z toho odvozuje, že princip dobrovolné účasti pro pomoc obětem neštěstí zřícení budovy Rana Plaza nestačí a že je nezbytně nutné zavést závazný mechanismus;

13.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládě a parlamentu Bangladéše, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a vládám a parlamentům členských států EU.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. září 2014 o situaci na Ukrajině a aktuálním stavu vztahů mezi EU a Ruskem (2014/2841(RSP))

P8_TA(2014)0025 RC-B8-0118/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o evropské politice sousedství, o Východním partnerství a o Ukrajině, především na usnesení ze dne 27. února 2014 o situaci na Ukrajině(1), ze dne 13. března 2014 o invazi Ruska na Ukrajinu(2), ze dne 17. dubna 2014 o ruském nátlaku na země Východního partnerství, a zejména destabilizaci východní Ukrajiny(3) a na usnesení ze dne 17. července 2014 o situaci na Ukrajině(4);

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dnů 22. července a 15. srpna 2014 a na závěry Evropské rady ze dne 30. srpna 2014 o Ukrajině,

–  s ohledem na prohlášení mluvčího ESVČ ze dne 11. září 2014 o únosu estonského příslušníka policie,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku, zejména na usnesení ze dne 6. února 2014 o summitu EU-Rusko(5),

–  s ohledem na prohlášení ze summitu NATO vydaného dne 5. září 2014 ve Walesu,

–  s ohledem na výsledek mimořádného zasedání Rady pro zemědělství a rybolov konaného dne 5. září 2014,

–  s ohledem na společné ministerské prohlášení o provádění dohody o přidružení / prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou ze dne 12. září 2014,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že léto roku 2014 bylo poznamenáno dalším vyhrocením konfliktu na východě Ukrajiny; vzhledem k tomu, že podle odhadů OSN zahynulo nejméně 3 000 osob, další tisíce lidí byly zraněny a statisíce civilistů z oblastí zasažených konfliktem uprchly; vzhledem k tomu, že ekonomické náklady spojené s konfliktem, včetně nákladů na obnovu východních oblastí, mají závažný dopad na sociální a ekonomický rozvoj Ukrajiny;

B.  vzhledem k tomu, že třístranná kontaktní skupina se dne 5. září 2014 v Minsku dohodla na příměří, které vstoupilo v platnost téhož dne; vzhledem k tomu, že dohoda rovněž obsahovala protokol o 12 bodech, které zahrnují propuštění rukojmí, opatření ke zlepšení humanitární situace, stažení nezákonných ozbrojených skupin, vojenského vybavení a nájemných vojáků z Ukrajiny a opatření pro decentralizaci v doněckém a luhanském regionu;

C.  vzhledem k tomu, že příměří je od pátku 5. září 2014 opakovaně porušováno hlavně řádnými ruskými jednotkami a separatisty v okolí Mariupolu a letiště v Doněcku a že na mnoha jiných místech dochází k pokusům o vyprovokování ukrajinské obrany;

D.  vzhledem k tomu, že Rusko v minulých týdnech posílilo svou vojenskou přítomnost na území Ukrajiny a logistickou podporu separatistických milic stálým přísunem zbraní, střeliva, obrněných vozů a příslušenství, námezdných bojovníků a vojáků v přestrojení, a to přes výzvy EU, aby vyvinulo maximální úsilí o zklidnění situace; vzhledem k tomu, že Ruská federace od začátku krize stahuje k hranicím s Ukrajinou své jednotky a vojenskou techniku;

E.  vzhledem k tomu, že ruské přímé i nepřímé vojenské zapojení na Ukrajině, včetně anexe Krymu, porušuje mezinárodní právo, včetně Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu a Budapešťského memoranda z roku 1994; vzhledem k tomu, že Rusko i nadále odmítá uplatňovat Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě;

F.  vzhledem k tomu, že s ohledem na destabilizační akce Ruska na východní Ukrajině Evropská rada dne 30. srpna 2014 vyzvala k předložení návrhů na rozšíření restriktivních opatření EU; vzhledem k tomu, že tyto návrhy vešly v platnost dne 12. září 2014;

G.  vzhledem k tomu, že po podpisu politických ustanovení dohody o přidružení dne 21. března 2014 přistoupily EU a Ukrajina dne 27. června 2014 k oficiálnímu podpisu zbývajících částí této dohody, mezi něž patří prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu (DCFTA); vzhledem k tomu, že Evropský parlament a Nejvyšší rada souběžné ratifikovaly dohodu o přidružení; vzhledem k tomu, že dne 12. září 2014 Komise oznámila, že prozatímní uplatňování dohody DCFTA bude odloženo do 31. prosince 2015; vzhledem k tomu, že místo toho budou prodlouženy jednostranné obchodní preference, které EU poskytlo Ukrajině a jejichž platnost měla dne 1. listopadu 2014 tohoto roku vypršet;

H.  vzhledem k tomu, že dne 7. srpna 2014 ruská vláda schválila seznam výrobků z EU, USA, Norska, Kanady a Austrálie, které mají být po dobu jednoho roku na ruském trhu zakázány; vzhledem k tomu, že toto opatření se nejcitelněji dotkne EU, jelikož Rusko je druhým největším vývozním trhem pro zemědělské produkty EU a šestým největším trhem pro produkty rybolovu a jelikož 73 % těchto zakázaných výrobků pochází z EU; vzhledem k tomu, že omezení uplatňovaná Ruskem by mohla v úhrnu ohrozit obchod o objemu 5 miliard EUR a mít dopad na příjmy 9,5 milionu osob v EU, které pracují v nejvíce postižených zemědělských společnostech;

I.  vzhledem k tomu, že zákaz dovozu potravin z EU na ruský trh, který postihl zejména pěstitele ovoce a zeleniny a mlékárenský a masný průmysl, by mohl způsobit dominový efekt, jenž by vedl k přebytku na vnitřním trhu, zatímco zákaz dovozu produktů rybolovu z EU na ruských trh by mohl způsobit vážné problémy v některých členských státech; vzhledem k tomu, že hodnota zakázaných produktů rybolovu dosahuje téměř 144 milionů EUR;

J.  vzhledem k tomu, že Rusko ohrožuje bezpečnost EU pravidelným narušováním vzdušného prostoru Finska, pobaltských států a Ukrajiny a rovněž nedávným přerušením dodávek plynu do Polska, které dosahuje 45 % objemu ruského vývozu do této země;

K.  vzhledem k tomu, že NATO na summitu v Newportu potvrdilo, že stojí za Ukrajinou oproti destabilizačnímu vlivu Ruska, nabídlo jí pomoc při posilování ukrajinských ozbrojených sil a vyzvalo Rusko, aby stáhlo své jednotky z Ukrajiny a ukončilo nezákonnou anexi Krymu; vzhledem k tomu, že NATO prohlásilo, že i nadále usiluje o vstřícný a konstruktivní vztah s Ruskem včetně vzájemného budování důvěry, a uvedlo, že komunikační kanály zůstávají otevřené;

L.  vzhledem k tomu, že tragické sestřelení letadla Malajských aerolinek MH17 v Doněckém regionu pobouřilo veřejné mínění mezinárodního a evropského společenství; vzhledem k tomu, že OSN a EU požadovaly důkladné mezinárodní vyšetřování okolností nehody, a vzhledem k tomu, že je morální i právní povinností postavit pachatele tohoto činu před soud;

M.  vzhledem k tomu, že pan Mykola Zelenec, honorární konzul Litvy v Luhansku, byl unesen a brutálně usmrcen povstalci;

1.  vítá podpis minské dohody o příměří a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby učinily vše, co je v jejich silách, pro její úplné uplatňování v dobré víře s cílem připravit půdu pro zahájení skutečného mírového procesu, včetně stálé a efektivní kontroly ukrajinských hranic pod dohledem OBSE, úplného a bezpodmínečného stažení ruských jednotek, nezákonně ozbrojených skupin, vojenského vybavení a nájemných vojáků z mezinárodně uznaného území Ukrajiny a propuštění rukojmích; odsuzuje skutečnost, že dohoda o příměří je neustále porušována zejména ruskými a separatistickými jednotkami a že pokračuje jejich posilování; rozhodně zdůrazňuje, že řešení tohoto konfliktu by mělo být dosaženo pouze politickou cestou;

2.  vyzývá všechny strany, aby dodržovaly příměří a aby se zdržely veškerých akcí či kroků, které by mohly dohodu ohrozit; vyjadřuje však hluboké znepokojení nad tím, že by příměří mohlo být pro Rusko záminkou k přeskupení vojsk, aby mohlo pokračovat v ofenzivě ve snaze vytvořit „pozemní koridor“ na Krym a dál do Podněstří;

3.  důrazně odsuzuje Ruskou federaci za vedení nevyhlášené „hybridní války“ proti Ukrajině, do níž nasadilo řádné ruské jednotky, a za podporu nelegálně ozbrojených skupin; zdůrazňuje skutečnost, že tyto akce ruského vedení představují hrozbu nejen pro jednotu a nezávislost Ukrajiny, ale celého evropského kontinentu; vyzývá Rusko, aby z Ukrajiny okamžitě stáhlo veškeré vojenské zařízení a síly, aby zakázalo přísun bojovníků a zbraní do východní Ukrajiny a aby přestalo přímo i nepřímo podporovat činnost separatistických sil na ukrajinské půdě;

4.  připomíná svůj závazek k ochraně nezávislosti, suverenity, územní nedotknutelnosti a neporušitelnosti hranic Ukrajiny a její právo „evropské volby“; znovu opakuje, že mezinárodní společenství neuzná nezákonnou anexi Krymu a Sevastopolu, ani pokusy o vytvoření kvazirepublik v Donbasu; vítá rozhodnutí EU zakázat dovoz zboží z Krymu, pokud k němu nebude připojeno potvrzení o původu vydané ukrajinskými orgány; dále odsuzuje nucené vydávání ruských pasů ukrajinským občanům na Krymu, pronásledování Ukrajinců a krymských Tatarů a hrozby, kterými samozvaní vůdci zastrašují krymské občany, kteří mají zájem hlasovat v nadcházejících parlamentních volbách;

5.  zdůrazňuje, že organizace OBSE hraje při řešení ukrajinské krize klíčovou úlohu, neboť má zkušenosti se zvládáním ozbrojených konfliktů a krizí a jak Ruská federace, tak Ukrajina jsou jejími členy; vyzývá členské státy, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komisi, aby usilovaly o posílení a rozšíření zvláštní pozorovatelské mise OBSE na Ukrajině, a to jak o lidské zdroje, tak o logistiku a vybavení; zdůrazňuje, že je třeba bezodkladně vyslat pozorovatele OBSE na všechny úseky ukrajinsko-ruské hranice, které jsou pod kontrolou separatistů;

6.  zdůrazňuje, že program reforem a procesu přidružení musí probíhat současně s nepolevujícím úsilím o zajištění územní celistvosti a jednotnosti Ukrajiny; zdůrazňuje, že tyto dva úkoly jsou spolu neodlučně spjaty a úzce se doplňují; zdůrazňuje, že je potřebný mírový dialog a decentralizace, jež zajistí, aby celé území zůstalo pod kontrolou ústřední vlády, a tak jednotu Ukrajiny; zdůrazňuje, že je potřeba budovat důvěru mezi různými komunitami ve společnosti, a vyzývá k procesu trvalého usmíření; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité navázat inkluzivní národní dialog, vyvarovat se propagandy, nenávistných projevů a rétoriky, které by mohly konflikt dále vyostřit; zdůrazňuje, že takový inkluzivní dialog by měl být veden i s organizacemi občanské společnosti a občany ze všech regionů a menšin;

7.  vítá souběžnou ratifikaci dohody o přidružení / DCFTA v Nejvyšší radě a Evropském parlamentu; je toho názoru, že se jedná o významný krok, který dokládá snahu obou stran o její úspěšné uplatňování; bere na vědomí, že prozatímní provádění dohody DCFTA mezi EU a Ukrajinou bude nakonec odloženo do 31. prosince 2015 a že místo toho budou prodloužena jednostranná obchodní opatření, která de facto představují asymetrické provádění dohody; vyjadřuje politování nad mimořádnými opatřeními a tlakem ze strany Ruska; prohlašuje, že je vyloučeno tuto dohodu měnit nyní i v budoucnu, což dala Evropská unie velmi jasně najevo její ratifikací; vyzývá členské státy, aby urychleně přistoupily k ratifikaci dohody o přidružení / DCFTA s Ukrajinou; bere na vědomí probíhající konzultace mezi Ukrajinou, Ruskem a EU o provádění této dohody s Ukrajinou a doufá, že tato jednání pomohou vyřešit všechna nedorozumění;

8.  zdůrazňuje, že následující měsíce před zahájením uplatňování dohody o přidružení / prohloubené a komplexní zóny volného obchodu by měly být využity k provedení nezbytných změn a modernizace politického systému, hospodářství a společnosti Ukrajiny v souladu s programem přidružení; vítá program reforem ohlášený prezidentem Porošenkem, který obsahuje právní předpisy týkající se boje proti korupci, decentralizace a amnestie; vyzývá Komisi a ESVČ, aby co nejdříve navrhly komplexní a ambiciózní finanční podporu a balíček na pomoc Ukrajině, především pro obyvatele východní Ukrajiny, aby tak napomohly úsilí o politické řešení a národní usmíření;

9.  bere na vědomí zákony o zvláštním statusu některých okresů doněcké a luhanské oblasti a o amnestii, které schválil ukrajinský parlament (Nejvyšší Rada) dne 16. září 2014 a které jsou důležitým příspěvkem k uvolnění napětí v rámci provádění mírového plánu ukrajinského prezidenta;

10.  podporuje restriktivní opatření proti Rusku, která EU přijala v létě v důsledku trvající agrese Ruska, a bere na vědomí jejich zavedení dne 12. září 2014; je přesvědčen o tom, že sankce by měly být navrženy tak, aby neumožňovaly podnikům napojeným na Kreml jejich obcházení; vyzývá EU, aby pozorně sledovala formy hospodářské spolupráce, jakými jsou například swapy aktiv a společné podniky;

11.  zdůrazňuje možnost zvrácení a odstupňování restriktivních opatření EU v závislosti na situaci na Ukrajině;

12.  vyzývá členské státy a ESVČ k přijetí jasně vymezeného souboru ukazatelů, jejichž dosažení by mohlo zastavit přijímání nových restriktivních opatření vůči Rusku či vést ke zrušení předchozích opatření; je přesvědčen o tom, že tato kritéria by měla zahrnovat úplné stažení ruských jednotek a žoldáků z území Ukrajiny, ukončení dodávek zbraní a vybavení určených teroristům, plné dodržování režimu příměří ze strany Ruska, ustavení účinné mezinárodní kontroly a ověřování stavu příměří a obnovu ukrajinské kontroly nad celým jejím územím; vyzývá Radu a členské státy, aby neuvažovaly o zrušení žádných sankcí předtím, než budou splněny tyto podmínky, a aby byly připraveny zavést další sankce za veškeré činy, které Rusko podniká ve snaze podkopat dohodu o příměří nebo dále zvýšit napětí na Ukrajině;

13.  připomíná, že restriktivní opatření, která přijala EU, se přímo pojí s porušováním mezinárodního práva ze strany Ruské federace v návaznosti na protiprávní anexi Krymu a destabilizaci Ukrajiny, zatímco obchodní opatření přijatá Ruskou federací, včetně opatření namířených proti Ukrajině a dalším zemím Východního partnerství, jež v poslední době uzavřely s EU dohodu o přidružení, jsou neopodstatněná; vyzývá EU, aby zvážila vyloučení Ruska ze spolupráce v oblasti civilního využití jaderné energie a ze systému Swift;

14.  vyzývá Komisi, aby bedlivě sledovala dopad tzv. ruských „odvetných sankcí“ a aby učinila rychlá opatření na podporu výrobců, kteří byli zasaženi omezením obchodu s Ruskem; vítá opatření přijatá na zasedání Rady EU pro zemědělství a rybolov konaného dne 5. září 2014 a naléhavě vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jakým způsobem by EU mohla v budoucnu lépe čelit podobným krizím, a aby v nejvyšší možné míře poskytla zásadní včasnou podporu dotyčným evropským producentům; s politováním konstatuje, že došlo k pozastavení platnosti nouzových tržních opatření pro ovoce a zeleninu podléhající zkáze, odsuzuje však jakékoli zneužívání této podpory; vyzývá Komisi, aby co nejdříve představila nový systém;

15.  vyzývá Komisi, aby úzce sledovala trhy se zemědělskými a potravinářskými výrobky a s produkty rybolovu a akvakultury, aby informovala Radu a Evropský parlament o veškerých změnách a aby posoudila dopad přijatých opatření s cílem rozšířit případně seznam pokrytých výrobků a navýšit rozpočet ve výši 125 milionů EUR; naléhavě žádá Komisi, aby se neomezovala jen na tržní opatření, ale aby přijala také střednědobá opatření na posílení přítomnosti EU na trzích třetích zemí (např. propagační činnost);

16.  zvažuje možnost využití jiných než zemědělských fondů EU, jelikož daná krize je především politické povahy, a nikoli důsledek selhání trhu nebo nepříznivých povětrnostních podmínek;

17.  zdůrazňuje, že střednědobá a dlouhodobá politická a hospodářská stabilita a rozvoj Ruska závisí na tom, zda si tato země zvolí skutečně demokratickou cestu; poukazuje na to, že budoucí vývoj vztahů mezi EU a Ruskem bude záviset na úsilí Ruska posílit na svém území demokracii, právní stát a dodržování základních práv;

18.  vyjadřuje uspokojení nad tím, že byli propuštěni rukojmí, kteří byli nelegálně zadržováni ozbrojenými skupinami na východní Ukrajině, a vyzývá k propuštění ukrajinských zajatců držených v Ruské federaci; poukazuje především na případ ukrajinské dobrovolnice Naděždy Savčenkové, která byla v červnu 2014 zajata separatisty a následně převezena do Ruska, kde je stále držena ve vazbě; poukazuje také na případ filmařů a novinářů Olega Sencova, Oleksije Černého, Gennadije Afanasjeva a Aleksandra Kolčenka, kteří byli zadrženi na Krymu;

19.  vítá, že NATO znovu potvrdilo prioritní charakter otázky kolektivní bezpečnosti a závazky vyplývající z článku 5 Washingtonské smlouvy; vítá rozhodnutí učiněná na summitu v Newportu, kde si NATO předsevzalo zvýšit úroveň bezpečnosti východních spojenců, k čemuž přispěje vytvoření společné pracovní skupiny maximální připravenosti, stálá rotující vojenská přítomnost NATO a vytvoření logistické infrastruktury a také snaha, jejímž cílem je zvýšit schopnost Ukrajiny zajistit si vlastní bezpečnost; bere na vědomí skutečnost, že spojenci NATO mohou na bilaterální úrovni poskytnout Ukrajině potřebné zbraně, technologii a know-how pro zajištění své bezpečnosti a obrany; rozhodně však zdůrazňuje, že vojenské řešení ukrajinské krize neexistuje;

20.  zdůrazňuje, že je třeba provést nezávislé, rychlé a úplné vyšetřování příčin sestřelení letadla společnosti Malaysian Airlines MH17, kterým byla pověřena nizozemská bezpečnostní komise, a viníky nehody postavit před soud; bere na vědomí, že nizozemská bezpečnostní komise vydala dne 9. září 2014 předběžnou zprávu o vyšetřování pádu letadla MH17; zdůrazňuje, že na základě předběžných závěrů nebyly u letadla ani posádky zjištěny žádné technické ani provozní závady a pochybení a že z poškození zjištěného v přední části je patrné, že letadlo bylo proraženo velkým množstvím objektů s vysokou kinetickou energií, které nebyly součástí letadla; s politováním konstatuje, že rebelové vyšetřovatelům stále brání v přístupu k místu havárie, a vyzývá všechny strany, aby přístup na toto místo okamžitě umožnily;

21.  je pevně přesvědčen, že jediný možný způsob, jak reagovat na ruské hrozby, je, že členské státy EU budou držet při sobě a budou vystupovat jednotně; domnívá se, že EU musí přehodnotit své vztahy s Ruskem, upustit od koncepce strategického partnerství a nalézt nový jednotný postup;

22.  vyjadřuje hluboké znepokojení ohledně katastrofální humanitární situace na východní Ukrajině, zejména s ohledem na nadcházející zimu; poukazuje na naléhavou potřebu poskytnout humanitární pomoc a záchranu obyvatelům v oblastech postižených konfliktem, vnitřně vysídleným osobám a uprchlíkům; vyjadřuje souhlas s nedávným varováním Světové zdravotnické organizace, že východní Ukrajina čelí situaci ohrožení veřejného zdraví, neboť v oblasti plně nefungují nemocnice a nedostává se léků a vakcín; vítá nedávné rozhodnutí Komise uvolnit 22 milionů EUR na humanitární a rozvojovou pomoc pro Ukrajinu; vyzývá k dalšímu naléhavému úsilí pod záštitou a dohledem EU, včetně konvoje humanitární pomoci, které by pomohlo zajistit podporu pro nejvíce ohrožené osoby; připomíná, že k dodání humanitární pomoci na východ Ukrajiny musí dojít za podmínek úplného souladu s mezinárodním humanitárním právem a zásadami lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti a v úzké spolupráci s ukrajinskou vládou, OSN a Mezinárodním výborem Červeného kříže; vyjadřuje své hluboké uznání ohromné práci, kterou odvedly skupiny ukrajinských občanů v oblasti humanitární pomoci na východní Ukrajině, zejména pokud jde o evakuaci dětí, poskytování zdravotní péče a zajištění dodávek potravin;

23.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zahájila přípravu třetího rozsáhlého balíčku makrofinanční pomoci Ukrajině a aby se stala hlavním organizátorem dárcovské konference pro Ukrajinu, která by se měla uskutečnit koncem roku 2014 za účasti mezinárodních organizací, mezinárodních finančních institucí a občanské společnosti; zdůrazňuje, že je důležité, aby se mezinárodní společenství zavázalo k podpoře hospodářské a politické stabilizace a reformy na Ukrajině;

24.  oceňuje, že se ukrajinské orgány trvale snaží zajistit právo na vzdělávání, a zejména zajistit všem dětem co nejrychlejší návrat do škol zasažených konfliktem; připomíná význam poskytnutí psychologické podpory všem dětem, které byly přímo vystaveny násilným činům;

25.  důrazně odsuzuje nezákonný únos důstojníka estonské kontrašpionáže z území Estonska do Ruska a vyzývá ruské orgány, aby pana Kohvera okamžitě propustily a umožnily mu bezpečný návrat do Estonska;

26.  domnívá se, že je nanejvýš důležité omezit závislost EU na Rusku a jiných autoritativních režimech; mimoto vyzývá Evropskou radu, aby na svém zasedání v říjnu 2014 schválila ambiciózní komplexní krizový plán na nadcházející zimu, do nějž by zahrnula i sousední země, jako je Ukrajina;

27.  poukazuje na nedávné důvěryhodné zprávy o případech porušování lidských práv v oblasti konfliktu, kterých se dopouštějí především řádné ruské vojenské jednotky a separatisté; připojuje se k výzvám, aby ukrajinská vláda vytvořila centrální, pravidelně aktualizovanou evidenci ohlášených únosů a zahájila důkladné a nestranné vyšetřování všech případů údajného zneužití síly, špatného zacházení nebo mučení;

28.  vítá, že Komise přijala čtvrtou zprávu o provádění Akčního plánu pro uvolnění vízového režimu ze strany Ukrajiny a že Rada rozhodla o zahájení jeho druhé fáze; trvá na rychlém dokončení dohody o bezvízovém styku mezi EU a Ukrajinou coby konkrétní odpovědi na evropské ambice lidu demonstrujícího na Majdanu; mezitím znovu vyzývá k okamžitému dočasnému zavedení velmi jednoduchých a nenákladných postupů udělování víz;

29.  vyzývá k pokračování třístranných rozhovorů o dodávkách plynu na Ukrajinu, které byly v červnu 2014 pozastaveny, s cílem nalézt možnost jejich pokračování; znovu opakuje, že je třeba zajistit dodávky plynu prostřednictvím zpětného toku ze sousedních států EU na Ukrajinu;

30.  vyzývá EU, aby považovala skladování plynu, propojovací vedení a zařízení pro úniky při těžbě (flow-back) za strategické statky, a tedy aby regulovala podíl smluvních stran z řad třetích osob v těchto klíčových odvětvích; vyzývá členské státy navíc k tomu, aby zrušily plánované dohody s Ruskem v odvětví energetiky, včetně plynovodu South Stream;

31.  zdůrazňuje, že v souladu s cíli Energetického společenství je třeba radikálně posílit energetickou bezpečnost EU a její nezávislost a odolnost vůči vnějším tlakům prostřednictvím konsolidace odvětví energetiky, dalšího rozvoje energetické infrastruktury v sousedních zemích EU a rozvoje prvků pro propojení toku energie mezi těmito zeměmi a s EU a tyto přednostní projekty společného zájmu co nejrychleji realizovat s cílem vybudovat plně funkční evropský volný trh s plynem;

32.  vítá rozhodnutí francouzské vlády pozastavit dodávku vrtulníkových lodí Mistral a vyzývá všechny členské státy, aby zaujaly obdobný postoj, pokud jde o export, jenž není předmětem rozhodnutí EU o sankcích, především v oblasti zbraní a materiálu dvojího využití; připomíná, že tato smlouva by za současné situace byla v rozporu s Kodexem chování EU pro vývoz zbraní a se společným postojem z roku 2008, kterým se stanovují společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu; vyzývá členské státy EU, aby v plné míře respektovaly embargo na obchod se zbraněmi a vývoz zboží dvojího užití pro koncové uživatele z vojenské sféry;

33.  vítá rozhodnutí uspořádat na Ukrajině dne 26. října 2014 předčasné parlamentní volby a očekává, že vláda zajistí jejich svobodný a spravedlivý průběh; vyzývá Ukrajinu, aby zajistila transparentnost při financování stran a jejich politické kampaně a aby plně vyřešila všechny připomínky uvedené ve zjištěních a závěrech pozorovatelské mise OBSE/ODIHR ohledně nedávné volby prezidenta; vyzývá všechny politické strany, jež jsou v současnosti zastoupeny ve Verchovné radě, aby se voleb zúčastnily, a všechny strany, aby respektovaly jejich výsledek; doufá ve zvolení silné většiny, která bude schopna čelit důležitým výzvám a provést nezbytné reformy; naléhavě vyzývá povstalecké síly na východní Ukrajině, aby nebránily volebnímu procesu a zaručily základní právo obyvatel Donbasu svobodně si zvolit své zástupce; je připraven vyslat volební pozorovatele, kteří budou tyto volby sledovat, a vyzývá k vytvoření silné mezinárodní volební pozorovatelské mise, která by tyto stěžejní volby, jež proběhnou ve stávajících obtížných podmínkách, sledovala;

34.  zdůrazňuje, že Rusko má méně důvodů kritizovat dohodu mezi EU a Ukrajinou a reagovat neopodstatněnými obchodními omezeními a vojenskou agresí, než kdy jindy; vyjadřuje znepokojení nad tím, že tento nový vývoj stimuluje Rusko ke stupňování své politiky zastrašování Ukrajiny, kterou chce získat zpět do oblasti svého vlivu; obává se nebezpečí, že by podobný vývoj mohl zasáhnout Gruzii a Moldavsko;

35.  vyjadřuje politování nad tím, že nejvyšší představitelé Ruska považují Východní partnerství EU za hrozbu svým vlastním politickým a ekonomickým zájmům; zdůrazňuje, že Rusko naopak zintenzivněním obchodních a ekonomických aktivit získá, přičemž díky stabilnímu a předvídatelnému sousedství dojde k posílení bezpečnostní situace Ruska; odsuzuje chování Ruska, které využívá obchod jako nástroj k destabilizaci regionu, neboť zakázalo dovoz některých výrobků z Ukrajiny a Moldavska a nyní odstupuje od dohod o volném obchodu Společenství nezávislých států s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskem a znovu zavádí cla s doložkou nejvyšších výhod na výrobky pocházející z těchto zemí;

36.  znovu v této souvislosti vyjadřuje přesvědčení, že tato dohoda nepředstavuje ve vztazích mezi EU a Ukrajinou konečný cíl; upozorňuje dále na to, že podle článku 49 Smlouvy o Evropské unii má Ukrajina – stejně jako kterýkoli jiný evropský stát – evropskou perspektivu a může požádat o členství v Evropské unii, pokud se bude řídit zásadami demokracie, dodržovat základní svobody, lidská práva a práva menšin a zajistí právní stát;

37.  zdůrazňuje, že vztahy partnerství a spolupráce s Ruskem je třeba obnovit, až Rusko začne dodržovat mezinárodní právo, přispěje aktivním a jednoznačným způsobem k mírovému řešení ukrajinské krize a bude plně respektovat územní celistvost, nezávislost a svrchovanost Ukrajiny i ostatních zemí Východního partnerství a svých sousedů; vyzývá novou vysokou představitelku, místopředsedkyni, aby se ujala proaktivní úlohy při usnadňování dialogu mezi Ukrajinou a Ruskem i dialogu mezi EU a Ruskem a při prosazování mírových řešení konfliktů; dále se domnívá, že by Komise by měla zkoumat možnosti spolupráce EU s Euroasijskou hospodářskou unií;

38.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny, Radě Evropy, OBSE a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2014)0170. (2) Přijaté texty, P7_TA(2014)0248. (3) Přijaté texty, P7_TA(2014)0457. (4) Přijaté texty, P8_TA(2014)0009. (5) Přijaté texty, P7_TA(2014)0101.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. září 2014 o reakci EU na vypuknutí epidemie viru Ebola (2014/2842(RSP))

P8_TA(2014)0026 RC-B8-0107/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na „ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu“, které Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila dne 8. srpna 2014,

–  s ohledem na plán reakce na epidemii viru Ebola, který Světová zdravotnická organizace (WHO) předložila dne 28. srpna 2014,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady EU pro zahraniční věci týkající se vypuknutí epidemie viru Ebola v západní Africe ze dne 15. srpna 2014,

–  s ohledem na hodnocení rizik epidemie viru Ebola, které Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí vypracovalo dne 27. srpna 2014,

–  s ohledem na prohlášení komisaře pro zdraví Tonia Borga o vypuknutí epidemie viru Ebola v západní Africe ze dne 8. srpna 2014,

–  s ohledem na „Prohlášení o reakci EU na vypuknutí epidemie viru Ebola“, jež učinili komisař pro rozvoj Andris Piebalgs a komisařka pro humanitární pomoc a řešení krizí Kristalina Georgieva dne 5. září 2014,

–  s ohledem na setkání na vysoké úrovni Evropské komise o koordinaci reakce na vypuknutí epidemie viru Ebola v západní Africe ze dne 15. září 2014,

–  s ohledem na misi Africké unie (AU) „Podpora v boji proti epidemii viru Ebola v západní Africe“(ASEOWA) zřízenou dne 21. srpna 2014,

–  s ohledem na zvláštní brífink OSN o viru Ebola, který uspořádala předsedkyně mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (MSF) dr. Joanna Liuová dne 2. září 2014,

–  s ohledem na prohlášení liberijského ministra obrany Brownieho Samukaie před Radou bezpečnosti OSN o ohrožení existence jeho země, které představuje vypuknutí epidemie viru Ebola,

–  s ohledem na skutečnost, že na zasedání Rady bezpečnosti OSN dne 18. září bude krize v souvislosti s epidemií viru Ebola hlavním tématem pořadu jednání,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že epidemie viru Ebola, dříve známá jako krvácivá horečka, je závažným, pro lidi často smrtelným onemocněním;

B.  vzhledem k tomu, že epidemie viru Ebola, která byla oficiálně vyhlášena dne 22. března 2014 v Guineji, se od té doby rozšířila do dalších čtyř zemí (Libérie, Nigérie, Sierra Leone a Senegalu), postihla téměř 4000 osob a způsobila přes 2000 úmrtí a s přihlédnutím k tomu, že jsou i případy osob, které tímto virem onemocněly, a úmrtí, která nebyla hlášena;

C.  vzhledem k tomu, že epidemie postupuje stále rychleji a šíří se v oblasti západní Afriky, přičemž epidemie viru Ebola rovněž vypukla v Demokratické republice Kongo;

D.  vzhledem k tomu, že WHO uznává, že epidemie byla podceněna, a odhaduje, že počet nakažených osob by v příštích třech měsících mohl přesáhnout 20 000;

E.  vzhledem k tomu, že WHO oznámila, že se jedná o největší zaznamenanou epidemii, pokud jde o počet případů, úmrtí a zeměpisné rozšíření, a prohlásila, že krize je „ohrožením veřejného zdraví mezinárodního významu“, které vyžaduje koordinovanou mezinárodní odpověď;

F.  vzhledem k tomu, že v oblastech postižených epidemií viru Ebola žije 4,5 milionu dětí do pěti let a že touto nákazou byly neúměrně postiženy ženy v důsledku své pečovatelské role (v 75 % případů);

G.  vzhledem k tomu, že plán WHO uvádí seznam velmi konkrétních a okamžitých opatření zaměřených na zastavení pokračujícího šíření viru Ebola ve světě v průběhu 6 až 9 měsíců, na rychlou reakci na dopady případného dalšího šíření viru ve světě a na potřebu souběžně reagovat na širší sociální a hospodářské dopady epidemie;

H.  vzhledem k tomu, že nejaktivnější nevládní organizace, jako jsou Lékaři bez hranic a Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce, se kriticky vyjadřují k mezinárodnímu úsilí a označují je za nebezpečně selhávající, jelikož důsledkem velmi omezených kapacit v terénu jsou kritické nedostatky ve všech aspektech reakce: podpůrná lékařská péče, školení zdravotnického personálu, kontrola nákazy, sledování kontaktů, epidemiologický dohled, systémy varování a předávání informací, vzdělávání společenství a mobilizace;

I.  vzhledem k tomu, že útvar Evropské komise pro rozvojovou spolupráci (GŘ DEVCO) a útvar Evropské komise pro humanitární pomoc a civilní ochranu (GŘ ECHO) přislíbily více než 147 milionů EUR na humanitární a rozvojovou pomoc s cílem zadržet šíření viru, zajistit léčbu a nezbytné vybavení pro infikované osoby a využít odborníky na humanitární pomoc;

J.  vzhledem k tomu, že z přislíbených 147 milionů EUR je pouze 11,9 milionů EUR určeno na některé z nejnaléhavějších humanitárních potřeb;

K.  vzhledem k tomu, že všechny partnerské organizace na místě zdůraznily skutečnost, že na izolaci a léčení pacientů je naléhavě třeba nejen větších prostředků, ale i operační kapacity zahrnující kvalifikované lidské zdroje a logistický materiál;

L.  vzhledem k tomu, že Komise situaci monitoruje prostřednictvím svého střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události, jež by mělo sloužit jako platforma pro koordinaci pomoci EU;

M.  vzhledem k tomu, že do oblasti byli vysláni odborníci EU na humanitární pomoc, kteří sledují situaci a udržují kontakty s partnerskými organizacemi a místními orgány;

N.  vzhledem k tomu, že členské státy EU mají kapacity k vyslání týmů rychlé reakce, jež by zajišťovaly včasnou diagnózu, izolaci (podezřelých a potvrzených případů v různých jednotkách), monitorování osob v kontaktu s nemocí a sledování řetězce přenosu, opatření pro pohřbívání, vzdělávání a podporu na místní úrovni;

O.  vzhledem k tomu, že země zasažené nemocí již trpí nedostatkem potravin a pitné vody a hospodářským kolapsem v důsledku přerušení obchodu, obchodních letů a žní v důsledku vypuknutí epidemie, což vede k sociálním nepokojům, útěkům obyvatel, zmatku, ohrožení veřejného pořádku a dalšímu šíření viru;

P.  vzhledem k tomu, že epidemie ukázala závažnou nepřipravenost zdravotních systémů postižených zemí a naléhavou potřebu jejich podpory a posílení;

1.  vyjadřuje politování nad ztrátou životů v dané oblasti sužované epidemií viru Ebola a vyjadřuje upřímnou soustrast vládám a obyvatelům zemí postižených epidemií viru Ebola;

2.  domnívá se, že mezinárodní společenství musí hrát větší roli, zatímco africké země musí rovněž přijmout svůj podíl odpovědnosti, jelikož epidemie viru Ebola představuje celosvětové bezpečnostní riziko a není pouze západoafrickým problémem, ale spíše problémem celosvětovým;

3.  vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své snahy a koordinovala svou činnost zaměřenou na boj proti epidemii viru Ebola s OSN; vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby společně s postiženými partnerskými zeměmi zvážila možnost použití prostředků vojenské a civilní ochrany pod vedením generálního tajemníka, které by koordinoval Úřad pro koordinaci humanitární činnosti;

4.  vítá a podporuje pokračující rozšiřování finančního závazku Komise, pokud jde o humanitární a rozvojovou pomoc s cílem reagovat na krizi, a zejména její podporu misi Africké unie ASEOWA;

5.  vítá práci, kterou na místě vykonávají partnerské organizace navzdory výzvám a vřele vítá jejich velký přínos a pomoc při kontrole této epidemie;

6.  připomíná členským státům, že finanční pomoc postiženým zemím by neměla být poskytnuta na úkor dlouhodobé rozvojové pomoci, ale měla by ji spíše doplňovat;

7.  vyjadřuje politování nad podceněním krize mezinárodním společenstvím a nad zpožděním při vypracovávání odpovídající koordinované strategie;

8.  vítá závazky přijaté členskými státy na setkání na vysoké úrovni Evropské komise dne 15. září 2014 a naléhavě vyzývá Radu Evropské unie, aby uspořádala zasedání na úrovni ministrů, na kterém by byl vypracován naléhavý plán s cílem připravit lékařskou reakci a schválit a poskytnout humanitární pomoc členských států, kterou by koordinovala Komise;

9.  vyzývá Komisi, aby vypracovala posouzení potřeb a plány pro jednotlivé země s cílem stanovit a koordinovat požadavky a nasazení týkající se kvalifikovaného zdravotnického personálu, mobilních laboratoří, laboratorního vybavení, ochranných oděvů a středisek pro léčbu s izolovanými odděleními;

10.  vyzývá členské státy, aby koordinovaly lety a zřídily letecké mosty pro přesun zdravotnického personálu a vybavení do postižených zemí a v rámci dané oblasti a na provádění lékařské evakuace v případě potřeby;

11.  zdůrazňuje potřebu posílit vědeckou spolupráci a technologickou podporu v oblastech postižených epidemií s cílem vytvořit klinické, epidemiologické a diagnostické infrastruktury včetně udržitelných infrastruktur a dohledu a věnovat zvláštní pozornost náboru místních zaměstnanců a jejich školení;

12.  vyzývá Komisi, aby v rámci svého střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události nadále udržovala úzké kontakty s Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí, WHO a členskými státy prostřednictvím Výboru pro zdravotní bezpečnost;

13.  vyzývá Komisi, aby zavedla kontrolní systémy s cílem zajistit, aby celkový rozpočet určený na zastavení epidemie viru Ebola byl skutečně použit na boj proti epidemii v zemích postižených virem a nikoli na jiné účely;

14.  domnívá se, že plán reakce na epidemii viru Ebola vypracovaný WHO představuje základ pro prioritní akce, zejména diferencovanou reakci pro země, v nichž je nákaza široce rozšířena, země, v nichž se objevují první případy, i sousední země, v nichž je třeba posílit připravenost;

15.  vítá diskuze o tom, jak by mírové snahy OSN spolu s odpovídajícím školením mohly dále podporovat boj proti viru Ebola v této oblasti;

16.  vyzývá Radu a Komisi, aby podporovaly a povzbuzovaly Africkou unii s ohledem na potřebu komplexního akčního plánu, jelikož situace se nadále rychle zhoršuje, přičemž postihuje hospodářství i veřejný pořádek v dotčených zemích, jelikož epidemie viru Ebola se stala komplikovanou krizí s politickými, bezpečnostními, hospodářskými a sociálními důsledky, které budou tuto oblast i nadále ovlivňovat, a to i nad rámec současné zdravotnické nouzové situace;

17.  zdůrazňuje, že současnou krizi nemohou vyřešit pouze systémy zdravotní péče a že pro vyřešení zásadních nedostatků ve všech základních službách je naopak nezbytný koordinovaný přístup zahrnující různá odvětví (zdravotní péči, vzdělávání a odbornou přípravu, hygienu, potravinovou pomoc);

18.  je přesvědčen, že místní zdravotničtí pracovníci se musí podílet na ošetřování postižených obyvatel a měli by být spojovacím článkem mezi obyvatelstvem a mezinárodními zdravotnickými pracovníky;

19.  vyzývá ke vzdělávacím a informačním akcím zaměřeným na zvýšení povědomí o příznacích a preventivních opatřeních s cílem usnadnit důvěru a spolupráci občanů ve vztahu k opatřením proti šíření viru Ebola, jelikož informace a komunikace představují významný aspekt boje proti epidemii viru Ebola;

20.  zdůrazňuje, že boj proti viru Ebola nesmí vést ke stigmatizaci pacientů, kteří v daných komunitách nebo zemích nákazu přežili;

21.  vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí prováděly přísnou kontrolu infekce a poskytovaly veřejnosti úplnější informace o riziku;

22.  vyzývá členské státy a Komisi, aby koordinovaly a posílily lékařský výzkum a výrobu účinných léků a očkovacích látek proti viru Ebola a aby uspíšily nezbytné klinické zkoušky pro nadějné způsoby léčby;

23.  vyzývá rovněž k jasnému rozlišování mezi testováním očkování proti viru Ebola a léčbou poskytovanou osobám nakaženým virem Ebola; vyzývá k tomu, aby klinické zkoušky očkovací látky proti viru Ebola odpovídaly příslušným předpisům WHO

24.  žádá svůj Výbor pro rozvoj, aby vypracoval podrobná doporučení na zmírnění dlouhodobých důsledků epidemie a posílení zdravotnických systémů postižených zemí s cílem předejít obdobným epidemiím;

25.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládám a parlamentům členských států Africké unie, generálnímu tajemníkovi OSN a Světové zdravotnické organizaci.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. září 2014 o situaci v Iráku a Sýrii a ofenzívě IS, včetně pronásledování menšin (2014/2843(RSP))

P8_TA(2014)0027 RC-B8-0109/2014

Evropský parlament,

—  s ohledem na svá předchozí usnesení o Iráku a Sýrii,

—  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci o Iráku a Sýrii,

—  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady týkající se Iráku a Sýrie ze dne 30. srpna 2014,

—  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Iráku a Sýrii,

—  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2170 (2014) a rezoluci Rady pro lidská práva S-22/L.1 (2014),

—  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN o Iráku a Sýrii,

—  s ohledem na prohlášení ze summitu NATO ze dne 5. září 2014,

—  s ohledem na pokyny EU týkající se podpory a ochrany svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení přijaté dne 24. června 2013,

—  s ohledem na závěry pařížské konference o bezpečnosti v Iráku a boji proti organizaci Islámský stát ze dne 15. září 2014,

—  s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé a na své usnesení ze dne 17. ledna 2013 o dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Irákem(1),

—  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  s ohledem na skutečnost, že bezpečnostní a humanitární situace v Iráku a v Sýrii, která již byla kritická, se dále zhoršila v důsledku toho, že části území těchto států jsou okupovány džihádistickými teroristy z organizace Islámský stát (IS), která je odnoží al-Káidy; vzhledem k tomu, že nadnárodní charakter organizace IS a přidružených teroristických skupin představuje hrozbu pro širší region; vzhledem k rostoucím obavám v souvislosti s životními podmínkami osob, které jsou dosud uvězněny v oblastech kontrolovaných silami IS;

B.  vzhledem k tomu, že zrušení irácko-syrské hranice poskytlo organizaci IS příležitosti k posílení její přítomnosti v obou zemích; vzhledem k tomu, že organizace IS v posledních měsících rozšířila dobyté území z východní Sýrie na severozápadní Irák, včetně druhého největšího iráckého města Mosulu; vzhledem k tomu, že dne 29. června 2014 bylo oznámeno, že organizace IS vyhlásila na územích, která kontroluje v Iráku a v Sýrii, „chalífát“ neboli „islámský stát“, a vzhledem k tomu, že jeho vůdce Abdú Bakr al Bagdádí se sám prohlásil za chalífa; vzhledem k tomu, že organizace IS neuznává mezinárodně uznávané hranice a oznámila, že hodlá rozšířit „islámský chalífát“ i na další země, v nichž tvoří většinu obyvatel muslimové;

C.  vzhledem k tomu, že po dobytí těchto území v Iráku a Sýrii následovalo nucené zavedení velmi přísného výkladu práva šarí'a; vzhledem k tomu, že na územích kontrolovaných organizací IS a přidruženými skupinami došlo k závažnému porušování mezinárodně uznávaných lidských práv a humanitárního práva, včetně cíleného zabíjení, nucených konverzí, únosů, prodeje žen, zotročování žen a dětí, náboru dětí pro sebevražedné bombové útoky, sexuálního a fyzického násilí a mučení; vzhledem k tomu, že organizace IS zavraždila novináře Jamese Foleyho a Stevena Sotloffa a humanitárního pracovníka Davida Hainese; vzhledem k tomu, že křesťané, Jezídové, Turkmeni, Šabakové, příslušníci menšiny Kakai, Sabejci a členové šíitské komunity se stali cílem útoků ze strany IS, podobně jako mnoho dalších Arabů a sunnitských muslimů; vzhledem k tomu, že byly záměrně zničeny mešity, památky, svatyně, kostely a další modlitební místa, hrobky a hřbitovy, archeologická naleziště a místa kulturního dědictví;

D.  vzhledem k tomu, že iráčtí křesťané se nedávno stali obětí pronásledování, byli zbaveni svých základních práv a nuceni opustit své domovy a stát se uprchlíky kvůli svému náboženství a svému přesvědčení; vzhledem k tomu, že podle organizace Open Doors International výrazně poklesl počet křesťanů v Iráku, a to z 1,2 milionu počátkem 90. let na 330 000 až 350 000 v současné době; vzhledem k tomu, že před začátkem konfliktu v Sýrii žilo v této zemi přibližně 1,8 milionu křesťanů; vzhledem k tomu, že od počátku tohoto konfliktu bylo vysídleno nejméně 500 000 křesťanů;

E.  vzhledem k tomu, že podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) bylo v tomto roce v Iráku vnitřně vysídleno odhadem 1,4 milionu osob a přibližně 1,5 milionu lidí potřebuje humanitární pomoc; vzhledem k tomu, že s nástupem IS vznikla humanitární krize, obzvláště v podobě masového vysídlování civilního obyvatelstva; vzhledem k tomu, že se EU dne 12. srpna 2014 rozhodla zvýšit svou humanitární pomoc Iráku o 5 milionů EUR, které budou určeny na zajištění základní pomoci pro vysídlené osoby, čímž finanční prostředky vyčleněné doposud v roce 2014 na humanitární pomoc Iráku dosáhnou výše 17 milionů EUR; vzhledem k tomu, že EU svou humanitární pomoc dále rozšiřuje a zřídila vzdušný most mezi Bruselem a Arbílem;

F.  vzhledem k tomu, že podle OSN dosud v konfliktu v Sýrii zahynulo více než 191 000 osob; vzhledem k tomu, že organizace OCHA odhaduje počet vnitřně vysídlených osob v Sýrii na 6,4 milionu a že více než 3 miliony syrských uprchlíků se uchýlily převážně do Libanonu (1,17 milionu uprchlíků), Turecka (832 000), Jordánska (613 000), Iráku (215 000) a Egypta a severní Afriky (162 000); vzhledem k tomu, že Generální ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu (ECHO) odhaduje, že 10,8 milionu osob potřebuje humanitární pomoc; vzhledem k tomu, že doposud v roce 2014 činil příspěvek EU na humanitární pomoc obětem syrské krize 150 milionů EUR;

G.  vzhledem k tomu, že stovky zahraničních bojovníků, včetně mnoha osob z členských států EU, se přidaly k povstání skupiny IS; vzhledem k tomu, že tyto občany EU označily vlády příslušných členských států za bezpečnostní riziko;

H.  vzhledem k tomu, že EU uznala zátěž, které čelí kurdský region a kurdská regionální vláda, jež přijaly velký počet vnitřně vysídlených osob;

I.  vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je doposud velmi obtížné vyvíjet v této oblasti jakoukoli činnost s cílem poskytovat civilistům a uprchlíkům nezbytnou pomoc; vzhledem k tomu, že je důležité ubytovat stovky tisíc syrských a iráckých uprchlíků před příchodem zimy;

J.  vzhledem k tomu, že EU opakovaně vyjádřila svůj jednoznačný závazek k jednotě, suverenitě a územní integritě Iráku;

K.  vzhledem k tomu, že hlavy států a předsedové vlád, kteří se zúčastnili summitu NATO konaného ve dnech 4. a 5. září 2014 prohlásili, že přítomnost skupiny IS v Sýrii i v Iráku představuje hrozbu pro regionální stabilitu a že lidé v Sýrii, Iráku a dalších zemích v regionu potřebují podporu mezinárodního společenství, mají-li této hrozbě čelit;

L.  vzhledem k tomu, že se uvažuje o možnosti provádět letecké útoky ve východní Sýrii; vzhledem k tomu, že na setkání NATO dne 5. září 2014 byla vytvořena koalice proti IS; vzhledem k tomu, že Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) v současnosti pracuje na komplexní regionální strategii, jak se vypořádat s hrozbou, kterou představuje IS; vzhledem k tomu, že dne 10. září 2014 představil prezident USA Barack Obama svou strategii boje proti IS, která zahrnuje mimo jiné systematické letecké útoky na cíle IS, „ať jsou kdekoli“ (včetně Sýrie), větší podporu spojeneckým pozemním jednotkám bojujícím s IS a více úsilí při potírání terorismu s důrazem na odstřihnutí této skupiny od finančních prostředků; vzhledem k tomu, že se Liga arabských států zavázala k užší spolupráci na svržení IS v Sýrii a Iráku;

M.  vzhledem k tomu, že skupina IS získala značné příjmy tím, že vydrancovala banky a podniky na územích, která má pod kontrolou, a ovládla až šest ropných polí v Sýrii, včetně největšího syrského ropného zařízení, pole al-Omar poblíž hranic s Irákem, a že získává finanční prostředky od bohatých dárců, z nichž většina pochází z regionu;

N.  vzhledem k tomu, že podpora demokracie a dodržování lidských práv, včetně práva na svobodu náboženského vyznání a přesvědčení, jsou základními principy a cíli EU a představují společný základ pro její vztahy se třetími zeměmi;

1.  je nejvyšší měrou znepokojen zhoršováním bezpečnostní a humanitární situace v Iráku a Sýrii v důsledku okupace částí jejich území skupinou IS; rozhodně odsuzuje masové zabíjení a porušování lidských práv, jehož se dopouští IS a další teroristické organizace vůči náboženským a etnickým menšinám a nejzranitelnějším skupinám; důrazně odsuzuje útoky zaměřené na civilní cíle, včetně nemocnic, škol a míst bohoslužeb, a využívání poprav a sexuálního násilí v Iráku a v Sýrii ze strany IS; zdůrazňuje, že pro pachatele těchto činů by neměla existovat beztrestnost;

2.  důrazně odsuzuje vraždy novinářů Jamese Foleyho a Stevena Sotloffa a humanitárního pracovníka Davida Hainese bojovníky skupiny IS a vyjadřuje vážné obavy o bezpečnost dalších osob, které jsou extremisty i nadále drženy; vyjadřuje hlubokou spoluúčast a soustrast rodinám těchto obětí a rodinám všech obětí tohoto konfliktu;

3.  zdůrazňuje, že rozšířené nebo systematické útoky proti civilnímu obyvatelstvu z důvodu jeho etnické či politické příslušnosti, náboženství, přesvědčení nebo pohlaví mohou představovat zločin proti lidskosti; jednoznačně odsuzuje veškeré formy pronásledování, diskriminace a nesnášenlivosti, které se zakládají na náboženství a přesvědčení, a násilí páchané na všech náboženských komunitách; znovu zdůrazňuje, že právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání je základním lidským právem;

4.  vyjadřuje svou podporu všem obětem náboženské nesnášenlivosti a nenávisti; vyjadřuje svou solidaritu s příslušníky křesťanských komunit, které jsou pronásledovány a jimž hrozí v rodných zemích – v Iráku a Sýrii – zánik, a s dalšími pronásledovanými náboženskými menšinami; potvrzuje a podporuje nezcizitelné právo všech náboženských a etnických menšin, které žijí v Iráku a Sýrii, a to včetně křesťanů, na to, aby mohli i nadále žít ve svých historických a tradičních mateřských zemích, a to v důstojných, rovných a bezpečných podmínkách, a mohli svobodně vyznávat své náboženství; zdůrazňuje, že zločiny spáchané na křesťanských menšinách, jako jsou Asyřané, syrští křesťané a Chaldejci, a na Jezídech a šíitských muslimech představují ze strany IS poslední vypětí na cestě k úplnému náboženskému „vyčištění“ celého regionu; konstatuje, že příslušníci různých náboženských skupin žili v tomto regionu po staletí vedle sebe v míru;

5.  kategoricky odmítá a považuje za nelegitimní oznámení Islámského státu o tom, že v oblastech, které jsou pod jeho kontrolou, zřídil kalifát; zdůrazňuje, že vytvoření a rozšíření „islámského kalifátu“ a činnost dalších extrémistických skupin v Iráku a Sýrii jsou přímou hrozbou pro bezpečnost evropských zemí; odmítá jakékoli násilné jednostranné změny mezinárodně uznaných hranic; opětovně zdůrazňuje, že na Islámský stát se vztahuje embargo na vývoz zbraní a zmražení aktiv, které ukládají rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1267 (1999) a 1989 (2011), a poukazuje na důležitost okamžitého a účinného provedení těchto opatření; vyzývá Radu, aby zvážila možnost účinnějšího využití stávajících restriktivních opatření, a zejména možnost připravit Islámský stát o zisky z nezákonného prodeje ropy a dalších zdrojů na mezinárodních trzích; je hluboce znepokojen tvrzeními, že některé subjekty v některých členských státech jsou zapojeny s Islámským státem do nezákonného obchodu s ropou; táže se Komise, zda může tato tvrzení potvrdit, a pokud ano, vyzývá Komisi a členské státy, aby tento nezákonný trh s ropou bezodkladně zastavily;

6.  odsuzuje těžbu ropy na ropných polích a využívání související infrastruktury ze strany islámského státu a jemu blízkých skupin, které IS přinášejí značné příjmy; naléhavě vyzývá všechny státy, aby dodržovaly rezoluce rady bezpečnosti OSN 2161 (2014) a 2170 (2014), které zavrhují veškeré přímé i nepřímé obchodování s IS a jemu blízkými skupinami; je znepokojen tím, že prodej ropy je pro IS zdrojem příjmů; bere na vědomí záměr EU zpřísnit sankce s cílem zabránit Islámskému státu v prodeji ropy; vyzývá proto EU, aby uvalila sankce na všechny vlády a státní i soukromé společnosti, které se podílejí na přepravě, zpracování, rafinaci a prodeji ropy vytěžené v oblastech kontrolovaných Islámským státem, a aby zavedla přísné kontroly finančních toků s cílem zamezit IS v hospodářské činnosti a ve využívání daňových rájů;

7.  oceňuje prohlášení, které dne 8. září 2014 vydaly všechny francouzské islámské federace, a prohlášení dalších islámských společenství, která jednohlasně a bezpodmínečně odsuzují zneužívání Islámu extrémistickými teroristickými skupinami, které se tak snaží opodstatnit své násilnosti, nesnášenlivost a zločiny proti lidskosti;

8.  vyzývá všechny strany účastnící se konfliktu v Iráku, aby zajistily ochranu civilního obyvatelstva a plnily své povinnosti podle mezinárodního humanitárního práva a předpisů v oblasti lidských práv; požaduje okamžitou podporu a humanitární pomoc vysídleným osobám v Iráku;

9.  vítá snahy Spojených států a všech dalších přispívajících států o podporu iráckých státních a regionálních orgánů v jejich boji proti Islámskému státu, o zastavení IS v jeho expanzi a o zprostředkování humanitární pomoci; vítá výzvu USA k vytvoření mezinárodní koalice proti IS, která se skutečně tvoří; oceňuje rozhodnutí Ligy arabských států ze dne 7. září 2014 přijmout opatření nutná k boji proti IS, postupovat společně na mezinárodní, regionální a vnitrostátní úrovni proti bojovníkům v Sýrii a Iráku a jednat podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2170 (2014); vyzývá Ligu arabských států, aby projednala změnu Arabské úmluvy o boji proti terorismu z roku 1998 tak, aby mohla čelit globálnímu terorismu všemi prostředky;

10.  vyzývá mezinárodní společenství, aby bylo nápomocno iráckým orgánům, mj. tím, že poskytne vojenskou ochranu obzvláště zranitelným skupinám, při zajišťování ochrany a pomoci osobám, které prchají z oblastí, jež se staly terčem teroristů, a to zejména příslušníkům obzvláště ohrožených skupin a etnických a náboženských menšin; vyzývá všechny regionální aktéry, aby přispěli k úsilí o podporu bezpečnosti a stability v Iráku; připomíná, že všichni regionální aktéři, jakož i subjekty EU, by se měli s největší možnou odhodlaností a odpovědností maximálně snažit o zajištění návratu tradičních menšin a všech občanů na místa jejich původního pobytu, z nichž byli pod nátlakem nuceni uprchnout; vyzývá členské státy EU, aby pomáhaly irácké vládě a místním orgánům všemi možnými prostředky, včetně přiměřené vojenské pomoci, v jejích snahách o zamezení Islámskému státu v další teroristické a agresivní expanzi; vyzdvihuje skutečnost, že má-li se hrozbě Islámského státu úspěšně čelit, je nutné, aby země v tomto regionu postupovaly koordinovaně; vyzývá všechny regionální aktéry, aby učinili vše, co je v jejich silách, pro zastavení všech činností oficiálních i soukromých subjektů, které se snaží o šíření extrémistických islámských ideologií; vyzývá Turecko, aby se jasně a jednoznačně zavázalo k boji proti společné bezpečnostní hrozbě, kterou IS představuje; vyzývá EU, aby zprostředkovala regionální rozhovory o problémech na Blízkém východu a aby k nim přizvala všechny významné aktéry, zejména Írán a Saudskou Arábii;

11.  vítá mobilizaci evropského střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události a spuštění mechanismu civilní ochrany Evropské unie na žádost irácké vlády; vítá humanitární pomoc EU Iráku a Sýrii; vyzývá k poskytnutí další humanitární pomoci obyvatelům postiženým konfliktem, včetně syrských Kurdů;

12.  vyzývá všechny strany konfliktu v Sýrii, zejména syrský režim, aby zajistily ochranu civilního obyvatelstva, dodržovaly své závazky podle mezinárodního humanitárního práva a lidských práv, umožňovaly poskytování humanitární pomoci a podpory prostřednictvím všech možných kanálů, a to i přeshraničně a mezi znepřátelenými územími, a aby zajišťovaly bezpečnost všem zdravotníkům a humanitárním pracovníkům; oceňuje úlohu Libanonu, Jordánska a Turecka při přijímání uprchlíků; vyzývá mezinárodní společenství k aktivnějšímu a vstřícnějšímu sdílení zátěže a k poskytnutí přímé finanční pomoci těmto hostitelským zemím; vyzývá EU, aby vyvíjela nátlak na všechny dárce, aby splnili své sliby a urychleně dostáli svým závazkům; vítá závazky členských států, jelikož EU je největším dárcem finanční pomoci a zdrojem budoucích závazků;

13.  zdůrazňuje, že je třeba využít všechny možností, kterými by při plném respektování mezinárodního práva bylo možné účinně bojovat proti hrozbě, kterou Islámský stát v Sýrii přestavuje; zdůrazňuje, že dlouhodobě by mohlo hrozbu Islámského státu a jiných extremistických organizací neutralizovat jedině trvalé a všeobecně přijatelné politické řešení, jehož součástí by byl pokojný přechod ke skutečně reprezentativní vládě v Sýrii;

14.  vyzývá všechny strany konfliktu v Sýrii, aby respektovaly mandát Pozorovatelské mise OSN pro uvolňování napětí a zajistily bezpečnost a svobodu pohybu vojenských jednotek OSN, včetně těch z členských států EU; odsuzuje skutečnost, že 45 fidžijských příslušníků mírových sil bylo zadrženo ozbrojenou skupinou; vítá jejich propuštění dne 11. září 2014;

15.  připomíná prohlášení zvláštního koordinátora Společné mise Organizace pro zákaz chemických zbraní a Organizace spojených národů (UN-OPCW), který prohlásil, že bylo zničeno 96 % syrských chemických zbraní; vyzývá k deaktivaci zbývajících zbraní v souladu s rámcem pro eliminaci chemických zbraní v Sýrii;

16.  vítá rozhodnutí jednotlivých členských států reagovat kladně na výzvu kurdských regionálních orgánů, aby jim byl naléhavě poskytnut vojenský materiál; zdůrazňuje, že tyto reakce jsou v souladu s kapacitami a vnitrostátními zákony členských států a souhlasí s nimi i irácké vnitrostátní orgány; vyzývá členské státy, které poskytují vojenský materiál kurdským regionálním orgánům, aby postupovaly koordinovaně a aby zavedly účinná monitorovací opatření, která zamezí nekontrolovanému šíření a využívání tohoto vojenského materiálu proti civilistům;

17.  opakuje své znepokojení nad tím, že tisíce zahraničních bojovníků, včetně občanů členských států EU, se připojilo k povstání IS; vyzývá členské státy, aby přijaly v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2170 (2014) náležitá opatření, která zabrání tomu, aby tito bojovníci odcestovávali z jejich území, a aby vypracovaly strategii pro bezpečnostní služby a agentury EU pro účely monitorování a kontrolu džihádistů; vyzývá ke spolupráci v rámci EU a na mezinárodní úrovni s cílem přijmout vhodná právní opatření proti všem osobám, které jsou podezřelé z účasti na teroristických činech; vyzývá členské státy, aby posílily spolupráci a výměnu informací mezi s sebou i vůči orgánům EU a aby zajistily účinnou spolupráci s Tureckem; zdůrazňuje význam prevence, osvěty, rehabilitace a znovuzačlenění;

18.  vítá vytvoření nové inkluzivní irácké vlády a přijetí jejího ministerského programu; podporuje snahy ministra této vlády o její dotvoření; vyzývá tuto vládu, aby skutečně zastupovala zájmy lidu a jednala inkluzivně; zdůrazňuje, že by taková vláda měla řádně reprezentovat politickou, náboženskou a etnickou rozmanitost irácké společnosti, včetně její sunnitské menšiny, s cílem zastavit krveprolití a překonat roztříštěnost země; vyzývá všechny účastníky, aby spolupracovali v zájmu politické stability a míru a v boji proti povstání IS; zdůrazňuje, že jednota, svrchovanost a územní celistvost Iráku jsou zásadní pro stabilitu a hospodářský rozvoj v této zemi i regionu;

19.  vyzývá vládu a parlament Iráku, aby bezodkladně provedly přezkum právních předpisů a postupů, reformovaly soudní systém a bezpečnostní aparát a provedly inkluzivní politiky zacílené na všechny obyvatele Iráku, aby se skoncovalo s politikou diskriminace;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly specifické kroky s cílem řešit situaci žen v Iráku a v Sýrii a zaručit jejich svobodu a respektování jejich nejzákladnějších práv a aby přijaly opatření, kterými by se předcházelo násilí na ženách a dětech a jejich vykořisťování a zneužívání, zejména sňatkům dívek uzavíraných v nízkém věku; je zvláště znepokojen nárůstem všech forem násilí páchaného na jezídských ženách, které jsou členy organizace IS zajímány, znásilňovány, sexuálně zneužívány a prodávány;

21.  vyjadřuje znepokojení ohledně rostoucího počtu případů náboru dětí a mladých lidí, ke kterým v Iráku a Sýrii dochází; vybízí Komisi, aby spolupracovala s partnery – včetně mezinárodních organizací – na přípravě komplexního programu zaměřeného na ochranu dětí a žen postižených ozbrojeným konfliktem;

22.  podporuje žádost, kterou Rada OSN pro lidská práva předložila Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a v níž jej žádá o naléhavě vyslání mise do Iráku, která by prozkoumala případy porušování mezinárodního práva v oblasti lidských práv ze strany IS a jemu blízkých teroristických skupin a zjistila skutečnosti a okolnosti, za kterých k tomuto porušování dochází, s cílem zamezit beztrestnosti a zajistit, že viníci budou důsledně potrestáni;

23.  je nadále přesvědčen, že trvalý mír nelze v Sýrii a Iráku nastolit bez toho, aby byly k odpovědnosti za spáchané zločiny povoláni jejich pachatelé, ať už stáli na kterékoli straně konfliktu, především pak pokud jde o zločiny z náboženských či etnických důvodů; opakuje svou výzvu, aby byly osoby podezřelé ze spáchání zločinů proti lidskosti v Sýrii a Iráku postaveny před mezinárodní trestní soud, a podporuje všechny kroky zaměřené tímto směrem;

24.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, Radě, Komisi, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, vládě a zákonodárnému sboru Irácké republiky, regionální vládě Kurdistánu, generálnímu tajemníkovi OSN a Radě OSN pro lidská práva a všem subjektům zapojených do konfliktu v Sýrii.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0023.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. září 2014 o situaci v Libyi (2014/2844(RSP))

P8_TA(2014)0028 RC-B8-0111/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Libyi,

–  s ohledem na závěry zasedání Rady pro zahraniční věci ze dne 15. srpna 2014 a závěry Evropské rady ze dne 30. srpna 2014 o Libyi,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 26. srpna 2014,

–  s ohledem na balíček evropské politiky sousedství, který se týká Libye, ze září 2014,

–  s ohledem na jmenování Bernardina Leóna novým zvláštním zástupcem generálního tajemníka OSN pro Libyi dne 14. srpna 2014,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1970, 1973 (2011) a č. 2174 ze dne 27 srpna 2014,

–  s ohledem na zprávu mise OSN na podporu Libye (UNSMIL) s názvem „Přehled porušování mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv a humanitárního práva během pokračujících násilností v Libyi“ ze dne 4. září 2014,

–  s ohledem na schůzku zvláštních vyslanců Ligy arabských států, Evropské unie, Francie, Itálie, Malty, Německa, Spojeného království, Španělska a Spojených států pro Libyi se zástupci OSN, která proběhla dne 24. července 2014 s cílem projednat aktuální vývoj v Libyi,

–  s ohledem na parlamentní volby, které v Libyi proběhly v červnu 2014,

–  s ohledem na Ženevské úmluvy z roku 1949 a na jejich dodatkové protokoly z roku 1977 a na povinnost stran v ozbrojeném konfliktu dodržovat mezinárodní humanitární právo a zajistit jeho dodržování za všech okolností,

–  s ohledem na Úmluvu o zajištění bezpečnosti personálu Organizace spojených národů a jejího doprovodného personálu a na její opční protokol,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 22. května 2013 o vytvoření mise Evropské unie pro pomoc na hranicích v Libyi (EUBAM),

–  s ohledem na ratifikaci Úmluvy Africké unie, která upravuje zvláštní aspekty problémů uprchlíků v Africe, ze strany Libye dne 25. dubna 1981,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v únoru 2011 vyšli Libyjci do ulic a žádali politická práva, odpovědí jim však byla bezohledná státní represe, která odstartovala devítiměsíční občanskou válku a svržení Kaddáfího režimu; vzhledem k tomu, že v posledních týdnech došlo v Libyi k podstatnému zhoršení bezpečnostní situace, politické stability i situace v oblasti lidských práv a v humanitární oblasti;

B.  vzhledem k tomu, že střety mezi rivalitními milicemi, konkrétně z měst Misuráta a Zintán, se za poslední měsíce zintenzivnily a zejména boje o kontrolu nad Tripolisem a Bengházím destabilizovaly Libyi a její demokratický přerod a vedly k narůstajícím počtům civilních obětí, vnitřně vysídlených osob a uprchlíků; vzhledem k tomu, že podle odhadů mise UNSMIL bylo v důsledku poslední vlny bojů vnitřně vysídleno nejméně 100 000 Libyjců a dalších 150 000 osob opustilo zemi, včetně mnoha migrujících pracovníků;

C.  vzhledem k tomu, že milice spojené s islamisty ovládly dne 24. srpna 2014 Tripolis a jeho civilní letiště; vzhledem k tomu, že milice spojené s islamisty mají vazbu na ozbrojené skupiny, jako jsou Islámský stát, AQMI (al-Káida v islámském Maghribu), al-Džamáa al-Líbijá, al-Mukátila a Ansár aš-Šaría;

D.  vzhledem k tomu, že hrozba rozšíření teroristických skupin je po nedávných bojích pravděpodobnější; vzhledem k tomu, že pokud by se tato situace neřešila, mohla by zhoršit již tak nestabilní situaci v širším regionu;

E.  vzhledem k tomu, že Libye čelí eskalaci bojů mezi místními ozbrojenými skupinami, včetně útoků na civilisty a civilní majetek, které jsou spojeny s masivním porušováním lidských práv či v některých případech až s válečnými zločiny; vzhledem k tomu, že mnoho civilistů bylo údajně v Tripolisu a Benghází odvlečeno pouze z důvodu jejich skutečné či domnělé kmenové, rodinné nebo náboženské příslušnosti; vzhledem k tomu, že osoby páchající násilí zřejmě neberou ohled na pravděpodobný dopad jejich počínání na nevinné civilisty;

F.  vzhledem k tomu, že se situace v oblasti lidských práv v celé zemi dále zhoršuje, včetně případů svévolného zadržování, únosů, nezákonného zabíjení, mučení a násilí proti novinářům, úředníkům, politickým představitelům a obhájcům lidských práv, jako byla vražda přední aktivistky Salwy Búgajghísové;

G.  vzhledem k tomu, že nedávné boje vedly ke všeobecnému zhoršení životních podmínek v Libyi a k přerušení dodávek potravin, pohonných hmot, vody a elektřiny; vzhledem k tomu, že odjezd zahraničních zdravotnických pracovníků a problémy se zajišťováním zdravotnické humanitární pomoci ještě kritickou situaci civilních osob zhoršily;

H.  vzhledem k tomu, že od prosince 2013 byla v důsledku zhoršení bezpečnostní situace zabita nebo unesena řada cizích státních příslušníků; vzhledem k tomu, že se v srpnu 2014 řada členských států EU připojila ke Spojeným státům, které důrazně odsoudily pokračující násilí v Libyi;

I.  vzhledem k tomu, že se dne 25. června 2014 konaly parlamentní volby; vzhledem k tomu, že v návaznosti na nedávné násilnosti se legitimně zvolená Sněmovna reprezentantů, která nahradila bývalý Všeobecný národní kongres, přesunula z Tripolisu do Tobruku, a vzhledem k tomu, že islamistické milice neuznávají Sněmovnu reprezentantů ani novou vládu a že si vytvořily vlastní vládu a parlament;

J.  vzhledem k tomu, že podle libyjských státních sdělovacích prostředků ústavodárné shromáždění, zvolené v únoru 2014 a složené ze 60 zástupců tří historických regionů Libye, zveřejní na konci roku 2014 návrh ústavy a referendum o tomto návrhu by se mohlo konat v březnu 2015;

K.  vzhledem k tomu, že je nezbytně nutné obnovit důvěryhodnost politického procesu v Libyi; vzhledem k tomu, že rozšířená skepse mezi běžnými Libyjci vedla k narušení důvěryhodnosti a nízké účasti v nedávných volbách; vzhledem k tomu, že v důsledku nedávného násilí se zvyšuje ohrožení demokratického procesu, který začal po svržení plukovníka Kaddáfího;

L.  vzhledem k tomu, že hlavním úkolem mise UNSMIL je budování státu a že se Evropská unie zaměřila na podporu Libye prostřednictvím mise EUBAM;

M.  vzhledem k tomu, že existují zprávy o zahraniční účasti na násilí v Libyi, a to i ve formě vojenských akcí a dodávek zbraní a munice, a o provádění činností, které prohlubují místní rozpory, ovlivňují slabé správní struktury, a tím podkopávají přechod Libye k demokracii; vzhledem k tomu, že určité státy z Perského zálivu a některé další regionální subjekty nyní podporují soupeřící strany v eskalujících domácích nepokojích v Libyi;

N.  vzhledem k tomu, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2174 (2014) umožňuje zakázat cesty „osobám a subjektům, které jsou podle výboru zapojeny do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Libye nebo znemožňujících nebo podkopávajících úspěšné dokončení její politické transformace či které poskytují podporu pro tyto činnosti“, a zmrazit jejich majetek;

O.  vzhledem k tomu, že podle neověřených zpráv zemřely při pokusu dostat se přes Středozemní moře do Evropy stovky migrantů a uprchlíků prchajících před násilím v Libyi, což vyvolalo rozsáhlou uprchlickou krizi v Itálii a na Maltě; vzhledem k tomu, že podle údajů Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) přišlo od června při pokusu dostat se do Evropy o život 1 600 lidí; vzhledem k tomu, že Libye je hlavním výchozím bodem pro migranty, kteří se snaží dostat se do Evropy; vzhledem k tomu, že podle odhadů UNHCR z přibližně 109 000 příchozích do Itálie od začátku tohoto roku vyplulo z Libye asi 98 000 osob; vzhledem k tomu, že existují obavy, že dalších 500 migrantů zahynulo poté, co do jejich lodi dne 15. září 2014 v blízkosti Malty údajně narazilo jiné plavidlo;

P.  vzhledem k tomu, že dne 26. února 2011 postoupila Rada bezpečnosti Organizace spojených národů situaci v Libyi Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC); vzhledem k tomu, že dne 27. června 2011 vydal Mezinárodní trestní soud tři zatykače na Muammara Kaddáfího, Sajfa al-Isláma Kaddáfího a Abdalláha as-Sanúsího za zločiny proti lidskosti; vzhledem k tomu, že zbývající podezřelí nejsou ve vazbě tohoto soudu; vzhledem k tomu, že libyjské úřady trvají na tom, aby byli souzeni v rámci libyjského vnitrostátního právního systému;

Q.  vzhledem k tomu, že dne 25. srpna 2014 se v Egyptě konalo třetí zasedání ministrů zemí sousedících s Libyí, na kterém se sešli ministři zahraničních věcí Libye, Tuniska, Alžírska, Súdánu, Nigeru a Čadu a zástupci Ligy arabských států, aby diskutovali o libyjské krizi; vzhledem k tomu, že toto fórum vydalo tiskovou zprávu, v níž opětovně potvrdilo legitimitu libyjských institucí, odmítlo zahraniční vměšování, vyzvalo k odzbrojení milic a navrhlo vytvoření mechanismu postupných sankcí proti jednotlivcům nebo subjektům blokujícím politický proces;

1.  odsuzuje narůstající násilí, zejména vůči civilnímu obyvatelstvu a civilním orgánům; vyzývá všechny strany konfliktu, aby okamžitě zastavily veškeré násilí a dohodly se na příměří v zájmu ukončení stupňujícího se utrpení obyvatelstva a aby se zapojily do všeobecného celonárodního politického dialogu s cílem vybudovat stát založený na dodržování lidských práv, demokracie a právního státu; požaduje, aby osoby odpovědné za veškeré případy porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva byly pohnány k odpovědnosti; vyjadřuje své hluboké znepokojení a naprostou solidaritu s utrpením libyjského civilního obyvatelstva a institucí;

2.  naléhavě žádá všechny strany konfliktu, aby dodržovaly zásady lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti s cílem zajistit poskytování humanitární pomoci, zaručit bezpečnost příjemců této pomoci a bezpečnost humanitárních pracovníků;

3.  připomíná, že se všechny strany v Libyi musí zavázat k ochraně civilního obyvatelstva za všech okolností a že se všemi zadrženými osobami musí být zacházeno v souladu s mezinárodními právními předpisy v oblasti lidských práv a humanitárním právem; připomíná, že útoky úmyslně namířené proti pracovníkům, kteří se podílejí na humanitární pomoci nebo mírové misi v souladu s Chartou OSN a mají chránit civilisty a civilní objekty podle mezinárodního práva v situacích ozbrojeného konfliktu, představují podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC) válečný zločin;

4.  bere na vědomí dopad na regionální a evropskou bezpečnost vyplývající z obecné nejistoty a zhoršující se státní správy v Libyi; připomíná, že boje, které probíhaly v červenci a srpnu 2014 o ovládnutí letiště v Tripolisu, měly za následek dramatickou eskalaci a sestup do chaosu, jakož i četné oběti a zničení zařízení strategické infrastruktury;

5.  je hluboce znepokojen zprávami o zapojení regionálních aktérů do násilí v Libyi a vyzývá sousední země a regionální aktéry, aby se zdržely akcí, které by mohly zhoršit stávající rozpory a negativně ovlivnit přechod Libye k demokracii; vyzývá je, aby zvýšily ostrahu svých hranic, a to i námořních přístavů a letišť, a aby i nadále prováděly důkladnou kontrolu veškerého nákladu směrujícího do Libye a z Libye; oceňuje tuniskou pohostinnost vůči statisícům libyjských občanů, kteří v současnosti prchají před násilím do Tuniska;

6.  připomíná rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2174 přijatou dne 27. srpna 2014, která rozšiřuje stávající mezinárodní sankce vůči Libyi tak, aby zahrnovaly trestní odpovědnost osob „zapojených do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Libye nebo znemožňujících nebo podkopávajících úspěšné dokončení politické její transformace či poskytujících podporu pro tyto činnosti“; vyzývá vysokou představitelku, EU, její členské státy a širší mezinárodní společenství, aby se zabývaly možností uplatnit takováto opatření proti konkrétním jednotlivcům, kteří ohrožují vyhlídky na mír a přechod k demokracii v Libyi a pak je daly na seznam, stejně jak to učinilo mezinárodní společenství v případě Kaddáfího a jeho nejužšího okruhu blízkých;

7.  připomíná, že válčící strany mají být pohnány k odpovědnosti a být trestně stíhány domácími soudy nebo Mezinárodním trestním soudem, který je podle rezoluce RB OSN č. 1970 příslušný pro válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, genocidu a znásilnění jako válečný zločin spáchané v Libyi od 15. února 2011;

8.  důsledně podporuje úsilí mise OSN na podporu Libye (UNSMIL) a nedávno jmenovaného zvláštního vyslance OSN pro Libyi, Bernardina Leóna, s cílem podpořit a usnadnit celonárodní dialog mezi politiky a vlivnými subjekty v Libyi; vyzývá mezinárodní společenství, aby prostřednictvím Organizace spojených národů přijalo opatření k řešení situace v Libyi,

9.  podporuje Sněmovnu reprezentantů jako legitimní orgán vzešlý z voleb v červnu 2014; vyzývá prozatímní vládu Libye, zvolenou Sněmovnu reprezentantů a ústavodárné shromáždění, aby vykonávaly své úkoly podle zásad právního státu a lidských práv v duchu otevřenosti a v zájmu země s cílem ochránit práva všech libyjských občanů včetně náboženských menšin; vyzývá všechny strany, aby je podpořily a zapojily se do otevřeného politického dialogu s cílem obnovit stabilitu a dosáhnout dohody o dalším směřování; pozývá členy Sněmovny reprezentantů k návštěvě Evropského parlamentu a k setkání s jeho nově zvolenými poslanci s cílem vybudovat vzájemné parlamentní vztahy;

10.  uznává klíčovou úlohu, kterou sehrály ženy při přerodu Libye, a zdůrazňuje význam plného zapojení žen do celostátního rozhodovacího procesu v této zemi a do vytváření celostátních institucí na všech úrovních;

11.  zdůrazňuje, že spravovat využívání a prodej ropy musí libyjské orgány, a vyzývá mezinárodní společenství, aby se zdrželo veškerých transakcí s jinými subjekty; žádá, aby mezinárodní společnosti, které působí v Libyi, zveřejnily své finanční transakce v energetickém odvětví;

12.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby koordinovaly činnost členských států v Libyi a soustředily svou podporu na budování státu a institucí a aby společně s členskými státy, OSN, NATO a regionálními partnery pomáhaly vytvářet efektivní bezpečnostní síly (armádu a policii) podléhající řízení a kontrole státu, které mohou zajistit v zemi klid a pořádek, a aby rovněž podpořily podepsání příměří a předložily návrh mechanismu k jeho monitorování; zdůrazňuje, že by EU měla také upřednostnit pomoc při reformě libyjského soudního systému, jakož i jiných oblastí, které jsou důležité pro demokratickou správu věcí veřejných;

13.  poukazuje na to, že Unie zahájila v Libyi misi EU pro pomoc na hranicích (EUBAM), která zatím nedokázala dosáhnout svých cílů, pokud jde o zlepšení bezpečnosti na libyjských hranicích; konstatuje, že tato mise je v současnosti pozastavena a většina jejích pracovníků se vrátila domů z důvodu bezpečnostních podmínek s výjimkou malého týmu přemístěného do Tunisu; zdůrazňuje, že příspěvek EU týkající se bezpečnosti, který se zaměřuje pouze na zabezpečení hranic, je zjevně nedostatečný a v rozporu jak s potřebami země, tak s výzvami pro regionální bezpečnost, včetně bezpečnosti EU; vyzývá proto vysokou představitelku, aby s ohledem na návrh nové mise v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, která by přihlédla ke změně situace v Libyi, zejména pokud jde o naléhavou nutnost budování státu, posílení institucí a reformy bezpečnostního sektoru, přehodnotila mandát mise Evropské unie pro pomoc na hranicích Libye;

14.  je stále znepokojen šířením zbraní, munice a výbušnin a pašováním zbraní v Libyi, což představuje nebezpečí pro stabilitu v zemi i pro její obyvatelstvo;

15.  je hluboce znepokojen bezprecedentním přílivem žadatelů o azyl a nelegálních přistěhovalců na italských a maltských březích, z nichž mnozí vyplouvají z libyjského území; vyzývá EU, aby se řídila prioritami, které stanovila pracovní skupina pro Středomoří, a aby, jakmile to podmínky dovolí, zahájila s libyjskou vládou politický dialog o otázkách migrace; vyslovuje hlubokou lítost nad tím, že existují obavy, že dalších 500 migrantů zahynulo poté, co do jejich lodi v blízkosti Malty údajně narazilo jiné plavidlo;

16.  vyzývá EU a členské státy, aby účinně pomáhaly a podporovaly Itálii v jejím chvályhodném úsilí o záchranu životů a zvládnutí obrovských migračních toků ze severní Afriky, zejména z Libye;

17.  vyzývá ke znovuotevření a nerušenému působení UNHCR v Libyi; vyzývá EU, aby i nadále nabízela humanitární, finanční a politickou pomoc v krizových oblastech v severní Africe a na Blízkém východě s cílem řešit kořeny příčin migračních a humanitárních tlaků;

18.  je hluboce znepokojen narůstající přítomností teroristických skupin a jednotlivých osob napojených na al-Káidu, působících v Libyi, a znovu poukazuje na to, že v souladu s Chartou OSN a mezinárodním právem, mj. na základě mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv, uprchlického a humanitárního práva, je nutné proti hrozbám mezinárodnímu míru a bezpečnosti, které jsou důsledkem teroristických činů, bojovat všemi prostředky;

19.  opětně upozorňuje na neochvějnou podporu a závazek ze strany EU vůči demokratickým aspiracím libyjského lidu, zejména během současné krize a demokratické transformace země; vyzývá k silnějšímu zapojení EU do podpory stability a demokratické transformace Libye;

20.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, libyjské vládě a Sněmovně reprezentantů, generálnímu tajemníkovi OSN, Lize arabských států a Africké unii.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. září 2014 o Izraeli a Palestině po válce v Gaze a o úloze EU (2014/2845(RSP))

P8_TA(2014)0029 RC-B8-0117/2014

Evropský parlament,

—  s ohledem na čtvrtou Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války z roku 1949,

—  s ohledem na Chartu OSN,

—  s ohledem na prozatímní dohodu o Západním břehu Jordánu a Pásmu Gazy ze dne 18. září 1995,

—  s ohledem na prohlášení Rady bezpečnosti OSN ze dne 12. července 2014,

—  s ohledem na dohody z Osla (vyhlášení zásad o prozatímním uspořádání samosprávy) ze dne 13. září 1993,

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 30. srpna 2014, 16. prosince 2013, 14. května 2012, 18. července 2011, 23. května 2011 a 8. prosince 2009 o mírovém procesu na Blízkém východě,

—  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o příměří v Gaze ze dne 27. srpna 2014,

—  s ohledem na denní zprávy agentury UNRWA o situaci v Gaze,

—  s ohledem na prohlášení Rady bezpečnosti OSN ze dne 12. července 2014 a na prohlášení generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona ze dne 13. července 2014,

—  s ohledem na obecné zásady EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva,

—  s ohledem na Ženevské úmluvy z roku 1949 a jejich dodatkové protokoly a na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,

—  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že nejnovější konflikt v Gaze působí ztráty na životech a nepřijatelné utrpení civilního obyvatelstva na obou stranách konfliktu;

B.  vzhledem k tomu, že v důsledku operace izraelských obranných sil „Ochranné ostří“ a v důsledku raketových útoků Hamásu a dalších palestinských ozbrojených skupin, které na Izrael útočí z Gazy, bylo v Pásmu Gaza zabito více než 2 000 Palestinců, z nichž více než polovinu tvořili civilisté, včetně 503 dětí, a dále 66 izraelských vojáků a 6 izraelských civilistů, včetně jednoho dítěte, přičemž více než 10 000 Palestinců a 500 Izraelců bylo zraněno; vzhledem k tomu, že tento válečný konflikt způsobil v Gaze vážnou humanitární krizi;

C.  vzhledem k tomu, že dne 26. srpna 2014 byla uzavřena dohoda o příměří, která ukončila sedm týdnů bojů v Gaze; vzhledem k tomu, že značné úsilí ke sjednání této dohody vyvinul Egypt;

D.  vzhledem k tomu, že podle dohody o příměří by měl být přísun humanitární pomoci do Pásma Gaza umožněn přes hraniční přechody do Izraele, měl by být otevřen hraniční přechod Rafáh a rybolovná zóna by se měla rozšířit na šest mil od pobřeží Gazy;

E.  vzhledem k tomu, že pokud příměří vydrží, měly by obě strany zahájit jednání o různých záležitostech týkajících se situace v Pásmu Gaza na konci září 2014; vzhledem k tomu, že tématem těchto rozhovorů může být i odzbrojení ozbrojených skupin v Gaze a navrácení ostatků dvou izraelských vojáků zabitých při tomto válečném konfliktu a také požadavky na propuštění palestinských vězňů a na uvolnění či úplné zrušení blokády Gazy, a to i na základě opětovného vybudování přístavu a letiště v této oblasti;

F.  vzhledem k tomu, že podle agentury UNRWA a organizací působících na místě bylo částečně nebo zcela zničeno 1 700 domů a 40 000 dalších bylo poškozeno, přičemž došlo rovněž k poškození 17 nemocnic a zdravotnických zařízení, 136 škol UNRWA a 60 mešit a 13 hřbitovů;

G.  vzhledem k tomu, že srovnány se zemí byly v Gaze celé čtvrti a životně důležitá infrastruktura, včetně elektrárny v Gaze, která je i nadále provozu neschopná, takže dochází k výpadkům v délce 18 hodin denně, a bez přístupu k vodě z veřejných vodovodů zůstává v důsledku poškození nebo nízkého tlaku 450 000 osob;

H.  vzhledem k tomu, že palestinští odborníci odhadují, že náklady na rekonstrukci Gazy by mohly dosáhnout téměř 8 miliard dolarů; vzhledem k tomu, že 9. září 2014 vydaly OSN a palestinská vláda výzvu dárcům, aby poskytli 550 milionů dolarů na potravinovou pomoc, přístup k pitné vodě, zdravotní péči a vzdělávání jakožto okamžitou pomoc po nedávném konfliktu; vzhledem k tomu, že Egypt plánuje mezinárodních dárcovskou konferenci o rekonstrukci Gazy;

I.  vzhledem k tomu, že 29 školních budov UNRWA dále slouží jako shromaždiště pro více než 63 000 vysídlených osob;

J.  vzhledem k tomu, že podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství došlo v důsledku přímých zásahů nebo nedostatku péče způsobeného omezeným přístupem k zemědělské půdě v příhraničí k značným přímým škodám na 17 000 hektarech zemědělské půdy a k úhynu poloviny drůbeže chované v Gaze;

K.  vzhledem k tomu, že úkolem OSN je nyní zahájit šetření, které vyhodnotí škody, jež vznikly na jejích zařízeních;

1.  vyjadřuje znovu soustrast všem obětem ozbrojeného konfliktu a jejich rodinám; ostře odsuzuje porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva;

2.  vítá dohodu o příměří vyjednanou s pomocí Egypta; uznává a oceňuje úlohu, kterou Egypt sehrál při jednání o příměří; podporuje egyptské orgány v jejich další práci s Izraelci a Palestinci s cílem uzavřít dlouhodobé příměří a oceňuje strategickou úlohu Egypta jako současného a budoucího zprostředkovatele mírového řešení; vítá nedávné zprávy o tom, že Egypťané brzy zahájí rozhovory o trvalém příměří;

3.  naléhavě žádá EU, aby se účinně zapojila do úsilí o poskytnutí nezbytné humanitární pomoci a činností spojených s rekonstrukcí Gazy; vyzývá EU, aby se stala plnohodnotným účastníkem mezinárodní dárcovské konference, která se uskuteční dne 12. října 2014 v Káhiře;

4.  zdůrazňuje, že zajištění plného a neomezeného přísunu humanitární pomoci obyvatelstvu v Pásmu Gaza musí být bezprostřední prioritou; naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby ještě zvýšilo své úsilí v tomto směru a aby bezodkladně reagovalo na naléhavé žádosti ze strany UNRWA o další finanční prostředky; vyzývá všechny subjekty v regionu, aby se bezodkladně zasadily o přísun humanitární pomoci těm obyvatelům Gazy, kteří potřebují základní pomoc a služby, a to zejména pokud jde o dodávky elektřiny a vody a o zajištění zvláštních potřeb dětí; vyjadřuje své znepokojení nad údajnými případy záměrného blokování dodávek humanitární pomoci do Gazy; zároveň zdůrazňuje, že humanitární a finanční pomoc EU musí být co nejefektivněji využita ve prospěch palestinského lidu a nikdy nesmí být zneužita, ať už přímo či nepřímo, pro teroristické účely;

5.  oceňuje, že izraelská vláda a palestinská vláda národní jednoty spolu v mnoha oblastech spolupracují, a naléhavě obě strany vyzývá k tomu, aby v této spolupráci pokračovaly; apeluje zároveň na palestinskou vládu národní jednoty, aby se bezodkladně a plně ujala svých pravomocí v Pásmu Gaza, a zamezila tak tomu, aby v Gaze zavládl chaos a bezpráví; vyzývá v této souvislosti k završení palestinského smírčího procesu, který by měl v blízké době vést ke konání parlamentních a prezidentských voleb;

6.  vyzývá hlavní regionální aktéry, zejména Egypt a Jordánsko, aby pokračovaly ve svém úsilí o uklidnění situace; znovu vyjadřuje pevnou podporu řešení založenému na existenci dvou států, jejichž hranice by odpovídaly hranicím v roce 1967, přičemž hlavním městem obou států by byl Jeruzalém a Stát Izrael a nezávislý, demokratický, celistvý a životaschopný palestinský stát by existovaly bok po boku v míru a bezpečí, což by vyžadovalo ukončení blokády Gazy; připomíná, že osady jsou podle mezinárodního práva nelegální a představují překážku míru; naléhavě vyzývá orgány EU, aby podporovaly vztahy mezi Izraelem a jeho sousedy v oblastech obchodu, kultury, vědy, energetiky, vodohospodářství a ekonomiky;

7.  vybízí k vnitropalestinskému usmíření mezi hnutím Hamás a orgány palestinské samosprávy v zájmu spolupráce na rekonstrukci Gazy a nalezení dlouhodobého politického řešení;

8.  vítá, že je EU připravena přispět ke komplexnímu a udržitelnému řešení, které posílí bezpečnost a prosperitu a zlepší životní podmínky jak Palestinců, tak Izraelců; s uspokojením bere na vědomí, že EU vytvoří možnosti pro efektivní a komplexní opatření v následujících oblastech: pohyb a přístup, budování kapacit, ověřování a monitorování, humanitární pomoc a obnova po skončení konfliktu;

9.  znovu opakuje, že podporuje politiku mírového odporu prezidenta Mahmúda Abbáse a odsuzuje veškeré teroristické činy a násilí; vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby posílily svou podporu, pokud jde o vedení prezidenta Abbáse a jeho nejnovější iniciativu směřující k vyřešení konfliktu;

10.  poukazuje na to, že stávající situace v Gaze je neudržitelná a že nahrává do karet extrémistům, což vede k neustálému rozdmýchávání násilí; je přesvědčen, že dlouhodobá stabilita Gazy je podmíněna její rekonstrukcí a hospodářským oživením, které znemožňuje absence volného pohybu osob a zboží; vyzývá k rychlé rekonstrukci a ozdravení Gazy a důrazně podporuje dárcovskou konferenci, která se má konat dne 12. října 2014 v Káhiře;

11.  naléhavě žádá EU a její členské státy, aby hrály aktivnější politickou úlohu, a to i v rámci Kvartetu, ve snaze o dosažení spravedlivého a trvalého míru mezi Izraelci a Palestinci; podporuje vysokou představitelku v jejím úsilí o vytvoření důvěryhodné perspektivy pro obnovu mírového procesu;

12.  oceňuje skutečnost, že je EU připravena podpořit případný mezinárodní mechanismus schválený Radou bezpečnosti OSN, a to i prostřednictvím reaktivace a případného rozšíření oblasti působnosti a mandátu svých misí EU BAM Rafah a EUPOL COPPS na místě, jenž by zahrnoval zahájení školicího programu pro pracovníky celních orgánů a policii palestinské samosprávy za účelem jejich opětovného rozmístění v Gaze;

13.  přikládá nesmírný význam práci, kterou agentura UNRWA a všichni její pracovníci odváděli v průběhu konfliktu a odvádí i po jeho skončení; vyjadřuje soustrast UNRWA a rodinám 12 pracovníků této agentury, kteří při tomto konfliktu zahynuli; vyzývá EU a mezinárodní dárce k podstatnému navýšení poskytovaných prostředků, které by pokryly zvýšené okamžité potřeby postiženého obyvatelstva, jež UNRWA musí řešit;

14.  klade důraz na to, že je zcela nezbytné, aby palestinská samospráva, EU, Egypt a Jordánsko společně vyvíjely maximální úsilí o to, aby se teroristické skupiny v Gaze a na Západním břehu Jordánu nemohly v budoucnosti znovu vyzbrojit ani začít znovu pašovat zbraně, vyrábět rakety a hloubit tunely;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států EU, generálnímu tajemníkovi OSN, vyslanci Kvartetu pro Blízký východ, Knesetu a izraelské vládě, prezidentovi palestinské samosprávy a Palestinské legislativní radě, parlamentu a vládě Egypta a parlamentu a vládě Jordánska.