Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku proti nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 8. března 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou stanovením regulačních technických norem týkajících se prezentace, obsahu, kontroly a úpravy sdělení klíčových informací a podmínek pro splnění požadavků na poskytnutí těchto sdělení (C(2017)01473 – 2017/2602(DEA))

P8_TA(2017)0101 B8-0234/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2017)01473) (dále jen „revidované nařízení v přenesené pravomoci“),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2016 o nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 30. června 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou stanovením regulačních technických norem týkajících se prezentace, obsahu, kontroly a úpravy sdělení klíčových informací a podmínek pro splnění požadavků na poskytnutí těchto sdělení (C(2016)03999 – 2016/2816(DEA))(1),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 22. března 2017, kterým Komise žádá Evropský parlament, aby uvedl, že proti revidovanému nařízení v přenesené pravomoci nevysloví námitku,

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 28. března 2017,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (2), a zejména na čl. 8 odst. 5, čl. 10 odst. 2, čl. 13 odst. 5 a článek 31 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2340 ze dne 14. prosince 2016, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, pokud jde o datum použitelnosti(3),

–  s ohledem na článek 13 a čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví, EBA), kterým se mění rozhodnutí č. 716/2009/ES a zrušuje rozhodnutí Komise 2009/78/ES(4), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, EIOPA), kterým se mění rozhodnutí č. 716/2009/ES a zrušuje rozhodnutí Komise 2009/79/ES(5), a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, ESMA), kterým se mění rozhodnutí č. 716/2009/ES a zrušuje rozhodnutí Komise 2009/77/ES(6),

–  s ohledem na dopis předsedů evropských orgánů dohledu ze dne 22. prosince 2016 v reakci na písemnou žádost Komise ze dne 10. listopadu 2016 ohledně jejího úmyslu změnit návrh regulačních technických norem, který společně předložily orgány EBA, ESMA a EIOPA podle čl. 8 odst. 5, čl. 10 odst. 2 a čl. 13 odst. 5 nařízení (EU) č. 1286/2014,

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 105 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 4. dubna 2017, nebyla vyslovena žádná námitka,

A.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 14. září 2016 vznesl Parlament námitku proti nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 30. června 2016, kterým se doplňuje nařízení (EU) č. 1286/2014, a vyzval Komisi, aby předložila revidované nařízení v přenesené pravomoci, které se bude zabývat jeho obavami vyjádřenými ohledně nejasného zacházení s produkty s možností volby (SRIPPIS), ohledně nedostatečného zohlednění skutečnosti, že retailoví investoři mohou za nepříznivých podmínek týkajících se některých produktů o peníze také přijít, a chybějících podrobných pokynů, pokud jde o používání „upozornění ohledně srozumitelnosti“;

B.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 14. září 2016 Parlament připomněl, že předseda Hospodářského a měnového výboru a vyjednávacího týmu Parlamentu zaslal Komisi dne 30. června 2016 dopis, v němž žádal, aby Komise zvážila, zda by se provádění nařízení (EU) č. 1286/2014 nemělo oddálit;

C.  vzhledem k tomu, že ustanovení revidovaného nařízení v přenesené pravomoci jsou v souladu s cíli Parlamentu, které vyjádřil ve svém usnesení ze dne 14. září 2016 a během následného neformálního dialogu v rámci přípravné činnosti pro přijetí revidovaného nařízení v přenesené pravomoci;

D.  vzhledem k tomu, že revidované nařízení v přenesené pravomoci vyjasňuje, že tvůrci produktů s možností volby (SRIPPIS) zahrnujících investiční složku, kteří jsou subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) nebo jinými fondy než SKIPCP uvedenými v článku 32 nařízení (EU) č. 1286/2014 nebudou muset poskytovat veškeré informace požadované pro strukturované retailové investiční produkty a pojistné produkty s investiční složkou a budou namísto toho moci používat sdělení klíčových investičních informací SKIPCP jako vhodný prostředek pro poskytnutí podrobnějších informací retailovým investorům před uzavřením smlouvy;

E.  vzhledem k tomu, že zatímco podkladové výpočty pro tři původně uvedené scénáře budoucího vývoje jsou stále založeny na historických údajích, byl do revidovaného nařízení v přenesené pravomoci zahrnut čtvrtý scénář budoucího vývoje; vzhledem k tomu, že cílem tohoto „scénáře nepříznivého vývoje“ je uvést významné nepříznivé dopady produktů, které nejsou zahrnuty ve stávajícím „nepříznivém scénáři“;

F.  vzhledem k tomu, že bylo vyjasněno používání „upozornění ohledně srozumitelnosti“ tím, že byly do jeho působnosti zahrnuty ty strukturované retailové investiční produkty a pojistné produkty s investiční složkou, které jsou podle směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů a směrnice (EU) 2016/97 o distribuci pojištění považovány za „komplexní produkty“;

G.  vzhledem k tomu, že navrhovaný oddíl sdělení klíčových informací nazvaný „O jaký produkt se jedná“ byl pozměněn a oddíl nazvaný „Jaká podstupuji rizika a jakého výnosu bych mohl dosáhnout“ zahrnuje prezentaci administrativních nákladů v poměru k biometrickým součástem pojistných produktů s investiční složkou;

H.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2016/2340 oddaluje datum provádění nařízení (EU) č. 1286/2014 o 12 měsíců do 1. ledna 2018;

1.  prohlašuje, že proti revidovanému nařízení v přenesené pravomoci nevysloví námitku;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0347. (2) Úř. věst. L 352, 9.12.2014, s. 1. (3) Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 35. (4) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12. (5) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48. (6) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o jednáních se Spojeným královstvím poté, co oznámilo svůj záměr vystoupit z Evropské unie (2017/2593(RSP))

P8_TA(2017)0102 RC-B8-0237/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 50 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na čl. 3 odst. 5, čl. 4 odst. 3 a článek 8 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 217 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na oznámení podle čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, které předsedkyně vlády Spojeného království předala Evropské radě dne 29. března 2017,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. června 2016 o rozhodnutí vystoupit z EU, které je výsledkem referenda ve Spojeném království(1),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 16. února 2017 k možnému vývoji a změnám současného institucionálního uspořádání Evropské unie(2), o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy(3)a o rozpočtové kapacitě pro členské státy, jejichž měnou je euro(4),

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že oznámení, které vláda Spojeného království předala Evropské radě, zahajuje proces, na jehož konci už Spojené království nebude členským státem Evropské unie a přestanou se na něj vztahovat ustanovení Smluv;

B.  vzhledem k tomu, že se jedná o bezprecedentní a politováníhodnou událost, neboť doposud nikdy žádný členský stát z Evropské unie nevystoupil; vzhledem k tomu, že vystoupení musí proběhnout spořádaně, aby nemělo nepříznivý dopad na Evropskou unii a její občany ani na proces evropské integrace;

C.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament zastupuje všechny občany Evropské unie a bude během celého procesu, který povede k vystoupení Spojeného království, chránit jejich zájmy;

D.  vzhledem k tomu, že ačkoli má každý členský stát svrchované právo vystoupit z Evropské unie, je povinností všech zbývajících členských států postupovat jednotně a hájit tak zájmy Evropské unie a bránit její celistvost; vzhledem k tomu, že jednání budou proto probíhat mezi Spojeným královstvím na jedné straně a Komisí na straně druhé, jež bude jednat jménem Evropské unie a jejích zbývajících 27 členských států (EU-27);

E.  vzhledem k tomu, že jednání o vystoupení Spojeného království z Evropské unie budou zahájena poté, co Evropská rada přijme pokyny pro tato jednání; vzhledem k tomu, že toto usnesení představuje postoj Evropského parlamentu k těmto pokynům a na jeho základě bude Parlament hodnotit vyjednávací proces a dohodu mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím;

F.  vzhledem k tomu, že dokud Spojené království neopustí Evropskou unii, musí požívat všech práv a plnit všechny závazky plynoucí ze Smluv, včetně zásady loajální spolupráce stanovené v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii;

G.  vzhledem k tomu, že Spojené království ve svém oznámení ze dne 29. března 2017 sdělilo, že si přeje, aby se na něj již nevztahovala pravomoc Soudního dvora Evropské unie;

H.  vzhledem k tomu, že vláda Spojeného království v témže oznámení uvedla, že budoucí vztah Spojeného království s Evropskou unií nebude zahrnovat účast na vnitřním trhu ani členství v celní unii;

I.  vzhledem však k tomu, že optimálním řešením pro Spojené království i pro EU-27 by bylo, pokud by se Spojené království nadále účastnilo vnitřního trhu, Evropského hospodářského prostoru nebo celní unie; vzhledem k tomu, že to není možné, pokud bude vláda Spojeného království trvat na svých námitkách proti čtyřem svobodám a jurisdikci Soudního dvora Evropské unie, nebude ochotna poskytovat příspěvek do rozpočtu Unie a bude chtít provádět svou vlastní obchodní politiku;

J.  vzhledem k tomu, že na základě výsledku referenda o vystoupení z Evropské unie jsou všechna ustanovení rozhodnutí „o novém řešení pro Spojené království v rámci Evropské unie“ připojeného k závěrům ze zasedání Evropské rady z 18. a 19. února 2016 neplatná;

K.  vzhledem k tomu, že jednání musí probíhat s cílem zajistit právní stabilitu a minimalizovat narušení činnosti a musí poskytnout jasnou vizi budoucnosti pro občany i právní subjekty;

L.  vzhledem k tomu, že stažení oznámení musí podléhat podmínkám stanoveným všemi státy EU-27, aby nemohlo být použito jako procesní záminka nebo zneužito ve snaze zlepšit stávající podmínky členství Spojeného království;

M.  vzhledem k tomu, že pokud nebude sjednána dohoda o vystoupení, opustí Spojené království Evropskou unii automaticky dne 30. března 2019, a to neřízeným způsobem;

N.  vzhledem k tomu, že velké množství občanů Spojeného království, včetně většiny obyvatel Severního Irska a Skotska, hlasovalo pro setrvání v Evropské unii;

O.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament je znepokojen zejména tím, jaké důsledky bude mít vystoupení Spojeného království z Evropské unie pro Severní Irsko a jeho budoucí vztahy s Irskou republikou; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je zásadně důležité zabezpečit mír a v úplnosti zachovat tzv. Velkopáteční dohodu, která byla dojednána za aktivní účasti Unie, jak Evropský parlament zdůraznil ve svém usnesení ze dne 13. listopadu 2014 o mírovém procesu v Severním Irsku(5);

P.  vzhledem k tomu, že vystoupení Spojeného království by mělo být pro státy EU-27 a orgány Unie podnětem k tomu, aby lépe řešily současné problémy a zamyslely se jak nad svou budoucností, tak i nad úsilím, které musejí vyvinout, aby byl evropský projekt efektivnější, demokratičtější a blíže občanům; připomíná Bratislavský plán, usnesení Evropského parlamentu k tomuto tématu, bílou knihu Evropské komise ze dne 1. března 2017 o budoucnosti Evropy, Římské prohlášení ze dne 25. března 2017 a návrhy skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje ze dne 17. ledna 2017, které mohou sloužit jako výchozí bod těchto úvah;

1.  bere na vědomí oznámení vlády Spojeného království předané Evropské radě, které formalizuje rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Evropské unie;

2.  žádá, aby byla co nejdříve zahájena jednání mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím podle čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii;

3.  znovu opakuje, že je důležité, aby dohoda o vystoupení a veškerá případná přechodná ustanovení vstoupila v platnost v dostatečném předstihu před volbami do Evropského parlamentu, které se budou konat v květnu 2019;

4.  připomíná, že dohoda o vystoupení může být sjednána pouze se souhlasem Evropského parlamentu a totéž platí i pro jakoukoli případnou budoucí dohodu o vztazích mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím i pro veškerá případná přechodná ustanovení;

Obecné zásady pro jednání

5.  předpokládá, že ve snaze zajistit spořádaný odchod Spojeného království z Evropské unie musí být jednání mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím vedena v dobré víře a zcela transparentně; připomíná, že dokud nevstoupí dohoda o vystoupení v platnost, bude Spojené království nadále požívat svých práv jakožto členský stát Evropské unie, a bude mít stále povinnost plnit své závazky plynoucí z členství;

6.  připomíná, že s ohledem na tuto skutečnost by bylo v rozporu s právem Unie, pokud by Spojené království ještě před svým vystoupením zahájilo jednání o případných obchodních dohodách se třetími zeměmi; zdůrazňuje, že takový krok by byl v rozporu se zásadou loajální spolupráce stanovenou v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a měly by z něj být vyvozeny důsledky, mimo jiné vyloučení Spojeného království z postupů pro obchodní jednání podle článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie; zdůrazňuje, že totéž musí platit i v ostatních oblastech činnosti Unie, kde by Spojené království mohlo utváření právních předpisů, činností, strategií nebo společných politik Unie nadále ovlivňovat způsobem, který by stavěl zájmy Spojeného království jakožto státu opouštějícího Unii nad zájmy Evropské unie a EU-27;

7.  upozorňuje na to, že jakákoli bilaterální dohoda v oblastech pravomoci Unie mezi jedním nebo více členskými státy setrvávajícími v Unii a Spojeným královstvím, která by se týkala otázek spadajících do působnosti dohody o vystoupení nebo se dotýkala budoucího vztahu Evropské unie se Spojeným královstvím a přitom by nebyla dohodnuta státy EU-27, by byla v rozporu se Smlouvami; dále upozorňuje, že tak by tomu bylo zejména v případě bilaterálních dohod nebo regulačních či dohledových postupů týkajících se například privilegovaného přístupu finančních institucí se sídlem ve Spojeném království na vnitřní trh na úkor regulačního rámce Unie nebo postavení občanů Evropské unie ve Spojeném království či naopak;

8.  je přesvědčen, že mandát a pokyny pro jednání musí po celou dobu vyjednávání odrážet postoje a zájmy občanů EU-27, včetně občanů Irska, na které bude mít vystoupení Spojeného království z Evropské mimořádný dopad;

9.  doufá, že za těchto podmínek se Evropská unie a Spojené království dohodnou na budoucím vztahu, který bude spravedlivý, co nejužší a vyvážený s ohledem na práva a povinnosti; vyjadřuje politování nad rozhodnutím vlády Spojeného království neúčastnit se vnitřního trhu, Evropského hospodářského prostoru a celní unie; domnívá se, že stát, který vystupuje z Evropské unie, nemůže požívat podobných výhod jako členský stát EU, a oznamuje tudíž, že neudělí souhlas s žádnou dohodou, která by odporovala tomuto principu;

10.  opakuje, že z členství na vnitřním trhu a v celní unii vyplývá nutnost přijmout čtyři svobody a jurisdikci Soudního dvora Evropské unie, platit příspěvky do souhrnného rozpočtu a řídit se společnou obchodní politikou Unie;

11.  zdůrazňuje, že Spojené království musí dostát všem svým právním, finančním a rozpočtovým závazkům, včetně závazků plynoucích ze současného víceletého finančního rámce, které bude nutné plnit do data vystoupení i po něm;

12.  bere na vědomí návrh opatření pro organizaci jednání, který dne 15. prosince 2016 přijaly hlavy států a předsedové vlád 27 členských států spolu s předsedou Evropské rady a předsedou Evropské komise; vítá, že vyjednáváním jménem Unie byla pověřena Evropská komise a že hlavním vyjednavačem byl jmenován Michel Barnier; poukazuje na to, že nezbytnou podmínkou pro to, aby Parlament udělil souhlas s dohodou mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím, je jeho plné zapojení do tohoto procesu;

Časový sled jednání

13.  zdůrazňuje, že podle čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii se mají jednání týkat dohody o podmínkách vystoupení Spojeného království s přihlédnutím k rámci jeho budoucího vztahu s Unií;

14.  souhlasí s tím, že pokud by se podařilo dosáhnout významného pokroku při jednáních o dohodě o vystoupení, bude možné začít jednat o případných přechodných opatřeních na základě zamýšleného rámce budoucího vztahu Spojeného království s Evropskou unií;

15.  poukazuje na to, že dohodu o budoucích vztazích mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím jako třetí zemí bude možné uzavřít až poté, co Spojené království vystoupí z Evropské unie;

Dohoda o vystoupení

16.  prohlašuje, že dohoda o vystoupení musí být v souladu se Smlouvami a s Listinou základních práv Evropské unie, a že pokud tomu tak nebude, Evropský parlament neudělí svůj souhlas;

17.  zastává názor, že dohoda o vystoupení musí řešit tyto prvky:

18.  požaduje spravedlivé zacházení s občany EU-27, kteří žijí nebo dříve žili ve Spojeném království, a s občany Spojeného království, kteří žijí nebo dříve žili v EU-27, a zastává názor, že práva a zájmy jedněch i druhých musí mít při jednáních naprostou prioritu; žádá proto, aby se na postavení a práva občanů EU-27 pobývajících ve Spojeném království a na postavení a práva občanů Spojeného království pobývajících v EU-27 uplatňovaly zásady reciprocity, rovnosti, symetrie a nediskriminace, a požaduje také, aby byla zachována soudržnost práva Unie včetně Listiny základních práv a rámce pro jeho prosazování; zdůrazňuje, že jakékoli oslabení práv spojených se svobodou pohybu, včetně diskriminace mezi občany EU, pokud jde o přístup k právu na pobyt, před datem vystoupení Spojeného království z Evropské unie by odporovalo právu Unie;

19.  zdůrazňuje, že jediné finanční vypořádání se Spojeným královstvím na základě ročních účtů Evropské unie, které jsou předmětem auditu Evropského účetního dvora, musí zahrnovat veškeré právní závazky plynoucí z neuhrazených závazků a musí obsahovat ustanovení o položkách nezahrnutých do rozvahy, podmíněných závazcích a ostatních finančních nákladech, které vzniknou v přímém důsledku vystoupení Spojeného království z Unie;

20.  uznává, že v dohodě o vystoupení je nutné řešit jedinečné postavení a zvláštní podmínky Irska jako ostrovního státu; žádá, aby bylo využito veškerých prostředků a opatření, které budou v souladu s právem Evropské unie a s Velkopáteční dohodou z roku 1998, ke zmírnění dopadů vystoupení Spojeného království z EU na hranici mezi Irskem a Severním Irskem; trvá na tom, že v této souvislosti je naprosto nezbytné zajistit kontinuitu a stabilitu severoirského mírového procesu a učinit vše, co bude možné, aby nedošlo ke zpřísnění ostrahy hranice;

Budoucí vztah Evropské unie a Spojeného království

21.  bere na vědomí oznámení Spojeného království ze dne 29. března 2017 a bílou knihu vlády Spojeného království ze dne 2. února 2017 nazvanou „Vystoupení Spojeného království z Evropské unie a nové partnerství s EU“ (The United Kingdom's exit from and new partnership with the European Union);

22.  je přesvědčen, že budoucí vztah mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím by měl být vyvážený a komplexní a měl by být v zájmu občanů obou stran, což znamená, že k jeho vyjednání je zapotřebí mít dostatek času; zdůrazňuje, že by se měl dotýkat oblastí společného zájmu a současně respektovat soudržnost právního řádu Unie a její základní principy a hodnoty, včetně integrity vnitřního trhu a rozhodovací kapacity a autonomie Unie; poukazuje na to, že vhodným rámcem pro tento budoucí vztah by mohl být článek 8 Smlouvy o Evropské unii a článek 217 Smlouvy o fungování Evropské unie, které hovoří o stanovení vzájemných práv a povinností, společných postupů a zvláštních řízení;

23.  zdůrazňuje, že ať bude výsledek jednání o budoucím vztahu mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím jakýkoli, nemůže být jeho součástí kompromis mezi vnitřní a vnější bezpečností včetně obranné spolupráce na jedné straně a budoucím hospodářským vztahem na straně druhé;

24.  zdůrazňuje, že podmínkou budoucí dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím je to, zda bude Spojené království nadále dodržovat standardy vyplývající z mezinárodních závazků, včetně lidských práv, a z právních předpisů a politik Unie, mimo jiné v oblasti životního prostředí, změny klimatu, boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům, spravedlivé hospodářské soutěže, obchodu a sociálních práv, zejména opatření na ochranu před sociálním dumpingem;

25.  odmítá jakoukoli budoucí dohodu mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím, která by obsahovala izolovaná opatření nebo ustanovení pro jednotlivé sektory, mimo jiné ve vztahu k finančním službám, jež by podnikům se sídlem ve Spojeném království poskytovala preferenční přístup na vnitřní trh nebo do celní unie; zdůrazňuje, že na Spojené království se bude po jeho vystoupení z Unie vztahovat režim, který unijní právo vyhrazuje pro třetí země;

26.  konstatuje, že pokud si bude Spojené království přát účastnit se některých unijních programů, bude tak moci činit jakožto třetí země, což znamená, že bude muset poskytovat odpovídající rozpočtové příspěvky a bude podléhat stávající jurisdikci; v této souvislosti by uvítal, pokud by se Spojené království nadále účastnilo řady programů, například programu Erasmus;

27.  bere na vědomí, že mnozí občané ve Spojeném království se ostře staví proti tomu, že by měli ztratit práva, jichž nyní požívají na základě článku 20 Smlouvy o fungování Evropské unie; navrhuje, aby EU-27 zvážila, jak by bylo možné zmírnit tento problém v mezích primárního práva Unie a při plném dodržení zásad reciprocity, rovnosti, symetrie a nediskriminace;

Přechodná opatření

28.  je přesvědčen, že dohodu mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím o přechodných opatřeních zajišťujících právní jistotu a kontinuitu bude možné uzavřít pouze tehdy, budou-li v ní v patřičné rovnováze práva i závazky obou stran, bude-li zachovávat soudržnost právního řádu Evropské unie a bude-li pro veškeré právní spory příslušný Soudní dvůr Evropské unie; přechodná opatření budou muset být striktně omezená jak časově (na nejvýše tři roky), tak i co do rozsahu, protože se nesmí nikdy stát náhražkou za členství v Evropské unii;

Záležitosti týkající se EU-27 a orgánů Unie

29.  požaduje, aby bylo co nejdříve dosaženo dohody o přemístění Evropského orgánu pro bankovnictví a Evropské agentury pro léčivé přípravky a aby vlastní proces přesunu začal ihned, jakmile bude prakticky uskutečnitelný;

30.  poukazuje na to, že vystoupení Spojeného království si možná vyžádá přezkum a úpravu práva Unie;

31.  domnívá se, že není nutné provádět přezkum současného víceletého finančního rámce v jeho posledních dvou letech a že dopad vystoupení Spojeného království by měl být řešen v rámci ročního rozpočtového procesu; zdůrazňuje, že orgány Unie a EU-27 by měly okamžitě začít pracovat na novém víceletém finančním rámci, včetně otázky vlastních zdrojů;

32.  zavazuje se, že včas dokončí legislativní postupy týkající se složení Evropského parlamentu podle čl. 14 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a volebního postupu na základě svého návrhu podle článku 223 Smlouvy o fungování Evropské unie, připojeného k usnesení ze dne 11. listopadu 2015 o reformě volebního práva Evropské unie(6); s ohledem na bod odůvodnění P tohoto usnesení se dále domnívá, že v průběhu jednání o vystoupení Spojeného království a o vytvoření nového vztahu s ním musí zbývajících 27 členských států Unie spolu se svými institucemi posílit současnou Evropskou unii prostřednictvím široké veřejné diskuse a začít hluboké interinstitucionální úvahy o budoucnosti Unie;

Závěrečné body

33.  vyhrazuje si právo svůj postoj k jednáním mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím dále upřesňovat a případně přijímat další usnesení, která se mohou mimo jiné zabývat určitými konkrétními otázkami nebo záležitostmi týkajícími se jednotlivých odvětví, a to v závislosti na tom, jak se budou jednání vyvíjet;

34.  očekává, že Evropská rada k tomuto usnesení přihlédne při přijímání pokynů, jimiž vymezí rámec pro jednání a stanoví celkové postoje a zásady, jimiž se bude Evropská unie řídit;

35.  je rozhodnut, že svůj konečný postoj k dohodě či dohodám zaujme na základě hodnocení jejich souladu s obsahem tohoto usnesení a případných pozdějších usnesení Evropského parlamentu;

o
o   o

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě Evropské unie, Evropské komisi, Evropské centrální bance, vnitrostátním parlamentům a vládě Spojeného království.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0294. (2) Přijaté texty, P8_TA(2017)0048. (3) Přijaté texty, P8_TA(2017)0049. (4) Přijaté texty, P8_TA(2017)0050. (5) Úř. věst. C 285, 5.8.2016, s. 9. (6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0395.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o některých aspektech práva obchodních společností (kodifikované znění) (COM(2015)0616 – C8-0388/2015 – 2015/0283(COD))

P8_TA(2017)0103 A8-0088/2017

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0616),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 50 odst. 1 a 2 písm. g) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0388/2015),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2016(1),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – Zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(2),

–  s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0088/2017),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. dubna 2017 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/... o některých aspektech práva obchodních společností (kodifikované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2017/1132.)

(1) Úř. věst. C 264, 20.7.2016, s. 82. (2) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 k návrhu rozhodnutí Rady o ratifikaci členskými státy a jejich přistoupení v zájmu Evropské unie k Protokolu z roku 2010 k Mezinárodní úmluvě o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři, s výjimkou aspektů týkajících se justiční spolupráce v občanských věcech (13806/2015 – C8-0410/2015 – 2015/0135(NLE))

P8_TA(2017)0104 A8-0076/2017

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (13806/2015),

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři z roku 1996 (dále jen „úmluva o nebezpečných a škodlivých látkách z roku 1996“),

–  s ohledem na Protokol z roku 2010 k úmluvě o nebezpečných a škodlivých látkách z roku 1996,

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 100 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem, písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0410/2015),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2002/971/ES ze dne 18. listopadu 2002, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Společenství ratifikovaly Mezinárodní úmluvu o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři z roku 1996 nebo aby k této úmluvě přistoupily (úmluva o nebezpečných a škodlivých látkách)(1),

–  s ohledem na stanovisko Soudního dvora ze dne 14. října 2014(2),

–  s ohledem na své předběžné usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu rozhodnutí Rady(3),

–  s ohledem na opatření Komise, které učinila v návaznosti na uvedené předběžné usnesení ze dne 4. října 2016,

–  s ohledem na stanovisko ve formě dopisu o vhodném právním základu pro daný návrh rozhodnutí Rady, jež bylo přijato Výborem pro právní záležitosti dne 19. února 2016(4) a jež je připojeno k předběžné zprávě uvedeného výboru (A8-0191/2016),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro právní záležitosti (A8-0076/2017),

1.  uděluje souhlas s ratifikací Protokolu z roku 2010 k Mezinárodní úmluvě o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři, s výjimkou aspektů týkajících se justiční spolupráce v občanských věcech, ze strany členských států a s jejich přistoupením k tomuto protokolu v zájmu Evropské unie;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 337, 13.12.2002, s. 55. (2) Stanovisko Soudního dvora ze dne 14. října 2014, 1/13, ECLI:EU:C:2014:2303. (3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0259. (4) PE576.992.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 k návrhu rozhodnutí Rady o ratifikaci členskými státy a jejich přistoupení v zájmu Evropské unie k Protokolu z roku 2010 k Mezinárodní úmluvě o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři, pokud jde o aspekty týkající se justiční spolupráce v občanských věcech (14112/2015 – C8-0409/2015 – 2015/0136(NLE))

P8_TA(2017)0105 A8-0078/2017

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (14112/2015),

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři z roku 1996 (dále jen „úmluva o nebezpečných a škodlivých látkách z roku 1996“),

–  s ohledem na Protokol z roku 2010 k úmluvě o nebezpečných a škodlivých látkách z roku 1996,

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 81 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0409/2015),

–  s ohledem na Protokol č. 22 o postavení Dánska připojený ke Smlouvám,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2002/971/ES ze dne 18. listopadu 2002, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Společenství ratifikovaly Mezinárodní úmluvu o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři z roku 1996 nebo aby k této úmluvě přistoupily (úmluva o nebezpečných a škodlivých látkách)(1),

–  s ohledem na stanovisko Soudního dvora ze dne 14. října 2014(2),

–  s ohledem na své předběžné usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu rozhodnutí Rady(3),

–  s ohledem na opatření Komise, které učinila v návaznosti na uvedené předběžné usnesení ze dne 4. října 2016,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro právní záležitosti (A8-0078/2017),

1.  uděluje souhlas s ratifikací Protokolu z roku 2010 k Mezinárodní úmluvě o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři, pokud jde o aspekty týkající se justiční spolupráce v občanských věcech, ze strany členských států a s jejich přistoupením k tomuto protokolu v zájmu Evropské unie;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a také vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 337, 13.12.2002, s. 55. (2) Stanovisko Soudního dvora ze dne 14. října 2014, 1/13, ECLI:EU:C:2014:2303. (3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0260.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uplatňování ustanovení schengenského acquis v oblasti Schengenského informačního systému v Chorvatské republice (COM(2017)0017 – C8-0026/2017 – 2017/0011(NLE))

P8_TA(2017)0106 A8-0073/2017

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2017)0017),

–  s ohledem na čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení ze dne 9. prosince 2011(1), podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0026/2017),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0073/2017),

1.  schvaluje návrh Komise;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby opětovně konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 112, 24.2.2012, s. 21.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (10728/4/2016 – C8-0104/2017 – 2012/0266(COD))	P8_TA(2017)0107 A8-0068/2017
OPRAVY COR01 COR02

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (10728/4/2016 – C8-0104/2017),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. února 2013(1),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a  Radě (COM(2012)0542),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 67a jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0068/2017),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 133, 9.5.2013, s. 52. (2) Texty přijaté dne 2. dubna 2014, P7_TA(2014)0266.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (10729/4/2016 – C8-0105/2017 – 2012/0267(COD))	P8_TA(2017)0108 A8-0069/2017
OPRAVY COR01 COR02

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (10729/4/2016 – C8-0105/2017),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. února 2013(1),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0541),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 67a jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0069/2017),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, která jsou přílohou tohoto usnesení;

3.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

4.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

5.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Komise ohledně ustanovení týkajících se informací a poradenství v oblasti genetického testování v článku 4 nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro

Nejpozději pět let od data použitelnosti nařízení a v rámci posuzování fungování článku 4, jak je stanoveno v článku 111 daného nařízení, podá Komise zprávu o zkušenostech členských států s uplatňováním povinností z článku 4 o informacích a poradenství v kontextu používání genetických testů. Komise do své zprávy obzvláště zahrne informace o různých používaných praktikách s ohledem na splnění dvou cílů tohoto nařízení, tj. zajištění vysoké úrovně bezpečnosti pacientů a řádného fungování vnitřního trhu.

Prohlášení Komise ohledně genetického testování pro účely životního stylu a dobrých životních podmínek

S ohledem na genetické testy určené pro účely životního stylu a dobrých životních podmínek Komise zdůrazňuje, že prostředky bez léčebného účelu, včetně těch, které jsou určeny k přímému nebo nepřímému zachovávání nebo zlepšování zdravého životního stylu, kvality života a dobrých životních podmínek jedinců, nespadají pod článek 2 (definice) nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. Komise má nicméně v úmyslu na základě činností dohledu nad trhem vykonávaných členskými státy monitorovat konkrétní problémy v oblasti bezpečnosti, které s používáním těchto prostředků mohou souviset.

(1) Úř. věst. C 133, 9.5.2013, s. 52. (2) Texty přijaté dne 2. dubna 2014, P7_TA(2014)0267.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o fondech peněžního trhu (COM(2013)0615 – C7-0263/2013 – 2013/0306(COD))

P8_TA(2017)0109 A8-0041/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0615),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0263/2013),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 21. května 2014(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2013(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 7. prosince 2016 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0041/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. dubna 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/... o fondech peněžního trhu

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/1131.)

(1) Úř. věst. C 255, 6.8.2014, s. 3. (2) Úř. věst. C 170, 5.6.2014, s. 50. (3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijeté dne 29. dubna 2015 (Přijaté texty P8_TA(2015)0170).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování (COM(2015)0583 – C8-0375/2015 – 2015/0268(COD))

P8_TA(2017)0110 A8-0238/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0583),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0375/2015),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 17. března 2016(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. března 2016(2)

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. prosince 2016 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0238/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. dubna 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/... o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu a o zrušení směrnice 2003/71/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/1129.)

(1) Úř. věst. C 195, 2.6.2016, s. 1. (2) Úř. věst. C 177, 18.5.2016, s. 9. (3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 15. září 2016 (Přijaté texty, P8_TA(2016)0353).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (14942/2016 – C8-0103/2017 – 2016/0283(APP))

P8_TA(2017)0111 A8-0110/2017

(Zvláštní legislativní postup – souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020, jejž předložila Komise (COM(2016)0604),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (14942/2016), a na opravu k tomuto návrhu provedou Radou (14942/2016 COR2),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 312 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (C8-0103/2017),

–  s ohledem na principiální dohodu Rady ze dne 7. března 2017 týkající se revize víceletého finančního rámce na období 2014–2020(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2016 o revizi VFR na období 2014–2020 v polovině období(3),

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu nařízení(4),

–  s ohledem na článek 86 a čl. 99 odst. 1 a 4 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Rozpočtového výboru (A8-0110/2017),

1.  uděluje souhlas s návrhem nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020, ve znění uvedeném v příloze tohoto usnesení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA

Návrh nařízení Rady (EU, Euratom) 2017/…, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, nařízení Rady (EU, Euratom) 2017/1123.)

(1) 7030/2017 a 7031/2017 COR1. (2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0309. (3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0412. (4) Přijaté texty, P8_TA(2017)0112.

Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (14942/2016 – C8-0103/2017 – 2016/0283(APP) – 2017/2051(INI))

P8_TA(2017)0112 A8-0117/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020, jejž předložila Komise (COM(2016)0604),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (14942/2016), a na opravu k tomuto návrhu provedou Radou (14942/2016 COR2),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 312 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (C8-0103/2017),

–  s ohledem na principiální dohodu Rady ze dne 7. března 2017 týkající se revize víceletého finančního rámce na období 2014–2020(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2016 o revizi VFR na období 2014–2020 v polovině období(3),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu nařízení(4),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0117/2017),

1.  schvaluje společná prohlášení Evropského parlamentu a Rady připojená k tomuto usnesení;

2.  schvaluje své prohlášení, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  bere na vědomí jednostranná prohlášení Rady a Komise;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA:

PROHLÁŠENÍ

Prohlášení Evropského parlamentu a Rady o zvýšení prostředků (navýšeních) na zbývající období víceletého finančního rámce

V souvislosti s přezkumem/revizí víceletého finančního rámce v polovině období se Evropský parlament a Rada dohodly na tom, že v souladu s návrhem Komise budou v letech 2017 až 2020(5) provedena navýšení o částky uvedené níže v tabulce, a to na základě ročního rozpočtového procesu, aniž jsou dotčeny výsady rozpočtového orgánu:

*Aniž se předjímá výsledek probíhajících diskusí o legislativních návrzích v rámci podokruhu 1a a okruhu 4.

**Rozloženo do čtyř let (2017–2020).

V ročním rozpočtovém procesu bude určeno také přerozdělení celkové částky 945 milionů EUR, z toho 875 milionů EUR v podokruhu 1a a 70 milionů EUR v okruhu 4.

Prohlášení Evropského parlamentu a Rady týkající se zamezení akumulaci nadměrného objemu neuhrazených faktur

Evropský parlament a Rada vyzývají Komisi, aby i nadále důkladně kontrolovala provádění programů na období 2014–2020 s cílem zabezpečit řádný vývoj prostředků na platby v souladu se schválenými prostředky na závazky. Za tímto účelem Komisi vyzývají, aby po celé zbývající období platnosti stávajícího víceletého finančního rámce včas předkládala aktualizované údaje o situaci a odhady týkající se prostředků na platby. Evropský parlament a Rada v patřičnou dobu přijmou veškerá nezbytná rozhodnutí ohledně řádně odůvodněných potřeb, aby se zamezilo akumulaci nadměrného objemu neuhrazených faktur a zajistila se řádná úhrada platebních nároků.

Prohlášení Evropského parlamentu a Rady o platbách na zvláštní nástroje

Evropský parlament a Rada se dohodly, že návrh na změnu rozhodnutí (EU) 2015/435 upraví tak, aby nebyla žádným způsobem dotčena povaha plateb na jiné zvláštní nástroje obecně.

Prohlášení Evropského parlamentu a Rady týkající se nezávislého vyhodnocení výsledků v souvislosti s cílem postupného snížení počtu zaměstnanců o 5 % mezi roky 2013 a 2017

Evropský parlament a Rada navrhují, aby bylo v souvislosti s cílem postupného snížení počtu zaměstnanců o 5 % mezi roky 2013 a 2017 provedeno nezávislé hodnocení výsledků, které se bude vztahovat na všechny orgány, instituce a jiné subjekty, jak bylo dohodnuto v interinstitucionální dohodě z roku 2013 o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení. Evropský parlament a Rada vyzývají Komisi, aby na základě závěrů tohoto hodnocení předložila vhodný navazující návrh.

Prohlášení Evropského parlamentu o společných prohlášeních připojených k revizi VFR v polovině období

Evropský parlament připomíná, že čtyři společná prohlášení, která jsou připojena k revidovanému nařízení o VFF, jsou politické povahy a nemají žádné právní důsledky.

Pokud jde o společné prohlášení o zvýšení prostředků (navýšeních) a přerozdělení ve prospěch programů Unie, je třeba připomenout, že výši a skladbu rozpočtu Unie určuje podle Smluv rozpočtový orgán prostřednictvím ročního rozpočtového procesu. Evropský parlament zdůrazňuje, že je jednou z rovnocenných složek rozpočtového orgánu a jako takový bude plně uplatňovat svá práva, a to bez ohledu na jakákoli politická prohlášení. Nutnost dodržovat práva rozpočtového orgánu se jasně odráží i ve znění společného prohlášení.

Evropský parlament proto částky, které jsou uvedeny v tomto společném prohlášení, považuje za částky referenční, které budou v rámci ročního rozpočtového procesu přezkoumány, přičemž se řádně zohlední konkrétní okolnosti každého ročního rozpočtu. Pokud jde o navrhovaná přerozdělení v podokruhu 1A a okruhu 4, Evropský parlament má v úmyslu přezkoumat každý návrh Komise zvlášť, a zajistit tak, aby ke snížení nedošlo u žádného klíčového programu Unie, zejména jedná-li se o programy, jež podporují růst a zaměstnanost nebo reagují na současné naléhavé potřeby a vyznačují se vysokou mírou čerpání prostředků.

Je zřejmé, že veškeré částky uvedené ve společném prohlášení, které se týkají dosud nepřijatých legislativních návrhů, v žádném případě nepředjímají výsledky příslušných legislativních jednání.

Prohlášení Rady o platbách na zvláštní nástroje

Rada navrhuje zachovat stávající stav a nezavádět v kontextu tohoto přezkumu/revize obecné společné pravidlo, pokud jde o způsob zacházení s platbami pro jiné zvláštní nástroje. Právní služba Rady ve svém stanovisku konstatovala, že rozpočtový orgán bude mít nadále možnost rozhodnout v každém jednotlivém případě ve vztahu k dané konkrétní mobilizaci prostředků, zda mají být některé nebo všechny odpovídající platby započítávány nad rámec stropů víceletého finančního rámce.

Prohlášení Komise týkající se posílení Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a dalších opatření na pomoc řešení migrační krize a bezpečnostních otázek

V případě, že by se znovu obrátil sestupný trend vývoje nezaměstnanosti mladých lidí, který sledujeme od roku 2013, by mělo být zváženo navýšení finančních prostředků pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí nad částku 1,2 miliardy EUR dohodnutou v rámci přezkumu/revize víceletého finančního rámce na období 2014–2020 v polovině období, a to využitím rozpětí, která jsou k dispozici v rámci celkového rozpětí pro závazky v souladu s článkem 14 nařízení o víceletém finančním rámci. Za tímto účelem bude Komise pravidelně podávat zprávy o sledovaných statistických trendech a v případě potřeby předloží návrh opravného rozpočtu.

Aniž je dotčeno výše uvedené, mělo by být zváženo, zda jsou k dispozici dodatečná rozpětí, kterých by mohlo být přednostně využito na investice do mladých lidí v celé Evropě a na opatření napomáhající řešení vnitřního i vnějšího rozměru migrační krize a bezpečnostních otázek, pokud by vyvstaly nové potřeby, jež nejsou pokryty stávajícím nebo dohodnutým financováním. Za tímto účelem Komise v případě potřeby předloží příslušné návrhy, přičemž zohlední potřebu zachovat dostatečná rozpětí pro neočekávané události a zajistit hladké provádění již dohodnutých programů.

(1) 7030/2017 a 7031/2017 COR1. (2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0309. (3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0412. (4) Přijaté texty, P8_TA(2017)0111. (5) Část celkových navýšení již byla dohodnuta v rámci rozpočtového procesu na rok 2017. Rozpočet na rok 2017 tak již zahrnuje 200 milionů EUR v podokruhu 1a a 725 milionů EUR v okruhu 4. Evropský parlament a Rada se navíc dohodly, že v podokruhu 1b bude v roce 2017 poskytnuta částka 500 milionů EUR na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, která bude financována z celkového rozpětí pro závazky a provedena prostřednictvím opravného rozpočtu v roce 2017. V neposlední řadě pak Evropský parlament a Rada vyzývají Komisi, aby neprodleně po přijetí právního základu požádala v opravném rozpočtu na rok 2017 o potřebné prostředky, tak aby bylo zajištěno financování EFSD z rozpočtu EU.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2015/435 o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události (COM(2016)0607 – C8-0387/2016 – 2016/2233(BUD))

P8_TA(2017)0113 A8-0104/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0607 – C8-0387/2016),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1), a zejména na články 6 a 13 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(2), a zejména na článek 14 této dohody,

–  s ohledem na principiální dohodu Rady ze dne 7. března 2017 týkající se revize víceletého finančního rámce na období 2014–2020(3),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/435 ze dne 17. prosince 2014 o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události na rok 2014(5),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 6. července 2016 o přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: příspěvek Parlamentu předcházející návrhu Komise(6) a ze dne 26. října 2016 o revizi VFR na období 2014–2020 v polovině období(7),

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0104/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament a Rada uvolnily v roce 2014 z rozpětí pro nepředvídané události prostředky na platby ve výši 3 168 233 715 EUR; vzhledem k tomu, že do prostředků uvolněných z rozpětí pro nepředvídané události byla zahrnuta částka 350 milionů EUR, dokud nebude dosaženo dohody o zacházení s platbami pro zvláštní nástroje;

B.  vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto vyrovnat částku ve výši 2 818 233 715 EUR během období 2018–2020 a vyzvat Komisi, aby včas předložila návrh týkající se zbytku částky ve výši 350 milionů EUR;

C.  vzhledem k tomu, že podle střednědobého odhadu plateb předloženého v souvislosti s přezkumem/revizí VFR v polovině období je třeba v letech 2018–2020 očekávat tlak na roční stropy plateb;

D.  vzhledem k tomu, že rozpočet na rok 2017 má v rámci stropu plateb rozpětí ve výši 9,8 miliardy EUR, což umožňuje vyrovnání celé částky uvolněné v roce 2014;

1.  vítá návrh Komise, který je součástí souboru návrhů k přezkumu/revizi VFR v polovině období;

2.  domnívá se, že vyrovnání celkové částky 2 818 233 715 EUR uvolněné v roce 2014 z rozpětí v rámci stropu plateb na rok 2017 poskytne větší flexibilitu v druhé části VFR a pomůže zabránit nové platební krizi;

3.  zdůrazňuje, že vyloučení zbývající částky 350 milionů EUR z vyrovnání potvrzuje dlouhodobý postoj Parlamentu, že prostředky na platby pro zvláštní nástroje jsou započítávány nad rámec stropů VFR;

4.  vítá principiální dohodu Rady připojenou k tomuto rozhodnutí, která je v souladu s výkladem Parlamentu;

5.  schvaluje rozhodnutí připojené k tomuto usnesení;

6.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění rozhodnutí (EU) 2015/435 o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2017/1331.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (2) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (3) 7030/2017 a 7031/2017 COR1. (4) Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 4. (5) Úř. věst. C 294, 12.8.2016, s. 65. (6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0309. (7) Přijaté texty, P8_TA(2016)0412.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2018 (2017/2022(BUD))

P8_TA(2017)0114 A8-0156/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 36 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení,(3) (IID ze dne 2. prosince 2013),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2016 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2017(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2016 o postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2016 o společném návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017 schváleném dohodovacím výborem v rámci rozpočtového procesu(7),

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka pro předsednictvo o vypracování předběžného návrhu odhadu výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2018,

–  s ohledem na předběžný návrh odhadu výdajů, který podle čl. 25 odst. 7 a čl. 96 odst. 1 jednacího řádu Evropského parlamentu vypracovalo předsednictvo dne 3. dubna 2017,

–  s ohledem na odhad výdajů, který podle čl. 96 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu vypracoval Rozpočtový výbor,

–  s ohledem na články 96 a 97 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0156/2017),

A.  vzhledem k tomu, že tento proces je třetím úplným rozpočtovým procesem, který se uskutečňuje v novém volebním období a v pátém roce víceletého finančního rámce na období 2014–2020;

B.  vzhledem k tomu, že rozpočet na rok 2018 v podobě, jak je navržena ve zprávě generálního tajemníka, se připravuje s ohledem na zvýšení stropu v okruhu V oproti roku 2017, což poskytuje větší prostor pro růst a investice i pro další realizaci politik usilujících o dosažení úspor a zvýšení účinnosti;

C.  vzhledem k tomu, že generální tajemník navrhl na rok 2018 těchto sedm prioritních cílů: spuštění komunikační kampaně v rámci příprav na volby v roce 2019, posílení přijatých bezpečnostních opatření, pokračování ve víceletých projektech v oblasti nemovitostí, investice do digitalizace a elektronizace postupů, zavádění dalších opatření potřebných k tomu, aby se irština mohla stát plnohodnotným úředním jazykem, analýza potenciálních dopadů brexitu a podpora ekologické dopravy;

D.  vzhledem k tomu, že generální tajemník v předběžném návrhu odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rok 2018 navrhl rozpočet ve výši 1 971 883 373 EUR, což představuje celkové zvýšení o 3,26 % oproti rozpočtu na rok 2017 a podíl 19,06 % z okruhu V víceletého finančního rámce na období 2014–2020;

E.  vzhledem k tomu, že generální tajemník navrhl dodatečné mimořádné investice ve výši 47,6 milionu EUR na posílení bezpečnostních projektů, na úhradu ročních splátek na stavební projekt budovy ADENAUER a na spuštění komunikační kampaně v rámci příprav na volby v roce 2019;

F.  vzhledem k tomu, že téměř 68 % rozpočtu činí výdaje, které musí být pravidelně valorizovány a které se týkají v převážné většině odměn a příspěvků poslanců a zaměstnanců a také budov, jež se upravují podle služebního řádu, oborově specifické valorizace nebo míry inflace;

G.  vzhledem k tomu, že zpráva Evropského parlamentu nazvaná „Ženy v Evropském parlamentu“, vydaná dne 8. března 2017 u příležitosti Mezinárodního dne žen, dokládá genderovou nevyváženost na vedoucích postech v Evropském parlamentu, jelikož 83,3 % pozic v Parlamentu na úrovni zástupce generálního tajemníka a generálních ředitelů je obsazeno muži a 16,7 % ženami, 70,2 % pozic v Parlamentu na úrovni ředitelů je obsazeno muži a 29,8 % ženami a 65,9 % pozic v Parlamentu na úrovni vedoucích oddělení je obsazeno muži a 34,1 % ženami;

H.  vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie ukládá Unii povinnost respektovat jazykovou rozmanitost a zakazuje diskriminaci na základě jazyka, takže všem občanům Unie dává právo používat při korespondenci s orgány Unie kterýkoliv z 24 úředních jazyků Unie a tyto orgány mají povinnost odpovědět ve stejném jazyce;

I.  vzhledem k tomu, že Parlament již ve svém usnesení ze dne 29. dubna 2015 o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2016(8) zdůraznil, že rozpočet na rok 2016 by měl být sestaven na realistickém základě a měl by být v souladu se zásadami rozpočtové kázně a řádného finančního řízení;

J.  vzhledem k tomu, že důvěryhodnost Parlamentu jako složky rozpočtového orgánu závisí z velké části na jeho schopnosti mít pod kontrolou své vlastní výdaje;

K.  vzhledem k tomu, že důvěryhodnost Parlamentu závisí z velké části na jeho schopnosti rozvíjet demokracii na úrovni Unie;

Obecný rámec

1.  zdůrazňuje, že podíl rozpočtu Parlamentu v rámci okruhu V je třeba v roce 2018 udržet pod 20 %; poznamenává, že výše návrhu odhadu výdajů na rok 2018 odpovídá 18,88 %, a je tedy nižší než v roce 2017 (19,26 %) a je nejnižším podílem v rámci okruhu V za posledních patnáct let;

2.  v souladu s bodem 15 svých usnesení ze dne 14. dubna 2016 o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2017 a s bodem 98 výše uvedeného usnesení ze dne 26. října 2016 o postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, v němž požaduje, aby byl rozpočet Parlamentu sestavován na základě skutečných potřeb, a nikoli systému koeficientů a aby byla tato metoda poprvé uplatněna při rozpočtovém procesu pro rozpočtový rok 2018, požaduje splnění svých požadavků;

3.  konstatuje, že na mimořádné investice a výdaje v roce 2018 byla vyhrazena částka ve výši 47,6 milionu EUR, která představuje stejný objem prostředků jako v roce 2017; domnívá se, že komunikační kampaň v roce 2019 by měla být považována za mimořádný výdaj;

4.  konstatuje, že do předběžného návrhu odhadu výdajů na rok 2018 byl zahrnut požadavek na 75 % prostředků na komunikační kampaň v rámci příprav voleb v roce 2019, protože většina smluv bude uzavřena v roce 2018;

5.  zdůrazňuje, že největší díl rozpočtu Parlamentu je pevně stanoven právními a smluvními povinnostmi a podléhá roční valorizaci;

6.  podporuje dohodu s předsednictvem ze dne 28. března 2017 na výši odhadu příjmů a výdajů na rok 2018; snižuje objem výdajů oproti původnímu stanovisku předsednictva o 18,4 milionu EUR; stanovuje celkovou výši svého odhadu výdajů na rok 2018 na 1 953 483 373 EUR, což odpovídá celkovému zvýšení oproti rozpočtu na rok 2017 o 2,3 %;

7.  zdůrazňuje, že k základním funkcím Parlamentu patří legislativní činnost, reprezentace občanů a dohled nad prací ostatních orgánů a institucí;

8.  zdůrazňuje roli Parlamentu při utváření evropského politického uvědomění a podpoře hodnot Unie;

9.  zdůrazňuje, že oproti návrhu generálního tajemníka je nutné dosáhnout úspor a že je třeba důrazně podporovat veškeré úsilí o efektivnější využívání veřejných prostředků;

Transparentnost a přístupnost

10.  vítá reakci na požadavek, který Rozpočtový výbor zformuloval v usnesení ze dne 14. dubna 2016 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2017(9) a zopakoval v usnesení o postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017(10) ohledně střednědobého a dlouhodobého rozpočtového plánování, kdy mimo jiné požadoval jasné rozlišení mezi investicemi a provozními výdaji na chod Parlamentu a plnění jeho statutárních povinností (včetně výdajů na pronájmy a nákup nemovitostí);

11.  vítá skutečnost, že byla vytvořena pracovní skupina pro postupy, kterými se stanovuje odhad příjmů a výdajů Parlamentu; konstatuje, že Parlament žádal, aby byla zvážena další revize předpisů pro vnitřní rozpočtové postupy(11); zdůrazňuje, že je třeba, aby členové předsednictva a Rozpočtového výboru dostávali zavčas a ve srozumitelné formě dostatečně podrobné informace, které jsou důležité pro postup přijímání odhadu příjmů a výdajů, aby předsednictvo a Rozpočtový výbor mohly přijímat rozhodnutí na základě uceleného obrazu o stavu a potřebách rozpočtu Parlamentu;

12.  znovu vyzývá generálního tajemníka, aby předložil návrh, jak na internetových stránkách Parlamentu dostatečně podrobně, srozumitelně a vstřícně prezentovat rozpočet široké veřejnosti, aby všichni občané lépe porozuměli činnostem a prioritám Parlamentu a tomu odpovídající struktuře výdajů;

13.  považuje skupinové návštěvy za jeden z hlavních nástrojů ke zvyšování povědomí občanů o činnostech Parlamentu; vítá revidovaná pravidla pro skupinové návštěvy a domnívá se, že riziko zneužití veřejných prostředků se díky uplatňování těchto nových a přísnějších pravidel snížilo; v tomto ohledu vyzývá předsednictvo, aby spolu se svou pracovní skupinou pro informační a komunikační politiku přehodnotilo prostředky na skupinové návštěvy poslanců a zohlednilo přitom inflaci v posledních letech, v jejímž důsledku se náklady na tyto návštěvy zvýšily; domnívá se, že ačkoliv tyto částky nemají pokrýt veškeré výdaje skupinových návštěv, ale mají být považovány pouze za příspěvek, nelze pominout skutečnost, že poměr pokrytých nákladů se sníží, pokud nebude daný příspěvek upraven podle inflace; žádá předsednictvo, aby zohlednilo skutečnost, že tento rozpor nepřiměřeně ovlivňuje skupinové návštěvy z méně zámožného sociálně-ekonomického prostředí, které mají velmi omezené vlastní finanční prostředky;

Bezpečnost a kybernetická bezpečnost

14.  bere na vědomí, že jsou přijímána opatření, která posilují bezpečnost budov, vybavení a zaměstnanců Parlamentu i jeho kybernetickou a komunikační bezpečnost; žádá generálního tajemníka a předsednictvo, aby pokračovali v provádění komplexní koncepce bezpečnosti a zajistili tak další zlepšování bezpečnosti struktur a provozu Parlamentu i jeho kultury bezpečnosti; znovu opakuje, že je třeba zlepšit výkon služeb IT poskytovaných Parlamentu, a to investicemi do školení zaměstnanců, ale také lepším výběrem smluvních dodavatelů na základě lepšího posouzení jejich služeb a kapacity IT;

15.  domnívá se, že nedávné události dokládají, že pravděpodobnost počítačových útoků dramaticky vzrostla, neboť technologie útočníků jsou často mnohem sofistikovanější než metody pro zabezpečení počítačů; je toho názoru, že nástroje IT nyní mají velký význam při výkonu pracovních povinností poslanců a zaměstnanců, jsou však těmito útoky ohroženy; vítá proto skutečnost, že kybernetická bezpečnost Parlamentu byla zapracována do celkového rámce pro strategické řízení, a domnívá se, že Parlament tak dokáže lépe chránit svůj majetek a informace;

16.  vyjadřuje politování nad tím, že Parlament navzdory instalaci bezpečného e-mailového systému SECEM nemůže od ostatních orgánů dostávat důvěrné dokumenty a dokumenty, které nejsou klasifikovány jako utajené; lituje skutečnosti, že Parlament nedokáže vyvinout vlastní systém utajovaných informací (CIS) a že o této záležitosti stále jedná s ostatními orgány; očekává, že tato jednání pomohou určit nejlepší způsob, jak by Parlamentu mohl dostávat důvěrné dokumenty a dokumenty, které nejsou klasifikovány jako utajené; vyzývá generálního tajemníka, aby před čtením rozpočtu v Parlamentu na podzim roku 2017 poskytl Rozpočtovému výboru o těchto jednáních více aktuálních informací;

17.  vítá úsilí o další digitalizaci postupů a větší využívání informačních technologií; vybízí v tomto ohledu k zavedení více možností pro využívání zabezpečeného digitálního podpisu v administrativních postupech, aby se omezilo používání papíru a ušetřil se čas;

18.  vítá skutečnost, že belgická vláda podepsala s Evropským parlamentem, Radou, Komisí, ESVČ a dalšími bruselskými institucemi memorandum o porozumění týkající se bezpečnostních prověrek všech pracovníků externích dodavatelů, kteří chtějí získat přístup do budov orgánů a institucí Unie; vyzývá generálního tajemníka, aby zvážil, zda je vhodné rozšířit uplatňování tohoto memoranda o porozumění i na úředníky, parlamentní asistenty a stážisty, aby bylo možné provádět nezbytné bezpečnostní prověrky před jejich přijetím;

Politika v oblasti nemovitostí

19.  připomíná, že poslední střednědobou strategii pro nemovitosti přijalo předsednictvo v roce 2010; táže se, proč předsednictvo v tomto volebním období navzdory předchozím usnesením Parlamentu nepředložilo dlouhodobou strategii pro budovy Parlamentu; vybízí generálního tajemníka a místopředsedy EP, aby Rozpočtovému výboru co nejdříve před čtením rozpočtu v Parlamentu na podzim roku 2017 předložili novou střednědobou strategii pro nemovitosti;

20.  znovu požaduje, aby byl rozhodovací proces v rámci politiky v oblasti nemovitostí transparentní a aby vycházel z včas poskytovaných informací a patřičně přihlížel k článku 203 finančního nařízení; v této souvislosti žádá více informací o rozšíření jeslí WAYENBERG;

21.  žádá více informací o projektu renovace budovy Paul Henri Spaak (PHS), konkrétně názory externích dodavatelů na možná řešení vzhledem k tomu, že tato budova byla postavena teprve před 25 lety; vyzývá generálního tajemníka, aby s výsledky takovéto studie co nejdříve seznámil Rozpočtový výbor; zdůrazňuje, že stávající budova nesplňuje požadavky týkající se statiky veřejné budovy určené pro parlamentní činnost, která má mít vyšší zabezpečení a musí odolat vnějším otřesům, aniž by se zřítila; kritizuje skutečnost, že budova PHS nesplňuje ani minimální standardy moderních požadavků na statiku, a konstatuje, že již muselo být provedeno několik opatření k zajištění její stability; naléhavě proto žádá předsednictvo a správu Parlamentu, aby hledaly řešení pro budovu PHS, která zajistí bezpečnost a dobré pracovní podmínky osob v ní pracujících; bere na vědomí objem prostředků navržených generálním tajemníkem na studie, přípravné projekty a práce v roce 2018 a na poskytnutí podpory řídícímu týmu projektu; vyjadřuje znepokojení nad tím, že by mohlo dojít k nedorozumění ohledně částek vyhrazených na studie a na stěhování; naléhá na předsednictvo a generálního tajemníka, aby Rozpočtový výbor informovali o všech následných krocích a co nejdříve, nejpozději však do července 2017, předložili jasný rozpis nákladů; připomíná, že v každém případě je nutné realizovat nejmodernější energeticky účinné architektonické prvky; požaduje hodnocení toho, jak tato renovace ovlivní oddělení pro návštěvy a semináře, dostupnost jednacího sálu a ostatních místností a kanceláří;

22.  domnívá se, že rok 2018 bude mimořádně důležitý pro budovu Konrad Adenauer (KAD), protože budou dokončeny práce na východním křídle a zahájeny práce na křídle západním; se znepokojením konstatuje, že bylo třeba zrevidovat rozpočet vyčleněný na řízení tohoto rozsáhlého projektu, aby byly posíleny týmy, které dohlížejí na postup prací; poukazuje na to, že stávající praxe tzv. sběrného převodu na konci roku přispívá k plnění stávajících stavebních projektů; domnívá se, že ačkoli se může jednat o pragmatické řešení ke snížení plateb úroků, je problematické z hlediska transparentnosti stavebních projektů v rozpočtu Parlamentu a v jistých oblastech by dokonce mohlo motivovat k nadhodnocení rozpočtu;

23.  vyzývá příslušné místopředsedy EP a generálního tajemníka, aby předložili Rozpočtovému výboru zprávu o průběhu prací na budově KAD a odhady finančních prostředků nutných k jejich dokončení;

EMAS

24.  připomíná, že se Parlament zavázal ke 30 % snížení svých emisí CO2 do roku 2020 (v přepočtu na ekvivalent plných pracovních úvazků) ve srovnání s rokem 2006;

25.  domnívá se proto, že je nanejvýš důležité, aby si Parlament stanovil nové, náročnější kvantitativní cíle, které by měly příslušná oddělení pravidelně měřit;

26.  připomíná závazek Parlamentu podle směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, který stanovuje, že vzhledem k velké viditelnosti jeho budov a vůdčímu postavení, které by měl zaujímat, pokud jde o jejich energetickou náročnost, bude „na budovy, které má ve vlastnictví a v užívání, vztahovat stejné požadavky, jako jsou požadavky vztahující na budovy ústředních vládních institucí členských států podle článku 5 a 6 směrnice, aniž jsou dotčena použitelná rozpočtová pravidla a pravidla pro zadávání zakázek“; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné toto prohlášení dodržet, v neposlední řadě kvůli zajištění důvěryhodnosti Parlamentu při aktuálně probíhající revizi směrnic o energetické náročnosti budov a energetické účinnosti;

27.  vítá vytvoření pracovní skupiny pro mobilitu, která by měla pracovat inkluzivním způsobem a měla by mít jasný mandát; zdůrazňuje, že Parlament musí ve svých pracovních místech dodržovat veškeré příslušné regionální právní předpisy, včetně předpisů v této oblasti; zasazuje se o propagaci využívání zavedeného přímého vlakového spojení mezi areálem Parlamentu v Bruselu a letištěm; vyzývá příslušné útvary, aby za těchto podmínek znovu vyhodnotily skladbu a velikost svého vozového parku; vyzývá předsednictvo, aby bezodkladně vytvořilo pobídkový program na podporu využívání jízdních kol k dojíždění z domova do práce; konstatuje, že takovýto program byl v některých institucích již zaveden, konkrétně v Evropském hospodářském a sociálním výboru;

Komunikační kampaň pro evropské volby v roce 2019

28.  vítá komunikační kampaň jako cenné úsilí o vysvětlení účelu Unie a Parlamentu občanům; zdůrazňuje, že cílem této kampaně by mělo být mj. vysvětlení úlohy Evropské unie, pravomocí Parlamentu, jeho funkcí, včetně volby předsedy Komise, a dopadu jeho práce na život občanů;

29.  konstatuje, že přípravy komunikační kampaně před evropskými volbami v roce 2019 mají být zahájeny již letos; vítá, že tato kampaň byla zkrácena na dva roky před konáním voleb oproti minulé komunikační kampani, která byla zahájena tři roky před posledními evropskými volbami v roce 2014;

30.  bere na vědomí celkovou navrženou částku na výdaje na komunikační kampaň na podporu voleb v roce 2019 s tím, že v roce 2018 bude zapotřebí vyšší objem prostředků na závazky (25 milionů EUR na výdaje v roce 2018 a 8,33 milionu EUR v roce 2019); poukazuje na význam těchto komunikačních kampaní, zejména s přihlédnutím ke stávající situaci v Unii;

31.  domnívá se, že generální ředitelství pro komunikaci (GŘ COMM) by mělo postupovat podle doporučení vydaných v rámci hodnocení evropské volební kampaně v roce 2014(12) a upřednostnit shromažďování údajů pro projekty kampaně na jednotku, a sice na základě předem určených klíčových ukazatelů, aby bylo možné měřit jejich dopad, a posoudit zároveň hlavní příčiny mimořádně nízké volební účasti v roce 2014;

Otázky týkající se poslanců

32.  oceňuje práci generálního sekretariátu EP, sekretariátů politických skupin a kanceláří poslanců, jejichž cílem je podporovat poslance při výkonu jejich mandátu; vybízí k dalšímu rozvoji těchto služeb, které poslancům umožňují důkladněji kontrolovat práci Komise a Rady a lépe zastupovat občany;

33.  oceňuje poradenství a výzkum, které poslancům a výborům poskytují výzkumná služba Evropského parlamentu (EPRS) a tematické sekce; připomíná, že s hodnocením účelnosti spolupráce mezi EPRS a tematickými sekcemi v polovině období se počítalo již v době vytvoření EPRS v roce 2013; připomíná, že požadavek, aby bylo takovéto hodnocení provedeno a aby byl s jeho výsledky seznámen Rozpočtový výbor, odhlasovalo plénum dne 14. dubna 2016(13); znovu žádá, aby generální tajemník provedl toto hodnocení a jeho výsledky předložil Rozpočtovému výboru před projednáváním rozpočtu v Parlamentu na podzim roku 2017; připomíná, že by toto hodnocení mělo obsahovat návrhy, jak zajistit, aby podpora, kterou EPRS poskytuje, lépe odpovídala vývoji v příslušných tematických výborech a nepřekrývala se s jejich činností, ani nevedla ke konkurenci mezi jednotlivými útvary; očekává dále, že toto hodnocení bude zahrnovat podrobné informace o externích odborných posudcích, externích analýzách a externí podpoře parlamentního výzkumu, včetně informací o počtu analýz a odborných posudků vypracovaných interními útvary Parlamentu a externími subjekty, a o nákladech na ně; bere na vědomí čtyři projekty, které ve střednědobém horizontu rozvíjí knihovna EP, jmenovitě digitální knihovnu, zlepšení zdrojů pro výzkum, zdroje pro komparativní právo a otevřenou knihovnu; domnívá se, že pomocí těchto projektů lze zlepšit podporu poskytovanou poslancům a zaměstnancům i přístup externích výzkumných pracovníků a občanů; poukazuje na význam těchto projektů a na to, že je nutné je začlenit do legislativní činnosti poslanců a zaměstnanců Parlamentu;

34.  připomíná rozhodnutí Parlamentu přijaté v rámci rozpočtového procesu EP na rok 2017 zřídit tlumočnickou službu v mezinárodním znakovém jazyce pro všechny rozpravy v plénu a vyzývá správní orgány, aby toto rozhodnutí bez dalších prodlev realizovaly v praxi;

35.  bere na vědomí, že nedávno revidovaný jednací řád(14) omezuje právo poslanců na maximálně tři ústní vysvětlení hlasování během jednoho dílčího zasedání, ale je nadále znepokojen dodatečnými náklady, které jsou zapotřebí na jejich tlumočení a na překlad přepisu těchto vysvětlení; naléhá na generálního tajemníka, aby poskytl podrobný rozpis nákladů souvisejících s ústním vysvětlením hlasování; poukazuje na dostupná alternativní řešení, jako jsou písemná vysvětlení hlasování i řada veřejných komunikačních zařízení v prostorách Parlamentu, která mají poslanci k dispozici k vysvětlení svých postojů při hlasování; žádá, aby bylo prozatím ústní vysvětlení hlasování zařazováno každý den na konec příslušného pracovního programu plenárního zasedání, tj. aby následovalo po minutových projevech a dalších bodech na pořadu jednání;

36.  připomíná, že poslanci jsou povinni informovat správní útvary o každé změně týkající se jejich prohlášení o finančních zájmech;

37.  nesouhlasí s tím, že je třeba vyměnit nábytek v kancelářích poslanců a jejich asistentů v Bruselu; domnívá se, že většina nábytku je v dobrém stavu, a není tudíž důvod jej měnit; soudí, že by se měl nábytek měnit až tehdy, když je k tomu dostatečný důvod;

38.  vyzývá generálního tajemníka, aby při přípravách na deváté volební období předložil předsednictvu podrobnější seznam výloh, které jsou způsobilé k úhradě v rámci příspěvku na všeobecné výdaje, a připomíná princip nezávislosti poslaneckého mandátu; zdůrazňuje, že poslanci mohou zveřejnit výkaz svých výloh v rámci příspěvku na všeobecné výdaje na svých osobních internetových stránkách; znovu vyzývá k transparentnějšímu využívání příspěvku na všeobecné výdaje poslanců, které by vycházelo z příkladů osvědčených postupů národních delegací v Parlamentu a členských států; domnívá se, že poslanci by taktéž měli mít možnost umístit na internetových stránkách Parlamentu odkazy na místa, kde aktuálně zveřejňují přehledy svých výdajů; opakuje, že ke zvýšení transparentnosti příspěvku na všeobecné výdaje by nemělo být nutné zvyšovat stav zaměstnanců ve správních útvarech Parlamentu;

39.  zdůrazňuje, že současná rozpočtová položka, která je určena k pokrytí nákladů na parlamentní asistenci, je adekvátní a neměla by se zvyšovat nad rámec valorizace platů;

40.  připomíná požadavek přijatý plénem ve výše uvedeném usnesení ze dne 14. dubna 2016 o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rok 2017, aby byly zrevidovány předpisy pro úhradu výdajů akreditovaných parlamentních asistentů na služební cesty při cestách mezi třemi pracovními místy Parlamentu, čímž se sleduje jejich sladění s předpisy platnými pro všechny ostatní zaměstnance, a lituje toho, že doposud se v této záležitosti nic neudálo; vyzývá předsednictvo, aby se touto otázkou bez dalšího prodlení zabývalo; mezitím zdůrazňuje, že současné stropy pro úhradu pracovních cest akreditovaných parlamentních asistentů (120/140/160 EUR) nebyly valorizovány od roku 2011 a že rozdíl mezi akreditovanými parlamentními asistenty a ostatními zaměstnanci se ještě zvýšil na nejméně 40 % po zavedení nových stropů schválených Radou dne 9. září 2016, které jsou od 10. září 2016 uplatňovány pouze na zaměstnance v pozici úředníků; vyzývá proto předsednictvo, aby přijalo nezbytná opatření k nápravě této nerovnosti;

41.  zdůrazňuje, že řešení tohoto rozdílného metru při úhradě služebních cest nesmí obnášet zvýšení prostředků v rozpočtové položce na parlamentní asistenci;

42.  požaduje transparentní a náležité využívání úhrad cestovních výdajů poslanců a doporučuje poslance motivovat k cestování ekonomickou třídou jak letecky, tak po železnici;

43.  vyzývá Konferenci předsedů a předsednictvo, aby znovu zvážily, zda by akreditovaní parlamentní asistenti mohli za určitých podmínek doprovázet poslance na oficiální parlamentní delegace a pracovní cesty, což už požadovalo několik poslanců; je toho názoru, že poslanci by sami měli rozhodnout, zda by je měli při oficiálních delegacích doprovázet asistenti, a měli by k tomu účelu využít prostředky v rámci příspěvku na parlamentní asistenci;

Otázky týkající se zaměstnanců

44.  zdůrazňuje, že na základě bodu 27 IID ze dne 2. prosince 2013 o postupném snížení stavu zaměstnanců ve všech orgánech, institucích a agenturách o 5 % v období 2013 až 2017 byla vzhledem ke zvláštním potřebám Parlamentu v letech 2014 a 2016 s Radou uzavřena dohoda o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016(15), která stanoví roční cíle Parlamentu pro snižování stavu zaměstnanců až do roku 2019;

45.  konstatuje, že z těchto opatření každoročního snižování stavu zaměstnanců, která se začala uplatňovat v roce 2014(16), byly vyňaty politické skupiny, zatímco dohoda, které bylo dosaženo v rámci dohodovacího řízení o rozpočtu na rok 2017, vedla ke snížení počtu pracovních míst v plánu pracovních míst sekretariátu Parlamentu, protože Rada nedodržela džentlmenskou dohodu;

46.  připomíná, že celkový počet zaměstnanců v politických skupinách je vyňat z cíle snížení stavu zaměstnanců o 5 % v souladu s rozhodnutími přijatými pro rozpočtové roky 2014, 2015, 2016 a 2017;

47.  domnívá se, že ztráta 136 pracovních míst v sekretariátu Parlamentu v roce 2016 může způsobit problémy při poskytování služeb správními útvary Parlamentu; vyzývá generálního tajemníka, aby poskytl více informací o loňských opatřeních snižování počtu zaměstnanců a aby zhodnotil důsledky rozpočtových rozhodnutí na chod instituce;

48.  v souvislosti s opatřeními ke snížení stavu zaměstnanců vítá návrh na přeměnu 50 stálých pracovních míst AST na 50 stálých pracovních míst AD, což bude mít na rozpočet zanedbatelný dopad; dále bere na vědomí návrh změnit tři dočasná pracovní místa AST v kanceláři předsedy Parlamentu na tři dočasná pracovní místa AD;

49.  vyzývá předsednictvo, aby zajistilo, aby byla dodržována práva akreditovaných parlamentních asistentů na sociální zabezpečení a důchod a aby na to byly poskytnuty finanční prostředky, zejména v případě akreditovaných parlamentních asistentů, kteří byli zaměstnáni poslanci bez přerušení po nejméně dvě poslední volební období; v tomto ohledu vyzývá správu, aby předložila návrh, který při výpočtu desetiletého období ve službě stanoveného služebním řádem zohlední rozhodnutí o konání brzkých voleb v roce 2014 a také dobu strávenou v přijímacím řízení;

50.  vyzývá předsednictvo, aby navrhlo postup pro propuštění po vzájemné dohodě mezi poslanci a akreditovanými parlamentními asistenty;

51.  domnívá se, že v období, kdy je pravděpodobné, že finanční i personální zdroje orgánů Unie budou stále omezenější, je důležité, aby orgány dokázaly přijímat a udržet si co nejschopnější pracovníky, kteří budou schopni zvládat složité problémy, před nimiž stojíme, a to v souladu se zásadami sestavování rozpočtu podle výkonnosti;

52.  domnívá se, že pro chod instituce mají zásadní význam tlumočnické a překladatelské služby, a oceňuje kvalitu a přidanou hodnotu služeb tlumočníků; znovu upozorňuje na postoj Parlamentu vyjádřený ve výše uvedeném usnesení ze dne 14. dubna 2016, že by měl generální tajemník předložit návrhy na další racionalizaci, např. častější používání překladatelských a tlumočnických služeb na vyžádání, zejména u meziskupin v Evropském parlamentu, prozkoumat případné zvýšení efektivity díky využívání nejmodernějších jazykových technologií, které by tlumočníkům sloužily jako podpůrné nástroje, a posoudit dopad revidovaného rámce pro interní tlumočníky na lepší využívání zdrojů a zvýšení produktivity;

53.  vítá skutečnost, že Parlament přijímá další opatření potřebná k tomu, aby se irština mohla k 1. lednu 2021 stát plnohodnotným úředním jazykem; konstatuje, že v této souvislosti nebude nutné v roce 2018 vytvářet nová pracovní místa; žádá však generálního tajemníka, aby pokračoval v konzultacích s irskými poslanci o možnostech účinného využívání zdrojů, aniž by byla ohrožena práva, která jsou poslancům zaručena;

54.  naléhá na generálního tajemníka, aby na základě existujících dohod o spolupráci mezi Parlamentem, Výborem regionů a Evropským hospodářským a sociálním výborem určil další oblasti, v nichž mohou být sdíleny funkce podpůrných útvarů; dále ho vyzývá, aby také nechal provést studii o možné součinnosti funkcí a služeb podpůrných útvarů Parlamentu, Komise a Rady;

Evropské politické strany a evropské politické nadace

55.  zdůrazňuje, že evropské politické strany a nadace přispívají k utváření evropského politického vědomí a zvyšování povědomí občanů o vztahu mezi politickými procesy na vnitrostátní a evropské úrovni;

56.  domnívá se, že nedávné polemiky kolem financování některých evropských politických stran a nadací odhalily slabiny ve stávajících systémech řízení a kontroly;

57.  věří, že vstupem nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014(17) a (EU, Euratom) č. 1142/2014(18) v platnost vzniknou další kontrolní mechanismy, jako je např. požadavek registrace u Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace; domnívá se však, že stále je prostor ke zlepšení těchto opatření; konstatuje, že v rozpočtovém roce 2018 začnou strany a nadace žádat o financování podle nových pravidel;

58.  zdůrazňuje, že v současném systému spolufinancování – kdy příspěvky a granty z rozpočtu Parlamentu pro stany i nadace nesmějí přesáhnout 85 % způsobilých výdajů a zbývajících 15 % musí být pokryto z vlastních zdrojů – bylo odhaleno několik problémů; konstatuje například, že chybějící prostředky z členských příspěvků a peněžitých darů jsou často vyvažovány věcnými příspěvky;

Další oblasti

59.  bere na vědomí pokračující dialog mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty; vyzývá k jeho posílení, aby byl lépe chápán přínos Evropského parlamentu a Unie v členských státech;

60.  bere na vědomí žádosti o externí studie a stanoviska, která mají podpořit práci výborů a dalších politických orgánů na analýze potenciálního dopadu brexitu, včetně rozpočtových důsledků pro Parlament; zpochybňuje nezbytnost zadávání externích studií a stanovisek namísto toho, aby byla využita bohatá nabídka výzkumných služeb Parlamentu; zdůrazňuje, že Spojené království až do uzavření jednání o svém odchodu z Unie zůstává plnohodnotným členem Unie a taktéž nadále platí všechna práva a povinnosti, která z tohoto členství vyplývají; zdůrazňuje proto, že rozhodnutí Spojeného království o vystoupení z Unie se pravděpodobně na rozpočtu Parlamentu na rok 2018 nijak neodrazí;

61.  připomíná usnesení Parlamentu ze dne 20. listopadu 2013 o umístění sídel orgánů Evropské unie(19), v němž byly náklady na zeměpisnou rozptýlenost Parlamentu odhadovány na 156 až 204 milionů EUR, což odpovídá 10 % rozpočtu Parlamentu; zdůrazňuje, že dopad geografické rozptýlenosti Parlamentu na životní prostředí se podle odhadů vyčísluje na 11 000 až 19 000 tun emisí CO2; zdůrazňuje, že veřejnost více pracovních míst Parlamentu vnímá negativně, a žádá proto vypracování plánu na vytvoření jednoho sídla;

62.  připomíná usnesení Parlamentu ze dne 14. dubna 2016 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2017; žádá o navázání spolupráce s televizními stanicemi, sociálními médii a dalšími partnery s cílem vytvořit evropské mediální středisko pro účely vzdělávání mladých novinářů;

63.  vyzývá generálního tajemníka a předsednictvo, aby v zájmu zvýšení efektivity a kvality vnitřní činnosti Parlamentu vštěpovali všem jeho správním útvarům kulturu sestavování rozpočtu podle výkonnosti, jež odpovídá přístupu úsporného řízení;

o
o   o

64.  přijímá odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2018;

65.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a odhad příjmů a výdajů Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1. (2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (4) Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 15. (5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0132. (6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0411. (7) Přijaté texty, P8_TA(2016)0475. (8) Přijaté texty, P8_TA(2015)0172. (9) Přijaté texty, P8_TA(2016)0132. (10) Přijaté texty, P8_TA(2016)0411. (11) Přijaté texty, P8_TA(2016)0484. (12) Deloitte, studie z prosince 2015. (13) Viz bod 22 usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. dubna 2016 (P8_TA(2016)0132). (14) Texty přijaté dne 13. prosince 2016, P8_TA(2016)0484 – čl. 183 odst. 1 jednacího řádu. (15) Přijaté texty, P8_TA(2015)0407. (16) Přijaté texty, P7_TA(2013)0437; Přijaté texty, P8_TA(2014)0036; Přijaté texty, P8_TA(2015)0376; Přijaté texty, P8_TA(2016)0411. (17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1). (18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1142/2014 ze dne 22. října 2014, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, pokud jde o financování evropských politických stran (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 28). (19) Přijaté texty, P7_TA(2013)0498.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 1/2017 k souhrnnému rozpočtu na rok 2017, který je přiložen k návrhu na uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie s cílem poskytnout pomoc Spojenému království, Kypru a Portugalsku (07003/2017 – C8-0130/2017 – 2017/2018(BUD))

P8_TA(2017)0115 A8-0155/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2017, přijatý s konečnou platností dne 1. prosince 2016(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (nařízení o VFR)(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(5),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 1/2017, který Komise přijala dne 26. ledna 2017 (COM(2017)0046),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 1/2017, který Rada přijala dne 3. dubna 2017 a postoupila Evropskému parlamentu dne 3. dubna 2017 (07003/2017 – C8-0130/2017),

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0155/2017),

A.  vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 1/2017 se týká uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (FSEU) v částce 71 524 810 EUR v souvislosti s povodněmi, které postihly Spojené království v prosinci 2015 a lednu 2016, suchem a požáry na Kypru v období od října 2015 do června 2016 a požáry na portugalském ostrově Madeira v srpnu 2016,

B.  vzhledem k tomu, že účelem návrhu opravného rozpočtu č. 1/2017 je formálně zanést tyto úpravy do rozpočtu Unie na rok 2017,

C.  vzhledem k tomu, že Komise proto navrhuje změnit rozpočet na rok 2017 a posílit rozpočtový článek 13 06 01 „Pomoc členským státům v případě závažné přírodní katastrofy, která má vážné následky pro životní podmínky, životní prostředí nebo hospodářství“,

D.  vzhledem k tomu, že FSEU je zvláštním nástrojem ve smyslu nařízení o VFR, a že příslušné prostředky na závazky a na platby by měly být zapsány do rozpočtu nad rámec stropů VFR;

1.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné uvolnit prostřednictvím FSEU finanční pomoc pro regiony, které byly postiženy těmito přírodními katastrofami;

2.  bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 1/2017, jak jej předložila Komise;

3.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 1/2017;

4.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 1/2017 za přijatý s konečnou platností, a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému účetnímu dvoru a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1. (2) Úř. věst. L 51, 28.2.2017. (3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (5) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF/2017/000 TA 2017 – Technická pomoc z podnětu Komise) (COM(2017)0101 – C8-0097/2017 – 2017/2033(BUD))

P8_TA(2017)0116 A8-0157/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0101 – C8-0097/2017),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (dále jen „IID ze dne 2. prosince 2013“), a zejména na článek 13 této dohody,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. dubna 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF/2016/000 TA 2016 - Technická pomoc z podnětu Komise)(4),

–  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0157/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 2. prosince 2013, pokud jde o přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“);

C.  vzhledem k tomu, že přijetí nařízení o EFG odráží dohodu mezi Parlamentem a Radou ohledně opětovného zavedení kritéria pro uvolňování prostředků v souvislosti s krizí, zvýšení finančního příspěvku Unie na 60 % celkových odhadovaných nákladů na navrhovaná opatření, zefektivnění postupu Komise, Parlamentu a Rady při vyřizování žádostí o příspěvek z EFG tím, že se zkrátí doba jejich posuzování a schvalování, dále rozšíření způsobilých akcí a příjemců tím, že mezi ně budou zahrnuty i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, a financování pobídek k zakládání vlastních podniků;

D.  vzhledem k tomu, že maximální roční rozpočet, který je pro EFG k dispozici, činí 150 milionů EUR (v cenách roku 2011) a že podle čl. 11 odst. 1 nařízení o EFG lze na technickou pomoc z podnětu Komise vyčlenit nejvýše 0,5 % této částky (v roce 2017 se tedy jedná o 844 620 EUR) k financování přípravy, sledování, sběru dat a vytváření vědomostní základny, administrativní a technické podpory, činností v oblasti šíření informací a komunikace, jakož i auditu, kontroly a hodnotících činností nezbytných k provádění nařízení o EFG;

E.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament opakovaně zdůrazňoval, že je nezbytné, aby EFG jakožto nástroj Unie na podporu propuštěných pracovníků poskytoval přidanou hodnotu, byl účinný a zvyšoval zaměstnatelnost příjemců;

F.  vzhledem k tomu, že navrhovaná částka ve výši 310 000 EUR odpovídá přibližně 0,18 % maximálního ročního rozpočtu, který je pro EFG k dispozici v roce 2017, což je o 70 000 EUR méně než v roce 2016;

1.  souhlasí s tím, aby byla opatření navržená Komisí financována jako technická pomoc v souladu s čl. 11 odst. 1 a 4, jakož i čl. 12 odst. 2, 3 a 4 nařízení o EFG;

2.  vítá skutečnost, že se v roce 2017 snížil objem žádostí o finanční prostředky pro technickou pomoc z EFG v porovnání s rokem 2016; domnívá se, že je důležité posuzovat takovéto žádosti jako procentuální podíl ročních částek, které byly na EFG vynaloženy v uplynulých letech, a nejen v porovnání s maximální částkou, která by mohla být vynaložena v daném roce;

3.  uznává význam monitorování a sběru dat; připomíná význam spolehlivých statistických řad sestavovaných ve vhodné podobě tak, aby byly snadno dostupné a srozumitelné; vítá budoucí zveřejnění zpráv z roku 2017 předkládaných každé dva roky a požaduje veřejné a rozsáhlé šíření těchto zpráv v celé Unii;

4.  připomíná význam toho, aby internetová stránka věnovaná EFG byla přístupná pro všechny občany Unie; zdůrazňuje význam mnohojazyčnosti při široké komunikaci s veřejností; požaduje uživatelsky vstřícnější prostředí webu a vybízí Komisi, aby zvýšila obsahovou hodnotu svých publikací a audiovizuálních činností, jak je stanoveno v čl. 11 odst. 4 nařízení o EFG;

5.  vítá pokračující práci na standardizovaných postupech pro žádosti o podporu EFG a správu fondu s využitím funkcí systému pro elektronickou výměnu dat (dále jen „SFC2014“), což umožňuje zjednodušení a rychlejší vyřizování žádostí a lepší podávání zpráv; konstatuje, že Komise zjednodušila finanční operace EFG vytvořením rozhraní mezi systémem SFC a účetním a finančním informačním systémem Komise ABAC; bere na vědomí, že pro možné změny jsou zapotřebí pouze další doladění a úpravy, což de facto omezuje příspěvek EFG na tento druh výdajů;

6.  připomíná, že postup na začlenění EFG do systému SFC2014 již probíhá řadu let a že související náklady z rozpočtu EFG jsou relativně vysoké; vítá snížení nákladů v porovnání s minulými roky, což odráží skutečnost, že tento projekt nyní dospěl do fáze, kdy nadále vyžaduje už pouze jemné úpravy a dolaďování;

7.  připomíná, že je důležité vytvářet sítě a uskutečňovat výměny informací o EFG a šířit tak osvědčené postupy; podporuje proto financování dvou schůzí odborné skupiny kontaktních osob EFG a dvou seminářů vytvářejících sítě kontaktů, které se věnují provádění EFG; očekává, že tato výměna informací také přispěje k lepšímu a podrobnějšímu podávání zpráv o úspěšnosti žádostí v členských státech, zejména o míře opětovného začlenění příjemců do zaměstnání;

8.  bere na vědomí, že Komise hodlá investovat 70 000 EUR rozpočtu, který je k dispozici v rámci technické pomoci, na uspořádání dvou schůzí odborné skupiny kontaktních osob EFG; bere také na vědomí, že Komise hodlá investovat 120 000 EUR na podporu navazování kontaktů prostřednictvím seminářů mezi členskými státy, prováděcími orgány EFG a sociálními partnery; vítá připravenost Komise přizvat členy pracovní skupiny pro EFG k účasti na nedávném semináři EFG zaměřeném na vytváření sítí, který se konal v Monsu; vybízí Komisi, aby nadále zvala Parlament na tyto schůze a semináře v souladu s příslušnými ustanoveními rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí(5);

9.  zdůrazňuje, že je třeba dále posílit kontakty mezi všemi stranami zapojenými do žádostí o podporu z EFG, a to včetně sociálních partnerů a subjektů na regionální a místní úrovni, aby se dosáhlo maximální součinnosti; zdůrazňuje, že by měla být posílena interakce mezi národními kontaktními osobami a regionálními nebo místními partnery poskytujícími pomoc a měl by být výslovně stanoven způsob komunikace a podpory a toky informací (vnitřní rozdělení, úkoly a odpovědnosti), na nichž by se shodli všichni zúčastnění partneři;

10.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

11.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF/2017/000 TA 2017 – Technická pomoc z podnětu Komise)

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2017/742.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855. (2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0112. (5) Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie s cílem poskytnout pomoc Spojenému království, Kypru a Portugalsku (COM(2017)0045 – C8-0022/2017 – 2017/2017(BUD))

P8_TA(2017)0117 A8-0154/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0045 – C8-0022/2017),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 10 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3), a zejména na článek 11 této dohody,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0154/2017),

1.  vítá toto rozhodnutí jako projev solidarity Unie s občany a regiony Unie zasaženými přírodními katastrofami;

2.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie s cílem poskytnout pomoc Spojenému království, Kypru a Portugalsku

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2017/741.)

(1) Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3. (2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Rady o zahájení automatizované výměny daktyloskopických údajů v Lotyšsku a o nahrazení rozhodnutí 2014/911/EU (13521/2016 – C8-0523/2016 – 2016/0818(CNS))

P8_TA(2017)0118 A8-0089/2017

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Rady (13521/2016),

–  s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Amsterodamské smlouvy a článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0523/2016),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, a zejména na článek 33 tohoto rozhodnutí(1),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0089/2017),

1.  schvaluje návrh Rady;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby opětovně konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Rady o automatizované výměně údajů o DNA na Slovensku, v Portugalsku, v Lotyšsku, v Litvě, v České republice, v Estonsku, v Maďarsku, na Kypru, v Polsku, ve Švédsku, na Maltě a v Belgii a o nahrazení rozhodnutí 2010/689/EU, 2011/472/EU, 2011/715/EU, 2011/887/EU, 2012/58/EU, 2012/299/EU, 2012/445/EU, 2012/673/EU, 2013/3/EU, 2013/148/EU, 2013/152/EU a 2014/410/EU (13525/2016 – C8-0522/2016 – 2016/0819(CNS))

P8_TA(2017)0119 A8-0091/2017

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Rady (13525/2016),

–  s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Amsterodamské smlouvy a článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0522/2016),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, především v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti(1), a zejména na článek 33 uvedeného rozhodnutí,

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0091/2017),

1.  schvaluje návrh Rady;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby opětovně konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Rady o automatizované výměně daktyloskopických údajů na Slovensku, v Bulharsku, ve Francii, v České republice, v Litvě, v Nizozemsku, v Maďarsku, na Kypru, v Estonsku, na Maltě, v Rumunsku a ve Finsku a o nahrazení rozhodnutí Rady 2010/682/EU, 2010/758/EU, 2011/355/EU, 2011/434/EU, 2011/888/EU, 2012/46/EU, 2012/446/EU, 2012/672/EU, 2012/710/EU, 2013/153/EU, 2013/229/EU a 2013/792/EU (13526/2016 – C8-0520/2016 – 2016/0820(CNS))

P8_TA(2017)0120 A8-0092/2017

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Rady (13526/2016),

–  s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Amsterodamské smlouvy a článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0520/2016),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, a zejména na článek 33 tohoto rozhodnutí(1),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0092/2017),

1.  schvaluje návrh Rady;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby opětovně konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s.1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Rady o automatizované výměně údajů o registraci vozidel ve Finsku, ve Slovinsku, v Rumunsku, v Polsku, ve Švédsku, v Litvě, v Bulharsku, na Slovensku a v Maďarsku a o nahrazení rozhodnutí Rady 2010/559/EU, 2011/387/EU, 2011/547/EU, 2012/236/EU, 2012/664/EU, 2012/713/EU, 2013/230/EU, 2013/692/EU a 2014/264/EU (13529/2016 – C8-0518/2016 – 2016/0821(CNS))

P8_TA(2017)0121 A8-0095/2017

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Rady (13529/2016),

–  s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Amsterodamské smlouvy a článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0518/2016),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, a zejména na článek 33 tohoto rozhodnutí(1),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0095/2017),

1.  schvaluje návrh Rady;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby opětovně konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Rady o automatizované výměně údajů o registraci vozidel na Maltě, na Kypru a v Estonsku, které nahrazuje nařízení 2014/731/EU, 2014/743/EU a 2014/744/EU (13499/2016 – C8-0519/2016 – 2016/0822(CNS))

P8_TA(2017)0122 A8-0090/2017

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Rady (13499/2016),

–  s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Amsterodamské smlouvy a článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0519/2016),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, a zejména na článek 33 tohoto rozhodnutí(1),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0090/2017),

1.  schvaluje návrh Rady;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby opětovně konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D049280 – 2017/2624(RSP))

P8_TA(2017)0123 B8-0236/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D049280),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(1), a zejména na čl. 7 odst. 3, čl. 9 odst. 2 a čl. 21 odst. 2 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 27. ledna 2017, kdy nebylo vydáno stanovisko, a na hlasování odvolacího výboru ze dne 27. března 2017, kdy opět nebylo vydáno stanovisko,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 15. července 2016(3), které zahrnuje minoritní stanovisko, a na předchozí stanoviska úřadu EFSA o kukuřici obsahující jedinou modifikaci, Bt11 (exprimující proteiny Cry1Ab a PAT), 59122 (exprimující proteiny Cry34Ab1, Cry35Ab1 a PAT), MIR604 (exprimující proteiny mCry3A a PMI), 1507 (produkující proteiny Cry1F a PAT) a GA21 (exprimující protein mEPSPS),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů(4),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

Žádost

A.  vzhledem k tomu, že dne 1. července 2011 podala společnost Syngenta v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Německa žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahuje na uvedení geneticky modifikované kukuřice Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 v produktech, které z ní sestávají nebo ji obsahují, na trh pro jiná použití než v potravinách a krmivech, jako má jakákoli jiná kukuřice, s výjimkou pěstování;

B.  vzhledem k tomu, že dne 21. února 2014 rozšířila společnost Syngenta žádost o všechny podkombinace jednotlivých genetických modifikací tvořících kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21, s výjimkou podkombinace 1507 × 59122, kterou již Komise povolila v rozhodnutí 2010/432/EU(5),

C.  vzhledem k tomu, že den 31. března 2016 Syngenta aktualizovala předmět žádosti tím, že vyloučila následující čtyři podkombinace, jež zařadila do předmětu jiné žádosti: kukuřice Bt11 × GA21, kukuřice MIR604 × GA21, kukuřice Bt11 × MIR604 a kukuřice Bt11 × MIR604 × GA21(6)

D.  vzhledem k tomu, že žadatel nepředložil žádné konkrétní údaje týkající se libovolné z dvaceti podkombinací(7);

E.  vzhledem k tomu že zamýšleným účelem pětinásobné modifikace je kontrola škůdců kukuřice z řádu Lepidoptera a coleopteran a získání tolerance k herbicidům obsahujícím glufosinát amonný nebo glyfosát(8); vzhledem k tomu, že zamýšlený účel různých podkombinací je podobný v závislosti na dané kombinaci;

Stanovisko úřadu EFSA

F.  vzhledem k tomu, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vydal v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 dne 26. srpna 2016 kladné stanovisko týkající se geneticky modifikované kukuřice Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a všech podkombinací, na které se vztahuje rozsah žádosti; vzhledem k tomu, že stanovisko úřadu EFSA obsahovalo menšinové stanovisko;

G.  vzhledem k tomu, že úřad EFSA uznává, že nebyly předloženy žádné konkrétní údaje pro všech 20 podkombinací, že mnohé z nich nebyly ještě vytvořeny a že zatím neexistují žádné vědecké informace, které by bylo možné získat v rámci rešerše literatury, ale přesto dochází k závěru, že by všech 20 podkombinací mělo být stejně bezpečných jako kukuřice složená z pěti událostí;

H.  vzhledem k tomu, že úřad EFSA nepovažuje monitorování příslušných GM událostí po uvedení na trh za potřebné; vzhledem k tomu, že úřad EFSA uvádí pouze to, že požadavek na monitorování by měl být posouzen na základě nových poskytnutých údajů o expresi proteinů, pokud měly být tyto podkombinace tvořeny cíleným šlechtěním a dováženy do Unie;

Obavy

I.  vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily stovky kritických připomínek(9); vzhledem k tomu, že tyto připomínky se mimo jiné týkaly: chybějících informací a údajů, špatně provedených studií, chybějících studií, chybějících důkazů o vyloučení určitých způsobů expozice, nedostatečné databáze, např. pokud jde o stravitelnost, chybějícího posouzení kombinovaných účinků rozličných toxických proteinů Bt při hodnocení možné alergenicity a toxicity, nedostatků, pokud jde o polní pokusy a statistickou analýzu, chybějících zpráv o výsledcích monitorování, neschopnosti prokázat, že produkt nemá žádné nepříznivé účinky na životní prostředí, neschopnosti dalšího posouzení zjištěných statisticky významných rozdílů, např. ve výživovém složení, a neprovedení imunologických testů v souvislosti s možným vyšším alergenním potenciálem;

J.  vzhledem k tomu, že menšinové stanovisko vyjádřil Jean-Michel Wal, člen vědecké komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy(10), v němž se uvádí, že: „žadatel neposkytl žádné konkrétní údaje týkající se kterékoli z těchto 20 podkombinací, a rovněž neuvedl dostatečné důvody, které by vysvětlily, proč tyto údaje chybí nebo proč se domnívá, že nejsou potřebné pro posouzení rizika. Toto je nejdůležitější důvod pro vyjádření tohoto menšinového stanoviska vzhledem k tomu, že nemohou existovat dva druhy posouzení rizika, tj. komplexní posouzení založené na úplném souboru údajů a další posouzení, pro které nejsou k dispozici konkrétní údaje a které je založené na předpokladech a nepřímých úvahách odvozených vědeckou komisí na základě tzv. „přístupu založeného na průkaznosti důkazů“ a extrapolací údajů získaných pro jedinou událost, skupinu pěti událostí a pro jiné kombinované události, které byly předloženy a vyhodnoceny v rámci jiných žádostí. Kromě této zásady to v daném případě může mít za následek nekontrolované riziko pro zdraví lidí v určitých skupinách obyvatelstva.“;

K.  vzhledem k tomu, že v menšinovém stanovisku jsou zejména položeny otázky, proč není přesně vymezen způsob extrapolace provedené za účelem posouzení možných nepříznivých účinků: „Kritéria, postup a úroveň důvěry, které by měly být požadovány pro tuto extrapolaci, nejsou uvedeny a neexistuje kritické zhodnocení jejího omezení. Nebylo provedeno žádné hodnocení výsledné nejistoty, např. pomocí pravděpodobnostní analýzy, jak je doporučeno v návrhu pokynů vědeckého výboru EFSA pro vědecké posuzování nejistoty úřadem EFSA (v revidovaném znění pro interní testování). Tyto nedostatky mohou znehodnotit obecný závěr.‘;

L.  vzhledem k tomu, že menšinové stanovisko úřadu EFSA poukazuje také na několik nedostatků a protichůdných argumentů obsažených v žádosti, např. skutečnost, že se žadatel na jedné straně zmiňuje o tom, že byly vyprodukovány všechny podkombinace a byla analyzována hladina exprese proteinů(11), ale na druhé straně neposkytuje žádné údaje o žádné podkombinaci;

M.  vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná odrůdy kukuřice SYN-BTØ11-1, DAS-59122-7 a DAS-Ø15Ø7-1, o které se jedná, exprimují protein PAT, který rostlině propůjčuje schopnost tolerance k herbicidu na bázi glufosinátu amonného; vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení (ES) č. 1107/2009; vzhledem k tomu, že platnost schválení glufosinátu skončí dne 31. července 2018(12);

N.  vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice MON-ØØ6Ø3-9 popsaná v žádosti exprimuje protein mEPSPS, který rostlině propůjčuje schopnost tolerance k herbicidům na bázi glyfosátu; vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, jež je specializovanou agenturou Světové zdravotnické organizace pro rakovinu, klasifikovala dne 20. března 2015 glyfosát jako látku, která je pro lidi pravděpodobně karcinogenní(13);

Postup

O.  vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 27. ledna 2017, nevedlo k vydání žádného stanoviska; vzhledem k tomu, že pouze 10 členských států, zastupujících 38,43 % obyvatel EU, hlasovalo ve prospěch návrhu, zatímco 13 členských států hlasovalo proti a 4 členské státy se hlasování zdržely; vzhledem k tomu, že odvolací výbor hlasoval dne 27. března 2017 a opět nevydal žádné stanovisko;

P.  vzhledem k tomu, že jak v důvodové zprávě ke svému legislativnímu návrhu předloženému dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území, tak v důvodové zprávě k legislativnímu návrhu předloženému dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, vyjádřila Komise politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala Komise rozhodnutí o povolení bez podpory stanovisek výborů členských států a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Komise Juncker tuto praxi při několika příležitostech odsoudil jako nedemokratickou(14);

Q.  vzhledem k tomu, že legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, byl dne 28. října 2015 Parlamentem zamítnut z toho důvodu, že pěstování GMO sice nutně probíhá na území členského státu, nicméně obchodování s nimi má přeshraniční charakter, což znamená, že vnitrostátní zákaz prodeje a použití, jak jej navrhuje Komise, by nebyl bez znovuzavedení hraničních kontrol dováženého zboží vynutitelný; vzhledem k tomu, že Parlament nejen zamítl legislativní návrh, ale rovněž vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

R.  vzhledem k tomu, že v bodu odůvodnění 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, je jasně uvedeno, že: „Zvažuje-li Komise přijetí dalších návrhů prováděcích aktů týkajících se zvláště citlivých oblastí, zejména daní, zdraví spotřebitelů, bezpečnosti potravin a ochrany životního prostředí, bude ve snaze o nalezení vyváženého řešení pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu.“(15);

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

2.  domnívá se, že prováděcí rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelné s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad stanovených v nařízení (ES) č. 178/2002(16) spočívá v poskytnutí základu pro zajištění vysoké míry ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

3.  domnívá se zejména, že schválení odrůd, u nichž nebyly poskytnuty žádné údaje o bezpečnosti, které ještě nebyly ani testovány nebo které ještě vůbec nebyly vytvořeny, je v rozporu se zásadami obecného potravinového práva stanovenými v nařízení (ES) č. 178/2002;

4.  vyzývá Komisi, aby vzala svůj návrh prováděcího rozhodnutí zpět;

5.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1. (2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. (3) Panel GMO EFSA (panel EFSA pro geneticky modifikované organismy), 2016, vědecké stanovisko k žádosti společnosti Syngenta (EFSA-GMO-DE-2011-99) pro uvedení na trh geneticky modifikované kukuřice Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a dvaceti podkombinací, jež nebyly předtím schváleny nezávisle na jejich původu pro použití v potravinách a krmivech, dovoz a zpracování v souladu s nařízením (ES) č. 1829/2003; EFSA Journal 2016;14(8):4567 [31 s.]. doi:10.2903/j.efsa.2016.4567. (4) ––––––––––– – usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110),usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2015)0456),usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0040),usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0039),usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0038),usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0271),usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh (P8_TA(2016)0272),usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení semen geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0388),usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvedení výrobků z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (P8_TA(2016)0389),usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0386),usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0387),usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0390), (5) rozhodnutí Komise 2010/432/EU ze dne 28. července 2010 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507x59122 (DAS-Ø15Ø7-1xDAS-59122-7), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. L 202, 4.8.2010, s. 11). (6) prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1685 ze dne 16. září 2016 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení nařízení 2010/426/EU, 2011/892/EU, 2011/893/EU a 2011/894/EU (Úř. věst. L 254, 20.9.2016, s.22). (7) Potvrzeno ve výše uvedeném stanovisku EFSA (EFSA Journal 2016;14(8):4567 [31 stran] (8) Kukuřice SYN-BTØ11-1 exprimuje protein Cry1Ab, který rostlině poskytuje ochranu proti některým škůdcům z řádu Lepidoptera, a protein PAT, který rostlině propůjčuje schopnost tolerance k herbicidům na bázi glufosinátu amonného.Kukuřice DAS-59122-7 exprimuje proteiny Cry34Ab1 a Cry35Ab1, které rostlině poskytují ochranu proti některým škůdcům z řádu Coleoptera, a protein PAT, který rostlině propůjčuje schopnost tolerance k herbicidu glufosinátu amonného.Kukuřice SYN-IR6Ø4-5 exprimuje protein Cry3 A, který rostlině poskytuje ochranu proti některým škůdcům z řádu Coleoptera, a protein PMI, jenž byl použit jako selekční marker.Kukuřice DAS-Ø15Ø7-1 exprimuje protein Cry1F, který rostlině poskytuje ochranu proti některým škůdcům z řádu Lepidoptera, a protein PAT, jenž byl použit jako selekční marker a který rostlině propůjčuje schopnost tolerance k herbicidu na bázi glufosinátu amonného.Kukuřice MON-ØØØ21-9 exprimuje protein mEPSPS, který rostlině propůjčuje schopnost tolerance k herbicidům na bázi glyfosátu. (9) Viz Seznam otázek úřadu EFSA, příloha G k otázce č. EFSA-Q-2011-00894, k dispozici na internetové adrese: http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionDocumentsLoader?question=EFSA-Q-2011-00894 (poslední bod) (10) Viz příloha A stanoviska úřadu EFSA. (11) V žádosti je uvedeno, že „kukuřice Bt11 x 59122 x MIR604 x 1507 x GA21 a všechny její podkombinace, nezávisle na jejich původu, byly získány pomocí běžných šlechtitelských křížení (...) (bod ii)“, a „analýza hladiny exprese proteinů potvrzuje, že křížení jednoduchých událostí GM kukuřice (...) nemá u kukuřice Bt11 x 59122 x MIR604 x 1507 x GA21 nebo podkombinací složených z menšího počtu těchto událostí nezávisle na jejich původu za následek žádnou jejich interakci (bod x)“. (12) http://ec.europa.eu/food/plant/pesticides/eu-pesticides-database/public/?event=activesubstance.detail&language=EN&selectedID=1436 (13) Monografie IARC, svazek 112: hodnocení pěti organofosfátových insekticidů a herbicidů, 20. března 2015, (http://www.iarc.fr/en/media-centre/iarcnews/pdf/MonographVolume112.pdf) (14) Např. v úvodním projevu na plenárním zasedání Evropského parlamentu obsaženém v politických pokynech pro novou Evropskou komisi (Štrasburk, 15. července 2014) nebo v projevu o stavu Unie v roce 2016 (Štrasburk, 14. září 2016). (15) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. (16) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o pohybech uprchlíků a migrantů: úkoly vnější činnosti EU (2015/2342(INI))

P8_TA(2017)0124 A8-0045/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 3, 8 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 80, 208 a 216 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie zveřejněnou v červnu 2016,

—  s ohledem na tato sdělení Komise: „Evropský program pro migraci“ ze dne 13. května 2015 (COM(2015)0240), „Násilné vysídlování a rozvoj“ ze dne 26. dubna 2016 (COM(2016)0234), „Zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu o migraci“ ze dne 7. června 2016 (COM(2016)0385), „Posílení evropských investic ve prospěch zaměstnanosti a růstu: na cestě k druhé fázi Evropského fondu pro strategické investice a novému evropskému plánu vnějších investic“ ze dne 14. září 2016 (COM(2016)0581), a dále na společné sdělení Evropské komise a vysoké představitelky pro zahraniční a bezpečnostní politiku Unie nazvané „Řešení uprchlické krize v Evropě: Úloha vnější činnosti EU“ ze dne 9. září 2015 (JOIN(2015)0040); „Migrace na trase přes centrální Středomoří. Řízení toků, záchrana životů“ ze dne 25. ledna 2017 (JOIN(2017)0004) a „Přezkum evropské politiky sousedství“ ze dne 18. listopadu 2015 (JOIN(2015)0050),

—  s ohledem na závěry z jednání Rady pro obecné záležitosti ze dne 3. května 2012 o Globálním přístupu k migraci a mobilitě (GAMM),

—  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady ve dnech 25.–26. června, 15. října, 17. –18. prosince 2015, 17.–18. března a 28. června 2016, které se věnují otázkám migrace,

—  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 12. prosince 2014 o migraci v rámci rozvojové spolupráce EU, ze dne 12. října 2015 o migraci, ze dne 12. května 2016 o přístupu EU k násilnému vysídlování a rozvoji a ze dne 23. května 2016 o vnějších aspektech migrace,

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci o budoucích prioritách v partnerství a o dohodách s Jordánskem a Libanonem ze dne 17. října 2016,

—  s ohledem na deklaraci přijatou na konferenci na vysoké úrovni o trase přes východní Středomoří / západní Balkán dne 8. října 2015,

—  s ohledem na politickou deklaraci a akční plán přijaté na Vallettském summitu ve dnech 11.–12. listopadu 2015,

–  s ohledem na závěry bratislavského summitu ze dne 16. září 2016,

—  ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora (9/2016) „Výdaje v zemích jižního Středomoří a východního sousedství na vnější rozměr migrace do roku 2014“,

—  s ohledem na Úmluvu OSN o postavení uprchlíků a její protokol a na hlavní mezinárodní úmluvy o lidských právech, Evropskou úmluvu o lidských právech a Listinu základní práv EU,

–  s ohledem na Ženevské úmluvy a jejich dodatkové protokoly, které upravují vedení ozbrojeného konfliktu a snaží se omezit jeho dopady,

–  s ohledem na výsledný dokument summitu OSN o udržitelném rozvoji ze dne 25. září 2015 nazvaný „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“,

—  s ohledem na newyorskou deklaraci ze dne 19. září 2016 o uprchlících a migrantech, přijatou na schůzce na vysoké úrovni svolané Valným shromážděním OSN s cílem řešit rozsáhlé pohyby uprchlíků a migrantů a na její přílohy o „Komplexním rámci pro reakci na uprchlickou krizi“ a „Směrem ke globální úmluvě o bezpečné, organizované a legální migraci“,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení, zejména na usnesení ze dne 9. července 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství(1), ze dne 8. března 2016 o situaci uprchlic a žadatelek o azyl v EU(2), ze dne 12. dubna 2016 k situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci(3), ze dne 13. září 2016 o svěřenském fondu EU pro Afriku: důsledky pro rozvoj a humanitární pomoc(4) a ze dne 25. října 2016 o lidských právech a migraci ve třetích zemích(5),

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj a stanoviska Rozpočtového výboru, jakož i Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0045/2017),

A.  vzhledem k tomu, že migrace je lidským právem zakotveným v článku 13 Deklarace lidských práv OSN; vzhledem k tomu, že lidé by měli mít právo žít své životy ve své domovské zemi a v regionu, kde se narodili a vyrostli a kde mají své kulturní a sociální kořeny;

B.  vzhledem k tomu, že lidská mobilita dnes dosahuje nebývalé intenzity – ve světě se z různých příčin pohybuje 244 milionů mezinárodních migrantů, a to dobrovolně i nedobrovolně; vzhledem k tomu, že k této mezinárodní migraci dochází v prvé řadě v rámci jednoho regionu a mezi různými rozvojovými zeměmi; vzhledem k tomu, že podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) většinu mezinárodních migrantů v Evropě (52,4 %) a v Severní Americe (51,2 %) tvoří ženy; vzhledem k tomu, že toky migrantů na ose jih-jih neustále narůstají, na rozdíl od pohybu migrantů na ose jih-sever: v roce 2015 pobývalo 90,2 milionu mezinárodních migrantů narozených v rozvojových zemích v jiných jižních zemích po celém světě, zatímco v severních zemích na celém světě pobývalo 85,3 milionu migrantů narozených na jihu;

C.  vzhledem k tomu, že stále stoupá počet nezletilých osob bez doprovodu, které přicházejí přes Středozemní moře, a že i navzdory rostoucímu počtu zachráněných počet úmrtí ve Středozemním moři nadále stoupá (podle IOM 5 079 případů za rok 2016 ve srovnání s 3 770 případy za rok 2015);

D.  vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) byl v roce 2015 zaznamenán rekordně vysoký počet osob (65,3 milionu – včetně 40,8 milionu vnitřně vysídlených osob a 21,3 milionu uprchlíků), které byly nuceny opustit své domovy v důsledku konfliktů, násilí, porušování lidských práv, porušování mezinárodního humanitárního práva a destabilizace; vzhledem k tomu, že tyto osoby se přidávají k osobám, které opustily své domovy z důvodu přírodních katastrof, nerovností, chudoby, špatných sociálně-ekonomických vyhlídek, změny klimatu, nedostatku důsledných a účinných rozvojových politik koncipovaných v dlouhodobém výhledu a nedostatku politické vůle postavit se rozhodně strukturálním problémům, které jsou základní příčinou tohoto přílivu migrantů; vzhledem k tomu, že UNHCR odhaduje počet osob bez státní příslušnosti na nejméně 10 milionů;

E.  vzhledem k tomu, že ze stávajících dostupných údajů vyplývá, že počet uprchlíků se v posledních pěti letech zvýšil o více než 50 %; vzhledem k tomu, že tento šokující nárůst je zdůvodňován řadou okolností, včetně skutečnosti, že počet dobrovolně navrácených uprchlíků je nejnižší od 80. let 20. století, že počet uprchlíků, kterým je nabízena místní integrace, je i nadále omezený a že počty přesídlených osob jsou stálé a činí přibližně 100 000 osob ročně;

F.  vzhledem k tomu, že 6,7 milionu uprchlíků žije naprosto bez jakýchkoli vyhlídek v podmínkách dlouhodobého vysídlení, které trvají podle odhadů průměrně 26 let; vzhledem k tomu, že trvalých možností řešení vysídlení je i nadále nepřijatelně málo, a je tedy nutné považovat násilné vysídlování za politický a rozvojový, nikoli pouze humanitární problém;

G.  vzhledem k tomu, že globální výzvy vyžadují komplexní a mnohostranný přístup, který bude založen na mezinárodní spolupráci a součinnosti, ale i na koordinovaných, konkrétních řešeních, která nebudou pouze odpovědí na již vypuklou krizi, nýbrž budou budoucím možným krizím předcházet; vzhledem k tomu, že 86 % uprchlíků z celého světa žije v regionech postižených chudobou, přičemž 26 % všech uprchlíků žije v nejméně rozvinutých zemích, které se tak potýkají s nedostatkem kapacit a další destabilizací své vlastní sociální a ekonomické soudržnosti a rozvoje; vzhledem k tomu, že tyto státy mají jen velmi zřídka nástroje na ochranu práv migrantů a nemají dokonce ani nástroje v oblasti azylu; vzhledem k tomu, že jeden milion lidí, kteří přišli do EU v roce 2015, představuje 0,2 % obyvatelstva Evropské unie, zatímco v sousedních zemích je tento podíl mnohem vyšší (až 20 %), stejně jako byl v Evropě v 90. letech 20. století;

H.  vzhledem k tomu, že ačkoli uprchlíci, vnitřně vysídlené osoby a migranti jsou z právního hlediska rozdílné kategorie, ve skutečnosti dochází k rozsáhlému pohybu lidí, v němž se tyto kategorie mísí, a to v důsledku politických, ekonomických, sociálních, rozvojových, humanitárních a lidskoprávních aspektů, které se nezastavují na hranicích jednotlivých států; vzhledem k tomu, že lidská důstojnost všech osob, které se účastní těchto pohybů, se musí stát ústředním bodem všech evropských politik týkajících se této oblasti; vzhledem k tomu, že s uprchlíky i s žadateli o azyl musí být mimoto vždy nakládáno v souladu s jejich statusem a v žádném případě jim nelze upírat práva vycházející z mezinárodních úmluv a z Listiny základních práv Evropské unie; vzhledem k tomu, že právní rozlišování mezi uprchlíky a migranty by nemělo být používáno tak, aby naznačovalo, že migrace z ekonomických důvodů nebo za lepším životem je méně legitimní než útěk před pronásledováním; vzhledem k tomu, že ve většině případů jsou při konfliktech a v situacích nestability a nepokoje ohrožována jak politická, tak ekonomická a další klíčová lidská práva a že jsou nadále ohrožována v důsledku násilného vysídlování;

I.  vzhledem k tomu, že stávající potravinová a výživová krize v Sahelu, zhoršovaná ještě rychlým sledem krizí, neexistencí základních služeb a konflikty v regionu, narušuje odolnost lidí; vzhledem k tomu, že tato situace povede k další migraci;

J.  vzhledem k tomu, že migranti jsou ve všech fázích svého putování vystaveni nejrůznějším fyzickým a psychologickým rizikům, včetně násilí, vykořisťování, obchodu s lidmi, sexuálního zneužívání a zneužívání na základě pohlaví; vzhledem k tomu, že to platí zejména pro zranitelné osoby, jako jsou ženy (např. ženy, které jsou hlavou rodiny, nebo těhotné ženy), děti (ať už s doprovodem či bez nebo děti odloučené od své rodiny), osoby LGBTI, osoby se zdravotním postižením, lidé vyžadující urgentní lékařskou péči a starší lidé; vzhledem k tomu, že zranitelným skupinám by měla být bezodkladně zaručena humanitární ochrana a zajištěn přístup k ochranným a referenčním mechanismům, právu na pobyt a základním službám včetně zdravotní péče v rámci jejich přesídlení nebo po dobu, kdy je posuzována jejich žádost o azyl, v souladu s platnými právními předpisy;

K.  vzhledem k tomu, že pokud je lidská mobilita řízena bezpečným a odpovědným způsobem a probíhá spořádaně, v souladu se zákony a preventivně, může zmírnit nebezpečí, jemuž jsou migranti a uprchlíci vystavováni, přinášet značný prospěch hostitelským zemím i migrantům, jak ostatně uvádí i Agenda 2030, a může v hostitelských zemích, a tedy i v EU, fungovat také jako významný faktor růstu; vzhledem k tomu, že tento přínos se často velmi podceňuje; vzhledem k tomu, že pokud má být zajištěna rovnováha mezi výdělečně činným obyvatelstvem a ekonomicky neaktivním obyvatelstvem a pokud mají být naplněny konkrétní potřeby trhu práce, musí EU vypracovat životaschopná řešení, včetně využití zahraničních pracovníků, ještě před tím, než obyvatelstvo Evropy bude ve větší míře stárnout;

L.  vzhledem k tomu, že reakce EU mobilizovala různé vnitřní i vnější nástroje, ale zdá se, že se příliš zaměřila na krátkodobé cíle a na zastavení nebo zmírnění pohybu migrantů; vzhledem k tomu, že tento krátkodobý přístup neřeší příčiny násilného vysídlení a migrace ani humanitární potřeby migrantů; vzhledem k tomu, že v souvislosti s reakcí EU je zapotřebí dalších zlepšení, a to pokud jde o nástroje krizového řízení a předcházení konfliktům, neboť násilné konflikty představují hlavní příčinu násilného vysídlení obyvatelstva;

M.  vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr vyjádřil vážné pochybnosti ohledně účinnosti externích výdajů EU na migraci, včetně projektů týkajících se dodržování lidských práv migrantů; vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr rovněž zjistil, že ve výdajích spojených s migrací v Evropě převládaly výdaje na bezpečnost a ochranu hranic;

N.  vzhledem k tomu, že ústředním bodem veškeré vnější činnosti EU musí být humanitární pomoc vycházející z potřeb a respektování zásad lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti, jakož i na dodržování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv, která zaručují Ženevské úmluvy a dodatkové protokoly k těmto úmluvám; vzhledem k tomu, že musí být prosazována nezávislost pomoci, tj. pomoc bez jakýchkoli politických, hospodářských nebo bezpečnostních zřetelů a bez jakékoli diskriminace;

O.  vzhledem k tomu, že k úspěšnému provádění migrační politiky založené na dodržování lidských práv je zapotřebí potírání negativního vnímání migrace a rozvíjení pozitivní argumentace, která představí migraci ve světle příležitostí, jež se v této souvislosti nabízejí hostitelským zemím, aby bylo možné bojovat proti extremismu a populismu;

P.  vzhledem k tomu, že mezi úkoly EU patří podporovat své partnery, kteří se zabývají realizací příslušných projektů, v tom, aby poskytovali rychlou, účinnou a kvalitní pomoc a ochranu, a že by EU měla v těchto otázkách nést odpovědnost vůči dotčenému obyvatelstvu; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu partneři EU požadují včasné a předvídatelné financování a rozhodování o rozdělování finančních prostředků na měnící se nebo nové priority by jim mělo poskytnout dostatek času na plánování a na zmírňující opatření;

Q.  vzhledem k tomu, že decentralizovaná spolupráce může umožnit lepší pochopení potřeb a kultury vnitřně vysídlených osob, migrantů a uprchlíků a zvýšit povědomí místních lidí o problémech, kterým čelí migranti ve svých zemích původu; vzhledem k tomu, že místní a regionální evropské správní orgány mohou hrát klíčovou úlohu při řešení těchto prvotních příčin prostřednictvím budování kapacit;

R.  vzhledem k tomu, že článek 21 Smlouvy o Evropské unii výslovně stanoví, že „činnost Unie na mezinárodní scéně spočívá na zásadách, které se uplatnily při jejím založení, jejím rozvoji a jejím rozšiřování a které hodlá podporovat v ostatním světě: demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva“; vzhledem k tomu, že podle článku 208 Lisabonské smlouvy je cílem rozvojové pomoci snížení a případné odstranění chudoby ve třetích zemích;

Komplexní a principiální činnost EU v reakci na výzvy mobility

1.  poukazuje na to, že v dnešním světě vzrostla lidská mobilita na bezprecedentní úroveň, a zdůrazňuje, že jedním z kroků, které musí mezinárodní společenství urychleně podniknout, je posílení společné činnosti k řešení výzev a příležitostí, které tento fenomén představuje; zdůrazňuje, že tato společná činnost musí být založena na zásadě solidarity a neměla by se zaměřovat pouze na otázky bezpečnosti, nýbrž usilovat o plnou ochranu práv a lidské důstojnosti každého člověka, kterého vnější okolnosti donutily opustit svůj domov a hledat lepší a bezpečnější život; zdůrazňuje, že všechny kroky přijímané v reakci na uvedené výzvy by měly věnovat zvláštní pozornost těm nejzranitelnějším osobám a zahrnovat poskytování pomoci v jejich domovské zemi; poukazuje na to, že ačkoli se na uprchlíky a migranty vztahují samostatné právní úpravy, obě skupiny lidí mají stejná univerzální lidská práva a základní svobody, které musí být zaručeny bez ohledu na jejich právní postavení; připomíná, že EU se musí ve všech svých společných politikách řídit svými hodnotami a zásadami a prosazovat je také ve vnějších vztazích, a to i pokud jde o hodnoty a zásady uvedené v článku 21 Smlouvy o Evropské unii; zdůrazňuje, že je nutné, aby vnější politiky Unie byly v souladu vzájemně mezi sebou i s ostatními politikami, v nichž je obsažen vnější rozměr;

2.  zdůrazňuje, že tato vysoká míra lidské mobility je reakcí na řadu složitých příčin, které vyžadují rozhodnutí založená na důkazech, aby bylo možné rozlišit jejich součásti a připravit cílené politické reakce; zdůrazňuje, že EU a její členské státy musí tuto reálnou situaci vzít v úvahu a vypracovat nový přístup k pohybům lidí na základě skutečných údajů a zájmů EU tím, že budou zvyšovat odolnost lidí a zlepší jejich možnosti přístupu k základním službám, zejména vzdělání, a podpoří jejich integraci do místního prostředí a přínos k jeho rozvoji tím, že jim poskytne možnosti zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti;

3.  zdůrazňuje, že stejně jako v minulosti i dnes představuje mezinárodní migrace příspěvek k sociálně-ekonomickému rozvoji a že ve vztahu k ní je nezbytné uplatňovat pozitivní rétoriku, která bude podporovat skutečné a objektivní chápání otázek migrace a přínosů s ní spojených, a bojovat tak proti xenofobním, populistickým a nacionalistickým projevům; vítá proto kampaň „Společně“ (Together), kterou vyhlásila OSN s cílem omezit negativní vnímání a přístup k uprchlíkům a migrantům, a vyzývá orgány a instituce EU, aby tuto kampaň svou plnou spoluprací s OSN podpořily; zdůrazňuje, že na globální, evropské, celostátní i místní úrovni je třeba přijímat politiky zaměřené na střednědobý a dlouhodobý horizont, a nikoli výhradně politiky reagující na bezprostřední politické tlaky či připravované národní volby; zdůrazňuje, že tyto politiky musí být konzistentní, smysluplné, inkluzívní a flexibilní, k migraci se snažit přistupovat jako k normálnímu jevu v lidské společnosti a řešit legitimní obavy týkající se řízení hranic, sociální ochrany zranitelných skupin a sociální integrace uprchlíků a migrantů;

4.  zdůrazňuje, že systém humanitární pomoci je mimořádně přetížen a že jeho finanční zdroje nebudou nikdy stačit k tomu, aby bylo možné reagovat na krize způsobené násilným vysídlováním obyvatelstva, zejména pokud většina z těchto krizí trvá velmi dlouhou dobu; bere proto na vědomí nový politický rámec, který Komise nastínila ve svém sdělení o násilném vysídlování a rozvoji z dubna 2016 a který považuje za krok správným směrem, a vyzývá ESVČ a Komisi, aby promítly její obsah do nového rámce partnerství se třetími zeměmi; poukazuje na význam komplexního a udržitelnějšího přístupu k migraci, v jehož rámci by se podporovalo rozvíjení těsnějších vazeb mezi humanitární problematikou a oblastí rozvoje a na nutnost spolupracovat s různými partnery – regionálními subjekty, vládami, orgány místní správy, diasporou, občanskou společností včetně organizací sdružujících migranty a uprchlíky, místních náboženských organizací a příslušných nevládních organizací, ale i se soukromým sektorem – ve snaze rozvíjet cílené a věcně podložené strategie k řešení této problematiky a zároveň uznat skutečnost, že humanitární pomoc není nástrojem krizového řízení, jak se uvádí v Evropském konsensu o humanitární pomoci;

5.  zdůrazňuje, že rozvojová spolupráce EU by měla nadále usilovat o hledání a účinné řešení prvotních příčin násilného vysídlování a migrace (zejména ozbrojených konfliktů, pronásledování z nejrůznějších příčin, násilí na základě pohlaví, špatné správy věcí veřejných, chudoby, nedostatku ekonomických příležitostí a změny klimatu), a to řešením nestability států, podporou míru, bezpečnosti, řešení konfliktů a procesů smíření po ukončení konfliktů, spravedlnosti a rovnosti a posilováním institucí, administrativní kapacity, demokracie, řádné správy věcí veřejných, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod, v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 16 nové Agendy 2030 a zásadami stanovenými v Chartě Organizace spojených národů a mezinárodním právu;

6.  zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit na sociální a ekonomické aspekty jevu, jako je migrace, provést nezbytnou analýzu základních příčin násilného vysídlování a migrace v jednotlivých zemích a podporovat země původu v přijímání a provádění opatření a politik vedoucích k vytváření důstojných pracovních míst a skutečných ekonomických příležitostí tak, aby migrace byla volbou, nikoli nezbytností; vyzývá EU, aby i nadále prováděla politiky, které usilují o snížení a následně i vymýcení chudoby, potírání nerovností a nedostatku potravin, podporu hospodářského rozvoje, boj proti korupci a posílení základních veřejných služeb; konstatuje, že úspěšná politika by měla uznávat potřebu vytvářet ekonomickou odolnost jak v hostitelské zemi, tak v zemi původu; trvá na tom, že je nezbytné zlepšit soudržnost politik ve prospěch rozvoje;

7.  zdůrazňuje, že pracovní místa a ekonomické příležitosti jsou velmi důležitými faktory, které zmírňují dopad zranitelnosti vyvolané vysídlením; vyzývá EU, aby pomáhala migrantům a uprchlíkům dostat se tam, kde se nabízí tyto možnosti, aby pomáhala vytvářet příležitosti na místech, kde jsou v exilu (včetně odstraňování bariér a překážek přístupu na trh práce), a pomáhala jim rozvíjet nové dovednosti, které by lépe vyhovovaly potřebám místního trhu práce;

8.  vítá angažovanost EU v oblasti poskytování humanitární pomoci (EU je největším světovým dárcem v tomto ohledu), jejímž cílem je zlepšení životních podmínek uprchlíků; naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby plnily to, co přislíbily, a zvýšily své finanční závazky v souladu se zvyšováním humanitárních potřeb; konstatuje, že humanitární reakce bude vždycky první reakcí na krize související s vysídlováním; zdůrazňuje, že mezinárodní právo a humanitární zásady lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti musí být i nadále vůdčím rámcem humanitární reakce EU na krize související s uprchlíky a násilným vysídlováním;

9.  přiznává, že práva a důstojnost milionů spřízněných lidských bytostí budou dále oslabována, pokud budou tyto osoby strádat v uprchlických táborech nebo na okrajích měst, aniž by měly přístup k základním potřebám, živobytí a možnostem výdělku;

10.  zdůrazňuje, že je nutné vzít na vědomí genderový rozměr migrace, který spočívá nejen ve zranitelnosti žen vůči nejrůznějším druhům zneužívání, ale také v četných důvodech pro jejich migraci, v jejich úloze při reakci na krizové situace, jejich sociálně-ekonomickém příspěvku a aktivní účasti na prevenci a řešení konfliktů, ale také na procesech po ukončení konfliktů a obnově demokratické společnosti; podotýká, že pokud se chceme zabývat řešením hlubších příčin násilného vysídlování a zajistit dodržování práv žen a jejich nezávislost v každé fázi migračního procesu, je nutné se zaměřit na posílení postavení žen a větší zapojení žen do rozhodovacího procesu; opakuje, že je nezbytné, aby se na politiky EU týkající se pohybů migrantů a uprchlíků uplatňovalo hledisko pohlaví a věku;

11.  vyzývá k užší spolupráci s OSN a s dalšími subjekty, včetně zvýšení finančních příspěvků pro UNHCR a UNRWA; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nezbytné zlepšovat životní podmínky v uprchlických táborech, zejména z hlediska zdraví a vzdělávání, a postupně ukončit závislost na humanitární pomoci v současných vleklých krizích posilováním odolnosti a tím, že se vysídleným osobám umožní, aby žily důstojně jako přispěvatelé ve svých hostitelských zemích až do té doby, než se dobrovolně navrátí nebo přesídlí;

12.  upozorňuje na významné kroky, které EU učinila s cílem řešit vnější rozměr migrační krize, zejména pokud jde o boj proti organizované trestné činnosti zodpovědné za pašování migrantů a obchodování s lidmi a posílenou spolupráci se zeměmi původu nebo tranzitu;

13.  zdůrazňuje, že je třeba pomoci zavést v zemích původu rámec a vhodné struktury tak, aby zranitelní a marginalizovaní navracení migranti byli chráněni a přijímáni ve vší důstojnosti a aby dostali k dispozici prostředky pro úspěšnou společenskou a kulturní integraci;

14.  připomíná, že zranitelné skupiny, včetně žen, nezletilých (ať již v doprovodu svých rodin, či bez), osob se zdravotním postižením, starších osob a osob LGBTI, jsou ve všech fázích migračního procesu zvýšenou měrou vystaveny zneužívání; připomíná, že ženám a dívkám kromě toho hrozí velké nebezpečí sexuálního násilí, násilí založeného na pohlaví a diskriminace, a to i poté, co se jim podaří dostat se na místo považované za bezpečné; vyzývá k tomu, aby se těmto skupinám lidí dostalo v rámci procesu přesídlování a integrace zvláštní pomoci a větší humanitární ochrany a aby byli upřednostňováni při přijímacích postupech citlivých vůči pohlaví a dodržujících ve větší míře minimální normy a aby se uplatňovala účinnější opatření na slučování rodin; vyzývá k tomu, aby byly v rámci azylového řízení uplatňovány v případě zranitelných osob zvláštní záruky proti násilí a diskriminaci a aby byl těmto osobám umožněn přístup k právu na pobyt a základním službám, včetně zdravotní péče a vzdělávání, v souladu s příslušnými právními předpisy; žádá Evropskou unii, aby v rámci své spolupráce se třetími zeměmi vypracovala vzdělávací programy týkající se zvláštních potřeb zranitelných uprchlíků a migrantů;

15.  zdůrazňuje, že děti tvoří značnou část migrantů a uprchlíků, a je tedy třeba vypracovat a zavést zvláštní postupy, které zajistí jejich ochranu v souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte; vyzývá hostitelské země k zajištění toho, aby dětským uprchlíkům byl poskytnut plný přístup ke vzdělávání, a k prosazování jejich co možná největší integrace a začlenění do vnitrostátních vzdělávacích systémů; vyzývá rovněž humanitární a rozvojovou komunitu, aby větší pozornost věnovaly vzdělávání a odbornému výcviku učitelů, a to jak z vysídlených, tak z hostitelských společenství; žádá mezinárodní dárce, aby v reakci na uprchlickou krizi učinili vzdělávání svou prioritou, a to prostřednictvím programů zaměřených na zapojení dětských migrantů, psychologickou podporu těmto dětem i prosazování výuky jazyka hostitelské země s cílem zajistit lepší integraci dětských uprchlíků; vítá finanční podporu na poskytnutí dalšího vzdělávání a odborné přípravy pro syrské děti a nedávné zvýšení podílu prostředků vynaložených na vzdělávání v rozpočtu na humanitární pomoc EU ze 4 % na 6 %, což EU staví na čelní místo v podpoře vzdělávacích projektů v nouzových situacích po celém světě; vyzývá k větší účinnosti při zavádění nového financování;

16.  uznává, že stav bez státní příslušnosti je značnou výzvou v oblasti lidských práv; žádá Komisi a ESVČ, aby v celé vnější činnosti EU bojovala proti stavu bez státní příslušnosti, aby se zaměřila především na diskriminaci na základě pohlaví, náboženství nebo na diskriminaci menšin v právních předpisech týkajících se státní příslušnosti, aby prosazovala právo dětí na státní příslušnost tím, že podpoří kampaň Agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) zaměřenou na odstranění stavu bez státní příslušnosti do roku 2024; odsuzuje případy omezení a zákazů odchodu z území nebo návratu v některých státech a důsledky stavu bez státní příslušnosti na přístup k právům; vyzývá vlády a parlamenty členských států, aby zrušily represívní právní rámce, které považují migraci za porušování předpisů;

17.  zdůrazňuje, že v souladu se zásadami EU musí být jedním z obecných cílů vnějších politik EU v oblasti migrace zavést systém vícestranné správy v oblasti mezinárodní migrace, přičemž prvním krokem k tomuto cíli je nedávné zasedání OSN na vysoké úrovni;

Lepší řízení mezinárodní migrace: globální úkol

18.  vyjadřuje závažné znepokojené nad nedávným rozhodnutím administrativy USA dočasně zakázat vstup na území USA občanům sedmi převážně muslimských zemí a dočasně pozastavit systém USA pro přijímání uprchlíků; vyjadřuje přesvědčení, že takovéto diskriminační rozhodnutí podněcuje protiimigrační a xenofobní projevy možná není v souladu se základními nástroji mezinárodního práva, jako je Ženevská úmluva, a může vážně ohrozit současné globální úsilí o spravedlivé mezinárodní sdílení odpovědnosti za uprchlíky; vyzývá EU a její členské státy, aby zaujaly důrazný společný postoj při obraně systému mezinárodní ochrany a právní jistoty postiženého obyvatelstva, zejména občanů EU;

19.  vítá summit na vysoké úrovni, který dne 19. září 2016 hostilo Valné shromáždění OSN, věnovaný rozsáhlým pohybům uprchlíků a migrantů, a rovněž oceňuje, že USA hostily „Leaders’ Summit“, protože řízení migračních toků je globálním úkolem a vyžaduje účinnou globální reakci a užší spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami pro dosažení udržitelného řešení plně respektujícího lidská práva; vítá závěry těchto summitů jako projev skutečného politického závazku nebývalé síly a doufá, že rychle podnítí proces vedoucí ke skutečně globální reakci a mezinárodnímu sdílení odpovědnosti za uprchlíky a rozsáhlé migrační pohyby po celém světě; hluboce však lituje, že nebyly učiněny žádné konkrétní přísliby ani přijaty právní závazky k poskytování pomoci a provádění reforem, které jsou nutné, má-li se odstranit rozpor mezi rétorikou a skutečností; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se trvale, naléhavě a účinně politicky angažovaly, spolupracovaly, vyměňovaly si znalosti a zkušenosti s partnerskými zeměmi, organizacemi občanské společnosti a místními orgány, poskytovaly financování a konkrétními činy projevovaly solidaritu se zeměmi, které hostí migranty a uprchlíky; zdůrazňuje potřebu lepší koordinace mezi EU a jejími mezinárodními partnery na úrovni OSN s cílem řešit problémy v oblasti migrace; vyzývá EU a její členské státy, aby se postavily do čela mezinárodního úsilí, zejména pokud jde o to, aby uzavřené dohody – včetně budoucích úmluv OSN o uprchlících a o bezpečné, organizované a legální migraci – byly rychle uvedeny do praxe a aby vznikaly potřebné mechanismy pro sledování jejich uplatňování;

20.  zdůrazňuje, že globální spolupráce o migraci a mobilitě by měla být založena na regionálním a subregionálním rámci; vyzývá Komisi, aby posílila plány spolupráce s regionálními organizacemi, jako je Africká unie, Liga arabských států a Rada pro spolupráci v Zálivu, což může podpořit řízení mobility uvnitř regionu, a zdůrazňuje, že je třeba vybídnout tyto regionální organizace, aby se do této spolupráce plně zapojily; konstatuje, že ekonomická integrace na nižší než regionální úrovni, zejména v Africe, je rovněž nástrojem vhodným ke společnému řízení a podpoře iniciativ jih-jih, pokud jde o řízení migrace a mobility; naléhavě vyzývá EU, aby vyžadovala, aby Africká unie hrála silnější a důvěryhodnější úlohu při předcházení politickým krizím na kontinentu;

21.  zdůrazňuje, že EU může mít užitek z užší spolupráce a synergie s vícestrannými rozvojovými bankami a specializovanými orgány OSN, zejména s (UNHCR) a s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM), která je nyní v úzkém vztahu s OSN; bere na vědomí nedávné plány Světové banky týkající se situace násilně vysídlených lidí a vítá uznání potřeby rozvíjet zmírňující a azylové politiky, které podporují násilně vysídlené osoby při integraci, a zároveň zavazuje hostitelská společenství k plnění jejich rozvojových cílů;

22.  zdůrazňuje, že opětovné usídlení násilně vysídlených osob je naléhavým úkolem mezinárodního společenství, v němž hraje důležitou úlohu UNHCR; vyzývá členské státy EU, aby plně dodržely své vlastní závazky; domnívá se, že je velmi důležité, aby co nejdříve proběhla koordinovaná a udržitelná reakce, která by zajistila spravedlivé a dostupné postupy osobám, které potřebují mezinárodní ochranu, aby jim byl udělen azyl v Evropské unii a v dalších přijímajících zemích, místo aby byla odpovědnost ponechána především na státech, do nichž migranti a uprchlíci přicházejí nejdříve, a na zemích sousedících s konfliktními oblasti; zdůrazňuje, že k vysídlování dochází takovým tempem a v takovém rozsahu, že poskytnutá finanční podpora už nestačí, k čemuž také přispívá to, že nejsou vhodně a účinně řešeny prvotní příčiny tohoto násilného vysídlování;

23.  upozorňuje na povinnosti podle mezinárodního práva týkající se uprchlíků a vyzývá všechny země, které tak doposud neučinily, aby ratifikovaly a prováděly Úmluvu o právním postavení uprchlíků a protokoly k této úmluvě; vyzývá všechny země, aby rozšířily ochranu na vnitřně vysídlené osoby tak, jak je tomu v takových mechanismech, jako je Úmluva Africké unie o ochraně vnitřně vysídlených osob v Africe (Kampalská úmluva);

24.  zdůrazňuje, že koncepce bezpečných zemí a bezpečných zemí původu nesmí bránit individuálnímu posuzování žádostí o azyl; vyzývá ke shromažďování specializovaných, podrobných a pravidelně aktualizovaných informací o právech osob, zejména pokud jde o ženy, děti, osoby se zdravotním postižením a LGBTI osoby, v zemích původu žadatelů o azyl, včetně zemí, které jsou považovány za bezpečné;

25.  zdůrazňuje, že je třeba udělat vše proto, aby bylo uprchlíkům zaručeno humánní prostředí k životu v členských státech a v uprchlických táborech, zejména pokud jde o zdravotní péči, možnost získat vzdělání a pracovní příležitosti;

26.  zdůrazňuje potřebu podporovat vzdělávací příležitosti; vyzývá k harmonizaci politik uznávání kvalifikací a k ochraně práv a sociálního zabezpečení migrujících pracovníků v souladu s úmluvami MOP; vyzývá k podpisu a ratifikaci Mezinárodní úmluvy o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků;

27.  domnívá se, že dočasná nebo doplňková ochrana založená na předpokladu, že uprchlíci se co nejdříve vrátí domů, nevytváří dostatečné perspektivy a možnosti integrace; připomíná význam pozitivní úlohy, kterou mohou uprchlíci hrát při obnově svých společností poté, co se vrátí do svých zemí nebo ze zahraničí;

28.  odsuzuje dramaticky vysoké počty migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, a vyjadřuje obavy, pokud jde o narůstající počet případů porušování lidských práv migrantů a žadatelů o azyl na jejich cestě do Evropy;

29.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad četnými případy zmizení nezletilých migrantů bez doprovodu; žádá Komisi a členské státy, aby zřídily databázi nezletilých osob bez doprovodu, které přišly na území členských států;

30.  zdůrazňuje, že je třeba hledat udržitelná diplomatická a politická řešení násilných konfliktů a investovat do účinných mechanismů včasného varování a prevence konfliktů, aby se výskyt konfliktů v budoucnosti omezil; vyzývá EU, aby zahájila společně s mezinárodními partnery a klíčovými regionálními subjekty a organizacemi diplomatické úsilí s cílem hrát aktivnější a účinnější úlohu v oblasti prevence, mediace, řešení konfliktů a smiřování a zajistit právo lidí zůstat ve svých domovských zemích a regionech; zdůrazňuje, že by to mělo patřit ke klíčovým činnostem ESVČ, a jako takové vybaveno nebytnými zdroji a pravomocemi, včetně rozpočtových otázek a personálního zajištění; v této souvislosti připomíná zásadní úlohu delegací Evropské unie a zvláštních zástupců; zdůrazňuje, že při činnosti v reakci na násilné vysídlování a migraci je nutné dodržovat lidská práva a brát v potaz rizikové faktory dané populace a že tato činnost se nesmí omezovat na humanitární pomoc, nýbrž musí zahrnovat také subjekty rozvoje a občanské společnosti;

31.  vyzývá EU a členské státy, aby vzaly vážně svoji odpovědnost za výzvy spojené se změnou klimatu a urychleně provedly Pařížskou dohodu a zaujaly vedoucí roli při uznávání dopadu změny klimatu na masové přemisťování, neboť měřítko a frekvence tohoto přemisťování pravděpodobně vzroste; vyzývá zejména EU, aby zemím postiženým změnou klimatu dala k dispozici dostatek finančních prostředků a pomohla jim tak přizpůsobit se jejím důsledkům a zmírnit její dopady; zdůrazňuje, že se to nesmí stát na úkor tradiční rozvojové spolupráce, jejímž cílem je snížení chudoby; domnívá se, že na mezinárodní úrovni by měl být vytvořen zvláštní status osob vysídlených z důvodu změny klimatu, který bude zohledňovat specifickou situaci těchto osob;

32.  chválí práci místních a mezinárodních nevládních organizací a organizací občanské společnosti, které navzdory obtížím a nebezpečí poskytují bezodkladnou a v mnoha případech život zachraňující pomoc nejzranitelnějším osobám v zemích původu, tranzitu nebo v zemích určení uprchlíků a migrantů; poukazuje na to, že tato práce musí v mnoha případech vyplnit mezeru, již ve velké míře ponechávají jednotlivé státy a mezinárodní společenství;

33.  považuje za velmi důležité překonat nynější vnímání uprchlíků, kteří jsou vykreslováni pouze jako břemeno, a zdůrazňuje pozitivní příspěvek, který mohou přinést svým hostitelským zemím, pokud dostanou příležitost; doporučuje zapojit uprchlíky do definování a vytváření politických odpovědí, které se jich přímo týkají, a do vytváření nebo posilování nezbytných programů; vyzývá evropské orgány a agentury, aby do své činnosti zařadily stáže zaměřené zejména na mladé vystudované uprchlíky s legálním pobytem v Evropské unii, a šly tak příkladem a ukázaly výhody investování do mladé generace;

Vnější činnost EU a partnerství se třetími zeměmi

34.  zdůrazňuje, že vnější činnost EU by měla být orientovaná na mír, proaktivní a hledět vpřed, a ne jen převážně reagovat na události a v reakci na nové krize neustále měnit své cíle; podporuje užší spolupráci v oblasti bezpečnosti, vzdělávání a výměny informací mezi EU a třetími zeměmi zaměřenou na lepší řízení migrace a odvrácení nových krizí; připomíná, že fenomén migrace je způsoben složitou kombinací různých příčin, k nimž patří růst populace, chudoba, nedostatečná tvorba pracovních příležitostí a tvorby míst, politická nestabilita, porušování lidských práv, politický útlak, pronásledování, vojenské konflikty a další formy násilí a změna klimatu; připomíná, že především řešení těchto problémů může omezit faktory způsobující násilné vysídlování a migraci; zdůrazňuje zásadní nutnost posílení politiky soudržnosti na dvou úrovních: mezi vnitřními a vnějšími politikami EU a v rámci samotné vnější činnosti mezi politikou rozšiřování, evropskou politikou sousedství, dvoustrannými vztahy se strategickými partnery EU a rozvojovou a obchodní politikou; připomíná, že obchodní politika vůči rozvojovým zemím by měla být vzájemně výhodná a měla by řádně brát v úvahu ekonomické rozdíly mezi těmito zeměmi a EU; zdůrazňuje, že je důležité, aby skupina komisařů pro vnější činnost koordinovala kroky EU v oblasti migrace na nejvyšší politické úrovni a dala podnět k ambiciózní společné migrační politice EU;

35.  zdůrazňuje, že je třeba přijmout komplexní přístup k vnějším konfliktům a krizím a provádět mapování přímých a nepřímých ekonomických, environmentálních, sociálních, daňových a politických dopadů vysídlení na třetí země s cílem lépe přizpůsobit rozvojové politiky jejich potřebám;

36.  trvá na tom, že je třeba připomenout, že evropská politika sousedství, která byla předložena dne 18. listopadu 2015, obsahuje v kontextu širší spolupráce plány na zapojení třetích států, jež sousedí s partnerskými zeměmi ze sousedství EU; z tohoto důvodu naléhá, aby byly vypracovány tematické rámce nabízející spolupráci mezi Unií, partnerskými zeměmi jižního sousedství a klíčovými aktéry v regionu, především v Africe, v regionálních otázkách, jako je například bezpečnost, energetika a nakládání s uprchlíky a řízení migračních toků;

37.  opakovaně připomíná zásadu „víc za víc“ jako základ zahraniční politiky EU, podle níž by EU měla rozvíjet ještě užší (finanční) partnerství se zeměmi, které zaznamenávají pokrok v oblasti demokratických reforem; zdůrazňuje, že jedinou prioritou zahraniční politiky EU by mělo být zaměření na zlepšení kvality života lidí ve třetích zemích;

38.  vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby se ve spolupráci s členskými státy zabývala budováním odolnosti státu, ekonomiky a společnosti zejména v sousedství EU a v jejím širším okruhu, a to i prostřednictvím evropské politiky sousedství a dalších nástrojů EU;

39.  odsuzuje narůstající kriminalizaci migrace na úkor lidských práv dotčených osob, špatné zacházení s uprchlíky v třetích zemích a jejich svévolné zadržování; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise a ESVČ, aby se touto otázkou zabývaly, a to i během svých rozhovorů o lidských právech a v podvýborech pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost a aby vytvořily ochranné kapacity ve třetích zemích, které jsou zeměmi tranzitu;

40.  vyzývá k vytvoření skutečné, společné evropské migrační politiky založené na lidských právech a na zásadě solidarity mezi členskými státy, jak je uvedena v článku 80 SFEU, se zajištěním vnějších hranice EU a vhodnými právními kanály pro bezpečnost a řádnou migraci, včetně kruhové migrace, jako udržitelné dlouhodobé politiky, jež by podporovala růst a soudržnost v EU, přičemž smyslem této politiky by bylo stanovit jednoznačný rámec vztahů EU s třetími zeměmi; vyzývá Komisi a Radu, aby posílily Evropský systém modré karty a cílem lépe řídit hospodářskou migraci; Upozorňuje na to, že jakákoli politika, která by byla v rozporu s klíčovými hodnotami obsaženými v článku 8 SEU a Listině základních práv by poškodila důvěryhodnost EU a její schopnost ovlivňovat vývoj na mezinárodní scéně; konstatuje, že vnější migrační politiky EU vyžadují, aby se dohody s třetími zeměmi řídily dlouhodobými cíli za účelem navázání trvalých partnerství; připomíná, že každé takové partnerství by se mělo zakládat na dialogu, společných zájmech a vzájemné odpovědnosti; vítá akční plán EU proti pašování migrantů (2015–2020), který počítá s prohloubením spolupráce s třetími zeměmi, ale současně zdůrazňuje, že společná politika legální migrace EU by hrála klíčovou úlohu ve zničení obchodního model pašeráků a zamezení obchodování s lidmi; vyzývá Komisi, aby uvedla stávající právní předpisy EU plně do souladu s Protokolem OSN proti pašování a zajistila migrantům, kteří se stanou obětí násilí nebo zneužití, odpovídající ochranu;

41.  žádá, aby všechny dohody uzavřené s třetími zeměmi zaručovaly dodržování práv migrantů, bez ohledu na jejich status, v souladu s mezinárodním právem, a vybízí k přijetí odpovídajících právních předpisů zahrnující i oblast azylu, a zejména tvrdí, že pouhé nedovolené překročení hranice nemůže být považováno za důvod k uvěznění;

42.  připomíná důležitost spolupráce se třetími zeměmi v boji proti převaděčům a obchodování s lidmi s cílem vyřešit problém těchto sítí s co největším předstihem; zdůrazňuje v této souvislosti, že je nezbytné posílit soudní a policejní spolupráci s těmito zeměmi s cílem tyto sítě identifikovat a rozbít; dále připomíná, že je třeba budovat kapacity těchto zemí, aby mohly účinným způsobem stíhat a trestat odpovědné osoby; vyzývá proto ke spolupráci mezi Evropskou unií, členskými státy, Europolem, Eurojustem a třetími zeměmi, které mají být v tomto smyslu podporovány; znovu opakuje, že opatření proti obchodování s lidmi by neměla mít negativní vliv na práva obětí obchodování s lidmi, migrantů, uprchlíků a osob, které potřebují mezinárodní ochranu; žádá, aby okamžitě skončilo zadržování obětí obchodování s lidmi a dětí;

43.  poukazuje na to, že sítě obchodování s lidmi a převaděčské sítě plně využívají při výkonu své trestné činnosti internet, a je proto klíčové, aby Unie vystupňovala své úsilí, a to především v rámci Europolu a jednotky EU pro oznamování internetového obsahu (IRU) a jeho spolupráce se třetími zeměmi v této oblasti;

44.  připomíná, že obchodníci s lidmi mohou využívat legálních migračních cest, aby přivedli své oběti na území Evropy; domnívá se, že kritéria, která musí třetí země splnit před uzavřením jakékoli dohody o uvolnění vízového režimu s Evropskou unií, by měla výslovně zahrnovat spolupráci s uvedenými třetími zeměmi v boji proti obchodování s lidmi; vyzývá Komisi, aby při všech rozhovorech týkajících se jednání o těchto dohodách věnovala zvláštní pozornost této otázce a rovněž otázce boje proti převaděčům;

45.  vítá přístup, že EU sama by měla stanovit jasné priority a měřitelné cíle pro všechny společné politiky, a zejména při jednání s třetími zeměmi; zdůrazňuje, že Parlament by se měl podílet na stanovení těchto jasných cílů; domnívá se, že vnější činnost EU založená na společném přístupu bude jedinou cestou k zajištění rozhodnější a účinnější politiky; vyzývá ke skutečné jednotné a koordinované akci mezi EU a členskými státy, neboť jednostranné iniciativy jak v oblasti vnitřních, tak vnějších záležitostí, mohou oslabit životaschopnost a úspěch našich společných politik a zájmů;

46.  vyzývá k lepší ochraně vnějších hranic EU s cílem předcházet nelegálnímu vstupu do EU, řešit pašování lidí a předcházet ztrátám životů na moři; v této souvislosti vítá vytvoření Evropské pohraniční a pobřežní stráže opírající se o Frontex, protože to pomůže účinněji řídit migraci; zdůrazňuje nicméně potřebu poskytnout větší finanční a technickou pomoc na ochranu hranic všem jihovýchodním členským státům EU, kandidátským zemím EU a dalším partnerským zemím v regionu; vyjadřuje zejména politování nad nedostatkem parlamentního dohledu nad vnější činností Evropské agentury pro pohraniční stráž a v tomto ohledu žádá, aby tato agentura ve spojení s občanskou společností systematicky podávala Parlamentu zprávy o provádění svých pracovních ujednání a společných operací se třetími zeměmi;

47.  zdůrazňuje, že otevření bezpečných a legálních kanálů pro žadatele o azyl a potenciální migranty by těmto žadatelům a migrantům umožnilo formálně používat vstupní a výstupní kanály, a znemožnilo tak podnikání obchodníkům s lidmi a s nimi spojeným sítím pro páchání organizované trestné činnosti; zdůrazňuje, že nedostatek legálních příležitostí k migraci často vede ke zvýšení nelegálních způsobů mobility, což naopak vede k větší zranitelnosti a rizikům zneužití během všech fází pohybu migrantů a uprchlíků; Vyzývá v této souvislosti k rychlému, konkrétnímu a zjevnému zřízení organizovaných, bezpečných a legálních příchodů do EU jako celku, mimo jiné prostřednictvím opatření na sjednocování rodin a přesídlovacích programů; vyzývá členské státy, aby využily veškeré existující možnosti a poskytovaly zejména zranitelným osobám humanitární víza na velvyslanectvích a konzulátech EU v zemích původu nebo v tranzitních zemích; požaduje, aby společný evropský azylový systém umožňoval podávat a zpracovávat žádosti o azyl mimo EU nebo na vnějších hranicích EU; Žádá EU o podporu při zřizování humanitárních koridorů při řešení závažných uprchlických a vystěhovaleckých krizí s cílem poskytnout humanitární pomoc a zajistit základní potřeby a dodržování lidských práv těchto uprchlíků; bere na vědomí návrh Komise o zřízení rámce Unie pro přesídlování, ale žádá, aby bylo i nadále vyvíjeno úsilí na úrovni Unie o vytváření a posílení legálních cest, které by doplňovaly přesídlování;

48.  vítá přístup nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi a pohlíží na něj jako na signál skutečných politických kroků, zejména s ohledem na jeho přístup na dvou frontách tak, aby zahrnoval krátkodobé cíle, jako je záchrana životů ve Středozemním moři a zvýšení míry navracení migrantů do zemí původu a tranzitu, i dlouhodobé cíle, jako je řešení prvotních příčin nelegální migrace a násilné vysídlování, prostřednictvím posílené podpory třetích zemí ze strany EU, pokud jde o budování kapacit a zlepšování jejich politické, sociální a ekonomické situace; zdůrazňuje, že přístup, který Komise nastínila ve svém sdělení z června 2016, uspěje pouze tehdy, bude-li EU schopna poskytnout třetím zemím tranzitu nebo původu reálné pobídky, které budou výsledkem společné dohody, a je znepokojen tím, že v současnosti je nabídka omezená a zaměřuje se hlavně na řízení hranic nebo systémy asistovaného dobrovolného návratu, které jsou sice velmi důležité a potřebné, ale představují pouze krátkodobou částečnou odpověď na mimořádně složitou situaci; zdůrazňuje, že nové rámce partnerství nesmí být jediným pilířem evropské činnosti v oblasti migrace, ale odpověď musí být vyvážená a musí být doplněna dalšími opatřeními, která se zaměří na podporu místních ekonomik, rozvoj kvalifikací a zvyšování regionální mobility a na zlepšování úrovně ochrany v zemích tranzitu a původu;

49.  připomíná význam vyváženého přístupu v novém rámci pro partnerství; varuje před jakýmkoli kvantitativním přístupem v novém partnerském rámci a s tím spojených dohodách o migraci, jež by považovaly měřitelné zvýšení počtu a míry navracení“ za hlavní cíl EU; poukazuje, že počet navrácených osob jasně závisí na povaze migračních toků a na situacích v zemích původu; zdůrazňuje, že krátkodobé cíle těchto „migračních paktů“ by se měly soustředit na to, jak nejlépe reagovat na problémy, jimž čelí třetí země, a to mimo jiné tím, že budou rozvíjeny cesty legální migrace, které povedou k oslabení nelegální migrace a snížení počtu úmrtí ve Středozemním moři; požaduje zvýšení stipendií dostupných pro mladé lidi pocházející z třetích zemí; vítá, že programy EU pro navracení a zpětnou integraci podporují budování kapacit a lepší řízení migrace v tranzitních zemích a zemích původu; žádá, aby bylo provádění politiky navracení EU hodnoceno dvakrát do roka; Poukazuje na povinnost třetích zemí dodržovat své závazky v rámci dohod o zpětném přebírání osob;

50.  zdůrazňuje, že je třeba budovat úzké partnerství s kandidátskými a potenciálně kandidátskými zeměmi EU v oblasti západního Balkánu, pokud jde o problematiku migrace a poskytovat nezbytnou podporu a spolupráci při řízení migračních toků v této oblasti;

51.  požaduje dohody o partnerství v oblasti mobility a o cirkulační migraci, které usnadní pohyb státních příslušníků třetích zemí mezi těmito třetími zeměmi a EU a podpoří sociální a hospodářský rozvoj obou stran;

52.  zdůrazňuje, že v rámci svých činností v oblasti vzdělávání a výměny osvědčených postupů se třetími zeměmi by se Unie měla zaměřit na mezinárodní právo, právní předpisy Unie a na praktické postupy v této oblasti, zejména co se týče základních práv, přístupu k mezinárodní ochraně, pátracích a záchranných operací a lepší identifikace osob nacházejících se ve zranitelné situaci a pomoci těmto osobám; domnívá se, že tato záležitost se týká vzdělávání v oblasti správy hranic, jež by podle mezinárodního práva v žádném případě neměla sloužit jako nástroj k zamezování odchodu osob z jejich země;

53.  vyzývá k maximální obezřetnosti ve vztahu k zacházení s migranty, kteří jsou vraceni do své země původu nebo předáváni do třetí země; je toho názoru, že jakýkoli dialog týkající se navracení a zpětného přebírání osob, zejména v rámci dohod o zpětném přebírání osob, by se měl systematicky zabývat otázkou bezpečného návratu a opětovného začleňování migrantů; zdůrazňuje, že by migranti měli být naprosto zabezpečeni a chráněni před nelidským a ponižujícím zacházením, což platí rovněž pro zadržovací zařízení, a že EU by měla podporovat reintegrační programy; připomíná, že nikdo by neměl být násilně odeslán nebo navrácen do země, kde mu/jí hrozí riziko ohrožení života nebo svobody na základě původu, vyznání, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo politických názorů, nebo riziko mučení, ponižujícího zacházení a obecněji porušování lidských práv; připomíná, že hromadné vyhošťování a navracení je podle mezinárodního práva zakázané;

54.  vybízí odpovědné osoby v oblasti zahraniční a rozvojové politiky, aby zajistily, že se lidem, kteří jsou navráceni do své země, dostane náležitého zacházení a že jejich integrita zůstane nedotčena; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly podpůrné programy s cílem zajistit uskutečnění programů praktické pomoci v zemích původu, které zahrnují programy odborné přípravy, programy zaměřené na budování hospodářských struktur, včetně začínajících podniků a malých podniků, a také profesní a akademické výměnné programy členských států EU;

55.  upozorňuje na to, že dohody o partnerství, například partnerství v oblasti mobility, by měly zajistit, aby migranti mohli být bezpečně přijímáni v zemích tranzitu a původu, a to způsobem, který by byl plně v souladu s jejich základními právy; zdůrazňuje, že Parlament má možnost ovlivňovat dohody EU o zpětném přebírání a mobilitě, jak je uvedeno v Lisabonské smlouvě (čl. 79 odst. 3 SFEU), a konkrétně podtrhuje, že Parlament musí nejdříve schválit uzavření dohod o přidružení a podobných dohod (čl. 218 odst. 6 písm. v) SFEU) a musí být okamžitě a plně informován o všech etapách tohoto postupu (čl. 218 odst. 10 SFEU);

56.  připomíná postoj Parlamentu, který vyjádřil ve svém usnesení ze dne 12. dubna 2016, podle něhož preferuje dohody EU o zpětném přebírání osob před dvoustrannými dohodami uzavíranými mezi členskými státy a třetími zeměmi; poukazuje na nový evropský dokument o navracení, který byl nedávno vypracován, a zdůrazňuje, že jeho uznání by mělo být systematicky podporováno v každé nové dohodě o zpětném přebírání osob;

57.  vítá dialogy na vysoké úrovni, které vedou místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka a Komise a v některých případech členské státy jménem EU jako celku, a považuje je za dobrou a efektivní praxi, která pomáhá k lepší koordinaci; zdůrazňuje, že koordinaci by měla zajišťovat Komise a ESVČ; vyzývá Komisi a ESVČ, aby Parlament o těchto dialozích pravidelně informovaly a aby poskytovaly také přesné informace o operačním průběhu rabatského a chartúmského procesu a prioritních iniciativ dohodnutých na vallettském summitu; opakuje, že vzájemná odpovědnost v rámci partnerství uzavřených mezi EU a třetími zeměmi je základní podmínkou úspěchu migrační politiky EU; vyjadřuje politování nad tím, že soubory opatření, které Komise, ESVČ a členské státy vytvořily pro prioritní země jako součást nového rámce pro partnerství, nebyly předloženy voleným zástupcům evropských občanů, nebyly s nimi projednány ani nezískaly jejich podporu; odsuzuje tento nedostatek transparentnosti a požaduje zapojení Parlamentu do přípravy migračních dohod a kontroly jejich provádění, která musí zajišťovat plné dodržování lidských práv, mezinárodního humanitárního práva a závazků v oblasti rozvoje uvedených ve Smlouvě o EU;

58.  konstatuje, že plnění cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 vyžaduje, aby součástí strategií udržitelného rozvoje EU a partnerských zemí byla dobře řízená dynamika migrace; v této souvislosti požaduje, aby Komise a ESVČ pomohly tranzitním zemím vypracovat strategie pro integraci migrantů a vytvořit azylové systémy s přísnými normami v otázkách ochrany;

59.  zdůrazňuje, že pomoc EU a spolupráce s ní musí probíhat tak, aby podporovaly úsilí o dosažení rozvoje a růstu v třetích zemích a tím i růstu v EU a úsilí o snížení a výhledově i vymýcení chudoby v souladu s článkem 208 SFEU, a tak, aby nevybízely třetí země ke spolupráci na zpětném přebírání nelegálních migrantů, násilně neodrazovaly lidi od přesunů či nezastavily migrační toky směřující do Evropy; připomíná, že jak dárci, tak vlády zemí přijímajících pomoc, se musí snažit o zlepšení účinnosti pomoci; konstatuje, že migrační toky jsou mezinárodní realitou a neměly by se stávat ukazatelem výkonnosti vnější migrační politiky EU a že dohody s třetími zeměmi musí být založeny na dlouhodobých cílech a na navazování trvalých partnerství a respektování lidských práv;

60.  zdůrazňuje, že je důležité konzultovat občanskou společnost v rámci všech vnějších politik Unie, a to se zvláštním zřetelem k úplnému zapojení, transparentnosti a řádnému šíření informací o všech politikách a postupech souvisejících s migrací;

61.  vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s nevládními organizacemi a s odborníky pracujícími v zemích původu žadatelů o azyl, aby zmapovala nejlepší možné způsoby, jak pomáhat nejzranitelnějším jednotlivcům a společenským skupinám; vyzývá Komisi, aby zapojila nevládní organizace a odborníky v zemích původu žadatelů o azyl do hledání nejlépe fungujících mechanismů a nástrojů při předcházení konfliktům;

62.  zdůrazňuje, že aby nedocházelo ke zdvojování úsilí, je třeba maximalizovat dopad a účinnost globální pomoci a zajistit, aby maximální pozornost byla věnována rozvoji, vyzývá Komisi, aby i nadále vedla důrazný dialog s místními a mezinárodními nevládními organizacemi, občanskou společností a orgány místní správy v partnerských zemích, jakož i s OSN, ohledně přípravy, provádění a hodnocení politik v oblasti migrace, vysídlování a uprchlíků;

63.  upozorňuje na úmysl přezkoumat programové dokumenty rozvojové spolupráce s cílem plnit nové dohody o migraci; zdůrazňuje, že tento přezkum musí být prováděn v souladu se zásadami účinnosti rozvoje a na základě dialogu s partnerskými zeměmi, evropskými a místními organizacemi občanské společnosti a soukromým sektorem; vyzývá Parlament, aby se plně zapojil do všech etap přezkumu, včetně přezkumu programových dokumentů Evropského rozvojového fondu (ERF); vyzývá členské státy, aby zreformovaly svou rozvojovou pomoc v souladu se závazkem 0,7 % HND s cílem dosáhnout cílů udržitelného rozvoje;

64.  vyzývá k vyvážené diskusi, kterou by vedla EU se svými vnějšími partnery; doporučuje, aby se EU a její členské státy zavázaly k vytváření rozsáhlejších možností pro legální migraci do EU bez ohledu na to, zda migranti hledají ochranu nebo migrují z důvodu zaměstnání nebo vzdělání, nebo za účelem slučování rodin;

65.  vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly nezbytná opatření na podporu rychlejšího, levnějšího a bezpečnějšího převodu remitencí migrantů jak ve zdrojových, tak v přijímajících zemích, včetně snížení nákladů na transakce tak, jak je stanoveno v newyorské deklaraci pro uprchlíky a migranty ze dne 19. září 2016;

66.  je hluboce znepokojen pokračujícím konfliktem v Sýrii, v němž dochází k násilí páchanému na civilním obyvatelstvu, útokům na civilní infrastrukturu a nemocnice a porušování mezinárodního humanitárního práva, což v posledních pěti letech vedlo k násilnému vysídlení poloviny obyvatel země; vyzývá EU a členské státy, aby zlepšily prostředky určené k předcházení konfliktům a řízení krizí a hrály důraznější úlohu při řešení konfliktů v sousedství EU a zejména v syrském konfliktu; vyjadřuje plnou podporu zemím sousedícím se Sýrií, jež nadále prokazují mimořádnou solidaritu, když na svém území hostí miliony uprchlíků navzdory omezeným zdrojům; připomíná, že velká část těchto uprchlíků nadále žije v nedostatku a nemá žádnou nebo jen omezenou možnost získat právní uznání, lékařskou péči, přístup ke vzdělávacím systémům nebo na trhy práce; je velmi znepokojen osudem a humanitární situací 75 000 osob, které uvízly na jordánské hranici v neoficiálním táboře Rukban; vyzývá EU a její členské státy, aby pokračovaly ve spolupráci a v dialogu s Libanonem a Jordánskem, jakož i s dalšími třetími hostitelskými zeměmi, a zintenzivnily tuto spolupráci i dialog, aby zvýšily finanční podporu poskytovanou prostřednictvím mezinárodních organizací a evropských kanálů, aby zajistily, aby zaprvé měli uprchlíci důstojné životní podmínky, přístup k základním službám a právo volného pohybu a pracovní příležitosti, a zadruhé, aby finanční prostředky dosáhly svého kýženého účelu; zdůrazňuje, že by to mělo být spojeno s pomocí poskytovanou hostitelským společenstvím s cílem posílit jejich ekonomickou odolnost;

67.  konstatuje, že po zavedení politické dohody členských států s Tureckem ze dne 18. března 2016 poklesl počet lidí přicházejících do členských států, jež jsou vystaveny největšímu náporu migrantů; podtrhuje znepokojení, jež tato politická dohoda vzbuzuje, jak veřejně uvedly mezinárodní humanitární organizace, zejména s ohledem na dodržování mezinárodního práva a lidských práv; je znepokojen situací v Turecku i tím, jaký dopad mohou tyto skutečnosti mít na Turecko a na fakt, že je považováno za bezpečnou zemi; zdůrazňuje, že liberalizace víz pro Turecko nesmí být vnímána jako odměna za spolupráci s EU v oblasti migrace, ale jako výsledek řádného plnění všech ukazatelů stanovených Unií; varuje před opakováním tohoto modelu v jiných zemích, neboť je nezbytné vzít v úvahu jedinečnost každé země a oblasti;

68.  je hluboce znepokojen situací v oblasti lidských práv v Turecku, kde jsou soustavně porušována základní práva, jako je svoboda slova nebo shromažďování, kde jsou obyvatelé jihovýchodní části země vystaveni útokům vlastní vlády, kde bylo více než 30 000 státních úředníků propuštěno z politických důvodů a více než 130 pracovišť médií bylo tureckými orgány uzavřeno;

69.  s politováním poukazuje na nedostatečné konzultace a nedostatek transparentnosti při formulaci nedávno podepsaného dokumentu s názvem „Společný další postup EU a Afghánistánu v otázkách migrace“, který je zaměřen především na zpětné přebírání a v němž se zvažuje neomezené vracení afghánských občanů, a to dobrovolně i nedobrovolně; je znepokojen možnými důsledky pro afghánské žadatele o azyl, kteří v roce 2016 tvořili druhou největší národnostní skupinu, jež v EU žádá o azyl; připomíná, že navracení může probíhat až po důkladném zvážení každého jednotlivého případu, při němž musí být zcela respektována práva těchto osob, a vyzývá EU a členské státy, aby vyčlenily nezbytné prostředky na urychlení stávajících administrativních a soudních postupů;

70.  hluboce lituje, že pokud jde o rámec migrační politiky EU a reakci na pohyby uprchlíků, EU a její členské státy se rozhodly uzavřít dohody s třetími zeměmi, které se vyhýbají parlamentní kontrole, jež je vlastní postupu Společenství; vyzývá Komisi, aby zavedla alespoň mechanismus hodnocení veškerých politických prohlášení podepsaných s třetími zeměmi, které se bude provádět dvakrát ročně, a mohla tak posoudit pokračování nebo ukončení těchto dohod; zdůrazňuje, že do všech dohod uzavřených v rámci migrační a uprchlické politiky je třeba zahrnout záruky dodržování lidských práv;

71.  zdůrazňuje, že politika EU vůči Africe je jedním z klíčových prvků zajištění stability a rozvoje v nadcházejících letech a desetiletích; domnívá se, že pás zemí, který prochází oblastí Sahelu a Afrického rohu, jakož i nestabilní oblasti na sever a na jih od těchto zemí, by měly zůstat v ohnisku zájmu EU; zdůrazňuje spojitost mezi rozvojem, bezpečností a migrací a vyzývá k užší spolupráci při předcházení konfliktům a při jejich řízení, jakož i při řešení prvotních příčin destabilizace, nuceného vysídlování a nelegální migrace, při podpoře odolnosti, ekonomických a rovných příležitostí a při prevenci porušování lidských práv; je přesvědčen, že EU musí hrát ústřední úlohu při stabilizaci Libye, a to i jako prostředek vedoucí k ukončení porušování lidských práv, jemuž jsou vystaveni Libyjci, uprchlíci a migranti;

Přiměřené prostředky zásahu

72.  uznává návrh nového a ambiciózního plánu vnějších investic, který předložila Komise a jehož cílem je podněcovat investice v sousedních zemích EU a rozvojových třetích zemích pod podmínkou, že bude proveden naprosto transparentně a že investice přispějí ke zlepšení podmínek v přijímající zemi, aniž by se tím podpořila korupce a špatná správa; konstatuje, že navrhovaný Evropský fond pro udržitelný rozvoj bude částečně financován z prostředků vyčleněných z Evropského rozvojového fondu (ERF), nástroje pro rozvojovou spolupráci a evropského nástroje sousedství, což je způsob, jak využít prostředky určené na rozvoj k podpoře investic soukromého sektoru; domnívá se, že podpora soukromého sektoru ve třetích zemích a paralelní podpora řádné správy a vhodných obchodních postupů by neměla být prezentována jako nové opatření a měla by být dále posílena; vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost mezi nástroji financování – jako je například nástroj pro rozvojovou spolupráci a ERF – a jednotlivými projekty, aby se pomoc poskytovaná EU mohla soustředit na prioritní oblasti a nedocházelo k rozptýlení prostředků a úsilí; zdůrazňuje potřebu systematické adicionality, a to jak při volbě podporovaných politik, tak při jejich finančním provádění;

73.  zdůrazňuje, že částka ve výši 3,35 miliardy EUR určených pro nový Evropský fond pro udržitelný rozvoj jako součást plánu vnějších investic odpovídá více než 5 % celkových finančních prostředků z ERF, nástroje pro rozvojovou spolupráci a evropského nástroje sousedství podle víceletého finančního rámce (VFR); vyzývá Komisi, aby předložila více podrobností týkajících se tohoto odhadu a očekávaného dopadu a aby uvedla, na základě jakého předpokladu očekává, že členské státy, další dárci a soukromí partneři přispějí částkou ve výši až 44 miliard, přičemž některé členské státy musí ještě přispět do nynějších svěřenských fondů;

74.  doporučuje věnovat odpovídající prostředky na konkrétní akce zaměřené na dobu, kterou uprchlíci nebo vysídlení lidé tráví v situaci dočasné ochrany, která se musí stát dobou, jež nabídne možnosti růstu a vzdělávání pro všechny generace: vzdělávání pro děti, odbornou přípravu pro mladé dospělé a práci pro dospělé; domnívá se, že tento postup zajistí, aby ve chvíli, kdy se objeví možnost návratu domů, byli tito lidé „regenerováni“ a schopni dodat své zemi nové podněty, a nikoliv znaveni několikaletým beznadějným čekáním;

75.  vítá návrh Komise na přezkum VFR, zejména pokud jde o doplnění rozpočtu EU o rozsáhlejší nástroje na řešení krizí; očekává, že navrhovaný přezkum finančních pravidel zvýší odpovědnost a řádnou finanční správu; zdůrazňuje, že řešení základních příčin migračních toků zahrnuje zároveň podporu třetích zemí při budování kapacit;

76.  zdůrazňuje, že EU si sama musí zajistit prostředky na plnění svých cílů a provádění svých politik (článek 311 SFEU), neboť bez dostatečného financování nemůže EU vykonávat úkoly, které se od ní očekávají, ani naplnit očekávání, která do ní vkládají evropští občané; poukazuje na lidské, politické a ekonomické náklady vyplývající z nečinnosti; upozorňuje na to, že revize víceletého finančního rámce (VFR) v polovině období nebo nejpozději jednání o příštím VFR poskytnou nezbytnou příležitost k revizi nástrojů vnějších opatření souvisejících s migrací a k navýšení rozpočtu EU tak, aby bylo možné přestat používat ad hoc nástroje a obnovit jednotu rozpočtu; rozhodně zdůrazňuje, že i v této oblasti musí být Parlament pověřen zásadní funkcí dohledu; hluboce lituje skutečnosti, že Komise nenavrhla navýšení rozpočtových prostředků na vnější činnost, tj. rozpočtové položky, která je již nyní relativně nízká, a místo toho přesměrovává rozvojové nástroje na migraci, čímž se odklání od jiných priorit;

77.  konstatuje, že přesměrování nástrojů financování vnější činnosti EU na bezpečnost, budování míru a řešení konfliktů, migraci a správu hranic vytváří nové problémy s ohledem na původní cíle a principy těchto nástrojů;

78.  zdůrazňuje, že řešení nových i chronických katastrof a zranitelnosti vyžaduje dlouhodobé předvídatelné investice a plnění nové agendy pro udržitelný rozvoj, čehož bude dosaženo především podporou posuzování rizik, plánování a financování, do kterého budou dotčené subjekty zapojeny společně a jež bude zaměřeno na humanitární pomoc, rozvoj, budování míru a změnu klimatu;

79.  je přesvědčen, že je důležité, aby ústředními body činnosti EU v zemích původu byl právní stát a boj proti korupci; zdůrazňuje význam příslušných kontrol používání finančních prostředků určených pro třetí země s cílem ujistit se, že tyto prostředky jsou skutečně používány pro předpokládané účely;

80.  konstatuje, že vytváření svěřenských fondů a finančních nástrojů ad hoc sice umožňuje získávat zdroje a zvyšovat rychlost a flexibilitu činnosti EU, ale může současně ohrozit zásady účinnosti rozvoje, narušit jednotu rozpočtu a oslabit autoritu Parlamentu jakožto rozpočtového orgánu; požaduje proto, aby Parlament hrál větší úlohu při dohledu nad používáním těchto nástrojů a aby byl mimo jiné zastoupen v jejich řídících výborech; připomíná, že účinnost svěřenských fondů závisí do značné míry na tom, zda budou členské státy ochotny do nich přispívat a plně se podílet na jejich činnosti; naléhavě žádá, aby takové nástroje podléhaly dohledu Parlamentu, a požaduje vytvoření pokynů pro jejich začlenění do rozpočtu EU a stanovení rozsahu pravomocí EU;

81.  připomíná, že svěřenské fondy nutné pro stabilitu a boj proti prvotním příčinám nelegální migrace a vnitřního vysídlování v Africe, které byly zřízeny na vallettském summitu, by měly být naplněny částkou 3,6 miliardy EUR; připomíná členským státům, aby uvolnily prostředky rovnající se částce 1,8 miliardy, kterou uvolnila Evropská komise;

82.  vyzývá k tomu, aby se svěřenské fondy řídily stejnými pravidly a předpisy, které platí pro tradiční nástroje financování EU, pokud jde o transparentnost, rovné zacházení s partnery a kapacitu, s cílem poskytovat partnerům předvídatelně a včas finanční prostředky;

83.  vyjadřuje obavy z toho, že návrh rozpočtu EU na rok 2017 počítá s navýšením prostředků na řízení migračních toků nebo na činnosti v oblasti vnitřní bezpečnosti na úkor fondů soudržnosti EU a její činnosti ve světě;

84.  vyzývá EU, aby pečlivě a systematicky hodnotila dopad kroků financovaných v souvislosti s migrací, vysídlením a uprchlíky na kvalitu poskytování humanitární a rozvojové pomoci;

85.  zdůrazňuje, že cílená podpora opírající se o místní podmínky je klíčovým předpokladem pro účinnou politiku zaměřenou na výsledky a že tato podpora by měla být sjednána s třetími zeměmi; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly jasné a měřitelné cíle, které by byly soudržným a koordinovaným způsobem prováděny prostřednictvím finančních nástrojů, včetně svěřenských fondů;

86.  vítá využívání misí společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), jako jsou mise EUCAP Sahel Niger a operace EUNAVFOR MED Sophia, které by měly být posíleny jako prostředek na ochranu vnějších hranic EU a předcházení obchodování s lidmi a pašování migrantů; podporuje využívání spolupráce s iniciativami NATO a EU, jako je společný operační tým Europolu Mare, ke shromažďování a předávání zpravodajských informací a k boji proti převaděčům, současně však zdůrazňuje, že globální mobilita by neměla být považována za hrozbu, ale za příležitost; v této souvislosti zdůrazňuje, že v rámci všech těchto operací musí být prvořadá záchrana lidí, jejichž životy jsou ohroženy na moři, a zajištění práv migrantů; doporučuje, aby byly používány nástroje SBOP pro včasné varování (prognózy), mediaci a řešení konfliktů, nicméně zdůrazňuje, že v konfliktních situacích je třeba vždy co nejdříve začít realizovat plán směřující k dlouhodobým řešením;

87.  připomíná strategické partnerství OSN a EU pro udržování míru a řešení krizí a jeho priority na období 2015–2018, jak bylo dohodnuto v březnu 2015; vybízí EU k další činnosti, která by umožnila zohlednění klíčové úlohy dalších organizací a zemí a usnadnila pomoc poskytovanou členskými státy; lituje skutečnosti, že pouze 11 z 28 členských států EU přijalo závazky na summitu vedoucích představitelů o udržování míru dne 28. září 2015; vyzývá členské státy EU, aby významně zvýšily svůj vojenský a policejní přínos k mírovým misím OSN;

88.  vítá a podporuje iniciativy Evropské investiční banky na podporu ekonomické odolnosti v jižním sousedství EU a v oblasti západního Balkánu pomocí projektů, které vedou k tvorbě pracovních míst, ekonomické odolnosti a snižování chudoby v souladu s vnějšími politikami Evropské unie;

89.  naléhavě žádá Komisi a ESVČ, aby Parlamentu i veřejnosti poskytly při nejbližší příležitosti podrobný přehled různých finančních nástrojů a programů v 16 prioritních zemích(6), s nimiž EU jedná v rámci dialogů na vysoké úrovni o migraci a v rámci globálního přístupu k migraci a mobilitě (GAMM), a aby sdělily, zda jsou tyto programy v souladu s programy členských států; je hluboce znepokojen faktem, že mezi prioritními zeměmi jsou represivní režimy, které jsou samy hlavní příčinou toho, že uprchlíci opouštějí své země; připomíná, že GAMM je i nadále všeobecným rámcem vnější politiky EU v oblasti migrace a azylu, nicméně poukazuje na to, že v politických iniciativách zahájených v poslední době se na GAMM odkazovalo jen v omezené míře, a žádá o objasnění, zda je GAMM v současném kontextu stále relevantní, a o přezkum přístupu GAMM v souladu s doporučeními Mezinárodní organizace pro migraci;

90.  vítá nasazení evropských styčných úředníků pro otázky migrace do prioritních zemí jako první krok k posílení spolupráce EU s třetími zeměmi v oblasti migrace; doporučuje posílit personál zabývající se otázkami spravedlnosti a vnitřních věcí v delegacích EU tak, že bude jasně pověřen rozvojem koordinace v rámci členských států;

91.  zdůrazňuje, že je nutný decentralizovaný přístup místo centralizovaného přístupu uplatňovaného z Bruselu, a že tento přístup je třeba uplatňovat prostřednictvím lepšího využívání delegací EU, z nichž se ve velmi krátkém čase staly velmi hodnotné nástroje, a prostřednictvím větší flexibility a kratších programových období, zejména pokud jde o ohrožené země; vyzývá ke jmenování regionálních koordinátorů, kteří by byli způsobilí postavit se do čela rozvoje a spolupráce a vnějších vztahů s cílem zajistit soudržný přístup opírající se o místní situaci;

92.  doporučuje, aby s podporou EU byly ve třetích zemích prosazovány informační kampaně s cílem informovat občany o jejich právech na mobilitu a jejich povinnostech a s cílem upozorňovat je na rizika, kterým by mohli být vystaveni na cestě, především na převaděče a obchodníky s lidmi, a umožnit jim tak informované rozhodování;

93.  požaduje, aby byly lépe využívány programy partnerské spolupráce a aktivity TAIEX, a to nejen k výměnám osvědčených postupů a školením, ale i za účelem rozvoje a spolupráce se zvláštním důrazem na země, které jsou pod tlakem;

o
o   o

94.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám 16 prioritních zemí uvedených v novém rámci pro partnerství se třetími zeměmi v rámci Evropského programu pro migraci a organizacím občanské společnosti, které zastupují migranty a uprchlíky a pracují s nimi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0272. (2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0073. (3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0102. (4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0337. (5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0404. (6) Etiopie, Eritrea, Mali, Niger, Nigérie, Senegal, Somálsko, Súdán, Ghana, Pobřeží slonoviny, Alžírsko, Maroko, Tunisko, Afghánistán, Bangladéš a Pákistán.