Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: ochranná známka Evropské unie
318k
43k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 5. března 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 o ochranné známce Evropské unie a kterým se ruší nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430 (C(2018)01231 – 2018/2618(DEA))
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2018)01231) (pozměněném nařízené v přenesené pravomoci),
– s ohledem na dopis Komise ze dne 23. března 2018, kterým Komise žádá Parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku proti nařízení v přenesené pravomoci,
– s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 27. března 2018,
– s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství(1), které bylo změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2424 ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství a nařízení Komise (ES) č. 2868/95, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2869/95 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)(2) a posléze kodifikované jako nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie(3),
– s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1431 ze dne 18. května 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Evropské unie(4), které obsahuje aktualizované odkazy na nařízení (EU) 2017/1001,
– s ohledem na doporučení k rozhodnutí Výboru pro právní záležitosti,
– s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,
– s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 105 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 17. dubna 2018, nebyla vyslovena žádná námitka,
A. vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 207/2009 bylo kodifikováno jako nařízení (EU) 2017/1001;
B. vzhledem k tomu, že odkazy obsažené v nařízení v přenesené pravomoci by měly odrážet přečíslování článků, které vyplynulo z kodifikace základního aktu;
C. vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430 ze dne 18. května 2017, kterým se doplňuje nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Evropské unie a zrušují nařízení Komise (ES) č. 2868/95 a (ES) č. 216/96(5), by mělo tudíž být zrušeno a ustanovení tohoto nařízení v přenesené pravomoci by měla být uvedena, s aktualizovanými odkazy na nařízení (EU) 2017/1001, v pozměněném nařízené v přenesené pravomoci;
D. vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu pozměněné nařízení v přenesené pravomoci neobsahuje žádné změny podstaty nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430;
E. vzhledem k tomu, že urychlené zveřejnění pozměněného nařízení v přenesené pravomoci v Úředním věstníku by umožnilo brzké datum použití a zajistilo kontinuitu fungování přechodné úpravy stanovené v závěrečných ustanoveních pozměněného nařízení v přenesené pravomoci;
1. prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
Doba konání deváté volby členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách *
315k
42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanoví doba konání deváté volby členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách (07162/2018 – C8-0128/2018 – 2018/0805(CNS))
– s ohledem na čl. 11 odst. 2 druhý pododstavec Aktu o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách(1), podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0128/2018),
– s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2015 o reformě volebního práva Evropské unie(2),
– s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2018 o složení Evropského parlamentu(3),
– s ohledem na článek 78c jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0145/2018),
1. schvaluje návrh Rady;
2. připomíná svůj návrh připojený k usnesení o reformě volebního práva Evropské unie, aby měl Evropský parlament po konzultaci s Radou pravomoc stanovit termín konání voleb;
3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
4. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a pro informaci Komisi a vládám a parlamentům členských států.
Příloha k rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom ze dne 20. září 1976 (Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 1.) ve znění rozhodnutí Rady 93/81/Euratom, ESUO, EHS, (Úř. věst. L 33, 9.2.1993, s. 15) a rozhodnutí Rady 2002/772/ES, Euratom (Úř. věst. L 283, 21.10.2002, s. 1).
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Austrálií na straně druhé jménem Unie (15467/2016 – C8-0327/2017 – 2016/0367(NLE))
– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15467/2016),
– s ohledem na návrh Rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Austrálií na straně druhé (09776/2016),
– s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 37 Smlouvy o Evropské unii a článkem 207, čl. 212 odst. 1, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0327/2017),
– s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 18. dubna 2018(1) o návrhu rozhodnutí,
– s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,
– s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0110/2018),
1. uděluje souhlas s uzavřením dohody;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Austrálie.
Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Austrálií na straně druhé jménem Unie (15467/2016 – C8-0327/2017 – 2016/0367(NLE) – 2017/2227(INI))
– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15467/2016),
– s ohledem na návrh Rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Austrálií na straně druhé (09776/2016),
– s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 207 a čl. 212 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0327/2017),
– s ohledem na Deklaraci OSN o právech původních obyvatel, kterou Valné shromáždění přijalo dne 13. září 2007,
– s ohledem na Rámec pro partnerství mezi Evropskou unií a Austrálií podepsaný v říjnu 2008, který má být nahrazen Rámcovou dohodou,
– s ohledem na Společnou deklaraci o vztazích mezi Evropskou unií a Austrálií přijatou v Lucemburku dne 26. června 1997,
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2016 o zahájení jednání o dohodě o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem(1) a na své usnesení ze dne 26. října 2017 obsahující doporučení Parlamentu určené Radě týkající se mandátu k vyjednávání v souvislosti s obchodními jednáními s Austrálií(2),
– s ohledem na společné prohlášení předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, předsedy Evropské rady Donalda Tuska a předsedy vlády Austrálie Malcolma Turnbulla ze dne 15. listopadu 2015,
– s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a australského ministra zahraničních věcí ze dne 22. dubna 2015 s názvem „Směrem k užšímu partnerství mezi EU a Austrálií“,
– s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Austrálií o rámci pro účast Austrálie na operacích Evropské unie pro řešení krizí podepsanou v roce 2015(3),
– s ohledem na správní dohodu mezi Austrálií a Evropskou unií uzavřenou v prosinci 2014, která stanovuje program diplomatické výměny,
– s ohledem na Dohodu o vzájemném uznávání posuzování shody, certifikátů a označování mezi Evropským společenstvím a Austrálií podepsanou v roce 1998(4) a dohodu mezi EU a Austrálií z roku 2012(5), kterou se tato dohoda mění,
– s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Austrálií o zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících (PNR), která byla podepsána dne 29. září 2011(6);
– s ohledem na Dohodu mezi Austrálií a Evropskou unií o bezpečnosti utajovaných informací, která byla podepsána dne 13. ledna 2010(7),
– s ohledem na Dohodu o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Austrálií, která byla podepsána v roce 1994(8),
– s ohledem na 38. meziparlamentní setkání mezi EU a Austrálií, které se konalo ve Štrasburku od 4. do 5. října 2017,
– s ohledem na první fórum vedoucích osobností EU a Austrálie, které se konalo v Sydney v červnu 2017 a na kterém se sešli přední představitelé politické a podnikatelské sféry, akademici, média a občanská společnost,
– s ohledem na bílou knihu o zahraniční politice, kterou vydala australská vláda v listopadu 2017 a která popisuje priority a výzvy Austrálie na vnější scéně a zdůrazňuje zásadní význam tzv. indicko-tichomořského regionu pro Austrálii,
– s ohledem na skutečnost, že bílá kniha o zahraniční politice zdůrazňuje klíčové úlohy, které plní US a Čína v indicko-tichomořském regionu a v australské mezinárodní politice, a zároveň zmiňuje důležitost australských vztahů s Evropskou unií a jejími členskými státy,
– s ohledem na přezkum politiky v oblasti změny klimatu z roku 2017, který australská vláda vydala v prosinci 2017,
– s ohledem na dokument australské vlády a názvem „Vnitrostátní rámec vědy o změně klimatu v Austrálii“ zveřejněný v roce 2009,
– s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 18. dubna 2018 o návrhu rozhodnutí(9),
– s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0119/2018),
A. vzhledem k tomu, že EU a Austrálie uzavřely dne 7. srpna 2017 rámcovou dohodu; vzhledem k tomu, že úzký a pevný vztah mezi Austrálií a EU a jejími členskými státy má dlouhé historické kořeny a je založen na společných hodnotách a zásadách, jako je dodržování zásad demokracie, lidských práv, rovnosti žen a mužů, právního státu, včetně mezinárodního práva, míru a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že vztahy mezi národy jsou hluboké a dlouhodobé;
B. vzhledem k tomu, že EU a Austrálie v roce 2017 oslavily 55 let spolupráce a diplomatických vztahů; vzhledem k tomu, že tento vztah v několika posledních letech nabyl nové dynamiky; vzhledem k tomu, že všechny členské státy mají diplomatické vztahy s Austrálií a 25 z nich má v Canbeře velvyslanectví;
C. vzhledem k tomu, že bílá kniha australské vlády o zahraniční politice uvádí, že „silná Evropská unie má i nadále zásadní význam pro australské zájmy a bude stále důležitějším partnerem v ochraně a prosazování mezinárodního pořádku založeného na pravidlech“; vzhledem k tomu, že bílá kniha zdůrazňuje potřebu úzce spolupracovat s EU a jejími členskými státy „mimo jiné na problémech týkajících se terorismu, šíření zbraní hromadného ničení, udržitelného rozvoje a lidských práv“;
D. vzhledem k tomu, že EU a Austrálie se angažují ve spolupráci a dialogu se zeměmi jihovýchodní Asie, a to i prostřednictvím Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), regionálního fóra ASEAN, setkání Asie-Evropa (ASEM) a východoasijského summitu; vzhledem k tomu, že Austrálie je zakládajícím členem Fóra tichomořských ostrovů a je se sdružením ASEAN ve strategickém partnerství; vzhledem k tomu, že Austrálie hostila mimořádný ASEAN-australský summit od 17. do 18. března 2018;
E. vzhledem k tomu, že by EU v pozici globálního aktéra měla nadále posilovat svou přítomnost v rozsáhlé a dynamické oblasti Asie a Tichomoří, přičemž je Austrálie přirozeným partnerem EU a zároveň je i sama důležitým aktérem; vzhledem k tomu, že stabilní a mírový a na pravidlech založený asijsko-tichomořský region, který je v souladu s našimi zásadami a normami, je užitečný pro vlastní bezpečnost EU a její zájmy;
F. vzhledem k tomu, že EU a Austrálie jsou úzce sladěny v otázkách mezinárodní politiky, týkajících se například Ukrajiny, Ruska, Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) a Blízkého východu;
G. vzhledem k tomu, že Austrálie má úzké politické, bezpečnostní a obranné vazby s USA, které jsou slučitelné s jejími rozvíjejícími se vztahy s Čínou, se kterou si udržuje komplexní strategické partnerství;
H. vzhledem k tomu, že v roce 2016 byla EU druhým největším obchodním partnerem Austrálie – jejím druhým nejvýznamnějším zdrojem dovozu (19,3 %) a třetí nejvýznamnější destinací pro vývoz (10,3 %) – a vzhledem k tomu, že obě strany spojuje široká škála hospodářských zájmů; vzhledem k tomu, že v roce 2015 přímé zahraniční investice EU v Austrálii dosáhly výše 117,7 miliard EUR a australské přímé investice v EU činily 21,7 miliard EUR;
I. vzhledem k tomu, že Austrálie je pevně odhodlána prosazovat volný obchod a uzavřela oboustranné dohody o volném obchodu s významnými zeměmi v oblasti východní Asie – Čínou, Japonskem, Jižní Koreou, Singapurem, Malajsií a Thajskem – (a také regionální dohodu se sdružením ASEAN) a s Novým Zélandem, Chile, Spojenými státy a Peru, jakož i dohodu PACER Plus s tichomořskými ostrovy;
J. vzhledem k tomu, že dne 23. ledna 2018 Austrálie a dalších 10 zemí na pobřeží Tichého oceánu dosáhly dohody o transpacifickém obchodě, tzv. komplexní a progresívní dohody o transpacifickém partnerství (CPTPP), kterou podepsaly v Chile dne 8. března 2018; vzhledem k tomu, že se Austrálie v současné době účastní vyjednávání velkého počtu obchodních smluv, včetně jednání o regionálním komplexním hospodářském partnerství (RCEP), jež bylo zahájeno na summitu ASEAN v roce 2012;
K. vzhledem k tomu, že Austrálie, jež je zemí odhodlanou prosazovat mezinárodní globální správu, byla v pěti případech nestálým členem Rady bezpečnosti OSN a byla od jejího počátku aktivním členem skupiny G20, jejímuž summitu v Brisbane v roce 2014 předsedala za velmi dobré spolupráce s EU; vzhledem k tomu, že Austrálie byla nedávno zvolena do Rady OSN pro lidská práva;
L. vzhledem k tomu, že Austrálie vyslala své vojenské jednotky, aby se připojily k celosvětové koalici proti Dá'iš v Iráku a Sýrii; vzhledem k tomu, že Austrálie poskytla mezinárodním bezpečnostním podpůrným silám (ISAF) v Afghánistánu nejvíc jednotek ze všech nečlenských zemí NATO;
M. vzhledem k tomu, že Austrálie přispěla k mnohým mírovým misím OSN napříč třemi kontinenty, ale také na Papui-Nové Guineji a na Šalamounových ostrovech;
N. vzhledem k tomu, že Austrálie v roce 2014 poprvé přispěla v misi k řešení krize pod vedením EU, EUCAP Nestor, v oblasti Afrického rohu; vzhledem k tomu, že australské námořnictvo provádí operace v rámci boje proti pirátství a terorismu s pomocí mnohonárodních námořních sil v oblasti Afrického rohu a v západní části Indického oceánu;
O. vzhledem k tomu, že občané Austrálie ve své zemi i za hranicemi utrpěli újmy v důsledku řady teroristických útoků spáchaných radikálními islamisty; vzhledem k tomu, že EU i Austrálie spolupracují na protiteroristických opatřeních, včetně opatření pro boj proti násilnému extremismu, úsilí o ukončení financování teroristických organizací a na koordinaci konkrétních projektů určených na budování kapacit;
P. vzhledem k tomu, že Středisko pro spolupráci donucovacích orgánů v Jakartě (JCLEC), které je australsko-indonéskou iniciativou, má za cíl posílit odbornost donucovacích orgánů z jihovýchodní Asie v boji proti terorismu a nadnárodní organizované trestné činnosti a rovněž obdrželo finanční prostředky z EU;
Q. vzhledem k tomu, že v říjnu 2017 zahájila australská vláda svou mezinárodní kybernetickou strategii s cílem řešit otázky, jako je digitální obchod, kyberkriminalita, mezinárodní bezpečnost a elektronická veřejná správa (e-government);
R. vzhledem k tomu, že Austrálii podporuje Filipíny v prosazování bezpečnosti a boje proti džihádismu;
S. vzhledem k tomu, že EU a Austrálie spolu diskutují o migraci v rámci každoročního dialogu vysoce postavených představitelů EU a Austrálie o otázkách migrace, azylu a rozmanitosti; vzhledem k tomu, že Austrálie spolupředsedá procesu z Bali, který se zabývá bojem proti převaděčství osob, obchodování s lidmi a související nadnárodní trestné činnosti;
T. vzhledem k tomu, že Austrálie má velmi vysokou úroveň příjmů na obyvatele a otevřenou, demokratickou a multikulturní společnost; vzhledem k tomu, že jedna čtvrtina jejích obyvatel se narodila v zahraničí a od roku 1945 se v Austrálii usadilo přibližně sedm milionů trvalých migrantů, včetně mnoha osob z členských států EU; vzhledem k tomu, že Austrálie se nachází ve výjimečné zeměpisné poloze, jelikož zaujímá rozsáhlou oblast mezi Indickým oceánem a jižním Tichomořím;
U. vzhledem k tomu, že Austrálie a EU unie v rámcové dohodě znovu potvrzují svůj závazek spolupracovat v oblasti změny klimatu; vzhledem k tomu, že přezkum politiky v oblasti změny klimatu z roku 2017 znovu zdůraznil závazek Austrálie bojovat proti této hrozbě;
V. vzhledem k tomu, že Austrálie čelí významným environmentálním a ekonomickým dopadům způsobených změnou klimatu v celé řadě odvětví, včetně zabezpečení dodávek vody, zemědělství, pobřežních komunit a infrastruktury;
W. vzhledem k tomu, že Austrálie, člen Výboru OECD pro rozvojovou pomoc, je obzvláště odhodlána podporovat řádnou správu a hospodářský růst v Papui-Nové Guineji, Indonésii, Východním Timoru a dalších tichomořských ostrovech a asijských zemích, ve kterých jsou EU a její členské státy také klíčovými dárci;
X. vzhledem k tomu, že australská vláda investuje do programů, jako je australský program pro změnu klimatu a výzkumný program o dopadech změny klimatu na řízení využívání přírodních zdrojů a přizpůsobení se změně klimatu s cílem pomoci osobám s rozhodovací pravomocí chápat a řídit pravděpodobné dopady změny klimatu;
Y. vzhledem k tomu, že Austrálie zavedla vnitrostátní rámec a koordinační skupinu na vysoké úrovni, aby vypracovala plán pro provádění nauky o změně klimatu, přičemž zajišťuje koordinovaný přístup k řešení tohoto problému v komunitách po celé zemi;
Z. vzhledem k tomu, že dne 10. listopadu 2016 Austrálie ratifikovala Pařížskou dohodu a změny Kjótského protokolu dohodnuté v Dohá, a tím posílila své odhodlání jednat v oblasti změny klimatu, a vytvořila řadu politik, jejichž cílem bude snížit domácí emise, jakož i podporovat opatření na celosvětové úrovni;
AA. vzhledem k tomu, že plán australské vlády v oblasti změny klimatu, který zahrnuje snížení emisí o pět procent pod úroveň z roku 2000 do roku 2020 a o 26 až 28 procent pod úroveň z roku 2005 do roku 2030 a zdvojnásobení její kapacity energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020;
AB. vzhledem k tomu, že australská vláda hraje vedoucí úlohu při podpoře vnitrostátní meteorologické služby v Tichomoří a regionálních organizací s cílem zajistit klimatické a meteorologické systémy včasného varování;
1. vítá uzavření rámcové dohody, která poskytne právně závazný nástroj pro vylepšení a posílení oboustranných vztahů EU a Austrálie a ke zvýšení spolupráce v oblastech, jako jsou zahraniční politika a bezpečnostní problematika, lidská práva a právní stát, celosvětový rozvoj a humanitární pomoc, hospodářské a obchodní záležitosti, soudnictví, výzkum a inovace, vzdělávání a kultura, zemědělství, námořní záležitosti a rybolov, ale také k překonávání překážek v otázkách změny klimatu, migrace, veřejného zdraví, boje proti terorismu a šíření zbraní hromadného ničení;
2. zdůrazňuje, že EU a Austrálie jsou silnými a podobně smýšlejícími partnery s pevnými oboustrannými vztahy, kteří sdílejí hodnoty a zásady demokracie, dodržování lidských práv a právní stát, udržují stále silnější politické a hospodářské vztahy a těší se úzkému a aktivnímu kulturnímu, akademickému a mezilidskému propojení;
3. zdůrazňuje, že pro EU a Austrálii, jako partnery se stejnou vizí o světě, má oboustranná a mnohostranná spolupráce v oblasti regionálních a globálních otázek mimořádnou hodnotu; zdůrazňuje, že jak pro EU, tak i pro Austrálii je výhodné, aby vystupovaly společně v OSN a WTO, jakož i v orgánech, jako je např. G20, s cílem chránit a posilovat spolupráci a světový pořádek založený na pravidlech ve složitém a měnícím se světě, jenž čelí velké nejistotě;
4. vítá zřízení společného výboru na základě rámcové dohody, který má za cíl podpořit účinné provádění dohody a zachovat celkovou soudržnost vztahů EU a Austrálie;
5. podporuje nadcházející zahájení jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Austrálií, která musí být vedena v duchu reciprocity, transparentnosti, vykazatelnosti a vzájemného prospěchu, přičemž je nutné brát v úvahu citlivost některých produktů, jako jsou zemědělské produkty, jelikož je Austrálie hlavním vývozcem zemědělských produktů; vyzývá oba partnery k vysoké míře ambicí, co se týče oblasti služeb; zdůrazňuje, že v jednáních by EU měla zohledňovat potřeby a požadavky malých a středních podniků, aniž by došlo ke snížení ochrany spotřebitelů ani k oslabení environmentálních, sociálních a pracovních norem; poukazuje na včasné zahájení těchto jednání, vzhledem k tomu, že Austrálie již dosáhla několika dohod o volném obchodu s významnými zeměmi ve východní Asii a v Tichomoří a chystá se je uzavřít s dalšími významnými státy;
6. zdůrazňuje, že Austrálie plní aktivní úlohu v programech spolupráce v oblasti vyššího vzdělávání prostřednictvím dvoustranného vzdělávacího programu EU–Austrálie, a kladně hodnotí, že od roku 2015 se mohou australské university účastnit programů mobility Erasmus+; konstatuje, že tato spolupráce by měla být posílena i s cílem dále podporovat vzájemné přínosy pro studenty a výzkumné pracovníky, aby měli možnost být v pozici, v níž mohou získávat multikulturní a inovační schopnosti;
7. připomíná, že EU a Austrálie jsou rovněž důležitými partnery při spolupráci v oblasti výzkumu a inovací s cílem přispívat k udržitelnému hospodářskému rozvoji a jako prostředek dalšího budování společnosti založené na znalostech;
8. oceňuje Austrálii za její podporu a za to, že slaďuje svůj sankční režim v reakci na ruskou nelegální anexi Krymu a vojenské intervence na východní Ukrajině s EU;
9. vítá skutečnost, že Austrálie podporuje cílené mezinárodní sankce vůči osobám a subjektům odpovědným za vojenskou agresi, terorismus a porušování lidských práv, a to i v reakci na ruskou agresi na Ukrajině a na okupovaném Krymu;
10. vyjadřuje uznání australskému úřadu pro vyhodnocování zpravodajských informací za jeho podporu při poskytování mezinárodní, politické, strategické a ekonomické analýzy a jeho spolupráci s mezinárodními partnery s cílem zajistit řešení otázek společného zájmu;
11. uznává zásadní úlohu Austrálie ve zpravodajské alianci „Five Eyes“ (Patero očí) a její podporu směřující jak na bezpečnost členských států EU transatlantických partnerů, oceňuje operativní dohodu Austrálie s Europolem, a zdůrazňuje potenciál k dalšímu rozšíření sdílení informací a operativní spolupráci s australskou vládou;
12. uznává úlohu, kterou Austrálie sehrála, když byla v roce 2014 spolunavrhovatelkou rezolucí Rady bezpečnosti OSN o odsouzení sestřelení letadla linky MH17 a odstranění syrských chemických zbraní; oceňuje její zásadní přínos v Radě bezpečnosti, když usilovala o zlepšení humanitární situace v Sýrii, o zvládnutí bezpečnostní situace v Afghánistánu a o řešení situace v oblasti lidských práv v KLDR;
13. vítá pevné odhodlání obou partnerů spolupracovat v boji proti terorismu tak, jak je uvedeno v Rámcové dohodě; zdůrazňuje, že je důležitá stále užší oboustranná spolupráce při výměně informací o zahraničních bojovnících, a pokud jde o jejich návrat; vybízí oba partnery, aby nadále zajišťovali účinné provádění čtyř pilířů strategie OSN pro boj proti terorismu; oceňuje úlohu, kterou Austrálie sehrála v celosvětové koalici proti Islámskému státu, a její významné zapojení do boje proti mezinárodnímu terorismu v jihovýchodní Asii;
14. zdůrazňuje mezinárodní iniciativy Austrálie v oblasti kyberprostoru a oceňuje skutečnost, že podle rámcové dohody budou obě strany spolupracovat v otázkách kybernetické bezpečnosti včetně boje proti počítačové trestné činnosti;
15. vyzývá k opatřením k posílení spolupráce v oblasti boje proti terorismu prostřednictvím společných cvičení skupin pro reakci na hrozby členských států a agentur EU, jako je Europol a jeho Evropské centrum pro boj proti terorismu (ECTC), s klíčovými jednotkami australské národní bezpečnostní struktury, jako jsou australské bezpečnostní zpravodajské služby (ASIO), australské ozbrojené síly (ADF) a Australská federální policie;
16. vítá závazek EU a Austrálie, jenž je uvedený v Rámcové dohodě, k zintenzivnění dialogu a spolupráce v oblasti migrace a azylu; zdůrazňuje, že vysoká úroveň globální mobility vyžaduje celistvý a mnohostranný přístup, který je založen na mezinárodní spolupráci a na sdílených odpovědnostech; vítá skutečnost, že oba partneři proaktivně přispívají k probíhajícím jednáním o globálním paktu OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a o globálním paktu o uprchlících;
17. zdůrazňuje důležitost regionálních rámců pro spolupráci, jako je např. proces z Bali, se zeměmi původu, tranzitu a cílovými zeměmi za účelem záchrany životů, zničení převaděčských sítí a řízení migračních a uprchlických toků; vítá pevný závazek Austrálie spolupracovat s UNHCR v oblasti přesídlení uprchlíků a zvýšit její financovaní humanitární pomoci na celém světě; vybízí Austrálii, aby i nadále přispívala k nalezení pozitivního řešení situace žadatelů o azyl a migrantů zadržených v Papui-Nové Guineji a Nauru;
18. vítá závazky obou partnerů v oblasti ochrany a prosazování lidských práv, demokratických zásad a právního státu, mimo jiné i na mnohostranných fórech a s partnery ze třetích zemí, jak je stanoveno v dohodě o financování; vítá zvolení Austrálie do Rady OSN pro lidská práva na období 2018–2020; podtrhuje skutečnost, že Austrálie v roce 2008 zahájila strategii nazvanou „Stírání rozdílů“ pro účely řešení znevýhodňování původních obyvatel k řešení problémů, jako jsou rozdíly v délce života a další nerovnosti; zdůrazňuje, že tato strategie má podporu obou politických stran a že předseda vlády předkládá parlamentu každoroční zprávu o pokroku; zdůrazňuje skutečnost, že australská vláda spolupracuje se státy, teritorii, domorodým obyvatelstvem a obyvateli úžiny Torres Strait s cílem obnovit strategii „Stírání rozdílů“;
19. opětovně zdůrazňuje, že boj proti změně klimatu vyžaduje podporu celého mezinárodního společenství; vítá ratifikaci Pařížské dohody Austrálií a závazek uvedený v Rámcové dohodě ke zlepšení spolupráce a úsilí zahraniční politiky za účelem boje proti změně klimatu; bere na vědomí, že Austrálie si vzala za cíl do roku 2030 snížit emise o 26 až 28 % pod úroveň roku 2005, což bylo opětovně potvrzeno v přezkumu politiky v oblasti změny klimatu z roku 2017; zdůrazňuje skutečnost, že tento přezkum zachovává závazky na pomoc ostatním zemím prostřednictvím oboustranných a vícestranných iniciativ; podporuje pokračující úsilí Austrálie o poskytování finanční podpory pro oblast Tichomoří a zranitelným rozvojovým zemím s cílem pomoci jim, aby rozvíjely své ekonomiky udržitelným způsobem, a přispívat jim k lepší adaptaci na změnu klimatu; zdůrazňuje australské spolupředsednictví Zeleného klimatického fondu;
20. připomíná, že Austrálie, EU a její členské státy jsou důležitými aktéry v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci v tichomořském regionu; zdůrazňuje s, že obě strany soustřeďují svou spolupráci na oblasti, jako jsou hospodářský růst, řádná správa a environmentální odolnost;
21. znovu připomíná své znepokojení nad napětím v Jihočínském moři; vybízí oba partnery, aby pokračovali v prosazování stability a svobody plavby na této významné mezinárodní vodní cestě; oceňuje postoj Austrálie ve snaze o mírové řešení sporů na základě mezinárodního práva;
22. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Austrálie.
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Úmluvy Rady Evropy o prevenci terorismu jménem Evropské unie (14494/2017 – C8-0450/2017 – 2017/0265(NLE))
– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (14494/2017),
– s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 83 odst. 1 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0450/2017),
– s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci terorismu (14445/2017),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV(1),
– s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV ze dne 18. prosince 2006 o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie(2),
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti(3),
– s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy(4),
– s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,
– s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0131/2018),
1. uděluje svůj souhlas s návrhem rozhodnutí Rady;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Radě Evropy.
Úmluva Rady Evropy o prevenci terorismu (dodatkový protokol) ***
315k
43k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o prevenci terorismu jménem Evropské unie (14498/2017 – C8-0451/2017 – 2017/0266(NLE))
– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (14498/2017),
– s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 83 odst. 1 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0451/2017),
– s ohledem na Dodatkový protokol k Úmluvě Rady Evropy o prevenci terorismu (14447/2017),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV(1),
– s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV ze dne 18. prosince 2006 o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie(2),
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti(3),
– s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy(4),
– s ohledem na čl. 99 odst. 1 a. 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,
– s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0132/2018),
1. uděluje souhlas s uzavřením dodatkového protokolu;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Radě Evropy.
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech (COM(2015)0596 – C8-0385/2015 – 2015/0276(COD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0596),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0385/2015),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené francouzským Senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2016(1),
– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 15. června 2016(2),
– s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 23. února 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0029/2017),
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2018 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/..., kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2018/852.)
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (COM(2015)0593 – C8-0383/2015 – 2015/0272(COD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0593),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0383/2015),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené francouzským Senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2016(1),
– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 15. června 2016(2),
– s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 23. února 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0013/2017),
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2018 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2018/849.)
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech (COM(2015)0595 – C8-0382/2015 – 2015/0275(COD))
– s ohledem na návrh Komise Parlamentu a Radě (COM(2015)0595),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0382/2015),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená francouzským Senátem a rakouskou Spolkovou radou v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2016(1),
– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 15. června 2016(2),
– s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 23. února 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0034/2017),
2. bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;
3. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit.
4. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2018 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/..., kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2018/851.)
PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ
PROHLAŠENÍ KOMISE
PROHLÁŠENÍ KOMISE O POLITICKÉM RÁMCI PRO OBĚHOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
Komise se zavázala zajistit plné provádění akčního plánu EU pro oběhové hospodářství(4). Za účelem sledování pokroku směrem k oběhovému hospodářství přijala Komise monitorovací rámec(5) vycházející z existující srovnávací tabulky účinnosti zdrojů a srovnávací tabulky pro suroviny. Komise také upozorňuje na svou probíhající činnost týkající se indikátoru ekologické stopy u výrobků a organizací.
Opatření prováděná v rámci akčního plánu EU pro oběhové hospodářství také přispívají k plnění cílů Unie týkajících se udržitelné spotřeby a výroby v souvislosti s cílem udržitelného rozvoje č. 12. To je například případ strategie pro plasty(6) nebo nedávno pozměněného návrhu týkajícího se právní záruky pro spotřební zboží(7).
Pokud jde o konzistentnost regulačních rámců Unie, přijala Komise v nedávné době také sdělení stanovující možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů(8). V roce 2018 Komise prozkoumá rovněž možnosti a opatření s cílem zajistit soudržnější politický rámec pro různé oblasti činnosti související s politikou EU týkající se výrobků, pokud jde o jejich příspěvek k oběhovému hospodářství V rámci těchto iniciativ a následných kroků se budou také zvažovat interakce mezi právními předpisy a průmyslovou spoluprací v oblasti využívání vedlejších produktů a přípravy na opětovné využívání a recyklaci odpadu.
Pokud jde o ekodesign, Komise v souladu s pracovním plánem pro ekodesign na léta 2016–2019(9) potvrzuje svůj pevný závazek zajistit, aby ekodesign významněji přispíval k oběhovému hospodářství, například systematičtějším řešením otázek materiálové účinnosti, jako je trvanlivost a recyklovatelnost.
PROHLÁŠENÍ KOMISE O INICIATIVÁCH TÝKAJÍCÍCH SE EKONOMIKY SDÍLENÍ
V souladu s akčním plánem pro oběhové hospodářství(10) zahájila Komise četné iniciativy týkající se oběhového hospodářství. Jak bylo oznámeno v jejím sdělení o evropském programu pro ekonomiku sdílení(11) v červnu 2016, bude Komise nadále monitorovat ekonomický a regulační rozvoj ekonomiky sdílení s cílem podpořit rozvoj nových a inovačních podnikatelských modelů a zároveň zajistit odpovídající ochranu spotřebitele a sociální ochranu.
PROHLÁŠENÍ KOMISE O MIKROPLASTECH
V souvislosti s nedávno přijatou evropskou strategií pro plasty v oběhovém hospodářství(12) předložila Komise integrovaný přístup s cílem řešit obavy z mikroplastů včetně složek obsahujících mikročástice. Zaměřuje se na preventivní opatření a jejím cílem je omezit uvolňování mikroplastů pocházejících ze všech hlavních zdrojů – ať již z výrobků, do nich jsou úmyslně přidávány (jako jsou výrobky pro osobní péči a barvy), nebo z výroby nebo používání dalších výrobků (například oxo-plasty, pneumatiky, plastové pelety a textilie).
PROHLÁŠENÍ KOMISE O vykazování údajů o odpadech v roce 2020
Za účelem monitorování pokroku při plnění nových cílů v oblasti komunálního odpadu a obalových odpadů a za účelem příslušných ustanovení o přezkumu, zvláště s cílem stanovit záměry pro předcházení plýtvání potravinami a pro recyklaci odpadních olejů, zdůrazňuje Komise význam obecné shody, jíž bylo dosaženo mezi spolunormotvůrci o tom, že členské státy zajistí, aby vykazování údajů v rámci směrnic 2008/98/ES o odpadech, 94/62/ES o obalech a obalových odpadech a 1999/31/ES o skládkách odpadů v pozměněném znění pokrylo rok 2020.
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů (COM(2015)0594 – C8-0384/2015 – 2015/0274(COD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0594),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0384/2015),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené francouzským Senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2016(1),
– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 15. června 2016(2),
– s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 23. února 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0031/2017),
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2018 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/..., kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2018/850.)
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice Rady 87/217/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013, směrnice Rady 86/278/EHS a směrnice Rady 94/63/ES, pokud jde o procesní pravidla v oblasti podávání environmentálních zpráv, a zrušuje směrnice Rady 91/692/EHS (COM(2016)0789 – C8-0526/2016 – 2016/0394(COD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0789),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0526/2016),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. února 2017(1),
– po konzultaci s Výborem regionů,
– s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 13. prosince 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0253/2017),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2018 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/..., kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES a 2009/31/ES a směrnice Rady 86/278/EHS a 87/217/EHS, pokud jde o procesní pravidla v oblasti podávání environmentálních zpráv, a zrušuje směrnice Rady 91/692/EHS
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí (EU) 2018/853.)
Integrita Komise, zejména jmenování generálního tajemníka Evropské komise
329k
52k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o politice Komise v oblasti integrity, zejména pak pokud jde o jmenování generálního tajemníka Evropské komise (2018/2624(RSP))
– s ohledem na prohlášení Komise ze dne 12. března 2018 o politice Komise v oblasti integrity, zejména pak pokud jde o jmenování generálního tajemníka Evropské komise,
– s ohledem na odpovědi, které poskytla Komise dne 25. března 2018 na otázky k písemnému zodpovězení, které položili členové Výboru pro rozpočtovou kontrolu, a na otázky během slyšení uspořádaného tímto výborem dne 27. března 2018,
– s ohledem na čl. 14 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii,
– s ohledem na služební řád úředníků Evropské unie a zejména na články 4, 7 a 29 tohoto řádu,
– s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie,
– s ohledem na návrh usnesení Výboru pro rozpočtovou kontrolu,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že je zásadní, aby Evropská komise jako strážkyně Smluv jednala v souladu se zněním a duchem pravidel;
B. vzhledem k tomu, že důvěru v evropský projekt a v Evropskou unii lze udržet pouze tehdy, pokud orgány Evropské unie budou jednat jako vzor chování v oblasti právního státu, transparentnosti a dobré správy a pokud bude zjevné, že mají dostatečný interní systém brzd a protivah, aby mohly přiměřeně reagovat v případě, že jsou tyto základní zásady ohroženy;
C. vzhledem k tomu, že všechny orgány EU podle Smluv rozhodují samostatně ve věcech, které se týkají jejich organizační a personální politiky, a to i při jmenování vysoce postavených úředníků na základě jejich kvalifikace, zkušeností a důvěry v souladu se služebním řádem a příslušným jednacím řádem těchto orgánů;
D. vzhledem k tomu, že pozice zveřejněné externě jsou nakonec často obsazovány výběrem interních uchazečů, kteří nesplňují požadavky na to, aby se přihlásili podle vnitřních pravidel, čímž dochází k obcházení řádného kariérního postupu;
E. vzhledem k tomu, že jmenování pozic na vysoké úrovni, jako je generální tajemník, by mělo probíhat nezávisle na jiných jmenováních, čímž se předejde podezření z netransparentního souboru dohod a kompromisů uzavřených na základě výsadních informací;
F. vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv v současnosti provádí šetření dotčeného postupu jmenování, a Parlament je přesvědčen, že veřejná ochránkyně práv bude informovat Komisi a Parlament o svém názoru a o veškerých případných případech nesprávného úředního postupu, v nichž je třeba provést následné kroky;
G. vzhledem k tomu, že Komise uznala nedostatky, pokud jde o její komunikaci v souvislosti s tímto jmenováním, a uznala potřebu posílit své úsilí v této oblasti;
H. vzhledem k tomu, že výbory zaměstnanců jako zvolení zástupci úředníků orgánů EU požádaly o uplatňování transparentních postupů pro jmenování do všech řídících funkcí;
1. lituje, že postup jmenování nového generálního tajemníka Evropské komise dne 21. února 2018 byl proveden způsobem, který vzbudil obecné pobouření a nesouhlas veřejného mínění, poslanců Evropského parlamentu a v rámci evropské veřejné správy; konstatuje, že výsledkem tohoto postupu je riziko ztráty dobré pověsti, a to nejen pro Evropskou komisi, ale též pro všechny orgány Evropské unie; vyzývá Komisi, aby uznala, že tento postup spolu s tím, jak o něm informovala sdělovací prostředky, Parlament a širokou veřejnost, negativně ovlivnil její pověst;
Skutkové okolnosti
2. bere na vědomí, že:
–
dne 31. ledna 2018 byla zveřejněna pozice náměstka generálního tajemníka se standardní lhůtou pro podávání přihlášek v délce deseti pracovních dnů (tj. do 13. února 2018);
–
přihlásili se dva uchazeči, jeden muž a jedna žena, oba z kabinetu předsedy Komise; nový generální tajemník byl jedním z uchazečů o tuto pozici; druhá uchazečka podala přihlášku o volné pracovní místo dne 8. února 2018, dne 12. února 2018 prošla celodenním hodnocením v hodnoticím středisku a svou přihlášku vzala zpět před pohovorem s Poradním výborem pro jmenování, který byl naplánován na 20. února 2018, a následně byla jmenována novou vedoucí kabinetu předsedy Komise;
–
nový generální tajemník prošel postupem stanoveným článkem 29 služebního řádu, jehož součástí je:
a)
celodenní hodnocení v hodnoticím středisku (dne 15. února 2018);
b)
pohovor (dne 16. února 2018), hodnocení a stanovisko (dne 20. února 2018) vydané Poradním výborem pro jmenování;
c)
pohovor s komisařem odpovědným za rozpočet a lidské zdroje a předsedou Evropské komise (dne 20. února 2018);
–
z těchto pohovorů nebyly pořízeny žádné zápisy ani nebyla zaznamenána jejich délka;
–
sbor komisařů dne 21. února 2018 jednomyslně jmenoval vedoucího kabinetu předsedy Komise náměstkem generálního tajemníka;
–
následně na téže schůzi tehdejší generální tajemník oznámil odchod do důchodu poté, co téhož dne ráno zaslal předsedovi dopis, v němž oznámil záměr odejít do důchodu ke dni 31. března 2018;
–
předseda Evropské komise a jeho vedoucí kabinetu věděli již od roku 2015, že někdejší generální tajemník má v úmyslu odejít do důchodu krátce po březnu 2018, a tento záměr byl potvrzen na začátku roku 2018; předseda se však o tuto informaci nepodělil, aby neohrozil autoritu tehdejšího generálního tajemníka, ale oznámil ji svému vedoucímu kabinetu;
–
když opakovaně selhalo úsilí předsedy Evropské komise o to, aby přesvědčil generálního tajemníka, aby úřad zastával i nadále, měl následně přinejmenším uvědomit komisaře odpovědného za rozpočet a lidské zdroje o tom, že brzy bude toto pracovní místo volné, aby mohly být běžným a osvědčeným způsobem včas podniknuty kroky k zaplnění tohoto volného místa;
–
sbor komisařů na návrh předsedy a se souhlasem komisaře pro rozpočet a lidské zdroje, a aniž by jmenování nového generálního tajemníka bylo zařazeno na pořad jednání dané schůze, rozhodl přeložit nově jmenovaného náměstka generálního tajemníka s jeho pozicí v souladu s článkem 7 služebního řádu na pozici generálního tajemníka Evropské komise (přeřazení bez uveřejnění pozice);
Kariérní postup nového generálního tajemníka
3. bere na vědomí, že:
–
nový generální tajemník se stal úředníkem Evropské komise jako úředník zařazený do platové třídy AD6 v listopadu 2004 poté, co uspěl ve výběrovém řízení AD COM/A/10/01; v roce 2007 byl povýšen do třídy AD7, do třídy AD8 v roce 2009, do třídy AD9 v roce 2011 a do třídy AD10 v roce 2013;
–
s platností ode dne 10. února 2010, zatímco byl stále zařazen do třídy AD8 ve své základní profesi, byl přeřazen jako vedoucí kabinetu místopředsedkyně Redingové, kde zastával funkci vedoucího kabinetu s platovou třídou AD14 (tedy na úrovni ředitele) v souladu s pravidly o složení kabinetů, která tehdy platila (SEC(2010)0104);
–
nový generální tajemník si od 1. dubna 2014 do 31. května 2014 vzal dovolenou z osobních důvodů s cílem působit jako manažer kampaně čelného kandidáta Evropské lidové strany (EPP) na předsedu Evropské komise;
–
po návratu do zaměstnání dne 1. června 2014 byl přeřazen jako úředník v platové třídě AD14 jako hlavní poradce na generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti;
–
poté, co nový generální tajemník uspěl ve výběrovém řízení, byl jmenován hlavním poradcem v Evropské bance pro obnovu a rozvoj s účinností od dne 1. července 2014; v návaznosti na toto jmenování se stal ve své základní profesi úředníkem zařazeným do třídy AD14;
–
od 1. července 2014 do 31. října 2014 byl nový generální tajemník přeřazen s platovou třídou AD14 jako vedoucí přechodového týmu nově zvoleného předsedy Evropské komise;
–
dne 1. listopadu 2014 byl přeřazen jako vedoucí kabinetu předsedy s platovou třídou AD15 v souladu s pravidly o složení kabinetů platnými od roku 2004 (viz rozhodnutí SEC(2004)0185, SEC(2010)0104 a C(2014)9002);
–
dne 1. ledna 2017 byl povýšen ve své základní profesi (mimo přeřazení) do platové třídy AD15 jako úředník v rámci 10. kola povyšování vyšších úředníků, a to rozhodnutím přijatým sborem komisařů (PV(2017)2221); od schůze konané dne 21. února 2018 byl ve své základní profesi zařazen jako úředník Komise v platové třídě AD15 jakožto hlavní poradce na generálním ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti;
4. upozorňuje na mimořádně rychlý kariérní postup nového generálního tajemníka, který v průběhu období jen o málo delším než 13 let postoupil z třídy AD6 do třídy AD15, přičemž 8 let strávil v různých kabinetech (po působení v prvním kabinetu byl povýšen z třídy AD10 do třídy AD14, po působení ve druhém kabinetu byl povýšen z třídy AD14 do třídy AD15);
Kariérní postup někdejších generálních tajemníků
5. zdůrazňuje, že podle Komise se tři předešlí generální tajemníci stali ředitelem, generálním ředitelem a vedoucím kabinetu předtím, než byli přeloženi do funkce generálního tajemníka, zatímco nový generální tajemník předtím nezastával v útvarech Komise žádnou vedoucí úlohu; poukazuje zejména na to, že dne 21. února 2018 nezastával funkci náměstka generálního tajemníka a že byl ve službě v základní třídě AD15 méně než 14 měsíců;
Postup jmenování
6. konstatuje, že podle Komise byl nový generální tajemník přeložen v zájmu služby podle článku 7 služebního řádu a že pozice nebyla zveřejněna proto, že dané pracovní místo nebylo považováno za volné; proto konstatuje, že se nemohl přihlásit žádný úředník, jelikož postup byl proveden formou přeřazení s pozicí, nikoliv přeložením v pravém slova smyslu, kterému by předcházelo řádné zveřejnění volného pracovního místa;
7. konstatuje, že Komise použila stejný postup přeložení podle článku 7 služebního řádu v případě tří předchozích generálních tajemníků (přeložení s pozicí namísto přeložení v pravém slova smyslu); zdůrazňuje však, že žádný z předchozích generálních tajemníků nebyl jmenován nejprve náměstkem generálního tajemníka a poté generálním tajemníkem na téže schůzi sboru komisařů; zdůrazňuje rovněž, že všichni tři předchozí generální tajemníci byli navrženi sboru komisařů na téže schůzi sboru komisařů, na které byl jejich předchůdce přeložen na jinou pozici nebo na které oznámil svůj odchod do důchodu;
8. zdůrazňuje, že jmenování formou přeložení inicioval předseda Evropské komise po dohodě s komisařem odpovědným za rozpočet a lidské zdroje a po konzultaci s prvním místopředsedou (který byl konzultován ohledně jména uchazeče, ale rozhodně nikoliv ohledně postupu);
9. uznává, že není obvyklým postupem v Komisi přeložit ředitele v platové třídě AD15 na pozice generálních ředitelů, ale bere na vědomí, že se Komise domnívá, že z právního hlediska se sbor komisařů mohl rozhodnout přeložit hlavního poradce na pozici generálního tajemníka;
10. táže se, proč Komise použila různé postupy ke jmenování náměstka generálního tajemníka a ke jmenování generálního tajemníka v případě téhož uchazeč a během téže schůze sboru komisařů;
Nálezy
11. zdůrazňuje, že z odpovědí Komise vyplývá, že předseda a jeho vedoucí kabinetu si byli od roku 2015 vědomi záměru někdejšího generálního tajemníka odejít do důchodu krátce po 1. březnu 2018, což tajemník potvrdil na začátku roku 2018; zdůrazňuje, že tato informace by byla umožnila řádný postup jmenování jeho nástupce, a to jedním ze dvou veřejných postupů stanovených služebním řádem: 1) jmenování sborem komisařů po zveřejnění pozice a v návaznosti na výběrové řízení podle článku 29 služebního řádu; nebo 2) přeložením v zájmu služby podle článku 7 služebního řádu, a to rovněž po zveřejnění pozice s cílem umožnit všem úředníkům, kteří o to budou mít zájem, o takovéto přeložení požádat;
12. bere na vědomí názor Komise, že zveřejnění pozice se nemá považovat za pravidlo podle služebního řádu, zejména s ohledem na pozici generálního tajemníka, která vyžaduje nejen zvláštní zkušenosti, ale též zvláštní úroveň důvěry ze strany předsedy a sboru komisařů;
13. zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že byl zvolen postup přeložení podle článku 7 služebního řádu ve formě přeřazení nově jmenovaného náměstka generálního tajemníka s pracovním místem na pozici generálního tajemníka, nebylo nutné zveřejnit pracovní místo někdejšího generálního tajemníka, který odchází do důchodu; konstatuje, že ačkoliv týž postup byl použit pro jmenování předešlých generálních tajemníků, tyto osoby předtím zastávaly pozici generálních ředitelů a měly velkou řídící a rozpočtovou odpovědnost; zdůrazňuje však, že tato tradice nezveřejňování dosáhla svých mezí, jelikož neodpovídá moderním standardům transparentnosti, jimiž by se měla řídit Komise, Evropský parlament a jiné orgány EU;
14. bere na vědomí rozšířený postup Komise obsazovat pozice formou interního přeložení v podobě přeřazení s pozicí, a to i v případě pozic vyšších úředníků; i když uznává široký prostor pro vlastní uvážení, kterým orgány v tomto směru disponují, je znepokojen, že tento postup může ohrozit zásadu rovných příležitostí a výběr nejlépe kvalifikovaných uchazečů; vyzývá všechny orgány Unie, aby obsazovaly pozice formou těchto přeložení, pouze pokud náležitě uvědomí pracovníky v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie, a aby dávaly přednost otevřeným a transparentním postupům, jejichž cílem je vybrat nejlépe kvalifikované uchazeče;
15. zdůrazňuje, že pouze předseda, komisař odpovědný za rozpočet a lidské zdroje, první místopředseda a někdejší a nový generální tajemník věděli před schůzí sboru komisařů ze dne 21. února 2018, že bude předložen návrh na okamžité jmenování nového generálního tajemníka;
16. konstatuje, že tento postup patrně všechny ostatní členy sboru komisařů překvapil a že se tak předešlo konání diskuse s komisaři, jelikož jmenování nového generálního tajemníka nebylo na pořadu jednání schůze sboru komisařů ze dne 21. února 2018;
17. je vážně znepokojen tím, že by takový postup jmenování nového generálního tajemníka mohl zpochybnit předchozí postup jmenování náměstka generálního tajemníka, jelikož je možné, že postup nesloužil v první řadě účelu obsadit toto prázdné pracovní místo, ale umožnit přeložení této pozice na pozici generálního tajemníka podle článku 7 služebního řádu, aniž by bylo nutné tuto pozici zveřejnit; domnívá se, že ačkoliv takovýto postup může být v souladu s čistě formálními požadavky, je přesto v rozporu s duchem služebního řádu a bránit soutěži o pozice ze strany všech ostatních způsobilých pracovníků;
Závěry
18. je zklamán tím, že ani jeden komisař patrně nezpochybnil toto překvapivé jmenování, nepožádal o odložení rozhodnutí o jmenování ani nepožádal o diskusi o zásadě úlohy budoucího generálního tajemníka v Komise a o výkladu této úlohy a současně nepodotkl, že tento bod nebyl na pořadu jednání;
19. připomíná, že generální ředitelé evropských orgánů nesou jako pověření úředníci odpovědnost za stovky pracovníků a za plnění nemalého rozpočtu a rovněž že mají povinnost na konci každého finančního roku podepsat prohlášení o věrohodnosti ve výroční zprávě o činnosti; zpochybňuje proto tvrzení Komise, že pozice vedoucího kabinetu předsedy by mohla být považována za rovnocennou pozici generálního ředitele, pokud jde o řídící a rozpočtovou odpovědnost, aniž by uchazeč předem zastával takovou pozici, jak tomu bylo v případě předchozích generálních tajemníků Komise; poukazuje na to, že interní sdělení předsedy Komise ohledem složení soukromých kanceláří členů Komise a útvaru mluvčího Komise ze dne 1. listopadu 2014 není nadřazeno služebnímu řádu ani jej nemění;
20. konstatuje, že jmenování generálního tajemníka ve dvou krocích by mohlo být považováno za jednání ne nepodobné převratu, které se pohybuje na hraně, a možná dokonce za hranou právních předpisů;
21. zdůrazňuje, že Parlament nebyl s to shledat jakoukoliv „závažnou a naléhavou situaci“, jak vysvětlily právní služby Parlamentu, která by odůvodňovala použití postupu přeřazení podle článku 7 služebního řádu, aniž by byla pozice zveřejněna;
Požadované opatření
22. je si vědom toho, že zrušení kladného správního aktu obecně není možné kvůli právním překážkám, ale přesto žádá Komisi, aby postup jmenování nového generálního tajemníka znovu posoudila s cílem dát možnost jiným možným uchazečům v rámci evropské veřejné správy podat přihlášku, a tím umožnila širší výběr z případných uchazečů z téže funkční skupiny a platové třídy; vyzývá Komisi, aby v budoucnu vedla otevřená a transparentní výběrová řízení;
23. poukazuje na to, že aby bylo možné zachovat vynikající a nezávislou, loajální a motivovanou veřejnou službu, je třeba uplatňovat služební řád co do ducha i litery; zdůrazňuje, že k tomu je třeba zejména plně dodržovat články 4, 7 a 29 služebního řádu, tak aby „jakmile orgán oprávněný ke jmenování rozhodne o obsazení každého volného pracovního místa, uvědomí o tom úředníky uvedeného orgánu“, a tento závazek v oblasti transparentnosti je třeba dodržovat i v případě přeložení podle článku 7 služebního řádu s výjimkou naprosto mimořádných a řádně odůvodněných případů, jak uznal Soudní dvůr;
24. připomíná, že pouze náležité zveřejnění volných pracovních míst může zajistit široký výběr nejkvalifikovanějších uchazečů zohledňující rovnováhu žen a mužů, čímž budou zajištěna poučená a optimální rozhodnutí o jmenování; zdůrazňuje, že se všechny evropské orgány a instituce musí vyvarovat postupů zveřejňování, jejichž jediným účelem je splnit formální požadavek na zveřejnění;
25. doporučuje, aby byly posíleny rozhodovací postupy a řízení sboru komisařů s cílem předejít jakémukoliv nahodilému bezmyšlenkovitému schvalování jmenování nebo jiných důležitých rozhodnutí, a že je proto nezbytné, aby všechny tyto body byly součástí návrhu pořadu jednání;
26. vyzývá v této souvislosti všechny orgány a instituce Evropské unie, aby rovněž zastavily postup „dosazování“ lidí na pozice, čímž vzniká riziko, že budou postupy znehodnoceny, a tudíž bude ohrožena důvěryhodnost EU; zdůrazňuje, že politický vliv nesmí ohrozit uplatňování služebního řádu; zastává názor, že veškerá volná pracovní místa by měla být v zájmu transparentnosti, integrity a rovných příležitostí zveřejněna; zdůrazňuje, že pokud se orgány přesto rozhodnou, že se od této zásady odchýlí, měly by tak činit pouze v rámci úzkého prostoru pro vlastní uvážení, který stanovila judikatura Soudního dvora Evropské unie;
27. navrhuje, aby úředníci z orgánů zastupujících pracovníky zasedali ve výběrových komisích vyššího vedení Parlamentu;
28. žádá Komisi a všechny ostatní dotčené orgány EU, aby zrušily veškerá rozhodnutí, jimiž považují funkci vedoucího kabinetu předsedy za rovnocennou funkci generálního ředitele a funkci vedoucího kabinetu komisaře za rovnocennou funkci ředitele; rovněž žádá Komisi, aby zajistila, že příští přezkum služebního řádu v rámci řádného legislativního postupu zajistí cenné profesní příležitosti jak pro úředníky, kteří mají tradiční kariérní postup, tak pro členy kabinetů:
–
s ohledem na článek 7 tím, že objasní postup přeložení v případě přeřazení s úředníkovou pozicí, který byl zatím rozpracován pouze v judikatuře,
–
začleněním příslušných vnitřních pravidel pro členy soukromých kanceláří/kabinetů a
–
stanovením zcela transparentních postupů pro jmenování generálních tajemníků;
29. vyzývá Komisi, aby před koncem roku 2018 přezkoumala svůj správní postup pro jmenování vyšších úředníků s cílem plně zajistit, že je vybrán nejvhodnější uchazeč, při zachování co nejvyšší úrovně transparentnosti a rovných příležitostí, čímž se rovněž vytkne příklad pro ostatní evropské orgány;
30. uznává, že článek 17 jednacího řádu Komise přiznává generálnímu tajemníkovi, který by měl mít rozsáhlé manažerské zkušenosti a důvěru předsedy, zvláštní řídící povinnosti; považuje za nutné aktualizovat a objasnit tato pravidla s cílem zaručit neutralitu úlohy generálního tajemníka ve (stranickém) politickém prostředí; očekává, že bude o takovéto aktualizaci informován do září 2018;
o o o
31. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení všem evropským orgánům.
Pokrok ve věci globálního paktu OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a globálního paktu OSN o uprchlících
519k
56k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o pokroku v iniciativě globálních paktů OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a o uprchlících (2018/2642(RSP))
– s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,
– s ohledem na Úmluvu o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a na Protokol týkající se právního postavení uprchlíků z roku 1967,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv,
– s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,
– s ohledem na agendu důstojné práce Mezinárodní organizace práce (MOP) a zejména Úmluvu MOP č. 189 (2011) o důstojné práci pro pracovníky v cizí domácnosti,
– s ohledem na rezoluci A/RES/71/1 přijatou Valným shromážděním OSN dne 19. září 2016 „Newyorská deklarace pro uprchlíky a migranty“(1),
– s ohledem na přílohu I Newyorské deklarace nazvanou „Komplexní rámec pro reakci na uprchlickou krizi“,
– s ohledem na přílohu I Newyorské deklarace „Směrem ke globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci“,
– s ohledem na obecné zásady EU ze dne 6. března 2017 v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte a na sdělení Komise ze dne 12. dubna 2017 o ochraně migrujících dětí (COM(2017)0211),
– s ohledem na rezoluci A/RES/71/280 Valného shromáždění OSN ze dne 6. dubna 2017 o podmínkách při mezivládních jednáních o globálním paktu o bezpečné, řízené a legální migraci(2),
– s ohledem na zprávu Rady OSN pro lidská práva ze dne 28. dubna 2017 nazvanou „Zpráva zvláštního zpravodaje pro lidská práva migrantů o agendě pro období do roku 2035 pro usnadnění mobility osob“(3),
– s ohledem na dokument Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ze dne 17. května 2017 nazvaný „Směrem ke globálnímu paktu o uprchlících: plán postupu“(4),
– s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese ze dne 11. ledna 2018 nazvanou „Making migration work for all“ (Jak zařídit, aby byla migrace přínosná pro všechny)(5),
– s ohledem na Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) „hrubý návrh“ globálního paktu o uprchlících ke dni 31. ledna 2018(6),
– s ohledem na hrubý návrh a rozšířený hrubý návrh globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci ze dne 5. února 2018(7), resp. 5. března 2018(8),
– s ohledem na Abidžanskou deklaraci z 5. vrcholné schůzky EU a Africké unie z listopadu 2017,
– s ohledem na rezoluci A/RES/70/1 Valného shromáždění OSN s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ a jejích 17 cílů udržitelného rozvoje přijaté dne 25. září 2015 na vrcholné schůzce OSN v New Yorku(9),
– s ohledem na Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin přijatou Valným shromážděním OSN rezolucí A/RES/45/158 ze dne 18. prosince 1990(10),
– s ohledem na společnou souhrnnou připomínku Výboru pro ochranu práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin a Výboru pro práva dítěte týkající se lidských práv dětí v kontextu mezinárodní migrace,
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. dubna 2016 o EU v měnícím se globálním prostředí – více propojený, zpochybňovaný a složitý svět(11),
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o lidských právech a migraci ve třetích zemích(12),
– s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o odolnosti jakožto strategické prioritě vnější činnosti EU(13),
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2017 o pohybech uprchlíků a migrantů: úkoly vnější činnosti EU(14) a usnesení ze dne 12. dubna 2016 k situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci(15),
– s ohledem na zprávu přijatou dne 12. října 2017 svým Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec Unie pro -znovuusídlování a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 (A8-0316/2017), a nutnost toho, aby EU dosáhla alespoň 20 % předpokládaných celosvětových potřeb v oblasti znovuusídlování,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že podle čl. 13 bodu 2 Všeobecné deklarace lidských práv má každý „právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své země“; vzhledem k tomu, že v roce 1999 Výbor OSN pro lidská práva ve své souhrnné připomínce č. 273 (bod 8) upřesnil, že toto právo „nesmí být závislé na žádném konkrétním účelu nebo trvání času, ve vztahu k nimž se jednotlivec rozhodne zůstat mimo území státu“;
B. vzhledem k tomu, že na vrcholné schůzce OSN pro uprchlíky a migranty, která se uskutečnila na Valném shromáždění v New Yorku dne 19. září 2016, členské státy OSN jednomyslně přijaly „Newyorskou deklaraci pro uprchlíky a migranty“, na jejímž základě byly zahájeny dva samostatné, oddělené a nezávislé – třebaže ve své podstatě související – procesy, a to s výhledem na přijetí globálního paktu o uprchlících v roce 2018 a globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci, který bude podepsán v prosinci 2018 na konferenci v Maroku;
C. vzhledem k tomu, že příloha I Newyorské deklarace stanoví Komplexní rámec pro reakci na uprchlickou krizi, vycházející ze zásady mezinárodního sdílení odpovědnosti a z odhodlání části členských států OSN řešit primární příčiny násilného vysídlení obyvatelstva; vzhledem k tomu, že Komplexní rámec pro reakci na uprchlickou krizi představuje konkrétní kroky, které mají zmírnit tlak na přijímající země, posílit soběstačnost uprchlíků, rozšířit přístup k řešením za účasti třetích zemí a podpořit v zemích původu podmínky pro bezpečný a důstojný návrat;
D. vzhledem k tomu, že vysoký komisař OSN pro uprchlíky byl požádán o provedení konzultací ohledně akčního programu pro doplnění Komplexního rámce pro reakci na uprchlickou krizi a předložení návrhu globálního paktu o uprchlících v rámci své výroční zprávy předkládané Valnému shromáždění v roce 2018;
E. vzhledem k tomu, že EU a její členské státy se podílely na přípravném procesu a jednáních, které vedly k předložení hrubých návrhů; vzhledem k tomu, že se začátkem zásadnější fáze procesu a následkem rozhodnutí Spojených států jednání opustit je ještě důležitější, aby se EU a její členské státy ujaly vedoucí úlohy s cílem zajistit důrazný text zaměřený na lidi a založený na lidských právech;
F. vzhledem k tomu, že migrace je komplexním jevem lidstva; vzhledem k tomu, že zatímco uprchlíci jsou konkrétně definovaní a chránění mezinárodním právem jako osoby, které pobývají mimo území země svého původu z důvodu, že mají obavy z pronásledování, konfliktu, násilí, nebo z jiných důvodů, a které následkem toho potřebují mezinárodní ochranu, uprchlíci a stejně tak migranti jsou nositeli lidských práv a často čelí zvýšené zranitelnosti, násilí a zneužívání v průběhu celého migračního procesu; vzhledem k tomu, že globální pakt o uprchlících a globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci jsou vzájemně se doplňující procesy, jejichž provádění si vyžádá společná opatření;
G. vzhledem k tomu, že lidská mobilita a migrace jsou stále intenzivnější realitou, přičemž na celém světě je zhruba 258 milionů mezinárodních migrantů; vzhledem k tomu, že počet migrantů vyjádřený podílem na světové populaci vzrostl z 2,8 % v roce 2000 na 3,4 % v roce 2017; vzhledem k tomu, že 48 % migrantů tvoří ženy; vzhledem k tomu, že většina migrantů cestuje bezpečně a spořádaně; vzhledem k tomu, že 85 % migrace se uskutečňuje mezi státy stejné rozvojové úrovně; vzhledem k tomu, že v roce 2017 byla Evropa zdrojem druhého největšího počtu mezinárodních migrantů (61 milionů)(16);
H. vzhledem k tomu, že podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky žilo ke konci roku 2015 v nuceném vysídlení 65 milionů lidí, z čehož 12 milionů tvořili Syřané; vzhledem k tomu, že podle Světové banky bylo mezi lety 2012 a 2015 vysídleno zhruba 9 milionů osob, což představuje závažnou výzvu pro světový systém humanitární pomoci; vzhledem k tomu, že 84 % světových uprchlíků a 99 % vnitřně vysídlených osob přijímají rozvojové země nebo regiony, přičemž nejvíce jich přijímá africký kontinent, zatímco evropské země s výjimkou Turecka přijímají pouhých 10 % všech uprchlíků; vzhledem k tomu, že podle předpokládaných celosvětových potřeb v oblasti znovuusídlování pro rok 2018 zpracované vysokým komisařem OSN pro uprchlíky se odhaduje, že přesídlit potřebuje 1,2 milionu lidí; vzhledem k tomu, že od roku 2000 zemřelo na celém světě při hledání bezpečí a důstojné existence v zahraničí více než 46 000 přistěhovalců a uprchlíků, včetně 14 500 mrtvých (podle nejoptimističtějších odhadů) ve Středomoří od roku 2014(17);
I. vzhledem k tomu, že Evropa byla v historii jednak regionem, kam migranti směřovali, ale stejně tak regionem, z něhož migranti odcházeli; vzhledem k tomu, že Evropané rovněž migrovali do zahraničí z důvodů ekonomických obtíží, konfliktu nebo politického pronásledování; vzhledem k tomu, že současná hospodářská a finanční krize vedla k tomu, že velký počet Evropanů emigroval, a to i do rozvíjejících se ekonomik globálního jihu;
J. vzhledem k tomu, že mnohé migrující děti zažívají násilí, zneužívání a vykořisťování; vzhledem k tomu, že o více než sto zemích je známo, že zadržují děti z důvodů spojených s migrací(18) vzhledem k tomu, že u dětských uprchlíků je pětkrát vyšší pravděpodobnost, že nenavštěvují školu, než u jiných dětí a že na střední školu je přijata méně než čtvrtina dospívajících z řad uprchlíků;
K. vzhledem k tomu, že migrující pracovníci jsou často vystaveni diskriminaci, vykořisťování a porušování práv; vzhledem k tomu, že 23 % z 24,9 milionu lidí vykonávajících nucenou práci na celém světě jsou mezinárodní migranti;
L. vzhledem k tomu, že ze zkušeností vyplývá, že migranti mají pozitivní vliv na země, ve kterých žijí, obdobný jejich působení v domovském státě; vzhledem k tomu, že migranti přispívají zemím, ve kterých žijí, tím, že platí daně a zhruba 85 % svých výdělků vkládají do ekonomiky těchto zemí; vzhledem k tomu, že v roce 2017 bylo po celém světě v podobě převodů finančních prostředků převedeno přibližně 596 miliard USD, přičemž 450 miliard USD směřovalo do rozvojových zemí – až trojnásobek oficiální rozvojové pomoci;
1. jednoznačně podporuje cíle Newyorské deklarace pro uprchlíky a migranty a odpovídající proces pro vytváření režimu globálního řízení, pro posílení koordinace v oblasti mezinárodní migrace, mobility lidí, velkých pohybů uprchlíků a rozvleklých situací uprchlíků a pro zavedení trvalých řešení a přístupů, aby byla jednoznačně vymezena důležitost ochrany práv uprchlíků a migrantů;
2. vyzývá členské státy EU, aby se sjednotily ve jménu jednotného postoje EU a aby aktivně bránily a podporovaly jednání o důležité otázce globálních paktů OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a o uprchlících;
3. je přesvědčen, že ve vysoce vzájemně provázaném světě mohou být výzvy související s mobilitou lidí lépe účinně řešeny mezinárodním společenstvím jako celkem; vítá proto zahájení mezivládních jednání o globálním paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a zahájení formálních konzultací o globálním paktu o uprchlících na základě hrubých návrhů, které by měly být dokončeny do července 2018;
4. vyzývá Evropskou unii, konkrétně její vysokou představitelku pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komisi, aby využily své diplomatické váhy a mobilizovaly delegace EU, a to nejen v New Yorku a Ženevě, ale také v jiných klíčových zemích, jmenovitě zemích rozvojových, jejichž účinná účast v procesu coby zemí původu a tranzitu, ale také zemí cílových je nesmírně důležitá, a je třeba, aby ji EU usnadnila, v zájmu úspěchu celého procesu;
5. zdůrazňuje, že hlavní mezinárodní smlouvy o lidských právech uznávají práva všech lidských bytostí, včetně migrantů a uprchlíků, bez ohledu na jejich právní postavení, a zavazují členské státy k jejich dodržování, včetně základní zásady nenavracení; požaduje, aby byla zvláštní pozornost věnována lidem ve zranitelných situacích a těm, kdo potřebují zvláštní lékařskou nebo psychologickou podporu, mimo jiné v důsledku fyzického násilí motivovaného předsudky, násilí sexuálního nebo násilí na základě pohlaví nebo mučení; zasazuje se o začleňování konkrétních opatření do globálních paktů v tomto ohledu; připomíná dále, že zranitelnosti vznikají v důsledku okolností v zemích původu, tranzitu a přijetí nebo cílových zemích, jakožto důsledek nejen identity dané osoby, ale také politických rozhodnutí, nerovnosti a strukturální a sociální dynamiky;
6. připomíná, že cíle udržitelného rozvoje, obsažené v agendě do roku 2030, uznávají, že politiky plánované a dobře řízené migrační politiky mohou pomoci při dosahování udržitelného rozvoje a inkluzivního růstu a také ve snížení nerovnosti v jednotlivých státech a mezi nimi; naléhavě žádá, aby byla náležitá pozornost věnována příslušným hlediskům migrace souvisejícím s rozvojovými cíli tisíciletí a globálními pakty; vyzývá EU a členské státy, aby plnily svůj závazek týkající se dosahování rozvojových cílů tisíciletí vztahujících se k dětem a aby prováděly pokyny EU ze dne 6. března 2017 týkající se prosazování a ochrany práv dětí;
7. vyzývá členské státy OSN, aby se samostatně zavázaly k podpoře rovnosti pohlaví a posílení postavení žen a dívek, přičemž tento samostatný závazek by se měl stát ústředním prvkem globálního paktu, v souladu s rozvojovým cílem tisíciletí č. 5; dále připomíná, že migrace může působit jako urychlovač posílení postavení žen a rovnosti, vzhledem k tomu, že 48 % migrantů tvoří ženy a dvě třetiny z nich pracují;
8. vyzývá členské státy OSN, aby se samostatně zavázaly k zajišťování ochrany migrujících dětí; zdůrazňuje, že všechny děti, bez ohledu na svůj migrační nebo uprchlický status, jsou především dětmi, a mají tak právo na všechna práva zakotvená v Úmluvě OSN o právech dítěte, a že jejich nejlepší zájmy musí být prvořadým hlediskem ve všech rozhodnutích a opatřeních, jež se jich týkají; domnívá se, že globální pakty jsou příležitostí k posílení referenčních kritérií v oblasti ochrany dětí postižených migrací a násilným vysídlením; vítá, že byly do hrubého návrhu začleněny jasné závazky ke specifickým, naléhavým otázkám, jako je výzva, aby přestaly být děti zadržovány, a to zlepšováním opatření týkajících se hledaných migrujících osob, silnou podporou slučování rodin a dalších regulovaných tras, předcházením případům dětí bez státní příslušnosti a začleňováním dětí z řad uprchlíků a uchazečů o azyl do vnitrostátních systémů ochrany dětí, vzdělávání a zdravotnictví; vyzývá EU a její členské státy, aby se rozhodně zasazovaly o tyto návrhy, v zájmu zajištění konečného znění pro přijetí v prosinci;
9. upozorňuje, že by měl zůstat zachován důraz na řešení rozmanitých hybatelů nelegální migrace a násilného vysídlování (konflikt, pronásledování, etnické čistky, všeobecné násilí nebo jiné faktory, jako např. extrémní chudoba, změna klimatu nebo přírodní katastrofy);
10. s politováním konstatuje pokračující a široce rozšířený fenomén osob bez státní příslušnosti, což představuje naléhavou výzvu v oblasti lidských práv; vybízí EU a její členské státy k zajištění toho, aby byl tento problém odpovídajícím způsobem řešen při stávajících jednáních o globálních paktech;
11. zdůrazňuje, že konzultace a jednání musí být transparentní a inkluzivní a musí zahrnovat všechny zúčastněné strany, místní a regionální orgány a instituce a občanskou společnost, včetně organizací migrantů, a to do maximální možné míry, i přesto, že mají tato jednání mezivládní povahu; zdůrazňuje, že je nutné v konečné fázi procesu vedoucího k přijetí paktů využívat úlohu parlamentů a poukazuje zejména na potřebu posílit parlamentní rozměr postoje, který má zaujmout Evropská unie;
12. domnívá se, že by měl být vytvořen koordinační mechanismus pro zajištění doplňkovosti mezi těmito dvěma pakty a soudržnosti v průřezových tématech;
13. zdůrazňuje význam shromažďování a sledování rozčleněných údajů o migraci a uprchlictví, které by měly být doprovázeny ukazateli stanovenými speciálně pro migranty – které jsou klíčové pro tvorbu politik – na základě realistických údajů, a nikoli mýtů nebo falešných představ, při současném zajištění standardů základních práv, včetně práva na ochranu soukromí, a standardů ochrany údajů a předcházení tomu, aby subjekty údajů byly vystaveny závažnému porušování lidských práv;
14. zdůrazňuje, že je třeba, aby byl posílen rozměr vhodných následných opatření týkajících se provádění obou globálních paktů v blízké budoucnosti, zejména kvůli jejich nezávazné povaze, k zamezení přístupu à la carte ze strany různých zúčastněných států; vyzývá v té souvislosti k bedlivému sledování prostřednictvím případného stanovení referenčních kritérií a ukazatelů; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby byly architektuře OSN a jejím příslušným agenturám poskytnuty zdroje nutné pro jakýkoli úkol, o němž státy rozhodnou, že se jim v rámci plnění aktů svěří;
15. uznává, že řízení migrace vyžaduje značné investice, odpovídající zdroje a flexibilní a transparentní nástroje a že v nadcházejících letech budou zapotřebí dobře koncipované, pružné a jednoduché nástroje k řešení problémů migrace; požaduje, aby nástroje financování EU hrály větší úlohu v provádění globálních paktů; vybízí, aby příští víceletý finanční rámec (VFR) zahrnoval finanční soudržnost a aby přezkoumal dlouhodobou rozpočtovou podporu pro migrační a azylové politiky a opatření odvozená od globálních paktů; domnívá se, že rozpočty na rozvoj musí být i nadále zaměřeny na udržitelné vymýcení chudoby;
Globální pakt o uprchlících
16. vítá návrh paktu o uprchlících a jeho přístup zohledňující lidská práva a zaměřený na lidi; blahopřeje vysokému komisaři OSN pro uprchlíky k jeho práci a k jeho odhodlání co nejúplněji uplatňovat svůj mandát; vyzývá všechny země, aby se zavázaly k rovnoměrnějšímu sdílení odpovědnosti za přijímání a podporu uprchlíků na globální úrovni, a naléhavé žádá EU a její členské státy, aby přijaly svůj vlastní díl odpovědnosti a dostály mu; vybízí k přijetí globálního mechanismu sdílení odpovědnosti, který by podporoval přístup založený na lidských právech, pokud jde o navrhovaný pakt;
17. zdůrazňuje, že je nutné zajistit masivní a trvalou pomoc pro rozvoj zemí, které přijímají velký počet uprchlíků, a zajistit, aby byla uprchlíkům nabízena trvalá řešení, zejména v podobě dosažení soběstačnosti a začlenění do společenství, v nichž žijí; připomíná, že pakt nabízí jedinečnou příležitost posílit vazbu mezi humanitární pomocí a rozvojovými politikami a zlepšit účinnost a udržitelnost při ochraně uprchlíků a hledání řešení pro uprchlíky, budování komplexní reakce a propojování všech zúčastněných subjektů;
18. zdůrazňuje, že je nutné zahrnout uprchlíky coby aktivní zúčastněné strany do utváření paktu a dalších mezinárodních reakcí na situace uprchlíků;
19. žádá, aby nebyla kriminalizována humanitární pomoc; požaduje větší kapacitu pro vyhledávání a záchranu osob v nouzi, aby všechny státy věnovaly této problematice větší kapacitu a aby byla uznána pomoc soukromých subjektů a nevládních organizací, které provádějí záchranné práce na moři i na pevnině;
20. vyzývá k masivnímu rozvoji a prosazování řešení pro znovuusídlování v rámci projednávaného paktu jakožto klíčového prvku pro rovnocenné sdílení odpovědnosti prostřednictvím konkrétních a koordinovaných závazků, které určí nebo rozšíří rozsah, velikost a kvalitu programů znovuusídlování, za účelem naplnění ročních celosvětových potřeb v oblasti znovuusídlování, které uvádí vysoký komisař OSN pro uprchlíky; vyzývá konkrétně členské státy EU, aby hrály svou úlohu a zintenzivnily své nasazení v této věci;
21. naléhavě žádá, aby bylo bezvýhradně respektováno právo na sloučení rodin, a trvá na vytvoření bezpečných a legálních možností přístupu pro uprchlíky, jako jsou kromě závazného programu pro přesídlování např. humanitární koridory, humanitární mezinárodní víza, režimy regionálního znovuusídlení a další doplňkové právní nástroje (jako např. systémy soukromého sponzorství, studijní víza, systémy stipendií pro uprchlíky a pružné způsoby udělování víz), tak aby uprchlíci mohli dosáhnout destinací za řádných a důstojných hostitelských podmínek;
22. vyzývá všechny země, aby podepsaly, ratifikovaly a dodržovaly Úmluvu o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a Protokol týkající se právního postavení uprchlíků z roku 1967 (Ženevská úmluva);
23. zdůrazňuje, že je třeba využít této příležitosti k plnému rozvoji a obnovení a horizontálnímu genderovému pohledu na kolektivní mezinárodní reakci na uprchlickou krizi, která řeší specifické potřeby ochrany žen, včetně boje proti násilí páchanému na ženách, a která posiluje schopnosti a dovednosti žen v rekonstrukci a budování odolnosti všech společností, čímž se překoná obraz žen jen jako pouhých obětí; vyzývá v této souvislosti k plnému zapojení žen, a to již od dětství, včetně přístupu ke vzdělání pro dívky, a to i v krizových a konfliktních oblastech, naslouchání jejich hlasu a zohledňování jejich potřeb a reality prostřednictvím jejich zapojení do utváření politik a řešení uprchlické krize s cílem dosáhnout jejich větší udržitelnosti, lepší reakce a účinnosti;
Globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci
24. trvá na tom, že globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci by měl být zaměřený na lidi a vycházet z lidských práv a měl by poskytovat dlouhodobá, udržitelná a komplexní opatření ve prospěch všech dotčených stran, budovat zásadu partnerství a posílené spolupráce mezi zeměmi původu, tranzitu a cílovými zeměmi;
25. domnívá se, že pakt je jedinečnou příležitostí k upevnění vazby mezi rozvojem a migrací v rámci agendy světové politiky; je silně přesvědčen, že rozvojové cíle tisíciletí poskytují ucelený a komplexní rámec, na němž je možné založit propojení migrace a rozvoje;
26. připomíná, že zpráva generálního tajemníka OSN nazvaná „Making migration work for all“ (Jak zařídit, aby byla migrace přínosná pro všechny) zdůrazňuje, že existují jasné důkazy, že navzdory reálným problémům je migrace přínosná jak pro migranty, tak pro hostitelská společenství, a to v hospodářském a sociálním smyslu, a může stimulovat hospodářský růst a inovace; rozhodně podporuje trvání pozitivně laděné argumentace ohledně migrace a vybízí, aby EU a mezinárodní informační kampaně upozorňovaly na tyto důkazy a bojovaly proti rasistickým a xenofobním tendencím v našich společnostech;
27. vyzývá členské státy OSN, aby minimalizovaly poplatky na převody finančních prostředků a aby se tímto problémem zabývaly při současných jednáních o paktu;
28. zdůrazňuje, že migrace byla uznána jako proaktivní strategie přizpůsobení, program k zajištění živobytí účinný v boji proti chudobě a také jako faktor, který přispěje k inkluzivnímu a k udržitelnému rozvoji;
29. je silně přesvědčen, že je nyní čas propojit všechny prvky architektury OSN, včetně Mezinárodní organizace pro migraci, na podporu mezinárodního úsilí o řízení migrace a konsolidování spolupráce; s hlubokým politováním tedy přijímá rozhodnutí vlády Spojených států ukončit účast v jednáních o globálním paktu o bezpečné, řízené a legální migraci; vyzývá EU, aby na sebe vzala vedoucí úlohu v tomto procesu a aby odsoudila jiné země, které opouštějí jednání nebo se jim podařilo oslabit obsah konečného paktu; vyzývá EU, aby dostála své odpovědnosti coby globálního aktéra a aby pracovala na zajištění úspěšného dokončení jednání; trvá na tom, že je nutné, aby členské státy EU prokázaly jednotu a hovořily jedním hlasem v podpoře režimu pro řízení migrace založeného na mezinárodních lidských právech;
30. domnívá se, že otevření více právních nástrojů pro migraci, včetně nástrojů založených na realistických analýzách potřeb trhu práce, by odrazovalo od nelegální migrace a znamenalo by méně případů úmrtí, méně případů zneužívání migrantů převaděči a méně případů využívání nelegálních migrantů bezohlednými zaměstnavateli;
31. vyzývá všechny země, aby přijaly vhodná opatření k předcházení porušování lidských práv a zneužívání migrantů na jejich vlastních územích, mimo jiné i zaměstnavateli; vyzývá za tím účelem státy členské státy OSN, aby podepsaly, ratifikovaly a dodržovaly Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin přijatou Valným shromážděním OSN rezolucí č. 45/158 ze dne 18. prosince 1990; zdůrazňuje, že by se pakt měl řídit a měl by být v souladu s mezinárodními normami práce, zejména základními zásadami a právy při práci a příslušnými úmluvami Mezinárodní organizace práce a OSN o ochraně migrujících pracovníků a členů jejich rodin;
32. zdůrazňuje důležitost zajištění odpovídající podpory pro dobrovolný návrat a pro znovuzačlenění osob navracejících se do své domovské země; zdůrazňuje, že děti by měly být navraceny, pouze pokud je to v jejich nejlepším zájmu, a to bezpečným, asistovaným a dobrovolným způsobem, za použití zpráv vypracovaných konkrétně s ohledem na děti v dané zemi původu a při současném nabídnutí dlouhodobé podpory při jejich znovuzačlenění.
33. vyzývá členské státy OSN, aby zvážily přijetí podrobných akčních plánů na vnitrostátní nebo nižší než vnitrostátní úrovni, které by podporovaly přístup obecně celé vlády k provádění doporučení paktu, s cílem řešit různé rozměry migrace, včetně rozvoje, lidských práv, bezpečnosti, sociálních aspektů, věku a pohlaví, a které by zohledňovaly dopady politik na zdraví, vzdělávání, ochranu dětí, bydlení, sociální začlenění, spravedlnost, zaměstnanost a sociální ochranu;
34. podporuje požadavek Newyorské deklarace na systematické navazující kroky a na provádění přezkumů závazků členských států v oblasti migrace; prohlašuje, že je připraven se do tohoto procesu na úrovni EU zapojit, a podporuje zapojení migrantů a dalších zúčastněných subjektů;
35. Vyzývá Radu, Komisi a místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby Parlament vždy plně informovaly ve všech fázích procesu, který povede k přijetí globálních paktů;
o o o
36. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Mezinárodní organizaci pro migraci a Organizaci spojených národů.
Organizace spojených národů, odbor pro ekonomické a sociální záležitosti, úsek pro obyvatelstvo (2017). Trendy v mezinárodní migraci: revize 2017 (databáze Organizace spojených národů, POP/DB/MIG/Stock/Rev.2017).
Zpráva UNICEF: Vykořenění: rostoucí krize pro děti z řad uprchlíků a migrantů, září 2016, s. 39, https://www.unicef.org/videoaudio/PDFs/Uprooted.pdf
Provádění nástrojů EU pro financování vnější činnosti: přezkum v polovině období v roce 2017 a budoucí uspořádání po roce 2020
227k
73k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o provádění nástrojů EU pro financování vnější činnosti: přezkum v polovině období v roce 2017 a budoucí uspořádání po roce 2020 (2017/2280(INI))
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství,(1)
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II)(2),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru(3),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2306 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 230/2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru(4),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 234/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi(5),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 235/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro demokracii a lidská práva ve světě(6),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020(7) (nařízení o nástroji pro rozvojovou spolupráci),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti(8),
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost(9),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 ze dne 26. září 2017 o zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), záruky EFSD a záručního fondu EFSD(10),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(11) (dále jen „finanční nařízení“),
– s ohledem na stanovisko Výboru pro zahraniční věci ze dne 18. dubna 2017 pro Rozpočtový výbor a Výbor pro rozpočtovou kontrolu k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se mění nařízení (ES) č. 2012/2002, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013, (EU) č. 1307/2013, (EU) č. 1308/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a (EU) č. 652/2014 a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU (COM(2016)0605 – C8-0372/2016 – 2016/0282(COD))(12),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(13) (dále jen „nařízení o komitologii“),
– s ohledem na rozhodnutí Komise C(2014)9615 ze dne 10. prosince 2014 o zřízení regionálního svěřenského fondu Evropské unie v reakci na krizi v Sýrii („fond Madad“) a na rozhodnutí Komise C(2015)9691 ze dne 21. prosince 2015, kterým se mění rozhodnutí C(2014)9615,
– s ohledem na rozhodnutí Komise C(2015)7293 ze dne 20. října 2015 o zřízení Nouzového svěřenského fondu Evropské unie pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe a na rozhodnutí Komise C(2017)0772 ze dne 8. února 2017, kterým se mění rozhodnutí Komise C(2015)7293,
– s ohledem na rozhodnutí Komise C(2015)9500 ze dne 24. listopadu 2015 o koordinaci činností Unie a členských států prostřednictvím koordinačního mechanismu – mechanismus pro Turecko(14) zaměřený na uprchlíky a na rozhodnutí Komise C(2016)0855 ze dne 10. února 2016(15) a C(2017)2293 ze dne 18. dubna 2017(16) o nástroji pro uprchlíky v Turecku, kterým se mění rozhodnutí Komise C(2015)9500,
– s ohledem na různé zprávy Evropského účetního dvora o financování vnější činnosti EU, zejména zvláštní zprávu č. 18/2014 týkající se systémů EuropeAid pro hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky,
– s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 15. prosince 2017 nazvanou „Zpráva o přezkumu v polovině období týkající se nástrojů pro financování vnější činnosti“ (COM(2017)0720) a na doprovodné pracovní dokumenty k hodnocení společného prováděcího nařízení (SWD(2017)0606), evropského nástroje sousedství (SWD(2017)0602), nástroje předvstupní pomoci (SWD(2017)0463), nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (SWD(2017)0607), nástroje partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi (SWD(2017)0608) a evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (SWD(2017)0604),
– s ohledem na externí hodnocení nástrojů pro financování vnější činnosti(17),
– s ohledem na probíhající postupy Evropského parlamentu týkající se budoucího víceletého finančního rámce (VFR) po roce 2020;
– s ohledem na posouzení provádění výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) v Evropě nazvané „Nástroje EU pro financování vnější činnosti a budoucí uspořádání po roce 2020“,
– s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 24. listopadu 2015 nazvanou „Výroční zpráva z roku 2015 o politikách rozvoje a vnější pomoci Evropské unie a o jejich provádění v roce 2014“ (COM(2015)0578),
– s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 19. prosince 2016 nazvanou „Výroční zpráva z roku 2016 o provádění nástrojů Evropské unie pro financování vnější činnosti v roce 2015“ (COM(2016)0810),
– s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 7. června 2017 určené Evropskému parlamentu a Radě s názvem „Strategický přístup k odolnosti ve vnější činnosti EU“ (JOIN(2017)0021),
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017 o výroční zprávě o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky(18),
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o přezkumu Evropského konsensu o rozvoji(19),
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. dubna 2016 nazvané „EU v měnícím se globálním prostředí – více propojený, zpochybňovaný a složitý svět“(20),
– s ohledem na své usnesení ze dne 3. dubna 2014 o komplexním přístupu EU a jeho dopadech na soudržnost vnější činnosti EU(21),
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství(22),
– s ohledem na své doporučení ze dne 15. listopadu 2017 Radě, Komisi a ESVČ k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017(23),
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2017 o zprávě Komise o Turecku za rok 2016(24),
– s ohledem na svá usnesení ze dne 15. února 2017 o zprávě Komise o Albánii za rok 2016(25) a o zprávě Komise o Bosně a Hercegovině za rok 2016(26),
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. března 2017 o zprávě Komise o Černé Hoře za rok 2016(27),
– s ohledem na svá usnesení ze dne ze dne 14. června 2017 o zprávě Komise o Kosovu za rok 2016(28), o zprávě Komise o Bývalé jugoslávské republice Makedonii za rok 2016(29) a o zprávě Komise o Srbsku za rok 2016(30),
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“ (COM(2018)0065),
– s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 o místních orgánech a občanské společnosti: zapojení Evropy do podpory udržitelného rozvoje(31),
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2017 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018(32),
– s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie představenou v červnu 2016(33),
– s ohledem na závěry Rady ze dne 19. června 2017 o spolupráci EU s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů,
– s ohledem na strategii EU „Obchod pro všechny“,
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 9. listopadu 2017 o provádění dohod o volném obchodu EU (SWD(2017)0364),
– s ohledem na pravomoci Výboru pro zahraničí věci jako výboru příslušného pro veškeré právní úpravy, programování a kontroly činností prováděných v rámci evropského nástroje sousedství (ENI), nástroje předvstupní pomoci (NPP II), evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR), nástroje partnerství (PI) a nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (IcSP) a politik, z nichž tyto nástroje vycházejí (příloha V, část I jednacího řádu),
– s ohledem na prohlášení Evropské komise připojené k nařízením ustavujícím nástroje pro financování vnější činnosti, ve kterém se zavazuje, že se bude zapojovat do strategických dialogů s Parlamentem týkajících se sestavování programu Komise,
– s ohledem na jednací řád výborů nástrojů ENI, NPP II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci,
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanoviska a postoj ve formě pozměňovacích návrhů Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod a Rozpočtového výboru (A8-0112/2018),
A. vzhledem k tomu, že Evropská unie zůstává největším poskytovatelem vnější pomoci na světě;
B. vzhledem k tomu, že nástroje pro financování vnější činnosti jsou hlavním mechanismem podpory činnosti EU v globálním měřítku, a vzhledem k tomu, že vnější činnost EU má pro evropské občany stále větší význam;
C. vzhledem k tomu, že z důvodu omezených zdrojů jsou nástroje pro financování vnější činnosti často využívány až na maximum;
D. vzhledem k tomu, že Komise ve své zprávě o přezkumu v polovině období uvádí, že současná architektura nástrojů pro financování vnější činnosti obecně odpovídá svému účelu;
E. vzhledem k tomu, že spojení nástrojů nemůže být samo o sobě cílem;
F. vzhledem k tomu, že EU čelí řadě výzev nejen v blízkém sousedství, ale také v celosvětovém měřítku;
G. vzhledem k tomu, že vnější činnost EU musí upřednostnit řešení kritických globálních výzev, jako je mír a udržitelný rozvoj, a uznat, že podpora lidských práv pro všechny, zásady právního státu a demokracie se zvláštním zaměřením na rovnost žen a mužů a sociální spravedlnost, jakož i ochrana obhájců lidských práv, jsou pro dosažení těchto cílů nezbytné;
H. vzhledem k tomu, že vnější finanční pomoc EU je klíčovým nástrojem pro podporu hospodářských reforem i demokratické, politické a institucionální konsolidace v partnerských zemích;
I. vzhledem k tomu, že neexistuje spravedlivá a důkladná parlamentní kontrola všech nástrojů;
J. vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné zvýšit viditelnost pomoci EU a zaměřit se jak na občany partnerských zemí, tak na občany Evropské unie, s cílem lépe informovat o přínosech podpory EU; vzhledem k tomu, že investice ve prospěch konkrétních a hmatatelných projektů, jejichž viditelnost může být snadněji přístupná široké veřejnosti, a zároveň vypracování komplexní, efektivní a systematické komunikační strategie v rámci každého nástroje, mohou mít v tomto ohledu významnou hodnotu;
K. vzhledem k tomu, že strategická komunikace je často konfrontována s vnějšími výzvami, včetně desinformačních kampaní proti EU a jejím členským státům, což vyžaduje další úsilí; vzhledem k tomu, že zásadní význam má proto podpora objektivních, nezávislých a nestranných informací a zároveň řešení právních aspektů mediálního prostředí, v němž nástroje a činnosti EU působí;
L. vzhledem k tomu, že mezinárodní obchod je klíčovým nástrojem EU pro pomoc zemím při jejich sociálním a hospodářském rozvoji, jakož i k ochraně a podpoře lidských práv, základních hodnot a právního státu;
M. vzhledem k tomu, že podle Smluv by obchodní politika měla přispívat k plnění vnějších cílů Unie, včetně udržitelného rozvoje;
N. vzhledem k tomu, že prostředky vyčleněné v programech na období 2014–2020 na pomoc v rámci ENI (15,4 miliardy EUR), NPP II (11,7 miliardy EUR), IcSP (2,5 miliardy EUR), EIDHR (1,3 miliardy EUR) a PI (1 miliarda EUR) činí dohromady 32 miliard EUR;
O. vzhledem k tomu, že nástroj IPA II byl použit při řízení migrace;
P. vzhledem k tomu, že evropský nástroj pro demokracii a lidská práva a zejména nástroj přispívající ke stabilitě a míru podléhají právnímu základu článků 209 a 212 SFEU, které odkazují na článek 208 SFEU, který stanoví, že „hlavním cílem politiky Unie pro rozvojovou spolupráci je snížení a výhledově i vymýcení chudoby“;
Q. vzhledem k tomu, že za identifikaci, formulaci, provádění, monitorování a hodnocení pomoci EU v rámci těchto nástrojů je odpovědná Komise; vzhledem k tomu, že ESVČ je odpovědná za zajištění kontinuity a soudržnosti vnějších politik EU, mimo jiné prostřednictvím příslušných nástrojů; vzhledem k tomu, že Parlament je odpovědný za demokratický dohled a kontrolu a v rámci postupů spolurozhodování je spolutvůrcem právních předpisů;
R. vzhledem k tomu, že duální charakter úřadu místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku znamená, že osoba, která jej zastává, musí hrát klíčovou úlohu při politické koordinaci pomoci Unie poskytované v rámci těchto nástrojů;
S. vzhledem k tomu, že různé projekty a granty v rámci stávajících nástrojů nemohou být vyhodnoceny v plném rozsahu, neboť se stále nachází v rané fázi provádění; vzhledem k tomu, že některé cíle jsou kvalitativní povahy a souvisejí s právními předpisy, postupy a postoji, které nelze snadno kvantitativně měřit;
T. vzhledem k tomu, že Komise ve svém přezkumu v polovině období uvádí, že je obtížné měřit celkovou účinnost nástrojů při plnění jejich cílů, částečně kvůli obtížím při definování vhodných systémů monitorování a hodnocení na úrovni nástrojů (s. 10); připomíná, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 18/2014 poukázal na závažné nedostatky v systému EuropeAid pro hodnocení;
U. vzhledem k tomu, že společné prováděcí nařízení obsahuje klíčová ustanovení o rozvojové spolupráci a zásadách účinnosti pomoci, k nimž patří např. uvolnění podmínek při poskytování pomoci a využívání vlastních institucí, systémů a postupů partnerských zemí;
V. vzhledem k tomu, že současné správní postupy často vedou k nadměrnému byrokratickému zatížení potenciálních příjemců, což ztěžuje menším organizacím občanské společnosti a organizacím sociálních partnerů zapojit se do navrhování a provádění projektů, neboť často postrádají know-how a administrativní kapacitu k předkládání způsobilých a úspěšných návrhů;
W. vzhledem k tomu, že nařízení, jimiž se zřizují nástroje pro financování vnější činnosti, stanoví svěření prováděcích pravomocí Komisi v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011, a vzhledem k tomu, že tato nařízení rovněž stanoví, že Komisi jsou v tomto ohledu nápomocny výbory nástrojů ENI, NPP II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci;
X. vzhledem k tomu, že ve stejné době, kdy jsou návrhy prováděcích aktů zaslány členům výborů nástrojů ENI, IPA II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci, musí být zaslány i Radě a Parlamentu, a vzhledem k tomu, že jednací řády těchto výborů stanoví, že návrhy prováděcích aktů musí být zaslány členům výborů nástrojů ENI, IPA II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci nejméně 20 kalendářních dnů před schůzí příslušného výboru; vzhledem k tomu, že návrhy prováděcích aktů by tudíž měly být zaslány Parlamentu nejméně 20 kalendářních dnů před těmito schůzemi, a vzhledem k tomu, že písemné postupy pro přijetí návrhů prováděcích aktů představují v řádně odůvodněných případech výjimku z tohoto pravidla;
Y. vzhledem k tomu, že vypracování prováděcích aktů zahrnuje přípravnou fázi uvnitř Komise (včetně konzultací mezi příslušnými útvary), která je dosti dlouhá – obvykle trvá několik měsíců;
Přezkum v polovině období
1. konstatuje, že Komise dospěla při provádění přezkumu v polovině období k závěru, že stávající nástroje jsou celkově vhodné ke svému účelu;
2. vyjadřuje politování nad tím, že množství a nedostatečná pružnost a soudržnost finančních zdrojů EU v rámci okruhu 4 stávajícího VFR svědčí o omezených ambicích EU jednat jako skutečný globální hráč; konstatuje však, že řada partnerských zemí a témat, kterým se věnovaly nástroje pro financování vnější činnosti EU, zaznamenává pozitivní pokrok, a je tedy důkazem významu těchto nástrojů;
3. je však znepokojen některými zjištěními, včetně chybějících politických pokynů a zastřešující vize, nedůsledného provádění hodnot a partnerských zásad EU, pomalého nebo neexistujícího pokroku, co se týče cílů souvisejících se sociální a právní reformou v širším sousedství, chybějícího důkladného monitorování a hodnocení a omezené flexibility;
4. vyjadřuje politování nad tím, že neexistuje jasná jednotná vize obsažená v dokumentu, který by objasňoval synergie mezi nástroji a jak je sloučit tak, aby sloužily jako celosvětová a zastřešující strategie zahraniční politiky EU;
5. je znepokojen skutečností, že EU a její nástroje čelí významným výzvám, k nimž patří politické kompromisy mezi prosazováním hodnot a práv a krátkodobými bezpečnostními zájmy, vznik nových aktérů v oblasti globálního řízení a mezinárodních finančních institucí, jakož i četné násilné konflikty ve světě, včetně nestálé situace v bezprostředním sousedství EU, a to jak na východě, tak na jihu, a stále agresivnější a asertivnější politika Ruska;
6. konstatuje, že svěřenské fondy EU byly vytvořeny k řešení základních příčin migrace; vyjadřuje politování nad skutečností, že příspěvky z rozpočtu EU do svěřenských fondů EU a nástroje pro uprchlíky v Turecku měly negativní vliv na celkovou soudržnost, dlouhodobou vizi a dopad činnosti Unie; opětovně zdůrazňuje, že nové priority musí být financovány z nových prostředků; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Parlament nebyl v žádném stadiu rozhodovacího procesu souvisejícího s prohlášením ohledně Turecka oficiálně konzultován, ani požádán o souhlas;
7. opakuje, že je zapotřebí, aby nástroje byly komplementární a přizpůsobeny místnímu kontextu a aby byly schopny reagovat na nové a nepředvídané výzvy rychle a účinně, aniž by ztratily ze zřetele své původní cíle;
8. vyjadřuje politování nad tím, že nástroje neobsahují výslovný odkaz na možnost pozastavit pomoc v případech, kdy přijímající země (zejména je-li využíváno nepřímé řízení s přijímající zemí, IMBC) nedodržuje základní zásady jako je demokracie, právní stát a dodržování lidských práv;
9. konstatuje, že rozvojová pomoc EU (oficiální rozvojová pomoc, ODA) nedosáhla cíle OSN na úrovni 7 %; požaduje, aby byly navýšeny zdroje určené na rozvojovou pomoc, s cílem splnit závazky v rámci Agendy 2030;
Nástroj předvstupní pomoci (NPP II)
10. podporuje úsilí, jehož cílem je učinit z NPP II nástroj, který bude strategičtější z dlouhodobého hlediska a přinese konkrétní výsledky, a to prostřednictvím plánování zaměřeného na jednotlivé příjemce a odvětvového přístupu; je přesvědčen, že takový přístup by mohl pomoci snížit obrovský objem nevyčerpaných prostředků z nástrojů NPP I a II v Turecku v důsledku neúčinnosti IMBC a slabých absorpčních kapacit;
11. je hluboce znepokojen regresí Turecka v oblasti právního státu a demokracie, a to navzdory 4,5 miliardám EUR plánovaným v rámci NPP II pro stávající období víceletého finančního rámce; uznává, že současná perspektiva přistoupení Turecka k EU přispívá k rozsáhlé nejistotě ohledně hodnoty nástroje NPP II v zemi; konstatuje, že finanční prostředky NPP II jsou využívány k financování závazků v rámci prohlášení ohledně Turecka;
12. bere na vědomí různé etapy pokroku několika zemí západního Balkánu v rámci dlouhodobé pomoci z NPP II; konstatuje, že v některých případech pomoc NPP II vedla k omezeným výsledkům při řízení reforem, zejména v oblasti právního státu, veřejné správy a boje proti korupci;
13. bere na vědomí zbývající nedostatky v kvalitě ukazatelů v programech jednotlivých zemí a v akčních dokumentech;
14. zdůrazňuje, že je třeba, aby bylo možné pozastavit či přesměrovat finanční prostředky z NPP II v případech, kdy důkladná analýza Komise zjistí, že partnerské země systematicky neplní své závazky, nebo se ukáže, že výrazně ustupují od předchozích politických postojů; vyjadřuje politování nad tím, že tato opatření byla v minulosti brzděna systémovou a politickou neschopností jednat;
15. bere na vědomí existenci rámce výkonnosti; vyjadřuje však politování nad tím, že odměny za výkonnost se ještě jen mají posoudit a udělit; v této souvislosti požaduje větší úsilí o další zlepšení rámce, a to s přihlédnutím k případům negativních výsledků a následnému snížení finančních prostředků;
16. znovu připomíná význam NPP II jako hlavního nástroje financování EU pro předvstupní financování klíčových sociálních, hospodářských, politických a institucionálních reforem v prioritních oblastech v zájmu sladění zemí acquis EU; konstatuje, že takové reformy mohou z dlouhodobého hlediska přispět k regionální bezpečnosti; vítá zvýšené strategické zaměření NPP II, ale zdůrazňuje, že financování v rámci NPP II musí být ambiciózní a zaměřené na budoucnost a musí odpovídat skutečným potřebám, závazkům a snahám spojeným s přístupovým procesem a členstvím v EU; připomíná v této souvislosti, že financování by mělo být využíváno v souladu s konkrétními cíli daného nástroje;
17. uznává, že nástroj pro občanskou společnost v rámci NPP II poskytuje zásadní podporu místním organizacím občanské společnosti; zdůrazňuje, že závazky neodpovídají skutečným potřebám na místě; požaduje v této souvislosti větší doplňkovost NPP II s opatřeními jiných nástrojů, zejména EIDHR a nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru; konstatuje, že to vyžaduje větší koordinaci během fáze plánování a programování;
18. domnívá se, že odvětvový přístup je platný, ale lituje nedostatku jasné odpovědnosti za projekty v důsledku roztříštěných pravomocí; konstatuje, že nepřímé řízení zlepšilo celkovou odpovědnost za programy, ale vedlo také ke snížení účinnosti v důsledku delších zpoždění při provádění;
19. vítá iniciativy na vytvoření systémů pro lepší sledování a měření výkonnosti, a to i prostřednictvím odvětvových monitorovacích výborů, vnitřních pokynů a vytvoření nového systému správy informací;
Evropský nástroj sousedství (ENI)
20. vítá podporu strukturálních reforem poskytovanou v podobě plánované pomoci a zdůrazňuje zvláštní povahu nástroje ENI, která umožňuje, aby EU vytvořila politiky na míru přizpůsobené specifickým potřebám partnerských zemí;
21. sdílí hodnocení Komise, že existence zvláštního finančního nástroje pro sousedství je konkrétním důkazem politického významu, který EU připisuje vztahům se sousedy a prohlubování politické spolupráce a hospodářské integrace s uvedeným regionem a v jeho rámci;
22. bere na vědomí, že současné výzvy a potřeby ve státech sousedících s EU, jakož i nesoulad mezi cíli, zájmy a finančními zdroji, značně zatěžují rozpočet i lidské zdroje ENI, a zdůrazňuje potřebu větší flexibility;
23. je znepokojen skutečností, že financování ENI je méně účinné v případě partnerů, kteří vykazují malé odhodlání v souvislosti s reformami, a zůstává problematické, ale nezbytné v politicky citlivých a konfliktních situacích, zejména pokud jde o prosazování sdílených hodnot demokracie a lidských práv; vyjadřuje politování nad tím, že zásada „více za více“ a přístup založený na pobídkách nejsou uplatňovány účinně, a že zemím, jež se zjevně odchylují od svých závazků v oblasti lidských práv a demokratických reforem, se poslední dobou dostává zvýšené finanční pomoci;
24. znovu opakuje, že regiony sousedství čelí od roku 2014 nebývalým výzvám kvůli rostoucímu počtu dlouhotrvajících a nově se objevujících problémů, jako je nelegální anexe Krymského poloostrova Ruskem a konflikt na východní Ukrajině, syrská krize, situace v Libyi, radikalizace a terorismus, nezaměstnanost mládeže a migrace;
25. je znepokojen skutečností, že tento vývoj, jakož i nesoulad mezi cíli, zájmy EU i partnerských zemí a dostupnými finančními zdroji vyčerpaly finanční kapacitu tohoto nástroje až na maximum, a zdůrazňuje potřebu větší flexibility;
26. zdůrazňuje, že hodnoty a zásady EU, jako demokracie, právní stát, lidská práva a efektivní, odpovědné a transparentní veřejné instituce, jsou v zájmu sousedních zemí stejně jako v našem zájmu, pokud jde o stabilitu, bezpečnost a prosperitu; vítá podporu strukturálních reforem poskytovanou v rámci plánované pomoci; domnívá se, že uplatňování zásady diferenciace umožnilo EU přizpůsobit její podporu potřebám a ambicím partnerských zemí;
27. bere na vědomí příspěvky v rámci ENI pro fond Madad a nouzový svěřenský fond EU pro Afriku;
28. zdůrazňuje potřebu větší koordinace mezi regionálními a dvoustrannými programy a investičními nástroji s cílem lépe podporovat a podněcovat rozvoj soukromého sektoru; konstatuje, že problémy související s nedostatkem společného plánování s členskými státy se mírně snížily;
29. vítá sledování pomoci ENI prostřednictvím monitorování zaměřeného na výsledky; vyjadřuje politování nad tím, že na úrovni nástrojů neexistují žádné konzistentní systémy monitorování a hodnocení;
30. zdůrazňuje, že technická podpora a hospodářská pomoc v oblasti obchodu poskytovaná v rámci evropské politiky sousedství blízkým partnerům Unie na její jižní a východní hranici významně přispívají k demokratickému vývoji v těchto regionech; konstatuje, že finanční prostředky v rámci ENI lze použít pro usnadnění obchodu a jako takové mohou být doplňkem stávajících finančních prostředků EU vyčleněných na dohodu o usnadnění obchodu, aby byla lépe zaručena střednědobá a dlouhodobá politická stabilita;
Nástroj přispívající ke stabilitě a míru (IcSP)
31. bere na vědomí, že hlavní přidanou hodnotou nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru je jeho rychlost a flexibilita, když je nutné zapojit se do řešení konfliktu, a jeho široká škála civilních aktérů, se kterými může EU spolupracovat; připomíná, že jde o jediný nástroj EU pro předcházení civilním konfliktům, včetně mediace, dialogu a usmíření;
32. bere na vědomí komplikace při shromažďování údajů a měření výsledků akcí v rámci IcSP, které se mohou ukázat jako náročné z důvodu potíží při posuzování politických výsledků, přidělování výsledků k jednotlivým akcím tohoto nástroje při přípravě následných opatření v rámci jiných nástrojů, jakož i problémů při přístupu do konfliktem postižených oblastí;
33. konstatuje, že v posledním období se nutnost předcházet konfliktům a řešit bezpečnostní výzvy radikálně zvýšila; je přesvědčen, že v mnoha zemích, které čelí poválečné krizi, existuje potřeba iniciativ v oblasti usmiřování, mediace a dialogu; zdůrazňuje, že v souvislosti s krizemi a konflikty je potřeba rychle reagovat; zdůrazňuje potřebu výrazně zvýšit prostředky, které jsou k dispozici pro takové iniciativy; konstatuje, že cílem změny IcSP v listopadu 2017 je posílit bezpečnostní schopnosti třetích zemí s cílem dále podporovat stabilitu, bezpečnost a udržitelný rozvoj; konstatuje, že IcSP může být využíván jako krajní opatření či předchůdce dlouhodobých opatření financovaných z jiných nástrojů;
34. konstatuje, že nástroj IcSP se nachází v rané fázi boje proti globálním kybernetickým hrozbám; naléhavě vyzývá k tomu, aby byl na kybernetickou bezpečnost kladen větší důraz, mimo jiné prostřednictvím soudržné strategie, která by se vztahovala na veškerou vnější činnost EU; žádá, aby byly na kybernetickou bezpečnost zároveň navýšeny zdroje v rámci IcSP, který je vhodným nástrojem pro řešení těchto hrozeb;
35. konstatuje, že se zvýšila spolupráce s činnostmi společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a operacemi a misemi společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), jakož i poskytování humanitární pomoci EU;
Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR)
36. vyzdvihuje přidanou hodnotu celosvětového uceleného přístupu, který EIDHR zaujímá navzdory svému relativně nízkému rozpočtu, a význam organizací občanské společnosti při dosahování jeho cíle, jakož i jeho jedinečný rys spočívající v tom, že se jedná o jediný nástroj, který EU umožňuje podporovat činnost občanské společnosti bez ohledu na to, zda orgány dotyčného státu s těmito činnostmi souhlasí či nikoli;
37. konstatuje, že EIDHR je během tohoto období využíván pružněji a s větší doplňkovostí než v období předchozím, a reaguje tak rychleji na vznikající krize v oblasti lidských práv a demokracie; vítá jeho doplňkovost s financováním z jiných zdrojů, například z Evropské nadace pro demokracii, což zvyšuje účinnost financování z EIDHR v naléhavých případech; vítá větší zaměření na obránce lidských práv, mimo jiné prostřednictvím fondu pro mimořádné události dostupného na úrovni delegací EU, a vytvoření a úspěšné fungování mechanismu EU na ochranu obránců lidských práv ProtectDefenders.eu; zdůrazňuje, že postup předkládání návrhů je dlouhý, nevhodný a příliš konkurenční;
38. kromě toho bere na vědomí přínos mechanismu EU ProtectDefenders.eu, který uplatňuje občanská společnost a jenž poskytl významnou podporu velkému množství obránců lidských práv; naléhavě vyzývá k tomu, aby byly takovéto mechanismy i nadále podporovány;
39. je znepokojen problémy při prosazování lidských práv a demokratických hodnot prostřednictvím zeměpisných programů a snížením podpory, kterou EU poskytuje organizacím občanské společnosti, což vede ke zvýšenému tlaku na EIDHR v době, kdy se na celém světě zmenšuje prostor pro občanskou společnost;
40. je přesvědčen, že EU musí prokázat vedoucí roli a ambice tím, že bude uplatňovat zastřešující politiku, prostřednictvím které začlení svou podporu demokracii do všech svých vnějších vztahů; domnívá se proto, že prostředky vyčleněné na podporu demokracie je třeba odpovídajícím způsobem zvýšit, zejména s ohledem na stávající útoky na demokracii, ke kterým dochází na celém světě; trvá na tom, že je třeba zajistit, aby se výdaje na cíl 1 pro program podpor v rámci jednotlivých zemí (CBSS) účinně a efektivně dostaly k těm obráncům lidským práv, kteří čelí největšímu riziku; naléhavě vyzývá delegace EU, aby v tomto ohledu poskytovaly veškerou nezbytnou podporu;
41. uznává, že činnosti EIDHR je obtížné hodnotit, neboť nejsou k dispozici strategické a operační ukazatele; konstatuje, že hodnocení je problematické i proto, že velká část podpory je organizacím občanské společnosti a obráncům lidských práv z pochopitelných důvodů poskytována důvěrně, aby byla ochráněna totožnost a bezpečnost příjemců;
42. připomíná přínos volebních pozorovatelských misí EU, což je oblast, v níž EU zaujímá vedoucí postavení; vítá skutečnost, že se zvýšil počet pozorovacích misí a misí navazujících na doporučení pozorovacích misí;
Nástroj partnerství (PI)
43. podtrhuje, že cílem PI je prosazovat tematické unijní a společné zájmy s třetími zeměmi a vytvářet aliance a podporovat spolupráci se stávajícími a nově příchozími strategickými partnery; konstatuje, že PI je v praxi využíván jako krajní řešení v případech, kdy je považován za jediný nástroj, který může zprostředkovat plnění politického programu EU a řešit globální výzvy;
44. konstatuje, že nástroj partnerství je ve srovnání s předchozími nástroji schopen větší spolupráce se třetími zeměmi, včetně strategických partnerů, zemí, které byly dříve příjemci dvoustranné rozvojové pomoci, a různých mezinárodních fór, domnívá se však, že je nezbytné, aby útvary odpovědné za tvorbu politik poskytovaly více zdrojů a vstupů, což zajistí jejich plné zapojení do navrhování, plánování a provádění činností, zvýší aktivní úlohu delegací EU na formulaci těchto činností a zlepší sdílení informací s členskými státy;
45. zasazuje se za zlepšení viditelnosti, znalostí a porozumění ohledně cílů PI, zejména v rámci orgánů a institucí EU;
46. s politováním konstatuje, že hodnocení bylo narušeno tím, že kvůli pozdnímu přijetí rámce ukazatelů výsledků a nedokončené povaze většiny projektů nebyl vytvořen centrální depozitář dokumentace činností;
Společné prováděcí nařízení
47. připomíná, že nástroje EU pro financování vnější činnosti představují pro EU komplexní soubor nástrojů pro podporu a posílení její činnosti na mezinárodní scéně a že jejich komplexní struktura je koordinována společným prováděcím nařízením; znovu zdůrazňuje, že toto nařízení musí splňovat kritéria rozpočtové kontroly a demokratického dohledu; vyjadřuje politování nad skutečností, že velká složitost a restriktivní charakter společného prováděcího nařízení brání efektivnímu využívání zdrojů Unie a znemožňují včasné reakce na nové výzvy a potřeby partnerů; vyjadřuje politování nad tím, že jeho shodnost pravidel nevedla ke společnému plánování pomoci mezi jednotlivými nástroji;
48. konstatuje, že společné prováděcí nařízení bylo vytvořeno za účelem harmonizace, zjednodušení provádění, větší pružnosti, soudržnosti, souladu a účinnosti využívání zdrojů Unie, jakož i nekomplikovaného a doplňkového přístupu k provádění všech nástrojů;
49. domnívá se, že dostatek času je pro Parlament klíčovým předpokladem toho, aby mohl patřičně a řádně vykonávat své kontrolní pravomoci, pokud jde o návrhy prováděcích aktů; domnívá se, že vzhledem k tomu, kolik času je věnováno přípravě návrhů prováděcích aktů před tím, než dorazí do výborů nástrojů ENI, NPP II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci, nelze nedodržení dvacetidenní lhůty pro předložení dokumentů Parlamentu a Radě v konečné fázi přijímání prováděcích aktů ospravedlnit; lituje proto, že lhůta 20 kalendářních dnů není vždy dodržena, a domnívá se, že se tím narušuje jeho právo kontroly; žádá, aby byly veškeré návrhy prováděcích opatření předkládány s nejméně dvacetidenním předstihem, a žádá Komisi, aby pozměnila jednací řád výborů nástrojů ENI, NPP II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci tak, aby se prodloužila dvacetidenní lhůta pro předložení návrhů, čímž se usnadní výkon kontrolních pravomocí Parlamentu;
50. vyjadřuje politování nad tím, že politika financování vnější činnosti EU je i nadále omezená v tom smyslu, že některé třetí strany se aktivně snaží oslabit zahraniční politiku EU prostřednictví dezinformací;
Doporučení na rok 2017 a období 2018–2020
51. požaduje, aby hodnoty EU, všeobecně platné hodnoty a lidská práva byly i nadále ve středu veškeré vnější činnosti EU;
52. naléhavě vyzývá k větší součinnosti a soudržnosti všech nástrojů spadajících do okruhu IV, jakož i k lepší koordinaci s dvoustrannými programy pomoci členských států a případně i dalších dárců; vyzývá v této souvislosti Komisi a ESVČ, aby posílily vzájemnou spolupráci a koordinaci, a to i s organizacemi občanské společnosti a místními aktéry, a aby plnily své povinnosti vyplývající z článku 21 SEU;
53. vyzývá k zavedení spolehlivých, konsistentních a transparentních mechanismů monitorování a hodnocení; opakuje, že tyto mechanismy by umožnily sledování hmatatelného pokroku, pokud jde o zásadní cíle související s reformami v sousedních zemích, což je obzvláště důležité tam, kde tyto reformy uvízly na mrtvém bodě či byly jinak zpožděny;
54. vyzývá k zavedení posílených postupů a systémů parlamentní kontroly a dohledu, které budou shodné pro všechny nástroje; doporučuje zlepšit transparentnost prostřednictvím vytvořením jednotné společné transparentní veřejné databáze projektů a činností;
55. zdůrazňuje, že organizacím občanské společnosti je třeba poskytnout dodatečné finanční zdroje a podporu v oblasti odborné přípravy; trvá na tom, že je nutné okamžitě přijmout opatření na další zmírnění byrokratické zátěže a procesních překážek, jimž čelí organizace občanské společnosti, zejména ty, které působí na místní úrovni; vyzývá k zavedení zvláštních rozpočtových položek pro budování kapacity organizací občanské společnosti s cílem zvýšit jejich schopnost získávat finanční prostředky; vyjadřuje politování nad tím, že otázka nedostatečného zapojení organizací občanské společnosti do programování a provádění vnějších nástrojů nebyla uvedena ve zprávě Komise o přezkumu v polovině období; vyzývá Komisi, aby uplatňovala strategičtější zapojení organizací občanské společnosti do všech vnějších nástrojů a programů, jak požadovala Rada i Parlament;
56. zasazuje se za přímější a aktivnější prosazování politik EU, její finanční pomoci a viditelnosti;
57. znovu zdůrazňuje své stanovisko, že by měla být zavedena možnost přenést zbývající nepřidělené finanční prostředky v rámci nástrojů ENI a NPP II do dalšího roku s tím, že by příslušná částka byla omezena na 10 % původní výše prostředků v rámci každého z těchto nástrojů, aby bylo možné rozšířit schopnost reagovat na naléhavé nepředvídané potřeby, a cíle stanovené v příslušných nařízeních o ENI a NPP II zůstanou zachovány;
Nástroj předvstupní pomoci (NPP II)
58. podporuje zásady uvedené v článku 21 SEU a doporučuje, aby byl kladen větší důraz na posilování demokratických institucí, boj proti korupci a reformy veřejné správy, čímž dojde k posílení právního státu a řádné správy a k důslednějšímu uplatňování lidských práv a práv menšin; vyzývá k větší podpoře reforem v odvětvích souvisejících s procesem přistoupení, jakož i ke stimulaci regionální spolupráce s dílem doplnit politiku EU v oblasti rozšíření;
59. doporučuje, aby byl v případech, kdy státní orgány nejsou ochotny plnit deklarované cíle EU nebo spolupracovat na dosahování cílů nástroje, umožněn převod finančních prostředků občanské společnosti; vyzývá Komisi, aby snížila nebo pozastavila financování zemím, které zásadním způsobem porušují základní hodnoty EU včetně základních kodaňských kritérií; vyzývá ke snížení administrativní zátěže pro příjemce z řad organizací občanské společnosti, které žádají o financování z EU;
60. požaduje, aby byl v případech, kdy se uvažuje o pozastavení finančních prostředků nebo o významných změnách v maximálních orientačních přídělech, zapojen Parlament;
61. trvá na tom, aby příjemci převzali jasnou odpovědnost za činnosti související s plánováním, monitorováním či prováděním auditů; vyzývá Komisi, aby vnitrostátním auditním orgánům poskytovala cílenou pomoc, pokud jde o metodologii, plánování, nábor, odbornou přípravu a dohled;
62. doporučuje věnovat větší podporu těm národním orgánům odpovědným za koordinaci dárců, které sice mají omezenou kapacitu, ale prokazují politickou vůli splnit dotyčné cíle; vyjadřuje politováním nad tím, že absorpční kapacita těchto finančních prostředků je málo transparentní;
63. naléhavě vyzývá k tomu, aby finance byly směrovány do odvětví s prokazatelnými výsledky, čímž se zabrání dalším chronickým zpožděním, k nimž došlo v rámci nepřímého řízení s přijímající zemí, zejména v Turecku;
64. vyzývá ke zvýšení viditelnosti nástroje NPP II v regionu s ohledem na zásadní význam politiky rozšiřování EU, například prostřednictvím provádění vhodných cílených komunikačních a informačních kampaní v celostátních, regionálních a místních sdělovacích prostředcích či prostřednictvím jakýchkoli jiných prostředků, které budou uznány za vhodné, s tím, že minimální požadavky a kritéria monitorování v souvislosti s těmito kampaněmi definuje Komise v úzké spolupráci s příjemci; podporuje cílené úsilí o boj proti propagandě a o strategickou komunikaci, zejména v případech, kdy jsou obraz a zájmy EU aktivně napadány a oslabovány;
65. doporučuje využívat finanční prostředky z NPP II za účelem vytvoření komunikačních kanálů pro podniky, zejména pro malé a střední podniky, jak v členských státech, tak v kandidátských zemích, s cílem vytvořit silné obchodní vazby mezi příslušnými oblastmi, což bude velmi užitečné za účelem přípravy přijímajících zemí ke vstupu na jednotný trh;
66. připomíná význam odměny za finanční výkonnost pro země, které dosahují pokroku, jak je stanoveno v nařízení o NPP II;
67. domnívá se, že pružnost a využívání finančních prostředků na řešení konkrétních krizových situací musí být v souladu s klíčovými prioritami dotyčného nástroje a se základy strategie rozšíření a procesu přistoupení, na něž musí NPP II i nadále klást hlavní důraz;
68. vyzývá k lepší koordinaci a dalším součinnostem během fází plánování a programování NPP II s činnostmi dalších nástrojů, zejména EIDHR a IcSP, s cílem zajistit soudržnost a zvýšit doplňkovost jak vnitřně v rámci svého vlastního souboru cílů a programů, tak i vůči dalším nástrojům financování vnější činnosti;
Evropský nástroj sousedství (ENI)
69. zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby existoval celkový strategický dokument pro provádění ENI, na jehož základě by byla pomoc uvedena do souladu s širším politickým rámcem, a pro lepší koordinaci s jinými nástroji; zdůrazňuje, že priority plánování programů v rámci ENI by měly zahrnovat i sociálně–ekonomický rozvoj, mladé a udržitelné hospodaření se zdroji energie;
70. vyjadřuje politování nad tím, že víceleté plány byly pro většinu příjemců stanoveny již v průběhu roku 2017, tedy před dokončením přezkumu pomoci v těchto zemích v polovině období; připomíná, že Parlament vydal svá doporučení k programům během strategického dialogu s Komisí v dubnu 2017;
71. zdůrazňuje politickou viditelnost a pákový efekt EU, které ENI jako samostatný finanční nástroj v zemích sousedství zaručuje, a to na východě i na jihu;
72. vyzývá k zachování stávající finanční rovnováhy při přidělování prostředků mezi jižní a východní sousedství Unie;
73. podtrhuje souvislosti mezi stabilizací, předcházením konfliktům a řešením konfliktů, dodržováním lidských práv a zásad právního státu a sociálně-ekonomickým rozvojem; zdůrazňuje význam projektů, jež podporují mladé lidi, pokud jde o jejich vzdělání a zaměstnatelnost;
74. znovu vyzdvihuje důležitost schopnosti reagovat rychleji na vzniklé problémy;
75. zdůrazňuje, že investice do stabilizace a rozvoje sousedních zemí napomáhá k řešení takových problémů, jako je migrace, terorismus, místní konflikty a hospodářská nestabilita, což bude z dlouhodobého hlediska prospěšné pro celou EU;
76. zdůrazňuje, že specifika náročných úkolů v sousedství vyžadují integrovaný a komplexní přístup založený na různých situacích a potřebách příjemců včetně součinnosti s dalšími nástroji pro financování vnější činnosti a rovněž přístup uplatňovaný napříč politikami Unie; zdůrazňuje jedním z prvořadých úkolů je rychlé a účinné provádění dohod o přidružení a o prohloubených a komplexních zónách volného obchodu (DCFTA) a všech souvisejících reforem, které je třeba podpořit odpovídajícími finančními zdroji EU;
77. zdůrazňuje, že kromě značného pokroku ve společných analýzách, v koordinaci a budování konsensu ohledně priorit dárců je důležité podrobnější společné plánování s členskými státy; naléhavě vyzývá ke zlepšení koordinace dárců, zejména pokud jde o koordinaci dárcovství s prostředky z jiných nástrojů EU, s dalšími dárci a mezinárodními finančními institucemi za účelem podpory hospodářské transformace a stability v partnerských zemích;
78. je znepokojen skutečností, že schopnost reakce tohoto nástroje a jeho finanční kapacita jsou nyní na hranici jeho možností; vyjadřuje politování nad tím, že ve fázi plánování nebylo dostatečně přihlédnuto k interním odborným poznatkům v podobě analýzy politických a geopolitických rizik;
79. usuzuje, že vzhledem k současným výzvám ve státech sousedících s EU může dojít k tomu, že bude nutné navýšit orientační finanční příděly prostřednictvím legislativní změny;
80. znovu zdůrazňuje, že pokud jsou prostředky naplánované v rámci ENI přesunuty na jiný způsob financování, například do svěřenských fondů, je třeba dodržovat cíle těchto prostředků, a že je nutné, aby probíhala kontrola a dohled ze strany Parlamentu, které nesmí být nikdy opomíjeny;
81. vyzývá k většímu zapojení občanské společnosti do definování potřeb;
82. vyzývá k plnému využití podmíněnosti a mechanismů založených na pobídkách, které budou v případě potřeby podporovat politické a hospodářské reformy a budou spojeny s cíli v oblasti reforem a strategickými cíli; vyjadřuje politování nad skutečností, že ENI nedokázal poskytnout dostatečné pobídky zemím, jež nebyly ochotny zapojit se do politických reforem; vyzývá k účinnému monitorování ENI na úrovni nástroje;
83. je znepokojen ničením a zabavováním pomoci financované EU ve třetích zemích; vyzývá k dalšímu úsilí o zlepšení strategické komunikace a viditelnosti EU v sousedních zemích;
Nástroj přispívající ke stabilitě a míru (IcSP)
84. vyzývá k vyvinutí většího úsilí o maximální uplatnění vlivu IcSP prostřednictvím pravidelných strategických dialogů s partnery a mezinárodními organizacemi; v této souvislosti žádá o zajištění spolufinancování jinými důležitými dárci, kteří mají zájem na výsledcích příslušných opatření;
85. vyzývá ke zlepšení strategického rámce a k součinnosti mezi IcSP a návaznými opatřeními prováděnými na základě jiných nástrojů a jinými subjekty;
86. vyzývá k větší spolupráci mezi dalšími mezinárodními organizacemi, vládami a orgány EU v rámci boje proti nově vznikajícím hrozbám, např. v oblasti hybridních konfliktů a kybernetické bezpečnosti, kde by mohly být využity odborné znalosti Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA);
87. doporučuje strategičtější využití mediační kapacity nástroje IcSP nejen při sporech lokálního dopadu, ale také na podporu mírového procesu a dialogu ve stávajících nebo vznikajících konfliktech celosvětového významu, a vyzývá ke zlepšení systémů včasného varování a nástrojů k analyzování konfliktů, které umožňují lepší prevenci a budování míru;
88. zdůrazňuje, že tento nástroj umožní Unii financovat opatření v oblasti výcviku a dodávat ozbrojeným skupinám třetích zemí nesmrtící vybavení (například informační systémy, nemocnice atd.) s cílem reagovat v krátkodobém i střednědobém horizontu na naléhavé potřeby v rámci plnění cílů udržitelného rozvoje;
Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR)
89. opakuje, že je zásadně důležité podporovat a prosazovat demokracii a lidská práva ve třetích zemích a rovněž chránit obránce lidských práv bez ohledu na zásahy orgánů třetích zemí;
90. konstatuje, že EIDHR je v tomto ohledu účinným a významným nástrojem, jenž funguje v kontextu zmenšujícího se prostoru pro občanskou společnost; opakovaně poukazuje na trvalou potřebu cíleně směřovat finanční prostředky na problematiku lidských práv a demokracie, a to bez snižování jejich objemu; dále vyzývá ke zvážení možnosti navýšit finanční prostředky pro naléhavou pomoc obráncům lidských práv a rovněž vyzývá k účinnému prosazování dostupnosti těchto prostředků;
91. opakuje, že EIDHR by neměl být pouze nástrojem určeným na vyplňování mezer po jiných nástrojích nebo nástrojem používaným k takovému vyplňování mezer, ale že by se cílené prosazování demokracie a lidských práv mělo stát jasným a strategickým cílem samo o sobě;
92. vyzývá Komisi, aby řešila problém zmenšujícího se prostoru pro občanskou společnost a nárůstu porušování lidských práv a represí, například tím, že zvýší finanční prostředky, jež jsou k dispozici pro globální a reaktivní programy, například pro mechanismus EU ProtectDefenders.eu; vyzývá EU, aby nadále finančně podporovala obránce lidských práv, zejména ty, kteří jsou ohroženi, a občanskou společnost, jakož i marginalizované skupiny, jako jsou ženy, původní obyvatelstvo, Romové, osoby se zdravotním postižením, děti a senioři;
93. doporučuje, aby za účelem boje proti celosvětovým protiliberálním tendencím probíhalo větší strategické plánování doprovázené politickými pokyny ze strany orgánů EU a soudržností s ostatními nástroji, zejména v zemích zakoušejících úpadek lidských práv a demokratických standardů;
94. zdůrazňuje, že je důležité zaměřit se na mezinárodně důležitá témata, která by v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu mohla podpořit globalizaci lidských práv a zásady právního státu, mezinárodního práva a spravedlnosti; vyzývá ke zvýšení podpory poskytované pomocí EIDHR v řadě nově vznikajících tematických oblastí, zejména v boji proti korupci, v dodržování lidských práv ze strany podniků, práv souvisejících s životním prostředím a práv migrantů;
95. vítá podporu poskytovanou mezinárodním a regionálním mechanismům pro lidská práva a zaručení odpovědnosti, jako je Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva a Mezinárodní trestní soud;
96. doporučuje pokračovat v úsilí o zrušení trestu smrti na celém světě;
97. připomíná, že se Evropská komise zavázala k další podpoře občanské společnosti a k prosazování příznivějšího prostředí pro organizace občanské společnosti v partnerských zemích; trvá na tom, že je nutné naléhavě pracovat na dalším zmírnění byrokratických překážek, jímž čelí místní organizace občanské společnosti; vybízí delegace EU, aby aktivně vyhledávaly obránce lidských práv a organizace občanské společnosti, které se zabývající citlivými otázkami, jež vyžadují financování, aby zveřejňovaly výzvy k předkládání návrhů v místních jazycích, a umožnily tak žadatelům předkládat návrhy projektů v těchto jazycích, čímž budou současně posilovat místní odpovědnost za projekty i jejich zakotvení v místě;
98. vyzývá k většímu důrazu na udržitelnost opatření financovaných z EIDHR, zejména v rámci volebních pozorovatelských misí, v případech, kdy se otvírá značný prostor k posílení předávání znalostí místním subjektům a ke zlepšení dohledu nad kroky učiněnými v návaznosti na doporučení; vyzývá k tomu, aby plánování volebních pozorovatelských misí bylo lépe koordinováno se sledováním voleb Parlamentem;
99. vyzývá Komisi, aby poskytla finanční prostředky konkrétně na projekty zaměřené na zvyšující se zneužívání technologií dohledu a na útoky represivních vládních orgánů a nestátních aktérů prováděné prostřednictvím internetu;
100. vyzývá ke zřízení systémů monitorování a hodnocení, které budou využívat vstupní údaje poskytované obránci lidských práv;
101. vyzývá ke krokům, které by byly učiněny v koordinaci s IcSP v zájmu předcházení zločinům proti lidskosti, válečných zločinů a genocidy;
Nástroj partnerství (PI)
102. vítá důraz kladený na strategické zájmy Unie;
103. doporučuje strategičtější a konsolidovanější využívání toho mála finančních prostředků, které jsou v rámci PI k dispozici, které zajistí inkluzivní příspěvky a stanovení opatření, jež mají být provedena všemi útvary Komise a ESVČ v úzké spolupráci s členskými státy, a podtrhuje význam dobře fungujícího nástroje PI pro aktivní obranu hodnot a zájmů EU v souvislosti s ochabujícím transatlantickým konsenzem a s rostoucím počtem zemí se středními příjmy, jejichž strategický význam rychle sílí, a to i v Asii a Latinské Americe;
104. doporučuje, aby v příštím víceletém orientačním programu byly přehodnoceny příspěvky podle zeměpisné polohy a byly přizpůsobeny výzvám; v této souvislosti navrhuje větší pokrytí spolupráce s třetími nestrategickými zeměmi, jako jsou například země se středními příjmy, které v současnosti nejsou dostatečně pokryty;
105. doporučuje větší soulad s cíli společného prováděcího nařízení a s průřezovými tématy;
106. doporučuje dokončit systém monitorování a hodnocení stanovený tímto nařízením, včetně příslušných kvalitativních ukazatelů;
107. domnívá se, že nástroj PI by mohl být důležitým nástrojem na podporu provádění dohod o volném obchodu, zejména podporou činnosti domácích poradních skupin; zdůrazňuje, že je zapotřebí posuzovat využívání a rozdělování finančních prostředků, jakož i účinnost nástroje partnerství a programů Business Avenue a Brána EU, které by měly doplňovat pravomoci členských států v oblasti podpory zahraničního obchodu;
108. konstatuje, že jedním z cílů nástroje partnerství je veřejná diplomacie s cílem budovat důvěru a porozumění pokud jde o politiky EU v zemích, které nejsou členy EU; zdůrazňuje, že zapojení občanské společnosti má zásadní význam, a vítá přidělení 3 milionů EUR na podporu účasti organizací občanské společnosti v domácích poradních skupinách;
Společné prováděcí nařízení
109. doporučuje lepší využívání harmonizovaných pravidel prostřednictvím případných společných výzev k předkládání návrhů a lepší spolupráce napříč útvary Komise a ESVČ;
110. vyzývá k tomu, aby mezi ustanovení společného prováděcího nařízení byla začleněna otázky genderové rovnosti;
111. vyzývá k dalšímu zintenzivnění úsilí o zvýšení viditelnosti financování vnější politiky EU prostřednictvím ucelené a soudržné komunikační strategie, jejíž součástí budou opatření bojující proti dezinformacím; vyzývá k tomu, aby ve vztahu k realizačním partnerům byly zavedeny mechanismy podmíněnosti pro případy, kdy chybí soulad s opatřeními ke zvýšení viditelnosti EU;
112. připomíná klíčový význam zásad rozvoje a účinnosti pomoci v rámci vnější činnosti, jak je zdůrazněno ve společném prováděcím nařízení, a vyzývá Komisi, aby tyto zásady zachovala ve všech opatřeních, která přijme na základě zprávy o přezkumu v polovině období;
113. poznamenává, že by malé a střední podniky EU měly být zohledněny, pokud jde o přístup k externímu financování nástrojů prostřednictvím méně složité a příznivější právní úpravy, která může podporovat aktivnější využívání finančních prostředků a zároveň pomáhat malým a středním podnikům získat mezinárodní zkušenosti; žádá Komisi, aby posoudila stávající nástroje zaměřené na podporu internacionalizace malých a středních podniků, pokud jde o jejich soudržnost s ostatními nástroji Unie na podporu malých a středních podniků, jako je COSME, jakož i co se týče subsidiarity, zamezení zdvojování úsilí a doplňkovosti s ostatními programy členských států; vyzývá Komisi, aby předložila včasné návrhy na přezkum těchto programů v polovině období s cílem zlepšit jejich účinnost a účelnost; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit informovanost a povědomí mezi malými a středními podniky o stávajících nástrojích, zejména na vnitrostátní úrovni;
Struktura v období po roce 2020
114. požaduje, aby financování nástrojů vnějších vztahů odráželo ambiciózní vnější činnost, aby byl rozpočet EU coby globálního aktéra navýšen a aby současně i nadále vycházel z hodnot a základních a lidských práv a zásad; opakuje, že vnější činnost EU slouží rovněž společným zájmům občanů EU;
115. zdůrazňuje, že v případě, že Spojené království odejde z Evropské unie, by měl být stávající podíl rozpočtu určený na vnější činnost navýšen nebo alespoň zachován na současné úrovni a stejně by se mělo postupovat i u stávajících nástrojů, politik a priorit;
116. opakuje, že je nutná reforma stávajícího uspořádání nástrojů s cílem zajistit více odpovědnosti, transparentnosti a veřejného dohledu, jež by rovněž zvýšila účinnost, soudržnost a schopnost reakce, jakož i účelnost a flexibilitu; je přesvědčen, že reforma by rovněž zvýšila nákladovou efektivnost, omezila překrývání a střety zájmů mezi různými aktéry a útvary Komise a přispěla k řešení současných otázek týkajících se strategie, plánování programů a provádění;
117. připomíná zásadní úlohu Parlamentu coby spolutvůrce právních předpisů, pokud jde o nařízení, jímž se bude řídit další víceletý finanční rámec; znovu poukazuje na to, že je ochoten na optimalizaci struktury nástrojů pro financování vnější činnosti pracovat s Komisí, ESVČ a Radou; zdůrazňuje však, že cílem jakékoli restrukturalizace těchto nástrojů by mělo být zvýšení transparentnosti, odpovědnosti, účinnosti, provázanosti a flexibility; poukazuje na to, že těchto cílů nelze dosáhnout bez struktury řízení, která by umožňovala politickou kontrolu, byla vedena danou strategií, byla inkluzivní a zajišťovala odpovědnost; zdůrazňuje, že Parlament nebude akceptovat žádnou reformu těchto nástrojů, pokud nebude existovat solidní struktura jejich řízení; naléhavě vyzývá Komisi a ESVČ, aby předložily plán reformy těchto nástrojů, který by takovou strukturu řízení zahrnoval; podtrhuje rozpory mezi zjištěními přezkumu v polovině období a návrhy Komise na reformu stávající struktury; zdůrazňuje navíc, že je nutné zajistit solidní demokratickou a transparentní kontrolu ze strany parlamentů členských států a Evropského parlamentu;
118. vyzývá k lepší integraci svěřenských fondů a nástrojů EU do rozpočtu s cílem zvýšit transparentnost a demokratickou kontrolu nástrojů pro financování vnější činnosti; připomíná, že v rámci poslední revize finančního nařízení byla uzavřena dohoda o tom, že před vytvořením nového svěřenského fondu pro tematické činnosti proběhnou konzultace s Parlamentem a Radou; kromě toho vyzývá Komisi, aby poskytla Parlamentu podrobné informace o všech významných samostatných převodech nebo zrušení závazků v rámci okruhu 4;
119. zdůrazňuje, že delegace EU společně se členskými státy, by rovněž mohly pomoci malým a středním podnikům využívat tyto finanční nástroje s cílem vytvořit střednědobé vztahy mezi podniky EU a ekonomikami přijímajících zemí;
120. zdůrazňuje, že nemůže existovat žádný nástroj, aniž by zahrnoval jasné a konkrétní příděly prostředků a částky vyčleněné na různé cíle, záměry a priority vnější činnosti EU, včetně demokracie, lidských práv, právního státu, podpory občanské společnosti, řešení konfliktů, nestabilních států, rozvojové politiky a hospodářského a sociálního vývoje, a na podporu zemí v různých fázích přistoupení k EU a zemí v sousedství EU;
121. oceňuje odhodlání EU v oblastech, jako jsou lidská práva, podpora občanské společnosti, jakož i různé cíle, směry a konkrétní politickou a strategickou hodnotu stávajících nástrojů; zdůrazňuje, že reforma by neměla podrývat politické cíle žádného nástroje; chápe specificitu nástrojů ENI, NPP II a EIDHR, pokud jde o cíle a provádění, a je tudíž přesvědčen, že by i nadále měly být nezávislé ze strategických a politických důvodů;
122. připomíná, že nástroj EIDHR byl od roku 2006 konkrétním vyjádřením závazku EU k podpoře a prosazování demokracie a lidských práv ve třetích zemích a umožňuje EU zasahovat bez souhlasu vlád, a to na podporu registrovaných i neregistrovaných nevládních organizací a v oblastech, které členské státy EU ne vždy pokrývají;
123. poukazuje na to, že by měly být stanoveny společné cíle, mj. nutnost rozšířit přístup založený na právech a začlenit do nich hledisko lidských práv, tak aby byl článek 21 SEU, v němž se požaduje, aby EU usilovala o upevnění demokracie, lidských práv a právního státu, což by mělo být nezbytným cílem v rámci vnějších vztahů, uveden v život;
124. vyzývá ESVČ a Komisi, aby zajistily, aby byly partnerským zemím poskytnuty jasné informace o veškerých reformách;
125. vyzývá k vytvoření spolehlivých a jednotných postupů hodnocení a monitorování, v jejichž rámci by bylo možné provádět kvalitativní a kvantitativní hodnotící analýzu a sledovat pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění stanovených cílů prostřednictvím financování EU za použití různých nástrojů;
126. zdůrazňuje potřebu předvídatelnosti dlouhodobého financování i zavedení předem stanovených částek, které mohou být využity flexibilně; opakuje, že k zajištění flexibility musí existovat možnost převádět prostředky mezi jednotlivými příděly; připomíná, že finanční prostředky určené na cíle vnější činnosti nemohou být přesměrovány ve prospěch jiných cílů, včetně řízení migrace a vnitřní bezpečnosti; zdůrazňuje, že by měla být zavedena možnost přenést nepřidělené finanční prostředky v rámci celkového rozpočtu nástroje pro vnější činnost na flexibilní nebo naléhavá opatření s tím, že by příslušná částka byla omezena na 10 % původní výše prostředků nástroje a politické cíle nástroje by zůstaly zachovány;
127. zdůrazňuje, že přidělování pomoci jednotlivým zemím by nemělo záviset na dohodách o migraci s EU a že by nemělo docházet k přesunu finančních prostředků z chudých zemí a regionů do zemí původu migrantů nebo tranzitních zemí do Evropy pouze na základě toho, že se nacházejí na migrační trase;
128. připomíná obtíže, se kterými se v současné době potýkají příjemci, když usilují o zajištění financování v rámci jednotlivých nástrojů; vyzývá ke zjednodušení postupů, snížení administrativní zátěže a pokud možno k přijetí jednotných postupů pro různé útvary Komise a ESVČ zapojené do dané činnosti, ke zřízení jednotného kontaktního místa pro organizace žádající o financování EU a pokud možno k používání digitálních řešení s cílem zeštíhlit a omezit byrokratickou zátěž, avšak nikoli na úkor dohledu nad rozpočtem, sledovatelnosti a kontroly;
129. zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby všechny útvary Komise a ESVČ spolupracovaly na tom, aby vnější financování EU vycházelo z politik spíše než z nástrojů s cílem zabránit nesrovnalostem, nekonzistentnosti, zbytečným nákladům, překrývání a plýtvání know-how a dosáhnout záměrů a cílů, které vnější činnost EU sdílí jako celek;
130. zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby existovaly strategičtější politická vodítka, zastřešující strategie a doprovodné dokumenty, jež by byly společně vypracovány a vzájemně sdíleny všemi příslušnými útvary Komise a ESVČ, které by řídila a sledovala řídící struktura, kterou je nutné ještě vytvořit, a v nichž by byly stanoveny záměry a cíle vnější činnosti EU v nadcházejícím období a způsob, jakým bude tento nástroj využit k jejich dosažení; vyzývá k tomu, aby se při stanovování cílů a záměrů využily interní i externí odborné zkušenosti; doporučuje, aby součástí plánování všech programů bylo provedení analýzy náchylnosti ke vzniku konfliktů, politicko-ekonomické analýzy a posouzení rizik, jakož i opatření na zmírňování rizik, která by bylo možné flexibilně uplatňovat v případech, kdy tato rizika vznikají;
131. vyzývá k tomu, aby se zkoumalo, jak by bylo možné zvýšit koordinaci a soulad s politikou členských států EU v oblasti financování vnější činnosti, například tím, že by se podpořilo společné plánování programů;
132. požaduje posílení příležitostí financování nevládních organizací tím, že se ujasní a poskytne více příležitostí k spolufinancování prostřednictvím zajištění víceletých partnerství a udržitelnosti činností;
133. vyzývá ke zlepšení požadavků na urychlení rozhodovacího procesu s cílem zvýšit schopnost EU reagovat na rychle se měnící události;
134. poukazuje na význam většího zviditelnění a větší informovanosti o vnější činnosti EU, mj. na základě využití pracovní skupiny EU pro strategickou komunikaci, a o jejím vlivu ve světě; žádá, aby to bylo považováno za politický cíl; zdůrazňuje proto, že je naléhavě nutné v rámci delegací EU zajistit strategickou komunikaci zaměřenou na konkrétní země, příp. regiony a podstatně zlepšit koordinaci a výměnu informací mezi delegacemi EU a členskými státy;
135. zdůrazňuje, že delegace EU hrají klíčovou úlohu při sestavování programů na místní úrovni, výsledném vyplácení prostředků a určování příjemců, zejména v případě obránců lidských práv a organizací občanské společnosti aktivních v citlivých oblastech; znovu poukazuje na to, že vzhledem ke své práci a statusu ve třetích zemích nemohou za rozhodování týkající se financování odpovídat pouze delegace EU;
136. zdůrazňuje, že do plánování nástrojů musí být úzce zapojena občanská společnost příslušných zemí a musí se ve větší míře zakládat na decentralizované spolupráci, pokud jde o jeho koncepci, postupné zavádění a uplatňování, aby bylo možné vytvořit pevná a trvalá partnerství, plnit specifické potřeby obyvatel a přihlédnout k reálnému sociálnímu postavení příslušných osob;
137. připomíná, že v některých případech je možné politických cílů a záměrů EU, jako jsou lidská práva, právní stát a rozvoj, snáze dosáhnout na základě přidělování menších grantů základním organizacím na místní úrovni, než poskytnutím jednoho velkého přídělu jedinému příjemci;
138. poukazuje na význam zásady „více za více“ a zásady podmíněnosti; je toho názoru, že by měly být zřízeny pevnější mechanismy podmíněnosti, v jejichž rámci by bylo možné pozastavit přímou rozpočtovou podporu státních orgánů, vládních subjektů či nestátních aktérů nebo ji případně přesměrovat na občanskou společnost v případech, kdy tyto instituce neplní či nedodržují potřebu dosáhnout cílů vyplaceného financování nebo porušují zásady právního státu a lidská práva;
139. požaduje transparentnost, odpovědnost, kontrolu, doplňkovost v oblasti rozvoje, dodržování zásad účinnosti pomoci a rozvoje a silné záruky v oblasti životního prostředí, lidských práv a sociální ochrany při využívání rozvojové pomoci na podporu investic soukromého sektoru;
140. vyzývá Komisi, aby s ohledem na probíhající přepracování znění nařízení o dvojím užití zvážila možnost vyčlenit finanční prostředky prostřednictvím vnějších finančních nástrojů spolupráce a technické pomoci se třetími zeměmi, zejména s rozvojovými zeměmi, s cílem podpořit členství v rámci Wassenaarského ujednání, Australské skupiny, Režimu kontroly raketových technologií a Skupiny jaderných dodavatelů, a aby se zabránilo porušování lidských práv;
141. zdůrazňuje, že jakákoli budoucí struktura vyžaduje řádný systém brzd a protivah, transparentnost, právo na kontrolu uplatňování daných nástrojů, včetně rozsáhlých strategických příspěvků Parlamentu k politice a kontroly jejich uplatňování ze strany Parlamentu, stejně jako využívání aktů v přenesené pravomoci k revizi tematických priorit, pokud se nacházejí v přílohách legislativních aktů, a přijetí podstatných doplňkových prvků, jako jsou strategické a víceleté programové dokumenty;
142. je přesvědčen, že generace nástrojů pro financování vnější činnosti po roce 2020 musí dodržovat rozpočtové zásady pravdivosti a jednotnosti;
143. zastává názor, že střednědobé procesy přezkumu a rozpočtové kontroly by měly být dostatečně rigorózní a transparentní, aby byla zajištěna maximální absorpce prostředků a bylo možné provádět vhodné úpravy v zájmu zvýšení absorpční kapacity, bude-li to třeba.
o o o
144. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Radě.
– s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,
– s ohledem na protokol č. 2 o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality,
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2003 o zdokonalení tvorby právních předpisů a na její nejnovější znění, interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(1),
– s ohledem na praktická ujednání dohodnutá dne 22. července 2011 mezi příslušnými útvary Evropského parlamentu a Radou v souvislosti s uplatněním čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) v případě dohod dosažených v prvním čtení,
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. května 2017 o výroční zprávě za rok 2014 o subsidiaritě a proporcionalitě(2) a na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o výročních zprávách o subsidiaritě a proporcionalitě za rok 2012 a 2013(3);
– s ohledem na výroční zprávu Komise o subsidiaritě a proporcionalitě za rok 2015 (COM(2016)0469) a na výroční zprávu Komise o subsidiaritě a proporcionalitě za rok 2016 (COM(2017)0600),
– s ohledem na výroční zprávu Komise za rok 2015 o vztazích Evropské komise s vnitrostátními parlamenty (COM(2016)0471) a na výroční zprávu Komise za rok 2016 o vztazích Evropské komise s vnitrostátními parlamenty (COM(2017)0601),
– s ohledem na všechna předchozí sdělení Komise o potřebě zdokonalit tvorbu právních předpisů s cílem dosáhnout lepších výsledků ve prospěch občanů EU,
– s ohledem na rozhodnutí předsedy Evropské komise ze dne 14. listopadu 2017 o zřízení pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Dělat méně, zato efektivněji“ (C(2017)7810),
– s ohledem na pololetní zprávy Konference výborů pro evropské záležitosti (COSAC) o vývoji postupů a praxe Evropské unie v oblasti parlamentní kontroly ze dne 19. června 2014, 14. listopadu 2014, 6. května 2015, 4. listopadu 2015, 18. května 2016, 18. října 2016 a 3. května 2017,
– s ohledem na dohodu o spolupráci podepsanou dne 5. února 2014 mezi Evropským parlamentem a Výborem regionů,
– s ohledem na výroční zprávu Výboru regionů o subsidiaritě za rok 2015,
– s ohledem na články 52 a 132 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0141/2018),
A. vzhledem k tomu, že roky 2015 a 2016 byly první dva roky, které se plně kryly s funkčním obdobím Komise vedené panem Junckerem, která se ujala funkce v listopadu 2014; vzhledem k tomu, že předseda Juncker přislíbil, že se subsidiarita stane ústředním prvkem evropského demokratického procesu a že zajistí plné dodržování zásad subsidiarity a proporcionality v celém legislativním procesu;
B. vzhledem k tomu, že nová interinstitucionální dohoda ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů zahrnuje závazek těchto tří orgánů dodržovat a uplatňovat zásady subsidiarity a proporcionality;
C. vzhledem k tomu, že v roce 2015 Komise obdržela osm odůvodněných stanovisek ke třem jejím návrhům; vzhledem k tomu, že Komise v uvedený rok celkově obdržela 350 podání;
D. vzhledem k tomu, že v roce 2016 Komise obdržela 65 odůvodněných stanovisek vztahujících se k 26 návrhům Komise; vzhledem k tomu, že se jedná o zvýšení o 713 % oproti osmi odůvodněným stanoviskům obdrženým v roce 2015 a o třetí nejvyšší počet, jaký kdy byl v jednom kalendářním roce předložen od zavedení mechanismu kontroly subsidiarity Lisabonskou smlouvou v roce 2009 (v roce 2012 jich bylo předloženo 84 a v roce 2013 70); vzhledem k tomu, že celkový počet podání obdržených Komisí ten rok výrazně vzrostl na celkových 620;
E. vzhledem k tomu, že dne 19. května 2015 přijala Komise soubor opatření pro zlepšování tvorby právních předpisů s novými příslušnými integrovanými pokyny, včetně aktualizovaných pokynů k posuzování subsidiarity a proporcionality v rámci posouzení dopadů nových iniciativ;
F. vzhledem k tomu, že Komise v roce 2015 spustila webové stránky nazvané „Váš názor na snižování administrativní zátěže“(4) a rovněž platformu Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) a umožnila tak zúčastněným stranám dodatečnou možnost oznámit Komisi veškeré nedostatky týkající se stávajících regulačních opatření, včetně záležitostí týkajících se subsidiarity a proporcionality;
G. vzhledem k tomu, že v roce 2015 vyhotovila výzkumná služba Evropského parlamentu třináct prvotních vyhodnocení, jedno posouzení dopadů věcných pozměňovacích návrhů Parlamentu a šest posouzení dopadů ex post; vzhledem k tomu, že výzkumná služba také vypracovala čtyři zprávy o nákladech vyplývajících z neexistence společného evropského postupu a dvě posouzení evropské přidané hodnoty; vzhledem k tomu, že v roce 2016 vyhotovila výzkumná služba Evropského parlamentu 36 prvotních vyhodnocení, jedno posouzení dopadů věcných pozměňovacích návrhů Parlamentu a čtrnáct posouzení dopadů ex post; vzhledem k tomu, že výzkumná služba také vypracovala sedm zpráv o nákladech vyplývajících z neexistence společného evropského postupu a pět posouzení evropské přidané hodnoty;
H. vzhledem k tomu, že přenesené pravomoci jsou v právních předpisech Unie svěřovány v případech, kdy je nutná flexibilita a efektivita a kdy je nelze zajistit řádným legislativním postupem; vzhledem k tomu, že přijímání pravidel zásadních pro dotčenou oblast je vyhrazeno normotvůrcům;
I. vzhledem k tomu, že subsidiarita a proporcionalita představují klíčové faktory v rámci posouzení dopadů a zpětných hodnocení, která posuzují, zda jsou opatření na úrovni EU nezbytná, zda jsou jejich cíle účinněji dosažitelné jinými prostředky a zda skutečně přinášejí očekávané výsledky, pokud jde o účinnost, účelnost, soudržnost, relevanci a přidanou hodnotu EU;
J. vzhledem k tomu, že v roce 2014 tři vnitrostátní parlamentní komory (dánský Folketing, nizozemská Tweede Kamer a Sněmovna lordů Spojeného království) předložily zprávy s podrobnými návrhy týkajícími se možností posílení úlohy vnitrostátních parlamentů v rozhodovacím procesu;
1. připomíná význam výročních zpráv o subsidiaritě a proporcionalitě, jež vypracovává Komise; konstatuje, že výroční zprávy Komise za rok 2015 a 2016 jsou podrobnější a důkladnější než zprávy, které se týkají předchozích let;
2. zdůrazňuje, že je důležité, aby Evropská unie jednala pouze v případech, kdy to může být prospěšné s cílem snížit tzv. demokratický deficit;
3. zdůrazňuje, že subsidiarita a proporcionalita jsou základními zásadami, které by měly orgány EU zohlednit při výkonu pravomocí EU s cílem zajistit, aby unijní opatření měla přidanou hodnotu; připomíná, že tyto zásady jsou zaměřeny na zlepšování fungování Unie zajištěním toho, aby byla opatření na úrovni Unie nezbytná, že cíle těchto opatření nemohou v dostatečné míře splnit jednotlivé členské státy, že jejich povaha a podstata nepřekračují to, co je nezbytné pro plnění cílů Smluv, a že jsou vždy přijímána na nejvhodnějším stupni veřejné správy; upozorňuje na skutečnost, že tyto zásady mohou být zneužity k tomu, aby sloužily cílům namířeným proti EU, a zdůrazňuje, že by orgány EU měly být ostražité a měly by tomuto riziku předcházet a mařit jej;
4. připomíná, že subsidiarita je kromě neurčitého právního pojetí základní zásadou federací, která by v důsledku měla být interpretována politicky;
5. je toho mínění, že zásada subsidiarity nemůže být používána k restriktivním interpretacím pravomocí svěřených Unii na základě Smluv;
6. domnívá se, že veškeré úvahy o subsidiaritě a její kontrole by se měly odehrávat na pozadí stále hlasitějšího volání občanů po tom, aby Unie řešila velké globální výzvy, jako jsou mimo jiné mezikontinentální finanční toky, bezpečnost, migrace a změna klimatu;
7. vítá skutečnost, že subsidiarita je zmíněna i v Římském prohlášení ze dne 25. března 2017; domnívá se, že subsidiarita by měla zaujímat význačné místo v úvahách o budoucnosti EU;
8. bere na vědomí iniciativu, kterou oznámil předseda Komise Jean-Claude Juncker během svého projevu o stavu Unie v roce 2017 a která spočívá ve vytvoření pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Dělat méně, zato efektivněji“, jíž bude předsedat místopředseda Komise Frans Timmermans; připomíná, že Parlament dospěl k závěru, že účast v této pracovní skupině zřízené Komisí by znamenala, že by nebyla zohledněna institucionální úloha a postavení Parlamentu jakožto jediného přímo voleného orgánu Evropské unie, který zastupuje občany na úrovni Unie a vykonává pravomoc politické kontroly nad Komisí, a že se tudíž rozhodl pozvání k účasti v této pracovní skupině nepřijmout;
9. bere na vědomí metodiku Komise ve výročních zprávách za rok 2015 a 2016, která za pomoci statistik počítá odůvodněná stanoviska předložená vnitrostátními parlamenty k balíčku návrhů jako jediné odůvodněné stanovisko, a nikoli jako odůvodněná stanoviska předložená ke každému návrhu zvlášť;
10. oceňuje, že počet odůvodněných stanovisek (65), která v roce 2016 předložily vnitrostátní parlamenty, je třetí nejvyšší, jaký kdy byl v jednom kalendářním roce předložen od zavedení mechanismu kontroly subsidiarity Lisabonskou smlouvou; bere na vědomí prudký nárůst (+713 %) oproti roku 2015, kdy bylo předloženo osm odůvodněných stanovisek; dále bere na vědomí výrazný nárůst (z 350 na 620) počtu stanovisek, která Komise obdržela v rámci politického dialogu; zdůrazňuje, že se tyto tendence objevily v kontextu snížení legislativní činnosti, což svědčí také o tom, že účast vnitrostátních parlamentů se v porovnání s předchozími roky změnila; vítá zvláštní zájem vnitrostátních parlamentů o rozhodovací proces EU;
11. vítá skutečnost, že odůvodněné stanovisko vydalo více vnitrostátních parlamentních komor (26 ze 41 v roce 2016 v porovnání s osmi v roce 2015); bere na vědomí výrazný rozdíl mezi parlamentními komorami aktivními v rámci politického dialogu a odůvodněnými stanovisky; zdůrazňuje, že vnitrostátní parlamenty mají i nadále větší zájem ovlivňovat obsah právních předpisů EU než odhalovat případy, kdy by mohla být zpochybněna subsidiarita; konstatuje, že pravomoc vnitrostátních parlamentů sledovat dodržování zásad subsidiarity a proporcionality je rovněž spojena s právem požádat evropského normotvůrce, aby v případě potřeby přijal opatření na evropské úrovni;
12. vyjadřuje uznání práci, již odvedl Výbor pro posuzování dopadů (výbor IAB) a od července 2015 jeho následník Výbor pro kontrolu regulace (výbor RSB); konstatuje, že výbory IAB a RSB uvedly, že u 23 % posouzení dopadů, která v roce 2015 přezkoumaly, je nutné zlepšení ohledně subsidiarity, proporcionality, nebo obou těchto zásad; konstatuje, že v roce 2016 představoval podíl posouzení dopadů, která výbor RSB shledal neuspokojivými, 15 %; vítá, že se tato míra ve srovnání s předchozími roky snížila; zdůrazňuje, že Komise revidovala všechna dotčená posouzení dopadů a zohlednila přitom analýzy výboru RSB;
13. bere na vědomí, že provádění programu pro zdokonalení tvorby právních předpisů vedlo k tomu, že Komise vypracovala účinnější vnitřní nástroje a postupy zaměřené na předcházení porušování zásady subsidiarity; zdůrazňuje, že posouzení dopadů jsou klíčovým nástrojem, který zajišťuje dodržování zásad subsidiarity a proporcionality a podporuje odpovědnost; vyzdvihuje zejména úlohu výboru RSB a vítá skutečnost, že subsidiarita a proporcionalita jsou nyní součástí kontroly kvality, kterou tento výbor provádí; zdůrazňuje nicméně, že by se dále mohla zlepšit nezávislost výboru RSB;
14. vítá skutečnost, že Komise v květnu 2015 přijala nový balíček předpisů pro zdokonalení tvorby právních předpisů s cílem zajistit, aby právní předpisy EU účinněji sloužily veřejnému zájmu a zaručily komplexnější uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality, což následně přispěje k vyšší míře transparentnosti v rozhodování EU; domnívá se, že nový rámec pro zdokonalení tvorby právních předpisů by měl Evropské unii sloužit jako nástroj pro jednání v plném souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality; bez ohledu na výše uvedené zdůrazňuje, že zatímco by měl tento rámec stanovit testy posuzující soulad s těmito zásadami, aby Evropská unie jednala pouze tam, kde přidává hodnotu, neměl by být příčinou zbytečných prodlev při přijímání důležitých právních předpisů;
15. vítá, že Komise dne 24. října 2017 zveřejnila sdělení nazvané „Dokončení programu zlepšování právní úpravy: Lepší řešení v zájmu dosažení lepších výsledků“, v němž vysvětluje své úsilí o zvýšení transparentnosti, legitimity a odpovědnosti za práci na zdokonalení tvorby právních předpisů, zejména pokud jde o konzultační proces a možnosti zúčastněných stran vyjádřit jejich názory na návrhy Komise;
16. vítá, že Komise v roce 2015 zavedla nové mechanismy pro konzultace a zpětnou vazbu k novým politickým iniciativám;
17. zdůrazňuje, že je důležité dostatečně vysvětlit potřebu legislativních iniciativ a jejich dopad na všechny důležité oblasti (hospodářské, environmentální, sociální) s cílem dodržovat zásady subsidiarity a proporcionality;
18. podporuje závazek Komise k provedení hodnocení na prvním místě, než začne zvažovat možné legislativní změny; v této souvislosti se domnívá, že by Evropská unie a orgány členských států měly úzce spolupracovat za účelem účinnějšího monitorování, měření a hodnocení skutečného dopadu právních předpisů EU na občany, hospodářství, sociální strukturu a životní prostředí;
19. vítá, že Evropský parlament, Rada a Komise podepsaly v roce 2016 novou interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů; připomíná, že Komise se zavázala k tomu, že ve svých důvodových zprávách objasní odůvodněnost svých návrhů s ohledem na zásady subsidiarity a proporcionality; vítá skutečnost, že v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů se Komise zavázala, že vnitrostátním parlamentům dá k dispozici posouzení dopadů svých legislativních a nelegislativních návrhů; připomíná, že tato dohoda rovněž zdůraznila nutnost větší transparentnosti legislativního postupu a že informace poskytované vnitrostátním parlamentům jim musí umožnit plně uplatňovat pravomoci, které jim přiznávají Smlouvy;
20. vybízí vnitrostátní parlamenty, aby jasně zpočátku uvedly, že jejich podání je odůvodněným stanoviskem předloženým na základě protokolu č. 2 ke Smlouvám, a dále uvedly legislativní návrh či návrhy, jichž se toto stanovisko týká, jasně vyjádřily důvody, proč se domnívají, že je návrh v rozporu se zásadou subsidiarity, začlenily stručný přehled argumentů a dodržovaly lhůtu v délce osmi týdnů od data předání příslušného návrhu legislativního aktu; konstatuje, že tyto kroky usnadní včasné a odpovídající zpracování odůvodněných stanovisek ze strany všech dotčených orgánů;
21. je toho názoru, že od přijetí Lisabonské smlouvy se zapojení vnitrostátních parlamentů do legislativních procesů EU výrazně rozvinulo navázáním kontaktů s ostatními vnitrostátními parlamenty; vybízí vnitrostátní parlamenty, aby nadále udržovaly a ještě více posilovaly meziparlamentní vztahy, a to i na bilaterálním základě, coby prostředek prohlubování spolupráce mezi členskými státy, a aby tak činily s evropskou demokratickou vizí v oblastech, v nichž může Unie vytvářet přidanou hodnotu, a v duchu solidarity, v souladu se zásadami právního státu a základními právy; zdůrazňuje, že tyto kontakty mohou usnadnit výměnu osvědčených postupů, pokud jde o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality;
22. vítá skutečnost, že Parlament stále častěji a pravidelněji působí jako účastník a prostředník při jednáních vnitrostátních parlamentů týkajících se mechanismů subsidiarity a proporcionality; domnívá se, že posílení dialogu na politické úrovni s vnitrostátními parlamenty by mohlo být prostředkem k racionalizaci kontroly shody se zásadami subsidiarity a proporcionality díky lepšímu posuzování obsahu legislativních návrhů;
23. upozorňuje na to, že v roce 2016 předložilo 14 komor tvořících součást 11 vnitrostátních parlamentů odůvodněná stanoviska k návrhu směrnice, jíž se mění směrnice 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (COM(2016)0128), čímž byl dosažen minimální počet třetiny hlasů požadovaný podle čl. 7 odst. 2 protokolu č. 2 ke Smlouvám k zahájení postupu „žluté karty“; připomíná, že argumenty vznesené vnitrostátními parlamenty byly v Parlamentu předmětem široké diskuse vedené s Komisí; bere na vědomí, že Komise navázala s vnitrostátními parlamenty spolupráci v rámci konference COSAC; bere na vědomí, že Komise vydala sdělení, v němž uvádí řadu důvodů pro zachování návrhu(5); domnívá, že navzdory obavám, které vyjádřily některé vnitrostátní parlamenty, se Komise, s ohledem na argumenty obsažené v uvedeném sdělení, plně vypořádala se svou povinností sdělit důvody pro své rozhodnutí;
24. konstatuje v souvislosti s výše uvedeným návrhem Komise, že v rámci politického dialogu zaslalo stanoviska sedm vnitrostátních komor, v nichž tento návrh převážně považovaly za slučitelný se zásadou subsidiarity; upozorňuje na to, že expertní skupina Výboru regionů pro subsidiaritu dospěla k názoru, že cíle návrhu by mohlo být lépe dosaženo na úrovni EU;
25. připomíná, že v minulosti byl dvakrát zahájen postup udělení „žluté karty“ (jednou v roce 2012 a jednou v roce 2013), což spolu s novým postupem pro udělení „žluté karty“ prokazuje, že tento systém funguje a že vnitrostátní parlamenty se mohou snadno a včas zapojit do rozpravy o subsidiaritě, pokud si to přejí; domnívá se, že větší povědomí o úloze vnitrostátních parlamentů a lepší spolupráce mezi nimi by mohla posílit monitorování subsidiarity ex ante;
26. připomíná, že podle článku 7 protokolu (č. 2) ke Smlouvám by evropské orgány měly náležitě přihlížet k odůvodněným stanoviskům, která vydaly vnitrostátní parlamenty nebo komory těchto parlamentů; konstatuje, že některé vnitrostátní parlamenty v minulosti vyjádřily zklamání nad odpověďmi, které Komise poskytla vnitrostátním parlamentům v případech, kdy byla vystavena „žlutá karta“; připomíná však, že Komise zavedla postupy na zajištění toho, aby vnitrostátním parlamentům poskytla včas podstatné a politické odpovědi na jejich obavy; vyzývá Komisi, aby systematicky předávala své odpovědi na odůvodněná stanoviska Evropskému parlamentu;
27. bere na vědomí změny, které navrhují některé vnitrostátní parlamenty pro mechanismus kontroly subsidiarity; vítá závěry konference COSAC, že žádné zdokonalení mechanismu kontroly subsidiarity by nemělo vést ke změně Smlouvy; konstatuje, že prodloužení osmitýdenní lhůty, v níž by mohly vnitrostátní parlamenty vydat odůvodněné stanovisko, by vyžadovalo změnu Smluv nebo jejich protokolů; připomíná kontext dopisu ze dne 1. prosince 2009 o praktických opatřeních pro uplatňování mechanismu kontroly subsidiarity, který předseda a místopředseda Komise zaslali předsedům vnitrostátních parlamentů a v němž Komise uvedla, že aby bylo možné zohlednit letní přestávku vnitrostátních parlamentů, nebude měsíc srpen brán při stanovování lhůty uvedené v protokolu č. 2 v potaz; připomíná návrh některých vnitrostátních parlamentů, podle něhož by Komise měla rovněž zvážit možnost, aby se při výpočtu osmitýdenní lhůty nebralo v potaz ani prosincové volno vnitrostátních parlamentů;
28. zdůrazňuje, že k přijetí právních aktů je zapotřebí souhlasu převážné většiny v Radě složené z ministrů vlád všech členských států EU, kteří by měli mít odpovědnost vůči svým vnitrostátním parlamentům;
29. konstatuje, že již existuje řada nástrojů, které vnitrostátním parlamentům a občanům umožňují podílet se na každém kroku legislativního postupu a jež zajišťují monitorování dodržování zásad subsidiarity a proporcionality; vybízí proto k tomu, aby se v plné míře využívaly stávající nástroje a aby se přitom pokud možno zabránilo vytváření složitější administrativní struktury a zdlouhavých postupů za situace, kdy EU usiluje o to, aby byla pro své občany srozumitelná, přičemž cílem vždy musí být dodržování a ochrana jejich práv a zájmů; vyzývá členské státy, aby organizovaly informační kampaně a příslušné semináře s cílem přesně informovat občany o možnostech jejich zapojení do každé etapy legislativního procesu;
30. zdůrazňuje, že právní předpisy by měly být komplexní a jasné, aby umožnily dotčeným stranám pochopit svá práva a povinnosti, včetně požadavků na odpovídající podávání zpráv, monitorování a hodnocení, bránit nepřiměřeným nákladům a být prakticky proveditelné;
31. zdůrazňuje, že je důležité podporovat přístup k posouzením dopadů a pracovním plánům, které vypracovává Komise, účastnit se veřejných konzultací nebo konzultací se zúčastněnými stranami pořádaných Komisí nebo Evropským parlamentem a předkládat návrhy prostřednictvím platformy REFIT „Snižme zátěž: návrhy“; v této souvislosti bere na vědomí hladké fungování webových stránek a Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT), který vstoupil v platnost v roce 2016;
32. připomíná, že je třeba posílit stávající formy spolupráce a nalézt možnosti ke zlepšení platformy IPEX s cílem zvýšit informovanost vnitrostátních parlamentů o jejich úloze při kontrolách subsidiarity a proporcionality, pomoci jim efektivněji zpracovávat informace, které obdrží v rámci systému včasného varování, a zlepšit jejich spolupráci a koordinaci; vybízí vnitrostátní parlamenty, aby vydávaly stanoviska k návrhům Komise, z nichž všechny jsou kdykoli dostupné prostřednictvím interní databáze CONNECT; připomíná, že všechny tyto informace jsou dostupné na platformě REGPEX;
33. vybízí vnitrostátní a regionální parlamenty k tomu, aby dále rozvíjely vztahy s Výborem regionů, jenž má skupinu 12 odborníků, kteří projednávají legislativní návrhy s ohledem na zásadu subsidiarity a proporcionality;
34. vítá zájem některých vnitrostátních parlamentů hrát pozitivnější a aktivnější úlohu v evropských záležitostech uplatňováním postupu „zelené karty“; připomíná, že vnitrostátní parlamenty mají na způsoby uplatňování tohoto postupu různé názory; domnívá se, že k posílení politického dialogu s vnitrostátními parlamenty může přispět neformální mechanismus založený na meziparlamentní spolupráci;
35. konstatuje vzhledem k výše uvedenému, že v roce 2015 20 parlamentních komor společně podepsalo nebo podpořilo první iniciativu „zelené karty“ o plýtvání potravinami a že v červenci 2016 devět parlamentních komor společně podepsalo druhou „zelenou kartu“, v níž vyzvalo Komisi, aby předložila legislativní návrh, který by zavedl zásady sociální odpovědnosti podniků na evropské úrovni; připomíná, že některé z návrhů, které se objevily v souvislosti s první „zelenou kartou“, se následně odrazily v revidovaném balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství, který Komise přijala v prosinci 2015; připomíná proto, že vnitrostátní parlamenty hrají v institucionálním rámci konstruktivní úlohu, a že tudíž v tuto chvíli není třeba vytvářet nové institucionální a administrativní struktury, které by mohly celý proces zbytečně komplikovat;
36. připomíná, že v roce 2016 několik regionálních parlamentů přímo informovalo Komisi o svých stanoviscích k některým jejím návrhům; konstatuje, že Komise tyto názory v případě potřeby zohlednila; připomíná, že podle článku 6 protokolu (č. 2) je věcí vnitrostátního parlamentu nebo komory vnitrostátního parlamentu případně konzultovat regionální parlamenty, které mají normotvornou pravomoc;
37. bere na vědomí judikaturu Soudního dvora Evropské unie o subsidiaritě a proporcionalitě vydanou v letech 2015 a 2016; zdůrazňuje, že Soudní dvůr stanovil, že to, zda unijní normotvůrce splnil povinnost uvést odůvodnění týkající se subsidiarity, by mělo být posuzováno nejen s ohledem na znění aktu, jenž je předmětem sporu, ale rovněž s ohledem na jeho kontext a na okolnosti daného případu, a že informace poskytované vnitrostátním parlamentům, občanům a soudům by měly být dostatečné a srozumitelné; dále zdůrazňuje, že pokud jde o zásadu proporcionality, Soudní dvůr potvrdil, že unijní normotvůrce musí mít širokou posuzovací pravomoc v oblastech, ve kterých jeho činnost předpokládá volby jak politické, tak ekonomické či sociální povahy a v nichž má provést komplexní posouzení;
38. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
Sdělení Komise ze dne 20. července 2016 o návrhu směrnice, kterou se mění směrnice o vysílání pracovníků, s ohledem na zásadu subsidiarity, v souladu s protokolem č. 2 (COM(2016)0505).
Udělení absolutoria za rok 2016: souhrnný rozpočet EU – Komise a výkonné agentury
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise (2017/2136(DEC))
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(2),
– s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),
– s ohledem na výroční zprávu Komise 2016 o řízení a výkonnosti rozpočtu EU (COM(2017)0351),
– s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi orgánů(3) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05940/2018 – C8‑0042/2018),
– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),
A. vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;
1. uděluje absolutorium Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(6);
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům, kontrolním orgánům členských států na celostátní a regionální úrovni a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast na rozpočtový rok 2016 (2017/2136(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(7),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(8),
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2016(9),
– s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),
– s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(10),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(11) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),
– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(12), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(13), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(14), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/776/EU ze dne 18. prosince 2013 o zřízení výkonné agentury „Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast“, kterým se zrušuje rozhodnutí 2009/336/ES(15),
– s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),
A. vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;
1. uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(16);
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro malé a střední podniky na rozpočtový rok 2016 (2017/2136(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(17),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(18),
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro malé a střední podniky za rozpočtový rok 2016(19),
– s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),
– s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro malé a střední podniky za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(20),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(21) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),
– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(22), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(23), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(24), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/771/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro malé a střední podniky a o zrušení rozhodnutí 2004/20/ES a 2007/372/ES(25),
– s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),
A. vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;
1. uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro malé a střední podniky za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(26);
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro malé a střední podniky, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
4. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny na rozpočtový rok 2016 (2017/2136(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(27),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(28),
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny za rozpočtový rok 2016(29),
– s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),
– s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(30),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(31) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),
– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(32), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(33), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(34), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/770/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví a potraviny a o zrušení rozhodnutí 2004/858/ES(35),
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2014/927/EU ze dne 17. prosince 2014, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2013/770/EU s cílem změnit „Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví a potraviny“ na „Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny“(36),
– s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),
A. vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;
1. uděluje absolutorium ředitelce Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(37);
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, ředitelce Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
5. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum na rozpočtový rok 2016 (2017/2136(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(38),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(39),
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2016(40),
– s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),
– s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(41),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(42) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),
– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(43), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(44), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(45), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/779/EU ze dne 17. prosince 2013, kterým se zřizuje Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum a kterým se zrušuje rozhodnutí 2008/37/ES(46),
– s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),
A. vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;
1. uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(47);
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
6. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro výzkum na rozpočtový rok 2016 (2017/2136(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(48),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(49),
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2016(50),
– s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),
– s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(51),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(52) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),
– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(53), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(54), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(55), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/778/EU ze dne 13. prosince 2013, kterým se zřizuje Výkonná agentura pro výzkum a kterým se zrušuje rozhodnutí 2008/46/ES(56),
– s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),
A. vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;
1. uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro výzkum za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(57);
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro výzkum, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
7. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro inovace a sítě na rozpočtový rok 2016 (2017/2136(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(58),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(59),
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro inovace a sítě za rozpočtový rok 2016(60),
– s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),
– s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro inovace a sítě za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(61),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(62) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),
– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(63), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(64), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(65), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/801/EU ze dne 23. prosince 2013, kterým se zřizuje Výkonná agentura pro inovace a sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí 2007/60/ES ve znění rozhodnutí 2008/593/ES(66),
– s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),
A. vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;
1. uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro inovace a sítě za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(67);
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro inovace a sítě, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
8. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise (2017/2136(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(68),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(69),
– s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),
– s ohledem na výroční zprávu Komise 2016 o řízení a výkonnosti rozpočtu EU (COM(2017)0351),
– s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi orgánů(70) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(71) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05940/2018 – C8‑0042/2018),
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),
– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(72), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(73), a zejména na čl. 14 odst. 2 a 3 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),
1. schvaluje uzavření účtů týkajících se plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(74);
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům, kontrolním orgánům členských států na celostátní a regionální úrovni a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
9. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury (2017/2136(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise,
– s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za provádění rozpočtu výkonných agentur na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),
A. vzhledem k tomu, že výdaje Unie jsou významným nástrojem plnění politických cílů a v průměru představují 1,9 % výdajů vládních institucí členských států Unie;
B. vzhledem k tomu, že při udělování absolutoria Komisi Parlament v rámci možností prověřuje, zda prostředky byly vynaloženy správně a zda byly dosaženy politické cíle;
C. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný pro udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a zodpovědnosti, uplatňováním koncepce sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
D. vzhledem k tomu, že při plnění rozpočtu EU musí být dodržovány rozpočtové zásady jednotnosti, přesnosti, zásady ročního rozpočtu, vyrovnanosti, univerzálnosti, specifikace, řádného finančního řízení a transparentnosti;
E. vzhledem k tomu, že výdaje z rozpočtu Unie mají za cíl zlepšovat životní podmínky a kvalitu života jejích občanů, a musí tedy překlenovat mezery v unijních sociálních politikách;
F. vzhledem k tomu, že rozpočet EU musí zohledňovat provádění sociálního pilíře;
G. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je zdrojem veřejných investic, které mají za cíl přinášet jednoznačnou přidanou hodnotu a zlepšovat kvalitu života občanů Unie;
Politické priority
1. vyzývá Komisi a členské státy, aby sladily cíle politiky a finanční cykly Unie, volební období Parlamentu a mandát Komise;
2. vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla hodnocení první poloviny současného finančního období a hodnocení minulých finančních období, s cílem určit, které programy neprokázaly žádnou zřejmou přidanou hodnotu, a následně vypracovat přezkum výdajů;
3. připomíná, že Komise by měla ve svých návrzích nového víceletého finančního rámce (VFR) vzít v úvahu, že některé oblasti politiky, jako je soudržnost či výzkum, se často neobejdou bez dlouhodobější programové koncepce a že dosažení politických cílů v těchto oblastech vyžaduje více času než v jiných; domnívá se nicméně, že v nouzových situacích by měl být prostor pro přiměřenou flexibilitu;
4. trvá na tom, že rozpočet Unie by v souladu s iniciativou „rozpočet Unie zaměřený na výsledky“ měl být strukturován podle politických cílů EU v souvislosti s VFR; připomíná, také v souvislosti s VFR po roce 2020, že rozpočet Unie by měl představovat rozpočet se skutečnou evropskou přidanou hodnotou zaměřený na společné cíle Unie podporující udržitelný hospodářský a sociální rozvoj celé Unie, kterého jednotlivé členské státy nemohou samy dosáhnout, a nemělo by se na něj tedy pohlížet jako na čistý zůstatek nebo na přínos pro jednotlivé členské státy;
5. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkum, který by oznamovatelům pomáhal využívat vhodné kanály pro zveřejnění informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránil je před odhalením jejich totožnosti a nabízel jim potřebnou podporu a poradenství;
6. vyzývá Komisi, aby se zavázala k tomu, že pro příští VFR provede zásadní přezkum programů pro malé zemědělce a ekologizačních režimů, ve kterém zohlední zjištění Účetního dvora;
7. vyzývá Komisi, aby do svých zpráv o výkonnosti zahrnula posouzení kvality použitých údajů a prohlášení o kvalitě údajů o výkonnosti;
8. vyzývá Komisi, aby Parlamentu a Účetnímu dvoru poskytovala vyváženější zprávy, a to tím, že do svých zpráv o výkonnosti zahrne transparentnější informace o výzvách, nástrahách a selháních;
9. vyzývá Komisi, aby urychlila realizaci programů politiky soudržnosti a souvisejících plateb s cílem zkrátit dobu jejich provádění nejprve na n+2 roky;
10. vyzývá Komisi, aby splnila původní cíl výdajů ve výši 20 % na začleňování opatření v oblasti klimatu do různých výdajových programů Unie;
11. zdůrazňuje, že Komise by měla konečně vydat pokyn, aby všechna její generální ředitelství v rámci svých výročních zpráv o činnosti zveřejnila své návrhy doporučení pro jednotlivé země, jak o to Parlament žádal;
12. vyzývá Komisi, aby v souladu s doporučením Účetního dvora uvedeném v jeho výroční zprávě za rok 2016 zvýšila transparentnost financování migrační politiky a aktivně sledovala postupy zadávání veřejných zakázek uskutečňované v nouzových situacích;
13. žádá rovněž Komisi, aby zlepšila transparentnost politik v oblasti výzkumu a rozvoje venkova s cílem zjistit a napravit příčiny výrazně vysoké a přetrvávající míry chyb, jak uvádí Účetní dvůr ve svých výročních zprávách;
14. vyzývá Komisi, aby zvýšila transparentnost svěřenských fondů a zpráv o řízení vnější pomoci tím, že bude pravidelně poskytovat veškeré údaje, které má k dispozici;
15. vyzývá Komisi, aby jednala o snížení poplatků, které si účtuje Evropská investiční banka za vytváření a spravování finančních nástrojů, a předkládala informace o příjemcích a výsledcích dosažených prostřednictvím těchto nástrojů;
16. vyzývá Komisi, aby urychlila přípravu unijního účetnictví, aby zajistila, že spolehlivé informace od členských států týkající se výdajů na sdílené řízení budou dodávány s větším předstihem, a aby přehled řízení unijních výdajů předkládala dříve a společně s účetnictvím, aby rozhodnutí o udělení absolutoria bylo možné přijmout již v roce n+1, přičemž musí být zajištěna vysoká kvalita údajů a řádné finanční řízení;
Prohlášení o věrohodnosti předkládané Účetním dvorem
17. vítá skutečnost, že Účetní dvůr neměl ve svém stanovisku výhrady ke správnosti účtů v roce 2016, tak jako je tomu již od roku 2007, a že dospěl k závěru, že příjmy v roce 2016 nebyly zatíženy významnou mírou chyb; s uspokojením konstatuje, že vynaložené prostředky, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2016, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;
18. vítá pozitivní trend, který podle sdělení Účetního dvora vykazuje nejpravděpodobnější míra chyb ve srovnání s předchozími lety, jak je zřejmé z toho, že u plateb v roce 2016 byla nejpravděpodobnější míra chyb 3,1 %; připomíná, že nejpravděpodobnější míra chyb plateb byla v rozpočtovém roce 2015 odhadnuta na 3,8 %, v roce 2014 na 4,4 %, v roce 2013 na 4,7 %, v roce 2012 na 4,8 %, v roce 2011 na 3,9 %, v roce 2010 na 3,7 %, v roce 2009 na 3,3 %, v roce 2008 na 5,2 % a v roce 2007 na 6,9 %; jelikož Účetním dvorem odhadovaná míra chyb není konečná, považuje za důležité, aby při posuzování účelnosti financování Unie byla zohledněna míra zbytkových chyb;
19. zdůrazňuje, že z důvodu odlišné metodiky potřebné k jejímu výpočtu odhadovaná míra chyb v oblasti soudržnosti nezahrnuje vyčíslení plateb vyplacených v roce 2016 na finanční nástroje, které dosáhly výše 2,5 miliardy EUR a které podle názoru Účetního dvora nespadají do období způsobilosti vymezeného v čl. 56 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(75); podotýká, že kdyby Účetní dvůr tuto nesrovnalost vyčíslil, byla by odhadovaná míra chyb výrazně vyšší; vyslovuje politování nad jednomyslným rozhodnutím Komise schválit výdaje až do 31. března 2017; poukazuje na to, že Komise již měla připravit nezbytný legislativní návrh, aby tuto nesrovnalost odstranila;
20. vyjadřuje politování nad tím, že zvýšené používání finančních nástrojů s cílem snížit objem rozpočtu Unie s sebou nese větší rizika z hlediska zodpovědnosti a koordinace politik a operací Unie;
21. poukazuje na to, že není k dispozici dostatek informací k řádnému vyhodnocení finančních nástrojů, zejména s ohledem na jejich sociální a environmentální dopad; zdůrazňuje, že finanční nástroje mohou doplňovat granty, ale neměly by je nahrazovat;
22. s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr poprvé za 23 let vydal kvalifikované (a nikoli záporné) stanovisko k legalitě a správnosti plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka, což znamená, že podle názoru Účetního dvora došlo k významnému zlepšení řízení financí Unie a také že se významné chyby objevily hlavně ve výdajích spojených s vyplácením plateb, které představují zhruba polovinu kontrolovaného základního souboru;
23. vyjadřuje politování nad tím, že již 23 let jsou platby každý rok zatíženy chybami, čehož příčinou je pouze částečná účinnost řídících a kontrolních systémů, pokud jde o zajištění řádného finančního řízení a včasnosti plateb;
24. se znepokojením konstatuje, že kdyby členské státy a Komise nepřijaly za účelem opravy plateb kontrolovaných Účetním dvorem příslušná opatření, nedosahovala by celková odhadovaná míra chyb 3,1 %, nýbrž 4,3 % (tzn., že by byla na téže úrovni jako v roce 2015; viz bod bod 1.34 výroční zprávy Účetního dvora za rok 2016);
25. konstatuje, že způsob řízení má na míru chyb jen omezený dopad, protože Účetní dvůr shledal tutéž odhadovanou míru chyb u sdíleného řízení s členskými státy jako u všech ostatních druhů operačních výdajů, které přímo řídí Komise, a sice 3,3 %;
26. poukazuje na to, že nejvyšší odhadovanou míru chyb zjistil Účetní dvůr u výdajů na rozvoj venkova, životní prostředí, opatření v oblasti klimatu a rybolov (4,9 %), na hospodářskou, sociální a územní soudržnost (4,8 %) a na konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost (4,1 %), zatímco nejnižší míru chyb (0,2 %) vykazovaly správní výdaje;
27. poznamenává, že podle zjištění Účetního dvora ovlivňuje míru chyb v různých oblastech výdajů hlavně to, jak se riziko projevuje v úhradových a nárokových režimech; tam, kde EU proplácí způsobilé náklady na způsobilé činnosti na základě vykazování nákladů ze strany příjemců, dosahuje míra chyb 4,8 % (v roce 2015 to bylo 5,2 %), zatímco tam, kde se platby neprovádějí formou proplácení, výdajů nýbrž po splnění určitých podmínek, je míra chyb 1,3 % (v roce 2015 to bylo 1,9 %);
Výroční zpráva o řízení a výkonnosti(76): výsledky dosažené při řízení
28. poukazuje na to, že jakkoli se závěry Komise a Účetního dvora zdají být ve shodě, prohlášení Účetního dvora uvedené v jeho výroční zprávě a analýza předložená Komisí v její výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2016 se v některých svých částech neshodují;
29. zejména konstatuje, že Komise ve své výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2016 upozornila, že se zvýšily výhrady, které vyslovili generální ředitelé ve svých výročních zprávách o činnosti, a týkají se částek ve výši 35,3 miliardy EUR, což odpovídá 26 % plateb (v roce 2015 se jednalo o 29,8 miliardy EUR, neboli 21 % plateb);
30. poukazuje na to, že právě tak se podle Komise v roce 2016 zvýšil i skutečný finanční dopad ve smyslu „částky vystavené riziku“ v době vykazování, a to na 1,6 miliardy EUR (v roce 2015 to bylo 1,3 miliardy EUR);
31. poukazuje na to, že Komise ve své výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2016 upozorňuje na zhoršení ukazatelů finančního řízení, které vedlo k výhradám vzneseným v rámci výročních zpráv o činnosti a které vysvětluje obtížemi spojenými se zaváděním nových a náročnějších režimů, zejména v oblasti ekologizace(77), zatímco Účetní dvůr poukazuje na jednoznačné zlepšení v téže oblasti politiky;
32. upozorňuje především na to, že podle vyjádření Účetního dvora „Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)“, u něhož zjistil míru chyb ve výši 1,7 %, „není ve významném (materiálním) rozsahu zatížen chybami“, což je ve srovnání s rokem 2015, kdy míra chyb dosahovala 2,2 % skutečné zlepšení, a že u výdajů odvozených od nároků je míra chyb podle jeho odhadu 1,3 %, přičemž poznamenává, že do tohoto druhu výdajů spadá největší část prvního pilíře společné zemědělské politiky (SZP);
33. bere na vědomí tvrzení Účetního dvora, podle něhož chyby ve výdajích „nemají rozsáhlý dopad“ (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 1.8); vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby před vydáním příští výroční zprávy nebo výroční zprávy o činnosti sladily své metody a používaly mezinárodní účetní standardy;
34. zdůrazňuje, že Komise dospěla ve své výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2016 k závěru, že výdaje jsou zatíženy významnou mírou chyb, protože celkovou průměrnou míru chyb odhaduje na 2,1 % až 2,6 % (v roce 2015 činila 2,3 % až 3,1 %) z celkových relevantních výdajů a související odhadovaná celková výše rizikové částky při platbě činí 2,9 až 3,6 miliardy EUR (v roce 2015 činila 3,3 až 4,5 miliardy EUR);
35. konstatuje, že podle Komise je tento pokles způsoben zejména nižším inherentním rizikem chybovosti u programů současného víceletého finančního rámce; vzhledem k velmi nízké míře plnění rozpočtu v této oblasti považuje toto vysvětlení za překvapivé; vyzývá Komisi, aby tuto záležitost ještě blíže vysvětlila;
36. poukazuje na to, že tuto nízkou míru plnění lze vysvětlit tím, že v oblasti soudržnosti nebyly v roční účetní závěrce předložené Komisi v roce 2016 certifikovány žádné výdaje a ze strany Komise nebyly v návaznosti na její kontrolní činnost uloženy žádné finanční opravy(78);
37. bere na vědomí, že Komise podle svých vlastních odhadů v budoucích letech zjistí a opraví chyby v celkové hodnotě 2,0–2,7 miliardy EUR, což představuje 1,5 % – 1,6 %;
38. sdílí názor Účetního dvora, že metodika, kterou Komise používá pro odhad ohrožené částky, se během let sice zlepšila, ale že „odhady jednotlivých generálních ředitelství týkající se míry nesprávných výdajů nejsou založeny na konzistentní metodice“; vyzývá Komisi, aby pro odhad ohrožené částky používala stejnou metodiku pro všechna GŘ a informovala orgán příslušný pro udělení absolutoria o pokroku;
39. upozorňuje, že navzdory zlepšení se Komisi nepodařilo vyloučit riziko, že dopad nápravných opatření je nadhodnocen;
40. poukazuje na to, že u více než tří čtvrtin výdajů za rok 2016 vycházejí generální ředitelství Komise ve svých odhadech výše ohrožené částky z údajů, které jim poskytují vnitrostátní orgány, z výročních zpráv o činnosti dotčených generálních ředitelství Komise (zejména GŘ AGRI a GŘ REGIO) je bohužel zřejmé, že zatímco kontrolní zprávy členských států odrážejí chyby zjištěné členským státem, spolehlivost některých systémů řízení a kontroly je i nadále problematická; zdůrazňuje důležitost spolehlivosti údajů členských států;
41. poukazuje na to, že vzhledem ke specifičnosti víceletého programování a k tomu, že chyby mohou být opravovány více než 10 let poté, co k nim došlo, je neúplné a věcně neopodstatněné vycházet při odhadu dopadu budoucích oprav z chyb vykázaných za posledních šest let;
42. poukazuje na to, že v diskusi o finančních výkazech a jejich analýze (FSDA) Komise uvádí, že celkové provedené finanční opravy a zpětně získané prostředky dosáhly výše 3,4 miliardy EUR (v roce 2015 to bylo 3,9 miliardy EUR), že z oprav a zpětně získaných prostředků vykázaných Komisí bylo asi 0,6 miliardy EUR (v roce 2015 1,2 miliardy EUR) provedeno „u zdroje“ (předtím, než Komise výdaje schválila) a že ze zbývajících zhruba 2,8 miliardy EUR připadá asi 0,6 miliardy EUR na částky, které členské státy stáhly po schválení výdajů s tím, že nezpůsobilé částky nahradily novými projekty v oblasti soudržnosti;
43. důrazně opakuje svůj požadavek, aby Komise a členské státy zavedly řádné postupy pro potvrzení načasování, původu a výše nápravných opatření a aby poskytovaly informace uvádějící pokud možno rok, v němž byly platby provedeny, rok, v němž byla odhalena chyba, a rok, v němž byl v poznámkách k účetní závěrce uveden údaj o zpětném získání prostředků nebo o finanční opravě;
Nástroje Komise pro vnitřní řízení
44. připomíná názor, který vyjádřil Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 27/2016, že vzhledem k rozlišování „politické odpovědnosti komisařů“ a provozní odpovědnosti generálních ředitelů zavedené reformou Kinnocka a Prodiho není vždy jasné, zda „politická odpovědnost“ zahrnuje přijetí odpovědnosti za plnění rozpočtu generálních ředitelství, nebo zda je od ní oddělena;
45. poukazuje na to, že sbor komisařů nesestavuje roční prohlášení o správě a řízení nebo vnitřní kontrole podle osvědčené a běžné praxe v členských státech; žádá Komisi, aby vypracovala roční prohlášení o správě a řízení v zájmu zajištění větší transparentnosti a zodpovědnosti sboru komisařů;
46. žádá Komisi, aby provedla doporučení č. 2 uvedené ve zvláštní zprávě Účetního dvora č. 27/2016 a aby součástí svých finančních výkazů učinila také roční prohlášení o správě a řízení a vnitřní kontrole, které bude zahrnovat zejména:
a)
popis nástrojů Komise pro vnitřní řízení;
b)
posouzení činností spojených s provozními a strategickými riziky za daný rok a prohlášení o střednědobé a dlouhodobé fiskální udržitelnosti;
Politické výhrady
47. schvaluje výhrady, které ve svých výročních zprávách o činnosti vydali generální ředitelé GŘ REGIO, GŘ EMPL, GŘ MARE, GŘ HOME, GŘ DEVCO a GŘ AGRI; je toho názoru, že tyto výhrady dokazují, že Komisí a členskými státy zavedené kontrolní postupy mohou být dostatečnou zárukou legality a správnosti všech uskutečněných operací v příslušných oblastech politiky, pokud budou úspěšně provedeny potřebné postupy oprav;
Rozpočtové a finanční řízení
48. poukazuje na to, že programy byly v prvních třech letech současného VFR prováděny se zpožděním kvůli pozdnímu přijetí VFR na období 2014–2020 a zavedení výrazných novinek pro období 2014–2020, což způsobilo administrativní potíže navzdory snahám o zjednodušení a vedlo to k tomu, že byly prostředky na závazky z roku 2014 převedeny, hlavně do let 2015 a 2016, a platby v roce 2016 byly nízké (a plnění rozpočtu Unie bylo v rámci současného VFR v letech 2014–2016 na úrovni 7 %); poukazuje však na to, že rok 2017 byl prvním rokem, kdy se provádění programů Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI) zrychlilo; očekává, že tento trend bude v letech 2018 a 2019 pokračovat; je přesvědčen, že by měly být poskytnuty prostředky na platby a na závazky v dostatečné výši, aby mohlo provádění této politiky hladce pokračovat;
49. se znepokojením poukazuje na spletitý propletenec opatření uvnitř a vně rozpočtu Unie, neboť to poškozuje zodpovědnost, transparentnost, veřejnou kontrolu a demokratický dohled nad rozpočtem Unie a finančními opatřeními s ním souvisejícími; vyjadřuje v této souvislosti politování nad nedostatečnou jednotností rozpočtu Unie a plně sdílí obavu Účetního dvora v souvislosti se složitostí rozpočtu Unie;
50. obává se, že i přes rozsáhlé využívání zvláštních nástrojů (rezerva na pomoc při mimořádných událostech, Fond solidarity Evropské unie, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a nástroj pružnosti) a rozpětí je možné, že zbývající částka neponechává dostatečnou flexibilitu pro reakce na nepředvídané události, které mohou do roku 2020 nastat;
51. se znepokojením konstatuje, že se vytvořil rekordní objem nevypořádaných závazků, které na konci roku 2016 dosahovaly historicky nejvyšší hodnoty 238 miliard EUR, tj. o 72 % více než v roce 2007, což odpovídá platbám za 2,9 roku oproti 2,2 roku v roce 2007; domnívá se, že se tak zvýšily částky, které Unie dluží, a že v důsledku toho se zvýšila i finanční expozice rozpočtu Unie;
52. vyjadřuje politování nad tím, že celková finanční expozice rozpočtu Unie s významnými dlouhodobými závazky, zárukami a právními závazky vzrostla, což znamená, že řízení v budoucnosti musí být obezřetné;
53. připomíná, že Unie v rostoucí míře využívá finančních nástrojů, a lituje toho, že zřízení EFSI vytváří nové mechanismy řízení s takovou měrou veřejné kontroly, která je i nadále neuspokojivá, což vyžaduje mnohem bedlivější dohled Parlamentu; zdůrazňuje, že jakýkoliv legislativní návrh by měl významně zlepšovat zeměpisné pokrytí fondu EFSI; připomíná, že fond EFSI by měl zůstat dodatečným nástrojem pro posílení investic, protože investiční politikou EU by měla zůstat politika soudržnosti; poukazuje však na úspěšné provádění a vysokou míru soukromého kapitálu posíleného fondem a uznává další zlepšení jeho transparentnosti dohodnutá při jednání o prodloužení trvání fondu EFSI označovaném jako EFSI 2.0; vyzývá Účetní dvůr, aby zlepšil svůj přehled o fázi plánování a výdajů fondů ESI;
54. připomíná, že přezkum finančního nařízení je v tomto smyslu velkým pokrokem, neboť díky námětům od Parlamentu navrhuje účinnější vykazování finančních nástrojů a poprvé přináší rozpočtové záruky a finanční pomoc ve svém rámci;
55. poukazuje na to, že v souladu se zásadami politiky soudržnosti představují fondy EU v některých členských státech významnou část ročních výdajů a že zejména v devíti členských státech (Litva, Bulharsko, Lotyšsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko, Chorvatsko, Estonsko, Slovensko) připadá na zbývající závazky ESI fondů podpora ve výši více než 15 % výdajů vládních institucí; vyzývá Komisi, aby rovněž připravila pozitivní reklamní kampaň s cílem podrobněji informovat občany těchto zemí o přímých přínosech jejich členství;
56. obává se, že pro členské státy, v nichž ESI fondy představují značné procento výdajů vládních institucí, může být náročné najít dostatek kvalitních projektů, na něž by mohly dostupné prostředky Unie vydat nebo poskytnout spolufinancování; vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby věnovaly větší pozornost aspektu udržitelnosti navrhovaných investičních projektů a kriticky hodnotily jejich přiměřenost;
57. je znepokojen důvody toho, že tři roky po začátku období 2014–2020 jmenovaly členské státy jen 77 % programových orgánů odpovědných za provádění ESI fondů; je však spokojen s tím, že v současnosti se dosáhlo 99 %; zpochybňuje nutnost měnit postupy na začátku každého programového období; vyzývá Komisi, aby důkladně analyzovala otázku, proč některé regiony stále vykazují nízkou míru čerpání finančních prostředků, a učinila konkrétní opatření zaměřená na řešení strukturálních problémů;
58. zdůrazňuje, že objem prostředků Unie a jejich načasování může mít výrazné makroekonomické dopady, například na investice, růst a pracovní místa;
59. zdůrazňuje, že veřejné investice jsou zapotřebí v zájmu zacelení investiční mezery a posílení zaměstnanosti a růstu a zajištění sociálních standardů v Unii;
60. konstatuje, že Komise zmobilizovala různé zdroje na řešení uprchlické a migrační krize, ale vyjadřuje politování nad tím, že nevytvořila strukturu, která by jí umožnila o čerpání těchto prostředků v plném rozsahu podávat zprávy; vyjadřuje politování nad skutečností, že je v současné době nemožné zjistit, kolik prostředků je vynakládáno na jednotlivé migranty nebo uprchlíky;
61. konstatuje, že – pokud jde o finanční nástroje v oblasti politiky soudržnosti – dosahovala výše vykázaných plateb vyplacených příjemcům v době uzávěrky (ke dni 31. března 2017) 15 192,18 milionu EUR, z čehož 10 124,68 EUR tvořily prostředky strukturálních fondů, tzn., že míra vyplácení plateb konečným příjemců činila téměř 93 % prostředků operačních programů vyplacených prostřednictvím finančních nástrojů, což představuje 20% zvýšení ve srovnání s částkou na konci roku 2015;
62. konstatuje, že míra vyplácení prostředků konečným příjemcům byla u různých nástrojů finančního inženýrství velmi různá, přičemž tyto rozdíly, a to nejen mezi jednotlivými členskými státy, ale i mezi různými oblastmi intervence, byly v rozmezí od 60 % do 99 %;
63. obává se, že ke konci současného VFR a v prvních několika letech příštího VFR by se mohly nahromadit platby; domnívá se, že financování nového VFR bude vyžadovat realistické rozpočtové prostředky na pokrytí předpokládaných nevypořádaných závazků;
Potřebná opatření
64. vyzývá Komisi, aby:
a)
ve své prognóze prostředků na platby v následujícím VFR zohlednila nárůst nevypořádaných závazků, a pomohla tak zajistit řádný poměr mezi prostředky na závazky a na platby;
b)
předložila Parlamentu a Radě návrhy, které zajistí jednotný přístup k otázce, zda se zvláštní nástroje započítávají do stropů pro prostředky na platby ve VFR, či nikoli;
c)
pro účely řízení a vykazování vytvořila způsob, jak zaznamenávat rozpočtové výdaje Unie, který umožní vykazovat veškeré financování související s uprchlickou a migrační krizí;
d)
předložila Parlamentu v souvislosti s udělením absolutoria komplexní zprávu o nepřímo řízených a prováděných rozpočtových zdrojích Unie skupinou EIB (Evropská investiční banka (EIB) a Evropský investiční fond (EIF)) kromě jejího vnějšího mandátu, a to počínaje rozpočtovým rokem 2017;
e)
v souvislosti s debatou o budoucnosti Evropy zvážila, jak by bylo možno reformovat rozpočtový systém Unie, aby zajišťoval dostatečný rozpočet pro zaručení financování plánovaných politik a větší rovnováhu mezi předvídatelností a schopností reagovat, a jak nejlépe dosáhnout toho, aby mechanismy financování nebyly složitější, než je nutné na to, aby byly splněny cíle politik Unie a aby bylo zaručeno vyvozování odpovědnosti;
f)
rovněž zvážila možnost, že by orgány určené nebo akreditované pro plnění funkcí řízení, certifikace a auditu v období 2014–2020, které prokázaly své schopnosti, pokračovaly v těchto funkcích i v příštím programovém období bez přerušení či zpoždění;
g)
opětovně žádá, aby Komise každoročně vytvářela aktuální dlouhodobou prognózu peněžních toků s časovým horizontem od sedmi do deseti let, která by měla zahrnovat rozpočtové stropy, platební potřeby, kapacitní omezení a případné rušení závazků, a umožnila tak lépe sladit platební potřeby a dostupné prostředky;
h)
proaktivně pomáhala členským státům, které čelí obtížím, s včasným a bezproblémovým čerpáním dostupných finančních prostředků Unie s využitím dostupných zdrojů pro technickou pomoc z iniciativy Komise;
Rozpočet Unie a dosahování výsledků
65. se znepokojením konstatuje, že Komise používá k měření výkonnosti dva soubory cílů a ukazatelů: jeden pro služby a jeden pro výdajové programy téměř bez křížových odkazů, což brání srovnatelnosti mezi různými druhy dokumentace o výkonnosti; vyjadřuje politování nad tím, že téměř neexistují použitelné a účinné ukazatele dopadu a výstupu, kterými by bylo možné měřit výkonnost výdajů EU a šířit o nich informace;
66. poukazuje na to, že ve výročních zprávách generálních ředitelů o činnosti jsou roční platby generálních ředitelství vykázány podle typu činnosti nebo výdajového programu, ale výkonnost podle dosažení obecných a specifických cílů bez uvedení příslušných výdajů; nesouhlasí s vysvětlením Komise, že pak není možné posoudit, jaké částky byly na dosažení stanovených cílů vynaloženy; vyzývá Komisi, aby plně prováděla zásadu sestavování rozpočtů podle plánovaných výsledků ve fázi plánování, provádění a podávání zpráv, což umožní následné podávání zpráv o prostředcích vynaložených na plnění stanovených cílů;
67. připomíná, že v roce 2016 provedla OECD průzkum rozpočtování výkonnosti v zemích OECD a v Komisi; vítá v tomto ohledu skutečnost, že OECD uznala kvalitu údajů a plnění rozpočtu Unie; dále připomíná, že OECD vyhodnotila výkonnostní rámec Komise jako nejrozsáhlejší, což lze částečně vysvětlit objemem požadavků daných právními předpisy v Unii;
68. upozorňuje však, že z tabulky OECD vyplývá, že využití a důsledky rámce pro rozhodování tuto vyšší míru specifikace neodrážejí (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 3.21);
69. poznamenává, že programové výkazy pro návrh souhrnného rozpočtu EU na rok 2017 obsahují 294 cílů a 709 ukazatelů, které jsou soustředěny zejména v rámci okruhů 1a, 3 a 4 víceletého finančního rámce, a že Komise v současné době provádí prostřednictvím iniciativy „rozpočet zaměřený na výsledky“ přezkum svých ukazatelů, aby mohla poskytovat vstupy pro příští generaci výdajových programů; zdůrazňuje, že Komise by měla používat zejména ukazatele výsledků, které mají význam pro výkonnost;
70. zdůrazňuje, že je nutné, aby byl postup stanovování ukazatelů výkonnosti transparentní a demokratický a aby zahrnoval všechny dotčené instituce, partnery a zúčastněné strany Unie s cílem zajistit, aby tyto ukazatele byly vhodné pro hodnocení plnění rozpočtu Unie a jako reakce na očekávání občanů Unie;
71. žádá Komisi, aby provedla konzultace s odborníky z akademické obce s cílem definovat řádné ukazatele výkonnosti potřebné pro měření rozpočtu zaměřeného na výsledky a umožnit upřednostnění investic do veřejných statků, a reagovat tak na obavy občanů;
72. vyjadřuje politování nad tím, že výroční zprávy generálních ředitelů o činnosti přezkoumané Účetním dvorem obsahují jen omezené množství informací o výkonnostních nedostatcích a problémech spojených s plněním cílů generálních ředitelství (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 3.26);
73. vyjadřuje politování nad tím, že výroční zprávy o řízení a výkonnosti za rok 2015 a 2016 se uceleně nezabývají otázkou výkonnosti, přičemž jejich celkové vyznění je kladné a jediné nedostatky, na něž poukazují, jsou zpoždění při provádění; vyjadřuje politování rovněž na tím, že zprávy:
a)
poskytly jen omezený přehled o výsledcích strategie Evropa 2020, přestože Parlament si ve svém rozhodnutí o udělení absolutoria za rok 2014 takový přehled vyžádal;
b)
ne vždy jasně vysvětlovaly vliv vnějších faktorů na výsledky;
c)
byly zveřejněny příliš pozdě na to, aby je mohl Účetní dvůr ve své výroční zprávě přezkoumat;
74. podporuje názor vyslovený Účetním dvorem (ve výroční zprávě za rok 2016, bod 3.38), že by hodnotitelé měli vydat doporučení, která by měla vzít Komise v úvahu a která by měla zahrnovat akční plány pro řešení nedostatků;
75. vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise od roku 2005 nevypracovala ani nezadala žádnou studii o tom, jak využívá výsledků hodnocení;
76. poukazuje na to, že Komise nemá žádný zdokumentovaný institucionální systém pro pravidelná následná opatření, která by měla být přijímána na základě hodnocení;
77. poukazuje zejména na to, že plány řízení na rok 2016, které mají vypracovány jednotlivá generální ředitelství, v praxi nevytvořily žádný základ pro monitorování následných opatření, která by měla být přijímána na základě hodnocení;
78. vyjadřuje rovněž politování nad tím, že Komise nemá přehled závěrů, doporučení nebo akčních plánů vzešlých z jejích hodnocení ani nesleduje jejich provádění na úrovni orgánů či generálních ředitelství, a nemůže proto zainteresované strany informovat o pozitivním dopadu hodnocení;
79. vyjadřuje politování nad tím, že výroční zprávy o činnosti neobsahují prohlášení o kvalitě vykazovaných údajů o výkonnosti, a že schválením výroční zprávy o řízení a výkonnosti proto sbor komisařů přebírá celkovou politickou odpovědnost za řízení rozpočtu Unie, ale nikoliv za informace o výkonnosti a výsledcích;
80. vítá připomínky Účetního dvora k rámcům výkonnosti a podávání zpráv subjekty uvnitř Unie i mimo ni především v souvislosti s kvalitou údajů o výkonnosti a prohlášením o kvalitě údajů o výkonnosti a věnuje jim zvláštní pozornost;
81. konstatuje, že neexistuje žádná ústřední internetová stránka o výkonnosti s informacemi o všech útvarech Komise a o všech oblastech rozpočtu Unie;
82. sdílí názor Účetního dvora, že rámci podávání zpráv o výkonnosti uplatňovanému Komisí by mohlo prospět přijetí mezinárodních osvědčených postupů;
Potřebná opatření
83. žádá Komisi, aby:
a)
zefektivnila vykazování výkonnosti:
–
dalším snížením počtu cílů a ukazatelů, které využívá v různých zprávách o výkonnosti, a soustředila se na cíle a ukazatele, které výkonnost rozpočtu Unie měří nejlépe; při přípravě příštího víceletého finančního rámce by Komise měla pro právní rámec příští generace programů navrhnout méně vhodnějších ukazatelů výsledků a dopadu; v tomto kontextu by rovněž měla zvážit relevantnost ukazatelů, k nimž lze získat informace až po uplynutí několika let;
–
prezentací finančních informací způsobem, který umožní jejich srovnání s informacemi o výkonnosti, aby vazba mezi výdaji a výkonností byla zřejmá;
–
vysvětlením a zlepšením celkové provázanosti svých dvou souborů cílů a ukazatelů pro programy na straně jedné a generální ředitelství na straně druhé;
b)
vykazovala výkonnost vyváženěji, a to tak, že ve svých hlavních zprávách o výkonnosti bude jasně prezentovat informace o hlavních výzvách pro dosahování výsledků;
c)
lépe prokazovala, že se výsledky hodnocení používají, a to zejména tak, že bude vyžadovat, aby hodnocení vždy uváděla závěry nebo doporučení, na jejichž základě by měla být následně Komisí přijata opatření;
d)
ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti převzala celkovou politickou odpovědnost za informace o výkonnosti a výsledky a uvedla, zda podle svých nejlepších znalostí mají poskytované informace o výkonnosti dostatečnou kvalitu;
e)
usnadnila přístup k informacím o výkonnosti vytvořením specializovaného internetového portálu s vyhledávačem;
Formální úprava rozpočtu Unie
84. poukazuje na to, že rozpočet Unie je členěn na oddíly, které odpovídají činnostem řízených jednotlivými institucemi (sestavování rozpočtu podle činností); má za to, že tato formální úprava nezajišťuje jasné a snadné porozumění sledovaným cílům; poznamenává, že naopak VFR je rozdělen na okruhy odpovídající jednotlivým oblastem politiky;
85. konstatuje, že operační programy spojené s návrhem rozpočtu spojují jednotlivé rozpočtové položky se sledovanými politickými cíli;
86. žádá Komisi, aby měl rozpočet Unie formální strukturu podle politických cílů VFR;
Příjmy
87. vítá skutečnost, že z důkazních informací Účetního dvora celkově vyplývá, že míra chyb v příjmech nebyla významná (materiální) a že systémy související s příjmy, které Účetní dvůr prověřoval, byly celkově účinné; konstatuje však, že co se týče tradičních vlastních zdrojů, klíčové vnitřní kontroly v některých členských státech, které Účetní dvůr navštívil, byly účinné pouze částečně;
88. se znepokojením poukazuje na to, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) uzavřel začátkem roku 2017 vyšetřování případu podvodu, k němuž došlo ve Spojeném království a který mohl způsobit rozpočtu Unie ztrátu 1,987 miliardy EUR na clech z textilních výrobků a obuvi dovážených v letech 2013–2016 přes Spojené království z Číny; poukazuje rovněž na to, že vyšetřování odhalilo, že v souvislosti s dovážením tohoto zboží přes Spojené království došlo na základě zneužívání možnosti pozastavení plateb DPH (v celním režimu 42) k rozsáhlým daňovým únikům na DPH;
89. se znepokojením konstatuje, že ohledně příjmů za rok 2016 vydal generální ředitel GŘ pro rozpočet na základě případu celního podvodu ve Spojeném království, kterým se zabýval Úřad pro boj proti podvodům (OLAF), výhradu týkající se tradičních vlastních zdrojů;
90. poukazuje na to, že v roce 2016 činily příjmy, na něž se vztahuje kvantifikovaná výhrada, přibližně 517 milionů EUR oproti celkovému objemu tradičních vlastních zdrojů ve výši 20,1 miliardy EUR: 2,5 % tradičních vlastních zdrojů nebo 0,38 % všech zdrojů; vyzývá Komisi, aby poskytla přesné informace k tomuto případu podvodu, který v některých členských státech nepřímo zasahuje do základu daně z přidané hodnoty, a tedy i do zdrojů odvozených z daně z přidané hodnoty a do vyrovnávacího příspěvku Komise, který je odvozen z hrubého národního důchodu(79);
91. vyjadřuje politování nad zjištěními Komise, že orgány Spojeného království do října 2017 nepřijaly nápravná opatření, která by zabránila dalším ztrátám tradičních vlastních zdrojů; konstatuje, že od 12. října 2017 začaly orgány Spojeného království dočasně uplatňovat zúčtovací práva pro určité obchodníky (tzv. Customs Operation Swift Arrow) s okamžitými výsledky, kdy se ztráty tradičních vlastních zdrojů vzniklých ve Spojeném království dramaticky snížily;
92. vyjadřuje politování nad nesouladem celních kontrol jednotlivých členských států; podtrhuje význam harmonizace kontrol na všech místech vstupu do celní unie a vyzývá členské státy, aby zajistily koordinované, jednotné a účinné provádění systému hranic, který odrazuje od rozdílných postupů jednotlivých členských států ve snaze překlenout stávající mezery v systémech celních kontrol; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby prozkoumala různé postupy celních kontrol vUnii a jejich dopad na odklon obchodu a zaměřila se při tom zejména na celní postupy na vnějších hranicích a aby vypracovala referenční analýzy a informace o celních operacích a postupech používaných v členských státech;
93. vyzývá Komisi, aby vypracovala akční plán s cílem zajistit úplné a včasné provádění nařízení o DPH ve všech členských státech s cílem zajistit tento zdroj vlastních příjmů EU;
94. připomíná, že nové rozhodnutí o systému vlastních zdrojů Unie(80), které vstoupilo v platnost dne 1. října 2016 se zpětnou účinností od 1. ledna 2014, stanoví, že při zohledňování HND pro účely vlastních zdrojů by se měl jako účetní rámec používat Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii (ESA 2010) a v rámci tohoto systému mají být výdaje na výzkum a vývoj (VaV) považovány za investici (a nikoli za běžné výdaje, jak je to v předchozím režimu ESA 95); konstatuje, že v případě ostatních programů s vysokou přidanou hodnotou pro Unii, jako je Nástroj pro propojení Evropy, by se mělo uvažovat stejně;
95. konstatuje, že HND, který vykázalo Irsko, se v roce 2015 výrazně zvýšil, protože nadnárodní společnosti přemístily do země aktiva VaV;
96. poukazuje na to, že Komise musí ještě vykonat určitou práci, aby zjistila, jaký dopad by nadnárodní činnosti mohly mít na národní účty, pokud jde o metodiku i proces ověřování, a že by na základě toho mohlo dojít k úpravě příspěvků členských států založených na HND;
97. poukazuje na to, že co se týče řízení tradičních vlastních zdrojů, Účetní dvůr a Komise zjistily neefektivní postupy při správě pohledávek (známých jako účty B) v některých členských státech;
98. zdůrazňuje, že Účetní dvůr zjistil, že v Belgii byly kontroly po propuštění zboží vybírány podle charakteristik jednotlivých operací, nikoli podle rizikových profilů společností, a dále jsme zjistili, že audity po propuštění zboží se obecně neprováděly (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 4.18);
99. vyjadřuje politování nad tím, že Komise uvedla, že šest členských států – Belgie, Estonsko, Itálie, Portugalsko, Rumunsko a Slovensko – audity po propuštění zboží buď neprovádí, nebo o těchto auditech neposkytuje žádné informace;
Potřebná opatření
100. žádá Komisi, aby:
a)
přijala veškerá opatření, která jsou nezbytná k zajištění zpětného získání vlastních prostředků EU, které orgány Spojeného království v souvislosti s dovozem textilních výrobků a obuvi z Číny nebyly dosud schopny vybrat, a aby zamezila dalším únikům na DPH;
b)
v souvislosti s daňovými podvody spojenými s výběrem cel ve Spojeném království zvážila rychlé zahájení řízení o nesplnění povinnosti;
c)
ve spolupráci s členskými státy analyzovala všechny možné dopady nadnárodních činností na odhad HND a poskytla jim pokyny, jak tyto činnosti zohledňovat při sestavování národních účtů;
d)
během cyklu ověřování HND potvrdila, že členské státy aktiva VaV správně zanesly do svých národních účtů, a zvláštní pozornost věnovala oceňování aktiv VaV a kritériím rezidenství v případech, kdy byly nadnárodní činnosti přemístěny;
e)
předložila návrhy na nové vlastní zdroje s cílem zajistit stabilitu rozpočtu Unie;
Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost
Zjištění Účetního dvora
101. bere na vědomí, že Účetní dvůr poprvé vydal výrok o legalitě a správnosti plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka; zdůrazňuje, že úhradové režimy jsou k chybám náchylnější než režimy nárokové; poukazuje nicméně na to, že údaje uvedené v okruhu „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ se ve srovnání s předchozími roky podstatně nezměnily;
102. připomíná, že na výzkum a inovace připadá 59 % výdajů, které se vynakládají prostřednictvím sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj 2007–2013 („sedmý rámcový program pro výzkum“) a programu Horizont 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace 2014–2020 („Horizont 2020“);
103. konstatuje, že odhadovaná míra chyb je podle Účetního dvora 4,1 %; že nezpůsobilé přímé osobní náklady činily 44 %, jiné nezpůsobilé přímé náklady 12 %, nepřímé náklady 16 % a nezpůsobilé projekty nebo příjemci tvořili 16 %; konstatuje nicméně, že v 19 případech, kdy se příjemci dopustili vyčíslitelných chyb, měla Komise nebo nezávislí auditoři dostatek informací k tomu, aby těmto chybám předešli nebo je odhalili a napravili ještě před schválením výdajů;
104. konstatuje, že pokud by Komise nebo nezávislí auditoři řádně využili všechny informace, které měli k dispozici, odhadovaná míra chyb by u této kapitoly byla o 1,2 % nižší;
105. oceňuje, že Komise vyvinula značné úsilí, aby zavedením nové definice dodatečné odměny pro výzkumné pracovníky, zjednodušením pracovního plánu programu Horizont 2020 na období 2018–2020, cílenou podporou pro začínající podniky a inovátory a širším využitím možností zjednodušeného vykazování nákladů a provedla zjednodušení, čímž snížila administrativu; konstatuje nicméně, že Účetní dvůr se domnívá, že další zjednodušování právního rámce přináší příležitosti, ale také s sebou nese rizika;
106. oceňuje skutečnost, že se Účetní dvůr zabýval otázkami výkonnosti v projektech výzkumu a vývoje; je nicméně toho názoru, že tyto výsledky by, pokud jde o výstupy, náklady a šíření, měly být považovány za předběžné;
Výroční zpráva o činnosti Generálního ředitelství pro výzkum a inovace
107. konstatuje, že ve shodě se strategií EU 2020 sledovalo GŘ pro výzkum a inovace čtyři cíle, odpovídající jeho strategickému plánu pro období 2016–2020:
a)
nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice;
b)
propojený jednotný digitální trh;
c)
odolná energetická unie s progresivní politikou v oblasti změny klimatu; a
d)
silnější postavení v globálním měřítku;
108. vítá skutečnost, že v rámci sledování těchto cílů komisař Moedas stanovil tři priority, jmenovitě „otevřené inovace“, „otevřená věda“ a „otevřenost světu“;
109. poukazuje na to, že GŘ pro výzkum a inovace za účelem měření pokroku dosaženého při plnění stanovených cílů použilo pět klíčových ukazatelů výkonnosti:
a)
podíl prostředků přidělený malým a středním podnikům v rámci programu Horizont 2020 s cílem řešit společenské výzvy a podporovat základní a průmyslové technologie a podíl finančního příspěvku Unie, který je přidělován prostřednictvím nástroje pro malé a střední podniky (SME instrument);
b)
podíl nových subjektů mezi úspěšnými žadateli v programu Horizont 2020;
c)
výdaje z programu Horizont 2020 související s klimatem a udržitelností;
d)
podíl účastníků z třetích zemí v programu Horizont 2020;
e)
podíl podepsaných grantů s dobou do udělení grantu do 245 dní;
110. bere na vědomí, že GŘ pro výzkum a inovace ve svých odpovědích na písemné otázky uveřejnilo seznam zemí, kterých se týkají jeho doporučení pro jednotlivé země; naléhavě vyzývá GŘ pro výzkum a inovace, aby své návrhy na doporučení pro jednotlivé země zveřejňovalo přímo ve své výroční zprávě o činnosti, jak je o to Parlament opakovaně žádal;
111. připomíná, že hodnocení sedmého rámcového programu bylo předmětem předchozího rozhodnutí o udělení absolutoria(81);
112. vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění generálním ředitelstvím stanovených klíčových ukazatelů výkonnosti programu Horizont 2020;
a)
23,9 % finančních příspěvků Unie bylo poskytnuto malým a středním podnikům (cílem stanoveným k roku 2020 je 20 %);
b)
55 % úspěšných žadatelů byly nové subjekty (cílem stanoveným k roku 2020 je 70 %);
c)
26 % finančních příspěvků Unie se týkalo klimatu (cílem stanoveným k roku 2020 je 25 %);
d)
54,9 % finančních příspěvků Unie se týkalo udržitelnosti (cílem stanoveným k roku 2020 je 60 %);
e)
účast třetích zemí na projektech programu Horizont 2020 byla 3,6 % (cílem stanoveným k roku 2020 je 4,73 %);
f)
v 91 % případů GŘ pro výzkum a inovace dodrželo požadavek, aby doba do udělení grantu byla nejvýše 245 dní (cílem stanoveným k roku 2020 je 100 %);
113. zjišťuje, že územní rozdělení programu Horizont 2020 je nápadně omezeno, neboť 72,5 % (12 121 milionu EUR) financování v rámci programu Horizont 2020 směřuje do Německa (3 464 miliony EUR), Spojeného království (3 083 miliony EUR), Francie (2 097 miliony EUR), Španělska (1 813 miliony EUR) a Itálie (1 664 miliony EUR);
114. konstatuje, že v roce 2016 bylo uzavřeno 183 grantových dohod pro program Horizont 2020 s účastníky ze třetích zemí; poukazuje na to, že v grantových dohodách podepsaných v roce 2016 bylo 299,5 milionu EUR vyčleněno pro účastníky ze Švýcarska, zatímco příspěvek Švýcarska do programu Horizont 2020 dosáhl 180,9 milionu EUR; odmítá udělit status „čistého příjemce“ jedné z nejbohatších zemí svět; žádá Komisi, aby předložila nařízení, které by tuto nevyváženost kompenzovalo;
115. oceňuje úspěch společného centra podpory a jeho přínos ke zjednodušování postupů a k poskytování právního a technického poradenství; žádá GŘ pro výzkum a inovace, aby sdělilo, jaká zjednodušujících opatření má v úmyslu navrhnout pro období po roce 2020;
116. bere na vědomí prostředky na platby pro GŘ pro výzkum a vývoj v roce 2016:
Prostředky na platby pro GŘ pro výzkum a vývoj včetně příspěvku ESVO
Způsoby řízení
Plnění
v milionech EUR
procentních bodů
Sdílené nebo dále svěřené jiným GŘ
161,20
5,34
GŘ pro výzkum a inovace přímo
1 878,28
62,17
GŘ pro výzkum a inovace subjektům podle článku 185
86,40
2,86
GŘ pro výzkum a inovace EIB
312,72
10,35
GŘ pro výzkum a inovace společným podnikům
582,37
19,28
Celkem
3 020,97
100%
117. zdůrazňuje, že 14,39 % rozpočtových prostředků, představujících téměř 444 miliony EUR, bylo poskytnuto prostřednictvím finančních nástrojů;
118. zdůrazňuje, že 39,36 % (oproti 28,14 % v roce 2015) rozpočtových prostředků GŘ pro výzkum a inovace bylo svěřeno jiným subjektům, které nejsou součástí Komise a které mají většinou provádět jednotlivé části rámcových programů v rámci (nepřímého) řízení grantů a za využití systémů kontroly finančních nástrojů;
119. zaujala ho zpráva, že GŘ pro výzkum a inovace vypracovalo strategii dohledu nad finančními nástroji, a rád by proto věděl, jak GŘ pro výzkum a inovace posuzuje, zda bylo dosaženo finančních a výzkumných cílů;
120. konstatuje, že podle odhadu GŘ pro výzkum a inovace činila celková zjištěná míra chyb 4,42 % a míra zbytkových chyb 3,03 %;
121. konstatuje, že podle odhadu Komise se celková výše rizikové částky při uzavření pohybovala mezi 73,5 milionu EUR a 104 miliony EUR;
122. vítá skutečnost, že GŘ pro výzkum a inovace prošetřuje nákladovou efektivnost přímého a nepřímého řízení grantů;
123. vyjadřuje politování nad tím, že GŘ pro výzkum a inovace vydalo opět jen horizontální výhradu k míře zbytkových chyb v žádostech o uhrazení nákladů týkajících se 7. rámcového programu, jejichž plnění provádí přímo;
124. připomíná své stanovisko, které vyjádřil v bodě 76 svého usnesení o udělení absolutoria Komisi za rok 2015 a podle kterého by Komise měla „vypracovat vhodnější přístup, který bude založený na posouzení rizik, a v případě potřeby vznášet konkrétní výhrady“;
Potřebná opatření
125. vyzývá GŘ pro výzkum a inovace, aby návrhy ředitelství na doporučení pro jednotlivé země uveřejňovalo v rámci svých výročních zpráv o činnosti;
126. vyzývá GŘ pro výzkum a inovace, aby na základě doporučení Útvaru interního auditu, který zjistil nedostatky týkající se důslednosti sledování projektů ze strany prováděcích subjektů programu Horizont 2020, přijalo následná opatření;
127. vyzývá GŘ pro výzkum a inovace, aby podalo zprávu o tom, jakého pokroku dosáhl společný auditní útvar při zdokonalování svých vnitřních procesů;
128. žádá GŘ pro výzkum a inovace, aby příslušnému výboru Evropského parlamentu podalo zprávu o své strategii dohledu nad finančními nástroji a o tom, jak GŘ pro výzkum a inovace posuzuje, zda bylo dosaženo finančních a výzkumných cílů;
129. žádá GŘ pro výzkum a inovace, aby příslušnému výboru Evropského parlamentu vysvětlilo, jaká přijalo opatření, aby již nevznášelo pouze horizontální výhrady týkající se míry zbytkových chyb v žádostech o uhrazení nákladů;
130. má za to, že u projektů výzkumu a inovací a také u koordinačních a podpůrných akcí normy a normalizace podporují dopad výsledků výzkumu na různých úrovních technologické připravenosti, jelikož zlepšují obchodovatelnost a přenositelnost inovativních produktů a řešení; dále konstatuje, že normy a související činnosti podporují šíření výsledků projektů v rámci programu Horizont 2020 tím, že šíří znalosti i po dokončení projektů, a to jejich zveřejněním; vyzývá Komisi, aby posílila začlenění normalizace do budoucích výzev k předkládání návrhů a vypracovala klíčové ukazatele výkonnosti, které budou k normalizačním činnostem přihlížet;
Hospodářská, sociální a územní soudržnost
Úvod
131. ze „Sedmé zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti“ (COM(2017)0583) se dozvěděl, že na jedné straně je konvergence křehký proces, který se v důsledku hospodářských krizí může snadno zastavit a zvrátit, ale že na straně druhé mohou veřejné investice dopady krizí omezit;
132. je potěšen tím, že míra zaměstnanosti dosáhla v roce 2016 opět úrovně z doby před krizí v roce 2008, tedy 71 %, situace se však výrazně liší napříč Unií a tato míra je značně pod úrovní cíle strategie Evropa 2020 ve výši 75 %; se znepokojením poukazuje na to, že míra nezaměstnanosti zůstává i nadále příliš vysoká, zejména mezi mladými lidmi a dlouhodobě nezaměstnanými;
133. vítá skutečnost, že GŘ REGIO ve své odpovědi na otázky Parlamentu podrobně vysvětlilo svá doporučení pro jednotlivé země;
134. je si vědom toho, že některá ustanovení finančního nařízení, která se týkají politiky soudržnosti, mají vstoupit v platnost se zpětnou účinností;
135. je znepokojen tím, že takové úpravy se mohou stát zdrojem dodatečných chyb, neboť programy a projekty byly vybírány na základě nařízení, jež vstoupila v platnost dne 1. ledna 2014;
Zjištění Účetního dvora
136. bere na vědomí, že Účetní dvůr poprvé vydal výrok s výhradou o legalitě a správnosti plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka; zdůrazňuje, že úhradové režimy jsou k chybám náchylnější než režimy nárokové; poukazuje nicméně na to, že údaje uvedené v okruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ se ve srovnání s předchozími roky podstatně nezměnily;
137. připomíná, že v roce 2016 bylo v okruhu „Hospodářská a sociální soudržnost“ k dispozici 51,25 miliardy EUR, což představuje 33 % rozpočtu Unie;
138. konstatuje, že podle odhadu Účetního dvora dosahuje míra chyb v této oblasti politiky výše 4,8 % a dále že podle zjištění Účetního dvora nezahrnovala odhadovaná míra chyb u „Soudržnosti“ vyčíslení úhrad na finanční nástroje za rok 2016 ve výši 2,5 miliardy EUR, o nichž měl Účetní dvůr za to, že nevznikly v období způsobilosti definovaném v čl. 56 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, body 6.20–6.21); konstatuje, že tyto úhrady by pro celkové výdaje Unie představovaly odhadovanou míru chyby ve výši 2,0 % (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, rámeček 1.2, poznámka pod čarou 1);
139. poukazuje na to, že k celkové odhadované míře chyb ve výši 3,1 % přispěly chyby u soudržnosti 43 %; konstatuje, že jednou z příčin vysoké míry chyb je složitost právních předpisů Unie a členských států;
140. bere na vědomí, že Účetní dvůr analyzoval vzorek 180 operací, které pocházely z 54 průběžných plateb za období 2007–2013 a týkaly se 92 projektů Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), 36 projektů Fondu soudržnosti (FS), 40 projektů Evropského sociálního fondu (EFS), 11 finančních nástrojů EFRR a jednoho finančního nástroje ESF;
141. vyzývá Komisi, aby řádně zohlednila připomínky Účetního dvora, který zjistil nepřesnosti v analýze výkonnosti nejméně čtyř z dvanácti finančních nástrojů EFRR a ESF, které byly podrobeny kontrole ve zprávě Účetního dvora za rok 2016; sdílí obavy Účetního dvora, který upozorňuje na to, že tyto chyby vedou k nadhodnocení výkonnosti a nebudou-li opraveny, mohly by uměle zvýšit vykázanou částku způsobilých výdajů při uzávěrce, zejména v případě záručních fondů;
142. konstatuje také, že 42 % chyb bylo způsobeno uvedením nezpůsobilých nákladů v prohlášení o výdajích, 30 % se jich týká závažného porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek a 28 % nezpůsobilých projektů, činností nebo příjemců;
143. s politováním konstatuje, že jedním z hlavních zdrojů chyb souvisejících s výdaji v okruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ jsou i nadále porušování pravidel pro zadávání veřejných zakázek; poukazuje na to, že závažná porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek zahrnují přímé udělování dodatečných zakázek či prací nebo služeb bez opodstatnění, nezákonné vyloučení účastníků, střety zájmů a diskriminační kritéria výběru; považuje za zásadní politiku naprosté transparentnosti v souvislosti s informacemi o dodavatelích a subdodavatelích s cílem řešit chyby a zneužívání pravidel;
144. vítá skutečnost, že Účetní dvůr zdůraznil, že projekty, které využívají zjednodušené vykazování nákladů, jsou méně náchylné k chybám než proplácení skutečných nákladů;
145. je znepokojen skutečností, že ve vzorku byly tři „velké projekty“, které vyžadovaly schválení Komise a k nimž orgány členských států nepředložily do lhůty pro uzávěrku 31. března 2017 potřebnou žádost; konstatuje, že Komise by proto měla tyto výdaje získat zpět;
146. považuje za neuspokojivé, že stejně jako v minulých letech mohla být míra chyb o 3,7 procentního bodu nižší, tedy ve výši 1,1 %, kdyby členské státy využily informace, které měly k dispozici, k tomu, aby těmto chybám předešly nebo je odhalily a napravily ještě předtím, než byly výkazy výdajů předloženy Komisi;
147. je znepokojen tím, že ačkoli od začátku období 2014–2020 uplynulo již několik let, členské státy jmenovaly jen 77 % orgánů odpovědných za programy fondů politiky soudržnosti; k 1. březnu 2017 Komise obdržela konečnou účetní závěrku s výdaji, které pokrývají jen 0,7 % rozpočtu vyčleněného na celé programové období; v polovině roku 2017 bylo plnění rozpočtu zpožděno více než v tomtéž časovém bodě v období 2007–2013; v souvislosti s tím konstatuje, že závazky zbývající na konci současného období financování mohou být ještě vyšší než v předchozím období;
148. oceňuje, že kapitola „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ obsahuje i oddíl týkající se výkonnosti projektů; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že tento oddíl se z větší části zabývá kvantitativními informacemi, tj. počtem zavedených systémů měření výkonnosti;
Nástroje finančního inženýrství
149. připomíná, že shrnutí údajů o pokroku ve financování a provádění finančních nástrojů v roce 2016 bylo zveřejněno teprve 20. září 2017, a že Účetní dvůr se proto k tomuto dokumentu nemohl vyjádřit;
150. konstatuje, že v roce 2016 jsou klíčové tyto číselné údaje:
a)
25 členských států používá nástroje finančního inženýrství, přičemž 25 na podporu podnikání, 11 v oblasti městského rozvoje a 9 v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů;
b)
v celé Unii existuje více než 1 058 nástrojů finančního inženýrství, přičemž 77 z nich jsou holdingové fondy a 981 zvláštní fondy;
c)
89 % těchto nástrojů finančního inženýrství poskytuje podporu podnikům, 7 % slouží městskému rozvoji a 4 % v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů;
d)
platby ve prospěch nástrojů finančního inženýrství činí 16,4 miliardy EUR, včetně 11,3 miliardy EUR ve strukturálních fondech;
e)
platby konečným příjemcům činí 15,2 miliardy EUR, včetně 10,1 miliardy EUR ve strukturálních fondech, což je 93 % celkového objemu plateb ve prospěch nástrojů finančního inženýrství;
f)
na základě 81 % vykázaných nástrojů finančního inženýrství činily náklady a poplatky spojené s řízením celkem 0,9 miliardy EUR čili 6,7 % celkového objemu plateb ve prospěch dotčených finančních nástrojů;
g)
vráceno bylo 8,5 miliardy EUR zdrojů;
h)
podpořeno bylo 314 000 konečných příjemců;
151. poukazuje na to, že v průběhu let a období financování se využívání nástrojů finančního inženýrství prudce zvýšilo, což s sebou nese větší složitost financování ze strukturálních fondů, a tedy i rizika z hlediska vyvozování demokratické odpovědnosti; konstatuje, že do konce roku 2020 by mělo být podle očekávání vyplaceno prostřednictvím finančních nástrojů 20,1 miliardy EUR z prostředků EFRR a FS;
152. je v této souvislosti znepokojen tím, že vnitrostátní auditní orgány se v dostatečném rozsahu nezabývaly prováděním nástrojů finančního inženýrství;
153. konstatuje, že 63 % (675) nástrojů finančního inženýrství začalo být využíváno v Polsku (247), ve Francii (152), v Maďarsku (139) a v Itálii (137);
154. vyjadřuje politování nad tím, že 6,7 % celkového objemu plateb ve prospěch dotčených nástrojů finančního inženýrství (900 milionů EUR) bylo vynaloženo na náklady a poplatky spojené s řízením; domnívá se, že tato částka je nepřiměřeně vysoká;
155. konstatuje, že vykazované údaje obsahují i nadále řadu chyb a nesrovnalostí; patří mezi ně malé, ale významné prostředky operačních programů přiznané formou závazků v dohodách o financování, které však nebyly při uzávěrce vloženy do nástrojů finančního inženýrství, zvýšení závazků i plateb ve prospěch určitého počtu nástrojů finančního inženýrství po 31. prosinci 2015 a v některých případech vyplacení vyšších částek ve prospěch konečných příjemců nežli ve prospěch nástrojů finančního inženýrství(82);
Výroční zpráva o činnosti Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO)
156. konstatuje, že následné hodnocení EFRR/FS ukazuje, že by i přes nedostatečné sbližování regionů v programovém období 2007–2013, bez politiky soudržnosti nastala divergence, jelikož finanční krize z let 2007–2008 vytvořila špatné prostředí pro investice a konvergenci;
157. zdůrazňuje, že jakékoli závěry týkající se výkonnosti mají omezenou platnost, protože zatím chybí ucelenější přezkum vykázaných údajů o výkonnosti programů za období 2007–2013, který měl být dokončen až v srpnu 2017; žádá Komisi, aby o výsledku tohoto přezkumu informovala Výbor pro rozpočtovou kontrolu;
158. konstatuje, že ohledně provádění projektů v období financování 2014–2020 Komise uvádí, že bylo vybráno více než 50 000 projektů představujících celkové investice ve výši 64,1 miliardy EUR, že vzniklo 45 000 projektů spolupráce podniků s výzkumnými institucemi a že více než 380 000 malých a středních podniků získalo podporu z prostředků určených na soudržnost, díky nímž bylo vytvořeno více než 1 000 000 pracovních míst;
159. konstatuje, že pro totéž období financování Komise uvádí, že více než 75 miliard EUR z EFRR a z FS je vydáváno na podporu cílů energetické unie a přizpůsobování se změně klimatu; bylo navíc vybráno více než 5 000 projektů s cílem podpořit nízkouhlíkové hospodářství;
160. konstatuje, že níže uvedená tabulka znázorňuje schválené prostředky na závazky a na platby v roce 2016:
2016 v milionech EUR
Schválené prostředky na závazky
Schválené prostředky na platby
Správní výdaje v oblasti politiky „Regionální a městská politika“
16,75
24,52
Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a ostatní regionální operace
27 163,16
22 911,83
Fond soudržnosti (FS)
8 775,98
7 456,71
Nástroj předvstupní pomoci – Regionální rozvoj a regionální a územní spolupráce
54,14
522,95
Fond solidarity
81,48
68,48
Celkem
36 091,51
30 984,47
161. poznamenává nicméně, že tyto statistické údaje poskytují jen málo informací o udržitelnosti a výkonnosti těchto projektů;
162. připomíná velkou důležitost, která se připisuje předběžným podmínkám při stanovování odvětvových i horizontálních podmínek pro zajištění efektivního vynakládání prostředků fondů ESI ; jakmile budou-li tyto předběžné podmínky splněny a bude-li v souladu s revidovaným nařízením 10 % plateb zadrženo, mělo by být provádění projektů snazší a méně náchylné k chybám; konstatuje však, že Účetní dvůr si ve své zvláštní zprávě č. 15/2017 klade otázku, do jaké míry to skutečně vedlo ke změnám v praxi;
163. vyjadřuje politování nad tím, že do konce roku 2016 nebylo určeno pouze 87 % (181 z 209) certifikačních orgánů a že pro 28 hlavních programů nebyl určen žádný orgán (v Rakousku byl určen orgán pouze pro jeden program, v Belgii pro pouhé dva programy, v Německu jen pro osm, ve Finsku pro jeden, ve Francii pro pouhé dva, v Irsku pro pouhé dva, v Itálii pro pouhých šest, v Rumunsku pro pouhé čtyři, na Slovensku jen pro jeden a ve Spojeném království jen pro jeden);
164. s překvapením konstatuje, že hlavní potíže, které byly v procesu určování orgánů zjištěny, se týkaly úpravy systémů IT, díky níž měly obsahovat nové vykazovací funkce vztahující se k období 2014–2020, a koncepce postupů pro zajištění spolehlivého dohledu řídících orgánů nad zprostředkujícími subjekty;
165. vyjadřuje rovněž politování nad tím, že obecně bylo vybráno jen 26,1 % projektů a že na konci roku 2016 byly vyčerpáno pouze 3,7 % dostupných prostředků strukturálních fondů, zatímco v roce 2017 se proces výběru projektů zrychlil; domnívá se, že pomalé zahajování může vést k tomu, že na konci současného období financování bude vysoký počet nevypořádaných závazků; vyzývá Komisi, aby zaručila další úsilí o posílení správní kapacity vnitrostátních, regionálních a místních orgánů;
166. zdůrazňuje, že obzvláště pomalu probíhal výběr projektů ve Španělsku, na Kypru, v Rumunsku, v Rakousku, v České republice, v Chorvatsku a na Slovensku;
167. konstatuje, že v souvislosti s tím nebyly u většiny operačních programů (247 z 295) žádné částky uvedené v účetnictví potvrzeny (byly tam „nulové účty“), protože do 31. července 2016 nebyly vykázány žádné výdaje;
168. vyjadřuje své uspokojení nad tím, že Komise na základě předběžných výroků auditora k balíčkům dokumentů k poskytnutí jistoty nezjistila žádné závažné nesrovnalosti;
169. je nicméně znepokojen skutečností, že 7 z 9 Komisí provedených auditů vysoce rizikových operačních programů nebo oblastí odhalilo významné nedostatky (v Maďarsku operační programy v oblasti dopravy, elektronické správy a provádění; v Itálii operační programy v oblasti Reti e mobilità, istruzione priorita č. 3 a technické pomoci; v Rumunsku operační programy v oblasti konkurenceschopnosti a životního prostředí);
170. konstatuje, že v případě 278 z 322 řídících a kontrolních systémů byl výrok bez výhrad nebo „s výhradami s mírným dopadem“; zatímco ve 40 případech vydala Komise výrok s výhradou s významným dopadem;
171. konstatuje, že podle výpočtu Komise se celková částka ohrožená při provádění plateb pohybuje v rozmezí od 644,7 milionu EUR do 1 257,3 milionu EUR a že v roce 2016 provedla Komise z titulu své role orgánu dohledu finanční opravy ve výši 481 milionu EUR;
172. konstatuje, že podle odhadu Komise se celková průměrná míra chyb u plateb uskutečněných v roce 2016 v rámci programů EFRR/FS za období 2007–2013 pohybovala v rozmezí od 2,2 % do 4,2 % a že zbytková míra chyb při uzávěrce byla přibližně 0,4 %; opětovně zdůrazňuje, že „Soudržnost“ se nejvíce podílela na odhadované míře chyb za rok 2016, na druhém místě byly „Přírodní zdroje“, „Konkurenceschopnost“ a „Globální Evropa“; vyzývá Komisi, nadále spolupracovala s členskými státy na zlepšování jejich systémů řízení a kontroly a nadále využívala dostupné právní nástroje pro dohled s cílem zajistit, aby byly všechny významné chyby napraveny;
173. bere na vědomí, že za minulé období financování zaznamenala Komise 68 výhrad a za současné období financování výhrady dvě;
Specifické otázky
Řecko
174. vítá úsilí GŘ REGIO o dosažení pokroku se seznamem prioritních projektů v Řecku;
175. v této souvislosti vítá:
a)
udělení čtyř dálničních koncesí (Athény – Soluň, Korint – Tripoli – Kalamata, Korint – Patras a Patras – Ioannina, což úhrnně představuje více než 1 000 km vozovky) – tyto dálnice jsou nyní již v provozu a uživatelé si jich cení,
b)
program „úspory energie v domácnostech“ (spojení nástroje finančního inženýrství s granty), poptávka byla tak vysoká, že hned vzápětí vznikl nástupnický program pro období 2014–2020;
c)
finanční nástroje, zejména JEREMIE, které umožnily vytvoření nebo zachování více než 20 000 pracovních míst,
d)
projekt elektronického předepisování léků, v jehož rámci je měsíčně zpracováno více než 5,5 milionu elektronických předpisů a 2,4 milionu doporučení k lékařskému vyšetření; do projektu je zapojeno 13 000 lékáren a 50 000 lékařů a v řeckém státním rozpočtu se díky němu podařilo dosáhnout značných úspor na nákladech;
176. na druhé straně vyjadřuje politování nad tím, že:
a)
projekty podzemní dráhy v Aténách (prodloužení linky č. 3 do Pirea) a v Soluni (základní linka) mají značná zpoždění, což si vynutilo přesunutí jejich dalších fází do programového období 2014–2020;
b)
některé klíčové projekty v železniční dopravě a v digitálním a energetickém odvětví byly zrušeny nebo jsou v prodlení, a v důsledku toho byly jejich další fáze nebo celé tyto projekty přesunuty do programového období 2014–2020;
c)
stále ještě není dobudována velká část infrastruktury pro zpracování odpadních vod a tuhých odpadů;
177. vítá skutečnost, že OLAF dokončil správní vyšetřování českého projektu „Čapí hnízdo“; bere na vědomí, že dokumentace tohoto případu byla uveřejněna v českých sdělovacích prostředcích; vyjadřuje politování nad tím, že OLAF odhalil závažné nesrovnalosti;
178. vyzývá GŘ REGIO, aby získalo zpět částku, kterou se na financování tohoto projektu podílela Unie, tj. 1,67 milionu EUR, a uplatnilo nezbytné sankce;
179. konstatuje, že projekt „Čapí hnízdo“ byl dne 25. ledna 2018 vyňat Českou republikou z financování Unie a že při respektování zásady subsidiarity je tento projekt již předmětem soudního přezkumu v České republice;
180. je znepokojen zjištěním Komise, že v Maďarsku činí podíl zadaných veřejných zakázek, u nichž byla pouze jediná nabídka, 36 %; konstatuje, že unijní průměr je 17 %; vyzývá Komisi, aby podpořila hospodářskou soutěž v nabídkovém řízení;
181. vítá pozitivní hodnocení deseti let fungování mechanismu pro spolupráci a ověřování pro Bulharsko a Rumunsko(83); je znepokojen nedávným krokem zpět v boji proti korupci na vysoké úrovni v Bulharsku a Rumunsku; vyzývá Komisi, aby podpořila a povzbudila donucovací a protikorupční orgány v obou těchto členských státech; zdůrazňuje obdivuhodné výsledky protikorupční agentury v Rumunsku, pokud jde o vyřešení korupčních kauz na střední a vysoké úrovni; zdůrazňuje, že vytrvání v tomto úsilí je zcela zásadní pro upevnění boje proti korupci;
182. odsuzuje nedávný zločin spáchaný na slovenském novináři, který může mít souvislost s jeho investigativní prací; naléhavě vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o zemědělských fondech Unie na Slovensku;
183. konstatuje, že úřad OLAF dokončil rovněž správní vyšetřování půjčky, kterou skupině Volkswagen poskytla Evropská investiční banka (EIB);
184. bere na vědomí prohlášení prezidenta EIB Wernera Hoyera, ve kterém se uvádí: „Stále nemůžeme vyloučit, že jedna z našich půjček, půjčka společnosti ‚Volkswagen Antrieb RDI‘ ve výši 400 milionů EUR, souvisela s technologiemi umožňujícími řídit emise, které byly vyvinuty v době, kdy byl navržen a používán software pro odpojovací zařízení. Nyní přezkoumáme závěry úřadu OLAF a zvážíme přijetí veškerých dostupných a náležitých opatření. [...] Tvrzení, k němuž OLAF na základě svého vyšetřování dospěl, že EIB byla společností Volkswagen uvedena ohledně odpojovacího zařízení v omyl, je pro nás velkým zklamáním.“;
Výroční zpráva o činnosti generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL)
185. bere na vědomí, že GŘ EMPL spatřuje svůj příspěvek k plnění cílů strategie Unie 2020 v následujícím:
a)
ve třetí čtvrtině roku 2016 dosáhla míra zaměstnanosti v Unii ve věkové skupině od 20 do 64 let 71,2 %; tato míra je nyní poprvé vyšší než míra zaměstnanosti v roce 2008 (70,3 %), a bude-li vývoj pokračovat tímto směrem i nadále, je možné, že se podaří dosáhnout míry zaměstnanosti, kterou si jako jeden ze svých cílů vytkla strategie Evropa 2020;
b)
celková míra nezaměstnanosti i nadále klesá a v Unii i v eurozóně je nyní pod hranicí 10 %; velkou výzvou pro Unii je však i nadále nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobá nezaměstnanost, třebaže v prvním případě se snížila z 19,5 % v prosinci 2015 na 18,6 % v prosinci 2016 a ve druhém případě ze 4,3 % ve třetím čtvrtletí roku 2015 na 3,8 % ve třetím čtvrtletí roku 2016;
c)
hospodářské oživení, k němuž dochází od roku 2013, bylo také provázeno trvalým – jakkoli nedostatečným – snižováním míry chudoby, jak o tom svědčí klesající počet obyvatel ohrožených chudobou: v roce 2012 jich bylo 24,7 %, v roce 2015 23,7 %, avšak oživení dosud nedosahuje do všech částí společnosti a 118 milionů lidí bylo v roce 2016 ohroženo chudobou a sociálním vyloučením (o 1,7 milionu lidí více než v roce 2008), což je velice vzdáleno dosažení cíle strategie Evropa 2020 v oblasti chudoby a sociálního vyloučení;
d)
investice do zlepšování podmínek zeměpisné a pracovní mobility spojené s opatřeními proti rizikům narušování a zneužívání podmínek přispěly k postupnému zvyšování míry mobility v rámci Unie, která v roce 2015 dosahovala podílu 3,6 % obyvatelstva;
186. vyjadřuje nicméně politování nad tím, že meziročně se v letech 2013 a 2014 zvětšily rozdíly v rozdělení příjmů, a jakkoli od té doby zůstala situace stabilní, v některých případech rozdíly dále narůstaly; je znepokojen tím, že v roce 2016 mělo nejbohatších 20 % populace disponibilní příjem pětkrát vyšší než nejchudších 20 %, přičemž mezi jednotlivými zeměmi byly obrovské rozdíly (a v některých došlo k nárůstu nerovností);
187. vítá „Následné hodnocení ESF v programovém období 2007–2013“, které bylo dokončeno dne 12. prosince 2016; poukazuje na to, že podle jeho zjištění z konce roku 2014 získalo s podporou ESF práci více než 9,4 milionu osob usazených v EU, 8,7 milionu osob získalo kvalifikaci nebo certifikát a na základě informací od 13,7 milionu účastníků bylo dosaženo i dalších pozitivních výsledků, jako je zvýšení úrovně dovedností konstatuje, že podle makroekonomických simulací má ESF rovněž pozitivní dopad na hrubý domácí produkt (HDP) 28 členských států (zvýšení o 0,25 %) a produktivitu;
188. konstatuje, že kvantitativní údaje tohoto druhu sice opravdu svědčí o pozitivním směru vývoje, říkají toho však málo o výkonnosti a udržitelnosti těchto opatření;
189. kriticky se staví k tomu, že GŘ EMPL nezveřejnilo návrhy ředitelství na doporučení pro jednotlivé země, přestože je o to Parlament opakovaně žádal;
190. konstatuje, že níže uvedená tabulka znázorňuje schválené prostředky na závazky a na platby v roce 2016:
2016 v milionech EUR
Schválené prostředky na závazky
Schválené prostředky na platby
Evropský sociální fond (ESF) a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI)
12 438,2
8 132
Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD)
534,7
278
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci
27,6
27,6
Nástroj předvstupní pomoci – rozvoj lidských zdrojů (NPP–RLZ)
0
82,3
Přímé řízení (Program pro zaměstnanost a sociální inovace, program Práva, rovnost a občanství, Erasmus+) a agentury
289
275
Celkem
13 290
8 795
191. vítá skutečnost, že GŘ EMPL vypracovalo metodiku pro každoroční posuzování výkonnosti programů, má nicméně určité pochybnosti o vypovídací hodnotě kritérií typu „dobrá“, „přijatelná“ nebo „slabá“;
192. je znepokojen tím, že v březnu 2017 bylo určeno jen 87 % certifikačních orgánů;
193. vítá skutečnost, že do 15. února 2017 GŘ EMPL přijalo úplný balíček dokumentů k poskytnutí jistoty včetně účtů, výroční kontrolní zprávy a výroků auditora k účtům, řídicím a kontrolním systémům a legalitě a správnosti uskutečněných operací, jakož i prohlášení o věrohodnosti a roční shrnutí, a to u všech programů; bere na vědomí, že GŘ EMPL mělo obecně jen drobné připomínky a že roční účetní závěrku přijalo;
194. vítá rovněž skutečnost, že do konce roku 2016 GŘ EMPL dokončilo svůj víceletý plán auditů, na jehož základě byl proveden audit u 89 z 92 auditních orgánů, jehož předmětem bylo 115 ze 118 operačních programů;
195. konstatuje, že v roce 2016 provedlo GŘ EMPL finanční opravy ve výši 255,8 milionu EUR; že celková kumulativní výše přijatých nebo rozhodnutých finančních oprav v programovém období 2007–2013 činila na konci roku 2016 1 454 miliony EUR; a že za totéž období vykázaly členské státy finanční opravy v hodnotě 2 253,8 milionu EUR;
196. vyjadřuje politování nad tím, že GŘ EMPL má dřívější nebo nové výhrady, které se týkají:
a)
řídících a kontrolních systémů jednoho operačního programu ESF v programovém období 2000–2006 v Itálii (výhrada týkající se poškození dobré pověsti);
b)
řídících a kontrolních systémů 23 konkrétních operačních programů ESF v programovém období 2007–2013; a
c)
řídících a kontrolních systémů 3 operačních programů ESF či YEI a 1 operačního programu FEAD v programovém období 2014–2020;
197. konstatuje, že u souvisejících výdajů v roce 2016 činila odhadovaná celková výše rizikové částky 279 milionů EUR;
Konkrétní otázky
Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI)
198. byl informován o prvních zjištěních studie provádění YEI, ve které se uvádí, že:
a)
do konce roku 2016 se počet mladých lidí, kteří nebyli zaměstnáni ani se neúčastnili vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET) a kteří se zapojili do projektů podporovaných v rámci iniciativy YEI, díky níž mohou získat nové dovednosti či pracovní zkušenosti, ve srovnání se stavem na konci roku 2015 ztrojnásobil (1,3 oproti 0,5 milionu osob);
b)
z toho 712 000 nezaměstnaných a neaktivních a neúčastnících se vzdělávání nebo odborné přípravy program financovaný v rámci intervence YEI dokončilo; více než polovina z nich (zhruba 346 000 nezaměstnaných a neaktivních a neúčastnících se vzdělávání nebo odborné přípravy) dosáhlo pozitivních výsledků, protože po skončení intervence se začalo vzdělávat / odborně připravovat nebo získalo kvalifikaci nebo nastoupilo do zaměstnání (včetně samostatně výdělečné činnosti);
c)
v Itálii se na základě kontrafaktuálního hodnocení ukázalo, že nové inovativní politiky, podporované z větší části iniciativou YEI, zlepšily vyhlídky mladých lidí na získání zaměstnání o 7,8 %, i když mezi jednotlivými regiony jsou značné rozdíly, které ukazují, že v oblastech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti mladých lidí jsou větší potíže;
199. dále konstatuje, že:
a)
v Itálii a ve Španělsku se díky opatřením iniciativy YEI podařilo mobilizovat značný počet mladých lidí NEET, i když nezaměstnanost mladých lidí je v těchto zemích i nadále vysoká;
b)
Slovensko přešlo od režimů veřejných prací pro mladé lidi k účinnějším opatřením, jako je rozšíření nabídky možností odborné přípravy;
c)
v Itálii se na základě kontrafaktuálního hodnocení ukázalo, že nové inovativní politiky, podporované z větší části iniciativou YEI, zlepšily vyhlídky mladých lidí na získání zaměstnání o 7,8 %, i když mezi jednotlivými regiony existují značné rozdíly;
d)
v Portugalsku se více než opatření na podporu vyššího vzdělávání osvědčily programy na podporu podnikání spolufinancované iniciativou YEI;
e)
Řecko zjistilo, že potřebuje revidovat svůj systém pracovních poukázek pro zaměstnanost a odbornou přípravu mladých lidí;
f)
v Polsku získalo 62 % účastníků programů iniciativy YEI možnost zaměstnání, odborné přípravy nebo vzdělávání, s čímž valná většina účastníků vyjádřila spokojenost;
200. vyjadřuje nicméně politování nad tím, že nebylo vyčerpáno ani 30 % dostupných prostředků, které představují původní předběžné a průběžné financování;
201. vítá skutečnost, že do října 2017 všechny členské státy, na které se vztahovaly předběžné podmínky týkající se Romů (Belgie, Bulharsko, Česká republika, Francie, Litva, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko a Španělsko), tyto podmínky splnily, a mají tedy svou národní strategii pro integraci Romů;
202. konstatuje, že v programovém období 2014–2020 měl ESF dvě investiční priority, které měly přímo řešit problém diskriminace Romů a jejich integrace (viz níže uvedená tabulka);
Investiční priorita (IP)
Členské státy, které si vybraly IP
Přidělená finanční částka (v mil. EUR)
Boj proti všem formám diskriminace a prosazování rovných příležitostí
11 členských států (BE, CY, CZ, DE, ES, FR, GR, IE, PL, PT a SK).
447
Socioekonomická integrace marginalizovaných komunit, jako jsou Romové
12 členských států (AT, BE, BG, CZ, ES, FR, GR, HU, IT, PL, RO a SK).
1 600
Větší část finančních prostředků (1,2 milionu EUR) byla určena pro tyto země: BG, CZ, HU a RO
203. konstatuje, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci má roční rozpočet ve výši 150 milionů EUR, avšak v roce 2016 uvolnil pouze 28 milionů EUR na závazky z rezervy, a to ve prospěch osmi členských států;
Potřebná opatření
204. vyzývá proto členské státy a Komisi, aby během finančního období po roce 2020 věnovaly větší pozornost tomu, aby:
a)
politika soudržnosti byla doplňována o přidanou hodnotu Unie;
b)
se vybudovala větší koordinace mezi soudržností, správou ekonomických záležitostí a evropským semestrem, a to mimo jiné při zohlednění pozitivních pobídek, jejichž cílem je posílit plnění cílů politiky soudržnosti věnovaných odstranění rozdílů a nerovností ve smyslu Smluv, a to v jejích třech rozměrech – hospodářském, sociálním a územním;
c)
byl navržen systém, který umožní zacílit prostředky určené na soudržnost na regiony, které je nejvíce potřebují;
d)
se poskytovala strategická administrativní podpora těm regionům, které mají potíže s čerpáním finančních prostředků;
e)
byl vypracován jednotný soubor pravidel pro strukturální fondy;
f)
se přikročilo k zavedení zásady jednotného auditu;
g)
realizace programů a projektů byla rychlejší a respektovala sedmileté finanční období (nikoli n+3);
h)
se vnitrostátním auditním orgánům umožnilo provádět audity finančních nástrojů, které jsou součástí rozpočtu Unie, omezil se počet finančních nástrojů a byla zavedena přísnější pravidla pro podávání zpráv ze strany správců fondů, včetně skupiny EIB a dalších mezinárodních finančních institucí, o výkonnosti a dosažených výsledcích, a zvýšila se tak transparentnost a posílilo vyvozování odpovědnosti;
i)
se přihlíželo k poučením ze zkušeností ze současného období a nutnosti ještě většího zjednodušení v zájmu zavedení vyváženého systému, čímž se zajistí dosažení výsledků a řádné finanční řízení bez nadměrné administrativní zátěže, která by odrazovala potenciální příjemce a vedla k většímu počtu chyb;
j)
existovala zeměpisná a sociální rovnováha, tak aby se investice prováděly tam, kde jsou nejvíce zapotřebí;
205. trvá na tom, aby GŘ REGIO a GŘ EMPL uveřejňovaly své návrhy doporučení pro jednotlivé země ve svých výročních zprávách o činnosti, jak je o to Parlament opakovaně žádal;
206. vyzývá GŘ REGIO, aby:
a)
po skončení příslušných soudních řízení podalo odpovědnému výboru Evropského parlamentu zprávu o jednotlivých případech, jimiž se úřad OLAF v současné době zabývá;
b)
podalo odpovědnému výboru Parlamentu v rámci opatření přijatých v návaznosti na udělení absolutoria Komisi na rok 2016 zprávu o pokroku v případě všech výše uvedených projektů;
207. vyzývá EIB, aby co nejdříve přezkoumala zjištění úřadu OLAF a vyvodila nezbytné závěry; vyzývá EIB, aby o svých závěrech a přijatých opatřeních informovala Parlament;
208. vyzývá Komisi, aby vybízela k využívání možností zjednodušeného vykazování nákladů zavedených zrevidovaným finančním nařízením;
209. vyzývá GŘ EMPL, aby uskutečnilo doporučení útvaru interního auditu týkající se včasného zavedení strategie kontroly pro fondy ESI a informovalo o dokončení tohoto procesu Parlament;
210. vyzývá Komisi, aby zajistila další zjednodušení předpisů a omezila administrativní zátěž s cílem pomoci ještě více snížit míru chyb;
Přírodní zdroje
Klíčové ukazatele výkonnosti a spravedlivá SZP
211. poukazuje na to, že podle výroční zprávy o činnosti GŘ AGRI (str. 15 – Klíčový ukazatel výkonnosti č. 1: Příjem ze zemědělské činnosti na výrobní faktor v přepočtu na pracovníka na plný úvazek) přidaná hodnota a produktivita odvětví v roce 2016 opět mírně poklesla a že GŘ AGRI nedokáže „přesně určit, co je příčinou celkového poklesu příjmového faktoru, k němuž od roku 2013 dochází“;
212. připomíná, že klíčový ukazatel výkonnosti č. 4, který se týká zaměstnanosti v oblasti rozvoje venkova, není významný, protože na míru zaměstnanosti v oblasti rozvoje venkova nemají vliv pouze opatření SZP;
213. vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepřijala v návaznosti na doporučení, která vydal Parlament ve svém usnesení připojeném k rozhodnutí o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015, příslušné opatření, kterým by klíčový ukazatel výkonnosti č. 4 nově vymezila „s důrazem na konkrétní dopady opatření SZP na zaměstnanost v těchto oblastech“;
214. poukazuje na to, že v roce 2016 obdrželo 51 % příjemců přímých plateb méně než 1 250 EUR, což odpovídá 4 % celkových přímých plateb(84);
215. připomíná své poznámky(85) k udržitelné struktuře výdajů SZP: 44,7 % zemědělských podniků v Unii mělo roční příjem menší než 4 000 EUR a v roce 2016 v průměru horních 10 % příjemců přímé podpory SZP dostalo zhruba 60 % plateb(86); konstatuje, že rozdělení přímých plateb do značné míry odráží koncentraci půdy, neboť 20 % zemědělců vlastní 80 % půdy; (odpověď na otázku k písemnému zodpovězení č. 17, slyšení Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu s komisařem Hoganem ze dne 28. listopadu 2017); je znepokojen vysokou koncentrací příjemců a zdůrazňuje, že je třeba nalézt větší rovnováhu potřeb malých a velkých příjemců;
216. konstatuje, že přibližně 72 % podpory se vyplácí zemědělským podnikům hospodařícím na 5 až 250 hektarech, což jsou převážně rodinné podniky;
217. žádá GŘ AGRI, aby v příštím VFR vymezilo cíle, který by byly doplněny ukazateli snižování nerovností v příjmech mezi zemědělskými podniky;
218. opětovně připomíná svůj názor, že přímé platby vzhledem jejich k nevyváženému rozdělení nemohou v plné míře fungovat jako mechanismus záchranné sítě pro stabilizaci příjmů zemědělců, zvláště pokud jde o menší zemědělské podniky;
219. je toho názoru, že příjmy větších zemědělských podniků by v době volatility příjmů neměly nutně potřebovat ke stabilizaci svého příjmu tutéž míru podpory jako menší zemědělské podniky, protože mohou využívat potenciálních úspor z rozsahu, díky čemuž by měly být odolnější, a proto doporučuje, aby Komise za účelem nápravy této nerovnováhy ustavila klouzavou stupnici, kdy by dotace klesaly se zvětšující se velikostí zemědělského podniku;
220. vybízí Komisi, aby zajistila skutečné zjednodušení postupu, a to i v požadované dokumentaci nezbytné k získání přístupu k financování, aniž by byla opomíjena zásada kontroly a sledování; žádá, aby se zvláštní pozornost věnovala administrativní podpoře drobných producentů, pro něž je financování klíčovým předpokladem k přežití podniku;
Míra chyb
221. poukazuje na to, že podle odhadu Účetního dvora je míra chyb v kapitole přírodních zdrojů jako celku 2,5 % (v roce 2015 to bylo 2,9 % a v roce 2014 3,6 %); vítá kladný vývoj míry chyb, zároveň však poukazuje na to, že číselné hodnoty za rok 2016 jsou nad hranicí významnosti;
222. vítá skutečnost, že v hodnocení Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) Účetní dvůr došel k závěru, že platby tržní i přímé podpory nebyly v roce 2016 zatíženy významnou mírou chyb a že nejpravděpodobnější míra chyb činila podle odhadu Účetního dvora 1,7 % (v roce 2015 to bylo 2,2 %);
223. zdůrazňuje, že Účetní dvůr zjistil menší množství chyb spojených s uváděním nezpůsobilé nebo nadhodnocené půdy v žádostech zemědělců, což je způsobeno zavedením nové a pružnější definice trvalého travního porostu, splněním akčních plánů na zlepšování kvality údajů v systému evidence půdy (LPIS), a používáním nového geoprostorového systému, umožňujícího podávat žádosti online;
224. konstatuje, že ekologické platby se staly zdrojem chyb, které se podle odhadu Účetního dvora projevily 17 % chybovostí, a že tyto chyby, jak se ukázalo, vznikly hlavně v souvislosti s požadavky na plochy využívané v ekologickém zájmu, přestože míra chyb pro EZZF byla pod prahem významnosti; vítá v tomto ohledu pokles míry chyb pro EZZF na 1,7 %;
225. poukazuje na to, že Účetní dvůr odhalil nedostatky rovněž v oblasti ochrany trvalých travních porostů: Česká republika a Polsko neměly historické údaje, které by umožnily prověřit plnění povinnosti ponechat ornici pět po sobě jdoucích let ladem, aby zarostla travou, a Francie, Itálie, Německo, Portugalsko a Spojené království nezajistily zcela spolehlivou klasifikaci trvalých travních porostů;
226. zdůrazňuje, že pozitivní trend v míře chyb, který konstatoval Účetní dvůr navzdory vývoji objemu ohrožených částek, který ve svých výročních zprávách o činnosti vykázalo GŘ AGRI a který se z 1,38 % v roce 2015 zvýšil na 1,996 % v roce 2016 (nejsou do toho započtena tržní opatření s mírou chyb 2,85 %) a v oblasti rozvoje venkova činil v obou rozpočtových letech 4 %; chápe, že to neodráží statisticky významné odchylky;
227. vyjadřuje politování nad tím, že platby v oblasti rozvoje venkova, životního prostředí, klimatických opatření a rybolovu byly v roce 2016 zatíženy významnou mírou chyb, přičemž nejpravděpodobnější míra chyb byla podle odhadu 4,9 % (v roce 2015 to bylo 5,3 %); konstatuje, že kdyby vnitrostátní orgány využily všechny informace, které měly k dispozici, k opravě chyb, byla by odhadovaná míra chyb o 1,5 procentních bodů nižší;
228. konstatuje, že v oblasti rozvoje venkova se tři největší chyby související se způsobilostí týkaly příjemců, kteří neuvedli informace o tom, že jsou ovládáni propojenou společností, že s takovou společností podávají společně žádost nebo že je taková společnost jejich dodavatelem, což je v rozporu s předpisy Unie nebo vnitrostátními předpisy (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 7.26);
Řídicí a kontrolní systémy
229. poukazuje na to, že ve své výroční zprávě o činnosti vydal generální ředitel GŘ AGRI výhradu v oblasti přímých plateb týkající se 18 platebních agentur ve 12 členských státech a že objem prostředků podléhajících správě platebních agentur, kterých se výhrada týkala a které byly předmětem důslednější kontroly, je 13 618,6 milionu EUR, přičemž aktuální ohrožená výše výdajů, na něž se vztahovala výhrada, je 541,2 milionu EUR;
230. zdůrazňuje, že slabiny byly odhaleny především v řídícím a kontrolním systému Maďarska (opožděné podání prohlášení řídicího subjektu ze strany platební agentury a nedostatky v ekologických platbách), Bulharska (ekologizace a ekologický status zemědělců), Polska (ekologické platby) a Itálie (nesprávné určování způsobilosti půdy a aktivního zemědělce);
231. vyjadřuje politování nad nedávnými případy podvodů v souvislosti s platebními agenturami v Itálii; vyzývá Komisi, aby situaci aktivně sledovala a poskytla Parlamentu příslušné podrobnosti v rámci kroků navazujících na postup udělování absolutoria;
232. žádá Komisi, aby urychlila postup schvalování souladu, který byl zahájen 8. ledna 2016, tak aby bylo možné získat podrobné a přesné informace o riziku střetu zájmů ve Státním zemědělském intervenčním fondu v České republice; bere na vědomí, že pokud se střet zájmů nepodaří odstranit, může dojít i k tomu, že příslušný orgán odebere platební agentuře akreditaci, nebo k tomu, že Komise nařídí finanční opravy; žádá Komisi, aby Parlament neprodleně informovala o tom, zda byly informace týkající se případných podvodů, korupce či jakékoli jiné nezákonné činnosti poškozující finanční zájmy Unie po skončení postupu schvalování souladu předány úřadem OLAF Generálnímu ředitelství pro zemědělství;
Spolehlivost údajů poskytovaných členskými státy
233. poukazuje na to, že vzhledem k tomu, že systémy řízení a kontroly některých členských států jsou ovlivněny nedostatky, GŘ AGRI upravuje hlášené kontrolní statistiky hlavně na základě auditů Komise a Účetního dvora, které byly provedeny v posledních třech letech, a také na základě stanoviska certifikačního orgánu pro dotčený finanční rok;
234. poukazuje na skutečnosti, že i přesto, že od roku 2015 mají certifikační subjekty členských států povinnost kontrolovat legalitu a správnost transakcí:
a)
provedlo GŘ AGRI v případě tržních opatření úpravy u 32 režimů (což je méně než 20 % celkového počtu režimů, u nichž byly v roce 2016 vykázány výdaje);
b)
v případě přímých plateb byly úpravy provedeny v 52 případech (z 69), přičemž většina těchto úprav činila méně než 1 %, 7 z nich bylo v rozmezí od 1 % do 2 % a 9 jich převyšovalo 2 %;
c)
v oblasti rozvoje venkova došlo u 39 ze 72 platebních agentur k dorovnání, přičemž 21 úprav převyšovalo 1 % a 16 jich převyšovalo 2 %;
Výkonnostní problémy v oblasti rozvoje venkova
235. vítá skutečnost, že Účetní dvůr prošetřil problémy týkající se výkonnosti u vybraných operací v oblasti rozvoje venkova za poslední tři roky; s uspokojením konstatuje, že 95 % projektů dokončených v době konání auditu bylo provedeno v souladu s plánem, vyjadřuje nicméně politování nad tím, že nebyly k dispozici dostatečné důkazní informace o přiměřenosti nákladů;
236. zdůrazňuje, že téměř u všech projektů, u nichž Účetní dvůr provedl audit, byl používán systém na proplácení vynaložených nákladů, a bere na vědomí, že v programovém období 2014–2020 mohou členské státy jako alternativu využívat systém zjednodušeného vykazování nákladů zahrnující standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky a financování paušální sazbou, což účinně omezuje riziko nadhodnocených cen;
Ekologizace
237. konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2016 (bod 7.17) v souvislosti s ekologickými platbami uhrazenými 63 zemědělským podnikům, které navštívil, uvedl, že:
a)
všechny z těch podniků, které měly povinnost diverzifikace plodin, tuto povinnost dodržovaly;
b)
většina chyb v oblasti ekologické platby se týkala dodržování povinností u ploch využívaných v ekologickém zájmu;
c)
pokud jde o zachování stávajících trvalých pastvin, pozemky byly správně zaznamenány v (LPIS);
d)
ne všechny trvalé travní porosty však byly jako takové řádně zaznamenány;
238. je nicméně velmi znepokojen prvními závěry, k nimž dospěla v pracovním dokumentu útvarů Komise nazvaném „Přezkum ekologizace po uplynutí jednoho roku“, SWD (2016)218, část druhá, str. 14, kde uvádí: „Obecně by zemědělci museli obměnit plodiny na méně než 1 % celkové plochy orné půdy v EU, aby splnili požadavek diverzifikace plodin, a jelikož povinnost diverzifikace plodin se vztahuje na naprostou většinu orné půdy v Unii, projevuje se nejspíš tento omezený dopad v současných postupech zemědělců, který uvedený požadavek již splňují“;
239. zdůrazňuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě (body 7.43 až 7.54) poukázal na to, že diverzifikace plodin a režim EFA nevedly u většiny podniků, které navštívil (89 % ohledně diverzifikace plodin a 67 % ohledně ploch využívaných v ekologickém zájmu), k žádným změnám, čímž analýzu Komise potvrdil;
240. je znepokojen především tím, že podle zvláštní zprávy Účetního dvora č. 21/2017, nazvané „„Ekologizace: komplexnější režim podpory příjmů, dosud bez environmentálních účinků“, „Ekologizace pravděpodobně nezajistí významné přínosy pro životní prostředí a klima, (...) protože požadavky v rámci ekologizace jsou obecně nenáročné a do značné míry odrážejí běžnou zemědělskou praxi“;
241. poukazuje dále na to, že podle vyjádření Účetního dvora může většina zemědělců (65 %) ekologické platby využívat, aniž by pro ně ve skutečnosti platily povinnosti týkající se ekologizace. V důsledku toho ekologizace vede k pozitivní změně zemědělských postupů jen na velmi omezené části zemědělské půdy v Unii;
242. vyjadřuje politování nad tím, že ekologizační programy jsou spíše nástrojem podpory příjmů zemědělců, než aby zvyšovaly environmentální a klimatickou výkonnost SZP; domnívá se, že mají-li zemědělské programy řešit potřeby v oblasti životního prostředí a klimatu, je třeba, aby zahrnovaly cíle v oblasti výkonnosti a financování, které odráží vzniklé náklady a ztrátu příjmu v důsledku činností přesahujících environmentální základ;
243. vyjadřuje politování nad skutečností, že ekologizační programy, které jsou součástí plateb na plochu, by v současném návrhu programu mohly zvýšit nerovnováhu v rozdělování podpory SZP; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby zvážila, zda se neřídit doporučeními Účetního dvora v jeho zvláštní zprávě č. 21/2017;
244. konstatuje, že podle Komise: „skutečný dopad (ekologizačních programů) na environmentální výstupy závisí na vlastní volbě členských států a zemědělců a že možností omezit užívání pesticidů a hnojiv na plochách využívaných v ekologickém zájmu doposud využívá jen málo členských států“;
245. zdůrazňuje, že pro veřejnou správu spočívá zátěž spojená s ekologizací hlavně ve vytvoření nových nástrojů správy, jako je vrstva ploch využívaných v ekologickém zájmu v systému evidence půdy, což částečně vysvětluje, proč GŘ AGRI zvýšilo počet výhrad a akčních plánů určených členským státům;
246. konstatuje, že ekologizace významnou měrou zvyšuje složitost SZP, protože se překrývá s jinými environmentálními nástroji SZP (podmíněnost a environmentální opatření v rámci II. pilíře); v této souvislosti bere na vědomí zvláštní zprávu Účetního dvora č. 21/2017 o ekologizaci, která uvádí, že „Komise a členské státy však zmírňují související riziko mrtvé váhy a dvojího financování“;
Režim pro mladé zemědělce
247. poukazuje na to, že vzhledem k obrovským rozdílům v rozvoji zemědělského odvětví v různých částech Unie je hlavním problémem demografická situace, která vyžaduje politická opatření, jež budou řešit nedostatek mladých zemědělců a umožní tak zajistit dlouhodobou udržitelnost zemědělství v Unii;
248. zdůrazňuje, že mladí zemědělci mají v prvních letech svého podnikání konkrétní potíže se získáním přístupu ke zdrojům financování a s nízkým obratem, k čemuž přistupuje i pomalá generační obměna a problém s dostupností zemědělské půdy;
249. poukazuje na to, že klesající počet mladých lidí v tomto odvětví ještě více komplikuje generační obměnu a s odchodem starších a zkušených lidí do důchodu může vést ke ztrátě cenných dovedností a znalostí; trvá proto na tom, že je třeba podporovat jak zemědělce v důchodovém věku, tak jejich mladé nástupce, kteří po nich zemědělský podnik přebírají;
250. je znepokojen především skutečností, že ve své zvláštní zprávě č. 10/2017 o podpoře mladých zemědělců Účetní dvůr shledává, že v oblasti přímých plateb dochází k tomu, že podpora pro mladé zemědělce:
a)
není založena na patřičném posouzení potřeb;
b)
neodráží obecný cíl podporovat generační obměnu;
c)
není vždy poskytována mladým zemědělcům, kteří ji potřebují; a že
d)
je někdy poskytována podnikům, ve kterých mají mladí zemědělci jen druhořadou úlohu;
251. vyjadřuje politování nad tím, že ohledně podpory poskytované mladým zemědělcům prostřednictvím programů rozvoje venkova dospěl Účetní dvůr k závěru, že opatření jsou obecně založena na nejasném posouzení potřeb a že mezi platbami poskytovanými v rámci pilíře 1 a podporou pro mladé zemědělce poskytovanou v rámci pilíře 2 chybí skutečná koordinace;
Potřebná opatření
252. vyzývá:
a)
Komisi, aby provedla důkladnou analýzu příčin celkového poklesu příjmového faktoru, k němuž od roku 2013 dochází, a aby vymezila nový klíčový výkonnostní cíl pro příští VFR spolu s příslušnými ukazateli výsledků a dopadu, který bude spočívat ve zmírňování nerovností v příjmech mezi zemědělci;
b)
členské státy, aby se ještě usilovněji snažily zadávat do databáze svého systému evidence půdy spolehlivější a aktuální informace;
c)
Komisi, aby přezkoumala přístup platebních agentur ke klasifikaci a aktualizaci kategorií půdy v jejich systémech LPIS a k provádění požadovaných křížových kontrol s cílem snížit riziko chyb v ekologických platbách;
d)
Komisi, aby přijala vhodná opatření, která stanoví, že akční plány členských států v oblasti rozvoje venkova musejí zahrnovat nápravná opatření s cílem odstranit nejčastější důvody chyb;
e)
Komisi, aby poskytovala pokyny a vnitrostátním orgánům a příjemcům a jejich sdružením předávala osvědčené postupy, díky nimž by při svých kontrolách zjišťovali propojení mezi žadateli a dalšími stranami zapojenými do podporovaných projektů rozvoje venkova;
f)
Komisi, aby i nadále pozorně sledovala prováděné kontroly a údaje předávané orgány členských států a aby tato zjištění zohlednila při rozdělování kontrolní zátěže na základě posouzení rizik;
g)
členské státy a příjemce a jejich sdružení, aby v plné míře využívali možností, které jim nabízí systém zjednodušeného vykazování nákladů v oblasti rozvoje venkova;
h)
Komisi, aby pro účely příští reformy SZP připravila a vypracovala ucelenou intervenční logiku environmentálních a klimatických opatření Unie pro zemědělství, která stanoví konkrétní cíle a bude vycházet ze současného vědeckého názoru na předmětné jevy;
253. vyzývá Komisi, aby se při přípravě nového ekologizačního návrhu řídila těmito zásadami:
a)
zemědělci by měli dostávat platby SZP v případě, že splní soubor základních environmentálních norem zahrnujících udržování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu a požadavky na ekologizaci nad rámec požadavků environmentálních právních předpisů; vítá v této souvislosti logiku přístupu Komise ve smyslu „rozpočet zaměřený na výsledky“, a budoucí systém přidělování by tedy měl být více motivovaný výsledky;
b)
zvláštní místní potřeby v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu lze vhodně řešit prostřednictvím účinnějšího cíleného programového opatření v oblasti zemědělství;
c)
budou-li mít členské státy při provádění SZP možnost volby, měly by být povinny před prováděním prokázat, že jimi zvolené možnosti jsou z hlediska dosahování cílů politiky, a zejména pak cílů bezpečnosti potravin, kvality potravin a jejich funkce pro zdraví, ekologizace, územní správy a boje proti vylidňování Unie, účinné a efektivní;
254. vyzývá Komisi, aby:
a)
provedla komplexní hodnocení všech stávajících politik a nástrojů SZP, které lze kombinovat tak, aby pomáhaly mladým zemědělcům, a aby zjistila překážky, které mladým zemědělcům brání v přístupu k již existujícím zemědělským podnikům a/nebo v tom, aby si založili vlastní zemědělský podnik, a které by bylo možné v rámci budoucí revize SZP odstranit;
b)
v rámci reformy zemědělství zajistila provedení dalších zlepšení rámcových podmínek pro rozvoj venkova, jak stanoví mimo jiné prohlášení z Corku 2.0 z roku 2016, a to s cílem zajistit úspěšnost programů podpory pro mladé zemědělce;
c)
aby do právních předpisů upravujících SZP po roce 2020 zapracovala (nebo vyžadovala, aby tak učinily členské státy v souladu s ustanoveními o sdílené řízení) jasnou intervenční logiku pro nástroje politiky zaměřené na generační obměnu v zemědělství; tato intervenční logika by měla zahrnovat:
–
řádné posouzení potřeb mladých zemědělců;
–
posouzení toho, na které potřeby by se nástroje politiky EU mohly zaměřit a které potřeby mohou být nebo již jsou lépe zohledněny v politikách členských států, a také analýzu toho, které formy podpory (např. přímé platby, paušální platby, finanční nástroje) jsou pro řešení zjištěných potřeb nejvhodnější;
–
opatření na zvýšení povědomí pro orgány, příjemce a jejich sdružení o možném druhu pomoci při včasnějším převodu zemědělského podniku na nástupce s doprovodnými poradenskými službami či opatřeními, jako je uspokojivý systém odchodu do důchodu založený na vnitrostátních či regionálních příjmech a výnosech v zemědělském, potravinářském a lesnickém odvětví;
–
definici cílů SMART s uvedením explicitních a vyčíslitelných plánovaných výsledků nástrojů politiky, pokud jde o očekávanou míru generační obměny a přispění k životaschopnosti podpořených podniků; zejména by mělo být jasné, zda by nástroje politiky měly podporovat co nejvíce mladých zemědělců, nebo zda by se měly zaměřovat na určitý typ mladých zemědělců;
d)
aby zajistila, že na základě navržené legislativy pro SZP po roce 2020 Komise a členské státy (v souladu s ustanoveními o sdíleném řízení) zlepší systém monitorování a hodnocení;
Globální Evropa
Míry chyb
255. poukazuje na to, že podle zjištění Účetního dvora jsou výdaje na „Globální Evropu“ zatíženy významnou mírou chyb, která podle odhadu dosahuje výše 2,1 % (v roce 2015 to bylo 2,8 %, v roce 2014 2,7 %); vítá pozitivní trend, kterou míra chyb v této oblasti politiky vykazuje;
256. vyjadřuje politování nad tím, že při vyloučení operací, na nichž se podílí více dárců, a operací rozpočtové podpory byla míra chyb operací podléhajících přímému řízení Komise vyčíslena na 2,8% (3,8% v roce 2015; 3,7% v roce 2014);
257. poukazuje na to, že na straně Komise a jejích prováděcích partnerů docházelo k více chybám u operací souvisejících s granty a také dohodami o příspěvcích s mezinárodními organizacemi než u jiných forem podpory; poukazuje především na to, že operace rozpočtové podpory, které prověřoval Účetní dvůr, nebyly zatíženy chybami týkajícími se jejich legality a správnosti;
258. konstatuje, že kdyby všechny informace, které měla k dispozici Komise – a auditoři, které jmenovala –, byly využity k opravě chyb, byla by odhadovaná míra chyb v kapitole Globální Evropa o 0,9 % nižší, tj. 1,4 % pod prahem významnosti;
259. poukazuje na to, že:
a)
celkem 37 % odhadované míry chyb připadá na výdaje, k nimž nebyla poskytnuta základní podkladová dokumentace,
b)
28 % odhadované míry chyb tvoří dva případy, u nichž Komise schválila výdaje, ke kterým ve skutečnosti nedošlo; vyjadřuje politování nad tím, že tato situace byla odhalena již v loňském roce, a poukazuje na to, že Účetním dvorem provedené testování operací odhalilo určité kontrolní nedostatky v systémech Komise,
c)
26% odhadované míry chyb jsou nezpůsobilé výdaje, tj. výdaje v souvislosti s činnostmi, na něž se daná smlouva nevztahuje nebo které vznikly mimo období způsobilosti, s nedodržením pravidla původu, nezpůsobilé daně a nepřímé náklady chybně zaúčtované jako přímé náklady;
Prohlášení o věrohodnosti
260. je hluboce znepokojen tím, že auditoři GŘ NEAR podle Účetního dvora zjistili nedostatky u nepřímého řízení druhého nástroje předvstupní pomoci (NPP II), a to konkrétně na straně auditních orgánů tří přijímajících zemí NPP II: Albánie, Turecka a Srbska; je tomu tak navzdory tomu, že albánské a srbské auditní orgány provedly změny s cílem zjištěné problémy odstranit; v případě Turecka „u systémů tureckého auditního orgánu stále přetrvávají některé významné oblasti, které mohou jistotu poskytovanou tímto auditním orgánem Komisi omezovat“ (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 9.24);
261. je znepokojen tím, že nápravná kapacita GŘ NEAR byla podle odhadu Účetního dvora nadhodnocena, a v důsledku toho i celková ohrožená částka v době platby;
Výkonnost
262. bere na vědomí, že GŘ DEVCO ve své výroční zprávě o činnosti vymezilo klíčové ukazatele výkonnosti týkající se lidského rozvoje, změny klimatu, rovnosti žen a mužů a míry chyb, vyjadřuje nicméně politování nad tím, že žádný z těchto ukazatelů neumožňuje měření výkonnosti politiky rozvojové spolupráce, protože všechny vypovídají pouze o části podpory přidělené na jednotlivé cíle bez toho, aby měřily skutečný dopad a pokrok dosažený při uskutečňování těchto cílů;
263. je znepokojen prohlášením Útvaru interního auditu Komise, že „pokud jde o vykazování, druh informací o výkonnosti GŘ DEVCO obsažených v různých zprávách o strategickém plánování a zprávách týkajících se programů (výroční zpráva o činnosti, zpráva dalších pověřených schvalujících osob, zpráva o řízení vnější pomoci (EAMR)) je omezený a nepřináší konkrétní posouzení toho, zda bylo cílů dosaženo, či nikoliv“;
Zprávy o řízení vnější pomoci
264. opětovně vyjadřuje politování nad tím, že zprávy o řízení vnější pomoci (EAMR), které vydávají vedoucí delegací Unie, nejsou přikládány k výročním zprávám o činnosti GŘ DEVCO a GŘ NEAR, jak to ukládá čl. 67 odst. 3 finančního nařízení; vyjadřuje politování nad tím, že jsou soustavně považovány za důvěrné, třebaže v souladu s čl. 67 odst. 3 finančního nařízení „[se] zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě s náležitým ohledem na jejich případnou důvěrnou povahu“;
265. všímá si toho, že v odpovědích komisaře Oettingera na dopis zpravodaje Komise informuje, že zkoumá nový formát zprávy, kterou by bylo možné předat Parlamentu, aniž by byly zapotřebí postupy týkající se důvěrnosti, přičemž by se v každém případě zabránilo rizikům poškození politiky Unie v oblasti diplomacie;
266. vítá skutečnost, že GŘ DEVCO uveřejnilo seznam delegací podílejících se na zprávě o řízení vnější pomoci a že ve své výroční zprávě o činnosti provedlo analýzu shrnutí svých klíčových ukazatelů výkonnosti; zdůrazňuje nicméně, že finanční nařízení by mělo být plně respektováno;
Svěřenské fondy
267. připomíná, že Komisi má být umožněno vytvářet a spravovat svěřenské fondy Unie proto, aby:
a)
aby posílila mezinárodní úlohu Evropské unie a zvýšila viditelnost a efektivitu její činnosti v oblasti vnějších akcí a rozvojové pomoci;
b)
urychlila proces rozhodování za účelem výběru potřebných opatření, což má v případě mimořádných událostí a po odeznění těchto událostí zásadní význam;
c)
zajistila pákový efekt dodatečných zdrojů určených na vnější akce; a že
d)
sdružováním zdrojů posílila ve vybraných oblastech intervence koordinaci mezi různými unijními dárci;
268. na základě zkušeností z nedávné doby vyjadřuje určité obavy ohledně dosažení hlavních cílů, kvůli nimž se svěřenské fondy zakládají, a upozorňuje zejména na to, že
a)
pákový efekt tohoto nového nástroje není nijak nutně zaručen, protože příspěvek jiných dárců je v některých případech velmi omezený;
b)
viditelnost vnějších akcí Unie se navzdory různým ujednáním se zúčastněnými stranami nezlepšila a že lepší koordinace činnosti všech zúčastněných stran není nijak zaručená;
c)
předem daná preference pro agentury členských států v některých zřizovacích dohodách svěřenských fondů vede ke střetu zájmů spíše než k pobídce pro členské státy poskytovat více finančních zdrojů;
269. připomíná zejména, že Svěřenský fond pro Afriku má hodnotu více než 3,2 miliardy EUR, přičemž 2,9 miliardy EUR pochází z Evropského rozvojového fondu (ERF) a 228, 667 milionů EUR od jiných dárců; považuje za nepřijatelné, že zapojení ERF do svěřenských fondů dále omezuje možnost Parlamentu kontrolovat výdaje EU;
270. poukazuje na to, že sdružování zdrojů z Evropského rozvojového fondu, rozpočtu Unie a jiných dárců by nemělo vést k tomu, že se peníze vyhrazené pro AKT státy nedostanou ke svým obvyklým příjemcům;
271. zdůrazňuje, že skutečnost, že vedle rozpočtu Unie se politiky Unie stále více realizují pomocí jiných finančních mechanismů, jako jsou svěřenské fondy, by mohla ohrozit vyvozování odpovědnosti a transparentnost, protože vykazování, audit a veřejná kontrola nejsou sladěny (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 2.31); zdůrazňuje v tomto smyslu, že je důležitý závazek Komise pravidelně informovat rozpočtový orgán o plánovaném a probíhajícím financování a operacích ze svěřenských fondů, včetně příspěvků členských států;
Fondy pro Palestinskou správu
272. trvá na tom, aby materiály pro vzdělávání a odbornou přípravu financované fondy EU, jakým je například PEGASE, reflektovaly společné hodnoty míru, svobody, tolerance a nediskriminace ve školství, jak o tom rozhodli ministři školství EU v Paříži dne 17. března 2015;
Potřebná opatření:
273. vyzývá GŘ NEAR (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 9.37), aby:
a)
spolupracovalo s auditními orgány v přijímajících zemích NPP II s cílem zvýšit jejich schopnosti;
b)
vypracovalo indexy rizika pro zkvalitnění posuzování na základě formulářů vnitřní kontroly, které generální ředitelství správně zavedlo, aby umožnilo lépe měřit dopad chyb;
c)
ve své příští výroční zprávě o činnosti řádně popsalo rozsah studie míry zbytkových chyb a odhadovanou dolní a horní hranici míry chyb;
d)
zlepšilo výpočet nápravné kapacity na rok 2017, a to tak, že odstraní nedostatky zjištěné Účetním dvorem;
274. vyzývá GŘ DEVCO a GŘ NEAR, aby zvážila možnost vymezit ve spolupráci s GŘ HOME klíčový ukazatel výkonnosti týkající se odstranění základních příčin a příčin stojících u původu nelegální migrace;
275. vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření s cílem napravit nedostatky týkající se vykazování výkonnosti GŘ DEVCO, které odhalil její vlastní Útvar interního auditu, a aby ze zprávy o řízení vnější pomoci učinila spolehlivý a zcela veřejný dokument, který bude obsahovat řádné odůvodnění prohlášení o věrohodnosti učiněné vedoucími delegací a generálním ředitelem GŘ DEVCO; žádá GŘ DEVCO, aby vymezilo klíčové ukazatele výkonnosti způsobem, který umožní měřit výkonnost politiky rozvojové spolupráce, aniž by tím byla poškozena politika Unie v oblasti diplomacie prostřednictvím jejích delegací;
276. považuje za zásadní, aby bylo možné pozastavit financování předvstupní pomoci, a to nejen v případech prokázaného zneužití finančních prostředků, ale také v případech, kdy kandidátské země jakkoliv porušují pravidla stanovená Všeobecnou deklarací lidských práv;
277. zdůrazňuje, že svěřenské fondy by měly být zřizovány pouze tehdy, je-li jejich využití opodstatněné a požadované opatření není možné provést prostřednictvím jiného, již existujícího kanálu financování; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby při zřizování svěřenských fondů stanovila hlavní zásady pro provádění srozumitelného a strukturovaného posouzení komparativních výhod svěřenských fondů oproti jiným nástrojům pomoci a také provedla analýzy toho, které konkrétní mezery mají svěřenské fondy zaplnit; vyzývá Komisi, aby zvážila zrušení svěřenských fondů, které nejsou schopny přilákat významnější příspěvek jiných dárců nebo které nepřinášejí přidanou hodnotu oproti „tradičním“ nástrojům vnější pomoci Unie;
278. vyjadřuje hluboké politování nad uznanými případy násilí, sexuálního zneužívání a zcela nevhodného chování, kterých se dopustili zaměstnanci pracující v oblasti humanitární pomoci na civilním obyvatelstvu v situacích konfliktu nebo po skončení konfliktu; bere na vědomí, že Komise oznámila svůj závazek přezkoumat a v případě nezbytnosti pozastavit financování účastníkům, kteří nedodržují požadované přísné etické normy; naléhavě vyzývá Komisi, aby za účelem odstranění tohoto problému a zajištění, aby se již nikdy neopakoval, posílila mechanismy v oblasti prevence při postupech výběru zaměstnanců a podporovala nepřetržitou odbornou přípravu a rozšiřování dovedností za účelem lepší prevence a zabránění tomuto problému; žádá rovněž politiku na ochranu oznamovatelů v těchto případech;
279. vyzývá Komisi, aby pečlivěji vypracovávala své strategické dokumenty s cílem zajistit širší záběr a větší přesnost posouzení požadavků na financování a nejlepších nástrojů, které mají být použity;
280. žádá Komisi, aby zajistila, aby finanční prostředky Unie byly vynakládány v souladu se standardy míru a tolerance organizace UNESCO;
281. považuje za zásadní pro správní kapacitu zemí, které čerpají finanční prostředky, aby je Komise prostřednictvím vhodné technické pomoci aktivně podporovala;
Migrace a bezpečnost
282. bere na vědomí, že Účetní dvůr v 8. kapitole své výroční zprávy týkající se „bezpečnosti a občanství“(87) neprovedl výpočet míry chyb na základě 15 operací, které kontroloval, jelikož tento vzorek nebyl zamýšlen jako reprezentativní vzorek pro výdaje spadající do tohoto okruhu víceletého finančního rámce;
283. se znepokojením bere na vědomí zjištění Účetního dvora, podle něhož „po dvou letech od zahájení sedmiletého programového období byl pokrok v provádění plateb z Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF(88)) a Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) v rámci sdíleného řízení pomalý“ (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 8.2);
284. poukazuje na to, že Účetní dvůr odhalil na úrovni Komise a členských států několik systémových nedostatků týkajících se programu SOLID a fondů AMIF a ISF;
285. vyjadřuje politování především nad tím, že:
a)
Účetní dvůr zdůraznil, že členské státy vypracovaly velký počet návrhů programů AMIF či ISF, které Komise před schválením prověřovala, což může zpozdit provádění;
b)
Komise podle Účetního dvora při posuzování systémů členských států pro AMIF a ISF často vycházela z nedostatečně podrobných informací, zejména v oblasti auditních strategií;
c)
že došlo ke zpožděním s vykazováním auditů souladu ex post týkajících se programů SOLID a že postupy v oblasti kontroly kvality, pokud jde externalizovanou auditní činnost, byly nedostatečně zdokumentované;
286. vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr zjistil rovněž následující nedostatky na úrovni členských států: nedostatečně zdokumentované kontroly na místě, absence speciálního nástroje IT pro řízení a kontrolu prostředků a některé nedostatky v auditech prováděných auditními orgány členských států;
287. vyjadřuje politování nad skutečností, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě konstatoval, že „Komise celkovou výši prostředků mobilizovaných na uprchlickou a migrační krizi v roce 2016 nevykázala a tato částka se obtížně odhaduje“ (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 2.28);
288. vyjadřuje politování nad tím, že v souvislosti s hotspoty (zvláštní zpráva Účetního dvora č. 6/2017) Účetní dvůr konstatoval, že:
a)
přes značnou podporu z Unie neměla přijímací zařízení v Řecku a v Itálii na konci roku 2016 stále ještě dostatečnou kapacitu;
b)
chyběla také odpovídající zařízení pro ubytování a řešení situace nezletilých osob bez doprovodu v souladu s mezinárodními normami;
c)
přístup založený na hotspotech dále vyžaduje, aby migranti byli směrováni do příslušných následných řízení, kterými jsou buď žádost o azyl v dané zemi nebo navrácení do země původu, a že tato následná řízení často probíhají pomalu a vyskytují se v nich různé překážky, což může fungování hotspotů následně ovlivňovat;
289. vyjadřuje politování nad skutečností, že podle Human Rights Watch si ženy v řeckých hotspotech stěžovaly na časté sexuální obtěžování;
290. shoduje se s hodnocením Účetního dvora, že chybí transparentnost v tom, jaká část financování pochází z veřejných zdrojů a kolik tvoří zdroje od migrantů v otázce mimořádné pomoci v souvislosti s přepravou migrantů z třetích zemí z řeckých ostrovů na řeckou pevninu, na kterou Účetní dvůr poukazuje ve své výroční zprávě (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, rámeček 8.4); připomíná, že právní předpisy Unie neumožňují, aby příjemci unijních grantů měli zisky z provádění projektu; domnívá se, že tento případ nastoluje otázky, které se dotýkají dobrého jména Komise, a zpochybňuje její jednání z etického hlediska;
Potřebná opatření
291. vyzývá:
a)
GŘ HOME, aby zvážilo možnost vymezit ve spolupráci s GŘ DEVCO a GŘ NEAR klíčový ukazatel výkonnosti týkající se odstranění základních příčin nelegální migrace;
b)
Komisi, aby v zájmu zvýšení transparentnosti sloučila rozpočtové položky určené na financování migrační politiky do jednoho okruhu;
c)
Komisi, aby spolu s podpůrnými sbory Unie vymezila konkrétní strategie, které umožní zajistit ženám a nezletilým osobám bez doprovodu v hotspotech bezpečnost;
d)
Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit v Řecku a v Itálii odpovídající přijímací zařízení;
e)
Komisi a členské státy, aby napravily systémové nedostatky, které Účetní dvůr odhalil ve správě fondů AMID a ISF;
f)
Komisi, aby provedla odhad nákladů vynaložených na jednoho migranta nebo žadatele o azyl podle jednotlivých zemí;
g)
Komisi, aby zajistila systém sledování s cílem zajistit dodržování lidských práv uprchlíků a žadatelů o azyl;
h)
Komisi, aby posílila kontroly prováděné v souvislosti s finančními prostředky pro uprchlíky, které jsou členskými státy často přidělovány v nouzových situacích bez dodržení platných pravidel;
Kodex chování pro členy Komise a postupy jmenování vyšších úředníků
292. oceňuje, že jeho výzvy, aby Komise do konce roku 2017 přezkoumala kodex chování pro členy Komise a aby v rámci toho vymezila, co představuje střet zájmů a zavedla kritéria pro posuzování slučitelnosti výkonu zaměstnání po odchodu z veřejné funkce a prodloužení přechodného období, během něhož předseda Komise nesmí vykonávat určitá zaměstnání, na tři roky, se dočkaly požadované reakce; bere na vědomí, že nový kodex vstoupil v platnost dne 1. února 2018;
293. připomíná slib, který učinil předseda Komise Juncker evropskému veřejnému ochránci práv, že bývalý předseda Komise Barroso bude přijímán pouze jako zástupce zájmových skupin; připomíná stanovisko etického výboru ad hoc k novému zaměstnání pana Barrosa ve funkci poradce společnosti Goldman Sachs, že je přijatelné pouze tehdy, pokud se pan Barroso zaváže, že nebude za společnost Goldman Sachs lobovat;
294. upozorňuje na nesoulad vzniklý tím, že podle svého seznamu schůzek mnozí jednotlivci Komisi popsali své setkání s panem Barrosem jako setkání se společností Goldman Sachs International; dochází k závěru, že schůzky s panem Barrosem buď nebyly lobbistickými schůzkami, kdy v takovém případě nebyl dodržen slib dané evropské veřejné ochránkyni práv a seznam schůzek Komise neodpovídá skutečnému rejstříku transparentnosti, nebo setkání s panem Barrosem bylo považováno za setkání se zástupcem zájmových skupin, a v takovém případě byla porušena jedna z podmínek stanovených ad hoc etickou komisí;
295. upozorňuje, že neexistence střetu zájmů musí být také zásadní podmínkou, jež musí být splněna ještě před slyšením komisařů, a že tudíž dříve, než dotyčného komisaře vyslechne příslušný výbor Parlamentu, musí být vyplněno a zpřístupněno jeho prohlášení o finančních zájmech, přičemž toto prohlášení by mělo být nejméně jednou ročně a vždy, kdy dojde k nějaké změně, revidováno;
296. je toho názoru, že zvláštní poradce komisařů by měla Komise učinit odpovědnějšími a jejich profesionální vazby a profesní původ transparentní a otevřený veřejnému dohledu, aby se tak zabránilo jejich potenciálním střetům zájmům, jelikož mají neomezený přístup do Komise; domnívá se, že tyto kroky pomohou zmírnit možnost potají prováděného lobbingu na nejvyšší úrovni;
297. žádá v tomto smyslu, aby členové Komise v prohlášení uváděli všechny své finanční zájmy (jakožto akcionářů, členů představenstev společností, poradců a konzultantů, členů přidružených nadací atd.), pokud jde o všechny společnosti, v nichž působili, včetně zájmů blízkých rodinných příslušníků, a změny, k nimž došlo od okamžiku, kdy byla oznámena jejich kandidatura;
298. poukazuje na to, že prodloužení přechodného období na tři roky by se mělo týkat všech členů Komise, jak Parlament při několika příležitostech požadoval; trvá na tom, aby stanoviska etické komise byla po jejich vydání uveřejněna;
299. obává se, že postupy jmenování nezávislé etické komise nezaručují její nezávislost, a zdůrazňuje, že nezávislí odborníci by sami neměli zastávat funkci komisaře a neměli by v Komisi zastávat ani žádnou vedoucí úřední funkci; žádá Komisi, aby v souladu s touto připomínkou přijala nová pravidla o nezávislé etické komisi;
300. žádá Komisi, aby poskytla a zveřejnila výroční zprávu nezávislé etické komise; znovu potvrzuje, že nezávislá etická komise může vydat jakékoli doporučení ohledně zlepšení kodexu chování nebo jeho provádění;
301. je hluboce znepokojen nedostatkem transparentnosti, absencí jakéhokoliv výběrového řízení mezi oprávněnými zaměstnanci a možným zneužitím služebního řádu úředníků Unie při nedávném jmenování vedoucího úřadu předsedy Komise novým generálním tajemníkem Komise; konstatuje, že odpovědi Komise na otázky Výboru pro rozpočtovou kontrolu neposkytly dostatečné odůvodnění pro jmenování generálního tajemníka podle článku 7 služebního řádu, aby tento krok bylo možné učinit, aniž by se pracovní místo zveřejnilo jako volné a oprávnění zaměstnanci byli vyzváni, aby se o něj ucházeli; očekává, že předseda Komise předloží plán na nápravu poškození veřejné pověsti Komise, k němuž došlo v důsledku nedávného jmenování generálního tajemníka Parlamentu;
302. s ohledem na nedávné jmenování generálního tajemníka Komise a v zájmu zajištění nezávislé evropské veřejné správy žádá Komisi, aby do konce roku 2018 předložila návrh postupu jmenování vyšších úředníků, který by zaručil výběr nejlepších kandidátů v rámci co nejvyšší transparentnosti a rovných příležitostí a jenž by byl dostatečně široký, aby se mohl uplatnit na všechny ostatní orgány Unie, včetně Parlamentu a Rady;
303. žádá Komisi, aby do budoucnosti zvážila zavedení následujících zlepšení:
a)
přijímání darů od dárců z členských států by mělo být zakázáno (čl. 6 odst. 4 kodexu chování členů Evropské komise);
b)
účast komisařů na vnitrostátní politice by měla být po dobu trvání jejich funkčního období pozastavena nebo by se měla omezovat na pasivní členství ve straně;
c)
měl by se vyjasnit pojem „diplomatická praxe nebo projev zdvořilosti“ (čl. 6 odst. 2 a 5), který je nepřesný a nejasný a může být zneužíván;
d)
účast komisařů ve vnitrostátních volebních kampaních by měla být v souladu s účastí v evropské volební kampani (články 9 a 10); v obou případech by měli mít komisaři povinnost vzít si neplacené volební volno;
e)
jasněji by měla být formulována kritéria případného předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie na základě článku 245 nebo 247 SFEU;
f)
komisaři by měli uvést všechny své příslušné zájmy (coby akcionářů, členů rad podniků, poradců a konzultantů, členů přidružených nadací atd.), a ne si vybrat pouze ty, u nichž se domnívají, že by mohly vést ke střetu zájmů;
g)
prohlášení o zájmech by mělo být vylepšeno v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 1. prosince 2016 k prohlášení komisařů o zájmech – pokyny(89);
Správa
Zjištění Účetního dvora
304. konstatuje, že v období od roku 2013 do roku 2017 orgány a instituce ve svých plánech pracovních míst snížily počet pracovních míst souhrnně o 4,0 % (z 39 649 na 38 072 ) a že počet zaměstnanců v orgánech a institucích (místa, která byla skutečně obsazená zaměstnanci) se mezi lety 2013 a 2017 snížil o 1,4 % (z 37 153 na 36 657 míst);
305. bere na vědomí i dodatečné závěry Účetního dvora:"
„30. Během téhož období přidělil nicméně rozpočtový orgán institucím, orgánům a agenturám v rámci ročního rozpočtového procesu nová pracovní místa. tato pracovní místa byla poskytnuta převážně pro účely rozvoje jejich aktivit (tím je vysvětleno značné zvýšení počtu pracovních míst přidělených agenturám), s ohledem na přistoupení Chorvatska a pro politické skupiny v Evropském parlamentu.
31.
V důsledku toho se počet pracovních míst v plánech pracovních míst mezi lety 2012 až 2017 snížil o 1,1 %, výrazně se však v tomto ohledu liší orgány (-3,5 %), decentralizované agentury (+ 13,7 %) a výkonné agentury (+ 42,9 %). Počet pracovních míst, která byla skutečně obsazená zaměstnanci, se v období od 1. ledna 2013 do 1. ledna 2017 zvýšil o 0,4 % (-1,3 % v případě orgánů a institucí a +11,3 % v případě agentur, přičemž v případě decentralizovaných agentury o 9,6 %, v případě výkonných agentury o 33,7 %). Průměrná míra neobsazených míst se snížila z 6,9 % ke dni 1. ledna 2013 na 4,5 % ke dni 1. ledna 2017 a v některých orgánech a institucích klesla pod hranici 2 %.(90)“;
"
306. se znepokojením poukazuje na přetrvávající diskriminaci zaměstnanců Unie v Lucembursku, k níž nadále dochází i přes rozsudek Soudního dvora EU z října roku 2000 v případu Ferlini (C-411/98) a směrnici 2011/24/EU, přestože oba dokumenty tuto praktiku odsuzují; rovněž zdůrazňuje, že příplatky pokračují pod záminkou dvou úmluv se sdružením Fédérations des Hôpitaux (FH, Federace nemocnic) Lucemburského velkovévodství a sdružením Association des Médecins et Dentistes (AMD, Asociace lékařů a zubních lékařů), jež stanoví strop pro příplatky ve výši 15 %, ty však dosahují 500 %, je-li péče poskytována v nemocnici; ostře nesouhlasí s tím, že k porušování rozhodnutí Soudního dvora a směrnice 2011/24/EU dochází nejen v důsledku těchto dohod, ale také v souvislosti s počtem vnitrostátních poskytovatelů zdravotní péče; žádá Komisi, aby za prvé vyčíslila a odůvodnila roční vícenáklady za příplatky pro evropský rozpočet (JSIS), za druhé aby zahájila s Lucemburským velkovévodstvím řízení pro porušení právních předpisů nebo jiné rovnocenné opatření, za třetí informovala Parlament o důsledcích veřejné petice č. 765 předložené zástupcům Lucemburského velkovévodství a veřejné diskuze ze dne 19. října 2017, a za čtvrté odmítla dvě zmíněné úmluvy se sdruženími FH a AMD;
307. vítá prohlášení komisaře Oettingera o ukončení restrikcí v oblasti personální politiky s cílem zabránit tomu, aby bylo vážně poškozeno řádné fungování evropských orgánů a tím i kvalita veřejné služby Unie určené evropským občanům; zdůrazňuje, že je důležité počítat se spolehlivou evropskou veřejnou službou, která slouží občanům a je schopna čelit výzvám Unie a zavádění jejích politik do praxe s co největší profesionalitou a výtečností, přičemž je třeba jí současně zajistit nezbytné právní a rozpočtové prostředky; zdůrazňuje, že je důležité opět dosáhnout toho, aby byla evropská veřejná služba atraktivní pro mladé odborníky z Unie; žádá Komisi, aby vypracovala zprávu o důsledcích omezení pro atraktivitu evropské veřejné služby a pro její současnou nedostatečnost a aby naplánovala řešení, která by ji přiblížila a zvýšila zájem evropských občanů stát se její součástí;
308. zdůrazňuje, že je důležité nalézt řešení problému přemrštěných – a v mnoha případech neoprávněných – sazeb výdajů na zdravotní péči zaměstnanců a poslanců Parlamentu v některých členských státech; žádá Komisi, aby hledala řešení tohoto problému, který v některých zemích, jako je Lucembursko, představuje roční náklady v řádu milionů eur (jednání s veřejnými a/nebo soukromými systémy sociálního zabezpečení členských států, vytvoření průkazu, který by byl podobný evropskému průkazu cestovního zdravotního pojištění atd.);
Budovy Jeana Monneta (JMO I, JMO II) v Lucemburku
309. je si vědom toho, že výstavba nové budovy Jeana Monneta (JMO II) je ve značném prodlení, které se spojeno s dodatečnými náklady;
310. vyjadřuje politování nad tím, že Komisi a lucemburským orgánům trvalo 15 let (1994–2009), než se dohodly na budoucích podmínkách pro zajištění prostor pro útvary Komise v Lucembursku;
311. očekává, že se bude moci seznámit s úplnou historií budov JMO I / JMO II mezi lety 1975 a 2011, jak ve svých písemných odpovědích v rámci přípravy slyšení komisaře Oettingera plánovaného na 23. ledna 2018 přislíbila Komise;
312. vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli byl již v roce 1997 vypracován úplný soupis materiálů v budově JMO I obsahujících azbest, Komise tuto budovu opustila až v roce 2014, a že společnost AIB-Vinçotte Luxembourg přezkoumala své závěry až v roce 2013; konstatuje, že azbestové desky v budově JMO I měly nižší hustotu, než se původně myslelo, a proto byly citlivější vůči mechanickému dopadu (pouhé tření mohlo stačit k jednoduchému uvolnění vláken do ovzduší a možnému vdechnutí); domnívá se, že Komise vzhledem k závažným rizikům pro zdraví vyplývajícím z vdechování azbestu měla zajistit odborný posudek a kvalifikované stanovisko jiných odborníků v této oblasti, zejména po zkušenostech s budovou Berlaymont v Bruselu; žádá Komisi, aby sdělila Parlamentu, zda byli všichni pracovníci náležitě informováni o dané situaci a závažných rizicích pro zdraví, která se objevila, zda byl zjištěn případ onemocnění, jež by mohlo vyplývat z vdechování částic azbestu, jaká opatření byla v takovém případě přijata a zda byla přijata preventivní opatření (screeningové testy, včasné zjištění atd.); žádá rovněž Komisi, aby mu sdělila, zda bylo v souvislosti s touto záležitostí zahájeno řízení proti společnosti AIB-Vinçotte Luxembourg;
313. bere na vědomí, že v prosinci 2015 se Komise a lucemburské orgány dohodly na sdílení nákladů spojených s rychlejším stěhováním z budovy JMO I; konstatuje, že budova JMO II měla být původně k dispozici 31. prosince 2014;
314. žádá Komisi, aby jej podrobně informovala o výdajích spojených s pronájmem šesti budov, které Komise mezitím využívá (ARIA, LACC, HITEC, DRB, BECH a T2) v důsledku zpoždění při předání budovy JMO II, a o důsledcích prodloužení nájemních smluv; žádá Komisi, aby v úzké spolupráci s VBHP zajistila zlepšení pracovních podmínek v těchto šesti budovách a aby rychle vyjednala s lucemburskými orgány zlepšení podmínek mobility a přístupu k nim; připomíná jí rovněž, že je třeba v každé z budov zřídit pobočku lékařské služby v souladu s vnitrostátními lucemburskými předpisy;
315. nedávno se dozvěděl, že první fáze výstavby budovy JMO II bude pravděpodobně dokončena na začátku roku 2020 a druhá fáze na začátku roku 2024; bere na vědomí vysvětlení Komise týkající se příčin těchto zpoždění:
a)
konsorcium architektů KSP si vyžádalo přezkum některých ustanovení smlouvy o správě;
b)
při výběrovém řízení na zemní práce se vyskytly administrativní problémy;
c)
došlo k významným změnám týkajícím se bezpečnostních opatření;
a žádá Komisi, aby mu poskytla dokumenty dokládající tato vysvětlení a podrobný přehled nákladů vyplývajících ze zpoždění při předání budovy;
316. žádá, aby do 30. června 2018 byly dodány dokumenty, které by tato vysvětlení doložily;
Evropské školy
317. připomíná, že Komise v roce 2016 uhradila 61 % (177,8 milionu EUR) rozpočtu škol;
318. vyjadřuje politování nad tím, že ani po více než 15 letech(91) nebyl pro evropské školy zaveden systém řádného finančního řízení;
319. poukazuje v této souvislosti na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky evropských škol za rozpočtový rok 2016, která odhalila následující nedostatky(92):"“27. „Účetní dvůr zjistit významné nedostatky v používání akruálního účetnictví v účtech Ústřední správy a škol v Alicante a v Karlsruhe, zejména co se týče výpočtu a evidence zaměstnaneckých požitků a zaznamenávání závazků a pohledávek; Významné chyby byly v průběhu procesu konsolidace opraveny. [...] 30. Zatímco ve vnitřních kontrolních systémech škol v Alicante a v Karlsruhe byly zjištěny jen menší nedostatky, významné nedostatky stále přetrvávají ve vnitřním kontrolním systému Ústřední správy. Zprávy o auditu nezávislého externího auditora odhalila rovněž významné nedostatky v postupech pro přijímání zaměstnanců, zadávání veřejných zakázek a provádění plateb. Účetní dvůr proto nemůže potvrdit, že finanční řízení bylo prováděno v souladu s obecným rámcem.“"
320. uznává, že generální ředitelka tedy jednala zcela ve shodě uvedenými skutečnostmi, když své prohlášení o věrohodnosti učinila s výhradou: „Generální ředitelka jakožto pověřená schvalující osoba podepsala prohlášení o věrohodnosti s výhradou z důvodu ochrany dobré pověsti v souvislosti s efektivity řízení části prostředků Komise přidělených evropským školám.“(93);
321. vyjadřuje politování nad skutečností, že zpráva Účetního dvora o roční účetní závěrce evropských škol za rozpočtový rok 2016 odhalila řadu nedostatků; domnívá se, že finanční odpovědnost systému evropských škol by měla být zvýšena na odpovídající úroveň prostřednictvím zvláštního postupu udělení absolutoria pro 177,8 milionu EUR, které mu byly dány k dispozici;
322. připomíná názor Parlamentu, že „komplexní přezkum“ systému evropských škol je naléhavě nutný v zájmu „reformy pokrývající manažerské, finanční, organizační a pedagogické otázky“, a připomíná svou žádost, „aby Komise každoročně předkládala Evropskému parlamentu zprávu, v níž uvede své zhodnocení aktuálního stavu pokroku dosaženého v těchto oblastech“;
323. táže se Komise, kdy bude podle jejího očekávání systém řádného finančního řízení evropských škol zaveden; žádá Komisi, aby přijala opatření nezbytná k tomu, aby bylo možné co nejdříve uplatnit systém řádného finančního řízení evropských škol;
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)
324. je nanejvýš udiven skutečností, že vývoj nového systému správy případů, který probíhal interně, bude stát 12,2 milionu EUR; táže se, zda úřad OLAF provedl nějaký průzkum trhu, aby nalezl nějaké levnější řešení, než se rozhodl vynaložit tak rozsáhlé prostředky; očekává, že Komise a úřad OLAF předloží orgánu udělujícímu absolutorium podrobné vysvětlení odhadovaných nákladů a kroků přijatých pro nalezení ekonomičtějšího řešení;
325. má velké obavy ohledně:
a)
vytváření pracovních pozic za jediným účelem, aby sloužily jako odrazový můstek pro následné přeložení;
b)
skutečnosti, že vysoce postavený úředník nedodržel přechodné období před přijetím pozice, která má úzké vazby na jeho předchozí zaměstnání;
c)
toho, že vysoce postavený úředník riskoval, že se dostane do střetu zájmů mezi loajalitou ke svému bývalému a současnému zaměstnavateli;
Odborné skupiny
326. vyzývá Komisi, aby zajistila vyvážené složení skupin odborníků; bere na vědomí zprávu Corporate Europe Observatory ze dne 14. února 2017 s názvem „Corporate interests continue to dominate key expert groups” (Korporátní zájmy i nadále ovládají klíčové skupiny odborníků)(94); je znepokojen jejími závěry, a to především nevyvážeností skupin odborníků GEAR2030, Automatická výměna informací o finančních účtech, Společné fórum EU pro převodní ceny, Platforma pro řádnou správu daní a Pracovní skupina pro motorová vozidla, podskupina Emise v reálném provozu – lehká vozidla; má za to, že Parlament dosud neobdržel formální odpověď na své usnesení ze dne 14. února 2017 ke kontrole rejstříku a složení expertních skupin Komise(95); vyzývá Komisi, aby bezodkladně poskytla podrobnou odpověď;
Investigativní žurnalistika a boj proti korupci
327. odsuzuje vraždu slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové dne 22. února 2018; je velice znepokojen informacemi, podle nichž mohla být tato vražda spojena s podvodným vyplácením finančních prostředků Unie obyvateli Slovenska a údajnými vazbami na skupinu organizovaného zločinu 'Ndràngheta; žádá Komisi a úřad OLAF, aby se tímto případem podrobně zabývaly a podaly o něm zprávu v rámci opatření následujících po absolutoriu uděleném Komisi;
328. vyjadřuje politování nad tím, že Komise v druhé zprávě o boji proti korupci v EU (ARES (2017)455202) upustila od podávání zpráv podle jednotlivých zemí; vyzývá Komisi, aby v budoucnu znovu podávala zprávy o stavu korupce v členských státech, včetně hodnocení účinnosti protikorupčního úsilí podporovaného EU, odděleně od zpráv hospodářského semestru; důrazně žádá Komisi, aby nehodnotila úsilí v oblasti boje proti korupci pouze z hlediska hospodářských ztrát;
329. vyzývá Komisi, aby se znovu pokusila obnovit úsilí o to, aby se EU stala signatářem Skupiny států proti korupci (GRECO);
Dočasné příspěvky
330. bere na vědomí zjištění a doporučení studie tematické sekce D Parlamentu s názvem „Transitional allowances for former Union office holders - too few conditions?“ (Přechodné příspěvky pro bývalé funkcionáře Unie – příliš málo podmínek?); vyzývá Komisi, aby tato doporučení vzala v potaz a zahájila přezkum přechodných příspěvků pro bývalé funkcionáře Unie s cílem zvýšit transparentnost těchto příspěvků a odpovědnost rozpočtu Unie vůči občanům; vyzývá zejména bývalé úředníky EU, aby se zdrželi lobbistické činnosti v orgánech EU, bude-li jim poskytován dočasný příspěvek;
Výkonné agentury
331. žádá dotčené výkonné agentury, aby:
a)
přijaly následná opatření a provedly doporučení Útvaru interního auditu;
b)
se v maximální míře vyhnuly přenášení prostředků a zavedly za tímto účelem rozlišené rozpočtové prostředky, které lépe odrážejí víceletý charakter operací;
c)
vedly podrobné a úplné záznamy o postupech zadávání veřejných zakázek a přijímání zaměstnanců.
Stanoviska výborů
Zahraniční věci
332. bere na vědomí závěrečnou zprávu o externím hodnocení evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR) vydanou v červnu 2017; vítá důkazy o tom, že volební pozorovatelské mise přispívají k celkovým a konkrétním cílům evropského nástroje pro demokracii a lidská práva; zdůrazňuje, že je důležité zajistit trvalou podporu volebních pozorovatelských misí mezi místním obyvatelstvem; za tímto účelem upozorňuje na to, že je třeba zajistit rentabilitu a proporcionalitu mezi prostředky vynaloženými na volební pozorovatelské mise a na opatření přijímanými na základě jejich doporučení; vyzývá Komisi, aby zvážila návrhy uvedené v závěrečné zprávě o externím hodnocení EIDHR s cílem dále posílit následná opatření přijímaná na základě doporučení vydaných v souvislosti s pozorováním voleb;
333. vítá dosažený pokrok, avšak konstatuje, že Komise u čtyř z deseti civilních misí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) dosud nepotvrdila soulad s článkem 60 finančního nařízení; naléhavě Komisi žádá, aby urychlila svou práci a akreditovala všechny civilní mise SBOP v souladu s doporučením Účetního dvora, aby mohly být pověřeny úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu v rámci nepřímého řízení;
Rozvojová spolupráce
334. je velmi znepokojen tím, že ve svých nedávných návrzích má Komise v otázce způsobilých výdajů v rámci oficiální rozvojové pomoci a zemí způsobilých využívat financování v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI) zřetelný sklon opomíjet právně závazná ustanovení nařízení (EU) č. 233/2014(96); připomíná, že legalita výdajů Unie je jednou z hlavních zásad řádného finančního řízení a že politická hlediska by neměla převážit nad jednoznačnými právními předpisy; připomíná, že nástroj pro rozvojovou spolupráci je v první řadě koncipován jako nástroj boje proti chudobě;
335. podporuje použití rozpočtové podpory, ale naléhavě žádá Komisi, aby lépe definovala a jasně posoudila výsledky rozvoje, kterých má být v jednotlivých případech dosaženo, a především aby posílila kontrolní mechanismy týkající se chování přijímajících států v oblasti korupce, dodržování lidských práv, právního státu a demokracie; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že rozpočtové podpory může být využíváno v zemích, kde chybí demokratický dohled, ať už proto, že v nich neexistuje fungující parlamentní demokracie či svobodná občanská společnost a svobodné sdělovací prostředky, nebo proto, že orgány dohledu nemají potřebné kapacity;
336. vyjadřuje znepokojení nad prohlášením Účetního dvora, podle něhož existuje vážné riziko, že Unie nesplní svůj cíl, jímž je začlenit otázku změny klimatu do celkového rozpočtu Unie, a že nebude splněn cíl vynaložit 20 % jejích výdajů na opatření v oblasti klimatu;
337. vyjadřuje obavy v souvislosti s tím, že Účetní dvůr shledal evropský systém certifikace pro udržitelnost biopaliv ne zcela spolehlivým(97); zdůrazňuje potenciálně negativní dopady na rozvojové země vzhledem k tomu, že podle prohlášení Účetního dvora: „Komise konkrétně od nepovinných režimů nevyžadovala, aby ověřovaly, že výroba biopaliv, které certifikují, nevede k významným rizikům negativních socio-ekonomických dopadů, například sporům ohledně pozemkového vlastnictví, nucené/dětské práci, špatným pracovním podmínkám a zdravotním a bezpečnostním rizikům“; žádá Komisi, aby tento problém řešila;
338. očekává, že bude plně informován a že s ním budou vedeny konzultace v souvislosti s přezkumem nástroje pro rozvojovou spolupráci v polovině období, který by měl zohlednit Agendu 2030 a nový Evropský konsensus o rozvoji;
339. vyzývá Komisi, aby uplatnila přístup k rozvoji založený na pobídkách, a to tím, že zavede zásadu „více za více“, podle níž se větší podpora poskytuje těm partnerům, kteří dosahují lepších výsledků, a vzala si za vzor evropskou politiku sousedství; domnívá se, že čím více a rychleji určitá země postupuje v interních reformách s cílem vybudovat a upevnit demokratické instituce, vymýtit korupci a dodržovat lidská práva a právní stát, tím více podpory by měla získat od Unie; zdůrazňuje, že tento přístup „pozitivní podmíněnosti“ spolu s důrazem na financování menších projektů pro venkovské komunity může přinést skutečnou změnu a zaručit, aby byly finanční prostředky daňových poplatníků Unie vynakládány udržitelněji; na druhé straně důrazně odsuzuje veškeré pokusy podmínit pomoc kontrolou hranic;
Zaměstnanost a sociální věci
340. je znepokojen tím, že v průběhu přezkumu Účetního dvora, který se týkal 168 ukončených projektů v rámci výdajové oblasti „hospodářská, sociální a územní soudržnost“ měla pouze jedna třetina zaveden systém měření výkonnosti s ukazateli výstupu a výsledků spojenými s cíli operačního programu a 42 % projektů nemělo žádné ukazatele nebo cíle, takže nebylo možné vyhodnotit, jak konkrétně tyto projekty přispěly k celkovým cílům programu;
341. bere na vědomí doporučení Účetního dvora, aby Komise při přezkumu koncepce a mechanismu realizace ESI fondů po roce 2020 posílila zaměření programů na výkonnost a aby zjednodušila mechanismus úhrad tím, že bude v relevantních případech vybízet k zavedení dalších opatření vytvářejících vazbu mezi výší plateb a výkonností namísto prostého proplácení nákladů;
342. vítá výsledky dosažené v roce 2016 v rámci tří os programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI); upozorňuje na význam podpory EaSI a zejména na význam os Progress a Síť evropských služeb zaměstnanosti (EURES) pro provádění evropského pilíře sociálních práv; se znepokojením konstatuje, že tematický oddíl týkající se sociálního podnikání v rámci osy pro mikrofinancování a sociální podnikání EaSI není dostatečně výkonný; vyzývá Komisi, aby trvala na tom, aby se Evropský investiční fond zavázal k plnému využití prostředků v rámci tematického oddílu týkajícího se sociálního podnikání;
Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
343. zdůrazňuje, že v roce 2016 byl na základě připomínek Účetního dvora vytvořen akční plán s cílem zajistit menší zpoždění plateb v rámci programu LIFE; konstatuje, že míra zpožděných plateb za rok 2016 dosáhla 3,9 %;
344. lituje, že chybí zvláštní rámec řízený Komisí pro vypracovávání zpráv týkajících se zjišťování a měření nežádoucích účinků politik Unie, které vedou k posilování změny klimatu, a týkajících se vyčíslení podílu těchto výdajů na souhrnném rozpočtu Unie;
345. zdůrazňuje, že interní audity také ukázaly, že existují zpoždění při provádění jednoho velmi důležitého doporučení v oblasti bezpečnosti IT (ohledně řízení bezpečnosti IT systému pro EU ETS), což útvary Komise vystavuje riziku narušení bezpečnosti;
346. bere na vědomí, že následné hodnocení druhého běhu programu Zdraví dokončené v červenci 2016 zjistilo, že zatímco program poskytl cenné výstupy s jasnou vazbou na unijní i vnitrostátní priority v oblasti zdraví, stále existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o šíření výstupů a součinnosti opatření s ostatními nástroji financování Unie, jako jsou strukturální fondy;
Doprava a cestovní ruch
347. lituje skutečnosti, že v době, kdy je připravován budoucí VFR, neposkytl Účetní dvůr žádné ucelené informace, pokud jde o audity uskutečněné v odvětví dopravy v oblasti „konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost“, zejména s ohledem na Nástroj pro propojení Evropy (CEF);
348. konstatuje, že Nástroj pro propojení Evropy poskytl do konce roku 2016 podporu 452 dopravním projektům v celkové výši 19,4 miliardy EUR investic v celé Evropě; znovu opakuje, že finanční nástroj CEF je důležitý pro dokončení sítě TEN-T a k dosažení jednotného evropského dopravního prostoru; zdůrazňuje, že by v budoucnu již nemělo docházet k rozpočtovým škrtům, které byly u nástroje CEF provedeny v minulosti v důsledku potřeby získat prostředky k financování iniciativy v podobě EFSI;
349. konstatuje, že v roce 2016 EFSI poskytl 3,64 miliardy EUR na 29 operací: 25 dopravních projektů a 4 víceodvětvové fondy s očekávanými investicemi ve výši celkem 12,65 miliardy; vyjadřuje politování nad tím, že Komise a Evropská investiční banka (EIB) neposkytly ucelené informace o projektech podporovaných z EFSI za jednotlivé roky podle jednotlivých odvětví;
350. bere na vědomí skutečnost, že v roce 2016 byl zahájen program pro investice do zelených technologií v lodní dopravě prostřednictvím nového dluhového nástroje CEF a EFSI, který by mohl uvolnit investice ve výši 3 miliard EUR do vybavení plavidel zelenou technologií; žádá Komisi, aby poskytla podrobné informace o provádění tohoto programu, včetně finančních a technologických hledisek a jeho dopadů na životní prostředí a hospodářství;
351. konstatuje, že počet finančních nástrojů se značně zvýšil, což v odvětví dopravy umožňuje nová propojení, čímž zároveň kolem rozpočtu Unie vznikla složitá síť opatření; je znepokojen tím, že by tyto nástroje doprovázející rozpočet Unie mohly oslabit míru odpovědnosti a transparentnosti vzhledem k tomu, že vykazování, audit a veřejná kontrola nejsou sladěny; dále lituje toho, že využíváním prostředků z EFSI jsou prováděcí pravomoci přeneseny na EIB s tím, že veřejná kontrola je v u tohoto nástroje omezenější než u jiných nástrojů podporovaných z rozpočtu Unie;
352. vyzývá Komisi, aby v dostatečném časovém předstihu před návrhem příštího VFR a příštího CEF předložila pro odvětví dopravy jednoznačné posouzení dopadu EFSI na další finanční nástroje, zejména s ohledem na CEF, jakož i na soudržnost dluhového nástroje CEF s dalšími iniciativami Unie; žádá, aby toto posouzení poskytlo jasnou analýzu zeměpisné rovnováhy investic v odvětví dopravy; připomíná však, že částka finančních prostředků vynaložených v rámci finančního nástroje by neměla být považována za jediné relevantní kritérium k posouzení jeho výsledků; vyzývá proto Komisi, aby prohloubila své hodnocení výsledků získaných v rámci dopravních projektů financovaných z prostředků Unie a změřila jejich přidanou hodnotu;
353. připomíná svou žádost, aby Komise s ohledem na vícezdrojové financování poskytla snadný přístup k projektům – v podobě jednotného kontaktního místa – s cílem umožnit občanům snadno sledovat vývoj a financování infrastruktury spolufinancované z prostředků Unie a z EFSI;
354. vyzývá Komisi, aby vyhodnotila finanční účinnost dohody s organizací Eurocontrol, pokud jde o orgán pro kontrolu výkonnosti, a aby pokročila v návrhu zřídit orgán pro kontrolu výkonnosti jako evropský hospodářský regulační orgán pod dohledem Komise; dále vzhledem k nutnosti co nejdříve provést jednotné evropské nebe a ve snaze zvýšit konkurenceschopnost odvětví letectví vyzývá Komisi, aby pokročila v návrhu jmenovat manažery struktury vzdušného prostoru, kteří by fungovali jako samostatný poskytovatel služeb zřízený jako průmyslové partnerství;
355. vyzývá Komisi, aby předložila posouzení dopadu projektů financovaných členskými státy v oblasti dopravy v rámci strategie pro Podunají a aby navrhla zvýšit přidanou hodnotu budoucích projektů s cílem přispět k realizaci tohoto důležitého dopravního koridoru;
356. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že kvůli neexistenci zvláštní rozpočtové položky pro cestovní ruch není využívání finančních prostředků Unie na podporu činností v oblasti cestovního ruchu transparentní; připomíná svou žádost, aby do příštích rozpočtů Unie byla zařazena rozpočtová položka věnovaná cestovnímu ruchu;
Regionální rozvoj
357. poukazuje na to, že pro řádné využívání ESI fondů je důležité mít potřebné administrativní kapacity; domnívá se, že ke zvýšení kapacit členských států v této oblasti by vhodným způsobem přispěla výměna osvědčených postupů;
358. je velmi znepokojen tím, že dlouhá zpoždění při provádění politik v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti prohloubila četné nerovnosti v Unii i v členských státech a regionech, a ohrozila tak integritu Unie;
359. bere na vědomí strategickou zprávu z roku 2017 o provádění ESI fondů(98), v níž se zdůrazňuje, že od začátku období financování dosáhly vybrané projekty v rámci ESI fondů celkové výše 278 miliard EUR, neboli 44 % celkových investic plánovaných na období 2014–2020 do evropské reálné ekonomiky; domnívá se, že provádění programů na období 2014–2020 je nyní v plném proudu, což dokazuje přidanou hodnotu investic politiky soudržnosti pro všechny regiony v Unii, ale také to, že je nutné více usilovat o posílení administrativní kapacity vnitrostátních, regionálních a místních orgánů;
Zemědělství a rozvoj venkova
360. vítá skutečnost, že došlo k dalšímu zlepšení a zpřesnění systému evidence půdy LPIS, který se tak stává vynikajícím nástrojem pro snižování míry chyb a administrativní zátěže pro zemědělce a platební agentury;
361. vyzývá Komisi a členské státy, aby sledovaly značné kolísání cen zemědělských produktů, které se negativně odráží na příjmech zemědělců, a aby na toto kolísání rychle a účinně reagovaly;
362. všímá si, že první úplný rok „ekologizace“ zjevně neměl dopad na míru chyb, což lze s ohledem na složitost pravidel ekologizace pokládat za velký úspěch zemědělců a platebních agentur; sdílí názor Komise, že je ještě příliš brzy na to činit závěry o přesných výsledcích v oblasti životního prostředí; všímá si zejména toho, že výsledky v oblasti životního prostředí v odvětví zemědělství byly ovlivněny kromě ekologizace i dalšími faktory; zdůrazňuje, že „ekologizace“ je příkladem větší potřebnosti auditů výkonnosti i v odvětví zemědělství;
363. vítá program ekologizace a jeho cíl učinit zemědělské podniky šetrnějšími k životnímu prostředí diverzifikací plodin, zachováním stávajících trvalých travních porostů a vytvářením ploch využívaných v ekologickém zájmu na orné půdě, jak je uvedeno ve výroční zprávě Účetního dvora;
364. připomíná, že chyby se značně liší svou povahou a rozsahem, tj. existuje rozdíl mezi neúmyslným opomenutím administrativní povahy a případy, kdy se jedná o podvod, a že opomenutí zpravidla nezpůsobují finanční škodu daňovému poplatníkovi, což by mělo být při stanovování skutečné míry chyb také zohledněno; připomíná Komisi, že riziko neúmyslných chyb vzniklých v důsledku složitosti předpisů nese v konečném důsledku příjemce; vyjadřuje politování nad tím, že i když byla investice efektivní, Účetní dvůr výdaj přesto považuje za 100% nezpůsobilý, pokud vykazuje chyby veřejná zakázka; proto zdůrazňuje, že je žádoucí výpočet chyb dále racionalizovat;
365. konstatuje, že zásadní význam má přístup k údajům a řádné monitorování zejména environmentálních aspektů, neboť předpokladem dlouhodobé produktivity zemědělství jsou přírodní zdroje jako půda a biologická rozmanitost;
366. doufá, že Účetní dvůr přizpůsobuje svůj přístup v oblasti dohledu, aby vynakládání prostředků přikládal stejnou důležitost jako jejich přidělování;
Rybolov
367. naléhavě žádá Účetní dvůr, aby ve svých budoucích zprávách uváděl oddělenou míru chyb pro oblast rybolovu a námořních záležitostí, aby se předešlo zkreslení plynoucímu z toho, že jsou do stejného okruhu zahrnovány jiné oblasti; konstatuje, že oblast námořních záležitostí a rybolovu není ve výroční zprávě Účetního dvora dostatečně podrobně rozvedena, což ztěžuje řádné posouzení finančního řízení v těchto oblastech;
368. vyjadřuje uznání Komisi za obzvláště vysokou míru plnění v hlavě 11 oddílu III rozpočtu na rok 2016 týkající se námořních záležitostí a rybolovu, ať už se jedná o prostředky na závazky (99,2 %) nebo prostředky na platby (94,7 %); poukazuje na to, že podle článku 13 nařízení (EU) č. 508/2014(99) se rozpočtové zdroje dělí podle oblasti přidělení, a že by tudíž bylo vhodné, aby Komise ve své zprávě podrobně uvedla míru plnění podle rozpočtových položek;
369. bere na vědomí výhradu vydanou ve výroční zprávě o činnosti GŘ MARE, která se týká zjištěných nezpůsobilých výdajů Evropského rybářského fondu a dotýká se osmi členských států;
370. podporuje GŘ MARE v jeho úsilí o kontrolu prostředků v rámci sdíleného řízení, především opatření týkající se Evropského rybářského fondu a Evropského námořního a rybářského fondu;
371. konstatuje, že riziko ztráty finančních prostředků se týká 5,9 milionů EUR a že Komise přijala opatření nezbytná k posouzení výdajů za rok 2017 a případnému vrácení přidělených prostředků;
372. konstatuje, že úroveň provádění Evropského námořního a rybářského fondu v období 2014–2020 je stále nedostatečná, ačkoliv od jeho schválení dne 15. května 2014 uběhly tři roky, vzhledem k tomu, že do září 2017 bylo využito pouze 1,7 % z 5,7 miliard EUR dostupných v rámci sdíleného řízení; konstatuje, že čerpání z tohoto fondu je odpovědností členských států; poukazuje na to, že podle článku 13 nařízení (EU) č. 508/2014 se rozpočtové zdroje dělí podle oblasti přidělení, a že by tudíž bylo vhodné, aby Komise ve své zprávě podrobně uvedla míru plnění podle rozpočtových položek;
373. považuje za nezbytné poskytnout veškerou možnou podporu členským státům s cílem zajistit řádné a plné využívání zdrojů Evropského námořního a rybářského fondu, s vysokými mírami plnění, v souladu s jejich příslušnými prioritami a potřebami, zejména co se týče udržitelného rozvoje odvětví rybolovu;
Kultura a vzdělávání
374. vítá skutečnost, že program Erasmus+ v roce 2016 umožnil 500 000 osob studovat, vzdělávat se nebo vykonávat dobrovolnickou práci v zahraničí a úspěšně pokračuje v plnění svého cíle, kterým je v roce 2020 dosáhnout 4 milionů účastníků; zdůrazňuje, že studenti zapojení do programu Erasmus+ často rozvíjejí celou řadu přenositelných dovedností, schopností a znalostí a mají lepší kariérní vyhlídky než studenti, kteří mobility nevyužívají, a že program zajišťuje strategickou investici do mladých lidí v Evropě; zdůrazňuje však, že je třeba zajistit větší dostupnost programu, zejména pro mladé lidi s omezenými příležitostmi;
375. vítá to, že vyřizování žádostí o financování v rámci programu Erasmus+ je nyní z velké části prováděno pomocí online systému; domnívá se však, že tento postup lze dále zjednodušit zrušením požadavku, který vyžaduje, aby byly akreditační dopisy vlastnoručně podepsány;
376. konstatuje, že přetrvávají problémy s přístupem k financování programu Erasmus+ v oblasti mládeže související s tím, že programy v rámci decentralizovaného přístupu řídí vnitrostátní úřady; požaduje, aby Evropská komise přijala nezbytná opatření, jako je například centralizace části tohoto financování u výkonné agentury; dále vyzývá Komisi, aby poskytla nástroje nezbytné pro větší zapojení všech příjemců programů, například zřízení stálých odvětvových podvýborů, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 1288/2013(100);
377. trvá na tom, že největší úspěch programu Erasmus+ přinesly výměnné programy pro studenty vysokých škol a že má-li se zabránit tomu, aby se tyto výsledky podryly, nesmí být žádné z finančních prostředků použity na jiný program ani nesmí být působnost tohoto programu rozšířena na jiné příjemce, jako jsou migranti;
378. je znepokojen chronicky nízkou mírou úspěšnosti programu Evropa pro občany a dílčího programu Kultura v rámci programu Kreativní Evropa (16 % resp. 11 % v roce 2016); zdůrazňuje, že nízká míra úspěšnosti vyvolává u žadatelů frustraci a svědčí o nedostatečné úrovni financování, což neodpovídá ambiciózním cílům programů;
379. zdůrazňuje, že Výkonná agentura Evropské komise pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) uvádí, že program Evropa pro občany dosáhl ve svém třetím roce provádění v roce 2016 plné zralosti; vyzývá proto Komisi a Radu, aby náležitě poskytly dlouhodobé rámce, které, jak se ukázalo, jsou pro plné provádění nových programů ve VFR na období 2014–2020 nezbytné, má-li se zabránit opakování podobných zpoždění také v budoucím finančním rámci po roce 2020;
380. vyzdvihuje úlohu výkonné agentury EACEA při provádění tří programů v oblasti kultury a vzdělávání, jak dokládá pozitivní hodnocení práce agentury dokončené v roce 2016; vítá, že výkonná agentura EACEA v souvislosti s financovanými projekty více využívá elektronické podávání zpráv, což by mělo zlepšit shromažďování údajů a monitorování projektů, přispět k plnění politiky Komise a pomoci příjemcům; s potěšením konstatuje, že výkonná agentura EACEA provádí 92 % svých plateb ve lhůtách stanovených finančním nařízením; vzhledem k tomu, že příjemci podpory z programů v oblasti kultury a vzdělávání jsou často velmi malé organizace, vyzývá výkonnou agenturu EACEA, aby usilovala o lepší výsledky, případně také pomocí ukazatele průměrné doby pro vyplacení prostředků;
381. konstatuje, že v roce 2016 byl zaveden záruční nástroj pro kulturní a tvůrčí odvětví s rozpočtem ve výši 121 milionů EUR do roku 2022 a že odvětví i finanční zprostředkovatelé projevují o tento nástroj od samého začátku zájem; žádá, aby bylo rychle provedeno plánované předběžné poskytnutí prostředků z EFSI pro tento nástroj ve výši 60 milionů EUR; připomíná, že úvěry doplňují další hlavní zdroje financování tohoto odvětví, jako jsou granty;
382. vyjadřuje znepokojení nad velmi nízkou úrovní financování EFSI, které bylo v roce 2016 použito pro vzdělávání a kulturní a tvůrčí odvětví; domnívá se, že k tomu, aby mohlo kulturní a tvůrčí odvětví využívat úvěry EFSI, je nezbytná podpora uzpůsobená na míru jednotlivým odvětvím;
383. znovu opakuje svou podporu nezávislému mediálnímu pokrytí záležitostí Unie, zejména prostřednictvím rozpočtové pomoci pro televizní, rozhlasové a internetové sítě; vítá pokračování dotace pro síť Euranet + do roku 2018 a naléhavě žádá Komisi, aby nalezla udržitelnější model financování sítě;
Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
384. připomíná, že v roce 2016 byly v reakci na humanitární situaci, s níž se v Unii potýkali uchazeči o azyl, v široké míře používány rovněž zvláštní nástroje, a že zde proto hrozí nebezpečí, že by prostředky zbývající do konce současného VFR nemusely stačit pro řešení neočekávaných událostí, k nimž může do roku 2020 dojít; žádá Komisi, aby tuto strukturální otázku v příštím VFR vyřešila a aby náležitě informovala Parlament;
385. naléhá na vypracování ucelené a systémové strategie, která by obsahovala jednoznačnější, důraznější a dlouhodobé politické a operační priority týkající se ochrany základních práv a svobod, přičemž musí být zajištěno účinné provedení této strategie, kromě jiného vynaložením dostatečných finančních prostředků na tento účel;
Práva žen a rovnost pohlaví
386. zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů by měla být zajištěna ve všech politických oblastech; připomíná proto svůj požadavek, aby bylo zohledňování rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu uplatňováno ve všech fázích rozpočtového procesu, včetně plnění rozpočtu a hodnocení jeho plnění;
387. vyjadřuje politování nad skutečností, že rozpočtové položky v rámci programu Práva, rovnost a občanství na období let 2014–2020 nespecifikují prostředky určené pro jednotlivé cíle tohoto programu související s rovností žen a mužů; vítá skutečnost, že síť Ženy proti násilí a Evropská ženská lobby obdržely v roce 2016 granty v oblasti boje proti násilí páchanému na ženách a rovnosti pohlaví;
388. opakuje svou výzvu, aby byla zachována samostatná rozpočtová položka pro specifický cíl programu Daphne a aby na něj bylo vyčleněno více zdrojů s cílem zvrátit snižování finančních prostředků pro tento program v období 2014–2020;
389. vyjadřuje politování nad skutečností, že Evropský fond pro strategické investice nezahrnuje hledisko rovnosti žen a mužů, a zdůrazňuje, že úspěšný proces obnovy není možný, nebude-li řešen dopad krizí na ženy;
390. upozorňuje, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů patří také mezi základní zásady fondu AMIF; lituje však nedostatku cílených opatření zaměřených na rovnost pohlaví s příslušnými rozpočtovými položkami, a to navzdory opakovaným výzvám Parlamentu, aby byl genderový rozměr zohledňován též v rámci migrační a azylové politiky;
391. opakuje svou žádost, aby byly do společného souboru ukazatelů výsledků plnění rozpočtu Unie začleněny rovněž genderové ukazatele, s patřičným ohledem na zásadu řádného finančního řízení, zejména v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti;
392. žádá, aby se hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů stalo součástí obecných předběžných podmínek pro poskytování finančních prostředků Unie a aby údaje o příjemcích a účastnících byly pokud možno rozčleněny podle pohlaví;
393. vítá skutečnost, že opatření v rámci ESF se v roce 2016 vyznačovala relativně vyváženým zastoupením žen a mužů (52 % žen oproti 48 % mužů);
394. vyzývá Parlament, Radu a Komisi, aby obnovily svůj závazek k zajištění rovnosti žen a mužů v příštím VFR prostřednictvím společného prohlášení připojeného k VFR, včetně závazku zohledňovat při přípravě rozpočtu hledisko rovnosti žen a mužů a účinně monitorovat provádění tohoto prohlášení v rámci ročních rozpočtových procesů na základě začlenění příslušného ustanovení v doložce o přezkumu v novém nařízení o VFR.
Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25).
Odstavce 120 a 121 rozhodnutí ze dne 27. dubna 2017 obsahujícího připomínky, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a výkonné agentury (Úř. věst. L 252, 29.9.2017, s. 28).
Shrnutí údajů o pokroku ve financování a provádění nástrojů finančního inženýrství nahlášených řídicími orgány v souladu s čl. 67 odst. 2 písm. j) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, s. 11.
Studie „Assessment of the 10 years’ Cooperation and Verification Mechanism for Bulgaria and Romania (Hodnocení deseti let mechanismu pro spolupráci a ověřování pro Bulharsko a Rumunsko)“; zadaná GŘ IPOL, tematická sekce D: rozpočtové záležitosti.
Viz orientační údaje o distribuci pomoci podle velikostní třídy pomoci přijaté v souvislosti s přímou pomocí vyplácenou producentům na základě nařízení Rady (EU) č. 1307/2013 (rozpočtový rok 2016).
Okruh 3 VFR se vztahuje na různé politiky; největší oblast výdajů připadá na migraci a bezpečnost; finanční prostředky se však poskytují také na „potraviny a krmiva“, kulturní a tvořivé činnosti a programy v oblasti spravedlnosti, práv, rovnosti a občanství a také spotřebitelů a zdraví;
Evropský účetní dvůr „Rapid case review on the implementation of the 5% reduction of staff posts“ (Zpráva o rychlém přezkumu provádění závazku snížit počet pracovních míst o 5 %), s. 27.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 44).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013 , kterým se zavádí program „Erasmus+“ : program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).
Udělení absolutoria za rok 2016: zvláštní zprávy Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016
311k
103k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016 (2017/2188(DEC))
– s ohledem na zvláštní zprávy Účetního dvora vypracované v souladu s čl. 287 odst. 4 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8-0299/2017)(2),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi orgánů(3),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictvía o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na své rozhodnutí ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise(5) a na své usnesení obsahující připomínky, které je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05940/2018 – C8-0042/2018),
– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0130/2018),
A. vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;
B. vzhledem k tomu, že zvláštní zprávy Účetního dvora obsahují informace o otázkách souvisejících s čerpáním finančních prostředků, a jsou tudíž pro Parlament užitečné při plnění jeho úlohy coby orgánu příslušného k udělení absolutoria;
C. vzhledem k tomu, že jeho připomínky ke zvláštním zprávám Účetního dvora tvoří nedílnou součást výše uvedeného rozhodnutí Parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise;
Část I – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 21/2016 s názvem „Předvstupní pomoc EU pro posílení správní kapacity v zemích západního Balkánu: metaaudit“
1. vítá zvláštní zprávu Účetního dvora ve formě metaauditu, která obsahuje přehled o řízení předvstupní pomoci Komise v Albánii, Bosně a Hercegovině, Kosovu, bývalé jugoslávské republice Makedonii, Černé Hoře a Srbsku a předkládá níže své připomínky a doporučení;
2. bere na vědomí, že Komise musí fungovat v náročném politickém kontextu a setkává se s mnoha nedostatky veřejných institucí příjemců, jako je např. přebujelá byrokracie, vysoká fluktuace zaměstnanců, nízká účinnost, nedostatečná odpovědnost a korupce;
3. vyzývá všechny zúčastněné strany, aby věnovaly zvláštní pozornost definicím kvalitativních vnitrostátních strategií a vnitrostátních a regionálních programů, které by obsahovaly jasné, realistické a měřitelné cíle, a aby lépe propojily koncepce programů přijímající země s těmito strategiemi a příslušnými analýzami potřeb;
4. podporuje orgány zemí západního Balkánu v tom, aby pokračovaly v úsilí v klíčových oblastech řádné správy věcí veřejných a směrem k reformě jejich veřejné správy, včetně oblastí finanční kontroly v rámci řízení veřejných financí; žádá všechny zúčastněné strany, aby navýšily své úsilí v rámci rozvíjení či posilování strategií s cílem koordinovat uplatňování reformy řízení veřejných financí;
5. považuje za zásadní posílit uplatňování zásady podmíněnosti, a to tak, že se předem ověří kapacita příjemce, zda je schopen splnit vše, co je nezbytné k realizaci vysoce kvalitního projektu, a v konkrétních měřitelných hodnotách;
6. vyjadřuje politování nad tím, že přibližně polovina projektů financovaných Unií se zaměřením na posilování reformy veřejné správy a právního státu nebyla udržitelná; zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet udržitelnost, zejména v rámci projektů zaměřených na posilování správní kapacity; vyjadřuje politování nad tím, že udržitelnost nebyla zajištěna v mnoha případech kvůli základním faktorům, jako je nedostatek rozpočtových prostředků a personálu a především nedostatečná politická vůle příjemce reformovat instituce; vyzývá Komisi, aby navázala na úspěchy úspěšných projektů s vymezitelnou přidanou hodnotou a zajistila udržitelnost a životaschopnost projektů, a to tak, že nastaví toto kritérium jako předpoklad pro projekty při uplatňování NPP II;
7. je přesvědčen, že stále existuje prostor ke zlepšení některých klíčových odvětví, aby splňovala normy Unie, jako je např. dodržování zásad právního státu, reforma veřejné správy a řádná správa věcí veřejných; je toho názoru, že pomoc poskytovaná v těchto oblastech by se měla navýšit a být efektivnější a udržitelnější vzhledem k úzké souvislosti se strategií rozšíření a politickými kritérii;
8. vyzývá Komisi, aby se prioritně zaměřila na boj proti korupci a organizované trestné činnosti a aby podpořila státní zastupitelství a rozvoj transparentnosti a požadavky na integritu ve veřejné správě; opakuje, že je zapotřebí zajistit stabilnější a striktnější strategii a větší politický závazek vnitrostátních orgánů, aby se v tomto ohledu zajistily udržitelné výsledky;
Část II – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 24/2016 s názvem „Je potřeba většího úsilí ke zvyšování povědomí o pravidlech státní podpory v politice soudržnosti a k zajištění jejich dodržování“
9. vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a souhlasí s doporučeními v ní uvedenými;
10. s uspokojením konstatuje, že Komise velkou většinu těchto doporučení provede;
11. zdůrazňuje, že všechna příslušná generální ředitelství, především GŘ COMP a GŘ REGIO, musí mít přístup ke všem databázím útvarů Komise, aby se mohla účinně zhostit svých povinností;
12. vyzývá Komisi, aby z důvodu možného ohrožení ochrany finančních zájmů Unie přezkoumala své rozhodnutí o neprovedení doporučení 4 b);
13. může akceptovat zdrženlivost Komise, pokud jde o provedení doporučení 4 d), pokud alternativní metody členských států budou stejně účinné jako centrální registr pro sledování podpory „de minimis“; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby tomu tak skutečně bylo;
14. je přesvědčen, že před provedením hlavních projektů je pro členské státy prvořadé mít právní jistotu ohledně příslušných pravidel pro poskytování státní podpory, jelikož jasná a jednotná pravidla mohou mít v této oblasti podíl na snížení míry chyb;
15. vyzývá Komisi, aby zajistila, že vnitrostátní kontrolní orgány budou s příslušnými pravidly pro poskytování státní podpory dobře obeznámeny a že si je ověří, než předloží svou výroční kontrolní zprávu;
16. v této souvislosti vítá dohodu GŘ COMP a GŘ REGIO z března 2015 na společném akčním plánu pro státní podporu; konstatuje, že akční plán původně tvořilo šest opatření ohledně zvýšení povědomí a zlepšení znalostí v oblasti státní podpory ve všech členských státech: určení a šíření osvědčených postupů, školení pro odborníky v oblasti státní podpory, workshopy týkající se jednotlivých zemí, semináře pro odborníky, další rozvoj databáze otázek a odpovědí (síť 86 ESHS-EP) a rozvoj informační databáze státní podpory; od roku 2016 Komise poskytuje také specializovaný školicí modul;
17. také vítá, že GŘ COMP do ledna 2016 uspořádalo v Bulharsku, Chorvatsku, České republice, Rumunsku a na Slovensku školení o státní podpoře a infrastruktuře;
18. podporuje Účetní dvůr v jeho požadavku na centrální celounijní databázi, do níž budou moci příslušné orgány členských států nahlédnout za účelem zjištění identity podniků, na něž byl vydán inkasní příkaz ohledně státní podpory a také ohledně stavu postupu navracení; domnívá se, že by tato databáze mohla být důležitá pro budoucí analýzy rizik;
Část III – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 29/2016 s názvem „Jednotný mechanismus dohledu – dobrý začátek, jsou však zapotřebí další zlepšení“
19. připomíná tyto právní základy:
a)
čl. 287 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU): „1. Účetní dvůr přezkoumává účetnictví všech příjmů a výdajů Unie. Přezkoumává rovněž účetnictví všech příjmů a výdajů každé z institucí nebo jiných subjektů zřízených Unií, pokud to jejich zřizovací akt nevylučuje.
Účetní dvůr předkládá Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. Toto prohlášení může být doplněno zvláštními hodnoceními ke každé hlavní oblasti činnosti Unie.“
b)
článek 27 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (protokol č. 4 připojený k SEU a SFEU): „27.1. Účetnictví ECB a národních centrálních bank ověřují nezávislí externí auditoři doporučení Radou guvernérů a schválení Radou. Auditoři jsou oprávněni zkoumat veškeré účetnictví ECB a národních centrálních bank a obdržet veškeré informace o provedených operacích.
27.2. Článek 287 Smlouvy o fungování Evropské unie se vztahuje výlučně na zkoumání výkonnosti správy ECB.“
c)
čl. 20 odst. 1 a 7 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013(7), kterým se ECB svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi: „1. ECB je v souladu s touto kapitolou odpovědná za provádění tohoto nařízení Evropskému parlamentu a Radě. 7. Evropský účetní dvůr při svém přezkumu výkonnosti správy ECB podle článku 27.2 statutu ESCB a ECB zohlední také úkoly v oblasti dohledu svěřené ECB tímto nařízením.“
20. podporuje závěry Účetního dvora a vítá skutečnost, že ECB přijala všechna doporučení Účetního dvora(8);
21. je však znepokojen zprávou kontaktního výboru nejvyšších kontrolních orgánů Evropské unie, která porovnávala kontrolní pravomoci vůči orgánům bankovního dohledu u 27 z 28 vnitrostátních nejvyšších kontrolních orgánů v celé Unii; lituje toho, že výsledné prohlášení poukázalo na to, že v těch zemích, kde dřívější mandáty vnitrostátních nejvyšších kontrolních orgánů provádět kontrolu orgánů provádějících bankovní dohled nebyly nahrazeny kontrolou Účetního dvora nad dohledovými činnostmi ECB na podobné úrovni, vznikla oblast, jež nepodléhá žádné kontrole(9);
22. zdůrazňuje, že toto své znepokojení vyjádřil již ve svém usnesení ze dne 10. března 2016 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2015(10);
23. lituje omezené transparentnosti informací pro dohlížené subjekty v důsledku přístupu, který zaujala ECB ke zveřejňování informací, což má za následek, že dohlížené subjekty nemohou výstupu procesu přezkumu a obezřetnostního vyhodnocení plně porozumět; zdůrazňuje, že Účetní dvůr vyjádřil znepokojení nad netransparentností, která pod něj může zvyšovat „riziko svévolného jednání orgánu dohledu“;
24. poukazuje na to, že neexistence žádného dohledu, který by zkoumal expozici bank nelikvidním „činnostem úrovně 3“, včetně toxických aktiv a derivátů, vedla k asymetrickému výkonu funkce dohledu; soudí, že velká zaujatost vůči úvěrovým rizikům týkajícím se trhů a operačním rizikům vyplývajícím ze spekulativních finančních aktivit měla za následek penalizaci komerčních bank ve prospěch velkých investičních bank, což zpochybnilo hodnotnost a spolehlivost dosud prováděných komplexních hodnocení; je znepokojen nedávnými prohlášeními předsedkyně rady dohledu Danièle Nouyové týkajícími obtíží ECB a její neschopnosti pokročit ve věci řádného hodnocení pozic týkajících se těchto složitých a rizikových produktů;
25. se znepokojením bere na vědomí zjištění Účetního dvora týkající se neexistence skutečného organizačního oddělení měnové politiky ECB a funkcí dohledu a také jasných a přísných pravidel správy a řízení s cílem předcházet střetům zájmů, což jen posiluje obavy ohledně inherentního střetu zájmu mezi úlohou ECB při zachovávání stability eura a obezřetnostním dohledem velkých evropských úvěrových institucí;
26. podporuje zjištění Účetního dvora ohledně nutnosti provést analýzu rizik týkající se využití sdílených služeb u úkolů souvisejících s měnovou politikou i s funkcí dohledu ECB;
27. je v této souvislosti znepokojen konstatováním Účetního dvora, že míra informací, které ECB poskytla, jen částečně dostačovala pro posouzení účinnosti operací spojených se strukturou správy a řízení jednotného mechanismu dohledu, činnosti jeho společných týmů dohledu a jeho kontrol na místě; zdůrazňuje, že jsou tudíž důležité oblasti, v nichž audit neproběhl;
28. z hlediska zodpovědnosti pokládá za nepřijatelné, aby auditovaný subjekt, tedy ECB, chtěl pouze sám rozhodovat, k jakým dokumentům mohou mít externí auditoři přístup(11); vyzývá proto ECB, aby plně spolupracovala s Účetním dvorem jakožto externím auditorem a poskytla mu plný přístup k informacím, aby vše proběhlo v souladu s výše uvedenými pravidly;
29. vyzývá Účetní dvůr, aby do listopadu 2018 informoval příslušný výbor Parlamentu o tom, zda se podařilo problém týkající se přístupu k informacím vyřešit;
30. je si vědom stávajícího ujednání pro předkládání zpráv mezi ECB a Parlamentem(12); domnívá se, že tato ujednání však nemohou nahradit audit Účetního dvora;
31. připomíná, že Komise měla do 31. prosince 2015 zveřejnit přezkum uplatňování nařízení Rady (EU) č. 1024/2013, kterým se ECB svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi; lituje toho, že se tak nestalo;
32. vyzývá proto Komisi, aby tuto zprávu co nejrychleji dokončila;
Část IV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 30/2016 s názvem „Účinnost podpory EU určené pro prioritní odvětví v Hondurasu“
33. vítá zvláštní zprávu Účetního dvora, schvaluje jeho doporučení a předkládá níže uvedené připomínky a doporučení; rovněž bere na vědomí odpovědi Komise;
34. konstatuje s uspokojením, že zpráva Účetního dvora byla dobře přijata, a to jak vládou Hondurasu, tak Komisí, a že výzvy určené Účetním dvorem, jakož i jeho závěry byly velmi užitečné pro posílení politického dialogu mezi Hondurasem a Unií;
35. připomíná, že vztahy mezi Hondurasem (jakožto součástí Střední Ameriky) a Unií jsou v současnosti v zásadě založeny na dohodě o přidružení uzavřené v roce 2012, která představuje pevnou dlouhodobou vazbu vycházející ze vzájemné důvěry a obrany společných hodnot a zásad; poukazuje na to, že dohoda stanoví tři základní pilíře činnosti: politický dialog, spolupráci a obchod; připomíná zejména, že v rámci dohody se obě strany zavázaly k zavedení opatření, která podpoří hospodářský rozvoj, přičemž zohlední vzájemné zájmy, jako je vymýcení chudoby, tvorba pracovních míst a spravedlivý a udržitelný rozvoj;
36. zdůrazňuje, že dohodu dosud ratifikovalo 21 členských států; doufá, že státy, které ji dosud nepodepsaly, tak učiní co nejdříve, neboť plné uplatňování všech tří pilířů posílí rozvoj politického dialogu, umožní účinné přidělování finančních zdrojů a konečně zajistí, aby podpora Unie účinně přispěla k rekonstrukci a transformaci Hondurasu;
37. připomíná, že ze zemí Střední Ameriky dostává Honduras od Unie nejvyšší rozvojovou pomoc, přičemž příspěvek Unie je čtvrtým nejvyšším z 12 hlavních dárců Hondurasu a dosahuje 11 % celkové oficiální rozvojové pomoci, kterou země získává; poukazuje na to, že celkový příděl se zvýšil z 223 milionů EUR na období 2007–2013 na 235 milionů na období 2014–2020;
38. se znepokojením však konstatuje, že finanční příspěvek Unie za kontrolované období dosáhl pouze 0,2 % HDP země, což je mnohem nižší procento než v případě jiných dárců, zejména Spojených států amerických;
39. konstatuje rovněž, že podle údajů Světové banky Honduras po globální hospodářské krizi prošel z hospodářského hlediska mírným zotavením, které podnítily veřejné investice, vývoz a vysoké příjmy z remitencí, což umožnilo růst ve výši 3,7 % v roce 2016 a 3,5 % v roce 2017;
40. zdůrazňuje však, že ačkoliv jsou hospodářské vyhlídky povzbudivé a navzdory úsilí ze strany vlády a dárců má Honduras stále nejvyšší míru chudoby a hospodářské nerovnosti v Latinské Americe a v roce 2016 žilo podle oficiálních údajů v chudobě asi 66 % obyvatel a zemi trápí neustávající, značně rozšířené násilí, korupce a beztrestnost; konstatuje, že navzdory tomu, že míra vražd v uplynulých letech klesla, stále je jednou z nejvyšších na světě a je nejvyšší v Latinské Americe; zdůrazňuje rovněž, že v zemi nadále existují vážné obtíže a problémy týkající se přístupu k základním potřebám, příležitostem v oblasti zaměstnání, přírodním zdrojům, jako je půda a prostředky k přežití, a že ženy, původní obyvatelstvo a osoby afrického původu jsou skupinami obyvatelstva nejvíce zranitelnými vůči porušováním lidských práv v důsledku nerovností;
41. se zvláštním znepokojením zdůrazňuje, že Honduras je nadále jednou z nejnebezpečnějších zemí na světě pro obránce lidských práv a environmentálních práv, která jsou v mnoha případech úzce spojena, poukazuje na to, že podle údajů organizace Global Witness bylo v Hondurasu od roku 2009 zavražděno nejméně 123 aktivistů, kteří bránili půdu a životní prostředí, přičemž mnozí z nich byli členové společenství původního a venkovského obyvatelstva, která se postavila proti obrovským projektům na svém území, jako tomu bylo v případě Berty Cáceresové, jejíž vražda dosud nebyla objasněna; žádá Komisi, aby zajistila, aby spolupráce mezi Hondurasem a Unií žádným způsobem nepoškozovala lidská práva honduraského obyvatelstva, a aby pravidelně a přísně dohlížela na to, že tomu tak bude i nadále; připomíná v tomto smyslu význam evropského nástroje pro demokracii a lidská práva pro přímé a naléhavé poskytování finanční a materiální podpory obráncům lidských práv, kteří jsou v ohrožení, a nouzového fondu, který umožňuje, aby delegace Unie poskytovaly přímou podporu ad hoc; žádá rovněž Komisi, aby podpořila účinné uplatňování směrnic Unie týkajících se obránců lidských práv prostřednictvím přijímání místních strategií s cílem zajistit jejich úplné zavedení do praxe, a to ve spolupráci s organizacemi občanské společnosti, které již mají zkušenosti v této oblasti;
42. s velkým znepokojením bere na vědomí závažné incidenty, k nimž došlo v Hondurasu po volbách konaných 26. listopadu loňského roku; podotýká, že evropské a mezinárodní sítě na obranu lidských práv a sdělovací prostředky odsoudily nepřiměřené a někdy osudné použití síly vůči demonstrantům ze strany vnitrostátních donucovacích orgánů a další útoky proti obráncům lidských práv v souvislosti s touto povolební krizí s tím, že organizace na ochranu lidských práv zaznamenaly 30 případů zabití (21 osob zahynulo v rukou vojenské policie (PMOP), 232 lidí bylo zraněno a 1 085 zadrženo; podotýká, že Úřad vysokého komisaře OSN v Hondurasu doložil více než 50 případů zastrašování a pronásledování obránců lidských práv, vedoucích představitelů společnosti a novinářů; konstatuje, že v této situaci oznámila vláda Hondurasu zřízení Sekretariátu pro lidská práva, který zahájil svou činnost dne 27. ledna 2018 coby jednotka oddělená od současného Sekretariátu pro lidská práva, spravedlnost, způsob vlády a decentralizaci; žádá ESVČ, aby zvýšila podporu Unie určenou obráncům lidských práv a podporu politického dialogu, a žádá honduraskou vládu, aby dodržela svou odpovědnost a splnila povinnost zachovat mír a zajistit bezpečnost svých občanů;
43. připomíná, že je důležité, aby soukromý sektor zemí Unie též dodržoval lidská práva a nejpřísnější sociální a environmentální normy, a to přinejmenším evropské normy v této oblasti; žádá Unii a její členské státy, aby se nadále aktivně zapojovaly do činnosti Organizace spojených národů s cílem zavést mezinárodní dohodu, která zajistí odpovědnost podniků za veškerou účast na porušování lidských práv;
44. připomíná, že politický převrat v roce 2009 měl pro zemi katastrofální důsledky: sociálně-ekonomický růst zaznamenal výrazné zpomalení, přestala přicházet mezinárodní pomoc a země byla vyloučena z Organizace amerických států; konstatuje, že činnosti Unie během této doby však mohly být v Hondurasu zachovány, ačkoli došlo ke zpožděním v provádění ve všech prioritních odvětvích a některé z nich, jako je například harmonizace právního rámce, dokonce nemohly být dokončeny; zdůrazňuje, že pokud by Unie neposkytla a nezachovala svou podporu prioritním odvětvím spolupráce, podmínky těchto odvětví by byly ještě obtížnější;
45. bere na vědomí úmysl vyjádřený vládou Hondurasu podrobit se mezinárodnímu prověřování a spolupráci s mezinárodními organizacemi (zřízení Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, nedávné usídlení Mise na podporu boje proti korupci a beztrestnosti v Hondurasu, kontroly účetnictví státu ze strany organizace Transparency International atd.); upozorňuje však, že je důležité uznat a uplatňovat získaná ponaučení a osvědčené postupy a neprodlužovat donekonečna závislost na těchto organizacích při plnění základních povinností státu; s velkým znepokojením bere na vědomí odstoupení vedoucího Mise na podporu boje proti korupci a beztrestnosti Hondurasu (MACCIH), k němuž došlo dne 18. února 2018 z důvodu nedostatečné podpory mise ze strany Organizace amerických států, která jí před dvěma lety svěřila úkol odstranit v Hondurasu korupci (nedostatečné prostředky, nehospodárná organizace, absence obstojných zařízení atd.); konstatuje, že navzdory této chybějící podpoře dosáhla MACCIH od roku 2017 významných výsledků v boji proti korupci, důležitých odsouzení zaměstnanců správy zapojených do závažných případů korupce a vyšetřování, jež se týkají honduraské politické třídy; obává se, že tyto okolnosti budou odrazovat od prvního velkého regionálního úsilí, pokud jde o boj proti korupci a beztrestnosti jedné ze zemí, která jej nejvíce potřebuje, a žádá honduraskou vládu a Organizaci amerických států, aby bezpodmínečně podpořily a usnadnily práci MACCIH, a dále žádá ESVČ, aby s touto misí nadále spolupracovala na dosahování společných cílů;
46. bere na vědomí, že audit, který provedl Účetní dvůr, se soustředil na období 2007–2015, ve kterém platby Unie dosáhly 119 milionů EUR, a že kontrolovanými prioritními odvětvími bylo snížení chudoby, lesní hospodářství a oblast bezpečnosti a práva, které obdržely 89 % prostředků bilaterální podpory; domnívá se však, že období, kterým se Účetní dvůr zabýval ve své zprávě, je příliš dlouhé a přesahuje dokonce i funkční období Evropské komise a že kromě toho zahrnuje obzvláště obtížné a nestejné politické a hospodářské situace; domnívá se, že v zájmu vyšší účinnosti by období auditů měla být kratší nebo by se měla provádět hodnocení v polovině období, neboť zpráva v příliš mnoha případech odhaluje již odstraněné problémy či nedostatky, a proto jsou některé z jejích závěrů a doporučení zastaralé; zdůrazňuje rovněž, že Účetní dvůr ve své zprávě opomíjí výsledky rozhovorů, které provedl během své návštěvy Hondurasu, zejména rozhovorů s příjemci, dalšími dárci a s organizacemi občanské společnosti;
47. konstatuje, že ve své zprávě Účetní dvůr dospěl k závěru, že ačkoliv bylo dosaženo určitého pokroku, byla rozvojová podpora Unie pro prioritní odvětví v Hondurasu účinná pouze částečně, hlavně kvůli situaci v zemi, jakož i kvůli řadě problémů souvisejících s řízením, které snížily dopad pomoci, a konstatuje, že ačkoliv byla strategie Komise relevantní a koordinovaná, nebyla dostatečně konkrétní a financování bylo rozloženo do příliš mnoha oblastí, což vedlo k tomu, že navzdory žádostem honduraské vlády nebylo možné uspokojit významné potřeby prioritních odvětví, která nepobírala podporu ani od jiných dárců;
48. ačkoli sdílí obavy, které vyjádřil Účetní dvůr, souhlasí s Komisí v tom, že v mnoha případech byla nezbytná určitá míra flexibility, aby bylo možné přizpůsobit se krizi vyvolané státním převratem a nezbytnosti reagovat na nejnaléhavější situace a na základní potřeby obyvatelstva; žádá Komisi, aby se nadále snažila dosáhnout účinné rovnováhy mezi flexibilitou nezbytnou pro přizpůsobení se měnícím se okolnostem, potřebám a požadavkům země, řešením nejpalčivějších problémů zahrnujících lidská práva, právo na život a právo na důstojný život a nezbytností reagovat na dopad potenciálu podpory Unie a zlepšit jej;
49. konstatuje, že v minulosti se spolupráce Unie soustředila na oblast sociální soudržnosti a hospodářského růstu, zatímco nové programové období reaguje na potřeby vyplývající z hlavních výzev rozvoje, kterým země čelí: snížení chudoby a nerovnosti, potravinové zabezpečení, vzdělávání a zdraví, bezpečnost a lidská práva, daňové reformy, boj proti beztrestnosti a korupci, tvorba pracovních míst se sociální ochranou, konkurenceschopnost, řízení přírodních zdrojů a zranitelnost v důsledku změny klimatu;
50. trvá na tom, že vzhledem ke zvláštní situaci země je nezbytné posílit a zahájit komplexní programy pro boj proti chudobě (určené zejména pro nejzranitelnější obyvatelstvo, jako jsou ženy, děti a původní obyvatelstvo, jak o to požádala samotná vláda Hondurasu) a komplexní programy v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnání, jež budou určeny pro děti a mládež z nejvíce znevýhodněných prostředí, tak aby jim byly poskytnuty příležitosti rozvíjet své schopnosti a dovednosti a snížilo se u nich riziko, že upadnou do rukou sítí násilné a organizované trestné činnosti;
51. zdůrazňuje rovněž rozhodující úlohu, kterou hrají ženy a organizace na obranu práv žen při sociálním pokroku, zejména pokud jde o hnutí vedená mladými lidmi; žádá Unii, aby trvala na tom, že je nezbytné podpořit posílení postavení žen a vytvoření bezpečného a příznivého prostředí pro ženské organizace občanské společnosti a obránce lidských práv žen, a aby se konkrétně zabývala utlačováním na základě pohlaví, zejména v oblastech postižených konflikty; zdůrazňuje, že je důležité aktivně přispívat k podpoře politik a opatření souvisejících s právy žen a se zdravím a sexuálními a reprodukčními právy;
52. zastává názor, že Unie musí i nadále vyvíjet zvláštní úsilí, pokud jde o spolupráci, s cílem zlepšit transparentnost, důvěryhodnost a odpovědnost státních institucí a s cílem bojovat proti korupci a beztrestnosti, která podrývá důvěru občanů a představuje jednu z hlavních překážek rozvoje země;
53. vyjadřuje své znepokojení ohledně absence politického dialogu, kterou Účetní dvůr zjistil v některých kritických oblastech, jež byly podporovány v rámci Podpory pro národní plán (cíle v oblasti vzdělávání, rozvoj vnitrostátní statistiky a reforma veřejné služby); s ohledem na to, že politický dialog Komise usnadňuje provádění opatření Unie a vede k viditelným zlepšením; žádá Komisi, aby posílila politický dialog zejména ve strategických a prioritních odvětvích a aby trvala na požadavcích v oblastech, ve kterých vláda neprokazuje dostatečný zájem nebo přístupnost, jako tomu bylo v případě vnitrostátní politiky v oblasti práva a bezpečnosti nebo v případě justičního monitorovacího střediska;
54. vyzývá Komisi, aby i nadále zlepšovala společné plánování programů s vládou Hondurasu a s členskými státy Unie a aby spolu s ostatním dárci vyvinula zvláštní úsilí, pokud jde o vnitřní koordinaci, s cílem zajistit co nejúčinnější rozdělení práce, a dosáhnout tak ve všech možných situacích komplementarity, a to zejména s cílem zabránit problémům zjištěným Účetním dvorem: šíření totožných nebo podobných projektů (táž odvětví, tíž příjemci), vzájemně rozporná nebo překrývající se činnost nebo nečinnost zejména v prioritních odvětvích; upozorňuje na to, že by Komise rovněž měla nalézt rychlý a účinný systém fungování s ostatními dárci s cílem snížit lhůty a zvýšit dynamiku, účinnost a výsledky;
55. konstatuje, že přibližně polovina bilaterální podpory Unie v Hondurasu se provádí prostřednictvím obecné a odvětvové rozpočtové podpory; se znepokojením poukazuje na to, že především v důsledku výrazné makroekonomické nestability země, odborných nedostatků a problémů s podvody a korupcí při řízení veřejných financí může rozpočtová podpora zahrnovat značná rizika;
56. se znepokojením konstatuje, že ačkoli zpráva Účetního dvora ukazuje, že rozpočtová podpora byla poskytována na relevantní a věrohodné vnitrostátní strategie, v některých z prioritních odvětví neměla vláda žádnou jasnou strategii nebo byly strategie rozmělněné a nepočítaly se zvláštním rozpočtem a zapojeným institucím chyběly nezbytné schopnosti pro vypracování politik a reforem;
57. uznává, že Komise tato rizika odhalila a pokusila se je zmírnit; nicméně znovu Komisi připomíná, že rozpočtová podpora není bianko šek a že závazky vlády ohledně toho, že budou uskutečněny reformy, nemusí nutně být dostatečnou zárukou; žádá v tomto smyslu Komisi, aby za účelem snížení veškerých rizik nadále přísně dohlížela na to, aby ve všech fázích řízení byly uplatňovány a dodržovány pokyny pro rozpočtovou podporu; žádá rovněž Komisi, aby neposkytovala rozpočtovou podporu v odvětvích, v nichž není jistá věrohodná a relevantní reakce vlády;
58. souhlasí s Komisí, že pozastavení výplaty různých rozpočtových podpor po určité období, k čemuž došlo v roce 2012 kvůli celkové makroekonomické situaci a skutečnosti, že se nepodařilo dosáhnout dohody mezi Hondurasem a MMF, nemusí vysílat rozporuplné signály, které by mohly poškodit účinnost podpory, jak se domnívá Účetní dvůr, ale může se jednat o způsob, jak nade vší pochybnost vyjasnit, že vláda musí rychle a účinně vyřešit zjištěné problémy.
59. s velkým zaujetím konstatuje, že Honduras je první zemí, ve které se uplatňuje rozpočtová podpora orientovaná na výsledky; vyjadřuje nicméně znepokojení nad skutečností, že Účetní dvůr došel k závěru, že nedostatky v monitorovacích nástrojích omezily posouzení dosažených výsledků, že se v jejich monitorování objevily určité nedostatky a že se na vydaná doporučení nijak systematicky nenavazovalo; žádá Komisi, aby vypracovala podrobnou zprávu, jejíž součástí budou cíle, použité ukazatele a referenční kritéria, metody výpočtu a ověřování atd., a aby posoudila jejich účinnost a dopad s cílem srovnat dosažené výsledky a současně zlepšit komunikaci, viditelnost a dopad opatření Unie; žádá rovněž Komisi, aby kladla větší důraz na výsledky cílů, jež stanovila ve svých strategiích politického dialogu s honduraskou vládou a v dialogu s občanskou společností a ostatními dárci;
60. vzhledem k tomu, že řádné řízení veřejných financí je základní podmínkou pro to, aby bylo možné vyplácet finanční prostředky z rozpočtové podpory, a že v Hondurasu jde o jeden z největších nedostatků navzdory po sobě jdoucím plánům vlády a podpoře Komise, domnívá se, že Komise by měla klást zvláštní důraz na další posilování tohoto odvětví; v tomto smyslu a s ohledem na úlohu, kterou musí hrát honduraský kontrolní úřad při řízení státních prostředků, žádá Komisi, aby vypracovala zvláštní programy spolupráce s tímto úřadem s cílem zajistit v tomto odvětví technickou pomoc a odbornou přípravu;
61. žádá honduraskou vládu, aby poskytla veškeré nezbytné prostředky a zajistila financování, které je nezbytné k tomu, aby honduraský kontrolní úřad mohl splnit svůj úkol nezávisle, účinně a v souladu s mezinárodními normami v oblasti auditu, transparentnosti a odpovědnosti;
62. se znepokojením bere na vědomí připomínku Účetního dvora ohledně skutečnosti, že delegaci Unie v Hondurasu nadále chybí odborný personál se znalostmi a zkušenostmi v oblasti řízení veřejných financí a makroekonomie, pokud jde o operace rozpočtové podpory, což představuje obzvlášť velké riziko s ohledem na dlouhodobou hospodářskou nestabilitu, kterou tato země trpí, ač se jí navzdory této vážné okolnosti nadále poskytuje rozpočtová podpora; vzhledem k rizikům, na něž poukázal Účetní dvůr, žádá Komisi, aby s naléhavostí posílila delegaci Unie v Hondurasu;
63. konstatuje, že spolupráce Unie v Hondurasu poskytuje podporu organizacím občanské společnosti s cílem prosazovat potravinové zabezpečení, lidská práva a rovnost žen a mužů a že v současnosti probíhá asi 35 tematických projektů, které čerpají finanční prostředky ve výši přesahující 9 milionů EUR; konstatuje rovněž, že delegace Unie ve spolupráci s občanskou společností v Hondurasu vypracovala plán, který byl schválen v roce 2014 a jenž obsahuje opatření týkající se politického dialogu a podpůrná opatření navržená pro tuto zemi; považuje za nanejvýš důležité, aby se organizace občanské společnosti nejen účastnily konzultací za účelem vypracování plánů, ale také se podílely na jejich uplatňování, kontrole a přezkumu;
64. vyjadřuje hluboké znepokojení ohledně zužování prostoru pro občanskou společnost v rozvojových zemích; s velkými obavami konstatuje, že pouze během prvních tří měsíců roku 2014 oddělení pro registraci a sledování občanských sdružení odebralo povolení více než 10 000 nevládních organizací, neboť vládě nepředložily zprávy o svých financích a programech, a že navzdory určitým pozitivním změnám, k nimž došlo v posledních letech, některé z právních předpisů, jež byly nedávno v Hondurasu přijaty, a správní opatření ztěžují a zužují prostor a činnost těchto sdružení, což mnohé z nich vede k ukončení činnosti;
65. vítá podporu a závazek, který Unie před časem přijala vůči občanské společnosti v rozvojových zemích; zastává názor, že v kontextu politického dialogu a rozvoje programů spolupráce se Komise musí soustředit na vypracování strategií s cílem vytvořit právní, správní a politické prostředí, které je nutné k tomu, aby organizace občanské společnosti vykonávaly své úlohy a fungovaly efektivně, dále s cílem poskytovat poradenství sdružením, pravidelně jim předávat informace o financování a možnostech jeho získání a povzbuzovat je k připojení se k mezinárodním organizacím a sítím občanské společnosti;
66. domnívá se, že vzhledem k základní úloze, kterou hrají organizace občanské společnosti v Hondurasu ve společnosti obecně a zejména při místním rozvoji, měl Účetní dvůr věnovat jednu kapitolu své zprávy spolupráci Unie s těmito organizacemi, tím spíše, že Unie je pro tyto organizace v rozvojových zemích hlavním dárcem a převzala vedoucí úlohu při ochraně zástupců občanské společnosti a obránců lidských práv prostřednictvím využívání a uplatňování souboru nástrojů a politik; doufá, že to Účetní dvůr v budoucnosti zohlední při vypracování zpráv;
Část V – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 31/2016 s názvem „Alespoň pětina rozpočtu EU by měla být vynaložena na opatření v oblasti klimatu: na tomto cíli se ambiciózně pracuje, ale existuje vážné riziko, že nebude splněn“
67. vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a předkládá níže uvedené připomínky a doporučení;
68. vítá ambiciózní závazky Unie, podle nichž dosáhne do roku 2020 ve srovnání s hodnotami z roku 1990 snížení svých emisí o nejméně 20 % a do roku 2030 o 40 % a vynaloží v rozpočtovém období 2014–2020 alespoň 20 % svého rozpočtu na činnosti související s oblastí klimatu; vítá celkově dosažený pokrok; nicméně vyjadřuje politování nad tím, že podle Účetního dvora existuje vážné riziko, že stanovený rozpočtový cíl ve výši 20 % nebude naplněn;
69. považuje za velmi důležité, aby Komise průběžně prokazovala, že zaujímá dostatečně vedoucí postavení a je odhodlána řešit problematiku změny klimatu prostřednictvím účinného provádění Pařížské dohody, jakož i upevnit svou mezinárodní důvěryhodnost a nástroje pro utváření podmínek pro politiku Unie v oblasti klimatu a ekologickou diplomacii v budoucích letech;
70. vítá provádění závazku týkajícího se již existujících politik namísto zřizování nových finančních nástrojů; domnívá se, že by tento krok měl přispět k větší soudržnosti mezi jednotlivými politickými oblastmi Unie; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly koordinovaný plán pro zachování maximální soudržnosti a návaznosti jednotlivých programů;
71. vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní obecnou strategii k dosažení stanoveného cíle, která bude rozčleněna na specifické akční plány, a aby pro konkrétní oblasti politiky stanovila podrobná opatření a nástroje, metodiku měření a vykazování i výkonnostní ukazatele používané v činnostech souvisejících s klimatem; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále rozvíjely společné jednotné normy pro provádění příslušných monitorovacích, hodnotících a ověřovacích systémů, zejména s ohledem na uplatňování ukazatelů z Ria a podávání zpráv o výdajích souvisejících s oblastí klimatu;
72. vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr zjistil nedostatky systému sledování Unie, což podstatně zvyšuje riziko nadhodnocení výdajů souvisejících s oblastí klimatu; vyzývá Komisi, aby systematicky dodržovala zásadu konzervativnosti, aby se tak předešlo nadhodnocení; vyzývá Komisi, aby přezkoumala odhady a upravila klimatické koeficienty v případech, v nichž riziko nadhodnocení existuje;
73. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy mezi své priority zařadila vytvoření akčního plánu v určitých oblastech s nesmírným potenciálem, a sice v případě programu Horizont 2020, zemědělství a rybolovu; dále Komisi vyzývá, aby spolu s Evropským inovačním a technologickým institutem pozorně koordinovala aktivity týkající se vývoje nových technologií a inovací v souvislosti s ochranou životního prostředí (EIT);
74. poukazuje na zvláštní nutnost, aby Komise plnila referenční ukazatele související s klimatem tím, že rozřadí své různé nástroje v rámci programového období, aby se podpořila vysoká úroveň soudržnosti a případně i lepší koordinace mezi členskými státy, aby tak bylo možné dosáhnout obecného cíle spočívajícího v tom, že 20 % rozpočtu Unie bude věnováno na dosažení nízké úrovně uhlíku ve společnosti odolné vůči změně klimatu;
75. lituje absence konkrétních cílů v podstatných částech rozpočtu Unie; vyzývá Komisi, aby vypracovala celkový plán nastiňující, které finanční nástroje by mohly přispět k dosažení rozpočtového cíle 20 % a do jaké míry; se znepokojením konstatuje, že chybějící plán je známkou nízké kompatibility různých oblastí rozpočtu;
76. se znepokojením konstatuje, že existuje jen málo informací o výši výdajů na zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, i o tom, do jaké míry přispějí opatření na úrovni Unie související s oblastí klimatu ke snížení emisí CO2, přičemž dostupné údaje jednotlivých členských států nemusí být srovnatelné; žádá Komisi, aby dále rozvíjela podávání zpráv o tom, do jaké míry bylo při provádění veškerých politik dosaženo cíle, jímž je vyčlenění 20 % rozpočtu Unie v období 2014–2020 na činnosti související s klimatem, a aby současně upřesnila, na co byly dané částky věnovány a vyplaceny, zda tyto výdaje souvisí s oblastí zmírňování nebo přizpůsobení, a zároveň aby vymezila oblasti, kde je třeba zlepšit žádoucí výsledky v oblasti klimatu;
77. je přesvědčen, že začleňování programů financování je třeba dále zpřesnit definováním jasných strategií pro přizpůsobování nebo zmírňování a souvisejících akčních plánů, včetně adekvátních nástrojů kvantifikace, pokud jde o potřebné investiční a klimatické pobídky, a lepších metod odhadů sledování pro získání správných odhadů, co se týče pokroku dosaženého v rámci programů Unie i činností členských států;
78. vyzývá Komisi, aby urychleně rozvíjela příznivé prostředí pro přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku přizpůsobením svých investičních podmínek, výdajových rámců i nástrojů pro inovace a modernizaci ve všech klíčových příslušných odvětvích;
79. s politováním konstatuje, že neexistuje žádný nástroj, který by poskytoval pro víceletá období konsolidované aktuální informace o situaci v rámci celého rozpočtu Unie; domnívá se, že je třeba hodnocení ex-post a přepočtu předpokládaných finančních příspěvků pro oblast klimatu;
80. vyjadřuje politování nad tím, že neexistuje žádný konkrétní rámec pro podávání zpráv Komise ohledně zjišťování a měření nechtěných důsledků politik Unie, které negativně přispívají ke změně klimatu, a měření toho, jak velký díl rozpočtu Unie je vynakládán v tomto opačném smyslu; obává se, že bez takových údajů nevytváří Komise úplný obraz toho, do jaké míry Evropská unie přispívá ke zmírňování změny klimatu; vyzývá Komisi, aby systematicky identifikovala potenciálně kontraproduktivní činnosti a promítala je do konečných výpočtů, pokud jde o opatření na zmírnění změny klimatu.
Část VI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 32/2016 s názvem „Pomoc EU Ukrajině“
81. konstatuje, že finanční a odborná pomoc Unie při reformě Ukrajiny byla nezbytná; zdůrazňuje však, že provádění reforem značně zaostává za očekáváním;
82. vyjadřuje politování nad tím, že staré struktury, které odolávají reformám, modernizaci a demokratizaci, přežívají, zatímco reformní síly mají problém se prosadit;
83. vítá pomoc EU Ukrajině; avšak je toho názoru, že by měla být podmíněna skutečným úsilím ze strany ukrajinské vlády o zlepšení situace ve své vlastní zemi; konkrétně se jedná o zlepšení systému vlastních zdrojů prostřednictvím účinného a transparentního daňového systému, na kterém se svými příjmy podílí nejen obyvatelstvo, ale i oligarchové;
84. žádá účinný boj proti stále rozšířené korupci a účinnou podporu organizacím, které se k boji proti korupci zavázaly;
85. žádá posílení soudní moci v zemi jakožto nezávislého nástroje, který ctí zásady právního státu;
86. vyžaduje přísnější kontrolu bankovního sektoru s cílem vyvarovat se odlivu kapitálu do zemí mimo EU, což způsobuje insolvenci bankovních institucí; zdůrazňuje, že je v tomto ohledu nutné poskytnout podporu z rozpočtu jedině pod podmínkou, že tyto finanční prostředky budou rozděleny transparentně a komplexně;
87. je toho názoru, že jakékoli finanční pomoci by mělo předcházet posouzení jejích vyhlídek na úspěch;
88. je přesvědčen, že více pozornosti si zaslouží vytváření a vzdělávání kompetentních, decentralizovaných administrativních struktur;
Část VII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 33/2016 s názvem „Mechanismus civilní ochrany Unie: koordinace odezvy na katastrofy mimo EU byla obecně účinná“
89. vítá zvláštní zprávu Účetního dvora; souhlasí s doporučeními v ní uvedenými a schvaluje ochotu Komise vzít je v úvahu;
90. zdůrazňuje obrovskou důležitost rychlé a koherentní reakce na přírodní a člověkem způsobené katastrofy, aby se podařilo minimalizovat jejich dopad na lidské životy, životní prostředí a ekonomiku;
91. bere na vědomí celkovou spokojenost Účetního dvora s tím, jak Komise provádí proces odezvy na katastrofu;
92. podněcuje Komisi k tomu, aby dále zvyšovala své zdroje, včetně rozpočtových, zlepšila jejich mobilizaci a postupy výběru odborníků, aby byla postiženým zemím poskytována pomoc Unie okamžitě a podle aktuálních potřeb; zdůrazňuje, že je důležité, aby v rámci terénní sítě kanceláří úřadu ECHO na vnitrostátní a regionální úrovni a mezi pracovníky v delegacích Unie v rizikových zemích byla zřízena „kontaktní místa pro civilní ochranu“;
93. vítá skutečnost, že v únoru 2016 byl vytvořen evropský lékařský sbor, který výrazně rozšířil „dobrovolný společný soubor kapacit“ mechanismu civilní ochrany EU o „rezervu“ týmů lékařů a zdravotníků, které jsou k dispozici k nasazení, jako způsob poučení se z krize v souvislosti s výskytem viru Ebola; domnívá se, že tento přístup, kdy máme k dispozici rezervu lékařských týmů a dalších specializovaných posudkových a podpůrných týmů, musí dále pokračovat a je třeba jej dále zdokonalovat;
94. navrhuje, aby byly odstraněny veškeré zbytečné překážky, které brání účastnickým státům či středisku pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) v ještě bezprostřednější reakci, zejména v samém zárodku vzniku krizové situace;
95. žádá účastnické státy, aby v dobrovolném společném souboru kapacit registrovaly více prostředků, aby se zvýšila připravenost reagovat na katastrofy;
96. zdůrazňuje důležitost výměny informací a spolupráce mezi Komisí, dalšími subjekty Unie a OSN při usnadňování strukturované reakce v případě mimořádné události; vítá dohody o spolupráci podepsané mezi Úřadem pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) a Světovým potravinovým programem (WFP) a naléhá na Komisi, aby podepsala další dohody o spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) a s dalšími zúčastněnými aktéry;
97. připomíná, že požadavky na kvalitu a interoperabilitu jsou stanoveny a rozšířeny v souladu s novými standardy WHO pro lékařské moduly a také s dalšími strategickými partnery a jejich rámcovými podmínkami s cílem zajistit brzké kroky spojené s pečlivější koordinací při mezinárodních misích; domnívá se, že aby byla zaručena okamžitá dostupnost nebo mobilizace kapacit již od počátku mimořádné situace a nedocházelo k přehmatům při financování, je třeba optimalizovat a ve značné míře standardizovat procesy poskytování pomoci;
98. naléhavě vyzývá k dalšímu využívání možných synergií s ostatními zúčastněnými aktéry a zapojenými nástroji, zejména s humanitární a rozvojovou pomocí, a k tomu, aby nedocházelo ke zdvojování činností, které již byly provedeny;
99. žádá Komisi, aby zlepšila funkčnost komunikační platformy střediska ERCC, tzv. CECIS, aby z ní mohly zainteresované strany snáze získávat informace, včetně mobilního přístupu pro týmy civilní ochrany EU nasazené v terénu;
100. je toho názoru, že humanitární pomoc a civilní ochranu by měly následovat další činnosti směřující k vytváření kultury prevence a také k budování kapacit a zvyšování odolnosti zranitelných komunit nebo komunit postižených katastrofou;
Část VIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 34/2016 s názvem „Boj proti plýtvání potravinami: příležitost pro EU jak zlepšit účinné využívání zdrojů v potravinovém řetězci“
101. vítá zvláštní zprávu Účetního dvora zkoumající účinnost Unie v boji proti plýtvání potravinami; podporuje doporučení Účetního dvora a vyzývá Komisi, aby tato doporučení zohlednila;
102. s hlubokým znepokojením konstatuje, že podle odhadů dochází na celém světě k vyplýtvání nebo ztrátě asi jedné třetiny potravin vyrobených pro lidskou spotřebu; hluboce lituje skutečnosti, že Unie proti plýtvání potravinami účinně nebojuje a že její dosavadní činnost v tomto ohledu byla pouze nekonzistentní a rozdrobená;
103. zdůrazňuje, že Unie může řešit problém plýtvání potravinami tím, že bez jakýchkoli dalších výdajů upraví své stávající politiky, o což by se také měla snažit; s politováním však podotýká, že navzdory slibným řečem doposud chyběla politická vůle přeměnit tyto přísliby na konkrétní politická opatření;
104. hluboce lituje, že se cíle Komise v boji proti plýtvání potravinami postupem času prokazatelně spíše snížily; hluboce lituje skutečnosti, že chybí cílená politická opatření ohledně plýtvání potravinami a že vzniklé pozitivní důsledky některých oblastí politik jsou spíše náhodné; těší se na provedení hodnocení výsledků balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství v oblasti boje proti plýtvání potravinami;
105. za znak nejednotného přístupu Komise považuje zaprvé to, že zatímco je Unie považována za hlavního představitele boje proti změně klimatu, nedostatečně se zavazuje k boji proti plýtvání potravinami, což přímo přispívá k negativním účinkům na klima, a zadruhé že zatímco EU každoročně investuje stovky milionů eur do rozvojové pomoci, boje proti hladu a dodržování spravedlivého obchodu, nedostatečně se zabývá problémem boje proti plýtvání potravinami, který představuje jednu z přímých hybných sil týchž problémů;
106. opakovaně vyzývá Komisi, aby okamžitě podnikla kroky proti plýtvání potravinami; vyzývá Komisi, aby dostála svým závazkům s ohledem na příslušné politické dokumenty související s bojem proti plýtvání potravinami;
107. vyzývá Komisi, aby zajistila úzkou koordinaci na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni za účelem sjednocení různých přístupů jednotlivých členských států k prevenci plýtvání potravinami, darování potravin, bezpečnosti potravin a správným hygienickým postupům; vyzývá Komisi, aby zřídila platformu pro sdílení osvědčených postupů v boji proti plýtvání potravinami, která by lépe sjednotila činnost Komise s činnostmi členských států;
108. vyjadřuje politování, že činnost Komise po technické stránce byla omezena jen na založení pracovních a expertních skupin, které však nepřednesly žádný aplikovatelný postup; vyzývá Komisi, aby zlepšila svou činnost po technické stránce a předložila konkrétní výsledky; vyzývá Komisi, aby úžeji spolupracovala s Evropskou agenturou pro životní prostředí a Evropským inovačním a technologickým institutem (EIT), jež mohou poskytnout spolehlivou odbornou a technickou pomoc;
109. vyjadřuje politování, že Komise nepovažuje za nezbytné vytvořit jednotnou definici plýtvání potravinami a stanovit zvláštní hierarchii způsobů nakládání s potravinovým odpadem; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala jednotnou definici plýtvání potravinami, jednotnou metodiku pro měření a sledování plýtvání potravinami a zásady používání hierarchie způsobů nakládání s odpady případě plýtvání potravinami;
110. vyzývá Komisi, aby navrhla akční plán, který by určil oblasti politik, jež by se mohly zabývat plýtváním potravinami, s důrazem na prevenci a darování, a aby v rámci těchto politik stanovila možnosti, které by mohly být využívány; vyzývá Komisi, aby navrhla akční plány s měřitelnými cíli a ukazateli výkonnosti a aby vypracovala návrhy na posouzení dopadů v konkrétních oblastech politik;
111. vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli darování potravin je druhá nejpreferovanější možnost v rámci prevence plýtvání potravinami, v různých ohledech jsou této možnosti kladeny mnohé překážky, kvůli kterým není příliš využívána; upozorňuje na potíže, jimž čelí orgány členských států, zejména pokud jde o zajištění souladu darování potravin se stávajícím právním rámcem; vyzývá Komisi, aby vytvořila zvláštní platformu pro výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem usnadnit darování potravin; vyzývá Komisi, aby vzala na vědomí podíl místních a regionálních úřadů na revizi příslušných právních předpisů;
112. vyzývá Komisi, aby dokončila a zveřejnila pokyny k rozdělování a darování potravin, včetně daňových úprav pro dárce, které by vycházely z osvědčených postupů sdílených členskými státy, jež v současnosti aktivně bojují proti plýtvání potravinami; vybízí Komisi, aby vypracovala pokyny k překonání řady překážek v oblasti darování potravin a zásady daňových úlev pro řetězce a společnosti, které darují potraviny;
113. vyjadřuje politování nad tím, že pojmy „minimální trvanlivost do“ a „spotřebujte do“ jsou účastníkům na všech úrovních potravinového dodavatelského řetězce obvykle nejasné; vyzývá Komisi, aby tyto pojmy objasnila a stanovila jako závazné zásady jejich používání, aby už nedocházelo k nepochopení;
114. vybízí členské státy, aby vzdělávaly širokou veřejnost v oblasti řízení bezpečnosti potravin a plýtvání potravinami;
115. odsuzuje skutečnost, že navzdory jednotlivým a omezeným podnětům některých orgánů Unie nemají evropské instituce legislativní rámec ani jednotné pokyny, které by regulovaly nakládání s nezkonzumovanými potravinami v jejich stravovacích službách; vyzývá Komisi, aby pro evropské orgány navrhla jednotné předpisy ohledně plýtvání potravinami včetně zásad prevence plýtvání potravinami a pravidel darování potravin za účelem minimalizace plýtvání potravinami v evropských orgánech;
Část IX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 35/2016 s názvem „Využívání rozpočtové podpory ke zlepšení mobilizace domácích příjmů v subsaharské Africe“
116. vítá zvláštní zprávu Účetního dvora; souhlasí s doporučeními v ní uvedenými; vyjadřuje spokojenost s ochotou Komise uvést je do praxe; vyjadřuje politování nad tím, že odpovědi Komise jsou poměrně vágní a málo ambiciózní;
117. zdůrazňuje význam mobilizace domácích příjmů v méně rozvinutých zemích, jelikož snižuje jejich závislost na rozvojové pomoci, vede ke zlepšení veřejné správy a hraje důležitou roli při budování státu;
118. zdůrazňuje, že podle Účetního dvora Komise dosud účinně nevyužila dohod o rozpočtové podpoře ke zlepšení mobilizace domácích příjmů v zemích s nízkými a nižšími středními příjmy v subsaharské Africe; konstatuje však, že nový přístup Komise účinně zvýšil potenciál této formy pomoci na podporu mobilizace domácích příjmů;
119. zdůrazňuje, že posilování daňových systémů přispívá nejen ke zvyšování předvídatelnějších příjmů, ale také k odpovědnosti vlád tím, že vytváří přímé spojení mezi daňovými poplatníky a jejich vládami; podporuje výslovné zařazení zlepšení mobilizace domácích příjmů na seznam Komise čítající klíčové problémy v oblasti rozvoje řešené pomocí rozpočtové podpory;
120. vyjadřuje politování nad tím, že Komise při přípravě operací rozpočtové podpory nevěnovala mobilizaci domácích příjmů dostatečnou pozornost; zdůrazňuje, že nebyla vyhodnocena klíčová rizika související s osvobozením od daní a s výběrem a převodem daňových a nedaňových příjmů pocházejících z přírodních zdrojů;
121. připomíná význam mobilizace příjmů v rozvojových zemích a zároveň poukazuje na problémy týkající se vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových úniků a nezákonných finančních toků; vybízí k posilování finanční a technické podpory pro rozvojové země a rámce regionální správy daní a k přijetí zásad pro sjednávání daňových smluv;
122. zdůrazňuje, že audit odhalil absenci vhodných nástrojů monitorování, pomocí nichž by bylo možné posoudit rozsah, v němž rozpočtová podpora přispěla k celkovému zlepšení mobilizace domácích příjmů;
123. je přesvědčen, že je zásadní nadále prosazovat spravedlivé a transparentní domácí daňové systémy v oblasti daňové politiky, zvyšovat podporu monitorovacích postupů a orgánů dohledu v oblasti přírodních zdrojů a nadále podporovat správní reformy prosazující udržitelné využívání přírodních zdrojů a transparentnost; zdůrazňuje, že dohody o volném obchodu snižují daňové příjmy v zemích s nízkými a nižšími středními příjmy a že je pravděpodobné, že pro tyto země jsou tyto dohody kontraproduktivní; žádá Komisi, aby zajistila, že daňové důsledky dohod o volném obchodu se zeměmi s nízkými a nižšími středními příjmy budou zohledněny v rámci posuzování rizik při sjednávání těchto dohod;
124. vyzývá Komisi, aby dodržovala své pokyny při posuzování aspektů mobilizace domácích příjmů z makroekonomického hlediska a hlediska řízení veřejných financí, a získala tak lepší přehled o nejzávažnějších problémech, jako je rozsah daňových pobídek, stanovování převodních cen a daňové úniky;
125. zdůrazňuje, že za účelem zlepšení přípravy operací rozpočtové podpory by měl být postup identifikace rizik ohrožujících dosažení stanovených cílů komplexnější a měl by umožnit využití nástrojů pro diagnostické posouzení daňové správy, jsou-li k dispozici;
126. zdůrazňuje nutnost uplatňovat zvláštní podmínky mobilizace domácích příjmů častěji, jelikož jasně spojují vyplácení plateb rozpočtové podpory s pokrokem partnerské země v oblasti reforem mobilizace domácích příjmů; žádá Komisi, aby vybrala podmínky, jež jsou relevantní a jež budou mít nejrozsáhlejší dopad na mobilizaci domácích příjmů;
127. uznává, že Komise musí pracovat ve složité politické a institucionální situaci; připomíná, že je důležité, aby k určení zásadních oblastí zájmu a navržení uzpůsobené strategie pomoci došlo prostřednictvím strukturovaného politického dialogu, který zahrne účastníky z vnitrostátních vlád a další dárce;
128. vyzývá Komisi, aby v rámci rozpočtové podpory rozšířila složku budování kapacit, jelikož pokládá pevný základ pro dlouhodobou hospodářskou a sociální přeměnu a zabývá se hlavními překážkami účinného výběru veřejných příjmů;
129. zdůrazňuje, že k tomu, aby byl potvrzen přímý vliv rozpočtové podpory na mobilizaci domácích příjmů, je nutné provést podrobnější posouzení jednotlivých oblastí daňového systému, jež by umožnilo přiřadit dosažené úspěchy k jednotlivým součástem poskytované pomoci;
Část X – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 36/2016 s názvem „Posouzení mechanismů pro uzávěrky programů soudržnosti a rozvoje venkova na roky 2007–2013“
130. vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a souhlasí s doporučeními v ní uvedenými;
131. s uspokojením bere na vědomí, že Komise poskytovala členským státům odpovídající a včasnou podporu při přípravě na uzávěrku programů na období 2007–2013;
132. vítá ochotu Komise usilovat o další harmonizaci regulatorních ustanovení mezi fondy, a to i v oblasti terminologie, poskytování jistoty a procesu uzávěrky, kdykoliv se tím zlepšuje řízení fondů Unie a přispívá k jednoduššímu a účinnějšímu uplatňování v členských státech a regionech;
133. konstatuje, že stále nebyla přijata rozhodnutí o šesti důležitých projektech na období 2007–2013;
134. s údivem bere na vědomí, že Komise odmítla zvážit konkrétní závazek ve vztahu k legislativním návrhům na období po roce 2020, ačkoliv již může vycházet ze zkušeností ze dvou dokončených finančních období (2000–2006 a 2007–2013); uklidňuje jej však skutečnost, že toto odmítnutí bylo vedeno obavami Komise ohledně jejích pravomocí spíše než nesouhlasem s obsahem;
135. podporuje výzvu Účetního dvora k dalšímu sladění regulatorních ustanovení týkajících se uzávěrek v oblasti soudržnosti a investičních opatření v rámci rozvoje venkova;
136. domnívá se, že vypočítaná míra zbytkového rizika představuje i nadále neznámý faktor vycházející ze zkušeností a může být přinejlepším použita jako vodítko;
137. bere na vědomí žádost Účetního dvora, že by období způsobilosti již neměla přesahovat do dalšího programového období po roce 2020, a jeho obavy, že prodloužená období způsobilosti (tj. n+2, n+3) jsou jedním z důvodů hromadění nečerpaných finančních prostředků a opožděného zahájení následujícího programového období a také zpoždění při dokončování revidovaných právních předpisů týkajících se programů a financování a souvisejících prováděcích předpisů, zejména v roce 2014–2015; v tomto ohledu upozorňuje na význam toho, aby bylo zajištěno maximální čerpání a hladké fungování víceletých projektů;
138. konstatuje, že ke konečné uzávěrce finančního období dochází pouze jednou za sedm let; sdílí tudíž názor Účetního dvora, že Komise by měla informovat rozpočtový orgán a Výbor Parlamentu pro rozpočtovou kontrolu o konečném výsledku procesu uzávěrky v odděleném dokumentu; domnívá se, že by tento dokument měl nejen potvrdit legalitu a správnost výdajů, ale také posoudit výsledek a dopad programů (přístup založený na výkonnosti);
Část XI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 1/2017 s názvem „Provádění sítě Natura 2000 s plným využitím jejího potenciálu vyžaduje více úsilí“
139. vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a souhlasí s doporučeními v ní uvedenými;
140. zdůrazňuje důležitost biologické rozmanitosti pro lidstvo; poznamenává, že síť Natura 2000, kterou zřídily směrnice o ptácích(13) a o stanovištích(14) (směrnice o ochraně přírody), je ústředním prvkem strategie Unie v oblasti biologické rozmanitosti; se znepokojením však konstatuje, že ještě nebyl plně vyčerpán její potenciál;
141. konstatuje, že obecnou úlohou Komise je poskytovat pokyny členským státům; lituje toho, že členské státy rady Komise dostatečně nezohlednily;
142. lituje toho, podle závěrů Účetního dvora neřídily členské státy síť Natura 2000 dostatečně dobře a že nebyla náležitě rozvinuta koordinace mezi příslušnými orgány a zainteresovanými subjekty v členských státech;
143. připomíná, že vzhledem k její přeshraniční povaze vyžaduje provádění sítě Natura 2000 silnou koordinaci mezi členskými státy; žádá členské státy, aby na vnitrostátní úrovni vytvořily pevnou strukturu, která bude podporovat přeshraniční spolupráci; vyzývá Komisi, aby poskytla členským státům lepší pokyny, jak vybudovat platformu pro spolupráci;
144. s hlubokým znepokojením konstatuje, že ochranná opatření často nebyla dostatečně konkrétní a kvantifikovaná, přičemž plány péče také nebyly přesně vymezeny a neobsahovaly milníky pro jejich dokončení; opakuje, že to může bránit vytváření přidané hodnoty sítě Natura 2000; vyzývá Komisi, aby harmonizovala pravidla pro efektivní přístup ke stanovování cílů ochrany a plánů péče v příštím programovém období; dále vyzývá Komisi, aby sledovala, zda se členské státy řídí příslušnými pokyny, a v případě potřeby jim poskytla další podporu ve formě poradenství;
145. žádá členské státy, aby provedly nezbytná ochranná opatření včas, aby byla zajištěna jejich přidaná hodnota, a aby odpovídajícím způsobem aktualizovaly plány péče; žádá Komisi, aby pečlivě prověřovala projekty ochranných opatření, u nichž hrozí možnost zpoždění;
146. konstatuje, že má-li být síť Natura 2000 účinná, je zásadně důležité zapojení klíčových zainteresovaných subjektů, jako jsou uživatelé a vlastníci půdy; lituje toho, že ve většině členských států chybějí pro tento účel účinné komunikační kanály; vyzývá členské státy, aby zlepšily koordinaci mezi příslušnými orgány a různými zainteresovanými subjekty;
147. je znepokojen tím, že členské státy řádně neposuzovaly projekty s negativním vlivem na lokality Natura 2000, nebyla dostatečně využívána kompenzační opatření a přístupy jednotlivých členských států se značně liší; vyzývá Komisi, aby poskytla členským státům strukturovanější pokyny, jak a kdy v praxi uplatňovat kompenzační opatření a jak dohlížet na jejich použití;
148. lituje toho, že programové dokumenty pro období 2014–2020 neodrážely potřeby financování v plném rozsahu a Komise tyto nedostatky neřešila strukturovaným způsobem; žádá Komisi, aby příští programové období připravovala pečlivěji;
149. lituje toho, že systémy monitorování a podávání zpráv týkající se sítě Natura 2000 nebyly uzpůsobeny k podávání komplexních informací o účinnosti sítě; je znepokojen tím, že pro vynakládání finančních prostředků Unie nebyl vyvinut žádný systém specifických ukazatelů výkonnosti, který by odrážel výkonnost sítě Natura 2000; je toho názoru, že to je na překážku účinnosti sítě Natura 2000; vítá skutečnost, že Komise zavedla soubor povinných komplexních ukazatelů pro všechny projekty v rámci programu LIFE v programovém období 2014–2020; vyzývá Komisi, aby v příštím programovém období uplatnila tentýž přístup i u jiných programů;
150. se znepokojením konstatuje, že na úrovni lokalit dokumenty týkající se péče o lokalitu často neobsahovaly plány monitorování a že tyto plány nebyly dostatečně podrobné či časově vymezené; dále je znepokojen tím, že standardní formuláře údajů nebyly aktualizovány a údaje, které členské státy poskytly Komisi pro účely její „zprávy o stavu přírody“, byly neúplné, nepřesné a s problematickou srovnatelností; žádá členské státy a Komisi, aby v zamýšleném akčním plánu zjednaly nápravu této situace;
151. vítá skutečnost, že Komise zřídila centrální registr pro evidenci všech stížností a dotazů týkajících se sítě Natura 2000; konstatuje, že většina případů byla uzavřena bez dalších procesních kroků; vyzývá Komisi, aby se všemi stížnostmi a dotazy náležitě a důkladně zabývala;
152. vítá zahájení biogeografického procesu, což je mechanismus pro spolupráci zainteresovaných subjektů v otázkách správy sítě Natura 2000 a příležitost navazovat kontakty; vyzývá však Komisi, aby vyřešila otázku jazykové bariéry, která omezuje jeho dosah;
153. hluboce lituje toho, že prioritní akční rámec přinášel nespolehlivý obraz nákladů sítě Natura 2000 a že údaje, které poskytly členské státy, byly nepřesné a omezené; se znepokojením konstatuje, že odhady financování nebyly spolehlivé a srovnatelné, což znemožnilo přesné monitorování částky finančních prostředků Unie určených pro síť Natura 2000; lituje toho, že to mělo za následek omezení užitečnosti prioritních akčních rámců jako prostředku zajišťujícího jednotnost financování z Unie na biologickou rozmanitost v rámci sítě Natura 2000; podněcuje Komisi k tomu, aby poskytla členským státům strukturovanější pokyny k podávání zpráv a monitorování a pro dokončení prioritních akčních rámců; žádá členské státy, aby zajistily, aby byly poskytované údaje přesné;
154. je toho názoru, že příděly finančních prostředků pro síť Natura 2000 musí být identifikovatelné a jejich vynakládání vysledovatelné, jinak nelze dopad investic změřit; vzhledem k tomu, že je síť Natura 2000 spolufinancována z EFRR/FS a EZFRV, žádá příslušná generální ředitelství Komise, aby přidaly do svých výročních zpráv o činnosti zvláštní kapitolu o síti Natura 2000;
155. vítá zřízení odborné skupiny a pracovních skupin ad hoc, které se zabývají harmonizací postupů, a vyzývá Komisi, aby využila výstupy jejich činností v příštím programovém období;
156. žádá Komisi, aby informovala příslušné výbory Parlamentu o akčním plánu ke zlepšení provádění směrnic o ochraně přírody(15);
Část XII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 2/2017 s názvem „Jednání Komise o dohodách o partnerství a programech v oblasti soudržnosti na období 2014–2020: výdaje jsou více zaměřeny na priority strategie Evropa 2020, avšak mechanismy měření výkonnosti jsou stále složitější“
157. vítá zjištění Účetního dvora, jeho závěry a doporučení uvedená ve zvláštní zprávě; domnívá se, že analýza fáze plánování provádění ESIF v období 2014–2020, kterou Účetní dvůr vypracoval, je užitečná a vhodně načasovaná a pomůže normotvůrcům a Komisi při vyvozování příslušných závěrů pro období po roce 2020;
158. bere na vědomí odpovědi Komise a skutečnost, že Komise zcela přijímá pět a částečně přijímá dvě z doporučení Účetního dvora; vítá, že Komise je připravena tato doporučení provést, a vyzývá ji a členské státy, aby doporučení provedly v plném rozsahu a včas;
159. nesdílí názor Účetního dvora a Komise, že posílené pravomoci Parlamentu byly samy o sobě faktorem ovlivňujícím zbytečné prodlení při přijetí příslušných právních předpisů pro období 2014–2020;
160. vyjadřuje politování nad zpožděním, které má Komise při předložení návrhu víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020, což vede k pravděpodobnosti, že jednání a přijetí odpovídajících právních předpisů o VFR a finančních programech a nástrojích budou mít značné zpoždění, čímž by bylo ohroženo jejich včasné provedení v období po roce 2020;
161. zdůrazňuje, že návrh nových právních předpisů týkajících se politiky soudržnosti po roce 2020 by měl být tvořen jednotným souborem pravidel, v opačném případě je v praxi třeba zajistit zjednodušení, zlepšenou dostupnost fondů a úspěšné provádění cílů této politiky;
162. zdůrazňuje, že je nutné předejít opětovnému prodlení při přijímání operačních programů, stejně jako problémům zjištěným Účetním dvorem, jako jsou složitější, náročná a dlouhá vyjednávání ohledně nařízení o ESIF pro období 2014–2020, pozdní přijetí sekundárních právních předpisů a pokynů a potřeba, aby Komise schvalovala několik kol operačních programů; s politováním konstatuje, že tyto nedostatky jsou v rozporu s cílem zjednodušit systém řízení politiky soudržnosti;
163. konstatuje, že ve zvláštní zprávě č. 2/2017 Účetní dvůr dospěl k závěru, že dohody o partnerství se ukázaly být účinným nástrojem pro účelové vázání prostředků ESI fondů na tematické cíle a investiční priority a pro podporu zaměření na cíle strategie Evropa 2020 pro růst a zaměstnanost; zdůrazňuje však, že úspěšné splnění cílů vyžaduje vhodný rozpočet pro politiku soudržnosti po roce 2020;
164. podotýká, že na rozdíl od předešlých období musel připomínky Komise k návrhům operačních programů schválit sbor komisařů, zatímco v předešlém programovém období musel sbor přijímat jen konečné operační programy; naléhavě žádá Komisi, aby znovu zvážila přidanou hodnotu takového postupu při přípravě svého návrhu pro programové období po roce 2020;
165. vyzývá Komisi, aby pečlivě analyzovala výše uvedené problémy a s cílem se jich vyvarovat v období po roce 2020 přijala opatření, která budou zahrnovat všechna nezbytná zlepšení a umožní rychlé a kvalitní plánování;
166. vyzývá členské státy a Komisi, aby zintenzivnily konzultace při přípravě operačních programů, což by mělo zrychlit proces schvalování;
167. zdůrazňuje význam použití přesné a harmonizované terminologie, což umožní řádné měření výsledků politiky soudržnosti; vyjadřuje politování nad tím, že ve svém návrhu nového finančního nařízení Komise nenavrhla společné definice termínů „výsledky“ a „výstupy“; vyzývá Komisi, aby zavedla jasné společné definice termínů jako „výstupy“, „výsledky“ a „dopad“ co nejdříve a v dostatečném předstihu před začátkem období po roce 2020;
168. připomíná, že odpovídající administrativní kapacita je zvláště na vnitrostátní a regionální úrovni nezbytná pro bezproblémové řízení a provádění operačních programů, včetně monitorování a vykazování cílů a výsledků dosažených prostřednictvím příslušných ukazatelů; v tomto ohledu trvá na tom, aby Komise a členské státy využívaly dostupnou technickou pomoc určenou na zlepšení administrativní kapacity na různých úrovních;
169. vyzývá Komisi, aby zintenzivnila a usnadnila sdílení „osvědčených postupů“ na všech úrovních;
170. vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že kromě ukazatelů stanovených základními právními akty uplatňují členské státy velké množství dalších ukazatelů výstupů a výsledků; obává se tzv. „gold plating“ efektu, který by mohl vést k tomu, že využívání strukturálních fondů bude těžkopádnější a méně účinné; vyzývá Komisi, aby členské státy od takového postupu odrazovala;
171. zdůrazňuje význam měření střednědobých a dlouhodobých dopadů programů, poněvadž jedině měření dopadů umožní řídícím orgánům zjistit, zda bylo dosaženo politických cílů; vyzývá Komisi, aby explicitně měřila „dopad“ během programového období po roce 2020;
Část XIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 3/2017 s názvem „Pomoc EU Tunisku“
172. vítá zvláštní zprávu Účetního dvora, která posuzuje účinnost a účelnost pomoci Unie poskytované Tunisku; podporuje doporučení v ní obsažená a níže uvádí své připomínky a doporučení;
173. konstatuje, že finanční prostředky Unie byly obecně řádně vynakládány, neboť v porevolučním období výrazně přispěly k přechodu k demokracii a ekonomické stabilitě Tuniska;
174. konstatuje, že opatření Unie byla dobře koordinována s hlavními dárci a v rámci orgánů EU a jejich útvarů; vyzývá Komisi, aby zajistila společné programování s členskými státy s cílem zlepšit zaměření a koordinaci pomoci;
175. uznává, že Komise a ESVČ musely pracovat v politicky, společensky a bezpečnostně nestálých podmínkách, což významně komplikovalo poskytování komplexní pomoci;
176. vyzývá Komisi, aby doladila přístup k rozpočtové odvětvové podpoře tím, že vytyčí priority země a nastavení podmínek, čímž umožní strukturovanější a cílenější přístup Unie a posílí celkovou důvěryhodnost tuniské národní strategie;
177. konstatuje, že finanční prostředky Unie významně přispěly k přechodu k demokracii a ekonomické stabilitě Tuniska; vyzývá však Komisi a ESVČ, aby svá opatření soustřeďovaly na menší počet dobře definovaných oblastí s cílem maximalizovat dopad pomoci Unie;
178. vyzývá Komisi, aby uplatňovala osvědčený postup týkající se programů rozpočtové podpory a podmínky pro uvolňování prostředků, které budou podněcovat tuniské orgány k provedení klíčových reforem; vyjadřuje znepokojení nad pozvolným přidělováním prostředků v souladu s iniciativou „více za více“, které obvykle nebylo vázáno na plnění dalších požadavků a kterému nepředcházelo důkladné měření dosaženého pokroku;
179. zdůrazňuje význam rozsáhlého hodnocení správy veřejných financí, nejlépe s využitím posouzení veřejných výdajů a finanční odpovědnosti (PEFA)(16), s cílem rozpoznat možné nedostatky v poskytování pomoci Unie a řešit je;
180. žádá Komisi, aby zlepšila koncepci programů a projektů tím, že stanoví soubor přesných hodnot a ukazatelů, které umožní řádně posuzovat míru plnění cílů;
181. zdůrazňuje, že je nutné zaměřit se spíše na dlouhodobý, udržitelný hospodářský rozvoj než na opatření, která trh práce oživí pouze dočasně;
Část XIV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 4/2017 s názvem „Ochrana rozpočtu EU před nesprávnými výdaji: během programového období 2007–2013 došlo v souvislosti s politikou soudržnosti k nárůstu počtu preventivních opatření a finančních oprav ze strany Komise“
182. vítá zjištění Účetního dvora, jeho závěry a doporučení uvedené ve zvláštní zprávě;
183. uznává význam provádění cílů politiky soudržnosti, konkrétně je důležité zmenšovat rozdíly ve stupni rozvoje regionů, restrukturalizovat upadající průmyslové oblasti a podporovat přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci a přispět tak k dosažení strategických cílů Unie; domnívá se, že význam politiky soudržnosti zdůvodňuje, proč je na ni vynakládán výrazný podíl rozpočtu Unie; zdůrazňuje význam řádného finančního řízení, prevence a odrazování od nesrovnalostí a finančních oprav;
184. bere na vědomí, že Komise přijala všechna doporučení Účetního dvora a vyzývá ji, aby je provedla plně a včas;
185. bere na vědomí, že obecně Komise účinně využívala opatření, která měla v programovém období 2007–2013 k dispozici na ochranu rozpočtu Unie před nesprávnými výdaji;
186. vítá skutečnost, že v programovém období 2007–2013 Komise začala provádět nápravná opatření a finanční opravy mnohem dříve a s větším dopadem než v období 2000–2006; zdůrazňuje však, že takováto nápravná opatření musí zajistit ochranu finančních zájmů Unie a zároveň uznat význam včasného a účinného uplatňování dotčených operačních programů;
187. vyzývá Komisi, aby při zkoumání prohlášení o uzavření předložených členskými státy za programové období 2007–2013 byla i v budoucnu ostražitá;
188. vyzývá Komisi, aby představila analytickou a konsolidovanou zprávu o všech preventivních opatřeních a finančních opravách uložených během programového období 2007–2013 v návaznosti na zprávu za předchozí období;
189. zdůrazňuje, že přerušení a pozastavení plateb představují pro členské státy významné finanční riziko a mohou rovněž způsobit Komisi problémy při rozpočtovém řízení; vyzývá Komisi, aby vyváženě usilovala jak o ochranu rozpočtu, tak o dosahování cílů politiky soudržnosti;
190. zdůrazňuje, že pokud členské státy samy odhalí nesrovnalosti a přijmou preventivní opatření, ušetří to čas strávený zjišťováním problémů a poskytne to větší prostor pro jejich řešení; domnívá se, že to bude také znamenat, že řídící a kontrolní systémy v členských státech fungují efektivně, a míra nesrovnalosti by mohla být pod prahem významnosti; vyzývá proto členské státy, aby postupovaly proaktivněji a zodpovědněji a aby odhalovaly a napravovaly nesrovnalosti na základě vlastních kontrol a auditů s cílem zlepšit řídící a kontrolní systémy na vnitrostátní úrovni, aby se předešlo dalším čistým finančním opravám a ztrátě finančních prostředků;
191. vyzývá členské státy, aby poskytovaly Komisi informace v dostatečném objemu a kvalitě v případech finančních oprav přijímaných na základě auditů Komise s cílem zajistit rychlý postup;
192. v tomto ohledu zdůrazňuje význam regulační jistoty a náležitých pokynů a technické pomoci orgánům členských států ze strany Komise, včetně dostatečně konkrétní formulace jejích požadavků; vyzývá dále Komisi, aby úzce spolupracovala s orgány členských států za účelem zefektivnění první a druhé úrovně kontrol;
193. vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla pokyny pro harmonizované podávání zpráv o provádění finančních oprav, což usnadní kontrolu a hodnocení dopadu finančních oprav prováděných členskými státy;
194. podporuje závěr Účetního dvora, ve kterém se uvádí, že právní rámec týkající se finančních oprav pro programové období po roce 2020 by měl být posílen, ale důraz musí být i nadále kladen na předcházení nesrovnalostem a podvodům;
195. vyzývá Komisi, aby co nejdříve zřídila integrovaný monitorovací systém, který umožní využívat informace v databázích pro komparativní analýzu a bude zahrnovat jak preventivní opatření, tak finanční opravy pro období 2014–2020, a aby Parlamentu, Radě a příslušným orgánům členských států včas poskytla přístup k informacím;
196. vyzývá Účetní dvůr, aby se při své auditní činnosti v budoucnu více zaměřoval na systémové nedostatky a poskytoval Komisi a členským státům doporučení ohledně zlepšení fungování celého systému pro finanční řízení a kontrolu;
Část XV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 5/2017 s názvem „Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám? Posouzení záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí“
197. vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a je potěšen tím, že Komise přijala některá z doporučení Účetního dvora a že je zváží;
198. bere na vědomí, že úroveň nezaměstnanosti mladých lidí v Unii v posledních několika letech klesala; s politováním nicméně konstatuje, že v polovině roku 2016 bylo stále nezaměstnaných 18,8 % procenta mladých lidí; důrazně vybízí členské státy, aby k řešení této dlouhodobé situace využívaly dostupnou podporu Unie;
199. je velmi znepokojen skutečností, že mladí lidé, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy (tzv. „NEET“), jsou odtrženi od vzdělávání a trhu práce; chápe, že tato skupina obyvatel se prostřednictvím stávajících operačních programů, kterými se provádí finanční plány boje proti nezaměstnanosti mladých lidí, nejhůře oslovuje; domnívá se, že v letech 2017–2020 by se měla věnovat pozornost právě této skupině obyvatel, aby bylo zajištěno splnění hlavních cílů záruky pro mladé lidi;
200. zdůrazňuje, že integrace skupiny NEET vyžaduje mnohem větší objem finančních prostředků Unie a že členské státy by k těmto účelům měly rovněž uvolnit dodatečné prostředky ze svých vnitrostátních rozpočtů;
201. podtrhuje, že záruka pro mladé lidi přispívá od roku 2012 k řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí, ale že úroveň nezaměstnanosti této skupiny populace je stále nepřijatelně vysoká, a vyzývá proto k prodloužení Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí do roku 2020;
202. lituje skutečnosti, že ani jeden z navštívených členských států nebyl schopen poskytnout všem NEET příležitost přijmout nabídku do čtyř měsíců po vstupu do systému záruky pro mladé lidi;
203. vítá zejména doporučení Účetního dvora, aby byla věnována větší pozornost zlepšení kvality nabídek;
204. konstatuje, že Komise ve svém sdělení z října 2016(17) dospěla k závěru, že je třeba zvýšit účinnost;
205. bere na vědomí přetrvávající nesoulad mezi nabízenými dovednostmi a požadavky trhu práce; žádá Komisi, aby v rámci Výboru Rady pro zaměstnanost (EMCO) prosazovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, s cílem zaměřit se na tuto otázku v programu v oblasti zaměstnanosti;
206. vítá spolupráci Komise s členskými státy na identifikaci a šíření osvědčených postupů pro monitorování a podávání zpráv na základě stávajících systémů členských států; připomíná Komisi, že pro tyto účely je i nadále zásadní srovnatelnost údajů;
207. konstatuje, že chceme-li splnit cíl spočívající v zajištění trvalé a kvalitní nabídky zaměstnání pro všechny mladé lidí mladší 24 let v určených regionech, bude nutný značně vyšší objem zdrojů;
Část XVI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 6/2017 s názvem „Reakce EU na uprchlickou krizi: přístup založený na hotspotech“
208. vítá zvláštní zprávu Účetního dvora; podporuje doporučení v ní obsažená a níže uvádí své připomínky a doporučení;
209. bere na vědomí odpovědi Komise a její závazek, že bude podporovat italské a řecké orgány; vítá skutečnost, že Komise přijala všechna doporučení Účetního dvora, aby mohly být dále rozvíjeny specifické aspekty přístupu založeného na hotspotech;
210. vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě nezaměřil na širší pohled, včetně relokace žadatelů do jiných členských států; zdůrazňuje, že úzká místa v navazujících postupech neustále brání řádnému fungování hotspotů;
211. uvědomuje si význam provádění evropského programu pro migraci; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v rozvíjení krátkodobých, ale i dlouhodobých opatření v zájmu lepší správy hranic a řešení prvotních příčin nelegální migrace;
212. vyzývá Komisi, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), Europol, agenturu Frontex (vzhledem k jejímu novému mandátu jakožto Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž), vnitrostátní orgány a další mezinárodní organizace, aby pokračovaly v podpoře hotspotů a tuto podporu ještě posílily; poznamenává, že úspěšnější rozvoj koncepce hotspotů může z dlouhodobého hlediska zajistit pouze intenzivnější spolupráce mezi Komisí, agenturami a členskými státy;
213. v této souvislosti zdůrazňuje, že zejména v případě Itálie způsobuje neustálý příliv migrantů obrovské problémy a k jejich řešení je nezbytná podpora Unie a jejích členských států;
214. zdůrazňuje význam Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) a Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF); požaduje, aby bylo možné uplatňovat finanční pravidla týkající se mimořádné pomoci také na AMIF a ISF; je přesvědčen o tom, že jediným způsobem, jak zajistit, aby hotspoty účinněji podporovaly členské státy v přední linii, je poskytovat více finančních prostředků na zlepšování a budování přijímacích a ubytovacích zařízení, která jsou při takovém obrovském počtu přicházejících migrantů nepostradatelná;
215. vítá výsledky auditu Účetního dvora zaměřeného na situaci nezletilých migrantů v hotspotech a zdůrazňuje, že je důležité uplatňovat integrovanější přístup, a zároveň při jejich přijímání vždy přihlížet k jejich nejlepšímu zájmu; vyzývá k lepšímu využívání finančních zdrojů určených na přijímání nezletilých a k proškolování zaměstnanců, kteří pracují s těmi nejzranitelnějšími osobami; připomíná, že poté, co byla tato zvláštní zpráva vydána, Komise zveřejnila sdělení, které se zcela zaměřovalo na nezletilé migranty(18); vyzdvihuje význam tohoto sdělení a vyzývá členské státy, aby doporučení obsažená v tomto dokumentu plně uplatňovaly;
216. vyzývá proto Komisi a Radu, aby zvýšily své úsilí a podporovaly hotspoty prostřednictvím účinnější relokace a v případě, že neexistují důvody pro přijetí, řízení o navracení osob;
217. je znepokojen stále se objevujícími zprávami o obchodování s dětmi; vyzývá k přijetí dalších opatření na ochranu dětí, zejména v případě nezletilých osob bez doprovodu, a to nejen v době jejich příchodu, ale i později; domnívá se, že je nepřijatelné, aby obchodníci s lidmi představovali pro děti i nadále přímou hrozbu;
218. vyzývá Europol, aby pokračoval ve svém úsilí o potírání nelegální migrace a obchodování s lidmi a v boji proti zločinným organizacím, které páchají související trestnou činnost, a aby podporoval vnitrostátní orgány při případném vyšetřování trestných činů souvisejících se správou hotspotů;
219. vítá úsilí italských a řeckých orgánů o zaregistrování co nejvyššího počtu migrantů připlouvajících na jejich území, přičemž míra registrace v Řecku dosáhla v roce 2016 78 % (v roce 2015 to bylo pouze 8 %) a míra registrace v Itálii dosáhla v roce 2016 97 % (60 % v roce 2015); zdůrazňuje, že jediným způsobem, jak docílit účinného přijímajícího systému, je získat přesný obraz situace na místě;
220. vyzývá Komisi a Radu, aby v hotspotech zajistily kvalitní posuzování žádostí o azyl; uvědomuje si složité podmínky, za kterých je nutné žádosti zpracovávat, avšak zdůrazňuje, že je třeba vyvarovat se chyb, které vznikají ve snaze postupy urychlit; dále zdůrazňuje, že členské státy v přední linii by měly odpovídat pouze za registraci a snímání otisků všech migrantů, avšak za následné postupy by měly v duchu solidarity společně odpovídat všechny členské státy; žádá, aby byli žadatelé o azyl náležitě informováni o postupu relokace jako takovém, o svých právech a o možných cílových zemích;
221. vyzývá Radu k zajištění toho, aby neustálý nedostatek odborníků bezodkladně vyřešila podporou úřadu EASO i členských států; je přesvědčen o tom, že zvláště v případě Itálie bude dodatečná podpora nezbytná i v budoucnu; vyzývá Komisi a Radu, aby se dohodly na plánu, který zajistí, aby byla tato dodatečná pomoc v případě žádosti Itálie či Řecka ihned k dispozici;
222. zdůrazňuje, že hotspoty jsou místa určená pro registraci přicházejících migrantů, a neměla by proto být přelidněná ani se přeměnit v zajišťovací zařízení; vyzývá členské státy, aby se i nadále snažily provádět veškerá nezbytná opatření způsobem, který bude plně v souladu s Listinou základních práv Evropské unie;
223. je znepokojen tím, že do zakládání a provozování hotspotů je v současnosti zapojeno mnoho různých zúčastněných stran, a žádá Komisi a členské státy, aby předložily návrhy, které zajistí větší transparentnost a odpovědnost této struktury;
224. doporučuje, aby Účetní dvůr zvážil možnost vydání rychlé navazující zprávy o fungování hotspotů, která bude mít širší záběr a bude zahrnovat analýzu azylových, relokačních a návratových postupů;
Část XVII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 7/2017 s názvem „Nová role certifikačních orgánů ve vztahu k výdajům na SZP: pozitivní krok směrem k modelu jednotného auditu, ale je potřeba vyřešit výrazné nedostatky“
225. vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a souhlasí s připomínkami a doporučeními v ní uvedenými; s uspokojením bere na vědomí, že Komise většinu doporučení přijímá a zváží nebo již zahájila jejich provádění;
226. uznává pozitivní pokrok, ke kterému došlo v oblasti modelu auditu výdajů na SZP; vyjadřuje však politování nad tím, že fungování systému jednotného auditu dosud nedosahuje svého plného potenciálu;
227. připomíná Komisi její konečnou odpovědnost za účinné využívání výdajů na SZP; vyzývá dále Komisi, aby zajistila, že používání kontrolních metod bude v celé Unii dostatečně podobné a všechny certifikační orgány budou ve své práci uplatňovat tatáž kritéria;
228. konstatuje, že certifikační orgány nezávisle auditují platební agentury svých zemí od roku 1996; vítá v tomto ohledu skutečnost, že v roce 2015 byly certifikační subjekty poprvé povinny zjišťovat legalitu a správnost souvisejících výdajů; považuje to za pozitivní vývoj, neboť by to mohlo členským státům pomoci posílit jejich kontroly, snížit náklady na audit a Komisi by to mohlo umožnit získat nezávislé dodatečné ujištění o legalitě a správnosti výdajů na SZP;
229. vyjadřuje však politování nad tím, že Komise může využít práci certifikačních orgánů pouze v omezené míře, jelikož podle zprávy Účetního dvora ve stávajícím rámci existují závažné koncepční nedostatky, kvůli nimž nejsou stanoviska certifikačních orgánů v některých důležitých oblastech zcela v souladu s auditními standardy a pravidly;
230. konstatuje se znepokojením, že podle zprávy Účetního dvora byly zjištěny nedostatky v metodice i v provádění, auditní strategie jsou mimo jiné často nevhodné, jsou vytvářeny nedostatečné sady vzorků a auditorům certifikačních orgánů často chybí dostatečná úroveň dovedností a právních znalostí; uznává však, že rok 2015 mohl být pro členské státy obtížný, neboť příslušné předpisy a pokyny Unie byly v té době v počátečním období a certifikačním orgánům se nemuselo dostávat dostatečných informací a školení o jejich praktickém provádění ani dostatečných pokynů o požadovaném objemu vzorků;
231. vyzývá Komisi, aby vyvinula další úsilí s cílem řešit nedostatky uvedené ve zprávě Účetního dvora a k dosažení skutečně účinného modelu jednotného auditu výdajů na SZP; vybízí Komisi, aby sledovala a aktivně podporovala certifikační orgány při zlepšování jejich práce a metodiky týkající se legality a správnosti výdajů;
232. zdůrazňuje zejména, že je třeba vytvořit spolehlivější pracovní metody v pokynech týkajících se rizika nadhodnocení míry jistoty plynoucí z vnitřních kontrol, a souhlasí s připomínkami Účetního dvora týkajícími se nevhodné reprezentativnosti vzorků a povoleného typu testování, zbytečného výpočtu dvou různých měr chyb a jejich používání a nedůvěryhodných stanovisek, která vycházejí z podhodnocené míry chyb;
233. dále konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora se model míry jistoty používaný Komisí přes často nespolehlivý charakter kontrolních statistik členských států o tyto údaje i nadále opírá a že v roce 2015 bylo stanovisko certifikačních orgánů pouze jedním ze zohledňovaných prvků;
234. vyjadřuje politování nad tím, že důsledky, které vyplývají z tohoto nedostatku spolehlivosti, jsou zřejmé; konstatuje například, že u přímých plateb poskytlo GŘ AGRI dorovnání u 12 ze 69 platebních agentur s mírou chyb nad 2 %, přičemž pouze jedna platební agentura podala již na začátku kvalifikované prohlášení, a v roce 2015 GŘ AGRI rovněž vzneslo výhrady v případě 10 platebních agentur; dále konstatuje, že ve venkovských oblastech poskytlo GŘ AGRI dorovnání u 36 ze 72 platebních agentur a ve 14 případech přesahovala upravená míra chyb 5 % a v roce 2015 GŘ AGRI rovněž vzneslo výhrady u 24 platebních agentur z 18 členských států;
235. vyzývá Komisi, aby se na tuto nespolehlivost zaměřila a vypracovala opatření s cílem dosažení spolehlivého základu pro svůj model míry jistoty; domnívá se, že by Komise měla v tomto ohledu aktivně poskytovat pokyny certifikačním orgánům tak, aby vypracovávaly odpovídající stanoviska, a využívat informace a údaje, jež díky tomu obdrží;
236. vyzývá Komisi, aby rovněž vyžadovala, aby certifikační orgány zavedly vhodná ochranná opatření k zajištění reprezentativnosti svých vzorků, aby umožnila certifikačním orgánům provádět dostatečné testování na místě, aby vyžadovala, aby certifikační orgány vypočítávaly pouze jedinou míru chyb pro legalitu a správnost, a aby zajistila, že míra chyb vykazovaná platebními agenturami v jejich kontrolních statistikách bude řádně začleňována do míry chyb certifikačních orgánů;
237. doporučuje zejména, aby Komise v případě stanovisek kladla důraz na legalitu a správnost výdajů na SZP, a to v takové kvalitě a rozsahu, který by Komisi umožnil ujistit se o spolehlivosti kontrolních údajů platebních agentur, nebo případně odhadnout nezbytné úpravy míry chyb platebních agentur na základě stanovisek poskytnutých certifikačními orgány;
238. konstatuje, že pokud jde o doporučení Účetního dvora č. 7, musí Komise zajistit, aby se míra chyb platebních agentur nevhodně nezapočítávala do celkové míry chyb certifikačních orgánů; je přesvědčen, že by pokyny v tomto ohledu měly být co nejjasnější, aby se zabránilo nedorozuměním v oblasti finančních oprav;
239. konstatuje rovněž na základě zprávy Účetního dvora, že ochranné opatření spočívající v tom, že platební agentury dopředu nevědí, které transakce budou předmětem opakovaných kontrol, bylo porušeno v případě Itálie, kde certifikační orgán platební agentuře předem oznámil, kteří příjemci budou kontrolováni, a to předtím, než platební agentura provedla většinu svých počátečních kontrol na místě; důrazně upozorňuje, že ve všech případech musí být zajištěno náležité uplatňování metody výběru na základě žádostí a předběžná oznámení nelze beztrestně udělovat;
240. poukazuje na to, že v případě transakcí, na něž se nevztahuje systém IACS, (EZZF a EZFRV) existuje velký rozdíl mezi obdobím, za které jsou vykázány kontroly na místě, (kalendářní rok) a obdobím, za které jsou propláceny výdaje (od 16. října 2014 do 15. října 2015 za rozpočtový rok 2015); konstatuje, že v důsledku toho nebyly některým příjemcům, u nichž proběhly během kalendářního roku 2014 kontroly na místě, proplaceny výdaje v rozpočtovém roce 2015 a certifikační orgány nemohou zahrnout výsledky těchto transakcí do svého výpočtu míry chyb za daný rozpočtový rok; vyzývá Komisi, aby vypracovala vhodné řešení pro synchronizaci těchto období;
241. poukazuje na to, že harmonogramy kontrol platebních agentur mohou být velmi napjaté, zejména v členských státech s krátkým vegetačním obdobím, a včasné poskytování příslušných informací certifikačním orgánům může být často velmi náročné; konstatuje, že to může vést k používání několika různých kontrolních metod a duplicitním mírám chyb, jelikož certifikační orgán nemůže plně sledovat kontrolní postup platebních agentur; domnívá se, že by tato otázka mohla být vyřešena například pomocí monitorovacích opatření na základě satelitů;
242. domnívá se, že při kontrole výdajů na SZP by bylo obecně možné lépe využívat nové technologie: pokud lze dosáhnout dostatečné míry spolehlivosti např. pomocí satelitní kontroly, neměli by být příjemci ani auditoři zatěžováni nadměrnými audity prováděnými na místě; zdůrazňuje, že při zajišťování finančních zájmů Unie při financování výdajů na SZP by konečným cílem systému jednotného auditu mělo být zajištění účinných kontrol, náležitě fungujících administrativních systémů a snížení byrokratické zátěže;
243. zdůrazňuje dále, že model jednotného auditu by měl v kontrolním systému zahrnovat méně úrovní a obnášet nižší náklady pro Unii, členské státy a příjemce; domnívá se, že by se měl klást větší důraz na spolehlivost celého kontrolního systému členského státu namísto pouhého zaměření na doplňkové kontroly pro příjemce; domnívá se, že kontrolní systém představuje i nadále příliš velkou zátěž pro příjemce, že v těch členských státech, v nichž jsou nesrovnalosti nebo podvody méně obvyklé, se celkový auditní systém ukázal jako dostatečný a spolehlivost je možné zajistit jinými způsoby než nadměrnými kontrolami na místě;
244. vyzývá Komisi, aby zprávu Účetního dvora a doporučení Parlamentu důkladně zohlednila a dále rozvíjela systém kontroly výdajů na SZP směrem ke skutečně jednotnému přístupu k auditu;
245. zdůrazňuje, že na mnohé z nedostatků, jež odhalil Účetní dvůr, poukázala Komise ve svých pokynech z roku 2018, kde je také řešila; vítá nepřetržitý pokrok, kterého dosahují certifikační orgány;
Část XVIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 8/2017 s názvem „Systém EU pro kontrolu rybolovu: je zapotřebí většího úsilí“
246. žádá členské státy, aby do roku 2018 zlepšily přesnost informací o rybolovné kapacitě a zavedly postupy pro ověřování přesnosti informací uvedených ve vnitrostátních rejstřících loďstva.
247. v souvislosti s jakýmikoliv budoucími změnami nařízení Rady (ES) č. 1224/2009(19) (dále jen „nařízení o kontrole“) a s cílem zlepšit přesnost informací o rybolovné kapacitě žádá Komisi, aby do svého legislativního návrhu zahrnula podrobná pravidla pro pravidelné ověřování dokumentace a kontrol na místě ukazatelů hrubé prostornosti (GT) a výkonu motoru (kW), používaných k výpočtu rybolovné kapacity;
248. s ohledem na veškeré budoucí změny nařízení o kontrole a pro lepší monitorování činností malých rybolovných plavidel vyzývá Komisi, aby do svého legislativního návrhu zahrnula:
a)
vynětí výjimek z povinnosti mít zařízení SSP(20) pro plavidla o délce 12 až 15 metrů;
b)
požadavek instalovat menší a levnější lokalizační systémy pro plavidla kratší než 12 metrů;
249. pro zajištění transparentnosti přidělování rybolovných kvót žádá členské státy, aby do roku 2019 v souladu s článkem 16 nařízení o společné rybářské politice(21) informovaly Komisi o svém systému pro přidělování kvót, včetně toho, jak byla do přidělování rybolovných kvót mezi zúčastněné strany začleněna transparentní a objektivní kritéria;
250. za účelem zlepšení úplnosti a spolehlivosti údajů o rybolovu žádá členské státy, aby do roku 2019:
a)
přezkoumaly a zlepšily postup pro evidování a ověřování údajů o rybolovných činnostech předkládaných v papírové podobě; postupně zavedly postupy pro zaznamenávání a ověřování elektronických údajů o rybolovných činnostech zasílaných plavidly kratšími než 10 metrů; zajistily, aby tyto systémy byly kompatibilní a umožňovaly výměnu údajů mezi členskými státy, Komisí a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu;
b)
zajistily, aby měly spolehlivé údaje o činnosti plavidel kratších než 10 metrů prostřednictvím postupného zavedení vhodných, levnějších a uživatelsky vstřícných požadavků na zaznamenávání a podávání zpráv a aby byla uplatňována pravidla pro jejich shromažďování stanovená v nařízení o kontrole;
c)
dokončily potvrzování platnosti a křížovou kontrolu údajů o rybolovných činnostech;
251. žádá Komisi, aby do roku 2020:
a)
zřídila platformu pro výměnu informací, kterou budou členské státy využívat k zasílání potvrzených údajů ve standardních formátech a se standardním obsahem, aby informace, k nimž mají přístup různé útvary Komise, odpovídaly údajům členských států;
b)
podpořila vývoj levnějšího, jednoduššího a uživatelsky vstřícnějšího systému, který usnadní elektronickou komunikaci o rybolovných činnostech pro plavidla kratší než 12 metrů; zavedla pro plavidla o délce 10 až 12 metrů povinnost používat elektronické systémy pro zaznamenávání a podávání zpráv (elektronické lodní deníky) namísto papírových; postupně pro plavidla kratší než 10 metrů zavedla povinnost zaznamenávat své úlovky a podávat o nich zprávy prostřednictvím levnějšího, jednoduššího a uživatelsky vstřícného elektronického systému;
c)
analyzovala zbývající problémy v oblasti úplnosti a spolehlivosti údajů na úrovni členských států a případně se s členskými státy dohodla na vhodných opatřeních;
252. s ohledem na veškeré budoucí změny nařízení o kontrole a s cílem získat úplnější a spolehlivější údaje o rybolovu vyzývá Komisi, aby do svého legislativního návrhu zahrnula:
a)
odnětí výjimek z povinné účasti v elektronickém systému pro podávání zpráv a z povinnosti podávat elektronická prohlášení pro plavidla o délce 12 až 15 metrů;
b)
přezkoumání povinností v oblasti vykazování údajů o úlovcích, které členským států ukládá nařízení o kontrole, s cílem rozšířit je o povinnost podávat podrobné informace o lovišti, velikosti plavidla a lovném zařízení;
253. s cílem zlepšit inspekční návštěvy vyzývá členské státy, aby vyvinuly a začaly používat standardní inspekční protokoly a zprávy lépe přizpůsobené konkrétním regionálním a technickým podmínkám rybolovu než protokoly, které stanoví příloha XXVII nařízení 404/2011(22); vyzývá členské státy, aby tak učinily ve spolupráci s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a to do roku 2019, kdy se očekává vstup v platnost nového nařízení o technických opatřeních(23);
254. s ohledem na veškeré budoucí změny nařízení o kontrole žádá Komisi, aby do svého legislativního návrhu začlenila povinnost členských států používat elektronický systém pro inspekční zprávy, a to s cílem zajistit úplnost a aktuálnost výsledků vnitrostátních inspekcí; vyzývá Komisi, aby do návrhu začlenila také povinnost členských států sdílet výsledky inspekcí s ostatními dotčenými členskými státy;
255. k zajištění účinnosti systému sankcí vyzývá členské státy, aby do roku 2019:
a)
zohledňovaly při stanovování sankcí opakované případy porušení pravidel nebo subjekty dlouhodobě porušující pravidla;
b)
zavedly v plném rozsahu bodový systém a zajistily jeho soudržné uplatňování na svém území;
256. s ohledem na veškeré budoucí změny nařízení o kontrole žádá Komisi, aby do svého legislativního návrhu začlenila ustanovení o plánovaném systému pro výměnu údajů o porušení předpisů a sankcích ve spolupráci s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a členskými státy;
Část XIX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 9/2017 s názvem „Podpora EU na boj proti obchodování s lidmi v jižní a jihovýchodní Asii“
257. vítá zvláštní zprávu Účetního dvora; podporuje doporučení v ní obsažená a níže uvádí své připomínky a doporučení;
258. uznává, že přes obtížné prostředí, v němž musela Unie působit, hmatatelně přispěla k boji proti obchodování s lidmi v jižní a jihovýchodní Asii;
259. vítá pokrok v boji proti obchodování s lidmi, k němuž došlo prostřednictvím opatření, jako je jmenování evropských styčných úředníků pro migraci v konkrétních zemích; žádá, aby práce v tomto směru pokračovala;
260. vybízí Unii, aby zintenzívnila svoji spolupráci s vnitrostátními a regionálními vládami i s dalšími organizacemi přítomnými v této oblasti (OSN, ASEAN, příslušné nevládní organizace) a občanskou společností s cílem získat lepší přehled o zbývajících prioritách a připravit lépe zacílený akční plán;
261. zdůrazňuje, že je důležité odstranit extrémní chudobu, diskriminaci menšin a genderovou diskriminaci v zemích jižní a jihovýchodní Asie i upevnit jejich demokratické a lidskoprávní základy za pomoci Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva;
262. vyzývá Komisi, aby vyvinula souhrnné, koherentní a spolehlivé databáze o finanční podpoře boje proti obchodování s lidmi, jež umožní, aby byla distribuce prostředků více podložená a prostředky se dostaly k těm příjemcům, kteří jsou skutečně v největší nouzi; souhlasí s Radou, že je nezbytné vypracovat aktualizovaný seznam regionů a zemí postižených obchodováním s lidmi a že tento seznam je třeba zařadit do databáze;
263. vítá sdělení Komise nazvané „Zpráva o opatřeních navazujících na strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi a stanovení dalších konkrétních opatření“ (COM(2017)0728), jež Komise zveřejnila v prosinci 2017; vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní opatření, jež je třeba rozvinout v každém z regionů;
264. vítá skutečnost, že obchodování s lidmi nadále zůstává prioritou v nacházejícím politickém cyklu Unie zaměřeném na organizovanou a závažnou mezinárodní trestnou činnost na období let 2018 až 2021;
265. považuje za zásadně důležité posílit donucovací orgány v zemích v jižní a jihovýchodní Asii, aby účinněji zjišťovaly a odhalovaly sítě pro obchodování s lidmi; požaduje zpřísnění trestů pro pachatele podílející se na obchodování s lidmi;
266. vyzývá Komisi a členské státy, aby nadále bojovaly proti obchodování s lidmi v Unii prostřednictvím politické a soudní spolupráce, a vypořádaly se tak s mafiemi, které využívají Unii jako konečnou destinaci obětí obchodování lidmi, jak je uvedeno ve sdělení z prosince 2017;
267. domnívá se, že pro účinnější boj proti obchodování s lidmi je nezbytné lepší propojení mezi načasováním zmírňujících opatření a zdroji spolu s lepší spoluprací mezi ESVČ, Komisí, sdružením zemí ASEAN a Organizací spojených národů;
268. vyzývá ESVČ a Komisi, aby při řešení problému obchodování s lidmi rovněž využívaly další kanály pro své akce, jako jsou bilaterální a multilaterální dohody;
Část XX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 10/2017 s názvem „Podpora EU pro mladé zemědělce by měla být lépe zacílena, aby usnadňovala účinnou generační obměnu“
269. zastává názor, že s ohledem na stávající politiky SZP:
a)
je zapotřebí komplexního hodnocení všech nástrojů a opatření, která mohou být propojena s cílem pomoci mladým zemědělcům, zaměřit se na srovnatelnost v rámci celé Unie, soudržnost či nesoulad ukazatelů výsledků a překážky, které mladým zemědělcům brání ve vstupu na trh a jež lze řešit při budoucí revizi SZP;
b)
cíle by měly být lépe vymezeny z hlediska generační obměny, případně doplněny kvantifikovaným cílem a informacemi, které je třeba shromáždit ohledně míry úspěšnosti generační obnovy, i faktory, které k ní přispívají nebo jí brání;
270. zastává názor, že pokud jde o rámec právních předpisů pro SZP po roce 2020, měla by Komise stanovit (nebo vyžadovat, aby tak učinily členské státy, v souladu s ustanoveními o sdíleném řízení) jasnou intervenční logiku pro nástroje politiky zaměřené na generační obměnu v zemědělství; domnívá se, že intervenční logika by měla zahrnovat:
a)
řádné posouzení potřeb mladých zemědělců, které zkoumá důvody překážek, jimž čelí mladí lidé při zakládání zemědělských podniků, a míru výskytu těchto překážek v závislosti na zeměpisné oblasti, zemědělském odvětví nebo jiných specifických charakteristikách podniku;
b)
posouzení toho, na které potřeby by se nástroje politiky Unie mohly zaměřit a které potřeby mohou být nebo již jsou lépe zohledněny v politikách členských států, a také analýzu toho, které formy podpory (např. přímé platby, paušální platby, finanční nástroje) jsou pro řešení zjištěných potřeb nejvhodnější;
c)
opatření na zvýšení povědomí o možném druhu pomoci při včasnějším převodu zemědělského podniku na nástupce s doprovodnými poradenskými službami či opatřeními, jako je uspokojivý penzijní systém založený na vnitrostátních či regionálních příjmech a výnosech v zemědělském, potravinářském a lesnickém odvětví;
d)
bez ohledu na dlouhé období plánování převodů zemědělských podniků definování cílů SMART s uvedením explicitních a kvantifikovatelných výsledků, které se od nástrojů politiky očekávají, pokud jde o očekávanou míru generační obměny a příspěvek k životaschopnosti podpořených podniků; domnívá se zejména, že by mělo být jasné, zda nástroje politiky mají za cíl podpořit co nejvíce mladých zemědělců, nebo zda by se měly zaměřovat na určité typy mladých zemědělců (např. na zemědělce s nejvyšším vzděláním; na zemědělce, kteří zakládají zemědělské podniky ve znevýhodněných oblastech; na ty, kteří zavádějí v podniku technologie na úsporu vody nebo energie; zvyšují ziskovost či produktivitu podniku nebo zaměstnávají více osob);
271. vyzývá členské státy, aby při plnění opatření SZP po roce 2020 členské státy zlepšily zacílení opatření tím, že:
a)
uplatní kritéria, která zajistí výběr nákladově nejefektivnějších projektů, jako jsou projekty přinášející největší nárůst trvale udržitelné produktivity nebo životaschopnosti podpořených podniků nebo největší zvýšení zaměstnanosti v oblastech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti nebo ve znevýhodněných oblastech s nejnižší generační obměnou;
b)
uplatní jasná kritéria pro posuzování toho, jak lze mladé zemědělce podpořit v případě společné kontroly právnických osob (např. stanovením procentuálního podílu na hlasovacích právech nebo akciích, která by příjemce měl mít, nebo uvedením období, během něhož dochází k posunu v poměru akcií, jaký minimální procentuální podíl jeho příjmů by měl pocházet z jeho činnosti v podpořeném podniku), aby se podpora dostala k mladým zemědělcům, pro něž je zemědělská výroba v podpořeném podniku hlavní činností;
c)
uplatní dostatečně vysoké minimální bodové hranice, jichž by měly projekty dosáhnout, a přiměřeně rozdělí rozpočet na dané opatření tak, aby byly prostředky pro mladé zemědělce zakládající zemědělské podniky k dispozici rovnoměrně během celého programového období;
d)
zlepší využívání podnikatelských plánů jakožto nástroje k posouzení potřeby veřejného financování, a to tak, že ve fázi podávání žádostí bude hodnocena pravděpodobná životaschopnost podniku v případě, že podporu nedostane, a v konečné fázi projektu bude posouzen dopad této podpory na životaschopnost podniku nebo jiné jasně specifikované cíle (např. zaměstnanost, zavedení technologií na úspory vody nebo energie);
272. se, že v rámci právních předpisů stanovících opatření SZP po roce 2020 by Komise a členské státy (v souladu se ustanoveními o sdíleném řízení) měly zlepšit systém monitorování a hodnocení; domnívá se zejména, že:
a)
Komise by měla definovat ukazatele výstupů, výsledků a dopadu umožňující posuzovat pokrok, účinnost a efektivnost nástrojů politiky ve srovnání s cíli, a to na základě osvědčených postupů, např. užitečných ukazatelů, které zavedly členské státy ve svých systémech monitorování;
b)
členské státy by měly pravidelně shromažďovat aktuální údaje o strukturálních a finančních charakteristikách podpořených podniků (např. výnosy, příjmy, počet zaměstnanců, zavedené inovace, dosažené vzdělání zemědělců), které umožní posoudit účinnost a efektivitu opatření při dosahování žádoucích cílů politiky;
c)
Komise a členské státy by měly vyžadovat, aby hodnocení poskytovala užitečné informace o dosažených výsledcích projektů a opatření na základě aktuálních údajů o rozvoji strukturálních a finančních charakteristik podpořených podniků, a aby byla vypracována podle osvědčených postupů (např. srovnávacích studií, srovnávacích analýz, průzkumů), jako např. těch, které byly zjištěny během tohoto auditu (viz rámeček 5 zvláštní zprávy Účetního dvora o případu Emilia-Romagna, bod 75);
d)
je třeba zajistit, aby mladí zemědělci měli dobrý přístup k poradenství a nástrojům, které jim pomáhají účinně a efektivně reagovat na hrozby narušení trhu nebo nasycení trhu, jakož i na kolísání cen; domnívá se, že by se tak mohla zvýšit konkurenceschopnost a tržní orientace a zároveň snížit výkyvy v příjmech producentů, které souvisejí s krizemi;
Část XXI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 11/2017 s názvem „Svěřenský fond EU Bêkou pro Středoafrickou republiku: navzdory určitým nedostatkům nadějný začátek“
273. vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a souhlasí s připomínkami a doporučeními v ní uvedenými;
274. vítá zřízení svěřenského evropského fondu Bêkou a jeho příspěvek k mezinárodní reakci na krizi ve Středoafrické republice; uznává, že tento první svěřenský fond může být v řadě ohledů považován za významný pilotní projekt a že je nezbytné vyvinout přesnější pokyny k systémové otázce koordinace dárců, monitorování a hodnocení na základě systematičtějšího přístupu k získávání záruk;
275. konstatuje, že svěřenské fondy byly součástí reakce ad hoc, v situaci, kdy se nedostává zdrojů a chybí pružnost pro rychlou a komplexní reakci na závažné krize; je přesvědčen, že k prokázání jejich účinnosti a získání dalšího poučení z jejích provádění za provozu je zapotřebí více času;
276. domnívá se také, že je třeba věnovat zvláštní pozornost účinnosti a politické správě svěřenských fondů, nedostatku záruk a dohledu nad konečným využitím přidělených prostředků;
277. domnívá se, že je třeba věnovat zvláštní pozornost připomínce Účetního dvora týkající se omezeného vlivu fondu na vzájemnou koordinaci zúčastněných stran a že Komise by měla učinit vše, co je v její moci, aby využila dosud získaných zkušeností v rámci činnosti Evropského rozvojového fondu v oblastech, jako je provádění a koordinace vícestranného financování a řízení odpovědnosti za výsledky;
278. zdůrazňuje, že veškeré nové finanční nástroje a kombinované finanční nástroje by měly nadále fungovat v souladu s obecnými cíli rozvojové politiky Unie a zaměřovat se na oblasti s nejvyšší přidanou hodnotou a strategickým dopadem;
279. konstatuje, že příspěvky členských států do tohoto fondu byly dosud relativně nízké; vyzývá členské státy, aby se více zapojily s cílem zajistit, že tento fond bude plnit očekávané politické cíle;
280. vyjadřuje přesvědčení, že je třeba věnovat náležitou péči nákladům na kontrolní řízení a správu v poměru k celkovým příspěvkům; dává přednost tomu, aby byly nové nástroje rozvoje provázané se strategií a politickými cíle Evropského rozvojového fondu a vzájemně se s nimi doplňovaly;
281. vyzývá Komisi, aby zavedla komplexní kontrolní mechanismy pro zajištění politické kontroly Parlamentu nad správou, řízením a prováděním těchto nových nástrojů v souvislosti s postupem udělování absolutoria; považuje za důležité vypracovat specifické strategie dohledu nad těmito nástroji s konkrétními cíli, dílčími cíli a přezkumy;
Část XXII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 12/2017 s názvem „Provádění směrnice o pitné vodě: jakost pitné vody a přístup k ní se v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku zlepšily, potřeba investic je však nadále značná“
282. jelikož přístup ke kvalitní pitné vodě patří k nejzákladnějším potřebám občanů, zdůrazňuje, že by se Komise měla co nejvíce snažit situaci lépe monitorovat, zejména pokud jde o malé zásobované oblasti, které jsou nejblíže konečným uživatelům; připomíná, že špatná jakost pitné vody může vést k ohrožení zdraví evropských občanů;
283. naléhavě vyzývá členské státy, aby občanům poskytovaly více informací ohledně jakosti pitné vody, která je jim dodávána, jelikož v řadě členských států občané nevědí, že je voda z kohoutku pitná;
284. vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že členské státy nejsou povinny podávat zprávy o jakosti vody v malých zásobovaných oblastech; doufá, že revidovaná směrnice o pitné vodě(24) tuto situaci napraví;
285. poukazuje na význam udržitelnosti vodohospodářské infrastruktury a zdůrazňuje, že je třeba do její údržby zapojit občany;
286. zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby politiky poplatků za vodu přispívaly k účinnosti a k pokrytí nákladů na využívání vody; konstatuje, že členské státy odpovídají za zajištění cenově dostupné a kvalitní pitné vody pro všechny své občany s ohledem na to, že voda je považována za společný statek a lidské právo;
287. připomíná Komisi, že probíhající diskuse a rostoucí tendence směrem k liberalizaci a privatizaci vodohospodářských služeb v několika členských státech občany velmi znepokojují;
Část XXIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 13/2017 s názvem „Jednotný evropský systém řízení železničního provozu: bude politické rozhodnutí někdy uskutečněno?“
288. vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a souhlasí s připomínkami a doporučeními v ní uvedenými;
289. konstatuje, že Komise řádně neposoudila dopad legislativních balíčků, které od roku 2000 vypracovala pro železniční odvětví; vyjadřuje politování nad skutečností, že investice finančních prostředků Unie do několika projektů nelze považovat za nákladově efektivní;
290. konstatuje, že železniční odvětví je obecně značně korporativní, což může vést k tomu, že je liberalizace trhu vnímána spíše jako hrozba než výhoda;
291. konstatuje, že zájem členských států o posílení interoperability musí být doprovázen nezbytným odhadem nákladů a potřebného financování; vybízí členské státy, aby při přidělování finanční podpory Unie pro systém ERTMS stanovovaly dosažitelné cíle, a doporučuje Komisi, aby stanovila takové lhůty pro provádění, které je možné splnit;
292. vítá závazek Komise stanovit harmonogram rušení spolu s členskými státy, který bude mít právně závazné cíle; vítá rovněž, že se Komise rozhodla spolupracovat s průmyslem s cílem usnadnit využití modelu společného nabídkového řízení vypracovaného Společenstvím evropských železnic (CER);
293. domnívá se, že vzhledem k nákladným investicím, které tento systém vyžaduje, a ke skutečnosti, že subjektům, jež na něj nesou náklady, nepřináší okamžitý užitek, je nutné provést strategické posouzení stanovovaných priorit v rámci Rady a členských států; vítá evropský prováděcí plán a související podrobný akční plán pro systém ERTMS, jejichž cílem je zajistit rovnoměrný tok podpory; vybízí členské státy, aby se zaměřily na lepší koordinaci evropského prováděcího plánu a aby zajistily, že závazky Unie budou zahrnuty mezi jejich vnitrostátní priority; vítá závazek Komise stanovit ve vnitrostátních prováděcích plánech průběžné cíle za účelem lepšího monitorování jednotlivých oddílů;
294. je znepokojen vysokou mírou rušení závazků týkajících se podpory TEN-T pro projekty systému ERTMS, za kterou stojí především skutečnost, že finanční předpisy Unie nejsou sladěny s vnitrostátními prováděcími strategiemi; vítá skutečnost, že tam, kde je to možné, upravuje Komise postupy financování nástroje pro propojení Evropy (CEF); vyzývá Komisi, aby zvážila a prozkoumala situaci a přijala nezbytná opatření k odstranění těchto nedostatků;
295. lituje skutečnosti, že financování Unie určené na palubní jednotky je převážně využíváno vnitrostátním provozem a že nákladní doprava nemůže být z fondů soudržnosti podporována; opakuje, že nákladní železniční doprava je jedním z klíčových aspektů jednotného trhu;
296. vyzývá Komisi, aby zajistila, že nedostatky související s nekompatibilitou systému budou účinně odstraněny v průběhu příštího programového období;
297. domnívá se, že má-li být jednotný železniční trh funkční, je nutné plné zapojení dotčených účastníků trhu před přidělením finančních prostředků Unie; je toho názoru, že politika Unie pro železniční odvětví vyžaduje realistickou úpravu strategie, do které je třeba zahrnout odhad nákladů a přínosů, a vytvoření hospodářského modelu v členských státech, pokud dosud neexistuje, s cílem zajistit náležité financování a umožnit efektivní určování zdrojů;
Část XXIV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 14/2017 s názvem „Přezkum výkonnosti vedení soudních řízení u Soudního dvora Evropské unie“
298. vítá zvláštní zprávu Účetního dvora; souhlasí s připomínkami a doporučeními v ní uvedenými;
299. kritizuje Soudní dvůr Evropské unie za to, že Účetnímu dvoru upřel přístup k některým dokumentům, které požadoval za účelem přezkumu jeho výkonnosti; připomíná Soudnímu dvoru Evropské unie, že členové Účetního dvora i jeho auditoři jsou při výkonu svých povinností vázáni mlčenlivostí a služebním tajemstvím(25); lituje, že nemohl být uskutečněn pohovor s referendáři, přestože při práci Soudního dvora Evropské unie sehrávají zásadní úlohu;
300. vyjadřuje politování nad tím, že od roku 2012 překračuje Tribunál opakovaně přiměřenou lhůtu, v níž má účastník řízení nárok očekávat vydání rozsudku; vyzývá Tribunál, aby předložil zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, v níž tuto situaci vyjasní;
301. konstatuje, že po reformě justiční struktury Soudního dvora Evropské unie se přidělování soudců do senátů provádí podle pracovního zatížení v jednotlivých oblastech; rád by se dozvěděl, jak se toto přidělování provádí a zda existují specializované senáty pro určité oblasti; žádá o statistické údaje o pokroku spisů v rámci nového systému;
302. lituje skutečnosti, že Účetní dvůr vyloučil z výběru vzorků případy, které trvaly déle než dvojnásobek průměrné doby; domnívá se, že pro posuzování výkonu jsou důležité i jiné než typické případy;
303. navrhuje, aby pracovní jazyky Soudního dvora Evropské unie, zejména pro účely vedení jednání, byly rozšířeny na angličtinu, francouzštinu a němčinu, které jsou pracovními jazyky orgánů Unie; vybízí Soudní dvůr Evropské unie, aby se při provádění reformy jazykové praxe inspiroval osvědčenými postupy v orgánech Unie;
304. konstatuje, že referendáři mají velký vliv na rozhodovací proces Soudního dvora Evropské unie, ale že veřejnost nemá velké povědomí o jejich úloze ani o předpisech upravujících jejich jednání;
305. je znepokojen tím, že podle přehledu nejčastějších faktorů ovlivňujících délku písemné části řízení v Tribunálu zabere přijímání a zpracování procesních písemností v soudní kanceláři 85 % potřebného času; klade si otázku, zda má soudní kancelář dostatečné zdroje;
306. je znepokojen tím, že případy, v nichž vyvstávají otázky důvěrnosti, řeší Tribunál příliš dlouho;
307. bere na vědomí proces přidělování případů postoupených soudům; žádá Soudní dvůr Evropské unie, aby poskytl pravidla upravující postup přidělování v obou soudech;
308. konstatuje, že v letech 2014 a 2015 bylo přibližně 40 % případů projednávaných Tribunálem přiděleno mimo systém střídání, což zpochybňuje systém jako takový; zároveň u něj vyvolává pochybnosti skutečnost, že jsou spisy v rámci Tribunálu přidělovány na základě uvážení; vyjadřuje politování nad nedostatečnou transparentností tohoto postupu;
309. je znepokojen tím, že jedním z nejčastějších faktorů, ovlivňujících dobu vyřizování věcí v Soudním dvoře Evropské unie jsou soudní prázdniny; navrhuje, aby v tomto období byla kromě případů se zvláštními okolnostmi povolována slyšení a jednání týkající se širší škály případů;
310. konstatuje, že na délku vyřizování případů má vliv i pracovní neschopnost z důvodu nemoci, mateřská/rodičovská dovolená nebo odchod ze zaměstnání referendářů; žádá Soudní dvůr Evropské unie, aby zvážil možné alternativní metody řešení dočasné nepřítomnosti a aby zajistil hladký průběh práce;
311. domnívá se, že zdroje nejsou mezi soudy sdíleny rovnoměrně a nezohledňují jejich příslušnou pracovní zátěž; navrhuje, aby se oddělení zajišťující výstupní kontrolu rozsudků (cellule des lecteurs d’arrêts) vkládalo do případů projednávaných v Tribunálu v pozdější fázi;
312. vyzývá členské státy, aby zajistily, že rozhodnutí o jmenování nových soudců budou přijímána v dostatečném časovém předstihu před datem odchodu jejich předchůdců ze zaměstnání s cílem zaručit bezproblémové předání pracovních úkolů;
313. je znepokojen univerzálním přístupem, který Soudní dvůr Evropské unie uplatňuje v různých fázích procesu; radí Soudnímu dvoru Evropské unie, aby stanovené lhůty upravil podle typologie a složitosti případů;
314. konstatuje, že významný objem případů obou soudů představují záležitosti týkající se duševního vlastnictví; vybízí Soudní dvůr Evropské unie, aby přezkoumal způsoby, jak postupy v těchto případech zjednodušit, a zvážil, zda by nebylo vhodné, aby výzkumné a dokumentační služby Soudního dvora prováděly předběžný přezkum;
Část XXV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 16/2017 s názvem „Programování rozvoje venkova: mělo by být méně složité a více zaměřené na výsledky“
315. při přípravě programového období po roce 2020 ve snaze posílit zaměření na výkonnost a výsledky, zvýšit propojení mezi programy rozvoje venkova a dalšími programy a zlepšit posuzování toho, jak programy rozvoje venkova přispívají ke strategickým cílům, vyzývá:
a)
Komisi, aby zajistila, že její politické návrhy budou obsahovat informaci o tom, jak bude posílen vzájemný soulad mezi jednotlivými programy prostřednictvím dalšího rozvoje požadavků;
b)
členské státy, aby do roku 2022 upřesnily, jak budou mechanismy koordinace, doplňkovosti a synergie realizovány, sledovány a vykazovány v kontextu rámcových cílů a pravidel Unie;
316. žádá Komisi, aby do konce roku 2020 přezkoumala koncepci programových dokumentů s cílem zjednodušit jejich obsah a snížit počet požadavků pro programové období po roce 2020; domnívá se zejména, že by měla omezit strukturu programových dokumentů na ty prvky a možnosti, které jsou podstatné pro správné plánování, provádění a monitorování výdajů na rozvoj venkova;
317. vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na tom, aby do konce roku 2018 zajistily, že rozšířené výroční zprávy o provádění budou v roce 2019 poskytovat jasné a úplné informace o výsledcích programů a požadované odpovědi na společné hodnoticí otázky budou sloužit jako lepší základ pro následující programové období;
318. vyzývá Komisi, aby při přípravě programového období po roce 2020 přesněji vymezila – se zřetelem k hlavním cílům Unie pro zemědělství a rozvoj venkova – ty druhy ukazatelů, které mají být stanoveny k hodnocení výsledků a dopadu intervencí v oblasti rozvoje venkova; domnívá se, že by Komise v této souvislosti mohla využít zkušeností a řešení, která již vyvinuly jiné mezinárodní organizace (například WHO, Světová banka a OECD) a která se zaměřují na výkonnost a výsledky;
319. zastává názor, že Komise musí zajistit kontinuitu toho typu investic, které se v současné době provádějí v rámci druhého pilíře společné zemědělské politiky a které jsou zásadním nástrojem financování pro podnícení hospodářského růstu, podporují konkurenceschopnost, inovace a zaměstnanost ve venkovských a horských oblastech zaostávajících regionů a zajišťují udržitelný rozvoj venkova;
320. žádá Komisi, aby podporovala a usnadňovala spolupráci a vytváření sítí mezi členskými státy, aby se tak mohly šířit osvědčené postupy pro měření výkonnosti vytvořené na vnitrostátní úrovni do konce roku 2020;
321. žádá Komisi, aby pro programové období po roce 2020 posoudila a vyhodnotila zkušenosti z provádění současného systému do konce roku 2020 včetně:
a)
dopadu výkonnostní rezervy a toho, jaké alternativní mechanismy by mohly lépe zvýšit výkonnost;
b)
vhodnosti a měřitelnosti ukazatelů výsledků, které umožňují přístup k výkonnostní rezervě, a
c)
využívání finančních sankcí k řešení nedostatečné výkonnosti;
322. vyzývá Radu a Komisi, aby před přijetím dalších legislativních návrhů v polovině roku 2018 uvažovaly o sladění své dlouhodobé strategie a tvorby politik s rozpočtovým cyklem a o tom, že před sestavením nového dlouhodobého rozpočtu provedou komplexní přezkum výdajů;
323. domnívá se, že s cílem umožnit schválení programů rozvoje venkova již na začátku příštího programového období by měla Komise ve svých legislativních návrzích uvést, jaké obsahují změny v časovém rozvrhu koncepce politiky, v podobě programů a v jejich provádění, aby bylo zajištěno, že programy rozvoje venkova bude možno schválit na začátku příštího programového období, a tím bude umožněna jejich včasná realizace od roku 2020;
324. je toho názoru, že při rozhodování o délce trvání VFR je nezbytné nalézt správnou rovnováhu mezi dvěma zdánlivě protichůdnými požadavky: na jedné straně potřebou, aby celá řada politik Unie – zvláště ty, které patří do sdíleného řízení, jako je zemědělství a soudržnost – fungovala na základě stability a předvídatelnosti závazku nejméně sedmi let, a na straně druhé potřebou demokratické legitimity a odpovědnosti, které jsou výsledkem synchronizace jednotlivých finančních rámců s pětiletým politickým cyklem Parlamentu a Komise;
Část XXVI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 17/2017 s názvem „Intervence Komise v řecké finanční krizi“
325. děkuje Účetnímu dvoru za přípravu komplexní zprávy na velmi významné téma, které úzce souvisí s činností Výboru pro rozpočtovou kontrolu; vyjadřuje politování nad tím, že vypracování zprávy o auditu trvalo tři roky; zdůrazňuje význam toho, aby zprávy byly správně načasovány, protože by to podstatně usnadnilo práci Komise a Parlamentu;
326. vyjadřuje politování nad skutečností, že Účetní dvůr měl v rámci auditu finanční pomoci Unie určené Řecku, který byl řízen trojkou sestávající z Komise, Evropské centrální banky a MMF, jen omezený mandát a neobdržel od ECB dostatečné informace; vybízí ECB, aby v duchu vzájemné spolupráce poskytla informace umožňující Účetnímu dvoru širší přehled o využívání finančních prostředků Unie;
327. uznává složitou hospodářskou situaci v celé Evropě a zvláště obtížnou politickou situaci v Řecku během provádění finanční pomoci Unie, jež měla přímý dopad na účinnost provádění této pomoci;
328. zdůrazňuje zásadní význam transparentnosti při využívání finančních prostředků Unie v rámci různých nástrojů finanční pomoci uplatňovaných v Řecku;
329. žádá Komisi, aby zlepšila obecné postupy při navrhování programů podpory, zejména tím, že vymezí rozsah analytické práce potřebné k odůvodnění obsahu podmínek a v příslušných případech označí nástroje, které by bylo možné v daných situacích použít;
330. zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise zlepšila způsob, jakým monitoruje provádění a spouštění reforem, aby mohla lépe identifikovat správní nebo jiné překážky bránící jejich účinnému provádění; dále se domnívá, že Komise musí zajistit, aby měla zdroje nezbytné k provedení takových posouzení;
Část XXVII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 18/2017 s názvem „Jednotné evropské nebe: změnila se kultura, avšak nebe jednotné není“
331. poukazuje na skutečnost, že iniciativa Jednotné evropské nebe nebyla provedena v plném rozsahu, což bylo způsobeno vzdorem některých profesí v letovém provozu, které brání své vlastní výsady, a také nedostatkem politické vůle členských států splnit požadavky nutné k provedení této iniciativy;
332. vyjadřuje politování nad skutečností, že ačkoli se Unii podařilo odstranit pozemní hranice mezi členskými státy schengenského prostoru, doposud se jí nepodařilo odstranit vzdušné hranice mezi těmito členskými státy, což vede ke společným ztrátám ve výši 5 miliard eur ročně;
333. konstatuje, že je zapotřebí přezkum a aktualizace ukazatelů za účelem zefektivnění systému sledování výkonnosti letového provozu; vítá skutečnost, že Komise uvádí, že přezkum probíhá; zdůrazňuje, že účinný přezkum ukazatelů vyžaduje přesné a náležité údaje;
334. poukazuje na skutečnost, že zavedením iniciativy Jednotné evropské nebe by v odvětví letecké dopravy došlo k 10% snížení emisí CO2, což by výrazně napomohlo ke splnění závazků stanovených Pařížskou dohodou;
335. žádá Komisi, aby podrobněji prozkoumala cíle společného podniku SESAR, které nemusí být uplatnitelné v současné situaci, kdy by iniciativa Jednotné evropské nebe ještě nebyla zavedena, neboť by mohlo dojít k tomu, že by byly zavedeny v systémech letového provozu, které nejsou schopny vzájemně spolupracovat;
336. žádá Komisi, aby předložila podrobné informace své smlouvy s organizací Eurocontrol s cílem monitorovat vynakládání peněz daňových poplatníků Unie;
337. poukazuje na to, že je třeba, aby byly vnitrostátní kontrolní orgány nezávislé a aby byly vybaveny dostatečnými finančními a organizačními zdroji;
338. žádá Komisi, aby informovala věcně příslušný výbor Parlamentu o tom, z jakého důvodu nezahájila řízení o nesplnění povinnosti, pokud jde o zavedení funkčních bloků vzdušného prostoru, které měly být zprovozněny v roce 2012, avšak doposud zprovozněny nebyly;
Část XXVIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 21/2017 s názvem „Ekologizace: komplexnější režim podpory příjmů, dosud bez environmentálních účinků“
339. vítá doporučení Účetního dvora a vyzývá Komisi, aby tato doporučení a připomínky obsažené ve zprávě Účetního dvora zohlednila při svém dalším postupu;
340. konstatuje, že je na novou ekologickou složku vynakládána značná částka, která představuje 30 % všech přímých plateb SZP a téměř 8 % celého rozpočtu Unie; se znepokojením poznamenává, že tato částka neodpovídá míře ambicí, kterou tato ekologická složka skýtá; žádá Komisi, aby tuto skutečnost zohlednila při přípravě reformy SZP;
341. lituje toho, že je i nadále nejasné, jak má ekologizace přispět k širším cílům Unie týkajícím se změny klimatu; žádá Komisi, aby vytvořila specifický akční plán pro ekologizaci v rámci nové reformy SZP, v němž by byla jasně popsána příslušná intervenční logika a stanoven soubor konkrétních, měřitelných cílů;
342. je znepokojen tím, že nástroj ekologizace zůstává opatřením na podporu příjmů, který umožnil zemědělcům zvýšit jejich příjmy až o 1 %, přičemž v mnoha případech nestanovil žádné povinnosti ani náklady spojené s jeho uplatňováním, což zpochybňuje samotný smysl tohoto financování; žádá Komisi, aby vypracovala přísnější pravidla pro zemědělce a současně zabránila nadměrnému využívání výjimek;
343. je znepokojen mírou složitosti a transparentnosti ekologizace a samotné SZP; žádá Komisi, aby program ekologizace i celou SZP zjednodušila, aby se zvýšila míra transparentnosti a bylo zamezeno vysokému riziku jejich zneužití a dvojího financování;
344. je obzvláště znepokojen závěrem Účetního dvora, že ekologizace pravděpodobně nezajistí významné přínosy pro životní prostředí a klima, a žádá Komisi, aby přehodnotila existenci tohoto nástroje a možnost investovat značné prostředky na ekologizaci jinam, totiž do již existujících, často se překrývajících programů, které prokázaly, že jsou efektivnější a smysluplnější;
o o o
345. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
1.2.3.4.5.6.7.8.9.10.11.12.13. ECB by měla:dále zefektivnit svůj rozhodovací proces a delegovat určitá rozhodnutí na nižší úrovně, aby Radě dohledu umožnila soustředit se na náročnější úkoly;posoudit související rizika a zavést potřebná ochranná opatření včetně řízení možných střetů u žádostí a specializovaného monitorování souladu s předpisy, aby překonala obavy týkající se využívání sdílených služeb;alokovat dostatečné zdroje a dovednosti v oblasti interního auditu, aby dle potřeby mohla zajistit pokrytí vysoce a středně rizikových oblastí;plně spolupracovat s Účetním dvorem, aby mu umožnila výkon jeho mandátu, a tím posílila vyvozování odpovědnosti;vypracovat formální rámec pro měření a zveřejňování informací o výkonnosti dohledu, aby posílila vyvozování své odpovědnosti vůči externím subjektům;pozměnit nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu tak, aby v něm byly formalizovány závazky zúčastněných vnitrostátních příslušných orgánů a bylo zajištěno, aby se všechny tyto orgány plně a úměrně podílely na činnosti společných týmů dohledu;ve spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány vytvořit profily rolí/týmů a metody pro posuzování vhodnosti pracovníků, které vnitrostátní příslušné orgány plánují jmenovat do společných týmů dohledu, a jejich následné výkonnosti;zřídit a spravovat centralizovanou, standardizovanou a komplexní databázi dovedností, zkušeností a kvalifikací zaměstnanců společných týmů dohledu, a to jak z řad ECB, tak z vnitrostátních příslušných orgánů;zavést formální osnovy odborné přípravy pro nové i stávající pracovníky dohledu ve společných týmech dohledu;vypracovat a zavést na rizicích založenou metodiku pro určování cílového počtu zaměstnanců a složení dovedností pro společné týmy dohledu;pravidelně přezkoumávat a dle potřeby aktualizovat model uskupení používaný v důležitém procesu plánování dohledu;doplnit nebo přerozdělit své zaměstnance, aby mohla podstatně posílit svou přítomnost při kontrolách významných bank na místě na základě jasně stanoveného pořadí priorit v oblasti rizika;bedlivě sledovat nedostatky v systému IT pro kontroly na místě a snažit se zvýšit kvalifikace a dovednosti pracovníků vnitrostátních příslušných orgánů, kteří provádějí kontroly na místě;
Prohlášení kontaktního výboru vedoucích představitelů nejvyšších kontrolních orgánů členských států EU a Evropského účetního dvora „Zajištění plně kontrolovatelného, odpovědného a účinného mechanismu bankovního dohledu po zavedení jednotného mechanismu dohledu“.
Směrnice Rady 92/43/EHS dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).
Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1).
Viz návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, který předložila Komise, o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 a (EU) č. 1380/2013 a kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (COM(2016)0134).
Viz Kodex chování členů Evropského účetního dvora, a zejména článek 6 tohoto kodexu, a Etické standardy Evropského účetního dvora, které se vztahují na zaměstnance, a zejména oddíl 4, který se týká služebního tajemství.
Udělení absolutoria za rok 2016: souhrnný rozpočet EU – 8., 9.,10. a 11. ERF
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2016 (2017/2146(DEC))
– s ohledem na rozvahy a účetní závěrky osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0364 – C8-0257/2017),
– s ohledem na finanční informace o Evropském rozvojovém fondu (COM(2017)0299),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi Komise(1),
– s ohledem na prohlášení(2) o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 týkající se udělení absolutoria Komisi za provádění činností evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2016 (05078/2018 – C8-0053/2018, 05079/2018 – C8-0054/2018, 05080/2018 – C8-0055/2018, 05082/2018 – C8-0056/2018),
– s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000(3) a změněnou v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010(4),
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(5),
– s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. prosince 1995, o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(6),
– s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přídělu finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části Smlouvy o ES(7),
– s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 17. července 2006 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o ES(8),
– s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě ze dne 24. a 26. června 2013 o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie(9),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 o spolupráci při financování rozvoje v rámci čtvrté úmluvy AKT-ES(10),
– s ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond(11),
– s ohledem na článek 50 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(12),
– s ohledem na článek 48 nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond(13),
– s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0123/2018),
1. uděluje absolutorium Komisi za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2016 (2017/2146(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na rozvahy a účetní závěrky osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0364 – C8-0257/2017),
– s ohledem na finanční informace o Evropském rozvojovém fondu (COM(2017)0299),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi Komise(14),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(15) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 týkající se udělení absolutoria Komisi za provádění činností evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2016 (05078/2018 – C8-0053/2018, 05079/2018 – C8-0054/2018, 05080/2018 – C8-0055/2018, 05082/2018 – C8-0056/2018),
– s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po rozhodnutí o udělení absolutoria za rok 2015 (COM(2017)0379),
– s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000(16) a změněnou v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010(17),
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(18),
– s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. prosince 1995 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(19),
– s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přídělu finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části Smlouvy o ES(20),
– s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 17. července 2006 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o ES(21),
– s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě ze dne 24. a 26. června 2013 o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie(22),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 o spolupráci při financování rozvoje v rámci čtvrté úmluvy AKT-ES(23),
– s ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond(24),
– s ohledem na článek 50 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(25),
– s ohledem na článek 48 nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond(26),
– s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0123/2018),
A. vzhledem k tomu, že si Parlament v souvislosti s postupem udělování absolutoria přeje obzvláště zdůraznit další posilování demokratické legitimity orgánů EU zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, realizací konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným spravováním lidských zdrojů;
1. schvaluje uzavření účtů osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2016 (2017/2146(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0123/2018),
A. vzhledem k tomu, že hlavním cílem dohody z Cotonou, která představuje rámec pro vztahy Unie s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi (AKT) a zámořskými zeměmi a územími, je omezit a případně odstranit chudobu, což je v souladu s cíli udržitelného rozvoje a postupného začleňování zemí AKT a zámořských zemí a území do světového hospodářství;
B. vzhledem k tomu, že Evropské rozvojové fondy (ERF) představují hlavní finanční nástroj Unie pro poskytování pomoci v oblasti rozvojové spolupráce zemím AKT a zámořským zemím a územím;
C. vzhledem k tomu, že členské státy historicky svěřují Unii povinnosti týkající se rozvoje v zemích AKT a spolupráce se zámořskými zeměmi a územími, které jsou spojeny s budoucností Unie z geopolitických důvodů, z důvodu globalizace a globálních výzev, jako jsou důsledky změny klimatu nebo demografické změny;
D. vzhledem k tomu, že Komise je jakožto prováděcí orgán odpovědná za udělování absolutoria ERF;
E. vzhledem k tomu, že s novými celosvětovými problémy se naprosto mění způsoby poskytování pomoci, což vede všechny činitele v oblasti rozvoje k úvahám o novém přístupu k pomoci a přeorientování současného rámce vnější pomoci;
F. vzhledem k tomu, že zásady udržitelnosti, soudržnosti politik a účelnosti jsou klíčové pro vypracování nového a průřezového přístupu Unie k rozvoji s ohledem na zvýšení pozitivního dopadu její rozvojové pomoci a výstupů;
G. vzhledem k tomu, že transparentnost a odpovědnost jsou nezbytnými předpoklady pro demokratickou kontrolu i pro soulad rozvojové činnosti Unie s cíli ostatních účastníků, jako jsou členské státy, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo mezinárodní rozvojové banky;
H. vzhledem k tomu, že pro omezení rizika roztříštěnosti pomoci a pro maximalizaci soudržnosti dopadu a odpovědnosti partnerů za priority rozvoje je zásadní účinná koordinace;
I. vzhledem k tomu, že společné financování rozvoje a společné programy by měly vést k lepšímu zaměření na cíle, nalézání synergií a sdílení informací z rámců různých organizací pro dosahování výsledků;
J. vzhledem k tomu, že návrh nových druhů intervence, jako jsou kombinování zdrojů, investiční kapacity nebo platformy a specializované svěřenské fondy, je způsobem, jak aktivovat financování nad rámec oficiální rozvojové pomoci, ale za respektování podmínek souvisejících s transparentností, přinášením doplňkovosti a dosažením pozitivního dopadu v praxi;
K. vzhledem k tomu, že mobilizace soukromého sektoru a přilákání dalších investic je zásadní s ohledem na nedostatek finančních prostředků potřebných ke splnění ambiciózních cílů v oblasti rozvoje a k zajištění těch nejlepších základů pro udržitelný rozvoj v přijímajících zemích v rámci jejich vlastní správní kapacity a jejich vlastní společenské struktury;
L. vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora je sice klíčovou hybnou silou změny a řešení hlavních výzev v oblasti rozvoje, vyplývá z ní však významné fiduciární riziko a měla by být poskytována pouze tehdy, pokud je zajištěna dostatečná transparentnost, sledovatelnost a odpovědnost a pokud ji doprovází jasný závazek partnerských zemí k reformám politik;
M. vzhledem k tomu, že rozvojová pomoci se poskytuje ve složitém a nestabilním geopolitickém kontextu, na který mají dopad problémy, jako jsou slabé správní rámce, korupce, sociální a hospodářská nestabilita, ozbrojené konflikty, krizové nebo pokrizové situace, jež vedou k migracím nebo nucenému vysídlení či zdravotním krizím;
N. vzhledem k tomu, že Parlament znovu vyzval k začlenění ERF do souhrnného rozpočtu Unie;
Prohlášení o věrohodnosti
Klíčová zjištění ve finančním provádění za rok 2016
1. vítá trvalé úsilí vynakládané útvary Komise za účelem zlepšit celkové finanční řízení ERF, pokud jde o staré nesplacené závazky a platby předběžného financování;
2. konstatuje zejména, že dosažením 28% snížení starých dosud neuhrazených závazků a 36% snížení starých nevyčerpaných závazků byl mírně přesažen stanovený cíl 25% snížení;
3. bere rovněž na vědomí kroky ke snížení počtu a ukončení otevřených smluv se skončenou platností, neboť zpoždění o více než 18 měsíců po ukončení jejich operačního období představuje značné riziko vzniku chyb ve správnosti, protože již nemusí být k dispozici příslušné podklady a pracovníci odpovědní za řízení těchto smluv již také nemusí být dostupní, aby se zajistila náležitá kontinuita operací;
4. konstatuje, že celkový podíl smluv se skončenou platností v portfoliu generálního ředitelství Komise pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (DEVCO) na konci roku 2016 dosahoval 15,15 % oproti cíli 15 %; vyjadřuje politování nad tím, že 1 058 (neboli 56 %) z 1 896 smluv se skončenou platností souvisí s řízením operací ERF a že operační období 156 z těchto 1 058 smluv ERF se skončenou platností skončilo před více než 5 lety, přičemž tyto smlouvy představují finanční hodnotu ve výši 323 milionů EUR;
5. vyjadřuje však také politování nad tím, že podle Účetního dvora byly systémy dohledu a kontroly stále hodnoceny jako pouze částečně účinné;
Spolehlivost účetní závěrky ERF
6. vítá výrok Účetního dvora, že roční účetní závěrka osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2016 poskytuje ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace ERF ke dni 31. prosince 2016 a že výsledky jeho operací, peněžních toků a změny v čistých aktivech ke konci roku jsou v souladu s ustanoveními finančního nařízení pro ERF a s účetními předpisy založenými na mezinárodně uznávaných účetních standardech pro veřejný sektor;
7. naléhavě žádá Komisi, aby konala s cílem vyřešit problém zpětného získání částek nevyčerpaného předběžného financování, které byly nesprávně zaúčtovány jako operační příjmy, neboť toto nesprávné zaúčtování operačních příjmů vedlo k opravám ve výši 3,2 milionu EUR;
8. vyjadřuje politování nad tím, že tyto chyby kódování se v souvislosti s řízením inkasních příkazů vyskytují již od roku 2015; poznamenává však, že v roce 2016 vydalo GŘ DEVCO podrobné pokyny pro své zaměstnance ohledně správného kódování inkasních příkazů tohoto druhu;
Legalita a správnost operací ERF
9. vítá výrok Účetního dvora, že příjmy, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok 2016, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;
10. opakovaně vyjadřuje znepokojení v souvislosti s výrokem Účetního dvora o legalitě a správnosti plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka, jež jsou podstatně zatíženy chybami;
11. konstatuje, že podle odhadu Účetního dvora v jeho výroční zprávě dosahuje odhadovaná úroveň míry chyb u výdajů, na nichž se zakládají účetní závěrky osmého, devátého, desátého a jedenáctého ERF, 3,3 %, což představuje mírný pokles oproti 3,8 % v letech 2014 a 2015, 3,4 % v roce 2013 a (mírný nárůst) oproti 3 % v roce 2012;
12. konstatuje a vyjadřuje politování nad tím, že 24 % zkoumaných operací (35 ze 143) bylo zatíženo chybami; bere na vědomí výsledky ze vzorku projektů, podle nichž 35 ze 130 plateb (27 %) bylo zatíženo chybami, a zejména skutečnost, že z těchto 35 plateb bylo 26 (tj. 74 %) označeno jako vyčíslitelné chyby, přičemž 9 konečných operací bylo schváleno poté, co byly provedeny všechny kontroly ex ante;
13. se znepokojením konstatuje, že ve dvou případech vyčíslitelných chyb měly útvary Komise dostatek informací ze svých systémů řízení, aby těmto chybám předešly, odhalily je a napravily ještě před tím, než příslušné výdaje schválily, což by mělo přímý pozitivní vliv na odhadovanou úroveň míry chyb, jež by byla o 0,7 procentního bodu nižší, a že pět operací zatížených chybami neodhalili externí auditoři ani subjekty vykonávající dohled;
14. konstatuje, že u rozpočtové podpory a provádění projektů financovaných větším počtem dárců z řad mezinárodních organizací, u nichž je uplatňován nominální přístup, omezuje povaha jejich financování a způsoby plateb míru náchylnosti operací k chybám; znovu vyjadřuje své opakující se znepokojení nad sdružováním finančních prostředků Unie s finančními prostředky od jiných dárců, zejména nad skutečností, že finanční prostředky Unie nejsou vyčleněny na konkrétní identifikovatelné položky výdajů, i nad omezeními kontrolní činnosti Účetního dvora, jež vyplývají z uplatňování nominálního přístupu;
15. je znepokojen opakováním a přetrvávající typologií chyb, zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek, navzdory po sobě následujícím plánům nápravných opatření, tj. nedodržováním ustanovení o veřejných zakázkách, pokud jde o smlouvy na poskytování služeb udělované bez soutěžního výběrového řízení, o výdaje, které nevznikly, nezpůsobilé výdaje nebo o chybějící podkladové dokumenty; konstatuje, že tyto chyby se vyskytovaly také u operací souvisejících s programovými odhady, granty a dohodami o příspěvcích mezi Komisí a mezinárodními organizacemi; vyzývá Komisi, aby nedostatky v řízení smluv, výběrových řízeních, správě dokumentů a systému zadávání veřejných zakázek bezodkladně řešila;
16. opakuje, že Komise by měla v těchto konkrétních oblastech spolupráce zintenzivnit své úsilí a vylepšit stávající plán nápravných opatření, zejména v situacích, kdy vyčíslitelné chyby poukazují na nedostatky v kontrolách dodržování smluvních ustanovení prováděných mezinárodními organizacemi, a to v rámci svého všeobecného úsilí o zlepšení metod řízení rizik, celkové posílení systémů monitorování a kontinuitu činnosti;
17. vyzývá GŘ DEVCO, aby věnovalo náležitou pozornost kódování a sledování plateb za účelem dodržování stanovených lhůt ve finančních a pracovních postupech;
Účelnost kontrolního rámce
18. vítá trvalé úsilí GŘ DEVCO o zlepšení provádění svého kontrolního rámce, zejména zacílení na vysoce rizikové oblasti související s finančními prostředky podléhající nepřímému řízení prostřednictvím mezinárodních organizací a rozvojových agentur a granty podléhající přímému řízení; bere na vědomí rozšíření výhrady na granty a programové odhady v rámci nepřímého řízení;
19. uznává, že rozvojová pomoc se často provádí v obtížných, nestabilních nebo kritických situacích, jež jsou náchylné k chybám;
20. opakuje svou výzvu, aby se věnovala nepolevující pozornost opakujícím se nedostatkům pozorovaným v průběhu klíčových kontrolních kroků, zejména zranitelnosti kontrol ex ante prováděných předtím, než jsou provedeny platby na projekty, a ověřování výdajů externími audity; bere na vědomí, že GŘ DEVCO v současné době přezkoumává zadávací podmínky auditů a ověřování, aby získalo informace umožňující provést posouzení kvality;
21. vítá skutečnost, že byla pro pátý rok provedena studie míry zbytkových chyb v souladu s příslušnou metodikou, čímž se do budoucna položil základní kámen budování důvěry GŘ DEVCO;
22. vítá skutečnost, že se GŘ DEVCO zabývalo všemi nedostatky uvedenými ve zprávě Účetního dvora za rok 2013, nicméně poukazuje na to, že specifická metoda odhadu míry zbytkových chyb stále ponechává příliš široký prostor pro jednotlivou chybovost;
23. se zájmem konstatuje, že studie míry zbytkových chyb za rok 2016 poprvé odhadla míru zbytkových chyb na 1,7 %, což je pod prahem významnosti činícím 2 %, čímž potvrdila klesající trend od roku 2014; tato míra odpovídá ohrožené částce 105 milionů EUR (neboli 1,9 % výdajů za rok 2016) s nápravnou kapacitou – čili odhadovanými budoucími opravami – ve výši 25 milionů EUR (24 %), přičemž je však třeba mít na paměti nedostatky zjištěné v zaznamenávání inkasních příkazů v účetním systému; domnívá se však, že by s ohledem na jejich vysoké přirozené riziko měla být nepřetržitě věnována zvláštní pozornost operacím rozpočtové podpory;
24. opakuje svou podporu pro přechod od obecné výhrady k vydávání diferencovaných výhrad, jak požadoval Parlament v předchozích usneseních o ERF, s cílem postupně posílit mapování věrohodnosti jednotlivých operačních procesů pomocí i) výhrady založené na mírách chyb u čtyř následujících oblastí s nejvyššími riziky, konkrétně u grantů v rámci přímého a nepřímého řízení, nepřímého řízení s mezinárodními organizacemi a rozvojovými agenturami a programových odhadů a ii) konkrétní a obnovené výhrady týkající se afrického mírového projektu; vybízí Komisi, aby pokračovala ve zdokonalování svých řídicích postupů podle objemu rizika a objemu finančních prostředků a případně doplnila další podmínky;
25. podporuje skutečnost, že Komise zachovala svoji výhradu týkající se afrického mírového projektu související se řízením a podáváním zpráv o nápravných opatřeních při správě finančních prostředků; opakovaně Komisi vyzývá, aby pokračovala ve svém úsilí v rámci posuzování pilířů s cílem posílit systém kontroly pro řízení a provozní monitorování afrického mírového projektu s ohledem na ochranu ERF před nezákonnými a neoprávněnými výdaji; žádá Komisi, aby pokračovala v posilování formy a účelnosti nápravných opatření na smluvní úrovni;
26. bere na vědomí, že 14,16 milionu EUR bylo získáno zpět navrácením neoprávněných plateb kvůli nesrovnalostem a chybám;
27. konstatuje, že náklady na kontroly dosáhly výše 280,17 milionu EUR neboli 4,26 % celkových plateb provedených GŘ DEVCO v roce 2016; v tomto ohledu se domnívá, že práce na celkové účelnosti rámce pro kontrolní činnosti a jejich doplňkovosti se zásadami řádné správy by pro zajištění dostatečných záruk měla být prováděna pravidelně;
28. považuje za nezbytné zachovávat důslednou kontrolní strategii zajišťující rovnováhu mezi absorpční kapacitou partnerských zemí, respektováním ustanovení o dodržování předpisů a cíli týkajícími se výkonnosti, přičemž tato rovnováha by se měla patřičným způsobem odrážet v řízení jednotlivých operací pomoci a způsobů činnosti;
29. domnívá se, že je nezbytné, aby v případě projektů infrastruktury financovaných z ERF bylo vyžadováno nezávislé hodnocení ex-ante s přihlédnutím k sociálnímu a environmentálnímu dopadu projektů a jejich přidané hodnotě;
Monitorování a vykazování výkonnosti GŘ DEVCO při dosahování jeho cílů
30. vyzývá GŘ DEVCO, aby výrazně zlepšilo své postupy monitorování a vykazování výkonnosti s cílem zajistit, aby klíčové ukazatele stanovené v jednotlivých systémech výkonnosti byly systematicky a pravidelně monitorovány a aby vrcholnému vedení byly včas poskytovány náležité a spolehlivé informace; připomíná, že rozvojové cíle musí být posuzovány s přihlédnutím k sociálním a environmentálním, jakož i k ekonomickým aspektům;
31. domnívá se, že četnost monitorování a vykazování by měla být stanovena s přihlédnutím k povaze cílů, jež mají být monitorovány, typu ukazatele a metodám shromažďování, jakož i k potřebám monitorování a vykazování;
32. vyzývá GŘ DEVCO spolu s ostatními zúčastněnými stranami v oblasti vnějších vztahů, aby dále rozvíjely svoji komunikační strategii a nástroje zdůrazňováním hlavních dosažených výsledků a aby dále posilovaly celkové povědomí o projektech podporovaných z ERF s cílem oslovit širší veřejnost poskytnutím informací o tom, jak Unie přispívá k řešení celosvětových výzev;
33. považuje 86 zpráv o pokroku v řízení vnější pomoci od delegací Unie za užitečný příspěvek v rámci řetězce zajišťování věrohodnosti i měření výkonnosti každé delegace Unie, přičemž trvá na spolehlivosti údajů použitých při podávání těchto zpráv; bere na vědomí pozitivní trend GŘ DEVCO v oblasti výkonnosti delegací Unie, kdy 21 ze 24 klíčových ukazatelů výkonnosti splňuje v roce 2016 cíle (oproti 20 v roce 2015 a 15 v roce 2014) s výjimkou tří klíčových ukazatelů výkonnosti týkajících se „přesnosti finančních prognóz pro rozhodování“, „procenta plateb provedených během třicetidenní lhůty“ a „dodržování postupů flexibility pro pracovníky v delegacích EU“;
34. je však znepokojen, že 980 projektů ze 3 151 (31 %) bylo kvalifikováno jako problematické a že šest delegací Unie je dosud pod referenční hodnotou 60 % zelených klíčových ukazatelů výkonnosti; vyzývá útvary Komise, aby pozorně monitorovaly ty delegace Unie, které nedávno dosáhly cíle 60 % nebo které jsou těsně nad cílem 60 %, aby se upřesnila a konsolidovala analýza trendů delegací Unie;
35. vyzývá GŘ DEVCO, aby zvážilo možnost přehodnotit či zvýšit referenční hodnotu 60 %; opakuje, že definice některých klíčových ukazatelů výkonnosti by v závislosti na typologii zjištěných problémů nebo na rizikovém prostředí každé delegace Unie také mohla být přezkoumána, aby byl nalezen nový prostor pro zlepšení;
36. poukazuje na to, že je důležité zajistit, aby programy byly kalibrované a ne příliš ambiciózní, což by ohrozilo očekávané výsledky pomoci; vyzývá GŘ DEVCO, aby na základě monitorování výkonnosti delegací Unie udržovalo v delegacích Unie realistické přípravy projektů;
37. považuje za zásadní, aby vedoucím delegací byla během ad hoc nebo regionálních seminářů nadále pravidelně připomínána jejich klíčová úloha při konsolidaci řetězce zajišťování věrohodnosti GŘ DEVCO a jejich celková odpovědnost za řízení portfolií projektů, jež vyžaduje přiměřené posouzení a stanovení váhy různých složek, které by mohly způsobit vydání výhrady, a to nad rámec jejich politických povinností; konstatuje, že žádná delegace Unie nevydala v roce 2016 ve své zprávě o řízení vnější pomoci výhradu;
38. žádá Komisi, aby neprodleně předložila zprávu o konkrétních nápravných opatřeních, jež byla přijata u projektu klasifikovaného jako „červený“ po dobu dvou po sobě jdoucích let za účelem rychlého přezkoumání původního návrhu projektu, případně přerozdělení prostředků na životaschopnější projekty a potřeby, nebo dokonce zvážení možnosti projekt zastavit;
Dohled nad svěřenskými fondy Unie a jejich řízení
Doplňkovost a dopad
39. zdůrazňuje, že by měla být nepřetržitě zajišťována soudržnost a doplňkovost rozvojových finančních nástrojů se strategií ERF a zastřešujícími cíli rozvojové politiky Unie;
40. uznává, že svěřenské fondy Unie byly vyvinuty, aby v podmínkách nedostatku prostředků poskytovaly rychlou politickou odpověď na určité kritické situace nebo závažné krize, jako je migrační krize, či na potřebu vytvořit vazbu mezi základní pomocí, obnovou a rozvojem;
41. chápe, že za takových okolností nabízí specializované svěřenské fondy Unie flexibilitu a řadu možností, které kombinují geografické a tematické intervence prostřednictvím různých nástrojů;
42. zdůrazňuje však, že Komise musí zajistit, aby tyto svěřenské fondy přinesly přidanou hodnotu stávajícím činnostem, přispěly k většímu zviditelnění vnější činnosti a měkké síly Unie a aby se předešlo překrývání s jinými finančními nástroji;
43. konstatuje, že z celkových příslibů za všechny svěřenské fondy Unie (5 026 milionů EUR ke konci listopadu 2017) pochází 2 403 milionů EUR z ERF, přičemž 2 290 milionů EUR je přislíbených nouzovému svěřenskému fondu Unie pro Afriku (svěřenskému fondu pro Afriku) a 113 milionů EUR svěřenskému fondu Unie pro Středoafrickou republiku (svěřenskému fondu Bêkou);
44. připomíná však vysoká přirozená rizika, jež tyto rozvojové nástroje obnášejí, a prozatím smíšené zkušenosti s jejich prováděním; znovu zdůrazňuje potřebu zajistit maximální transparentnost a odpovědnost za využívání těchto nástrojů;
45. vítá zvláštní zprávu Účetního dvora č. 11/2017 o svěřenském fondu Bêkou; uznává, že navzdory určitým nedostatkům je svěřenský fond Bêkou slibným začátkem, a konstatuje, že zřízení fondu bylo rychlou reakcí na potřebu vytvořit vazbu mezi základní pomocí, obnovou a rozvojem; vyzývá Komisi, aby se řídila doporučením Účetního dvora a připravila pokyny pro výběr nástroje pomoci (svěřenský fond nebo jiný nástroj); je toho názoru, že tyto pokyny musí zohledňovat možná rizika a nevýhody spojené se svěřenskými fondy a smíšené zkušenosti, které byly dosud při jejich využívání získány; vyjadřuje politování nad tím, že svěřenský fond Bêkou výrazně nezlepšil všeobecnou koordinaci dárců;
46. vyzývá k určení osvědčených postupů za účelem přispění k lepší koordinaci dvoustranné pomoci různých dárců a různých nástrojů pomoci;
47. připomíná, že oblast působnosti svěřenských fondů Unie musí být svázána s poskytováním doplňkovosti, zejména s cílem odpovídající reakce na potřeby a priority partnerských zemí po konfliktu nebo katastrofě při zaměření na oblasti s největší přidanou hodnotou a strategickým dopadem;
48. zastává názor, že jak svěřenské fondy Unie pro jednu zemi, tak svěřenské fondy Unie podporující programy pro několik zemí jsou účinnější, mají-li formální a soudržnou správní strukturu, jež může podpořit názory zúčastněných stran, jejich hodnoty a sdílené rámce pro výsledky;
49. domnívá se, že je nezbytné, aby se svěřenské fondy Unie zaměřily na mobilizaci dalších finančních prostředků od členských států, soukromého sektoru a jiných dárců;
50. zdůrazňuje skutečnost, že v rámci programů partnerství musí být prohloubeny selektivita, dohled a odpovědnost za výsledky dosažené pomocí svěřenských fondů Unie, a potřebu spoléhat na předběžné posouzení komparativních výhod svěřenských fondů Unie oproti jiným kanálům pomoci; připomíná, že je třeba zajistit plnou transparentnost a přístup k údajům, jakož i jasná pravidla kontroly a monitorování;
Svěřenský fond Bêkou
51. vítá zřízení svěřenského fondu Bêkou a jeho příspěvek k mezinárodní reakci na krizi ve Středoafrické republice; uznává, že tento první svěřenský fond lze v mnoha ohledech považovat za hlavní pilotní projekt a že je nezbytné vypracovat přesnější pokyny pro systémové problémy koordinace dárců, monitorování a hodnocení podle systematičtějšího přístupu k získávání záruk;
52. zastává názor, že k řádnému vyhodnocení efektivity svěřenského fondu Bêkou a k získání dalších zkušeností z jeho operačního provádění je zapotřebí více času;
53. domnívá se, že je třeba věnovat zvláštní pozornost také účinnosti a politické správě svěřenských fondů Unie, nedostatku záruk a dohledu nad konečným využitím přidělených prostředků;
54. je přesvědčen, že je nutné věnovat zvláštní pozornost omezenému vlivu svěřenského fondu Bêkou na koordinaci mezi účastníky a že by Komise měla učinit vše, co je v jejích silách, aby využila zkušenosti, které získala při činnostech v rámci ERF v oblastech, jako je provádění a koordinace multilaterálních investic a řízení odpovědnosti za výsledky;
55. vyjadřuje znepokojení nad tím, že příspěvky členských států do svěřenského fondu Bêkou byly doposud poměrně nízké; vyzývá členské státy k většímu zapojení s cílem zajistit, aby svěřenský fond Bêkou splnil své očekávané politické cíle;
56. je přesvědčen, že by měla být věnována náležitá péče správě administrativních nákladů oproti celkovým příspěvkům, výpočtu plných nákladů na řízení a hledání způsobů, jak maximalizovat podíl přidělené pomoci, která je poskytována konečným příjemcům;
57. vyzývá Komisi, aby zavedla komplexní kontrolní mechanismy pro zajištění politické kontroly Parlamentu nad správou, řízením a prováděním těchto nových nástrojů v souvislosti s postupem udělování absolutoria; považuje za důležité vyvinout specifické strategie dohledu pro svěřenské fondy Unie se specifickými cíli, záměry a přezkumy;
Provádění činností rozpočtové podpory
Způsobilost a přirozená rizika
58. konstatuje, že platby na rozpočtovou podporu financované z ERF v roce 2016 odpovídaly 644 milionům EUR; konstatuje, že v roce 2016 probíhalo 109 operací rozpočtové podpory v rámci ERF, z toho 56 úhrad;
59. je si vědom pružnosti, kterou kvůli širokému výkladu právních ustanovení disponuje Komise při hodnocení toho, zda byly splněny obecné podmínky způsobilosti a zda partnerským zemím mohou být vyplaceny příslušné prostředky (diferenciace a dynamický přístup ke způsobilosti), a vyjadřuje obavy, pokud jde o konečné využití převedených prostředků a nemožnost jejich sledovatelnosti v případě, že jsou prostředky Unie spojeny s rozpočtovými prostředky z rozpočtu partnerských zemí;
60. naléhavě žádá Komisi, aby rozšířila rozpočtovou podporu zaměřenou na výsledky lepším definováním rozvojových výsledků, kterých má být v každém programu a sektoru dosaženo, a především aby posílila kontrolní mechanismy týkající se chování přijímajících států v oblasti korupce, dodržování lidských práv, právního státu a demokracie; vyjadřuje hluboké znepokojení ohledně možného používání rozpočtové podpory v zemích, kterým chybí demokratická kontrola, ať už proto, že nemají fungující parlamentní demokracii či svobodnou občanskou společnost a sdělovací prostředky, nebo proto, že jejich orgány dohledu nemají dostatečnou kapacitu; vyzývá ke zřízení řetězce výdajů bez korupce; pokládá za prioritu spojit tuto podporu s opravdovým bojem proti korupci v zemích, kterým se poskytuje rozpočtová podpora;
61. připomíná, že rizika, že prostředky budou odkloněny na jiné účely, zůstávají vysoká a že rizika korupce a podvodů jsou často spojena se správou veřejných financí a reformami; opakuje, že by těmto rizikům měla být v rámci politického dialogu a návrhu strategie pro budoucí dohody o rozpočtové podpoře věnována hlubší pozornost, zejména s cílem posoudit schopnost dané vlády reagovat a prosadit reformy; poukazuje na skutečnost, že je nutné pečlivě sledovat rizika a výsledky kontrol ex ante a ex post;
62. vyzývá nicméně Komisi, aby zajistila revizi, pozastavení, snížení či zrušení rozpočtové podpory a vyplácení prostředků v případě, že není dosahováno jednoznačných a původních cílů a nejsou plněny závazky a/nebo v případě, že jsou ohroženy politické a finanční zájmy Unie;
63. připomíná, že ERF musí nabízet maximální otevřenost a transparentnost; podporuje zveřejňování příslušných rozpočtových informací týkajících se programů rozpočtové podpory s cílem posílit transparentnost a odpovědnost všech zúčastněných stran včetně občanů, jakož i transparentnost a odpovědnost vůči nim;
Rozpočtová podpora za účelem většího využívání domácích příjmů v subsaharské Africe
64. zdůrazňuje význam využívání domácích příjmů v méně rozvinutých zemích, neboť snižuje závislost na rozvojové pomoci, vede ke zlepšením ve veřejné správě a plní zásadní úlohu při budování státu; vyzývá k posílení používání specifických podmínek úhrad pro využívání domácích příjmů v dohodách o řádné správě věcí veřejných a rozvoji;
65. poukazuje na skutečnost, že Komise doposud účinně nevyužívá dohody o rozpočtové podpoře na podporu využívání domácích příjmů v zemích s nízkými a nižšími středními příjmy v subsaharské Africe; konstatuje však, že nový přístup Komise zvýšil potenciál této formy pomoci účinně podporovat využívání domácích příjmů; vyzývá Komisi, aby ve svých zprávách o rozpočtové podpoře poskytovala více informací o využívání dohod o rozpočtové podpoře pro využívání domácích příjmů;
66. zdůrazňuje skutečnost, že posilování daňových systémů přispívá nejen ke zvýšení předvídatelných příjmů, ale též k odpovědnosti vlád, neboť vytváří přímé spojení mezi daňovými poplatníky a jejich vládou; podporuje výslovné zahrnutí většího využívání domácích příjmů do seznamu Komise, pokud jde o hlavní výzvy v oblasti rozvoje řešené prostřednictvím rozpočtové podpory;
67. poukazuje na výzvy související s vyhýbáním se daňovým povinnostem, daňovými úniky a nelegálními finančními toky; vyzývá Komisi, aby dodržovala své obecné zásady při provádění posouzení aspektů souvisejících s využíváním domácích příjmů v makroekonomickém rámci a v rámci správy veřejných financí, aby získala lepší přehled o nejproblematičtějších otázkách, např. rozsahu daňových pobídek, stanovování převodních cen a daňových únicích;
68. dále Komisi vyzývá, aby ještě odhodlaněji bojovala proti daňovým únikům a zneužívání daňového systému, a to tím, že sníží finanční podporu z prostředků ERF pro daňové ráje zařazené na černou listinu, a pobídla tak země na této listině, které podporují nekalé daňové praktiky, k plnění unijních kritérií v oblasti spravedlivých daní;
69. poukazuje na nedostatek vhodných nástrojů monitorování pro posouzení rozsahu, v němž rozpočtová podpora přispěla k celkovému zlepšení využívání domácích příjmů;
70. je přesvědčen, že je zásadní nadále prosazovat spravedlivé a transparentní domácí daňové systémy v oblasti daňové politiky, zvyšovat podporu monitorovacích postupů a orgánů dohledu v oblasti přírodních zdrojů a nadále podporovat správní reformy prosazující udržitelné a transparentní využívání přírodních zdrojů;
71. zdůrazňuje, že je nezbytné uplatňovat zvláštní podmínky využívání domácích příjmů častěji, jelikož jasně spojují vyplácení plateb rozpočtové podpory s rozvojem partnerské země v oblasti reforem využívání domácích příjmů;
72. vyzývá Komisi, aby v rámci rozpočtové podpory rozšířila složku budování kapacit, jelikož pokládá pevný základ pro dlouhodobou hospodářskou a sociální přeměnu a řeší hlavní překážky účinného výběru veřejných příjmů;
73. vyzývá Komisi, aby u všech stávajících a budoucích dohod o rozpočtové podpoře se složkou rozvoje kapacit vyčleněnou pro využívání domácích příjmů zvýšila povědomí partnerských zemí o dostupnosti této podpory a usnadnila její využívání, zejména s cílem řešit potřeby rozvoje kapacit, které dosud nepokrývají jiní dárci;
Potřeba zvýšené spolupráce s mezinárodními organizacemi
74. konstatuje, že platby z ERF na projekty financované větším počtem dárců, které provádí mezinárodní organizace, dosáhly v roce 2016 výše 914 milionů EUR;
75. je přesvědčen, že by mezinárodní finanční instituce pro rozvoj měly pracovat na zvýšení účinnosti využívání kombinovaného financování, zejména s ohledem na doplňkovost;
76. zdůrazňuje, že by mezinárodní rozvojové banky měly přispívat ke koordinovanému a harmonizovanému získávání finančních prostředků v této oblasti na plnění ambiciózních cílů trvale udržitelného rozvoje stanovených OSN pro rok 2030, zejména účinným využíváním kombinovaného financování a stimulací soukromého financování pro zvýšení efektivnosti a dopadu financování pomoci;
77. vybízí Komisi, aby více využívala nástroj mikrofinancování, který je považován za významný a účinný nástroj pro boj proti chudobě a pro pozvedání místních ekonomik;
78. připomíná, že je nezbytné, aby finanční nástroje ERF přilákaly další investice ze soukromého sektoru; vybízí Komisi, aby vypracovala akční plán, který by tuto potřebu řešil, a aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o dosaženém pokroku;
79. vyzývá Komisi, aby zajistila transparentnost a viditelnost Unie a aby ve svých příštích zprávách poskytla další informace o projektech spravovaných pomocí finančních prostředků Unie; je přesvědčen, že prohlubování dialogu s Organizací spojených národů a skupinou Světové banky by mělo být posíleno za účelem větší transparentnosti a zjednodušení společných nástrojů spolupráce;
80. vyzývá Komisi, aby zveřejnila nejen údaje o financování nevládních organizací, ale také podrobné vyúčtování financovaných projektů; vyjadřuje znepokojení nad nedávnými obviněními z protiprávního jednání jistých nevládních organizací; vyzývá Komisi, aby aktivně sledovala vývoj situace a v případě potřeby poskytnuté financování přehodnotila;
Řešení nových celosvětových priorit rozvoje
Operační problémy a nové hybné síly
81. uznává nutnost vyvinout nové modely navrhování nástrojů rozvojové pomoci a souvisejících podmínek v souladu se závazky cílů v rámci udržitelného rozvoje a s novým Evropským konsensem o rozvoji s cílem reagovat na nové důležité rysy, jako jsou vazby mezi rozvojem a humanitární pomocí, vazby mezi rozvojem, migrací a mobilitou, vazby spojující rozvojovou pomoc se změnou klimatu a vazby mezi mírem a bezpečností;
82. zdůrazňuje, že s ohledem na nedostatek finančních prostředků potřebných ke splnění ambiciózních cílů v oblasti udržitelného rozvoje by klíčovou úlohu mohl sehrát soukromý sektor; konstatuje, že kombinování zdrojů by mohlo být účinným nástrojem k zajištění dalších zdrojů, pokud bude řádně odůvodněno, jeho přidaná hodnota bude prokazatelná a bude v souladu se zásadami účinnosti rozvoje;
83. zdůrazňuje však, že ERF by neměly jít nad rámec svého působení a že vytváření nové vazby za účelem řešení nových výzev by nemělo ohrozit dosažení dalších rozvojových cílů a že jejich vytváření musí doprovázet přesná, jasná a transparentní pravidla definovaná na základě objektivních a nediskriminačních kritérií stanovených Komisí;
84. domnívá se, že zlepšená koordinace a synergie podpory různých dárců a nástrojů pomoci je zásadní; vyzývá jednotlivé zúčastněné strany, aby zlepšili kvalitu rámců pro výsledky operací a výsledky rozvoje v praxi;
85. bere na vědomí vyskytující se operační obtíže či výzvy, zejména pro účel dosahování konsenzu, zvláště jde-li o koordinaci velkého počtu dárců ve vyvíjejících se komplexních souvislostech a při měnících se potřebách;
86. domnívá se, že investování do nestabilních zemí zůstává hlavní prioritou intervence Unie, přičemž zachování střízlivého monitorovacího přístupu by mohlo v případě potřeby vést k zastavení financování; je přesvědčen, že musí být posílena praxe výsledkových ratingů a jejich sdílení ve vztahu k nestabilním nebo konfliktním zemím;
87. podporuje úsilí o řešení problémů udržitelnosti výsledků rozvoje, je-li v sázce mobilizace domácích příjmů, odpovědnost a politická ekonomika;
88. připomíná, že změna klimatu je jednou z největších výzev, kterým Unie a vlády na celém světě čelí; důrazně vyzývá Komisi, aby splnila své závazky vyplývající z Pařížské dohody za účelem posílení klimatické podmíněnosti financování Unie s cílem financovat pouze projekty šetrné ke klimatu odrážející cíle Unie v oblasti klimatu, což bude vyžadovat větší soudržnost kritérií pro výběr;
89. vyjadřuje obavy v souvislosti s tím, že Účetní dvůr shledal evropský systém certifikace pro udržitelnost biopaliv ne zcela spolehlivým(27); zdůrazňuje potenciálně negativní dopady na rozvojové země vzhledem k tomu, že podle prohlášení Účetního dvora „Komise od nepovinných režimů nevyžadovala, aby ověřovaly, zda výroba biopaliv, které certifikují, nevede k významným rizikům negativních socioekonomických dopadů, například sporům ohledně pozemkového vlastnictví, nucené/dětské práci, špatným pracovním podmínkám pro zemědělce a zdravotním a bezpečnostním rizikům“, a proto žádá Komisi, aby se touto záležitostí zabývala;
90. podporuje integraci etického rozměru v koncepci politických intervencí;
91. trvá na tom, aby vzdělávací materiály financované z evropských fondů, včetně PEGASE (Mécanisme Palestino-européen de Gestion de l’Aide Socio-économique), byly v souladu se společnými hodnotami svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání, které přijali ministři školství Unie v Paříži dne 17. března 2015; žádá Komisi, aby zajistila, že evropské prostředky budou vynakládány v souladu s normami odvozenými od norem UNESCO pro mír a toleranci ve vzdělávání;
Funkční realizace vazby mezi rozvojem a migrací
92. konstatuje, že bylo schváleno 106 projektů za celkovou částku 1 589 milionů EUR, přičemž byly uzavřeny smlouvy za 594 milionů EUR a částky vynaložené na lepší řízení migračních toků a na řešení základních příčin nelegální migrace prostřednictvím svěřenského fondu pro Afriku a souvisejících regionálních nástrojů dosáhly v roce 2016 výše 175 milionů EUR; konstatuje, že jeden ze schválených cílů se týká řádně řízených migračních politik;
93. vyzývá Komisi, aby strukturovaným způsobem podala zprávu o dopadu programů zahájených v rámci svěřenského fondu pro Afriku, zejména na základě na výsledky zaměřeného monitorování Unie a rámce pro výsledky svěřenského fondu pro Afriku s cílem zdůraznit kolektivní výsledky;
94. v tomto kontextu rovněž konstatuje, že nový Evropský fond pro udržitelný rozvoj jako součást Evropského plánu vnějších investic se zaměří na země subsaharské Afriky pomocí 400 milionů EUR poskytnutých z ERF;
95. podporuje navýšení finančních prostředků na zvýšení dopadu investic v zemích AKT, samostatné okno investiční facility AKT, o 300 milionů EUR s cílem dosáhnout celkové kapacity 800 milionů EUR pro pokrytí cílených projektů přímo řešících základní příčiny migrace a její přeměnu na revolvingový fond;
96. konstatuje, že Evropská investiční banka (EIB) s investiční facilitou AKT poskytuje podporu hlavně projektům podporujícím rozvoj soukromého sektoru, zatímco způsobilé projekty veřejného sektoru jsou posuzovány rovněž v rámci souboru opatření AKT pro oblast migrace; vítá rozvoj nových partnerství v souvislosti s investiční facilitou AKT spravovanou EIB; vyzývá však EIB, aby poskytla další informace o složkách aktivačního účinku, zejména o příslušných částech pocházejících z vlastního kapitálu a z veřejného financování Unie nebo jiných mezinárodních rozvojových bank, jakož i o zpětných tocích reinvestovaných do fungování investiční facility AKT;
97. podporuje Komisi ve vytvoření migračního kódu v rámci Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj s cílem zvýšit účinné využívání a sledovatelnost souvisejícího financování;
Směrem k novému partnerství AKT
98. očekává, že bude plně informován a že s ním budou vedeny konzultace v souvislosti s přezkumem 11. ERF v polovině období, který by měl zohlednit Agendu 2030 a nový Evropský konsensus o rozvoji, ale také by měl plně respektovat zásady účinnosti rozvoje, které byly opět potvrzeny na fóru na vysoké úrovni o globálním partnerství, které se konalo v Nairobi, zejména to, aby přijímající země přijaly samy odpovědnost za stanovené priority;
o o o
99. opakuje znovu svou výzvu k začlenění ERF do souhrnného rozpočtu.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl I – Evropský parlament (2017/2137(DEC))
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8-0248/2017)(2),
– s ohledem na zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok 2016, oddíl I – Evropský parlament(3),
– s ohledem na výroční zprávu interního auditora za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016, spolu s odpověďmi orgánů(4),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 314 odst. 10 a článek 318 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 164, 165 a 166 tohoto nařízení,
– s ohledem na rozhodnutí předsednictva ze dne 16. června 2014 o vnitřních předpisech pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu(7), a zejména na článek 22 tohoto rozhodnutí,
– s ohledem na článek 94, čl. 98 odst. 3 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0105/2018),
A. vzhledem k tomu, že předseda přijal účetní závěrku Parlamentu za rozpočtový rok 2016 dne 28. června 2017;
B. vzhledem k tomu, že generální tajemník jako hlavní pověřená schvalující osoba dne 10. července 2017 osvědčil, že má přiměřenou jistotu, že zdroje poskytnuté do rozpočtu Parlamentu byly použity k zamýšlenému účelu a v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zavedené kontrolní postupy dávají nezbytné záruky týkající se legality a správnosti uskutečněných operací;
C. vzhledem k tomu, že čl. 166 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vyžaduje, aby každý orgán a subjekt Unie přijal všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu;
1. uděluje absolutorium svému předsedovi za plnění rozpočtu Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl I – Evropský parlament (2017/2137(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl I – Evropský parlament,
– s ohledem na článek 94, čl. 98 odst. 3 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0105/2018),
A. vzhledem k tomu, že ve svém potvrzení konečné účetní závěrky účetní Evropského parlamentu prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných aspektech věrný a poctivý obraz finanční situace Parlamentu, výsledků jeho činností a jeho peněžních toků;
B. vzhledem k tomu, že v souladu s běžným postupem bylo správě Parlamentu zasláno 141 otázek a že Výbor pro rozpočtovou kontrolu obdržel odpovědi a v přítomnosti místopředsedy odpovědného za rozpočet, generálního tajemníka a interního auditora o nich vedl veřejnou diskusi;
C. vzhledem k tomu, že je neustále prostor pro zlepšování kvality, efektivity a účinnosti při správě veřejných financí a že kontrola je nutná, aby bylo zajištěno, aby se politické vedení a správa Parlamentu zodpovídaly občanům Unie;
Dohled nad rozpočtovým a finančním řízením Parlamentu
1. konstatuje, že formální systém dohledu nad rozpočtovým a finančním řízením Parlamentu má čtyři hlavní součásti:
–
potvrzení účetní závěrky účetním Parlamentu,
–
výroční zprávy interního auditora a jeho stanovisko k fungování systému vnitřní kontroly,
–
posouzení správních a jiných výdajů u všech orgánů a institucí, včetně Parlamentu, externím auditorem, jímž je Účetní dvůr, a
–
postup udělování absolutoria, který připravuje Výbor pro rozpočtovou kontrolu a jehož výsledkem je rozhodnutí Parlamentu o udělení absolutoria předsedovi Parlamentu;
2. vítá skutečnost, že Účetní dvůr rozšířil vzorek, pokud jde o počet finančních operací Parlamentu, a vyzývá Účetní dvůr, aby tímto způsobem postupoval i nadále, protože riziko poškození dobrého jména je vzhledem k tomu, že finanční a rozpočtové chyby by mohly mít na postavení tohoto orgánu nepříznivý dopad, poměrně vysoké;
3. podněcuje Účetní dvůr k tomu, aby zvážil vydávání většího počtu zvláštních zpráv věnovaných specifickým oblastem operací Parlamentu, jako je například komunikační politika či způsob, jakým spravuje granty pro evropské politické strany a nadace, se zvláštním zaměřením na sestavování rozpočtu na základě výkonnosti;
4. vítá návazný postup, který uplatňuje správa ve snaze posílit interní odborné zázemí v oblasti účetnictví a auditu tím, že vytvořila doplňkovou službu pro poslance, kteří se účastní postupů udělování absolutoria orgánům Unie, a poskytla jim tak pomoc a podporu při analýze výsledků účetních závěrek a zpráv o auditu a jejich výkladu;
Rozpočtové a finanční řízení Parlamentu
5. konstatuje, že konečná výše prostředků Parlamentu na rok 2016 činila celkově 1 838 613 983 EUR, tj. 19,39 % prostředků v okruhu 5 víceletého finančního rámce(8) (VFR) vyčleněného na správní výdaje orgánů a institucí Unie jako celku v roce 2016, což oproti rozpočtu na rok 2015 (1 794 929 112 EUR) představuje zvýšení o 2,4 %;
6. konstatuje, že celkové příjmy zapsané do účtů k 31. prosinci 2016 činily 183 381 513 EUR (oproti 176 367 724 EUR v roce 2015), včetně účelově vázaných příjmů ve výši 30 589 787 EUR (oproti 27 988 590 EUR v roce 2015);
7. upozorňuje, že 69,92 % celkových čerpaných prostředků představovaly čtyři kapitoly: kapitola 10 (Členové orgánu), kapitola 12 (Úředníci a dočasní zaměstnanci), kapitola 20 (Budovy a náklady s nimi spojené) a kapitola 42 (Výdaje na parlamentní asistenci), což svědčí o vysoké míře rigidnosti u převážné části výdajů Parlamentu;
8. bere na vědomí číselné údaje, na jejichž základě byla sestavena účetní závěrka Parlamentu za rozpočtový rok 2016, konkrétně:
a) Dostupné prostředky (v EUR)
prostředky na rok 2016:
1 838 613 983
neautomatické přenosy prostředků z rozpočtového roku 2015:
–
automatické přenosy prostředků z rozpočtového roku 2015:
289 323 907
prostředky odpovídající účelově vázaným příjmům na rok 2016:
30 589 787
přenosy prostředků odpovídajících účelově vázaným příjmům z roku 2015:
103 055 269
Celkem:
2 261 582 946
b) Využití prostředků v rozpočtovém roce 2016 (v EUR)
závazky:
2 225 465 435
provedené platby:
1 900 199 164
prostředky automaticky přenesené do následujícího roku včetně prostředků z účelově vázaných příjmů:
324 909 094
prostředky přenesené neautomaticky:
–
zrušené prostředky:
36 094 295
c) Rozpočtové příjmy (v EUR)
prostředky obdržené v roce 2016:
183 381 513
d) Celková rozvaha k 31. prosinci 2016 (v EUR)
1 574 480 381
9. poukazuje na to, že bylo vynaloženo 99,2 % prostředků zapsaných do rozpočtu Parlamentu, tj. celkově 1 823 844 172 EUR, přičemž míra rušení prostředků činila 0,8 %; s uspokojením konstatuje, že stejně jako v předchozích letech bylo dosaženo vysoké úrovně plnění rozpočtu; konstatuje, že platby dosáhly celkové výše 1 538 531 527 EUR, což znamená míru čerpání ve výši 84,4 % a představuje zvýšení o 0,7 % oproti předchozímu roku;
10. zdůrazňuje skutečnost, že zrušené prostředky na rok 2016, a to v úhrnné výši 14 769 811 EUR, se týkaly především mezd a dalších nároků a také už opět výdajů souvisejících s budovami;
11. konstatuje, že v rozpočtovém roce 2016 bylo schváleno sedm převodů v souladu s články 27 a 46 finančního nařízení(9) v celkové výši 66 655 000 EUR, neboli 3,6 % konečných prostředků; s obavami poznamenává, že většina takovýchto převodů se znovu týkala politiky Parlamentu v oblasti budov, zejména stavebního projektu Konrad Adenauer; domnívá se, že počet těchto sběrných převodů je stále velmi vysoký; je pevně přesvědčen, že účinné řízení rozpočtu by mělo být schopno omezit takovéto převody na nezbytné minimum; naléhavě žádá, aby byla politika Parlamentu v oblasti budov stanovena dostatečně jasně jako součást rozpočtové strategie;
Výroky Účetního dvora ve věci spolehlivosti účetní závěrky za rok 2016 a legality a správnosti operací, na nichž se zakládá
12. připomíná, že Účetní dvůr provádí specifické posouzení správních a jiných nákladů jako jediné skupiny politik pro všechny evropské instituce; upozorňuje na to, že správní a s nimi související výdaje zahrnují výdaje na lidské zdroje (platy, příspěvky a důchody), které představují 60 % celkových správních výdajů, a výdaje na budovy, vybavení, energie, komunikace a informační technologie;
13. připomíná, že audit zahrnoval zkoumání reprezentativního vzorku 100 platebních operací, včetně na rizicích založeného vzorku 20 závazků, které byly schváleny až ke konci rozpočtového roku 2016 a byly přeneseny do roku 2017, aby bylo zkontrolováno, zda je rozpočet využíván v souladu se zásadou ročního rozpočtu;
14. od Účetního dvora zjišťuje, že z důkazních informací celkově vyplývá, že výdaje na „správu“ nejsou zatíženy významnou mírou chyb; konstatuje, že na základě dvanácti kvantifikovaných chyb činí odhadovaná míra chyb v okruhu 5 VFR určeném na správní výdaje 0,2 % (snížení oproti 0,6 % v roce 2015);
Správa prostředků ze strany politických skupin
15. připomíná, že politické skupiny odpovídají Parlamentu za správu jim přidělených finančních prostředků v rámci pravomocí, které jim udělilo předsednictvo; se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr zjistil nedostatky v kontrolách, které se týkají schvalování a úhrady výdajů u skupiny Evropa národů a svobody (ENF), a také zjistil, že byly provedeny platby, na které se nevztahovala žádná smlouva uzavřená na základě zadávacího řízení; upozorňuje, že výrok s výhradou vydal i externí auditor Ernest and Young; vyzývá předsednictvo, aby v souvislosti se skupinou ENF přijalo vhodná opatření, včetně případného vrácení příslušných prostředků;
16. bere na vědomí konkrétní zjištění týkající se Parlamentu obsažená ve výroční zprávě Účetního dvora za rok 2016; bere na vědomí, že u jedné platby pro politickou skupinu Účetní dvůr zjistil nedostatky v kontrolách týkající se schvalování a úhrady výdajů, které byly provedeny v roce 2015, ale vyúčtovány až v roce 2016; kromě toho bere na vědomí, že Účetní dvůr zjistil, že byly provedeny platby, na které se nevztahovala žádná smlouva uzavřená na základě zadávacího řízení; bere také na vědomí, že Účetní dvůr zjistil podobné nedostatky u finančních operací v souvislosti s jinou politickou skupinou v roce 2015;
17. bere na vědomí odpovědi, které dal Parlament v kontradiktorním řízení s Účetním dvorem; žádá Účetní dvůr, aby informoval příslušný výbor o provádění svého doporučení k přezkoumání rámce pro monitorování v souvislosti s plněním rozpočtových prostředků přidělených politickým skupinám a účinněji kontroloval, jak uplatňují pravidla pro schvalování a úhradu výdajů a jak provádějí zadávací řízení;
18. vybízí sekretariát Parlamentu, aby i nadále vyvíjel zvýšené úsilí pomáhat politickým skupinám při zlepšování jejich interního finančního řízení a poskytovat jim lepší pokyny; žádá politické skupiny, aby dále zlepšovaly uplatňování pravidel pro schvalování a úhradu výdajů a zlepšovaly a dále harmonizovaly způsob, jakým provádějí zadávací řízení;
Výroční zpráva interního auditora
19. konstatuje, že na veřejně přístupné schůzce příslušného výboru s interním auditorem konané dne 23. ledna 2018 představil interní auditor svou výroční zprávu a popsal, jakým způsobem provedl v roce 2016 audity na tato témata:
–
prověrka projektu nového systému finančního řízení (FMS) – fáze 3,
–
následný audit nedokončených opatření ze zpráv o interním auditu,
–
audiovizuální služby,
–
proces náboru pro úředníky a dočasné zaměstnance,
–
externí odborné poradenství u projektů provádění prací na generálním ředitelství pro infrastrukturu a logistiku (GŘ INLO);
–
proces podávání zpráv o činnosti,
–
proces náboru pro smluvní zaměstnance,
–
infrastruktura a operace IT: inventář datového centra a správa externího odborného poradenství;
20. připomíná, že výroční zpráva o činnosti je základním kamenem struktury řízení Parlamentu; zdůrazňuje, že po provedení auditu procesu podávání zpráv o činnosti, který se zaměřoval na efektivnost výročních zpráv o činnosti jako nástroje pro podávání zpráv o zodpovídání se a výkonnosti, vydal interní auditor následující doporučení:
–
měl by být přijat integrovaný rámec pro plánování a podávání zpráv; měl by zahrnovat stanovení jak strategických cílů, tak každoročních cílů činnosti jednotlivých generálních ředitelství, stanovovat klíčové ukazatele výsledků a zlepšovat vykazování výkonnosti ve výročních zprávách o činnosti;
–
generální tajemník by měl jmenovat útvar s rozšířeným mandátem pro koordinaci a monitorování procesu podávání zpráv o činnosti;
–
mělo by být zlepšeno posuzování rámce vnitřní kontroly a podávání zpráv o něm tím, že bude na každém generálním ředitelství jmenován koordinátor vnitřní kontroly, generálním ředitelstvím budou dány odpovídající pokyny a nástroje a bude zajištěno koherentní podávání zpráv o vnitřních kontrolách ve výročních zprávách o činnosti;
–
měly by být přijaty pro Parlament specifické pokyny pro vypracovávání prohlášení o věrohodnosti a posuzování toho, zda je třeba vyjádřit případné výhrady;
21. konstatuje, že výsledkem procesu opatření v návaznosti na doporučení auditora v roce 2016 bylo ukončení 22 ze 48 neukončených opatření, která byla potvrzena, a také skutečnost, že profil rizika u opatření, která mají zpoždění, se v roce 2016 i nadále postupně snižoval; konstatuje zejména, že na konci roku bylo 10 z 26 neukončených opatření v kategorii „značného rizika“ a zbývajících 16 v kategorii „mírného rizika“;
Opatření přijatá v návaznosti na usnesení o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015
22. bere na vědomí písemné odpovědi na usnesení o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015, které byly dány Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 4. října 2017, a vystoupení generálního tajemníka k různým otázkám a požadavkům usnesení o udělení absolutoria Parlamentu za rozpočtový rok 2015 a následnou výměnu názorů s členy výboru; zdůrazňuje, že je důležité vést častější rozpravy s generálním tajemníkem o otázkách týkajících se rozpočtu Parlamentu a jeho provádění ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu;
23. znovu zdůrazňuje, že v zájmu větší transparentnosti v rámci orgánu, a zejména pokud jde jeho o rozhodovací postupy, je třeba usnadnit práci vnitřních rozhodovacích orgánů Parlamentu, zejména předsednictva, a učinit ji přístupnější, a to především rozhodovací postup; požaduje, aby byly pořady jednání předsednictva zveřejňovány na intranetu včas a aby byly zápisy z jednání zveřejňovány mnohem rychleji; poznamenává, že pro zveřejnění není nutné čekat na jejich překlad do všech jazyků; blahopřeje sboru kvestorů k pokroku dosaženému v tomto ohledu, zejména pokud jde o novou politiku zveřejňování jeho rozhodnutí;
24. žádá generálního tajemníka, aby toto usnesení předal předsednictvu a upozornil na všechny žádosti o opatření nebo rozhodnutí předsednictva; vyzývá generálního tajemníka, aby vypracoval plán činnosti předsednictva týkající se opatření navazujících a/nebo reagujících na doporučení uvedená v usneseních Parlamentu o udělení absolutoria a aby výsledky zahrnul do výročního dokumentu o monitorování; žádá generálního tajemníka, aby včas informoval Rozpočtový výbor a Výbor pro rozpočtovou kontrolu o všech projektech s významnými rozpočtovými dopady, které byly předloženy předsednictvu;
25. lituje však toho, že mnohá doporučení v usnesení o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015(10) nebyla v dalším postupu zohledněna, což nebylo nijak vysvětleno ani odůvodněno; vyjadřuje své hluboké znepokojení nad tím, že ani předsednictvo, ani generální tajemník nezveřejnili zprávu o pokroku ani nedosáhli dostatečného pokroku u několika požadavků, aby jednali nebo učinili rozhodnutí;
26. opakuje svůj požadavek, aby předsednictvo zajistilo provedení opatření v návaznosti na všechna rozhodnutí o udělení absolutoria, jak to vyplývá z článku 25 a přílohy IV jednacího řádu a článků 6 a 166 finančního nařízení;
27. připomíná, že obě usnesení Parlamentu o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014(11) a 2015 obsahovala požadavek na technické řešení umožňující poslancům využívat svých vlastních stránek na internetových stránkách Parlamentu ke zveřejňování podrobností o svých schůzkách se zástupci zájmových skupin; naléhavě vyzývá předsednictvo Parlamentu a generálního tajemníka, aby tuto možnost bez dalšího odkladu zajistili;
28. vyzývá generálního tajemníka, aby informoval poslance o pokroku dosaženém v souvislosti s projektem iPACS (jehož cílem je posílit a modernizovat bezpečnost osob, budov a majetku Parlamentu); konstatuje, že tento projekt byl přijat rozhodnutím předsednictva dne 9. března 2015; zdůrazňuje, že je důležité zjistit, zda projekt, který má pro Parlament tak velký význam – a který si vyžádal tak značné finanční prostředky –, probíhá v souladu se zadáním;
29. vyzývá generálního tajemníka, aby inicioval opatření k řešení výrazně rostoucích cen hotelů ve Štrasburku; tyto ceny zaznamenaly dramatický meziroční nárůst, přičemž během plenárního zasedání jsou viditelně nejvyšší; doporučuje usnadnit dopravu mezi Štrasburkem a německou stranou hranice, kde jsou ceny výrazně nižší (např. prostřednictvím kyvadlové autobusové dopravy mezi městem Kehl a budovou Parlamentu);
30. vítá iniciativy generálního tajemníka týkající se přezkumu strategie řízení krizí a kontinuity provozu s cílem zajistit odolnost Parlamentu, aby dokázal lépe čelit případným závažným událostem (jakékoli povahy, nicméně týkající se např. IT, bezpečnosti nebo prostor), které by mohly mít vliv na činnost Parlamentu, jak je to vyjádřeno v rozhodnutí předsednictva ze dne 3. května 2016;
Absolutorium Parlamentu za rok 2016
31. bere na vědomí výměnu názorů mezi místopředsedou odpovědným za rozpočet, generálním tajemníkem a Výborem pro rozpočtovou kontrolu v přítomnosti interního auditora dne 23. ledna 2018 v souvislosti s udělováním absolutoria Parlamentu za rozpočtový rok 2016;
32. konstatuje, že v návaznosti na referendum, které se konalo ve Spojeném království dne 23. června 2016, diskutovalo předsednictvo o důsledcích jeho výsledku na své schůzi dne 4. července 2016; bere na vědomí, že postoj předsedy je takový, že po dobu, po níž zůstane Spojené království plným členem Unie, budou mít britští poslanci a zaměstnanci Parlamentu přesně ta samá práva a ty samé povinnosti jako všichni ostatní poslanci a zaměstnanci instituce; konstatuje, že toto uspořádání musí být pružné a musí zachovávat soulad s jakýmikoli možnými výsledky jednání o brexitu; konstatuje, že situace britských poslanců a zaměstnanců Parlamentu se může během dosud nevymezeného přechodného období změnit;
33. uznává, že výsledek referenda měl značný dopad na sekretariáty výborů, rešeršní oddělení a horizontální útvary politických generálních ředitelství; konstatuje, že útvary Parlamentu připravily analytický materiál založený na shromažďování faktických podkladů ve snaze uvážit, jaký dopad bude mít vystoupení Spojeného království na oblasti politiky a právní předpisy v příslušných oblastech jejich zájmu; mimoto zjišťuje, že budoucí práce v této věci má velice složitou právní povahu a že odborné zázemí vybudované v sekretariátech výborů a tematických odděleních je k dispozici k využití během následných fází procesu vystoupení na základě přijatých politických rozhodnutí;
34. vítá zlepšenou spolupráci v oblasti bezpečnosti mezi Parlamentem a vnitrostátními orgány v jeho hostitelských zemích, zejména spolupráci s belgickými orgány;
35. vybízí generálního tajemníka, aby s belgickými železnicemi vyjednal nabídku většího počtu přímých vlakových spojů mezi stanicí Brusel-Luxembourg a letištěm Zaventem v době příletu a odletu největšího počtu poslanců, aby se zkrátil cestovní čas a snížila se uhlíková stopa poslanců; žádá sekretariát, aby propagoval u poslanců cestování vlakem;
36. připomíná, že otevřenost vůči veřejnosti je charakteristickým rysem Parlamentu; podporuje reorganizaci a zlepšení vstupních prostor do všech budov Parlamentu ve všech třech pracovních místech na základě nového bezpečnostního konceptu, který zaručuje bezpečné pracovní prostředí pro parlamentní činnosti a současně má zachovat otevřenost Parlamentu; poznamenává, že tyto vchody, které byly modernizovány v roce 2015, byly vybaveny novými systémy kontroly vstupu a byly začleněny do nového centrálního integrovaného systému kontroly fyzického přístupu; zdůrazňuje, že vchod do budovy Louise Weiss ve Štrasburku je jedním z vchodů, které poslanci, zaměstnanci Unie a návštěvníci během plenárních zasedání používají nejvíce; zdůrazňuje, že jde de facto o nejviditelnější vchod ve Štrasburku; vyjadřuje politování nad skutečností, že „dočasná“ bezpečnostní kontrola u vchodu do budovy Louise Weiss se stala fakticky trvalou; naléhavě vyzývá generálního tajemníka, aby navrhl alternativu, která by usnadnila vstup do budovy Louise Weiss při zachování úrovně bezpečnosti a přitažlivosti tohoto vchodu;
37. konstatuje, že míra pozornosti věnované sestavování rozpočtu podle výkonnosti je na jednotlivých generálních ředitelstvích různá a že v některých útvarech správy je tento přístup stále v přípravné fázi; vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil, aby v celé správě byly stanoveny jasné, měřitelné cíle a aby bylo sledováno jejich plnění;
38. vyjadřuje politování nad tím, že podle Účetního dvora činí náklady na zeměpisnou rozptýlenost Parlamentu 114 milionů EUR ročně; bere na vědomí zjištění obsažené v usnesení ze dne 20. listopadu 2013 o umístění sídel institucí Unie(12), že 78 % veškerých služebních cest zaměstnanců Parlamentu, na které se vztahuje služební řád, je přímým důsledkem toho, že jsou útvary Parlamentu geograficky rozptýleny; připomíná, že dopad této rozptýlenosti na životní prostředí činí odhadem 11 000–19 000 tun emisí CO2; s politováním konstatuje, že v roce 2016 činily celkové náklady na úhradu pouze za cestovní výdaje poslanců na plenární zasedání ve Štrasburku až 21 352 262 EUR; vyzývá Radu, aby nalezla řešení, díky němuž by měl Evropský parlament jediné sídlo, s cílem neplýtvat penězi daňových poplatníků;
39. bere na vědomí, že bylo zveřejněno sedm zpráv o „nákladech vyplývajících z neexistence společného evropského postupu“ a pět „posouzení evropské přidané hodnoty“, které byly dokončeny v roce 2016;
40. bere na vědomí revizi výše náhrad a příspěvků pro akreditované parlamentní asistenty v souvislosti s jejich služebními cestami mezi třemi pracovními místy Parlamentu; konstatuje, že pro úředníky a ostatní zaměstnance Parlamentu je cenový strop za hotelový pokoj při cestách do Štrasburku stanoven na 180 EUR a denní příspěvky na 102 EUR, což činí částku 282 EUR na den, zatímco u akreditovaných parlamentních asistentů je tato částka u týchž výdajů snížena na 137 EUR, 160 EUR, resp. 183 EUR a je na rozhodnutí poslance; připomíná však, že akreditovaní parlamentní asistenti mají nárok na stejný denní příspěvek jako úředníci a další zaměstnanci Parlamentu při cestách do jiných míst, než je Štrasburk; vyzývá předsednictvo, aby pro třetí rok volebního období a v zájmu rovného zacházení s pracovníky urychleně přijalo opatření s cílem přizpůsobit denní příspěvek, který pobírají akreditovaní parlamentní asistenti při cestách do Štrasburku, příspěvku, který pobírají úředníci a ostatní zaměstnanci; znovu žádá předsednictvo, aby plně vyrovnalo náhrady a příspěvky pro úředníky, ostatní zaměstnance a akreditované parlamentní asistenty;
41. vítá ochotu generálního tajemníka nalézt řešení a opakuje svůj požadavek, aby bylo nalezeno funkční řešení pro ty akreditované parlamentní asistenty, kteří, ačkoli budou mít na konci stávajícího volebního období odpracována dvě volební období, nebudou mít po dosažení důchodového věku nárok vstoupit do evropského důchodového systému, a to vzhledem k okolnostem, které nemohou ovlivnit ani oni sami, ani poslanci, kteří je zaměstnávají, neboť jim nedosáhnou potřebných deseti let služby kvůli dřívějšímu termínu konání voleb v roce 2014 a zpožděním při schvalování nových smluv pro akreditované parlamentní asistenty v důsledku velkého pracovního přetížení v oblasti lidských zdrojů po volbách v letech 2009 a 2014; žádá proto, aby byla dvě volební období považována za deset let aktivní služby; vyzývá generálního tajemníka, aby pověřil generální ředitelství pro personál (GŘ PERS), aby neprodleně hledalo možná řešení, a aby o tomto procesu informoval zástupce akreditovaných parlamentních asistentů a zapojil je do něj; požaduje, aby Komise do 1. září 2018 předložila legislativní návrh s cílem vyřešit tento problém;
42. konstatuje, že některé úhrady za služební cesty jsou prováděny se značným zpožděním, a navrhuje, aby byla prozkoumána řešení k jejich vyplácení v přiměřeném časovém rámci;
43. považuje za vhodné ponechat malé zvýšení v rozpočtové položce 422 Výdaje na parlamentní asistenci, a to s ohledem na vyšší pracovní zátěž kvůli brexitu, rostoucí počet trialogů a stále větší množství dočasných a zvláštních výborů, které dosáhlo historického počtu 25 stálých a dočasných výborů, a kvůli souběhu konce volebního období se složitým balíčkem legislativních návrhů souvisejících s VFR;
44. žádá generálního tajemníka, aby Komisi předložil zprávu o hodnocení nového statutu akreditovaných parlamentních asistentů vypracovanou v návaznosti na usnesení přijaté dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014, která je také uvedena v článku 3 nařízení Rady (ES) č. 160/2009(13);
45. vybízí předsednictvo, aby při posuzování nových předpisů pro skupinové návštěvy zavedených v loňském roce zrušilo možnost pověřit vedením skupiny akreditované parlamentní asistenty, protože to vyvolává obavy v oblasti profesní, právní, etické a také v oblasti ochrany údajů;
46. zjišťuje, že stážisté, které zaměstnávají poslanci, mají s daným poslancem soukromoprávní pracovní smlouvu, která pro ně nezakládá nárok na podobné postavení v Parlamentu, jako mají jiné kategorie zaměstnanců Parlamentu, nebo nárok na získání stipendia od samotného Parlamentu (Schumanovo stipendium); lituje toho, že v rámci generálního ředitelství pro finance (GŘ FINS) neexistuje žádný nástroj ani právní rámec pro to, aby bylo možno nastavit systém přímých zálohových plateb těmto stážistům ještě před pracovními cestami – přestože jsou tyto mechanismy k dispozici pro všechny ostatní zaměstnance – vzhledem k tomu, že si ze zřejmých důvodů mohou stěží dovolit hradit tyto výdaje předem z vlastních prostředků; zdůrazňuje, že poslanci mohou v jednotlivých případech uzavřít dohodu o zálohových platbách se stážistou a třetí osobou pověřenou prováděním plateb; konstatuje však, že mnoho poslanců nevyužívá k výplatě mzdy stážistům, které zaměstnává, služeb třetí osoby pověřené prováděním plateb, žádá Parlament, aby co nejdříve vyhodnotil, zda by bylo možno takovýto systém přímých plateb zavést;
47. se znepokojením konstatuje, že v této pokročilé fázi volebního období Parlamentu se dosud na oficiálních internetových stránkách Parlamentu neobjevily životopisy více než poloviny poslanců; vyzývá generálního tajemníka, aby přijal okamžitá opatření a zajistil, aby byly na oficiálních internetových stránkách životopisy všech poslanců;
48. připomíná, že mandát poslanců Parlamentu je neslučitelný se zastáváním většího počtu úřadů, včetně poslaneckého mandátu vnitrostátního parlamentu; žádá, aby pro příští volební období byla vypracována potřebná pravidla, která by vyloučila možnost, aby poslanci zastávali další mandát v regionálním parlamentu členského státu s legislativními pravomocemi, který vyžaduje, aby jeho poslanci přijali podobné závazky, pokud jde o pracovní dobu, jaké vyžaduje vnitrostátní parlament;
49. je toho názoru, že v zájmu získávání nezávislejších a spolehlivějších stanovisek a studií je třeba vytvořit pravidla pro střet zájmů odborníků najímaných výbory Parlamentu;
50. připomíná, že při udělování absolutoria za rozpočtové roky 2014 a 2015 konstatoval, že internetové stránky Parlamentu nejsou pro uživatele právě vstřícné, a s ohledem na to vyzývá generální ředitelství pro komunikaci (GŘ COMM), aby bezodkladně zlepšilo své internetové stránky a vytvořilo účinnější vyhledávač; zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout pokroku, pokud jde o atraktivitu a zajímavost internetových stránek, a že je třeba nadále vynakládat úsilí na diverzifikaci dostupných platforem sociálních médií; vyzývá k uplatňování nové strategie, která bude reflektovat plnou kapacitu sociálních médií v různých podobách;
51. bere na vědomí aktualizovaný mandát informačních kanceláří, které budou nově působit pod názvem „kontaktní kanceláře“ (který schválilo předsednictvo v listopadu 2017); výslovně zdůrazňuje, že jejich hlavní funkcí je informovat a komunikovat jménem Parlamentu na místní úrovni s cílem poskytovat informace o Unii a politikách Unie prostřednictvím činností externích zúčastněných stran na místní, regionální a vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje, že je třeba optimalizovat využívání nových komunikačních technologií a vzorců a využít výhodné zeměpisné polohy kontaktních kanceláří v blízkosti občanů k dalšímu zintenzivnění činností na místní úrovni, jako je například pořádání diskusí s poslanci a občanskou společností s cílem naslouchat lidem a být s nimi v kontaktu; poukazuje na to, že k tomu, aby se ještě více dařilo oslovit občany, by měla přispět i debata na internetu a pozornost sdělovacích prostředků vyvolaná uvedenými akcemi; požaduje, aby byla zlepšena strategie přijatá v souvislosti s informačními kancelářemi Parlamentu, a naléhavě vyzývá GŘ COMM, aby se zabývalo problémem nerovnováhy mezi částkou vynaloženou na budovy a zaměstnance v porovnání s klíčovými funkcemi těchto kanceláří, tedy přímou komunikací s místními zúčastněnými stranami a občany;
Generální ředitelství pro komunikaci
52. připomíná, že klíčovým ukazatelem výkonnosti GŘ COMM je celkový počet osob, které se podařilo oslovit, nebo zájem a pozornost, které se podařilo vyvolat v celé škále komunikačních platforem a kanálů Parlamentu; konstatuje, že pokud jde o pozornost věnovanou Parlamentu ve sdělovacích prostředcích a průměrné zpravodajské pokrytí za měsíc, tyto ukazatele se oproti roku 2015 zvýšily o 12 % a oproti volebnímu roku 2017 o 7 %; je si vědom zlepšení v tom, jak Parlament využívá sociální média, a také u činností spojených se zvyšováním informovanosti mezi mladými lidmi; upozorňuje však na to, že komunikační činnosti Parlamentu by se měly i nadále zlepšovat, zejména by se měl zvyšovat dosah jeho působení na sociálních sítích, který v současnosti neodpovídá standardům, které se očekávají od parlamentní instituce; zdůrazňuje, že zejména v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 je třeba rozvíjet a uplatňovat komplexní strategii v oblasti sociálních médií; zdůrazňuje, že tato strategie musí odrážet množství práce, kterou Parlament vykonává, a současně zohledňovat mnohostranné zájmy, obavy a představy, které občané v souvislosti s budoucností Evropy vyjadřují;
53. konstatuje, že GŘ COMM zahájilo nový víceletý pracovní program pro granty v oblasti sdělovacích prostředků a pořádání akcí na období 2016–2019; zjišťuje, že pokud jde o poskytování grantů v mediální kategorii, bylo uzavřeno 102 rámcových dohod o partnerství a bylo schváleno 48 žádostí o grant v celkové hodnotě 3,99 milionu EUR; konstatuje, že v oblasti pořádání akcí bylo vybráno 18 projektů, jimž bude poskytnut grant, v celkové hodnotě 0,8 milionu EUR; vyzývá GŘ COMM, aby se zaměřilo na aktivnější přístup komunikační strategie Parlamentu k těm, kteří se sami od sebe o činnosti Parlamentu nezajímají, nebo jsou dokonce vůči jeho fungování skeptičtí;
54. bere na vědomí zásadní technické a redakční změny veřejných internetových stránek Parlamentu, zejména optimalizaci vyhledávače na těchto stránkách; blahopřeje GŘ COMM k tomuto pokroku, ale dodává, že pokrok je stále příliš pomalý; konstatuje, že projekt Responsive Web Design a projekt obnovy platformy pro živé vysílání a videozáznam na požádání, jejichž cílem je přetvořit podobu internetových stránek tak, aby je bylo možno prohlížet na všech druzích zařízení, byly spuštěny v roce 2016 a byly úspěšně realizovány v některých částech internetových stránek; žádá, aby tyto projekty pokračovaly a uplatnily se ve všech sekcích internetových stránek Parlamentu; konstatuje, že vytvoření účinných internetových stránek a komunikačního nástroje si ještě vyžádá množství práce; zdůrazňuje, že obnova musí být provedena včas, protože viditelnost a přístupnost Parlamentu by měla být zajištěna s dostatečným předstihem před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu v roce 2019, nejpozději však do těchto voleb; zdůrazňuje, že transparentní a přístupné internetové stránky jsou pro zapojení občanů klíčové;
55. bere na vědomí výrazné zvýšení objemu žádostí zaslaných oddělení pro žádosti občanů o informace (AskEP) od roku 2014, zejména v důsledku zjevně koordinovaných kampaní týkajících se určitých aktuálních témat; navrhuje, aby byli s odpověďmi Parlamentu obeznamováni poslanci, kteří možná o jejich existenci nemají tušení;
56. upozorňuje na nejnovější průzkum Eurobarometru zadaný Parlamentem, v němž byla položena konkrétní otázka na obraz Parlamentu v očích veřejnosti; je potěšen tím, že podle tohoto průzkumu procento občanů, kteří Parlament vnímají pozitivně, vzrostlo z 25 % (2016) na 33 % (2017); s uspokojením konstatuje, že nárůst kladného vnímání je přímo úměrný poklesu „záporného názoru“ na Parlament o 7 procentních bodů z 28 % (2016) na 21 % (2017); zdůrazňuje, že navzdory jasným známkám zlepšení je ještě třeba vykonat množství práce;
57. vybízí předsednictvo, aby při posuzování nových předpisů pro skupinové návštěvy zavedených v loňském roce zrušilo možnost pověřit vedením skupiny akreditované parlamentní asistenty;
58. požaduje, aby byl přezkoumán systém pro výpočet úhrady cestovních výdajů pro skupinové návštěvy sponzorované poslanci, a to jak s cílem zajistit rovné zacházení pro všechny občany Unie, tak v zájmu podpory používání ekologičtějších dopravních prostředků, vzhledem k tomu, že stávající systém založený na počtu ujetých kilometrů nezohledňuje izolaci a zeměpisné překážky, kterým čelí některé oblasti Unie, a nezohledňuje náklady na cestování na místa, kde jsou k dispozici rychlejší a ekologičtější způsoby dopravy;
59. konstatuje, že k 31. prosinci 2016 bylo na sekretariátu zaměstnáno celkem 5 375 úředníků a dočasných zaměstnanců (stav o 16 pracovníků nižší než k 31. prosinci 2015) a v politických skupinách bylo zaměstnáno celkem 806 úředníků a dočasných zaměstnanců (stav o 35 pracovníků vyšší než k 31. prosinci 2015); spolu se smluvními zaměstnanci odpovídalo GŘ PERS za 9 402 zaměstnanců (stav o 264 pracovníků vyšší než k 31. prosinci 2015);
60. konstatuje, že k 1. lednu 2016 bylo v plánu pracovních míst Parlamentu zrušeno 57 pracovních míst v souladu s revizí služebního řádu na rok 2014 a VFR na období 2014–2020;
Generální ředitelství pro personál
61. vítá skutečnost, že prosazování rovných příležitostí je i nadále klíčovou součástí politiky řízení lidských zdrojů Parlamentu; konstatuje, že akční plán pro prosazování rovnosti žen a mužů a rozmanitosti, který schválilo předsednictvo v roce 2015, byl v roce 2016 i nadále uskutečňován spolu s jeho specifickými cíli a všemi ostatními souvisejícími opatřeními;
62. vítá skutečnost, že byl přijat časový plán projektu „Rovnost žen a mužů v sekretariátu Evropského parlamentu“; konstatuje, že tento plán nastiňuje konkrétní činnosti a jasný časový sled konkrétních opatření týkajících se řízení, odborného vzdělávání, zvyšování informovanosti o rovnosti žen a mužů, opatření ve snaze o rovnováhu práce a soukromého života a pravidelného monitorování vyváženého zastoupení mužů a žen na základě statistických údajů;
63. vítá skutečnost, že došlo k posílení rovnosti žen a mužů v pozici vedoucích oddělení jmenovaných generálním tajemníkem z 21 % v roce 2006 na 36 % v roce 2016 a že pracovní pozice, které ženy získaly, mají tendenci vykazovat uspokojivé zlepšení kvality pracovních pozic určených ženám;
64. lituje toho, že vyváženost zastoupení žen a mužů na úrovni generálního ředitele poklesla z 33,3 %/ 66,7 % v roce 2015 na 16,7 %/83,3 % v roce 2016; konstatuje, že vyváženost zastoupení žen a mužů na úrovni ředitelů zůstala mezi lety 2015 a 2016 takřka beze změny, činila 29,2 %/70,8 %, resp. 29,8 %/70,2 %; soudí, že tento postup je v rozporu s časovým plánem projektu Rovnost žen a mužů v sekretariátu Evropského parlamentu;
65. uznává, že některé činnosti, jako je provozování jídelen a úklid, bylo pro Parlament výhodnější zajišťovat externě, a že v důsledku toho u některých generálních ředitelství může počet externích zaměstnanců v prostorách Parlamentu dokonce převyšovat počet úředníků;
66. opakuje svůj názor, že by externí zaměstnanci neměli být využíváni jako způsob kompenzace za snížení stavu pracovních míst dohodnutého v rámci revize služebního řádu z roku 2014 a současného VFR;
67. konstatuje, že na konci roku 2016 v Parlamentu pracovalo 1 924 akreditovaných parlamentních asistentů, o rok dříve jich bylo 1 791; žádá, aby právům akreditovaných parlamentních asistentů a místních asistentů byla věnována zvláštní pozornost, protože jejich smlouvy jsou bezprostředně provázány s mandátem poslanců Parlamentu, kterým poskytují podporu, s ohledem na to, že akreditovaní parlamentní asistenti jsou zaměstnanci, kteří mají pracovní smlouvu s Parlamentem, zatímco místní asistenti se řídí různými vnitrostátními právními předpisy;
68. opakuje, že je znepokojen údajnou praxí, podle níž poslanci požadují, aby akreditovaní parlamentní asistenti cestovali, zejména do Štrasburku, bez cestovních příkazů, bez úhrady výdajů za pracovní cestu nebo jednoduše bez úhrady cestovních výdajů; je toho názoru, že takováto praxe vytváří prostor ke zneužívání této možnosti vzhledem k tomu, že pokud akreditovaní parlamentní asistenti cestují bez cestovních příkazů, nejenom že musí platit náklady z vlastních prostředků, ale navíc nejsou ani kryti pracovním pojištěním; vyzývá generálního tajemníka, aby tuto údajnou praxi prošetřil a aby o tom do konce roku podal zprávu;
69. znovu žádá Konferenci předsedů, aby znovu zvážila možnost, aby akreditovaní parlamentní asistenti za určitých podmínek, které budou stanoveny, doprovázeli poslance na oficiálních delegacích a pracovních cestách, jak to již někteří poslanci požadují; vyzývá generálního tajemníka, aby prošetřil dopady na rozpočet a organizaci a logistiku těchto služebních cest;
70. konstatuje, že Parlament poskytuje rozpočet výboru zaměstnanců, požaduje, aby podobný rozpočet poskytl i pro výbor akreditovaných parlamentních asistentů, protože plní úkoly stanovené statutem, které jsou užitečné pro všechny orgány a poslance;
71. vyzývá správu, aby zapojila výbor akreditovaných parlamentních asistentů do všech rozhodovacích procesů, které by se mohly týkat akreditovaných parlamentních asistentů buď výhradně, nebo společně s ostatními kategoriemi zaměstnanců zastoupenými ve výboru zaměstnanců;
72. vítá zájem o udržení zaměstnanců, kteří jsou britskými občany a pracují jako evropští úředníci; žádá generálního tajemníka, aby předložil zprávu o možných rizicích pro britské zaměstnance a o tom, jak zajistit, aby se britští zaměstnanci nestali obětí brexitu a aby jejich zákonná, smluvní a nabytá práva byla plně ochráněna;
73. bere na vědomí, že v souladu s interinstitucionální dohodou o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(14) bylo pro rok 2016 zrušeno v plánu pracovních míst Parlamentu 57 míst, což odpovídalo požadavku na 5 % snížení stavu zaměstnanců; konstatuje, že byla zrušena ještě další dvě místa, která byla převedena do Komise v souvislosti s interinstitucionálními projekty IT; konstatuje navíc, že na základě rozhodnutí rozpočtového orgánu měl Parlament snížit svůj plán pracovních míst k 1. lednu 2017 o dalších 76 míst;
74. je toho názoru, že v reakci na kampaň „#MeToo“ by měl Parlament dosáhnout uplatňování nulové tolerance vůči násilí v jakékoli formě, ať už strukturální, sexuální, fyzické nebo psychologické; proto žádá:
–
plnou odpovědnost pachatelů a uplatňování dostupných sankcí a postihů v plném rozsahu;
–
vytvoření centrální kanceláře pro řešení stížností určené k ohlašování případů obtěžování;
–
přístup k nezávislému výboru pro řešení případů obtěžování v Parlamentu, který nereprodukuje vnitřní strukturu moci tím, že by byl složen z poslanců;
–
ochranu pro oběti a ty, kteří takovéto násilné chování nahlásí, tak, aby zůstali v naprosté anonymitě a případy se řešily diskrétně;
–
psychologickou podporu pro oběti, kterou bude zajišťovat centrální kancelář Parlamentu s pomocí lékařů, sociálních pracovníků a poradců;
–
povinné školení o sexuálním obtěžování a psychickém obtěžování na pracovišti pro poslance a úředníky v mocenských pozicích;
–
školení a informace pro zaměstnance, které jim pomohou rozpoznat sexuální obtěžování a zajistit, aby znali svá práva;
75. domnívá se, že poměrně nízký počet stížností na obtěžování, které byly předloženy jak poradnímu výboru zabývajícímu se stížnostmi na obtěžování od zaměstnanců, tak akreditovanými parlamentními asistenty, by mohl naznačovat, že nejsou odpovídající možnosti, jak si stěžovat; zdůrazňuje, že služební řád uznává dva druhy obtěžování (psychologické a sexuální obtěžování); je toho názoru, že boj proti jakémukoli druhu obtěžování by měl být jednou z nejdůležitějších priorit generálního tajemníka; vítá v tomto ohledu návrh generálního tajemníka zřídit síť nezávislých důvěrných konzultantů, na které se mohou obrátit akreditovaní parlamentní asistenti, stážisté pracující pro poslance, zaměstnanci skupin a všichni ostatní zaměstnanci a stážisté; konstatuje, že tito konzultanti budou vybíráni podle odborných znalostí a interpersonálních dovedností a absolvují cílená školení; vybízí k revizi složení poradních výborů zabývajících se stížnostmi na obtěžování tak, aby bylo zajištěno rovné zastoupení poslanců, akreditovaných parlamentních asistentů a zaměstnanců a vyvážené zastoupení žen a mužů; vyzývá předsednictvo, aby přezkoumalo možnost jmenování externího auditora, aby se ještě zlepšily interní procesy;
76. vyjadřuje nutnost zřídit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a konzultace s dostatečnými rozpočtovými prostředky s cílem pomoci oznamovatelům využívat správné kanály pro zveřejňování informací o možných nesrovnalostech, které ovlivňují finanční zájmy Unie a zároveň chránit jejich utajení a poskytovat potřebnou podporu a poradenství;
77. znovu připomíná zranitelnou pozici, v níž se nacházejí akreditovaní parlamentní asistenti a stážisté poslanců ve vztahu k vnitřním předpisům pro ochranu oznamovatelů; varuje generálního tajemníka před možnými finančními důsledky toho, že Parlament stále ještě neposkytuje akreditovaným parlamentním asistentům, kteří oznamují závažné protiprávní jednání poslanců, potřebnou ochranu oznamovatelů; naléhavě žádá generálního tajemníka, aby se touto situací okamžitě zabýval;
78. požaduje, aby týdny vyhrazené na vnější parlamentní činnost byly využívány pro vzdělávací kurzy, zejména pro asistenty poslanců, včetně intenzivních jazykových kurzů;
79. znovu upozorňuje na to, že Parlament je v podstatě jediným orgánem, který nezavedl systém pružné pracovní doby, mechanismus, který zavedly téměř všechny orgány, zejména Komise, už před několika lety, což vedlo prokazatelně k vyšší produktivitě a lepší kvalitě života zaměstnanců; požaduje, aby byl do úpravy pracovní doby Parlamentu co nejdříve začleněn systém pružné pracovní doby a aby byl Výbor pro rozpočtovou kontrolu průběžně informován o pokroku při dosahování tohoto cíle;
80. opakuje – jak bylo přijato ve zprávě Parlamentu o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (bod 90) –, že studenti na stipendijní stáži by s ohledem na svůj příjem měli mít nárok na větší snížení cen v restauracích Parlamentu;
81. s velkým znepokojením bere na vědomí pokles poptávky poslanců po individuálních jazykových kurzech francouzštiny a zejména španělštiny a italštiny, a to především od roku 2009; konstatuje, že pouze u kurzů angličtiny a němčiny je počet zájemců stabilní a dokonce se zvýšil; připomíná generálnímu tajemníkovi důležitost mnohojazyčnosti v procesu evropské integrace a úlohu, kterou by měla správa sehrávat při podpoře výuky jazyků mezi zvolenými zástupci občanů Unie, vzhledem k tomu, že jazyky jsou také jedním za základních nástrojů dorozumívání a komunikace při výkonu poslaneckých povinností; vyzývá správu, aby poslance vhodnými prostředky pravidelně informovala o existujících brožurách a informacích dostupných na internetu týkajících se všech příležitostí, které Parlament nabízí, se zvláštním důrazem na výuku jazyků prováděnou interními lektory v Bruselu a ve Štrasburku, protože toto řešení je nejflexibilnější a nejlépe vyhovuje jejich potřebám a pracovním podmínkám a také jde o ekonomicky nejvýhodnější nabídku; dále naléhavě žádá generálního tajemníka, aby zajistil nezbytné prostředky na podporu mnohojazyčnosti v této oblasti, a to i zlepšením dostupnosti interních jazykových lektorů a ukončením nejistoty pracovního místa, které čelí; bere na vědomí převedení oddělení pro odborné vzdělávání poslanců z GŘ FINS pod GŘ PERS s cílem vytvořit větší součinnost s oddělením pro odborné vzdělávání zaměstnanců, které již spadá pod GŘ PERS; žádá generálního tajemníka, aby Parlament informoval o konkrétních výsledcích, kterých tímto krokem hodlá docílit;
82. vyzývá generálního tajemníka, aby vypracoval dobrovolnou a transparentní politiku mobility, která bude zohledňovat zájmy a dovednosti zaměstnanců v rámci skutečné strategie kariérního rozvoje;
Generální ředitelství pro infrastrukturu a logistiku
83. konstatuje, že aktualizovaný návrh střednědobé strategie Parlamentu v oblasti budov, ve kterém se promítne nejnovější vývoj u budov v Lucemburku a Štrasburku, by měl být zaměřen na prostory v Bruselu, a zejména na to, co bude s budovou Paul-Henri Spaak; dále vyzývá předsednictvo, aby vyhodnotilo stáří infrastruktury v budově Salvador de Madariaga ve Štrasburku; konstatuje navíc, že klíčové faktory spojené s brexitem, které budou určující pro budoucnost politiky v oblasti budov, jako jsou potenciální důsledky brexitu pro mnohojazyčnost, pro počet míst úředníků v plánu pracovních míst a počet poslanců, stále nejsou známy; chápe, že spolehlivě plánovat lze, teprve až bude proces brexitu dokončen; vyzývá předsednictvo, aby vypracovalo strategie ke zmírnění rizik s ohledem na potřebu zabránit jakýmkoli možným narušením, jež by mohl způsobit budoucí vývoj jednání v otázce brexitu; žádá generálního tajemníka, aby navrhl podrobný plán, kam umístit zaměstnance, kteří pracují v různých budovách, v případě renovace nebo rekonstrukce těchto budov;
84. naléhavě vyzývá příslušné útvary, aby vyjasnily, jak mají v plánu prakticky naplnit prohlášení Parlamentu, Rady a Komise o příkladné úloze svých budov(15) s ohledem na směrnici o energetické účinnosti, a to vzhledem k blížícímu se konečnému termínu v roce 2020;
85. bere na vědomí, že předsednictvo pověřilo generálního tajemníka zadáním vypracovat podrobné návrhy možností v souvislosti se stavebními úpravami v budově Paul-Henri Spaak; dále podotýká, že tyto návrhy by se měly věnovat všem možným scénářům, včetně možnosti nechat věci, jak jsou, nebo provést renovaci či rekonstrukci, a že by k těmto návrhům měla být připojena podrobná posouzení proveditelnosti projektů a měly by být řešeny veškeré relevantní právní záležitosti; konstatuje, že podrobné návrhy, které připravilo GŘ INLO, měly být předloženy předsednictvu počátkem roku 2018;
86. konstatuje, že většina budov Parlamentu nebyla projektována a stavěna se zřetelem k požadavkům norem Eurokódy pro navrhování stavebních konstrukcí, protože tyto normy v době jejich výstavby ještě neexistovaly; konstatuje, že jedinými budovami, které vyhovují normám Eurokódy pro navrhování stavebních konstrukcí, jsou budovy Willy Brandt a Wilfried Martens; zjišťuje, že riziko, které vzniká potenciální zranitelností konstrukce jednotlivých budov, je částečně zmírněno operativními opatřeními, která provedlo GŘ INLO a generální ředitelství pro bezpečnost a ochranu (GŘ SAFE), a že se předpokládají další organizační změny s cílem řešit tento problém;
87. připomíná, že předsednictvo na své schůzi dne 11. dubna 2016 přijalo návrh zajišťovat službu přepravy poslanců interně; konstatuje s uspokojením, že postup pro zajišťování služby řidičů interně vedl ke kvantitativnímu i kvalitativnímu zvýšení úrovně služeb poskytovaných poslancům a také umožnil účinně a efektivně reagovat na nepředvídatelné nouzové situace nebo náhlý nárůst poptávky; lituje toho, že při procesu náboru pro službu přepravy v Parlamentu nebyla dodržena zásada vyváženého zastoupení žen a mužů; vyzývá generálního tajemníka, aby předložil návrh na zlepšení současné situace; je navíc znepokojen rozdílem v platových třídách mezi řidiči a ptá se předsednictva, zda plánuje zvážit harmonizaci, aby se zabránilo případným nespravedlivým systémům odměňování;
88. vítá zavedení zkušebního projektu digitálního předávání podpůrných dokladů mezi zadavatelským oddělením na GŘ INLO a oddělením ex ante pro závazky výdajů v oddělení údržby ve Štrasburku; s uspokojením konstatuje, že na základě pozitivních zkušeností byl tento projekt rozšířen i na oddělení projektů ve Štrasburku; podněcuje GŘ INLO k tomu, aby i nadále zavádělo digitální předávání dokumentů, kdekoli je to možné, aby se snížily náklady a zvýšila se efektivita příslušných útvarů;
89. konstatuje, že revize cen v samoobslužné jídelně Parlamentu byla nutná, aby skončila praxe dotovaných služeb a přešlo se ke smlouvě koncesního typu, u které poskytovatel stravovacích služeb sám nese ekonomické a obchodní riziko; vítá skutečnost, že stážisté v Parlamentu mají i nadále nárok na slevu ve výši 0,50 EUR na hlavní jídlo v samoobslužných restauracích v Bruselu a Lucemburku a ve výši 0,80 EUR ve Štrasburku; žádá GŘ INLO, aby sledovalo budoucí zvyšování cen, aby bylo zajištěno, že budou za tyto služby účtovány odpovídající a spravedlivé ceny;
90. bere na vědomí vnitřní předpisy ze dne 13. prosince 2013 týkající se parkovacích zón Evropského parlamentu a také posílený závazek Evropského Parlamentu dbát o zlepšení životního prostředí; domnívá se proto, že přístup ve věci parkování soukromých jízdních kol zaměstnanců ve všech pracovních místech Evropského Parlamentu by měl zahrnovat výhody, se kterými se momentálně nepočítá, ale hovoří o nich výše uvedené vnitřní předpisy; žádá generálního tajemníka, aby přijal opatření v tomto smyslu a aby zvláště ve Štrasburku povolil parkování soukromých jízdních kol vyslaných pracovníků v prostorách parkoviště Parlamentu, a to i mimo týdny konání plenárního zasedání, a vyčlenil pro tento účel vhodné a bezpečné místo;
91. vyjadřuje hluboké politování nad rozhodnutím vyměnit nábytek v kancelářích poslanců a jejich asistentů v Bruselu; upozorňuje, že většina nábytku je v naprosto provozuschopném a nepoškozeném stavu, a není tedy žádný důvod k jeho výměně; zastává názor, že zpětná vazba od určitého počtu poslanců (na rozdíl od obecného průzkumu) není sama o sobě dostatečným důvodem pro výměnu a že argumenty, které předložily správní útvary ohledně vkusu, módy nebo zastaralého stylu jsou stejně tak nepatřičné; jednotlivé kusy nábytku by měly být vyměňovány pouze tehdy, vykazují-li zjevné známky poškození či velkého opotřebení nebo by mohly představovat zdravotní riziko na pracovišti zvláštní nebo obecné povahy (například možný vývoj ergonomičtějších kancelářských stolů nebo židlí);
92. připomíná generálnímu tajemníkovi výsledky průzkumu Výboru zaměstnanců ohledně sdílených kanceláří pro zaměstnance, k němuž bylo zasláno 3 000 odpovědí, přičemž 80 % zaměstnanců se vyslovilo proti sdíleným kancelářím; vyzývá generálního tajemníka, aby vypracoval plán konzultací se zaměstnanci a navázal na výsledky průzkumu;
Generální ředitelství pro tlumočení a konference
93. bere na vědomí, že pokud jde o nové výstupní referenční hodnoty pro tlumočníky, byla stanovena průměrná doba tlumočení nejméně 11 hodin týdně a nejvíce 17 hodin; konstatuje, že celkový průměrný počet hodin týdně, které stráví interní tlumočníci tlumočením ve svých kabinách, se zvýšil z 11 hodin 54 minut v roce 2014 na 13 hodin 25 minut v roce 2016; konstatuje, že rok 2014 byl volebním rokem, takže potřeba tlumočení byla nižší; zdůrazňuje, že nárůst mezi lety 2014 a 2016 je důsledkem návratu Parlamentu k pravidelnému rytmu střídání výborů, skupin, Štrasburku a tyrkysových týdnů; připomíná, že při revizi služebního řádu v roce 2013 byla týdenní pracovní doba pro všechny zaměstnance evropských institucí zvýšena ze 37,5 hodiny na 40–42 hodin, v důsledku čehož se zvýšila také týdenní pracovní doba tlumočníků; podněcuje k budoucí spolupráci mezi odbory a generálním tajemníkem, která by se měla zaměřit na to, jak vytvořit spravedlivé pracovní podmínky a současně zajistit hladký průběh parlamentní práce; upozorňuje, že probíhají průběžná jednání mezi generálním tajemníkem a výborem zaměstnanců, a naléhavě vyzývá všechny strany, aby dospěly k dohodě; konstatuje, že zvýšení prostředků vynaložených na „další zaměstnance“ bylo částečně vysvětlováno zvýšenou potřebou externího tlumočení v roce 2016 (o 2,2 milionu EUR více než v roce 2015); mimoto konstatuje, že u schůzí politických skupin a schůzí výborů není k dispozici tlumočení do všech jazyků vzhledem k pravidlům pro poskytování tlumočníků; konečně zjišťuje, že změny v plánování schůzí výborů, v jejichž důsledku se mnoho schůzí konalo v neobvyklou dobu, je částečně způsobeno jen malou flexibilitou při snaze o efektivní využívání tlumočnické kapacity;
94. s uspokojením konstatuje, že předsednictvo přijalo „strategii modernizace řízení konferencí“ v Parlamentu, kterou mu předložil generální tajemník; konstatuje, že tato strategie předpokládá jediné kontaktní místo poskytující podporu pořadatelům konferencí a měla by být podpořena integrovanou konferenční službou využívající konkrétním požadavkům přizpůsobenou platformu IT; konstatuje také, že pro technická zařízení v zasedacích místnostech by měla být postupně zaváděna pomoc dostupná na jednom místě a správa a podpora na jednom místě;
Generální ředitelství pro finance
95. připomíná, že předsednictvo schválilo na své schůzi dne 26. října 2015 nový přístup s cílem zvýšit zaměření na klienta a snížit administrativní zátěž pro poslance zavedením dvou nových nástrojů, „Portálu pro poslance EP“ a „e-portálu“; vítá zavedení „Portálu pro poslance EP“, který je jednotným kontaktním místem, kde jsou sdruženy všechny služby týkající se formalit finančních a sociálních nároků, a jehož plný provoz byl zahájen v červenci 2016; konstatuje, že jeho elektronická on-line verze „e-portál“ byla k dispozici od ledna 2015 s přehlednými informacemi o platných předpisech a právech spojených se statusem poslance; zdůrazňuje, že zjednodušení administrativní činnosti by nemělo být dosahováno pouze přenesením části práce administrativních zaměstnanců na poslance a jejich kanceláře;
96. požaduje, aby byly zjednodušeny postupy při náboru zaměstnanců a úhrady služebních cest a cestovních výdajů místních asistentů; vyjadřuje politování nad tím, že tyto procesy jsou často složité a zdlouhavé, což má za následek značné zpoždění; vyzývá GŘ FINS, aby tuto záležitost řešilo jako prioritu;
97. konstatuje, že platnost současné smlouvy s cestovní kanceláří Parlamentu končí na konci roku 2018 a že se připravuje otevřené nabídkové řízení s cílem vybrat novou cestovní kancelář, která bude pomáhat Parlamentu při vyřizování a organizaci pracovních cest; požaduje, aby tato nová smlouva obsahovala zpřísněné podmínky, zejména pokud jde o stanovování cen jízdenek/letenek a o to, že by telefonní operátoři cestovní kanceláře měli být k dispozici nepřetržitě, a to i o víkendu; zdůrazňuje význam jednoduchého a uživatelsky přívětivého mechanismu pro vyřizování stížností tak, aby bylo možné rychle upozorňovat na nedostatky, což umožní rychlé zlepšení jakýchkoli problémů; zdůrazňuje, že je třeba věnovat větší pozornost konkrétním požadavkům poslanců a jejich potřebě na míru přizpůsobených služeb;
98. vybízí nástupnickou cestovní kancelář, aby usilovala o dosažení nejkonkurenceschopnějších cen cestovních služeb Parlamentu;
Dobrovolný důchodový fond
99. konstatuje, že dobrovolný důchodový fond byl zřízen v roce 1990 podle pravidel předsednictva, jimiž se řídí dodatečný (dobrovolný) důchodový systém, a poslanci se do něj mohli přihlašovat až do konce šestého volebního období (13. července 2009); konstatuje, že tento fond byl zřízen jako důchodový systém pro poslance, protože do té doby žádný takový neexistoval;
100. připomíná, že Soudní dvůr v roce 2013 rozhodl, že rozhodnutí předsednictva zvýšit věk odchodu do důchodu pro pojistníky fondu ze 60 na 63 let, aby nedošlo k brzkému vyčerpání kapitálu a aby byl fond uveden do souladu s novým statutem poslanců Parlamentu, je právně platné;
101. konstatuje, že se zvýšil odhadovaný pojistně-matematický schodek dobrovolného důchodového fondu z 286 milionu EUR na konci roku 2015 na 326,2 milionu EUR na konci roku 2016; dále konstatuje, že na konci roku 2016 činil disponibilní vlastní kapitál fondu 146,4 milionu EUR a výše pojistného závazku 472,6 milionu EUR; zjišťuje, že tyto předpokládané budoucí závazky jsou rozloženy do několika desetiletí, konstatuje však, že celková částka vyplacená z dobrovolného důchodového fondu v roce 2016 činila 16,6 milionu EUR;
102. zdůrazňuje, že v příštích pěti letech bude z řad poslanců, kteří dosáhnou věku odchodu do důchodu a kteří budou mít nárok na vyplácení důchodu na základě svých příspěvků do fondu a za předpokladu, že v roce 2019 nebude žádný příjemce (znovu) zvolen nebo nepřijme jiný volný evropský mandát, počet nových důchodců 21 v roce 2018, 74 v roce 2019, 21 v roce 2020, 12 v roce 2021 a 17 v roce 2022;
103. lituje toho, že stále ještě není k dispozici posouzení současné situace dobrovolného důchodového fondu; připomíná bod 115 usnesení o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 a bod 112 zprávy o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014, který požaduje posouzení stávající situace dobrovolného důchodového fondu; vyzývá předsednictvo, aby co nejdříve zajistilo provedení posouzení stávající situace dobrovolného důchodového fondu, a to nejpozději do 30. června 2018;
104. znovu upozorňuje na přetrvávající problémy týkající se dobrovolného důchodového fondu a žádá předsednictvo a generálního tajemníka, aby přijali opatření s cílem zabránit jeho brzké platební neschopnosti, aniž by to mělo jakýkoli dopad na rozpočet Parlamentu;
105. konstatuje, že až a pokud fond nebude schopen plnit své závazky, ručí za vyplácení důchodových nároků Parlament; vítá oznámení generálního tajemníka, že předložil předsednictvu plán dalšího postupu;
106. konstatuje, že s ohledem na současnou úroveň finančních aktiv fondu v kombinaci s jeho budoucími ročními platebními závazky a vývojem návratnost jeho investic na finančních trzích se termín platební neschopnosti dobrovolného důchodového fondu předpokládá zhruba v rozmezí let 2024 až 2026;
Příspěvek na všeobecné výdaje
107. vítá rozhodnutí předsednictva vytvořit pracovní skupinu ad hoc pro stanovení a zveřejnění pravidel pro používání příspěvku na všeobecné výdaje; připomíná očekávání, která Parlament formuloval ve svých usneseních ze dne 5. dubna 2017(16) a ze dne 25. října 2017(17) o rozpočtu na rok 2018, která požadují větší transparentnost příspěvku na všeobecné výdaje a potřebu pracovat na vymezení přesnějších pravidel týkajících se odpovědnosti výdajů povolených v rámci tohoto příspěvku, aniž by Parlamentu vznikly vícenáklady; znovu vyzývá předsednictvo, aby provedlo následující konkrétní změny týkající se příspěvku na všeobecné výdaje:
–
příspěvek na všeobecné výdaje by měl být ve všech případech spravován na samostatném bankovním účtu;
–
poslanci by měli uchovávat veškeré účtenky související s příspěvkem na všeobecné výdaje;
–
nevyužitá část příspěvku na všeobecné výdaje by měla být na konci funkčního období poslance vrácena;
108. připomíná princip nezávislosti poslaneckého mandátu; zdůrazňuje, že zvolení poslanci odpovídají za použití výdajů pro parlamentní činnosti a že mohou zveřejnit svůj výkaz výdajů financovaných z příspěvku na všeobecné výdaje na své osobní internetové stránce;
109. je přesvědčen, že jakákoli revize příspěvku na všeobecné výdaje by měla vzít v potaz dříve přijatá doporučení pléna týkající se transparentnosti a finanční zodpovědnosti;
Generální ředitelství pro inovace a technologickou podporu
110. připomíná, že klíčovým strategickým pilířem ve světě otevřené komunikace je pro Parlament posílení bezpečnosti IKT; konstatuje, že v rámci akčního plánu pro kybernetickou bezpečnost se pilíř „kybernetické bezpečnosti“ zaměřuje na zvyšování informovanosti a školicí činnosti, aby bylo zajištěno, že uživatelé IKT v Parlamentu budou informováni o rizicích, a aby tak přispíval k první linii obrany v tomto směru; bere na vědomí informační kampaň týkající se rizik pro kybernetickou bezpečnost, jejíž součástí jsou vizuální upomínky rozmístěné po prostorách Parlamentu, články vycházející v interním parlamentním zpravodaji na téma kybernetické bezpečnosti a informační schůzky pro poslance EP, asistenty a zaměstnance; vyjadřuje nicméně své znepokojení nad hrozbami pro kybernetickou bezpečnost; vítá jmenování ředitele pro bezpečnost informačních systémů, vytvoření oddělení pro bezpečnost IKT s útvarem pro řízení bezpečnosti a útvarem pro bezpečnostní operace; vyzývá generálního tajemníka, aby prověřil možnost zavedení systému založeného výhradně na interních odbornících, mimo jiné s cílem zabránit vysoké fluktuaci;
111. domnívá se, že první prioritou v oblasti služeb IT by mělo být zajištění dobrého přístupu k internetu a že v současné době dochází k příliš velkému počtu nehod;
112. bere na vědomí projekt „ICT3MEPs“, který by měl zlepšit služby v oblasti IKT poskytované poslancům a jejich zaměstnancům v době, kdy pracují ve ve svých volebních obvodech; zjišťuje, že první fáze projektu byla realizována v říjnu 2016, kdy byla zavedena správa přístupu pro místní asistenty; konstatuje nicméně, že na projektu je stále co zlepšovat; žádá příslušné útvary, aby pokračovaly v realizaci tohoto projektu se zřetelem k potřebám uživatelů;
113. vítá zavedení přístupu k wi-fi pro návštěvníky Parlamentu, což je dalším krokem k digitálně inkluzivnějšímu Parlamentu; upozorňuje však na to, že bezpečnost IKT by měla být i nadále naprostou nezbytností a že intranet Parlamentu by měl být ochráněn proti potenciálním nepřátelským útokům zvenčí; zdůrazňuje, že je třeba zásadně zlepšit povahu poskytované služby, zejména ve Štrasburku, a očekává, že budou v blízké budoucnosti přijata nezbytná opatření;
114. vyzývá předsednictvo, aby ve spolupráci s generálním ředitelstvím pro inovace a technologickou podporu (GŘ ITEC) přijalo opatření ke zmírnění rizika s cílem zajistit hladký průběh práce Parlamentu v případě poškození nebo výpadků systému; zdůrazňuje význam prioritního seznamu služeb, podle něhož musí být fungování služby obnoveno co nejrychleji, aby v případě kybernetického útoku služba nadále fungovala v rámcovém rozsahu; vyzývá předsednictvo, aby vypracovalo pohotovostní plán pro dlouhodobé výpadky systému; doporučuje diverzifikovat místa, na kterých se nacházejí servery datových center, s cílem zlepšit bezpečnost a kontinuitu systémů IT v Parlamentu;
115. opakuje svůj požadavek vyjádřený v usnesení o udělení absolutoria za rozpočtové roky 2014 a 2015, aby byl vytvořen nouzový systém rychlého varování, který umožní GŘ ITEC ve spolupráci s GŘ SAFE zasílat prostřednictvím SMS či e-mailu rychlá sdělení poslancům a zaměstnancům, kteří budou souhlasit s tím, že jejich kontaktní údaje budou zařazeny na komunikační seznam, jenž bude použit ve specifických mimořádných situacích;
Generální ředitelství pro bezpečnost a ochranu
116. bere na vědomí nový optimalizovaný systém pro organizaci bezpečnostních úkolů, který generální tajemník předložil předsednictvu v lednu 2018; bere dále na vědomí, že tento nový systém bere v potaz specifičnost úlohy a funkce pracovníků ostrahy; doufá, že lze zachovat otevřený dialog, abychom měli i nadále na zřeteli požadavky této skupiny zaměstnanců pracující ve velmi napjatých bezpečnostních podmínkách;
117. vítá dlouhodobé úsilí zlepšovat bezpečnost a ochranu v prostorách Parlamentu i v jejich okolí; bere na vědomí, že pokud jde o bezpečnost, musí Parlament usilovat o dosažení křehké rovnováhy mezi zohledněním celé řady ochranných opatření a zavedením příliš přísného bezpečnostního režimu, který by činnost Parlamentu zpomaloval; trvá nicméně na tom, že bezpečnost Parlamentu je třeba dále posílit, a znovu žádá, aby generální tajemník zajistil, že zaměstnanci budou řádně proškoleni a budou schopni profesionálně plnit své úkoly, a to i v mimořádných situacích;
118. vyzývá bezpečnostní pracovníky GŘ SAFE, aby v případě evakuace pečlivě zkontrolovali celou budovu, za kterou odpovídají, a ujistili se, že byla evakuována, a aby během evakuace poskytli pomoc osobám s poruchou sluchu nebo s jinou formou zdravotního postižení;
Parlament šetrný k životnímu prostředí
119. připomíná, že předsednictvo zahájilo projekt systému environmentálního řízení dne 19. dubna 2004; konstatuje, že v roce 2016 přijalo předsednictvo revidovanou environmentální politiku, která zachovává a opět potvrzuje závazek Parlamentu k neustálému zlepšování zaměřenému na šetrnost k životnímu prostředí;
120. oceňuje odhodlání Parlamentu provádět zadávání zelených veřejných zakázek; konstatuje, že v červnu 2016 byly schváleny „pokyny EP pro zadávání zelených veřejných zakázek“, které mají pomoci schvalujícím osobám v Parlamentu úspěšně zahájit politiku a postupy zelených nákupů; vítá zřízení interinstitucionálního kontaktního místa pro zelené veřejné zakázky; požaduje, aby bylo vyhodnoceno zavedení kritérií povinných konzultací zelených veřejných zakázek pro veřejné zakázky překračující určitou finanční hodnotu nebo pro konkrétní kategorie výrobků; bere na vědomí výstavbu vertikální zahrady v budově Altiero Spinelli a je toho názoru, že její výhody nijak neodůvodňují její náklady; vyzývá systém environmentálního řízení, aby hledal řešení, která kromě ekologického rozměru zohledňují i poměr nákladů a přínosů;
121. vítá instalaci fontánek s pitnou vodou a nový systém opakovaně použitelných skleněných nádob; konstatuje, že tyto fontánky nejsou dostatečně propagovány a nebyly dosud instalovány v kancelářských prostorách; vyjadřuje politování nad tím, že v rozporu s požadavky zadávací dokumentace na snížení plastového odpadu se zvýšil počet jídel v jednorázových obalech prodaných ve stravovacích zařízeních Parlamentu; požaduje transparentní informace o množství plastového odpadu vznikajícího ve stravovacích zařízeních; konstatuje, že značka balené pitné vody podávané na schůzích Parlamentu se změnila už třikrát za necelé dva roky, což neodpovídá dříve oznámeným dobám trvání nabídkového řízení, a že obaly jsou stále plastové; bere na vědomí, že Komise přestala používat plastové lahve s pitnou vodou, a vyzývá Parlament, aby vypracoval plán, jak Komisi následovat, a to zejména s ohledem na příkladnou úlohu Parlamentu a s ohledem na politickou iniciativu strategie pro problematiku plastů;
122. konstatuje, že předsednictvo vyslovilo souhlas s časovým plánem pro přechod k vozovému parku elektromobilů, který předložil generální tajemník; bere na vědomí, že koncem roku 2017 by měla polovinu všech osobních vozů a minibusů ve vozovém parku Parlamentu tvořit elektrická vozidla nebo nabíjecí hybridní vozidla, a že od roku 2018 by jakýkoli vůz nově pořizovaný do vozového parku Parlamentu měl být nabíjecím hybridem nebo elektrickým vozidlem; konstatuje, že v roce 2020 by měly být veškeré osobní vozy ve vozovém parku Parlamentu elektrickými vozidly nebo nabíjecími hybridními vozidly, a v roce 2021 by mělo totéž platit i pro všechny minibusy Parlamentu; rozhodně zdůrazňuje, že před jakoukoli větší obnovou vozového parku by měla být provedena analýza nákladů a přínosů a že Výbor pro rozpočtovou kontrolu by měl být obeznámen s analýzou nákladů a přínosů vypracovanou v rámci provádění časového plánu pro přechod k vozovému parku elektromobilů; požaduje, aby bylo větší úsilí věnováno podpoře aktivní mobility, včetně nabídky přitažlivějších, dostupnějších a bezpečnějších parkovacích míst pro cyklisty;
123. vyzývá předsednictvo, aby se při hledání řešení šetrnějších k životnímu prostředí neomezovalo jen na elektromobily, protože existují obavy týkající se jejich výroby (včetně dostatečné dostupnosti potřebných zdrojů) a odstraňování použitých baterií na konci životnosti; vyjadřuje politování nad tím, že poslanci nebyli informováni o analýze alternativních paliv, jako jsou biopaliva, syntetická paliva nebo vodíkové palivové články; zdůrazňuje, že diverzifikace vozového parku šetrného k životnímu prostředí by snížila závislost na jednom dodavateli a mohla by předcházet možnému budoucímu nedostatku v zásobování;
124. konstatuje, že Parlament musí dodržovat platné regionální a místní právní předpisy, a vyzývá útvary Parlamentu, aby upřesnily, jakým způsobem uplatňují bruselský regionální zákon o kvalitě vzduchu, klimatu a hospodaření s energií (COBRACE), zejména pokud jde o parkovací místa nabízená zaměstnancům;
125. v souvislosti s politikou Unie v oblasti energetiky a klimatu pro období po roce 2030 vítá dodatečná opatření ke kompenzaci nevyhnutelných emisí; žádá Parlament, aby vypracoval další koncepce pro kompenzaci emisí CO2;
Výroční zpráva o udělených zakázkách
126. připomíná, že finanční nařízení a prováděcí pravidla k němu(18) stanoví, že rozpočtovému orgánu a veřejnosti musí být poskytnuty informace o zakázkách udělených orgánem nebo institucí; konstatuje, že finanční nařízení ukládá povinnost zveřejňovat udělené zakázky v hodnotě nad 15 000 EUR, tj. v hodnotě, která odpovídá prahové hodnotě, nad níž je nutno konat výběrové řízení s více nabídkami;
127. konstatuje, že z celkových 219 zakázek udělených v roce 2016 vzešlo 77 (v hodnotě 436 milionů EUR) z otevřených nebo omezených řízení a 141 (v celkové hodnotě 64 milionů EUR) z vyjednávacího řízení; konstatuje, že celkový počet zakázek udělených v rámci vyjednávacího řízení byl v roce 2016 o 14 % nižší (141 oproti 151 v roce 2015) a jejich hodnota se snížila o 29 % (64 milionů EUR oproti 90 milionům EUR v roce 2015);
128. bere na vědomí, že členění zakázek udělených v roce 2016 a v roce 2015 podle jejich typu vypadá následovně:
Typ zakázky
2016
2015
Počet
Procentní podíl
Počet
Procentní podíl
Služby
Dodávky
Stavební práce
Budovy
169
36
13
1
77 %
16 %
6 %
1 %
194
34
18
8
77 %
13 %
7 %
3 %
Celkem
219
100 %
254
100 %
Typ zakázky
2016
2015
Hodnota (v EUR)
Procentní podíl
Hodnota (v EUR)
Procentní podíl
Služby
244 881 189
49 %
539 463 943
70 %
Dodávky
155 805 940
31 %
78 424 245
11 %
Stavební práce
97 640 851
19 %
92 889 168
12 %
Budovy
1 583 213
1 %
55 804 154
7 %
Celkem
499 911 194
100 %
766 581 510
100 %
(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2016, s. 6)
129. bere na vědomí následující rozdělení zakázek udělených v letech 2016 a 2015 podle typu použitého řízení:
Typ řízení
2016
2015
Počet
Procentní podíl
Počet
Procentní podíl
otevřené
omezené
vyjednávací
výběrové
výjimečné
70
7
141
–
1
32 %
3 %
64%
–
1 %
93
10
151
–
–
37 %
4 %
59 %
–
–
Celkem
219
100 %
254
100 %
Typ řízení
2016
2015
Hodnota (v EUR)
Procentní podíl
Hodnota (v EUR)
Procentní podíl
otevřené
omezené
vyjednávací
výběrové
výjimečné
406 408 732
29 190 756
64 284 705
–
27 000
81 %
6 %
13 %
–
0 %
636 333 284
40 487 367
89 760 859
–
–
83 %
5 %
12 %
–
–
Celkem
499 911 194
100 %
766 581 510
100 %
(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2016, s. 8)
Politické skupiny (rozpočtová položka 4 0 0)
130. konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 0 a přidělené politickým skupinám a nezařazeným poslancům byly v roce 2016 využity následovně:
Skupina
2016
2015
Roční prostředky
Vlastní zdroje a přenesené prostředky
Výdaje
Míra využití ročních prostředků
Prostředky přenesené do dalšího období
Roční prostředky
Vlastní zdroje a přenesené prostředky
Výdaje
Míra využití ročních prostředků
Prostředky přenesené do dalšího období
PPE
17 400
8 907
18 303
105,19 %
8 005
17 440
10 198
17 101
98,06 %
8 745
S&D
15 327
5 802
15 713
102,51 %
5 417
15 256
5 748
15 379
100,81 %
7 633
ECR
6 125
2 518
5 835
95,25 %
2 809
5 959
1 614
5 065
84,99 %
2 779
ALDE
5 759
2 366
6 448
111,98 %
1 676
5 692
2 517
5 865
103,03 %
2 839
GUE/NGL
4 340
1 729
4 662
107,43 %
1 407
4 305
1 256
3 832
89,02 %
2 156
Verts/ALE
4 180
1 557
3 921
93,82 %
1 815
4 153
1 293
3 890
93,67 %
2 078
EFDD
3 820
1 873
2 945
77,10 %
1 910
3 843
1 643
3 629
94,45 %
1 919
ENF**
–
–
–
–
–
1 587
0
827
52,09 %
793
Nezařazení poslanci
772
216
616
79,90 %
257
1 627
533
1 001
61,51 %
214
Celkem***
57 723
24 968
58 443
101,25 %
23 296
59 860
24 803
56 588
94,53 %
29 155
* všechny částky v tisících EUR
** konečné částky způsobilých výdajů u skupiny ENF budou zaneseny později
*** celkový součet nezahrnuje částky od skupiny ENF
131. se znepokojením konstatuje, že u jedné politické skupiny vydal nezávislý externí auditor auditní výrok s výhradou; zejména je znepokojen tím, že auditor zjistil nedodržení předpisů pro používání finančních prostředků z rozpočtové položky 400 v případech nákladů, pro které nebylo možno obdržet odpovídající podpůrnou dokumentaci, a také v případě, kdy u 10 poskytovatelů služeb nebyly splněny povinnosti zadávacího řízení;
132. vyjadřuje své znepokojení, pokud jde o riziko poškození pověsti Parlamentu, které tyto nesrovnalosti přinášejí, a je přesvědčen, že je třeba přijmout rychlá a účinná opatření, která umožní tyto nesrovnalosti řešit a zabránit jejich opakování v budoucnu;
Evropské politické strany a evropské politické nadace
133. konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 2 a přidělené politickým stranám byly v roce 2016 využity následovně(19):
Výsledný přebytek (k převodu do rezerv) nebo schodek
Evropská lidová strana
PPE
1 734
6 918
10 650
85 %
304
Strana evropských socialistů
PES
1 408
7 154
9 512
85 %
12
Strana Aliance liberálů a demokratů pro Evropu
ALDE
611
2 337
3 162
85 %
88
Evropská strana zelených
EGP
502
1 795
2 587
85 %
78
Aliance Evropských konzervativců a reformistů
AECR
472
2 292
3 232
85 %
-240
Strana evropské levice
EL
335
1 594
2 119
85 %
25
Evropská demokratická strana
PDE
107
518
625
85 %
4
EUDemokraté
EUD
54
238
341
85 %
11
Evropská svobodná aliance
EFA
158
777
1 008
85 %
5
Evropské křesťanské politické hnutí
ECPM
109
493
665
85 %
0
Evropská aliance pro svobodu
EAF
68
391
459
85 %
-40
Evropská aliance národních hnutí
AEMN
61
229
391
85 %
0
Hnutí pro Evropu svobod a demokracie
MENL
189
785
1 020
85 %
0
Aliance pro mír a svobodu
APF
62
329
391
85 %
-5
Celkem
5 870
25 850
36 160
85 %
242
134. konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 3 a přidělené politickým nadacím byly v roce 2016 využity následovně(21):
Nadace
Zkratka
Přidružena ke straně
Vlastní zdroje
Konečná výše grantu EP
Příjmy celkem
Grant EP jako % způsobilých výdajů (max. 85 %)
Wilfried Martens Centre for European Studies
WMCES
PPE
965 665
4 878 174
5 843 839
85 %
Evropská nadace pokrokových studií
FEPS
PES
1 041 910
4 430 253
5 472 163
84 %
Evropské liberální fórum
ELF
ALDE
248 996
1 126 430
1 375 426
85 %
Zelená evropská nadace
GEF
EGP
204 866
1 090 124
1 294 990
85 %
Transform Europe
TE
EL
217 209
901 484
1 118 693
85 %
Institut evropských demokratů
IED
PDE
50 690
272 033
322 724
85 %
Centrum Mauritse Coppieterse
CMC
EFA
71 952
318 411
390 362
85 %
Nový směr – Nadace pro evropskou reformu
ND
AECR
316 916
1 503 964
1 820 880
85 %
Evropská nadace pro svobodu
EFF
EAF
41 923
226 828
268 751
85 %
Organizace pro evropskou mezistátní spolupráci*
OEIC
EUD
21 702
126 727
148 429
99 %
Křesťanská politická nadace pro Evropu
SALLUX
ECPM
61 024
326 023
387 047
85 %
Evropské identity & tradice
ITE
AEMN
37 896
184 685
222 581
85 %
Nadace pro Evropu národů a svobody
FENL
MENL
96 726
549 357
646 084
85 %
Europa Terra Nostra
ETN
APF
37 461
151 403
188 864
85 %
Celkem**
3 414 937
16 085 895
19 500 832
85 %
(*) Konečná výše grantu pro nadaci OEIC představuje 99 % výdajů, protože některé z výdajů byly označeny za nezpůsobilé výdaje, a tudíž se celková částka způsobilých výdajů snížila.
(**) Tabulka nezahrnuje číselné údaje pro nadaci IDDE, v jejímž případě proběhl v roce 2016 postup odstoupení od grantu. Rozhodování o dalším poskytování grantu probíhá.
135. je znepokojen nedávno zjištěnými nesrovnalostmi, ke kterým došlo ve vztahu k výdajům a vlastním zdrojům řady evropských politických stran a nadací;
136. vyjadřuje znepokojení, pokud jde o riziko poškození pověsti Parlamentu, které tyto nesrovnalosti přinášejí, a je přesvědčen, že je třeba přijmout rychlá a účinná opatření, která umožní tyto nesrovnalosti řešit a zabránit jejich opakování v budoucnu; domnívá se však, že tyto nesrovnalosti se objevily pouze u velmi malého počtu politických stran a nadací; je toho názoru, že tyto nesrovnalosti by neměly zpochybnit finanční řízení ostatních politických stran a nadací; zastává názor, že je třeba posílit mechanismy vnitřní kontroly Parlamentu;
137. vyzývá generálního tajemníka, aby do 1. května 2018 předložil zprávu příslušným výborům o všech opatřeních přijatých v boji proti zneužívání poskytovaných dotací;
138. žádá nově zřízený Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace, aby po prvním roce činnosti, kterým byl rok 2017, předložil Parlamentu zprávu o pokroku; vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil, že tento úřad bude mít k dispozici veškeré nezbytné zdroje k plnění svých úkolů;
139. domnívá se, že strany a nadace musí při zaměstnávání osob plně dodržovat veškeré pracovněprávní předpisy a právní předpisy v sociální oblasti členského státu, v němž se práce provádí; žádá, aby interní audity zahrnovaly i analýzu tohoto hlediska.
Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanovuje víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).
Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012 , kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).
Nařízení Rady (ES) č. 160/2009 ze dne 23. února 2009 , kterým se mění pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství (Úř. věst. L 55, 27.2.2009, s. 1).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl II – Evropská rada a Rada (2017/2138(DEC))
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8-0249/2017)(2),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi orgánů(3),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0116/2018),
1. odkládá udělení absolutoria generálnímu tajemníkovi Rady za plnění rozpočtu Evropské rady a Rady na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru, jakož i evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2016, oddíl II – Evropská rada a Rada (2017/2138(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl II – Evropská rada a Rada,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0116/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti a uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
1. konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2016 uvedl, že u Evropské rady a Rady nebyly shledány žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích týkajících se lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek;
2. konstatuje, že celkový rozpočet Evropské rady a Rady na rok 2016 činil 545 054 000 EUR (v porovnání s 541 791 500 EUR v roce 2015), přičemž míra plnění dosáhla v průměru 93,5 %; bere na vědomí zvýšení o 3,3 milionu EUR (rovnající se 0,6 %) v rozpočtu na rok 2016 Evropské rady a Rady;
3. opakuje, že rozpočet Evropské rady a Rady by měl být oddělen, což by přispělo k transparentnosti finančního řízení těchto orgánů a zlepšilo jejich odpovědnost;
4. vyjadřuje svou podporu úspěšné změně paradigmatu ve prospěch sestavování rozpočtu při plánování rozpočtu Komise podle výkonnosti, které zavedla místopředsedkyně Kristalina Georgieva v září 2015 v rámci iniciativy „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“; vybízí Evropskou radu a Radu, aby tuto metodu používaly i ve svém vlastním postupu plánování rozpočtu;
5. vyjadřuje politování nad tím, že evropská veřejná ochránkyně práv ve svém strategickém šetření na téma „Transparentnost legislativního procesu Rady“ (OI/2/2017/TE) dne 9. února 2018 konstatovala, že stávající praxe Rady, která brání kontrole návrhů právních předpisů Unie, představuje nesprávný úřední postup; naléhavě vyzývá Radu, aby dodržovala doporučení a návrhy veřejné ochránkyně práv zaměřené na zlepšení přístupu veřejnosti k dokumentům; zdůrazňuje, jak je transparentnost důležitá k tomu, aby se Rada mohla odpovídat občanům Unie ve své úloze normotvůrce Unie; žádá, aby byl informován o odpovědi Rady a o pokroku v tomto postupu;
6. konstatuje, že cestovní výdaje delegací a výdaje na tlumočení představovaly v roce 2016 podstatný podíl nevyčerpaných prostředků GŘ pro lidské zdroje a bezpečnost; bere na vědomí probíhající jednání s členskými státy o nové politice s cílem tento problém vyřešit;
7. vyzývá Radu, aby poskytla veškeré podrobnosti o lidských zdrojích a zařízeních, které jsou k dispozici mechanismu ATHENA, aby ve vztahu k tomuto mechanismu zaručila maximální míru transparentnosti;
8. je nadále znepokojen značnou výší prostředků přenesených z roku 2016 do roku 2017, zejména prostředků na technické zařízení, vybavení a počítačové systémy; připomíná Radě, že přenesené prostředky představují výjimku ze zásady ročního rozpočtu a měly by odrážet aktuální potřeby;
9. opětovně žádá, aby byl přehled lidských zdrojů rozdělen podle kategorie, platové třídy, pohlaví, státní příslušnosti a odborného vzdělání;
10. bere na vědomí politiku vyváženého zastoupení žen a mužů v generálním sekretariátu Rady; vítá příznivý vývoj v zastoupení žen ve vedoucích pozicích, které na konci roku 2016 dosáhlo 31 %; vyzývá Radu, aby pokračovala v politice genderové vyváženosti ve prospěch skutečně vyváženého zastoupení žen a mužů ve vedoucích funkcích;
11. vítá informace o pracovní činnosti bývalých vysokých vedoucích pracovníků generálního sekretariátu Rady po skončení služebního poměru(6) v roce 2016;
12. konstatuje, že generální tajemník Rady v roce 2016 zveřejnil své rozhodnutí č. 3/2016, kterým se přijímají vnitřní pravidla pro oznamování závažných nesrovnalostí – postupy provádění článků 22a, 22b a 22c služebního řádu („whistleblowing“); připomíná, že ochrana oznamovatelů je problém, k němuž veřejná správa Unie přistupuje s velkou vážností a který musí být vždy pečlivě posuzován;
13. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkum s dostatečnými rozpočtovými zdroji, který by oznamovatelům pomáhal využívat vhodné kanály pro zveřejnění informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránil je před odhalením identity a nabízel jim potřebnou podporu a poradenství;
14. konstatuje, že cíl plánu pracovních míst Rady k dosažení souladu s interinstitucionální dohodou, jímž je snížit během pěti let počet zaměstnanců o 5 %, byl 1. ledna 2017 splněn;
15. se znepokojením konstatuje, že na rozpočet Evropské rady a Rady na rok 2016 měla významný dopad zpožděná výstavba budovy Europa; přeje si být informován o celkovém finančním dopadu zpoždění; vyjadřuje politováním nad tím, že stále neexistuje dostatek informací o politice v oblasti budov a souvisejících výdajích, které by měly být jako výraz transparentnosti pro evropské občany veřejné;
16. opětovně žádá, aby byla politika Evropské rady a Rady v oblasti budov předložena orgánu příslušnému k udělení absolutoria; s uspokojením konstatuje, že generální sekretariát Rady získal pro své budovy v roce 2016 certifikaci systému environmentálního řízení a audit (EMAS);
17. vyjadřuje politování nad tím, že se Rada dosud nepřipojila k rejstříku transparentnosti Unie, přestože je jedním z nejdůležitějších orgánů, které se podílejí na rozhodovacím procesu v Unii; proto žádá, aby byla interinstitucionální jednání mezi předsednictvím Rady a zástupci Parlamentu a Komise dovedena k úspěšnému výsledku tak, aby se Rada nakonec připojila k rejstříku transparentnosti;
18. lituje rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Unie; připomíná, že v tomto okamžiku nelze nijak předvídat důsledky tohoto odchodu v oblasti financí a správy a důsledky pro obyvatele, žádá Evropskou radu a Radu, aby provedly posouzení dopadů a informovaly Parlament o výsledcích do konce roku 2018;
Aktuální stav
19. konstatuje, že neudělení absolutoria doposud nemělo žádné důsledky; zdůrazňuje, že tato situace by měla být v zájmu občanů Unie co nejrychleji vyřešena; připomíná, že Parlament je jediným orgánem přímo voleným občany Unie a že jeho úloha v postupu udělování absolutoria přímo souvisí s právem občanů být informováni o tom, jak jsou vynakládány veřejné prostředky;
20. konstatuje, že návrh na sjednání dohody s Radou o postupu udělování absolutoria za plnění rozpočtu předložil parlamentní Výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Konferenci předsedů dne 11. září 2017;
21. konstatuje, že Konference předsedů dne 19. října 2017 schválila požadavek udělit předsedovi výboru CONT a koordinátorům politických skupin mandát k jednání jménem Parlamentu s cílem dospět k oboustranně uspokojivé dohodě o spolupráci mezi Parlamentem a Radou v rámci postupu udělování absolutoria, a to při plném zohlednění odlišné úlohy obou orgánů v tomto postupu;
22. rovněž konstatuje, že dne 9. listopadu 2017 byl generálnímu tajemníkovi Rady zaslán dopis, v němž byl vyzván k předložení parlamentního návrhu příslušnému útvaru Rady, aby mohla začít jednání v souladu s podmínkami schválenými Konferencí předsedů;
23. konstatuje, že mezitím generální tajemník Rady byl Výborem pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu pozván, aby se zúčastnil výměny názorů s generálními tajemníky ostatních orgánů, která se uskutečnila dne 4. prosince 2017, a dále byl generálnímu tajemníkovi Rady dne 26. listopadu 2017 zaslán písemný dotazník; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Rada potvrdila svůj úmysl nezúčastnit se výměny názorů a že dotazník s otázkami poslanců Parlamentu zaslaný útvarům Rady zůstává nezodpovězen;
24. připomíná, že postup udělování absolutoria zvlášť jednotlivým orgánům a agenturám Unie je dlouholetou praxí, kterou s výjimkou Rady akceptují všechny ostatní orgány, a že tento postup byl vyvinut s cílem zaručit transparentnost a demokratickou odpovědnost vůči občanům Unie;
25. opětovně zdůrazňuje, že Rada se musí každoročního postupu udělování absolutoria plně a v dobré víře zúčastnit, stejně jako činí ostatní orgány, a vyjadřuje politování nad obtížemi, s nimiž se postup udělování absolutoria doposud potýká;
26. podtrhuje, že podle Smluv je Parlament jediným orgánem Unie příslušným k udělování absolutoria a že při plném respektování úlohy Rady coby orgánu, který v rámci postupu udělování absolutoria předkládá doporučení, je nezbytně nutné rozlišovat mezi odlišnými úlohami Parlamentu a Rady, aby byl zachován soulad s institucionálním rámcem stanoveným Smlouvami a finančním nařízením;
27. připomíná, že Parlament uděluje absolutorium ostatním orgánům po zvážení předložených dokumentů a odpovědí na dotazy a po vyslechnutí generálních tajemníků těchto orgánů; vyjadřuje politování nad tím, že při získávání odpovědí Rady Parlament opakovaně naráží na obtíže;
28. domnívá se, že účinný dohled nad plněním rozpočtu Unie vyžaduje spolupráci mezi Parlamentem a Radou, a očekává zahájení jednání s cílem dospět k oboustranně uspokojivé dohodě.
29. konstatuje, že nominace členů Soudního dvora Evropské unie je podle článků 253 a 254 SFEU odpovědností členských států; upozorňuje na důležitost včasné nominace a jmenování soudců pro výkonnost Soudního dvora Evropské unie; požaduje nové pravidlo, které by stanovilo konkrétní lhůtu pro (opakovanou) nominaci soudce dostatečnou dobu před koncem mandátu soudce, a vyzývá Radu, aby při jmenování soudců Soudního dvora Evropské unie zvážila náklady vůči přínosům; kritizuje protiprávní jmenování – bez výzvy k podání kandidatur – dvou soudců pro Soud pro veřejnou službu s mandátem, který navíc trval pouze od 14. dubna 2016 do 31. srpna 2016; s politováním konstatuje, že náklady související s jedním z těchto soudců, který mandát převzal a ukončil ho do 4 měsíců, dosáhly kromě platu soudce dalších 69 498,25 EUR; odsuzuje takové plýtvání penězi daňových poplatníků v Unie;
30. dále také konstatuje, že Tribunál (kasační senát, rozsudek ze dne 23. ledna 2018 ve věci T-639/16 P)(7) považuje druhý senát Soudu pro veřejnou službu, v níž jeden ze soudců vykonával svůj mandát po dobu 4 měsíců, za senát bez oprávnění, čímž byla zrušena platnost rozhodnutí uvedeného v citovaném rozsudku, jakož i veškerých dalších rozhodnutí druhého senátu v uvedeném složení; táže se SDEU, která rozhodnutí druhého senátu v uvedeném složení jsou rozhodnutím Tribunálu dotčeny; požaduje, aby se Rada k tomuto selhání vyjádřila a vysvětlila, kdo za ně nese odpovědnost;
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl IV – Soudní dvůr (2017/2139(DEC))
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0356 – C8-0250/2017)(2),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi orgánů(3),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A8-0122/2018),
1. uděluje absolutorium tajemníkovi Soudního dvora Evropské unie za plnění rozpočtu Soudního dvora na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Soudnímu dvoru Evropské unie, Evropské radě, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2016, oddíl IV – Soudní dvůr (2017/2139(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl IV – Soudní dvůr,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A8-0122/2018),
1. konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2016 uvedl, že v případě Soudního dvora Evropské unie nebyly shledány žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích týkajících se lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek;
2. konstatuje, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rok končící 31. prosincem 2016 v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a institucí nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;
3. vítá celkově obezřetné a řádné finanční řízení Soudního dvora Evropské unie v rozpočtovém období roku 2016; vyjadřuje podporu úspěšnému posunu paradigmatu v rozpočtovém plánování Komise směrem k sestavování rozpočtu podle výkonnosti, který představila místopředsedkyně Kristalina Georgieva v září roku 2015 jako součást iniciativy „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby tento postup uplatňoval při plánování svého vlastního rozpočtu;
4. konstatuje, že v rámci stávajícího postupu udělování absolutoria Soudní dvůr Evropské unie předkládá výroční zprávy o činnosti Účetnímu dvoru v červnu, Účetní dvůr poté předkládá svou zprávu Parlamentu v říjnu a hlasování o udělení absolutoria probíhá na plenárním zasedání Parlamentu nejpozději v květnu; konstatuje, že pokud není rozhodnutí o udělení absolutoria odloženo, tak od roční účetní závěrky do ukončení postupu udělení absolutoria uplyne nejméně 17 měsíců; poukazuje na to, že audity v soukromém sektoru se řídí mnohem kratšími termíny; zdůrazňuje, že postup udělování absolutoria je třeba zjednodušit a zrychlit; žádá, aby se Soudní dvůr Evropské unie a Účetní dvůr řídily osvědčenými postupy v soukromém sektoru; navrhuje v této věci, aby byl termín pro odevzdání výročních zpráv o činnosti stanoven na 31. března roku následujícího po účetním období a termín pro odevzdání zpráv Účetního dvora na 1. července; navrhuje také přezkoumat harmonogram pro postup udělování absolutoria podle čl. 5 přílohy IV jednacího řádu Parlamentu tak, aby se hlasování o udělení absolutoria na plenárním zasedání konalo v listopadu, čímž by se postup udělování absolutoria uzavřel do jednoho roku následujícího po daném účetním roce;
5. konstatuje, že v roce 2016 měl Soudní dvůr Evropské unie k dispozici prostředky ve výši 380 002 000 EUR (oproti částce 357 062 000 EUR v roce 2015) a že míra čerpání rozpočtu dosáhla 98,2 %; uznává vysokou míru čerpání; konstatuje však, že ve srovnání s předchozími lety došlo k mírnému poklesu;
6. konstatuje, že odhadovaný příjem Soudního dvora Evropské unie za rozpočtový rok 2016 činil 51 505 000 EUR, zatímco stanovené nároky byly o 3,1 % nižší než odhadované (49 886 228 EUR); bere na vědomí, že rozdíl ve výši 1,62 milionu EUR je způsoben především pozdním nástupem 16 z 19 dalších soudců do Tribunálu v roce 2016;
7. je znepokojen tím, že Soudní dvůr Evropské unie setrvale nadhodnocuje závazky týkající se služebních cest, přičemž v roce 2016 činily 342 000 EUR, zatímco platby činily pouze 157 974 EUR; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby zajistil řádné finanční plánování s cílem vyhnout se v budoucnu podobným nesrovnalostem;
8. bere na vědomí, že rozpočet Soudního dvora Evropské unie je převážně administrativní, 75 % jeho objemu se využívá na výdaje týkající se osob pracujících v tomto orgánu a zbývající částka je určena na budovy, nábytek, zařízení a jiné zvláštní funkce, které orgán plní; konstatuje, že v návaznosti na žádost Parlamentu požádal Soudní dvůr Evropské unie své administrativní útvary, aby v oblasti své činnosti zavedly rozpočtování založené na výsledcích; žádá Soudní dvůr Evropské unie, aby ve svých každodenních administrativních činnostech tuto zásadu nadále uplatňoval a aby podával orgánu příslušnému k udělení absolutoria zprávu o svých zkušenostech a dosažených výsledcích;
9. vítá skutečnost, že Soudní dvůr Evropské unie má v úmyslu vypracovat do 26. prosince 2020 zprávu o fungování Tribunálu, že do ní bude zapojen externí konzultant a že zpráva bude předložena Parlamentu, Radě a Komisi;
10. bere na vědomí soudní činnost Soudního dvora Evropské unie v roce 2016, kdy bylo ke všem třem soudům podáno 1 604 věcí a 1 628 věcí bylo v uvedeném roce dokončeno, což je méně než v roce 2015, kdy bylo dokončeno 1 775 věcí; rovněž konstatuje, že průměrná doba trvání řízení činila 16,7 měsíce, což bylo mírně déle než v roce 2015 (16,1 měsíce); vítá skutečnost, že v důsledku reformy Soudního dvora Evropské unie činila průměrná doba rozhodování o věci v roce 2017 16,0 měsíce; připomíná, že je nezbytné zaručit kvalitu a rychlost, s níž Soudní dvůr Evropské unie vydává svá rozhodnutí, aby se předešlo významným nákladům pro dotčené strany v důsledku přílišné délky doby trvání; opakuje význam snižování počtu položek na seznamu neuzavřených věcí v zájmu dodržování základních práv občanů EU;
11. konstatuje, že Soudní dvůr dokončil v roce 2016 celkem 704 věcí (ve srovnání s 616 dokončenými věcmi v roce 2015) a bylo mu předáno 692 nových věcí (713 v roce 2015), přičemž došlo k nárůstu počtu věcí týkajících se žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce a odvolání;
12. bere na vědomí, že v roce 2016 obdržel Tribunál 974 nových věcí (ve srovnání s 831 věcmi v roce 2015) a projednal 755 věcí (987 v roce 2015), což představuje nárůst počtu neuzavřených věcí v porovnání s předchozími lety;
13. bere na vědomí, že Soud pro veřejnou službu přestal existovat ke dni 1. září 2016, a proto je třeba jeho činnosti posuzovat za období pouze osmi měsíců; konstatuje, že Soud pro veřejnou službu uzavřel 169 věcí a projednal 77 nových věcí, přičemž došlo ke značnému snížení počtu neuzavřených věcí (231 věcí v roce 2015 v porovnání s 139 věcmi v roce 2016); vítá informace obsažené v návrzích Soudního dvora Evropské unie týkajících se reformy statutu Soudního dvora, které zahrnovaly posouzení fungování Soudu pro veřejnou službu, a tyto informace byly předloženy Parlamentu v roce 2011 a 2014 a obsaženy v příloze odpovědi na dotazník k udělení absolutoria za rok 2016; znovu opakuje svou žádost o hloubkové zhodnocení desetileté existence tohoto soudu;
14. konstatuje, že rok 2015 byl rokem, kdy byla přijata reforma soudní struktury Soudního dvora, kterou doprovázela příprava nového jednacího řádu pro Tribunál; je si vědom toho, že tím, že se počet soudců ve třífázovém procesu do roku 2019 zdvojnásobí, reforma umožní, aby Soudní dvůr i nadále zvládal nárůst počtu případů; těší se na splnění cílů této reformy, pokud jde o kapacitu Soudního dvora zvládat případy za přiměřenou dobu a v souladu s požadavky na spravedlivý proces;
15. konstatuje, že v roce 2016, po reformě justiční struktury Soudního dvora Evropské unie, byly u Tribunálu zaměstnanecké věci třetím nejčastějším druhem řízení; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby nadále poskytoval statistické údaje týkající se jeho soudních činností;
16. bere na vědomí celkové snížení délky řízení v roce 2016, které zaznamenal Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 14/2017(6) , a to v průměru o 0,9 měsíce u Soudního dvora a o 1,9 měsíce u Tribunálu, ve srovnání s rokem 2015; bere na vědomí organizační a procesní opatření, která přijal Soudní dvůr Evropské unie s cílem zvýšit svou účinnost, a vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby usiloval o pokračování klesajícího trendu tak, aby všechny věci byly uzavřeny v přiměřené lhůtě; se znepokojením konstatuje, že jedním z nejčastějších faktorů ovlivňujících dobu vyřizování věcí jsou soudní prázdniny; konstatuje, že v roce 2016 trvaly soudní prázdniny 14 týdnů;
17. konstatuje, že vstoupil v platnost Kodex chování členů a bývalých členů Soudního dvora Evropské unie, který stanoví pravidla, jež reagují na několik připomínek Parlamentu týkajících se prohlášení o zájmech a externích činností; podporuje Soudní dvůr Evropské unie při provádění svého rozhodnutí stanovit v roce 2018 pravidla pro „otáčivé dveře“;
18. žádá Soudní dvůr Evropské unie, aby zavedl cílenější přístup založený na výkonnosti, pokud jde o externí činnosti soudců týkající se šíření práva Unie, protože se zdá, že použité kritérium je spíše obecné a účinky těchto činností nejsou jasně měřeny;
19. opakovaně vyzývá k větší míře transparentnosti, pokud jde o externí činnosti každého ze soudců; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby poskytl informace o dalších pracovních místech a placených externích činnostech soudců na svých webových stránkách a ve své výroční zprávě o činnosti, včetně názvu události, místa konání, úlohy dotčených soudců a cestovních nákladů a nákladů na pobyt, a zda byly uhrazeny Soudním dvorem Evropské unie nebo třetí stranou;
20. naléhavě žádá Soudní dvůr Evropské unie, aby zveřejňoval životopisy a prohlášení o zájmech všech členů Soudního dvora, v nichž budou uvedena členství v jakýchkoli jiných organizacích;
21. vyjadřuje politování nad tím, že neexistují pravidla pro „otáčivé dveře“, a naléhavě vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby zavedl a uplatňoval přísné povinnosti v této otázce;
22. zastává názor, že Soudní dvůr Evropské unie by měl zvážit pořizování zápisů z jednání s lobbisty, profesními sdruženími a subjekty občanské společnosti, pokud to nenarušuje důvěrnost projednávaných věcí;
23. žádá Soudní dvůr Evropské unie, aby zveřejňoval setkání s profesními sdruženími a zmocněnci zastupujícími členské státy;
24. hluboce lituje nedostatku úsilí členských států dosáhnout vyváženého zastoupení žen a mužů na pozicích s vysokou mírou odpovědnosti a konstatuje, že Parlament a Rada stanovily jako jeden ze svých cílů vyvážené zastoupení obou pohlaví při jmenování nových soudců Tribunálu (nyní je v organizačním schématu Soudního dvora pět soudkyň a dvě generální advokátky a v organizačním schématu Tribunálu deset soudkyň); považuje za zásadní, aby byly instituce Unie zástupci občanů Unie; zdůrazňuje proto důležitost cíle, který stanovily Parlament a Rada;
25. konstatuje, že Účetní dvůr neměl přístup k určitým dokumentům významným pro audit přezkumu výkonnosti Soudního dvora Evropské unie(7); vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby nadále spolupracoval s Účetním dvorem a poskytl mu přístup ke všem dokumentům, které potřebuje pro své audity, pokud to neporušuje povinnost zachovávat tajnost porad;
26. je si vědom toho, že úkolem referendářů je pomáhat členům Soudního dvora při vyšetřování věcí a vypracovávat pod jejich dohledem právní dokumenty, jako jsou rozsudky, usnesení, stanoviska nebo memoranda; konstatuje, že předpisy upravující jednání referendářů byly přijaty Soudním dvorem Evropské unie v roce 2009; konstatuje rovněž, že referendáře vybírají členové, pro něž mají pracovat, a že existují minimální kritéria pro jejich přijímání; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby zavedl politiku umožňující pružnější přidělování stávajících referendářů, což by pomohlo zmírnit problémy týkající se řízení zdrojů nebo organizačních záležitostí(8);
27. se znepokojením bere na vědomí, že Soudní dvůr Evropské unie nedokázal posoudit kapacitu soudců a referendářů při vedení soudních řízení, protože neshromažďuje žádné informace o době, kterou soudce nebo referendář vynaložil na určitou věc; konstatuje, že bude provedena studie s cílem posoudit, do jaké míry poskytne užitečné údaje zavedení systému sledování využívání zdrojů; žádá Soudní dvůr Evropské unie, aby předložil výsledky této studie Parlamentu;
28. pokládá odpověď Soudního dvora Evropské unie na otázku Parlamentu (otázka č. 50) týkající se nákladů na jeho věci za neuspokojivou; žádá Soudní dvůr Evropské unie, aby zvážil systém sledování, který by umožnil výpočet nákladů na každou jednotlivou věc;
29. bere na vědomí trvalé sledování vývoje potenciálních skluzů a zpoždění v rámci senátů; vyjadřuje politování nad tím, že Soudní dvůr Evropské unie neoznámil Parlamentu údaje týkající se nedodržení orientačních harmonogramů, neboť se to týká vnitřní organizace soudů;
30. je znepokojen skutečností, že přijímání a zpracování procesních dokumentů kanceláří je nejčastějším faktorem, který ovlivňuje dobu trvání písemné části řízení v Tribunálu(9); konstatuje, že řízení probíhající před Tribunálem jsou charakteristická objemem dokumentů; vyzývá Tribunál, aby dále sledoval počet a složitost věcí, aby bylo zajištěno, že kancelář disponuje dostatečnými zdroji;
31. zdůrazňuje doporučení Účetního dvora v jeho zvláštní zprávě č. 14/2017, aby se měřila výkonnost u jednotlivých případů v závislosti na přizpůsobeném harmonogramu a s přihlédnutím ke skutečně použitým zdrojům;
32. konstatuje, že po reformě justiční struktury Soudního dvora Evropské unie se přidělování soudců do senátů provádí podle agendy věcí v jednotlivých oblastech; zajímá se o to se dozvědět, jak se toto přidělování provádí a zda existují specializované senáty pro určité oblasti, a žádá o analýzu toho, jak toto přidělování ovlivňuje rychlost projednání věcí;
33. bere na vědomí postup pro přidělování věcí postoupených soudům; konstatuje, že v roce 2016 bylo stejně jako v předcházejícím roce přibližně 40 % věcí projednávaných Tribunálem přiděleno mimo systém pořadí, což zpochybňuje systém jako takový; žádá Soudní dvůr Evropské unie, aby předložil pravidla stanovící postup přidělování u obou soudů;
34. konstatuje, že ve významném počtu věcí u obou soudů se vyskytují otázky týkající se duševního vlastnictví; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby analyzoval způsoby, jak zjednodušit řízení v těchto věcech, a zvážil předběžný přezkum ze strany svých útvarů pro průzkum a dokumentaci;
35. připomíná, že Soudní dvůr Evropské unie nadále plní interinstitucionální dohodu, podle níž má za dobu pěti let snížit počet zaměstnanců o 5 %, přestože bylo zřízeno 137 nových pracovních míst v souvislosti s nárůstem počtu soudců a generálních advokátů;
36. konstatuje vysokou míru obsazenosti pracovních míst (téměř 98 %), a to i přes vysokou míru fluktuace zaměstnanců; bere na vědomí problémy, které uvedl Soudní dvůr Evropské unie v oblasti náboru stálých zaměstnanců ve vstupních platových třídách; požaduje, aby Soudní dvůr Evropské unie posoudil důvody vysoké míry fluktuace zaměstnanců a opatření, která byla zavedena nebo mají být zavedena za účelem zlepšení situace;
37. uznává kroky Soudního dvora Evropské unie provedené v roce 2016 s cílem zlepšit vyvážené zastoupení žen a mužů ve středních a vysokých řídících funkcích, ale zdůrazňuje, že je důležité tento cíl, jímž je zlepšování v této oblasti, nadále sledovat; opakuje své obavy, pokud jde o geografickou nevyváženost na střední a vyšší úrovni řízení, a vyzývá v této souvislosti Soudní dvůr Evropské unie, aby usiloval o nápravu;
38. konstatuje, že Soudní dvůr Evropské unie nabídl v roce 2016 245 stáží; vyjadřuje politování nad tím, že 188 stáží v kabinetech nebylo odměňováno; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby našel řešení, které by zajistilo přiměřenou odměnu všem stážistům pracujícím v tomto orgánu, s cílem zajištění rovných příležitostí;
39. vítá výměnu zaměstnanců Soudního dvora Evropské unie a Evropské centrální banky a projekt vybudování rámce výměn pro právníky-lingvisty mezi různými institucemi;
40. vítá spolupráci s Komisí a tlumočnickými službami Parlamentu v rámci interinstitucionálního výboru pro překlady a tlumočení (ICTI);
41. oceňuje, že se Soudní dvůr Evropské unie stal řádným členem interinstitucionální pracovní skupiny pro klíčové ukazatele činnosti a výkonnosti institucí a poskytl náklady na překlad v souladu s harmonizovanou metodikou dohodnutou v rámci pracovní skupiny;
42. bere na vědomí investice Soudního dvora Evropské unie do nástrojů IT pro lepší řízení věcí; žádá Soudní dvůr Evropské unie, aby poskytl podrobné kvantitativní a kvalitativní finanční informace o projektech IT v rámci své struktury od roku 2014; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby vyvinul plně integrovaný systém IT na podporu řízení věcí;
43. poukazuje na neustálý nárůst počtu přístupů do aplikace e-Curia (počet přístupových účtů: 3 599 v roce 2016 oproti 2 914 v roce 2015) a skutečnost, že v roce 2016 využívaly aplikaci e-Curia všechny členské státy, což svědčí o tom, že se podařilo zvýšit povědomí veřejnosti o její existenci a výhodách, které skýtá;
44. vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby zlepšil své komunikační činnosti, tak aby byl pro občany Unie dostupnější, například pořádáním školicích seminářů pro novináře nebo vytvořením komunikačních produktů seznamujících s jeho činností způsobem odpovídajícím přístupu větší orientace na občana; vítá skutečnost, že Soudní dvůr Evropské unie přijal rozhodnutí aktualizovat svou webovou stránku, aby byl uživatelsky přívětivější, a žádá jej, aby vynaložil úsilí na zlepšení své databáze tím, že ji více zaměří na uživatele; oceňuje úsilí, které Soudní dvůr Evropské unie vynakládá na komunikační kanály online a povzbuzuje jej, aby pokračoval v kvalitní práci;
45. konstatuje, že Soudní dvůr Evropské unie v jednotlivých etapách uplatňoval doporučení Parlamentu z usnesení o udělení absolutoria na rok 2015(10), které se týká využívání služebních vozidel; zjišťuje, že opatření přijatá s cílem racionalizovat správu vozového parku jdou správným směrem; vítá novou interinstitucionální výzvu k podávání nabídek týkající se veřejné zakázky na leasing vozidel, která byla vyhlášena v roce 2016 a jejímž cílem je zajistit finanční úspory v této oblasti; se znepokojením konstatuje, že v roce 2016 bylo uspořádáno 21 letů s náklady 3 998,97 EUR za účelem vyslání řidičů na služební cestu, aby řídili vozidla členů Soudního dvora nebo Soudu pro veřejnou službu v domovských členských státech těchto členů;
46. vítá úsilí Soudního dvora Evropské unie o dosahování náročných cílů v oblasti ochrany životního prostředí a žádá, aby bylo těchto cílů dosaženo včas; vybízí tento orgán, aby uplatňoval zásady zelených veřejných zakázek, a vyzývá ke stanovení pravidel a dostatečného rozpočtu na kompenzaci emisí CO2;
47. bere na vědomí podrobné informace o politice v oblasti nemovitostí, zejména pokud jde o výstavbu pátého rozšíření stávajícího komplexu budov;
48. bere na vědomí další zkušenosti získané v oblasti otevřených kanceláří; je znepokojen tím, že výhody jako snížení prostorových potřeb a zisk z hlediska snazší komunikace a vyšší pružnosti by mohly být vyváženy nižší důvěrností, omezeními při práci na spisech vyžadujících vysokou míru soustředění a ztrátou soukromí; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby posoudil pozitivní a negativní dopady na pracovní podmínky s přihlédnutím k potřebám zaměstnanců a informoval Parlament o výsledcích tohoto hodnocení;
49. vítá, že Soudní dvůr Evropské unie na začátku roku 2016 přijal pokyny k informování a ochraně oznamovatelů, a připomíná, že ochrana oznamovatelů je záležitostí, jež je v oblasti veřejné správy Unie brána vážně a musí být vždy pečlivě uvážena; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby své zaměstnance vybízel k tomu, aby se seznámili s pokyny z roku 2016 a aby zdůraznil důležitou úlohu oznamovatelů při odhalování protiprávního jednání; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby své zaměstnance povzbuzoval, aby ve vhodných případech pokynů z roku 2016 využívali; žádá Soudní dvůr, aby včas předložil podrobné informace o případech oznamovatelů, jak byly tyto případy vyřešeny a uzavřeny;
50. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkum s dostatečnými rozpočtovými zdroji, který by oznamovatelům pomáhal využívat vhodné kanály pro zveřejnění informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránil je před odhalením identity a nabízel jim potřebnou podporu a poradenství;
51. konstatuje, že jmenování členů Soudního dvora Evropské unie je v pravomoci členských států podle článků 253 a 254 SFEU; upozorňuje na důležitost včasné nominace a jmenování soudců pro výkonnost Soudního dvora Evropské unie; požaduje nové pravidlo, které by stanovilo konkrétní lhůtu pro (opakovanou) nominaci soudce dostatečnou dobu před koncem mandátu soudce, a vyzývá Radu, aby při jmenování soudců Soudního dvora Evropské unie zvažovala náklady vůči přínosům; kritizuje protiprávní jmenování – bez výzvy k podání kandidatur – dvou soudců pro Soud pro veřejnou službu s mandátem, který navíc trval pouze od 14. dubna 2016 do 31. srpna 2016;
52. konstatuje, že jeden z dvou soudců Soudu pro veřejnou službu, kteří byli jmenováni dne 1. dubna na období do 31. srpna 2016, obdržel v souladu s čl. 4 písm. a) nařízení Rady (EU) 2016/300(11)příspěvek na zařízení (18 962,25 EUR), v souladu s čl. 4 písm. c) tohoto nařízení mu byly nahrazeny cestovní výdaje (493,10 EUR) a v souladu s čl. 4 písm. d) výdaje spojené se stěhováním (2 972,91 EUR); kromě toho konstatuje, že stejnému soudci byl vyplacen na konci mandátu přechodný příspěvek na šest měsíců v celkové výši 47 070 EUR; s politováním bere na vědomí nepřiměřené náklady spojené s převzetím a ukončením „čtyřměsíčního mandátu“ jednoho z těchto soudců, které dosahují 69 498,25 EUR navíc k platu, který soudce obdržel; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby zvážil, zda je délka mandátu úměrná výše uvedeným příspěvkům, až bude jmenovat příští soudce; vyzývá Radu, aby přehodnotila podmínky a výši těchto příspěvků a odpovídajícím způsobem revidovala nařízení Rady (EU) 2016/300; odsuzuje takové plýtvání penězi daňových poplatníků Unie;
53. dále konstatuje, že Tribunál (kasační senát, rozsudek ze dne 23. ledna 2018 ve věci T-639/16 P)(12) považuje druhý senát Soudu pro veřejnou službu ustaveného tak, že disponuje jedním ze soudců s „čtyřměsíčním mandátem“ za senát bez oprávnění, což zneplatňuje rozhodnutí uvedené v dotčeném rozhodnutí i všechna další rozhodnutí druhého senátu v tomto složení; táže se Soudního dvora Evropské unie, která rozhodnutí druhého senátu v uvedeném složení jsou rozhodnutím Tribunálu dotčena; žádá, aby se Rada k tomuto selhání vyjádřila a objasnila, kdo za to nese odpovědnost;
54. žádá Soudní dvůr Evropské unie, aby zvážil rozšíření jazyků, v nichž se konají porady Soudního dvora Evropské unie, zejména Tribunálu, na jiné jazyky než francouzštinu; vítá žádost předsedy Tribunálu z února 2016 o posouzení dopadu změny poradního jazyka, které dosud nebylo dokončeno;
55. vyjadřuje politování nad rozhodnutím Spojeného království vystoupit z Unie; poznamenává, že v této chvíli nelze předpovědět finanční, správní, lidské a jiné důsledky spojené s vystoupením, a žádá Radu a Účetní dvůr, aby provedly posouzení dopadu a informovaly Parlament o jeho výsledcích do konce roku 2018.
Viz odst. 98 bod c) zvláštní zprávy Účetního dvora č. 14/2017, v níž Účetní dvůr zjistil následující aspekty: nedostupnost referendářů, pracovní zátěž soudců, generálních advokátů a jejich referendářů, nové přidělení věcí kvůli konci funkčního období soudců.
Nařízení Rady (EU) 2016/300 ze dne 29. února 2016, kterým se stanoví funkční požitky osob zastávajících vysokou veřejnou funkci v Unii (Úř. věst. L 58, 4.3.2016, s. 1).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl V – Účetní dvůr (2017/2140(DEC))
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8-0251/2017)(2),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi orgánů(3),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0089/2018),
1. uděluje absolutorium generálnímu tajemníkovi Účetního dvora za plnění rozpočtu Účetního dvora na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Účetnímu dvoru, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2016, oddíl V – Účetní dvůr (2017/2140(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl V – Účetní dvůr,
– s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o budoucí úloze Účetního dvora(6),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2015/1929 ze dne 28. října 2015, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie(7),
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0089/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria hodlá orgán příslušný k udělení absolutoria klást zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním koncepce sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
1. bere na vědomí, že roční účetní závěrku Účetního dvora kontroluje nezávislý externí auditor (PricewaterhouseCoopers Sàrl), aby bylo zajištěno dodržování stejných zásad transparentnosti a odpovědnosti, jaké Účetní dvůr uplatňuje na jím kontrolované subjekty; bere na vědomí názor auditora, že „účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz finanční situace Účetního dvora“;
2. zdůrazňuje, že v roce 2016 činily celkové konečné prostředky Účetního dvora 137 557 000 EUR (v porovnání s rokem 2015, kdy měl Účetní dvůr k dispozici 132 906 000 EUR) a že celková míra plnění rozpočtu dosáhla 99 %;
3. zdůrazňuje, že rozpočet Účetního dvora je čistě administrativní povahy a že se využívá na výdaje na osoby pracující v této instituci, budovy a jejich vybavení a na různé provozní výdaje;
4. konstatuje, že v rámci stávajícího postupu udělování absolutoria se výroční zprávy o činnosti odevzdávají Účetnímu dvoru v červnu, Účetní dvůr pak tyto zprávy předkládá Evropskému parlamentu v říjnu a hlasování v plénu probíhá v květnu; konstatuje, že v době udělení absolutoria, pokud není rozhodnutí o udělení absolutoria odloženo, tak od roční účetní uzávěrky uplyne nejméně 17 měsíců; zdůrazňuje, že audit v soukromém sektoru se řídí mnohem přísnějšími termíny; zdůrazňuje, že postup udělování absolutoria je třeba zjednodušit a zrychlit; žádá, aby se Účetní dvůr řídil dobrým příkladem soukromého sektoru, a navrhuje, aby byl termín pro odevzdání výročních zpráv o činnosti stanoven na 31. března následujícího roku, termín pro odevzdání zpráv Účetního dvora na 1. července a aby byl následně harmonogram postupu udělování absolutoria stanovený v článku 5 přílohy IV jednacího řádu Parlamentu přezkoumán tak, aby bylo o udělení absolutoria hlasováno na dílčím listopadovém plenárním zasedání, díky čemuž by byl postup udělování absolutoria uzavřen do jednoho roku po ukončení dotčeného účetního období;
5. vítá celkově obezřetné a řádné finanční řízení Účetního dvora v rozpočtovém roce 2016; vyjadřuje podporu úspěšné změně přístupu Komise k plánování svého rozpočtu podle výkonnosti, který zavedla místopředsedkyně Kristalina Georgieva v září 2015 v rámci iniciativy „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“; vyzývá Účetní dvůr, aby tento postup uplatňoval při plánování svého vlastního rozpočtu;
6. bere na vědomí stanovisko Účetního dvora č. 1/2017 k revizi finančního nařízení, v němž navrhuje aktualizovat ustanovení týkající se auditu decentralizovaných agentur; s politováním konstatuje, že v souvislosti s přezkumem finančního nařízení nebylo možné dosáhnout interinstitucionální dohody, která by zajistila snížení přílišné administrativní zátěže, která vyplývá ze současného uspořádání; vyzývá Účetní dvůr, aby předložil návrh na vylepšení současného uspořádání a aby vysvětlil, jak takové zlepšení přispěje k synchronizaci výroční zprávy Účetního dvora a výročních zpráv agentur;
7. bere na vědomí vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni, která má za úkol zvýšit přidanou hodnotu výročních zpráv pro jejich uživatele; vyzývá Účetní dvůr, aby Parlamentu sdělil, podle jakých kritérií postupuje;
8. vyjadřuje politování nad tím, že úvahy v kapitole 10 výroční zprávy nebyly více rozvedeny; vyzývá Účetní dvůr, aby poskytl podrobnější údaje o každém orgánu a instituci, aby se získala lepší představa o slabinách ve správních výdajích; domnívá se, že v budoucnu by bylo vítáno podávání zpráv Účetního dvora podle jednotlivých členských států;
9. s politováním konstatuje, že do roku 2016 bylo složení členů Účetního dvora z genderového hlediska nevyvážené (tři ženy a 25 mužů); vítá, že počet žen se v roce 2016 zvýšil na čtyři; znovu zdůrazňuje, že podporuje kritéria jmenování členů Účetního dvora, která uvedl v svém usnesení ze dne 4. února 2014 o budoucí úloze Účetního dvora;
10. konstatuje, že Účetní dvůr v roce 2016 zreformoval své komory a výbory, což mělo výrazný dopad na přípravu jeho práce; rovněž konstatuje, že tato reforma se doplňuje se zavedením interní organizace podle úkolů a vytvořením sítě pro lepší správu odborných poznatků v celém Účetním dvoře; vyslovuje Účetnímu dvoru uznání za provedené reformy a očekává zprávu s hodnocením nových opatření;
11. konstatuje, že není dodržována 13měsíční lhůta pro vypracování zvláštních zpráv; trvá na tom, že ji Účetní dvůr musí dodržovat, aniž by zanedbal kvalitu zpráv a přesnou formulaci svých doporučení;
12. vítá dobrou spolupráci Účetního dvora s Výborem pro rozpočtovou kontrolu, zejména pokud jde o předkládání zvláštních zpráv a přijímání návazných opatření; domnívá se, že předkládání těchto zpráv ve specializovaných výborech Parlamentu až poté, co byly přezkoumány Výborem pro rozpočtovou kontrolu, umožňuje základní kontrolu činností, které příslušné výbory posuzují, a zvyšuje povědomí o uplatňování a nákladové účinnosti politik Unie;
13. pokládá spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi Účetním dvorem a nejvyššími kontrolními úřady členských států za velmi pozitivní; vybízí Účetní dvůr, aby v této spolupráci pokračoval;
14. konstatuje, že Účetní dvůr dodržuje interinstitucionální dohodu o 5% snížení stavu zaměstnanců v průběhu pěti let; je znepokojen tím, že lidské zdroje, které tak v každé službě zbývají, nemohou zvládat dodatečný objem práce; vyzývá rozpočtové orgány, aby při plánování budoucího rozdělení finančních prostředků určených na zaměstnance zohledňovaly dlouhodobý dopad snižování počtů zaměstnanců, zejména s ohledem na možnosti instituce zlepšovat nevyvážené zastoupení žen a mužů i zeměpisnou nevyváženost a na potřebu využívat kapacity zkušených úředníků při obsazování řídicích pozic;
15. konstatuje, že v roce 2016 bylo dosaženo vyváženějšího zastoupení žen a mužů ve vedoucích pozicích; dále konstatuje, že také probíhá hodnocení akčního plánu pro rovné příležitosti na období 2013–2017; vyzývá Účetní dvůr, aby nadále prosazoval vyvážené zastoupení žen a mužů, zejména ve vedoucích pozicích, a aby informoval o strategii a výsledcích akčního plánu;
16. bere na vědomí, že ve spolupráci s Lotrinskou univerzitou byl vytvořen postgraduální diplomový program „Audit veřejných organizací a politik“ a magisterský program „Řízení veřejných organizací“, jejichž cílem je kontinuální profesní rozvoj pracovníků Účetního dvora; vybízí Účetní dvůr, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria poskytl další informace o dohodách souvisejících s vytvářením těchto programů;
17. všímá si zvýšeného objemu externích překladů v roce 2016, zejména v srpnu; bere na vědomí vysvětlení Účetního dvora a žádá, aby v zájmu ekonomických úspor lépe zorganizoval své interní překladatelské služby;
18. bere na vědomí stručný přehled politiky Účetního dvora v oblasti nemovitostí, který je součástí jeho výroční zprávy o činnosti za rok 2016;
19. konstatuje, že Účetní dvůr v jednotlivých etapách uplatňoval doporučení Evropského parlamentu o používání služebních vozů obsažená v usnesení o udělení absolutoria na rok 2015(8); domnívá se, že opatření na hospodárnější správu vozového parku se ubírají správným směrem; vítá, že v roce 2016 byla zveřejněna nová interinstitucionální výzva k předkládání nabídek pro pronájem vozidel, jejímž cílem je dosažení příslušných ekonomických úspor;
20. podporuje politiku Účetního dvora elektronického zveřejňování dokumentů a oceňuje jeho výsledky při snižování své environmentální stopy; vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr na svých internetových stránkách nemá uživatelsky vstřícný vyhledávací systém, a žádá jej, aby zlepšil přístup ke zprávám;
21. bere na vědomí probíhající jednání mezi Účetním dvorem a Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) o případném správním ujednání, která by měla být ukončena v roce 2018; vyzývá Účetní dvůr, aby Parlament informoval o pokroku v těchto jednáních;
22. opakovaně vyzývá Účetní dvůr, aby v souladu se stávajícími pravidly týkajícími se důvěrnosti a ochrany údajů informoval Parlament o uzavřených případech úřadu OLAF, během nichž byl vyšetřován Účetní dvůr nebo některý z jeho pracovníků;
23. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkum s dostatečnými rozpočtovými zdroji, který by oznamovatelům pomáhal využívat vhodné kanály pro zveřejnění informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránil je před odhalením identity a nabízel jim potřebnou podporu a poradenství;
24. vítá etický rámec Účetního dvora, který má předcházet střetům zájmů i pochybením a neetickému chování jeho zaměstnanců a členů; zdůrazňuje, že je důležité, aby zajistil a zaručil nezávislost svých členů; vítá, že na rok 2018 je naplánován audit etického rámce vybraných orgánů a institucí Unie;
25. lituje rozhodnutí Spojeného království opustit Evropskou unii; poznamenává, že v této fázi nelze předvídat jeho finanční, administrativní, lidské a další důsledky, a žádá Účetní dvůr, aby provedl posouzení dopadu a informoval Parlament o jeho výsledcích do konce roku 2018.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor (2017/2141(DEC))
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8-0252/2017)(2),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016, spolu s odpověďmi orgánů(3),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0097/2018),
1. uděluje absolutorium generálnímu tajemníkovi Evropského hospodářského a sociálního výboru za plnění rozpočtu Evropského hospodářského a sociálního výboru na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2016, oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor (2017/2141(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl VI - Evropský hospodářský a sociální výbor,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0097/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria má orgán příslušný k udělení absolutoria v úmyslu klást zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
1. vítá závěry Účetního dvora na základě jeho auditu, že platby za rok končící dne 31. prosince 2016 v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a institucí nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;
2. konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2016 uvedl, že u Evropského hospodářského a sociálního výboru (dále jen „výbor“) nebyly shledány žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích týkajících se lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek;
3. konstatuje, že v rámci stávajícího postupu udělování absolutoria výbor předkládá výroční zprávy o činnosti Účetnímu dvoru v červnu, Účetní dvůr poté předkládá svou zprávu Evropskému parlamentu v říjnu a hlasování o udělení absolutoria probíhá na plenárním zasedání Parlamentu v květnu; konstatuje, že pokud není rozhodnutí o udělení absolutoria odloženo, tak od roční účetní závěrky do ukončení postupu udělení absolutoria uplyne nejméně 17 měsíců; poukazuje na to, že audity v soukromém sektoru se řídí mnohem kratšími termíny; zdůrazňuje, že postup udělování absolutoria je třeba zjednodušit a urychlit; žádá, aby se výbor a Účetní dvůr řídily osvědčenými postupy v soukromém sektoru; navrhuje v této věci, aby byl termín pro odevzdání výročních zpráv o činnosti stanoven na 31. března roku následujícího po účetním období a termín pro odevzdání zprávy Účetního dvora na 1. července; navrhuje také, aby byl harmonogram postupu udělování absolutoria stanovený v článku 5 přílohy IV jednacího řádu Parlamentu přezkoumán tak, aby bylo o udělení absolutoria hlasováno na dílčím listopadovém plenárním zasedání, díky čemuž by byl postup udělování absolutoria uzavřen do jednoho roku po skončení dotčeného účetního období;
4. vítá celkové obezřetné a řádné finanční řízení výboru v rozpočtovém období 2016; vyjadřuje podporu úspěšnému posunu paradigmatu v rozpočtovém plánování Komise směrem k sestavování rozpočtu podle výkonnosti, který představila místopředsedkyně Kristalina Georgieva v září roku 2015 jako součást iniciativy „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“; vybízí výbor, aby uvedenou metodu použil na svůj vlastní postup plánování rozpočtu;
5. konstatuje, že v roce 2016 dosahoval rozpočet výboru částky 130 586 475 EUR (v roce 2015 to bylo 129 100 000 EUR) s mírou plnění 97,55 %; bere na vědomí zvýšení míry plnění v roce 2016 oproti roku 2015;
6. zdůrazňuje, že rozpočet výboru je čistě administrativní, přičemž se významný objem využívá na výdaje týkající se osob pracujících v této instituci a zbývající částka je určena na budovy, nábytek, zařízení a různé provozní výdaje; bere na vědomí, že výbor potvrdil důležitost uplatňování rozpočtových zásad podle výkonnosti ve svých běžných činnostech a informoval o aktualizaci klíčových ukazatelů činnosti a výkonnosti (KAPI) v roce 2017; žádá výbor, aby tyto zásady nadále uplatňoval a aby o přepracovaných KAPI řádně a pravidelně informoval Parlament;
7. bere na vědomí, že byly zahájeny úvahy o modernizaci výboru; žádá, aby byl informován o této iniciativě a jejím vývoji; žádá výbor, aby poskytl orgánu příslušnému k udělení absolutoria vysvětlení výdajů v souvislosti s touto modernizací s cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost, a aby zveřejnil posouzení nákladů a přínosů;
8. konstatuje, že konečné rozpočtové prostředky na výdaje na dopravu a pobyt členů činily 19 561 194 EUR; vítá, že výbor poskytl Výboru pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu podrobný rozpis výdajů svých členů v souvislosti s bodem 1004, a žádá výbor, aby tento rozpis začlenil v roce 2017 do své příští výroční zprávy o činnosti nebo do zprávy o rozpočtovém a finančním řízení; žádá výbor, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria poskytl posouzení nákladů a přínosů těchto cest pro Unii a navštívené země a také seznam zemí navštívených v roce 2016; podporuje přijetí odpovídajících opatření s cílem dosáhnout úspor a omezit znečišťování životního prostředí; vyzývá členy výboru, aby posoudili potenciál jiných nástrojů, které mohou přispět k úsporám, mimo jiné v cestovních nákladech;
9. poukazuje na to, že výbor prohlašuje, že existuje prostor pro další rozvoj dohody o spolupráci mezi ním a Parlamentem; je přesvědčen, že další rozvoj synergií přinese pozitivní výsledky pro obě strany; bere na vědomí pokrok spolupráce mezi výborem a Parlamentem, konkrétně kontakty předsedy výboru a jeho předsednictva s Konferencí předsedů výborů Parlamentu; vyzývá k dalšímu prohlubování kontaktů mezi výborem a předsedy a zpravodaji výborů Parlamentu s cílem zajistit lepší návaznost na činnost výboru, kterou přispívá k legislativnímu procesu Unie;
10. domnívá se, že společné posouzení rozpočtových úspor plynoucích ze spolupráce výboru a Parlamentu je důležité pro oba orgány i občany Unie; navrhuje, aby bylo toto posouzení provedeno společně s Parlamentem jako součást strategie za účelem prohloubení kontaktů mezi oběma orgány; je si vědom toho, že výbor vytváří kapacitu pro posuzování politiky, aby mohl posílit svou úlohu konzultativního orgánu v rámci legislativního postupu; vyzývá výbor, aby ve své příští výroční zprávě o činnosti předložil orgánu příslušnému k udělení absolutoria podrobnou analýzu průběhu uvedených činností;
11. vítá opětovné otevření přímého propojení mezi budovami RMD a REM v návaznosti na rozhodnutí belgických orgánů snížit stupeň ohrožení evropských orgánů a institucí; domnívá se, že to usnadní komunikaci a spolupráci mezi výborem a Parlamentem; vyzývá oba orgány, aby informovaly své členy a zaměstnance o opětovném otevření průchodu;
12. vítá dohodu o administrativní spolupráci mezi výborem a Výborem regionů, která vstoupila v platnost v roce 2016 a která předpokládá společná ředitelství pro překlad a logistiku; považuje to za dobrý základ potenciálních finančních úspor v obou výborech; je přesvědčen, že tato dohoda podpoří také spolupráci v dalších oblastech; požaduje podrobný plán a popis činností výborů v uvedených oblastech; domnívá se, že tato dohoda umožní také efektivnější fungování obou výborů a finanční úspory;
13. vítá, že výbor dodržel cíle stanovené v interinstitucionální dohodě, která stanovuje snížení počtu pracovníků během pěti let o 5 %; konstatuje, že v důsledku převodu zaměstnanců do výzkumné služby EPRS v Parlamentu snížil výbor počet pracovních míst ve svém plánu pracovních míst o 8 %, což odpovídá snížení počtu o 43 pracovních míst v roce 2016; vyzývá rozpočtové orgány, aby při plánování budoucího přidělování finančních prostředků na zaměstnance braly v potaz dlouhodobý dopad snižování stavu zaměstnanců, zejména pokud jde o schopnost výboru zvyšovat genderovou a zeměpisnou vyváženost jakož i o potřebu využívat kapacity zkušených úředníků při obsazování řídicích pozic;
14. konstatuje, že se ve výboru obecně zvýšil počet absencí z důvodu nemoci; zdůrazňuje, že je důležité zavést opatření s cílem zlepšit pracovní podmínky, a žádá o podrobnější sledování absencí; vítá iniciativy, které výbor přijal, jako je vytvoření funkce „důvěrného poradce“ s cílem bojovat proti obtěžování a podporovat úctu k lidské důstojnosti na pracovišti; vyzývá výbor, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria předložil zprávu o pokroku, jehož bylo v roce 2017 dosaženo v oblasti dobrých podmínek zaměstnanců;
15. bere s uspokojením na vědomí, že podíl žen ve středních řídicích funkcích ve výboru přesahuje 40 %; vybízí výbor, aby dosáhl stejných výsledků, pokud jde o funkce ve vrcholném vedení, a aby učinil nezbytné kroky s cílem dále snižovat zeměpisnou nevyváženost;
16. je znepokojen skutečností, že v případě 9 z 22 nabídkových řízení v roce 2016 byly zakázky zadány bez výběrového řízení jediné společnosti, která předložila nabídku; žádá výbor, aby přijal nezbytná opatření pro zajištění soutěže mezi uchazeči;
17. vítá nárůst mediálního pokrytí činnosti výboru v roce 2016 přibližně o 30 %; bere na vědomí zajištění přítomnosti výboru v sociálních médiích a očekává informace o výsledcích tohoto postupu;
18. konstatuje, že se zvýšila míra nevyužitých tlumočnických služeb, které byly požadovány, a to z 3,5 % v roce 2015 na 4 % v roce 2016, a žádá o podrobnější sledování skutečného poskytování těchto služeb;
19. bere na vědomí pokračující nárůst míry externalizace překladů (z 9,74 % v roce 2015 na 16,61 % v roce 2016), jak je stanoveno v dohodě o spolupráci mezi výborem a Výborem regionů, a to vzhledem k vyššímu objemu překladů a ke snížení počtu zaměstnanců ředitelství (o více než 9 % ve srovnání s rokem 2015); bere na vědomí interní audit v roce 2016 týkající se externalizace překladů, jejího praktického provádění a omezení a očekává, že bude v příští výroční zprávě o činnosti výboru informován o doporučeních interního auditora;
20. bere na vědomí závazek výboru vůči EMAS a jeho výsledky v oblasti životního prostředí, které prokazují pokles ve spotřebě plynu, vody, elektřiny, papíru a čisticích prostředků a v produkci odpadu; vybízí výbor, aby svůj výkon v tomto ohledu nadále zlepšoval;
21. vyjadřuje politování nad skutečností, že výbor teprve nyní připravuje návrh pokynů pro předcházení střetu zájmů v kontextu sociálního dialogu; konstatuje, že návrh pokynů se v současné době dokončuje s využitím dialogu se socioprofesními organizacemi; žádá výbor, aby urychlil proces finalizace, aby pokyny včas přijal, aby do nich zahrnul požadavek poskytnout podrobné informace o členství v jiné organizaci a aby je zveřejnil na svých internetových stránkách;
22. vyjadřuje politování nad skutečností, že ani předseda, ani místopředsedové a sekretariát výboru nezveřejnili na jeho internetových stránkách prohlášení o zájmech; naléhavě žádá výbor, aby je zveřejnil do konce června 2018, včetně uvedení členství v jiných organizacích; vyjadřuje politování nad skutečností, že prohlášení členů o zájmech jsou zveřejňována v různých jazycích a v různých formátech, což omezuje transparentnost; naléhavě žádá výbor, aby je do konce června 2018 zveřejnil v jednotné podobě a v jednom ze tří nejvíce používaných úředních jazyků Unie;
23. je znepokojen tím, že podle článku 11 služebního řádu je každý nový pracovník povinen poskytnout prohlášení o neexistenci střetu zájmů namísto prohlášení o střetu zájmů; zdůrazňuje, že nikomu nepřísluší prohlašovat, že není ve střetu zájmů; znovu opakuje, že existenci střetu zájmů by měl posuzovat neutrální orgán; naléhavě proto vyzývá výbor, aby navrhl jednotný a úplný formulář prohlášení o střetu zájmů, který by nahradil prohlášení o neexistenci střetu zájmů;
24. vítá administrativní ujednání, jichž bylo dosaženo mezi výborem a Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) s cílem usnadnit výměnu informací;
25. vítá dodatečná rozhodnutí, která výbor přijal ohledně vnitřních pravidel pro whistleblowing, a zdůrazňuje význam zlepšování této iniciativy;
26. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání disponující dostatečnými rozpočtovými zdroji s cílem pomáhat oznamovatelům využívat vhodné kanály pro zveřejňování příslušných informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich identity a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství;
27. poukazuje na případ související s obtěžováním ve výboru, který si vyžádal náklady ve výši 55 772 EUR; vyjadřuje politování nad tím, že k uvedenému případu došlo, ale vítá, že byl řádně prověřen; konstatuje, že síť důvěrných poradců výboru kontaktovalo v souvislosti s údajným obtěžováním 20 dalších zaměstnanců; vyzývá výbor, aby zlepšil svou politiku v této věci s cílem dále předcházet jakémukoli psychologickému a sexuálnímu obtěžování; žádá výbor, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o opatřeních, která hodlá zavést s cílem tyto případy řešit;
28. vyjadřuje politování nad rozhodnutím Spojeného království o vystoupení z Evropské unie; podotýká, že v tomto bodě nelze předvídat finanční, správní, lidské ani jiné důsledky spojené s vystoupením, a žádá výbor a Účetní dvůr, aby provedly posouzení dopadu a informovaly Parlament o výsledcích do konce roku 2018.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl VII – Výbor regionů (2017/2142(DEC))
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8-0253/2017)(2),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi orgánů(3),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0117/2018),
1. uděluje absolutorium generálnímu tajemníkovi Výboru regionů za plnění rozpočtu Výboru regionů na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Výboru regionů, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl VII – Výbor regionů (2017/2142(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl VII – Výbor regionů,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0117/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria hodlá orgán příslušný k udělení absolutoria klást zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním koncepce sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
1. vítá závěry Účetního dvora učiněné na základě jeho auditu, že platby za rok končící dne 31. prosince 2016 v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a institucí nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;
2. konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2016 uvedl, že u Výboru regionů („výbor“) nebyly shledány žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích týkajících se lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek;
3. konstatuje, že v rámci stávajícího postupu udělování absolutoria výbor předkládá výroční zprávy o činnosti Účetnímu dvoru v červnu, Účetní dvůr poté předkládá svou zprávu Evropskému parlamentu v říjnu a hlasování o udělení absolutoria probíhá na plenárním zasedání Parlamentu v květnu; konstatuje, že pokud není rozhodnutí o udělení absolutoria odloženo, tak od roční účetní závěrky do ukončení postupu udělování absolutoria uplyne nejméně 17 měsíců; poukazuje na to, že audity v soukromém sektoru se řídí mnohem kratšími termíny; zdůrazňuje, že postup udělování absolutoria je třeba zjednodušit a urychlit; žádá, aby se výbor a Účetní dvůr řídily osvědčenými postupy v soukromém sektoru; navrhuje v této věci, aby byl termín pro odevzdání výročních zpráv o činnosti stanoven na 31. března roku následujícího po účetním období a termín pro odevzdání zprávy Účetního dvora na 1. července; navrhuje také přezkoumat harmonogram pro postup udělování absolutoria podle čl. 5 přílohy IV jednacího řádu Parlamentu tak, aby se hlasování o udělení absolutoria konalo na dílčím plenárním zasedání v listopadu, čímž by se postup udělování absolutoria uzavřel do jednoho roku následujícího po daném účetním roce;
4. vítá celkové obezřetné a řádné finanční řízení výboru v rozpočtovém období 2016; vyjadřuje podporu úspěšnému posunu paradigmatu v rozpočtovém plánování Komise směrem k sestavování rozpočtu podle výkonnosti, který představila místopředsedkyně Kristalina Georgieva v září roku 2015 jako součást iniciativy „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“; vybízí výbor, aby uvedenou metodu použil na svůj vlastní postup plánování rozpočtu;
5. konstatuje, že v roce 2016 dosáhl schválený rozpočet výboru výše 90 500 000 EUR (88 900 000 EUR v roce 2015), z čehož 89 400 000 EUR činily prostředky na závazky s mírou využití 98,7 %; vítá zvýšení míry využití v roce 2016;
6. zdůrazňuje, že rozpočet výboru je navzdory jeho politickým činnostem považován za čistě správní, přičemž jeho velká část je využívána na výdaje týkající se osob pracujících v této instituci a na budovy, nábytek, zařízení a různé provozní výdaje; zdůrazňuje, že je důležité, aby výbor při svých každodenních operacích uplatňoval rozpočtové zásady podle výkonnosti; žádá výbor, aby Parlament pravidelně informoval o pokroku dosaženém v této oblasti;
7. zdůrazňuje význam prohloubení spolupráce s Parlamentem na základě dohody o spolupráci mezi výborem a Parlamentem a žádá, aby byl průběžně informován o veškerém vývoji v této souvislosti; žádá, aby strategie výboru vedla k upevnění vazeb především s Parlamentem, ale také s dalšími orgány Unie s cílem zvýšit zapojení regionů do legislativního procesu Unie;
8. domnívá se, že společné posouzení rozpočtových úspor plynoucích ze spolupráce mezi výborem a Parlamentem je důležité pro oba orgány i občany Unie; navrhuje, aby Výbor a Parlament zvážily provedení tohoto posouzení jako doplnění stávajícího politického strategického dialogu;
9. vítá dohodu o správní spolupráci mezi výborem a Evropským hospodářským a sociálním výborem, jež vstoupila v platnost v roce 2016 a zavádí společná ředitelství pro překlady a logistiku; věří, že se tato dohoda stane podnětem ke spolupráci v dalších oblastech; požaduje podrobný plán a popis činností výboru v těchto oblastech; domnívá se, že tato dohoda zajistí také další účinnost, pokud jde o výkonnost a úspory ekonomických nákladů obou výborů;
10. vítá skutečnost, že cílů stanovených výborem v roce 2016 za účelem intenzivnějšího zapojení Parlamentu a Rady do činností souvisejících se stanovisky výboru bylo dosaženo, a v některých případech byly dokonce překročeny; vybízí výbor a Parlament, aby se snažily o zlepšení své spolupráce v oblasti společných dokumentů tím, že navzájem vyzvou zpravodaje, aby předložili svá stanoviska ve výboru Parlamentu příslušném pro tuto věc nebo ve výboru na začátku postupu;
11. vítá opětovné otevření přímého propojení mezi budovami RMD a REM na základě rozhodnutí belgických orgánů snížit stupeň ohrožení evropských institucí; domnívá se, že to usnadní komunikaci a spolupráci mezi výborem a Parlamentem; vyzývá oba orgány, aby informovaly své členy a zaměstnance o opětovném otevření průchodu;
12. vyzývá výbor, aby usiloval o celkovou míru plnění plateb ve výši minimálně přibližně 90 %;
13. bere na vědomí začlenění údajů o služebních cestách, které absolvovali členové výboru, do výroční zprávy o činnosti; vítá seznam akcí, jichž se členové výboru zúčastnili v roce 2016, který byl předložen Výboru Parlamentu pro rozpočtovou kontrolu v příloze odpovědí na písemný dotazník týkající se udělení absolutoria za rok 2016, a žádá výbor, aby do přílohy své výroční zprávy o činnosti za rok 2017 takový seznam zařadil;
14. konstatuje, že ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2016 měl výbor stanoven cíl 15 spisů a studií a výsledek byl 12; vybízí výbor, aby pokračoval v práci za účelem splnění uvedených cílů, a vyzývá ho, aby v tomto ohledu ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2017 sdělil podrobné výsledky;
15. zaznamenává nedostatečný pokrok ve zlepšení situace, kdy ve vysokých a středních řídicích funkcích je trvale málo žen; vyjadřuje politování nad poklesem počtu žen na vedoucích pozicích z 37 % v roce 2015 na 33 % v roce 2016 v důsledku jmenování pěti osob na místa úředníků, z nichž pouze jedna je jedna žena; vítá, že byla přijata nová pětiletá strategie rovných příležitostí, jež stanoví opatření pro vyváženější zastoupení mužů a žen, zejména pak v řídicích funkcích; vyzývá výbor, aby v tomto ohledu zlepšil své výsledky;
16. vítá, že se mírně snížil počet dnů volna z důvodu nemoci čerpaných zaměstnanci výboru; zdůrazňuje, že je důležité zavést opatření ke zkvalitnění dobrých pracovních podmínek, ale také náležitému ověřování nepřítomnosti;
17. konstatuje, že komunikační strategie výboru je zaměřena na opětovné spojení Evropy s jejími občany, přičemž budou uspořádány akce v několika členských státech a on-line průzkumy; podporuje pořádání občanských dialogů a žádá, aby tyto iniciativy byly pravidelně zlepšovány s cílem zapojit náležitým způsobem občany Unie, přičemž by se mělo zabránit překrývání s činnostmi jiných orgánů Unie; vybízí výbor, aby ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2017 upřesnil podrobné výsledky v tomto ohledu;
18. konstatuje, že nebylo dosaženo cíle zvýšit o 10 % počet odběratelů eNewsletteru výboru, ani cíle zvýšit počet zapsaných zájemců do on-line kurzu výboru pro regionální a místní orgány (MOOC) o 5 %, kde byl ve srovnání s rokem 2015 zaznamenán pokles o 49 %; se znepokojením bere na vědomí pokles počtu skupinových návštěv o 30 %, na což měly pravděpodobně vliv teroristické útoky z roku 2016;
19. konstatuje se znepokojením, že nebylo dosaženo cíle týkajícího se překladatelské výkonnosti a že je v důsledku toho zapotřebí dalších racionalizačních opatření; žádá výbor, aby ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2017 uvedl podrobné informace v tomto ohledu; bere na vědomí rostoucí míru externího zajišťování překladů a zdůrazňuje potřebu posoudit možnost další interinstitucionální spolupráce v oblasti překladů;
20. konstatuje, že v roce 2016 byl otevřen jeden případ whistleblowingu a že byl předán Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF); žádá výbor, aby informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o výsledku a o možných soudních řízeních v tomto konkrétním případě a o všech dalších případech, které by mohly nastat;
21. konstatuje, že Soud pro veřejnou službu přijal v případě bývalého interního auditora výboru v listopadu 2014 rozhodnutí; bere na vědomí, že Soud pro veřejnou službu rozhodl, že výbor musí odškodnit bývalého interního auditora, nicméně odmítá jeho obvinění; zdůrazňuje, že výbor rychle vyhověl rozhodnutí Soudu a vyplatil odškodnění; konstatuje, že čl. 22 písm. b) služebního řádu stanoví, že oznamovatel jednající v dobré víře „nesmí utrpět žádnou újmu“ v důsledku informace o protiprávním jednání; připomíná, že Parlament tuto nezpochybnitelnou zásadu ochrany oznamovatelů potvrdil, když požadoval, aby interní auditor výboru „nebyl vystaven žádným negativním důsledkům vyplývajícím z toho“, že informoval o protiprávním jednání; připomíná, že v lednu 2004(6) Parlament potvrdil, že interní auditor je oznamovatel v dobré víře; konstatuje, že bývalý interní auditor předložil proti výboru v listopadu 2015 jiné obvinění; bere na vědomí, že v prosinci 2017 proběhlo slyšení a že rozhodnutí Soudního dvora se očekává v létě roku 2018; poznamenává, že výbor nemá vliv ani na žalobce, který podal nové obvinění, ani na časový rozvrh Soudu; vyzývá Soudní dvůr, aby oficiálně uznal status interního auditora jako oznamovatele v dobré víře a aby zajistil, že v důsledku informování o protiprávním jednání neutrpí žádnou újmu;;
22. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání disponující dostatečnými rozpočtovými zdroji s cílem pomáhat whistleblowerům využívat vhodné kanály pro zveřejnění příslušných informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich identity a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství;
23. vyjadřuje výboru uznání za jeho odhodlání přispívat k systému pro environmentální řízení podniků a audit a za jeho výsledky v oblasti ochrany životního prostředí, na jejichž základě je zřejmé, že došlo ke snížení spotřeby plynu, vody, elektřiny, papíru, čisticích prostředků a produkce odpadu; vybízí výbor, aby v tomto ohledu dále zlepšoval své výsledky;
24. konstatuje, že v návaznosti na kontrolu ex post vykonanou v roce 2016 výboru znovu doporučuje, aby modernizoval či zavedl písemné postupy; naléhavě vyzývá výbor, aby zajistil řádné naplňování doporučení;
25. konstatuje, že průměrná doba placení věřitelům výboru se prodloužila z 20 dní v roce 2015 na 26 dní v roce 2016; vyzývá výbor, aby tuto průměrnou dobu placení svým věřitelům neprodleně zkrátil, neboť platby musí být prováděny do 30 dní; vyzývá výbor, aby orgánu příslušnému pro udělení absolutoria podal zprávu o krocích, které byly učiněny s cílem tento negativní trend změnit, a aby předložil výsledky, jichž bylo v tomto ohledu dosaženo;
26. vyjadřuje politování nad rozhodnutím Spojeného království o vystoupení z Evropské unie; podotýká, že v tomto bodě nelze předvídat finanční, správní, lidské a jiné důsledky spojené s vystoupením, a žádá výbor a Účetní dvůr, aby provedly posouzení dopadu a do konce roku 2018 informovaly Parlament o výsledcích;
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost (2017/2145(DEC))
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8-0256/2017)(2),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi orgánů(3),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), zejména na články 55, 99 a 164 až 167 tohoto nařízení,
– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 7/2016 „Jak Evropská služba pro vnější činnost spravuje své budovy po celém světě“;
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0128/2018),
1. uděluje absolutorium vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku za plnění rozpočtu Evropské služby pro vnější činnost na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské službě pro vnější činnost, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost (2017/2145(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0128/2018),
1. konstatuje, že Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) i nadále plnila svůj správní rozpočet bez významných chyb a že celková míra chyb ve výdajích ve správním rozpočtu činí podle odhadu Účetního dvora 0,2 %;
2. vyjadřuje politování nad tím, že stejně jako v roce 2015 zjistil Účetní dvůr i v roce 2016 nedostatky v zadávacích řízeních vyhlášených delegacemi Unie na zakázky do 60 000 EUR;
3. bere na vědomí, že ESVČ provedla řadu iniciativ zaměřených na snížení výskytu chyb v postupech zadávání veřejných zakázek prostřednictvím lepších školení, podpory a poradenství, které jsou poskytovány zaměstnancům delegací odpovědných za zadávání veřejných zakázek; žádá však ESVČ, aby i nadále v delegacích aktivně podporovala a sledovala uplatňování pravidel pro zadávání zakázek a postupů pro veřejné zakázky s cílem zlepšit celkovou míru dodržování pravidel a efektivnost jejich zadávacích řízení a řízení smluv; vybízí ESVČ, aby zvážila možnost zavedení souhrnných či regionálních postupů zadávání veřejných zakázek, jež by se vztahovaly na několik delegací EU a nahradily by zadávání jednotlivých veřejných zakázek nízké hodnoty; žádá ESVČ, aby posoudila, do jaké míry by takové opatření mohlo odstranit nedostatky v postupech zadávání veřejných zakázek, a aby informovala Výbor pro rozpočtovou kontrolu o výsledku této analýzy;
4. konstatuje, že dřívější doporučení, která se týkala aktualizací informací o osobní situaci zaměstnanců a souvisela s podklady a řízením jejich rodinných přídavků, byla ve většině ohledů uskutečněna;
5. konstatuje, že 15 z 20 závazků, které Účetní dvůr přezkoumal, bylo připraveno před koncem roku spolu se souvisejícími službami, zbožím a příslušnými platbami, jež měly být částečně nebo zcela poskytnuty v roce 2017; upozorňuje, že tato praxe přenosu prostředků je v rozporu se zásadou ročního rozpočtu a měla by se i nadále používat jen výjimečně, a nikoli jako nástroj k co nejvyššímu čerpání prostředků na konci roku;
6. bere na vědomí vysoký podíl neobvyklých chyb zjištěných při ověřování finančních transakcí ex ante a rovněž charakter chyb a nesrovnalostí, jako jsou např. chybějící podklady nebo nezpůsobilost výdajů; vítá rozsáhlý vnitřní systém předkládání zpráv ESVČ, který umožňuje předjímat výskyt možných chyb, a tudíž přispívá k nízké míře chybovosti zjištěné Účetním dvorem; vybízí ESVČ, aby přijala opatření ke snížení tohoto vysokého podílu neobvyklých chyb; zdůrazňuje však, že snížení podílu neobvyklých chyb zjištěných v postupu ověřování ex ante by nemělo být dosaženo na úkor zachování nízké míry chybovosti;
7. vyjadřuje politování nad tím, že se během let vyskytují stále tytéž nedostatky v souvislosti se standardy vnitřní kontroly týkajícími se „kontinuity činností“ a „řízení dokumentů“, což s sebou nese riziko, že budou chybět klíčové informace pro řízení, které delegace využívají při monitorování aktivit a projektů a při podávání zpráv o nich, nebo že tyto informace budou nespolehlivé; připomíná, že transparentní dokumentace by byla užitečná nejen pro zkvalitnění sledování a kontrol, ale že by sloužila i jako účinný nástroj prevence podvodů a korupce;
8. připomíná, že pouze jedna delegace, jež spadá do působnosti Regionálního centra Evropa, ve svém prohlášení o věrohodnosti účtů vydala a obnovila výhradu týkající se řízení zakázek, vyzývá ESVČ, aby věnovala pozornost soudržnosti mezi účinným, anebo pouze formálním, uplatňováním norem vnitřní kontroly a věrohodným řízením unijních delegací;
9. podporuje provedení analýzy nákladové efektivnosti kontrol ex post a jeho zlepšení, a to porovnáním nákladů kontrolních činností ex post a hodnoty zjištěných chyb; konstatuje, že jednotkové náklady zjišťování chyb (náklady v přepočtu na 1 EUR) činily v roce 2016 23 centů; bere na vědomí, že tyto jednotkové náklady souvisejí s nízkou mírou chybovosti, a že by tedy byly nižší, kdyby částka zatížená chybou byla vyšší;
10. vítá nové pokyny pro cyklus inspekčních návštěv v roce 2016, včetně následujících kritérií pro upřednostňování inspekcí delegací: např. ustavení nových velvyslanců Evropské unie, delegace potýkající se s mimořádnými výzvami, doba uplynulá od předešlé inspekce a velikost delegací, přičemž větší delegace by měly být podrobeny inspekci každých pět let; vybízí ESVČ, aby své cykly inspekcí i nadále stanovovala podle uvedených rizikových kritérií a aby informovala orgán příslušný pro udělení absolutoria o svých zkušenostech a výsledcích, co se týče používání nových pokynů;
11. konstatuje, že původní rozpočet na rok 2016 činil 633,6 milionu EUR, a že tedy došlo k 5,1% zvýšení v porovnání s předešlým rozpočtovým rokem, včetně částky 18,9 milionu EUR, která posloužila k vyrovnání poklesu hodnoty eura, finančních prostředků vyhrazených na otevření nové delegace v Íránu, na přesun somálské delegace z Nairobi do Mogadiša a na úpravu platů na konci roku; konstatuje, že byly schváleny dodatečné finanční prostředky ve výši 2,5 milionu EUR, jež byly určeny na provádění bezpečnostního balíčku v celé síti unijních delegací, zejména pak na nábor regionálních bezpečnostních pracovníků, bezpečnostní práce nebo specializovaná školení zaměstnanců ESVČ, a rozpočet ESVČ tak dosáhl konečné výše 636,1 milionu EUR;
12. bere na vědomí, že 99,7 % konečného rozpočtu ESVČ pro rok 2016, který činil 636,1 milionu EUR, bylo ke konci kalendářního roku čerpáno ve formě závazků a 87,5 % ve formě plateb;
13. bere na vědomí současné rozdělení rozpočtu, a to 222,7 milionu EUR pro sídlo ESVČ a 413,4 milionu EUR pro delegace;
14. bere na vědomí, že rozpočet vyhrazený pro sídlo ESVČ byl využit takto: 65,1 % rozpočtu, tedy 144,2 milionu EUR, bylo vyhrazeno na výplatu mezd a dalších nároků statutárních a externích zaměstnanců, 13 % rozpočtu, tedy 30 milionů EUR, na správu budov a související náklady, a 14 %, tedy 30,8 milionu EUR, na IT systémy (včetně systémů pro utajované informace) a vybavení;
15. bere na vědomí, že rozpočet delegací Unie v celkové výši 413,4 milionu EUR byl rozdělen následujícím způsobem: 109,1 milionu EUR (26,4 %) na platy a další nároky statutárních zaměstnanců, 64,3 milionu EUR (15,6 %) na externí zaměstnance a služby, 25,2 milionu EUR (6,1 %) na ostatní výdaje související s personálem, 169 milionů EUR (40,9 %) na budovy a související náklady a 45,7 milionu EUR (11,1 %) na ostatní správní výdaje; konstatuje, že na pokrytí správních výdajů zaměstnanců Komise pracujících v delegacích obdržela ESVČ od Komise příspěvek 185,6 milionu EUR (plus účelově vázané příjmy), které byly rozděleny takto: 50,4 milionu EUR pro kapitolu V Komise, 89,9 milionu EUR na rozpočtové položky na správní výdaje operačních programů a 45,4 milionu EUR na Evropský rozvojový fond (ERF); konstatuje, že v roce 2016 byla z ERF zaměstnancům Komise financovaným z ERF poprvé vyplacena standardní částka na osobu s ohledem na režijní náklady delegací;
16. zdůrazňuje, že je důležité mít transparentní a účinný přehled o rozpočtu ESVČ; vyjadřuje politování nad tím, že kvůli roztříštěnosti jejích nástrojů je přístup k těmto informacím složitý; vyzývá místopředsedkyni Komise a vysokou představitelku EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby poskytla přístup k informacím souvisejícím s náklady jejích misí;
17. zdůrazňuje, že čerpání správního rozpočtu ESVČ, zejména pro delegace, by mělo být účinnější, neboť některé delegace dostávají zvláštní příspěvky od Komise ze 33 různých rozpočtových položek týkajících se administrativních nákladů na personál Komise v delegacích; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s Radou a Evropským parlamentem na zjednodušení rozpočtu s cílem zlepšit jeho správu a občanům Unie poskytnout transparentní přehled o nákladech;
18. připomíná ESVČ, že existuje jen úzká hranice mezi ekonomickou diplomacií a lobbingem, a vyzývá ji proto ke stanovení pravidel pro lobbing, aby tyto dvě činnosti odlišila a zajistila transparentnost lobbingu v ústředí i delegacích;
19. s potěšením konstatuje, že od roku 2016 jsou režijní náklady kanceláří všech delegací včetně delegací ERF (nájemné, bezpečnost aj.) financovány výhradně z rozpočtových položek ESVČ, což představuje významný pokrok v racionalizaci rozpočtu; vyzývá ESVČ, aby pokračovala v dalším zjednodušování rozpočtových zdrojů a jejich uspořádání;
20. podporuje soustavné úsilí ESVČ během posledních dvou let o zefektivnění a racionalizaci celkové organizace a uspořádání řízení prostřednictvím hlubší integrace služeb a lepšího podávání zpráv a lepších komunikačních toků; domnívá se, že posílení kultury služeb ESVČ by se příznivě promítlo do její výkonnosti; podotýká, že díky snahám vyvíjeným během posledních dvou let o zredukování přecentralizované organizace představoval v roce 2016 personál na řídicích pozicích 6,4 % celkového počtu zaměstnanců, zatímco v roce 2014 to bylo 7,5 %;
21. vítá priority, které stanovily místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ESVČ v souladu s globální strategií EU pro řešení globálních problémů, počítaje v to pozornost věnovanou otázkám migrace, drog a obchodu s lidmi a uplatňování diplomacie v oblasti lidských práv, což umožní lepší řešení nových mezinárodních problémů a politických priorit pomocí koordinované reakce; kromě toho vyzdvihuje stále důležitější úlohu ESVČ v mezinárodní spolupráci v oblasti míru, bezpečnosti a lidského rozvoje, jak potvrzuje mimo jiné její úloha zprostředkovatele a zástupce v mezinárodních organizacích, jako je OSN, ve vyjednávání a udržování jaderné dohody s Íránem, zprostředkovatelská úloha v izraelsko-palestinském konfliktu nebo postup Bruselu, pokud jde o Sýrii;
22. zdůrazňuje, že zeměpisná vyváženost, tedy poměr mezi zaměstnanci určité státní příslušnosti a velikostí příslušného členského státu, by měla být i nadále jednou z hlavních zásad pro řízení zdrojů, zejména s ohledem na členské státy, které přistoupily do Unie v nebo po roce 2004; připomíná také, že místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku oficiálně přislíbila Parlamentu, že bude řešit současné nadměrné zastoupení diplomatů členských států na postech vedoucích delegací;
23. vyjadřuje politování nad tím, že ze 136 vedoucích delegací Unie jich pouze 21 pochází ze 13 členských států, které se k Unii připojily po roce 2004; vyzývá ESVČ, aby důkladně posoudila svou náborovou politiku, a umožnila tak lepší provádění politiky zeměpisné vyváženosti, o kterou ESVČ usiluje;
24. vyjadřuje přetrvávající znepokojení nad nevyváženým personálním profilem ESVČ, co se týče státní příslušnosti; konstatuje, že na konci roku 2016 pocházelo 31,7 % zaměstnanců ESVČ z členských států (25,3 % na ústředí a 40,8 % v delegacích) ve srovnání s rokem 2015, kdy to bylo 32,9 %; žádá o vyváženější rozložení zaměstnanců v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU(6); vítá, že místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Parlamentu oficiálně přislíbila, že bude řešit současné nadměrné zastoupení diplomatů členských států na postech vedoucích delegací;
25. konstatuje, že 19,6 % ze všech zaměstnanců ESVČ se statusem administrátor pochází z 13 členských států, které od roku 2004 přistoupily k EU, což se blíží podílu těchto států na populaci Unie (20,6 %); upozorňuje však na skutečnost, že zastávají pouze 13,28 % vedoucích pozic, a zdůrazňuje, že tato nevyváženost by mohla být při budoucím přijímání zaměstnanců lépe zohledněna, aniž by tím byla dotčena politika náboru zaměstnanců podle jejich kvalit a zásluh; se znepokojením konstatuje, že dotyčné členské státy jsou nedostatečně zastoupeny zejména na vyšší úrovni správy, a připomíná, že je vhodné v této věci učinit pokrok;
26. žádá ESVČ, aby do 30. června 2018 vysvětlila zvyšující se počet vyslaných národních odborníků vyslaných vnitrostátních odborníků, který v roce 2016 činil 445 (z toho 85 % bylo umístěno v Bruselu), přičemž v roce 2015 to bylo 434 a v roce 2014 jen 407;
27. znovu se znepokojením poukazuje na nevyvážené zastoupení mužů a žen na vyšších úrovních správy ESVČ; bere na vědomí mírné zvýšení počtu žen v řídicích funkcích a zdůrazňuje, že stále existuje prostor pro zlepšení současného poměru (22,7 %, z toho 14 % na vyšších vedoucích pozicích, tj. šest pozic z celkových 44, a 25 % na středních vedoucích pozicích, tj. 53 pozic z celkových 215); vyzývá členské státy k aktivnějšímu pobízení žen, aby žádaly o vedoucí pozice v ESVČ;
28. vítá v této souvislosti skutečnost, že byly vytvořeny pracovní skupiny pro oblasti kariérního rozvoje a rovných příležitostí pro ženy a muže, rámec pro vzdělávání a rozvoj (Learning and Development Framework, LEAD) a také síť „Ženy a ESVČ“ (Women and the EEAS, WEEAS), a považuje je za důležité milníky pro lepší fungování ESVČ. domnívá se, že tyto iniciativy určují atraktivnější služební postupy, zefektivňují náborové akce a zajišťují přijímání jedinců s přiměřenými dovednostmi, jakož i rovné příležitosti z hlediska pohlaví i etnického původu; vyzývá členské státy, aby se více snažily prosazovat kvalifikované uchazečky o vedoucí pozice s cílem snížit nerovnoměrné zastoupení žen a mužů; vítá záměr místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zajistit, aby míra fluktuace zaměstnanců nenarušila kontinuitu konkrétních poznatků a dovedností dostupných v ústředí ESVČ a delegacích;
29. s politováním konstatuje, že mediační služba ESVČ v roce 2016 obdržela 75 oznámení o konfliktech, obtěžování nebo špatných pracovních podmínkách a že 23 z těchto případů nebylo do konce roku uzavřeno; konstatuje, že 26 z 65 případů nebylo uzavřeno do konce roku 2015, a relativní počet otevřených případů na konci roku tudíž v roce 2016 poklesl; vítá skutečnost, že ESVČ zavedla systém varování, který umožňuje systematické monitorování stížností, a s uspokojením bere na vědomí opatření přijatá k řešení tohoto jevu prostřednictvím vytváření podpůrných služeb, jako např. v souvislosti s mediátory, důvěrnými poradci, lékařskou a psychologickou podporou, zvyšováním povědomí a příslušnými disciplinárními opatřeními; vyzývá ESVČ, aby nadále zlepšovala svou strategii v této oblasti, aby se zabránilo jakékoli formě psychického či sexuálního obtěžování i konfliktům, a aby informovala orgán příslušný pro udělení absolutoria o dosaženém pokroku;
30. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání disponující dostatečnými rozpočtovými zdroji s cílem pomáhat whistleblowerům využívat vhodné kanály pro zveřejnění jejich informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich identity a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství;
31. podotýká, že ESVČ dosud dodržovala interinstitucionální dohodu o snížení počtu zaměstnanců o 5 % během období pěti let, přičemž v roce 2016 bylo zrušeno 17 pozic, celkem tedy již 68 pozic, a v roce 2017 tudíž musí být zrušeno ještě dalších 16, aby ESVČ do konce pětiletého období končícího v roce 2017 dosáhla celkového příspěvku v podobě 84 zrušených pozic; upozorňuje, že efektivita činnosti Unie přímo v místě působení by neměla být blokována nadměrnou pracovní zátěží pracovníků, zejména v malých delegacích nebo v delegacích, které mají na starosti více než jednu zemi; vyzývá rozpočtové orgány, aby při plánování budoucích přídělů rozpočtových prostředků na zaměstnance měly na paměti dlouhodobý dopad snižování stavů;
32. připomíná doporučení evropské veřejné ochránkyně práv, které se týkalo nabídky neplacených stáží v delegacích Unie ze strany ESVČ, a zdůrazňuje důležitost přiměřených příspěvků pro všechny stážisty ESVČ, aby bylo úsilí stážistů dostatečně odměněno a nebyla posilována diskriminace z ekonomických důvodů; vítá proto opatření, která ESVČ přijala s cílem restrukturalizovat svůj program stáží, a to i pokud jde o nabízení stipendií na stáže v delegacích Unie; je však znepokojen tím, že počet nabízených stipendií je výrazně nižší než počet stáží v delegacích nabídnutých v roce 2016; vyzývá ESVČ, aby nalezla jiné způsoby, jak nabídnout placené stáže za účelem zajištění rovných příležitostí, například ve spolupráci s univerzitami nebo jinými veřejnými institucemi;
33. je znepokojen tím, že nedostatky v postupech zadávání veřejných zakázek v delegacích Unie (výzvy k podávání nabídek, návrhy a další) v letech 2015 a 2016 postihly 87 projektů s celkovou hodnotou 873 197 910 EUR; považuje za nezbytné, aby byli vedoucí delegací i nadále pravidelně školeni a bylo jim připomínáno před nástupem do funkce, během ad hoc seminářů nebo na výročních konferencích velvyslanců, že kromě svých politických povinností hrají i klíčovou roli v konsolidaci řetězce ESVČ pro zajišťování věrohodnosti a že nesou celkovou odpovědnost, a to jak za řízení správních výdajů a portfolia projektů, jež vyžadují odpovídající posouzení, tak za zhodnocení nejrůznějších prvků, které by mohly vést k vydání výhrady;
34. zdůrazňuje, že „podstatné chyby v intervenční logice, v předpokladech či v posuzování rizik“ byly hlavní problémy hlášené v letech 2015 a 2016 vedoucími delegací a postihly 293 projektů s celkovou hodnotou 2 574 730 715 EUR; vyzývá Komisi a ESVČ, aby provedly hloubkovou analýzu vedoucí ke zlepšení řízení projektů, mimo jiné prostřednictvím řádného posouzení rizik, ke zlepšení priorit, týkajících se zeměpisných regionů, a ke zlepšení schopnosti delegací Unie vypořádat se s pracovní zátěží, a aby se i nadále zaměřovaly na oblasti podpory za účelem zvýšení dopadu pomoci;
35. konstatuje, že roční rozpočet na 185 kancelářských budov a 144 obytných budov ESVČ činí přibližně 160 milionů EUR, které tvoří 20 % rozpočtu ESVČ; uznává snahu vyvíjenou ESVČ od posledního absolutoria o přijetí a nápravu různých složek strategie v oblasti budov; znovu ovšem zdůrazňuje, že je třeba prohloubit monitorování a úplné krytí nákladů a výběrové řízení; zdůrazňuje, že je důležité najít rovnováhu mezi bezpečnostními otázkami a politikou v oblasti ochrany životního prostředí a přístupu handicapovaných osob a nutností dosáhnout větších úspor souvisejících s budovami; zdůrazňuje význam vyjednávání o smlouvách tak, aby bylo dosaženo úspor a návaznosti na politiku v oblasti budov; navrhuje, aby ESVČ vypracovala komplexní analýzu všech delegací Unie, aby určila, ve kterých zemích by bylo pro delegace nákladově efektivnější kancelářské či obytné budovy kupovat, a nikoli si je pronajímat;
36. vítá snahu zvýšit koordinovanou podporu delegací Unie, pokud jde o správu budov poskytovanou ústředím, mimo jiné včetně spuštění aktualizované verze nástroje IT pro správu budov (IMMOGEST) či navýšení specializovaných smluvních zaměstnanců v ústředí ESVČ; vyzývá ESVČ, aby nadále prováděla doporučení Účetního dvora z jeho zvláštní zprávy o tom, jak ESVČ spravuje své budovy po celém světě(7); žádá ESVČ, aby provedla přezkum nových opatření a aby o výsledcích informovala Parlament;
37. je přesvědčen o významu soudržné sítě regionálních bezpečnostních pracovníků za účelem zajištění bezpečnosti zaměstnanců;
38. domnívá se, že je třeba zajistit řádné ověřování nájemních podmínek nebo možností koupě kancelářských a obytných budov v případě všech nových složek v oblasti budov nebo transakcí schvalovaných v ústředí ESVČ; bere na vědomí, že od roku 2016 ESVČ zlepšilo systém kontroly nákupu nemovitostí prostřednictvím externích finančních hodnocení a technických auditů prováděných uznávanými odborníky, a vyzývá ESVČ, aby předložila výsledky těchto opatření; vyzývá ESVČ, aby i nadále monitorovala kancelářské prostory za účelem dosažení předpokládaných referenčních hodnot; vítá skutečnost, že průměrná velikost budov delegací se v roce 2016 mírně snížila, avšak s politováním konstatuje, že ESVČ překročila hranice kancelářského prostoru 35 m² na osobu, což způsobilo zvýšení nákladů o 7,4 milionu EUR; bere na vědomí, že delegace mají omezenou schopnost snižovat velikost budov, jestliže jsou například vázány stávajícími smlouvami o pronájmu;
39. dále vyzývá ESVČ, aby s pomocí členských států stanovila ověřené postupy v oblasti řízení nemovitostí, jež by mohly nákladově efektivním způsobem posílit její politiku v oblasti budov; konstatuje, že v roce 2016 ESVČ uzavřela smlouvu s poskytovatelem služeb, aby systematicky sledoval informace o trhu a spočítal návratnost investic na základě existujících možností nájmu;
40. vítá vytvoření pracovní skupiny s členskými státy věnované klíčové politické otázce společného umístění diplomatických prostorů a případné rozšíření této skupiny; podotýká, že v roce 2016 bylo schváleno 11 nových společných umístění a celkový počet tedy činí 91 takových umístění;
41. s potěšením poukazuje na připravovaná interinstitucionální ujednání s GŘ pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci (ECHO) a s Evropskou investiční bankou (EIB) o sdílení budov a snížení nákladů; vyzývá ESVČ, aby v rámci monitorování nákladů rozšířila obdobná memoranda o porozumění na další subjekty Unie.;
42. zdůrazňuje, že je zapotřebí odkrývat dezinformace, zejména ve východním sousedství, v zemích západního Balkánu a na Jihu, a v tomto ohledu poukazuje na činnost pracovní skupiny East Stratcom;
43. vítá zřízení platformy pro podporu misí, která má poskytovat centralizovanou administrativní podporu misím Společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP); upozorňuje na to, že je třeba řešit financování platformy vytvořením jasného a transparentníhp rámce pro přidělování a používání jejích finančních prostředků, tak aby se dosáhlo maximální účinnosti již dříve vynaložených prostředků, aby byl zajištěn silný a jasně patrný účinek tam, kde jsou použity;
44. vyzývá Radu a ESVČ, aby plnily svou zákonnou povinnost a zasílaly Parlamentu bezodkladně a bez žádostí o zaslání veškeré příslušné dokumenty týkající se jednání o mezinárodních dohodách, včetně směrnic pro jednání, dohodnutých textů a zápisů z každého kola jednání v souladu s čl. 218 odst. 10 SFEU, podle něhož „Evropský parlament je okamžitě a plně informován ve všech etapách tohoto postupu“; připomíná Radě a ESVČ, že Evropský soudní dvůr již v minulosti anuloval z důvodu porušení čl. 218 odst. 10 rozhodnutí Rady o podpisu a uzavření některých dohod, a zdůrazňuje, že i v budoucnu může Parlament zamítnout vydání souhlasu s novými dohodami, například s komplexní a posílenou dohodou o partnerství s Arménií, dokud Rada a ESVČ nesplní svou zákonnou povinnost;
45. konstatuje, že ESVČ dosud neprovedla doporučení uvedené ve zvláštní zprávě Účetního dvora č. 14/2013(8), které vyzývá k přípravě podrobného akčního plánu na zefektivnění podpory Palestině ze strany Unie; vyzývá ESVČ, aby ve spolupráci s Komisí provedla toto doporučení v plném rozsahu;
46. konstatuje, že v rámci stávajícího postupu udělování absolutoria ESVČ předkládá výroční zprávy o činnosti Účetnímu dvoru v červnu, Účetní dvůr poté předkládá svou zprávu Parlamentu v říjnu a hlasování o udělení absolutoria probíhá na plenárním zasedání Parlamentu v květnu; konstatuje, že pokud není rozhodnutí o udělení absolutoria odloženo, tak od roční účetní závěrky do ukončení postupu udělení absolutoria uplyne nejméně 17 měsíců; poukazuje na to, že audity v soukromém sektoru se řídí mnohem kratšími termíny; zdůrazňuje, že postup udělování absolutoria je třeba zjednodušit a zrychlit; žádá, aby se ESVČ a Účetní dvůr řídily osvědčenými postupy v soukromém sektoru; navrhuje v této věci, aby byl termín pro odevzdání výročních zpráv o činnosti stanoven na 31. března roku následujícího po účetním období a termín pro odevzdání zpráv Účetního dvora na 1. července; navrhuje také přezkoumat harmonogram pro postup udělování absolutoria podle čl. 5 přílohy IV jednacího řádu Parlamentu tak, aby se hlasování o udělení absolutoria na plenárním zasedání konalo v listopadu, čímž by se postup udělování absolutoria uzavřel do jednoho roku následujícího po daném účetním roce.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv (2017/2143(DEC))
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8-0254/2017)(2),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi orgánů(3),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0100/2018),
1. uděluje absolutorium evropské veřejné ochránkyni práv za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, evropské veřejné ochránkyni práv, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv (2017/2143(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0100/2018),
1. konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2016 uvedl, že v případě evropské veřejné ochránkyně práv (dále jen „veřejná ochránkyně práv“) nebyly shledány žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích, jež by se týkaly lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek;
2. konstatuje, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rok končící dne 31. prosince 2016 v oblasti správních výdajů orgánů a institucí nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;
3. vítá, že veřejná ochránkyně práv podala Účetnímu dvoru výroční zprávu o své činnosti v březnu; konstatuje, že Účetní dvůr předložil svou zprávu Parlamentu v říjnu a že hlasování v plénu o udělení absolutoria proběhne do května; konstatuje, že pokud nebude rozhodnutí o udělení absolutoria odloženo, uplyne v době jeho udělení od roční účetní závěrky nejméně 17 měsíců; zdůrazňuje, že provádění auditu v soukromém sektoru se řídí mnohem přísnějšími termíny; zdůrazňuje, že postup při udělování absolutoria je třeba zjednodušit a zrychlit; požaduje, aby se veřejná ochránkyně práv řídila dobrým příkladem soukromého sektoru, a navrhuje, aby byl termín pro odevzdání výročních zpráv o činnosti stanoven na 31. května následujícího roku, termín pro odevzdání zpráv Účetního dvora na 1. července a aby se o udělení absolutoria následně v Parlamentu hlasovalo na listopadovém plenárním zasedání, díky čemuž by byl postup pro udělení absolutoria uzavřen během jednoho roku následujícího po předmětném účetním období;
4. vítá celkově obezřetné a řádné finanční řízení úřadu veřejné ochránkyně práv v rozpočtovém roce 2016; vyjadřuje podporu úspěšné změně přístupu Komise k plánování rozpočtu a příklonu k sestavování rozpočtu podle plánovaných výsledků, který zavedla místopředsedkyně Kristalina Georgievova v září 2015 v rámci iniciativy „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby tento postup uplatňovala při plánování svého vlastního rozpočtu;
5. zdůrazňuje, že rozpočet veřejné ochránkyně práv je čistě administrativní a že v roce 2016 činil 10 658 951 EUR (zatímco v roce 2015 činil 10 346 105);
6. konstatuje, že z celkových disponibilních finančních prostředků bylo 95,40 % čerpáno formou závazků (v roce 2015 to bylo 92,32 %) a 85,89 % bylo vyplaceno (v roce 2015 to bylo 86,19 %), zatímco míra jejich využití byla 95,40 % (v roce 2015 pak 92,32 %); vítá zvýšení míry jejich využití;
7. poukazuje na klíčovou úlohu veřejné ochránkyně práv při podpoře řádné veřejné správy a při zajišťování účasti občanské společnosti v Unii; konstatuje, že veřejná ochránkyně práv v roce 2016 uzavřela pět strategických šetření a zahájila čtyři nová související mimo jiné s transparentností a střetem zájmů; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby pokračovala ve své strategické práci s cílem podporovat řádné vedení unijních institucí;
8. vítá rozhodnutí snížit náklady na komunikaci a překlady spojené s produkcí publikací, aniž by došlo ke snížení jejich kvality; konstatuje, že dokumenty byly zkráceny, a chtěl by tedy vědět, zda jsou informace, které byly z publikací vyřazeny, i přesto na požádání dostupné;
9. s potěšením konstatuje, že organizační schéma úřadu veřejné ochránkyně práv bylo vyjasněno a je dostupné online; žádá veřejnou ochránkyni, aby zajistila, aby bylo aktuální organizační schéma jejího úřadu vždy dostupné na internetových stránkách úřadu;
10. bere na vědomí výsledky, jichž bylo dosaženo při zpracovávání stížností v roce 2016, a konstatuje, že unijní instituce postupovaly v souladu s návrhy veřejné ochránkyně práv v 84 % případů (zatímco v roce 2015 to bylo v 83 % případů); konstatuje, že se jedná o historicky druhou nejvyšší míru plnění rozhodnutí a doporučení veřejné ochránkyně práv; doporučuje, aby veřejná ochránkyně práv pokračovala ve své práci a analýzách možných řešení, díky kterým by bylo možné dosáhnout přinejmenším 88% míry plnění jejích rozhodnutí a doporučení jako v roce 2014; bere na vědomí, že na kritické připomínky v roce 2016 následovala uspokojivá reakce v 63 % případů (zatímco v roce 2015 tomu tak bylo v 41 % případů); vítá zprávu veřejné ochránkyně práv „Putting it Right“ (Náprava věcí), která obsahuje analýzu reakcí institucí na doporučení veřejné ochránkyně práv a podrobný přehled pro každou instituci;
11. vítá zavedení nového zrychleného postupu pro přístup k dokumentům jednotlivých případů a považuje jej za jasné znamení toho, že veřejná ochránkyně práv dělá vše pro to, aby dosáhla vysoké úrovně transparentnosti unijních dokumentů; domnívá se, že téměř u každé druhé unijní instituce stále existuje prostor pro zlepšení;
12. zdůrazňuje, že je důležité, aby si byli občané Unie vědomi možnosti obrátit se v případě nesprávného úředního postupu na veřejnou ochránkyni práv; vítá snahu veřejné ochránkyně práv o zlepšení komunikace a rozšíření spolupráce mezi veřejnými ochránci práv za účelem zvýšení povědomí veřejnosti o její práci; bere na vědomí, že se veřejná ochránkyně práv opakovaně obrátila na parlamentní Výbor pro rozpočtovou kontrolu, a vyzývá k další spolupráci v rámci strategické činnosti týkající se dotazů a iniciativ;
13. opakuje své znepokojení nad syndromem „interních otočných dveří“, který je patrný mezi úřadem veřejné ochránkyně práv a jinými institucemi, zejména ředitelstvími Komise, které by mohly být předmětem přezkumu veřejné ochránkyně práv;
14. podotýká, že některé z cílů, které veřejná ochránkyně práv stanovila pro posouzení své výkonnosti pomocí klíčových ukazatelů výkonnosti, nebyly splněny(6); žádá veřejnou ochránkyni práv, aby uvedla, jaká opatření byla přijata s cílem výsledky podpořit;
15. vítá vyrovnaný poměr mezi muži a ženami na řídicí úrovni i mezi administrátory; vybízí veřejnou ochránkyni práv k tomu, aby v tomto trendu pokračovala;
16. konstatuje, že zeměpisná nevyváženost mezi pracovníky přetrvává i nadále; konstatuje, že před zvolením současné veřejné ochránkyně práv byli po mnoho let dva ze tří pracovníků na řídicích pozicích v tomto úřadě z členského státu veřejného ochránce práv a že se jedná o úředníky, zatímco třetí řídicí pracovník se stal vedoucím kanceláře na začátku působení současné veřejné ochránkyně práv; bere na vědomí, že z těchto důvodů je obtížné situaci v krátkodobém horizontu změnit, vyzývá ovšem veřejnou ochránkyni práv, aby dlouhodobě usilovala o zeměpisnou vyváženost na řídicích pozicích;
17. bere na vědomí plán veřejné ochránkyně práv splnit interinstitucionální dohodu o snížení počtů zaměstnanců o 5 % během období pěti let; konstatuje, že podle zprávy o následných opatřeních v reakci na udělení absolutoria za rok 2015 došlo ke změně původních odhadů z roku 2016 na vytvoření pěti nových pracovních pozic a že se nakonec čistý počet pracovních pozic snížil o jednoho zaměstnance;
18. je si vědom toho, že se veřejná ochránkyně práv potýká s významně vyšším počtem stížností, a bere na vědomí, že má v plánu požádat Parlament o mírné zvýšení rozpočtu na nábor dalších jazykově vybavených zaměstnanců, jak je uvedeno v její výroční zprávě o činnosti za rok 2016; je znepokojen tím, že zdroje v každém oddělení, které zbývají po snížení počtů zaměstnanců, neumožňují zpracování narůstajícího objemu práce; vyzývá rozpočtové orgány, aby při budoucím rozdělování finančních prostředků určených na zaměstnance zohlednily dlouhodobý dopad snižování počtů zaměstnanců, zejména s ohledem na možnosti institucí zlepšovat nevyvážené zastoupení žen a mužů i zeměpisnou nevyváženost a s ohledem na potřebu využívat kapacitu zkušených úředníků při obsazování řídicích pozic;
19. bere na vědomí odhodlání veřejné ochránkyně práv zajistit v rámci přijímání rozhodnutí Unie vyšší transparentnost; konstatuje, že šetření týkající se transparentnosti tvořila největší podíl případů i v roce 2016;
20. konstatuje, že stále zbývá jedna nevyřešená stížnost na veřejnou ochránkyni práv podaná evropskému inspektorovi ochrany údajů (EIOÚ) v roce 2016; konstatuje, že úřad veřejné ochránkyně práv v úzké spolupráci s EIOÚ přezkoumává postup jejího úřadu při nakládání s osobními údaji třetích stran uvedenými ve stížnostech a šetřeních; žádá úřad veřejné ochránkyně práv, aby parlamentní Výbor pro rozpočtovou kontrolu i nadále informoval o výsledcích tohoto přezkumu;
21. vítá zahrnutí tabulek lidských zdrojů a odborných školení do výroční zprávy o činnosti veřejné ochránkyně práv za rok 2016;
22. domnívá se, že je potřeba zřídit nezávislý poradní a přezkumní orgán pro udělování absolutoria, který by měl dostatečné rozpočtové zdroje na to, aby pomáhal informátorům využívat správné kanály pro oznamování informací o možných nesrovnalostech, které ovlivňují finanční zájmy Unie, a zároveň zajistil, že nedojde k odhalení jejich totožnosti, a poskytoval jim potřebnou podporu a poradenství;
23. konstatuje, že veřejná ochránkyně práv ve své zprávě pro parlamentní Výbor pro rozpočtovou kontrolu poskytla v souladu s článkem 166 finančního nařízení informace o následných opatřeních k absolutoriu za rok 2015 včas, tj. do 30. června 2018; s politováním však konstatuje, že ve výroční zprávě o činnosti veřejné ochránkyně práv za rok 2016 chybějí v různých oddílech některé údaje z roku 2016;
24. lituje rozhodnutí Velké Británie opustit Evropskou unii; konstatuje, že v současné době nelze odhadnout finanční, správní, lidské ani jiné důsledky spojené s vystoupením této země z Evropské unie; žádá veřejnou ochránkyni práv a Účetní dvůr, aby provedly analýzu dopadů tohoto kroku a o jejích výsledcích informovaly Parlament do konce roku 2018.
Vytyčených cílů stanovených veřejnou ochránkyní práv nebylo dosaženo v následujících oblastech: dopad dodržování norem, viditelnost díky návštěvám internetových stránek a používání interaktivního průvodce, jak kontaktovat člena evropské sítě veřejných ochránců práv, a podíl případů, v nichž bylo o přípustnosti rozhodnuto do jednoho měsíce.
Udělení absolutoria za rok 2016: souhrnný rozpočet EU – Evropský inspektor ochrany údajů
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů (2017/2144(DEC))
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8-0255/2017)(2),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016, spolu s odpověďmi orgánů(3),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0099/2018),
1. uděluje absolutorium evropskému inspektorovi ochrany údajů za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, evropskému inspektorovi ochrany údajů, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2016, oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů (2017/2144(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0099/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria hodlá orgán příslušný k udělení absolutoria klást zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
1. bere na vědomí, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že platby za rozpočtový rok končící dnem 31. prosince 2016 v oblasti správních a jiných výdajů evropského inspektora ochrany údajů (dále jen „inspektor“) nebyly ve svém celku zatíženy významnými chybami a že zkoumané systémy dohledu a kontroly pro správní a jiné výdaje byly účinné;
2. konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2016 uvedl, že u inspektora nebyly shledány žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích týkajících se lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek;
3. bere na vědomí, že podle stávajícího postupu udělování absolutoria jsou výroční zprávy o činnosti předkládány v červnu Účetnímu dvoru, který je v říjnu předkládá Parlamentu, a nejpozději do května se o nich hlasuje na plenárním zasedání; podotýká, že pokud nedojde k odložení udělení absolutoria, uplyne od uzavření roční závěrky do doby udělení absolutoria nejméně 17 měsíců; poukazuje na to, že audit v soukromém sektoru se řídí mnohem kratším harmonogramem; zdůrazňuje, že postup udělování absolutoria je třeba zjednodušit a urychlit; požaduje, aby se inspektor a Účetní dvůr řídili osvědčenými postupy používanými v soukromém sektoru; navrhuje, aby byl termín pro odevzdání výročních zpráv o činnosti stanoven na 31. března následujícího roku po ukončení účetního období a termín pro odevzdání zprávy Účetního dvora na 1. července; navrhuje rovněž, aby byl harmonogram postupu udělování absolutoria stanovený v článku 5 přílohy IV jednacího řádu Parlamentu přepracován tak, aby se o udělení absolutoria hlasovalo na dílčím listopadovém plenárním zasedání, díky čemuž by byl postup udělování absolutoria uzavřen do jednoho roku po ukončení předmětného účetního období;
4. vítá celkově řádné a obezřetné finanční řízení inspektora v rozpočtovém období pro rok 2016; vyjadřuje podporu úspěšné změně paradigmatu v rámci plánování rozpočtu Komise směrem k sestavování rozpočtu na základě výkonnosti, jež zavedla místopředsedkyně Kristalina Georgievová v září 2015 jako součást iniciativy „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“; vyzývá inspektora, aby tuto metodu uplatnil na svůj vlastní postup plánování rozpočtu;
5. konstatuje, že rozpočet přidělený inspektorovi na rok 2016 dosáhl celkové výše 9 288 043 EUR (8 760 417 EUR v roce 2015) a že míra plnění činila 91,93 % (94,66 % v roce 2015); bere na vědomí pokles míry plnění rozpočtu a předpoklad inspektora, že tento vývoj bude v nadcházejících letech pokračovat; vyzývá inspektora, aby své rozpočtové odhady stanovil opatrně, a to s ohledem na předvídatelný nárůst činnosti v nadcházejících letech;
6. konstatuje, že vytvoření Evropského sboru pro ochranu osobních údajů bude nadále spadat do pravomoci inspektora; domnívá se, že rozpočtové odhady by měly zajistit efektivní rozpočtovou výkonnost v nadcházejících letech;
7. zdůrazňuje, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů(6) a směrnice o ochraně údajů v odvětví policie a soudnictví(7) budou vymahatelné od května 2018 a bude je nutné bez omezení dodržovat a uplatňovat; bere na vědomí záměr inspektora ponechat si obecné nařízení o ochraně osobních údajů jako referenční bod pro svou práci;
8. vítá pokračující práci sítě Internet Privacy Engineering Network, což je skupina složená z odborníků v oblasti informačních technologií ze všech odvětví, která poskytuje platformu pro spolupráci a výměnu informací v oblasti metod inženýrství a nástrojů, jež začleňují požadavky na ochranu údajů a soukromí do nových technologií, což je zásadním aspektem uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů;
9. vyzývá inspektora, aby předložil podrobný seznam služebních cest, které členové jeho úřadu absolvovali v roce 2016, včetně ceny, místa a nákladů u každé služební cesty; žádá inspektora, aby služební cesty realizované v roce 2017 zahrnul do své příští výroční zprávy o činnosti;
10. je si vědom toho, že byla přijata prováděcí opatření k zajištění účinné interní kontroly procesů, aby bylo zaručeno hospodárné, účinné a účelné naplňování cílů inspektora; vyzývá inspektora, aby do své výroční zprávy o činnosti zahrnul informace o těchto opatřeních;
11. s potěšením konstatuje, že inspektor zahájil v roce 2016 iniciativu zaměřenou nazvýšení odpovědnosti, jejímž účelem je vybavit instituce Unie – počínaje úřadem inspektora coby správcem údajů – k tomu, aby šly příkladem při dodržování a prokazování dodržování pravidel ochrany údajů;
12. poukazuje na to, že ve výroční zprávě o interním auditu za rok 2016, která byla zveřejněna koncem března 2017, interní auditor (IAS) konstatoval, že dosud nebylo vyřešeno pět důležitých doporučení týkajících se vnitřních kontrolních systémů, která byla vydána již v předchozích letech; vyjadřuje politování nad tím, že se některá z těchto doporučení týkají politiky v oblasti bezpečnosti informací a kontinuity činnosti; konstatuje, že neexistující strategie v oblasti bezpečnosti informací zvyšuje riziko, že informace nebudou dostatečně chráněny, což by mohlo vést k jejich úniku a poškodit dobré jméno inspektora; s potěšením konstatuje, že navzdory zpoždění o více než 14 měsíců inspektor dne 19. června 2017 přijal strategii v oblasti bezpečnosti informací; vyzývá inspektora, aby zejména s ohledem na povahu své činnosti a úkolů šel v tomto směru příkladem a řídil se v budoucnu veškerými doporučeními bez zbytečného odkladu;
13. vyzývá inspektora, aby Výboru pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu sdělil částky uhrazené v roce 2016 podle dohod o úrovni služeb, u nichž se poplatky stanovují v závislosti na spotřebě;
14. vítá, že v roce 2016 byla přijata strategie zaměřená na rovné příležitosti a zvážena opatření ke zkvalitnění pracovních podmínek;
15. vítá, že ve výroční zprávě o činnosti byly uvedeny vyčerpávající informace o veškerých lidských zdrojích, které měl inspektor k dispozici;
16. žádá, aby ve shrnutí oddílů o zadávání veřejných zakázek a řízení v oblasti služebních cest uvedených ve výroční zprávě inspektora o činnosti byla doplněna srovnávací tabulka za poslední čtyři roky;
17. bere na vědomí, že v roce 2016 byl přijat etický rámec, který upravuje chování členů a všech zaměstnanců inspektora, pokud jde o jejich interní a externí vztahy; rovněž bere na vědomí, že tento rámec zahrnuje již existující kodexy chování, rozhodnutí o informátorech a proti obtěžování, disciplinární řízení a administrativní šetření; žádá, aby informace o různých oblastech rámce byly ve výroční zprávě o činnosti inspektora i nadále předkládány samostatně;
18. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání disponující dostatečnými rozpočtovými zdroji s cílem pomáhat informátorům využívat vhodné kanály pro zveřejňování jejich informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich totožnosti a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství;
19. vyzývá, aby se inspektor více podílel na řešeních, která podporují inovace a zajišťují dodržování pravidel v oblasti ochrany soukromí a údajů, zejména zvyšováním transparentnosti, kontroly ze strany uživatelů a odpovědnosti při zpracovávání velkého objemu dat; vyzývá k přijetí účinných kroků k maximalizaci přínosů nových technologií, které by zároveň zajistily plné dodržování veškerých základních práv;
20. bere na vědomí, že inspektor ve své výroční zprávě o činnosti zveřejnil kapitolu o interinstitucionální spolupráci s dalšími institucemi, jak požaduje Parlament ve svém usnesení o udělení absolutoria ze dne 27. dubna 2017(8); konstatuje, že inspektor v roce 2016 podepsal dvě nové samostatné dohody o spolupráci; žádá inspektora, aby i nadále prohluboval interinstitucionální spolupráci a aby v příští výroční zprávě o činnosti poskytl aktuální informace o dosažených výsledcích;
21. bere na vědomí, že inspektor do své výroční zprávy o činnosti začlenil informace o pokroku, jehož bylo dosaženo v rámci strategie na období 2015–2019; konstatuje, že inspektor v březnu 2015 přehodnotil klíčové ukazatele výkonnosti s cílem sledovat a upravit dopad své činnosti a využívání zdrojů; s uspokojením bere na vědomí, že všechny klíčové ukazatele výkonnosti stanovené ve strategii inspektora na období 2015–2019 byly splněny a že inspektor v roce 2016 někdy překročil stanovené cíle, z čehož vyplývá, že provádění strategie je na dobré cestě; vybízí inspektora, aby šel nadále tímto směrem;
22. vítá záměr inspektora zaručit, aby byla ochrana údajů pro všechny zúčastněné strany co nejjednodušší a nejúčinnější, jak je stanoveno ve strategii pro jeho mandát;
23. vyjadřuje politování nad rozhodnutím Velké Británie vystoupit z Evropské unie; poznamenává, že v této fázi nelze činit žádné předpovědi o finančních, administrativních, lidských a dalších důsledcích týkajících se tohoto vystoupení, a žádá inspektora a Účetní dvůr, aby provedly příslušná posouzení dopadu a do konce roku 2018 informovaly Parlament o jejich výsledcích.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).
Udělení absolutoria za rok 2016: Výkonnost, finanční řízení a kontrola agentur EU
522k
59k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2016: výkonnost, finanční řízení a kontrola (2017/2179(DEC))
– s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),
– s ohledem na zvláštní výroční zprávy(1) Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky decentralizovaných agentur za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o rychlém přezkumu provádění závazku snížit počet pracovních míst o 5 %, která byla zveřejněna dne 21. prosince 2017,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(2), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady(3) (EU, Euratom) č. 966/2012, a zejména na článek 110 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0115/2018),
A. vzhledem k tomu, že toto usnesení obsahuje pro každý ze subjektů uvedených v článku 208 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 připomínky horizontální povahy, které doprovázejí rozhodnutí o udělení absolutoria v souladu s článkem 110 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 a článkem 3 přílohy IV jednacího řádu Evropského parlamentu;
B. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
1. zdůrazňuje, že agentury hrají v členských státech významnou úlohu a mají značný vliv na tvorbu politik, rozhodování a provádění programů v oblastech, které mají pro evropské občany zásadní význam (například zdraví, bezpečnost, zabezpečení, svoboda a spravedlnost, výzkum a průmyslový vývoj, hospodářské a měnové záležitosti, zaměstnanost a sociální pokrok); připomíná význam úkolů, které agentury vykonávají, a jejich přímý dopad na každodenní život evropských občanů; připomíná rovněž význam autonomie agentur, zejména těch regulačních agentur a těch, které plní funkci nezávislého sběru informací; jakkoli uznává, že zúčastněné strany si k agenturám našly cestu, je znepokojen tím, že obecně je viditelnost agentur pro evropské občany stále omezena, ačkoli jejich odpovědnost a nezávislost vyžaduje vysokou míru viditelnosti;
2. připomíná, že hlavními důvody pro zřízení agentur byla nezávislá technická nebo vědecká hodnocení, která nezbytně vyžadují jasná a účinná pravidla pro předcházení střetu zájmů, provoz unijních systémů a snazší zavedení jednotného trhu; vyzývá všechny agentury, aby se podílely na interinstitucionální dohodě o rejstříku transparentnosti, která je v současné době předmětem jednání mezi Komisí, Radou a Parlamentem;
3. poukazuje na to, že Účetní dvůr ve svém shrnutí výsledků výročních auditů agentur Unie a ostatních subjektů za rok 2016 (dále jen „shrnutí Účetního dvora“) uvádí, že rozpočet agentur na rok 2016 činil přibližně 3,4 miliardy EUR, což oproti roku 2015 představuje nárůst o 21,42 % a odpovídá to zhruba 2,4 % (v porovnání s: 2 % v roce 2015) souhrnného rozpočtu Unie; poukazuje na to, že nárůst se týká především agentur zabývajících se záležitostmi spjatými s průmyslem, výzkumem a energetikou (dalších 358 000 000 EUR) a občanskými svobodami, spravedlností a vnitřními věcmi (dalších 174 000 000 EUR); dále konstatuje, že ze zmíněných 3,4 miliard EUR byly zhruba 2,4 miliardy EUR financovány ze souhrnného rozpočtu Unie, zatímco přibližně 1 miliarda EUR byla financována z poplatků a také z přímých příspěvků členských států, zemí Evropského sdružení volného obchodu a dalších zdrojů;
4. vyzývá Komisi, aby při přípravě svého návrhu víceletého finančního rámce pro období po roce 2020 úzce spolupracovala se sítí agentur Unie (dále jen „síť agentur“) a s jednotlivými agenturami a aby zkoumala alternativní zdroje financování decentralizovaných agentur Unie;
5. zdůrazňuje, že interinstitucionální pracovní skupina pro decentralizované agentury zkoumala zejména pilotní případ Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) týkající se agentur financovaných z poplatků; konstatuje, že ačkoli jsou agentury plně financovány z příspěvků, nesou stále plnou odpovědnost vůči orgánu příslušnému pro udělení absolutoria, pokud jde o související rizika týkající se dobré pověsti; kromě toho vyjadřuje své znepokojení týkající se ukazatelů použitých v pilotním případu agentury EASA, neboť tyto ukazatele se do značné míry zaměřují na spokojenost zákazníků a už menší měrou na bezpečnost leteckého provozu; vyzývá Komisi, aby zkoumala, jak lze zajistit nezávislost agentur plně financovaných z poplatků;
6. konstatuje, že agentury zaměstnávají 10 364 stálých, dočasných, smluvních či vyslaných zaměstnanců (v porovnání s 9 848 v roce 2015), což oproti předchozímu roku představuje nárůst o 5,24 %, a to zejména kvůli novým přiděleným úkolům; poukazuje na to, že počet zaměstnanců nejvíce vzrostl v agenturách zabývajících se záležitostmi spjatými s průmyslem, výzkumem a energetikou (110), občanskými svobodami, spravedlností a vnitřními věcmi (177) a hospodářskými a měnovými záležitostmi (85);
7. konstatuje, že Účetní dvůr ve svém shrnutí vydal výrok bez výhrad o spolehlivosti účetní závěrky všech agentur; dále konstatuje, že u všech agentur kromě Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) vydal Účetní dvůr výrok bez výhrad o legalitě a správnosti operací, na nichž se účetní závěrka zakládá;
8. zastává názor, že postup udělování absolutoria se musí do roku n+1 zefektivnit a zrychlit; vyzývá proto agentury a Účetní dvůr, aby se řídily dobrým příkladem soukromého sektoru, a navrhuje stanovit lhůtu pro zveřejnění účetních závěrek, výročních zpráv o činnosti a zpráv o rozpočtovém a finančním řízení agentur na 31. března a posunout lhůtu pro zveřejňování výročních zpráv Účetního dvora o agenturách nejpozději na 1. července, aby se celý postup zjednodušil a zrychlil, přičemž postup udělování absolutoria by tak byl uzavřen během roku následujícího po dotčeném hospodářském roce;
Společný přístup a plán opatření Komise
9. bere na vědomí, že agentury Unie zavedly společný přístup a plán tohoto přístupu;
10. vítá příspěvek sítě agentur v oblasti koordinace, sběru a konsolidace opatření a informací pro potřebu orgánů Unie, včetně Parlamentu; konstatuje, že její koordinační úkoly zahrnují rozpočtový proces a postup udělování absolutoria, provádění plánu Komise založeného na společném přístupu a souvisejících politických iniciativách a přezkum a provádění finančního a služebního řádu;
11. má za to, že síť poskytuje konkrétní přidanou hodnotu v oblasti vztahů mezi orgány Unie a decentralizovanými agenturami; domnívá se, že by se vyplatilo podporovat společný podpůrný úřad sítě v Bruselu; rozhodně podporuje její požadavek na jedno pracovní místo pro dočasného zaměstnance, přičemž náklady s ním spojené by se rozdělily mezi agentury v rozpočtovém požadavku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) na rok 2019, zejména pokud budou pravomoci sítě vyjasněny a kdykoli to bude možné posíleny, za současného respektování autonomie agentur; vybízí Komisi, aby do svého návrhu rozpočtu na rok 2019 zahrnula další pracovní místo;
12. konstatuje, že síť vypracovala v roce 2016 prostřednictvím podsítě pro rozvoj výkonnosti dokument o rámci výkonnosti agentur, v němž jsou popsány zavedené nástroje, včetně použití ukazatelů se zvláštním zřetelem k plánování, měření a vykazování účinnosti; oceňuje skutečnost, že podsíť pro rozvoj výkonu spolupracuje v současné době s Komisí na vývoji modelu vyspělosti pro účely sestavování rozpočtu podle výkonnosti, který všem agenturám poslouží jako vodítko při snaze o optimalizaci kapacit v oblasti plánování, sledování a vykazování výsledků a využívaného rozpočtu a zdrojů; konstatuje, že existuje prostor pro zlepšení způsobu, jakým některé agentury ve svých klíčových ukazatelích výkonnosti používají ukazatele výstupů a dopadů; vyzývá síť, aby informovala orgán udělující absolutorium o přijatých opatřeních a o jejich provádění;
Rozpočtové a finanční řízení
13. připomíná, že zásada ročního rozpočtu je jednou ze tří základních účetních zásad (společně se zásadou jednotnosti a vyrovnanosti), které jsou naprosto nezbytné k zajištění účinného plnění rozpočtu Unie; konstatuje, že Účetní dvůr ve svém shrnutí shledal, že i přes značný pokles jejich výskytu zůstává nejčastějším problémem rozpočtového a finančního řízení velký objem přenosů prostředků přidělených na závazky, který postihuje 23 agentur (oproti 32 agenturám v roce 2015);
14. konstatuje, že přenosy mohou být často zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že by se v plánování a plnění rozpočtu vyskytovaly nedostatky, ani vždy nejsou v rozporu se zásadou ročního rozpočtu;
15. bere na vědomí návrh sítě na vykazování zrušených přenosů překračujících 5 % celkového rozpočtu; zároveň však konstatuje, že v zájmu hodnocení rozpočtového plánování a plnění by agentury mohly navíc vykazovat i objemy plánovaných přenosů a důvody k nim vedoucí; vybízí agentury, aby tyto informace zahrnuly do příslušných konsolidovaných výročních zpráv o činnosti;
16. poukazuje na to, že objem zrušených přenosů vypovídá o kapacitě pro plánování rozpočtu a o tom, do jaké míry agentury správně odhadují své finanční potřeby, a je často lepším ukazatelem řádného rozpočtového plánování než pouhá výše přenesených prostředků;
17. zdůrazňuje tudíž, že je třeba neprodleně stanovit jednoznačné definice přijatelných přenosů s cílem racionalizovat informování Účetního dvora o tomto problému a umožnit rozpočtovému orgánu rozlišovat mezi přenosy, které jsou známkou nedostatečného rozpočtového plánování, a přenosy, které jsou rozpočtovým nástrojem podporujícím víceleté programy a plánování zadávání zakázek; je přesvědčen, že návrh Účetního dvora na využití rozlišených přenosů by umožnil větší transparentnost, pokud jde o to, co představuje odůvodněný přenos;
18. poukazuje na skutečnost, že úkoly a rozpočty Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a úřadu EASO v roce 2016 značně vzrostly; bere na vědomí, že tyto agentury byly postaveny před správní a provozní výzvy a velká očekávání, avšak neměly mnoho času na přizpůsobení svých systémů a postupů a přijetí potřebných zaměstnanců; konstatuje, že proto čelily problémům, pokud šlo o čerpání dodatečných unijních prostředků, jež jim byly přiděleny v daném rozpočtovém roce, což vedlo ke značným rušením a/nebo přenosům prostředků i k obtížím, pokud jde o plnění rozpočtových a finančních pravidel;
19. vybízí Komisi, Účetní dvůr a síť, aby projednaly a navrhly možná řešení tohoto problému s cílem racionalizovat především finanční řízení v oblasti víceletých programů a zadávání zakázek;
20. se znepokojením shledává, že auditované zprávy o plnění rozpočtu nejsou v případě některých agentur tak podrobné jako u většiny ostatních, což narušuje čitelnost a srovnatelnost a ukazuje na potřebu jasnějších pokynů k rozpočtovému výkaznictví agentur; oceňuje snahy o zajištění konzistentnosti v oblasti předkládání a vykazování účetních závěrek; zdůrazňuje význam více standardizovaného a srovnatelného podávání zpráv pro zjednodušení a racionalizaci postupu udělování absolutoria a usnadnění práce orgánu udělujícího absolutorium; vyzývá také síť a jednotlivé agentury, aby pokračovaly v práci na racionalizaci ukazatelů a aby přijatá opatření oznamovaly orgánu udělujícímu absolutorium;
21. se znepokojením konstatuje, že zadávání veřejných zakázek i nadále zůstává oblastí náchylnou k chybám; vyjadřuje svou nespokojenost nad tím, že EASO, Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) nedodržely plně zásady zadávání veřejných zakázek a pravidla stanovená ve finančním nařízení; vyzývá agentury, aby věnovaly zvláštní pozornost poznámkám Účetního dvora k zadávání veřejných zakázek;
22. s uspokojením konstatuje, že většina agentur (27 z 31) má zaveden plán kontinuity provozu; má za to, že takový plán by měly mít zavedeny všechny agentury; vyzývá síť, aby o vývoji situace informovala orgán udělující absolutorium;
Spolupráce mezi agenturami a s jinými orgány a institucemi – sdílené služby a součinnost
23. konstatuje, že některé agentury již spolupracují na základě své tematické skupiny, například agentury(4) působící v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a evropské orgány dohledu(5); vybízí další agentury, které spolupráci osud nezahájily, aby při všech příležitostech prohlubovaly spolupráci s jinými agenturami v rámci téže tematické skupiny, a to nejen na zavádění sdílených služeb a součinnosti, ale i v oblastech společné politiky; zdůrazňuje, že agentura pro železnice působí na dvou místech, existují čtyři agentury pro sociální politiky a šest agentur pro otázky spravedlnosti a vnitřních věcí; vyjadřuje své zklamání z dosavadních výsledků interinstitucionální pracovní skupiny pro decentralizované agentury, neboť nebyly připraveny žádné konkrétní návrhy na sloučení nebo na společná sídla agentur, které se zaměřují na příbuzné oblasti politiky; vyzývá Komisi, aby připravila studii o možných krocích v tomto směru; vybízí Účetní dvůr, aby zvážil předkládání situačních zpráv týkajících se oblastí společné politiky agentur;
24. konstatuje, že některé agentury mají nadále dvojí ústředí a větší počet provozních středisek a kanceláří; zastává názor, že veškerá dvojí a vícenásobná sídla, která nenabízejí žádnou provozní přidanou hodnotu, by měla být při nejbližší příležitosti zrušena; očekává hodnocení Komise v této oblasti, které by se mělo zaměřit na přidanou hodnotu a vynaložené náklady;
25. zdůrazňuje přínosy sdílených služeb, které umožňují soudržné uplatňování administrativních prováděcích pravidel a postupů týkajících se lidských zdrojů a finančních otázek a také potenciální zvýšení efektivity a nákladové efektivnosti vyplývající ze sdílení služeb mezi agenturami, zejména pokud se přihlédne ke snižování rozpočtu a pracovních sil, jemuž agentury čelí; konstatuje, že snaha nalézt synergii mezi agenturami by zejména u menších agentur zmírnila administrativní zátěž;
26. dále bere na vědomí, že Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví a Evropská agentura pro kontrolu rybolovu podepsaly pilotní projekt na „ověření koncepce“ v oblasti poskytování služeb obnovy po haváriích; konstatuje, že tento projekt umožnil poskytovat tyto služby s úsporami odhadovanými na více než 65 % odhadovaných nákladů na základě tržních cen; konstatuje, že v první polovině roku 2017 byl projekt rozšířen na Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů a že řada dalších agentur zvažuje možnost pozdějšího přistoupení v letech 2017 a 2018; vyzývá síť, aby informovala orgán udělující absolutorium o dalším vývoji v souvislosti s tímto projektem;
27. oceňuje skutečnost, že agentury začaly využívat portál společného zadávání zakázek – centrální registr příležitostí ke společnému zadávání zakázek – umístěný na extranetu agentur, který obsahuje mimo jiné funkce pro sdílení dokumentů a diskuzi na fórech, což činí komunikaci mezi agenturami v oblasti služeb zadávání zakázek transparentnější a snáze spravovatelnou;
28. vítá výsledky, jichž bylo za uplynulé dva roky dosaženo v oblasti úspor a vyšší účinnosti díky využití společných služeb při pěti rozsáhlých společných zadávacích řízeních, z nichž tři se uskutečnila pod vedením EFSA, jmenovitě cloudové služby, auditorské služby a profesionální síťové služby, jedno pod vedením Evropské nadace odborného vzdělávání (ETF), jmenovitě průzkumné služby, a jedno pod vedením Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), jmenovitě služby hodnocení a zpětné vazby; zdůrazňuje, že těchto pět společných zadávacích řízení vykázalo vysokou míru účasti, která se pohybovala od 8 po 30 agentur; oceňuje dosažené úspory, které se odhadují na 6 700 000 EUR u cloudových služeb, 970 000 EUR u auditorských služeb, 1 490 000 EUR u profesionálních síťových služeb, 400 000 EUR u průzkumných služeb a 1 160 000 EUR u služeb hodnocení a zpětné vazby; vyzývá síť a jednotlivé agentury, aby ve spolupráci pokračovaly a rozšiřovaly seznam společných produktů a služeb, které by do společných zadávacích řízení mohly být zařazeny;
29. uznává pokrok, jehož agentury dosáhly při harmonizaci řešení IT pro systémy správy rozpočtu a účetnictví; souhlasí s doporučením Účetního dvora, aby se s cílem omezit rizika spojená s vnitřní kontrolou a posílit řízení IT zvýšila míra uplatňování řešení IT v klíčových oblastech, jako je řízení lidských zdrojů a zadávání zakázek nebo správa smluv;
Řízení lidských zdrojů
30. připomíná, že bod 27 interinstitucionální dohody(6) vyzývá k postupnému snižování počtu zaměstnanců ve všech orgánech, institucích a jiných subjektech v letech 2013–2017 o 5 %; konstatuje, že decentralizované agentury začaly podle harmonogramu Komise(7) snižovat počty o rok později a plánují skončit v roce 2018; oceňuje, že většina agentur snížení o 5 % již dosáhla nebo překročila; konstatuje, že Účetní dvůr ve svém rychlém prošetření záležitosti snižování počtu pracovních míst o 5 % zjistil, že decentralizované agentury v letech 2013–2017 již dosáhly snížení počtu pracovních míst podle plánu pracovních míst celkem o 279 (cílem v roce 2018 je 303); poukazuje na to, že horizontální cíl se pro decentralizované agentury neosvědčil jako nejvhodnější řešení, neboť úkoly a provozní potřeby těchto agentur se významně liší;
31. konstatuje, že Komise zavedla v průběhu pětiletého období 2014–2018 dodatečný roční odvod ve výši 1 % za účelem zřízení fondu pro přesuny, který byl v letech 2013–2017 tvořen 218 pracovními místy a z něhož byly přidělovány pozice agenturám zpracovávajícím nové úkoly a agenturám v počáteční fázi(8); konstatuje, že většina nových míst byla přidělena agentuře Frontex, Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), agenturám EASO a EASA;
32. je znepokojen tím, že následkem dodatečného snížení počtu zaměstnanců je čím dál tím obtížnější plnit mandáty agentur a roční pracovní programy, a to zejména u agentur klasifikovaných Komisí jako „plně fungující agentury“; vyzývá Komisi a rozpočtový orgán, aby zvážily další možnosti, aby agenturám nebránily v plnění jejich mandátu; doporučuje, aby rozpočtové orgány povolily dodatečné zdroje pro agentury, které jsou pověřeny zákonodárci vykonávat nové úkoly; dále vyzývá Komisi, aby zohlednila úspory, jichž síť a jednotlivé agentury dosáhly využitím postupů společného zadávání zakázek, zvýšením účinnosti a zlepšením řízení lidských zdrojů, a aby v případě potřeby umožnila cíle v oblasti snižování počtu zaměstnanců náležitým způsobem upravit;
33. konstatuje, že počet smluvních zaměstnanců decentralizovaných agentur vzrostl o 718 plných úvazků, aby bylo možné plnit nové úkoly, což 5 % snížení počtu zaměstnanců a odvod na vytvoření fondu pro přesuny částečně kompenzuje; konstatuje, že se to týká zejména agentur Frontex, Europol, EASO a EASA, Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a Agentury pro evropský globální navigační družicový systém (GSA); má za to, že smluvní zaměstnanci by se měli využívat jako dočasné opatření, a to v agenturách s největší poptávkou po novém personálu danou zvýšením pracovní zátěže; vyzývá Komisi k přehodnocení jejích plánů na další roční snížení počtu zaměstnanců o 1 %;
34. je znepokojen řadou faktorů, které brzdí operační výkonnost agentur, jako jsou škrty v plánu pracovních míst, omezené lidské zdroje, potíže při náboru kvalifikovaných zaměstnanců v daných platových třídách, nízký opravný koeficient v některých zemích a zavádění činností prostřednictvím zdlouhavého a administrativně náročného povolovacího postupu; na základě informací od sítě konstatuje, že nízký opravný koeficient v některých zemích vede k systematickému zařazování do vyšších tříd v zájmu získání a udržení odpovídajícího personálu; vyzývá Komisi, aby vypracovala revizi vzorce používaného k výpočtu opravného koeficientu s cílem nalézt účinnější rovnováhu mezi lákavým platem a nízkými životními náklady;
35. shledává mezi agenturami značné rozdíly v míře nepřítomnosti zaměstnanců z důvodu čerpání zdravotní dovolené; domnívá se, že opatření na podporu zdraví a bezpečnosti na pracovišti, pravidelné zdravotní prohlídky a činnosti zajišťující dobré podmínky zaměstnanců tvoří politiku zdravotní prevence, která po úplném zavedení zvyšuje pracovní uspokojení a umožňuje dosáhnout úspor značně převyšujících počáteční investici;
Střety zájmů a transparentnost
36. vyjadřuje znepokojení nad tím, že pouze 22 agentur (71 %) přijalo interní pravidla a pokyny pro whistleblowing a oznamování nesrovnalostí podle ustanovení služebního řádu; konstatuje, že zbývajících devět agentur se zavedením příslušných pravidel a pokynů počítá; vyzývá síť, aby o přijetí a zavedení těchto opatření v jednotlivých agenturách informovala orgán udělující absolutorium;
37. vyjadřuje politování nad skutečností, že dosud nebyly zavedeny interní postupy pro oznamování, neboť agentury působící v oblasti SVV čekaly na pokyny či příspěvek Komise; vyrozuměl, že některé agentury byly aktivní a jako prozatímní opatření zahrnuly do svých kodexů chování obecné zásady pro oznamování, jež jsou snadno dostupné na jejich internetových stránkách; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila urychlené přijetí svých pokynů pro oznamování, které budou následně neprodleně přijaty a účinně uplatňovány agenturami Unie, včetně Eurojust, CEPOL, EASO a eu-LISA, ve formě jasných vnitřních pravidel na ochranu oznamovatelů;
38. konstatuje, že prohlášení o zájmech členů správní rady, vedoucích pracovníků a interních odborníků zveřejnilo na svých webových stránkách 29 agentur (94 %); vyzývá zbývající agentury, které ještě nezveřejnily taková prohlášení, aby tak bezodkladně učinily a uvedly členství v jakýchkoli jiných profesních organizacích a umožnily vnitřní nezávislou kontrolu; vítá skutečnost, že středně velké agentury a agentury, u nichž je vyšší riziko vzniku střetu zájmů dáno oborem jejich působení, provádějí přezkumy prohlášení, a to po jejich předložení, jednou do roka nebo dokonce častěji;
39. oceňuje skutečnost, že 26 agentur (84 %) zavedlo pokyny ohledně udělování veřejného přístupu k dokumentům; vyzývá zbývající agentury, které takové pokyny dosud zavedeny nemají, aby je bezodkladně přijaly; schvaluje vývoj interních systémů používaných ke zpracování požadavků, včetně týmů speciálně vyškolených k zajišťování přístupu k dokumentům, které zpracovávají příchozí požadavky v agenturách řešících častější a složitější požadavky; vyzývá síť, aby vypracovala společné zásady uplatňování veřejného přístupu k dokumentům, které by agentury prováděly, zejména pokud jde o práva duševního vlastnictví;
40. zdůrazňuje, že jedním z hlavních úspěchů sítě v boji proti podvodům a korupci bylo v roce 2016 zřízení pracovní skupiny pro boj proti podvodům, která působí v rámci meziagenturní právní sítě s cílem posilovat mezi agenturami při uplatňování strategií boje proti podvodu harmonizované a standardizované přístupy; vítá rozvoj kultury důsledné netolerance podvodů; vyzývá síť, aby o činnosti zmíněné pracovní skupiny informovala orgán udělující absolutorium;
41. vítá spolupráci mezi agenturami a Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) v oblasti prevence, zejména při přijímání strategií boje proti podvodům jejich přizpůsobováním metodice popsané v pokynech poskytovaných úřadem OLAF; vybízí agentury, aby u strategií boje proti podvodům přijímaly pokyny úřadu OLAF;
42. naléhavě vyzývá zejména Eurojust, EASO a eu-LISA, aby zintenzivnily své úsilí o bezodkladné přijetí pokynů pro účinnou politiku v oblasti prevence a řízení střetů zájmů ve prospěch transparentnosti s cílem dosáhnout rovněž soudržnějšího přístupu k veřejným prohlášením o střetech zájmů.
Komunikační a propagační činnost
43. konstatuje, že agentury aktivně propagují svou práci prostřednictvím různých kanálů, především pravidelnou aktualizací svých webových stránek, kde poskytují informace a propagují odvedenou práci, znovu však opakuje svou žádost o zajištění větší viditelnosti v členských státech prostřednictvím komplexního plánu, který osloví více evropských občanů; dále konstatuje, že běžným prostředkem komunikace agentur se postupně stávají sociální média; konstatuje, že agentury vzdělávají občany a poskytují jim příležitosti lépe poznat jejich práci i orgány Unie, a to například prostřednictvím dnů otevřených dveří, cílených kampaní či videí předvádějících jejich hlavní pracovní náplň; konstatuje, že všeobecná i specializovaná činnost v oblasti styku s médii je pravidelně měřena pomocí různých ukazatelů a že každá agentura má vlastní komunikační plán s konkrétními aktivitami uzpůsobenými jejím potřebám;
44. konstatuje, že agentury pořádaly semináře a školení na různá témata, jako jsou krizová komunikace, lidská práva a hodnoty, produkce videí, práce s novináři, vnitřní komunikace, vizualizace dat a webová technologie, jejichž účelem bylo posílit komunikační kapacitu a stimulovat sdílení informací o úlohách agentur a o jejich funkcích pro občany; vítá činnost komunikační podsítě a její přítomnost na různých relevantních platformách sociálních médií, jakož i účast v úspěšných společných (meziagenturních) kampaních;
Další připomínky
45. všímá si, že ve svém stanovisku č. 1/2017 k revizi finančního nařízení Účetního dvůr navrhuje aktualizovat ustanovení týkající se auditu decentralizovaných agentur; vyjadřuje politování nad tím, že legislativní návrh nepočítá s žádným zmírněním nepřiměřené administrativní zátěže, kterou decentralizované agentury i nadále ponesou; konstatuje, že za audit decentralizovaných agentur nadále „plně zodpovídá Účetní dvůr, který řídí veškeré potřebné správní postupy a postupy zadávání zakázek“; dále připomíná, že nová koncepce auditu zapojující účetní kontrolory ze soukromého sektoru vedla ke značnému zvýšení administrativní zátěže pro agentury a že v důsledku doby strávené zadáváním a správou auditorských smluv vznikly dodatečné náklady, což vedlo k dalšímu přetěžování ztenčujících se zdrojů agentur; zdůrazňuje, že je nezbytné problém vyřešit v souladu se společným přístupem a v kontextu současného přezkumu finančního nařízení a následné revize rámcového finančního nařízení; vyzývá všechny strany, které jsou do těchto přezkumů zapojeny, aby v této otázce neprodleně poskytly jasné informace v zájmu podstatného zmírnění nepřiměřené administrativní zátěže;
46. konstatuje, že externí hodnocení agentur jsou podle shrnutí Účetního dvora obecně kladná a že agentury vypracovaly akční plány k řešení problémů, na něž hodnotící zprávy poukázaly; konstatuje, že ačkoli zřizovací nařízení většiny agentur stanoví pravidelné provádění externích hodnocení (obvykle po čtyřech až šesti letech), zřizovací nařízení šesti decentralizovaných agentur – Úřadu BEREC, EASO, eu-LISA, ETF, ENISA a Evropského institutu pro rovnost žen a mužů – taková ustanovení neobsahují a v případě agentury EMA vyžaduje zřizovací nařízení provádět externí hodnocení jen každých deset let; domnívá se, že tento problém je třeba vyřešit;
47. bere na vědomí dohodu přijatou v Radě ve složení pro obecné záležitosti dne 20. listopadu 2017 o přesunu agentury EMA z Londýna do Amsterdamu a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) z Londýna do Paříže; je si vědom toho, jaký dopad na tyto agentury může mít odchod Spojeného království z Unie, pokud jde o budoucí náklady, ztrátu odborných kapacit a následné ohrožení kontinuity činnosti; upozorňuje navíc na možný vliv na příjmy a aktivity několika agentur sídlících mimo Londýn, zejména EASA, Evropské agentury pro chemické látky, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy a GSA; vyzývá Komisi, aby v plné šíři informovala jednotlivé agentury i síť do procesu vyjednávání o brexitu a do budoucích příprav, aby tak minimalizovala jakýkoli případný negativní dopad;
48. bere na vědomí probíhající přezkum zakládajících nařízení tří tripartitních agentur (Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop), Eurofound a Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU–OSHA)); připomíná, že je důležité zachovat tripartitní povahu těchto agentur, aby se zajistila aktivní účast vnitrostátních orgánů, evropských organizací zaměstnavatelů a evropských organizací pracovníků v jejich správě a fungování; připomíná, že provádění snižování počtu zaměstnanců doprovázely velké obtíže, a opět zdůrazňuje, že se staví proti dalším škrtům, které by omezily schopnost agentur vykonávat jejich mandát;
49. bere na vědomí probíhající externí hodnocení čtyř agentur, které jsou činné v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a inkluze (Cedefop, Eurofound, EU-OSHA a ETF);
50. připomíná, že diskuse vedená v příslušných výborech o návrhu ročních pracovních programů a víceletých strategiích agentur pomáhá zajistit, aby tyto programy a strategie odrážely politické priority;
51. bere na vědomí úsilí agentur o vyvážení jejich víceletých strategií tak, aby odrážely politické priority a cíle stanovené ve strategii Evropa 2020;
52. poukazuje na skutečnost, že eu-LISA a EASO jsou jedinými agenturami působícími v oblasti SVV, jež ve svých zřizovacích nařízeních nemají stanovenou povinnost provádět pravidelné externí audity; vyzývá spolunormotvůrce, aby při revizi těchto zřizovacích nařízení posoudily možnosti, jak tuto důležitou otázku řešit;
o o o
53. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení agenturám, které jsou předmětem právě probíhajícího postupu udělování absolutoria, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (EU-LISA), Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA), Eurojust.
Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).
Interinstitucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
Pokud jde o decentralizované agentury, ve sdělení Komise COM(2013)0519 ze dne 10. července 2013 byl pro decentralizované agentury stanoven cíl snížení počtu zaměstnanců o 5 % během období pěti let (2014–2018, přičemž referenčním rokem je rok 2013).
Na základě terminologie používané Komisí k zařazení decentralizovaných agentur do kategorií „v počáteční fázi“, „s novými úkoly“ nebo „plně fungující“ podle fáze jejich vývoje a růstu jejich příspěvků do Unie a stavu personálu.
Udělení absolutoria za rok 2016: Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů na rozpočtový rok 2016 (2017/2174(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0084/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů(4), a zejména na článek 24 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0074/2018),
1. uděluje absolutorium řediteli Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů za rozpočtový rok 2016 (2017/2174(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0084/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů(9), a zejména na článek 24 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0074/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů za rozpočtový rok 2016 regulačních orgánů za rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řediteli Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů na rozpočtový rok 2016 (2017/2174(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0074/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním koncepce sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazů příjmů a výdajů(11) Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“) činil její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 celkem 15 872 582 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje zvýšení o 40,89 %; vzhledem k tomu, že rozpočet agentury se odvíjí hlavně od rozpočtu Unie; vzhledem k tomu, že její rozpočet byl zvýšen s ohledem na nové dodatečné úkoly, které rozšiřují její mandát, včetně dokončení vnitřního trhu s energií;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů za rozpočtový rok 2016 (dále „zpráva Účetního dvora“) uvádí, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka agentury je spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné;
Opatření v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2014
1. připomíná, že podle dohody o sídle uzavřené mezi agenturou a slovinskou vládou má být ve Slovinsku zřízena evropská škola; vyjadřuje však politování nad tím, že ani po více než čtyřech letech od uzavření dohody škola nebyla otevřena;
Rozpočtové a finanční řízení
2. konstatuje, že výsledkem úsilí o monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2016 byla míra plnění 98,11 %, což znamená, že byl dosažen plánovaný cíl agentury a že došlo ke zvýšení oproti roku 2015 o 3,02 %; dále konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby činila 59,95 %, což oproti roku 2015 představuje pokles o 14,93 %;
Závazky a přenesené prostředky
3. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že přenesené prostředky na závazky v hlavě III (operační výdaje) dosáhly velmi vysoké částky 4 900 000 EUR (86 %) oproti částce 1 400 000 EUR (59 %) v roce 2015; dále konstatuje, že tyto přenosy prostředků jsou převážně spojené s dlouhodobým charakterem provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011(12) a odpovídají částce 4 700 000 EUR v roce 2016, zatímco v roce 2015 se jednalo o částku 1 100 000 EUR;
4. na základě odpovědi agentury konstatuje, že důvodem vysokého objemu přenesených prostředků je časový rozvrh ročního smluvního cyklu, který byl vytvořen v roce 2013, když agentura na konci roku získala významný dodatečný rozpočet pro projekt REMIT; konstatuje však, že prostředky na závazky pro rozpočtový rok 2016 v rozpočtové kapitole výdaje na projekt REMIT byly vyčerpány v maximální, tj. stoprocentní výši; konstatuje, že agentura bude analyzovat čerpání rozlišených rozpočtových prostředků v hlavě III; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný pro udělení absolutoria informovala o rozhodnutí přijatém v této záležitosti;
5. konstatuje, že přenosy finančních prostředků mohou často být zčásti nebo plně opodstatněny víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud jsou agenturou předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru; zdůrazňuje však, že vysoký podíl zrušených přenosů finančních prostředků (9,8 %) lze považovat za známku nepřesného rozpočtového plánování;
Personální politika
6. konstatuje, že agentura na konci roku 2016 zaměstnávala 112 zaměstnanců, 60 zaměstnanců na dobu určitou (z 69 schválených pracovních míst v rámci rozpočtu Unie), 26 smluvních zaměstnanců, 4 vyslané národní odborníky, 12 stážistů, 8 zaměstnanců agentury práce a 2 odborníky z Federální komise USA pro regulaci energetiky; konstatuje, že agentura v roce 2016 získala dalších 15 pracovních míst pro dočasné zaměstnance; konstatuje, že poměr pohlaví zaměstnanců činil 38 % žen a 62 % mužů;
7. shledává, že podle prověrky pracovních míst je 75,20 % pracovních míst agentury operativních, 19,01 % se týká administrativní podpory a koordinace a 5,79 % je neutrálních;
8. zdůrazňuje, že součástí personální politiky agentury by měla být rovnováha mezi pracovním a soukromým životem; konstatuje, že rozpočet vynaložený na zdraví prospěšné aktivity činí 133,12 EUR na zaměstnance a že v roce 2016 bylo uspořádáno jedno výjezdní zasedání pro zaměstnance; shledává, že průměrná doba pracovní neschopnosti je šest dnů na zaměstnance;
9. vítá rozhodnutí správní rady o prevenci psychického a sexuálního obtěžování přijaté v roce 2017; podporuje organizování školení a informačních setkání za účelem zvýšení informovanosti zaměstnanců;
10. s uspokojením bere na vědomí skutečnost, že agentura v roce 2016 neobdržela žádné stížnosti, žaloby ani nahlášené případy související s přijímáním či propouštěním zaměstnanců;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
11. bere na vědomí, že agentura v roce 2016 pokračovala v uplatňování svých politik týkajících se etiky a bezúhonnosti, jako je politika prevence a řešení střetů zájmů a také politiky v oblasti boje proti podvodům a oznamování nekalých praktik (whistleblowing); konstatuje, že v agentuře se v roce 2016 nevyskytly žádné případy whistleblowingu;
12. konstatuje, že agentura na svých internetových stránkách zveřejnila všechna prohlášení o zájmech a životopisy členů a náhradníků rady regulačních orgánů;
13. vítá rozhodnutí vést rejstřík všech setkání ředitele agentury s externími zúčastněnými stranami, které nabylo účinnosti v listopadu 2017; vyzývá agenturu, aby tento proces urychlila, aby mohl být posouzen v rámci postupu udělování absolutoria za plnění rozpočtu za rok 2017;
14. bere na vědomí odstoupení člena správní rady, u něhož byl odhalen potenciální střet zájmů;
15. bere na vědomí důvody pro zamítnutí přístupu k dokumentu; očekává, že agentura bude maximálně zákonným a řádným způsobem využívat možnost zamítnutí přístupu k dokumentu a zároveň bude chránit důvěrné a osobní údaje;
Hlavní dosažené výsledky
16. vítá tři hlavní úspěchy, jichž agentura dosáhla v roce 2016, konkrétně že:
–
začala plně monitorovat obchodování s velkoobchodními energetickými produkty v celé Unii v souladu s nařízením (EU) č. 1227/2011;
–
přijala rozhodnutí, které požaduje, aby bylo na rakousko-německých hranicích zavedeno přidělování kapacit;
–
vydala výroční zprávu o monitorování trhu věnovanou zbývajícím překážkám na vnitřním trhu s energií;
17. vítá skutečnost, že agentura používá k měření své výkonnosti ukazatele dopadu a ukazatele výsledků; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že neexistují žádná předběžná hodnocení pro plánování a kontroly a žádná následná systematická hodnocení pro měření výkonnosti;
Vnitřní kontrolní systém
18. konstatuje, že v roce 2016 bylo posouzena účinnost 16 standardů vnitřní kontroly; konstatuje, že za účelem posílení kontrolního prostředí byly určeny tyto oblasti: správa a zabezpečení informačních technologií, kontinuita provozu a správa dokumentů; shledává, že agentura splňuje minimální požadavky jednotlivých kontrolních standardů; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný pro udělení absolutoria informovala o přijímaných opatřeních;
19. s uspokojením konstatuje, že v roce 2016 nebyly ve standardech vnitřní kontroly odhaleny značné ani podstatné nedostatky;
Interní audit
20. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že útvar interního auditu Komise vypracoval v květnu 2016 zprávu o auditu, ve které zdůraznil, že je velmi nutné objasnit role a povinnosti a analyzovat pracovní zátěž pracovní skupiny pro zadávání zakázek za účelem dosažení účinnějších procesů a postupů a významného zlepšení plánování a sledování zadávání zakázek; konstatuje, že agentura a útvar interního auditu se shodly na plánu nápravných opatření; bere na vědomí sdělení agentury, že ze šesti doporučení již byla splněna dvě „velmi důležitá“ a tři „důležitá“ a že agentura plánovala splnit poslední doporučení do října 2017; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný pro udělení absolutoria informovala o přijatých opatřeních;
21. bere na vědomí, že útvar interního auditu Komise provedl v únoru 2016 komplexní posouzení rizik a posouzení rizik souvisejících s informačními technologiemi; konstatuje, že v návaznosti na tohoto posouzení byl vypracován nový strategický plán agentury pro audit na období let 2017 až 2019, který stanoví okruhy auditu pro příští plánovací období, a bylo přijato pět opatření, která měla být dokončena do konce roku 2017; očekává, že agentura bude ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2017 o kontrolách útvaru interního auditu Komise informovat;
o o o
22. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(13) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací na rozpočtový rok 2016 (2017/2175(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí úřadu(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno řídícímu výboru Úřadu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0085/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu(4), a zejména na článek 13 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0069/2018),
1. uděluje řídícímu výboru Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací absolutorium za plnění rozpočtu úřadu na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řídícímu výboru Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací za rozpočtový rok 2016 (2017/2175(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí úřadu(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno řídícímu výboru Úřadu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0085/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu(9), a zejména na článek 13 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0069/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací na rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řídícímu výboru Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací na rozpočtový rok 2016 (2017/2175(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o rychlém přezkumu provádění závazku snížit počet pracovních míst o 5 % zveřejněnou dne 21. prosince 2017,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0069/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(11) Úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (dále jen „úřad“) jeho konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 činil 4 246 000 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje snížení o 5,69 %; vzhledem k tomu, že celkový rozpočet tohoto úřadu se odvíjí od rozpočtu Unie na rok 2016;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky úřadu za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlašuje, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka úřadu je spolehlivá a uskutečněné operace byly legální a správné;
Připomínky k legalitě a správnosti operací
1. bere na vědomí, že podle zprávy Účetního dvora úřad v březnu 2016 vypsal zadávací řízení na uzavření jedné rámcové smlouvy se dvěma mezinárodními školami, které v Rize působí, na výuku dětí svých zaměstnanců; konstatuje, že ačkoli se v zadávací dokumentaci stanoví, že úřad uzavře kaskádově jednu vícenásobnou rámcovou smlouvu se dvěma hospodářskými subjekty, v kritériích pro zadání zakázky se uvádí, že o výběru školy rozhodují rodiče; konstatuje, že v důsledku toho je tato rámcová smlouva v hodnotě 400 000 EUR podepsaná v červenci 2016 založena na navzájem rozporných zásadách, což vede k právní nejistotě jak pro úřad, tak pro dané školy; konstatuje, že kromě toho nebylo v tomto konkrétním případě použití rámcové smlouvy nutné; vítá odpověď úřadu, v níž se uvádí, že úřad v budoucnu použije dohody o službách uzavřené přímo se školami bez zadávacího řízení;
Rozpočtové a finanční řízení
2. konstatuje, že výsledkem úsilí v oblasti monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2016 byla míra plnění rozpočtu 96,20 %, což znamená zvýšení o 0,55 % oproti roku 2015; konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 77,19 %, což ve srovnání s rokem 2015 představuje snížení o 3,12 %;
3. bere na vědomí, že podle zprávy Účetního dvora úřad v březnu 2016 podepsal smlouvu na částku 60 000 EUR na poskytování odborné podpory a poradenských služeb v oblasti lidských zdrojů; je znepokojen tím, že se zadávací řízení zakládalo výhradně na ceně zakázky; zdůrazňuje, že uzavření smlouvy s poradcem bez toho, aby kritérii pro udělení zakázky byly také kompetence a odborné zkušenosti, nezajišťuje optimální využití prostředků; vítá skutečnost, že úřad reagoval tím, že rámcovou smlouvu ukončil a přijal jinou strategii k získání potřebných služeb;
4. bere na vědomí, že podle zprávy Účetního dvora prostředky v rozpočtu na rok 2014, jež měly pocházet z příspěvků od vnitrostátních regulačních orgánů Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) se statutem pozorovatele v úřadu, nebyly poskytnuty, protože nedošlo k podpisu příslušných dohod se státy ESVO;
Závazky a přenos finančních prostředků
5. konstatuje, že celková výše přenesených prostředků na závazky a platby do roku 2016 činila 615 957,25 EUR; poukazuje na to, že 44 896,19 EUR (7,29 %) přenesených prostředků bylo zrušeno;
6. konstatuje, že přenosy jsou často zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud je úřad dopředu naplánuje a sdělí Účetnímu dvoru;
Zaměstnanecká politika
7. konstatuje, že na konci roku 2016 úřad zaměstnával 27 zaměstnanců (včetně dočasných zaměstnanců, smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků); konstatuje, že po snížení stavu zaměstnanců v roce 2015, kdy se počet pracovních míst snížil o jedno, musel úřad provést další škrt, jelikož byl rovněž požádán, aby přispěl jedním místem do společného fondu pracovních míst agentur;
8. se znepokojením bere na vědomí, že podle zprávy Účetního dvora o provádění závazku snížit počet pracovních míst o 5 % zveřejněné dne 21. prosince 2017 na úřad negativně dopadla nejvyšší možná míra snížení, konkrétně o 12,5 %, a to navzdory tomu, že nařízení (EU) 2015/2120 pověřilo Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací dalšími úkoly, aniž by tomu byly odpovídajícím způsobem přizpůsobeny zdroje úřadu; zdůrazňuje, že k zajištění výkonu mandátu úřadu při zachování jeho hladkého každodenního fungování jsou zapotřebí náležité lidské zdroje;
9. poukazuje na to, že z plánu pracovních míst agentury vyplývá, že ke dni 31. prosince 2016 bylo obsazeno 14 míst (z celkových 15 míst povolených v rámci rozpočtu Unie), stejně jako v roce 2015;
10. konstatuje, že ke dni 30. května 2017 z celkového počtu obsazených pracovních míst vyplývá, že poměr zastoupení žen a mužů činil 42,31 % žen ku 57,69 % mužů; se znepokojením bere na vědomí genderovou nevyváženost správní rady, kde tento poměr činil 28 % ku 72%;
11. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora v roce 2016 činila průměrná doba zaměstnaneckého poměru v úřadu 2,58 let a fluktuace zaměstnanců byla vysoká (25 %); bere na vědomí, že tento stav má dopad na efektivnost úřadu a představuje riziko pro provádění jeho pracovních programů; uznává, že důvodem může být opravný koeficient mzdy hostitelského státu (73 % k 1. červenci 2016); konstatuje, že úřad si je vědom toho, že vysoká fluktuace zaměstnanců je rizikovým faktorem, kteréžto riziko je vedeno v rejstříku rizik jako významné, a vedení průběžně pracuje na zavedení opatření ke zmírnění tohoto rizika; vyzývá úřad, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o příslušných přijatých nebo plánovaných opatřeních ke zmírnění tohoto rizika a k řádnému vyřešení problému fluktuace zaměstnanců;
12. zdůrazňuje, že by součástí zaměstnanecké politiky úřadu měla být rovnováha mezi pracovním a soukromým životem; zdůrazňuje, že rozpočet, který je vynakládán na aktivity spojené s dobrými podmínkami personálu, dosahuje přibližně 827,60 EUR, což odpovídá 2 dnům; konstatuje, že průměrná doba pracovní neschopnosti na zaměstnance je 2,82 dne ve správním a finančním oddělení a 6,23 dne v oddělení pro řízení programů; vyzývá úřad, aby vysvětlil důvody, které vedly k tomuto rozdílu;
13. oceňuje, že úřad přijal nová prováděcí pravidla v rámci politiky na ochranu lidské důstojnosti a prevence obtěžování; podporuje školení pořádaná na zvýšení povědomí zaměstnanců a navrhuje, aby byla v této věci pořádána školení a informativní schůze pravidelně;
14. oceňuje skutečnost, že úřad neobdržel žádné stížnosti, nebyl žalován, ani nebyly nahlášeny případy v souvislosti s přijímáním nebo propouštěním pracovníků v roce 2016;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
15. konstatuje, že byl vypracován návrh vnitřní politiky pro whistleblowing a oznámen evropskému inspektorovi ochrany údajů, jak to vyžaduje nařízení (ES) č. 45/2001(12); s potěšením bere na vědomí, že úřad zorganizoval interní školení o etických hodnotách, střetu zájmů, prevenci podvodů a whistleblowingu;
16. vítá skutečnost, že úřad do své konsolidované výroční zprávy za rok 2016 zařadil podkapitolu o transparentnosti a zodpovědnosti;
Hlavní dosažené výsledky
17. vítá tři hlavní pozitivní výsledky a úspěchy, které úřad zaznamenal v roce 2016 při podpoře Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC):
–
podporu BEREC při přijímání pokynů o neutralitě sítě, což zahrnovalo zpracování nebývale vysokého počtu příspěvků (přibližně 500 000) obdržených během veřejné konzultace, jež se konala v období od 6. června do 18. července 2016, a v oblasti roamingu, což přineslo další výhody pro koncové uživatele služeb elektronických komunikací;
–
zadání dvou studií, o neutralitě sítě a o fúzích a akvizicích;
–
další rozšíření jeho politiky transparentnosti, mj. provedením aktualizované komunikační strategie a komunikačního plánu BEREC;
Vnitřní kontrolní systém
18. bere na vědomí, že úsilí úřadu o dosažení plného souladu se standardy vnitřní kontroly (ICS) pokračovalo i v roce 2015 a počátkem roku 2016 útvar interního auditu (IAS) uzavřel všechna doporučení týkající se provádění standardů vnitřní kontroly; oceňuje, že úřad v roce 2016 pověřil nezávislého poradce, aby provedl hodnocení standardů vnitřní kontroly, k němuž došlo v listopadu a prosinci 2016; vítá skutečnost, že nezávislý poradce dospěl k závěru, že celkově jsou standardy vnitřní kontroly uplatňovány účinně;
Interní audit
19. konstatuje, že útvar interního auditu Komise (IAS) provedl komplexní posouzení rizik u všech postupů úřadu, jak provozních, souvisejících s posláním úřadu, tak administrativních, jež podporují provozní úkoly; konstatuje, že na základě výsledků posouzení rizik a s ohledem na současný rizikový profil úřadu snížil útvar IAS do budoucna počet auditů a má v úmyslu během tříletého období provádět jednu nebo dvě ověřovací zakázky;
20. s uspokojením konstatuje, že ke konci roku 2016 úřad přijal veškerá nezbytná opatření a poskytl odpovědi ke všem otevřeným doporučením vyplývajícím z auditu v roce 2015, v důsledku čehož auditoři IAS doporučili otevřené body uzavřít;
Další připomínky
21. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora by úřad měl spolu s Komisí zvážit zadání pravidelného externí hodnocení výkonnosti alespoň jednou za pět let, jako je tomu u většiny ostatních agentur; oceňuje, že je úřad připraven s Komisí spolupracovat i na dalších hodnoceních;
o o o
22. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(13) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie na rozpočtový rok 2016 (2017/2153(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí střediska (1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno středisku za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0063/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie(4), a zejména na článek 14 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výbor pro kulturu a vzdělávání (A8-0106/2018),
1. uděluje ředitelce Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie absolutorium za plnění rozpočtu střediska na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, ředitelce Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (2017/2153(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí střediska(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno středisku za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0063/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie(9), a zejména na článek 14 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0106/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí ředitelce Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie na rozpočtový rok 2016 (2017/2153(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0106/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(11) Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie (dále jen „středisko“) činil jeho konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 celkem 50 576 283 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje zvýšení o 2,0 %;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka střediska je spolehlivá a že operace, na nichž se zakládá, jsou legální a správné;
Opatření v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2015
1. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že středisko dosud nemá plán kontinuity činností v souladu s vyjádřením Účetního dvora, což není v souladu s normou pro vnitřní kontrolu č. 10; naléhavě vyzývá středisko, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovalo o dalších krocích;
Rozpočtové a finanční řízení
2. konstatuje, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2016 byla míra plnění rozpočtu ve výši 89,37 %, což oproti předchozímu roku představuje zvýšení o 1,21 %; poznamenává, že míra využití prostředků na platby činila 82,19 %, což oproti předcházejícímu roku představuje nárůst o 3,66 %;
3. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora z roku 2016 se objem hotovosti a krátkodobých vkladů na účtech střediska snížil na 34 200 000 EUR (ve srovnání s 38 300 000 EUR koncem roku 2015) a rezervy se snížily na 31 100 000 EUR (ve srovnání s 34 000 000 EUR koncem roku 2015); konstatuje, že toto snížení souvisí s rozpočtovým přístupem, jehož cílem je snížit kumulovaný přebytek z předchozích let; uznává, že podle střediska se v roce 2017 předpokládá další urychlení snižování rozpočtových přebytků, a to v důsledku zavedení nové struktury cen, jejíž součástí bude snížení průměrné ceny za překlad placené zákazníky střediska;
Závazky a přenesené prostředky
4. konstatuje, že středisko mírně snížilo celkovou míru prostředků na závazky přenesených na následující rok, a to z 9,63 % v roce 2015 na 7,56 % v roce 2016, což představuje pokles o 2,07 %; bere na vědomí, že vysokou míru čerpání výdajů do značné míry zapříčinily výdaje v hlavě 1, kde bylo použito 97,80 % rozpočtu;
5. konstatuje, že přenosy finančních prostředků mohou často být zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud jsou střediskem předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru; zdůrazňuje však, že vysoký podíl zrušených přenosů finančních prostředků (10 %) lze považovat za známku nepřesného rozpočtového plánování;
Personální politika
6. podotýká, že z plánu pracovních míst vyplývá, že v roce 2016 bylo obsazeno 195 míst (z celkových 197 míst povolených v rámci rozpočtu Unie), což je stejný počet jako v roce 2015; se znepokojením konstatuje, že z hlediska počtu pracovních míst obsazených k 31. prosinci 2016 nevyvážené zastoupení žen a mužů v roce 2016 představovalo 61,64 % žen a 38,36 % mužů, což je prakticky v poměru dvou ku jedné; doporučuje, aby byla tato nerovnováha napravena co nejdříve;
7. konstatuje, že středisko plní cíl 5% snížení počtu zaměstnanců (plus 5 % jakožto agentura „v plném provozu“) stanovený na období let 2014 až 2018; trvá na tom, že středisko musí mít zdroje potřebné k poskytování špičkových překladů a jazykových služeb; doporučuje, aby v budoucnu nebyly prováděny škrty v rozpočtu nebo plánu pracovních míst střediska;
8. zdůrazňuje, že součástí zaměstnanecké politiky střediska by měla být rovnováha mezi pracovním a soukromým životem; konstatuje, že rozpočet, který je vynakládán na zdraví prospěšné aktivity, dosahuje 13 754 EUR; konstatuje, že průměrný počet dnů pracovní neschopnosti na zaměstnance v roce 2016 činil 13,04 dnů;
9. připomíná, že středisko v roce 2009 přijalo rozhodnutí týkající se psychického a sexuálního obtěžování; podporuje pořádání školení a informačních schůzek s cílem zvýšit mezi zaměstnanci povědomí o psychologickém a sexuálním obtěžování;
10. s uspokojením konstatuje, že středisko v roce 2016 nefigurovalo ve stížnostech, soudních procesech nebo oznámených případech v souvislosti s přijímáním nebo propouštěním pracovníků;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
11. bere na vědomí, že v říjnu 2016 správní rada střediska přijala strategii boje proti podvodům a že středisko do své výroční zprávy za rok 2017 zahrne kapitolu o transparentnosti, odpovědnosti a integritě;
12. bere se znepokojením na vědomí, že se středisko rozhodlo zveřejnit prohlášení o zájmech bez životopisů vzhledem k problémům s řízením, které souvisejí s velikostí správní rady (přibližně 130 členů a náhradníků); bere na vědomí, že na internetové stránce střediska je zveřejněno prohlášení o zájmech a životopis ředitelky;
13. oceňuje, že ve středisku nedošlo v roce 2016 k žádnému případu střetu zájmů;
14. s uspokojením konstatuje, že středisko v roce 2008 přijalo interní pravidla pro whistleblowing a změnilo je v roce 2014; konstatuje, že v roce 2016 nebyly ve středisku žádné případy oznamovatelů (whistleblowerů);
15. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání disponující dostatečnými rozpočtovými zdroji s cílem pomáhat whistleblowerům využívat vhodné kanály pro zveřejňování informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich identity a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství;
16. vyjadřuje politování nad skutečností, že středisko nezveřejňuje zápisy ze schůzí své správní rady; vyzývá středisko, aby svou politiku změnilo;
17. bere na vědomí důvody střediska k odmítání přístupu k dokumentům; očekává, že středisko bude možnost odepřít přístup k dokumentům využívat co možná nejvíce legálním a řádným způsobem a že bude současně chránit důvěrné nebo osobní údaje;
Hlavní dosažené výsledky
18. vítá tři hlavní úspěchy, které středisko v roce 2016 zaznamenalo, a sice:
–
středisko vytvořilo svou strategii na období 2016–2020 a strategii schválila správní rada;
–
u klientů střediska byl úspěšně zaveden nový systém řízení pracovního toku střediska (eCdT);
–
středisko vyvinulo novou strukturu cen za překlad dokumentů, což vedlo k úsporám u klientů střediska na základě opětovného používání obsahu uloženého v překladatelských pamětech střediska;
19. vyjadřuje však hluboké politování nad tím, že středisko ve svých programových dokumentech nevyužívá ukazatele dopadů, ukazatele výsledků nebo ukazatele vstupů; konstatuje, že středisko neprovádí systematická ex-ante posouzení týkající se plánování a kontrol, a vyzývá dále středisko, aby při měření své výkonnosti využívalo systematické hodnocení ex-post;
Interní audit
20. konstatuje na základě sdělení střediska, že útvar interního auditu (IAS) Komise provedl následný audit řízení kontinuity činností střediska a řízení toku práce při překladech dokumentů; poukazuje na to, že veškerá doporučení, s výjimkou tří, která měla být vyřešena v roce 2017, byla adekvátně a účinně provedena; konstatuje, že došlo k výraznému pokroku při zavádění plánů zachování kontinuity činnosti, které zčásti zmírňují identifikovaná rizika, a tudíž snížily úroveň významu doporučení ze stupně „velmi důležité“ na „důležité“; konstatuje dále, že IAS uznal pokračující rozvoj nového systému řízení toku překladatelské práce eCdT, ale vyjádřil názor, že by některé prvky stále měly být dokončeny, dříve než bude možné považovat „důležité“ doporučení za plně provedené; vyzývá středisko, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovalo o provádění uvedených doporučení IAS;
Výkonnost
21. bere na vědomí přezkum systému spokojenosti klientů s cílem vyvinout efektivnější postup kontaktu s klienty; vítá nový přístup, který byl v září 2016 představen šesti klientům, a to Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví, Evropské agentuře pro léčivé přípravky, Evropské agentuře pro chemické látky, Agentuře Evropské unie pro základní práva, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské agentuře pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci; očekává efektivnější řešení, které bude během roku 2017 upřesněno a zavedeno v eCdT;
22. vyjadřuje uspokojení v souvislosti s novými dohodami, které v roce 2016 podepsalo středisko se třemi subjekty, díky čemuž vzrostl celkový počet jeho klientů na 64; vyzývá agentury a instituce Unie, aby se, kdekoli je to možné, vyhýbaly zdvojování překladatelských služeb tím, že budou více využívat služby střediska;
23. konstatuje na základě výroční zprávy střediska o činnosti, že s ohledem na přezkum, který vedení střediska provedlo na konci roku, a při uplatnění některých váhových faktorů dosáhla míra plnění pozměněného pracovního programu střediska na rok 2016 celkem 79,2 % původního rozpočtu a 85 % opravného rozpočtu;
24. s uspokojením konstatuje, že středisko přijalo nový akční plán pro kontrolu kvality překladu na období 2015–2016 (dále jen „akční plán“); bere na vědomí, že pozměněný pracovní plán střediska na rok 2016 si jako cíl stanovil dosáhnout 100% míry plnění akčního plánu a že na konci roku 2016 byl plán splněn na 98,2 %; bere na vědomí, že byl kladen důraz na zavedení nového souboru nástrojů řízení (MultiTrans) a na automatizaci informačního toku o příslušných požadavcích na překlad pomocí nového nástroje pro tok práce eCdT; vítá další pokrok dosažený u testů, které byly provedeny s nástroji strojového překladu určenými pro středisko;
25. podporuje jasný závazek střediska dodávat kvalitní překlady, o čemž svědčí jeho nesmlouvavý postoj k „opakovaně neuspokojivým“ překladům od externích dodavatelů; vítá přístup střediska k poskytování průběžného tematického vzdělávání jak pro interní překladatele střediska, tak pro externí dodavatele, neboť tak středisko přispívá k udržování standardů vysoké kvality;
Další připomínky
26. znovu připomíná svou pevnou podporu mnohojazyčnosti v Unii, která je klíčovou platformou pro zapojení občanů a jako taková představuje základní podmínku úspěchu demokratického systému Unie; navrhuje, aby Parlament následoval příkladu Rady a Výboru regionů a umožnil překlad a tlumočení v těch jazycích, které mají na vnitrostátní úrovni ústavní status(12); oceňuje úlohu střediska, které usnadňuje práci agentur a institucí Unie tím, že poskytuje vysoce kvalitní překladatelské a jazykové služby;
27. bere na vědomí, že podle zprávy Účetního dvora je úkolem střediska poskytovat překladatelské služby agenturám a subjektům Unie v míře nezbytné pro jejich činnost a také orgánům a institucím Unie, které je o to mohou požádat; konstatuje dále, že zřizovací nařízení většiny agentur a subjektů jim ukládá povinnost využívat překladatelských služeb střediska; poukazuje však na to, že některé z nich (které představují více než polovinu příjmů střediska) stále více využívají interních a dalších alternativních řešení, což znamená, že se kapacita střediska nevyužívá v maximální možné míře a že na úrovni Unie dochází k duplicitě při vývoji systémů a ke zdvojování provozních nákladů a že může být ohrožen provozní model a kontinuita činnosti střediska;
28. naléhavě žádá středisko, aby i nadále usilovalo o hledání inovativních jazykových technologií jakožto nástrojů pomáhajících v jeho hlavní činnosti; domnívá se, že vytvářením mnohojazyčných terminologických pramenů, jako je databáze IATE, středisko přispívá k tomu, aby všechny úřední jazyky Unie držely krok s aktuálním vývojem v oblasti terminologie;
o o o
29. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(13) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Rada a Výbor regionů uzavřely s vládami Španělska a Spojeného království správní dohodu, podle které by jazyky mající na vnitrostátní úrovni ústavní status, jako je katalánština, galicijština, baskičtina, velština a skotská gaelština, mohly být používány za různými účely včetně překladu a tlumočení. Rozpočtový dopad pro orgány a instituce Unie je ve skutečnosti nulový vzhledem k tomu, že náklady plynoucí z provádění této správní dohody jsou hrazeny na vnitrostátní úrovni. Rada ani Výbor regionů doposud neinformovaly o žádných problémech v souvislosti s prováděním této dohody.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání na rozpočtový rok 2016 (2017/2147(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí střediska(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria středisku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8‑0057/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 337/75 ze dne 10. února 1975 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání(4), a zejména na článek 12a tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0068/2018),
1. uděluje řediteli Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání absolutorium za plnění rozpočtu střediska na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2016 (2017/2147(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí střediska(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria středisku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8‑0057/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 337/75 ze dne 10. února 1975 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání(9), a zejména na článek 12a tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0068/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání na rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řediteli Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání na rozpočtový rok 2016 (2017/2147(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0068/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria hodlá orgán příslušný k udělení absolutoria klást zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že konečný rozpočet Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (dále jen „středisko“) na rozpočtový rok 2016 činil podle jeho výkazu příjmů a výdajů(11) 18 019 949 EUR, což oproti roku 2015 představuje pokles o 1,83 %; vzhledem k tomu, že se rozpočet střediska odvíjí převážně od rozpočtu Unie;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky střediska za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka střediska je spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné;
Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2015
1. s uspokojením bere na vědomí, že připomínka Účetního dvora týkající se budovy, oprav, statického zpevnění a různých bezpečnostních problémů je nyní označena jako „dokončená“;
Rozpočtové a finanční řízení
2. s uspokojením konstatuje, že díky úsilí zaměřenému na monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2016 dosáhla míra plnění rozpočtu 99,99 %, což oproti předchozímu roku představuje zvýšení o 1,43 %; dále vítá, že míra využití prostředků na platby činila 94,55 %, což oproti předcházejícímu roku představuje významný nárůst o 11,55 %;
Závazky a přenesené prostředky
3. konstatuje, že se středisku podařilo využít dodatečných úspor vyplývajících ze snížení mzdového koeficientu ze 79,9 % na 79,3 %; s uspokojením konstatuje, že středisko dané úspory z nákladů na zaměstnance převedlo na provozní činnosti a podařilo se mu je přidělit v prostředcích na závazky ještě před koncem roku;
4. konstatuje, že přenosy mohou být často zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů střediska a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud jsou střediskem předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru;
Převod
5. konstatuje, že v roce 2016 provedlo středisko převody v celkové výši 309 187 EUR z hlavy I (výdaje na zaměstnance) a hlavy II (správní výdaje) do hlavy III (provozní výdaje); s uspokojením konstatuje, že úroveň a povaha převodů v roce 2016 byla v souladu s finančními pravidly;
Zadávání zakázek
6. konstatuje, že v roce 2016 středisko zpracovalo 46 zadávacích řízení, přičemž v 46 % se jednalo o otevřená řízení, v 48 % o jednací řízení a v 6 % o užší řízení;
Zaměstnanecká politika
7. bere na vědomí, že ke dni 31. prosince 2016 činila míra obsazenosti míst stanovených v plánu pracovních míst 98 %, konkrétně bylo obsazeno 92 z 94 míst schválených v příslušném plánu;
8. s uspokojením konstatuje, že středisko i nadále prosazovalo při procesu přijímání a zaměstnávání pracovníků zásadu rovných příležitostí; konstatuje, že 60 % pracovníků tvořily ženy a 40 % muži, což je poměr, který by mohl být zlepšen; vítá však skutečnost, že ženy jsou řádně zastoupeny ve všech platových třídách, a to i na řídící úrovni, což je pozoruhodné, protože tak tomu vždy nebývá;
9. zdůrazňuje, že součástí zaměstnanecké politiky střediska by měla být rovnováha mezi pracovním a soukromým životem; konstatuje, že rozpočet, který je vynakládán na aktivity spojené s dobrými podmínkami personálu, dosahuje přibližně 46 000 EUR, což odpovídá 0,5 dne na zaměstnance; vyzývá středisko, aby rozpočtovému orgánu poskytlo podrobnější rozpis těchto výdajů; konstatuje, že průměrný počet dnů pracovní neschopnosti na zaměstnance činí 7,9;
10. připomíná, že středisko přijalo v listopadu 2011 rozhodnutí týkající se psychického a sexuálního obtěžování; vyzývá středisko, aby podporovalo pořádání školení a informačních schůzek s cílem zvýšit povědomí mezi zaměstnanci;
11. s uspokojením konstatuje, že středisko nefigurovalo v žádných žalobách, soudních procesech nebo oznámených případech v souvislosti s přijímáním nebo propouštěním pracovníků v roce 2016;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
12. vítá skutečnost, že středisko získalo všechna chybějící prohlášení o střetech zájmů od nově jmenovaných členů správní rady a že tato prohlášení jsou nyní zveřejněna na jeho internetových stránkách;
13. připomíná, že středisko přijalo dne 22. října 2014 strategii boje proti podvodům a politiku v oblasti prevence a řešení střetu zájmů; vítá skutečnost, že středisko pořádalo pravidelná školení s cílem zvýšit mezi svými zaměstnanci povědomí o řádném uplatňování této strategie a politiky;
14. konstatuje, že středisko přijalo dne 9. února 2017 pokyny pro oznamování nekalých praktik (whistleblowing), které vycházejí z pokynů Komise a splňují požadavky stanovené v článku 22c služebního řádu; poznamenává, že v roce 2016 nedošlo ve středisku k žádnému případu oznamování;
15. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání disponující dostatečnými rozpočtovými zdroji s cílem pomáhat oznamovatelům využívat vhodné kanály pro zveřejňování informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich identity a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství;
16. vyjadřuje politování nad skutečností, že středisko nezveřejňuje zápisy ze schůzí své správní rady; vyzývá středisko, aby svou politiku v tomto ohledu změnilo;
Hlavní dosažené výsledky
17. vítá tři hlavní úspěchy, které středisko v roce 2016 zaznamenalo, a sice že:
–
uveřejnilo výsledky svého tříletého projektu, který se zabýval potenciální úlohou odborného vzdělávání a přípravy při řešení problému předčasného ukončování vzdělávání a odborné přípravy;
–
vypracovalo soubor nástrojů, jenž nabízí praktické pokyny, tipy, osvědčené postupy a nástroje z oblasti odborného vzdělávání a přípravy, jež je možné využít v rámci činností a politik napomáhajících mladým lidem, kteří jsou ohroženi předčasným ukončením vzdělávání a odborné přípravy, aby vytrvali a získali patřičnou kvalifikaci, i těm z nich, kteří své vzdělávání či odbornou přípravu již předčasně ukončili, aby se k nim vrátili a podařilo se jim zařadit se na pracovní trh;
–
uveřejnilo aktualizovanou předpověď dovedností a poptávky, jež představuje trendy v zaměstnanosti do roku 2025;
18. vyjadřuje však politování nad skutečností, že středisko nevyužilo k monitorování úspěšnosti těchto výstupů ukazatele dopadu;
Interní audit
19. bere na vědomí, že všechna doporučení plynoucí ze schváleného akčního plánu, který byl výsledkem auditu zadávání veřejných zakázek, včetně předcházení podvodům a právního poradenství, provedeného ve středisku útvarem interního auditu (IAS) v roce 2015, byla do konce roku 2016 realizována a zaslána k přezkumu; konstatuje, že čtyři z pěti doporučení byla uzavřena a jedno útvar IAS k uzavření doporučil; dále konstatuje, že útvar IAS provedl ve středisku v březnu 2016 posouzení rizik, aby mohl připravit strategický plán auditu na období 2017 až 2019;
Výkonnost
20. bere na vědomí úzkou spolupráci střediska s Evropskou nadací odborného vzdělávání a Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek, která je formalizována v dohodách o spolupráci;
21. bere na vědomí skutečnost, že středisko aktivně přispívá k různým činnostem sítě pro rozvoj výkonu agentur EU, jako je revize cestovní mapy Komise, a zároveň s jinými agenturami Unie sdílí zkušenosti týkající se vypracovávání klíčových ukazatelů výkonnosti pro ředitele agentur Unie; konstatuje, že systém střediska pro měření výkonnosti je nedílnou součástí jeho procesů plánování a podávání zpráv;
22. bere na vědomí probíhající externí hodnocení střediska vyžadované finančním nařízením, jež bylo zahájeno v dubnu 2017;
o o o
23. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(12) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (do 1. července 2016: Evropská policejní akademie) (CEPOL) na rozpočtový rok 2016 (2017/2163(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva na rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí agentury(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0073/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanovují finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/681/SVV ze dne 20. září 2005 o zřízení Evropské policejní akademie (EPA) a o zrušení rozhodnutí 2000/820/SVV(4), zejména na článek 16 tohoto rozhodnutí,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2219 ze dne 25. listopadu 2015 o Agentuře Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2005/681/SVV(5), a zejména na článek 20 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0098/2018),
1. uděluje výkonnému řediteli Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (do 1. července 2016: Evropská policejní akademie) (CEPOL) na rozpočtový rok 2016 (2017/2163(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva na rozpočtový rok 2016, spolu s odpověďmi agentury(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0073/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanovují finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(9), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/681/SVV ze dne 20. září 2005 o zřízení Evropské policejní akademie (EPA) a o zrušení rozhodnutí 2000/820/SVV(10), zejména na článek 16 tohoto rozhodnutí,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2219 ze dne 25. listopadu 2015 o Agentuře Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2005/681/SVV(11), a zejména na článek 20 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0098/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva na rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (do 1. července 2016: Evropská policejní akademie) (CEPOL) na rozpočtový rok 2016 (2017/2163(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0098/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(13) konečný rozpočet Evropské policejní akademie (dále jen „akademie“) na rozpočtový rok 2016 činil 10 291 700 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje nárůst o 17,34 % z důvodu grantové dohody s Komisí ohledně partnerství EU a zemí Blízkého východu a severní Afriky v oblasti odborné přípravy pro boj proti terorismu; vzhledem k tomu, že celý rozpočet akademie se odvíjí od rozpočtu Unie;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce Evropské policejní akademie za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka akademie je spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. konstatuje, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2016 dosahovala míra plnění rozpočtu 95,95 %, což oproti roku 2015 představuje nárůst o 0,44 %; konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 78,85 %, což ve srovnání s rokem 2015 představuje pokles o 0,15 %;
2. konstatuje, že po podepsání grantové dohody s Komisí v roce 2005 ohledně partnerství EU a zemí Blízkého východu a severní Afriky v oblasti odborné přípravy na boj proti terorismu byl schválen rozpočet ve výši 2 490 504 EUR, z čehož byla uvolněna druhá splátka ve výši 1 243 891 EUR v prostředcích na závazky a platby; dále konstatuje, že přiděleno bylo 89 % dostupných prostředků a vyplaceno 48 % dostupných prostředků; vyzývá akademii, aby orgán příslušný pro udělení absolutoria informovala o externím hodnocení tohoto partnerství prostřednictvím své výroční zprávy o činnosti za rok 2017;
3. je si vědom toho, že ke konci roku uhradila akademie včas 91 % všech svých finančních závazků, čímž byl překonán cíl, kterým bylo uhrazení 85 % všech plateb v zákonem stanovené lhůtě; konstatuje, že dodavatelé neúčtovali žádné úroky z prodlení;
4. konstatuje, že několik zaměstnanců podalo na akademii žalobu kvůli podmínkám, za nichž proběhlo stěhování, a kvůli finančnímu dopadu tohoto stěhování na jejich příjmy; konstatuje, že s některými zaměstnanci bylo dosaženo smírné dohody a platby za tímto účelem byly provedeny v letech 2015 a 2016; dále konstatuje, že někteří zaměstnanci podali proti rozhodnutí soudu odvolání, které má být vyřešeno v roce 2018; vyzývá akademii, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o výsledcích odvolání;
Závazky a přenesené prostředky
5. konstatuje, že do roku 2017 bylo převedeno celkem 1 477 288 EUR, což představuje 17 % celkového rozpočtu na rok 2016; konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora byla míra převodu prostředků na závazky v hlavě II (výdaje na podpůrnou činnost) vysoká a dosáhla 140 055 EUR (tj. 30 %) oproti 212 456 EUR v roce 2015 (tj. 49 %); bere na vědomí, že se tyto přenesené prostředky týkají především konzultací v oblasti IT a zboží a služeb v této oblasti pořízených na konci roku;
6. konstatuje, že přenosy finančních prostředků jsou často zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud jsou předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru;
7. konstatuje, že na konci prosince 2016 dosáhlo celkové plnění rozpočtu za rok 2015 výše 93 %, včetně převedených finančních prostředků z období 2015–2016;
Převod
8. konstatuje, že akademie provedla devět rozpočtových převodů v rámci standardního provozního a správního rozpočtu a dva převody na základě pravomoci výkonného ředitele za použití doložky flexibility podle čl. 27.1 písm. a) finančního nařízení akademie;
Zaměstnanecká politika
9. podotýká, že z plánu pracovních míst vyplývá, že k 31. prosinci 2016 bylo obsazeno 25 míst (z celkových 28 míst povolených v rámci rozpočtu Unie) v porovnání s 26 místy v roce 2015;
10. s uspokojením konstatuje, že pomocí míst obsazených v roce 2016 bylo dosaženo vyváženého zastoupení žen a mužů, jelikož zde bylo zaměstnáno 50 % žen a 50 % mužů; poznamenává však, že pokud jde o správní radu, činí tento poměr 69 % ku 31 %;
11. podotýká, že v důsledku přesunu akademie z Velké Británie do Maďarska a souvisejícího výrazně nižšího opravného koeficientu uplatňovaného na platy zaměstnanců v novém působišti se zvýšil počet odstoupení od pracovní smlouvy; bere na vědomí, že bylo provedeno několik zmírňujících opatření; konstatuje však, že nízké zařazení pracovních míst v kombinaci s nízkým opravným koeficientem nemotivuje cizince (zejména ze západní a severní Evropy) k přestěhování do Maďarska, v důsledku čehož není zajištěna zeměpisná rovnováha; v této souvislosti podotýká, že v roce 2016 tvořili 30 % zaměstnanců akademie Maďaři, což je nepoměrné číslo; se znepokojením bere na vědomí informaci uvedenou ve zprávě Účetního dvora, že vysoká fluktuace zaměstnanců může mít dopad na kontinuitu činnosti akademie a její schopnost provádět činnost předpokládanou v pracovním programu, a upozorňuje, že je potřeba tento problém řešit; dále bere na vědomí, že zeměpisná rovnováha mezi zaměstnanci má dopad na náklady na zaměstnance, což vedlo k rozhodnutí o převedení nevyužitých prostředků z hlavy 1 do hlavy 3, které umožní zahájení další operační činnosti;
12. konstatuje, že zaměstnanci akademie byli v roce 2016 v pracovní neschopnosti v průměru 4,3 dne; s určitým znepokojením poznamenává, že zaměstnanci v roce 2016 nepoužili ani jeden den na zdraví prospěšné aktivity a jediná akce tohoto typu byla uspořádána po skončení pracovní doby; konstatuje však, že akademie ve svých odpovědích orgánu příslušnému k udělení absolutoria uvedla, že na tyto aktivity vynaložila 3 900 EUR; vyzývá akademii, aby podrobně vysvětlila, jakým způsobem byla tato částka vynaložena;
13. s uspokojením konstatuje, že akademie zřídila síť důvěrných poradců, zorganizovala jejich proškolení a rovněž nabídla školení o předcházení obtěžování zaměstnanců; s uspokojením konstatuje, že v roce 2016 nebyly hlášeny žádné případy obtěžování;
14. domnívá se, že s cílem pomáhat informátorům využívat vhodné kanály pro zveřejňování informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením totožnosti a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování informací, poradenství a přezkoumávání, který by disponoval dostatečnými rozpočtovými zdroji;
15. konstatuje, že akademie nevyužívá žádná služební vozidla;
Prevence a řešení případů střetu zájmů, transparentnost a demokracie
16. konstatuje, že na internetových stránkách akademie byla zveřejněna prohlášení o zájmech členů nejvyššího řízení a správní rady; na základě informací akademie bere na vědomí, že zaměstnanci akademie a ostatní přímí spolupracovníci akademie byli požádáni, aby vyplnili prohlášení o zájmech;
17. konstatuje, že co se týče externích odborníků, jimž je vyplácena odměna, zveřejňuje akademie na svých webových stránkách jako součást ročního seznamu dodavatelů smlouvy s odborníky, které uzavřela; konstatuje nicméně, že na internetových stránkách nejsou zveřejněna prohlášení o střetu zájmů a o zachování důvěrnosti placených odborníků; bere na vědomí, že akademie znovu posoudí možnosti zveřejňování těchto prohlášení; vyzývá akademii, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podala o učiněných opatřeních zprávu;
18. konstatuje, že akademie nezveřejňuje zápisy ze schůzí vedení; vyzývá akademii, aby na svých internetových stránkách tyto zápisy zpřístupnila;
19. konstatuje, že akademie v roce 2016 obdržela jednu žádost o přístup k dokumentům, na jejímž základě poskytla k daným dokumentům neomezený přístup;
Hlavní dosažené výsledky
20. vítá tři hlavní úspěchy, které akademie v roce 2016 zaznamenala, a sice že:
–
obdržela certifikaci ISO 9001 ve dvou hlavních oblastech činnosti: u pobytových akcí a Evropského programu výměn policejních pracovníků,
–
dokončila nezbytné přípravy na uplatňování svého nového mandátu, který vstoupil v platnost dne 1. července 2016,
–
úspěšně realizovala projekt partnerství EU a zemí Blízkého východu a severní Afriky při vzdělávání ve způsobech boje proti terorismu;
Strategie boje proti podvodům
21. s uspokojením bere na vědomí, že pravidla pro hlášení podvodů a ochranu infromátorů jsou zakotvena ve strategii akademie týkající se boje proti podvodům;
22. konstatuje, že podle plánu by měla být revidovaná strategie pro boj proti podvodům přijata správní radou v listopadu 2017; vyzývá akademii, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podala o této revidované strategii zprávu;
Interní audit
23. konstatuje, že v listopadu a prosinci 2016 útvar interního auditu provedl v akademii audit na téma „Posuzování potřeb v rámci odborné přípravy, plánování a sestavování rozpočtu“ se zaměřením na hlavní činnosti; dále konstatuje, že se v návrhu zprávy o auditu z března 2017 dospělo k závěru, že ačkoli audit nevedl ke zjištění žádných kritických nebo velmi důležitých problémů, útvar interního auditu se domnívá, že existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o využívání výukového systému v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, aby se zabránilo překrývání se vzdělávacími kurzy v této oblasti organizovanými jinými institucemi; domnívá se, že tuto otázku je třeba řešit co nejdříve;
Výkonnost
24. konstatuje, že v roce 2016 zahrnovalo vzdělávací portfolio akademie 174 vzdělávacích akcí, včetně 87 pobytových akcí a 87 internetových seminářů, 492 výměn v rámci Evropského programu výměny policejních pracovníků, 27 on-line modulů a jednoho internetového kurzu; s uspokojením konstatuje, že šestým rokem po sobě vzrostl vliv akademie, díky čemuž akademie v roce 2016 vyškolila 18 009 odborníků z oblasti vymáhání práva oproti 12 992 osobám v roce 2015, což představuje více než 38% nárůst;
25. konstatuje, že s cílem zajistit kvalitu svého vzdělávacího portfolia uplatňuje akademie komplexní systém hodnocení; dále konstatuje, že hodnocení kurzů se zaměřuje nejen na posouzení účinnosti vzdělávání, ale také na měření spokojenosti účastníků; konstatuje, že celková spokojenost byla i nadále vysoká, neboť 95 % účastníků uvedlo, že byli s činností akademie velmi spokojeni nebo spokojeni;
26. zdůrazňuje, že akademie skutečně poskytovala očekávané produkty a služby v souladu se svým pracovním programem na rok 2016;
Další připomínky
27. konstatuje, že v lednu 2016 dokončil externí hodnotitel externí pětileté hodnocení akademie (2011–2015); s uspokojením bere na vědomí, že externí hodnotitel posoudil činnost akademie jako účinnou, přičemž jeho závěr je podpořen důkazy o rostoucím počtu činností prováděných akademií během období hodnocení, a to při relativně stabilním množství zdrojů, které byly v uvedeném období k dispozici; konstatuje však, že zpráva o pětiletém hodnocení akademie zahrnovala 17 doporučení; bere na vědomí, že byl vypracován akční plán k řešení těchto doporučení, který stanovil 31 opatření, jež mají být realizována v období od poloviny roku 2016 do konce roku 2018; vyjadřuje znepokojení v souvislosti s tím, že z pětiletého hodnocení akademie jednoznačně vyplývá, že je nutné výrazně posílit lidské i finanční zdroje akademie;
28. s uspokojením konstatuje, že akademie používá na chodbách světla fungující pomocí snímače pohybu, což vede k určité úspoře energie, nesouhlasí však s akademií v tom, že když maďarské orgány v roce 2016 poskytly akademii k dispozici své prostory, nebyly zapojeny do provozu budovy a neměly žádnou přímou možnost provádět nákladově efektivní nebo ekologická opatření;
29. vzhledem k rychle se krátícímu časovému harmonogramu se znepokojením konstatuje, že v současné době nemá dostatečné informace, které by umožnily důkladnou přípravu na provozování budoucí činnosti po brexitu; upozorňuje na to, že brexit omezí přístup akademie k odborným znalostem Velké Británie v oblasti prosazování práva i možnost organizovat školení spolu s úředníky této země; konstatuje, že tyto aspekty mohou mít negativní dopad na vypracovávání společných postupů, výměnu informací i přeshraniční spolupráci v rámci boje proti trestné činnosti a její prevence; doporučuje proto, aby byla přijata opatření s cílem zachovat přinejmenším současnou úroveň spolupráce; vyzývá Komisi a akademii, aby informovaly orgán příslušný k udělení absolutoria o řízení rizik v souvislosti s brexitem;
30. konstatuje, že rok 2016 byl prvním rokem realizace projektu partnerství EU a zemí Blízkého východu a severní Afriky při vzdělávání ve způsobech boje proti terorismu; s uspokojením konstatuje, že tento projekt je nyní považován za stěžejní projekt spolupráce Unie se zeměmi Blízkého východu a severní Afriky v boji proti terorismu;
31. vyzývá agenturu, aby neprodleně uskutečnila své cíle, tj. zvýšila svou viditelnost online a dále zlepšila své internetové stránky, tak aby přinášely zúčastněným stranám ještě relevantnější informace a lépe podporovaly činnost akademie; doporučuje, aby akademie lépe informovala o dopadu své činnosti, především pokud jde o bezpečnost Unie; oceňuje úsilí akademie v tomto směru;
o o o
32. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(14) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro bezpečnost letectví na rozpočtový rok 2016 (2017/2158(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0068/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES(4), a zejména na článek 60 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0066/2018),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli Evropské agentury pro bezpečnost letectví za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropské agentury pro bezpečnost letectví, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropské agentury pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2016 (2017/2158(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0068/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES(9), a zejména na článek 60 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0066/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Evropské agentury pro bezpečnost letectví na rozpočtový rok;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropské agentury pro bezpečnost letectví, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro bezpečnost letectví na rozpočtový rok 2016 (2017/2158(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro bezpečnost letectví na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0066/2018),
A. vzhledem k tomu, že orgán příslušný k udělování absolutoria klade v souvislosti s postupem udělování absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, realizací konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným spravováním lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že konečný rozpočet Evropské agentury pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) podle jejího výkazu příjmů a výdajů(11) za rozpočtový rok 2016 činil 193 398 000 EUR, což představuje nárůst o 4,30 % oproti roku 2015; vzhledem k tomu, že 36 370 000 EUR z rozpočtu agentury pochází z rozpočtu Unie a 95 926 000 EUR představují příjmy z plateb a poplatků;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky agentury za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Připomínky k legalitě a správnosti operací
1. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora činnosti v roce 2016 financované leteckým odvětvím sice vedly k deficitu ve výši 7 600 000 EUR, ale rozpočtové výsledky se během let mění a agentura měla z této kategorie činností přebytek ve výši 52 000 000 EUR; připomíná, že zakládající nařízení agentury stanoví, že výše vybraných poplatků by měla být na úrovni postačující ke krytí nákladů agentury na certifikační služby, a tudíž se v něm nehovoří o kumulovaném přebytku;
Rozpočtové a finanční řízení
2. konstatuje, že výsledkem úsilí v oblasti monitorování plnění rozpočtu v rozpočtovém roce 2016 byla míra plnění rozpočtu ve výši 99 %, což ve srovnání s rokem 2015 představuje nárůst o 1 %; dále konstatuje, že u položek na platby byla míra plnění stabilní a činila 91 %;
3. konstatuje, že prostředky na závazky na ostatní administrativní výdaje se zvýšily o 2 140 000 EUR, tj. v absolutních číslech na 24 060 000 EUR, což představuje 16,5 % z celkového rozpočtu agentury; konstatuje, že toto zvýšení je z velké části způsobeno náklady na stěhování agentury do nových prostor ke dni 6. června 2016;
Závazky a přenesené prostředky
4. konstatuje, že míra plnění rozpočtu z hlediska provádění plateb z prostředků přenesených do roku 2016 překročila 96 % (oproti 97 % v roce 2015), což bylo více než cílová hodnota Komise, která činí 95 %;
5. konstatuje, že přenosy finančních prostředků jsou často zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud jsou předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru;
Personální politika
6. konstatuje, že agentura v roce 2016 obsadila všechna dostupná pracovní místa schválená v jejím plánu pracovních míst, konkrétně 676 pracovních míst ve funkčních skupinách AST a AD;
7. oceňuje soustavný přesun pracovních míst z administrativních kategorií (správa a podpora, koordinace a neutrální) do kategorie operační, konkrétně přesun 81 % pracovních míst;
8. zdůrazňuje, že součástí personální politiky agentury by měla být rovnováha mezi pracovním a soukromým životem; bere na vědomí, že na teambuildingové, společenské a sportovní akce byly vynaloženy prostředky ve výši 176 207,54 EUR; konstatuje, že agentura uspořádala teambuildingové akce v celkovém rozsahu 14,5 dne; konstatuje, že průměrná délka pracovní neschopnosti z důvodu nemoci činí 8 dnů na jednoho zaměstnance;
9. připomíná, že agentura již zavedla postupy pro prevenci a potírání psychického a sexuálního obtěžování; navrhuje uspořádat školicí a informační akce s cílem zvýšit povědomí zaměstnanců o této problematice; konstatuje, že v roce 2016 nebyl ohlášen žádný případ obtěžování;
10. oceňuje, že agentura v roce 2016 neobdržela žádné stížnosti, nebyly proti ní podány žádné žaloby ani nebyly hlášeny problematické případy týkající se náboru nebo propouštění zaměstnanců;
11. konstatuje, že agentura – aby se vyrovnala s výzvami v leteckém průmyslu – rozhodla zavést duální kariérní systém, který má zajistit udržení a růst kompetencí, jež vyžaduje evropská strategie pro bezpečnost letectví; s potěšením očekává provádění tohoto nového kariérního systému v následujících letech až do dosažení jeho plné vyspělosti; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podávala zprávy o výsledcích tohoto nového kariérního systému;
12. s uspokojením bere na vědomí novou iniciativu, jejímž cílem je nábor mladých nadaných pracovníků přímo z vysokých škol (tzv. Junior Qualification Programme); konstatuje, že cílem tohoto pilotního projektu je získat pro agenturu odbornost čerstvých absolventů s vysokou úrovní akademické kvalifikace a vybudovat tak zdroj nadaných lidí pro technické oblasti, v nichž je agentura činná;
13. vítá skutečnost, že agentura postupně měnila svůj přístup k přijímání zaměstnanců od reaktivního (zjišťování potřeb v souvislosti s obsazováním uvolněných míst, automatické nahrazování zaměstnanců, kteří odešli) na proaktivní (plánování předem, stanovování priorit a přesuny pracovních míst, harmonizace potřeb v oblasti lidských zdrojů s celkovými strategickými cíli);
14. vyjadřuje politování nad nerovnoměrným zastoupením mužů a žen ve správní radě agentury (78 % ku 22 %) bere na vědomí informaci agentury, že zástupce jmenují přímo a nezávisle členské státy a dotčené odvětví, a proto agentura nemá na tento aspekt žádný vliv; se znepokojením konstatuje, že s ohledem na počet všech pracovních míst obsazených ke dni 31. prosince 2016 nebyla dosažena genderová vyváženost, neboť 34 % zaměstnanců představovaly ženy a 66 % muži; dále lituje, že všech pět vysokých manažerských pozic bylo obsazeno pracovníky téhož pohlaví; vyzývá agenturu, aby tuto nevyváženost co nejdříve řešila na všech úrovních;
Zadávání zakázek
15. konstatuje, že v roce 2016 agentura spravovala více než 40 zadávacích řízení v hodnotě přesahující 60 000 EUR; kromě toho konstatuje, že uzavřela přibližně 400 konkrétních smluv na základě rámcových smluv a 150 zakázek nízké hodnoty;
16. vítá nápravná opatření, která byla přijata ke zlepšení celkového plánování veřejných zakázek v agentuře, například podepsání dohod o úrovni služeb s operačními útvary, školení osob pověřených řízením zakázek a zvyšování povědomí s cílem omezit prodlevy i neplánovaná řízení;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
17. bere na vědomí, že agentura v listopadu 2014 přijala strategii boje proti podvodům, aby zvýšila účinnou prevenci a odhalování podvodů, a vypracovala příslušná protiopatření; konstatuje, že ke konci roku 2016 byly dokončeny všechny plánované akce, zejména odborné školení pro nejméně 80 % zaměstnanců;
18. konstatuje, že agentura stanovila a uplatňovala interní pravidla pro whistleblowing;
19. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání s dostatečnými rozpočtovými zdroji, který by whistleblowerům pomáhal využívat vhodné kanály pro zveřejňování informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránil je před odhalením identity a nabízel jim potřebnou podporu a poradenství;
20. konstatuje, že agentura v roce 2016 vypracovala zvláštní kodex chování pro externí odborníky podporující činnost agentury, včetně politiky v oblasti střetů zájmů a prohlášení o tom, že dotčení pracovníci vzali kodex chování na vědomí;
21. bere na vědomí, že agentura v současné době provádí revizi své personální „politiky nestrannosti a nezávislosti: prevence a zmírňování střetů zájmů“, aby dále zlepšila interní proces vyplňování, posuzování a aktualizace prohlášení o zájmech; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podávala zprávy o dosaženém pokroku;
22. vítá, že agentura na své webové stránce zveřejnila prohlášení o neexistenci střetů zájmů a životopisy členů své správní rady, přičemž zohlednila připomínky Parlamentu;
Hlavní dosažené výsledky
23. vítá výsledky, které agentura označila za své tři hlavní úspěchy v roce 2016, konkrétně že:
–
byl proveden akční plán Germanwings: agentura navrhla opatření týkající se leteckého provozu a zdravotního stavu posádek letadel, jakož i pracovní dokument o dosažení rovnováhy mezi důvěrností údajů pacienta a veřejnou bezpečností;
–
bylo vystaveno více než 3 000 osvědčení včetně osmnácti nových typových osvědčení;
–
v úzké spolupráci s Komisí (GŘ MOVE a GŘ HOME) byl vyvinut systém upozornění na konfliktní oblasti, který reaguje na novou oblast činnosti;
Interní audity
24. konstatuje, že útvar interního auditu Komise (dále jen „útvar IAS“) provedl v roce 2016 dvě auditní zakázky, v nichž posoudil koncepci a účinné a efektivní provádění systémů řízení a vnitřní kontroly v případě činností týkajících se tvorby předpisů a evropského plánu pro bezpečnost letectví (EPAS); s uspokojením konstatuje, že útvar IAS během auditu tvorby předpisů neuvedl žádná zjištění klasifikovaná jako „zásadní“ nebo „velmi důležitá“;
25. konstatuje, že oddělení interního auditu (dále jen „oddělení IAC“) provedlo v rámci celé agentury v roce 2016 tři auditní ověřovací zakázky, včetně ověření účetnictví sociálního výboru, uspořádání letového provozu / letových navigačních služeb a letišť a řízení misí; poukazuje na to, že hlavní doporučení vyplývající z auditů oddělení IAC v roce 2016 měla být provedena v roce 2017; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podala zprávy o jejich provedení;
Vnitřní kontroly
26. konstatuje, že normy interní kontroly agentury zahrnují 16 norem interní kontroly Evropské komise i mezinárodní normy jakosti (ISO 9001), což znamená 24 norem pro řízení agentury EASA; konstatuje, že správní rada tyto normy v roce 2016 revidovala a přijala, aby je sladila s nejnovějším zněním norem ISO 9001: 2015;
27. konstatuje, že v roce 2016 provedla agentura výroční hodnocení „norem řízení agentury EASA“, které zahrnují jak normy interní kontroly, tak normy mezinárodních normalizačních organizací; bere na vědomí, že podle závěru hodnocení je systém řízení agentury v souladu s normami řízení, a to díky silnému systému monitorování, který byl zaveden jak na řídicí, tak na procesní úrovni; připomíná, že byla identifikována možná zlepšení, pokud jde o kontinuitu činností; bere na vědomí informaci agentury, že se druhým rokem připravuje projekt řízení kontinuity činností, u něhož byla provedena všechna posouzení dopadů na činnost agentury a je dokončena většina plánů kontinuity činností pro určené zásadní procesy;
28. vítá evropský plán bezpečnosti letecké dopravy vypracovaný agenturou na období 2018–2022, který má poskytnout transparentní rámec pro bezpečnost letecké dopravy a identifikovat hlavní rizika a opatření, která je nutná přijmout; dále vyzývá členské státy, aby vypracovaly a prováděly programy zvýšené bezpečnosti a sdílely osvědčené postupy;
29. bere na vědomí, že v průběhu roku 2016 bylo provedeno 18 kontrol ex post, mezi nimi roční následná kontrola příspěvků na vzdělání, proplácení služebních cest externích odborníků, dokončených zadávacích řízeních a náhrad výdajů na služební cesty; vítá skutečnost, že celkově byly všechny ověřené transakce legální a správné;
Ostatní připomínky
30. s uspokojením konstatuje, že agentura v roce 2016 dokončila stěhování do nových prostor navržených speciálně pro její účely, aniž by to jakkoli narušilo její činnost;
31. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora agentura v letech 2014 až 2016 vynaložila 9 400 000 EUR (oproti 4 400 000 EUR v roce 2016) ze svého kumulovaného přebytku na financování nákladů ve výši 12 400 000 EUR na renovaci a stěhování v souvislosti s přesídlením do nové budovy; konstatuje, že Komise přispěla na tento účel z rozpočtu Unie částkou 3 000 000 EUR; kromě toho konstatuje, že toto rozdělení financování mezi dotčené odvětví a Unii bylo v souladu se standardní metodikou agentury pro krytí nákladů a většina prací spojených se stěhováním tak byla financována z příspěvků odváděných tímto odvětvím;
32. bere na vědomí, že agentura má v úmyslu změnit své finanční nařízení i nařízení o poplatcích a platbách s cílem lépe formálně upravit zacházení s kumulovaným přebytkem; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podávala zprávy o této revizi;
33. zdůrazňuje, že pokud jde o sídlo agentury, mezi agenturou a hostitelským členským státem byla finalizována dohoda o sídle, která vstoupila v platnost dne 17. srpna 2017;
34. upozorňuje na to, že podle zprávy Účetního dvora byl rozpočet agentury na rok 2016 financován ze 70 % z poplatků leteckého průmyslu a ze 30 % z prostředků Unie; zdůrazňuje, že v budoucnu se pravděpodobně sníží příjmy agentury v důsledku rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Unie, což by mohlo mít značný dopad na její plán činnosti; oceňuje, že vznikla pracovní skupina pověřená posouzením této otázky, která již vypracovala první analýzu potenciálních rizik a dopadů brexitu; vyzývá agenturu, aby úzce spolupracovala s ostatními orgány EU a zejména Komisí při jednáních o brexitu, aby byla dostatečně připravená minimalizovat jakékoli negativní provozní nebo finanční dopady, které se mohou objevit; navrhuje, aby agentura zavčas představila výsledky této pracovní skupiny Evropskému parlamentu;
35. znovu upozorňuje na to, že revize nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008(12) počítá s rozšířením působnosti a pravomocí agentury a že v této souvislosti je třeba při udělování nových pravomocí plně zohlednit úlohu nových technologií, jako jsou např. systémy dálkově řízených letadel (RPAS); zdůrazňuje, že je důležité agentuře přidělit dostatečné prostředky, aby mohla úspěšně plnit nové povinnosti, a odpovídající počet kvalifikovaných zaměstnanců pro dodatečné úkoly;
36. doufá, že bude urychlen vstup evropského nařízení o dronech v platnost; připomíná, že agentura hraje klíčovou úlohu při zajišťování maximální úrovně bezpečnosti letectví v celé Evropě; zdůrazňuje, že má-li agentura v souvislosti s rychle se rozvíjejícím odvětvím civilního letectví (jak o tom svědčí stále rozšířenější používání dronů) úspěšně plnit své regulatorní a výkonné úkoly v oblasti bezpečnosti a ochrany životního prostředí, měly by jí být poskytnuty nezbytné finanční, materiální a lidské zdroje, aniž by však byla oslabena její nezávislost a nestrannost;
37. vítá politickou dohodu o revizi společných pravidel v oblasti civilního letectví a zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví(13), jak se dohodly Parlament, Rada a Komise v listopadu 2017; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly zdroje nutné k výkonu nových a posílených pravomocí, jež se mimo jiné týkají rizik pro civilní letectví, která vyplývají z oblastí konfliktů, dále témat souvisejících s životním prostředím a certifikace a registrace bezpilotních letounů;
38. vítá aktivní roli agentury, pokud jde o výzvu k předkládání návrhů v rámci programu Horizont 2020; naléhavě vyzývá agenturu, aby zůstala aktivní v oblasti výzkumu a vývoje;
o o o
39. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(14) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1).
COM(2015)0613: Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se ruší nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu na rozpočtový rok 2016 (2017/2177(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí úřadu(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno úřadu za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0087/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 ze dne 19. května 2010 o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu(4), a zejména na článek 36 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0083/2018),
1. odkládá udělení absolutoria výkonnému řediteli Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu za plnění rozpočtu úřadu na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu na rozpočtový rok 2016 (2017/2177(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí úřadu(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno úřadu za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0087/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 ze dne 19. května 2010 o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu(9), a zejména na článek 36 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0083/2018),
1. odkládá uzavření účtů Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu za rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu na rozpočtový rok 2016 (2017/2177(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0083/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazů příjmů a výdajů(11) Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (dále jen „úřad“) činil jeho konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 celkem 65 370 233,75 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje zvýšení o 309,98 %; vzhledem k tomu, že navýšení bylo zapříčiněno dalšími novými úkoly rozšiřujícími jeho mandát;
C. vzhledem k tomu, že 29 463 600 EUR pochází z rozpočtu Unie, 21 710 759 EUR z jiných příspěvků, zejména z příspěvků Komise ve formě grantových dohod, a 1 900 134 EUR z příspěvků od přidružených zemí (Norské království a Švýcarská konfederace);
D. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka úřadu je spolehlivá, ale nebyl schopen získat dostatečné a vhodné důkazní informace o legalitě a správnosti uskutečněných operací;
Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria za roky 2013 a 2014
1. se znepokojením bere na vědomí počet nevyřešených otázek a probíhajících nápravných opatření v reakci na připomínky Účetního dvora z let 2013 a 2014 týkající se pozdních plateb, standardů vnitřní kontroly a vysoké fluktuace zaměstnanců; vyzývá úřad, aby v roce 2018 nápravná opatření co nejrychleji dokončil a podal orgánu příslušnému k udělení absolutoria zprávu o jejich provedení;
Důvod pro výrok s výhradou o legalitě a správnosti uskutečněných operací a rozhodnutí odložit udělení absolutoria
2. vyjadřuje politování nad závažnými zjištěními, jež učinil Účetní dvůr v souvislosti se dvěma z pěti významných zadávacích řízení z roku 2016, u nichž byly platby vynaloženy v průběhu toho roku, což prokazuje nedostatečnou důslednost při zadávacích řízeních úřadu;
3. připomíná, že dva ze tří uchazečů účastnících se jednoho auditovaného zadávacího řízení na poskytování cestovních služeb na základě rámcové smlouvy na poskytování služeb v hodnotě 4 000 000 EUR na období 2016 až 2020 byli požádáni, aby poskytli doplňující informace týkající se stejných výběrových kritérií; připomíná, že ačkoli ani jeden z nich požadované informace nepředložil (životopisy osob, které by vykonávaly práci v prostorách úřadu), byl ze zadávacího řízení z tohoto důvodu vyloučen pouze jeden; konstatuje, že s druhým uchazečem byla uzavřena smlouva s tím, že příslušné životopisy budou předloženy po uzavření smlouvy; je tedy toho názoru, že zadávací řízení nebylo v souladu se zásadou rovného zacházení a že smlouva byla uzavřena s uchazečem, který nesplnil všechna výběrová kritéria; domnívá se, že rámcová smlouva a související platby z roku 2016 ve výši 920 561 EUR jsou proto protiprávní;
4. připomíná, že v únoru 2016 úřad přímo uzavřel rámcovou smlouvu na dobu 12 měsíců na dočasné služby, které měly úřad podporovat při reakci na migrační krizi, v hodnotě 3 600 000 EUR; lituje skutečnosti, že rámcová smlouva byla uzavřena s jedním předem vybraným hospodářským subjektem, aniž by bylo použito některé ze zadávacích řízení stanovených ve finančním nařízení; domnívá se, že uzavření smlouvy proto nebylo v souladu s příslušnými pravidly Unie a že související platby z roku 2016 ve výši 592 273 EUR jsou protiprávní;
5. konstatuje, že částky související s uzavřením těchto dvou rámcových smluv představují 2,9 % celkových výdajů úřadu v roce 2016;
6. konstatuje, že podle svého vyjádření se úřad v případě rámcové smlouvy uvedené v odstavci 3 rozhodl na základě skutečnosti, že dodavatel, s nímž byla smlouva uzavřena, byl jediný, který měl existující kapacitu na splnění smluvních závazků; dále konstatuje, že v případě rámcové smlouvy uvedené v odstavci 4 souviselo jednání úřadu s extrémní naléhavostí v důsledku uprchlické krize, která v té době vrcholila, což bylo spojeno s nutností provést rozhodnutí Rady týkající se naléhavých úkolů svěřených úřadu; konstatuje, že dodavatel vybraný za těchto extrémních okolností měl již dříve uzavřenu smlouvu s jinou agenturou Unie se sídlem v Řecku; konstatuje, že rozhodnutí bylo zdokumentováno a schváleno formou žádosti o výjimku;
7. žádá úřad, aby do 15. června 2018 předložil orgánu příslušnému k udělení absolutoria zprávu o opatřeních učiněných k nápravě problémů zjištěných Účetním dvorem;
8. konstatuje, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zahájil vyšetřování činností úřadu; plně uznává nezávislost vyšetřování úřadu OLAF a skutečnost, že nelze zveřejňovat žádnou samostatnou část tohoto vyšetřování, dokud nebude celé uzavřeno;
9. zastává názor, že udělení absolutoria předtím, než budou známy všechny podstatné informace týkající se činností úřadu, by nebylo zodpovědné; vyzývá úřad OLAF, aby informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o výsledku vyšetřování, jakmile bude uzavřeno, aby mohla být do zprávy o udělení absolutoria úřadu za rok 2016 zahrnuta všechna podstatná zjištění;
Připomínky k legalitě a správnosti operací
10. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora úřad v srpnu 2016 vyhlásil otevřené řízení (pět částí) na udělení rámcové smlouvy, aby tak zajistil potřebné interkulturní mediátory / tlumočníky v různých zemích; dále konstatuje, že celková hodnota rámcové smlouvy na čtyři uzavřené a auditované části (části 2 až 5) činila 60 000 000 EUR na dobu čtyř let; konstatuje, že tyto čtyři části byly zadány stejnému uchazeči jako prvnímu dodavateli v kaskádě; konstatuje, že tento dodavatel splnil finanční požadavky výběrových kritérií (roční obrat 1 000 000 EUR) s výjimkou jednoho ze tří předchozích let, na který byla uzavřena smlouva o užívání s neziskovou organizací, která se zavázala poskytnout dodavateli svůj „obrat“; připomíná, že finanční nařízení umožňuje využít finanční a ekonomické kapacity jiných subjektů; vyjadřuje však politování nad tím, že v tomto případě není zřejmé, jak by mohl být poskytnut „obrat“ daného subjektu nebo – s ohledem na povahu jeho činností – zda by mohl podporovat plnění služeb, jež měly být poskytnuty; domnívá se, že úřad měl nabídku odmítnout, neboť nebylo prokázáno, že je v souladu s požadavky na ekonomickou a finanční způsobilost uchazeče; považuje rámcovou smlouvu a veškeré související platby za protiprávní (v roce 2016 nebyly provedeny žádné platby).
Rozpočtové a finanční řízení
11. s obavou konstatuje, že úsilí o sledování plnění rozpočtu během rozpočtového roku 2016 vyústilo v nízkou míru plnění rozpočtu dosahující 80,64 %; dále konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 63,40 %;
12. konstatuje, že pracovní program úřadu byl novelizován třikrát a jeho rozpočet čtyřikrát s ohledem na významné změny, k nimž došlo v průběhu roku 2016, zejména na významný nárůst operačních podpůrných činností úřadu v „hotspotech“ v některých členských státech a na provádění prohlášení EU a Turecka; žádá úřad, aby zohlednil zvláštní zprávu Účetního dvora č. 6/2017 nazvanou „Reakce EU na uprchlickou krizi: přístup založený na „hotspotech““, a vyzývá Účetní dvůr, aby dal přednost zprávě navazující na tuto zvláštní zprávu, o kterou požádal Parlament, s cílem zohlednit hotspoty jako součást širšího azylového systému Unie a jejích členských států;
Závazky a přenesené prostředky
13. konstatuje, že míra přenesených prostředků na závazky v hlavě II (správní výdaje) byla vysoká a činila 2 500 000 EUR neboli 43,9 % (v porovnání s 1 076 583 EUR neboli 36,9 % v roce 2015); uznává, že tyto přenesené prostředky se týkají hlavně infrastruktury IT, překladů a publikací, obchodního poradenství a nákladů na zasedání správní rady, na něž byly uzavřeny smlouvy koncem roku 2016 nebo na něž byly faktury vystaveny až v roce 2017;
14. konstatuje, že přenesené prosředky jsou zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur, neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud je úřad dopředu naplánuje a sdělí Účetnímu dvoru;
Převody
15. konstatuje, že výkonný ředitel uskutečnil v roce 2016 celkem 20 rozpočtových převodů, aby nahradil nedostatek rozpočtových prostředků a uspokojil prudce rostoucí rozpočtové potřeby v hotspotech, zejména po prohlášení EU a Turecka; se znepokojením konstatuje, že jeden ze čtyř převodů provedených mezi rozpočtovými hlavami byl proveden z rozhodnutí výkonného ředitele, ačkoliv byl překročen 10% limit stanovený v čl. 27 odst. 1 písm. a) finančního nařízení úřadu(12); konstatuje, že převod byl brzy poté potvrzen správní radou ve druhé změně rozpočtu na rok 2016;
16. konstatuje, že kvůli migrační krizi byl rozpočet úřadu v roce 2016 při čtyřech různých příležitostech pozměněn s cílem reagovat na výzvy Komise a členských států k rozšíření činnosti s ohledem na nárůst počtu příchozích žadatelů o azyl v období 2015–2016; je toho názoru, že to způsobilo úřadu problémy s čerpáním daných finančních prostředků, což následně vedlo k některým rušením a přenosům prostředků i k obtížím, pokud jde o plnění rozpočtových a finančních pravidel; zdůrazňuje, že tato situace by měla být v budoucnu vyřešena;
Zadávání zakázek a zaměstnanecká politika
17. vyjadřuje politování nad tím, že pokud jde o platby, na nichž se zakládá účetní závěrka úřadu, dvě z pěti zadávacích řízení, u nichž byl proveden audit, byla protiprávní, přičemž příslušné neoprávněné platby představovaly 2,9 % celkových výdajů; konstatuje rovněž, že došlo k podpisu protiprávní dodatečné rámcové smlouvy, na jejímž základě nebyly provedeny žádné platby; bere na vědomí, že úřad v roce 2017 již přijal nápravná opatření a smlouvy vzešlé z těchto řízení nahradil novými smlouvami; žádá úřad, aby zajistil, aby se podobné nesrovnalosti již neopakovaly;
18. se znepokojením konstatuje, že ze 4 861 plateb, které úřad zpracoval v roce 2016, bylo 2 007 provedeno až po zákonné lhůtě (41 %); konstatuje však, že to bylo způsobeno zejména prudkým nárůstem rozpočtu; bere na vědomí, že podle úřadu prudce vzrostl objem jeho operačních činností, což vedlo k významnému nárůstu počtu finančních operací, jež musel zpracovat stejný počet pracovníků; s uspokojením konstatuje, že úřad přijal různá opatření, aby tento stav vyřešil; bere na vědomí, že tato opatření by měla do konce prvního pololetí roku 2017 vést k normalizaci plateb; vyzývá úřad, aby orgánu příslušnému pro udělení absolutoria předložil zprávu o účincích těchto opatření;
19. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora si mají veřejní zadavatelé vyžádat písemně upřesnění hlavních složek ceny či nákladů, jeví-li se tato cena či náklady jako neobvykle nízké, a mají dát uchazeči příležitost se vyjádřit; konstatuje však, že u dvou částí (částí 3 a 5) zajištění interkulturních mediátorů/tlumočníků v různých zemích obdržel úřad finanční nabídky, které byly o 50 % a 31 % nižší než další nejnižší nabídky; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že ačkoli to naznačuje, že nabídky byly neobvykle nízké, úřad nepovažoval za nezbytné vyžádat si od uchazeče v tomto smyslu další vysvětlení;
20. připomíná, že v roce 2014 Komise jménem více než 50 orgánů a agentur Unie, včetně tohoto úřadu, uzavřela rámcovou smlouvu s dodavatelem na pořízení softwarových licencí a na zajištění údržby a podpory; konstatuje, že rámcový dodavatel jedná jako prostředník mezi úřadem a dodavateli, kteří mohou uspokojit potřeby úřadu; konstatuje, že za tyto zprostředkovatelské služby je rámcový dodavatel oprávněn navýšit si ceny dodavatelů o 2 % až 9 %; dále konstatuje, že v roce 2016 činily celkové platby rámcovému dodavateli 534 900 EUR; vyjadřuje politování nad tím, že úřad systematicky nekontroloval ceny a navýšení účtovaná k cenovým nabídkám a fakturám dodavatelů vystaveným rámcovému dodavateli; na základě odpovědi úřadu konstatuje, že od 1. ledna 2018 měl úřad zavést systematické kontroly každé cenové nabídky nad 135 000 EUR;
21. podotýká, že vzhledem k významnému nárůstu úkolů, které měl úřad začátkem roku 2016 plnit, byly opakovaně navýšeny jeho zdroje, a to jak z hlediska finančních prostředků, tak z hlediska počtu zaměstnanců; s uspokojením konstatuje, že s ohledem na další nové úkoly svěřené úřadu bylo rozhodnuto zefektivnit vnitřní organizační strukturu, aby bylo možné tyto zdroje efektivně čerpat a řídit; konstatuje, že správní rada přijala dne 12. května 2016 novou organizační strukturu úřadu, jak ji navrhl výkonný ředitel; vyzývá úřad, aby orgánu příslušnému pro udělení absolutoria předložil zprávu o zlepšeních očekávaných v důsledku této nové organizace;
22. konstatuje, že ke dni 31. prosinci 2016 měl úřad 136 pracovníků, a to jak zaměstnanců na základě pracovní smlouvy, tak jmenovaných pracovníků, včetně 86 dočasných zaměstnanců (z 91 pracovních míst schválených v rámci unijního rozpočtu), 43 smluvních zaměstnanců a 7 vyslaných národních odborníků; konstatuje, že 63,2 % všech pracovníků byly ženy, zatímco 36,8 % byli muži; vyzývá úřad, aby věnoval pozornost genderové vyváženosti pracovníků a bral tento aspekt v úvahu při budoucím náboru nových pracovníků;
23. s uspokojením konstatuje, že došlo k navýšení v kategorii operačních pracovních míst z 58,18 % v roce 2015 na 63,31 % v roce 2016 v důsledku rychlého nárůstu činností souvisejících s operacemi v průběhu roku 2016;
24. konstatuje, že úřad obdržel jednu stížnost po neúspěšné zkušební době; žádá úřad, aby po vyřízení této stížnosti informoval orgán příslušný pro udělení absolutoria;
25. konstatuje, že v roce 2016 strávili zaměstnanci úřadu v průměru celkem 2,4 dny na nemocenské dovolené; s určitými obavami podotýká, že úřad nepředložil zprávu o rozpočtu na zdraví prospěšné aktivity v roce 2016 ani o počtu dnů čerpaných na tyto činnosti na pracovníka; vyjadřuje politování nad tím, že úřad neuvedl jednotlivé zdraví prospěšné aktivity realizované v roce 2016, jak Parlament požadoval;
26. se znepokojením konstatuje, že úřad dosud nezavedl žádnou politiku prevence obtěžování; vyzývá úřad, aby vytvořil síť důvěrných poradců jako součást politiky ochrany důstojnosti osob a prevence psychologického a sexuálního obtěžování a aby pořádal informační přednášky, poskytoval standardní informace o obtěžování na svých intranetových stránkách a zavedl program pro nové pracovníky zahrnující informace o zdraví a dobrých pracovních podmínkách;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
27. bere na vědomí, že podle úřadu bude v prvním pololetí roku 2018 vypracován praktický průvodce pro řešení a prevenci střetů zájmů a závazná pravidla na ochranu oznamovatelů (whistleblowerů); vyzývá úřad, aby orgánu příslušnému pro udělení absolutoria předložil zprávu o provádění tohoto opatření;
28. konstatuje, že úřad zvýší tlak na členy správní rady, aby poskytovali svá prohlášení o střetu zájmů ke zveřejnění; připomíná, že transparentnost je klíčovým faktorem zachování důvěry občanů Unie v unijní instituce; vyzývá úřad, aby orgánu příslušnému pro udělení absolutoria předložil zprávu o této problematice;
29. podotýká, že úřad neodpověděl na otázku, zda byla všechna setkání s lobbisty zaevidována a zveřejněna; vyzývá úřad, aby orgánu příslušnému pro udělení absolutoria poskytl odpověď;
30. konstatuje, že v roce 2016 úřad obdržel osm žádostí o přístup k dokumentům, přičemž udělil plný přístup k sedmi dokumentům a v případě jedné žádosti byl přístup odmítnut vzhledem ke skutečnosti, že úřad neměl informace k dispozici, a žadatel byl odkázán na příslušné orgány;
31. konstatuje, že úřad nemá žádná služební vozidla, avšak plánuje v budoucnu nákup dvou vozidel;
Hlavní úspěchy
32. vítá tři hlavní úspěchy dosažené úřadem v roce 2016, které jsou následující:
–
úřad aktivně podporoval členské státy, zejména Řecko a Itálii, při vypořádávání se s nebývalým a setrvalým tlakem na jejich azylové systémy;
–
úřad v plném rozsahu podpořil provádění unijního programu relokace v Itálii a Řecku v případě osob, které jednoznačně potřebovaly mezinárodní ochranu;
–
úřad zlepšil své činnosti, aby mohl včas a účinně reagovat na úkoly související s důsledným prováděním společného evropského azylového systému;
33. s uspokojením konstatuje, že v roce 2016 se patnácti „školení školitelů“ pořádaných úřadem zúčastnilo 218 školitelů; dále konstatuje, že úřad prostřednictvím své platformy elektronického vzdělávání „Školící osnovy úřadu EASO“ uspořádal 361 vnitrostátních vzdělávacích kurzů pro 5 833 vnitrostátních pracovníků;
Vnitřní kontroly
34. konstatuje, že na začátku roku 2016 byly z 16 standardů vnitřní kontroly částečně realizovány čtyři a jeden nebyl realizován; konstatuje, že úřad vypracoval chybějící prováděcí pravidla ke služebnímu řádu úředníků Evropské unie a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců Unie (standard číslo 3), zavedl systém každoročního hodnocení výkonnosti (standard číslo 4), poprvé provedl řízení rizik (standard číslo 6), přijal zásady správy a řízení IT a zásady projektového řízení (standard číslo 7) a učinil pokrok při definování a zavádění pravidel pro správu dokumentů, neboť schválil zásady správy záznamů (standard číslo 11); vyzývá úřad, aby orgánu příslušnému pro udělení absolutoria předložil zprávu o zlepšeních v souvislosti s plněním těchto standardů;
35. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora grantová dohoda o nákupu 90 zařízení na skenování otisků prstů a 90 kompatibilních počítačů (zařízení) v hodnotě 1 100 000 EUR a jejich následném darování Řecké republice vyžadovala dodání zařízení na IT oddělení policie v Aténách a odtud distribuci do hotspotů rozmístěných na řeckých ostrovech; připomíná, že popis této akce vyžadoval, aby byli pracovníci úřadu na místě za účelem zajištění řádného dodání, instalace a následného převodu vlastnictví zařízení na řeckou policii; vyjadřuje však hluboké politování nad tím, že pracovníci úřadu nebyli na místě, aby tento požadavek splnili, a že potvrzení od příslušných řeckých orgánů, že zařízení byla v únoru a začátkem března 2016 dodána do hotspotů a používají se k zamýšlenému účelu, bylo doručeno až v červenci 2017; na základě odpovědi úřadu konstatuje, že úřad poprvé formálně požádal řecké orgány o potvrzení o dodání a instalaci zařízení v hotspotech dne 23. května 2016;
36. podotýká, že v roce 2016 se úřad potýkal s řadou problémů ve svém provozním prostředí, a to nejen s podstatným nárůstem svého rozpočtu a rozšířením svých úkolů, ale také s významným zvýšením počtu operací, se změnou účetního s několika dočasnými zástupy a se zavedením bezpapírového pracovního procesu; vyjadřuje politování nad tím, že tyto významné změny a nestabilita nebyly kompenzovány prověřením účetního systému ani zavedením systému pravidelných kontrol operací ex post; na základě odpovědi úřadu konstatuje, že prověření účetního systému bylo plánováno na rok 2017 a ve střednědobém horizontu bude zvážena strategie kontrol ex post;
Interní audity
37. konstatuje, že v roce 2016 v úřadu proběhl audit provedený Útvarem interního auditu Komise (IAS), který se týkal plnění rozpočtu a realizace plánu veřejných zakázek v úřadu; konstatuje, že auditoři ocenili setrvalé úsilí, které úřad vynakládá, aby zajistil řádné fungování správních postupů, jako je plnění rozpočtu a zadávání zakázek, přestože byl konfrontován s provozními problémy spojenými s rolí úřadu při uprchlické krizi; s uspokojením konstatuje, že úřad významně zlepšil plnění svého rozpočtu a že plnění rozpočtu je považováno za uspokojivé; dále konstatuje, že ačkoli byly přenosy prostředků relativně vysoké, byly považovány za odůvodněné; je toho názoru, že úřad by měl posílit své plánování zadávacích řízení na správní výdaje; konstatuje, že monitorování postupů a konkrétních smluv uzavřených v rámci rámcových smluv je slabé a mělo by být dále posíleno; konstatuje, že úřad i nadále spolupracuje s Útvarem interního auditu na vypracování konkrétních opatření za účelem minimalizace zjištěných rizik; vyzývá úřad, aby orgánu příslušnému pro udělení absolutoria předložil zprávu o opatřeních přijatých za účelem zlepšení zadávacích řízení;
38. konstatuje, že na začátku roku 2016 měl úřad tři probíhající akční plány vycházející ze tří auditů provedených v letech 2014 a 2015; s uspokojením konstatuje, že úřad dokončil 19 z 20 zbývajících následných opatření vyplývajících z auditů provedených Útvarem interního auditu; konstatuje, že úřad očekává dokončení realizace jednoho doporučení, které ještě nebylo realizováno, jakmile bude přijato nové nařízení o zřízení plnoprávné agentury;
Další připomínky
39. konstatuje, že dne 4. května 2016 předložila Komise návrh nového nařízení(13), v němž navrhuje přeměnu úřadu na plnoprávnou agenturu;
40. připomíná, že podle článku 46 nařízení (EU) č. 439/2010(14) měl úřad zadat nezávislé externí hodnocení své činnosti; konstatuje, že tematický rozsah hodnocení zahrnoval přidanou hodnotu Unie a účelnost a dopad činností úřadu jakožto příspěvku k provádění společného evropského azylového systému, včetně azylového legislativního balíčku; konstatuje, že v lednu 2016 předložili externí hodnotitelé svá zjištění a doporučení správní radě; konstatuje, že úřad se dohodl na vypracování akčního plánu za účelem řešení devíti doporučení externích hodnotitelů; vyzývá úřad, aby orgánu příslušnému pro udělení absolutoria předložil zprávu o plnění akčního plánu;
41. žádá úřad, aby zlepšil své postupy vnitřní kontroly; vítá nápravná opatření, která úřad zavedl, když přijal nové standardy vnitřní kontroly; upozorňuje na nedostatečné plánování postupů veřejných zadávacích řízení a připomíná úřadu význam řádného plánování, a to i za krizových okolností; konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora úřad nakoupil a instaloval 65 kontejnerů, které mají být používány jako mobilní kanceláře v řeckých a italských hotspotech, v celkové hodnotě 852 136 EUR; konstatuje, že některé z těchto kontejnerů byly umístěny v lokalitě, kde byly podobné kontejnery nepatřící úřadu později zničeny při nepokojích; konstatuje, že úřad nepojistil 65 kontejnerů (v hodnotě 852 136 EUR) umístěných v rizikové lokaci, kde byly dříve během nepokojů kontejnery zničeny; bere na vědomí, že úřad usoudil, že toto pojištění nebylo nákladově efektivní; konstatuje, že úřad včas nezajistil úplné vrácení DPH za roky 2014 a 2015; vítá skutečnost, že mezitím už byl proces vrácení dokončen;
42. konstatuje, že úřad změnil svou nájemní smlouvu a v druhém pololetí roku 2016 rozšířil své kancelářské prostory o další blok budovy, v níž se jeho prostory nacházejí; podotýká, že v důsledku nárůstu povinností a úkolů by měl počet pracovníků do konce roku 2020 vzrůst na 500, čímž vznikne značná potřeba dalších kancelářských prostor; vyzývá úřad, aby orgánu příslušnému pro udělení absolutoria předložil zprávu o předpokládaných rozpočtových dopadech tohoto zvýšení;
43. bere na vědomí otevření kanceláří v Římě a v Aténách a rozšíření fungování úřadu v celé Unii vzhledem k tomu, že se snaží působit co nejblíže k hotspotům;
44. bere na vědomí jmenování styčných důstojníků v orgánech Unie v Bruselu a v Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž za účelem podpory bližších vztahů a usnadnění spolupráce v oblastech oboustranného zájmu;
45. na základě odpovědí úřadu konstatuje, že výměna informací o brexitu mezi úřadem a Komisí byla důkladná a že úřad důsledně dodržuje doporučení generálního ředitelství Komise pro migraci a vnitřní věci a náležitě se připravuje, a to i s ohledem na přeměnu úřadu na novou Agenturu EU pro azyl;
46. s nespokojeností konstatuje, že úřad neodpověděl orgánu příslušnému k udělení absolutoria na otázku, jak zajišťuje nákladově efektivní pracovní prostředí šetrné k životnímu prostředí a snižuje nebo kompenzuje emise CO2; vyzývá úřad, aby věnoval pozornost také důsledkům svých činností pro životní prostředí, zejména s ohledem na své budoucí rozšíření na 500 pracovníků;
o o o
47. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(15) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 ze dne 19. května 2010 o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (Úř. věst. L 132, 29.5.2010, s. 11).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského orgánu pro bankovnictví na rozpočtový rok 2016 (2017/2171(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského orgánu pro bankovnictví za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského orgánu pro bankovnictví za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí orgánu(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria orgánu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0081/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES(4), a zejména na článek 64 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A8-0067/2018),
1. uděluje výkonnému řediteli Evropského orgánu pro bankovnictví absolutorium za plnění rozpočtu orgánu na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropského orgánu pro bankovnictví, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropského orgánu pro bankovnictví za rozpočtový rok 2016 (2017/2171(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského orgánu pro bankovnictví za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského orgánu pro bankovnictví za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí orgánu(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria orgánu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0081/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES(9), a zejména na článek 64 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A8-0067/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Evropského orgánu pro bankovnictví na rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropského orgánu pro bankovnictví, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského orgánu pro bankovnictví na rozpočtový rok 2016 (2017/2171(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského orgánu pro bankovnictví na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A8-0067/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním koncepce sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že konečný rozpočet Evropského orgánu pro bankovnictví (dále jen „orgánu“) na rok 2016 činil podle jeho výkazu příjmů a výdajů(11) 36 491 378 EUR, což oproti roku 2015 představuje navýšení o 9,19 %; vzhledem k tomu, že orgán je financován z příspěvku Unie (14 071 959 EUR, což představuje 40 %) a z příspěvků vnitrostátních orgánů dohledu členských států (22 419 419 EUR, což představuje 60 %);
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce Evropského orgánu pro bankovnictví za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka orgánu je spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné;
Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria na roky 2012, 2013 a 2014
1. konstatuje, že pokud jde o jednu připomínku, kterou Účetní dvůr učinil ve zprávě za rok 2012 ohledně příspěvku na vzdělávání a která byla ve zprávách Účetního dvora za roky 2013 a 2014 označena jako „probíhající“, přijal orgán nápravná opatření a podepsal smlouvy s 26 školami, které navštěvují děti zaměstnanců, a s dalšími čtyřmi školami jedná;
Rozpočtové a finanční řízení
2. bere na vědomí, že díky snahám o kontrolu rozpočtu během rozpočtového roku 2016 dosáhla míra plnění rozpočtu 96,76 %, což v porovnání s rokem 2015 představuje snížení o 2,58 %, a že míra plnění prostředků na platby činila 88,67 %, tzn. že došlo k jejímu snížení o 1,03 %; bere na vědomí sdělení agentury, že tato stabilně vysoká míra plnění rozpočtu je výsledkem dobrého plánování a monitorování rozpočtu;
3. konstatuje, že orgán v důsledku zvýšení hodnoty eura proti britské libře v roce 2016 požádal o snížený opravný rozpočet ve výši 1 572 000 EUR;
Závazky a přenesené prostředky
4. vítá, že orgán dále snížil celkovou míru přenesených prostředků na závazky z 10 % v roce 2015 na 8 % v roce 2016, což je vůbec nejnižší míra v kontextu 9% zvýšení celkového rozpočtu mezi uvedenými dvěma lety;
5. zdůrazňuje, že přenosy prostředků jsou často zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud jsou orgánem předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru;
Převody
6. konstatuje, že podle účetní závěrky orgánu v průběhu roku 2016 provedl 34 rozpočtových převodů; konstatuje, že 10% limit stanovený v článku 27 finančního nařízení orgánu nebyl nikdy překročen; s uspokojením konstatuje, že úroveň a povaha převodů v roce 2016 byly v souladu s finančními pravidly;
Zadávání zakázek a zaměstnanecká politika
7. vítá, že z 1 164 faktur uhrazených orgánem v roce 2016 jich bylo pouze 13 (0,9 %) proplaceno pozdě a že orgán již třetím rokem neplatil žádné úroky z prodlených plateb;
8. konstatuje, že podle plánu pracovních míst orgánu vyplývá, že k 31. prosinci 2016 bylo obsazeno 126 míst (z celkových 127 míst povolených v rámci rozpočtu Unie) v porovnání s 118 místy v roce 2015; konstatuje, že 50,3 % zaměstnanců orgánu tvoří ženy a 49,7 % muži; s potěšením shledává, že mezi zaměstnanci jsou rovnoměrně zastoupena obě pohlaví; vyjadřuje však politování nad složením správní rady, kde je šest osob stejného pohlaví;
9. konstatuje, že na každého zaměstnance orgánu připadalo v roce 2016 v průměru 7,45 dne pracovní neschopnosti; bere na vědomí, že orgán vynaložil 800 GBP (+ DPH) na osobu na zdraví prospěšné aktivity, jako např. zdravotní a bezpečnostní školení nebo roční lékařské prohlídky;
10. shledává, že politická nejistota v důsledku referenda, které dne 23. června 2016 proběhlo ve Spojeném království, se negativně odrazila v náborových plánech orgánu; vyzývá orgán, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o budoucím vývoji svých náborových plánů;
11. konstatuje, že orgán neužívá žádná služební vozidla;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
12. s uspokojením konstatuje, že orgán provádí politiku prevence a řešení střetu zájmů svých zaměstnanců i zvláštní politiku pro členy dozorčí rady a správní rady;
13. bere na vědomí, že bylo nahlášeno 17 případů střetu zájmů; konstatuje, že tyto případy se týkaly dvou typů situací, vlastnictví akcií a dřívějšího zaměstnání; rovněž konstatuje, že všichni zaměstnanci, kteří ohlásili vlastnictví akcií v institucích, je získali před nástupem do orgánu a byli vyzváni, aby své investice stáhli; shledává, že tyto případy byly v roce 2017 znovu prověřeny a že ve všech případech byl potvrzen prodej akcií; bere na vědomí, že v roce 2016 byly vyšetřovány tři případy předchozího zaměstnání a že bylo rozhodnuto zavést opatření, aby dotčení zaměstnanci nespolupracovali na případech týkajících se příslušných orgánů, z nichž přišli na základě neplaceného pracovního volna;
14. vítá, že na internetových stránkách orgánu jsou zveřejněna prohlášení o zájmech a životopisy členů dozorčí rady a správní rady i předsedy, výkonného ředitele a ředitelů orgánu;
15. bere na vědomí, že postup zveřejňování zápisů ze schůzí dozorčí rady je právě podroben revizi a že podle nové praxe by zápisy ze schůzí měly být schvalovány písemným postupem a zveřejňovány před následující schůzí; vyzývá orgán, aby jakmile postup zveřejňování zápisů schválí, aby o tom informoval orgán příslušný k udělení absolutoria;
16. s uspokojením konstatuje, že orgán přijal etický kodex, který má zajistit, aby jeho zaměstnanci jednali nezávisle, nestranně, objektivně, loajálně a transparentně;
17. vítá, že na internetových stránkách orgánu byl vytvořen veřejný rejstřík schůzí, který má posílit transparentnost jeho činností tím, že zde jsou oznamovány schůze zaměstnanců orgánu s vnějšími zúčastněnými stranami;
18. s uspokojením konstatuje, že orgán přijal strategii boje proti podvodům na období 2015–2017; bere na vědomí, že tým boje proti podvodům, který provádění této strategie koordinuje, je složen z poradce pro profesní etiku a dalších tří zaměstnanců, včetně právních odborníků, a pořádá povinná školení pro všechny zaměstnance; shledává, že bylo vypracováno posouzení rizik pro všechna oddělení a útvary, aby byla určena rizika spáchání podvodu a aby bylo posouzeno, jak četné a jak závažné by mohly být rizikové případy v těchto oblastech; vyzývá orgán, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o svých zjištěních;
19. shledává, že orgán přijal interní politiku pro whistleblowing a že vytvořil bezpečný komunikační kanál pro oznamovatele z řad svých zaměstnanců;
20. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý subjekt s dostatečnými rozpočtovými zdroji pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání, jenž bude pomáhat oznamovatelům využívat vhodné kanály pro zveřejňování informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením identity a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství;
Hlavní dosažené výsledky
21. vítá tři hlavní pozitivní výsledky a úspěchy, které orgán zaznamenal v roce 2016:
–
úspěšné vypracování jednotného souboru pravidel pro bankovnictví v Unii vydáním 12 obecných pokynů, 7 konečných návrhů prováděcích technických norem a 15 konečných návrhů regulačních technických norem;
–
úspěšné monitorování různých aspektů jednotného souboru pravidel, včetně dodatečných nástrojů vlastních prostředků úrovně 1, politik odměňování a významných převodů rizik pomocí sekuritizace;
–
výrazné výsledky při zajišťování souladu revizí, hodnocení a kontrolních opatření v oblasti dohledu napříč členskými státy, kdy ve své zprávě o sbližování v oblasti dohledu vyzdvihl pokrok dosažený při slaďování postupů pro hodnocení rizik v návaznosti na uplatňování obecných pokynů orgánu pro proces přezkoumání a hodnocení v oblasti dohledu a na vytvoření a fungování jednotného mechanismu dohledu;
Interní audit
22. bere na vědomí, že v únoru 2016 provedl útvar interního auditu Komise (IAS) komplexní posouzení rizik u všech postupů orgánu (administrativních, finančních, provozních a IT), které má sloužit jako základ pro přípravu nového strategického plánu interního auditu na období 2017–2019; dále konstatuje, že v listopadu 2016 proběhl první audit zaměřený na sbližování dohledu – kolegia; vyzývá orgán, aby o výsledcích těchto auditů informoval orgán příslušný k udělení absolutoria;
23. konstatuje, že v září 2016 IAS provedl následnou dokumentární prověrku doporučení vydaných v rámci auditu v roce 2013, která zatím nebyla realizována; vítá skutečnost, že zbývající doporučení byla řádně a účinně provedena a uzavřena; bere na vědomí, že během roku 2016 nebyla vydána ani uzavřena žádná kritická doporučení a že k 1. lednu 2017 nezůstala žádná kritická doporučení nedořešena;
Další připomínky
24. s uspokojením konstatuje, že orgán se v roce 2016 podílel na různých činnostech s cílem snížit svou ekologickou stopu;
25. bere na vědomí, že Soudní dvůr vydal pro dvě agentury se sídlem v Londýně „odstavec obsahující zdůraznění skutečnosti“, který se týká rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Evropské unie; konstatuje, že vzhledem k rozhodnutí o budoucím sídle uvedl orgán ve svých finančních výkazech jako podmíněné závazky zbývajících 14 000 000 EUR nákladů souvisejících s nájemní smlouvou na kancelářské prostory (s předpokladem, že smlouva bude do konce roku 2020 zrušena), a uvedl, že další možné náklady související s přesunem sídla, například přemístěním zaměstnanců s jejich rodinami, nelze zatím odhadnout; dále konstatuje, že v důsledku rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Unie je možné, že v budoucnu dojde ke snížení příjmů orgánu; vyzývá orgán, aby o nákladech na přesun sídla informoval orgán příslušný k udělení absolutoria;
26. konstatuje, že orgán podepsal nájemní smlouvu na 12 let platnou do 8. prosince 2026 a že za normálních smluvních podmínek existuje závazek, že bude zaplaceno plné nájemné za celé toto období; konstatuje však, že orgán vyjednal doložku o přerušení v polovině smluvního období, což znamená, že pokud se tato doložka uplatní, nebude orgán povinen platit nájemné za posledních šest let; nicméně konstatuje, že orgán musí vrátit polovinu podpory (16 měsíců nájmu odpovídajícího 3 246 216 EUR), kterou obdržel na začátku smlouvy a která byla stanovena na základě plného, dvanáctiletého trvání smlouvy (32 měsíců bezplatného nájmu), a že po ukončení nájmu je nutné budovu uvést do původního stavu bez ohledu na to, kdy ji nájemce opustí; doporučuje, aby se poznatky získané z této zkušenosti uplatnily při jednání o veškerých dalších budoucích nájemních smlouvách;
27. s uspokojením konstatuje, že Komise poskytuje orgánu aktuální informace o vývoji situace v souvislosti s rozhodnutím Spojeného království vystoupit z Unie, které se týká orgánu; konstatuje, že musí být zajištěn provoz orgánu během přechodného období;
28. vítá, že v zájmu nepřetržitého fungování orgánu bylo v rozumné lhůtě vybráno město, které se stane jeho novým sídlem; zdůrazňuje, že Parlament se plně zhostí své úlohy při realizaci tohoto rozhodnutí;
29. zdůrazňuje, že při zajišťování toho, aby byly veškeré úkoly vyplývající z regulačního rámce stanoveného Parlamentem a Radou prováděny v plném rozsahu a ve stanovené lhůtě, by se měl orgán důsledně zaměřovat pouze na dané úkoly, nerozšiřovat svůj mandát nad rámec mandátu, který mu svěřil Parlament a Rada, a věnovat zvláštní pozornost zásadě proporcionality s cílem optimalizovat využití zdrojů a dosáhnout cílů, které mu Parlament a Rada vytkly;
30. upozorňuje na ústřední úlohu orgánu při zajišťování lepšího dohledu nad finančním systémem Unie v zájmu zajištění finanční stability, nutné transparentnosti a větší bezpečnosti pro finanční trh Unie, zejména prostřednictvím koordinace dohledu mezi vnitrostátními kontrolními orgány, v případě potřeby prostřednictvím spolupráce s orgány odpovědnými za mezinárodní dohled, jakož i prostřednictvím dohledu nad důsledným uplatňováním práva Unie; zdůrazňuje, že tato spolupráce by se měla zakládat na atmosféře důvěry; zdůrazňuje úlohu orgánu, pokud jde o přispívání ke konvergentním kontrolním postupům na vysoké úrovni v oblasti ochrany spotřebitele a o jejich prosazování;
31. konstatuje, že vzhledem k tomu, že se zaměření činnosti orgánu v rostoucí míře přesouvá od regulačních úkolů k vymáhání a uplatňování právních předpisů Unie, měly by být vnitřně přerozděleny rozpočtové a lidské zdroje orgánu; považuje za nezbytné, aby měl orgán dostatečné zdroje, aby mohl plnit své úkoly v plném rozsahu, a to i pokud jde o řešení dodatečné pracovní zátěže plynoucí z těchto úkolů, a zároveň zajišťovat přiměřené stanovování priorit s ohledem na přidělování zdrojů a rozpočtovou účinnost; kromě toho upozorňuje na to, že jakékoli zvýšení pracovní zátěže orgánu lze řešit interně prostřednictvím přerozdělení rozpočtových prostředků nebo lidských zdrojů za předpokladu, že toto přerozdělení nebude mít negativní vliv na plný výkon mandátu orgánu a zajistí nezávislost orgánu při plnění jeho úkolů v oblasti dohledu;
32. zdůrazňuje, že zdroje poskytnuté orgánu by měly být využívány podle jednoznačných priorit a s jasným důrazem na jeho mandát, aby byly účinně dosaženy stanovené cíle; konstatuje, že práci orgánu je nutné pravidelně hodnotit v zájmu efektivního, transparentního a důvěryhodného využívání jeho zdrojů;
33. očekává, že orgán bude Parlament a Radu pravidelně, zavčas a podrobně informovat o své činnosti, zejména v souvislosti s vypracováváním závazných technických norem, stanovisek a pravidel, aby občanům Unie projevil transparentní jednání a prokázal, že jeho prioritou je ochrana spotřebitelů;
o o o
34. pokud jde o další připomínky horizontální povahy, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(12) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí na rozpočtový rok 2016 (2017/2160(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí střediska(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria středisku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0070/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí(4), a zejména na článek 23 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0085/2018),
1. uděluje ředitelce Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí absolutorium za plnění rozpočtu střediska na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, ředitelce Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí za rozpočtový rok 2016 (2017/2160(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí střediska(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria středisku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0070/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí(9), a zejména na článek 23 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0085/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí na rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí ředitelce Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí na rozpočtový rok 2016 (2017/2160(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0085/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria hodlá orgán příslušný k udělení absolutoria klást zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním koncepce sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(11) Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen „středisko“) činil jeho konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 celkem 58 247 650 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje mírný pokles o 0,35 %; vzhledem k tomu, že 97,46 % rozpočtu střediska se odvíjí od rozpočtu Unie;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvádí, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka střediska je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2015
1. na základě sdělení střediska bere na vědomí, že středisko na základě připomínek Účetního dvora k různým nedostatkům, které byly zjištěny v souvislosti s transparentností jím vedených zadávacích řízení, přepracovalo formát a postup pro přijímání rozhodnutí o financování zakázek; vyzývá středisko, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podalo o tomto postupu zprávu;
Připomínky k legalitě a správnosti operací
2. na základě zprávy Účetního dvora bere na vědomí, že v květnu 2015 byla rozhodnutím správní rady jmenována prozatímní ředitelka střediska; upozorňuje na to, že k 31. prosinci 2016 toto umístění překročilo maximální roční lhůtu stanovenou ve služebním řádu o osm měsíců; lituje kromě jiného toho, že tato skutečnost vedla k 15 dodatečným prozatímním ujednáním v případě jiných zaměstnanců; na základě odpovědi střediska bere na vědomí, že středisko shledává, že jmenování proběhlo v souladu se služebním řádem i nařízením (ES) č. 851/2004(12), neboť původní nábor na místo ředitele byl neúspěšný a z důvodu zajištění kontinuity činnosti přesáhlo ujednání o pověření hranici 12 měsíců; zdůrazňuje, že na základě žádosti správní rady pracovník po dobu tohoto prodloužení souhlasil s tím, že se vzdá finančního vyrovnání uvedeného ve služebním řádu, přičemž dočasně zastával pracovní místo zařazené do vyšší platové třídy;
Rozpočtové a finanční řízení
3. konstatuje, že výsledkem úsilí o monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2016 byla míra plnění rozpočtu ve výši 98,02 %, což oproti roku 2015 představuje nárůst o 3,97 %; bere na vědomí, že míra využití prostředků na platby činila 79,26 %, což oproti předcházejícímu roku představuje zvýšení o 2,99 %;
4. připomíná, že středisko má jakožto agentura Unie rozpočet vyjádřený v eurech; avšak vzhledem k tomu, že jeho sídlo se nachází mimo eurozónu (ve Švédsku), mnoho výdajů je uskutečňováno ve švédských korunách (SEK); středisko je také vystaveno kolísání směnných kurzů, neboť nejenže nemá bankovní účty ve švédských korunách, ale některé transakce navíc provádí i v jiných měnách;
Závazky a přenesené prostředky
5. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora dosahovala v hlavě III (provozní výdaje) míra přenesených prostředků na závazky 41 % (EUR 7 900 000) podobně jako v předchozích letech; uznává, že přenesené prostředky souvisejí zejména víceletými projekty v oblasti vědeckého poradenství (2,4 milionu EUR), dohledu (1,3 milionu EUR), odborné přípravy v oblasti veřejného zdraví (1,4 milionu EUR) a IT pro oblast veřejného zdraví (2,1 milionu EUR); konstatuje, že Účetní dvůr ve své zprávě doporučuje, aby středisko zvážilo zavedení diferencovaných rozpočtových položek, jež by lépe odrážely víceletou povahu operací a nevyhnutelné prodlevy mezi podpisem smluv, jejich realizací a platbami; na základě odpovědi střediska bere na vědomí, že středisko se bude situací zabývat v součinnosti s Účetním dvorem;
6. upozorňuje na to, že přenesené prostředky často mohou být zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a nezbytně ještě neznamenají, že se v plánování a provádění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu; uznává skutečnost, že v mnoha případech byly přenosy plánované a byly předem ohlášeny Účetnímu dvoru;
Zaměstnanecká politika
7. konstatuje, že správní rada uspořádala rozhovory za účelem jmenování ředitele střediska pro období 2016–2021 a poté, co nebyl nikdo zvolen, (žádný z kandidátů neobdržel dvoutřetinovou většinu hlasů) revidovala oznámení o výběrovém řízení na pozici ředitele a rozhodla se toto oznámení opětovně zveřejnit; bere na vědomí, že bývalá úřadující ředitelka byla zvolena novou ředitelkou dne 22. března 2017;
8. na základě sdělení střediska bere na vědomí, že celkový počet stálých zaměstnanců se v roce 2016 ustálil na počtu 260; dále konstatuje, že ke konci roku 2016 bylo ve středisku zaměstnáno celkově 162 dočasných pracovníků (z celkových 186 míst povolených v rámci rozpočtu Unie), celkový počet smluvních pracovníků činil 95 a vyslaní národní odborníci zde byli celkově tři; bere na vědomí, že míra fluktuace u dočasných a smluvních pracovníků v roce 2016 dosáhla 7 %;
9. se znepokojením konstatuje, že v rámci všech míst obsazených ke dni 31. prosince 2016 činil poměr obou pohlaví 62 % žen oproti 38 % mužů; dále konstatuje, že pokud jde o správní radu, činí tento poměr 60 % ku 40 %;
10. konstatuje, že většina pracovních míst (74,4 %) je spojena s prováděním činností spojených s provozem střediska, přičemž 17,5 % míst spadá do administrativní podpory a koordinace, zatímco 8,1 % míst je vymezeno jako neutrální;
11. s uspokojením bere na vědomí, že středisko reorganizovalo a dále integrovalo postupy pro veřejné zakázky, finance, pracovní cesty a schůze a že zavedlo systém elektronické správy (na základě souboru aplikací Komise s názvem e-PRIOR), což představuje významný pokrok směrem ke zvýšení efektivity střediska;
12. zdůrazňuje, že součástí zaměstnanecké politiky střediska by měla být rovnováha mezi pracovním a soukromým životem; konstatuje, že rozpočet, který byl vynaložen na zdraví prospěšné aktivity, dosáhl přibližně 810 EUR na zaměstnance, a to včetně lékařských vyšetření, což odpovídá 1,5 dne zdraví prospěšných aktivit na zaměstnance v roce 2016; bere na vědomí, že průměrný počet dnů pracovní neschopnosti na zaměstnance činí 1,10, což je výrazně nízká hodnota;
13. oceňuje, že středisko přijalo prováděcí pravidla v rámci politiky na ochranu lidské důstojnosti a prevence obtěžování; podporuje školení organizované s cílem zvýšit informovanost zaměstnanců a navrhuje, aby se pravidelně pořádala školení a informační schůze o tomto jevu;
14. s uspokojením bere na vědomí, že středisko neobdrželo žádné stížnosti, nebylo žalováno, ani nebyly nahlášeny případy v souvislosti s přijímáním nebo propouštěním pracovníků v roce 2016;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
15. na základě sdělení střediska oceňuje, že s ohledem na skutečnost, že se středisko opírá o řadu interních a externích odborníků společně utvářejících jeho vědecké postavení, byla dotvořena a správní radou v červnu 2016 schválena politika nezávislosti, která má za cíl zajistit transparentnost a odhalovat střety zájmů; konstatuje, že na provádění této politiky dohlíží pracovník příslušný pro otázky dodržování předpisů;
16. bere na vědomí, že všichni pracovníci jsou povinni předložit prohlášení o zájmu před tím, než se ujmou své funkce; kromě jiného konstatuje, že všichni zaměstnanci, kteří jsou zapojeni do konkrétního zadávacího řízení, musí podepsat prohlášení o neexistenci střetu zájmů u tohoto řízení;
17. bere na vědomí, že byl zaveden elektronický systém pro předkládání prohlášení o zájmu za účelem snížení počtu chyb v předložených dokumentech na minimum; na základě sdělení střediska oceňuje, že tento systém usnadňuje provádění politiky nezávislosti a zvyšuje míru dodržování předpisů;
18. shledává, že vedle vnitřního postupu pro setkávání se se zástupci farmaceutického průmyslu se v současnosti vypracovává vnitřní postup pro uzavírání memorand o porozumění a dohod o spolupráci s třetími stranami; žádá středisko, aby informovalo orgán příslušný k udělení absolutoria o pokroku v tomto směru;
19. vítá skutečnost, že středisko přijalo vnitřní postup pro whistleblowing, který definuje postavení aktérů a kroky, jež je v jeho rámci třeba učinit;
Hlavní dosažené výsledky
20. vítá tři hlavní úspěchy, které středisko v roce 2016 zaznamenala, a sice:
–
zveřejnilo studii o infekcích spojených se zdravotní péčí v Evropě;
–
podpořilo celosvětovou reakci na epidemii viru Zika tím, že poskytovalo pravidelná hodnocení rizik a spolupracovalo se Světovou zdravotnickou organizací a centry pro prevenci a kontrolu nemocí ve Spojených státech amerických při vydávání cestovních doporučení ohledně tohoto viru;
–
zúčastnilo se první mise nedávno zřízeného evropského zdravotnického sboru v Angole, jejímž cílem bylo posoudit, jaké důsledky může mít pro občany Unie propuknutí epidemie žluté zimnice;
21. s uspokojením bere na vědomí, že středisko spolupracuje s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky například v otázkách rezistence vůči antimikrobiálním látkám a očkování;
22. na základě zprávy o navazujících opatřeních konstatuje, že středisko v současnosti přezkoumává ukazatele svého jednotného programového dokumentu; kromě toho konstatuje, že byl dokončen nový soubor ukazatelů, který měl být schválen správní radou v listopadu 2017; na základě sdělení střediska bere na vědomí, že hodnocení je účinnějším nástrojem měření dopadu než ukazatele;
Vnitřní kontroly
23. konstatuje, že od roku 2006 jsou v rámci střediska uplatňovány standardy vnitřní kontroly; na základě sdělení střediska bere na vědomí, že veškeré jeho standardy vnitřní kontroly byly provedeny;
24. na základě sdělení střediska konstatuje, že středisko zavedlo postup pro zajištění toho, aby vybočení kontrol či odchylky od stanovených postupů byly zaznamenávány ve zprávách o výjimkách; konstatuje, že v roce 2016 bylo zaznamenáno 40 těchto výjimek, což představuje ve srovnání s předcházejícím rokem nárůst o 12 případů; konstatuje, že byl vypracován akční plán pro snížení počtu těchto výjimek;
25. bere s uspokojením na vědomí, že středisko zavedlo strategii boje proti podvodům v návaznosti na pokyny vydané Evropským úřadem pro boj proti podvodům;
Interní audit
26. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že útvar interního auditu Komise (IAS) ve své auditní zprávě z října 2016 upozornil na to, že i přes stálou snahu střediska posílit vnitřní kontroly zadávání zakázek mají zadávací řízení stále významné nedostatky; konstatuje, že útvar interního auditu dospěl k závěru, že plánování a monitorování zadávání zakázek je nedostatečné a že zakázky nejsou vždy pokryty ročním pracovním programem nebo rozhodnutím o financování; bere na vědomí, že se IAS rovněž odkázal na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky střediska za rozpočtový rok 2015 a vykázané nedostatky s dopadem na transparentnost zadávacích řízení; bere na vědomí, že středisko a IAS se dohodly na plánu nápravných opatření;
27. bere na vědomí, že útvar interního auditu provedl ve středisku v květnu 2016 audit zadávacích řízení; je navíc znepokojen skutečností, že konečná zpráva byla vydána v říjnu 2016 a že obsahovala tři „velmi důležité“ a dvě „důležité“ připomínky; oceňuje, že středisko připravilo akční plán, který měl být proveden v průběhu roku 2017; vyzývá středisko, aby podalo orgánu pro udělení absolutoria zprávu o provádění tohoto akčního plánu;
Další připomínky
28. konstatuje, že středisko na jaře 2016 předložilo Parlamentu a Radě návrh nového stavebního projektu, který byl představen Rozpočtovému výboru Parlamentu a Rozpočtovému výboru Rady, přičemž od obou orgánů obdrželo kladné stanovisko; bere na vědomí, že středisko uzavřelo dne 26. července 2016 novou nájemní smlouvu, a v prvním pololetí roku 2018 se tedy přemístí do nových prostor;
29. podotýká, že úkolem střediska je rozpoznávat a vyhodnocovat současné i vznikající hrozby pro lidské zdraví, které představují infekční nemoci, a informovat o nich; zdůrazňuje, že v roce 2016 středisko odpovědělo na 41 formálních žádostí Evropské komise, z nichž 19 bylo postoupeno od poslanců Evropského parlamentu; bere na vědomí, že středisko zveřejnilo celkem 158 zpráv (pro srovnání: v roce 2015 celkem 170 zpráv), včetně 38 rychlých posouzení rizika na podporu členských států a Komise a 69 zpráv o dohledu;
30. oceňuje podporu střediska po náhlém propuknutí viru zika – i když konstatuje, že je třeba se z reakce na toto propuknutí poučit, jak je zmíněno v závěrech příslušného semináře organizace UNESCO(13), – a oceňuje rovněž podporu poskytnutou v průběhu rozsáhlého výskytu salmonely ve více zemích; bere na vědomí, že středisko zdokonalilo systém sledování nemocí, zejména rozšířením internetového Atlasu dohledu nad infekčními chorobami, a prostřednictvím různých nástrojů zlepšilo přístup k aktuálním informacím o evropských otázkách veřejného zdraví;
31. blahopřeje středisku k získání ocenění European Health Award za rok 2016 za Evropský den informovanosti o antibiotikách, jenž má sloužit jako platforma na podporu vnitrostátních kampaní osvěty o obezřetném užívání antibiotik a který byl vyhlášen mimořádným evropským projektem v oblasti podpory zdraví;
32. bere na vědomí, že řada činností uvedených v pracovním programu střediska na rok 2016 nebyla realizována kvůli chybějícím zdrojům;
33. připomíná, že rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU(14) poskytuje rámec pro řešení, koordinaci a řízení závažných přeshraničních zdravotních hrozeb na základě spolupráce členských států, Světové zdravotnické organizace, střediska a dalších mezinárodních partnerů a vytváří systém včasného varování a reakce (EWRS); uznává, že klíčovými zdroji při řešení přeshraničních zdravotních hrozeb na úrovni Unie jsou odborníci střediska a systém EWRS, jejž středisko provozuje jménem Evropské komise; vítá další opatření, které středisko přijalo v roce 2016 za účelem realizace tohoto rozhodnutí;
o o o
34. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(15) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro chemické látky na rozpočtový rok 2016 (2017/2167(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro chemické látky za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro chemické látky za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0077/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES(4), a zejména na článek 97 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0086/2018),
1. uděluje výkonnému řediteli Evropské agentury pro chemické látky absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2016
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropské agentury pro chemické látky, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropské agentury pro chemické látky za rozpočtový rok 2016 (2017/2167(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro chemické látky za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro chemické látky za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0077/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES(9), a zejména na článek 97 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0086/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Evropské agentury pro chemické látky na rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropské agentury pro chemické látky, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro chemické látky na rozpočtový rok 2016 (2017/2167(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro chemické látky na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0086/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním koncepce sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(11) Evropské agentury pro chemické látky (dále jen „agentura“) dosahoval její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 výše 110 840 957 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje snížení o 7,82 %;
C. vzhledem k tomu, že agentura obdržela dotace od EU ve výši 60 937 000 EUR, což představuje značný nárůst o 55 903 000 EUR zejména v důsledku provádění nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH)(12), nařízení o biocidních přípravcích (BPR)(13) a postupu předchozího souhlasu pro dovoz a vývoz nebezpečných látek (nařízení PIC)(14);
D. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky agentury za rozpočtový rok 2016 („zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
1. připomíná, že agentura je konsolidovaným subjektem v souladu s článkem 185 finančního nařízení a je hlavní hnací silou mezi regulačními orgány při provádění právních předpisů Unie v oblasti chemických látek, a to ve prospěch lidského zdraví a životního prostředí, jakož i inovací a konkurenceschopnosti; konstatuje, že agentura společnostem pomáhá při dodržování právních předpisů, prosazuje bezpečné používání chemických látek, poskytuje o nich informace a zároveň se zaměřuje na ty chemické látky, jež vzbuzují obavy;
Rozpočtové a finanční řízení
2. konstatuje, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2016 byla míra plnění rozpočtu ve výši 97 %, což představuje snížení o 1,48 %; konstatuje dále, že míra využití prostředků na platby činila 86 %, což oproti předcházejícímu roku představuje pokles o 1,84 %;
3. poukazuje na to, že v roce 2016 pokrývaly vybrané poplatky a platby 46 % výdajů agentury, a že poprvé zahrnovaly velký podíl poplatků z žádostí o povolení; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby byly do činnosti agentury zabudovány příslušné záruky, aby mohla zůstat nezávislá na průmyslu, a zejména, aby si zachovala kritický a nezávislý postoj vůči vlastnímu výzkumu průmyslu;
4. v souvislosti s biocidními přípravky konstatuje, že podle článku 208 finančního nařízení činily v roce 2016 příjmy agentury z vybraných poplatků celkově 7 612 146 EUR (ve srovnání s 5 423 667 EUR v roce 2015), přičemž dotace Unie činila 850 000 EUR (ve srovnání s 5 789 000 EUR v roce 2015) a že mimoto obdržela agentura příspěvek od sdružení ESVO, včetně Švýcarska, ve výši 142 379 EUR;
5. konstatuje, že s ohledem na nařízení PIC a podle článku 208 finančního nařízení činila v roce 2016 dotace Unie agentuře na určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodě 1 151 000 EUR;
6. se znepokojením konstatuje, že regulační agentury Unie odpovídající za posouzení rizik regulovaných výrobků, zejména tato agentura a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), nemají dostatečné zdroje, aby mohly účinně plnit tyto odpovědnosti; agentura a úřad EFSA by proto měly obdržet dostatečné zdroje, aby mohly plnit své specifické odpovědnosti;
Převody
7. konstatuje, že agentura celkem provedla 23 převodů prostředků ve výši 816 000 EUR; s uspokojením konstatuje, že úroveň a povaha převodů v roce 2016 byla v souladu s finančními pravidly;
Závazky a přenesené prostředky
8. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora zůstávala míra přenosů prostředků přidělených na závazky vysoká u hlavy III (operační výdaje REACH) a činí 10 100 000 EUR, tj. 39 % (ve srovnání s 7 300 000 EUR tj. 32 % v roce 2015), a je ještě vyšší u hlavy IV (operační výdaje na biocidy), kde činí 1 300 000 EUR, tj. 68 % (ve srovnání s 1 500 000 EUR, tj. 74 % v roce 2015); upozorňuje na připomínku Účetního dvora, že agentura by měla zvážit, zda nevyužívat více rozlišené rozpočtové prostředky, které by lépe zohledňovaly jednak víceletou povahu činností a jednak nevyhnutelnou prodlevu mezi podpisem zakázek, dodávkami a platbami;
9. konstatuje z odpovědi agentury, že největší objemy přenesených prostředků souvisejí s víceletými projekty v oblasti rozvoje IT a smlouvami se zpravodaji týkajícími se hodnocení látek, na něž se vztahuje zákonem stanovená lhůta 12 měsíců, která začíná běžet po přijetí průběžného akčního plánu Společenství v březnu; dále konstatuje, že u uvedených smluv agentura již pro rok 2017 vytvořila samostatnou rozpočtovou položku, která sníží nominální míru přenosů prostředků za rok 2017 a další roky; konstatuje, že co se týče výdajů v oblasti IT, agentura také zváží možnost používání samostatných rozpočtových položek v budoucnosti; vyzývá agenturu, aby o jakémkoli rozhodnutí přijatém v této věci informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
10. konstatuje, že přenos finančních prostředků může často být zčásti nebo plně opodstatněný víceletou povahou operačních programů agentur a neznamená nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani není vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud je předem naplánován a sdělen Účetnímu dvoru;
Zadávací řízení a zaměstnanecká politika
11. konstatuje, že byl naplněn cíl agentury v oblasti přijímání zaměstnanců s tím, že na konci roku 2016 bylo obsazeno 98 % pracovních míst v oblasti REACH/CLP(15) (klasifikace, označování a balení látek a směsí) a PIC (vývoz a dovoz nebezpečných chemických látek);
12. podotýká, že z plánu pracovních míst vyplývá, že ke dni 31. prosince 2016 bylo obsazeno 455 dočasných míst (z celkových 465 míst povolených v rámci rozpočtu Unie) v porovnání s 467 místy v roce 2015;
13. poznamenává, že z celkového počtu 590 zaměstnanců (v přepočtu na ekvivalenty plného pracovního úvazku) v roce 2016 zaměstnávala agentura 9 vyslaných národních odborníků, 101 smluvních zaměstnanců, tři dočasné zaměstnance a 22 konzultantů;
14. oceňuje, že ze všech míst obsazených ke dni 31. prosince 2016 zaměstnával úřad 53 % žen oproti 47 % mužů;
15. s uspokojením konstatuje, že ve srovnání s výsledky srovnávací analýzy v agentuře v roce 2015 došlo ke zvýšení podílu provozních pracovníků a snížení procentního podílu pracovníků administrativní podpory, což je v souladu s výsledky srovnání Komise;
16. konstatuje, že v roce 2016 agentura podepsala 630 smluv, z nichž 423 bylo podepsáno na základě rámcových smluv a 207 v návaznosti na nové zadávací řízení; konstatuje, že 26 smluv z druhé skupiny bylo podepsáno na základě výjimečných jednacích řízení vyplývajících z příslušných pravidel finančního nařízení; s uspokojením konstatuje, že agentura zveřejňuje na svých internetových stránkách roční seznam dodavatelů, a to do 30. června každého roku za předchozí rok;
17. konstatuje, že zaměstnanci agentury byli v roce 2016 v pracovní neschopnosti v průměru 7,9 dnů; s určitým znepokojením pozoruje, že průměrná doba, kterou v roce 2016 zaměstnanci strávili činnostmi pro tělesnou a duševní pohodu, činila v roce 2016 méně než jeden den; bere na vědomí, že agentura na organizační úrovni provedla svůj první akční plán pro zdraví a tělesnou a duševní pohodu, a podala zprávu o činnostech pro tělesnou a duševní pohodu, jež uskutečnila v roce 2016, jako team-buildingové akce, výjezdní dny, sezónní akce, umožnění sportování, výchova ke zdraví, lékařské prohlídky, podpora rodiny a psychologické poradenství;
18. konstatuje s uspokojením, že agentura disponuje sítí důvěrných poradců, jež sestává z kolegů z různých oddělení agentury, kteří prošli přípravou na neformální řešení sporů na pracovišti a případů údajného obtěžování;
19. s uspokojením konstatuje, že v roce 2016 oznámili důvěrní poradci dva případy, v nichž bylo možné vnímat prvky obtěžování a které byly vyřešeny v rámci neformálního postupu, a že nebylo zahájeno žádné formální řízení, a tedy nedošlo ani k podání soudních žalob v žádném z těchto případů;
20. konstatuje, že agentura používá jedno oficiální vozidlo pro dopravu výkonného ředitele při plnění jeho funkce, ale neumožňuje jeho využívání pro soukromé účely;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
21. s uspokojením konstatuje, že agentura v souladu s doporučením orgánu pro udělení absolutoria z roku 2014 zařadila do své zprávy za rok 2016 zvláštní kapitolu o transparentnosti, odpovědnosti a integritě;
22. s uspokojením konstatuje, že v souladu s transparentní politikou agentury byla veřejnosti v roce 2016 zpřístupněna hlavní vylepšení včetně zcela nově navrženého portálu agentury pro šíření informací a mikrostránek pro informování spotřebitelů o chemických látkách;
23. konstatuje, že na základě svého postupu pro přecházení možných střetů zájmů a řešení těchto střetů, zavedla agentura přístup zahrnující systematickou kontrolu možného střetu zájmů před přidělením úkolů zaměstnancům; konstatuje, dále, že od převzetí funkce je prohlášení o zájmech všech členů orgánů agentury pravidelně přezkoumáváno jejich příslušným předsedou a zveřejněno na internetových stránkách agentury;
24. oceňuje, že při odchodu z agentury musí zaměstnanci podepsat prohlášení týkající se jejich povinností po ukončení zaměstnání; bere na vědomí, že z 22 zaměstnanců, kteří agentur opustili v roce 2016, pouze v jednom případě považovala agentura za nezbytné vyžadovat zvláštní podmínky před povolením nového zaměstnání;
25. konstatuje, že agentura v červnu 2015 přijala pravidla pro oznamovatele; konstatuje, že interní systém agentury je navržen tak, aby obsahoval prevenci podvodů, se zdůrazněním rizikových oblastí, jako jsou finanční transakce, zakázky a výběrová řízení; konstatuje, že v roce 2016 byla přijata aktualizovaná strategie boje proti podvodům zaměřující se na rozvoj obecné kultury odmítání podvodů v agentuře; konstatuje, že v roce 2016 absolvovali zaměstnanci agentury povinné školení o předcházení střetům zájmu a školení Evropského úřadu pro boj proti podvodům o předcházení podvodům;
26. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání disponující dostatečnými rozpočtovými zdroji s cílem pomáhat whistleblowerům využívat vhodné kanály pro zveřejnění jejich informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich identity a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství;
27. konstatuje, že v roce 2016 obdržela agentura 85 žádostí o přístup, přičemž agentura poskytla plný přístup 11 žadatelům, 23 pouze částečný přístup a šest žádostí o přístup k dokumentům bylo zamítnuto; vyzývá agenturu, aby zajistila, že se k těmto žádostem bude přistupovat v duchu otevřenosti a transparentnosti a že budou patřičně řešeny;
Hlavní úspěchy
28. vítá tři hlavní úspěchy, které agentura v roce 2016 zaznamenala, a sice:
–
značné úsilí věnované na podporu malých a středních podniků prostřednictvím vhodných nástrojů IT a vícejazyčných pokynů s ohledem na 3. registrační lhůtu REACH a nové cloudové služby zdarma pro malé a střední podniky zahájené od roku 2017;
–
aktualizovaný portál pro šíření informací poskytující přístup ke sdruženým údajům ve třech úrovních podrobnosti, zajišťující snadnou srozumitelnost jak pro širokou veřejnost, tak pro specializovanější čtenáře z oblasti vědy a techniky;
–
zveřejnění druhé pětileté zprávy o provozu REACH/CLP obsahující závazek dalšího zlepšování i doporučení Komisi a příslušným orgánům členských států; tato zpráva přispěla k přípravné studii Komise pro hodnocení REACH v rámci programu REFIT.
Interní audit
29. konstatuje, že v roce 2016 provedl útvar interního auditu Komise (IAS) audit na téma „operace provedené v ECHA podle nařízení o biocidních přípravcích“; rovněž konstatuje, že na základě tohoto auditu vydal IAS tři „významná“ doporučení a nevydal žádné „velmi významné“ nebo „kritické“ doporučení; bere na vědomí, že agentura vypracovala akční plán pro splnění těchto doporučení; vyzývá agenturu, aby o provádění tohoto akčního plánu informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
30. bere na vědomí, že útvar interního auditu agentury (IAC) pro vedl audity „následných kroků po provedení hodnocení“, „expertních skupin v ECHA“ a „odvolacích postupů v odvolací radě“; konstatuje, že z těchto auditů vzešla dvě „velmi významná“ a několik „významných“ doporučení; bere na vědomí, že akční plány vypracované vedením agentury v reakci na doporučení útvaru interního auditu agentury tento útvar označil za adekvátní;
Výkonnost
31. konstatuje, že v prosinci 2016 začala spolu s úřadem EFSA předkládat pokyny pro stanovení chemických látek s vlastnostmi vyvolávající narušení činnosti endokrinního systému;
32. s uspokojením konstatuje, že agentura pracuje na zdokonalení měření dopadů jako součásti práce na víceletém oddílu svého programového dokumentu na období 2019–2021; dále konstatuje, že agentura zavádí větší počet ukazatel s cílem lépe měřit svoji výkonnost a dopad; konstatuje dále, že sít agentur EU společně vyvíjí výkonnostní rámec pro decentralizované agentury EU; vyzývá agenturu, aby podala orgánu pro udělení absolutoria zprávu o provádění těchto ukazatelů;
33. bere na vědomí skutečnost, že ve zprávě Účetního dvora stojí, že na rozdíl od většiny ostatních agentur zakládající nařízení agentury výslovně nevyžaduje, aby se pravidelně provádělo externí hodnocení jejích činností, které je ale klíčovým prvkem pro posuzování výkonnosti; konstatuje však z odpovědi agentury, že Komise zadala v roce 2016 externí studii hodnocení výkonnosti a že na internetových stránkách Komise již byla tato konzultační zpráva zveřejněna; vyzývá Komisi, aby zahrnula do jakéhokoli budoucího návrhu na přezkum ustavujícího nařízení o agentuře povinná periodická hodnocení; vyzývá agenturu, aby na dobrovolném základě umožnila veškerá taková vnější hodnocení, zejména hodnocení prováděná Účetním dvorem, dokud nebudou zavedeny požadované právní předpisy;
34. konstatuje, že v roce 2016 obdržela agentura na 10 700 žádostí o registraci (zejména aktualizací) a 200 oznámení o výzkumu a vývoji zaměřeném na produkty a postupy a že celkový počet podání se oproti roku 2015 zvýšil o 29 %;
Ostatní připomínky
35. ze zprávy Účetního dvora konstatuje, že rozpočet agentury je částečně financován z poplatků od hospodářských subjektů Unie; připomíná, že výše poplatků každoročně kolísá v závislosti na množství registrací látek; konstatuje, že v souvislosti s rozhodnutím Spojeného království vystoupit z Unie je možné, že v budoucnu dojde ke snížení příjmů agentury; vyzývá agenturu, aby informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o případných opatření, jež mohou být přijata na zmírnění dopadů této situace;
36. konstatuje, že rozhodnutí Spojeného království opustit Unii rovněž s sebou nese pro agenturu provozní rizika, neboť právní předpisy Unie pro chemické látky, které agentura spravuje (nařízení REACH, BPR, CLP a PIC) jsou rovněž právní předpisy, jimiž se řídí vnitřní trh; konstatuje, že zmenšení jurisdikce, v níž se uplatňují tato nařízení, na EU-27 přinese dodatečnou pracovní zátěž, protože bude třeba poskytnout poradenství a asistenci společnostem ze Spojeného království, které se budou nacházet ve „třetí zemi“, i přechodnou pracovní zátěž zapříčiněnou přesunem regulační činnosti ze Spojeného království na EU-27; konstatuje, že vzhledem k tomu, že veškeré regulační procesy jsou podporovány IT, budou nástroje IT agentury vyžadovat přepracování; konstatuje, že provozní dopady bude mít rovněž možná ztráta občanů Spojeného království, kteří jsou v současnosti zaměstnáni jako experti; vyzývá agenturu, aby proaktivně plánovala a připravovala se na jakékoli takové případné ztráty; vyzývá agenturu, aby s Komisí úzce spolupracovala při jednáních týkajících se rozhodnutí Spojeného království opustit Unii, a cílem dostatečně se připravit a minimalizovat jakékoli negativní provozní nebo finanční dopady, k nimž může dojít;
37. s uspokojením konstatuje, že agentura sleduje emise CO2, využívá telekonferenční služby k omezení nepotřebných cest, snižuje velikost a zlepšuje účinnost nových budov stanovením minimálních norem pro energetickou účinnost a pro výstavbu, snižuje spotřebu papíru využíváním nových, účinných tiskáren, využíváním informačních technologií jako je Easy Sign, a užíváním sdíleného místa, nahrazuje žárovky v podzemním parkovišti novými, účinnějšími, podporuje recyklaci s cílem zajistit nákladově efektivní a ekologické pracoviště a zavázala se k dalšímu snižování nebo odstranění emisí CO2 .
38. bere na vědomí skutečnost, že agentura v roce 2016 pokračovala v uskutečňování své integrované regulační strategie, která sdružuje všechny postupy pro REACH a postupy CLP k dosažení cílů příslušných nařízení, a dále pokročila v integraci postupů pro REACH a CLP;
39. vyzývá Komisi, aby zahájila politickou diskusi s příslušnými zúčastněnými stranami s cílem přezkoumat právní předpisy Unie spojené s posouzením rizik pro potraviny, chemické látky a související produkty a pro účinnost takových právních předpisů.
40. konstatuje, že v roce 2016 byla schválena účast dílčích organizací OSN, jakou je například Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, při práci agentury jako pozorovatelů;
o o o
41. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(16) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012 ze dne 4. července 2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 60).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro životní prostředí na rozpočtový rok 2016 (2017/2151(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro životní prostředí za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro životní prostředí za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0061/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí(4), a zejména na článek 13 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0090/2018),
1. uděluje výkonnému řediteli Evropské agentury pro životní prostředí absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropské agentury pro životní prostředí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropské agentury pro životní prostředí za rozpočtový rok 2016 (2017/2151(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro životní prostředí za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro životní prostředí za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0061/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí(9), a zejména na článek 13 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0090/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Evropské agentury pro životní prostředí na rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropské agentury pro životní prostředí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro životní prostředí na rozpočtový rok 2016 (2017/2151(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro životní prostředí na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0090/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria hodlá orgán příslušný k udělení absolutoria klást zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(11) Evropské agentury pro životní prostředí (dále jen „agentura“) dosahoval její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 výše 50 509 265 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje nárůst o 2,75 %; vzhledem k tomu, že rozpočet agentury se odvíjí převážně od rozpočtu Unie;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro životní prostředí za rozpočtový rok 2016 („zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka agentury za rozpočtový rok 2016 je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. konstatuje, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu v roce 2016 byla míra plnění rozpočtu, která činila 99,9 %, a že míra vyplácení prostředků na platby činila 89,8 %;
Závazky a přenesené prostředky
2. bere na vědomí, že přenosy finančních prostředků z roku 2016 do roku 2017 dosáhly výše 4 203 111 EUR, což představuje snížení o 741 628 ve srovnání s předchozím rokem (4 944 739 EUR v roce 2015);
3. konstatuje, že přenosy finančních prostředků mohou často být zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud jsou agenturou předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru;
Zaměstnanecká politika
4. bere na vědomí, že správní rada agentury je znepokojena stálým snižováním počtu zaměstnanců přidělených agentuře s ohledem na plánované 10% snížení míst vyplývající z víceletého finančního rámce na období 2014–2020 a zřízením „fondu pracovních míst určených k převodu“ pro agentury s novými úkoly;
5. bere na vědomí, že správní rada souhlasí s navrhovanou budoucí úlohou agentury a Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí (EIONET) v oblasti energetické unie, a vítá návrh Komise poskytnout agentuře dodatečné zdroje v souvislosti s navrhovanými novými úkoly;
6. konstatuje, že míra obsazenosti dočasných pracovních míst činí 99,2 %, kdy je ze 130 pracovních míst povolených rozpočtem Unie obsazeno 129; konstatuje, že poslední pracovní místo je rezervováno pro plánované snížení podle plánu pracovních míst v roce 2017; vítá skutečnost, že přibližně 77 % všech zaměstnanců se věnuje provozním činnostem;
7. konstatuje s uspokojením genderovou vyváženost správní rady agentury; vyjadřuje však politování nad genderovou nevyvážeností mezi členy nejvyššího vedení agentury; bere na vědomí skutečnost, že v agentuře je k dispozici pouze sedm míst vedoucích oddělení, což omezuje rychlejší přechod k příznivějšímu poměru mužů a žen;
8. oceňuje, že podle počtu všech obsazených míst v roce 2015 bylo dosaženo vyváženého poměru žen a mužů, protože úřad zaměstnával 54,6 % žen oproti 45,4 % mužů;
9. zdůrazňuje, že součástí zaměstnanecké politiky agentury by měla být rovnováha mezi prací a soukromým životem a že rozpočet vyčleněný na zdraví prospěšné aktivity dosahuje přibližně 560 EUR na zaměstnance, což odpovídá dvěma pracovním dnům; připomíná, že každý zaměstnanec úřadu strávil na nemocenské dovolené v průměru 13,8 dne, což představuje v průměru téměř tři pracovní týdny; vyzývá agenturu, aby naléhavě tuto otázku prozkoumala s cílem zjistit a řešit její hlavní příčiny a zejména určit, zda stres na pracovišti hraje nějakou roli;
10. oceňuje, že v červnu 2017 přijala agentura politiku na ochranu lidské důstojnosti a předcházení obtěžování; podporuje školení pořádaná na zvýšení povědomí zaměstnanců a navrhuje, aby byla v této věci pořádána školení a informativní schůze pravidelně; vyjadřuje politování nad údajným případem obtěžování, na nějž byla dne 16. prosince 2016 podána stížnost; žádá výkonného ředitele o další informace za současného respektování presumpce neviny a pravidel na ochranu údajů; očekává konečné rozhodnutí a předpokládá, že bude náležitě sledováno během příštího období pro udělení absolutoria;
11. konstatuje, že byly podány dvě stížnosti podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu (21. prosince 2016 a 8. března 2017) proti rozhodnutí orgánu oprávněného k jmenování ukončit smlouvu ve zkušební době a nepotvrdit smlouvu na konci zkušební doby; požaduje od výkonného ředitele další informace za současného respektování pravidel na ochranu údajů;
12. zdůrazňuje, že pokračující snižování počtu zaměstnanců ohrožuje úplné splnění víceletého pracovního programu agentury na období 2014–2020 a omezuje její kapacitu reagovat na politický vývoj; zdůrazňuje, že je pro agenturu stále složitější zvládat rizika spojená se snižováním zdrojů; konstatuje, že omezení personálních zdrojů přispělo k nižší míře plnění úkolů v některých strategických oblastech;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
13. vítá, že 18 členů správní rady zpřístupnilo své životopisy a prohlášení o zájmech na internetových stránkách agentury; bere na vědomí, že na internetových stránkách agentury jsou zveřejněny životopisy a prohlášení o zájmech členů jejího vrcholného vedení;
14. bere na vědomí, že nově přijatí zaměstnanci agentury se účastní kursů etiky a integrity a že součástí každoroční hodnotící schůzky každého zaměstnance je posouzení možného střetu zájmů; bere dále na vědomí, že všichni zaměstnanci s řídícími povinnostmi rovněž procházejí zvláštním školením;
15. konstatuje, že správní rada agentury přijala v listopadu 2014 strategii agentury pro boj proti podvodům, jejímž účelem je zajistit řádné řešení otázek v oblasti střetu zájmů a rozvíjet činnosti zaměřené na boj proti podvodům, zejména prostřednictvím akčního plánu, který zahrnuje tři cíle: zajistit efektivní vnitřní organizaci pro zjišťování možného podvodu, posílit formalizaci poskytování přístupových práv do archivní databáze obchodních údajů a zachovat vysokou úroveň etiky a ostražitosti k podvodům v agentuře;
16. vítá provádění pokynů pro oznamování (whistleblowing) agentury, s cílem mimo jiné vyjasnit pravidla profesionální etiky v agentuře poskytnutím informací o typech situací, na něž se vztahuje oznamovací povinnost, a o způsobech, jimiž oznamování probíhá; vítá, že tyto pokyny se rovněž zabývají ochranou oznamovatele a vedením a podporou, jež v tomto případě může agentura poskytnout; vyzývá úřad, aby o uplatňování těchto pravidel informoval orgán příslušný k udělení absolutoria;
17. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání disponující dostatečnými rozpočtovými zdroji, s cílem pomáhat oznamovatelům využívat vhodné kanály pro zveřejnění příslušných informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich identity a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství;
Hlavní úspěchy
18. vítá tři hlavní úspěchy, které agentura v roce 2016 zaznamenala, a sice:
–
zveřejnění zprávy o kvalitě ovzduší v Evropě za rok 2016;
–
zveřejnění její první hodnotící zprávy s názvem „Oběhové hospodářství v Evropě – rozvoj znalostní základy “ v roce 2016, jež se zabývá perspektivou snížení tlaků a dopadů na životní prostředí v důsledku používáni hmotných zdrojů,
–
zveřejnění zprávy s názvem „Transformace odvětví energetiky v EU: jak se vyhnout uhlíkové slepé uličce“, jež hodnotí rozsah, v němž má odvětví termální energie potenciál usnadnit nezbytný přechod k dlouhodobým cílům Unie v oblasti energetiky a ochrany klimatu;
Interní audit
19. bere na vědomí, že útvar interního auditu (IAS) Komise provedl audit zprávy o stavu životního prostředí (SOER), který byl dokončen v roce 2016; s uspokojením konstatuje, že podle závěrů IAS je řídící a kontrolní systém zavedený agenturou pro přípravný proces SOER 2015 celkově vhodný ke svému účelu a zaručuje účelnou a účinnou vnitřní a vnější koordinaci tohoto složitého víceletého projektu; bere na vědomí, že podle zprávy Dvora se agentura a IAS dohodly na plánu dalších zdokonalení; vyzývá agenturu, aby o provádění tohoto akčního plánu informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
20. bere na vědomí, že IAS provedl audit řízení údajů/informací, včetně složky IT, který byl dokončen v roce 2015; bere na vědomí, že pro nadcházející roky byl vypracován akční plán s cílem reagovat na doporučení IAS k tomuto auditu; konstatuje s uspokojením, že v roce 2017 IAS uzavřela většinu doporučení a prokázala, že byla přijata vhodná opatření pro zajištění nakládání s vysokým objemem údajů;
Vnitřní kontroly
21. bere se znepokojením na vědomí ze zprávy Dvora, že i když agentura v roce 2016 aktualizovala svoji bezpečnostní politiku, je mnoho dalších vnitřních postupů zastaralých; bere na vědomí, že vrcholné vedení schválilo akční plán zahrnující přezkum a aktualizaci plánu kontinuity činností a že agentura rovněž hodlá přezkoumat svoji politiku správy dokumentů, která byla přijata v roce 2009 v souladu s novou bezpečnostní politikou; konstatuje dále, že agentura plánuje přezkoumat a v případě potřeby aktualizovat své standardy vnitřní kontroly; vyzývá agenturu, aby o provádění tohoto akčního plánu informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
22. bere na vědomí, že útvar interního auditu zavedl posouzení rizika pro účely výběru příjemců, u nichž mělo proběhnout ověřování na místě, což vedlo k ověření plateb dvěma příjemcům na osm různých grantů, s cílem zajistit přesnost a spolehlivost vykázaných nákladů na zaměstnance; konstatuje, že v důsledku toho byla zjištěna neoprávněna platba, jež byla v souladu se smluvními ustanoveními vrácena agentuře; všímá si toho, že na základě nové politiky schválené v říjnu 2015 bylo provedeno další ověřování na místě v roce 2016; vyzývá agenturu, aby informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o výsledcích těchto ověřování;
23. konstatuje, na základě připomínek orgánu příslušného k udělení absolutoria, že agentura zlepšila své metody ověřování tím, že partnerům z evropských tematických středisek poskytla pokyny a školení ohledně kritérií pro způsobilost výdajů;
Další připomínky
24. připomíná se znepokojením, že podle zprávy Dvora v roce 2014 podepsala Komise jménem více než 50 orgánů a institucí EU (včetně této agentury) rámcovou smlouvu na nákup softwaru, licencí a poskytování servisních a poradenských služeb v oblasti IT; konstatuje, že rámcový dodavatel jedná jako prostředník mezi agenturou a dodavateli a že za tyto zprostředkující služby si rámcový dodavatel nárokuje navýšení dodavatelských cen v rozmezí dvou až devíti procent; konstatuje dále, že rámcová smlouva výslovně stanoví, že dodavateli není na jejím základě uděleno výhradní právo; připomíná, že v roce 2016 agentura použila tuto rámcovou smlouvu k nákupu softwarových licencí v celkové hodnotě 442 754 EUR; konstatuje, že většinu z těchto nákupů tvořily produkty spadající do zvláštní kategorie, jež by měla být používána jen výjimečně, jejichž ceny nebyly uvedeny ani v zadávacím řízení ani v rámcové smlouvě; konstatuje, že zpráva Dvora uvádí, že tento postup nezajišťuje dostatečnou konkurenci ani přijetí nejhospodárnějšího řešení; dále zjišťuje, že nebyla vhodným způsobem kontrolována navýšení účtovaná rámcovým dodavatelem: největší zakázka se týkala obnovy softwarových licencí, kterou zajišťoval výhradní prodejce ze Skandinávie (112 248 EUR); vyjadřuje své znepokojení nad tím, že v tomto případě nebylo pro použití rámcové smlouvy žádné opodstatnění a její uplatnění vedlo ke zbytečným nákladům v důsledku navýšení ceny; bere na vědomí odpověď agentury na připomínky Dvora;
25. připomíná, že agentura od svého vzniku slouží spolu se sítí EIONET jako zdroj informací jak pro subjekty zapojené do vytváření, přijímaní, provádění a posuzování politik Unie v oblastech životního prostředí, klimatu a udržitelného rozvoje, tak i pro širokou veřejnost;
26. zdůrazňuje, že Komise v souladu s programem pro zlepšování právní úpravy zahájila v roce 2016 hodnocení agentury a sítě EIONET zaměřené na období od poloviny roku 2012 do konce roku 2016 a její zjištění se použijí k posouzení výkonnosti agentury;
o o o
27. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(12) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro kontrolu rybolovu na rozpočtový rok 2016 (2017/2166(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro kontrolu rybolovu za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro kontrolu rybolovu za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0076/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 768/2005, ze dne 26. dubna 2005, kterým se zřizuje Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu a mění nařízení (EHS) č. 2847/93 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku(4), a zejména na článek 36 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rybolov (A8-0107/2018),
1. uděluje výkonnému řediteli Evropské agentury pro kontrolu rybolovu absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropské agentury pro kontrolu rybolovu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropské agentury pro kontrolu rybolovu za rozpočtový rok 2016 (2017/2166(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro kontrolu rybolovu za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro kontrolu rybolovu za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0076/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 768/2005, ze dne 26. dubna 2005, kterým se zřizuje Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu a mění nařízení (EHS) č. 2847/93 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku(9), a zejména na článek 36 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rybolov (A8-0107/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Evropské agentury pro kontrolu rybolovu na rozpočtový rok2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropské agentury pro kontrolu rybolovu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro kontrolu rybolovu na rozpočtový rok 2016 (2017/2166(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro kontrolu rybolovu na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rybolov (A8-0107/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(11) Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (dále jen „agentura“) dosahoval její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 výše 9 967 000 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje nárůst o 8,14 %; vzhledem k tomu, že dané navýšení souviselo zejména se dvěma granty ad hoc, jež se týkaly pilotních projektů evropské pobřežní stráže; vzhledem k tomu, že celý rozpočet agentury se odvíjí od rozpočtu Unie;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr prohlásil, že získal přiměřenou jistotu o tom, že roční účetní závěrka agentury za rozpočtový rok 2016 je spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. konstatuje, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu v roce 2016 byla míra plnění rozpočtu ve výši 99,6 %; dále konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 88,5 %;
2. bere na vědomí, že agentura obdržela od Komise v průběhu roku dodatečné prostředky na pilotní projekty týkající se funkcí evropské pobřežní stráže, jež významně ovlivnily její rozpočet, kdy se jedná zejména o dva granty ad hoc v celkové výši 750 000 EUR, které byly přiděleny do rozpočtu jako účelově vázané příjmy, jež měly být vynaloženy v rozpočtových letech 2016 a 2017 (tj. jako víceleté prostředky), což odůvodňuje skutečnost, že míra jejich plnění je posuzována odděleně od plnění zbývajících rozpočtových prostředků;
3. vítá kroky dosažené v roce 2016 v oblasti elektronické správy: zavedení modulů e-Prior pro elektronické zadávání zakázek, objednávání a fakturaci ve spolupráci s generálním ředitelstvím Komise pro informační technologie (GŘ DIGIT), zavedení nástroje pro řízení smluv ABAC Contracts pro registraci a sledování rámcových smluv, zavedení systému správy pracovních cest Komise (MIPS), což vedlo k výraznému snížení používání papírových formulářů, a budoucí využívání systému Sysper 2 (IT nástroje pro personalistiku); je informován agenturou, že po zavedení dalších racionalizačních a zlepšujících opatření dnes zpracovává přibližně 95 % svých finančních transakcí elektronicky, což vede k vyšší účinnosti, spolehlivosti údajů a auditní stopě;
4. připomíná, že rozpočet agentury se v posledních pěti rozpočtových letech nezměnil navzdory nárůstu v počtu pracovních cest a inspekcí; podotýká, že její výdaje na lidské zdroje se však nezměnily a provozní náklady během téhož období poklesly; zdůrazňuje, že tyto skutečnosti, které svědčí o optimalizaci zdrojů a kvalitě řízení agentury, by mohly zbrzdit její pokrok z důvodu nedostatku rozpočtových prostředků a představují tlak na činnost zaměstnanců, který je třeba posoudit, abychom měli jistotu, že jejich pracovní podmínky jsou dobré;
Závazky a přenesené prostředky
5. konstatuje, že výše finančních prostředků převedených z roku 2016 do roku 2017 činila 11 % celkové dotace z roku 2016; konstatuje, že u hlavy II (správní výdaje) objem přenesených prostředků činil 34 %, což představuje oproti roku 2015 zvýšení o 14 %; konstatuje však, že nižší míru plnění u hlavy II lze vysvětlit tím, že řada externích služeb na konci roku stále čeká na dokončení a konečné platby (např. služby v oblasti IKT, překladů a externího hodnocení); od agentury se dozvídá, že k jejich úplnému provedení dojde během roku 2017 a přidělení prostředků nebude nutné zrušit;
6. konstatuje, že s ohledem na míru zrušených prostředků na závazky přenesených z předchozího roku činí míra čerpání 95,3 % a míra zrušených prostředků 0,4 % prostředků na platby na rok 2016;
7. zdůrazňuje, že přenosy finančních prostředků jsou často zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud jsou agenturami předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru;
Převody
8. s uspokojením konstatuje, že podle konečné účetní závěrky agentury zůstala výše a povaha převodů uskutečněných v roce 2016 v mezích finančních pravidel;
Zadávací řízení a zaměstnanecká politika
9. bere na vědomí, že ke dni 31. prosince 2016 činil celkový počet aktivních zaměstnanců 56, což znamená, že plán pracovních míst byl naplněn na 100 %;
10. konstatuje, že agentura provedla obecné 5% snížení počtu zaměstnanců; konstatuje však, že v důsledku změny zakládajícího nařízení agentura získala v plánu pracovních míst na rok 2017 13 míst souvisejících s novými úkoly;
11. bere na vědomí, že vnitřní struktura agentury byla reorganizována s cílem přizpůsobení se novým změnám a přidělení dalších zdrojů v souvislosti se změnou zakládacího nařízení agentury;
12. se znepokojením konstatuje, že 62 % zaměstnanců agentury představují muži a 38 % ženy, což je prakticky v poměru dvou ku jedné; vyzývá agenturu, aby tuto nevyváženost řešila a co nejdříve ji napravila;
13. s uspokojením konstatuje, že agentura provedla naprostou většinu svých plateb ve lhůtách stanovených ve finančním nařízení a že dodavatelé neúčtovali žádné úroky z prodlení plateb; dále konstatuje, že v roce 2015 činila průměrná doba pro provedení plateb 22 dnů;
14. zdůrazňuje, že součástí zaměstnanecké politiky agentury by měla být rovnováha mezi pracovním a soukromým životem; bere na vědomí, že rozpočet, který je vynakládán na aktivity spojené s dobrými životními podmínkami personálu, dosahuje 138,14 EUR na zaměstnance; konstatuje, že průměrný počet dnů pracovní neschopnosti na zaměstnance činí 3,7, což je výrazně méně, než je u agentur EU obvyklé;
15. bere na vědomí, že správní rada přijala v září 2017 nové prováděcí předpisy zabývající se obtěžováním; vyjadřuje politování nad prodlevami v jejich přijetí; vyzývá agenturu, aby podporovala pořádání školení a informačních schůzek s cílem zvýšit povědomí mezi zaměstnanci;
16. s uspokojením konstatuje, že agentura v roce 2016 neobdržela žádné stížnosti, nebyly proti ní podány žádné žaloby ani nebyly hlášeny problematické případy týkající se náboru nebo propouštění zaměstnanců;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
17. bere na vědomí, že agentura přijala komplexní politiku zaměřenou na prevenci a řízení případů střetu zájmů, jež byla změněna v roce 2016, a strategii pro boj proti podvodům; všímá si, že z celkového počtu 13 opatření, která měla být provedena do konce roku 2017, bylo již 11 provedeno; konstatuje, že kontroly agentury zaměřené na prevenci a odhalování podvodů mají podobný charakter jako kontroly, jejichž cílem je zajistit legalitu a správnost operací, např. zásada vzájemné kontroly („čtyř očí“), automatické kontroly v rámci finančních a účetních systémů, externě prováděný výpočet platů a prohlášení o neexistenci střetu zájmů, která jsou vždy podepisována členy panelu; s uspokojením konstatuje, že v agentuře od jejího zřízení nedošlo k žádným podvodům;
18. vítá změny politiky agentury pro oblast konfliktů zájmů, které byly přijaty v roce 2016, a to zejména povinnost členů správní rady, výkonného ředitele agentury a vedoucích oddělení předložit životopisy, které jsou zveřejněny na internetových stránkách agentury a měly by být aktualizovány, kdykoli to bude nutné; bere na vědomí rozšíření oblasti působnosti členů správní rady;
19. od agentury se dozvídá, že agentura všechna roční prohlášení o zájmech sledovala; vyjadřuje však politování nad tím, že dva členové správní rady do konce roku 2016 ještě nepředložili své prohlášení o zájmech; bere na vědomí, že před každou schůzí správní rady její předseda členy žádá, aby potvrdili věcnou správnost prohlášení o zájmech tak, že oznámí jakýkoli možný střet zájmů, který by mohl vyvstat ve vztahu k dané schůzi; vyzývá agenturu, aby o pokroku týkajícím se předložení chybějících prohlášení o zájmech informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
20. bere na vědomí informaci agentury, podle které očekává vzorové rozhodnutí Komise s cílem přijmout své vlastní rozhodnutí o pravidlech pro oznamování (whistleblowing); konstatuje však, že dokud nebude toto vzorové rozhodnutí navrženo, poskytuje se jako vodítko pro zaměstnance i nadále stávající rozhodnutí Komise o pravidlech pro oznamování; konstatuje, že v roce 2016 nedošlo v agentuře k žádnému případu oznamování; vyzývá agenturu, aby informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o uplatňování uvedeného vzorového rozhodnutí;
21. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání disponující dostatečnými rozpočtovými zdroji s cílem pomáhat oznamovatelům využívat vhodné kanály pro zveřejňování příslušných informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich identity a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství;
Hlavní dosažené výsledky
22. vítá tři hlavní úspěchy, které agentura v roce 2016 určila, konkrétně to, že:
–
koordinovala 20 000 inspekcí rybolovu ve vodách Unie a mezinárodních oblastí prostřednictvím svých plánů společného nasazení;
–
navázala spolupráci s ostatními agenturami Unie zaměřenou na vytvoření evropské kapacity pobřežní stráže;
–
podporovala regionální provádění povinnosti vykládky v rámci společné rybářské politiky;
Vnitřní kontroly
23. konstatuje, že členové správní rady agentury přijali soubor standardů vnitřní kontroly s cílem zajistit, aby bylo dosaženo politických i provozních cílů; bere na vědomí, že většina standardů vnitřní kontroly měla vysokou míru provádění, přičemž čtyři oblasti dosáhly v rámci systému vnitřní kontroly „středního“ stupně provádění;
24. s uspokojením bere na vědomí, že ze zprávy Účetního dvora vyplývá, že standardy vnitřní kontroly 10 (kontinuita činnosti), 11 (správa dokumentů) a 12 (informace a komunikace) jsou nyní označeny jako „dokončené“;
Interní audit
25. bere na vědomí, že v roce 2016 útvar interního auditu Komise (IAS) provedl předběžné posouzení rizik hlavních správních postupů agentury, provozních i administrativních; konstatuje, že výsledkem jeho práce bylo zavedení „strategického plánu interního auditu IAS na období 2017–2019“; s uspokojením konstatuje, že žádná doporučení IAS nejsou otevřená;
26. bere na vědomí, že v říjnu 2015 započalo druhé pětileté nezávislé externí hodnocení agentury za období 2012–2016 a jeho dokončení bylo naplánováno na rok 2017; poukazuje na to, že každé hodnocení má posuzovat užitečnost, důležitost a účelnost agentury a jejích pracovních postupů a míru, do které přispívá k dosahování vysoké úrovně souladu s pravidly společné rybářské politiky; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podávala zprávy o tomto posouzení;
27. uznává, že agentura vytvořila a zavedla centralizované monitorování všech auditních doporučení Účetního dvora, útvaru vnitřního auditu a jejího oddělení vnitřní kontroly, aby je tak konsolidovala a monitorovala a také aby zlepšila příslušné navazující akční plány;
Činnost
28. bere na vědomí přijetí pozměněného zakládajícího nařízení agentury v roce 2016, které rozšířilo poslání agentury o spolupráci s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA) s cílem podporovat vnitrostátní orgány, které vykonávají funkce pobřežní stráže; konstatuje, že tyto tři agentury pracují společně se svými „partnerskými“ generálními ředitelstvími Komise (GŘ pro námořní záležitosti a rybolov (GŘ MARE), GŘ pro migraci a vnitřní věci (HOME) a GŘ pro mobilitu a dopravu (MOVE)) na přípravě a provádění pilotního projektu „Zřízení evropské pobřežní stráže“ zřízeného Parlamentem v rámci příprav na provádění „balíčku týkajícího se hranic“;
Další připomínky
29. připomíná význam agentury pro harmonizaci a uplatňování zásad společné rybářské politiky; oceňuje její výkonnost, pokrok a vynikající výsledky, kterých od svého vytvoření dosáhla;
30. zdůrazňuje příspěvek agentury k harmonizaci a standardizaci opatření společné rybářské politiky týkajících se monitorování, kontroly a dohledu s cílem zajistit rovné zacházení a zlepšit dodržování pravidel společné rybářské politiky, včetně povinnosti vykládky;
31. zdůrazňuje roli agentury v rámci spolupráce Unie se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi v oblasti rybolovu, včetně regionálních organizací pro řízení rybolovu, za účelem důslednějšího dodržování opatření přijatých těmito mezinárodními organizacemi, především těch opatření, která mají bojovat proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;
32. vyjadřuje spokojenost se zvýšením počtu inspekcí v roce 2016 o 15 %, což dokazuje, že se zlepšila koordinace lidských zdrojů s členskými státy prostřednictvím plánů společného nasazení a také koordinace operativních plánů;
33. vyjadřuje spokojenost s hodnocením Účetního dvora, který ve své zvláštní zprávě č. 8/2017 ocenil, že agentura sehrává zásadní roli při vytváření a zlepšování harmonizovaného a koherentního přístupu k systémům komunikace a výměny údajů o produktech rybolovu;
34. uznává kvalitu a význam spolupráce agentury v rámci společného pilotního projektu s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost a agenturou Frontex týkajícího se vytvoření pobřežní stráže; připomíná však Komisi, že je třeba poskytnout agentuře dostatečné prostředky pro tento druh projektů nebo jakýkoliv jiný budoucí projekt, zejména v oblasti využívání nových technologií při kontrolách (vzdušné drony) nebo vzdělávání (e-learning);
35. připomíná, že je důležité posílit mandát agentury tak, aby mohly být společně s ostatními unijními agenturami v námořním odvětví prováděny operační činnosti, které by měly za cíl zabránit katastrofám na moři a koordinovat působnost evropské pobřežní stráže;
36. zdůrazňuje, že je nezbytné navýšit přidělené zdroje, aby se posílila operativní schopnost agentury s ohledem na nejistotu spojenou s brexitem a s dalšími kontrolami, které budou jeho důsledkem;
37. navrhuje, aby se členem správní rady agentury stal poslanec Evropského parlamentu, aby se posílila její institucionální transparentnost, zejména při schvalování rozpočtu touto radou; navrhuje v tomto ohledu, aby byl daný poslanec vybrán z členů Výboru Evropského parlamentu pro rybolov;
o o o
38. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(12) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského úřadu pro bezpečnost potravin na rozpočtový rok 2016 (2017/2159(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského úřadu pro bezpečnost potravin za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí úřadu(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria úřadu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0069/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin(4), a zejména na článek 44 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0091/2018),
1. uděluje výkonnému řediteli Evropského úřadu pro bezpečnost potravin absolutorium za plnění rozpočtu úřadu na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin za rozpočtový rok 2016 (2017/2159(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského úřadu pro bezpečnost potravin za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí úřadu(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria úřadu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0069/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin(9), a zejména na článek 44 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0091/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin na rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského úřadu pro bezpečnost potravin na rozpočtový rok 2016 (2017/2159(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského úřadu pro bezpečnost potravin na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0091/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“)(11) dosahoval jeho konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 výše 79 492 944 EUR, což představuje pokles o 1,10 %; vzhledem k tomu, že celý rozpočet úřadu pochází z rozpočtu Unie;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky Evropského úřadu pro bezpečnost potravin za rozpočtový rok 2016 („zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka úřadu je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2016 byla míra plnění rozpočtu 100 %, čímž oproti roku 2015 došlo k nárůstu o 0,19 %; dále konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 89,66 %, což ve srovnání s rokem 2015 představuje snížení o 0,45 %;
Závazky a přenesené prostředky
2. bere na vědomí, že přenosy finančních prostředků z roku 2016 do roku 2017 dosáhly výše 8 200 000 EUR a týkaly se především infrastruktury a operací;
3. konstatuje, že přenos finančních prostředků může často být zčásti nebo plně opodstatněný víceletou povahou operačních programů agentur a neznamená nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani není vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud je předem naplánován a sdělen Účetnímu dvoru;
Zaměstnanecká politika
4. konstatuje, že plán pracovních míst úřadu se v roce 2016 snížil o 2 %, tj. o sedm pracovních míst, v důsledku čehož musel úřad vyvinout větší úsilí o zavedení efektivnějších a účinnějších postupů; konstatuje, že ke dni 31. prosince 2016 bylo obsazeno 450 ze 470 celkových pracovních míst zahrnujících úředníky, dočasné zaměstnance, smluvní zaměstnance a vyslané národní odborníky;
5. podotýká, že z plánu pracovních míst vyplývá, že ke dni 31. prosince 2016 bylo obsazeno 320 míst z celkových 330 míst povolených pro úředníky a dočasné zaměstnance v rámci rozpočtu Unie v porovnání s 327 místy v roce 2015;
6. konstatuje, že v roce 2016 se 74 % zaměstnanců věnovalo provozním činnostem, a že toto číslo, přestože je lehce nižší než cíl stanovený na daný rok (75 %), představuje oproti roku 2015 zlepšení;
7. se znepokojením konstatuje, že ze všech míst obsazených ke dni 31. prosince 2017 zaměstnával úřad 60 % žen oproti 40 % mužů; se znepokojením konstatuje dále, že pro vedoucí pozice se ukazatel genderové vyváženosti vychýlil na druhou stranu, avšak daleko větší měrou: 68 % mužů vůči 32 % žen; vyzývá úřad, aby naléhavě usiloval o genderově vyváženější složení personálu, zejména na úrovni vedoucích pracovníků;
8. s uspokojením konstatuje, že úřad zavedl činnosti zaměřené na optimalizaci pracovních postupů tak, aby bylo využíváno méně zdrojů; nicméně uznává, že odhadovaná mezera v lidských zdrojích se v dalších třech letech zvýší na přibližně 20 ekvivalentů plného pracovního úvazku ročně, což je na jedné straně způsobeno dalším snížením plánu pracovních míst (-2 % v roce 2017 a -1 % v roce 2018) a na straně druhé dalším očekávaným zvýšením pracovní zátěže způsobeným novými úkoly u některých hlavních činností, jako jsou nové potraviny, pesticidy a kategorizace škůdců rostlin a dohled nad nimi;
9. konstatuje, že zaměstnanci úřadu byli v roce 2016 v pracovní neschopnosti v průměru 7,4 dnů; vítá skutečnost, že úřad zorganizoval den teambildingu (away day) a dny věnované ochraně zdraví a bezpečnosti a zdraví prospěšným aktivitám; žádá úřad, aby své zaměstnance nabádal k ještě větší účasti na těchto akcích;
10. s uspokojením konstatuje, že úřad přijal v červnu 2016 politiku týkající se ochrany důstojnosti člověka a prevence psychologického a sexuálního obtěžování, zorganizoval povinné kurzy pro zaměstnance a každoroční informační schůzku, při níž mohli zaměstnanci klást dotazy a seznámit se s konkrétními případovými studiemi a scénáři;
11. s uspokojením konstatuje, že v roce 2016 nebyly oznámeny, vyšetřovány ani soudně projednávány žádné případy obtěžování;
12. konstatuje, že úřad nemá žádná služební vozidla;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
13. poznamenává, že správní rada úřadu přijala dne 21. června 2017 novou politiku týkající se nezávislosti, která má zajistit nezávislost všech odborníků zapojených do vědeckých činností; konstatuje, že součástí této nové politiky je nová definice pojmu střetu zájmů, komplexní soubor pravidel pro období „vychladnutí“ včetně zákazu poradenských smluv a požadavek, aby odborníci vykazovali podíl svých ročních výdělků získaných od veškerých organizací, subjektů či společností, jejichž činnosti spadají do oblasti působnosti úřadu; dále konstatuje, že úřad přijal bezpodmínečná omezení finančních investic do provozovatelů, kterých se přímo či nepřímo týkají výstupy úřadu; konstatuje, že takové zájmy jsou považovány za neslučitelné s členstvím ve vědeckém výboru úřadu, jeho vědeckých panelech či pracovních skupinách nebo s účastí na schůzkách za účelem vzájemného hodnocení; konstatuje, že odborníci vyslaní členskými státy budou nyní povinni vyplnit formulář prohlášení o zájmech;
14. je znepokojen tím, že oblast působnosti nové politiky nezávislosti úřadu, která zohledňuje jen zájmy v „záležitostech spadajících do mandátu příslušné vědecké skupiny úřadu EFSA“, a nikoli „všechny materiální zájmy spojené s podniky, jejichž výrobky úřad hodnotí, i organizace financované takovými podniky“, jak Parlament požadoval, zůstává příliš úzká, a tudíž přetrvává největší omezení předchozí politiky nezávislosti úřadu;
15. je znepokojen tím, že úřad opomněl opakované žádosti Parlamentu, aby zařadil financování výzkumu na seznam zájmů, na něž se má vztahovat dvouleté období „vychladnutí“, neboť financování výzkumu je hlavním zdrojem finančních střetů zájmů mezi externími odborníky úřadu;
16. se znepokojením konstatuje, že úřad se neřídil rozhodnutím evropské veřejné ochránkyně práv z ledna 2015, které upozornilo na to, že úřad „ve svých pravidlech týkajících se střetu zájmů a ve svých formulářích prohlášení o zájmech odpovídajícím způsobem nezohlednil měnící se povahu vysokých škol“, a žádalo úřad, aby „revidoval svá pravidla týkající se střetů zájmů a související pokyny a formuláře, které používá pro prohlášení o zájmech“, aby bylo zajištěno, že odborníci z akademické obce uvedou v prohlášení podrobnosti o finančních vztazích mezi svými univerzitními zaměstnavateli a průmyslovými partnery těchto univerzitních zaměstnavatelů;
17. zdůrazňuje, že prováděcí pravidla politiky nezávislosti úřadu, která byla přijata na konci roku 2017, nezajišťují nápravu výše uvedených problémů a úřad nevyužil příležitosti k přezkumu své politiky nezávislosti tak, aby v budoucnosti lépe předcházel vzniku skandálů souvisejících se střety zájmů;
18. vyzývá úřad, aby o provádění této nové politiky nezávislosti informoval orgán příslušný k udělení absolutoria;
19. s uspokojením konstatuje, že funkce odpovědná za centralizovanou správu protichůdných zájmů v rámci právních a regulačních záležitostí úřadu se stala v roce 2016 plně funkční; dále konstatuje, že přijetí nových prováděcích pravidel týkajících se správy protichůdných zájmů je naplánováno na konec roku 2017; vyzývá úřad, aby o uplatňování těchto pravidel informoval orgán příslušný k udělení absolutoria;
20. bere na vědomí, že interní postupy nestačí k zajištění nezávislosti mezi úřadem a průmyslovými odvětvími; konstatuje, že odcházející zaměstnanci jsou povinni informovat úřad o svém budoucím zaměstnání a jakémkoli možném střetu zájmů; bere na vědomí, že vnitřní postupy nejsou dostatečné k zajištění nezávislosti mezi úřadem a průmyslovými odvětvími; konstatuje, že odcházející zaměstnanci jsou povinni informovat úřad o svém budoucím zaměstnání a jakémkoli možném střetu zájmů;
21. bere na vědomí, že úřad se nadále řídí svými pravidly o prohlášení o zájmech z roku 2014 a – tak jako tomu bylo i v minulých letech – zpracoval 7 000 až 8 000 těchto prohlášení; s uspokojením konstatuje, že jako součást své výroční zprávy o činnosti zveřejňuje úřad výsledek svých kontrol souladu a správnosti;
22. konstatuje, že úřad v lednu 2016 přijal standardní operační postupy pro vyřizování stížností, které předloží oznamovatelé, a doporučuje provádět důsledná školení týkající se práv whistleblowingu a souvisejících pravidel úřadu; vyzývá úřad, aby se zavázal k přísné ochraně totožnosti oznamovatelů a bránil jejich zastrašování; žádá úřad, aby předložil podrobnosti o případech oznamovatelů z roku 2016, pokud takové existovaly, a o tom, jak byly tyto případy vyřízeny;
23. bere na vědomí skutečnost, že se připravují vzorová pravidla týkající se pokynů pro oznamovatele pro agentury Unie a že jakmile Komise agenturám Unie formálně udělí svůj souhlas, přistoupí úřad k jejich formálnímu přijetí; žádá úřad, aby o přijetí a prováděný těchto pokynů informoval orgán příslušný k udělení absolutoria;
24. konstatuje, že v roce 2016 obdržel úřad 99 nových žádostí o přístup k dokumentům a zabýval se 118 žádostmi, přičemž plný přístup k nim udělil ve 23 případech, v 76 případech se rozhodl udělit pouze částečný přístup a v 19 případech přístup k dokumentům zamítl; vyzývá úřad, aby ke všem takovým žádostem přistupoval v duchu otevřenosti a transparentnosti;
25. konstatuje, že u 26 z 118 původních žádostí, kterými se úřad v roce 2016 zabýval, byl přístup k dokumentům zamítnut či byl udělen jen částečně kvůli ochraně soukromí a nedotknutelnosti jednotlivce, ve 40 případech kvůli ochraně obchodních zájmů, v 18 případech kvůli skutečnosti, že ještě nebylo přijato rozhodnutí, a v jednom případě z důvodu ochrany soudního řízení a právního poradenství; očekává, že úřad při rozhodování o omezení přístupu k dokumentům z důvodu ochrany obchodních zájmů rovněž s vážností zohledňuje zájem občanů na zachování vysokých standardů v oblasti bezpečnosti potravin a zdraví a přitom uplatňuje veškeré příslušné právní a správní předpisy;
26. konstatuje, že skupina poslanců Parlamentu podala na úřad žalobu kvůli omezení přístupu k dokumentům v případě souvisejícího s glyfosátem; očekává, že úřad plně provede rozhodnutí soudu, jakmile bude známo; vítá, že byl nedávno zřízen zvláštní parlamentní výbor(12) pro postup EU pro povolování pesticidů, který byl reakcí na obavy vyjádřené v souvislosti s rizikem, které představuje herbicidní látka glyfosát;
27. je přesvědčen, že by měl úřad i nadále věnovat zvláštní pozornost veřejnému mínění a zapojit se do otevřeného a transparentního dialogu; v této souvislosti vítá skutečnost, že sklad vědeckých dat úřadu poskytl v roce 2016 přístup k více důkazům, na nichž se zakládají jeho vědecká hodnocení, jelikož bylo zveřejněno několik datových souborů o pesticidech, kontaminujících látkách, chemických rizicích, složení potravin, molekulární typizaci a rostlinných látkách; bere na vědomí skutečnost, že věstník úřadu přešel k mezinárodnímu vědeckému vydavateli, aby se zvýšila vydavatelská kvalita a dosah; konstatuje, že byly přezkoumány pokyny úřadu k autorství vědeckých výstupů, aby se zvýšila transparentnost a otevřenost; konstatuje rovněž, že úřad zavedl „Křižovatku znalostí“, otevřenou databázi pro výměnu důkazů a podkladů používaných při hodnocení bezpečnostních rizik potravin a krmiv; povzbuzuje úřad, aby v tomto přístupu pokračoval;
Hlavní úspěchy
28. vítá tři hlavní úspěchy, které úřad v roce 2016 zaznamenal, a sice:
—
strategii 2020 včetně víceletého prováděcího plánu zaměřující se na klíčové výsledky a podpořenou komplexním výkonnostním rámcem, spolu s podrobnými plánovacími a programovými dokumenty;
—
uplatňování opatření v oblasti transparentnosti a angažovanosti, jako např. projekt Transparentnost a angažovanost v posuzování rizik, zahájení nového přístupu zapojení zúčastněných stran a zveřejnění věstníku EFSA Journal, který zajišťuje účinné šíření vědeckých výstupů a poskytuje přístup k posuzování rizik tohoto úřadu;
—
zavedení nástrojů v oblasti otevřených dat a důkazů, které má k dispozici širší okruh osob zapojených do posuzování rizik;
Vnitřní kontroly
29. konstatuje, že útvar interního auditu úřadu provedl ověřovací zakázky a další speciální úkoly stanovené v ročním plánu auditu, který schválil výbor pro audit tohoto úřadu; konstatuje, že auditní úkoly zahrnovaly audit řízení společností, jehož cílem bylo zhodnotit úlohu odborníků v postupech přijímání vědeckých rozhodnutí, ověřování přístupových práv uživatelů udělených v systému ABAC, dvě zprávy o následných opatřeních v souvislosti s auditem, jenž ještě nebyl proveden, a doporučení IAC, Útvaru interního auditu (IAS) a Účetního dvora;
30. podotýká, že IAC dospěl k závěru, že systém interní kontroly úřadu poskytuje přiměřenou záruku dosažení obchodních cílů stanovených pro kontrolované procesy; konstatuje, že bylo vydáno jedno „velmi důležité“ doporučení ke zveřejnění a transparentnosti postupů přijímání vědeckých rozhodnutí; vyzývá úřad, aby zajistil, že toto doporučení bude plně provedeno, a aby podal zprávu orgánu příslušnému k udělení absolutoria;
31. ze zprávy Účetního dvora usuzuje, že úřad dosud nezavedl jasnou a komplexní strategii finanční kontroly ex-post, která by pokrývala všechny oblasti spolupráce a upřesňovala by četnost a rozsah těchto kontrol; bere na vědomí, že úřad pracuje na rozvoji dokonalejšího rámce řízení týkajícího se spolehlivosti a dolaďuje rámec interní kontroly; vyzývá úřad, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o opatřeních, která přijme s cílem odstranit uvedené nedostatky svého systému vnitřní kontroly;
Interní audit
32. ze zprávy Účetního dvora bere na vědomí, že Útvar interního auditu (IAS) dospěl ve své auditní zprávě z listopadu 2016 k závěru, že kontroly zavedené pro řízení projektů IT jsou adekvátní, zmiňuje se však o významných nedostatcích v souvislosti se správou IT; konstatuje, že doporučil aktualizovat politiku úřadu pro správu IT, zavést rámec pro řízení rizik v oblasti IT v celé organizaci a registr rizik a oddělit funkci bezpečnosti informací od oddělení IT; s uspokojením konstatuje, že se úřad dohodl s IAS na plánu nápravných opatření; z odpovědi úřadu usuzuje, že většina opatření týkajících se správy IT již byla provedena a zbývající opatření by měla být realizována do konce roku 2017; vyzývá úřad, aby o provádění tohoto akčního plánu informoval orgán příslušný k udělení absolutoria;
Výkonnost
33. konstatuje, že úřad zavedl nebo obnovil iniciativy v oblasti společné vědecké činnosti a spolupráce s řadou partnerských organizací na evropské úrovni, včetně Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) a Evropského středisky pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC); dále konstatuje, že úřad v rámci spolupráce uskutečňoval další výměny s řadou mezinárodních partnerských organizací; s uspokojením konstatuje, že cílem této spolupráce je sdílení metod a přístupů v zájmu zlepšení bezpečnosti potravin, včetně metod pro lepší posuzování rizik, rychlou identifikaci nově vznikajících rizik a sdílení údajů o subjektech společného zájmu;
34. podotýká, že úřad vyvinul výkonnostní rámec, který 1) propojuje strategické cíle s portfoliem projektů a procesů i se zdroji úřadu a 2) zahrnuje soubor klíčových ukazatelů výkonnosti s cílem monitorovat pokrok a výkonnost na úrovni vstupů, výstupů, výsledků a dopadů;
35. bere na vědomí, že úřad uskutečnil řadu iniciativ zaměřených na omezení času na cesty odborníků, včetně podpory využívání nástrojů IT, s cílem zvýšit účinnost;
Ostatní připomínky
36. s uspokojením konstatuje, že úřad zavedl systém environmentálního řízení, který sleduje, jakého pokroku dosahuje v oblasti účinného využívání zdrojů a snižování odpadů a nákladů a který obdržel certifikát ISO 14001:2004; konstatuje, že v únoru 2017 úřad rovněž získal registraci systému pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS);
37. s uspokojením konstatuje, že se úřad stal členem Interinstitucionální skupiny pro environmentální řízení (GIME), jejímž cílem je vyvinout společný plán opatření zaměřených na efektivní snižování emisí CO2 a sběr společných údajů umožňujících srovnávat emise CO2 mezi jednotlivými institucemi Unie;
38. konstatuje, že díky úzké spolupráci s GŘ SANTE Komise probíhají přípravy související s rozhodnutím Spojeného království opustit Unii; nicméně konstatuje, že ohledně budoucí dostupnosti zdrojů přetrvává značná nejistota, což úřadu brání v tom, aby se mohl řádně připravit na programové plánování po roce 2020; vyzývá úřad, aby v této věci nadále postupoval proaktivně, aby předvídal jakékoli pravděpodobné problémy a plánoval s ohledem na ně, namísto aby vyčkával a pouze reagoval;
39. konstatuje, že úřad si je dobře vědom finančních rizik, která s rozhodnutím Spojeného království opustit Unii souvisejí a k nimž patří omezená dostupnost prostředků, problémy související se stávajícími a novými smlouvami a dotyčnými platbami, příspěvky v nezaměstnanosti a operační rizika, jako je možnost zaměstnávat občany Spojeného království nebo se na ně obracet coby na odborníky, přístup k subjektům Spojeného království, pokud jde o služby a informace/údaje, změna objemu práce a přístupová práva k dokumentům;
40. se znepokojením konstatuje, že regulační agentury Unie odpovídající za posouzení rizik regulovaných výrobků, zejména ECHA, nemají dostatečné zdroje, aby mohly účinně plnit tyto povinnosti; Úřad a ECHA by proto měly obdržet dostatečné zdroje, aby mohly plnit své konkrétní povinnosti;
41. vítá příspěvek úřadu k bezpečnosti potravinového a krmivového řetězce a značné úsilí, jež vyvíjí v Unii tím, že subjektům, které se v EU zabývají řízením rizik, poskytuje komplexní, nezávislé a aktuální vědecké poradenství k otázkám souvisejícím s potravinovým řetězcem, že veřejnosti jasně sděluje své závěry i informace, na nichž jsou založeny, a spolupracuje se zúčastněnými stranami a institucionálními partnery na propagování soudržnosti a důvěry v systém bezpečnosti potravin EU;
42. zdůrazňuje, že úřad vypracoval 481 vědeckých výstupů, technických zpráv a dalších publikací a uzavřel 382 vědeckých otázek; konstatuje, že podíl výstupů a otázek přijatých ve stanovené lhůtě byl nižší než cíl stanovený pro rok 2016, a že včasné dodávání vědeckého poradenství je třeba zlepšit;
43. konstatuje, že úřad v roce 2016 přijal strategii nazvanou „Strategie EFSA 2020: důvěryhodná věda pro bezpečné potraviny“, založenou na pěti strategických cílech: upřednostňovat zapojení veřejnosti a zúčastněných stran do procesu vědeckého hodnocení, rozšířit znalostní základnu úřadu a optimalizovat přístup k jejím údajům, budovat kapacitu Unie v oblasti vědeckého hodnocení a znalostní společenství, připravit se na budoucí výzvy v oblasti hodnocení rizik a vytvořit takové prostředí a kulturu, které budou odrážet hodnoty úřadu;
44. vyzývá Komisi, aby zahájila politickou diskusi s příslušnými zúčastněnými stranami s cílem přezkoumat právní předpisy Unie spojené s posouzením rizik pro potraviny, chemické látky a související produkty a pro účinnost takových právních předpisů.
45. zdůrazňuje, že v roce 2016 úřad přezkoumal svou platformu pro konzultaci zúčastněných stran, jež byla zrušena, namísto toho byl zaveden nový přístup k zapojování zúčastněných stran a o zapojení do tohoto rámce projevilo do konce roku 2016 zájem více než 80 organizací;
o o o
46. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(13) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Viz rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 6. února 2018 o zřízení, působnosti, složení a funkčním období zvláštního výboru pro postup Unie pro povolování pesticidů (Přijaté texty, P8_TA(2018)0022).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů na rozpočtový rok 2016 (2017/2170(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského institutu pro rovnost žen a mužů za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského institutu pro rovnost žen a mužů za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí institutu(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno institutu za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0080/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1922/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů(4), a zejména na článek 15,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0087/2018),
1. uděluje ředitelce Evropského institutu pro rovnost žen a mužů absolutorium za plnění rozpočtu institutu na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, ředitelce Evropského institutu pro rovnost žen a mužů, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů za rozpočtový rok 2016 (2017/2170(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského institutu pro rovnost žen a mužů za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského institutu pro rovnost žen a mužů za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí institutu(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno institutu za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0080/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1922/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů(9), a zejména na článek 15,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0087/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů na rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí ředitelce Evropského institutu pro rovnost žen a mužů, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů na rozpočtový rok 2016 (2017/2170(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0087/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(11) Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (dále jen „institut“) dosahoval jeho konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 výše 7 628 000 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje pokles o 3,15 %; vzhledem k tomu, že rozpočet institutu se odvíjí převážně od rozpočtu Unie;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce Evropského institutu pro rovnost žen a mužů za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka institutu je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
D. vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je jednou z hodnot, na nichž je Unie založena a že se Unie zavázala prosazovat začleňování rovnosti mužů a žen do všech svých činností, jak je zakotveno v článku 8 SFEU;
E. vzhledem k tomu, že zohledňování rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu je součástí strategie genderové rovnosti;
Rozpočtové a finanční řízení
1. konstatuje, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu v rozpočtovém roce 2016 byla vysoká míra plnění rozpočtu dosahující 98,42 %, což dokazuje, že závazky byly přijaty včas, a znamená mírný pokles o 0,13 % oproti roku 2015; konstatuje dále, že míra využití prostředků na platby činila v roce 2016 72,83 %, což oproti předcházejícímu roku představuje zvýšení o 5,19 %;
Závazky a přenesené prostředky
2. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora byla míra přenosů prostředků přidělených na závazky u hlavy III (operační výdaje) nadále vysoká, a sice 1 700 000 EUR, tj. 51 % (2 200 000 EUR oproti roku 2015, tj. 60 %), zejména v souvislosti se studiemi, které přesahují do dalšího roku; konstatuje, že institut by mohl zvážit, zda nezavést rozlišené rozpočtové prostředky, které by lépe zohledňovaly jednak víceletou povahu činností a jednak nevyhnutelnou prodlevu mezi podpisem zakázek, dodávkami a platbami; konstatuje, že institut vypracuje analýzu proveditelnosti, aby mohl v budoucnu přijmout rozhodnutí, zda rozlišené rozpočtové prostředky zavést či nikoli;
3. zdůrazňuje, že přenosy jsou často zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud je institut dopředu naplánuje a sdělí Účetnímu dvoru;
Zadávání zakázek
4. poukazuje na to, že podle zprávy Účetního dvora institut v roce 2016 zveřejnil otevřenou výzvu k předkládání nabídek na rámcovou smlouvu na údržbu a aktualizaci jeho nástrojů a zdrojů pro genderovou statistiku na maximální částku 1 600 000 EUR; zdůrazňuje, že tato výzva byla rozdělena dvou částí, přičemž příslušná hodnota jednotlivých částí nebyla uvedena; zdůrazňuje, že po dotazu jednoho z uchazečů institut na své internetové stránce objasnil, že maximální částka na jednu část zakázky se odhaduje na 800 000 EUR; poznamenává, že podle názoru institutu nebyla uvedená částka odpovídajícím způsobem změněna z důvodu administrativní chyby a údajně to nemělo žádný dopad na rozpočet; dále s politováním konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora cenová konkurence ve výzvě k předkládání nabídek dále vycházela pouze z denních sazeb a nikoliv z času potřebného na splnění úkolů, což institutu neumožňovalo identifikovat a vybrat ekonomicky nejvýhodnější nabídky a zajistit optimální využití prostředků; konstatuje, že institut uvedl, že upravil příslušné šablony technických specifikací a sníží rizika tak, že bude u žádostí o specifické služby v budoucnu uvádět maximální počet pracovních dní;
Zaměstnanecká politika
5. konstatuje, že míra obsazenosti plánu pracovních míst institutu na konci roku 2016 dosahovala 96 %; podotýká, že z plánu pracovních míst vyplývá, že k 31. prosinci 2016 bylo obsazeno 27 míst (z celkových 28 míst povolených v rámci rozpočtu Unie) v porovnání s 28 místy v roce 2015;
6. vyjadřuje politování nad tím, že pokud jde o celkový počet obsazených pracovních míst k 31. prosinci 2016, činil poměr obou pohlaví 72 % žen oproti 28 % mužů; dále bere na vědomí genderovou nevyváženost správní rady v poměru 80 % ku 20 %; vyzývá institut, aby usiloval o genderově vyváženější složení personálu;
7. konstatuje, že prověrka práce ukázala, že 76,3 % všech zaměstnanců plní operativní úkoly, 14,8 % poskytuje administrativní podporu a 8,9 % zaměstnanců vykonává neutrální funkce;
8. zdůrazňuje, že součástí zaměstnanecké politiky institutu by měla být rovnováha mezi pracovním a soukromým životem; zdůrazňuje, že rozpočet, který je vynakládán na aktivity spojené s dobrými podmínkami personálu, dosahuje 36 437 EUR, což odpovídá 2,25 dnům na zaměstnance; poznamenává, že zaměstnanci institutu byli v roce 2016 v pracovní neschopnosti v průměru 2,17 dnů, pokud jde o dny, které nejsou doloženy lékařským osvědčením, a 8,23 dnů, pokud jde o dny, které jsou doloženy lékařským potvrzením;
9. připomíná, že institut přijal v červnu 2012 rozhodnutí týkající se psychického a sexuálního obtěžování; podporuje školení a informační schůzky na zvýšení povědomí zaměstnanců a navrhuje, aby v této věci institut pořádal školení a informativní schůze pravidelně;
10. konstatuje, že bylo zahájeno jedno řízení podle článku 90 ohledně ukončení smlouvy;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
11. se znepokojením konstatuje, že v roce 2016 institut zaznamenal šest výjimek týkajících se finanční a procesní odchylky v porovnání se třemi v předchozím roce;
12. s uspokojením konstatuje, že v roce 2016 nebyly odhaleny žádné podvody;
13. vítá odbornou přípravu zaměřenou na předcházení podvodům, která byla poskytnuta všem zaměstnancům dne 2. března 2016 a kterou vedl vedoucí správního odboru a účetní poté, co jim potřebné školení poskytl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF); konstatuje, že školení o otázkách etiky a bezúhonnosti bylo poskytnuto všem zaměstnancům dne 28. září 2016;
14. podporuje skutečnost, že rozhodnutím ředitele č. 117 ze dne 22. června 2016 byli v rámci institutu jmenováni dva zaměstnanci jako kontaktní osoby pro politiku v oblasti whistleblowingu;
15. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání disponující dostatečnými rozpočtovými zdroji s cílem pomáhat whistleblowerům využívat vhodné kanály pro zveřejnění jejich informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich identity a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství;
Hlavní úspěchy
16. vítá tyto tři hlavní pozitivní výsledky, které institut zaznamenal v roce 2016:
–
doložení ekonomického přínosu rovnosti žen a mužů pro hospodářský růst a zvyšování zaměstnanosti;
–
vytvoření a zavedení online nástroje na podporu rovnosti žen a mužů v organizacích provádějících výzkum;
–
stanovení jednotných definic pro členské státy týkajících se forem násilí založeného na pohlaví a vytvoření glosáře a lexikonu pojmů;
17. lituje však, že institut nevykonává předběžná hodnocení o dostupných možnostech pro dosažení cílů;
Interní audit
18. uznává, že 96 % doporučení vydaných útvarem interního auditu (dále jen „IAS“) (49 z 51) bylo provedeno v roce 2016 (v porovnání s 90 % nebo 46 z 51 v roce 2015), včetně doporučení týkajících se zadávání zakázek podporující provozní procesy Evropského institutu pro rovnost žen a mužů, strategického plánu interního auditu útvaru IAS na období 2015–2017, auditu IAS týkajícího se řízení lidských zdrojů, auditu IAS o rozpočtu/plnění rozpočtu a omezeného přezkumu IAS týkajícího se uplatňování norem vnitřní kontroly;
Vnitřní kontrola
19. poznamenává, že na základě zjištěných osvědčených postupů v jiných agenturách Unie institut soubor standardů vnitřní kontroly s cílem zajistit, aby bylo dosaženo politických i provozních cílů;
Další připomínky
20. s uspokojením konstatuje, že v roce 2016 institut úzce spolupracoval se svými sesterskými agenturami, s Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA) a Evropskou agenturou pro bezpečnost a zdraví při práci (EU-OSHA); dále konstatuje, že institut projednal synergie a představil svou práci jiným agenturám, jako např. Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu (EASO) a Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA); jako příklad součinnosti zdůrazňuje účast institutu na Fóru pro základní práva pořádaném Agenturou pro základní práva, na němž se naskytla příležitost oslovit další důležité politické zainteresované strany;
21. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora institut v lednu 2016 zveřejnil své externí hodnocení, jehož závěrem bylo, že činnosti institutu jsou v souladu s jeho mandátem a že jeho správa je z hlediska řízení a efektivnosti relativně dobrá; dále konstatuje, že hodnocení však obsahovalo i řadu doporučení na zkvalitnění činností institutu, například stanovením jasnějších priorit, lepším zacílením jeho výstupů, rozvojem synergií s příslušnými externími subjekty a rovněž posílením role jeho správní rady a vyjasněním úlohy odborného sboru; poznamenává, že institut začal provádět akční plán na realizaci těchto doporučení; vyzývá institut, aby o provádění tohoto akčního plánu informoval orgán příslušný k udělení absolutoria;
22. připomíná, že institut byl zřízen, aby přispíval k prosazování rovnosti žen a mužů v Unii a posiloval ji, včetně začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech příslušných politik Unie a vyplývajících vnitrostátních politik, aby bojoval proti diskriminaci založené na pohlaví a aby zvyšoval informovanost občanů Unie o této problematice; vítá skutečnost, že je upřednostňována práce na těch oblastech, jež se vyznačují vysoce kvalitními a viditelnými výsledky, aniž by se vytratil důraz na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;
23. vítá probíhající spolupráci mezi institutem a parlamentním Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví a také příspěvek institutu k úsilí, které v současné době Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vynakládá; vybízí k lepší koordinaci mezi legislativními i nelegislativními prioritami Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a výzkumem prováděným v institutu, a to rovněž s ohledem na výsledky indexu rovnosti žen a mužů, který institut vyvinul;
o o o
24. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(12) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění na rozpočtový rok 2016 (2017/2172(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí orgánu(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria orgánu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0082/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES(4), a zejména na článek 64 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A8-0088/2018),
1. uděluje výkonnému řediteli Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění absolutorium za plnění rozpočtu orgánu na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění za rozpočtový rok 2016 (2017/2172(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí orgánu(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria orgánu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0082/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES(9), a zejména na článek 64 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A8-0088/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění na rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění na rozpočtový rok 2016 (2017/2172(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A8-0088/2018),
A. vzhledem k tomu, že orgán příslušný k udělení absolutoria v souvislosti s postupem udělování absolutoria klade zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(11), který předložil Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „orgán“), činil jeho konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 částku 21 762 500 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje nárůst o 7,67 %; vzhledem k tomu, že je tento orgán financován z příspěvku Unie (8 461 389 EUR, což představuje 40 %) a z příspěvků vnitrostátních orgánů dohledu členských států (13 301 111 EUR, což představuje 60 %);
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvádí, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka orgánu je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. konstatuje, že v důsledku úsilí o monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2016 bylo dosaženo plnění rozpočtu ve výši 99,68 %, čímž byl dosažen plánovaný cíl orgánu a oproti roku 2015 to znamenalo snížení o 0,29 %; dále konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby činila 88,97 %, čímž byl dosažen plánovaný cíl agentury a oproti roku 2015 došlo k nárůstu o 5,22 %;
2. bere na vědomí úsilí orgánu o interní přerozdělování jeho rozpočtu a lidských zdrojů, neboť zaměření činnosti orgánu se v rostoucí míře přesouvá z regulačních úkolů ke konvergenci a prosazování kontrolních opatření; považuje za nezbytné, aby měl orgán dostatečné zdroje, aby mohl plnit své úkoly v plném rozsahu, a to i pokud jde o řešení dodatečné pracovní zátěže plynoucí z takových úkolů, a zároveň zajišťovat přiměřené stanovování priorit s ohledem na přidělování zdrojů a rozpočtovou účinnost; kromě toho upozorňuje na to, že jakékoli zvýšení pracovní zátěže orgánu lze řešit interně prostřednictvím přerozdělení rozpočtových prostředků nebo lidských zdrojů za předpokladu, že toto přerozdělení nebude mít negativní vliv na plný výkon mandátu orgánu a zajistí nezávislost orgánu při plnění jeho úkolů v oblasti dohledu;
Závazky a přenesené prostředky
3. konstatuje, že prostředky na závazky přenesené do následujícího roku se snížily z 16,21 % (hodnota v roce 2015) na 10,71 % (v roce 2016), což svědčí o přísnějším sledování plnění rozpočtu orgánu; uznává, že přenos těchto prostředků byl odůvodněn smlouvami a závazky uzavřenými v roce 2016; vítá, že orgán v roce 2016 dosáhl svého dosud nejnižšího procentuálního podílu převedených prostředků;
4. konstatuje, že v roce 2016 bylo spotřebováno 94,55 % prostředků přenesených z roku 2015 do roku 2016;
5. zdůrazňuje, že přenosy jsou často zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud jsou agenturou předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru;
6. požaduje, aby se nadále pomocí všech dostupných opatření usilovalo o co největší omezení přenosů prostředků na závazky do dalších let, například převzetím postupů, které se osvědčily jiným agenturám;
Převody
7. konstatuje, že rozdíl mezi původním a konečným rozpočtem přiděleným na hlavu I (náklady na zaměstnance) vedl k mírnému poklesu o 3,31 %, zatímco rozdíl v případě hlavy II (správní výdaje) znamenal nárůst o 3,17 %; konstatuje, že v důsledku úpravy rozpočtu a provedených převodů se rozpočet v hlavě III (operační výdaje) zvýšil o 9,21 %; bere na vědomí, že změny ve struktuře původního rozpočtu byly obecně omezenější než v roce 2015; dále bere na vědomí, že míra a povaha převodů byly v souladu s finančními pravidly;
Zadávací řízení a zaměstnanecká politika
8. bere na vědomí, že orgán byl jednou z prvních agentur Unie, které zahájily projekt zaměřený na poskytování řešení pro elektronické zadávání veřejných zakázek; vítá skutečnost, že toho řešení zajistí účinnější a transparentnější zadávání veřejných zakázek, což přinese prospěch jak orgánu samotnému, tak i jeho potenciálním dodavatelům;
9. poukazuje na to, že rok 2016 byl první fází přechodu k otevřeným kancelářským prostorám: čtvrtina zaměstnanců orgánu nyní pracuje v prostředí otevřeného kancelářského prostoru; konstatuje, že taková změna byla nutná vzhledem ke zvýšení počtu pracovníků v rámci stávajících prostor a umožnila účinnější využívání kancelářských prostor, jakož i snížení nákladů souvisejících s budovami;
10. na základě informací orgánu bere na vědomí, že v roce 2016 uskutečnil 26 výběrových řízení a ke konci roku zaplnil 95,7 % pozic uvedených v jeho plánu pracovních míst, což je méně než cíl orgánu ve výši 100 %; na základě informací orgánu bere na vědomí, že cíl nebyl splněn zejména kvůli nedostatečně vysoké míře fluktuace, neúspěšným výběrovým řízením a skutečnosti, že někteří vybraní kandidáti nabídku smlouvy nepřijali, tedy faktorům, které jsou znepokojivé samy o sobě, musí být analyzovány a u nichž musí být dosaženo zlepšení;
11. konstatuje, že z plánu pracovních míst vyplývá, že k 31. prosinci 2016 bylo obsazeno 89 míst (z celkových 93 míst povolených v rámci rozpočtu Unie) v porovnání s 86 místy v roce 2015; s uspokojením podotýká, že podle počtu všech obsazených míst ke dni 31. prosince 2016 bylo dosaženo vyváženého poměru žen a mužů, protože úřad zaměstnával 53 % žen oproti 47 % mužů;
12. poznamenává, že v roce 2016 zaměstnával orgán na plný úvazek 52,5 vyslaných národních odborníků, smluvních zaměstnanců, dočasných zaměstnanců a konzultantů;
13. na základě informací orgánu bere na vědomí, že problémy s náborem pracovníků mohou souviset s vysokými náklady na bydlení v jeho sídle ve Frankfurtu i s omezenou finanční atraktivitou orgánu ve srovnání s ostatními evropskými orgány, jako je Evropská centrální banka a jednotný mechanismus dohledu; na základě informací orgánu bere na vědomí, že zrevidoval příslušné procesy v oblasti lidských zdrojů tak, aby byly efektivnější; vyzývá orgán, aby informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o přijatých nápravných opatřeních;
14. konstatuje, že na každého zaměstnance orgánu připadalo v roce 2016 v průměru 7 dní pracovní neschopnosti; bere na vědomí, že orgán pro své zaměstnance uspořádal informační schůzky, seminář na téma stres a odolnost i lékařské prohlídky;
15. s uspokojením konstatuje, že orgán v roce 2016 navrhl další poradce, aby byl zajištěn odpovídající počet důvěrných poradců i další provádění neformálního postupu pro prevenci obtěžování;
16. vítá skutečnost, že poradenství a setkání v rámci mediace byla organizována nejen pro nově jmenované důvěrné poradce, ale také pro členy výboru zaměstnanců a zaměstnance oddělení lidských zdrojů, a že informační školení o předcházení obtěžování byla uspořádána jednak pro řídící pracovníky, přičemž se zúčastnil celý vedoucí tým, jednak pro veškerý personál, kdy se zúčastnilo 60 zaměstnanců;
17. konstatuje, že podle informací orgánu byl v roce 2016 jeden případ údajného psychického obtěžování vnitřně šetřen a uzavřen s tím, že se nejednalo o skutečný případ;
18. s uspokojením konstatuje, že v zájmu posílení přístupu v oblasti dohledu a zvýšení účinnosti postupů i kvality výsledků uskutečnil orgán svou první reorganizaci, jež byla prováděna od 1. listopadu 2016; vyzývá tento orgán, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o dalších podrobnostech v souvislosti s prováděním uvedené reorganizace a rovněž o dosaženém přínosu;
19. konstatuje, že orgán neužívá žádná služební vozidla;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
20. s uspokojením bere na vědomí skutečnost, že zápisy ze všech schůzí s externími zúčastněnými stranami byly od ledna 2016 zveřejňovány na internetových stránkách orgánu;
21. s uspokojením konstatuje, že politika a postupy orgánu, pokud jde o whistleblowing, byly schváleny správní radou a jsou v souladu s pokyny Komise týkajícími se této otázky;
22. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání, který bude disponovat dostatečnými rozpočtovými zdroji, s cílem pomáhat whistleblowerům využívat vhodné kanály pro zveřejňování informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich identity a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství;
23. s potěšením konstatuje, že orgán zveřejnil na svých internetových stránkách životopisy, prohlášení o záměrech a prohlášení o zájmech členů správní rady a dozorčí rady;
24. vyjadřuje politování nad tím, že prohlášení o střetech zájmů členů správní rady agentury a vedoucích pracovníků nejsou k dispozici; upozorňuje na to, že taková praxe není ku prospěchu transparentnosti a že chybějící prohlášení musí proto být neprodleně zveřejněna;
25. konstatuje, že orgán v roce 2016 obdržel šest žádostí o přístup k dokumentům; konstatuje, že orgán poskytl úplný přístup k pěti dokumentům na základě dvou žádostí, ke třem dokumentům na základě jedné žádosti byl poskytnut pouze částečný přístup a žádost o přístup k jednomu dokumentu byla zamítnuta;
26. vyzývá orgán, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o údajných a prokázaných případech porušení etických pravidel a o tom, jak je řešil a jak jim hodlá v budoucnu zamezit;
27. domnívá se, že zápisy ze zasedání dozorčí rady a skupin zúčastněných stran, které jsou veřejně dostupné, by měly být zveřejňovány rychleji a stávající prodleva by se měla ještě více zkrátit a měly by rovněž poskytovat lepší přehled o konaných diskusích, stanoviscích členů a hlasování; zdůrazňuje, že s ohledem na povahu jeho úkolů je naprosto nezbytné, aby orgán jednal transparentně nejen vůči Parlamentu a Radě, ale i vůči občanům Unie; je přesvědčen, že informování veřejnosti by se mohlo zlepšit prostřednictvím živých internetových přenosů; poukazuje na to, že by měl být rovněž usnadněn přístup k dokumentům a informacím souvisejícím s interními jednáními; připomíná význam ochrany oznamovatelů pro posílení transparentnosti, demokratické odpovědnosti a veřejné kontroly.
Hlavní dosažené výsledky
28. vítá tři hlavní pozitivní výsledky a úspěchy, které orgán zaznamenal v roce 2016:
–
provedl nezbytná opatření, aby se úspěšně zhostil své úlohy stanovené ve směrnici č. 2009/138/ES(12); konstatuje, že orgán provedl úkoly, jimiž byl pověřen, a poskytl podporu pro provádění směrnice na vnitrostátní úrovni v úzké spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány, včetně zvláštních cvičení, jako je přezkum rozvahy bulharského pojistného trhu;
–
přispěl k vývoji právních předpisů v důchodové oblasti včetně poradenství Komisi v otázkách týkajících se vytvoření celoevropského osobního penzijního produktu a klíčových informačních dokumentů pro strukturované retailové investiční produkty a pojistné produkty s investiční složkou; konstatuje, že pokud jde o zaměstnanecké penzijní pojištění, zveřejnil své stanovisko o společném rámci pro hodnocení rizik a transparentnost;
–
přispěl k lepšímu provádění dohledu nad chováním podniků i ke schopnosti dohlížejícího společenství udržet krok s klíčovým vývojem, jako jsou finanční technologie a zejména pojišťovací technologie;
Vnitřní kontrolní systém
29. konstatuje, že standardy orgánu v oblasti vnitřní kontroly jsou v souladu se standardy Komise v oblasti vnitřní kontroly; dále konstatuje, že na konci roku 2016 byly všechny standardy vnitřní kontroly řádně provedeny;
Interní audit
30. konstatuje, že útvar interního auditu Komise (IAS) v roce 2016 provedl audit kapacity dohledu; s potěšením konstatuje, že žádné z doporučení vydaných orgánem IAS nespadá do kategorie „kritické“ nebo „velmi důležité“; na základě informací orgánu rovněž s potěšením konstatuje, že v reakci na auditní zprávu vypracoval akční plán pro řešení všech doporučení vydaných útvarem IAS, který byl následně přijat jeho správní radou;
31. konstatuje, že v prosinci 2016 provedl útvar IAS posouzení rizik u všech postupů orgánu, které má sloužit jako základ pro přípravu nového strategického plánu auditu na období 2017–2019;
Ostatní připomínky
32. bere s velkým uspokojením na vědomí, že úřad byl v roce 2016 zapojen do zajištění nákladově efektivních a ekologických pracovních míst a snižování či kompenzace emisí CO2;
33. vítá skutečnost, že úřad aktivně spolupracuje se svými členy s cílem pochopit, jaký dopad bude mít rozhodnutí Spojeného království o vystoupení z Unie na dohled nad pojišťovací a penzijní činností, jakož i dopad na orgán jako takový; dále konstatuje, že orgán je v kontaktu s Komisí a že mezi nimi dochází k neformální výměně informací;
34. dále konstatuje, že v důsledku rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Unie je pravděpodobné, že v budoucnu dojde ke snížení příjmů orgánu;
35. konstatuje, že revize internetových stránek orgánu byla dokončena a jejich přepracování by mělo být podle plánu provedeno do konce roku 2018 s cílem zajistit, aby informace o činnosti orgánu byly dostupnější širší veřejnosti;
36. všímá si toho, že Účetní dvůr provádí v současnosti audit kontrolní činnosti a zátěžových testů orgánu; vítá skutečnost, že takový audit je jednou z priorit Účetního dvora pro rok 2018;
37. zdůrazňuje, že při zajišťování toho, aby byly veškeré úkoly vyplývající z regulačního rámce stanoveného Parlamentem a Radou prováděny v plném rozsahu a ve stanovené lhůtě, by se měl orgán důsledně zaměřovat pouze na dané úkoly, nerozšiřovat svůj mandát nad rámec mandátu, který mu svěřil Parlament a Rada, a věnovat zvláštní pozornost zásadě proporcionality s cílem optimalizovat využití zdrojů a dosáhnout cílů, které mu Parlament a Rada vytkly;
38. upozorňuje na ústřední úlohu orgánu při zajišťování lepšího dohledu nad finančním systémem Unie v zájmu zajištění finanční stability, nutné transparentnosti a větší bezpečnosti pro finanční trh Unie, zejména prostřednictvím koordinace dohledu mezi vnitrostátními kontrolními orgány, v případě potřeby prostřednictvím spolupráce s orgány odpovědnými za mezinárodní dohled, jakož i prostřednictvím dohledu nad důsledným uplatňováním práva Unie; zdůrazňuje, že tato spolupráce by se měla zakládat na atmosféře důvěry; vyzdvihuje práci vnitrostátních kontrolních orgánů vzhledem ke značné velikosti unijního trhu s pojištěním; zdůrazňuje úlohu orgánu, pokud jde o přispívání ke konvergentním kontrolním postupům na vysoké úrovni v oblasti ochrany spotřebitele a o jejich prosazování;
o o o
39. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(13) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského inovačního a technologického institutu na rozpočtový rok 2016 (2017/2176(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského inovačního a technologického institutu za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského inovačního a technologického institutu za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí institutu(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria institutu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0086/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 294/2008 ze dne 11. března 2008, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut(4), a zejména článek 21 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0096/2018),
1. uděluje prozatímnímu řediteli Evropského inovačního a technologického institutu absolutorium za plnění rozpočtu institutu na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, prozatímnímu řediteli Evropského inovačního a technologického institutu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropského inovačního a technologického institutu za rozpočtový rok 2016 (2017/2176(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského inovačního a technologického institutu za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského inovačního a technologického institutu za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí institutu(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria institutu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0086/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 294/2008 ze dne 11. března 2008, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut(9), a zejména článek 21 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0096/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Evropského inovačního a technologického institutu za rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí prozatímnímu řediteli Evropského inovačního a technologického institutu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18.dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského inovačního a technologického institutu na rozpočtový rok 2016 (2017/2176(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského inovačního a technologického institutu na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 4/2016: Evropský inovační a technologický institut musí upravit své realizační mechanismy a některé prvky své koncepce, aby dosáhl očekávaného dopadu.
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0096/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(11) Evropského inovačního a technologického institutu (dále jen „institut“) činil jeho konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 293 796 532,54 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje zvýšení o 4,51 %; vzhledem k tomu, že celkový příspěvek Unie do rozpočtu institutu na rok 2016 činil 252 158 953,03 EUR;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce institutu za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka institutu je spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné;
Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria za roky 2012, 2014 a 2015
1. vyjadřuje hluboké politování nad vysokým počtem nevyřešených otázek a nedokončených nápravných opatření v reakci na připomínky Účetního dvora v letech 2012, 2014 a 2015 týkající se zejména stavu financování, ověřování výkazů nákladů ex ante, finančních prostředků z veřejných a soukromých zdrojů, nevyužitých prostředků, finanční nezávislosti, dodržování zásady řádného finančního řízení; naléhavě institut vyzývá, aby nápravná opatření v roce 2018 co nejrychleji dokončil;
2. domnívá se, že pokud nebudou bez dalšího prodlení přijata efektivní opatření a nebude dosaženo účinných výsledků, bude v nadcházejících letech ohrožena možnost udělení absolutoria;
Rozpočtové a finanční řízení
3. na základě konečné účetní závěrky institutu konstatuje, že v důsledku jeho úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2016 dosáhla míra plnění rozpočtu 95 %, což oproti předchozímu roku představuje výrazné zvýšení (oproti 90,58 % v roce 2015); poznamenává, že míra využití prostředků na platby byla vysoká a činila 99 %, což oproti roku 2015 představuje zvýšení o 3,41 %;
Závazky a přenos finančních prostředků
4. na základě zprávy Účetního dvora poznamenává, že úroveň přenesených prostředků přidělených na závazky v hlavě II byla vysoká a činila 40 % (400 000 EUR) oproti 44 % v roce 2015; bere na vědomí, že tyto přenosy se týkají především smluv na služby IT, které přesahují do dalšího roku, a nákladů na zasedání, za které ještě nebyly obdrženy faktury;
5. konstatuje, že přenosy mohou často být zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud jsou předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru;
Personální politika
6. na základě zprávy Účetního dvora s lítostí poznamenává, že institut měl od svého založení v roce 2008 do července 2014 čtyři různé ředitele; poznamenává, že od srpna 2014 je pozice ředitele a od února 2013 další řídicí pozice obsazena dočasně; souhlasí s připomínkou Účetního dvora, že to je nejen v rozporu s maximálním jednoročním obdobím, po které může trvat dočasné pracovní umístění podle služebního řádu, ale že také časté změny a dlouho trvající dočasná řešení vedou k nejistotě zúčastněných stran a narušují strategickou kontinuitu; uznává odpověď institutu, že se nemůže vyjadřovat k náborovému řízení na místo ředitele institutu, jelikož toto řízení vede Komise; důrazně vyzývá Komisi, aby toto probíhající řízení uzavřela; bere na vědomí, že institut dokončí nábor na druhé uvedené vedoucí místo v roce 2017;
7. poznamenává, že v roce 2016 institut najal 15 zaměstnanců a jednoho vyslaného národního odborníka, čímž se celkový počet zaměstnanců ke dni 31. prosince 2016 zvýšil na 59, což ve srovnání s 31. prosincem 2015 odpovídá zvýšení o devět zaměstnanců, přičemž šest výběrových řízení stále probíhá;
8. konstatuje, že podle plánu pracovních míst institutu bylo dne 31. prosince 2016 obsazeno 36 pracovních míst (z 39 míst schválených v rámci rozpočtu Unie) oproti 39 dne 31. prosince 2015;
9. s uspokojením bere na vědomí, že podle počtu všech pracovních míst obsazených ke dni 31. prosince 2016 byla téměř dosažena genderová vyváženost, neboť poměr byl 56 % žen a 44 % mužů; s určitým znepokojením však bere na vědomí poměr zastoupení žen a mužů ve správní radě, který činí 36 % ku 64 %;
10. zdůrazňuje, že by součástí personální politiky institutu měla být rovnováha mezi pracovním a soukromým životem; zdůrazňuje, že rozpočtové prostředky vynaložené na zdraví prospěšné činnosti činí přibližně 226 EUR na zaměstnance, což odpovídá 0,5 dne na zaměstnance; konstatuje, že průměrná délka pracovní neschopnosti činí 11,67 dní na zaměstnance;
11. podporuje školení a informační setkání zaměřená na etiku a integritu, včetně boje proti obtěžování, která se pořádají v zájmu zvýšení povědomí zaměstnanců; navrhuje pravidelné pořádání školení a informačních setkání;
12. s uspokojením poznamenává, že institut v roce 2016 neobdržel žádnou stížnost, žalobu ani nahlášené případy týkající se přijímání nebo propouštění zaměstnanců;
13. poznamenává, že většina pracovních míst je zaměřena na operační nebo neutrální činnosti (70 %), zatímco 30 % všech pracovních míst je zaměřeno na správní podporu a koordinaci;
Zadávání zakázek
14. na základě informací od institutu bere na vědomí, že jeho struktura trpí nedostatkem zaměstnanců, což potvrdila zvláštní zpráva Účetního dvora č. 4/2016 o institutu; konstatuje, že výše grantů na osobu spravovaných v institutu je výrazně vyšší než v jakémkoli jiném programu výzkumných grantů Unie: zatímco rozpočet, jehož správa připadala na jednoho zaměstnance v rámci sedmého rámcového programu, činil od 12 500 000 EUR do 20 400 000 EUR, vedoucí projektů v institutu spravovali roční granty dosahující hodnoty až 90 000 000 EUR; poznamenává, že z toho plynoucí vysoká pracovní zátěž a odpovědnost mohou zvyšovat fluktuaci zaměstnanců, což negativně ovlivňuje hlavní činnost institutu;
15. konstatuje, že granty na období 2016 byly uděleny a grantové dohody podepsány v dubnu 2016; bere na vědomí, že navzdory zlepšení v roce 2016 vytvářejí tato zpoždění při rozhodování o grantech a uzavírání grantových dohod nejistotu a snižují ochotu partnerů vyčlenit zdroje a zahájit činnosti na začátku roku;
16. poznamenává, že v posledních výzvách na nová znalostní a inovační společenství, k nimž byly stanoveny tematické oblasti ve strategickém programu inovací institutu na období 2014 až 2020, byla patrná omezená soutěž; poznamenává, že v případě výzvy v roce 2016 na dvě další znalostní a inovační společenství (Potraviny a Výroba s přidanou hodnotou) byly obdrženy tři návrhy, přičemž jediný návrh na znalostní a inovační společenství Výroba s přidanou hodnotou nebyl kvůli své kvalitě přijat; konstatuje, že bylo vytvořeno vynikající partnerství kromě znalostního a inovačního společenství týkajícího se výroby; s uspokojením konstatuje, že institut přijal několik nápravných opatření, která v budoucnu sníží riziko obdržení pouze jednoho návrhu v určité tematické oblasti; vyzývá institut, aby o obsahu a účinnosti těchto opatření informoval orgán příslušný k udělení absolutoria; konstatuje, že komisař pro výzkum, vědu a inovace v roce 2015 zavedl koncepci „otevřených inovací“ jako klíčovou politickou koncepci utvářející inovační politiku na úrovni Unie; domnívá se, že není jasné, jakou roli institut v této koncepci sehrává; zdůrazňuje, že tato koncepce neposkytuje jasný rámec pro rozvoj koherentní a koordinované činnosti ze strany Komise vzhledem k množství politik a nástrojů, které jsou součástí tohoto souboru, a k počtu generálních ředitelství zapojených do podpory inovací; žádá Komisi, aby zajistila koordinovanou a efektivní inovační politiku, v jejímž rámci budou odpovědná generální ředitelství harmonizovat činnosti a nástroje, a aby Parlament o tomto úsilí informovala; chápe úkol institutu, kterým je podporovat spolupráci mezi vyšším vzděláváním, výzkumem a inovacemi; je toho názoru, že nejvíce ze situace nakonec mohou vytěžit společnosti, neboť jsou zákonnými vlastníky inovačního produktu dodávaného na trh a mají finanční zisk; zdůrazňuje, že je v této situaci nutné, aby byla do modelu spolupráce začleněna struktura, v jejímž rámci budou poskytnuté prostředky plynout zpátky institutu;
17. na základě zprávy Účetního dvora s politováním konstatuje, že v roce 2016 byly veřejné zakázky právních subjektů znalostních a inovačních společenství ve výši až 2 200 000 EUR shledány jako neoprávněné, přičemž byly v jejich zadávacích řízeních prokázány závažné nedostatky;
Hlavní dosažené výsledky
18. vítá tři hlavní úspěchy v roce 2016, na které institut poukázal, a to:
–
jeho první tři inovační společenství (EIT InnoEnergy, EIT Climate-KIC a EIT Digital) dosáhla plné zralosti a dodávají zvyšující se množství inovativních produktů, služeb a kvalifikovaných podnikatelských talentů z jeho vzdělávacích programů;
–
stal se největší evropskou inovační sítí, která v Evropě významným způsobem přispívá ke konkurenceschopnosti, růstu a vytváření pracovních míst, čímž evropské inovační prostředí získává přidanou hodnotu na úrovni Unie;
–
provedl regionální inovační program EIT jako důležitou součást informační strategie komunity EIT, jenž byl financován z grantů, které na něj institut vyčlenil, a do něhož jsou zapojeny zúčastněné subjekty z 16 dalších evropských zemí, převážně ze střední a východní Evropy, které se na činnostech institutu dříve nepodílely;
Vnitřní kontroly
19. se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr nalezl nedostatky v souvislosti s ověřováním zadávacích řízení prováděných právními subjekty znalostních a inovačních společenství ex post; poznamenává, že Účetní dvůr kromě toho dospěl k jinému závěru o legalitě a správnosti dvou zadávacích řízení, v nichž institut schválil přímé zadání zakázky nebo příliš velké rozšíření zakázky a považoval související operace za legální a správné;
20. bere na vědomí, že institut zavedl postupy vnitřní kontroly, jejichž smyslem je zajistit odpovídající řízení rizik v souvislosti s legalitou a správností uskutečněných operací, včetně ověřování ex ante, zvláštních opatření ex ante vztahujících se na grantové operace a ověřování ex post;
21. poznamenává, že v roce 2016 byly zaznamenány tři zprávy o výjimkách a dvanáct případů nedodržení v celkové hodnotě 5 654 245 EUR (oproti 7 140 586 EUR v roce 2015); poznamenává však, že 5 500 000 EUR, což představuje 99,7 % celkové hodnoty, se vztahovalo k jedinému případu, a to k administrativním průtahům v souvislosti s právním základem, které byly v roce 2016 napraveny; bere na vědomí, že institut přijal nápravná opatření k řešení nedostatků vnitřní kontroly zjištěných ve zprávách o výjimkách a v zaznamenaných případech nedodržení v roce 2016, a tak institut například soustavně aktualizuje a zlepšuje své finanční toky, pracovní postupy, kontrolní seznamy a průvodky;
Strategie boje proti podvodům
22. konstatuje, že institut vypracoval strategii boje proti podvodům na období let 2015–2017, která zahrnuje interní průzkum znalostí zaměstnanců o boji proti podvodům, srovnávání povědomí o boji proti podvodům a povinné interní školení o boji proti podvodům, a bylo provedeno roční posouzení případů střetu zájmů členů správní rady institutu a v případě potřeby byla vymezena a provedena související nápravná opatření;
Interní audit
23. poznamenává, že v dubnu 2016 provedl útvar interního auditu audit na téma přechodu na program Horizont 2020, který pokrýval právní přechod na pravidla a nařízení programu Horizont 2020, jakož i granty na založení dvou znalostních a inovačních společenství druhé vlny určených v roce 2014; poznamenává, že závěrečná zpráva o auditu byla vydána v prosinci 2016 a obsahovala tři doporučení, z nichž žádné nebylo kritické; poznamenává, že institut doporučení přijal a vypracoval akční plán, který bude proveden v roce 2017;
24. konstatuje, že správní rada institutu schválila roční plán auditů na rok 2016, který navrhl útvar interního auditu; konstatuje, že útvar interního auditu v roce 2016 provedl tři úkoly, včetně auditu informačních technologií (IT), poradenství ohledně potenciálního zvýšení efektivity v oblasti řízení lidských zdrojů a navázání na dřívější poradenské úkoly; konstatuje, že útvar interního auditu v roce 2016 vydal 41 nových doporučení, z nichž 8 bylo označeno jako „velmi důležité“, 11 jako „důležité“ a 22 jako „žádoucí“, a že vedení institutu přijalo všechna doporučení vyplývající z úkolů útvaru interního auditu z roku 2016;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
25. bere na vědomí, že probíhá příprava politiky institutu pro whistleblowing, a než ji správní rada institutu přijme, bude zaslána evropskému inspektorovi ochrany údajů za účelem předběžné kontroly; kromě toho poznamenává, že připravovaná politika bude zahrnovat kanál pro vnitřní anonymní oznamování; žádá institut, aby průběžně informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o svém pokroku v této věci;
26. bere na vědomí, že institut v červenci 2017 přijal novou politiku týkající se výběru nezávislých externích odborníků, která je zaměřena na provádění článku 89 nařízení (EU) č. 1271/2013(12), týkajícího se zdrojů pro výběr, řešení doporučení a stanoví kritéria pro střet zájmů;
27. poznamenává, že institut jako součást svého ročního pracovního programu na rok 2018 zavede podrobnou a proaktivní politiku transparentnosti vztahující se k jeho kontaktům se zúčastněnými stranami; žádá institut, aby orgán příslušný k udělení absolutoria průběžně informoval o pokroku v této věci;
28. s uspokojením bere na vědomí pořádání interních školení týkajících se mimo jiné etiky a integrity, prevence a odhalování podvodů, řízení projektů, klíčových ukazatelů výkonnosti a finančního řízení a auditů podle programu Horizont 2020;
29. vyjadřuje politování nad tím, že institut nezveřejňuje zápisy ze zasedání správní rady; vyzývá institut, aby změnil svou politiku v této věci;
Další připomínky
30. poznamenává, že v roce 2016 Účetní dvůr zveřejnil dvě zvláštní zprávy týkající se institutu: zvláštní zpráva č. 4/2016 nazvaná „Evropský inovační a technologický institut musí upravit své realizační mechanismy a některé prvky své koncepce, aby dosáhl očekávaného dopadu“, zveřejněná dne 14. dubna 2016, a zvláštní zpráva č. 12/2016 nazvaná „Používání grantů agenturami: není vždy vhodné ani prokazatelně účinné“, zveřejněná dne 21. dubna 2016; s uspokojením konstatuje, že byla přijata opatření k provedení doporučení Účetního dvora;
31. poznamenává, že podle původního cíle stanoveného Komisí měl institut získat finanční nezávislost do roku 2010; dále poznamenává, že institut finanční nezávislost získal jen částečně v červnu 2011 pod podmínkou, že Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu bude nadále předem schvalovat grantové operace a zakázky nad 60 000 EUR; bere na vědomí, že institut požádal Komisi, aby proces vedoucí k jeho plné finanční nezávislosti znovu zahájila; dále bere na vědomí, že Komise v květnu 2016 stanovila plán a harmonogram tohoto procesu a že institut Komisi v říjnu 2016 předložil dokončené vlastní hodnocení; vyzývá institut, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o pokroku;
32. konstatuje, že Komise vytvořila společné středisko pro podporu programu Horizont 2020, aby zajistila soudržný postup mezi orgány, jež tento program provádějí – toto středisko se zaměřuje na aspekty, jako jsou právní služby, nástroje IT, správa grantů, šíření a využívání výsledků výzkumu; poznamenává však, že institut nemá k tomuto středisku přímý přístup a v každém jednotlivém případě mu jej musí schválit zastřešující generální ředitelství Komise; uznává, že toto omezení má vliv na efektivitu činnosti institutu;
o o o
33. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(13) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro léčivé přípravky na rozpočtový rok 2016 (2017/2154(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro léčivé přípravky za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro léčivé přípravky za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí agentury(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno agentuře za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0064/2018)
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky(4), a zejména na článek 68 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0103/2018),
1. uděluje výkonnému řediteli Evropské agentury pro léčivé přípravky absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropské agentury pro léčivé přípravky, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropské agentury pro léčivé přípravky za rozpočtový rok 2016 (2017/2154(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro léčivé přípravky za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro léčivé přípravky za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí agentury(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno agentuře za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0064/2018)
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky(9), a zejména na článek 68 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0103/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Evropské agentury pro léčivé přípravky za rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropské agentury pro léčivé přípravky, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro léčivé přípravky na rozpočtový rok 2016 (2017/2154(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro léčivé přípravky na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0103/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria hodlá orgán příslušný k udělení absolutoria klást zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(11) Evropské agentury pro léčivé přípravky (dále jen „agentura“) dosahoval její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 výše 308 422 000 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje nárůst o 0,1 %;
C. vzhledem k tomu, že agentura je agenturou financovanou z poplatků, přičemž 89,34 % jejích příjmů za rok 2016 pocházelo z poplatků farmaceutického průmyslu za poskytnuté služby, 5,49 % pocházelo z rozpočtu Unie na financování různých činností v oblasti veřejného zdraví a harmonizačních činností a 50,1 % pocházelo z vnějších účelově vázaných příjmů;
D. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce Evropské agentury pro léčivé přípravky za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2014
1. se znepokojením konstatuje, že některé připomínky Účetního dvora z udělení absolutoria za rok 2014 dosud nejsou označeny jako „dokončené“, a to zejména hodnocení nedostatků v kontrole řízení, šíření farmakovigilančních informací členským státům a široké veřejnosti; vyzývá agenturu, aby v roce 2018 dokončila nápravná opatření co nejdříve a aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podala zprávu o jejich provedení;
Připomínky ke spolehlivosti účetní závěrky
2. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora není od zavedení nového účetního IT systému v roce 2011 vykazování pracovního toku závazků a spotřeby dostatečně transparentní; vyjadřuje politování, že přestože agentura byla na tento problém opakovaně upozorňována, nebyla přijata žádná nápravná opatření; bere na vědomí vysvětlení agentury, že „[agentura] v současnosti pracuje na posílení funkce výkaznictví svého finančního systému v souladu s doporučeními Účetního dvora“; vyzývá agenturu, aby v roce 2018 provedla nápravná opatření co nejdříve a aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podala zprávu o jejich provedení;
Připomínky k legalitě a správnosti operací
3. se znepokojením konstatuje, že agentura uzavřela v souvislosti se zajištěním ubytování pro odborníky dohody o firemní sazbě s 25 hotely v Londýně, aniž by využila soutěžní zadávací řízení; konstatuje, že u šesti hotelů se platby provedené v roce 2016 pohybovaly nad prahem, od něhož již finanční nařízení vyžaduje otevřené nebo omezené soutěžní zadávací řízení; vyjadřuje politování nad tím, že těchto šest dohod o firemní sazbě a související platby za rok 2016 v přibližné výši 2 100 000 EUR jsou tedy nesprávné; konstatuje, že podle odpovědi, kterou agentura poskytla, agentura určí a zavede řešení za účelem rezervací hotelu v období 2017–2018; vyzývá agenturu, aby o provedení tohoto řešení informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
Rozpočtové a finanční řízení
4. konstatuje, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2016 byla míra plnění rozpočtu 96,30 %, což oproti předchozímu roku představuje zvýšení o 2,25 %; dále konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 85,51 %, což představuje pokles o 1,58 %;
5. zdůrazňuje, že agentuře nebylo povoleno vytvořit pohotovostní rezervu pro brexit;
Závazky a přenesené prostředky
6. konstatuje, že Účetní dvůr neměl žádné konkrétní připomínky, pokud jde o přenosy finančních prostředků agentury; dále bere na vědomí, že agentura zcela dodržela příslušná finanční pravidla a klíčové ukazatele výkonnosti pro přenesené částky, což vedlo k přeneseným částkám v hlavě I ve výši 0,86 %, v hlavě II ve výši 7,93 % a v hlavě III ve výši 25,86%;
7. zdůrazňuje, že přenosy jsou často zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud jsou předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru;
Převody
8. s uspokojením konstatuje, že podle výroční zprávy agentury o činnosti zůstala výše a povaha převodů uskutečněných v roce 2016 v mezích finančních pravidel; z informací poskytnutých agenturou zjišťuje, že v roce 2016 provedla dvanáct převodů v celkové výši 9 268 000 EUR neboli 3 % konečných prostředků; konstatuje, že převedené prostředky na výdaje byly primárně potřebné na pokrytí zvýšených výdajů na rozvoj informačních technologií, vyšší prostředky pro zpravodaje a služby v oblasti farmakovigilance a na snížení prostředků, pokud jsou výdaje placeny převážně v librách šterlinků;
Zadávání zakázek a personální politika
9. poznamenává, že z plánu pracovních míst agentury vyplývá, že ke dni 31. prosince 2016 bylo obsazeno 587 míst (z celkových 602 míst povolených v rámci rozpočtu Unie) v porovnání s rokem 2015; konstatuje, že agentura kromě toho zaměstnávala (v přepočtu na plné pracovní úvazky) 36 vyslaných národních odborníků, 143 dočasných zaměstnanců, 59 smluvních zaměstnanců a 148 poradců;
10. vyjadřuje politování nad tím, že pokud jde o počet obsazených pracovních míst k 31. prosinci 2016 pro všechny zaměstnance (včetně smluvních zaměstnanců), nebylo dodrženo vyvážené zastoupení žen a mužů, neboť tento poměr činil 69 % žen a 31 % mužů; konstatuje však, že 14 z 29 (48 %) vyšších vedoucích pracovníků agentury jsou ženy; vyzývá agenturu, aby otázku vyváženosti rovnosti pohlaví brala v úvahu při náboru nových zaměstnanců a aby orgán příslušný k udělení absolutoria v příštím postupu udělování absolutoria informovala o pokroku dosaženém na konci kalendářního roku 2017 a 2018;
11. konstatuje, že zaměstnanci agentury byli v roce 2016 v pracovní neschopnosti v průměru 7,9 dnů; s uspokojením konstatuje, že agentura zavedla zdravotní a bezpečnostní skupinu pro konzultace se zaměstnanci, poskytuje svým zaměstnancům možnost vybrat si v jídelně zdravé jídlo a přispěla ročním příspěvkem ve výši 31 108,33 GBP na činnosti sportovního a volnočasového klubu, který organizuje činnosti, jako jsou například letní a vánoční večírky, a má rovněž devět sportovních a volnočasových klubů v oblasti výtvarného umění, literatury, filmu, divadla, basketbalu, fotbalu, horských sportů, nordické chůze a volejbalu;
12. s uspokojením konstatuje, že agentura má zavedeny politiky na ochranu lidské důstojnosti a prevenci všech forem psychického nebo sexuálního obtěžování; bere na vědomí, že agentura má pro zaměstnance také místa k naslouchání (důvěrné poradce), aby mohli přijít a neformálně vyjádřit své starosti; konstatuje, že v roce 2016 nebyly zjištěny žádné případy obtěžování;
13. konstatuje, že agentura nemá žádná služební vozidla;
14. konstatuje, že podle výsledku šetření týkajícího se obsazení pracovních míst provedeného v roce 2015 došlo ve srovnání s rokem 2013 k dalšímu zlepšení; podotýká však, že mezi zbývající zjištěné problémy patří spolupráce mezi jednotlivými odděleními, objektivní rozhodování a důvěra ve vedoucí pracovníky; konstatuje, že pracovní skupina navrhla pro tyto tři oblasti osm nápravných opatření; bere na vědomí, že šest návrhů bylo správní radou schváleno, z nichž tři jsou již ve fázi provádění (databáze vnitřní mobility; informační přehledy pro sdělování rozhodnutí; pravidelné schůzky týmů) a další tři jsou plánovány (postup získání zpětné vazby v rozmezí 360 stupňů; komunikační plán pro zaměstnance; lepší podpora pro přímé nadřízené pracovníky); vyzývá agenturu, aby o provedení tohoto řešení informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
15. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora, prošla agentura od roku 2014 dvěma velkými reorganizacemi, včetně interních změn pracovního zařazení na pozicích vyššího a středního managementu; dále konstatuje, že změna pracovního zařazení klíčových pracovníků v oblasti IT a správy nebyla úspěšná a vážně ohrozila stabilitu agentury a její činnosti; konstatuje ovšem, že agentura má za to, že v důsledku organizačních změn, jejichž cílem bylo zvýšit účinnost správy a zlepšit plnění strategických cílů a které byly podporovány správní radou agentury, nedošlo k nestabilitě; navíc konstatuje, že nebyl zaveden žádný systém pro analýzu disponibilních dovedností, identifikaci chybějících dovedností a najímání a přidělování vhodných pracovníků; vyzývá agenturu, aby této problematice věnovala zvláštní pozornost, aby zlepšila řízení lidských zdrojů a informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
16. vyjadřuje své znepokojení nad tím, že v případě agentur financovaných z poplatků, jako je tato agentura, vedly škrty v počtu zaměstnanců vynucené v minulých letech ke snížení počtu pracovníků plnících úkoly, které jsou ve skutečnosti financovány z poplatků žadatelů a nikoli z rozpočtu Unie; domnívá se, že k tomu došlo, aniž by byl zohledněn další nárůst práce v důsledku zvýšení počtu žádostí, ani odpovídající zvýšení příjmů z poplatků hrazených žadateli za poskytnuté služby, jež by bývalo mohlo umožnit zvýšení počtu zaměstnanců, aniž by to mělo dopad na rozpočet Unie; konstatuje, že potřeba dalších zaměstnanců a rozpočtových prostředků bude pro agenturu zvláště naléhavá v období 2018-2020 ve fázi přípravy a jejího přemístění do nového sídla, kdy bude agentura muset i nadále plnit své klíčové úkoly v oblasti veřejného zdraví a zároveň i další úkoly související se samotným přemístěním;
17. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora je agentura od zahájení projektů kriticky závislá na externích odbornících, pro využívání služeb konzultantů však přesto nebyla zavedena příslušná politika; vyjadřuje politování nad tím, že problémy s kvalitou zjištěné při převzetí výstupů si vyžádaly opravy spojené s dodatečnými náklady, které byly agentuře naúčtovány; vyzývá agenturu, aby lépe využívala své vlastní zdroje a aby se snažila omezit závislost na externím odborném poradenství, aby připravila a zavedla řádnou politiku, jíž se řídí využívání externích poradců, a aby informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o jejím provádění;
18. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora podepsala Komise v roce 2014 jménem více než 50 orgánů a institucí Unie (včetně této agentury) rámcovou smlouvu s jedním dodavatelem na nákup softwaru, licencí a poskytování servisních a poradenských služeb v oblasti IT; konstatuje, že rámcový dodavatel funguje jako prostředník mezi agenturou a dodavateli, kteří mohou potřeby agentury řešit; konstatuje, že za tyto zprostředkující služby si rámcový dodavatel nárokuje navýšení dodavatelských cen v rozmezí dvou až devíti procent; poznamenává, že v roce 2016 činily celkové platby rámcovému dodavateli 8 900 000 EUR; vyjadřuje politování nad tím, že agentura ceny a zvýšení účtovaná v porovnání s cenovými nabídkami a fakturami vystavenými rámcovému dodavateli systematicky nekontrolovala; konstatuje však, že v návaznosti na zjištění Účetního dvora z října 2017 agentura daný případ prozkoumala a následně dodavatel uznal, že se zmýlil, a očekává se zpětné získání asi 12 000 EUR; konstatuje rovněž, že od října 2017 zavedla agentura zvláštní interní pokyny; tyto pokyny obsahují systematické kontroly kategorie produktů a související navýšení pro každý odhad od společnosti Comparex v hodnotě nad 60 000 EUR;
19. uznává, že schválení žádosti o registraci vychází ze tří kritérií: účinnosti, kvality a bezpečnosti; doporučuje, že by měl být doplněn čtvrtý požadavek: přidaná terapeutická hodnota, která porovnává léčivý přípravek s nejlepším dostupným lékem, a nikoliv s placebem;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
20. konstatuje, že revidované předpisy týkající se nakládání s konkurujícími si zájmy členů správní rady agentury vstoupily v platnost dne 1. května 2016 a v říjnu 2016 byly dále revidovány; bere na vědomí informaci agentury, že provádění revidované politiky nyní zahrnuje hodnocení ex ante, které je prováděno za účelem porovnání údajů obsažených v každém novém prohlášení s údaji předchozího prohlášení a s poskytnutými životopisy všech členů správní rady;
21. vítá skutečnost, že jména členů, kteří oznámili protichůdné zájmy, které by mohly ovlivnit jejich nestrannost, pokud jde o konkrétní body na pořadu jednání, jsou uvedena v zápisu ze schůze, a že to může představovat určitá omezení jejich účasti na dané schůzi;
22. s uspokojením konstatuje, že životopisy a prohlášení o zájmech členů správní rady jsou zveřejněny na internetových stránkách agentury; bere na vědomí, že v případě členů správní rady nebylo v roce 2016 zahájeno žádné řízení pro porušení důvěry;
23. poznamenává, že kodex chování agentury rozšiřuje požadavky na nestrannost a předkládání výročních prohlášení o zájmech na všechny zaměstnance agentury, včetně dočasných zaměstnanců, smluvních zaměstnanců, vyslaných národních odborníků, prozatímních zaměstnanců, přizvaných odborníků a stážistů; konstatuje, že rozhodnutí týkající se nakládání s prohlášeními o zájmech, která předkládají zaměstnanci agentury a kandidáti před přijetím do zaměstnání, bylo revidováno v návaznosti na přezkum jak politiky týkající se nakládání s prohlášeními o zájmech členů vědeckého výboru a odborníků, tak politiky týkající se konkurujících si zájmů členů správní rady a vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2017;
24. konstatuje, že by změna sídla agentury mohla vést k tomu, že agenturu opustí někteří pracovníci; vyzývá proto agenturu, aby zajistila, že v takovém případě se budou důsledně uplatňovat pravidla otáčivých dveří;
25. bere na vědomí, že úřad agentury pro boj proti podvodům stanovil cílená opatření uvedená ve strategii agentury pro boj proti podvodům na rok 2016; všichni zaměstnanci byli vyzváni, aby se zúčastnili elektronického kurzu agentury týkajícího se záležitostí boje proti podvodům a který byl připraven zcela interně úřadem pro boj proti podvodům;
26. konstatuje, že agentura v listopadu 2014 přijala pokyny Komise týkající se interních informátorů; vítá skutečnost, že správní rada agentury přijala v březnu 2017 politiku týkající se zacházení s informacemi z externích zdrojů o věcech spadajících mezi její úkoly (tj. pravidla týkající se externích informátorů);
27. bere na vědomí informaci agentury, že v roce 2016 nezaznamenala žádný vnitřní případ podávání informací (whistleblowingu) a že získala 18 zpráv z externího zdroje týkající se údajných nekalých praktik regulativní povahy, které mají potenciálně škodlivý dopad na veřejné zdraví; konstatuje, že agentura přijala opatření v návaznosti na každou z těchto zpráv, ale nezaznamenala žádnou znepokojivou skutečnost týkající se bezpečnosti a účinnosti, která by znamenala nutnost přijmout zvláštní regulační opatření;
28. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání disponující dostatečnými rozpočtovými zdroji s cílem pomáhat informátorům využívat vhodné kanály pro zveřejnění příslušných informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich identity a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství;
29. konstatuje, že agentura v roce 2016 obdržela 823 žádostí o přístup k dokumentům, což představuje nárůst o 20 % ve srovnání s rokem 2015; konstatuje, že agentura odpověděla na 678 žádostí a poskytla úplný přístup 542 žádostem, 17 žádostí obdrželo pouze částečný přístup a 44 žádostí bylo zamítnuto; bere na vědomí, že důvodem, proč agentura zamítla 21 žádostí o přístup k dokumentům, byla ochrana obchodních zájmů; vyzývá agenturu, aby zajistila, že při rozhodování o omezeních přístupu k dokumentům z důvodu ochrany obchodních zájmů odpovědně zohledňovala při uplatňování příslušných pravidel a nařízení rovněž zájmy Unie a jejích občanů týkající se zdraví;
30. vyjadřuje politování nad tím, že kvůli potřebě učinit prioritou připravenost agentury na brexit bylo pozdrženo zveřejnění nového přístupu agentury k transparentnosti, který má být předmětem veřejné konzultace;
Hlavní úspěchy
31. vítá hlavní úspěchy, které agentura v roce 2016 zaznamenala, a sice:
–
splnila své právní povinnosti, pokud jde o podporu inovací, registraci léčivých přípravků a dohled nad nimi, čímž podpořila a chránila veřejné zdraví;
–
začala zveřejňovat klinické údaje, o něž se opírají žádosti o registraci nových léčivých přípravků, přičemž byla prvním regulátorem na světě, který je začal zveřejňovat;
–
zahájila projekt PRIME (PRIority MEdicines), nový plán na posílení regulační podpory za účelem optimalizace vývoje léků, které řeší nenaplněné potřeby pacientů;
–
společně s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin přezkoumala opatření na snížení používání antimikrobiálních látek u zvířat určených k produkci potravin a vydala společné vědecké stanovisko;
Vnitřní kontrola
32. bere na vědomí, že agentura za účelem dosažení klíčových organizačních cílů vytvořila udržitelný proces rozpoznávání, posuzování a řízení rizik v celé organizaci; poukazuje na to, že žádné ze zjištěných rizik nebylo považováno za zásadní a že se v roce 2016 žádné z nich neuplatnilo;
33. konstatuje, že účinnost norem agentury pro vnitřní kontrolu byla posuzována na základě interního dotazníku zaslaného vedení agentury; bere na vědomí skutečnost, že hodnocení dospělo k závěru, že zavedený systém je obecně v souladu s normami, což agentuře poskytuje přiměřenou jistotu o spolehlivosti prostředí vnitřní kontroly, i když bylo poukázáno na tři oblasti, které je třeba zlepšit; konkrétně přidělování lidských zdrojů a mobilitu, cíle a ukazatele výkonnosti a provozní strukturu; bere na vědomí, že byla přijata opatření s cílem dále zlepšit účinnost a uplatňování těchto norem a že vypracovala akční plán k nápravě výše uvedených oblastí a že tento plán bude proveden v roce 2017; vyzývá agenturu, aby o provádění tohoto akčního plánu informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
Interní audit
34. konstatuje, že koncem roku 2016 stále nebylo splněno 10 doporučení, která byla označena za „velmi důležitá“ a která vyplývala z auditů provedených útvarem interního auditu agentury (IAC) v období do 31. prosince 2015; konstatuje, že byla splněna všechna kritická doporučení; vyzývá agenturu, aby o opatřeních přijatých za účelem provedení nerealizovaných doporučení označených jako „velmi důležitá“ informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
35. s uspokojením konstatuje, že k 31. prosinci 2016 byla splněna veškerá doporučení, která útvar interního auditu Komise označil jako „kritická“ nebo „velmi důležitá“;
Další připomínky
36. upozorňuje zejména na to, že agentura bude v přechodném období a období jejího přemístění v letech 2018–2020 čelit další pracovní zátěži a dalším rozpočtovým potřebám v důsledku rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Unie; vyzývá Komisi, aby v tomto období poskytla k dispozici dostatečná pracovní místa a rozpočtové zdroje, a zajistila tak, aby agentura mohla nadále vykonávat své úkoly účinným způsobem a současně zahájit veškeré požadované činnosti související s přípravou na její přemístění v roce 2019; kromě toho navrhuje, aby agentura v mezích právních předpisů a v souladu s řádným finančním řízením byla oprávněna si udržovat rozpočtovou rezervu vytvořenou z příjmů z poplatků, která jí umožní reagovat na nepředvídané náklady a nevýhodné výkyvy směnného kurzu, k nimž případně dojde v roce 2018 a v dalších letech;
37. zdůrazňuje, že je nezbytné urychlit postup schválení výstavby stanovený v článku 88 rámcového finančního nařízení agentury, aby se zabránilo možným zpožděním v zahájení výstavby nových prostor agentury v Amsterdamu;
38. vítá pracovní cestu Parlamentu do Amsterdamu, kde se nachází dočasné a budoucí sídlo agentury, s cílem shromáždit aktuální informace o pokroku, pokud jde o dvojí přesun, a o vývoji projektu v oblasti nemovitostí a zdůrazňuje úlohu Parlamentu v procesu rozhodování o novém sídle;
39. v souvislosti s nadcházejícím přemístěním agentury do Amsterdamu a potřebou zajistit nejvyšší možné zachování zaměstnanců podporuje široký výklad čl. 12 odst. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie, který by tak výkonnému řediteli umožnil zachovat co nejvyšší počet zaměstnanců agentury se státní příslušností Spojeného království do 29. března 2019 a po tomto datu;
40. bere na vědomí, že Soudní dvůr vydal pro dvě agentury se sídlem v Londýně „odstavec obsahující zdůraznění skutečnosti“, který se týká rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Unie; konstatuje, že vzhledem k rozhodnutím o budoucím sídle agentury a vzhledem k tomu, že nájemní smlouva neobsahuje ustanovení o ukončení nájmu před vypršením smlouvy, vykázala agentura ve finančních výkazech odhad nájemného na zbývající dobu pronájmu na období 2017–2039 ve výši 448 000 000 EUR jako podmíněné závazky; naléhavě vybízí Komisi, aby za tyto absurdně vysoké pohledávky převzala odpovědnost a spolu s agenturou vyjednala přijatelnou dohodu s pronajímatelem; dále konstatuje, že výše podmíněných závazků souvisejících s dalšími náklady spojenými se stěhováním, např. přesun zaměstnanců s jejich rodinami, opatření ke zmírnění potenciální ztráty interních i externích odborníků sídlících ve Spojeném království, a následná rizika pro zajištění kontinuity činnosti teprve budou stanoveny; vyzývá agenturu, aby o aktualizovaném odhadu nákladů na přemístění agentury obsahujícím závazky související se současnými prostorami informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
41. zdůrazňuje, že rozpočet agentury na rok 2016 byl financován z 95 % z poplatků farmaceutického průmyslu a z 5 % z prostředků Unie; zdůrazňuje, že se v roce 2016 ve srovnání s rokem 2015 zvýšilo financování ze strany farmaceutických společností, a je znepokojen vlivem odvětví na agenturu a rovněž touto závislostí;
42. konstatuje, že hodnocení rizik spojených s brexitem bylo provedeno samostatně pracovní skupinou agentury pro připravenost na řádné fungování a přemístění (ORP taskforce), která byla vytvořena, aby zajistila připravenost agentury na různé scénáře v souvislosti s brexitem; konstatuje, že pracovní skupina se v roce 2016 zaměřila na posouzení dopadu na agenturu, včetně zvládnutí příprav souvisejících s podporou zaměstnanců a delegátů, finančními záležitostmi, otázkami bezpečnosti a infrastruktury, pokud jde o plánované přemístění do jiné země; vyzývá agenturu, aby o opatřeních přijatých v zájmu vyřešení tohoto problému informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
43. bere na vědomí informaci ze zprávy o navazujících opatřeních, v níž pracovní skupina ORP oficiálně prohlásila, že veškeré náklady na předčasný odchod z Londýna a přemístění agentury do nového hostitelského členského státu budou muset být hrazeny vládou Spojeného království; uznává také, že agentura jako nájemce mezitím provádí analýzu veškerých možných variant s pomocí právních poradců a poradců v oblasti nemovitostí ze Spojeného království a že současně sleduje jednání mezi Unií a vládou Spojeného království;
44. konstatuje, že nařízení (ES) č. 726/2004(12) podle zprávy Účetního dvora stanovuje Komisi povinnost provádět každých deset let externí hodnocení agentury a jejího fungování; konstatuje, že poslední hodnoticí zpráva byla zveřejněna v roce 2010; souhlasí s vyjádřením Účetního dvora, že s takto dlouhým intervalem mezi hodnoceními nelze zainteresovaným stranám zajistit včasnou zpětnou vazbu; bere na vědomí informaci agentury, že Komise nyní připravuje další hodnocení, které bude provedeno v období let 2017–2018;
45. znovu poukazuje na to, jak důležitou úlohu plní agentura při ochraně a podpoře zdraví lidí a zvířat tím, že posuzuje a kontroluje léčiva pro humánní a veterinární použití;
46. konstatuje, že v roce 2016 doporučila agentura k registraci 92 nových léčivých přípravků (81 humánních, 11 veterinárních) a tyto přípravky obsahují 33 nových účinných látek (27 humánních, 6 veterinárních); zdůrazňuje, že tyto účinné látky dosud nikdy nebyly povoleny v žádném léčivém přípravku v Unii a jejich chemická struktura nijak nesouvisí s chemickou strukturou jiných povolených látek;
47. vítá skutečnost, že v říjnu 2016 byly spuštěny internetové stránky věnované klinickým údajům, jako významný krok k větší transparentnosti; konstatuje, že tyto stránky skýtají otevřený přístup ke klinickým zprávám k novým humánním léčivým přípravkům povoleným v Unii; podotýká, že agentura je prvním regulačním orgánem na světě, který poskytuje takto rozsáhlý přístup ke klinickým údajům;
o o o
48. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(13) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost na rozpočtový rok 2016 (2017/2150(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí centra(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria centru za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0060/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1920/2006 ze dne 12. prosince 2006 o Evropském monitorovacím centru pro drogy a drogovou závislost (4), a zejména na článek 15 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0081/2018),
1. uděluje řediteli Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost absolutorium za plnění rozpočtu centra na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost za rozpočtový rok 2016 (2017/2150(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí centra(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria centru za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0060/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1920/2006 ze dne 12. prosince 2006 o Evropském monitorovacím centru pro drogy a drogovou závislost (9), a zejména na článek 15 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0081/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost na rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řediteli Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost na rozpočtový rok 2016 (2017/2150(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0081/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria hodlá orgán příslušný k udělení absolutoria klást zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazů příjmů(11) a výdajů Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (dále jen „centrum“) činil jeho konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 celkem 15 421 357 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje pokles o 16,73 %; vzhledem k tomu, že rozpočet centra pochází převážně z rozpočtu Unie;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost za rozpočtový rok 2016 („zpráva Účetního dvora“) uvádí, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka centra je spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné;
Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2015
1. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora uzavřelo centrum v roce 2012 rámcovou smlouvu, podle níž může uzavírat zvláštní smlouvy v maximální hodnotě 250 000 EUR, což bylo uvedeno v oznámení o veřejné zakázce. se znepokojením konstatuje, že centrum tento strop nedodrželo. konstatuje dále, že do konce roku 2015 dosáhly celkové platby provedené podle této smlouvy 382 181 EUR, tj. byla překročena o 50 %. poukazuje na to, že tyto platby nad rámec stropu svědčí o tom, že postup centra pro monitorování rámcových smluv je třeba zlepšit. vyzývá centrum, aby podávalo zprávy orgánu pro udělení absolutoria o stavu nápravných opatření, která jsou v současnosti označena jako „probíhající“ a o dalším zdokonalení sledování rámcových smluv;
Připomínky k legalitě a správnosti operací
2. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora u dvou rámcových smluv s maximální hodnotou 135 000 EUR a 650 000 EUR vystupoval jeden ze zaměstnanců centra jako pověřená schvalující osoba, když jmenoval hodnoticí výbor, rozhodoval o udělení zakázek a podepisoval smlouvy; konstatuje však, že pověření udělené schvalující osobou bylo omezeno na 130 000 EUR a rámcové smlouvy se v něm výslovně neuváděly; konstatuje, že podle odpovědi centra maximální hodnoty dvou rámcových smluv pouze uváděly celkovou souhrnnou výši zvláštních smluv, které budou pravděpodobně uzavřeny za účelem jejich provedení; s uspokojením konstatuje, že centrum upraví své rozhodnutí o pověření pravomocí schvalující osoby tak, aby jasněji stanovovalo činnosti, na které se toto pověření vztahuje.
Rozpočtové a finanční řízení
3. konstatuje, že výsledkem úsilí v oblasti monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2016 byla míra plnění rozpočtu ve výši 99,95 %, čímž oproti roku 2015 došlo ke zvýšení o 0,12 %, a míra čerpání prostředků na platby dosáhla 95,64 %, což ve srovnání s rokem 2015 představuje snížení o 1,71 %; s uspokojením konstatuje, že z vysoké celkové míry čerpání prostředků na závazky vyplývá, že závazky byly přijímány včas;
Závazky a přenesené prostředky
4. konstatuje, že objem prostředků přidělených na závazky, které byly přeneseny do roku 2016, činí 671 266 EUR (4,36%);
5. konstatuje, že přenosy mohou často být zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud jsou centrem předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru;
Zadávání zakázek
6. bere na vědomí, že centrum zavedlo nový plán pro zadávání zakázek, který byl v úzké spolupráci se všemi odděleními úspěšně proveden; vyzývá centrum, aby o provádění tohoto plánu informovalo orgán příslušný k udělení absolutoria;
7. dále konstatuje, že se centrum zúčastnilo schůze sítě úředníků agentur pověřených zadáváním veřejných zakázek, aby se podělilo o osvědčené postupy a mohlo pokračovat v uplatňování opatření pro racionalizaci a optimalizaci postupů zadávání zakázek a dalších finančních postupů;
Zaměstnanecká politika
8. konstatuje, že podle výsledků prověrky stavu zaměstnanců centra se v roce 2016 věnovalo 69,75 % jeho lidských zdrojů provozním činnostem, 20,17 % administrativním úkolům a koordinaci a 10,08 % zaměstnanců vykonávalo neutrální funkce;
9. podotýká, že z plánu pracovních míst vyplývá, že k 31. prosinci 2016 bylo obsazeno 73 míst (z celkových 79 míst povolených v rámci rozpočtu Unie) v porovnání se 74 místy v roce 2015; vítá, že podle všech míst obsazených ke dni 31. prosince 2016 bylo dosaženo vyváženosti žen a mužů, protože úřad zaměstnával 53,47 % žen oproti 46,53 % mužů;
10. zdůrazňuje, že součástí zaměstnanecké politiky centra by měla být rovnováha mezi prací a soukromým životem a že rozpočet vyčleněný na zdraví prospěšné aktivity dosahuje přibližně 100 EUR na zaměstnance, což odpovídá jednomu dni; připomíná, že každý zaměstnanec úřadu strávil na nemocenské dovolené v průběhu 8,54 dne;
11. oceňuje, že centrum již přijalo politiku na ochranu lidské důstojnosti a předcházení obtěžování; vyzývá centrum, aby uspořádalo školení s cílem zvýšit povědomí mezi zaměstnanci;
12. s uspokojením konstatuje, že centrum v roce 2016 neobdrželo žádné stížnosti, soudní žaloby nebo oznámené případy v souvislosti s přijímáním nebo propouštěním pracovníků;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
13. konstatuje, že na internetových stránkách centra je zveřejněno prohlášení o finančních zájmech ředitele centra; vyzývá centrum, aby na svých internetových stránkách uvedlo více prohlášení veřejného zájmu;
14. konstatuje, že správní rada přijala politiku centra proti podvodům, jež se řídí metodikou pro decentralizované agentury, kterou připravil Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), a doplňuje opatření již přijatá centrem v této věci, zejména pravidla úřadu OLAF pro interní vyšetřování, iniciativy pro zvyšování povědomí o etice zaměstnance, pravidla pro dary a pohostinství poskytovaných třetími stranami a pokyny pro závažná pochybení a oznamování nenáležitého jednání;
15. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání disponující dostatečnými rozpočtovými zdroji s cílem pomáhat whistleblowerům využívat vhodné kanály pro zveřejnění příslušných informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich identity a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství;
Hlavní úspěchy
16. vítá tři hlavní úspěchy, které centrum v roce 2016 zaznamenalo, a sice:
–
přijalo svůj první dlouhodobý plán: strategii EMCDDA do roku 2025;
–
zavedlo vhodné mechanismy umožňující úspěšně provést tuto organizaci přechodným obdobím a zároveň dosáhnout dalších pokroků v plnění jejího poslání;
–
vydalo tři zásadní publikace: balíček opatření k Evropské zprávě o drogové problematice, společnou zprávu o drogových trzích v EU EMCDDA/Europol za rok 2016 a zprávu o evropském projektu průzkumů ve školách zaměřených na alkohol a jiné drogy;
Interní audit
17. se znepokojením konstatuje, že podle zprávy Dvora ve své auditní zprávě z ledna 2016 útvar interního auditu Komise (IAS) upozornil, že je naléhavě třeba, aby centrum zlepšilo řízení projektů v oblasti IT; se znepokojením dále konstatuje, že IAS zejména uvedl, že centrum nemá jednotnou dlouhodobou strategickou vizi systémů IT, které podporují jeho hlavní operační procesy, že jeho metodika pro řízení projektů IT je pouze částečně přizpůsobena jeho potřebám a že proces řízení systémových požadavků je nedostatečný; konstatuje, že centrum a IAS se dohodly na plánu nápravných opatření; žádá centrum, aby informovalo orgán příslušný k udělení absolutoria o pokroku v tomto směru;
18. konstatuje, že v souladu se směrem stanoveným v jeho strategickém plánu interního auditu na roky 2016–18 provedl IAS v září 2016 „omezený přezkum kontinuity činností v Evropském monitorovacím centru pro drogy a drogovou závislost“; konstatuje, že související návrh zprávy obsahuje tři doporučení oceněná interním auditorem jako „důležitá“, zahrnující téma obchodní analýzy dopadu, akce odborné přípravy a zvyšování povědomí a seznam kritických záznamů; konstatuje, že bude vypracován akční plán zaměřen na tato tři doporučení po obdržení konečné zprávy o kontinuitě činnosti v centru; vyzývá centrum, aby podalo orgánu pro udělení absolutoria zprávu o provádění tohoto akčního plánu;
19. vybízí centrum, aby přijalo závazek ke zlepšení přístupu zainteresovaných třetích stran ke svým údajům vzhledem k tomu, že jedním z jeho hlavních cílů je šíření údajů a informací ohledně aktuální situace v oblasti drogové problematiky, včetně údajů o relevantních nových trendech; očekává, že tento závazek vyústí v přijetí odpovídajících účinných opatření.
o o o
20. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(12) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro námořní bezpečnost na rozpočtový rok 2016 (2017/2157(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro námořní bezpečnost za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro námořní bezpečnost za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0067/2018)
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost(4), a zejména na článek 19 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výbor pro dopravu a cestovní ruch (A8-0078/2018),
1. uděluje výkonnému řediteli Evropské agentury pro námořní bezpečnost absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropské agentury pro námořní bezpečnost, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropské agentury pro námořní bezpečnost za rozpočtový rok 2016 (2017/2157(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro námořní bezpečnost za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro námořní bezpečnost za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0067/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost(9), a zejména na článek 19 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0078/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Evropské agentury pro námořní bezpečnost na rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropské agentury pro námořní bezpečnost, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro námořní bezpečnost na rozpočtový rok 2016 (2017/2157(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro námořní bezpečnost na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0078/2018),
A. vzhledem k tomu, že orgán příslušný k udělování absolutoria klade v souvislosti s postupem udělování absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, realizací konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným spravováním lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(11) Evropské agentury pro námořní bezpečnost (dále jen „agentura“) dosahoval její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 výše 70 215 156 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje nárůst o 6,05 %;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce Evropské agentury pro námořní bezpečnost za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. bere na vědomí, že výsledkem úsilí v oblasti monitorování rozpočtu v rozpočtovém roce 2016 byla míra plnění rozpočtu ve výši 98,07 %, což představuje nárůst o 1,16 % oproti roku 2015, a že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 97,80 %, což představuje nárůst o 1,28 %;
2. bere na vědomí, že v rozpočtu na rok 2016 byla provedena konečná fáze dvoudílné rozpočtové restrukturalizace z let 2014 a 2015, která měla dopady na rozpočtové roky 2015 a 2016; konstatuje, že tato nová struktura si klade za cíl lépe podporovat potřeby agentury díky tomu, že se izolují aktivity financované na projektovém základě a financování vyčleněné na tyto specifické činnosti (prostředky R0); vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o praktickém dopadu a úsporách získaných díky nové struktuře rozpočtu;
Závazky a přenesené prostředky
3. poukazuje na skutečnost, že z celkové částky převedené z roku 2015 do roku 2016 (36 450 711 EUR) bylo 54 % spotřebováno, 43 % zůstalo jako „otevřená částka“ (částka, která je splatná, ale ještě nebyla uhrazena) a 2 % z celkové částky byla zrušena;
4. zdůrazňuje, že přenosy jsou často zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud je agentura dopředu naplánuje a sdělí Účetnímu dvoru;
Převod
5. bere na vědomí skutečnost, že agentura provedla v roce 2016 celkem 8 převodů mezi hlavami rozpočtu; konstatuje, že v případě převodů z jedné hlavy do jiné byly tyto převody pod hranicí 10 % prostředků přidělených dané rozpočtové položce na daný rozpočtový rok, s výjimkou převodů, které byly provedeny na konci roku v souladu s rozhodnutím správní rady přijatým písemným postupem č. 11/2016 o převodech z jedné hlavy do druhé nad rámec maximální výše 10 %;
Zadávací řízení a zaměstnanecká politika
6. bere na vědomí skutečnost, že agentura zahájila 66 zadávacích řízení, z nichž u 5 se jednalo o zvláštní jednací řízení a zbývajících 61 byla otevřená řízení a jednací řízení s nízkou hodnotou;
7. na základě zprávy agentury konstatuje, že v roce 2016 měla agentura ve svém schváleném plánu pracovních míst 202 pozic; konstatuje, že agentura zohlednila cíl ve výši 198 pozic, jehož má být dosaženo k 1. lednu 2017; konstatuje, že míra obsazenosti vůči tomuto cíli činila 98,48 %;
8. bere na vědomí výsledek třetí srovnávací analýzy pracovních míst v agentuře, z nichž 21,80 % je vyhrazeno na administrativní podporu a koordinaci, 70,93 % na operační úkoly a 7,26 % na neutrální úkoly; konstatuje, že v roce 2016 bylo pět pracovních míst určených pro agenturu v plánu pracovních míst na rok 2015 zrušeno v rámci prvotního 5% snižování stavu zaměstnanců v souladu se sdělením Komise o plánování zdrojů pro decentralizované agentury, čímž se počet statutárních míst snížil z 207 na 202, a že agentura svůj pracovní program na rok 2016 plnila s pouze 198 pracovními místy, neboť 4 místa byla zmrazena z důvodu škrtů plánovaných na rok 2017; konstatuje, že celkový počet zaměstnanců zůstal stejný, tj. 246; vítá skutečnost, že na rok 2017 je plánováno zvýšení počtu statutárních pracovních míst souvisejících se spoluprací v oblasti úkolů pobřežní stráže o 14 míst;
9. vyjadřuje politování nad značnou genderovou nevyvážeností 19% ku 81 % ve správní radě agentury, což oproti loňskému roku nepředstavuje žádné zlepšení; nicméně bere na vědomí informaci agentury, podle níž jmenování těchto členů nespadá do jejích pravomocí a poměr genderové vyváženosti vrcholného vedení představoval 50:50;
10. zdůrazňuje, že rovnováha mezi pracovním a soukromým životem by měla být součástí zaměstnanecké politiky agentury; vyzývá agenturu, aby upřesnila, jakým způsobem byla relativně vysoká částka (7 841,70 EUR), která byla v roce 2016 vynaložena na aktivity spojené s dobrými podmínkami zaměstnanců, rozdělena; konstatuje, že průměrný počet dnů pracovní neschopnosti na zaměstnance činil 5,9;
11. vítá skutečnost, že agentura zavedla obecné prováděcí pravidlo týkající se předcházení psychologickému a sexuálnímu obtěžování; vyzývá agenturu, aby podporovalo pořádání školení a informačních schůzek s cílem zvýšit povědomí mezi zaměstnanci;
12. s uspokojením konstatuje, že agentura nebyla cílem žádných žalob, soudních procesů nebo oznámených případů v souvislosti s přijímáním nebo propouštěním pracovníků v roce 2016;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
13. vítá skutečnost, že agentura na svých internetových stránkách zveřejnila prohlášení o závazku a o zachování mlčenlivosti podepsaná členy její správní rady a také jejich životopisy;
14. s uspokojením konstatuje, že správní rada agentury přijala v roce 2015 strategii na prevenci a odhalování podvodů a že byl v roce 2016 v tomto směru učiněn určitý počet konkrétních kroků, včetně školení na téma etiky a bezúhonnosti;
15. vítá skutečnost, že v agentuře nedošlo v roce 2016 k žádnému případu střetu zájmů;
16. vítá, že agentura přijala politiku pro otázku oznamovatelů (whistleblowers), která jejím pracovníkům poskytuje veškeré relevantní informace o oznamování a zaručuje, aby byla pracovníkům, kteří v dobré víře oznámí závažný přečin nebo znepokojující skutečnosti, zajištěna důvěrnost; s uspokojením konstatuje, že v roce 2016 nebyly hlášeny žádné případy;
17. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání disponující dostatečnými rozpočtovými zdroji, s cílem pomáhat whistleblowerům využívat vhodné kanály pro zveřejnění příslušných informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich identity a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství;
Hlavní dosažené výsledky
18. vítá tři hlavní úspěchy, které agentura v roce 2016 zaznamenala, a sice:
–
agentura zavedla novou metodiku pro návštěvy členských států a začlenila hodnocení nákladové efektivnosti do horizontálních analýz týkajících se cyklů návštěv v členských státech;
–
byly představeny první operační služby v rámci sledování námořního prostoru Copernicus, čímž započala součinnost, která bude v nadcházejících letech udržovat a podporovat produkty a služby, které agentura nabízí v oblasti monitorování Země;
–
agentura zavedla specifický a dobrovolný nástroj podporující práci členských států při prosazování a provádění unijních právních předpisů a norem týkajících se zmírňování environmentálních rizik spojených s lodní dopravou; (směrnice o síře(12) a směrnice o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu(13));
19. s politováním konstatuje, že agentura nevyužívá ukazatele dopadu a výsledku s cílem dále zdokonalit využívání klíčových ukazatelů výkonnosti; konstatuje nicméně, že jednotný programový dokument agentury jednoznačně uvádí očekávané dopady a výsledky každé aktivity;
Interní audit
20. bere na vědomí, že v roce 2016 nevydaly orgány provádějící audit agentury žádná kritická doporučení ani připomínky, jež by mohly vést k výhradě v každoročním prohlášení o věrohodnosti; s uspokojením konstatuje, že veškerá doporučení a připomínky plynoucí z různých auditů v předešlých letech před rokem 2016 byly uzavřeny k 31. prosinci 2016;
21. konstatuje, že Útvar interního auditu (IAS) provedl audit činností financovaných na projektovém základě v agentuře EMSA a dospěl k závěru, že řídící a kontrolní systémy agentury pro činnosti financované na projektovém základě jsou obecně vhodně naplánovány a účinně a účelně uplatňovány; konstatuje nicméně, že útvar IAS vymezil oblasti, v nichž zbývá prostor pro zlepšení, a to pokud se jedná o dostupnost řídících informací ohledně plánování a využívání zdrojů pro činnosti financované na projektovém základě; konstatuje, že útvar IAS vydal dne 30. ledna 2017 tři doporučení, z nichž jedno bylo agenturou přijato; vyzývá agenturu, aby o provedení těchto doporučení informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
22. vítá skutečnost, že agentura na základě doporučení útvaru interního auditu a Evropského účetního dvora vytvořila vlastní nástroj pro sledování a že všechna doporučení a připomínky auditů vydané do 31. prosince 2016 byly provedeny;
Vnitřní kontrola
23. bere na vědomí, že agentura vypracovala a zavedla řadu vnitřních opatření k zajištění toho, aby její činnosti podléhaly kontrole, a k poskytnutí přiměřené jistoty vedení ohledně dosažení jejích cílů; bere na vědomí, že agentura zavedla celý soubor standardů vnitřní kontroly založených na ekvivalentních standardech vytvořených Komisí a minimálních požadavcích, které schválila její správní rada; konstatuje, že hlavní vývoj v roce 2016 se týkal prevence a odhalování podvodů a správy dokumentů;
24. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora v roce 2014 agentura uzavřela rámcovou smlouvu ve výši 3 500 000 EUR na pořízení zboží a služeb v oblasti IT na období šesti let; konstatuje, že agentura však podhodnotila jak potřeby, tak pravděpodobnou hodnotu zakázky, a v důsledku toho dosáhlo na konci roku 2016 plnění smlouvy již 80 %; s politováním konstatuje, že tak muselo být vypsáno nové výběrové řízení, a to o čtyři roky dříve, než bylo plánováno, což vedlo k dodatečným administrativním nákladům; na základě odpovědi agentury konstatuje, že vymezení potřeb agentury v souvislosti s touto smlouvou bylo zvláště složité, neboť v době zadávání zakázky dosud probíhala jednání o pověřovací dohodě pro program Copernicus a především nebylo zřejmé, zda a v jakém rozsahu budou náklady na IT podle této smlouvy způsobilé;
25. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora v roce 2016 uzavřela agentura sedm rámcových smluv na nákup systémů na reakci při znečištění ropou; konstatuje, že zadávací řízení bylo vypsáno na základě předpokladu, že celková hodnota všech sedmi rámcových smluv bude činit 7 000 000 EUR; vyjadřuje politování nad tím, že tento předpoklad podcenil potřeby agentury a bylo podepsáno sedm rámcových smluv, kdy hodnotu 7 000 000 EUR měla každá z nich, takže celková hodnota smluv byla 49 000 000 EUR; konstatuje z odpovědi agentury, že v období mezi původním odhadem potřeb a vlastním zahájením zadávacího řízení se předpokládané potřeby změnily;
Výkonnost
26. konstatuje, že v roce 2016 pokračovala spolupráce se zúčastněnými členskými státy a subjekty Unie, včetně poskytování služeb agentuře Frontex (kontrola hranic), EFCA (monitorování rybolovu), OLAF (cla a protiprávní přeshraniční činnost), MAOC-N (prosazování práva – narkotika) a EUNAVFOR (boj proti pirátství a obchodování s lidmi);
27. konstatuje, že legislativní návrh na změnu nařízení, kterým byla agentura zřízena, zaměřený na rozvoj evropské spolupráce ohledně funkcí pobřežní stráže měl značný dopad na víceleté programování agentury připravované v roce 2016; dále bere na vědomí pilotní projekt Parlamentu prováděný v letech 2016 a 2017 a zaměřený na prozkoumání a další rozvoj součinnosti mezi agenturami EMSA, Frontex a EFCA s cílem posílit spolupráci v oblasti pobřežní stráže; vítá dokončení legislativního postupu a přijetí tohoto pozměňovacího aktu(14) na konci roku 2016;
28. připomíná, že úkoly agentury mohou být na evropské úrovni prováděny účinněji než na vnitrostátní úrovni, což se týká např. příspěvku agentury k námořní bezpečnosti a předcházení znečištění z lodí i ze zařízení pro těžbu plynu a ropy na moři v Evropě; vítá skutečnost, že agentura usiluje o součinnost s jinými agenturami Unie s cílem dosáhnout větší účinnosti a účelnosti a nižších nákladů; v této souvislosti vítá a podporuje spolupráci agentury s dalšími unijními agenturami, které podporují program EU pro migraci, přičemž tato spolupráce zahrnuje poskytování rostoucího počtu služeb agentuře Frontex v souladu s obnovenou a aktualizovanou dohodou o úrovni služeb, která byla v roce 2016 uzavřena na dobu tří let; rovněž bere na vědomí, že agentura dokončila zadávání veřejných zakázek týkajících se systémů dálkově řízených letadel pro námořní dohled; podporuje spolupráci agentury s dalšími unijními agenturami při řešení uprchlické krize, a to i v případech, kdy se jedná o mimořádně důležité činnosti, které nespadají do jejího původního mandátu, například poskytování know-how, operační pomoci a pracovníků, jejichž účelem je přispět k řešení uprchlické krize;
o o o
29. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(15) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 ze dne 11. května 2016 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 58).
Směrnice komise (EU) 2015/2087 ze dne 18. listopadu 2015, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu (Úř. věst. L 302, 19.11.2015, s. 99).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1625 ze dne 14. září 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 1406/2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 77).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací na rozpočtový rok 2016 (2017/2161(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí agentury(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno agentuře za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0071/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 526/2013 ze dne 21. května 2013 o Agentuře Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a o zrušení nařízení (ES) č. 460/2004(4), a zejména na článek 21 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0114/2018),
1. uděluje výkonnému řediteli Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací za rozpočtový rok 2016 (2017/2161(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí agentury(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno agentuře za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0071/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 526/2013 ze dne 21. května 2013 o Agentuře Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a o zrušení nařízení (ES) č. 460/2004(9), a zejména na článek 21 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0114/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací za rozpočtový rok;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací na rozpočtový rok 2016 (2017/2161(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0114/2018),
A. vzhledem k tomu, že orgán příslušný k udělování absolutoria klade v souvislosti s postupem udělování absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, realizací konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným spravováním lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(11) Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (dále jen „agentura“) její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 činil 11 033 974,16 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje nárůst o 9,64 %;
C. vzhledem k tomu, že příspěvek Unie do rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2016 činil 10 120 000 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje nárůst o 10,53 %;
D. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky agentury za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria za roky 2013, 2014 a 2015
1. se znepokojením konstatuje, že:
–
agentura do své výroční zprávy za rok 2016 nezahrnula kapitolu o transparentnosti, odpovědnosti a integritě a vyzývá agenturu, aby tuto kapitolu zahrnula do své výroční zprávy o činnosti za rok 2017;
–
situace se nezměnila a platby od řecké vlády jsou nadále uskutečňovány se značným zpožděním, v důsledku čehož se zpožďují i platby pronajímatelům nemovitostí využívaných v Aténách a Heraklionu; uznává, že agentura vyvinula značné úsilí o udržení kontaktů s řeckou vládou s cílem situaci změnit; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria o vývoji situace informovala;
Rozpočtové a finanční řízení
2. konstatuje, že výsledkem úsilí v oblasti monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2016 byla vysoká míra plnění rozpočtu ve výši 98,47 %, čímž oproti roku 2015 došlo ke snížení o 1,53 %, a míra čerpání prostředků na platby dosáhla 89,18 %, což ve srovnání s rokem 2015 představuje snížení o 3,71 %;
Závazky a přenesené prostředky
3. na základě zprávy Účetního dvora bere na vědomí, že prostředky přenesené z prostředků na závazky pro hlavu II (správní výdaje) činily 300 000 EUR (25 %), zatímco v roce 2015 činily 150 000 EUR (22 %), tedy o 150 000 EUR více; poznamenává, že tyto přenesené prostředky, vydané ke konci rozpočtového roku, primárně souvisely s investicemi do informačních technologií (IT) a provozem služebního vozu, pouze pro služební účely;
4. konstatuje, že přenosy jsou často zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud jsou agenturou předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru;
Zaměstnanecká politika
5. na základě plánu pracovních míst podotýká, že ke dni 31. prosince 2016 bylo obsazeno 43 pracovních míst (z celkem 48 pracovních míst schválených v rozpočtu Unie) oproti 45 pracovním místům v roce 2015;
6. bere na vědomí, že ke dni 31. prosince 2016 činil poměr mezi muži a ženami v řadách zaměstnanců 42,1 % žen vůči 57,9 % mužů; konstatuje, že všechny tři pozice vrcholného vedení byly obsazeny muži; bere nicméně na vědomí, že poměr mezi ženami a muži ve vrcholném vedení se změnil na konci roku 2017, kdy byly dvě ze tří pozic vedoucích oddělení obsazeny ženami;
7. na základě zprávy Účetního dvora bere na vědomí, že v roce 2016 agentura přesunula osm dalších zaměstnanců do Atén, čímž se počet zaměstnanců v Heraklionu snížil na 14; z odpovědi agentury bere na vědomí, že předpokládaný celkový počet zaměstnanců v Heraklionu by měl na konci roku 2017 činit osm; zdůrazňuje skutečnost, že podle zprávy Účetního dvora z roku 2013 je pravděpodobné, že by bylo možné ještě více snížit náklady, pokud by byli všichni zaměstnanci na jednom místě; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o možných opatřeních ke zlepšení situace;
8. poznamenává, že agentura má potíže s náborem, oslovováním a udržením příslušně kvalifikovaných zaměstnanců, zejména kvůli typu nabízených pracovních míst (pozice smluvních zaměstnanců) a nízkému faktoru koeficientu uplatňovanému na platy zaměstnanců agentury v Řecku; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o všech opatřeních přijatých ke zmírnění těchto potíží;
9. konstatuje, že zaměstnanci agentury měli v roce 2016 v průměru šest pracovních dní volno z důvodu nemoci; podotýká, že počet dní strávených činnostmi pro dobré životní podmínky činil v roce 2016 dva dny na zaměstnance;
10. s uspokojením konstatuje, že agentura zřídila síť důvěrných poradců pro prevenci a mediaci konfliktů souvisejících s prací; bere na vědomí, že agentura zorganizovala interní odbornou přípravu a činnosti ke zvyšování povědomí;
11. konstatuje, že agentura zavedla politiku na ochranu důstojnosti osob a prevenci psychického a sexuálního obtěžování a poskytuje pravidelnou odbornou přípravu v oblasti prevence obtěžování;
12. poznamenává, že agentura využívá oficiální vozy, ale nedovoluje jejich použití k soukromým účelům;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
13. se znepokojením konstatuje, že na webové stránce agentury jsou k dispozici životopisy pouze předsedy správní rady a výkonného ředitele; s uspokojením konstatuje, že byla zveřejněna prohlášení o zájmech členů správní rady, výkonného ředitele a stálé skupiny zúčastněných stran;
14. konstatuje, že se mezi decentralizovanými agenturami Unie diskutuje o politice v oblasti whistleblowingu a v roce 2018 budou přijaty společná politika a pokyny; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o provádění této politiky;
15. poukazuje na to, že agentura dosud nepředložila žádnou konkrétní iniciativu ke zlepšení transparentnosti, pokud jde o její kontakty s lobbisty a zúčastněnými stranami; vyzývá agenturu, aby neprodleně přijala proaktivní politiku v oblasti transparentnosti lobbingu a aby o všech přijatých opatřeních k řešení tohoto problému informovala orgán příslušný k udělení absolutoria; konstatuje, že z odpovědi agentury vyplývá, že se právě vypracovává politika týkající se této záležitosti;
16. konstatuje, že agentura zveřejňuje zápisy z jednání své správní rady, jakmile jsou schváleny;
17. bere na vědomí, že agentura v roce 2016 neobdržela žádnou žádost o přístup k dokumentům;
Hlavní úspěchy
18. vítá tři hlavní úspěchy, jichž agentura v roce 2016 dosáhla, a to zejména:
–
úspěšné dokončení celoevropského cvičení;
–
její příspěvek skupině pro spolupráci a proaktivnímu sekretariátu směrnice o bezpečnosti sítí a informací;
–
používání nástrojů ke zvýšení povědomí v oblasti kybernetické bezpečnosti, mezi něž patří Evropský měsíc kybernetické bezpečnosti a výzva v oblasti kybernetické bezpečnosti;
Interní audit
19. poznamenává, že agentura neobdržela od útvaru interního auditu (IAS) Komise v roce 2016 žádné otevřené doporučení; konstatuje, že Útvar interního auditu v září 2016 provedl posouzení rizik agentury, z něhož vyplynula další tři témata pro audit: zapojení zúčastněných stran do problematiky výstupů, lidské zdroje a IT; bere na vědomí, že agentura podnikne bezprostřední kroky v otázce vybudování systému řízení kvality, jakož i provádění jeho zásady řízení rizik; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o provádění těchto činností;
Vnitřní kontrola
20. bere na vědomí informaci od agentury, že výsledkem rozsáhlých kontrol ex post v rozpočtovém roce 2015, prováděných v souladu s interním kontrolním standardem č. 8 „Procesy a postupy“, byla řada doporučení, jež byla bez výjimky vydána v roce 2016; uznává, že zkontrolováno bylo 267 finančních transakcí, což představuje 76,43 % rozpočtu agentury na rok 2015, a výsledkem bylo vydání jednoho doporučení týkajícího se zpoždění plateb; uznává, že v důsledku zpoždění nevznikl žádný úrok ke splacení; s uspokojením konstatuje, že se agentura intenzivně zaměřila na ověření výsledků před zahájením transakcí (ověření ex ante), aby bylo možné dosáhnout co nejlepší kontroly;
Ostatní připomínky
21. poznamenává, že podle zprávy Účetního dvora dospělo externí hodnocení z roku 2015, doručené v květnu 2016, k závěru, že práce a výstupy agentury byly odrazem potřeby bezpečnosti informací na síti v celé Unii a členských státech a že agentura účinně naplňuje očekávání svých zúčastněných stran; konstatuje však, že je třeba zlepšit komunikaci mezi agenturou a jejími zúčastněnými stranami, které se domnívají, že její mandát a dosah jsou omezené; z odpovědi agentury bere na vědomí, že správní rada diskutuje o budoucnosti agentury a o nejlepším způsobu, jak komunikovat se zúčastněnými stranami agentury, jakož i o způsobu, jak zvýšit dosah agentury v rámci dostupných lidských a finančních zdrojů; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o opatřeních přijatých za účelem zlepšení situace;
22. vítá skutečnost, že agentura začala v průběhu roku 2016 zavádět systém řízení kvality; poznamenává, že příručka pro řízení kvality, jakož i standardní provozní postupy a pracovní pokyny byly navrženy podle norem ISO 9001; s uspokojením konstatuje, že všechny tyto dokumenty jsou ve fázi přezkumu ze strany vedení a budou provedeny v roce 2017; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o dosaženém pokroku;
23. vítá skutečnost, že agentura za účelem zajištění nákladově efektivního pracovního prostředí šetrného k životnímu prostředí recykluje papír, sklo a plasty, zaměstnance vybízí k tomu, aby netiskli zbytečně, a zavedla elektronický systém pro řízení pracovních toků, který významně snížil využívání fyzických složek;
24. vítá skutečnost, že agentura za účelem snížení nebo kompenzace emisí CO2 podpořila využívání elektronických komunikačních prostředků jakožto alternativy k fyzické přepravě a v roce 2017 poprvé využila „nástroje přepravního protokolu pro skleníkové plyny“ s cílem shromáždit statistické údaje o služebních cestách podniknutých zaměstnanci agentury;
o o o
25. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(12) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro železnice (nyní Agentura Evropské unie pro železnice) na rozpočtový rok 2016 (2017/2162(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro železnice (nyní Agentura Evropské unie pro železnice) za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro železnice (nyní Agentura Evropské unie pro železnice) za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0072/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 881/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zřízení Evropské agentury pro železnice (nařízení o agentuře)(4), a zejména na článek 39 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o à Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004(5), a zejména na článek 65 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0079/2018),
1. uděluje výkonnému řediteli Evropské agentury pro železnice (nyní Agentura Evropské unie pro železnice) absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropské agentury pro železnice (nyní Agentura Evropské unie pro železnice), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropské agentury pro železnice (nyní Agentura Evropské unie pro železnice) za rozpočtový rok 2016 (2017/2162(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro železnice (nyní Agentura Evropské unie pro železnice) za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro železnice (nyní Agentura Evropské unie pro železnice) za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0072/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(9), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 881/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zřízení Evropské agentury pro železnice (nařízení o agentuře)(10), a zejména na článek 39 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o à Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004(11), a zejména na článek 65 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0079/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Evropské agentury pro železnice (nyní Agentura Evropské unie pro železnice) na rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropské agentury pro železnice (nyní Agentura Evropské unie pro železnice), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro železnice (nyní Agentura Evropské unie pro železnice) na rozpočtový rok 2016 (2017/2162(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro železnice (nyní Agentura Evropské unie pro železnice) na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0079/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(13) Evropské agentury pro železnice (nyní Agentury Evropské unie pro železnice) (dále jen „agentura“) dosahoval její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 výše 27 545 879 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje nárůst o 4,56 %; vzhledem k tomu, že rozpočet agentury se odvíjí převážně od rozpočtu Unie;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro železnice (nyní Agentury Evropské unie pro železnice) za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2014 a 2015
1. uznává, že agentura nemůže sama o sobě rozhodnout o centralizování všech svých aktivit na jednom místě; připomíná, že když byla v roce 2004 vytvořena, o jejím dvojím sídle (Lille/Valenciennes) rozhodla Rada; bere na vědomí poznámku Účetního dvora o možných úsporách, jichž by bylo možné dosáhnout díky řešení s jediným umístěním; bere na vědomí analýzu rozpočtových dopadů dvojího sídla, kterou vypracovala agentura, a její doporučení, aby bylo toto dvojí sídlo zachováno; zdůrazňuje, že je pravděpodobné, že náklady by se snížily, pokud by se veškeré činnosti soustředily do jediné lokality; zdůrazňuje, že ke snížení nákladů by rovněž mohla přispět komplexní dohoda o sídle s hostitelským členským státem, jež by vedla k vyjasnění podmínek, za nichž agentura a její pracovníci vykonávají svou činnost – čímž by byla ukončena situace, kdy jsou provozní náklady pravděpodobně vyšší, než je nezbytné; vyzývá Radu, aby přehodnotila své dřívější rozhodnutí a aby namísto něj zvolila možnost centralizovat všechny operace agentury v jediném místě;
Rozpočtové a finanční řízení
2. konstatuje, že výsledkem úsilí v oblasti monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2016 byla míra plnění rozpočtu ve výši 99,20 %, čímž oproti roku 2015 došlo ke zvýšení o 0,10 %, a míra čerpání prostředků na platby dosáhla 91,57 %, což ve srovnání s rokem 2015 představuje zvýšení o 1,79 %;
3. vítá, že v souladu s ustanoveními nového nařízení o agentuře, které nabylo účinnosti v červnu 2016, je agentura oprávněna účtovat poplatky za výkon některých ze svých nových pravomocí;
Závazky a přenesené prostředky
4. konstatuje, že podle agentury byla míra přenosů pod orientačními stropy, které Účetní dvůr použil k hodnocení plnění rozpočtu (tj. 10 % pro hlavu I, 1,20 % pro hlavu II, 30 % pro hlavu III) pro všechny rozpočtové hlavy; dále konstatuje, že 7,52 % prostředků na platby přenesených do roku 2017 se týká převážně provozních výdajů a že bylo použito 95,4 % prostředků přenesených z roku 2015;
5. zdůrazňuje, že přenosy jsou často zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud jsou agenturou předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru;
Zaměstnanecká politika
6. konstatuje, že na konci roku 2016 zaměstnávala agentura 165 stálých pracovníků, z nichž 133 byli dočasní zaměstnanci, 29 smluvní zaměstnanci a 3 byli vyslaní národní odborníci, přičemž na konci roku 2015 měla 154 stálých pracovníků;
7. se znepokojením konstatuje, že 62 % zaměstnanců agentury tvoří muži a 38 % ženy, což představuje nerovnováhu dosahující téměř poměru dva ku jedné; s politováním konstatuje, že na pozicích vrcholného vedení a ve správní radě agentury jsou výrazně nerovným způsobem zastoupena pohlaví; připomíná nicméně, že pokud se jedná o vyvážené zastoupení žen a mužů ve správních a výkonných radách, jejich členy jmenují členské státy; doporučuje však, aby byla tato situace urychleně vyřešena;
8. s uspokojením konstatuje, že došlo ke zvýšení poměru pracovníků přidělených k plnění provozních úkolů (z 65 % v roce 2015 na 70 % v roce 2016), přičemž podíl pracovníků přidělených k plnění administrativních úkolů se snížil z 23 % na 18 %; lituje však, že změna uvedených procentních poměrů byla způsobena převážně opravou zařazení pracovníků do jednotlivých kategorií; poukazuje na to, že toto snížení není v souladu s 5 % snížením stavu zaměstnanců, o němž Komise informovala při plánování zdrojů pro decentralizované agentury;
9. zdůrazňuje, že rovnováha mezi pracovním a soukromým životem by měla být součástí zaměstnanecké politiky agentury; zdůrazňuje, že rozpočet, který je vynakládán na aktivity pro tělesnou a duševní pohodu personálu, dosahuje 228,7 EUR na zaměstnance a že v roce 2016 byl uspořádán jeden den externích zaměstnaneckých aktivit; konstatuje, že průměrný počet dnů pracovní neschopnosti na zaměstnance činí 3,2, což je výrazně pod průměrem ve většině agentur;
10. vítá, že v roce 2016 nebyly oznámeny žádné případy obtěžování; podporuje školení uspořádaná s cílem posílit povědomí pracovníků o této problematice;
11. s uspokojením konstatuje, že v roce 2016 agentura neobdržela žádné stížnosti, soudní žaloby nebo oznámené případy v souvislosti s přijímáním nebo propouštěním pracovníků;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
12. vítá skutečnost, že správní rada agentury přijala politiku pro otázku střetu zájmů svých členů; konstatuje, že agentura na svých internetových stránkách následně zveřejnila prohlášení o neexistenci střetů zájmů a životopisy členů své správní rady; vyzývá agenturu, aby o zveřejnění chybějících dokumentů informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
13. konstatuje, že agentura podle svého vyjádření pokračovala s prováděním akčního plánu, který je vymezen ve strategii agentury pro boj proti podvodům; konstatuje zejména, že agentura uspořádala dva kurzy o předcházení podvodům a dva kurzy o etice a bezúhonnosti;
14. konstatuje, že agentura do svého pravidelného posouzení rizik zahrnula posouzení rizika podvodu a že rejstřík agentury evidující riziko podvodu byl v průběhu roku 2016 revidován; konstatuje, že rizika byla přehodnocena ze střední úrovně na úroveň nízkou a že nebyla zjištěna žádná dodatečná rizika;
15. bere na vědomí informaci agentury, podle které očekává vzorové rozhodnutí Komise s cílem přijmout vlastní rozhodnutí o pravidlech pro whistleblowing; konstatuje však, že dokud nebude toto vzorové rozhodnutí navrženo, uplatňuje se stávající rozhodnutí Komise o pravidlech pro whistleblowing; vyzývá agenturu, aby informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o uplatňování těchto obecných pokynů;
16. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání disponující dostatečnými rozpočtovými zdroji s cílem pomáhat whistleblowerům využívat vhodné kanály pro zveřejňování informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich identity a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství;
17. bere na vědomí důvody pro odepření přístupu k dokumentům (1 případ ze 44); vyzývá agenturu, aby možnost odepřít přístup k dokumentům uplatňovala přísně zákonným a spravedlivým způsobem a současně chránila osobní údaje;
Hlavní úspěchy
18. vítá tři hlavní úspěchy, které agentura v roce 2016 zaznamenala, a sice:
–
zveřejnila revidovanou strategickou vizi, včetně přípravy na strategii pro mezinárodní vztahy a provádění komunikační strategie;
–
uplatnila aktualizovanou strukturu řízení a přizpůsobila organizaci agentury novému nařízení o agentuře; agentura dále uplatnila svůj integrovaný systém řízení s cílem získat v průběhu roku 2017 certifikaci ISO 9001;
–
účinně zavedla nový název a mandát v rámci nové právní úpravy (čtvrtý železniční balíček, který je v platnosti od 15. června 2016) a dosáhla výrazného pokroku při přípravě na svou novou úlohu;
19. s politováním však konstatuje, že agentura nevyužívá ukazatele vstupů s cílem dále zdokonalit využívání klíčových ukazatelů výkonnosti, a doporučuje, aby se tento stav změnil;
Interní audit
20. bere na vědomí, že Útvar interního auditu (IAS) Komise neadresoval agentuře žádná kritická ani velmi důležitá doporučení; bere na vědomí, že IAS vypracoval posouzení rizik pokrývající všechny operační a podpůrné procesy;
21. s ohledem na předchozí audit vztahů se zúčastněnými stranami a externí komunikace, který vypracoval IAS, konstatuje, že tento útvar uzavřel tři důležitá doporučení a velmi důležité doporučení o zdokonalení postupu přijímání zaměstnanců a že dospěl k závěru, že agentura provedla všechna doporučení kromě jednoho; dále konstatuje, že pokud se jedná o jediné dosud otevřené doporučení označené jako „důležité“, které se týká „stávajícího procesního rámce platného pro vztahy se zúčastněnými stranami a externí komunikaci“, jeho provádění probíhá a mělo by být dokončeno ve lhůtě do září 2017;
Vnitřní kontrolní systém
22. s uspokojením konstatuje, že agentura získala certifikaci ISO 9001;
23. konstatuje, že správní rada agentury přijala v dubnu 2016 své standardy řízení; dále konstatuje, že v souladu se standardem řízení č. 16 vyhodnotila v rámci přezkumu systému řízení agentury její správa přiměřenost svých standardů řízení a účinnost jejich provádění; bere na vědomí informaci agentury, podle níž sice byly zjištěny určité oblasti, v nichž by bylo možné dosáhnout zlepšení (ERA MS 3 – Etické a organizační hodnoty, ERA MS 4 – Cíle, strategické plánování a informování, ERA MS 5 – Kontinuita činností, ERA MS 8 – Řízení vztahů se zúčastněnými stranami, ERA MS 9 – Řízení procesů, ERA MS 10 – Řízení lidských zdrojů, ERA MS 13 – Správa údajů a informací), můžeme se však domnívat, že kontrolní systém agentury obecně funguje podle plánu a přiměřeně omezuje hlavní rizika ohrožující dosahování cílů agentury;
24. bere na vědomí, že agentura dále vyvíjí integrovaný systém řízení založený na požadavcích stanovených ve standardech vnitřní kontroly a v normách řady ISO 9001, aby splňoval podmínky nezbytné k tomu, aby mohla agentura úspěšně přibrat nové činnosti a získat na efektivnosti; vítá analýzu výjimek a nedodržování předpisů, kterou agentura v rámci integrovaného systému řízení provedla, a školicí akce týkající se řízení zakázek a smluv, jež mají být uspořádány v roce 2017 s cílem dosáhnout v těchto záležitostech nápravy;
25. bere na vědomí, že posouzení účinnosti integrovaného systému řízení upozornilo na některé oblasti, v nichž existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o soulad a účinnost, zejména v souvislosti s etickými a organizačními hodnotami, kontinuitou provozu, řízením vztahů se zúčastněnými stranami a řízením lidských zdrojů, a zejména bere na vědomí, že toto posouzení odhalilo mezeru mezi odbornou způsobilostí, kterou má agentura interně k dispozici, a odbornou způsobilostí, kterou požaduje; očekává, že agentura zajistí úplné provedení svých norem řízení do roku 2017, jak bylo plánováno;
26. lituje, že nebylo dosaženo cíle provedení 95 % plateb ve stanovené lhůtě 30 dnů; bere na vědomí, že důvody zpoždění plateb zůstávají stejné jako v roce 2015, tj. zpoždění při zpracování faktur zaměstnanci agentury, nedostatek hotovosti a neshody s dodavateli ohledně obsahu faktur; žádá agenturu, aby přijala v přiměřené lhůtě nápravná opatření, jež umožní cíl 95 % splnit;
Další připomínky
27. vítá přijetí nařízení o agentuře(14), které vstoupilo v platnost dne 15. června 2016; s uspokojením konstatuje, že nejpozději na konci přechodného období (16. června 2019) tato očekávaná strategická změna přemění agenturu z pouhého orgánu pověřeného přípravou politik a jejich šířením na orgán pověřený pracovat přímo pro odvětví ve věcech schvalování osvědčení o bezpečnosti a kolejových vozidel; bere na vědomí informaci agentury, podle níž se očekává, že tento přechod bude mít obrovské přínosy v podobě snížených nákladů;
28. zdůrazňuje strategickou úlohu agentury při zlepšování konkurenceschopnosti železnice oproti jiným oborům dopravy a při pomáhání rozvoji účinně fungujícího jednotného evropského železničního prostoru bez hranic, a to snížením administrativních a technických překážek, motivováním ke vstupu na trh, zajištěním dodržování zákazu diskriminace, účinnějším vynakládáním veřejných prostředků na veřejné služby dopravy po železnici a zajištěním lepší správy infrastruktury; vítá program zaměřený na vyjasnění vnitrostátních právních předpisů s cílem snížit dopad stávajících překážek mezi členskými státy nebo je odstranit;
29. upozorňuje na úlohu agentury při zajišťování bezpečnosti a interoperability evropského železničního systému, čímž bude přispívat k vytvoření konkurenčnějšího postavení evropského železničního odvětví a ke zvyšování kvality služeb železniční dopravy; podporuje vizi evropského železničního systému jakožto světového šampióna, pokud jde výkonnost v oblasti bezpečnosti, s níž přišla Komise;
30. oceňuje úlohu agentury při dalším sledování vývoje, testování a zavádění evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS) a při hodnocení zvláštních projektů systému ERTMS; vítá zahájení jednání mezi EU a Švýcarskem v rámci dohody o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici, a to za účelem účasti Švýcarska v rámci Evropské agentury pro železnice; zdůrazňuje, že s posílením pravomocí bude nutné agentuře poskytnout i finanční, materiální a lidské zdroje nezbytné k účinnému a efektivnímu plnění nových a dodatečných úkolů; upozorňuje na studii, kterou nedávno vypracoval Rozpočtový výbor týkající se způsobů financování evropských agentur, a na skutečnost, že je třeba vypracovat možnosti, které by umožňovaly větší finanční soběstačnost agentury; se znepokojením sleduje rozpor mezi nedávno schválenými právními předpisy, jimiž se rozšiřuje oblast působnosti agentury, a škrty v rozpočtu agentury, které mají být provedeny ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020;
31. připomíná, že Evropský parlament se v rámci rozpočtového procesu vyslovil pro navrácení celé částky přesunuté z Nástroje pro propojení Evropy do Evropského fondu pro strategické investice; zdůrazňuje, že by měly být zajištěny finanční prostředky na dokončení jednotného evropského železničního prostoru, a to rovněž za účelem modernizace a rozšíření železniční infrastruktury v nejvzdálenějších regionech Unie; dále zdůrazňuje, že spuštění systému ERTMS by mělo být uspíšeno, aby bylo možno ve větší míře zavádět společné technické normy a maximalizovat přínosy z hlediska interoperability;
32. bere na vědomí, že posouzení rizik za rok 2016 upozornilo na nová rizika oproti roku 2015, která souvisejí s opožděnou a nekonzistentní transpozicí 4. železničního balíčku, zastaralostí nástrojů změnového řízení systému ERTMS, snižováním hluku způsobeného železniční dopravou, zpožděními při omezování vnitrostátních pravidel a správou údajů;
o o o
33. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(15) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 1).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy na rozpočtový rok 2016 (2017/2173(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí orgánu(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno orgánu za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0083/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES(4), a zejména na článek 64 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A8-0101/2018),
1. uděluje výkonné ředitelce Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy absolutorium za plnění rozpočtu orgánu na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonné ředitelce Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy za rozpočtový rok 2016 (2017/2173(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí orgánu(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno orgánu za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0083/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES(9), a zejména na článek 64 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A8-0101/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy za rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonné ředitelce Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy na rozpočtový rok 2016 (2017/2173(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A8-0101/2018),
A. vzhledem k tomu, že orgán příslušný k udělení absolutoria klade v souvislosti s postupem udělování absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním koncepce sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že konečný rozpočet Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán“) na rok 2016 činil podle výkazu příjmů a výdajů(11)39 398 106 EUR, což oproti roku 2015 představuje navýšení o 7,11 %; vzhledem k tomu, že orgán je financován z příspěvku Unie (10 203 000 EUR) a z příspěvků celostátních orgánů dohledu členských států (16 180 250 EUR) a poplatků (10 550 293 EUR);
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka orgánu je spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. bere na vědomí, že výsledkem úsilí v oblasti monitorování rozpočtu v rozpočtovém roce 2016 byla míra plnění rozpočtu 99,97 %, což představuje nárůst o 0,33 % oproti roku 2015, a že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 87,29 %, což představuje nárůst o 2,75 % ve srovnání s rokem 2015;
Závazky a přenesené prostředky
2. s uspokojením konstatuje, že 92,8 % rozpočtových prostředků na rok 2015 přenesených do roku 2016 byly vyplaceny v roce 2016;
3. konstatuje, že míra přenosu prostředků byla poměrně nízká, s výjimkou hlavy III (provozní výdaje), která činila 38,09 %;
4. žádá orgán, aby omezil objem, který má být přenesen do příštího roku, na minimum;
5. zdůrazňuje, že přenosy jsou často zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů orgánu a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud jsou orgánem předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru;
Převody
6. s uspokojením konstatuje, že podle výroční zprávy orgánu o činnosti zůstala výše a povaha převodů uskutečněných v roce 2016 v mezích finančních pravidel; bere na vědomí, že orgán provedl převody ve výši 553 743,41 EUR z hlavy III (provozní výdaje) a 182 131,59 EUR z hlavy II (infrastruktura a správní výdaje) na pokrytí rozpočtových potřeb hlavy I (výdaje na zaměstnance);
Personální politika
7. konstatuje, že orgán v roce 2016 zaměstnával 204 zaměstnanců (136 dočasných zaměstnanců ze 140 pracovních míst schválených v rámci rozpočtu Unie), v porovnání se 186 zaměstnanci v předchozím roce; všímá si, že míra fluktuace u zaměstnanců v roce 2016 činila 8 %, což bylo méně než cíl orgánu, který činil 10 %;
8. poznamenává, že z celkového počtu 204 zaměstnanců v roce 2016 zaměstnával orgán 86,3 vyslaných národních odborníků, smluvních zaměstnanců, dočasných zaměstnanců a konzultantů (v přepočtu na ekvivalenty plného pracovního úvazku);
9. konstatuje, že celková genderová rovnováha orgánu byla 46 % žen a 54 % mužů; vyjadřuje ovšem politování nad významnou nerovnováhou ve složení správní rady, kde tento podíl činil 17 % žen a 83 % mužů;
10. konstatuje, že každý zaměstnanec úřadu byl v roce 2016 v pracovní neschopnosti v průměru 6 dnů; bere na vědomí, že orgán uspořádal semináře zaměřené na teambuilding a dny externích zaměstnaneckých aktivit zaměřených na environmentální udržitelnost, seminář o dohledu na místě, semináře o institucionálním právu, předcházení syndromu vyhoření, fyzické a psychické pohodě zaměstnanců, včetně seminářů o emoční inteligenci, o tom jak se udržovat v kondici za pracovním stolem, o otevřené pozornosti (mindfullness), úvodu do jógy a stravovacích požadavcích;
11. s uspokojením konstatuje, že orgán vytvořil síť důvěrných poradců a uspořádal informační školení pro zaměstnance a vedoucí pracovníky v oblasti ochrany lidské důstojnosti a boje proti psychickému a sexuálnímu obtěžování;
12. konstatuje, že výkonná ředitelka orgánu pověřil v březnu 2015 vyšetřovatele k provedení správního šetření na základě obvinění z obtěžování ze strany externího poradce pro IT vůči jedné zaměstnankyni a že toto šetření bylo uzavřeno v březnu 2016; konstatuje, že nashromážděné důkazy toto obvinění z obtěžování nepotvrdily; rovněž konstatuje, že v roce 2016 nebyly oznámeny, vyšetřovány ani soudně projednávány žádné případy obtěžování;
13. konstatuje, že orgán neužívá žádná služební vozidla;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
14. konstatuje, že prohlášení o zájmech členů správní rady a jejich životopisy jsou zveřejněny na internetových stránkách orgánu;
15. vítá skutečnost, že orgán začal v průběhu roku 2016 zveřejňovat rejstřík schůzí zaměstnanců s externími zainteresovanými subjekty;
16. bere na vědomí informace poskytnuté orgánem o tom, že pravidla pro whistleblowing byla úspěšně provedena tak, jak bylo stanoveno v první polovině roku 2017;
17. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání disponující dostatečnými rozpočtovými zdroji s cílem pomáhat whistleblowerům využívat vhodné kanály pro zveřejnění příslušných informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich identity a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství;
18. konstatuje, že orgán v roce 2016 obdržel šest žádostí o přístup k dokumentům na základě nařízení (ES) č. 1049/2001(12), k nimž orgán poskytl úplný přístup ve čtyřech případech, přičemž ve dvou případech se orgán rozhodl udělit pouze částečný přístup k dokumentům z důvodu ochrany soukromí a nedotknutelnosti jednotlivce a ochrany cílů inspekce, vyšetřování a auditu; vyzývá orgán, aby ke všem takovým žádostem přistupoval co nejotevřeněji, v duchu transparentnosti a odpovědnosti;
19. vyzývá orgán, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o údajných a prokázaných případech porušení etických pravidel a o tom, jak je řešil a jak jim hodlá v budoucnu zamezit;
Hlavní úspěchy
20. vítá tři hlavní pozitivní výsledky a úspěchy, které orgán v roce 2016 zaznamenal, a sice:
–
pomohl k lepší ochraně investorů tím, že koordinoval řadu činností vnitrostátních regulačních orgánů týkajících se vysoce rizikových spekulativních produktů nabízených neprofesionálním zákazníkům v Unii;
–
přispěl k unii kapitálových trhů tím, že vydal práci na téma „zastřené indexování“ (closet indexing) a předložil stanovisko Parlamentu a Radě o tom, co by měly být hlavní zásady evropského rámce pro poskytování úvěrů prostřednictvím fondů;
–
přispěl k finanční stabilitě tím, že provedl první celounijní zátěžový test ústředních protistran;
Interní audit
21. konstatuje, že orgán provedl akční plán v reakci na audit útvaru interního auditu (IAS) týkající se vztahů se zúčastněnými stranami a externí komunikace; konstatuje, že orgán začal v roce 2016 rozvíjet a uplatňovat integrovaný přístup k plánování, řízení a provádění komunikačních činností orgánu vůči jeho interním a externím zúčastněným stranám, což povede k řadě synergií, včetně větší koordinace činností zúčastněných stran ve všech komunikačních kanálech;
22. bere na vědomí informaci orgánu, že veškerá kritická nebo velmi důležitá doporučení vydaná IAS v předchozích letech byla provedena;
Výkonnost
23. vítá skutečnost, že orgán spolu s Evropským orgánem pro bankovnictví a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění tvoří součást smíšeného výboru, jehož úkolem je zajišťovat meziodvětvovou jednotnost a společné postoje v oblasti dohledu nad finančními konglomeráty a dalšími meziodvětvovými otázkami; dále konstatuje, že orgán pracoval rovněž na budování spolupráce s jednotným mechanismem dohledu a Evropskou centrální bankou v oblastech společného zájmu, jako jsou tržní infrastruktury a finanční stabilita;
24. konstatuje, že Účetní dvůr provedl v orgánu audit výkonnosti týkající se dohledu nad ratingovými agenturami a zveřejnil svou závěrečnou zprávu v únoru 2016; bere na vědomí, že orgán vypracoval v návaznosti na tento audit akční plán, aby uplatnil doporučení vydaná Účetním dvorem; konstatuje, že sedm z osmi doporučení Účetního dvora již bylo provedeno a osmé se v současnosti provádí;
Ostatní připomínky
25. zdůrazňuje, že při zajišťování toho, aby byly veškeré úkoly vyplývající z regulačního rámce stanoveného Parlamentem a Radou prováděny v plném rozsahu a ve stanovené lhůtě, měl by se orgán důsledně zaměřovat pouze na dané úkoly, nerozšiřovat svůj mandát nad rámec mandátu, který mu svěřil Parlament a Rada, a věnovat zvláštní pozornost zásadě proporcionality s cílem optimalizovat využití zdrojů a dosáhnout cílů, které mu Parlament a Rada vytkly;
26. upozorňuje na ústřední úlohu orgánu při zajišťování lepšího dohledu nad finančním systémem Unie v zájmu zajištění finanční stability, nutné transparentnosti a větší bezpečnosti pro finanční trh Unie, zejména prostřednictvím koordinace dohledu mezi vnitrostátními kontrolními orgány, v případě potřeby prostřednictvím spolupráce s orgány odpovědnými za mezinárodní dohled, jakož i prostřednictvím dohledu nad důsledným uplatňováním práva Unie; zdůrazňuje, že tato spolupráce by se měla zakládat na atmosféře důvěry; zdůrazňuje úlohu, kterou orgán zastává v přispívání k harmonizovaným postupům dohledu a při jejich podpoře na vysoké úrovni v oblasti ochrany spotřebitele, a dále zdůrazňuje, že by při navrhování opatření na úrovni 2 a 3 měla být pozornost věnována konkrétním rysům různých vnitrostátních trhů a že by dotčení účastníci trhu měli být dostatečně rychle zapojováni do procesu uplatňování těchto opatření i do jednotlivých fází přípravy a provádění; konstatuje, že práci orgánu je nutné pravidelně hodnotit v zájmu efektivnějšího, transparentnějšího a důvěryhodnějšího přidělování a využívání zdrojů;
27. konstatuje, že vzhledem k tomu, že se zaměření činnosti orgánu v rostoucí míře přesouvá od regulačních úkolů k vymáhání a uplatňování právních předpisů Unie, měly by být vnitřně přerozděleny rozpočtové a lidské zdroje orgánu; považuje za nezbytné, aby měl orgán dostatečné zdroje, aby mohl plnit své úkoly v plném rozsahu, a to i pokud jde o řešení dodatečné pracovní zátěže plynoucí z těchto úkolů, a zároveň zajišťovat přiměřené stanovování priorit s ohledem na přidělování zdrojů a rozpočtovou účinnost; kromě toho upozorňuje na to, že jakékoli zvýšení pracovní zátěže orgánu lze řešit interně prostřednictvím přerozdělení rozpočtových prostředků nebo lidských zdrojů za předpokladu, že toto přerozdělení nebude mít negativní vliv na plný výkon mandátu orgánu a zajistí nezávislost orgánu při plnění jeho úkolů v oblasti dohledu;
28. s uspokojením konstatuje, že orgán se v roce 2016 podílel na certifikaci systému environmentálního řízení a auditu pro různé činnosti s cílem snížit ekologickou stopu;
29. konstatuje na základě zprávy Účetního dvora, že odchod Spojeného království by mohl mít dopad na činnosti orgánu, neboť mnoho významných subjektů, které jsou předmětem dohledu, v současné době sídlí tam; bere na vědomí, že v souvislosti s rozhodnutím Spojeného království vystoupit z Unie je možné, že v budoucnu dojde ke snížení příjmů orgánu;
30. s uspokojením konstatuje, že orgán aktivně spolupracuje s příslušnými vnitrostátními orgány s cílem pochopit, jaký dopad bude mít vystoupení Spojeného království z Unie na dohled nad finančními trhy a na orgán pro cenné papíry a trhy; dále konstatuje, že orgán je ohledně této otázky v kontaktu s Komisí a že mezi nimi dochází k výměně informací;
o o o
31. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(13) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské nadace odborného vzdělávání na rozpočtový rok 2016 (2017/2156(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské nadace odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské nadace odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí nadace(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno nadaci za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0066/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1339/2008 ze dne 16. prosince 2008 o zřízení Evropské nadace odborného vzdělávání(4), a zejména na článek 17 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0080/2018),
1. uděluje řediteli Evropské nadace odborného vzdělávání absolutorium za plnění rozpočtu nadace na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Evropské nadace odborného vzdělávání, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropské nadace odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2016 (2017/2156(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské nadace odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské nadace odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí nadace(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno nadaci za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0066/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1339/2008 ze dne 16. prosince 2008 o zřízení Evropské nadace odborného vzdělávání(9), a zejména na článek 17 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0080/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Evropské nadace odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řediteli Evropské nadace odborného vzdělávání, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské nadace odborného vzdělávání na rozpočtový rok 2016 (2017/2156(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské nadace odborného vzdělávání na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0080/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti a uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(11) byl konečný rozpočet Evropské nadace odborného vzdělávání (dále jen „nadace“) na rozpočtový rok 2016 20 900 849,11 EUR, což představuje snížení oproti roku 2015 o 0,63 %; vzhledem k tomu, že rozpočet nadace se odvíjí hlavně od rozpočtu Unie;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky nadace za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvádí, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka nadace je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria za roky 2013, 2014 a 2015
1. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že opatření přijaté v návaznosti na připomínku týkající se finančních prostředků ve výši 7 500 000 EUR na účtech u jediné banky s nízkým ratingem uvedenou ve zprávě Účetního dvora za rok 2013, které bylo ve zprávách Účetního dvora za rok 2014 a 2015 označeno jako „probíhající“, je nyní označeno jako „dokončené“;
Rozpočtové a finanční řízení
2. s uspokojením konstatuje, že výsledkem úsilí v oblasti monitorování plnění rozpočtu v rozpočtovém roce 2016 byla vysoká míra plnění rozpočtu (99,99 %), což znamená, že závazky byly prováděny včas, a že u položek na platby byla míra plnění 97,66 %;
Závazky a přenesené prostředky
3. konstatuje, že celkový objem přenesených prostředků v hlavách I a II se snížil ze 3,3 % v letech 2015 až 2016 na 3,1 % v letech 2016 až 2017, což vypovídá o lepší harmonizaci správních činností nadace a jejích plateb s jejím ročním cyklem; konstatuje, že v hlavě I bylo převedeno 155 186 EUR (1,2 %), což představuje zlepšení oproti roku 2015 (180 398 EUR (1,4 %)); konstatuje, že v hlavě II bylo převedeno 313 450 EUR (18,4 %), což představuje pokračování výkonu z roku 2015 (316 442 EUR (16,1 %)), a v hlavě III se zbývající závazky (reste à liquider) (RAL); snížily ze 36,4 % v roce 2015 na 30,3 % v roce 2016 zejména díky zvýšené pozornosti věnované platbám, omezení vyúčtování služebních cest a prostřednictvím lepšího plánování činností;
4. zdůrazňuje, že přenosy jsou často zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud jsou agenturami předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru;
Převody
5. konstatuje, že nadace provedla v roce 2016 sedm rozpočtových převodů, ve srovnání s devíti převody provedenými v roce 2015, a že celková převedená částka byla nižší než v předcházejícím roce (6,1 % v roce 2016 oproti 8,2 % v roce 2015); bere na vědomí sdělení nadace, že to lze přičíst opatření v oblasti účinnosti, které bylo přijato s cílem zachovat rezervní seznam činností vyplývající z procesů plánování; s uspokojením konstatuje, že úroveň a povaha převodů v roce 2016 nepřekročila meze finančních pravidel;
Personální politika
6. poznamenává, že podle plánu pracovních míst bylo ke dni 31. prosince 2016 obsazeno 89 pracovních míst, oproti 90 v roce 2015; vyjadřuje politování nad tím, že podle počtu pracovních míst obsazených ke dni 31. prosince 2016 nebylo dosaženo rovnoměrného zastoupení žen a mužů, jelikož poměr činil více než dva ku jedné, 67,94 % žen ku 32,06 % mužů; doporučuje, aby byla tato nerovnováha bezodkladně napravena;
7. zdůrazňuje, že součástí personální politiky nadace by měla být rovnováha mezi pracovním a soukromým životem; zdůrazňuje, že rozpočet vynaložený na zdraví prospěšné aktivity na zaměstnance činí 883 EUR a že v roce 2016 byla uspořádána dvě výjezdní zasedání pro zaměstnance; vyjadřuje politování nad tím, že průměrná doba pracovní neschopnosti na zaměstnance je 15 dnů (bez částečného pracovního úvazku ze zdravotních důvodů 11,5 dne), což je jedno z nejvyšších čísel mezi agenturami Unie; doporučuje tuto záležitost prošetřit, aby se určily její příčiny, zejména pokud jde o to, zda souvisí se stresem na pracovišti;
8. konstatuje, že rozhodnutí o prevenci psychického a sexuálního obtěžování bylo přijato už v roce 2010; podporuje školení a informační setkání organizovaná za účelem zvýšení informovanosti zaměstnanců;
9. s uspokojením konstatuje skutečnost, že nadace neobdržela žádné stížnosti, žaloby ani nahlášené případy související s přijímáním či propouštěním zaměstnanců v roce 2016;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
10. uznává, že nadace byla aktivní, pokud jde o požadavky výkazů o střetech zájmů všech členů správní rady v souladu s článkem 11 nařízení Rady (EHS) č. 1360/90(12); vyzývá nadaci, aby oznámila orgánu příslušnému pro udělení absolutoria, jakého pokroku v této oblasti dosáhla; s uspokojením konstatuje, že životopisy jsou nyní volně přístupné;
11. konstatuje, že rejstřík transparentnosti nelze uplatnit na práci nadace;
12. s uspokojením konstatuje, že nadace přijala svou politiku týkající se oznamování nekalých praktik (whistleblowing) v prosinci 2015; zdůrazňuje, že v roce 2016 došlo k jednomu případu whistleblowingu, který nebyl předložen Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jelikož byla poskytnuta všechna vysvětlení;
13. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání disponující dostatečnými rozpočtovými zdroji s cílem pomáhat oznamovatelům využívat vhodné kanály pro zveřejňování informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich identity a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství;
14. konstatuje, že elektronické učení a zvyšování povědomí týkající se podvodů a střetů zájmů pro všechny zaměstnance bylo provedeno na začátku roku 2017;
Hlavní dosažené výsledky
15. vítá tři hlavní výsledky, které nadace zaznamenala v roce 2016, konkrétně se jedná o to, že:
–
splnila cíle pro dosažení všech hlavních výkonnostních ukazatelů v roce 2016;
–
vyřídila 105 žádostí o pomoc od Komise a od delegací Komise, které se týkaly 52 % partnerských zemí; konstatuje, že spokojenost se službami poskytovanými nadací byla stoprocentní, pokud jde o kvalitu práce, užitečnost a včasnost podpory nadace;
–
podporovala analýzu a tvorbu politik ve 25 partnerských zemích prostřednictvím turínského procesu;
16. vítá vysoké plnění u plánovaných činností nadace v roce 2016 (94 %), avšak konstatuje, že v porovnání s rokem 2015 mírně pokleslo (96 %); bere na vědomí značné zlepšení lhůt plnění v roce 2016 (90 %) oproti předchozím letům (83 %);
17. vyjadřuje však politování nad tím, že nadace nepoužívá ukazatele činnosti/výstupu, aby zdokonalila používání hlavních výkonnostních ukazatelů, a doporučuje změnu této politiky;
Strategie boje proti podvodům
18. vítá skutečnost, že nadace vyvinula svou strategii boje proti podvodům podle obecné strategie Komise pro boj proti podvodům; s uspokojením bere na vědomí vývoj internetového vzdělávacího modulu za účelem udržení povědomí o předcházení podvodům pro všechny zaměstnance, který je poskytován od roku 2017 a bude se pravidelně opakovat;
Vnitřní kontrola
19. konstatuje, že v roce 2016 nadace přijala klíčová opatření ke zlepšení účinnosti svých systémů vnitřní kontroly (SVK) v oblasti vedení (SVK 1: Poslání a hodnoty, SVK 2: Etické a organizační hodnoty, SVK 7: Provozní struktura), řízení lidí (SVK 3: Přidělování zaměstnanců a jejich mobilita, SVK 4: Hodnocení a rozvoj zaměstnanců), strategie, plánování a spolupráce zúčastněných stran (SVK 5: Cíle a ukazatele výkonnosti a SVK 6), řízení rizik a procesů s nimi spojených (SVK 11: Správa dokumentů a SVK 12: Informace a komunikace);
Interní audit
20. konstatuje, že nadace podléhá kontrole útvaru interního auditu Komise a že v roce 2016 neobdržela žádná kritická doporučení od kontrolního orgánu;
Činnost
21. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že externí hodnocení nadace bylo provedeno jménem Komise v roce 2016 coby první krok průřezového hodnocení čtyř agentur, které pracují v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a sociálního začleňování; navíc konstatuje, že hodnocení dospělo k závěru, že rozsáhlá reorganizace nadace probíhající od roku 2011 neměla žádné významné negativní účinky a interní i externí zúčastněné strany ji vnímají převážně kladně, zejména co se týká strategie a účinnosti; s uspokojením konstatuje, že správa nadace byla vnímána jako účelná a účinná; konstatuje, že hodnocení rovněž zdůrazňuje, že nadace od roku 2011 nadále zlepšuje monitorovací kapacitu, ale že stále ještě existuje prostor k poskytnutí jasnějšího obrazu jejích činností a výsledků; shledává, že nadace připravila plán na provádění doporučení hodnotitelů;
22. konstatuje na základě zprávy Účetního dvora, že Účetní dvůr ve své zprávě z roku 2011 již zdůraznil neuspokojivou situaci, co se týká prostor nadace, a skutečnost, že tato situace ohrožuje činnost nadace; vyjadřuje politování nad tím, že situace zůstává na mrtvém bodě, jelikož konsorcium, které řídilo a zaujímalo část komplexu, vstoupilo v roce 2011 do likvidace a zanechalo část komplexu prázdnou; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby hostitelská země tento problém vyřešila; připomíná, že příslušná dohoda o sídle zaručuje, že nadace bude mít odpovídající zázemí do roku 2027; vyzývá nadaci, aby orgánu příslušnému pro udělení absolutoria podala zprávu o každém přijatém opatření souvisejícím s touto záležitostí;
23. oceňuje práci nadace, která partnerským zemím Unie pomáhá využívat potenciál jejich lidského kapitálu prostřednictvím reforem vzdělávání, odborné přípravy a trhu práce v rámci vnějších vztahů Unie; vítá činnosti nadace, které se zaměřují na rozvoj dovedností a které usnadňují proces celoživotního vzdělávání, aby partnerským zemím pomohly zlepšit zaměstnatelnost jejich občanů a jejich vyhlídky na získání pracovního místa;
24. rozhodně vítá, že nadace podporuje kandidátské země na členství při provádění závěrů z Rigy z roku 2015 v oblastech, jako je vzdělávání formou praxí, neustálý profesní rozvoj učitelů odborného vzdělávání a přípravy či učení podnikatelským dovednostem;
25. vítá spolupráci nadace s jinými agenturami Unie, zejména s agenturami Eurofound a Cedefop, v oblastech politik Unie, které přispívají k rozvoji lidského kapitálu;
o o o
26. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(13) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Udělení absolutoria za rok 2016: Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA)
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva na rozpočtový rok 2016 (2017/2178(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva na rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno agentuře za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0088/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 ze dne 25. října 2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva(4), a zejména na článek 33 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady(5) (EU, Euratom) č. 966/2012, a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0111/2018),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva na rozpočtový rok 2016 (2017/2178(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva na rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno agentuře za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0088/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 ze dne 25. října 2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva(9), a zejména na článek 33 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady(10) (EU, Euratom) č. 966/2012, a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0111/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva na rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva na rozpočtový rok 2016 (2017/2178(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0111/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti a uplatňováním koncepce sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(11) činil konečný rozpočet Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „agentura“) na rozpočtový rok 2016 celkem 82 267 949 EUR, což v porovnání s rokem 2015 představuje nárůst o 21,77 % v důsledku nového zadávacího řízení na vízový informační systém a na systém pro porovnávání biometrických prvků; vzhledem k tomu, že se rozpočet agentury odvíjí zejména od rozpočtu Unie;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých bezpečnostních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria za roky 2013 a 2015
1. se znepokojením konstatuje řadu nevyřešených otázek a probíhajících nápravných opatření v reakci na připomínky Účetního dvora z let 2013 a 2015 týkajících se rámcové smlouvy na poskytování služeb a vztahu mezi agenturou a zeměmi přidruženými k Schengenu; naléhavě vyzývá agenturu, aby bez odkladu přijala nápravná opatření;
Připomínky k legalitě a správnosti operací
2. s politováním konstatuje, že agentura v roce 2016 získala a přijala dodávky ve výši 2 800 000 EUR, aniž by na ně měla rozpočet a právní závazky (smlouvy); konstatuje, že tyto závazky právního charakteru byly uzavřeny se zpětnou působností, aby se nákupy legalizovaly; kromě jiného konstatuje, že podle tvrzení agentury byly nákupy provedeny tímto způsobem, aby byly uspokojeny naléhavé provozní požadavky, a také v reakci na rychle rostoucí potřeby v oblasti úložišť požadované členskými státy; vyzývá agenturu, aby významně zlepšila rozpočtové plánování a plnění rozpočtu; je toho názoru, že rostoucí potřeby členských států v oblasti úložišť mohla agentura předvídat; zastává názor, že pravidla Unie pro zadávání veřejných zakázek umožňují naléhavý postup, a tedy že uzavření smluv na naléhavý nákup se zpětnou působností není v souladu s právem Unie;
Rozpočtové a finanční řízení
3. konstatuje, že výsledkem úsilí o monitorování rozpočtu v průběhu rozpočtového roku 2016 byla 97,9 % míra plnění rozpočtu a že míra využití prostředků na platby činila 97,6 %;
4. konstatuje, že agentura v červnu 2015 uzavřela smlouvu o dílo na stavební práce v souvislosti s prostory, které má využívat ve Štrasburku, v hodnotě 21 500 000 EUR; dále konstatuje, že jako hlavní způsob úhrady byly sjednány postupné platby; s obavami poukazuje na to, že agentura v červenci 2015 smlouvu změnila s cílem stanovit jako základní způsob zálohové platby, aby se zvýšilo čerpání rozpočtu; je hluboce znepokojen tím, že agentura do listopadu 2016 uhradila celou smluvní částku, ačkoli nebyla dokončena ani polovina prací; na základě odpovědi agentury konstatuje, že úhrady předběžného financování souvisely s příslušnou finanční zárukou a s 5 % zárukou na řádné provedení; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o plnění uvedené smlouvy;
Závazky a přenos finančních prostředků
5. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že objem přenesených prostředků podle hlavy II (správní výdaje) dosáhl výše 5 000 000 EUR, tj. 63 % přenesených prostředků přidělených na závazky (ve srovnání s částkou 9 000 000 EUR v roce 2015, tj. 50 %); připomíná, že přenesené prostředky se týkaly zejména údržby budov a poradenských služeb, jež měly být poskytnuty v roce 2017;
6. na základě odpovědi agentury konstatuje, že přidělené částky převedené z hlavy I a II do dalšího roku se s cílem snížit je časem na naprosto nezbytné minimum neustále revidují a plánují a že z 19,5 milionu EUR nerozlišených položek převedených do roku 2016 bylo zrušeno pouze 474 000 EUR, což činí 2,42 %;
7. konstatuje, že přenosy mohou často být zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur, neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud je agentura dopředu naplánuje a sdělí Účetnímu dvoru;
Zásady pro zadávání zakázek a nábor zaměstnanců
8. se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr zjistil případy zadání veřejných zakázek, kdy agentura nezkontrolovala nejvhodnější ekonomické řešení, neboť si neověřila, zda rámcový dodavatel nalezl nejlepší cenu; vyzývá agenturu, aby brala zásadu hospodárnosti a nákladové efektivnosti vážně a uskutečnila všechna příslušná opatření, aby zabránila opakování této situace;
9. konstatuje, že v květnu 2016 agentura uzavřela rámcovou smlouvu s konsorciem ve výši 194 000 000 EUR na další vývoj a údržbu vízového informačního systému (VIS) a systému pro porovnávání biometrických prvků (BMS) na maximální dobu šesti let; konstatuje, že smlouva byla zadána prostřednictvím zadávacího řízení; dále konstatuje, že hlavním požadavkem, který museli uchazeči splnit, bylo, aby měli komerční přístup k technologii BMS; vyjadřuje obavy, pokud jde o ohrožení hospodářské soutěže během řízení; na základě odpovědi agentury konstatuje, že pořízení trvalých licencí je spojeno s jejich následnou údržbou a v jeho důsledku došlo v dlouhodobém měřítku k významným úsporám, které se odhadují na 402 243,22 EUR v období čtyř let; poznamenává, že článek I.19.1 zvláštních podmínek rámcové smlouvy obsahuje doložku nejvyšších výhod, což dále chrání finanční zájmy agentury při pořizování hardwaru nebo softwaru od tohoto dodavatele;
10. na základě plánu pracovních míst agentury podotýká, že k datu 31. prosince 2016 bylo obsazeno 114 míst (ze 118 míst schválených v rámci unijního rozpočtu) oproti 117 místům v roce 2015; dále konstatuje, že agentura zaměstnávala 26 smluvních zaměstnanců, 47 dočasných zaměstnanců a 6 vyslaných vnitrostátních odborníků;
11. s obavami podotýká, že rostoucí provozní riziko pro činnost agentury souvisí s nedostatečným počtem zaměstnanců agentury a že v důsledku požadavku na snížení počtu pracovníků o 5 % počet zaměstnanců i přes trvalý nárůst úkolů agentury klesl; podotýká, že v agentuře existuje řada funkcí, které jsou buď nedostatečně personálně obsazeny, nebo nemají žádnou kontinuitu činností (úkoly vykonává jediný pracovník, který má znalosti o daných činnostech); se znepokojením podotýká, že snížení počtu zaměstnanců a subdodavatelské zajišťování prací zvyšuje riziko fenoménu „otočných dveří“ a úniku informací; s uspokojením konstatuje, že agentura ve svém kodexu etického chování zveřejnila obecné zásady týkající se povinností po skončení služebního poměru;
12. podotýká, že agentura je stále více závislá na externích pracovnících, jejichž zaměstnávání je často dražší než zaměstnávání interních pracovníků a kteří mohou představovat přirozené riziko, pokud jde o udržení znalostí a kapacit agentury a o udržitelnost jejich činnosti;
13. vítá politiku agentury zaměřenou na udržení zaměstnanců, kterou přijala správní rada a která umožňuje, aby dočasní zaměstnanci získali na konci svého prvního smluvního období smlouvu na dobu neurčitou, čímž si agentura zachová klíčové interní znalosti a odborné dovednosti;
14. s obavami konstatuje, že na pracovních místech obsazených k 31. prosinci 2016 nebyly vyváženě zastoupeny ženy a muži, neboť poměr pracovníků činil 28 % žen oproti 72 % mužů; s politováním konstatuje, že správní rada, ve které činí poměr žen a mužů 11 % ku 89 %, je ještě méně vyvážená; vyzývá agenturu, aby věnovala větší pozornost genderové vyváženosti svého personálu;
15. vyjadřuje politování nad skutečností, že nebyly přijaty žádné konkrétní kroky, pokud jde o nevyvážené zastoupení žen a mužů ve správní radě; vyzývá členské státy, aby při navrhování svých kandidátů na členy správní rady a jejich náhradníků zajistily vyvážené zastoupení žen a mužů; vyzývá agenturu, aby členským státům proaktivně připomínala, jak důležité je vyvážené zastoupení žen a mužů;
16. s uspokojením konstatuje, že v roce 2016 proti agentuře nesměřovaly žádné stížnosti, soudní žaloby nebo oznámené případy v souvislosti s přijímáním nebo propouštěním pracovníků;
17. podotýká, že v roce 2016 strávili pracovníci agentury v průměru 10,7 dnů na nemocenské dovolené; na základě odpovědí agentury konstatuje, že počet dnů, které pracovníci strávili v roce 2016 vykonáváním zdraví prospěšné činnosti, činil dva až tři dny na jednoho pracovníka; konstatuje, že agentura uspořádala různé teambuildingové akce, při nichž bylo více dnů určeno pro provozní pracovníky a méně pro pracovníky administrativní; vyzývá agenturu, aby se poradila se zdravotní službou o tom, jak snížit pracovní absenci z důvodu nemocenské dovolené;
18. konstatuje, že agentura přijala v roce 2015 zásady na ochranu důstojnosti osob a předcházení psychickému a sexuálnímu obtěžování a že informace o prováděcích pravidlech jsou součástí programu vstupního školení nových pracovníků; konstatuje, že oddělení agentury pro lidské zdroje a školení poskytuje pracovníkům k uvedenému tématu odpovědi a informace; konstatuje, že v roce 2016 byly podány dvě stížnosti, které byly prošetřeny a uzavřeny s přijetím doporučení, a že žádný případ nebyl projednáván před soudem;
19. konstatuje, že agentura nemá žádná služební vozidla;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
20. konstatuje, že dne 23. května 2016 schválil řídící výbor agentury pokyny ohledně whistleblowingu a že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) vyslovil k textu kladné stanovisko; konstatuje však, že Generální ředitelství Komise pro lidské zdroje s pokyny nesouhlasilo a informovalo agenturu, že Komise pracuje na nových pokynech; s uspokojením konstatuje, že agentura mezitím zveřejnila v kodexu chování na svých internetových stránkách obecné zásady týkající se whistleblowingu; připomíná, že při vytváření a udržování vztahů důvěry mezi občany, Unií a jejími institucemi má zásadní význam transparentnost;
21. konstatuje, že všichni členové správní rady jsou povinni vydat každoroční písemné veřejné prohlášení o střetu zájmů, které se zveřejňuje na webových stránkách agentury; konstatuje, že se zveřejňuje a aktualizuje také životopis výkonného ředitele a předsedy představenstva; konstatuje, že agentura připravuje nová pravidla pro prevenci a řízení střetů zájmů; vyjadřuje politování nad tím, že členové správní rady a poradní skupiny zveřejnili prohlášení o „neexistenci střetu zájmů“, a nikoli prohlášení o zájmech, neboť o tom, zda střet zájmů existuje, či nikoli, nelze rozhodovat z pozice členů samotných, nýbrž pouze na základě nezávislého ověření prohlášení o zájmech provedeného třetí stranou; vyzývá členy správní rady a poradní skupiny, aby zveřejnili prohlášení o zájmech, kde uvedou své členství ve všech dalších organizacích; vyzývá agenturu, aby o této záležitosti informovala do konce července 2018 orgán příslušný k udělení absolutoria;
22. konstatuje, že první výroční monitorovací zpráva o tom, jak agentura provádí svou strategii boje proti podvodům (vydaná v dubnu 2016), ukázala nízkou míru plnění na úrovni necelých 60 %, zatímco další monitorovací zpráva z listopadu 2017 ukázala míru kvantitativního plnění na úrovni alespoň 80 %; bere na vědomí, že v tomto ohledu bylo dosaženo pokroku; vyzývá agenturu, aby průběžně zlepšovala provádění své strategie boje proti podvodům;
23. s uspokojením konstatuje, že agentura připravuje revizi své strategie boje proti podvodům; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému pro udělení absolutoria předložila zprávu o přijetí a provádění nových pravidel;
24. konstatuje, že agentura informovala Parlament, že se nestýká s lobbisty;
25. konstatuje, že v roce 2016 agentura obdržela jedenáct žádostí o přístup k dokumentům, přičemž v devíti případech udělila plný přístup, zatímco u dvou žádostí byl přístup odmítnut z důvodu ochrany obchodních zájmů a ochrany účelu kontrol, vyšetřování a auditů; předpokládá, že agentura bude při rozhodování o omezení přístupu k dokumentům za účelem ochrany obchodních zájmů s vážností zohledňovat také zájmy občanů a závazek Unie zajistit větší transparentnost a že přitom přihlédne ke všem příslušným právním předpisům;
26. konstatuje, že v jednom z případů, kdy byla žádost o přístup k dokumentům odmítnuta, byl případ předán evropskému veřejnému ochránci práv, který od konce roku 2016 do začátku roku 2017 prováděl kontrolu a v březnu 2017 vyšetřování uzavřel, přičemž zprávu podepsal dne 3. března 2017; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému pro udělení absolutoria předložila zprávu o rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv a o případném dalším postupu;
Hlavní dosažené výsledky
27. vítá tři hlavní úspěchy, které agentura v roce 2016 zaznamenala, a sice:
–
agentura zavedla podnikový systém řízení kvality;
–
agentura zajišťovala stabilní a kontinuální provoz systémů, které jí byly svěřeny, a zároveň poskytovala rozsáhlou podporu Komisi při přípravě řady klíčových legislativních návrhů;
–
agentura hrála klíčovou roli při veškerém vývoji souvisejícím s interoperabilitou mezi systémy IT v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a významně přispěla v oblasti podpory a usnadnění práce odborné skupiny na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu vedené Komisí;
28. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že od března do prosince 2015 probíhalo externí hodnocení agentury jménem Komise, jehož výsledky byly předloženy v březnu 2016; konstatuje, že hodnocení dospělo k závěru, že agentura přispívá k provoznímu řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva a své úkoly plní efektivně; dále konstatuje, že za účelem dalšího zlepšení provozního řízení předložili hodnotitelé 64 doporučení, z nichž 7 je považováno za kritických a 11 za velmi důležitých; vítá, že agentura vypracovala plán realizace těchto doporučení a že tento plán je plněn; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o plnění tohoto plánu;
29. vítá průběžnou spolupráci agentury s dalšími agenturami v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí; konstatuje, že výroční zpráva sítě agentur EU ukazuje, že se v roce 2016 agentura zapojila do většího počtu společných činností s jinými agenturami než v jakémkoliv předchozím roce;
30. konstatuje, že rok 2016 byl pro agenturu nejintenzivnějším a nejnáročnějším rokem od doby jejího vzniku, že si navzdory tomu vedla dobře a splnila celý svůj roční program, odvedla téměř všechny své činnosti, jak bylo naplánováno, a dosáhla svých provozních cílů; dále konstatuje, že v průběhu roku převzala řadu dalších úkolů;
Interní audit
31. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že Útvar interního auditu (IAS) dospěl ve své zprávě o auditu z července 2016 k závěru, že celkové rozvržení i provádění postupů v praxi zajišťují, že agentura provozuje Schengenský informační systém II, Vízový informační systém a databázi evropského systému pro porovnávání otisků prstů žadatelů o azyl způsobem, který umožňuje průběžnou a nepřerušovanou výměnu údajů mezi vnitrostátními orgány, které je používají; vítá rovněž skutečnost, že agentura podle externího hodnocení, které zadala Komise, pracuje a plní své úkoly efektivně; dále poznamenává, že IAS uvedl, že je stále možné zlepšit efektivnost procesů v oblasti řízení konfigurací a změn, spouštění a testování systémů, řízení problémů a také řízení služeb a postupů při řešení incidentů; konstatuje, že agentura a IAS se dohodly na plánu nápravných opatření; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o plnění tohoto plánu;
32. podotýká, že IAS provedl v roce 2016 dva audity za účelem získání jistoty: audit IT operací a audit plánování a přidělování pracovníků, hodnocení jejich výkonu, pracovních postupů a školení; konstatuje, že IAS dospěl k závěru, že proces řízení lidských zdrojů v agentuře stále vykazuje nedostatky, zejména prvky, které nejsou zcela v souladu s procedurálními aspekty prováděcích pravidel a vlastními vnitřními směrnicemi agentury; konstatuje, že byl vypracován akční plán na vyřešení všech zjištění; vyzývá agenturu, aby o provádění tohoto akčního plánu informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
33. konstatuje, že oddělení interního auditu (IAC) provedlo tři audity za účelem získání jistoty:
–
audit návrhu systému vnitřní kontroly pro pověřovací dohodu o inteligentních hranicích, v jehož případě se IAC domnívá, že návrh systému vnitřní kontroly vytvořený agenturou byl ke dni 23. května 2016 přiměřený;
–
audit projektu rekonstrukce ve Štrasburku, v jehož případě IAC nezískalo přiměřenou jistotu, pokud jde o účelnost a efektivitu systému vnitřní kontroly zavedeného pro tento projekt, neboť chyběly potřebné projektové dokumenty, a vyjadřuje obavy v souvislosti s projektem a zavedenou organizací smluvního řízení; konstatuje, že byl vypracován akční plán na vyřešení všech zjištění; vyzývá agenturu, aby o provádění tohoto akčního plánu informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
–
závěrečnou zprávu o auditu řízení projektů v oblasti IT, v níž IAC dospělo k závěru, že proces řízení projektů naléhavě potřebuje revizi a zlepšení; konstatuje, že byl vypracován akční plán; vyzývá agenturu, aby o provádění tohoto akčního plánu informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
34. konstatuje, že ke dni 31. prosince 2016 měla agentura k dispozici 22 doporučení předložených na základě auditů, která byla klasifikována jako „velmi důležitá“, včetně 10 doporučení, která byla vydána v nedávné době; konstatuje, že žádný „kritický“ problém nezůstal nevyřešený; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o provádění doporučení předložených na základě auditu;
Ostatní připomínky
35. konstatuje, že dne 28. srpna 2016 vstoupila v platnost smlouva týkající se technického pracoviště uzavřená s hostitelským členským státem, jímž je Francie;
36. s uspokojením konstatuje, že v zájmu zajištění nákladově efektivního pracoviště šetrného k životnímu prostředí byla do technických specifikací v rámci zadávacích řízení agentury začleněna výkonnostní kritéria týkající se životního prostředí a klimatu a že u budov přímo spravovaných agenturou jsou uplatňována pravidla pro účinné využívání energie;
37. s uspokojením konstatuje, že aby se dále snížily nebo kompenzovaly emise CO2, cílí zásady agentury v oblasti služebních cest na omezení využívání letecké dopravy jen na ty služební cesty, které jsou skutečně nezbytné, a to prostřednictvím širokého využívání videokonferencí mezi dvěma hlavními pracovišti agentury,
38. konstatuje, že nebyla zcela dohodnuta úroveň výměny informací mezi agenturou a Komisí, která by umožnila důkladnou přípravu na činnosti po brexitu, neboť některé právní aspekty, jako je přístup k systémům spravovaným agenturou a využívání dat, které do nich zavedlo Spojené království po brexitu, potřebují dopracovat; vyzývá Komisi, aby pomohla agentuře s řešením, jakmile z procesu vyjednávání se Spojeným královstvím vzejdou dostatečné informace;
39. vítá skutečnost, že agentura zajistila stabilní a nepřetržité fungování systémů, které ji byly svěřeny, a poskytovala Komisi obecnou podporu při vypracovávání řady klíčových návrhů právních předpisů (o Systému vstupu/výstupu (EES), evropském systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), Evropském informačním systému rejstříků trestů (ECRIS TCN), evropském systému pro porovnávání otisků prstů žadatelů o azyl (Eurodac) v přepracovaném znění a o Schengenském informačním systému druhé generace (SIS II) v přepracovaném znění);
o o o
40. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(12) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na rozpočtový rok 2016 (2017/2152(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria, které má být uděleno agentuře za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0062/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2062/94 ze dne 18. července 1994 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci(4), a zejména na článek 14 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0084/2018),
1. uděluje ředitelce Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, ředitelce Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci za rozpočtový rok 2016 (2017/2152(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0062/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2062/94 ze dne 18. července 1994 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci(9), a zejména na článek 14 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0084/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí ředitelce Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na rozpočtový rok 2016 (2017/2152(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0084/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria hodlá orgán příslušný k udělení absolutoria klást zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie posilováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(11) Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále jen „agentura“) činil její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 celkem 16 673 153,98 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje pokles o 1,06 %; vzhledem k tomu, že rozpočet agentury se především odvíjí od rozpočtu Unie;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce agentury za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvádí, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. konstatuje, že úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2016 vedlo k plnění rozpočtu na 96,31 %, což oproti předchozímu roku (97,53 %) představuje pokles o 1,22 %, a že míra čerpání prostředků na platby činila 70,35 %, což oproti rozpočtovému roku 2015 představuje pokles o 1,70 %;
2. vítá opatření, která agentura přijala v návaznosti na připomínky orgánu příslušného k udělení absolutoria ohledně plnění rozpočtu v předchozích letech; dále vítá skutečnost, že agentura rychle uplatnila doporučení Účetního dvora ohledně rámcových smluv týkajících se informačních a komunikačních technologií a poradenství, což je oblast, kde v rámci udělení absolutoria za rok 2016 mělo dojít ke zlepšení;
Závazky a přenesené prostředky
3. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že míra přenesených prostředků na závazky v roce 2017 v hlavě II (správní výdaje) byla vysoká a činila 417 279 EUR, tj. 30 % (v porovnání s 364 740 EUR, tj. 26 % v roce 2015); bere na vědomí, že tyto přenesené prostředky se týkají především služeb v oblasti IT, které nebyly do konce roku plně poskytnuty nebo vyfakturovány; kromě dalšího konstatuje, že přenesené prostředky na závazky v hlavě III dosáhly 3 370 616 EUR, tj. 43 % (v porovnání s 3 383 052 EUR, tj. 41 % v roce 2015); konstatuje, že tyto přenesené prostředky se týkaly zejména výzkumných projektů a studií trvajících déle než jeden rok; na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že by agentura měla zvážit, zavedení diferencovaných rozpočtových položek, jež by lépe odrážely víceletou povahu činností a nevyhnutelné prodlevy mezi podpisem smluv, jejich realizací a platbami; na základě odpovědi agentury bere na vědomí, že se agentura touto možností bude zabývat, aby zjistila, zda je možné zlepšit rozpočtové řízení;
4. konstatuje, že přenesené prostředky mohou často být zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud jsou agenturou předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru;
Převody
5. konstatuje, že během rozpočtového roku 2016 bylo provedeno jedenáct rozpočtových převodů v celkové hodnotě 319 240 EUR s cílem převést zdroje z oblastí, kde byly zjištěny úspory, do oblastí, kde zdroje chyběly, aby bylo možné zajistit dosažení cílů stanovených na daný rok;
Zadávání zakázek
6. konstatuje, že agentura uzavřela smlouvy na dodání zboží a poskytování služeb v celkové hodnotě 8 492 938,92 EUR, z čehož 930 240,32 EUR bylo vynaloženo prostřednictvím 41 jednacích řízení, 580 926,16 EUR prostřednictvím interinstitucionálních smluv nebo dohod o úrovni služeb a částka 6 981 772,44 EUR odpovídá 155 konkrétním zakázkám či objednávám na základě rámcových smluv uzavřených v otevřeném řízení;
7. s uspokojením bere na vědomí, že byla zřízena skupina pro zadávání veřejných zakázek s cílem zajistit v rámci agentury harmonizaci všech jejích postupů při zadávání zakázek (od přípravné fáze do ukončení řízení), které podléhají opatřením dohledu a kontrolám ke zmírnění rizik, včetně postupů pro oficiální zahájení a hodnocení, prohlášení o neexistenci střetu zájmů podepsaných členy výborů a posouzení kritérií pro vyloučení z řízení, výběr a udělení zakázky v písemné podobě;
8. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že agentura v roce 2014 uzavřela rámcovou smlouvu v celkové hodnotě 1 100 000 EUR na poskytování poradenských služeb v oblasti IT v období 2014–2017; s lítostí konstatuje, že ačkoli jednotlivé smlouvy uzavřené v roce 2016 na základě této rámcové smlouvy jasně definují, jaké služby se mají v rámci projektu poskytovat, konzultanti byli zaměstnáváni v otevřeném poměru v závislosti na časových možnostech a prostředcích, kdy ceny nejsou pevně stanoveny a přímo spojeny s poskytovanou službou, ale odvíjí se od počtu odpracovaných pracovních dní; kromě jiného konstatuje, že v roce 2016 bylo navíc přibližně 50 % poradenských služeb poskytnuto mimo sídlo agentury, což omezuje její možnosti sledovat, zda jsou smlouvy účinně plněny; konstatuje, že platby odvedené na základě této rámcové smlouvy v roce 2016 dosáhly přibližně 400 000 EUR; na základě odpovědi agentury oceňuje, že agentura uplatňuje doporučení Účetního dvora u svých nově uzavřených rámcových smluv v oblasti IT a poradenských služeb tak, že v případě potřeby využívá specifické smlouvy na principu vyhrazeného času a prostředků („Quoted Time and Means“).
Zaměstnanecká politika
9. podotýká, že z plánu pracovních míst vyplývá, že k 31. prosinci 2016 bylo obsazeno 39 míst (z celkových 41 míst povolených v rámci rozpočtu Unie) v porovnání s 40 místy v roce 2015;
10. lituje toho, že v rámci všech míst obsazených ke dni 31. prosince 2016 nebylo dosaženo genderové vyváženosti vzhledem tomu, že poměr žen a mužů byl dvě ku jedné, 72 % žen oproti 28 % mužů; konstatuje, že tento problém je třeba bezodkladně řešit; konstatuje však, že na úrovni vyššího managementu je genderová vyváženost (50:50);
11. zdůrazňuje, že součástí personální politiky agentury by měla být rovnováha mezi pracovním a soukromým životem; konstatuje, že rozpočet, který byl vynaložen na zdraví prospěšné aktivity, dosáhl přibližně 194 EUR na zaměstnance, což odpovídá třem dnům na zaměstnance; konstatuje, že průměrný počet dnů pracovní neschopnosti na zaměstnance činí jedenáct dní;
12. připomíná, že agentura přijala v roce 2007 rozhodnutí týkající se psychického a sexuálního obtěžování; navrhuje pořádání kurzů odborné přípravy a informačních schůzí v zájmu zvýšení informovanosti zaměstnanců o tomto jevu; konstatuje, že v roce 2016 bylo provedeno správní šetření; požaduje, aby bylo předloženo více vysvětlení ohledně závěrů tohoto šetření, přičemž je nutné respektovat předpisy o ochraně údajů;
13. s uspokojením konstatuje, že v roce 2016 proti agentuře nesměřovaly žádné stížnosti, soudní žaloby nebo oznámené případy v souvislosti s přijímáním nebo propouštěním pracovníků;
14. konstatuje, že agentura pokračovala v přijímání prováděcích pravidel v návaznosti na reformu služebního řádu, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2014;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
15. konstatuje, že nová prohlášení o střetu zájmů a shrnutí životopisů jsou nyní shromažďována a analyzována, neboť od 2016 je ve funkci nová rada; kromě toho konstatuje, že agentura shromáždila 131 kompletních spisů, které odpovídají 70 členům rady (80 %), 52 náhradníkům členů rady (60 %) a 12 pozorovatelům a jejich náhradníkům (48 %); vítá skutečnost, že žádný posouzený spis nepoukazuje na situaci, kterou by bylo možné v rámci politiky agentury kvalifikovat jako střet zájmů;
16. bere s uspokojením na vědomí, že agentura zavedla strategii proti podvodům stanovenou na základě pokynů, které byly vydány Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a které jsou určeny agenturám Unie; konstatuje, že strategie pokrývá tříleté období (2015–2017) a že její provádění je pravidelně monitorováno předsednictvem agentury; kromě toho konstatuje, že byl přijat a zaměstnancům na intranetu zpřístupněn vnitřní postup pro hlášení případů možných podvodů a jejich dopadů a nakládání s nimi;
17. hluboce lituje skutečnosti, že agentura teprve musí začít uplatňovat vnitřní pravidla pro oznamování nekalých praktik (whistleblowing); bere na vědomí skutečnost, že agentura očekává pokyny Komise; mimo jiné bere na vědomí, že agentura se v mezidobí odkazuje na pokyny Komise ohledně whistleblowingu z roku 2012; naléhavě vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o zavedení a provádění pravidel pro whistleblowing;
18. zastává názor, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání disponující dostatečnými rozpočtovými zdroji s cílem pomáhat whistleblowerům využívat vhodné kanály pro zveřejnění jejich informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich identity a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství;
Hlavní dosažené výsledky
19. vítá tři hlavní úspěchy, které agentura v roce 2016 zaznamenala, a sice:
–
dovedla do konce tříletý pilotní projekt s názvem „Více bezpečí a zdraví na pracovišti v každém věku – bezpečnost a ochrana zdraví při práci v souvislosti s rostoucím věkem pracovní síly“, který spustil Parlament, a zahájila kampaň propagující v období 2016–2017 zdraví prospěšná pracoviště s názvem „Zdraví prospěšná pracoviště pro všechny věkové skupiny“;
–
na semináři pořádaném na vysoké úrovni představila první zprávu z významného výzkumného projektu na téma „Otázka zdraví a bezpečnosti v mikropodnicích a malých podnicích“;
–
zavedla spolu s Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a Překladatelským střediskem pro instituce Evropské unie (CdT) nový nástroj k řízení vícejazyčných internetových stránek, který v roce 2017 získal cenu evropského veřejného ochránce práv za vysokou úroveň veřejné správy;
Interní audit
20. konstatuje, že útvar interního auditu provedl strategické posouzení rizik především za účelem vypracování nového víceletého strategického plánu interního auditu na období 2017–2019;
21. vítá, že agentura do konce roku 2016 neobdržela žádná nesplněná kritická ani velmi důležitá doporučení; konstatuje, že agentura v průběhu uvedeného roku vyvíjela činnost v zájmu provedení akčního plánu týkajícího se čtyř významných doporučení, která byla vydána na základě auditu provedeného útvarem interního auditu v roce 2015 na téma „Nástroje pro řízení BOZP“; konstatuje, že útvar interního auditu prověřil práci odvedenou na provedení těchto čtyř doporučení a doporučil jejich ukončení na začátku roku 2017;
Výkonnost
22. s uznáním bere na vědomí důležité kroky, které agentura učinila s cílem podpořit pomocí IT systému svůj systém řízení na základě činností; vítá nové digitální nástroje zavedené pro nakládání s časem vynaloženým na různé projekty a činnosti a také na řízení veřejných zakázek a zadávací řízení;
Další připomínky
23. na základě zprávy Účetního dvora bere na vědomí, že nařízení Rady (ES) č. 2062/94(12), jímž byla agentura zřízena, výslovně nepožaduje provádění externího hodnocení činností agentury; s uspokojením bere na vědomí, že Komise do návrhu nového zakládajícího nařízení (COM(2016)0528) zahrnula povinnost provádět takové hodnocení každých pět let a využívat externí auditní zprávy;
24. vyslovuje uznání agentuře za její činnost a analýzy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež přispívají k tomu, aby se unijní politika zaměřovala na podporu zdravého a bezpečného prostředí na pracovištích v celé Unii; bere na vědomí její probíhající pracovní balíčky na podporu malých a středních podniků a mikropodniků spolu s nástroji a pokyny, které jsou zaměřeny na tyto podniky a jsou určeny k řešení mezer ve znalostech a také k tomu, aby se snadněji dosahovalo souladu s normami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
25. vítá dobrou spolupráci mezi agenturami působícími v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a začleňování a zejména pak spolupráci agentury s nadací Eurofound, střediskem Cedefop a institutem EIGE, pokud jde o zprávu „Na cestě k evropskému pracovnímu prostředí vstřícnému ke starším osobám: pohled agentur EU na problematiku práce a stárnutí z hlediska celého životního cyklu“.
o o o
26. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(13) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Nařízení Rady (ES) č. 2062/94 ze dne 18. července 1994 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci (Úř. věst. L 216, 20.8.1994, s. 1).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Zásobovací agentury Euratomu na rozpočtový rok 2016 (2017/2168(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Zásobovací agentury Euratomu za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Zásobovací agentury Euratomu za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0078/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení,
– s ohledem na rozhodnutí 2008/114/ES, Euratom, ze dne 12. února 2008, kterým se stanoví stanovy Zásobovací agentury Euratomu(4), a zejména na článek 8 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0102/2018),
1. uděluje generální ředitelce Zásobovací agentury Euratomu absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, generální ředitelce Zásobovací agentury Euratomu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Zásobovací agentury Euratomu za rozpočtový rok 2016 (2017/2168(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Zásobovací agentury Euratomu za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Zásobovací agentury Euratomu za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(5),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(6) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0078/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(7), a zejména na čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení,
– s ohledem na rozhodnutí 2008/114/ES, Euratom, ze dne 12. února 2008, kterým se stanoví stanovy Zásobovací agentury Euratomu(8), a zejména na článek 8 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0102/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Zásobovací agentury Euratomu na rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí generální ředitelce Zásobovací agentury Euratomu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Zásobovací agentury Euratomu na rozpočtový rok 2016 (2017/2168(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Zásobovací agentury Euratomu na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0102/2018),
A. vzhledem k tomu, že podle finančních výkazů Zásobovací agentury Euratomu (dále jen „agentura“) měl její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 stabilní výši 125 000 EUR; vhledem k tomu, že 119 000 EUR (95,2 %) rozpočtu agentury pochází z rozpočtu Unie a 6 000 EUR (4,8 %) z jejích vlastních zdrojů (úroky ze splaceného kapitálu);
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky agentury za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlašuje, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. konstatuje, že díky úsilí vynaloženému na monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2016 dosáhla míra čerpání prostředků na závazky 94,34 %, což představuje snížení o 4,58 % oproti roku 2015; konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 86,12 %, což ve srovnání s rokem 2015 představuje nárůst o 23,26 %;
Zaměstnanecká politika
2. bere na vědomí, že ke konci roku 2016 měla agentura 17 zaměstnanců a že všichni zaměstnanci byli úředníky Komise;
Další připomínky
3. bere na vědomí, že v roce 2016 agentura zpracovala 344 transakcí, včetně smluv, dodatků a oznámení, aby zajistila zásobování jaderným materiálem;
4. konstatuje, že v květnu 2016 poradní výbor agentury předložil kladné stanovisko k předběžnému návrhu aktualizace jejích pravidel(9), jejímž cílem je přizpůsobit pravidla současným tržním postupům; podotýká, že před vstupem v platnost musí být navrhovaná pravidla schválena Komisí; konstatuje však, že schvalovací postup nebyl na začátku roku 2017 ukončen;
o o o
5. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(10) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Nařízení Zásobovací agentury Evropského společenství pro atomovou energii ze dne 5. května 1960, kterým se stanoví postup při vyrovnání nabídky a poptávky u rud, výchozích materiálů a zvláštních štěpných materiálů (Úř. věst. 32, 11.5.1960, s. 777).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek na rozpočtový rok 2016 (2017/2148(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí nadace(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria, které má být uděleno nadaci za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0058/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 1365/75 ze dne 26. května 1975 o založení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek(4), a zejména na článek 16 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0092/2018),
1. uděluje řediteli Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek absolutorium za plnění rozpočtu nadace na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek za rozpočtový rok 2016 (2017/2148(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí nadace(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria nadaci za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0058/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 1365/75 ze dne 26. května 1975 o založení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek(9), a zejména na článek 16 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0092/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek za rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řediteli Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek na rozpočtový rok 2016 (2017/2148(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0092/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria hodlá orgán příslušný k udělení absolutoria klást zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním koncepce sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(11) Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (dále jen „nadace“) činil její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 20 789 500 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje snížení o 1,72 %; vzhledem k tomu, že rozpočet nadace se převážně odvíjí od rozpočtu Unie;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce nadace za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka nadace je spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné;
Připomínky k legalitě a správnosti operací
1. na základě zprávy Účetního dvora poznamenává, že ve zprávě za rok 2014 Účetní dvůr upozornil na nedoplatky na mzdách zaměstnancům za období 2005–2014, související s přechodem na nový služební řád EU v roce 2005; konstatuje, že přestože důvody nedoplatků (2014: nedodržení minimální zaručené mzdy; 2015: špatný koeficient násobení při výpočtu mezd) jsou jiné, Účetní dvůr opět zjistil nedoplatky (43 350 EUR) a několik přeplatků (168 930 EUR), které se týkají 30 současných nebo bývalých zaměstnanců; poznamenává, že nadace všechny nedoplatky uhradila, ale přeplatky nárokovat nebude (v souladu s článkem 85 stávajícího služebního řádu); vyzývá nadaci, aby opět analyzovala všechny případné chyby v souvislosti s přechodem na služební řád z roku 2005, kompletně vyhodnotila činnost svého mzdového oddělení a o zjištěních informovala orgán příslušný k udělení absolutoria; bere na vědomí informaci nadace, že činnost mzdového oddělení byla v dubnu 2017 předmětem komplexního interního auditu; bere na vědomí, že nadace očekává doručení závěrečné zprávy, přičemž veškerá doporučení budou náležitě zohledněna; vyzývá nadaci, aby o nápravných opatřeních, která budou přijata, informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
Rozpočtové a finanční řízení
2. s uspokojením konstatuje, že výsledkem úsilí vynaloženého na monitorování rozpočtu v rozpočtovém roce 2016 bylo plnění rozpočtu dosahující 99,99 % a že míra využití prostředků na platby činila 84,80 %, což oproti roku 2015 představuje pokles o 2,55 %;
3. vyjadřuje obavu ohledně negativního dopadu rostoucího koeficientu pro Irsko na rozpočet, čímž se zvyšuje riziko oslabování finanční kapacity nadace, pokud jde o plnění jejího mandátu; očekává, že orgány Unie přijmou opatření k vyrovnání tohoto dopadu;
Závazky a přenesené prostředky
4. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že míra přenesených prostředků na závazky v roce 2017 byla vysoká a činila 2 800 000 EUR (43 %) v případě hlavy III (operační výdaje) v porovnání s 2 100 000 EUR (31 %) v roce 2015, zejména v souvislosti s projekty (studie a pilotní projekty), které přesahují do dalšího roku; konstatuje, že nadace zvažuje zavedení diferencovaných rozpočtových položek, jež by lépe odrážely víceletou povahu operací a nevyhnutelné prodlevy mezi podpisem smluv, jejich realizací a platbami;
5. bere na vědomí, že nadace se souhlasem Účetního dvora rozlišuje mezi plánovanými a neplánovanými přenesenými prostředky; konstatuje, že v roce 2016 plánovala nadace přenesené prostředky ve výši 3 000 000 EUR, zatímco skutečná výše přenesených prostředků dosáhla jen 2 800 000 EUR;
6. konstatuje, že přenesené prostředky mohou často být zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur, neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud je nadace dopředu naplánuje a sdělí Účetnímu dvoru;
Zadávání zakázek
7. konstatuje, že poradní výbor nadace pro zadávání zakázek a uzavírání smluv, který vydává stanoviska k návrhům smluv v hodnotě nejméně 250 000 EUR, v roce 2016 nezasedal, neboť žádný návrh stanovená kritéria nesplňoval; kromě toho poznamenává, že poradní výbor pro zadávání zakázek a uzavírání smluv provedl roční ověření ex post u tří z jedenácti zakázek zadaných v roce 2016; poznamenává, že poradní výbor pro zadávání zakázek a uzavírání smluv byl obecně spokojen s tím, že nadace dodržela postupy pro zadávání zakázek;
Zaměstnanecká politika
8. poznamenává, že v prosinci 2016 byla provedena prověrka pracovních míst, která prokázala relativně vysokou úroveň stability během třech let, na které se prověrka vztahovala;
9. poznamenává, že plán pracovních míst a přehled zaměstnanců uvádí od prosince 2016 107 pracovních míst (úředníci, dočasní zaměstnanci a smluvní zaměstnanci) oproti 108 v roce 2015; s uspokojením bere na vědomí, že podle počtu všech pracovních míst obsazených ke dni 31. prosince 2016 byla téměř dosažena genderová vyváženost, neboť poměr byl 55,14 % žen a 44,86 % mužů;
10. zdůrazňuje, že by součástí personální politiky nadace měla být rovnováha mezi pracovním a soukromým životem; konstatuje, že na zdraví prospěšné činnosti byly na každého zaměstnance vynaloženy rozpočtové prostředky ve výši 80,21 EUR; poznamenává, že průměrná délka pracovní neschopnosti na každého zaměstnance je 6,5 dne, což je sice méně než v řadě jiných agentur Unie, ale přesto jde o znepokojující délku neschopnosti, kterou je třeba přezkoumat, aby se zjistilo, zda jedním z jejích důvodů není stres na pracovišti, a dále poznamenává, že žádný zaměstnanec nebyl v pracovní neschopnosti celý rok;
11. oceňuje skutečnost, že v roce 2016 nebyl formálně ani neformálně nahlášen žádný případ obtěžování; podporuje školení a informační setkání organizovaná za účelem zvýšení informovanosti zaměstnanců;
12. s uspokojením poznamenává, že nadace v roce 2016 neobdržela žádnou stížnost, žalobu ani nahlášené případy týkající se přijímání nebo propouštění zaměstnanců;
13. vítá nápravná opatření nadace, která byla provedena v souvislosti s opravami mezd na základě zpráv Účetního dvora; poznamenává, že komplexní interní audit mzdového účetnictví byl proveden v dubnu 2017 s cílem poskytnout dodatečnou jistotu, že jsou zavedeny příslušné postupy a kontroly a dobře fungují;
14. připomíná, že snižování počtu zaměstnanců doprovázejí velké obtíže, a opět zdůrazňuje své obavy z jakýchkoli dalších škrtů, které by omezily schopnost agentur vykonávat jejich mandát;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost a demokracie
15. s uspokojením konstatuje, že se v listopadu a prosinci 2016 konaly semináře na téma etiky, integrity a boje proti podvodům; dále poznamenává, že účast na těchto seminářích byla povinná pro všechny zaměstnance a ti, kteří se zúčastnit nemohli, museli absolvovat online program zaměřený na tatáž témata;
16. s uspokojením bere na vědomí, že nadace má zavedená pravidla týkající se whistleblowingu a že v roce 2016 žádný takový případ nebyl zaznamenán;
17. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání disponující dostatečnými rozpočtovými zdroji s cílem pomáhat oznamovatelům využívat vhodné kanály pro zveřejňování informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich identity a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství;
18. oceňuje skutečnost, že v nadaci v roce 2016 nedošlo k žádnému případu střetu zájmů;
19. vyzývá nadaci, aby přijala etický kodex a informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o údajných a prokázaných střetech zájmů a o tom, jak je řešila a jak jim hodlá v budoucnu zamezit;
Hlavní úspěchy
20. vítá tři hlavní úspěchy v roce 2016, na které nadace poukázala, tj. že:
–
dokončila šestý evropský průzkum pracovních podmínek a svá zjištění předložila Parlamentu dne 17. listopadu 2016;
–
v posledním roce svého čtyřletého plánovacího období dosáhla při plnění svého rozpočtu 100 % a míry plnění programů ve výši 98 % a podle zpětné vazby zaregistrované během čtyřletého období dosáhla maximální úrovně spokojenosti uživatelů;
–
balíček opatření týkající se evropského pilíře sociálních práv odkazuje na nedávná zjištění Eurofondu týkající se: mezd, sociálních dávek, nevyhovujícího bydlení v Evropě, nových forem zaměstnávání a nejnovějšího průzkumu pracovní podmínek;
21. vítá úspěšné provádění čtyřletého pracovního programu nadace, který má vysokou úroveň organizační účinnosti, jak dokazuje celkové zlepšení klíčových ukazatelů výkonnosti nadace;
22. s uspokojením poznamenává, že míra dosahování výstupů pracovního programu plánovaných na rok 2016 činila 97 % a výrazně převýšila cílovou míru 80 %, což je významná změna oproti nedostatečným výsledkům v předcházejících dvou letech, která zajistila, že na konci čtyřletého programového období byly téměř všechny výstupy plánované na poslední rok programu včas dosaženy;
Vnitřní kontroly
23. s uspokojením konstatuje, že se koordinátor vnitřní kontroly nadace v souladu s prioritami předloženými kanceláři správní rady v lednu 2016 zaměřil na pět standardů vnitřní kontroly týkajících se její mise a vize, etiky a organizačních hodnot, přidělování zaměstnanců a mobility, procesu řízení rizik a hodnocení standardů vnitřní kontroly;
Interní audit
24. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že ve své auditní zprávě z prosince 2016 Útvar interního auditu upozornil, že je potřeba zlepšit řízení projektů nadace, zejména v souvislosti s postupy správy, monitorováním a vykazováním; s uspokojením nicméně poznamenává, že se nadace a Útvar interního auditu dohodly na plánu nápravných opatření;
25. konstatuje, že Útvar interního auditu provedl audit řízení projektů s cílem „posoudit vhodnost koncepce a účinnost systémů řízení a kontroly, které nadace zavedla pro své činnosti související s řízením projektů“; kromě toho poznamenává, že zpráva Útvaru interního auditu obsahuje čtyři doporučení týkající se těchto témat: správy řízení projektů, monitorování projektů a podávání zpráv, plánování projektů, informačního systému pro řízení projektů; konstatuje, že Útvar interního auditu přijal akční plán nadace, který má být dokončen do konce roku 2017; vyzývá nadaci, aby o dosaženém pokroku informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
26. s uspokojením poznamenává, že byla provedena všechna doporučení Útvaru interního auditu z dřívějších auditů před vykazovaným rokem;
Další připomínky
27. vyjadřuje politování nad tím, že nařízení Rady č. 1365/75/EHS(12) výslovně nevyžaduje externí hodnocení činnosti nadace; poznamenává nicméně, že návrh Komise týkající se nového zakládacího nařízení zahrnuje povinnost provádět hodnocení každých pět let; vítá rovněž skutečnost, že externímu hodnocení podléhá nyní každý čtyřletý pracovní program;
28. bere na vědomí, že nadace opět významně přispívala k utváření politik a že její odborné poznatky byly často využívány v klíčových dokumentech týkajících se politik Unie;
29. oceňuje činnost nadace během čtyřletého pracovního programu v letech 2013–2016 s názvem „Od krize k obnově: informovanější politiky pro konkurenceschopnou a spravedlivou Evropu“; vítá vysoce kvalitní analýzy a podklady pro tvorbu politik vydané nadací, pokud jde o životní a pracovní podmínky, pracovněprávní vztahy a zaměstnanost a vývoj trhu práce, a zejména souhrnnou zprávu o šestém průzkumu pracovních podmínek v Evropě a nových formách zaměstnávání; zdůrazňuje význam tripartitního řízení nadace, které umožňuje získat komplexní přehled o hospodářských a sociálních podmínkách;
30. zdůrazňuje, nezbytnost zachování úzkou spolupráci mezi nadací a Výborem pro zaměstnanost a sociální věci, aby bylo možné využívat odborné znalosti nadace a pokračovat v konstruktivních diskuzích opírajících se o fakta;
31. vítá skutečnost, že Parlament, Komise a další zúčastněné strany jsou hlavními uživateli know-how, které nadace poskytuje, a že jsou si vědomi její kvality a významu;
32. bere na vědomí, že v současné době probíhá přezkum nařízení Rady č. 1365/75/EHS o založení nadace a vítá skutečnost, že Parlament a Komise do něj zahrnuly výslovný odkaz na používání externích auditních zpráv a hodnocení;
33. vítá dobrou spolupráci mezi nadací a ostatními agenturami Unie, k nimž patří zejména Cedefop, EU-OSHA, ETF, FRA a EIGE, při plánování a realizaci její činnosti s cílem zajistit dobrou koordinaci a součinnost jejích aktivit;
34. bere na vědomí, jak výrazně nadace přispívá k boji proti chudobě a podvodnému smluvnímu najímání pracovníků a to prostřednictvím řady opatření v celé Unii.
o o o
35. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018 (13) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Nařízení Rady (EHS) č. 1365/75 ze dne 26. května 1975 o založení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Úř. věst. L 139, 30.5.1975, s. 1).
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Eurojustu za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Eurojustu za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí Eurojustu(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno Eurojustu za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0065/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti(4), a zejména na článek 36 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0113/2018),
1. uděluje správnímu řediteli Eurojustu absolutorium za plnění rozpočtu Eurojustu na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, správnímu řediteli Eurojustu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Eurojustu za rozpočtový rok 2016 (2017/2155(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Eurojustu za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Eurojustu za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí Eurojustu(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno Eurojustu za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0065/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti(9), a zejména na článek 36 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0113/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Eurojustu za rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí správnímu řediteli Eurojustu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Eurojustu na rozpočtový rok 2016 (2017/2155(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Eurojustu na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0113/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti a uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(11) Eurojustu jeho konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 činil 43 539 737 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje zvýšení o 28,75 %; vzhledem k tomu, že toto zvýšení rozpočtu se vztahuje zejména k přesunu Eurojustu do nových prostor; vzhledem k tomu, že celý rozpočet Eurojustu se odvíjí od rozpočtu Unie;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce Evropské jednotky pro soudní spolupráci (dále jen „Eurojust“) za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka Eurojustu je spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné;
Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria za roky 2011 a 2015
1. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora byla přijata nápravná opatření v návaznosti na připomínky z předchozích let, přičemž však u jedné z připomínek týkající se konkrétního vymezení úlohy a úkolů ředitele a kolegia Eurojustu je doposud uvedeno hodnocení „provádí se“;
2. konstatuje, že Eurojust vede průběžný dialog s generálním ředitelstvím Komise pro spravedlnost a spotřebitele a s generálním ředitelstvím Komise pro rozpočet s cílem zajistit Eurojustu řádnou úroveň financování do nadcházejících let;
Rozpočtové a finanční řízení
3. s uspokojením konstatuje, že díky úsilí zaměřenému na monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2016 dosáhla míra plnění rozpočtu 99,89 %, a to včetně 6 980 000 EUR, které jsou vyčleněny na novou budovu; dále konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 80,42 %, což ve srovnání s rokem 2015 představuje snížení o 8,55 %;
4. vyjadřuje politování nad skutečností, že Eurojust musel kvůli známým strukturálním problémům se svým financováním čelit problémům spojeným s nedostatkem rozpočtových prostředků a že byl již druhým rokem nucen uchýlit se ke zmírňujícím opatřením, jež byla předmětem opravného rozpočtu, což vedlo k pozastavení některých probíhajících činností a odložení cenného technologického vývoje;
Závazky a přenesené prostředky
5. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora činila míra přenosů prostředků na závazky v hlavě II (správní výdaje) 6 446 530 EUR (40 %) ve srovnání s 1 600 000 EUR (22 %) v roce 2015; uznává, že se tyto přenosy týkají především prací, které přesahují do dalšího roku, a nákupů objednaných v rámci příprav stěhování Eurojustu do nových prostor v roce 2017 (4 867 482 EUR);
6. vítá skutečnost, že Eurojust dosáhl značného zlepšení, pokud se jedná o přenosy z roku 2015, přičemž míra rušení byla výrazně nižší (5,6 %) než v předchozích letech;
7. konstatuje, že přenosy jsou často zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud jsou předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru;
8. vyzývá Eurojust, aby udržoval objem převodů do následujícího roku na co nejnižší úrovni;
Zadávání zakázek a personální politika
9. konstatuje, že Eurojust podepsal 30 smluv v hodnotě vyšší než 15 000 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje navýšení o 30 %; poznamenává, že otevřené zadávací řízení bylo použito u 80 % smluv, což představuje 92,50 % celkové hodnoty zadaných zakázek;
10. poznamenává, že v roce 2016 Eurojust provedl třetí vlnu snížení počtu pracovních míst (1 %, tj. tři pracovní místa), aby bylo dosaženo cíle, na němž se dohodly Parlament a Rada; konstatuje, že zrušená pracovní místa spadala do oblasti administrativní podpory;
11. konstatuje, že k 31. prosinci 2016 byla míra volných pracovních míst v Eurojustu na úrovni 3,4 % oproti 2,4 % k 31. prosinci 2015; s uspokojením konstatuje, že bylo realizováno 96,6 % plánu pracovních míst na rok 2016; podotýká, že z plánu pracovních míst vyplývá, že k 31. prosinci 2016 bylo obsazeno 196 míst (z celkových 203 míst povolených v rámci souhrnného rozpočtu Unie) v porovnání s 200 místy v roce 2015;
12. poznamenává, že z celkového počtu 255,5 zaměstnanců (v přepočtu na ekvivalenty plného pracovního úvazku) v roce 2016 zaměstnával orgán 68,1 (v přepočtu na ekvivalenty plného pracovního úvazku) vyslaných národních odborníků, smluvních zaměstnanců, dočasných zaměstnanců a konzultantů;
13. vyjadřuje politování nad tím, že podle celkového počtu obsazených pracovních míst k 31. prosinci 2016, činil poměr obou pohlaví 69 % žen oproti 31 % mužů; se znepokojením rovněž konstatuje nerovnováhu mezi členy nejvyššího vedení a ve správní radě;
14. konstatuje, že zaměstnanci úřadu byli v roce 2016 v pracovní neschopnosti v průměru sedm dnů; konstatuje, že průměrná doba, kterou v roce 2016 zaměstnanci strávili aktivitami pro tělesnou a duševní pohodu, byla v roce 2016 nízká a činila 0,13 dne; s politováním konstatuje, že Eurojust neupřesnil jednotlivé aktivity pro tělesnou a duševní pohodu zavedené v roce 2016, jak jej Parlament žádal;
15. s uspokojením konstatuje, že Europol vytvořil síť důvěrných poradců v rámci politiky na ochranu lidské důstojnosti a boje proti psychickému a sexuálnímu obtěžování a že pořádal programy na předcházení tomuto jevu a posilování povědomí o něm, které vypracoval tým pracovníků z útvaru pro lidské zdroje;
16. se znepokojením konstatuje, že mezi dny 13. dubna 2015 a 13. dubna 2017 se na síť důvěrných poradců obrátilo 26 pracovníků; konstatuje, že z těchto 26 kontaktů bylo 16 případů uzavřeno již po první schůzce; opět se znepokojením konstatuje, že důvěrní poradci klasifikovali 9 případů jako obtěžování a že byly zahájeny 2 neformální postupy; konstatuje, že ostatní případy se týkaly konfliktů, stresu spojeného s prací a žádostí o informace;
17. bere na vědomí, že Eurojust používá služební vozidla, avšak nepovoluje jejich využívání pro osobní potřebu;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
18. konstatuje, že návrh interních pravidel Eurojustu pro ochranu whistleblowerů byl vypracován v roce 2016 a kolegium o něm poprvé diskutovalo dne 4. října 2016; se znepokojením konstatuje, že přijímání těchto interních pravidel bylo pozastaveno v okamžiku, kdy na počátku roku 2016 Komise informovala agentury, že pracuje na vzorovém rozhodnutí určeném agenturám;
19. vyzývá Komisi, aby zajistila urychlené přijetí svých obecných pokynů pro whistleblowing, které následně neprodleně přijmou a začnou účinně provádět agentury Unie, včetně Eurojustu; konstatuje, že Eurojust čekal na tyto pokyny nebo na příspěvek Komise, než mohl dokončit přijímání svých příslušných pravidel; naléhavě vyzývá Eurojust, aby zintenzívnil úsilí o dokončení jasných interních pravidel na ochranu whistleblowerů, kterým musí být přiznána presumpce jednání v dobré víře, dokud nejsou příslušné informace ověřeny;
20. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání disponující dostatečnými rozpočtovými zdroji s cílem pomáhat whistleblowerům využívat vhodné kanály pro zveřejňování informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich identity a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství;
21. konstatuje, že Eurojust vede rejstřík prohlášení o neexistenci střetu zájmů podepsaných členy správní rady, který je pravidelně aktualizován; konstatuje však také, že tato prohlášení o zájmech a životopisy členů správní rady nejsou veřejně přístupné; poukazuje na to, že tato praxe neslouží posilování transparentnosti, a vyzývá k tomu, aby byla prohlášení zveřejňována; vyzývá Eurojust, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o pokroku, jehož bylo v této věci dosaženo, a aby zvážil zveřejnění prohlášení a životopisů na svých internetových stránkách;;
22. se znepokojením konstatuje, že správa, členové kolegia a členové nezávislého společného kontrolního orgánu nezveřejnili svá prohlášení o zájmech na internetových stránkách Eurojustu;
23. vítá skutečnost, že Eurojust v roce 2017 připravil příručku Eurojustu pro etiku a chování, která mj. zahrnuje i kodex řádné správní praxe;
24. konstatuje, že v roce 2016 obdržel Eurojust 15 žádostí o přístup k dokumentům, přičemž plný přístup k nim povolil v pěti případech, ve čtyřech případech se rozhodl udělit pouze částečný přístup k dokumentům a v šesti případech přístup k dokumentům zamítl;
Hlavní dosažené výsledky
25. vítá tři hlavní úspěchy, které Eurojust v roce 2016 zaznamenal, a sice:
–
provedení bezprecedentní reorganizace jeho správy, které přineslo součinnost a posílilo efektivitu;
–
vypracování revidované vzorové dohody a praktického průvodce pro společné vyšetřovací týmy (SVT) a poskytnutí finanční podpory 90 SVT; poskytnutí 1 000 000 EUR v návaznosti na výzvy k předkládání nabídek týkající se grantů pro SVT;
–
vypracování příslušných strategických dokumentů a ad hoc justičních analýz v prioritních oblastech trestné činnosti, jako jsou např. čtvrtá zpráva o zahraničních teroristických bojovnících, shrnutí třetí zprávy o zahraničních teroristických bojovnících, elektronická příručka pro chemické, biologické, radioaktivní nebo jaderné materiály a informační přehledy o soudních případech týkajících se kyberkriminality;
Vnitřní kontrola
26. konstatuje, že Eurojust nedávno přijal soubor standardů vnitřní kontroly, který je založen na rámci Komise a na mezinárodních osvědčených postupech, s cílem zajistit, aby bylo dosaženo politických a operačních cílů; dále konstatuje, že Eurojust vyhodnotil účinnost svých klíčových kontrolních systémů v průběhu dotčeného roku a dospěl k názoru, že standardy vnitřní kontroly jsou účinně uplatňovány; konstatuje, že Eurojust přijal opatření s cílem zvýšit účinnost svých systémů vnitřní kontroly v oblasti „procesu řízení rizik“ (Eurojust ICS 6); se zájmem očekává příští výroční zprávu Eurojustu a další podrobnosti týkající se opatření, která byla přijata s cílem dále zvýšit účinnost;
Interní audit
27. konstatuje, že podle výroční zprávy Eurojustu provedl útvar interního auditu (IAS) Komise v lednu 2016 audit týkající se „monitorování a podávání zpráv / hlavních částí prohlášení o věrohodnosti“; připomíná, že IAS vydal dvě doporučení označená jako „velmi důležitá“ a čtyři doporučení označená jako „důležitá“; konstatuje s uspokojením, že Eurojust provedl v návaznosti na tato doporučení nápravná opatření, čímž prokázal hodnotu této služby;
Výkonnost
28. konstatuje, že Eurojust provedl externí hodnocení svých činností v letech 2014–2015, což vedlo k vnitřnímu akčnímu plánu pro provádění doporučení; konstatuje, že kolegium zřídilo v březnu 2016 pracovní skupinu pro hierarchizaci, kterou pověřilo řízením provádění zbývajících doporučení; dále konstatuje, že v roce 2017 se očekávají další zlepšení a vývoj;
Ostatní připomínky
29. bere na vědomí, že Eurojust v červnu a červenci 2017 úspěšně dokončil stěhování do nových prostor; konstatuje, že k navrácení původní budovy hostitelskému členskému státu došlo dne 31. srpna 2017 a že tento stát vyhodnotí náklady, které s tím byly spojeny a které uhradí Eurojust; konstatuje, že jakmile budou známy náklady, které ponese Eurojust, měl by informovat orgán příslušný k udělení absolutoria o celkových vzniklých nákladech na přesun;
30. s uspokojením konstatuje, že Eurojust ve spolupráci s Europolem formalizoval kombinovaný přístup, pokud je o certifikaci ISO14001/EMS; konstatuje, že Eurojust se domnívá, že vzhledem k tomu, že byl v roce 2016 pouze dočasným nájemníkem prostor, které vlastnilo Nizozemské království, neumožňovalo mu toto postavení snižovat emise CO2;
31. vzhledem k čím dál tím kratšímu času, který zbývá, se znepokojením bere na vědomí, že z odpovědi Eurojustu vyplývá, že prozatím neprobíhá žádná výměna informací mezi ním a Komisí ohledně příprav na provádění budoucích činností Eurojustu po brexitu; vyzývá Eurojust i Komisi, aby zajistily účinný tok nezbytných informací, přičemž musí mít na paměti, že bude třeba uzavřít dohodu o spolupráci se Spojeným královstvím;
32. vítá posílení úlohy Eurojustu jakožto střediska pro soudní spolupráci a koordinaci boje proti přeshraniční trestné činnosti a jakožto střediska znalecké činnosti v oblasti soudnictví; upozorňuje na spuštění evropské justiční sítě pro boj proti kyberkriminalitě; konstatuje, že Eurojust obdržel žádosti o pomoc v 2 306 případech (nárůst o 4 %), uspořádal 249 koordinačních schůzek týkajících se 288 případů a poskytl podporu 148 společným vyšetřovacím týmům včetně finanční podpory poskytnuté 90 z těchto týmů (nárůst o 32 %); konstatuje, že v prosinci 2016 byla zveřejněna čtvrtá zpráva Eurojustu s názvem „Zahraniční terorističtí bojovníci: názory Eurojustu na tuto problematiku a reakce treestního soudnictví“ (Foreign Terrorist Fighters: Eurojust’s Views on the Phenomenon and the Criminal Justice Response);
o o o
33. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(12) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského policejního úřadu (Europol) na rozpočtový rok 2016 (2017/2169(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského policejního úřadu za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského policejního úřadu za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí úřadu(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno úřadu za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0079/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol)(4), a zejména na článek 43 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV(5), a zejména na článek 60 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0109/2018),
1. uděluje výkonnému řediteli Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva absolutorium za plnění rozpočtu Europolu na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropského policejního úřadu (Europol) za rozpočtový rok 2016 (2017/2169(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského policejního úřadu za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského policejního úřadu za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí úřadu(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno úřadu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0079/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(9), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol)(10), a zejména na článek 43 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV(11), a zejména na článek 60 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0109/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Europolu za rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského policejního úřadu(Europol) na rozpočtový rok 2016 (2017/2169(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského policejního úřadu na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0109/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti a uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že konečný rozpočet Evropského policejního úřadu (dále jen „Europol“) na rok 2016 činil podle jeho výkazu příjmů a výdajů(13) celkem 104 274 784 EUR, což oproti roku 2015 představuje navýšení o 9,27 %; vzhledem k tomu, že toto navýšení bylo dáno novými nebo dalšími úkoly, které rozšířily mandát Europolu; vzhledem k tomu, že rozpočet Europolu pochází téměř výhradně ze souhrnného rozpočtu Unie;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce Evropského policejního úřadu za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka Europolu je spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že sledování plnění rozpočtu během rozpočtového roku 2016 vyústilo ve vysokou míru plnění rozpočtu dosahující 99,75 %, což ukazuje na to, že závazky byly přijaty včas; bere na vědomí, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 90,98 %, což ve srovnání s rokem 2015 představuje zvýšení o 1,98 %;
Závazky a přenesené prostředky
2. konstatuje, že ze zprávy Účetního dvora vyplývá, že přenos prostředků na závazky v hlavě II (administrativní výdaje) do dalšího roku byl vysoký a činil 3 500 000 EUR (39 %) ve srovnání s 4 200 000 EUR (41 %) v roce 2015; bere na vědomí, že tyto přenosy souvisí především s výdaji na ústředí Europolu, které byly hostitelským státem vyfakturovány až v roce 2017 (2 miliony EUR); bere na vědomí, že Europol bude pokračovat ve svém úsilí o zabezpečení efektivního plnění rozpočtu v souladu s předpisy, zejména pokud jde o přenos prostředků souvisejících s administrativními výdaji; bere na vědomí, že v důsledku stavebních prací týkajících se ústředí Europolu, které řídí hostitelský stát jako externí strana, se očekává, že zpracování nákladů na stavbu bude rozloženo do rozpočtových roků i v budoucnu; bere na vědomí, že je to dáno samou podstatou administrativního uspořádání, kdy Europol obdrží příslušné faktury až po jednání hostitelského státu se smluvními stranami na vnitrostátní úrovni;
3. konstatuje, že přenosy jsou často zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud jsou předem naplánovány Europolem a sděleny Účetnímu dvoru;
Převody
4. bere na vědomí, že bylo provedeno celkem 48 převodů v celkové výši téměř 4 960 000 EUR (4,9 % rozpočtu); dále bere na vědomí, že některé převody byly nezbytné, aby bylo možné zohlednit rozdíly mezi plánováním a plněním rozpočtu v důsledku naléhavých situací v určitých oblastech trestné činnosti, například pokud jde o činnosti související s hotspoty; konstatuje, že převody uskutečněné s cílem dočasně pokrýt výdaje na grant v rámci řádného rozpočtu z důvodu pozdějšího vyplacení částky předběžného financování podle grantové dohody byly v okamžiku obdržení předběžného financování zrušeny;
Zadávání zakázek a personální politika
5. konstatuje, že ke konci roku 2016 činil celkový počet zaměstnanců Europolu 655 osob, z čehož bylo 505 zaměstnanců v rámci plánu pracovních míst, 146 smluvních zaměstnanců a 4 místní zaměstnanci; konstatuje dále, že počet jiných než kmenových zaměstnanců Europolu (vyslaných národních odborníků, styčných zaměstnanců a zaměstnanců styčných úřadů, stážistů a dodavatelů) činil 452 osob; bere na vědomí, že v roce 2016 Europol přijal 145 nových zaměstnanců (104 dočasných zaměstnanců a 41 smluvních zaměstnanců), zatímco 86 zaměstnanců Europol opustilo (64 dočasných zaměstnanců a 22 smluvních zaměstnanců);
6. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že vzhledem k celkovému počtu obsazených pracovních míst k 31. prosinci 2016 nebylo dosaženo vyváženého zastoupení žen a mužů (poměr byl více než 2:1 – 32,4 % žen a 67,6 % mužů), přičemž ještě více alarmující je skutečnost, že ženy zastávaly pouze 14 % vedoucích / vyšších odborných pozic a že nadto podíl zaměstnankyň na pozici administrativních ředitelů a rovnocenných nebo vyšších pozicích činil pouze 6,1 % (dvě zaměstnankyně), což je vůbec nejhorší výsledek; vyzývá Europol, aby byl proaktivnější a aby otázku vyváženého zastoupení žen a mužů bral v úvahu jako naléhavou záležitost při náboru nových zaměstnanců a aby orgán příslušný k udělení absolutoria během příštího postupu udělování absolutoria informoval o pokroku dosaženém ke konci roku 2017;
7. konstatuje, že v dubnu 2016 přijal Parlament opravný rozpočet za účelem zvýšení počtu pracovníků Evropského centra pro boj proti terorismu při Europolu, v jehož rámci byly navýšeny prostředky o 2 000 000 EUR a počet zaměstnanců vzrostl o 35 míst (25 dočasných zaměstnanců, 5 smluvních zaměstnanců a 5 vyslaných národních odborníků);
8. s uspokojením bere na vědomí, že zaměstnanci Europolu byli v roce 2016 v pracovní neschopnosti v průměru pouze 1,2 % pracovních dnů; konstatuje, že průměrná doba, kterou v roce 2016 zaměstnanci strávili činnostmi pro tělesnou a duševní pohodu, činila v roce 2016 méně než jeden den; konstatuje, že Europol nejmenoval jednotlivé činnosti pro tělesnou a duševní pohodu uskutečněné v roce 2016, jak Parlament požadoval, nýbrž uvedl náklady vynaložené na jednoho pracovníka za zdravotní péči a související náklady; vyzývá Europol, aby předložil přehled pracovní neschopnosti počítané ve dnech;
9. s uspokojením konstatuje, že Europol vytvořil síť deseti důvěrných poradců v rámci politiky v oblasti ochrany lidské důstojnosti a boje proti psychickému a sexuálnímu obtěžování; rovněž bere na vědomí, že Europol uspořádal osvětové programy, uvádí standardní informace o obtěžování na svých intranetových stránkách a zavedl program pro nově příchozí, který zahrnuje prezentaci o zdraví a tělesné a duševní pohodě, v jehož rámci je vysvětlena politika proti obtěžování a síť důvěrných poradců;
10. bere na vědomí, že v roce 2016 byl zahájen jeden neformální a jeden formální postup (žádost o pomoc) ve věci obtěžování; bere na vědomí, že tento jeden formální postup vedl k zahájení správního/vnitřního šetření, které obtěžování nepotvrdilo; konstatuje, že tedy nebyl předán žádný případ Soudnímu dvoru Evropské unie;
11. bere na vědomí, že Europol využívá služební vozidla, avšak nepovoluje jejich využívání pro osobní potřebu;
Vnitřní kontrola
12. konstatuje, že v roce 2016 se činnosti v oblasti řízení rizik v Europolu zaměřovaly na řešení požadavků, které vyplynuly z auditu Účetního dvora, zejména pokud jde o roční účetní závěrku, pověřovací dohodu a uzavření důchodového fondu Europolu; konstatuje rovněž, že činnosti související s riziky zahrnovaly i sledování rizik ovlivňujících cíle hlavních činností Europolu stanovené v pracovním programu na rok 2016, zejména pokud jde o nový úkol provádění sekundárních bezpečnostních kontrol na místě a interní zavádění závěrečné fáze analytického systému Europolu; bere na vědomí, že ke konci roku 2016 obsahovala evidence interních rizik Europolu 16 vysokých nebo kritických rizik, což je o čtyři interní rizika více než na konci roku 2015;
13. bere na vědomí, že oddělení interního auditu provedlo přezkum plnění standardů vnitřní kontroly v Europolu v prvním pololetí roku 2016; všímá si, že Europol vypracoval akční plán pro řešení 15 ze 40 doporučení do konce roku 2016 a že z těchto doporučení bylo 20 označeno za „velmi důležitá“ a jedno za „kritické“, konkrétně doporučení týkající se přijetí strategie proti podvodům, která byla schválena správní radou dne 31. ledna 2017;
Interní audit
14. bere na vědomí, že v roce 2016 bylo vyřešeno 83 % všech doporučení označených jako „kritická“ nebo „velmi důležitá“, která vzešla z auditu Účetního dvora, útvaru interního auditu (IAS), společného kontrolního orgánu Europolu, inspektora ochrany údajů Komise a oddělení interního auditu, což v porovnání s rokem 2015 představuje nárůst o 12 %;
15. bere na vědomí, že v říjnu 2016 provedl útvar IAS audit zadávání veřejných zakázek, přičemž na konci roku 2016 nebyl návrh zprávy o auditu dosud vydán; vyzývá Europol, aby podal orgánu příslušnému k udělení absolutoria zprávu o výsledcích tohoto auditu;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
16. konstatuje, že dne 1. května 2017 přijala správní rada předpisy pro předcházení střetům zájmů u svých členů a jejich řešení, a to i pokud jde o jejich prohlášení o zájmech; s politováním bere na vědomí přístup Europolu spočívající v prohlášení, že žádný střet zájmů neexistuje; s obavami konstatuje, že členové správní rady nadále zveřejňují prohlášení o neexistenci střetu zájmů; žádá, aby členové správní rady místo prohlášení o neexistenci střetu zájmů zveřejňovali svá prohlášení o zájmech, v nichž budou uvedena jejich členství v jakýchkoli jiných organizacích; zdůrazňuje, že není úkolem členů správní rady, aby sami o sobě prohlašovali, že nemají střet zájmů; bere na vědomí, že členové správní rady a náhradníci byli vyzváni, aby vyplnili, podepsali a předložili svá prohlášení o zájmech spolu s životopisem do 15. prosince 2017, aby mohly být tyto dokumenty následně zveřejněny na internetových stránkách Europolu; vítá zveřejnění životopisů členů správní rady na internetových stránkách Europolu; vyzývá Europol, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podal zprávu, pokud členové správní rady ve stanovené lhůtě skutečně zveřejní svá prohlášení;
17. bere na vědomí, že v roce 2016 Europol obdržel 107 žádostí o přístup k dokumentům (týkajících se 138 dokumentů) a že Europol umožnil plný přístup k 39 dokumentům a částečný přístup k 20 dokumentům a zamítl přístup k 79 dokumentům; vyzývá Europol, aby byl při vyřizování těchto žádostí co nejotevřenější a bral v potaz právní překážky, ale také povinnost otevřenosti a transparentnosti;
18. bere na vědomí, že Europol v říjnu 2017 zahájil další komunikační kampaň v oblasti etiky s cílem zvýšit povědomí všech zaměstnanců Europolu a vyslaných národních odborníků o aktualizovaných verzích etického kodexu Europolu a pokynech o nakládání s dary, střetech zájmů a whistleblowingu; s uspokojením konstatuje, že v pokynech týkajících se whistleblowingu je zdůrazněna skutečnost, že se Europol zavazuje chránit totožnost whistleblowerů; vítá zveřejnění pokynů týkajících se opatření v oblasti whistleblowingu na internetových stránkách Europolu; žádá Europol, aby poskytl podrobnosti o případech whistleblowingu v roce 2016 a o tom, jakým způsobem byly řešeny, pokud se vyskytly;
19. domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkoumávání disponující dostatečnými rozpočtovými zdroji, s cílem pomáhat whistleblowerům využívat vhodné kanály pro zveřejňování informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich totožnosti a nabízet jim potřebnou podporu a poradenství;
20. vítá skutečnost, že správní rada přijala strategii boje proti podvodům na období let 2017–2018;
Hlavní úspěchy
21. vítá tři hlavní úspěchy, které Europol v roce 2016 zaznamenal, a sice:
–
zřízení Evropského centra pro boj proti terorismu, Evropského střediska pro boj proti převaděčství, včetně nasazení pracovníků do migračních hotspotů, kteří do konce roku 2016 provedli více než 4 800 sekundárních bezpečnostních kontrol; bere na vědomí, že Europol podpořil přes 270 protiteroristických operací, což představuje více než dvojnásobný nárůst oproti celému roku 2016 (127 protiteroristických operací v roce 2016);
–
zavedení inovačních nástrojů na podporu vyšetřování: v roce 2016 internetové stránky „nejhledanější osoby na útěku v Evropě“, na nichž byly podle stavu v listopadu 2017 zveřejněny údaje o 115 osobách na útěku, přičemž ze 41 zatčených „významných“ osob se 13 podařilo dopadnout díky těmto webovým stránkám; bere na vědomí, že Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě (EC3) zavedlo nové řešení pro analýzu snímků a videozáznamů, které usnadňuje zejména identifikaci dětských obětí sexuálního vykořisťování, přičemž v roce 2017 Europol mimo jiné spolupracoval na 38 unikátních operacích proti sexuálnímu vykořisťování dětí na internetu;
–
přijetí nařízení (EU) 2016/794(14) v květnu 2016, s použitelností od 1. května 2017, za účelem rozšíření ustanovení o dohledu ze strany Parlamentu a zlepšení mandátu pro operační podporu;
Ostatní připomínky
22. s uspokojením konstatuje, že Europol ve spolupráci s Eurojustem formalizoval kombinovaný přístup k certifikaci ISO14001/EMS; bere na vědomí, že Europol přijal řadu opatření k vytvoření nákladově efektivního a ekologického pracoviště a k dalšímu snížení nebo kompenzaci emisí CO2;
23. s uspokojením konstatuje, že Europol nadále spolupracoval s řadou mezinárodních partnerů, jakož i s dalšími agenturami a subjekty Unie a dále posílil svou spolupráci s agenturou Frontex, zejména s ohledem na migrační krizi;
24. bere na vědomí, že podle Europolu existují závažná finanční a operační rizika vyplývající z brexitu; vyzývá Europol, aby byl i nadále proaktivní při zjišťování a řešení těchto rizik a aby orgán příslušný k udělení absolutoria průběžně a v plném rozsahu informoval o budoucím dopadu brexitu na Europol a aby v úzké spolupráci s Komisí pracoval v oblasti jednání o brexitu, aby byl dostatečně připraven na minimalizaci jakéhokoli možného negativního provozního nebo finančního dopadu;
25. vyjadřuje politování nad skutečností, že přehled Europolu za období 2016–2017 byl na jeho internetových stránkách zveřejněn teprve dne 23. ledna 2018, tedy pět dní po uplynutí lhůty parlamentního Výboru pro občanskou svobodu, spravedlnost a vnitřní věci pro předložení pozměňovacích návrhů ke zprávě o udělení absolutoria; vyzývá Europol, aby v budoucnu své každoroční přehledy zveřejňoval včas pro potřeby postupu udělování absolutoria a orgánu příslušnému k udělení absolutoria tak umožnil, aby svou práci vykonával plně informovaným způsobem;
26. konstatuje, že poptávka členských států po službách Europolu neustále narůstá; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že omezené zdroje IKT, které jsou k dispozici, vedly k přehodnocení priorit, pokud jde o vývojové činnosti týkající se hlavních systémů, a ke zpoždění projektů a jejich důsledkem bylo rovněž zkoumání možností dalšího využívání outsourcingu a nárůst rizika, které z něj vyplývá;
o o o
27. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(15) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro základní práva na rozpočtový rok 2016 (2017/2149(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury Evropské unie pro základní práva za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Agentury Evropské unie pro základní práva za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí agentury(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno agentuře za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0059/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva(4), a zejména na článek 21 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0093/2018),
1. uděluje řediteli Agentury Evropské unie pro základní práva absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Agentury Evropské unie pro základní práva, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Agentury Evropské unie pro základní práva na rozpočtový rok 2016 (2017/2149(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury Evropské unie pro základní práva za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Agentury Evropské unie pro základní práva za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí agentury(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno agentuře za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0059/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva(9), a zejména na článek 21 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0093/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Agentury Evropské unie pro základní práva za rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řediteli Agentury Evropské unie pro základní práva, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro základní práva za rozpočtový rok 2016 (2017/2149(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro základní práva na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0093/2018),
A. vzhledem k tomu, že orgán příslušný k udělování absolutoria klade v souvislosti s postupem udělování absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním koncepce sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle jejího výkazu příjmů a výdajů(11) konečný rozpočet Evropské agentury pro základní práva (dále jen „agentura“) za rozpočtový rok 2016 činil 21 603 000 EUR, což je přibližně stejná částka jako v roce 2015; vzhledem k tomu, že rozpočet agentury pochází téměř výhradně z rozpočtu Unie;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce Evropské agentury pro základní práva za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu v rozpočtovém roce 2016 byla stejně jako v předchozím roce míra plnění rozpočtu dosahující 100 % a že míra čerpání prostředků na platby činila 73,21 %, což oproti předchozímu roku představuje zvýšení o 1,59 %; bere na vědomí, že z obecně vysoké míry čerpání prostředků na závazky vyplývá, že závazky byly přijímány včas;
Závazky a přenos finančních prostředků
2. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora dosahovala v hlavě III (provozní výdaje) výše prostředků na závazky přenesených do roku 2017 opět velmi vysoké částky (5 200 000 EUR (68 %) v roce 2016, 5 700 000 EUR (70 %) v předchozím roce); bere na vědomí, že podle Účetního dvora tyto přenosy odrážejí především povahu činností agentury, jejichž součástí je financování studií, jejichž realizace trvá řadu měsíců a často se protáhne do dalšího roku;
3. konstatuje, že míra čerpání prostředků přenesených z roku 2015 do roku 2016 činila 96,73 %, což znamená, že míra rušení prostředků byla nadále nízká a činila 3,27 %;
4. konstatuje, že přenosy mohou často být zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud jsou agenturou předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru;
Převody
5. konstatuje, že v roce 2016 byl správní radě předložen ke schválení jeden rozpočtový převod a že celková částka převedená mezi hlavami rozpočtu v důsledku tohoto převodu činila 297 714 EUR; kromě toho konstatuje, že tyto převody souvisely převážně s přerozdělením přebytku vzniklého v rámci správních výdajů na operační projekty; s uspokojením konstatuje, že úroveň a povaha převodů v roce 2016 zůstala v mezích finančních pravidel;
Personální politika
6. bere na vědomí, že podle agentury se plán pracovních míst agentury navýšil o dvě nová pracovní místa administrátora v oblastech migrace, začleňování a ochrany uprchlíků a že bylo zrušeno jedno pracovní místo v souladu s požadovaným snížením počtu zaměstnanců o 5 %; konstatuje však, že agentura navýšila počet svých smluvních zaměstnanců o čtyři;
7. na základě plánu pracovních míst zjišťuje, že k 31. prosinci 2016 bylo obsazeno 70 dočasných pracovních míst (ze 74 pracovních míst schválených v rozpočtu Unie); kromě toho konstatuje, že agentura v roce 2016 zaměstnávala devět vyslaných národních odborníků a 30 smluvních zaměstnanců;
8. konstatuje, že 49,3 % dočasných zaměstnanců agentury tvoří ženy a 50,7 % zaměstnanců tvoří muži; vyjadřuje však politování nad významnou nerovnováhou na šesti vyšších řídicích pozicích agentury, kde na jednu ženu připadá pět mužů; vyzývá agenturu, aby se na úrovni vyšších řídicích pozic zasadila o genderově vyváženější složení;
9. podotýká, že průměrná doba nepřítomnosti zaměstnanců agentury z důvodu nemoci v roce 2016 činila 9,2 dne a že 97 ze 109 zaměstnanců čerpalo nejméně jeden den volna z důvodu nemoci; konstatuje, že agentura uspořádala jeden den externích zaměstnaneckých aktivit a podporuje další činnosti v oblasti osobní pohody; vyzývá agenturu, aby konzultovala lékaře ohledně toho, jak snížit pracovní absence z důvodu nemoci;
10. s uspokojením konstatuje, že agentura investuje do ochrany důstojnosti osob a prevence psychického a sexuálního obtěžování a že zajistila dvě školení pro nové zaměstnance a opakovací školení pro ostatní pracovníky; s uspokojením konstatuje, že byli soustavně k dispozici důvěrní poradci a že vedení při různých příležitostech připomínalo všem zaměstnancům politiku a existenci sítě;
11. konstatuje, že agentura neuchovává žádné statistické údaje o případech oznámených důvěrným poradcům, ale že v roce 2016 nebyly oznámeny, vyšetřovány ani soudně projednávány žádné případy obtěžování;
12. konstatuje, že agentura nemá žádná služební vozidla;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
13. bere na vědomí, že jak agentura sdělila, vedle služebního řádu zavedla pro své zaměstnance i praktickou příručku týkající se řešení a prevence střetů zájmů, která nabízí rozsáhlé informace a doporučení týkající se nejrůznějších problémů; kromě toho konstatuje, že agentura pravidelně zajišťuje školení zaměstnanců v oblasti etiky a integrity a zveřejňuje životopisy a prohlášení o zájmech všech členů své správní rady, vědeckého výboru a svého vedení;
14. konstatuje, že agentura uplatňuje kodex řádné správní praxe a provádí kontroly finančních zájmů deklarovaných vedením, členy správní rady a vědeckého výboru a na své webové stránce zveřejňuje prohlášení o střetech zájmů v rámci svých opatření v oblasti předcházení konfliktům zájmů a jejich řešení;
15. konstatuje, že zápisy z jednání správní rady se zveřejňují na webové stránce agentury;
16. konstatuje, že agentura má k dispozici řadu nástrojů pro ochranu zaměstnanců obecně a ochranu oznamovatelů konkrétně; bere na vědomí, že agentura v současné době analogicky uplatňuje pokyny Komise týkající se whistleblowingu v návaznosti na rozhodnutí výkonné rady č. 2012/04;
17. bere na vědomí, že podle agentury bylo provedeno zvláštní hodnocení rizik podvodu v rámci strategie boje proti podvodům, jehož výstupem byl akční plán, jenž byl plně proveden a je soustavně monitorován; s uspokojením konstatuje, že agentura dosáhla významného výsledku z hlediska zvyšování povědomí, neboť připravila a realizovala interní školení o prevenci podvodů na základě materiálů, které poskytl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF);
18. vítá, že ve výroční zprávě o činnosti agentury za rok 2016 byla zavedena položka týkající se transparentnosti, odpovědnosti a integrity;
19. konstatuje, že v roce 2016 agentura obdržela dvacet žádostí o přístup k dokumentům a poskytla plný přístup k 22 dokumentům, částečný přístup ke 120 dokumentům a odmítla přístup k 68 dokumentům z důvodu „ochrany soukromí a osobnosti jednotlivce“ a „ochrany obchodních zájmů“; očekává, že agentura při rozhodování o omezení přístupu k dokumentům z důvodu ochrany obchodních zájmů bude s maximální vážností přihlížet i k zájmům občanů a k závazku Unie zajistit vyšší transparentnost a že přitom zohlední všechny příslušné právní předpisy;
20. konstatuje, že u sedmi ze zamítnutých žádostí o přístup k dokumentům byla v dané věci podána potvrzující žádost, a poté byl ve čtyřech případech poskytnut částečný přístup;
Hlavní dosažené výsledky
21. vítá tři hlavní úspěchy, jichž agentura v roce 2016 dosáhla, konkrétně to, že:
–
uspořádala Fórum základních práv, svou největší akci, na níž se sešlo více než 700 účastníků ke čtyřem dnům jednání o propojenosti tří zásadních témat začleňování, ochrany uprchlíků a digitálního věku;
–
předložila šest právních stanovisek na podporu Parlamentu při přípravě jeho stanovisek k legislativním dokumentům nebo politikám;
–
v souladu se svou strategickou prioritou, kterou je vypracovávat včasné a cílené reakce na naléhavé situace v oblasti základních práv, každý měsíc zveřejňovala zprávy o situaci v členských státech, které jsou nejvíce zasaženy uprchlickou krizí, a vyslala odborníky do Řecka, aby unijním a místním aktérům na místě zajistila odborné znalosti v oblasti základních práv;
Vnitřní kontrola
22. konstatuje, že v roce 2016 agentura stanovila řadu opatření s cílem zlepšit účinné provádění normy vnitřní kontroly č. 5 „Cíle, ukazatele výkonnosti“, normy vnitřní kontroly č. 11 „Správa dokumentů“ a normy vnitřní kontroly „Kontinuita činností“; konstatuje, že do konce vykazovaného roku byla tato opatření přijata a postupně prováděna;
23. konstatuje, že v prosinci 2016 byla provedena interní analýza mezer s cílem zajistit podrobné posouzení míry dodržování norem vnitřní kontroly; s uspokojením konstatuje, že agentura určila míru dodržování norem, která se blíží plnému souladu, a že se očekává, že dodatečná opatření budou plně provedena do konce roku 2017; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podávala zprávy o provádění těchto opatření;
24. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora nebyla formální pověření a další pověření schvalujícími osobami vždy v souladu se schvalovacími pravomocemi pro transakce v systému ABAC pro pracovní toky agentury; bere na vědomí, že podle agentury byla chyba opravena a byla zavedena opatření, která mají zajistit, aby systém ABAC zohledňoval pouze pověření, jež jsou v současnosti platná;
Interní audit
25. s potěšením konstatuje, že na konci vykazovaného období výsledky následných kontrol neodhalily žádné finanční částky, které by bylo nutné vymáhat;
26. konstatuje, že útvar interního auditu Komise (IAS) uzavřel poslední otevřené doporučení vydané během auditu řízení lidských zdrojů a že v roce 2016 tento útvar neprovedl v agentuře žádný audit;
27. s uspokojením konstatuje, že s cílem zajistit nákladově efektivní a životní prostředí nepoškozující pracoviště a snížit nebo vyrovnat emise CO2 se agentura snaží zlepšit svou environmentální stopu tím, že instalovala systém chlazení datového centra, který nepoškozuje životní prostředí a který posílí systém vytápění a povede k nižší spotřebě, uzavřela smlouvu s alternativním dodavatelem elektřiny, který využívá obnovitelné zdroje, prosazuje alternativní způsoby dojíždění zaměstnanců do zaměstnání tím, že poskytuje parkovací místa pro jízdní kola, prosazuje a provádí zelené veřejné zakázky v určitých nabídkových řízeních, například týkajících se nákupu vybavení IKT a úklidových služeb, prosazuje recyklaci a používání recyklovaného papírů a jiných materiálů a zavedla osvětlení využívající LED technologii;
28. konstatuje, že agentura uznává finanční rizika spojená s brexitem, protože potenciální ztráta finančních zdrojů by mohla mít dopad na provozní činnosti agentury; konstatuje, že agentura by mohla omezit dopad této finanční ztráty, neboť její provozní výzkumné činnosti nebudou zahrnovat Spojené království; konstatuje však, že se očekává, že tato finanční ztráta bude vyšší než úspory z omezení výzkumných činností;
29. konstatuje, že agentura uznává provozní rizika vyvolaná brexitem a z toho vyplývající potenciální omezení hospodářské soutěže, neboť řada dodavatelů zabývajících se provozními činnostmi sídlí ve Spojeném království a dojde ke ztrátě kvalifikovaných britských zaměstnanců; vyzývá agenturu, aby s Komisí úzce spolupracovala při jednáních týkajících se brexitu s cílem dostatečně se připravit na jakékoli negativní provozní nebo finanční dopady, které mohou nastat, a minimalizovat je;
30. zdůrazňuje, že Parlamentu bylo poskytnuto šest právních stanovisek při vytváření jeho postoje k legislativním návrhům nebo politikám, z nichž se čtyři týkala probíhajících přezkumů společného evropského azylového systému Unie;
31. vítá skutečnost, že agentura pokračovala v mapování situace Romů v Unii, v tomto ohledu zejména vítá zveřejnění druhého šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii, které shromáždilo informace o téměř 34 000 osobách žijících v romských domácnostech v devíti členských státech, jež jsou výsledkem téměř 8 000 osobních rozhovorů s Romy;
o o o
32. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(12) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) na rozpočtový rok 2016 (2017/2164(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „agentura“) za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0074/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie(4), a zejména na článek 30 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES(5), a zejména na článek 76 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0108/2018),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) za rozpočtový rok 2016 (2017/2164(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „agentura“) za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0074/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(9), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie(10), a zejména na článek 30 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES(11), a zejména na článek 76 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0108/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž za rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) na rozpočtový rok 2016 (2017/2164(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0108/2018),
A. vzhledem k tomu, že orgán příslušný k udělování absolutoria klade v souvislosti s postupem udělování absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, realizací konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným spravováním lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(13) Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „agentura“) činil její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 232 757 000 EUR, což ve srovnání s rokem 2015 představuje zvýšení o 62,43 %; vzhledem k tomu, že v reakci na migrační krizi, s níž se Unie potýká, byl mandát agentury v roce 2016 výrazně rozšířen;
C. vzhledem k tomu, že celkový příspěvek Unie do rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2016 činil podle finančních výkazů agentury 218 686 000 EUR; což ve srovnání s rokem 2015 představuje zvýšení o 63,78 %;
D. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že operace, na nichž se účetní závěrka agentury za rozpočtový rok 2016 zakládá, jsou legální a správné; vzhledem k tomu, že na připomínky Účetního dvora je třeba nahlížet v souvislosti s problémy, jimž agentura v roce 2016 musela čelit;
Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutorií za roky 2013, 2014 a 2015
1. se znepokojením bere na vědomí množství nevyřešených otázek a nápravných opatření v reakci na připomínky Účetního dvora z let 2013, 2014 a 2015 týkající se výkazů dodavatelů na konci roku, dohody o sídle, ex ante a ex post ověřování výdajů vykazovaných spolupracujícími zeměmi na základě grantových dohod, rostoucího počtu grantových dohod, potřeby zpřesnění výpočtu příspěvků od zemí přidružených k schengenskému prostoru, vymáhání neoprávněných plateb od islandské pobřežní stráže a nebezpečí dvojího financování z Fondu pro vnitřní bezpečnost; vyzývá agenturu, aby v roce 2018 nápravná opatření co nejrychleji dokončila a podala o jejich provádění zprávu orgánu příslušnému k udělení absolutoria;
Připomínky k legalitě a správnosti operací
2. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že předchozí zakládací nařízení agentury, které platilo do 5. října 2016, upravovalo financování společných návratových operací prováděných s účastnickými zeměmi; poznamenává, že vnitrostátní návratové operace se staly způsobilými až s novým zakládacím nařízením; poznamenává však, že v době od ledna do října 2016 agentura financovala vnitrostátní návratové operace částkou 3 600 000 EUR; konstatuje, že tyto platby jsou neoprávněné;
3. na základě odpovědi agentury konstatuje, že vzhledem k nepřiměřenému migračnímu tlaku, kterému čelí členské státy, v návaznosti na vypracování akčního plánu Unie v oblasti navracení z října 2015 a s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 25.–26. června 2015 a 16.–17. března 2016 přijal v roce 2016 výkonný ředitel agentury rozhodnutí 2016/36, které poskytlo širší výklad ke způsobům (spolu)financování společných návratových operací v tom smyslu, že i vnitrostátní návratová operace provedená pouze jediným členským státem, který čelí nepřiměřenému migračnímu tlaku, bude (spolu)financována z rozpočtu agentury; dále bere na vědomí, že rozpočtový orgán provedl úpravy rozpočtu na rok 2016, zejména pro účely provádění tohoto akčního plánu v oblasti navracení;
Rozpočtové a finanční řízení
4. s uspokojením konstatuje, že výsledkem úsilí vynaloženého na monitorování rozpočtu v rozpočtovém roce 2016 dosáhla míra plnění rozpočtu 97,90 %; poznamenává, že míra využití prostředků na platby činila 66,07 %, což oproti roku 2015 představuje pokles o 3,40 %;
5. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že v souladu s rozšířeným mandátem agentury se klade velký důraz na návratové operace, na něž bylo v rozpočtu na rok 2016 přiděleno 63 000 000 EUR; poznamenává nicméně, že 23 000 000 EUR, tj. 37,5 % z této částky, bylo do rozpočtu Unie vráceno, protože bylo realizováno méně návratových operací, než se předpokládalo; poukazuje na to, že k této situaci přispělo podstatné prodlení u zadávacího řízení na rámcovou smlouvu v hodnotě 50 000 000 EUR na charterová letadla a související služby pro návratové operace agentury, jež i nadále ovlivňuje návratové operace organizované agenturou; vyjadřuje politování nad tím, že přestože zahájení zadávacího řízení bylo plánováno na březen 2016, do konce roku na něj nedošlo; na základě odpovědi agentury konstatuje, že agentura výrazně navýšila počet společných letů za účelem navracení (232 v roce 2016 ve srovnání s 66 v roce 2015); poznamenává však, že částka 23 000 000 EUR nemohla být využita především z důvodu prodlení, ke kterému u rámcové smlouvy o nájmu letadel a souvisejících službách pro návratové operace došlo vlivem přehodnocení priorit a většího zaměření na zajištění logistické podpory (trajektů a autobusů) pro účely provádění prohlášení EU a Turecka; konstatuje, že v mezidobí bylo vyhlášeno zadávací řízení na rámcovou smlouvu na dobu čtyř let, avšak s nižším odhadovaným rozpočtem (20 000 000 EUR);
6. na základě zprávy Účetního dvora poznamenává, že dne 22. prosince 2015 Komise a agentura, spolupříjemce a koordinátor tří dalších spolupříjemců – Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) – podepsaly grantovou dohodu na tříleté období počínající 1. lednem 2016 ve výši 5 500 000 EUR o regionální podpoře řízení migrace zohledňujícího potřebu ochrany na západním Balkáně a v Turecku; poznamenává však, že dohody o spolupráci s těmito třemi partnery v hodnotě 3 400 000 EUR byly podepsány až v období mezi srpnem a listopadem 2016; konstatuje, že u dvou z těchto dohod byly rozpočtové závazky, na jejichž základě měly být před uzavřením právních závazků uvolněny prostředky, podepsány teprve v říjnu a v prosinci 2016; kromě toho konstatuje, že rozpočtové závazky ve výši 1 200 000 EUR pokrývaly pouze platby předběžného financování; zdůrazňuje, že tento postup představuje porušení pravidel rozpočtového řízení daných finančním nařízením a opožděný podpis dohod vedl k nejistotě ohledně operační spolupráce mezi partnery; na základě odpovědi agentury poznamenává, že aby bylo možné doložit, že byl právní závazek pro všechny tři partnery projektu učiněn ještě před převzetím rozpočtového závazku, agentura tuto skutečnost řádně zdokumentovala jako výjimku;
7. bere na vědomí skutečnost, že agentura v roce 2017 přezkoumává celý svůj finanční režim se zaměřením na zjednodušení, přechod od grantů k veřejným zakázkám na služby a zavedení paušálních sazeb; vyzývá agenturu, aby o provádění nového režimu a dosažených výsledcích informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
Závazky a přenesené prostředky
8. poznamenává, že úroveň přenesených prostředků přidělených na závazky v hlavě II (správní výdaje) činila 6 400 000 EUR (43 % prostředků na závazky) oproti 3 200 000 EUR (38 %) v roce 2015, což představuje značnou částku; dále poznamenává, že přenosy prostředků v hlavě III (operační výdaje) byly rovněž vysoké a činily 67 300 000 EUR (37 %) oproti 40 200 000 EUR (35 %) v roce 2015; konstatuje, že hlavním důvodem jsou smlouvy a operace, které přesáhly konec roku; vyzývá agenturu, aby zvážila zavedení rozlišených rozpočtových prostředků, jež by jí umožnilo lépe zobrazovat nevyhnutelné prodlevy mezi právními závazky, smluvním plněním a operacemi a souvisejícími platbami;
9. na základě zprávy Účetního dvora poznamenává, že míra zrušených přenosů z roku 2015 v hlavě III (operační výdaje) ve výši 6 400 000 EUR, tj. 16 %, byla vysoká kvůli nadhodnocení nákladů roku 2015, které bylo nutno uhradit účastnickým zemím v roce 2016; domnívá se, že je nutné, aby spolupracující země poskytovaly přesnější odhady nákladů a výkazy nákladů předkládaly včas;
10. zdůrazňuje, že přenosy mohou být často zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud jsou předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru;
Personální politika
11. konstatuje, že podle plánu pracovních míst bylo 31. prosince 2016 obsazeno 197 dočasných pracovních míst (z 275 míst schválených v rámci rozpočtu Unie) oproti 149 v roce 2015; poznamenává, že agentura rovněž zaměstnávala (v přepočtu na plné pracovní úvazky) 77 vyslaných národních odborníků, 83 smluvních zaměstnanců a 15 zaměstnanců agentury práce;
12. s uznáním bere na vědomí, že z počtu všech obsazených pracovních míst vyplývá, že byla dosažena genderová vyváženost, neboť poměr byl 50 % žen a 50 % mužů; na druhou stranu vyjadřuje politování nad tím, že v případě vedoucích pozic je to jen 15 % žen a 85 % mužů; vyzývá agenturu, aby ve spolupráci s členskými státy zlepšila genderovou vyváženost ve správní radě a vrcholném vedení;
13. na základě informací od agentury konstatuje, že aby mohla agentura zahájit provádění svého nového a posíleného mandátu, bylo nutné přijmout další zaměstnance již během posledního čtvrtletí roku 2016; poznamenává, že z posouzení potřeb vyplynulo 50 pracovních míst, ale ne všechna přijímací řízení mohla být dokončena do konce roku; konstatuje, že na konci roku 2016 agentura dosáhla celkového počtu 365 zaměstnanců;
14. na základě zprávy Účetního dvora poznamenává, že po rozšíření mandátu agentury se počet jejích zaměstnanců více než zdvojnásobí z 365 v roce 2016 na 1 000 v roce 2020; dále poznamenává, že plánované zvýšení počtu pracovníků bude vyžadovat dodatečné kancelářské prostory; na základě odpovědi agentury poznamenává, že agentura na počátku roku 2017 požádala rozpočtový orgán a obdržela souhlas k rozšíření svých stávajících prostor pro umístění dalších zaměstnanců; poznamenává, že dohoda o sídle vstoupila v platnost 1. listopadu 2017;
15. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že agentura má tradičně obtíže nalézt zaměstnance s požadovaným profilem, což je zčásti způsobeno výší opravného platového koeficientu (66,7 %); vyzývá agenturu, aby zvážila možná zmírňující opatření a aby o svých úvahách informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
16. na základě zprávy Účetního dvora poznamenává, že služební řád stanoví, že externím výběrovým řízením lze najímat dočasné zaměstnance pouze do platových tříd SC 1 až SC 2, AST 1 až AST 4 až AD 5 až AD 8; poznamenává, že v roce 2016 agentura najala 14 pracovníků na pozice ve vyšších platových třídách skupiny AST; zdůrazňuje, že přijetí pracovníků spadajících do těchto platových tříd je neoprávněné; na základě odpovědi agentury konstatuje, že přesun pěti pracovních míst z platové třídy AST4 do vyšší platové třídy AST5 byl vyvolán pracovními potřebami zajistit nepřetržitou službu důstojníků; bere na vědomí, že vzhledem k rozsahu povinností v oblasti migračních toků a k bezpečnostním výzvám na vnějších hranicích Unie musela agentura získat kvalifikované a zkušené uchazeče s odpovídajícími předchozími pracovními zkušenostmi;
17. bere na vědomí skutečnost, že úřednice pro otázky základních práv obdržela od roku 2016 pět nových pracovních míst, tři z nich jsou však neobsazena; hluboce však lituje toho, že přes opakované výzvy Parlamentu a výrazné navýšení celkového počtu zaměstnanců agentury Frontex stále chybí úřednici pro otázky základních práv lidské zdroje, a to jí jednoznačně brání v řádném plnění úkolů jí svěřených nařízením (EU) 2016/1624(14); naléhavě proto agenturu vyzývá, aby své úřednici pro otázky základních práv poskytla dostatečné zdroje a zaměstnance, aby zejména bylo možné vytvořit mechanismus pro podávání stížností a dále rozpracovat a prosazovat strategii agentury pro sledování dodržování základních práv a zajišťování jejich ochrany;
18. poznamenává, že agentura v roce 2016 neobdržela žádnou stížnost, žalobu ani jiným způsobem nahlášené případy netransparentního najímání nebo propouštění zaměstnanců;
19. konstatuje, že v roce 2016 činila průměrná délka pracovní neschopnosti zaměstnanců agentury 11,4 dne, i když agentura do svého výpočtu nezahrnula pracovníky, kteří si kvůli pracovní neschopnosti nevzali ani den volna; vyzývá agenturu, aby s lékařskou službou projednala způsob, jak omezit nepřítomnost v zaměstnání z důvodu pracovní neschopnosti;
20. na základě odpovědí agentury poznamenává, že v roce 2016 strávili zaměstnanci zdraví prospěšnými činnostmi jeden den; poznamenává, že agentura má vnitřní politiku v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přispívá ke zdraví zaměstnanců třemi způsoby:
a)
pronájem sportovních hřišť pro týmové sporty a dílčí příspěvek na účast zaměstnanců na sportovních turnajích mezi agenturami;
b)
v rámci preventivních opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví agentura hradí část výdajů na sportovní aktivity pracovníků (do maximální výše 45 EUR na měsíc pro každého zaměstnance);
c)
agentura pro zaměstnance každý rok organizuje dobrovolné sezonní očkování proti chřipce;
21. poznamenává, že agentura použila články 12 a 12a služebního řádu a zvláštní ustanovení kodexu chování všech osob zapojených do činností agentury Frontex a kodexu chování zaměstnanců agentury Frontex; konstatuje, že v roce 2016 nebyl hlášen žádný případ obtěžování ani v této věci nebylo zahájeno žádné soudní řízení;
22. poznamenává, že kancelář agentury má dvě služební vozidla, jež mohou být využívána pouze ke služebním účelům, a že tato vozidla se nepoužívají k soukromým účelům;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
23. poznamenává, že agentura dne 17. prosince 2015 přijala strategii proti podvodům a akční plán, který vymezuje čtyři strategické cíle a 22 opatření, jež mají být provedena v období 2015 až 2018; s uznáním bere na vědomí, že v roce 2016 bylo provedeno více než 50 % vymezených opatření;
24. konstatuje, že agentura vypracovala návrh interních pravidel týkajících se whistleblowingu a v březnu 2017 je sdělila evropskému inspektorovi ochrany údajů; poznamenává, že je otázkou, zda provádět interní pravidla nebo přijmout rozhodnutí o provádění vzorových pravidel Komise, jakmile budou agenturám oznámena; vyzývá agenturu, aby o přijatém rozhodnutí informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
25. konstatuje, že agentura odpověděla, že schválené zápisy ze zasedání správní rady nezpřístupňuje veřejnosti a že tyto zápisy nejsou dostupné ani tři měsíce po konání zasedání; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o důvodech pro takové rozhodnutí s ohledem na politiku Unie založenou na větší transparentnosti jejích činností;
26. poznamenává, že agentura neodpověděla, zda její schůzky s lobbisty (tj. osobami, které oficiálně nezastupují zainteresované subjekty agentury, ale mají jakýkoli finanční nebo ekonomický zájem ve vztahu k její působnosti), pokud k nějakým došlo, byly zaregistrovány a zveřejněny; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria odpověděla;
27. konstatuje, že v roce 2016 agentura obdržela 67 žádostí o přístup k dokumentům, přičemž agentura poskytla neomezený přístup 15 žadatelům, zatímco 38 žádostem bylo vyhověno jen zčásti a dalších 10 žádostí bylo zamítnuto převážně kvůli „ochraně veřejné bezpečnosti“ a „ochraně soukromí a osobnosti jednotlivce“;
28. konstatuje, že v návaznosti na čtyři zamítnutí byly podány potvrzující žádosti, jejichž výsledkem bylo dvakrát potvrzení dříve zamítnutého přístupu, jedné žádosti bylo zčásti vyhověno a jeden žadatel získal neomezený přístup k dokumentům; dále poznamenává, že jedna ze zamítnutých žádostí byla předána evropskému veřejnému ochránci práv; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o rozhodnutí veřejného ochránce práv a o dalším postupu;
Hlavní dosažené výsledky
29. vítá tři hlavní úspěchy v roce 2016, na které agentura poukázala, a to:
–
přijetí nařízení (EU) 2016/1624 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži, jež definuje její rozšířený mandát,
–
pomoc při 232 návratových operacích (+251 % oproti operacím, při nichž pomáhala v roce 2015), jejichž prostřednictvím bylo navráceno 10 698 osob,
–
zahájení prvního kroku společné metodiky pro hodnocení zranitelnosti v lednu 2017;
30. uznává, že nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži otevřelo nové možnosti pro spolupráci s jinými agenturami při výkonu funkcí pobřežní stráže, což mělo za následek třístranné pracovní ujednání mezi agenturou Frontex, Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu (EFCA) a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA); dále konstatuje, že v průběhu roku 2016 pokračovala úzká spolupráce s devíti agenturami v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (SVV), byla posílena spolupráce s Evropskou agenturou pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), byla usnadněna pravidelná výměna informací s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu (EASO) a byla ověřena dohoda o spolupráci s Europolem;
31. poznamenává, že agentura v rámci regionálních jednotek Evropské unie v Itálii a Řecku sdílí kanceláře s Europolem a úřadem EASO;
Vnitřní kontrola
32. konstatuje, že roční přezkum systému vnitřní kontroly za rok 2016 poskytl přiměřenou jistotu, pokud jde o míru dodržování všech vnitřních kontrol; bere na vědomí, že agentura zjistila prostor pro zlepšování u osmi standardů vnitřní kontroly a vytvořila strategii pro řešení nedostatků; agentura zhodnotila účinnost svého systému vnitřní kontroly na konci roku 2015; dále konstatuje, že podle hodnocení byly standardy vnitřní kontroly prováděny a fungovaly; konstatuje však, že vzhledem k významnému navýšení rozpočtu agentury (finanční a lidské zdroje) a rozšíření úkolů a odpovědností, jimiž je agentura pověřena, je zapotřebí systém vnitřní kontroly v roce 2017 dále zlepšovat; vyzývá agenturu, aby o opatřeních přijatých s cílem zlepšit systém vnitřní kontroly informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
Interní audit
33. poznamenává, že v roce 2016 Útvar interního auditu provedl audit „Ověřování údajů a prokazování jejich kvality pro analýzu rizik“, který vedl ke čtyřem doporučením označeným jako „důležitá“; bere na vědomí informaci od agentury, že vypracovala akční plán zaměřený na řešení těchto doporučení; vyzývá agenturu, aby o provádění tohoto akčního plánu informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
34. bere na vědomí závěry Útvaru interního auditu, že v roce 2016 nebyla vydána žádná doporučení označená jako „kritická“;
35. s uspokojením poznamenává, že v zájmu zajištění nákladově efektivního pracoviště šetrného k životnímu prostředí a dalšího omezení nebo kompenzace emisí CO2 agentura zavedla novou politiku týkající se řešení tiskáren a tisku, která omezila spotřebu papíru, provádí videokonference a usiluje o účinnější využívání vody a energie, jakož i o zvýšení míry recyklace; jídelna využívá biologicky rozložitelné čisticí a desinfekční prostředky, používá ekologické způsoby balení jídla, které je možné si odnést s sebou, a poskytuje recyklovatelné kelímky, talíře a příbory; jídla podávaná v jídelně se připravují z místních a sezónních potravin a přísad pořízených od ekologických zemědělců;
36. s uspokojením poznamenává, že agentura je odhodlána podporovat využívání veřejné a ekologické dopravy, neboť svým zaměstnancům pomáhá hradit náklady na veřejnou dopravu;
37. dále poznamenává, že prostory agentury byly navrženy a postaveny v souladu s ekologickými požadavky pro certifikaci podle metody hodnocení vlivu staveb na životní prostředí (BREEAM) a nyní je budova považována za jednu z nejudržitelnějších budov v Polsku;
38. konstatuje, že agentura nevnímá žádné finanční riziko, které by ovlivnilo její činnost v důsledku brexitu;
39. upozorňuje na to, že agentura v roce 2015 přispěla k záchraně více než 250 000 lidských životů na moři; vítá zvýšení pátrací a záchranné kapacity agentury; konstatuje ovšem, že je třeba v tomto směru vyvinout ještě značné úsilí;
40. bere na vědomí, že existují specifické cíle a ukazatele výkonnosti pro vnitřní použití při společných operacích; lituje toho, že tyto cíle a ukazatele nejsou veřejné, a u většiny operačních programů agentury Frontex proto chybí kvantitativní cíle a konkrétní cílové hodnoty pro společné operace; se znepokojením konstatuje, že tato skutečnost, spolu s nedostatkem dokumentace poskytnuté spolupracujícími zeměmi, by mohla ztížit následné hodnocení účinnosti společných operací v dlouhodobém horizontu; lituje toho, že je proto obtížné vyhodnotit skutečný dopad společných operací; vybízí agenturu, aby nadále stanovovala pro své činnosti relevantní strategické cíle a zavedla účinný a na výsledky orientovaný systém pro monitorování a podávání zpráv, který by pracoval s relevantními a měřitelnými klíčovými ukazateli výkonnosti;
o o o
41. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(15) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury pro evropský GNSS na rozpočtový rok 2016 (2017/2165(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury pro evropský GNSS za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Agentury pro evropský GNSS za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí agentury(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno agentuře za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0075/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 ze dne 22. září 2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS, kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008(4), a zejména na článek 14 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0082/2018),
1. uděluje výkonnému řediteli Agentury pro evropský GNSS absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Agentury pro evropský GNSS, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů Agentury pro evropský GNSS za rozpočtový rok 2016 (2017/2165(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury pro evropský GNSS za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Agentury pro evropský GNSS za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí agentury(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno agentuře za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0075/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 ze dne 22. září 2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS, kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008(9), a zejména na článek 14 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0082/2018),
1. schvaluje uzavření účtů Agentury pro evropský GNSS na rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Agentury pro evropský GNSS, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury pro evropský GNSS na rozpočtový rok 2016 (2017/2165(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury pro evropský GNSS na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0082/2018),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
B. vzhledem k tomu, že konečný rozpočet Agentury pro evropský GNSS (dále jen „agentura“) podle jejího výkazu příjmů a výdajů(11) činil za rozpočtový rok 2016 29 086 327 EUR, což představuje nárůst o 5,36 % oproti roku 2015;
C. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky agentury za rozpočtový rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlašuje, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Povinnosti agentury
1. připomíná agentuře, že musí dodržovat ustanovení článků 109 a 110 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013(12) a že musí plnit své povinnosti v postupu udělování absolutoria, konkrétně odpovědět na dotazník, který zaslali poslanci Evropského parlamentu, a na otázky, které byly položeny během postupu udělování absolutoria za rok 2015, v rámci tzv. návazných opatření; má za to, že agentura v roce 2016 své povinnosti nesplnila, neboť zaslala své odpovědi příliš pozdě, a tím porušila pravidla a své povinnosti; zastává názor, že toto jednání by bylo možné považovat za procesní důvod odkladu udělení absolutoria; zastává názor, že toto prodlení by se nemělo opakovat;
Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria za roky 2014 a 2015
2. se znepokojením konstatuje počet pokračujících nápravných opatření přijatých v reakci na připomínky Účetního dvora z let 2014 a 2015 a týkajících se pojistného krytí, potvrzení platnosti účetních systémů, plánu zachování kontinuity činností a vysoké fluktuace zaměstnanců; vyzývá agenturu, aby v roce 2018 dokončila co největší počet nápravných opatření;
Rozpočtové a finanční řízení
3. konstatuje, že výsledkem úsilí zaměřeného na monitorování rozpočtu v roce 2016 byla míra plnění rozpočtu ve výši 100 %; dále konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 82,42 %;
4. konstatuje, že agentura v roce 2016 nadále spravovala velký objem svěřeného rozpočtu v návaznosti na podpis dvou nových pověřovacích dohod s Komisí (využívání systémů EGNOS a Galileo) v průběhu roku 2016; bere na vědomí, že v roce 2016 bylo celkem přiděleno 1 074 000 000 EUR svěřeného rozpočtu a 111 600 000 EUR bylo provedeno formou plateb;
Závazky a přenos prostředků
5. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora byla míra přenosů prostředků přidělených na závazky v hlavě II (správní výdaje) vysoká a činila 2 806 212 EUR (45 %) v roce 2016 ve srovnání s 2 511 309 EUR (42 %) v roce 2015; bere na vědomí, že tyto přenosy se týkají převážně služeb IT poskytnutých v roce 2016, v souvislosti s nimiž zatím nebyly obdrženy faktury;
6. uznává, že míra rušení přenosů prostředků agentury je velmi nízká (0,7 % v rámci všech rozpočtových položek v roce 2016); bere na vědomí, že agentura tuto skutečnost považuje za lepší ukazatel rozpočtového řízení než samotnou míru přenosů prostředků;
7. konstatuje, že přenosy mohou často být zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že se v plánování a plnění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu, zejména pokud jsou předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru;
Převody
8. konstatuje, že v roce 2016 bylo zpracováno šest interních převodů, z nichž všechny schválil výkonný ředitel, neboť se týkaly převodů částek buď v rámci jednotlivých hlav, nebo nižších než 10 % mezi hlavami;
Personální politika
9. konstatuje, že na počátku roku 2016 agentura zaměstnávala 99 dočasných zaměstnanců, 36 smluvních zaměstnanců a 4 vyslané národní odborníky, tedy celkem 139 zaměstnanců; konstatuje, že ke konci roku 2016 agentura zaměstnávala 113 dočasných zaměstnanců (ze 113 pracovních míst schválených v rozpočtu Unie), 43 smluvních zaměstnanců a 4 vyslané národní odborníky, což zvýšilo celkový počet zaměstnanců na 160;
10. se znepokojením bere na vědomí, že podle počtu pracovních míst obsazených ke dni 31. prosince 2016 byl poměr mužů a žen v řadách zaměstnanců 36 % žen k 64 % mužů;
11. vítá, že agentura provádí četná opatření s cílem externě i interně zvýšit svou atraktivitu, například tím, že zdůrazňuje význam svého poslání, šířeji a jednodušeji informuje o volných místech, vyjasňuje výhody pro zaměstnance a posiluje prostředí spolupráce jednotlivých oddělení, aby řešila problém vysoké fluktuace zaměstnanců; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podávala zprávy o těchto opatřeních;
12. zdůrazňuje, že součástí personální politiky agentury by měla být rovnováha pracovního a soukromého života; konstatuje, že rozpočet vynakládaný na činnosti v oblasti osobní pohody činí přibližně 84,70 EUR na zaměstnance, což odpovídá rozsahu 1,1 dne; konstatuje, že průměrná délka pracovní neschopnosti z důvodu nemoci v roce 2016 činila 7,1 dne na jednoho zaměstnance;
13. oceňuje, že agentura v roce 2017 přijala novou politiku týkající se ochrany důstojnosti a prevence obtěžování; podporuje školení pořádaná s cílem zvýšit povědomí zaměstnanců a navrhuje pořádat školicí a informativní akce v této oblasti pravidelně;
14. s uspokojením konstatuje, že agentura v roce 2016 neobdržela žádné stížnosti, nebyly proti ní podány žádné žaloby ani nebyly hlášeny problematické případy týkající se náboru nebo propouštění zaměstnanců;
Zadávání zakázek
15. konstatuje, že průměrná platební lhůta agentury činila 14 dní, což je o mnoho méně než třicetidenní referenční lhůta Komise a méně než cíl agentury v délce 20 dnů; konstatuje, že agentura zpracovala celkem 4 740 finančních transakcí, což představuje nárůst o 11 % ve srovnání s rokem 2015;
16. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora agentura dne 15. prosince 2016 podepsala rámcovou dohodu o využívání satelitního systému Galileo v období 2017–2027 v hodnotě 1 500 000 000 EUR; kromě toho konstatuje, že zakázka byla udělena po veřejném zadávacím řízení; konstatuje, že jeden z uchazečů zahájil proti agentuře soudní řízení u Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“), v němž výsledek tohoto zadávacího řízení napadl; bere na vědomí, že rozsudek Soudního dvora rozhodne o legalitě a správnosti zadávacího řízení na rámcovou smlouvu a všech souvisejících konkrétních zakázek a budoucích plateb; poukazuje na to, že první platby měly být provedeny v roce 2017;
Prevence a řešení střetů zájmů, transparentnost a demokracie
17. konstatuje, že agentura na své webové stránce zveřejnila prohlášení o neexistenci střetů zájmů a stručné životopisy členů svého vedení;
18. poukazuje na to, že agentura dosud nepřijala politiku pro whistleblowing; konstatuje však, že na základě návazné zprávy, že agentura zahájí proces přijímání politiky pro whistleblowing podle prováděcích pravidel Komise pro agentury, která mají být dokončena v roce 2018; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podávala zprávy o přijetí a provádění pravidel pro whistleblowing;
Hlavní dosažené výsledky
19. vítá tři hlavní úspěchy, které agentura v roce 2016 určila, konkrétně to, že:
–
dokončila zadávání veřejné zakázky na provozovatele systému Galileo v hodnotě 1 500 000 000 EUR;
–
aktualizovala svou pověřovací dohodu s Komisí týkající se systému Galileo;
–
dokončila jednání o systému Galileo s Evropskou kosmickou agenturou a podepsala s ní pracovní ujednání;
Interní audit
20. konstatuje, že v roce 2016 provedl útvar interního auditu (dále jen „útvar IAS“) audit procesu plánování, monitorování a podávání zpráv agentury; upozorňuje na to, že audit neuvedl žádná zásadní zjištění; kromě toho konstatuje, že v roce 2016 oznámil útvar IAS plán provést pravidelné hodnocení rizik agentury v dubnu 2017;
Vnitřní kontrola
21. konstatuje, že poslední posouzení týkající se dodržování standardů vnitřní kontroly se konalo v říjnu 2015 a ukázalo, že agentura dodržuje všech šestnáct standardů vnitřní kontroly kromě jednoho, který se týká „kontinuity činností“; kromě toho konstatuje, že následně v roce 2016 agentura zahájila posouzení své kontinuity činností; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podávala zprávy o tomto posouzení;
22. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora útvar IAS ve své zprávě o auditu z listopadu 2016 došel k závěru, že v roce 2016 neproběhlo žádné celoagenturní výroční hodnocení rizik a že rizika, která jsou pro agenturu významná, nejsou uvedena v jejích plánovacích dokumentech ani ve zprávách o činnosti; kromě toho připomíná, že útvar IAS upozornil, že terminologie používaná pro různé prvky systému měření výkonnosti není konzistentní, což monitorování výkonnosti komplikuje; konstatuje, že agentura a útvar IAS se dohodly na plánu nápravných opatření; bere na vědomí, že agentura zohlednila zjištění útvaru IAS týkající se řízení rizik a že ve 4. čtvrtletí roku 2016 agentura vypracovala konečné znění své politiky řízení rizik a souvisejících postupů;
Ostatní připomínky
23. konstatuje, že agentura provozuje bezpečnostní kontrolní monitorovací středisko systému Galileo i pozemní stanice systémů Galileo na území Spojeného království; poukazuje na to, že o postavení Spojeného království v tomto rámci se teprve bude rozhodovat; vyzývá agenturu, aby s Komisí úzce spolupracovala při jednáních týkajících se brexitu s cílem dostatečně se připravit a minimalizovat jakékoli negativní provozní nebo finanční dopady, k nimž může dojít;
24. s politováním konstatuje, že agentura stále není dostatečně známá a že agentura málo zdůrazňuje činnost Unie v oblasti působnosti agentury; vyzývá agenturu, aby aktivněji informovala širokou veřejnost o svém poslání a činnosti a dosáhla toho, aby byla celkově známější;
o o o
25. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 18. dubna 2018(13) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích na rozpočtový rok 2016 (2017/2183(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí společného podniku(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno společnému podniku za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05943/2018 – C8-0092/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 209 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 560/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích(4), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedené v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5),
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0071/2018),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích za plnění rozpočtu společného podniku na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích za rozpočtový rok 2016 (2017/2183(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí společného podniku(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno společnému podniku za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05943/2018 – C8-0092/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 209 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 560/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích(9), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedené v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10),
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0071/2018),
1. schvaluje uzavření účtů společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích za rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích na rozpočtový rok 2016 (2017/2183(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0071/2018),
A. vzhledem k tomu, že společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích (dále jen „společný podnik“) byl zřízen jako partnerství veřejného a soukromého sektoru nařízením Rady (EU) č. 560/2014(11) na období deseti let s cílem propojit všechny příslušné zúčastněné strany a přispět k tomu, aby se Unie stala klíčovým hráčem v oblasti výzkumu, demonstrací a zavádění pokročilých výrobků z biologických materiálů a biopaliv;
B. vzhledem k tomu, že podle článků 38 a 43 finančních předpisů společného podniku přijatých rozhodnutím správní rady dne 14. října 2014 musí společný podnik připravovat a přijímat vlastní účetní závěrku, kterou vypracovává jeho účetní jmenovaný správní radou;
C. vzhledem k tomu, že zakládajícími členy společného podniku jsou Unie zastoupená Komisí a průmysloví partneři zastoupení Konsorciem průmyslu založeného na biotechnologiích (dále jen „konsorcium BIC“);
Obecné souvislosti
1. konstatuje, že maximální příspěvek Unie na činnosti společného podniku činí 975 000 000 EUR a je vyplácen z programu Horizont 2020; konstatuje, že průmysloví partneři společného podniku mají po dobu jeho fungování poskytnout zdroje ve výši nejméně 2 730 000 000 EUR, a to v podobě věcných a peněžních příspěvků nejméně v hodnotě 975 000 000 EUR na operační činnosti společného podniku a věcných příspěvků na další činnosti společného podniku nejméně v hodnotě 1 755 000 000 EUR;
2. konstatuje, že 29 z 65 návrhů přijatých pro výzvu k předkládání návrhů z roku 2016 bylo ke konci roku 2016 ve fázi přípravy grantové dohody; kromě toho konstatuje, že začátkem roku 2017 bude program společného podniku obsahovat portfolio 65 probíhajících projektů s celkem 729 účastníky z 30 zemí a o celkové hodnotě grantů 414 000 000 EUR;
Rozpočtové a finanční řízení
3. konstatuje, že Účetní dvůr dospěl ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky společného podniku (dále jen „zpráva Účetního dvora“) k závěru, že roční účetní závěrka společného podniku za rok 2016 ve všech významných ohledech věrně zobrazuje jeho finanční situaci k 31. prosinci 2016 a výsledky jeho hospodaření a peněžní toky za daný rok v souladu s ustanoveními jeho finančního nařízení a účetních pravidel, která přijal účetní Komise;
4. konstatuje, že roční účetní závěrka společného podniku uvádí, že konečný disponibilní rozpočet na rok 2016 obsahoval prostředky na závazky ve výši 194 295 870 EUR a prostředky na platby ve výši 67 196 187 EUR, přičemž míra čerpání činila 97,1 % u prostředků na závazky a 95,8 % u prostředků na platby;
5. připomíná, že prostředky na platby byly využity převážně na předběžné financování grantových dohod, které vzešly z výzev k předkládání návrhů z let 2014 a 2015;
6. konstatuje, že bylo podepsáno deset grantových dohod v celkové hodnotě 49 653 711 EUR a že v prosinci 2015 byly k financování vybrány tři návrhy v celkové hodnotě 73 741 237 EUR;
7. konstatuje, že do 31. prosince 2016 partneři nevykázali jiné věcné příspěvky než příspěvky, které poskytla Unie společnému podniku; konstatuje, že společný podnik ve své účetní závěrce uvedl odhadované věcné příspěvky ve výši 7 833 127 EUR, přičemž vycházel odhadů vykázaných k 31. lednu 2017;
8. vyjadřuje určité znepokojení nad tím, že několik průmyslových členů, kteří se účastní projektů společného podniku, nebylo schopno ve stanovené lhůtě podat zprávu o svých věcných příspěvcích, a tu buď proto, že dosud nebylo uzavřeno jejich vlastní účetnictví za rok 2016, nebo proto, že projekty začaly krátce před koncem roku 2016; bere na vědomí, že lhůtu pro podání zprávy, tj. do 31. ledna, je třeba změnit v případě budoucích legislativních návrhů, kterými se bude měnit nařízení (EU) č. 560/2014; bere na vědomí, že v těchto případech použil společný podnik pokyny Komise pro účetní standardy a provedl poměrné odhady na základě nákladů projektů; žádá však, aby průmysloví partneři nalezli způsob, jak evidovat své věcné příspěvky, aby se předešlo opakování tohoto problému;
9. konstatuje, že z 975 000 000 EUR prostředků programu Horizont 2020 přidělených společnému podniku přijal společný podnik do konce roku 2016 závazky ve výši 414 300 000 EUR (42,5 %) a provedl platby ve výši 79 500 000 EUR (8 % přidělených prostředků) na realizaci první vlny projektů;
10. vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že průmysloví partneři vykázali z 975 000 000 EUR, kterými měli přispět na operační činnosti a správní náklady společného podniku, věcné příspěvky ve výši pouhých 15 400 000 EUR na operační činnosti a správní rada potvrdila jejich peněžní příspěvky na správní náklady společného podniku ve výši 3 000 000 EUR; vyjadřuje politování nad nízkou mírou věcných příspěvků, která vyplývá ze skutečnosti, že většina projektů společného podniku byla v roce 2016 teprve v přípravné fázi; v této souvislosti upozorňuje, že nařízení (EU) č. 560/2014 o založení společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích pozměněno nařízením Rady (EU) 2018/121(12) ze dne 23. ledna 2018 s cílem zvýšit míru finančního příspěvku soukromého sektoru; vyzývá společný podnik, aby informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o provedených věcných příspěvcích a platbách;
11. lituje, že do konce roku 2016 dosáhly celkové příspěvky průmyslových partnerů 313 200 000 EUR, zatímco peněžní příspěvek Unie činil 65 000 000 EUR, což je dáno tím, že průmysloví partneři již na rozdíl od příspěvku Unie značnou část věcných příspěvků vykázali na další činnosti; doufá, že se situace v následujících letech vrátí k vyrovnanému stavu;
Zadávání zakázek a přijímání pracovníků
12. konstatuje, že do konce roku 2016 měl společný podnik téměř plný počet zaměstnanců, přičemž bylo obsazeno 20 pracovních míst z celkem 22 pracovních míst přidělených společnému podniku podle plánu pracovních míst; vítá, že bylo plně dosaženo cíle stanoveného v ročním pracovním programu na rok 2016 a bylo přijato třináct dočasných zaměstnanců a osm smluvních zaměstnanců z deseti členských států;
Interní audit
13. konstatuje, že dne 11. dubna 2016 schválila správní rada listinu s popisem úkolů útvaru interního auditu a během července a srpna 2016 provedl útvar interního auditu hodnocení rizik, které zahrnulo zásadní operační i správní procesy programové kanceláře;
Vnitřní kontrola
14. vyjadřuje uspokojení nad tím, že programová kancelář dosáhla všech prioritních cílů stanovených v ročním pracovním programu na rok 2016 pro systémy vnitřní kontroly;
Právní rámec
15. oceňuje, že v roce 2016 útvar lidských zdrojů nadále posiloval právní rámec a věnoval zvláštní pozornost uplatňování prováděcích pravidel Komise ve společném podniku; vítá, že v této souvislosti správní rada v roce 2016 přijala devět nových prováděcích pravidel;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
16. konstatuje, že poté, co Komise v červnu 2011 přijala strategii proti podvodům, byla v červenci 2012 přijata první společná strategie proti podvodům v oblasti výzkumu, která byla v březnu 2015 aktualizována tak, aby zohlednila změny, jež přinesl program Horizont 2020; vítá, že strategie proti podvodům v oblasti výzkumu obsahuje akční plán, který má být prováděn ve spolupráci se všemi členy výzkumné komunity;
Komunikace
17. uznává, že je nezbytné, aby společný podnik prostřednictvím orgánů Unie komunikoval s občany Unie, pokud jde o významný výzkum a spolupráci, kterou zajišťuje; zdůrazňuje, že je důležité upozorňovat na reálná zlepšení dosažená v důsledku činnosti společného podniku, jež jsou důležitou součástí jeho mandátu, jakož i na to, že společný podnik spolupracuje s ostatními společnými podniky při zvyšování povědomí o přínosech jejich práce.
o o o
18. vyzývá Komisi, aby zajistila přímé zapojení společného podniku do přezkumu programu Horizont 2020 v polovině období v oblasti dalšího zjednodušování a harmonizace společných podniků.
Nařízení Rady (EU) č. 560/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích (Úř. věst. L 169, 7.6.2014, s. 130).
Nařízení Rady (EU) 2018/121 ze dne 23. ledna 2018, kterým se mění nařízení (EU) č. 560/2014 o založení společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích (Úř. věst. L 22, 26.1.2018, s. 1).
Udělení absolutoria za rok 2016: Společný podnik Clean Sky 2
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku Clean Sky 2 na rozpočtový rok 2016 (2017/2182(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku Clean Sky 2 za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky společného podniku Clean Sky 2 za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí společného podniku(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05943/2018 – C8-0091/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 209 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 558/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku Clean Sky 2(4), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedené v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5),
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0070/2018),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli společného podniku Clean Sky 2 za plnění rozpočtu společného podniku na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli společného podniku Clean Sky 2, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů společného podniku Clean Sky 2 za rozpočtový rok 2016 (2017/2182(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku Clean Sky 2 za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky společného podniku Clean Sky 2 za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí společného podniku(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05943/2018 – C8-0091/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 209 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 558/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku Clean Sky 2(9), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedené v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10),
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0070/2018),
1. schvaluje uzavření účtů společného podniku Clean Sky 2 za rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli společného podniku Clean Sky 2, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku Clean Sky 2 na rozpočtový rok 2016 (2017/2182(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku Clean Sky 2 na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0070/2018),
A. vzhledem k tomu, že společný podnik začal pracovat samostatně dne 16. listopadu 2009;
B. vzhledem k tomu, že společný podnik Clean Sky 2 (dále jen „společný podnik“) založený nařízením (EU) č. 558/2014(11) nahradil společný podnik Clean Sky v rámci programu Horizont 2020 s účinností ode dne 27. června 2014;
C. vzhledem k tomu, že cílem společného podniku je dokončit výzkumné a inovační činnosti sedmého rámcového programu a řídit výzkumné a inovační činnosti programu Horizont 2020; vzhledem k tomu, že trvání společného podniku bylo prodlouženo do 31. prosince 2024;
D. vzhledem k tomu, že zakládajícími členy společného podniku jsou Unie zastoupená Komisí, hlavní představitelé „integrovaných technologických demonstrátorů“ (ITD), demonstrační platformy pro inovativní letadla (IADP) a průřezové oblasti spolu s přidruženými členy ITD;
E. vzhledem k tomu, že maximální příspěvek Unie do společného podniku činí 1 755 000 000 EUR a vyplácí se z rozpočtu programu Horizont 2020;
Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2014
1. poznamenává, že společný podnik do svých postupů začlenil společnou šablonu prohlášení o neexistenci střetu zájmů popsanou v pokynech Komise;
Rozpočtové a finanční řízení
2. poznamenává, že Účetní dvůr konstatoval, že účetní závěrka společného podniku pro rok končící 31. prosince 2016 zobrazuje věrně ve všech významných ohledech finanční situaci společného podniku k 31. prosinci 2016, výsledky jeho činností, jeho peněžní toky a změny čistých aktiv za daný rok v souladu s jeho finančním nařízením a s účetními pravidly, která přijal účetní Komise;
3. konstatuje, že Účetní dvůr ve své zprávě o společném podniku Clean Sky 2 uvedl, že operace, na nichž se zakládá roční účetní závěrka, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;
4. konstatuje, že konečný rozpočet společného podniku na rok 2016 zahrnoval prostředky na závazky ve výši 310 498 422 EUR a prostředky na platby ve výši 287 755 748 EUR;
5. poznamenává, že míra využití prostředků na závazky činila 97,5 % (ve srovnání s 99,5 % v roce 2015) a u prostředků na platby činila 87,9 % (ve srovnání se 75,4 % v roce 2015); dále konstatuje, že nižší míra plnění u prostředků na platby byla způsobena zejména zpožděným zahájením projektů programu Horizont 2020, a zejména opožděným podpisem jedné významné grantové dohody;
6. poznamenává, že z celkové částky 800 000 000 EUR na správní a provozní činnosti, jež měly být financovány ze sedmého rámcového programu, přijal společný podnik do konce roku 2016 závazky v hodnotě 784 531 968 EUR (99,31 %) a provedl platby ve výši 754 713 155 EUR (95,53 %); dále konstatuje, že vzhledem k tomu, že společný podnik již nebyl oprávněn vyhlašovat v rámci sedmého rámcového programu výzvy k předkládání návrhů, zbývající závazky bylo třeba vhodným způsobem využít v rámci grantových dohod se členy; poznamenává, že peněžní příspěvek Unie ke správním nákladům společného podniku činil 13 417 267 EUR;
7. bere na vědomí, že správní rada do konce roku 2016 ověřila věcné příspěvky od jiných členů v hodnotě 554 682 257 EUR a že jiní členové vykázali dalších 33 503 466 EUR a že peněžní příspěvky jiných členů na správní náklady činily 14 515 387 EUR;
8. poznamenává, že z celkové částky 1 755 000 000 EUR na provozní a správní činnosti, které měly být financovány z programu Horizont 2020, přijal společný podnik závazky v hodnotě 693 637 716 EUR a provedl platby ve výši 281 870 712 EUR; dále konstatuje, že nižší míra plateb byla částečně způsobena zpožděním při vyjednávání grantových dohod v rámci programu Horizont 2020; poznamenává, že peněžní příspěvek Unie ke správním nákladům společného podniku činil 6 144 907 EUR;
9. konstatuje, že z částky 1 229 000 000 EUR příspěvků, jež měli na provozní činnosti společného podniku uhradit členové z řad průmyslu, správní rada ověřila věcné příspěvky v hodnotě 39 168 595 EUR a dalších 103 988 023 EUR bylo vykázáno do konce roku 2016; kromě toho poznamenává, že peněžní příspěvky členů z řad průmyslu na správní náklady činily 6 389 515 EUR;
Výzvy k předkládání návrhů
10. bere na vědomí, že v roce 2016 vyhlásil společný podnik tři výzvy k předkládání návrhů a jednu výzvu pro klíčové partnery, obdržel 381 způsobilých návrhů (z celkových 386) a vybral 114 návrhů k financování;
11. vítá skutečnost, že v rámci programu Clean Sky dosáhl společný podnik značného pokroku a výsledků, takže v roce 2016 představil celkem 13 významných demonstrátorů (testovaných na zemi i ve vzduchu) a do konce prosince 2016 bylo uzavřeno 409 ze 482 projektů sedmého rámcového programu založených na grantových dohodách s partnery;
12. oceňuje, že z hlediska rostoucí účasti přijalo v roce 2016 členství ve společném podniku dalších 60 klíčových partnerů, čímž celkový počet členů stoupl na zhruba 150 členů z 20 zemí;
Klíčové systémy dohledu a kontroly
13. konstatuje, že společný podnik zavedl postupy kontroly ex-ante založené na finančních a operačních dokumentárních přezkumech a následné audity u příjemců grantů;
14. konstatuje, že zbytková míra chyb zjištěná při následných auditech, kterou společný podnik vykázal, činila u projektů sedmého rámcového programu 1,51 % a u projektů programu Horizont 2020 to bylo 0,95 %;
Strategie boje proti podvodům
15. vítá skutečnost, že správní rada přijala v roce 2016 společný akční plán strategie boje proti podvodům; kromě toho konstatuje, že se zaměstnanci společného podniku zúčastnili průzkumu týkajícího se prevence a odhalování podvodů, který organizovalo oddělení interního auditu společného podniku jako doplňkové opatření ke společnému akčnímu plánu a který se zaměřoval zvláště na podvody ve výzkumných projektech;
16. s uspokojením konstatuje, že se společný podnik podílí na preventivních a nápravných opatřeních a provádí je, a to v souladu se svou strategií boje proti podvodům z roku 2015 a akčním plánem pro boj proti podvodům na úrovni Unie;
Interní audit
17. poznamenává, že v roce 2016 dokončil útvar interního auditu (IAS) audit grantového postupu programu Horizont 2020; konstatuje, že vzhledem k tomu, že tento audit nezjistil žádné „velmi závažné“ problémy, zdůraznil útvar IAS čtyři oblasti, které vyžadují další zlepšení systému vnitřní kontroly, a vydal v této souvislosti důležitá doporučení;
Systémy vnitřní kontroly
18. vyjadřuje znepokojení, že ke konci roku 2016 společný podnik jen zčásti dokončil začlenění nástrojů Komise pro společné řízení a monitorování grantů v rámci programu Horizont 2020 do svých kontrolních systémů; z odpovědi společného podniku však bere na vědomí, že se rozhodl pokračovat v používání své vlastní speciální aplikace pro řízení grantů (Nástroj pro řízení grantů, GMT) vyvinuté v rámci sedmého rámcového programu, neboť nástroje pro společné řízení grantů v rámci programu Horizont 2020 nedisponovaly některými ze specifických prvků nutných pro grant Clean Sky 2; dále konstatuje, že společný podnik začal spolupracovat s příslušnými útvary Komise na provádění nezbytných nových prvků s cílem začlenit do konce roku 2017 grantové dohody pro členy do nástrojů pro řízení a vykazování grantů v rámci programu Horizont 2020; chápe, že aby bylo možné zajistit plynulý přechod mezi oběma systémy, bude stávající nástroj vyvinutý společným podnikem nadále používán do té doby, než se začne v plné míře používat nástroj nový; zdůrazňuje, že podle plánu se bude cyklus podávání zpráv za rok 2017 provádět ještě v nástroji GMT a že nástroje programu Horizont 2020 budou grantové dohody pro členy kompletně spravovat od vykazovaného období 2018;
Další záležitosti
19. poznamenává, že společný podnik do konce roku 2016 nezúčtoval žádnou z plateb předběžného financování (176 000 000 EUR) učiněných ve prospěch členů z řad průmyslu za projekty v rámci grantových dohod programu Horizont 2020; kromě toho konstatuje, že pravidelné zúčtování plateb předběžného financování proti výkazům vykázaných výdajů od členů by snížilo vystavení společného podniku finančnímu riziku; zdůrazňuje skutečnost, že podle pravidel programu Horizont 2020 (článek 21 vzorové grantové dohody programu Horizont 2020) se předběžné financování zúčtuje pouze v posledním vykazovaném období projektu nebo dříve, pokud celková částka plateb předběžného financování a průběžných plateb přesáhne 90 % maximální výše grantu;
20. vítá neustálý pokrok v oblasti spolupráce s členskými státy a regiony, pokud jde o zlepšování součinnosti leteckého výzkumu a vývoje za podpory strukturálních a investičních fondů, a zdůrazňuje, že budoucí rámcový program pro výzkum by měl podpořit model memorand o porozumění pro Clean Sky a že v regionálních strategiích pro inteligentní specializaci a v operačních programech by měly být vytvořeny strukturované vazby na společný podnik;
21. uznává, že je zapotřebí, aby společný podnik občanům Unie prostřednictvím orgánů Unie sděloval informace o důležitém výzkumu a spolupráci, jež společný podnik provádí, a zdůrazňuje, že je třeba upozorňovat na skutečná zlepšení dosažená v důsledku této činnosti, které jsou důležitou součástí mandátu společného podniku a také, že tento podnik spolupracuje s dalšími společnými podniky na zvyšování veřejného povědomí o přínosech jejich práce;
22. vyzývá Komisi, aby zajistila přímé zapojení společného podniku do přezkumu programu Horizont 2020 v polovině období, pokud jde o další zjednodušování a harmonizaci společných podniků.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku ECSEL na rozpočtový rok 2016 (2017/2187(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku ECSEL za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky společného podniku ECSEL za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí společného podniku(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05943/2018 – C8-0096/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 209 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 561/2014 ze dne 6. května 2014 o zřízení společného podniku ESCEL(4), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedené v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5),
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0072/2018),
1. uděluje výkonnému řediteli společného podniku ECSEL absolutorium za plnění rozpočtu společného podniku na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli společného podniku ECSEL, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů společného podniku ECSEL za rozpočtový rok 2016 (2017/2187(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku ECSEL za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky společného podniku ECSEL za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí společného podniku(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05943/2018 – C8-0096/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 209 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 561/2014 ze dne 6. května 2014 o zřízení společného podniku ESCEL(9), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedené v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10),
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0072/2018),
1. schvaluje uzavření účtů společného podniku ECSEL za rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli společného podniku ECSEL, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku ECSEL na rozpočtový rok 2016 (2017/2187(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku pro elektronické součásti a systémy pro vedoucí postavení Evropy ECSEL na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0072/2018),
A. vzhledem k tomu, že společný podnik ECSEL (společný podnik pro elektronické součásti a systémy pro vedoucí postavení Evropy (dále jen „společný podnik“) byl založen dne 7. června 2014 ve smyslu článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie, a to za účelem provádění společné technologické iniciativy pro „elektronické součásti a systémy pro vedoucí postavení Evropy“ (dále jen „ECSEL“) na období do 31. prosince 2024;
B. vzhledem k tomu, že společný podnik byl založen v červnu 2014 nařízením Rady (EU) č. 561/2014(11) s cílem nahradit společné podniky ARTEMIS a ENIAC a pokračovat v jejich činnosti;
C. vzhledem k tomu, že členy společného podniku jsou Unie, členské státy a na základě dobrovolnosti země přidružené k programu Horizont 2020 („zúčastněné státy“) a sdružení členů ze soukromého sektoru („členové ze soukromého sektoru“) zastupující své ustavující společnosti a jiné organizace, které v Unii působí v odvětví elektronických součástí a systémů; vzhledem k tomu, že společný podnik by měl být otevřený novým členům;
D. vzhledem k tomu, že příspěvky Unie do společného podniku by za celé období programu Horizont 2020 měly podle předpokladů činit 1 184 874 000 EUR, příspěvky zúčastněných států 1 170 000 000 EUR a příspěvky členů ze soukromého sektoru 1 657 500 000 EUR;
Opatření v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2015
1. vítá, že společný podnik podnikl kroky, aby posoudil, jak vnitrostátní financující orgány provádějí audity ex post, a obdržel od vnitrostátních financujících orgánů písemná prohlášení o tom, že prováděné vnitrostátní postupy poskytují přiměřenou jistotu o legalitě a správnosti operací;
2. s upokojením konstatuje, že otázka rozdílů v metodikách a postupech používaných vnitrostátními financujícími orgány již nemá význam pro provádění projektů programu Horizont 2020, protože audity ex post provádí buď společný podnik, nebo Komise; konstatuje, že v souladu s ustanoveními společného plánu auditů ex post pro program Horizont 2020 bylo do současnosti zahájeno 17 auditů ex post souvisejících s operacemi týkajícími se činností společného podniku;
Rozpočtové a finanční řízení
3. konstatuje, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření účetní závěrky společného podniku (dále jen „zpráva Účetního dvora“) za rok 2016 prohlásil, že roční účetní závěrka společného podniku ve všech významných ohledech věrně zobrazuje jeho finanční situaci k 31. prosinci 2016 a výsledky jeho hospodaření a peněžní toky za daný rok jsou v souladu s ustanoveními jeho finančních předpisů a účetních pravidel, která přijal účetní Komise;
4. konstatuje, že konečný rozpočet společného podniku na rozpočtový rok 2016 zahrnoval prostředky na závazky ve výši 169 300 000 EUR a prostředky na platby ve výši 245 000 000 EUR; konstatuje, že míra čerpání u prostředků na závazky a prostředků na platby činila 99 %, resp. 91 %;
5. konstatuje, že maximální příspěvek EU na činnosti společného podniku, který se hradí z programu Horizont 2020, činí 1 185 000 000 EUR; s určitým znepokojením konstatuje, že přinejmenším obdobná částka by měla pocházet od zúčastněných států;
6. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora operace, na nichž se zakládá účetní závěrka společného podniku za rozpočtový rok 2016, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;
7. upozorňuje, že mimořádně významný problém představuje skutečnost, že Účetní dvůr vydal výrok s výhradou k platbám společného podniku, které se týkaly projektů převzatých od právních předchůdců společného podniku, společných podniků ARTEMIS a ENIAC, a vyzývá Účetní dvůr, aby znovu posoudil metodiku, která vede k opakovaným výrokům s výhradou kvůli tomuto opakovaně se vyskytujícímu problému, jejž nelze vyřešit, dokud nebudou dokončeny projekty 7. rámcového programu; konstatuje, že platby společného podniku ECSEL v souvislosti s těmito projekty provedené v roce 2016 na základě osvědčení o schválení nákladů, která vydaly vnitrostátní financující orgány států účastnících se podniku ECSEL, dosáhly 118 000 000 EUR, což představuje 54 % celkových operačních plateb provedených společným podnikem v roce 2016; konstatuje, že vnitrostátní financující orgány vypracovaly „prohlášení o zajištění legality a správnosti operací“ týkající se výdajů z roku 2016, která byla obdržena dne 22. ledna 2018 od společného podniku; tato prohlášení se vztahují na 98 % účastnických poplatků od zúčastněných členských států na výdaje ze sedmého rámcového programu v roce 2016;
8. konstatuje, že do ukončení činnosti v červnu 2014 přijaly společné podniky ARTEMIS a ENIAC závazky ve výši 623 000 000 EUR (181 000 000 EUR, resp. 442 000 000 EUR) na operační činnosti financované ze 7. rámcového programu; kromě toho konstatuje, že související platby zaznamenané v účetní závěrce společného podniku ECSEL dosáhly do konce roku 2016 celkem 411 000 000 EUR (132 000 000 EUR, resp. 279 000 000 EUR); doufá, že zaznamenané platby budou proti nehrazeným závazkům nadále hrazeny ze strany společných podniků ARTEMIS a ENIAC;
9. konstatuje, že společný podnik přijal do konce roku 2016 z 1 185 000 000 EUR prostředků z programu Horizont 2020 přidělených společnému podniku závazky k 415 000 000 EUR a provedl platby ve výši 156 000 000 EUR (13 % přidělených prostředků) na realizaci první vlny projektů;
10. konstatuje, že dvacet osm zúčastněných států má povinnost poskytnout na operační činnosti společného podniku finanční příspěvky minimálně ve výši 1 170 000 000 EUR; konstatuje, že na konci roku 2016 zúčastněné státy, které se účastnily výzev k předkládání návrhů v letech 2014, 2015 a 2016 (19, 21, resp. 24 států), přijaly závazky ve výši 371 000 000 EUR a provedly platby ve výši 56 800 000 EUR (4,9 % celkových požadovaných příspěvků); bere za vědomí, že bez ohledu na počáteční fázi realizace projektů programu Horizont 2020 souvisí zdánlivě nízká míra příspěvků zúčastněných států s tím, že některé ze zúčastněných států zaúčtovávají a vykazují náklady pouze až po skončení projektů, které podporují, a uznává problémy, které tato skutečnost společnému podniku přináší; žádá, aby zúčastněné státy nalezly způsob, jak zaúčtovat podporu projektů v dřívějších fázích cyklu financování;
11. konstatuje, že společný podnik na konci roku 2016 odhadl, že z 1 657 500 000 EUR, jimiž mají přispět na činnosti společného podniku odvětvoví členové, poskytli tito členové podle odhadu společného podniku do konce roku 2016 věcné příspěvky ve výši 202 000 000 EUR v porovnání s peněžními příspěvky Unie ve výši 264 000 000 EUR;
Vnitřní kontrolní systém
12. vyjadřuje znepokojení nad tím, že v roce 2012 byl společný podnik informován o insolvenčním řízení týkajícím se dvou příjemců, ale až do roku 2016, tedy po další čtyři roky později, se nepokusil vymáhat částky předběžného financování, které těmto příjemcům zaplatil; konstatuje, že do té doby však bylo již řízení ukončeno a od zpětného vymáhání předběžného financování ve výši 230 000 EUR se muselo upustit; bere na vědomí, že k úpadku těchto dvou příjemců došlo za existence společného podniku ENIAC, ještě před jeho začleněním do společného podniku ECSEL; konstatuje však, že finanční prostředky byly ztraceny a že tato chyba by pro účely řádného účetnictví měla být uznána;
13. konstatuje, že společný podnik přijal pravidla týkající se předcházení a řešení střetu zájmů s cílem snížit rizika spojená s jeho správní strukturou; konstatuje však, že v roce 2016 společný podnik tyto předpisy neuplatňoval důsledně; zjišťuje, že interní registr prohlášení o neexistenci střetu zájmů nebyl spravován v souladu s interními pravidly a nebyl pravidelně aktualizován; bere na vědomí, že zápisy ze zasedání správní rady obsahují veškerá prohlášení o střetech zájmů ze strany zástupců: jedná se o základní dokumenty, které jsou evidovány v registru;
Interní audit
14. konstatuje, že v roce 2016 provedly útvary interního auditu důležité hodnocení rizik postupu společného podniku pro udělování grantů z programu Horizont 2020 a že na základě tohoto hodnocení bylo stanoveno pět doporučení;
Řízení lidských zdrojů
15. konstatuje, že ke dni 31. prosince 2016 zaměstnával společný podnik 29 zaměstnanců; konstatuje, že v průběhu roku 2016 společný podnik obsadil dvě pracovní místa v útvaru vnitřního auditu a vnější komunikace a inzeroval jedno pracovní místo s cílem obsadit volné pracovní místo v oblasti informační a komunikační technologie;
16. vítá, že dne 4. ledna 2016 byla aktualizována organizační struktura společného podniku s cílem přizpůsobit strukturu organizace prioritám a potřebám v oblasti odbornosti;
Komunikace
17. uznává, že je nezbytné, aby společný podnik prostřednictvím orgánů Unie komunikoval s občany Unie, pokud jde o významný výzkum a spolupráci, kterou zajišťuje, a zdůrazňuje, že je důležité upozorňovat na reálná zlepšení dosažená v důsledku jeho činnosti, jež jsou důležitou součástí jeho mandátu, jakož i to, že společný podnik spolupracuje s ostatními společnými podniky při zvyšování povědomí o přínosech jejich práce;
o o o
18. vyzývá Komisi, aby zajistila přímé zapojení společného podniku do přezkumu programu Horizont 2020 v polovině období v oblasti dalšího zjednodušování a harmonizace společných podniků.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku pro palivové články a vodík 2 na rozpočtový rok 2016 (2017/2185(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku pro palivové články a vodík 2 za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky společného podniku pro palivové články a vodík 2 za rozpočtový rok 2016, spolu s odpověďmi společného podniku(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2), účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05943/2018 – C8-0094/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 209 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 559/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku pro palivové články a vodík 2(4), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedené v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5),
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0073/2018),
1. uděluje výkonnému řediteli společného podniku pro palivové články a vodík 2 absolutorium za plnění rozpočtu společného podniku na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli společného podniku pro palivové články a vodík 2, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů společného podniku pro palivové články a vodík 2 za rozpočtový rok 2016 (2017/2185(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku pro palivové články a vodík 2 za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o roční účetní závěrce společného podniku pro palivové články a vodík 2 za rozpočtový rok 2016, spolu s odpověďmi společného podniku(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7), účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05943/2018 – C8-0094/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 209 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 559/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku pro palivové články a vodík 2(9), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedené v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10),
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0073/2018),
1. schvaluje uzavření účtů společného podniku pro palivové články a vodík 2 za rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli společného podniku pro palivové články a vodík 2, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku pro palivové články a vodík 2 na rozpočtový rok 2016 (2017/2185(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku pro palivové články a vodík 2 na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0073/2018),
A. vzhledem k tomu, že společný podnik pro palivové články a vodík (dále jen „společný podnik FCH“) byl založen v květnu 2008 nařízením Rady (ES) č. 521/2008(11) jako partnerství veřejného a soukromého sektoru na období do 31. prosince 2017, přičemž jeho úkolem bylo zaměřit se na vývoj tržních aplikací a umožnit další úsilí průmyslu o rychlé zavedení palivových článků a vodíkových technologií do praxe; vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 521/2008 bylo zrušeno nařízením Rady (EU) č. 559/2014(12);
B. vzhledem k tomu, že v květnu 2014 byl nařízením (EU) č. 559/2014 vytvořen společný podnik pro palivové články a vodík 2 (dále jen „společný podnik PČV 2“), aby v období do 31. prosince 2024 nahradil společný podnik FCH a stal se jeho nástupcem;
C. vzhledem k tomu, že členy společného podniku FCH byly Unie zastoupená Komisí, Evropské průmyslové uskupení pro společnou technickou iniciativu pro palivové články a vodík a výzkumné uskupení N.ERGHY;
D. vzhledem k tomu, že členy společného podniku PČV 2 jsou Unie zastoupená Komisí, uskupení New Energy World Industry Grouping AISBL (dále jen „průmyslové uskupení“) přejmenované v roce 2016 na Hydrogen Europe a New European Research Grouping on Fuel Cells and Hydrogen AISBL (dále jen „výzkumné uskupení“);
E. vzhledem k tomu, že maximální příspěvek Unie na provádění první fáze činností společného podniku PČV 2 činí 470 000 000 EUR ze sedmého rámcového programu, a vzhledem k tomu, že příspěvky ostatních členů se musí přinejmenším rovnat příspěvku Unie;
F. vzhledem k tomu, že maximální příspěvek Unie společnému podniku PČV 2 činí 665 000 000 EUR z programu Horizont 2020 a od členů průmyslového a výzkumného uskupení se očekává, že poskytnou zdroje ve výši nejméně 380 000 000 EUR, jejichž součástí budou věcné příspěvky na projekty programu Horizont 2020 financované společným podnikem PČV 2, věcné příspěvky na doplňkové činnosti (nejméně v hodnotě 285 000 000 EUR) a peněžní příspěvky na administrativní náklady;
Rozpočtové a finanční řízení
1. konstatuje, že Účetní dvůr dospěl ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky společného podniku PČV 2 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) k závěru, že účetní závěrka za rok 2016 poskytuje ve všech významných ohledech věrný obraz finanční situace společného podniku PČV 2 k 31. prosinci 2016, výsledků jeho činností, jeho peněžních toků a změn čistých aktiv za daný rok v souladu s finančním nařízením společného podniku PČV 2 a s účetními pravidly, která přijal účetní Komise; konstatuje také, že účetní pravidla společného podniku PČV 2 jsou založena na mezinárodně uznávaných účetních standardech pro veřejný sektor;
2. konstatuje, že konečný rozpočet společného podniku PČV 2 na rozpočtový rok 2016 zahrnoval prostředky na závazky ve výši 127 762 297 EUR a prostředky na platby ve výši 115 535 426 EUR; konstatuje, že prostředky na závazky se oproti roku 2015 zvýšily o 5 %, neboť byly k původnímu rozpočtu doplněny nevyčerpané prostředky z předešlých let, které byly využity zejména na výzvu k předkládání návrhů v roce 2016, a prostředky na platby se zvýšily o 17 %, což bylo odrazem vyšších potřeb předběžného financování u výzvy k předkládání návrhů z roku 2016;
3. konstatuje, že výroční zpráva o činnosti uvádí, že pokračovaly audity ex post, přičemž bylo zahájeno 18 nových auditů a poprvé byla využita rámcová smlouva pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace pro audity týkající se sedmého rámcového programu a byly podepsány jednotlivé smlouvy se čtyřmi externími auditorskými společnostmi; konstatuje, že míra zbytkových chyb byla nižší než 2 %;
4. vyjadřuje politování nad skutečností, že celkové plnění rozpočtu na rok 2016 z hlediska prostředků na závazky a platby dosáhlo 77,7 %, resp. 83,9 %, což u prostředků na závazky představuje nižší míru plnění oproti předchozímu roku, a to kvůli výsledku hodnocení výzvy k předkládání návrhů z roku 2016; konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby představovala dosud nejlepší míru čerpání prostředků na platby společného podniku PČV 2;
5. konstatuje, že ze 470 000 000 EUR prostředků sedmého rámcového programu, jež byly přiděleny společnému podniku PČV 2, provedl tento podnik do konce roku 2016 závazky ve výši 464 400 000 EUR a platby ve výši 372 000 000 EUR; poukazuje na skutečnost, že podle plánu plateb společného podniku PČV 2 pro probíhající projekty sedmého rámcového programu budou zbývající operační platby ve výši 75 300 000 EUR (17 %) provedeny do konce roku 2019;
6. konstatuje, že ze 470 000 000 EUR věcných a peněžních příspěvků, jimiž měli na operační činnosti společného podniku PČV 2 přispět členové průmyslového a výzkumného uskupení, potvrdila na konci roku 2016 správní rada přijetí příspěvků ve výši 299 000 000 EUR; poukazuje na skutečnost, že do konce roku 2016 byly společnému podniku PČV 2 vykázány doplňkové věcné příspěvky na operační činnosti ve výši 40 600 000 EUR, a upozorňuje, že v důsledku toho tak na konci roku 2016 celkové příspěvky členů průmyslového a výzkumného uskupení na činnosti společného podniku dosáhly 339 600 000 EUR, zatímco příspěvek Unie činil 383 700 000 EUR;
7. konstatuje, že z 665 000 000 EUR přidělených prostředků z programu Horizont 2020 přijal společný podnik PČV 2 závazky ve výši 288 100 000 EUR (43 %) a provedl platby ve výši 77 400 000 EUR týkající se realizace první vlny projektů;
8. konstatuje, že členové průmyslového a výzkumného uskupení do konce roku 2016 vykázali věcné příspěvky ve výši 4 900 000 EUR na operační činnosti a správní rada potvrdila peněžní příspěvky na správní náklady společného podniku PČV 2 ve výši 1 200 000 EUR; kromě toho konstatuje, že z minimální výše 285 000 000 EUR ve věcných příspěvcích, kterými mají ostatní členové přispět na doplňkové činnosti, bylo do konce roku 2016 již vykázáno a osvědčeno 188 600 000 EUR (66 %); zdůrazňuje, že do konce roku 2016 dosáhly tedy celkové příspěvky členů průmyslového a výzkumného uskupení 194 700 000 EUR, zatímco peněžní příspěvek Unie činil 79 500 000 EUR; konstatuje, že příčinou tohoto rozdílu jsou vysoké příspěvky, které platí ostatní členové společného podniku PČV 2 na doplňkové činnosti společného podniku PČV 2;
9. konstatuje, že pokud jde o sedmý rámcový program, bylo ke konci roku 2016 provedeno 69 operačních plateb týkajících se průběžných a konečných pravidelných zpráv v celkové výši 44 900 000 EUR; konstatuje, že plnění rozpočtu (z hlediska prostředků na platby) činilo 73,7 % (oproti 75,7 % v roce 2015);
10. konstatuje, že u programu Horizont 2020 bylo z hlediska prostředků na platby provedeno 15 plateb předběžného financování na projekty z výzvy k předkládání návrhů z roku 2015; kromě toho konstatuje, že plnění rozpočtu (z hlediska plateb) dosáhlo 98 % (oproti 99 % v roce 2015); zdůrazňuje, že z hlediska prostředků na závazky dosáhlo plnění rozpočtu 78,6 %; konstatuje, že kvůli výsledku výzvy k předkládání návrhů je míra plnění nižší než v roce 2015 (88,7 %), přičemž nevyužité prostředky na závazky činily 25 900 000 EUR a byly převedeny do rozpočtu na rok 2017, aby byly využity na výzvu k předkládání návrhů v roce 2017;
11. konstatuje, že od 31. prosince 2016 činily odhadované věcné příspěvky na operační činnosti u 30 projektů podepsaných v souvislosti s programem Horizont 2020 (výzvy k předkládání návrhů z let 2014 a 2015) 16 802 191 EUR; kromě toho konstatuje, že celková odhadovaná hodnota věcných příspěvků na doplňkové činnosti za období let 2014–2017 činí 565 200 000 EUR;
Převod
12. konstatuje, že byly provedeny čtyři převody mezi různými rozpočtovými položkami, aniž by bylo nutné provést změny rozpočtu;
Výzvy k předkládání návrhů
13. konstatuje, že výzva k předkládání návrhů na rok 2016 byla zveřejněna dne 19. ledna 2016 a zahrnovala v souladu s ročním pracovním programem společného podniku PČV 2 na rok 2016 24 témat s orientačním rozpočtem ve výši 117 500 000 EUR; kromě toho konstatuje, že tato výzva k předkládání návrhů byla uzavřena dne 3. května 2016 a bylo obdrženo 81 návrhů; poukazuje na skutečnost, že v roce 2016 bylo podepsáno 16 z 19 grantových dohod;
Interní audit
14. konstatuje, že v roce 2016 dokončil společný podnik PČV 2 provádění všech akčních plánů zabývajících se doporučeními na základě auditů Útvaru interního auditu Komise (dále jen „útvar IAS“) týkajících se postupu hodnocení a výběru návrhů grantů v rámci programu Horizont 2020 ve společném podniku PČV 2, které útvar IAS uskutečnil v roce 2015; konstatuje, že v roce 2016 útvar IAS provedl nový audit řízení výkonnosti společného podniku PČV 2; dále konstatuje, že dne 29. listopadu 2016 obdržel společný podnik PČV 2 od útvaru IAS závěrečnou zprávu o tomto auditu, která vyústila ve čtyři doporučení; vítá skutečnost, že společný podnik PČV 2 souhlasil se všemi doporučeními a dne 22. prosince 2016 zaslal útvaru IAS akční plán, který následně útvar IAS schválil v lednu 2017;
Vnitřní kontroly
15. vítá skutečnost, že společný podnik PČV 2 zavedl kontrolní postupy ex ante založené na finančních a operačních dokumentárních přezkumech a u grantů v rámci sedmého rámcového programu provádí audity výkazů nákladů ex post; vítá skutečnost, že míra zbytkových chyb podle auditů ex post, kterou společný podnik PČV 2 vykázal ve výroční zprávě o činnosti za rok 2016, činila 1,24 %;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
16. konstatuje, že během semináře k výročnímu hodnocení rizika, který se konal dne 17. října 2016, se tým společného podniku PČV 2 zabýval stavem významných rizik a akčních plánů, jež byly stanoveny v předcházejícím roce, a posuzoval jejich přiměřenost a významnost pro rok 2017; vítá, že byly získány konsolidované vstupní informace od všech pracovníků programové kanceláře za účelem sestavení seznamu nových významných rizik pro rok 2017 a že byly vypracovány příslušné akční plány;
Komunikace
17. uznává, že je nezbytné, aby společný podnik PČV 2 prostřednictvím orgánů Unie komunikoval s občany Unie, pokud jde o významný výzkum a spolupráci, jež zajišťuje; zdůrazňuje, že je důležité upozorňovat na reálná zlepšení dosažená v důsledku činnosti společného podniku PČV 2, jež jsou důležitou součástí jeho mandátu, jakož i na to, že tento společný podnik spolupracuje s jinými společnými podniky na zvyšování povědomí veřejnosti o přínosech jejich práce;
o o o
18. vyzývá Komisi, aby zajistila přímé zapojení společného podniku do procesu přezkumu programu Horizont 2020 v polovině období v oblasti dalšího zjednodušení a harmonizace společných podniků.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 na rozpočtový rok 2016 (2017/2184(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí společného podniku(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05943/2018 – C8-0093/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 209 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 557/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2(4), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedené v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5),
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0075/2018),
1. uděluje výkonnému řediteli společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 absolutorium za plnění rozpočtu společného podniku na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 na rozpočtový rok 2016 (2017/2184(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí společného podniku(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05943/2018 – C8-0093/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 209 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 557/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2(9), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedené v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10),
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0075/2018),
1. schvaluje uzavření účtů společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 na rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 na rozpočtový rok 2016 (2017/2184(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0075/2018),
A. vzhledem k tomu, že společný podnik pro provádění společné technologické iniciativy pro inovativní léčiva (dále jen „společný podnik IIL“) byl založen v prosinci 2007 na období 10 let s cílem výrazně zlepšit efektivitu a účinnost procesu vývoje léčiv s dlouhodobým zaměřením na to, aby farmaceutické odvětví vyrábělo účinnější a bezpečnější inovativní léčiva;
B. vzhledem k tomu, že v důsledku přijetí nařízení Rady (EU) č. 557/2014(11) v květnu 2014 nahradil společný podnik iniciativy pro inovativní léčiva 2 (dále jen „společný podnik IIL 2“) v červnu 2014 společný podnik pro inovativní léčiva za účelem dokončení výzkumných činností podle sedmého rámcového programu a prodloužil trvání společného podniku do 31. prosince 2024,
C. vzhledem k tomu, že zakládajícími členy společného podniku jsou Unie, kterou zastupuje Komise, a Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací;
D. vzhledem k tomu, že maximální příspěvek Unie společnému podniku na desetileté období činí 1 000 000 000 EUR, přičemž tato částka má být vyplacena z rozpočtu sedmého rámcového programu, zatímco zakládající členové mají přispívat rovným dílem na provozní náklady, přičemž příspěvek každého z nich nesmí překročit 4 % celkového příspěvku Unie;
E. vzhledem k tomu, že maximální příspěvek Unie společnému podniku IIL 2 na desetileté období činí 1 638 000 000 EUR, přičemž tato částka má být vyplacena z rozpočtu programu Horizont 2020, a členové jiní než Komise mají přispět na 50 % provozních nákladů a měli by přispívat na operační náklady peněžními nebo věcnými příspěvky či jejich kombinací ve výši, která odpovídá finančnímu příspěvku Unie;
Rozpočtové a finanční řízení
1. konstatuje, že podle názoru Účetního dvora účetní závěrka společného podniku IIL 2 za rok končící dnem 31. prosince 2016 zobrazuje věrně ve všech významných ohledech finanční situaci společného podniku IIL 2 k 31. prosinci 2016, výsledky jeho činností, jeho peněžní toky a změny čistých aktiv za daný rok v souladu s jeho finančním nařízením a s účetními pravidly, která přijal účetní Komise a která jsou založena na mezinárodně uznávaných účetních standardech pro veřejný sektor;
2. bere na vědomí čistý výrok vydaný Účetním dvorem ve věci legality a správnosti operací, na nichž se zakládá roční účetní závěrka společného podniku IIL 2 za rok 2016, a uznává, že jsou ve všech významných ohledech legální a správné;
3. konstatuje, že konečný disponibilní rozpočet na plnění sedmého rámcového programu a programu Horizont 2020 zahrnoval prostředky na závazky ve výši 307 053 000 EUR a prostředky na platby ve výši 263 423 000 EUR; konstatuje, že míra čerpání prostředků na závazky dosáhla 94,1 % (zvýšení o 3,06 % oproti roku 2015);
4. s politováním konstatuje, že prostředky na platby byly již třetí po sobě jdoucí rok nižší než 75 %: v roce 2016 činily 69,6 %; konstatuje ovšem, že počet plateb vzrostl o 63 % (z 46 na 75) a vyplacené částky o 30 % (ze 134 514 000 EUR na 175 182 730 EUR) oproti roku 2015 a pro společný podnik iniciativy pro inovativní léčiva 2 představují dosud nejvyšší počet. Vyzývá společný podnik IIL 2, aby předložil aktualizované informace orgánu příslušnému k udělení absolutoria a aby zvýšil prostředky na platby pro příští rok;
5. konstatuje, že z 1 000 000 000 EUR prostředků sedmého rámcového programu přidělených společnému podniku pro inovativní léčiva přijal společný podnik IIL2 do konce roku 2016 závazky k 966 000 000 EUR a provedl platby ve výši 648 000 000 EUR; konstatuje, že příčinou vysoké míry neprovedených plateb ve výši 318 000 000 EUR (32 %) bylo především zpoždění při zahajování činností sedmého rámcového programu v prvních letech existence společného podniku IIL;
6. konstatuje, že z 1 000 000 000 EUR příspěvků ze strany členů, kteří jsou průmyslovými partnery, na činnosti společného podniku pro inovativní léčiva potvrdil společný podnik IIL 2 přijetí věcných a peněžních příspěvků ve výši 403 000 000 EUR; poukazuje na to, že členové společného podniku IIL 2 vykázali dalších 103 000 000 EUR odpovídajících věcným příspěvkům, které nebyly potvrzeny; zdůrazňuje proto skutečnost, že ke konci roku 2016 tedy věcné a peněžní příspěvky průmyslových partnerů činily celkem 506 000 000 EUR, oproti tomu peněžní příspěvky Unie ze sedmého rámcového programu na činnosti společného podniku pro inovativní léčiva dosáhly 728 000 000 EUR;
7. se znepokojením konstatuje, že z 1 638 000 000 EUR prostředků programu Horizont 2020 přidělených společnému podniku IIL přijal společný podnik IIL 2 do konce roku 2016 závazky k 515 000 000 EUR (31 %) a provedl platby ve výši 111 000 000 EUR (7 % alokovaných prostředků) na realizaci první vlny projektů; uznává skutečnost, že příčinou nižší míry plateb je především doba potřebná k tomu, aby projektová konsorcia uzavřela grantové dohody s průmyslovými partnery v rámci programu Horizont 2020, což zdržuje předběžné financování společného podniku IIL na daný rok; konstatuje dále, že projekty v rámci programů týkajících se viru ebola a antimikrobiální rezistence si vyžádaly nižší objem finančních prostředků, než se předpokládalo v původních rozpočtech na tyto projekty uvedených již v předchozích zprávách Účetního dvora a společného podniku IIL 2, a to zejména v důsledku odeznění epidemie;
8. konstatuje, že z 1 638 000 000 EUR věcných a peněžních příspěvků, jimiž mají na činnosti společného podniku IIL 2 přispět členové, kteří jsou průmyslovými partnery, a přidružení partneři, potvrdil výkonný ředitel 47 200 000 EUR a další částka ve výši 36 600 000 EUR byla vykázána do konce roku 2016; dále konstatuje, že do konce roku 2016 dosáhly tedy celkové příspěvky průmyslových partnerů na činnosti společného podniku IIL 2 v rámci programu Horizont 2020 celkem 83 800 000 EUR, zatímco peněžní příspěvek Unie činil 135 000 000 EUR; konstatuje, že tento rozdíl byl způsoben zálohovými platbami vyplacenými příjemcům k zahájení činností v souvislosti s projekty; zdůrazňuje skutečnost, že v této fázi provádění programu jsou přiděleny závazky ve výši 275 800 000 EUR z finančních prostředků Unie a 249 100 000 EUR ve formě věcných příspěvků průmyslových partnerů na 25 projektů programu Horizont 2020;
Strategie boje proti podvodům
9. konstatuje, že společný podnik IIL 2 uplatňuje strategii proti podvodům, která je v souladu se společnou strategií proti podvodům Generálního ředitelství pro výzkum a inovace; s politováním konstatuje, že zjistil, že v roce 2016 byl úřad OLAF informován o jednom případu podezření, pročež se poté rozhodl tento případ na základě poskytnutých dokumentů odložit; konstatuje, že společný podnik IIL 2 provedl současně i nezávislý finanční audit, který byl uzavřen jen s menší úpravou a bez významných věcných zjištění; s uspokojením bere na vědomí účinnost preventivních a nápravných opatření proti podvodům, která byla přijata v souladu se strategií proti podvodům; uvědomuje si, že je v tomto ohledu třeba větší obezřetnosti;
Interní audit
10. konstatuje, že útvar interního auditu (IAS) vydal závěrečnou zprávu auditu „Kontroly příspěvků společnému podniku IIL 2 ve formě věcného plnění“ dne 21. ledna 2016; zdůrazňuje skutečnost, že útvar interního auditu doporučil, aby společný podnik IIL 2 poskytl externím auditorům přesnější pokyny pro uplatňování metodiky certifikace a aby posílil proces přezkumu a schvalování osvědčení, vypracoval strategii, postupy a vodítko obsahující jasné manažerské odpovědnosti a časový harmonogram činností pro kontrolu věcných příspěvků, zvýšil hodnotu provozních a finančních kontrol ex ante a ex post a aby prováděl kontroly kvality účetních údajů;
11. vítá skutečnost, že společný podnik IIL 2 připravil akční plán, který útvar interního auditu schválil dne 26. února 2016, a že všechna čtyři doporučení byla v průběhu roku 2016 provedena v dohodnutých lhůtách, čímž zmírnil zbytkové riziko na přiměřenou míru jistoty;
Systémy vnitřní kontroly
12. uznává, že společný podnik IIL 2 zavedl účinné kontrolní postupy ex ante založené na finančních a operačních dokumentárních přezkumech a v souladu s pravidly sedmého rámcového programu provádí u dotací audity výkazů nákladů ex post; konstatuje, že zbytková míra chyb zjištěná při auditech ex post, kterou společný podnik IIL 2 vykázal ke konci roku 2016, činila 1,67 %;
13. vyjadřuje politování nad tím, že na konci roku 2016, který byl třetím rokem provádění programu Horizont 2020, byla integrace kontrolních systémů společného podniku IIL 2 se společnými nástroji Komise pro řízení a monitorování grantů programu Horizont 2020 dokončena pouze zčásti; proces integrace je třeba urychleně dokončit jakožto úkol prvořadého významu; bere ovšem na vědomí významný pokrok, jehož bylo dosaženo v úzké spolupráci s útvary Komise, který by měl umožnit, aby veškeré zprávy o projektech společného podniku IIL 2, sledování těchto projektů a platby byly prováděny prostřednictvím společných nástrojů programu Horizont 2020 od začátku roku 2018;
14. s politováním konstatuje, že ve společném podniku IIL 2 došlo k určitému zpoždění v platbách příjemcům (univerzitám, výzkumným organizacím a malým a středním podnikům); konstatuje, že 90-ti denní platební lhůta pro předběžné platby byla v roce 2016 překročena o 5 dnů; bere na vědomí nápravná opatření, jež společný podnik IIL 2 přijal, aby tuto situaci zlepšil, zejména posílením spolupráce s projektovými konsorcii, přezkoumáním vnitřních postupů a přijetím většího počtu zaměstnanců do finančního oddělení; bere v této souvislosti na vědomí, že průměrná platební lhůta pro konečné platby nákladů vykázaných příjemci činila 62 dnů;
Komunikace
15. uznává, že je zapotřebí, aby společný podnik IIL 2 prostřednictvím institucí Unie komunikoval s občany Unie o důležitém výzkumu a spolupráci, které vykonává; a zdůrazňuje, že je důležité vyzdvihovat skutečná zlepšení, jichž bylo v rámci této činnosti dosaženo, a že výsledky vyplývající z těchto výdajů tvoří důležitou součást mandátu společného podniku IIL 2, a že tento podnik spolupracuje s ostatními společnými podniky na zvyšování povědomí veřejnosti o přínosech jejich činnosti.
o o o
16. vyzývá Komisi, aby zajistila přímé zapojení společného podniku IIL 2 do přezkumu programu Horizont 2020 v polovině období v oblasti dalšího zjednodušování a harmonizace společných podniků.
Nařízení Rady (EU) č. 557/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 (Úř. věst. L 169, 7.6.2014, s. 54).
Udělení absolutoria za rok 2016: Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy (jaderná syntéza pro energii) na rozpočtový rok 2016 (2017/2180(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí společného podniku(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05943/2018 – C8-0089/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na rozhodnutí Rady č. 2007/198/Euratom ze dne 27. března 2007 o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy a o poskytnutí výhod tomuto podniku(4), zejména na čl. 5 odst. 3 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5),
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0095/2018),
1. uděluje řediteli společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy absolutorium za plnění rozpočtu společného podniku na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy za rozpočtový rok 2016 (2017/2180(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky společného podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí společného podniku(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05943/2018 – C8-0089/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na rozhodnutí Rady č. 2007/198/Euratom ze dne 27. března 2007 o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy a o poskytnutí výhod tomuto podniku(9), zejména na čl. 5 odst. 3 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10),
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0095/2018),
1. schvaluje uzavření účtů společného podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy za rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy za rozpočtový rok 2016 (2017/2180(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0095/2018),
A. vzhledem k tomu, že společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy (dále jen „společný podnik“) byl zřízen v březnu 2007 na období 35 let rozhodnutím Rady 2007/198/Euratom(11);
B. vzhledem k tomu, že členy společného podniku jsou Euratom, zastoupený Komisí, členské státy Euratomu a třetí země, které s Euratomem uzavřely dohody o spolupráci v oblasti kontrolované jaderné syntézy;
C. vzhledem k tomu, že cílem společného podniku je: a) poskytovat příspěvek Unie k mezinárodnímu projektu energie z jaderné syntézy ITER; b) provádět dohodu o širším přístupu mezi Euratomem a Japonskem; a c) připravit výstavbu demonstračního reaktoru pro jadernou syntézu;
D. vzhledem k tomu, že společný podnik začal samostatně fungovat v březnu 2008;
Všeobecně
1. konstatuje, že zpráva Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky společného podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy za rok 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) zjišťuje, že účetní závěrka zobrazuje věrně ve všech významných (materiálních) ohledech finanční situaci společného podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy k 31. prosinci 2016, výsledky jeho činností, jeho peněžní toky a změny čistých aktiv za daný rok v souladu s jeho finančním nařízením a s účetními pravidly, která přijal účetní Komise;
2. uznává, že operace, na nichž se zakládá účetní závěrka společného podniku za rozpočtový rok 2016, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;
3. upozorňuje, že společný podnik je odpovědný za řízení příspěvku Unie k projektu ITER a že je nutno dodržet rozpočtový limit ve výši 6 600 000 000 EUR do roku 2020; konstatuje, že v této částce není zahrnuto 663 000 000 EUR, které navrhla Komise v roce 2010 na pokrytí možných nepředvídaných událostí;
4. konstatuje, že v listopadu 2016 schválila rada organizace ITER (dále jen „rada ITER“) novou základní linii projektu ITER týkající se rozsahu, harmonogramu a nákladů projektu; kromě toho konstatuje, že byl schválen celkový harmonogram projektu pro operace „první plazma“ a „deuterium-tritium“, upozorňuje, že po schválení nové základní linie projektu ITER stanovil společný podnik nový časový plán a přepočítal související náklady na dokončení příspěvku společného podniku do konstrukční fáze projektu;
5. vyjadřuje další znepokojení nad tím, že odhadované datum dokončení celé konstrukční fáze je nyní plánováno na prosinec 2035, což oproti původní základní linii znamená patnáctileté zpoždění; bere na vědomí, že nový harmonogram schválený radou ITER stanovil čtyřfázový přístup s tím, že jako lhůtu pro dosažení prvního strategického milníku konstrukční fáze projektu („první plazma“) stanovil prosinec 2025 a jako odhadované datum dokončení celé konstrukční fáze prosinec 2035; bere na vědomí, že cílem nového fázového přístupu je lépe sladit realizaci projektu s prioritami a omezeními všech členů organizace ITER;
6. bere na vědomí zjištění zprávy Účetního dvora, že z výsledků, jež byly předloženy správní radě společného podniku v prosinci 2016, vyplývá požadavek na dodatečné financování pro konstrukční fázi projektu po roce 2020 k již přidělené částce ve výši 5 400 000 000 EUR, což představuje nárůst schváleného rozpočtu ve výši 6 600 000 000 EUR o 82 %; znovu opakuje, že částka 6 600 000 000 EUR, kterou Rada schválila v roce 2010, představuje strop pro výdaje společného podniku do roku 2020; uznává, že dodatečné financování požadované pro dokončení projektu ITER musí zahrnovat závazky z budoucího víceletého finančního rámce;
7. zdůrazňuje, že kromě konstrukční fáze bude muset společný podnik po roce 2035 přispívat i na operační fázi ITER a na jeho následnou deaktivační fázi a fázi vyřazování z provozu; považuje za znepokojivé, že tyto příspěvky dosud nejsou odhadnuty; vyzývá společný podnik, aby co nejdříve stanovil odhad nákladů na tyto fáze;
8. zdůrazňuje, že dne 14. června 2017 vydala Komise sdělení nazvané Příspěvek EU k reformovanému projektu ITER(12) s žádostí o podporu Parlamentu a o udělení mandátu Komisi Radou EU, aby Komise mohla jménem Euratomu schválit novou základní linii;
9. bere na vědomí, že i když jsou prognózy společného podniku ohledně první plazmy s časovým plánem projektu organizace ITER kompatibilní, považuje se tento harmonogram za technicky nejčasnější možný realizovatelný termín;
10. zdůrazňuje, že i když nová základní linie nezahrnuje rezervu na nepředvídané události, Komise ve svém výše uvedeném sdělení ze dne 14. června 2017 naznačila, že rezerva pro nepředvídané události o délce až 24 měsíců u harmonogramu a v řádu 10–20 % u rozpočtu by byla přiměřená; kromě toho konstatuje, že opatření přijatá s ohledem na dodržení rozpočtu limitovaného na 6 600 000 000 EUR zahrnovala i odložení zadávacího řízení a instalace všech komponentů, které nejsou pro fázi „první plazmy“ zásadní; upozorňuje na to, že i když byly přijaty určité pozitivní kroky ke zlepšení řízení a kontroly konstrukční fáze projektu ITER, riziko dalšího zvyšování nákladů a zpoždění realizace projektu oproti nově navrhované základní linii přetrvává; konstatuje, že rozpoznání těchto rizik musí společný podnik a skutečně všechny strany projektu ocenit;
11. zdůrazňuje, že dne 29. března 2017 Spojené království oznámilo Evropské radě své rozhodnutí vystoupit z Unie a Euratomu; konstatuje, že se jedná o dohodě o podmínkách vystoupení; poukazuje na to, že při několika příležitostech Spojené království vyjádřilo svůj zájem na další účasti na činnostech Unie v oblasti energie z jaderné syntézy; dále konstatuje, že komunity v oblasti jaderné fúze v Unii a Spojeném království vyjádřily naději, že experiment JET (Joint European Torus) v Culhamu ve Spojeném království bude i nadále probíhat, a to i po roce 2018, s cílem provést nezbytné přípravné práce pro projekt ITER.
Rozpočtové a finanční řízení
12. konstatuje, že konečný rozpočet na rozpočtový rok 2016 zahrnoval prostředky na závazky ve výši 488 000 000 EUR a prostředky na platby ve výši 724 510 000 EUR; konstatuje, že míry čerpání činily 99,8 % u prostředků na závazky a 98 % u prostředků na platby;
13. konstatuje, že z prostředků na závazky ve výši 488 000 000 EUR bylo téměř 100 % čerpáno na přímé individuální závazky;
14. bere na vědomí, že téměř úplné plnění rozpočtu na rok 2016 a automatický přenos vedly k velmi nízké míře zrušených prostředků v roce 2016, která představovala méně než 1 % rozpočtu; připomíná, že zrušené prostředky ve výši 1 202 662 EUR odpovídají částkám nevyplaceným v roce 2016 na otevřené správní závazky přenesené z roku 2015;
15. konstatuje, že v roce 2015 činil zůstatek z plnění rozpočtu 5 880 000 EUR;
16. vyjadřuje znepokojení nad tím, že společný podnik nevyužil příležitost předkládat podrobné informace o svém rozpočtovém a finančním řízení v roce 2016 v porovnání s rokem 2015 (platební transakce, souhrnné a individuální závazky, důležité připomínky a poznámky k plnění rozpočtu); vyzývá společný podnik, aby tyto údaje předložil orgánu příslušnému k udělení absolutoria v návaznosti na tuto zprávu;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
17. konstatuje, že v červnu 2015 přijala správní rada společného podniku strategii boje proti podvodům a odpovídající akční plán, přičemž většina příslušných opatření byla provedena v roce 2016; konstatuje však, že společný podnik neustavil konkrétní nástroj, který by mu usnadnil monitorování opatření týkajících se zadávání veřejných zakázek, zejména těch, které souvisejí s těmito fázemi řízení: posuzováním rizika a hodnocením, vyjednáváním a přidělováním zakázek; vítá, že společný podnik v současné době definuje požadavky na parametrizaci nástroje, který mu umožní systematicky shromažďovat informace týkající se ukazatelů pro boj proti podvodům v zadávacích řízeních a také zaměstnancům společného podniku umožní zadávat doplňující informace o výstražných signálech u jakéhokoli zadávacího řízení;
18. vítá, že během roku 2016 úředník pro etiku a boj proti podvodům spolu s příslušnými útvary dále prováděli strategii společného podniku pro boj proti podvodům, což Účetní dvůr kontroloval v rámci svých pravidelných návštěv;
19. konstatuje, že vedle přijetí pravidel společného podniku pro whistleblowing v roce 2015 byl připraven i postup provádění, který stanovil souhrnnou a podrobnou mapu postupů, jak lze oznamovat závažné nesrovnalostí a přečiny a jak se ve společném podniku dále řeší;
Výběr a přijímání zaměstnanců
20. konstatuje, že společný podnik nevyužil standardní příležitost poskytnout podrobné informace o svých postupech výběru a přijímání zaměstnanců v roce 2016 (počet úředníků Unie, dočasných zaměstnanců, smluvních zaměstnanců a dočasných zaměstnanců, počet oznámení o volném pracovním místě atd.), vyzývá společný podnik, aby tyto údaje předložil orgánu příslušnému k udělení absolutoria v návaznosti na tuto zprávu;
Interní kontrola
21. konstatuje, že společný podnik má systém pro provádění auditů u dodavatelů, jehož cílem je kontrolovat dodržování požadavků na kontrolu kvality; bere na vědomí, že při těchto auditech se kontrolují četné aspekty realizace, včetně plánu kvality, případů nedodržování konkrétního požadavku, kontroly nákupu a řízení subdodavatelů, správy dokumentace a dat, řízení změn a odchylek, plánu kontroly kvality pro veřejné práce, podrobného harmonogramu projektu, řízení rizika spojeného se zakázkami a plánu kontroly kvality pro technické práce; upozorňuje, že v rámci 29 auditů provedených v roce 2016 bylo zjištěno 47 situací nesouladu s požadavky na kontrolu kvality a 202 oblastí ke zlepšení; a vyzývá společný podnik, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria poskytl komplexní prohlášení k výměně dat;
22. bere na vědomí, že v září 2016 provedl Útvar interního auditu Komise (dále jen „IAS“) audit provádění mechanismu zadávání zakázek a že v reakci na výsledná doporučení nyní společný podnik provádí akční plán; oceňuje, že útvar IAS rovněž provedl následnou kontrolu doporučení vyjádřených na základě auditu řízení zakázek a dospěl k závěru, že společný podnik všechna související doporučení vhodným způsobem realizoval;
23. konstatuje, že v roce 2016 oddělení interního auditu společného podniku provedlo následnou kontrolu doporučení, která vyplynula z auditu zadávání zakázek v oblasti budov projektu ITER, a bere na vědomí důležitou práci, kterou společný podnik provedl v oblasti formalizace a koncipování postupů, pokynů, pravidel a nástrojů souvisejících s činnostmi zadávání veřejných zakázek; dále konstatuje, že oddělení interního auditu rovněž vyslovilo šest dalších doporučení ke zlepšení postupů; vítá, že k červenci 2017 bylo provedeno pět ze šesti nových doporučení oddělení interního auditu a že zbývající doporučení se týká nového vymezení úlohy interního přezkumného panelu;
24. konstatuje, že míra zbytkových chyb u grantových plateb se nevypočítává, protože jejich podíl na rozpočtu společného podniku je malý a protože byl proveden malý počet auditů ex post; s uznáním konstatuje, že v roce 2016 Výkonná agentura pro výzkum zahájila jménem společného podniku u jednoho příjemce audit ex post; vítá, že společný podnik přijal opatření nutná k nápravě chyb zjištěných při auditech v předchozích letech;
Operační zakázky a granty
25. konstatuje, že během roku 2016 bylo zahájeno 40 postupů zadávání provozních zakázek a bylo podepsáno 52 smluv na zakázky;
26. se znepokojením konstatuje, že průměrná doba potřebná k zadání zakázky nad 1 000 000 EUR se v roce 2016 oproti roku 2015 prodloužila (ze 140 na 162 dnů); konstatuje, že se prodloužila i průměrná doba potřebná na zadávací řízení na zakázky pod 1 000 000 EUR (z 59 na 71 dnů), ale u grantů se významně zkrátila (ze 103 na 61) v souladu s údaji za rok 2015; a že společný podnik musí přijmout jasná opatření pro odpovídající řešení znepokojivého nárůstu doby potřebné pro zadávání veřejných zakázek v hodnotě nad i pod prahovou částkou 1 000 000 EUR;
Ostatní záležitosti
27. vyzývá společný podnik, aby využil výhod sítě společných podniků, která slouží jako platforma spolupráce mezi společnými podniky;
28. uznává, že je třeba, aby společný podnik komunikoval s občany Unie prostřednictvím orgánů Unie, pokud jde o významný výzkum a spolupráci, jež provádí; zdůrazňuje význam upozorňování na reálná zlepšení dosažená v důsledku jeho práce, která jsou významnou součástí jeho mandátu, stejně jako skutečnost, že spolupracuje s dalšími společnými podniky na zvyšování povědomí veřejnosti o přínosech jejich práce.
Rozhodnutí Rady č. 2007/198/Euratom ze dne 27. března 2007 o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy a o poskytnutí výhod tomuto podniku (Úř. věst. L 90, 30.3.2007, s. 58).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku SESAR na rozpočtový rok 2016 (2017/2181(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku SESAR za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky společného podniku SESAR za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí společného podniku(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05943/2018 – C8-0090/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 219/2007 ze dne 27. února 2007 o založení společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR)(4), a zejména na článek 4b tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5),
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0077/2018),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli společného podniku SESAR za plnění rozpočtu společného podniku na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli společného podniku SESAR, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů společného podniku SESAR za rozpočtový rok 2016 (2017/2181(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku SESAR za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky společného podniku SESAR za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí společného podniku(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno společnému podniku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05943/2018 – C8-0090/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 219/2007 ze dne 27. února 2007 o založení společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR)(9), a zejména na článek 4b tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10),
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0077/2018),
1. schvaluje uzavření účtů společného podniku SESAR za rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli společného podniku SESAR, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku SESAR na rozpočtový rok 2016 (2017/2181(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku SESAR na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0077/2018),
A. vzhledem k tomu, že společný podnik SESAR (dále jen „společný podnik“) byl založen v únoru 2007, aby řídil výzkumný program uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR), jehož cílem je modernizovat uspořádání letového provozu v Unii;
B. vzhledem k tomu, že po přijetí nařízení Rady (EU) č. 721/2014(11) prodloužil program SESAR 2020 („SESAR 2020“) existenci společného podniku do 31. prosince 2024;
C. vzhledem k tomu, že společný podnik byl koncipován jako partnerství veřejného a soukromého sektoru a jeho zakládajícími členy jsou Unie a organizace Eurocontrol;
D. vzhledem k tomu, že příspěvek Unie na zaváděcí fázi SESAR 2020 probíhající v letech 2014 až 2024, který je financován z programu Horizont 2020, činí 585 000 000 EUR; vzhledem k tomu, že podle nových dohod o členství v programu Horizont 2020 se očekává, že příspěvek organizace Eurocontrol bude činit přibližně 500 000 000 EUR a příspěvek ostatních partnerů z odvětví letectví přibližně 720 700 000 EUR, z čehož přibližně 90 % by mělo být poskytnuto formou věcného plnění;
Opatření v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2015
1. bere na vědomí, že společný podnik začlenil do svých postupů společný vzor pro prohlášení o neexistenci střetu zájmů;
Všeobecně
2. na základě zprávy Účetního dvora o roční účetní závěrce společného podniku pro rok končící 31. prosince 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) konstatuje, že tato závěrka zobrazuje věrně ve všech významných (materiálních) ohledech finanční situaci společného podniku k 31. prosinci 2016, výsledky jeho činností, jeho peněžní toky a změny čistých aktiv za daný rok v souladu s jeho finančními pravidly a s účetními pravidly, která přijal účetní Komise.
3. uznává, že podle zprávy Účetního dvora jsou operace, na nichž se zakládá roční účetní závěrka společného podniku za rozpočtový rok 2016, ve všech významných ohledech legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
4. bere na vědomí, že rozpočet plateb společného podniku činil v roce 2016 157 100 000 EUR (2015: 136 900 000 EUR);
5. konstatuje na základě zprávy Účetního dvora, že konečný rozpočet na rok 2016, který byl k dispozici ze 7. rámcového programu (RP7) a programu Horizont 2020, zahrnoval prostředky na závazky ve výši 101 400 000 EUR a prostředky na platby ve výši 162 800 000 EUR;
6. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora činila míra čerpání prostředků na závazky 95,7 % a prostředků na platby 63,2 %; vyjadřuje znepokojení nad tím, že nízká míra plnění prostředků na platby byla způsobena zpožděním, které měli členové společného podniku při provádění studií a vývoje; uznává, že jedním z hlavních důvodů opožděného provádění plateb za studie a vývoj prováděné členy byly potíže při přizpůsobování společných nástrojů IT poskytovaných v rámci programu Horizont 2020 specifickým potřebám společného podniku; nicméně by měl být kladen důraz na to, aby tyto problémy v budoucnu již nenastaly;
7. konstatuje, že v rámci auditu v roce 2016 bylo auditováno 383 výkazů nákladů od všech 15 členů, a to ve výši 77 000 000 EUR, což bylo 10 % z celkových vykázaných nákladů ve výši 728 800 000 EUR, s mírou zbytkových chyb 1,34 %;
Plnění víceletého rozpočtu financovaného ze 7. rámcového programu a programu TEN-T
8. konstatuje, že z celkového provozního a správního rozpočtu ve výši 892 800 000 EUR na činnosti programu SESAR 1 („SESAR 1“) přijal společný podnik do konce roku 2016 závazky ve výši 827 400 000 EUR a provedl platby ve výši 704 200 000 EUR (79 % disponibilního rozpočtu);
9. konstatuje, že z celkové částky 1 254 500 000 EUR nepeněžních a peněžních příspěvků, které měli poskytnout ostatní členové na provozní a správní činnosti společného podniku (670 200 000 EUR od organizace Eurocontrol a 584 300 000 EUR od členů z odvětví letecké dopravy), potvrdil do konce roku 2016 společný podnik přijetí příspěvků ve výši 910 000 000 EUR (427 700 000 EUR od organizace Eurocontrol a 482 300 000 z odvětví letecké dopravy); dále konstatuje, že do konce roku 2016 byly společnému podniku od ostatních členů vykázány nepeněžní příspěvky ve výši 133 500 000 EUR (49 200 000 EUR od organizace Eurocontrol a 84 200 000 od členů z odvětví letecké dopravy)
10. konstatuje, že ke konci roku 2016 činily kumulativní peněžní příspěvky z Unie 597 100 000 EUR, zatímco celkové nepeněžní a peněžní příspěvky od organizace Eurocontrol dosáhly 476 900 000 EUR a od členů z odvětví letecké dopravy 566 500 000 EUR;
Plnění víceletého rozpočtu financovaného z programu Horizont 2020
11. konstatuje, že z 585 000 000 EUR přidělených společnému podniku z prostředků programu Horizont 2020 na provádění programu SESAR 2020 přijal společný podnik do konce roku 2016 závazky ve výši 61 600 000 EUR a provedl platby ve výši 49 900 000 EUR (8,5 % přidělených prostředků); konstatuje, že tyto platby představovaly převážně platby předběžného financování na první vlnu projektů programu SESAR 2020;
12. konstatuje, že ke konci roku 2016 činily kumulativní peněžní příspěvky Unie na provozní činnosti společného podniku 56 800 000 EUR;
13. zdůrazňuje, že ostatní členové by měli na provozní činnosti společného podniku v rámci programu SESAR 2020 poskytnout nepeněžní a peněžní příspěvky ve výši 1 220 700 000 EUR (500 000 000 EUR organizace Eurocontrol a 720 700 000 EUR odvětví letecké dopravy); vyjadřuje znepokojení nad tím, že správní rada nepotvrdila do konce roku přijetí žádných nepeněžních ani peněžních příspěvků, bere však na vědomí, že projekty v rámci programu SESAR 2020 byly tou dobou ještě v rané fázi; bere na vědomí skutečnost, že se od členů očekává, že předloží své první výkazy nákladů v roce 2018, společný podnik poté přistoupí k potvrzování přijetí příslušných nepeněžních příspěvků;
14. poukazuje na to, že společný podnik se potýkal s určitými obtížemi při provádění úprav softwarových nástrojů programu Horizont 2020 tak, aby odpovídaly jeho specifickým potřebám, což vedlo k opožděnému provádění plateb za studie a vývoj prováděné členy; lituje, že kvůli vnějším faktorům, na něž nemá společný podnik žádný vliv, musela být zrušena částka 14,5 mil. EUR v prostředcích na platby spojená s výběrovými řízeními SESAR 2020 a činnostmi původně zapsanými v rozpočtu na rok 2016; je znepokojen tím, že nadále roste objem neuhrazených závazků (reste à liquider, RAL), který se v průběhu roku 2016 zvýšil z 72,1 milionu EUR na 83,8 milionu EUR, a požaduje, aby se po přechodu na SESAR 2020 tento trend změnil;
15. vítá, že v roce 2016 byla podepsána nová dohoda mezi organizací Eurocontrol a společným podnikem SESAR, která nově vymezuje úlohu agentury Eurocontrol jako jednoho ze zřizovatelů společného podniku SESAR a obsahuje soubor nových závazků ohledně provádění SESAR 2020; rovněž vítá, že společný podnik má nyní 19 členů, kteří zastupují více než 100 společností z celého odvětví a budou se účastnit činností SESAR 2020 v oblasti průmyslového výzkumu, validace a demonstrace; bere na vědomí, že bylo schváleno první vydání jednotného programového dokumentu společného podniku na období 2017–2019;
Postupy při zadávání zakázek a přijímání pracovníků
16. konstatuje, že k 31. prosinci 2016 zaměstnával společný podnik 44 zaměstnanců (2015: 41);
17. zdůrazňuje, že společný podnik uskutečnil šest postupů zadávání zakázek v přibližné hodnotě 22 300 000 EUR v souladu s finančními pravidly společného podniku k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže mezi dodavateli a co nejúčinnějšího využívání finančních prostředků společného podniku;
18. konstatuje, že společný podnik ve svých zadávacích řízeních na služby stanoví maximální rozpočet zakázky; je znepokojen tím, že tato maximální částka není založena na systematickém postupu odhadu nákladů a přiměřeném referenčním systému tržních cen; dále konstatuje, že tímto není zajištěna nákladová efektivnost jeho víceletých smluv na poskytování služeb, neboť zkušenosti ukazují, že většina obdržených nabídek se blížila maximálnímu rozpočtu; vítá skutečnost, že v návaznosti na připomínku Účetního dvora zavedl společný podnik v dubnu 2017 metodiku určenou k systematickému hodnocení potřeb a nákladů souvisejících s jednotlivými smlouvami, které má být prováděno ve fázi plánování zadávacích řízení.
19. bere na vědomí výsledky srovnávací analýzy v oblasti lidských zdrojů v roce 2016: 62 % pracovních míst v oblasti provozu, 30 % v administrativě a 8 % neutrálních pracovních míst;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
20. konstatuje, že v průběhu roku 2016 provedla jiná auditorská společnost devět auditů z důvodu zjištěného střetu zájmů mezi členem a statutárním auditorem; bere na vědomí, že společný podnik má uzavřenou revidovanou rámcovou smlouvu o auditorských službách se třemi externími auditorskými společnostmi a auditní činnost je vykonávána výhradně těmito společnostmi; zdůrazňuje, že v auditech, které byly doposud provedeny, nebyla zjištěna žádná významná skutečnost, která by vyžadovala pozornost správní rady;
Vnitřní kontrola
21. s uspokojením vítá, že společný podnik zavedl postupy kontroly ex-ante založené na přezkumech finanční a provozní dokumentace a že u příjemců provádí audity ex-post;
22. vyjadřuje znepokojení nad tím, že společný podnik dosud nezavedl zvláštní pokyny pro své členy a jejich externí auditory ohledně vykazování a certifikace nepeněžních příspěvků členů na projekty SESAR 2020; je navíc znepokojen skutečností, že společný podnik dosud nepřipravil interní pokyny ke svým kontrolám ex-ante týkajícím se výkazů nákladů na projekty SESAR 2020; vítá skutečnost, že správní rada společného podniku přijala v prosinci 2016 dokument s názvem „Metodika a postup ověřování nepeněžních příspěvků ve společném podniku SESAR (výhradně pro program SESAR 2020)“; konstatuje, že společný podnik má prověřit, zda je nutné přizpůsobit strategii Komise pro kontroly ex-ante pro program Horizont 2020 tak, aby odrážela specifická rizika vyplývající z projektů SESAR 2020;
23. žádá společný podnik, aby zavedl systematické interní postupy pro opětovné vyhodnocení závěru, podle něhož má podnik nedostatečnou finanční kapacitu ve vztahu ke koordinátorovi grantového projektu, včetně opatření ke zmírnění a kompenzaci zvýšeného finančního rizika; poukazuje na to, že neexistují konkrétní pokyny pro členy a jejich externí auditory, pokud jde o deklarace a certifikaci věcných příspěvků členů na projekty SESAR 2020, a vyzývá společný podnik, aby před převzetím jakýchkoli věcných příspěvků v roce 2018 vypracoval referenční rámec a vzorový certifikát;
24. vítá skutečnost, že společný podnik nadále uplatňoval rozrůzněný přístup pro účely sledování, řízení a zmírňování rizik, a očekává, že společný podnik bude věnovat zvláštní pozornost kritickým korporátním rizikům, která zjistil v souvislosti s projekty ATM Master Plan a SESAR 2020; vítá, že správní rada společného podniku přijala dne 18. března 2016 strategii proti podvodům;
25. poukazuje na to, že pokud jde o SESAR 1, bylo u pěti vybraných členů naplánováno 21 auditů, z nichž 14 bylo dokončeno v roce 2016 jako součást třetího auditního cyklu u všech 15 členů v souladu s údaji, které společný podnik uvádí ve své auditní strategii ex post; je znepokojen zbytkovou mírou chyb, která v roce 2016 činila 6,21 %; je však velmi spokojen s tím, že kumulativní míra chyb v programu SESAR 1 činí pouhých 1,34 %;
Interní audity
26. konstatuje, že Útvar interního auditu Komise (IAS) provedl v říjnu 2015 audit aktualizace plánu provozního řízení a hlavního plánu; poukazuje na to, že IAS vydal tři doporučení; vyzývá společný podnik, aby podal orgánu příslušnému k udělení absolutoria zprávu o provádění zbývajících neuskutečněných doporučení;
27. bere na vědomí, že IAS provedl audit postupů týkajících se programu Horizont 2020; konstatuje, že audit posoudil soulad společného podniku s postupy týkajícími se programu Horizont 2020, zejména pokud jde o určení témat, hodnocení a výběr návrhů a vypracování grantových dohod;
Výzvy k předkládání návrhů
28. konstatuje, že v rámci omezené výzvy v oblasti průmyslového výzkumu, která byla omezena na odvětvové partnery společného podniku, poskytl společný podnik granty projektovým konsorciím i přesto, že ve dvou případech z kontrol finanční životaschopnosti příjemců provedených Výkonnou agenturou pro výzkum vyplývalo, že finanční kapacita koordinujících odvětvových partnerů konsorcií není dostatečná; bere na vědomí, že to znamená, že dokončení těchto projektů je ohroženo vyšším finančním rizikem a že finanční riziko je vysoké i u ostatních projektů, na nichž se daní dva příjemci podílejí; konstatuje, že rozhodnutí výkonného ředitele v těchto dvou případech bylo založeno na doplňkovém vyhodnocení rizika provedeném ad hoc pracovníky společného podniku; je znepokojen tím, že společný podnik dosud nezavedl systematický interní postup pro opětovné posuzování nedostatečné finanční životaschopnosti koordinátorů grantových projektů a nezavedl ani opatření na zmírnění a kompenzování souvisejícího zvýšeného finančního rizika; konstatuje, že výsledky dodatečného hodnocení rizik provedeného v souladu s pokyny k programu Horizont 2020 společný podnik dospěl k závěru, že vyřazení koordinátorů projektů pouze na základě analýzy provedené Výkonnou agenturou pro výzkum by bývalo mohlo vystavit společný podnik významnému riziku soudního sporu; bere na vědomí, že společný podnik, souhlasí s tím, že by měl být zaveden interní postup přehodnocování nedostatečné finanční životaschopnosti koordinátorů grantových projektů, včetně opatření ke zmírnění a vyvážení zvýšených finančních rizik;
Komunikace
29. uznává, že je třeba, aby společný podnik komunikoval s občany Unie prostřednictvím orgánů Unie, pokud jde o významný výzkum a spolupráci, jež podniká; zdůrazňuje význam upozorňování na reálná zlepšení dosažená v důsledku této práce, která jsou významnou součástí jeho mandátu, stejně jako skutečnost, že spolupracuje s dalšími společnými podniky na zvyšování povědomí veřejnosti o přínosech jejich práce;
30. vyzývá Komisi, aby zajistila přímé zapojení společného podniku do přezkumu programu Horizont 2020 v polovině období v oblasti dalšího zjednodušování a harmonizace společných podniků;
Další otázky
31. je potěšen tím, že všechny projekty SESAR 1 byly z operačního hlediska uzavřeny na konci roku 2016 a že letecký průmysl již obdržel 61 řešení připravených k průmyslovému využití, která byla obsažena v prvním vydání katalogu SESAR (SESAR Solution Catalogue); konstatuje, že 54 řešení iniciovaných v rámci SESAR 1 bude dále rozvíjeno v programu SESAR 2020, což je dobrým příkladem úsilí o to, aby přechod mezi těmito programy proběhl efektivně;
32. vyzývá společný podnik a Komisi, aby posoudily výsledky zavedení řešení SESAR, zejména s ohledem na zajištění interoperability a opatření vedoucích k dobudování jednotného evropského nebe; vzhledem k tomu, že fáze zavádění výsledků už započala, vyzývá společný podnik, aby zahájil vypracování pilotního projektu týkajícího se struktury evropského vzdušného prostoru, který by významným způsobem přispěl k finanční účinnosti při zavádění těchto výsledků;
33. vítá, že v listopadu 2016 zveřejnil SESAR studii o perspektivách dronů v Evropě „European Drones Outlook“; domnívá se, že k bezpečnému začlenění dronů do evropského vzdušného prostoru je zapotřebí celá řada inovací, včetně technologií v oblasti řízení letového provozu; se zájmem si všímá jeho přehledu vývoje evropského trhu s drony do roku 2050 a velkého potenciálu tohoto trhu pro Evropu a její globální konkurenceschopnost a poukazuje na akce, které budou v příštích pěti až deseti letech nutné k tomu, aby se mohl tento potenciál rozvinout, včetně podpory výzkumu a vývoje, která by měla být zajištěna tím, že na úrovni Unie vznikne prostředí, které bude zahrnovat regulační rámec i potřebné technologie a bude místem setkávání pro všechny důležité veřejné i soukromé subjekty s cílem zajistit navýšení financování z evropských zdrojů, zejména s ohledem na podporu malých a středních podniků v daném odvětví;
34. konstatuje, že uspořádání evropského vzdušného prostoru je i nadále roztříštěno a že jednotného evropského nebe jakožto koncepce dosud nebylo dosaženo; přestože byla lhůta pro dosažení cílů v rámci projektu SESAR prodloužena z původně stanoveného roku 2020 na rok 2035, podtrhuje zásadní úlohu společného podniku při koordinaci a provádění výzkumu v rámci projektu SESAR, který je jedním z pilířů iniciativy jednotného evropského nebe;
35. znovu poukazuje na to, že je důležité odstranit roztříštěnost evropského nebe, jelikož v současné době není jednotný evropský trh schopen plně využívat výhod, které jednotné evropské nebe nabízí.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku Shift2Rail na rozpočtový rok 2016 (2017/2186(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku Shift2Rail za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky společného podniku Shift2Rail za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí společného podniku(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno společnému podniku za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05943/2018 – C8-0095/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 209 uvedeného nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 642/2014 ze dne 16. června 2014 o zřízení společného podniku Shift2Rail(4), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedené v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5),
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0076/2018),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli společného podniku Shift2Rail za plnění rozpočtu společného podniku na rozpočtový rok 2016;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli společného podniku Shift2Rail, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů společného podniku Shift2Rail za rozpočtový rok 2016 (2017/2186(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku Shift2Rail za rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky společného podniku Shift2Rail za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí společného podniku(6),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(7) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno společnému podniku za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05943/2018 – C8-0095/2018),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8), a zejména na článek 209 uvedeného nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 642/2014 ze dne 16. června 2014 o zřízení společného podniku Shift2Rail(9), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedené v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(10),
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0076/2018),
1. schvaluje uzavření účtů společného podniku Shift2Rail za rozpočtový rok 2016;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli společného podniku Shift2Rail, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku Shift2Rail na rozpočtový rok 2016 (2017/2186(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku Shift2Rail na rozpočtový rok 2016,
– s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0076/2018),
A. vzhledem k tomu, že společný podnik Shift2Rail (dále jen „společný podnik“) byl zřízen v červnu 2014 na dobu 10 let nařízením Rady (EU) č. 642/2014(11) (dále jen „nařízení o zřízení společného podniku“);
B. vzhledem k tomu, že zakládajícími členy jsou Unie zastoupená Komisí a partneři z oblasti železničního odvětví (klíčové zainteresované subjekty včetně výrobců železničního vybavení, železničních podniků, provozovatelů infrastruktury a výzkumných středisek), s možností, že další subjekty se na společném podniku mohou podílet jako přidružení členové;
C. vzhledem k tomu, že cíle společného podniku jsou: a) dosažení jednotného evropského železničního prostoru; b) zvýšení přitažlivosti a konkurenceschopnosti evropského železničního systému; c) zajištění modálního přechodu ze silniční dopravy; d) zachování vedoucího postavení evropského železničního odvětví na celosvětovém trhu;
D. vzhledem k tomu, že společný podnik začal soběstačně fungovat v květnu 2016;
Obecné poznámky
1. bere na vědomí, že podle zprávy Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky společného podniku za rozpočtový rok končící 31. prosince 2016 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) zobrazuje účetní závěrka věrně ve všech materiálních ohledech finanční situaci společného podniku k 31. prosinci 2016, výsledky jeho činností, jeho peněžní toky a změny čistých aktiv za daný rok v souladu s jeho finančními předpisy a s účetními pravidly, která přijal účetní Komise;
2. uznává, že podle zprávy Účetního dvora jsou operace, na nichž se zakládá účetní závěrka společného podniku za rozpočtový rok 2016, ve všech významných ohledech legální a správné;
3. konstatuje, že maximální příspěvek Unie z programu Horizont 2020 na činnosti společného podniku činí 450 000 000 EUR; konstatuje, že odvětvoví členové společného podniku mají poskytnout zdroje ve výši nejméně 470 000 000 EUR, a to v podobě věcných a peněžních příspěvků nejméně v hodnotě 350 000 000 EUR na operační činnosti a správní náklady společného podniku a věcných příspěvků na další činnosti společného podniku nejméně v hodnotě 120 000 000 EUR;
Rozpočtové a finanční řízení
4. konstatuje, že konečný rozpočet pro plnění na rok 2016 zahrnoval prostředky na závazky ve výši 50 200 000 EUR a prostředky na platby ve výši 52 300 000 EUR; zdůrazňuje, že míra čerpání u prostředků na závazky byla 94 % a u prostředků na platby 82 %, což zejména u prostředků na platby představuje nízkou míru čerpání; dále konstatuje, že většinu plateb provedených společným podnikem v roce 2016 tvořily platby předběžného financování pro projekty programu Horizont 2020 vybrané na základě výzev k podávání návrhů v letech 2015 a 2016;
5. bere na vědomí, že z 450 000 000 EUR finančních prostředků programu Horizont 2020 přidělených na iniciativu Shift2Rail bylo 52 000 000 EUR vyčleněno pro pracovní program pro oblast dopravy programu Horizont 2020 na období 2014–2015, který spravuje Komise, což vedlo k přidělení 398 000 000 EUR společnému podniku; konstatuje, že společný podnik přijal do konce roku 2016 závazky ve výši 92 400 000 EUR a provedl platby ve výši 42 700 000 EUR (10,7 % přidělených prostředků) v souvislosti s prováděním své první vlny projektů;
6. bere na vědomí skutečnost, že odvětvoví členové do konce roku 2016 – tedy čtyři měsíce poté, co společný podnik zahájil své první projekty Horizont 2020 – vykázali z 350 000 000 EUR, kterými měli přispět na operační činnosti a správní náklady společného podniku, věcné příspěvky ve výši 4 500 000 EUR na operační činnosti, z nichž byly 3 000 000 osvědčeny; konstatuje, že správní rada potvrdila hotovostní příspěvky na správní náklady společného podniku ve výši 3 200 000 EUR;
7. bere na vědomí, že ze 120 000 000 EUR, kterými mají odvětvoví členové přispět na další činnosti, vykázali členové do konce roku 2016 již 55 000 000 EUR (45,8 %), z čehož 35 200 000 EUR bylo osvědčeno;
8. konstatuje, že do konce roku 2016 činily celkové příspěvky od odvětvových členů 62 700 000 EUR oproti hotovostnímu příspěvku Unie ve výši 48 500 000 EUR;
9. konstatuje, že v roce 2016 podepsal společný podnik 27 grantových dohod, které byly výsledkem výběrových řízeních z let 2015 a 2016, a že hodnota činností v oblasti výzkumu a inovací u těchto výběrových řízení činila 167,3 milionu EUR, z nichž společný podnik poskytne v rámci spolufinancování nejvýše 79,1 milionu EUR;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
10. konstatuje, že ačkoli strategie Komise proti podvodům v oblasti výzkumu je pro společný podnik závazná, společný podnik na konci roku 2016 dosud neprovedl konkrétní vyhodnocení rizik v oblasti boje proti podvodům ani nevypracoval akční plán pro provedení vlastní strategie boje proti podvodům, byť oba představují podle metodiky poskytnuté Komisí důležité a očekávané systémy správy a řízení a osvědčené postupy; bere na vědomí skutečnost, že v roce 2017 učinil společný podnik první kroky k vypracování svého vlastního akčního plánu boje proti podvodům, a to informační seminář o boji proti podvodům pro zaměstnance společného podniku, jejž uspořádal Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), a posouzení rizik v oblasti boje proti podvodům; konstatuje, že po tomto plánu bude následovat posouzení dopadu, které povede ke stanovení klíčových cílů za účelem zmírnění hlavních nedostatků (4. čtvrtletí 2017), a do června 2018 hodnocení strategie boje proti podvodům a akčního plánu;
Výběr a přijímání zaměstnanců
11. konstatuje, že v roce 2016 společný podnik přijal v souladu se svým plánem pracovních míst 7 zaměstnanců: výkonného ředitele, vedoucího správního a finančního odboru, komunikačního pracovníka, asistenta IT a tři vedoucí programů;
12. konstatuje, že na konci roku 2016 měl společný podnik 17 zaměstnanců, jak to předpokládá plán pracovních míst;
Vnitřní kontrola
13. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora vypracoval společný podnik akční plán pro provedení rámce vnitřní kontroly, který odráží výsledky hodnocení rizik, jež v prosinci 2016 dokončil útvar interního auditu Komise; dále konstatuje, že audity výkazů nákladů na projekty prováděné ex post nezávislými externími auditory mají být zahájeny po potvrzení platnosti prvních výkazů nákladů během roku 2017;
14. bere na vědomí skutečnost, že útvar interního auditu Komise plní úlohu interního auditora společného podniku a v tomto ohledu je nepřímo podřízen správní radě a výkonnému řediteli; konstatuje, že první audit spočíval ve stanovení rizikového profilu společného podniku s cílem vypracovat tříletý pracovní plán interních auditů;
Operační zakázky a granty
15. vyjadřuje znepokojení nad tím, že společný podnik ve svých zadávacích řízeních na služby nerozumně stanovil maximální rozpočet zakázky; konstatuje, že nebyly předloženy žádné důkazní informace, že je tato maximální částka založena na odhadu nákladů a přiměřeném referenčním systému tržních cen; zastává názor, že tak nemusí být zajištěna nákladová efektivnost jeho víceletých smluv na poskytování služeb, neboť zkušenosti ukazují, že většina obdržených nabídek se blížila maximálnímu rozpočtu; vítá skutečnost, že přístup, který uplatňuje společný podnik je v souladu s ustanoveními pokynů Komise pro zadávání veřejných zakázek a se zásadami jeho finančních předpisů;
16. poukazuje na skutečnost, že ve dvou případech z osmi poskytl společný podnik granty projektovým konsorciím, přestože z kontrol finanční životaschopnosti příjemců provedených Výkonnou agenturou pro výzkum vyplývalo, že finanční kapacita koordinujících odvětvových členů konsorcií je nedostatečná; konstatuje, že to znamená, že dokončení těchto projektů je ohroženo zbytečně vysokým finančním rizikem a že finanční riziko bylo obzvláště vysoké v jednom případě, v němž bylo koordinujícímu partnerovi přiděleno více než 45 % celkového financování projektu; vyzývá společný podnik, aby před koncem roku 2018 poskytl jasné zdůvodnění, proč se rozhodl podstoupit takové riziko, a aby v rámci opatření přijatých v návaznosti na udělení absolutoria písemně informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o vývoji obou projektů; poukazuje na to, že je stále a podstatně zapotřebí mít řádný a komplexně uplatňovaný systém posuzování rizik;
Další záležitosti
17. vyzývá Komisi, aby zajistila přímé zapojení společného podniku do přezkumu programu Horizont 2020 v polovině období v oblasti dalšího zjednodušování a harmonizace společných podniků;
18. uznává, že je třeba, aby společný podnik komunikoval s občany Unie prostřednictvím orgánů Unie, pokud jde o významný výzkum a spolupráci, jež podniká; zdůrazňuje význam upozorňování na reálná zlepšení dosažená v důsledku jeho práce, která jsou významnou součástí jeho mandátu, stejně jako skutečnost, že spolupracuje s dalšími společnými podniky na zvyšování povědomí veřejnosti o přínosech jejich práce; konstatuje v tomto ohledu, že schopnost přímo komunikovat s občany Unie mají rovněž mnozí ze soukromých partnerů společného podniku a měli by být vybízeni k tomu, aby se do tohoto úsilí zapojili;
19. zdůrazňuje, že výzkum a vývoj v odvětví železniční dopravy má rozhodující význam pro rozvoj bezpečného a celosvětově konkurenceschopného železničního odvětví a hraje důležitou úlohu ve snaze o dosažení podstatného snížení nákladů životního cyklu železničního dopravního systému a zásadního zvýšení kapacity tohoto dopravního systému, jeho spolehlivosti a časové přesnosti a také ve snaze o odstranění zbývajících technických překážek interoperability a omezení negativních externalit spojených s dopravou; upozorňuje také, že cílem společného podniku je dosáhnout jednotného evropského železničního prostoru a zvýšit atraktivnost a konkurenceschopnost evropského železničního systému;
20. připomíná, že výzkum a inovace nejsou izolovaným procesem, při němž by se používalo jednoduché pravidlo řízení procesů; zdůrazňuje proto, že je velmi důležité určit mezi výzkumnými a inovačními projekty ty, které jsou schopny uvést inovativní řešení na trh; upozorňuje na to, že změny v nařízení o zřízení společného podniku a v jeho stanovách budou velmi důležité pro budoucí rozvoj společného podniku s cílem zvýšit jeho efektivitu; zejména zdůrazňuje, že je třeba počítat s použitím zásady víceletého financování a přijmout pružné časové rozvrhy pro zveřejňování návrhů projektů;
21. trvá na významu spolupráce mezi společným podnikem a Agenturou Evropské unie pro železnice; vítá účast této agentury na schůzích správní rady společného podniku; žádá společný podnik, aby ve své výroční zprávě o činnosti poskytl konkrétnější informace o hlavních výsledcích této spolupráce;
22. bere na vědomí, že v prvních měsících po získání soběstačnosti zahájil společný podnik průzkum, jak využít činnosti plánované v souvislosti s železničním odvětvím v rámci jiných programů a fondů Unie, a to zejména Evropského fondu pro strategické investice, Fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, a že má společný podnik v úmyslu tuto činnost dále rozvíjet; žádá společný podnik, aby poskytl podrobné informace o tom, jak má v úmyslu rozvíjet synergie mezi těmito činnostmi a jaké očekává výsledky;
23. zdůrazňuje, že po výzkumných a inovačních projektech by měla následovat vyšší úroveň technologické připravenosti v demonstrační a prováděcí fázi; zdůrazňuje, že klíčem k vybudování konkurenceschopného železničního systému v budoucnosti je nutnost doplňkového financování s použitím příslušných nástrojů financování.