Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané: "Předloha společné zprávy o sociální ochraně a sociálním začlenění" (KOM(2005)0014),

-   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise "Příloha k předloze společné zprávy o sociální ochraně a sociálním začlenění" (SEC(2005)0069),

-   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o sociálním začlenění v nových členských státech: shrnutí společných memorand o sociálním začlenění (SEC(2004)0848),

-   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 22. a 23. března 2005,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2005 o střednědobém hodnocení Lisabonské strategie(1),

-   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Santa Maria da Feira ve dnech 19. a 20. června 2000 a zejména na dohodu, že ukazatele by měly být definovány jako společné referenční ukazatele v boji proti sociálnímu vyloučení a odstranění chudoby

-   s ohledem na sdělení Komise o sociální agendě (KOM(2005)0033),

-   s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/600/ES ze dne 12. července 2005 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2),

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 50/2002/ES ze dne 7. prosince 2001, kterým se zavádí akční program Společenství pro podporu spolupráce členských států v boji proti sociálnímu vyloučení(3),

-   s ohledem na čl. 27 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte Organizace spojených národů, kterým státy uznávají právo každého dítěte na životní úroveň nezbytnou pro jeho tělesný, duševní, duchovní, mravní a sociální rozvoj,

-   s ohledem na čl. 27 odst. 3 Úmluvy o právech dítěte Organizace spojených národů, který uznává prvořadou odpovědnost rodičů a roli vlád, které činí potřebná opatření pro poskytování pomoci rodičům k uskutečňování tohoto práva a v případě potřeby poskytují materiální pomoc a podpůrné programy, zejména v oblasti zabezpečení potravin, šatstva a bydlení,

-   s ohledem na sdělení Komise o posílení sociální dimenze Lisabonské strategie: zjednodušení otevřené koordinace v oblasti sociální ochrany (KOM(2003)0261),

-   s ohledem na sdělení Komise o modernizaci sociální ochrany pro rozvoj vysoce kvalitní, dostupné a udržitelné zdravotní péče a dlouhodobé péče: podpora národních strategií s využitím "otevřené metody koordinace" (KOM(2004)0304),

-   s ohledem na Zelenou knihu Komise nazvanou: "Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny" (KOM(2005)0094),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2002 o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů "Předloha společné zprávy o sociálním začlenění"(4),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 5. června 2003 o používání otevřené metody koordinace(5),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 24. září 2003 o společné zprávě Komise a Rady o přiměřených a udržitelných důchodech(6),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2005 o modernizaci sociální ochrany a rozvoji vysoce kvalitní zdravotní péče(7),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2005 o Sociální agendě na období let 2006–2010(8),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2005 o sociálním začlenění v nových členských státech(9),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0028/2006),

A.   vzhledem k tomu, že na zasedání Evropské rady v Lisabonu v březnu 2000 Evropská unie definovala zevrubnou strategii zaměřenou na dlouhodobý hospodářský růst, plnou zaměstnanost, sociální soudržnost a udržitelný rozvoj ve společnosti založené na znalostech, know-how a inovaci; vzhledem k tomu, že pět let poté cíle této strategie nebyly ani zdaleka dosaženy,

B.   vzhledem k tomu, že na zasedání Evropské rady v Nice v roce 2000 se členské státy zavázaly, že do roku 2010 dosáhnou zásadního a viditelného omezení chudoby a sociálního vyloučení,

C.   vzhledem k tomu, že sociální začlenění je jako jedno ze základních práv otázkou lidské důstojnosti,

D.   vzhledem k tomu, že za určitých podmínek může sociální začlenění přímo a výrazně přispět k hospodářskému rozvoji,

E.   vzhledem k tomu, že sociální začlenění je záležitostí sociální soudržnosti, základní hodnotou Evropské unie a nástroj v boji proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, což znamená boj proti plýtvání lidskými zdroji a proti závažným důsledkům demografických změn,

F.   vzhledem k tomu, že podle statistických údajů pocházejících ze zdrojů OECD populace v zemích, které jsou členy této organizace, stárne, a to tak, že v současné době připadá na 100 pracovníků 38 důchodců, zatímco výhledově by se při nezměněné politice zaměstnanosti tento poměr zhoršit až na 70 důchodců připadajících na stovku pracovníků,

G.   vzhledem k tomu, že by se modernizace sociální ochrany neměla soustřeďovat pouze na zajištění finanční udržitelnosti, ale sdílení rizik, jimž jedinci nemohou čelit samostatně, podpora hospodářského růstu a zaměstnanosti a zajištění jejich udržitelnosti,

H.   znovu proto zdůrazňuje, že sociální ochrana založená na všeobecnosti, spravedlnosti a solidaritě je základním prvkem evropského sociálního modelu,

Obecné body

1.   vítá výše zmíněnou společnou zprávu, která poprvé pokrývá jak sociální ochranu, tak sociální začlenění na úrovni všech 25 členských států EU a která se zabývá pokroky členských států při plnění cílů, na nichž se dohodla Evropská rada na svém zasedání v Lisabonu; upozorňuje, že tato zpráva usiluje o klíčový zásah do boje proti sociálnímu vyloučení a úsilí o vymýcení chudoby do roku 2010 a dále o pomoc členským státům při reformě systémů sociální ochrany s cílem zajistit poskytování služeb vysoké kvality a jejich přiměřenost a udržitelnost v budoucnosti;

2.   upozorňuje, že se ve společné zprávě uvádí, že boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení zůstává pro Unii a její členské státy hlavní výzvou, neboť číselné údaje o chudobě a sociálním vyčlení založené na příjmech v Unii jsou značné, kdy 68 miliónů obyvatel EU, tj. 15 % populace, žilo v roce 2002 na pokraji chudoby;

3.   upozorňuje, že navzdory významným strukturálním zlepšením na trhu práce EU během posledního desetiletí je úroveň zaměstnanosti a účasti v EU nedostačující a že mnohé členské státy čelí vysoké míře nezaměstnanosti zvláště některých skupin obyvatelstva, jako jsou mladí lidé, starší pracovníci, ženy a lidé se specifickými znevýhodněními; dále upozorňuje na to, že vyloučení z trhu práce má nejen celostátní, ale i místní a regionální rozměr;

4.   upozorňuje na skutečnost, že v důsledku nedávného zpomalení hospodářství, které s sebou nese rostoucí nezaměstnanost a méně pracovních příležitostí, je více lidí vystaveno hrozbě chudoby a vyloučení a dále se zhoršuje postavení již dříve postižených obyvatel; tento problém se týká především některých členských států, které se dlouhodobě potýkají s problémem nezaměstnanosti nebo nečinnosti;

5.   zdůrazňuje, že zaměstnání je považováno za nejúčinnější ochranu proti chudobě a že je tedy vhodné zachovat finanční atraktivnost práce pomocí opatření motivujících k zaměstnávání žen, a tak, že se stanoví kvalitativní cíle pro budoucí nabízená místa;

Sociální začlenění

6.   domnívá se, že je nutné udržet a rozšiřovat aktivity v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení s cílem zlepšit situaci lidí nejvíce vystavených riziku chudoby a vyloučení, jako jsou lidé vykonávající příležitostné práce, nezaměstnaní, domácnosti s jedním rodičem (jejichž hlavou je většinou žena), starší osamocené osoby, ženy, rodiny s více závislými příslušníky, znevýhodněné děti, dále etnické menšiny, nemocné nebo postižené osoby, bezdomovci, oběti obchodování s lidmi a oběti drogové nebo alkoholové závislosti;

7.   domnívá se, že je nutné identifikovat těžkosti, jimž čelí znevýhodněné skupiny obyvatelstva při vstupu nebo setrvání na trhu práce, včetně lidí s postižením, etnických menšin a přistěhovalců; vyzývá členské státy, aby podporovaly integraci osob se znevýhodněním s cílem předcházet jejich sociálnímu vyloučení a bojovat s ním, dále aby podporovaly vzdělávání, vytváření pracovních míst, odborné vzdělávání a zdokonalování, sladění pracovního a rodinného života i právo na rovný přístup ke zdravotní péči a důstojnému bydlení a zajistily udržitelnost systémů sociální ochrany; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je nezbytné zlepšit srovnatelnost údajů;

8.   upozorňuje na skutečnost, že základními nástroji pro boj proti nezaměstnanosti jsou odstranění znevýhodnění v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a zlepšování kvalifikace pracovních sil bez ohledu na věk, pro muže i ženy a etnické i národnostní menšiny; upozorňuje rovněž na skutečnost, že řešení těchto nerovných příležitostí bude mít zvláštní význam při plnění Lisabonských cílů v oblasti zaměstnanosti, kvality zaměstnání a sociálního začlenění;

9.   v této souvislosti zdůrazňuje, že v případě romské menšiny je žádoucí uplatnit veškerou motivaci, aby její členové měli zájem o další vzdělávání svých dětí, rozvíjení jejich kladných vlastností a dovedností;

10.   vyzývá členské státy, aby si předávaly nejosvědčenější postupy při prevenci předčasného ukončování školní docházky, ke zvyšování úrovně dosaženého vzdělání, zejména jazykového a v oblasti nových technologií, usnadnění přechodu ze školy do zaměstnání, zlepšení přístupu ke vzdělání a odborné přípravě pro znevýhodněné skupiny, včetně méně kvalifikovaných a starších pracovníků, a aby položily základy pro přístup všech k celoživotnímu vzdělávání; zdůrazňuje, že tyto strategie by měly oslovit všechny zainteresované strany, včetně sociálních partnerů, avšak i občanskou společnost a poskytovatele vzdělání, přičemž státu připadá při zajišťování kvalitního veřejného školství zásadní úloha;

11.   doporučuje členským státům, aby předcházely rizikům přerušení zaměstnání tím, že budou rozvíjet přístup k celoživotnímu vzdělávání, s cílem omezit sociální vyloučení osob starších padesáti let a usnadnit jejich udržení se na trhu práce;

12.   v souvislosti s tímto se domnívá, že vzhledem k prospěchu, který zaměstnavatelé mají z kvalifikované pracovní síly, je samozřejmým předpokladem jejich vyšší zapojení do procesu celoživotního vzdělávání;

13.   poukazuje nicméně na skutečnost, že v řadě případů ani dostatečná úroveň vzdělání nebo četné rekvalifikace nejsou zárukou získání zaměstnání; zdůrazňuje proto potřebu využívat ve větší míře veřejně prospěšné práce, jejichž cílem není dosahovat zisku;

14.   zdůrazňuje, že ve čtrnácti ze sedmnácti členských států,pro něž jsou dostupné údaje(10), vzrostla během devadesátých let dětská chudoba; upozorňuje na skutečnost, že dětská bída se trvale týká většinou domácností s jedním rodičem, velkých rodin se třemi nebo více závislými dětmi, přistěhovalců, příslušníků etnických menšin a rodin s nezaměstnanými nebo nedostatečně zaměstnanými rodiči; zdůrazňuje, že hlavní pozornost na úrovni EU a členských států by se měla věnovat prevenci a odstranění mezigeneračního přenášení chudoby a že by tato opatření měla být podporována z příslušných finančních zdrojů (např. větším využíváním strukturálních fondů, zejména Evropského sociálního fondu); zdůrazňuje, že k ukazatelům chudoby se musí přistupovat z perspektivy dětí a osaměle žijících osob; ačkoli je zřejmé, že dětskou chudobu nelze omezit, pokud se současně neomezí chudoba domácností a nezajistí dostupnost velmi kvalitních služeb pro všechny občany;

15.   upozorňuje, že podle zdrojů Eurostatu se v Evropské unii rodí již třetina dětí mimo instituci manželství, a toto číslo rok od roku roste; domnívá se, že tento trend svědčí o potřebě hledat účinné mechanismy napomáhající fungování různých typů rodin jako instituce;

16.   domnívá se, že sociální služby zaměřené na děti a péče o dítě jsou důležitou vstupní podmínkou pro prevenci a omezení dětské chudoby, sociálního vyloučení a diskriminace a usnadnění sladění pracovního a rodinného života; zdůrazňuje potřebu zajištění snadného a rovného přístupu všech dětí ke vzdělání; uznává, že v tomto ohledu při poskytování služeb hrají zásadní roli soukromí provozovatelé;

17.   vyzývá Komisi, aby předložila Zelenou knihu o dětské chudobě, v níž stanoví jasné cíle a příslušná opatření pro odstranění dětské chudoby jako kroky pro sociální začlenění chudých dětí;

18.   vyzývá Komisi, aby vložila více úsilí do zavedení "Charty dítěte", která by usilovala o pokrok v oblasti dodržování práv dítěte ve vnitřních i vnějších politikách EU;

19.   upozorňuje na potřeby mladých lidí při řešení těžkostí, jimž musí čelit při ukončení vzdělávání a přechodu do zaměstnání v souvislosti s integrací do hospodářského a sociálního života, a kteří se mohou snadněji stát oběťmi sociálního vyloučení; vyzývá členské státy, aby zajistily, že problému nezaměstnanosti mladých lidí bude věnována pozornost jako samostatné prioritě, a to prostřednictvím zvláštních politik a odborné přípravy, včetně podpory vlastních iniciativ a podnikatelského ducha;

20.   vyzývá členské státy, aby rozvíjely celkové strategie na podporu hospodářského, sociálního, kulturního a ekologického rozvoje zeměpisně odlehlých regionů, ostrovů a zemědělských oblastí s cílem vyřešit problém vyloučení a chudoby a nedovolit, aby byl přenášen z generace na generaci;

21.   zdůrazňuje potřebu zvýšit zaměstnanost žen odstraněním překážek, které ženám brání ve vstupu na trh práce, a obzvláště podporou rozhodnutí starších žen zůstat na trhu práce déle;

22.   doporučuje členským zemím, aby podpořily politiku růstu a zaměstnanosti žen a usnadnily přístup žen ke kvalitním pracovním místům a prosazovaly rovnost v odměňování;

23.   zdůrazňuje, že rozvoj aktivity žen musí být vnímán nejen jako nezbytná ochrana vůči rizikům chudoby, kterými trpí zejména ženy, ale rovněž jako prostředek k udržení rovnováhy mezi počtem ekonomicky aktivní a neaktivní populace, která je ohrožena stárnutím obyvatelstva;

24.   v této souvislosti vyzývá členské státy, aby se soustředily na odstranění nerovných podmínek na trhu práce, jakými jsou rozdíly v zaměstnanosti či nezaměstnanosti žen a mužů a ve vykonávání atypických profesí, oddělování mužů a žen v různých sektorech a profesích, rozdíly v jejich platovém ohodnocení, nestejný status a nedostatečné obsazování žen do vedoucích pozic; domnívá se, že tímto úsilím by členské státy být nápomocny při přijímání osobních rozhodnutí tak, že umožní sladění pracovního a rodinného života a zpřístupnit kvalitní a cenově přijatelné pečovatelské služby pro děti a další závislé rodinné příslušníky; a dále zastává přesvědčení, že je nutné zajistit zahrnutí otázky rovnosti pohlaví do všech politik a programů;

25.   dále vyzývá členské státy, aby podnikly kroky, jimiž zajistí, že ženy nebudou při výpočtu důchodu postihovány za přerušení pracovní činnosti kvůli mateřské nebo rodičovské dovolené;

26.   vyzývá členské státy, aby v rámci boje proti vysokému stupni vyloučení etnických menšin a přistěhovalců vypracovaly a uplatňovaly opatření, včetně opatření pro zajištění větší informovanosti, s cílem začlenit tyto cílové skupiny do stávajícího trhu práce, dále aby prosazovaly právní předpisy pro potírání obchodu s lidmi a diskriminace a zajistily jejich sociální začlenění zvláštními opatřeními a komplexními programy spojenými se speciálními vzdělávacími programy, a aby jim dopomohly k uspokojivým životním a bytovým podmínkám jakožto předpokladům sociálního začlenění;

27.   naléhá na Komisi, aby předložila návrhy na vytvoření odpovídajícího právního rámce pro odstranění diskriminace osob s postižením, který bude podporovat rovné příležitosti a plné začlenění těchto osob do pracovního prostředí, společnosti a politiky a to prostřednictvím návrhu směrnice podle článku 13 Smlouvy o ES, která zahrne dosud opomíjené oblasti;

28.   zdůrazňuje nutnost zlepšit bytové podmínky a zvláště dostupnost bytů pro neprivilegované skupiny obyvatel, kterých se chudoba zvláště dotýká, jako jsou znevýhodněné osoby nebo staří lidé, kteří se nemohou o sebe sami starat; požaduje, aby se více pozornosti věnovalo bezdomovcům především poskytováním základní péče, výukou základních dovedností a podporou sociálního začlenění, což si vyžádá zavedení veřejných politik, které těmto lidem zaručí dostupnost bydlení, zdravotní péče a vzdělání;

29.   navíc se v této souvislosti domnívá, že k těmto základním dovednostem, jejichž výuka by byla zaměřena nejen na pěstování schopností umět se postarat o sebe sama, ale i na výchovu k solidaritě s méně schopnými, by měla být soustavně vedena celé evropská společnost, a to od základního školství;

30.   plně podporuje záměr Komise zorganizovat Evropský rok rovných příležitostí pro všechny v roce 2007; je toho názoru, že tato akce pomůže přitáhnout pozornost k významu této problematiky, zhodnotit výsledky dosažené v celé EU a vytvořit rámec pro další politická opatření a iniciativy s cílem rozšířit nediskriminační právní předpisy EU, které se budou zabývat přímou a nepřímou diskriminací a rovnými právy mužů a žen ve všech oblastech;

31.   vítá, že se pozornost soustředila na to, že nejvíce sociálně znevýhodnění občané zpravidla žijí v nejhorším sociálním prostředí a že by se tato skutečnost měla zvažovat při řešení problému sociálního vyloučení;

32.   vyzývá Komisi, aby přijala právní opatření proti členským státům, které neuplatňují směrnici o nediskriminaci, která vychází z článku 13 Smlouvy o ES, nebo které tuto směrnici včas nezačlenily do svých právních předpisů;

33.   znovu potvrzuje, že je nezbytné lépe sladit shromažďování údajů a společné ukazatele, které zohlední jak věkové rozdíly, tak i rozdíly mezi muži a ženami, protože ukazatelé tohoto typu hrají zásadní roli při sledování a vyhodnocování politik zaměřených na chudobu a sociální vyloučení;

34.   domnívá se, že skutečné zařazení otázky sociálního začlenění do politického programu by mělo být zaručeno systematickým vyhodnocováním politik ex-ante a ex-post jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU;

35.   upozorňuje, že do programu sociálního začlenění by se měli zapojit klíčoví činitelé na místní nebo regionální úrovni, jako jsou např. místní orgány zodpovědné za politiky sociálního začlenění, sociální partneři, nevládní organizace a lidé s vlastními zkušenostmi s chudobou a sociálním vyloučením;

36.   podporuje úmysl Komise věnovat zvláštní pozornost boji proti chudobě tím, že vyhlásí Evropský rok boje proti sociálnímu vyloučení a chudobě;

Sociální ochrana

37.   domnívá se, že rychlé změny v důsledku globalizace a rozsáhlého využívání informačních a komunikačních technologií zvyšují zranitelnost vůči sociálním rizikům a vyžadují přijetí efektivnějších opatření sociální ochrany s cílem zajistit právo všech na tuto ochranu;

38.   upozorňuje, že systémy sociálního zabezpečení a dávek často reagují pomalu na flexibilnější způsoby zaměstnávání a samostatné výdělečné činnosti a neposkytují náležitou podporu, což může být překážkou při vstupu do zaměstnání; domnívá se proto, že by tato otázka měla být zvážena při modernizaci výše zmíněných systémů;

39.   domnívá se, že současné demografické trendy – stárnutí obyvatel v produktivním věku a pokles jejich počtu – představují střednědobou a dlouhodobou výzvu pro finanční udržitelnost systémů sociální ochrany;

40.   v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné podporovat vytváření a provádění komplexních strategií zaměřených na stárnutí populace s cílem umožnit pracovníkům zůstat déle aktivní a nabádat zaměstnavatele, aby najímali a ponechávali si starší pracovníky;

41.   naléhá na Komisi, aby předložila návrhy na vytvoření odpovídajícího právního rámce pro vymýcení diskriminace osob na základě věku;

42.   v této souvislosti se domnívá se, že Evropský sociální fond může hrát významnou roli při začleňování a opětovném začleňování starších pracovníků na trh práce a v obecnějším smyslu při sociálním začlenění zranitelných nebo sociálně vyloučených skupin;

43.   domnívá se, že pro finanční udržitelnost důchodových systémů je zapotřebí hospodářský růst, adekvátní produktivita, vysoká zaměstnanost a aktivní podpora celoživotního vzdělávání, kvality práce a bezpečnosti a zdraví na pracovišti;

44.   doporučuje, aby důchodové systémy obsahovaly nejen širokou škálu různých forem sociálního pojištění a připojištění (ať už vyplývajícího ze zákona nebo soukromého), ale aby zabezpečily co nejvyšší míru sociální spravedlnosti v důchodových systémech;

45.   zastává názor, že kvůli předcházení nežádoucím důsledkům pro zaměstnanost by se měly reformy veřejných důchodových systémů vyvarovat navyšování celkového zdanění práce, avšak měly by dosáhnout patřičnou rovnováhu mezi zdaněním práce a zdaněním jiných zdrojů;

46.   vyzývá členské státy, aby posílily správní a institucionální kapacitu, včetně zlepšení rovného přístupu ke kvalitním službám, především v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče, sociálního zabezpečení, sociálních služeb, včetně poskytování poradenství o sociálních právech, služeb pro děti, služeb přepravy nebo mobility, služeb zaměřených na opětovné začlenění na trh práce a služeb odborné přípravy;

47.   očekává, že dokument Komise o minimálních příjmech může užitečně přispět k diskusi o sociálním začlenění a sociální ochraně;

48.   vítá rozhodnutí Rady zavést otevřenou metodu koordinace v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče; zdůrazňuje, že organizace a poskytování zdravotní péče spadá do kompetence členských států a měla by v ní nadále zůstat; znovu zdůrazňuje svou podporu tří základních cílů zdravotní a dlouhodobé péče: všeobecné dostupnosti péče bez ohledu na výši příjmů nebo majetek, vysokou kvalitu a finanční udržitelnost;

49.   zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by se měla věnovat osobám, které potřebují dlouhodobou nebo nákladnou péči a které čelí specifickým problémům při přístupu k péči; upozorňuje, že vedle zásady zdravotního pojištění se systémy zdravotní péče musí zakládat i na solidaritě;

50.   dále se zasazuje o vytvoření potřebných sociálních služeb v souvislosti s péčí o závislé osoby, tj. osoby neschopné samostatně vykonávat základní každodenní úkony;

51.   upozorňuje, že ačkoli veřejné důchodové systémy by měly zůstat pro lidi v důchodu důležitým zdrojem příjmů, mohou být při získávání dodatečných důchodových nároků doplněny o individuální zajištění formou podnikového nebo soukromého důchodového pojištění;

52.   v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné sladit veškeré informace a monitorovací systémy, které sledují důsledky pro příjmy a životní úroveň jednotlivců;

53.   zdůrazňuje, že je nezbytné nepřetržitě vyhodnocovat efektivitu důchodových systémů z hlediska jejich finanční udržitelnosti a plnění sociálních cílů;

54.   vyzývá Evropskou radu, aby na své vrcholné schůzce na jaře 2006 v zájmu modernizace a zjednodušení otevřené metody koordinace schválila jednotný rámec pro oblast sociální ochrany a začlenění a seznam základních cílů pro oblast sociálního začlenění, důchodů a zdravotní a dlouhodobé péče;

55.   považuje vytvoření integrovaného rámce a zjednodušení koordinace v oblasti sociální ochrany a začlenění za příležitost, jak v kontextu Lisabonského procesu posílit sociální dimenzi sociální ochrany jako dimenzi s vlastním nezávislým sociálně-ekonomickým výhznamem, narozdíl od koordinace sociální politiky a politiky zaměstnanosti;

56.   vyzývá členské státy a Komisi, aby v budoucnu při uplatňování otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a začlenění věnovaly zvýšenou pozornost otázkám sladění práce a rodinného života, zvláště dostupnosti služeb péče o dítě, rodinným příjmům a podíl zaměstnaných matek;

57.   vyzývá členské státy, aby optimálně využívaly možnosti nabízené v rámci procesu otevřené metody komunikace jako nástroj politiky v oblasti zaměstnanosti, sociální ochrany, sociálního začlenění, důchodů a zdravotní péče;

58.   vyzývá členské státy, a to zvláště nové členské státy, aby přezkoumaly své důchodové systémy, přičemž zohlední znatelně nižší očekávanou délku života mužů a značné rozdíly v příjmech mužů a žen, jež se odráží na výši důchodů ovdovělých žen, které se tak dostávají pod hranici chudoby;

59.   zdůrazňuje, že vytvoření a podpora systémů sociálního zabezpečení úzce souvisí s Lisabonskými cíli a že mohou významně přispět k vyšší zaměstnanosti a hospodářskému růstu, větší solidaritě mezi muži a ženami a lepšímu sociálnímu začlenění;

60.   znovu zdůrazňuje své přesvědčení, že musí být vyjasněna a posílena jeho role – jako orgánu přímo zastupujícího občany Evropy – při provádění otevřené metody koordinace za účelem zajistit tomuto procesu demokratickou legitimitu;

61.   vyzývá Radu a Komisi, aby zahájily jednání s Parlamentem o interinstitucionální dohodě, která stanoví pravidla pro výběr politik, na něž se bude vztahovat otevřená metoda koordinace, a která zaručí jednotné uplatňování této metody, na níž se bude neomezeně a stejnou měrou podílet Evropský parlament;

62.   zdůrazňuje, že taková inerinstitucionální dohoda musí obsahovat pravidla pro účast Parlamentu při stanovování cílů a ukazatelů, přístup k dokumentům, účast na schůzích, sledování pokroku a dohledu nad ním, informování o zprávách a nejlepších metodách a postup, který umožní, aby se otevřená metoda koordinace stala metodou Společenství;

o
o   o

63.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Výboru pro sociální ochranu, vládám a parlamentům členských států, přistupujících a kandidátských zemí.

(1) Úř. věst. C 320 E, 15.12.2005, s. 164. (2) Úř. věst. L 205, 6.8.2005, s. 21. (3) Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 1. (4) Úř. věst. C 261 E, 30.10.2003, s. 136. (5) Úř. věst. C 68 E, 18.3.2004, s. 604. (6) Úř. věst. C 77 E, 26.3.2004, s. 251. (7) Úř. věst. C 45 E, 23.2.2006, s. 134. (8) Přijaté texty, P6_TA(2005)0210. (9) Přijaté texty, P6_TA(2005)0244. (10) Zpráva UNICEF Karta č. 6: Dětská chudoba v bohatých zemích 2005.