Evropský parlament,

-   s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že zajištění energie by se mělo považovat za nezbytný prvek koncepce globální bezpečnosti a že má stále větší dopad na celkovou bezpečnost Evropské unie,

B.   vzhledem k tomu, že Komise přijala zelenou knihu o Evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii (KOM(2006)0105),

C.   vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti energie má tři hlavní cíle: zajištění dodávek, konkurenceschopnost a ochranu životního prostředí;

D.   vzhledem k tomu, že závislost EU-25 na dovozu energie dosahovala 48 % (v roce 2002) a že do roku 2030 se počítá s nárůstem závislosti na dovozu na 71 %, nebude-li přijato doplňující opatření, a vzhledem k tomu, že jistota dodávek je jednou z nejdůležitějších podmínek zajištění energie;

E.   vzhledem k tomu, že 76,6 % spotřeby ropy, 53 % spotřeby zemního plynu, 35,4 % spotřeby uhlí a téměř 100 % spotřeby uranu a výrobků z uranu v EU je pokrýváno dovozem,

F.   vzhledem k tomu, že spotřeba primární energie v EU-25 v roce 2005 činila 1 700 milionů tun ropného ekvivalentu (Mtoe), z toho 38 % tvořila ropa, 23 % zemní plyn, 18 % uhlí/tuhá paliva, 15 % jaderná energie a 6 % obnovitelné zdroje energie,

G.   vzhledem k tomu, že v roce 2004 se na konečném užívání energie v EU podílel 28 % průmysl, 31 % doprava a 41 % budovy,

H.   vzhledem k tomu, že v EU-25 získává 31 % elektrické energie z jaderných zdrojů, 25 % z tuhých paliv (převážně uhlí), 18 % ze zemního plynu, 14 % z obnovitelných zdrojů energie a 5 % z ropy,

I.   vzhledem k tomu, že konečná energetická náročnost v EU-25 se průběžně snižuje tak, že v roce 2004 dosahovalo množství použité energie na jednotku ekonomického výkonu v poměru k potřebě z roku 1980 pouze 70 %; vzhledem k tomu, že spotřeba primární energie v EU-25 roste v průměru o 0,8 % ročně, tedy o 0,5 % na osobu a rok za totéž období,

J.   vzhledem k tomu, že 59 % ropy spotřebované v EU-25 v roce 2004 se použilo v odvětví dopravy, 17 % v budovách, 16 % mimo výrobu energie a 8 % v průmyslu; vzhledem k tomu, že Komise očekává nárůst potřeby odvětví dopravy do roku 2030 nejméně o 30 %, přičemž potřeba letecké dopravy poroste až o 5 % za rok,

K.   vzhledem k tomu, že 29 % zemního plynu spotřebovaného v EU-25 v roce 2004 se použilo na výrobu elektrické energie a zbývajících 71 % se použilo mimo energetiku (v průmyslu, na bydlení, atd.),

L.   vzhledem k tomu, že ačkoli poptávka po uhlí v EU mnoho let klesá, závislost na dovozu již dosáhla 35,4 % a podíl dovozu na spotřebě roste,

M.   vzhledem k tomu, že třináct členských států získává elektrickou energii z jaderných zdrojů a že některé členské státy oznámily politiku postupného odstavování jaderných elektráren,

N.   vzhledem k tomu, že trh energie v EU není v současné době integrovaný ani dostatečně konkurenceschopný,

O.   vzhledem k tomu, že EU stanovila jako cíl zvýšit do roku 2010 podíl spotřeby energie z obnovitelných zdrojů z 6 % na 12 %, na 22,1 % u elektřiny a na 5,75 % u paliv; vzhledem k tomu, že těchto cílů lze dosáhnout, pokud tomu všechny členské státy přizpůsobí svou politiku,

P.   vzhledem k tomu, že Evropský parlament a Rada se chystají přijmout směrnici 2006/32/ES o energetické účinnosti u koncového uživatele a o energetických službách, která vyžaduje, aby členské státy vypracovaly soubor akčních plánů vytyčujících jejich strategii na úsporu energie v průběhu příštích devíti let,

Q.   vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje energie jsou hlavně domácího původu a lze je používat ve všech odvětvích, tj. při výrobě elektřiny, tepla a chlazení i v dopravě,

R.   vzhledem k tomu, že podle posledních výsledků průzkumu veřejného mínění Eurobarometer o energii se téměř polovina všech občanů EU (48 %) domnívá, že jejich národní vláda by se měla zaměřit na rozvoj využívání sluneční energie, dále na podporu pokročilého výzkumu nových technologií v oblasti energetiky (41 %) a na rozvoj využití větrné energie (31 %), zatímco dotazovaní již méně oceňovali regulaci vedoucí ke snížení závislosti na ropě (23 %) a rozvoj využití jaderných zdrojů (12 %),

S.   vzhledem k tomu, že EU by měla využít svého značného potenciálu, pokud jde o úsporu energie ve všech odvětvích, včetně odvětví dopravy, a pokud jde o rozvoj nových obnovitelných zdrojů energie a technologii,

T.   vzhledem k tomu, že energie je zdroj nezbytný pro hospodářský růst, zaměstnanost a rozvoj v sociální oblasti a že v důsledku narušení dodávek energie může dojít k nestabilitě a k ohrožení míru,

U.   vzhledem k tomu, že dohoda mezi Ruskem a Alžírskem může být prvním krokem k založení "OPECu" pro zemní plyn (Rusko a Alžírsko byly mezi prvními dodavateli zemního plynu pro Evropskou unii) se značným střednědobým a dlouhodobým dopadem jak na cenu plynu, tak na bezpečnost zásobování;

Hovořit jednohlasně

1.   vítá novou zelenou knihu Komise o udržitelné, konkurenceschopné a bezpečné energetické politice pro Evropu; podotýká však, že dotyčná zelená kniha nenavrhuje nové cíle ani neobsahuje konkrétní návrhy, které by reagovaly na poslední výzvy ke společné energetické politice; nabádá Komisi a Radu, aby zajistily rychlý politický proces s cílem dosáhnout ambicióznější evropské energetické politiky, která by co nejdříve zahrnula konkrétní akční plán; požaduje, aby byl Parlament v tomto procesu náležitě konzultován;

2.   konstatuje, že dotyčná zelená kniha se nezabývá důležitými odvětvími, která do značné míry závisí na dovážených zdrojích energie, jako jsou zejména doprava a letectví; domnívá se, že tato zelená kniha je v oblasti dopravy méně ambiciózní než závěrečná zpráva Komise o CARS-21;

3.   podotýká, že nedávné spory ohledně cen zemního plynu mezi Ruskem a jeho sousedy, ale i poslední zvýšení cen surové ropy, odhalily zranitelnost dodávek a distribuce energie; bere na vědomí, že energetická politika v úzkém smyslu se musí spojovat se zahraniční a bezpečnostní politikou; žádá Komisi, aby reagovala na poslední výzvy ke společné energetické politice;

4.   vyzývá EU, aby převzala iniciativu a zahájila širokou spolupráci se všemi velkými zeměmi, které spotřebovávají ropu a zemní plyn, jakou jsou Spojené státy americké, Japonsko, a s velkými rychle se rozvíjejícími ekonomikami, jako je Indie a Čína, s cílem vypracovat komplexní a globální strategii organizace strany poptávky a spojit úsilí o vyvážení oligopolu na straně nabídky; trvá na tom, že tato strategie by rovněž měla podporovat nejlepší technologie úspory energie a energetické účinnosti a používání alternativních zdrojů energie;

5.   uznává význam dobrých politických vztahů s partnerskými zeměmi EU, které jsou hlavními dodavateli energie, zejména s Norskem, které zůstává třetím největším producentem ropy na světě a které nabízí stabilní dodávky energie a disponuje prověřenými vztahy s Ruskem v energetickém odvětví;

6.   souhlasí se závěry Rady, že společné pojetí strategie zajištění dodávek musí respektovat zeměpisné, hospodářské, klimatické a strukturální rozdíly mezi jednotlivými členskými státy,

7.   vyzývá členské státy, aby vypracovaly výhledový energetický plán na základě střednědobých a dlouhodobých odhadů svého řízení poptávky a nabídky a aby sdělily, jaké prostředky mají v úmyslu použít, aby vyhověly poptávce, a to jak z hlediska národní produkce, tak z hlediska dovozu energie, přičemž uvedou účinky této rovnováhy s ohledem na emise skleníkových plynů;

8.   zdůrazňuje, že aktivní politika na podporu demokratických reforem, rozvoj občanské společnosti a sociální pokrok v zemích vyrábějících energii a v zemích, které disponují tranzitními zařízeními, významně přispěje k dlouhodobé politické stabilitě, jež je nezbytná pro zajištění dodávek a distribuce energie;

9.   vyzývá Komisi a Radu, aby navrhly mezinárodně uznávaný zprostředkovatelský systém pro případ konfliktů a sporů týkajících se dodávek a distribuce energie; věří, že EU by mohla iniciovat takový proces tím, že by vyvinula zprostředkovatelský systém v rámci své politiky sousedství, zároveň s dalšími hlavními dodavatelskými zeměmi, a že by mohla aktivně podporovat tento zprostředkovatelský systém na světové úrovni; domnívá se, že by EU měla vypracovat modelový postup pro mezinárodní řízení distribuce energie;

10.   zdůrazňuje, že je významné začlenit do nové energetické diplomacie EU konstruktivní dialog se všemi hlavními spotřebiteli energie, a zejména rychle se rozvíjející ekonomiky, který by se věnoval energetické účinnosti a zachování energie s cílem postupně stanovit minimální standardy účinnosti pro globální výrobky, jako jsou auta, přístroje, spotřební elektronika, kancelářské vybavení, a podporovat na světové úrovni začleňování hledisek životního prostředí do rozhodnutí v oblasti dopravy a energie.

11.   naléhavě žádá, aby byly vyvinuté nové strategie na snížení možnosti zneužití uranového a jaderného odpadu pro výrobu a šíření jaderných zbraní; proto vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby vyjádřily plnou podporu návrhům Mezinárodní agentury pro atomovou energii na multilaterální přístup k zásobování štěpnými materiály pro výrobu jaderné energie;

Solidarita v EU

12.   zdůrazňuje, že zásadním prvkem společné energetické politiky by měla být silnější solidarita mezi členskými státy, aby bylo možné čelit problémům týkajícím se fyzické bezpečnosti infrastruktury a zabezpečení dodávek; dále se domnívá, že taková zvýšená solidarita by významně posílila schopnost EU bránit své společné zájmy v otázkách energetiky na mezinárodní úrovni;

13.   podporuje posílení evropské politiky sousedství, která by kladla zvláštní důraz na spolupráci se sousedními zeměmi na poli energetiky, včetně dopravní infrastruktury, které by měla být poskytnuta zvláštní finanční pomoc; vyzývá k začlenění spolupráce v oblasti energetické politiky do akčních plánů připravovaných v rámci evropské politiky sousedství;

14.   vyzývá, aby při provádění energetické politiky na vnitrostátní úrovni byl uplatňován přístup založený na spravedlnosti a sdílené odpovědnosti při provádění energetické politiky na vnitrostátní úrovni, aby strategická rozhodnutí byla přijímána formou konzultace těch partnerů členských států, kteří by těmito rozhodnutími mohli být ovlivněni;

Dobře fungující vnitřní trh

15.   je pevně přesvědčen, že pokud mají být nadále zabezpečeny dodávky energie, je třeba, aby všechny členské státy rychle převedly současná ustanovení EU do svých vnitrostátních právních předpisů, což povede k dosažení úplného fungování vnitřního trhu s elektřinou a plynem a k posílení konkurenceschopnosti, transparentnosti a energetické účinnosti;

16.   je proto hluboce znepokojen deformací na vnitřním trhu, která je způsobena ochranářskou podporou vedoucích podniků na trhu a naléhavě žádá Komisi, aby zajistila plné uplatňování pravidel vnitřního trhu k zajištění spravedlivé a nediskriminační hospodářské soutěže a zamezila utváření oligopolních energetických trhů;

17.   žádá Komisi, aby důsledně reagovala na dominantní postavení na trhu a jeho nedostatky, které odhalil průzkum tohoto odvětví, jež předložilo dne 16. února 2006 generální ředitelství pro hospodářskou soutěž, a předložila nové návrhy o možnostech boje proti dominantnímu postavení a nedostatkům na trhu prostřednictvím konkrétních opatření a nástrojů; žádá užší spolupráci mezi národními a evropskými orgány odpovědnými za hospodářskou soutěž, aby reagovaly koordinovaně a skutečně evropsky na současné zesílené projevy národního hospodářského patriotismu;

18.   vyzývá Radu, aby přijala stanovisko Parlamentu k prioritám transevropských energetických sítí (TEN) s cílem dokončit chybějící propojení TEN, vyvarovat se úzkým místům a zvýšit zabezpečení dodávek a také dokončit vnitřní trh, případnou podporou konkrétních projektů;

19.   naléhavě žádá členské státy, aby vytvořily vnitřní energetický trh EU tím, že stanoví rovnováhu mezi vnitřními a vnějšími zdroji dodávek, zajistí interoperabilitu národních energetických rozvodných sítí a díky rozdělení dodavatelských a distributorských sítí vytvoří konkurenceschopné prostředí pro energetiku a zároveň zajistí hospodářskou soutěž mezi distributory;

20.   domnívá se, že vývoj kjótského rámce po roce 2012 je třeba nyní aktivně posoudit, aby mohly trhy přihlédnout k nákladům na uhlík ve velkých investičních programech, neboť je zjevné, že evropská hospodářská soutěž a růst již čelí vyšším nákladům na práci a na elektrickou energii;

Udržitelné zdroje energie

21.   naléhavě žádá Komisi, aby navrhla konkrétní opatření týkající se energetiky a bezodkladně a bohatě investovala do skutečně energeticky nejúčinnějšího hospodářství s cílem výrazně omezit naši závislost na fosilních palivech a aby se naše hospodářství stalo energeticky nejúčinnějším na světě do roku 2020; dále naléhavě žádá Komisi, aby neustále trvala na klíčové úloze, kterou úspora energií a energetická účinnost hrají při snižování energetické závislosti;

22.   zdůrazňuje, že značné nedostatky existují v současnosti v oblasti inovací v energetickém odvětví a vyzývá Komisi, aby vypracovala plán na urychlení uvedení na trh nejlepších postupů a technologií, které již v současnosti existují na trhu s osvětlením, domácími spotřebiči, kancelářským vybavením, spotřebitelskou elektronikou, nábytkem, dopravními prostředky a decentralizovanou výrobou elektrické energie s pomocí nástrojů jako je veřejný trh a novátorské finanční mechanismy, např. financování třetí osobou;

23.   zdůrazňuje výjimečný význam obnovitelných zdrojů energie, ale také energetické účinnosti pro evropskou energetickou politiku budoucích dodávek energie; žádá proto Komisi a Radu, aby připravily nové a ambiciózní cíle pro období po roce 2010 a opatření v této oblasti, které zajistí rychlejší rozvoj v každém členském státě; trvá na směrnici o vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie, tak jak rozhodl Parlament, která by zajistila další pronikání zdrojů obnovitelné energie na trh v odvětví vytápění;

24.   potvrzuje svou výraznou podporu obnovitelných zdrojů energie; vyzývá členské státy, aby zdvojnásobily své úsilí a do roku 2010 dosáhly cíle 12% podílu na celkové spotřebě energie a 22,1% podílu u elektřiny ve prospěch obnovitelných zdrojů energie, a vítá přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou(1);

25.   vítá nové iniciativy Komise ve svém akčním programu o biomase (KOM(2005)0628) a návrhu týkajícím se biopaliv (KOM(2006)0034) a žádá všechny orgány EU, aby urychlily úsilí k využívání potenciálu obnovitelných zdrojů energie z biomasy a náležitě přitom zohlednily šetrnost k životnímu prostředí;

26.   domnívá se, že je naléhavé, aby Komise předložila návrhy a spolupracovala s podniky v tomto odvětví a urychlila tak využívání vodíkových a palivových článků, což povede k udržitelnému a dlouhodobému zlepšení energetické účinnosti a úspor v dopravním odvětví; poukazuje na to, že biomasa obecně může přispět k uspokojení energetických potřeb Unie pomocí konvenčního spalování; vyzývá Komisi, aby s ohledem na užitek, který do zemědělství a odvětví lesnictví přinášejí dodatečné příjmy, uskutečnila nárazový program pro co nejkratší organizaci výroby, sběr zemědělského a lesního odpadu, pyrolýzu a využití produkovaných plynů;

27.   je si vědom rostoucího významu plynu, neboť jeho podíl na celkových energetických zdrojích roste, a potřeby uplatňovat různé strategie zabezpečování dodávek plynu, jako jsou například rozvoj terminálů LNG a skladovacích zařízení, ale i doprava novým potrubím;

28.   je přesvědčen, že jaderná energie patří k evropské politické debatě o pestrosti zdrojů energie; uznává úlohu, kterou v současnosti hraje jaderná energie v některých členských státech při zachovávání bezpečnosti zásobování energií, jako součást různých zdrojů energie, a také při omezování emisí kysličníku uhličitého; domnívá se, že pokud bude výroba jaderné energie v některých členských státech i nadále hrát svoji úlohu, mohou být rozhodnutí, která se jí týkají, přijímána pouze na úrovni členského státu v rámci subsidiarity;

29.   souhlasí se závěry Komise, že hlavní prioritou je činnost v oblasti opatření pro řízení poptávky s cílem zvýšit účinnost využívání energie a snížit spotřebu úsporami; v tomto ohledu vyjadřuje politování nad opožděným předložením návrhů pro dopravní odvětví; poukazuje na hospodářský potenciál uspořit minimálně 20 % spotřebované energie a na to, že tento potenciál poroste se zvyšující se cenou energií, technologickým pokrokem a s úsporami z rozsahu;

30.   poukazuje na to, že stavebnictví, které spotřebovává více než 40 % veškeré energie v EU-25, je samo o sobě odvětvím s nejvyšší spotřebou energie; dále poukazuje na to, že zvyšující se ceny energií ovlivňují nejen celkové hospodářství, ale především také všechny sociálně znevýhodněné skupiny; povzbuzuje Komisi a členské státy, aby koordinovaným úsilím, v rámci kterého jsou inovační finanční řešení navrhována v úzké spolupráci s Evropskou investiční bankou, přispěly k modernizaci evropského nemovitého majetku;

31.   přiznává že, vývoj městských energetických sítí pro vytápění a chlazení představuje základní možnost pro zlepšení bezpečnosti zásobování energií budov, neboť tato formulace umožňuje velkou pružnost v oblasti užívání paliv; kombinovaná výroba elektřiny a tepla a trigenerace jsou techniky, které je třeba podporovat a které by mohly přispět ke částečnému zvýšení rozvoje obnovitelných zdrojů energie a ke zlepšení energetické účinnosti; průmyslová kogenerace je také velmi zajímavou cestou ke snížení nestability cen energie velkých průmyslových spotřebitelů;

Výzkum a vývoj

32.   uznává význam zvýšených investic do výzkumu a vývoje, využití stávajících technologií a propagace nových technologií v zájmu zachování konkurenceschopnosti Evropy a vytvoření nových udržitelných a dlouhodobých pracovních míst, dodržování cílů lisabonské agendy a připravení půdy pro celkové dosažení 7. rozvojového cíle tisíciletí, tedy zajištění trvale udržitelného životního prostředí;

33.   poukazuje na to, že existuje značný prostor pro další zlepšení v oblasti obnovitelných zdrojů energie a pro světový trh s novými zařízeními a systémy založenými na obnovitelných zdrojích energie, a žádá, aby Evropská unie v 7. rámcovém programu pro výzkum a vývoj poskytla technologiím v oblasti obnovitelných zdrojů energie dostatečné zdroje a pomohla malým a středním podnikům v tomto odvětví k tomu, aby byli schopné využívat prvenství v technologiích k úspěchu na světovém trhu;

34.   konstatuje, že všechny prognózy se shodují na tom, že konvenční elektrárny budou i nadále (a dokonce dlouhodobě) mít velký podíl na výrobě elektrické energie, a proto podporuje výzkum a vývoj v oblasti účinnosti těchto elektráren a způsobů, jak ji zvýšit;

35.   věří, že znalost technologie jaderné fúze a její využití má strategický význam a měla by být v EU nadále rozvíjena;

36.   poukazuje na to, že dobrovolné dohody by byly také užitečné k posílení úsilí ropných a plynárenských společností v oblasti výzkumu a vývoje, jejichž podnikovou společenskou odpovědností je vyvíjet nové technologie na poli energetiky;

37.   žádá, aby v rámci 7. rámcového programu byl prováděn výzkum biomasy, veškerých obnovitelných zdrojů energie, včetně energie mořských vln a energie přílivu a odlivu, ale také akumulace energie a výzkum technologie zplyňování uhlí, a to za účelem snižování znečišťujících emisí a utváření světového trhu;

o
o   o

38.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33.