Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2006/2079(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0005/2007

Předložené texty :

A6-0005/2007

Rozpravy :

PV 14/02/2007 - 14
CRE 14/02/2007 - 14

Hlasování :

PV 15/02/2007 - 6.2
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2007)0043

Přijaté texty
PDF 238kWORD 74k
Čtvrtek, 15. února 2007 - Štrasburk
Rozpočtová pomoc rozvojovým zemím
P6_TA(2007)0043A6-0005/2007

Usnesení Evropského parlamentu o rozpočtové pomoci pro rozvojové země (2006/2079(INI))

Evropský parlament,

-   s ohledem na článek 177 a článek 180 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na Deklaraci tisíciletí OSN ze dne 18. září 2000, která stanoví Rozvojové cíle tisíciletí jako cíle společně stanovené mezinárodním společenstvím za účelem vymýcení chudoby,

-   s ohledem na akční program mezinárodní konference Organizace spojených národů o obyvatelstvu a rozvoji v Káhiře v roce 1994,

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané "Podpora Společenství pro programy hospodářských reforem a strukturální změny: hodnocení a vyhlídky" (KOM(2000)0058),

-   s ohledem na Průvodce plánováním a realizací rozpočtové podpory pro třetí země z dubna 2003, který vypracoval Úřad pro spolupráci EuropeAid (AIDCO) a Generální ředitelství pro rozvoj (DEV) a Generální ředitelství pro vnější vztahy (RELEX),

-   s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy africké, karibské a tichomořské skupiny států (AKT) a Evropským společenstvím, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000(1) (Dohoda o partnerství z Cotonou),

-   s ohledem na souhrnnou zprávu Společné hodnocení podpor ze souhrnného rozpočtu z května 2006, kterou vypracovala katedra mezinárodního rozvoje birminghamské univerzity a její spolupracovníci,

-   s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 5/2001 k doplňkovým prostředkům z podpory na strukturální úpravy vyčleněným pro rozpočtovou pomoc (sedmý a osmý Evropského rozvojového fondu (ERF)), spolu s odpověďmi Komise(2),

-   s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 2/2005 k rozpočtové pomoci z ERF zemím AKT: řízení záležitosti reformy veřejných financí Komisí, spolu s odpověďmi Komise(3),

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu s názvem "Spolupráce se zeměmi AKT zapojenými do ozbrojených konfliktů" (KOM(1999)0240),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2006 o účinnosti pomoci a korupci v rozvojových zemích(4),

-   s ohledem na sdělení tematického oddělení generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnější politiky z června 2004 o výhodách a nevýhodách rozpočtové podpory jako způsobu poskytování pomoci,

-   s ohledem na schůzi Výboru pro rozvojovou pomoc OECD (DAC) na vysoké úrovni v Paříži v březnu 2005,

-   s ohledem na pařížské prohlášení o účinnosti pomoci ze dne 2. března 2005,

-   s ohledem na rámec měření výkonnosti programu veřejných výdajů a finanční odpovědnosti (PEFA) z června 2005,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0005/2007),

A.   vzhledem k tomu, že probíhají diskuse o tom, jak docílit co nejefektivnějších výsledků rozvojových fondů ve prospěch obyvatel přijímajících zemí,

B.   vzhledem k tomu, že je třeba konstatovat, že úsilí vynaložené v průběhu několika desetiletí na zlepšení každodenních životních podmínek obyvatel rozvojových zemí končí v mnoha částech světa neúspěchem, způsobeným celou řadou různých důvodů a okolností, za některé z nichž lze jasně označit špatnou veřejnou správu, zneužívání finančních prostředků a korupci,

C.   vzhledem k tomu, že potřebu zapojení do rozvojové spolupráce je třeba stále odůvodňovat, a to nejen ve vztahu k široké veřejnosti, ale také při jednání s dalšími zúčastněnými stranami v oblasti veřejných výdajů,

D.   vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora je považována za zásadní nástroj rozvojové spolupráce Evropského společenství, a vzhledem k tomu, že přibližně jedna pětina pomoci z ERF má formu necílené rozpočtové podpory,

E.   vzhledem k tomu, že význam poskytování předvídatelné mezivládní pomoci s co nejširším využitím systémů, kterými disponují přijímající země, byl uznán na schůzi DAC na vysoké úrovni v Paříži v březnu 2005,

F.   vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora umožňuje užší spolupráci dárců,

G.   vzhledem k tomu, že pro efektivnost rozpočtové podpory jsou klíčové účinné struktury přijímajícího státu z hlediska fungující demokracie, v níž se dodržují základní svobody, lidská práva a politický pluralismus, i z hlediska kontrolovatelných rozpočtových procesů, kompetence v oblasti výdajů a poskytování služeb,

H.   vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora může příjemci umožnit, aby si vymezil svůj rozvojový proces,

I.   vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora probíhá v rámci partnerství na základě stanovení a posouzení priorit prostřednictvím průběžného politického dialogu mezi dárcem a příjemcem,

J.   vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora by měla rovněž podpořit posilování demokratických procesů, otevření politického prostoru pro občanskou společnost, zejména prostřednictvím zapojení do utváření strategie pro snížení chudoby a rozvoj, a prosazování parlamentního dohledu nad rozvojovou politikou a čerpáním z rozpočtu,

K.   vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora může mít podobu buď všeobecné rozpočtové podpory, jež pokrývá celkový makroekonomický a rozpočtový rámec, nebo podobu rozpočtové podpory jednotlivých odvětví,

L.   vzhledem k tomu, že klíčovými hledisky při rozhodování o alokaci finančních prostředků rozpočtové podpory jsou: "deficit externího financování", míra chudoby, řádná veřejná správa, výkony v minulosti, rozvojové závazky a realistické posouzení možných výsledků pokud jde o snížení chudoby, růst a institucionální reformy,

M.   vzhledem k tomu, že finanční prostředky poskytované formou všeobecné rozpočtové podpory jsou plně zastupitelné, neboť převody se provádějí přímo do pokladny dané země, což de facto znamená, že kontrola a vlastnictví těchto finančních prostředků a odpovědnost za jejich použití zůstávají na příjemci,

N.   vzhledem k tomu, že čl. 61 odst. 2 a článek 67 Dohody o partnerství z Cotonou jasně stanoví podmínky určující způsobilost přijímající země k rozpočtové podpoře, a konkrétně vyžadují zavedení standardů týkajících se řízení veřejných výdajů, makroekonomických a odvětvových politik a veřejných zakázek, a navíc požadují, aby dárce i příjemce zajistili hospodářskou proveditelnost a sociální a politickou uskutečnitelnost příslušných změn,

O.   vzhledem k tomu, že fungující parlamentní demokracie, v níž se dodržují základní svobody a lidská práva včetně politického pluralismu, a efektivní systém veřejného finančního řízení jsou nutnými podmínkami rozpočtové podpory a že je třeba hodnotit je co do míry, do jaké je pro přijímající zemi charakteristická řádná veřejná správa, dohled demokraticky zvoleného parlamentu, právní stát, odpovědnost vlády, kompetence, dobře vymezené makroekonomické, rozvojové a odvětvové politiky a míra otevřenosti a průhlednosti veřejných zakázek,

P.   vzhledem k tomu, že riziko je třeba měřit z hlediska schopnosti příslušných státních orgánů spravovat a využívat finanční prostředky, řádné veřejné správy, závazku k rozvojovým zásadám, výskytu korupce, demokracie a lidských práv,

Q.   vzhledem k tomu, že efektivní veřejné finanční řízení a rozpočtové systémy zaměřené na vytváření stabilního makroekonomického prostředí jsou nutnými podmínkami rozvoje,

R.   vzhledem k tomu, že řada zemí, které jsou partnery v rozpočtové podpoře, zejména mezi státy AKT, má mimořádně špatné systémy řízení veřejných financí,

S.   vzhledem k tomu, že je třeba, aby partnerství mezi dárcem a příjemcem zajistilo efektivní společnou analýzu výsledků provádění rozvojové politiky a reforem, které mají zásadní význam pro hodnocení životaschopnosti rozpočtové podpory,

1.   vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly rozpočtové podpory pouze tehdy, je-li čistý přínos takového mechanismu jasně prokazatelný podle jasně objektivizovatelných kritérií a jen po úplném posouzení příslušných rizik;

2.   zdůrazňuje, že rozpočtová podpora jako způsob pomoci může být úspěšná pouze tehdy, pokud se oba partneři plně ujmou svých úkolů v duchu skutečného partnerství a vlastnictví;

3.   žádá, aby se rozpočtová podpora co možná nejvíce zaměřovala na priority rozvoje snižování chudoby, aby tyto priority hrály ústřední roli v politickém dialogu mezi dárci a příjemci a aby byla jak na straně dárce, tak na straně příjemce zajištěna parlamentní kontrola;

4.   zdůrazňuje význam budování kapacit vládami přijímajících států, které se musí při koordinaci rozvojové pomoci pevněji ujmout vedoucí úlohy;

5.   zdůrazňuje, že je důležité vytvořit kulturu odpovědnosti, do níž jsou plně zapojeny parlamenty a nejvyšší kontrolní orgány; uznává, že rozpočtovou podporu musí doprovázet posílení občanské společnosti;

6.   domnívá se, že je zásadní pro tento nástroj a nezbytné pro neutralizaci nepředvídatelné volatility při poskytování pomoci, aby byly spravedlivě uplatňovány jasné, explicitní a realistické podmínky, na kterých se shodnou všechny strany a které se připojí k programu rozpočtové podpory;

7.   vítá kritéria způsobilosti k využívání rozpočtové pomoci ze strany států AKT, jak jsou zakotvena v čl. 61 odst. 2 a v článku 67 Dohody o partnerství z Cotonou;

8.   je znepokojen rozhodnutím použít rozpočtovou podporu v Malawi, kde existovala značná známá rizika, a v Keni, ve vztahu k níž všechny členské státy rozpočtovou podporu pozastavily, což zpochybňuje schopnost Komise využívat tento nástroj efektivně;

9.   je znepokojen zjištěními Účetního dvora, že důvody, které Komise uvedla pro poskytnutí rozpočtové pomoci zemím se špatnými systémy veřejného finančního řízení, byly v některých případech nedostatečné a že čl. 61 odst. 2 a článek 67 Dohody o partnerství z Cotonou byly často interpretovány neurčitě a subjektivně;

10.   je velmi znepokojen tím, že Účetní dvůr zjistil nesrovnalosti v celkové koherenci Komise v souvislosti s nástrojem rozpočtové pomoci a v kontrolách, sledování a podpoře vlastních mechanismů rozpočtového dohledu přijímajících zemí, zejména parlamentů a nejvyšších kontrolních orgánů těchto zemí, a tím, že je nedostatečně využívána technická pomoc; všechny tyto prvky jsou pro tento nástroj nezbytné;

11.   uznává, že v každé zemi může probíhat pouze jediný program makroekonomické reformy, obvykle řízený mezinárodními finančními institucemi, ve vztahu k němuž by však Komise a členské státy měly usilovat o to, aby hrály aktivní úlohu ve snaze příslušnou politiku ovlivnit;

12.   připomíná, že makroekonomické reformy mohou mít udržitelný účinek pouze tehdy, pokud plně zahrnují cíle v oblasti lidského a sociálního rozvoje;

13.   domnívá se, že pro zásahy ve zdravotnictví a v oblasti vzdělávání by se za přednostně používané nástroje měla považovat odvětvová rozpočtová pomoc nebo všeobecný odvětvový přístup;

14.   znovu potvrzuje, že 20 % celkových ročních závazků by se mělo věnovat na činnosti v odvětví základního a středoškolského vzdělávání a základního zdravotnictví (včetně pohlavního a reprodukčního zdraví);

15.   vyzývá Komisi, aby k hodnocení veřejného finančního řízení jednotlivých zemí přijala a využívala nový rámec měření mezinárodní výkonnosti zřízený programem PEFA;

16.   vyzývá Komisi, aby koherentně a nestranně reagovala v případech, kdy země přestanou dodržovat zásady demokracie a lidská práva;

17.   vyzývá Komisi, aby v souladu s čl. 9 odst. 3 a článkem 97 Dohody o partnerství z Cotonou hodnotila pokračující výskyt korupce a s ní související rizika;

18.   vyzývá Komisi, aby při tvorbě politik a v rozhodovacím procesu v rámci partnerství dárcovské rozpočtové podpory usilovala o koherenci, a žádá, aby byly dárcovské finanční prostředky spravovány efektivně, a tím se odstranila možnost nepředvídatelné volatility při poskytování pomoci, a domnívá se, že Komise má pro usnadnění dárcovské koordinace EU nejlepší pozici;

19.   považuje za zásadní, aby se vyplácení finančních prostředků a proces hodnocení sladily s rozvojovou strategií, rozpočtovým procesem a procesem hodnocení příjemce;

20.   vyzývá Komisi, aby své úsilí i nadále soustředila na spravedlnost a snížení chudoby a zaměřila se na nejokrajovější a chudé vrstvy společnosti;

21.   vítá používání proměnlivých plateb, jež nabízejí pobídky založené na výsledcích, ale konstatuje, že jakékoli výkyvy ve vyplácení by měly být co možná nejvíce předvídatelné, aby se zamezilo negativnímu dopadu na rozpočtové plánování;

22.   je znepokojen obtížemi spojenými s hodnocením ukazatelů dosaženého výkonu, a zejména výsledků dopadu na chudobu, a vyzývá Komisi, aby podpořila rozvoj kapacit v oblasti statistiky, sběru dat, hodnocení kvality a analýzy;

23.   vyzývá Komisi, aby ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami pravidelně ověřovala, že hospodářské politiky přijímajících zemí jsou v souladu s cíli a zásadami rozvojové pomoci a že splňují její podmínky;

24.   vyzývá Komisi, členské státy a přijímající země, aby v této oblasti poskytovaly široké veřejnosti pravidelné informace s cílem ukázat evropským daňovým poplatníkům výsledky rozpočtové podpory a obecně zvýšit povědomí o potřebě rozvojové spolupráce, konkrétně pak o účincích rozpočtové pomoci, a čelily tak všeobecným obviněním ze zneužívání finančních prostředků a informovaly o základních požadavcích na používání rozpočtové podpory a také o případech, kdy se tato podpora ukázala jako neúčinná; naléhá na Komisi, aby zlepšila viditelnost rozvojové pomoci EU a aby zdokumentovala a doložila pokroky podporovaných třetích zemí dosažené při samostatné správě rozpočtové pomoci;

25.   vyzývá Komisi, aby pravidelně posuzovala efektivitu rozpočtové pomoci při boji proti chudobě z hlediska poměru nákladů a přínosů a aby ukázala pokroky, jichž podporované třetí země dosáhly při samostatné správě této rozpočtové pomoci; měla by při tom rozlišovat mezi obecnou rozpočtovou pomocí a rozpočtovou pomocí pro určitá odvětví, aby se lépe objasnila efektivnost jednotlivých nástrojů pomoci při snižování chudoby; je nutno také zhodnotit administrativní náklady rozpočtové a programové pomoci; je třeba usilovat o to, aby bylo možné podloženě zdůvodnit, kdy je který nástroj třeba použít;

26.   vyzývá Komisi, aby na nesrovnalosti při kontrolách a dozoru reagovala zavedením vnější kontroly rozpočtové pomoci (např. prostřednictvím Účetního dvora); Komisi je třeba vybídnout, aby se chopila iniciativy a spolu s dalšími velkými dárci zřídila společný kontrolní orgán;

27.   trvá na tom, že s cílem podpořit rozpočtové kontrolní mechanismy přijímajících zemí se na schvalování rozpočtu musí podílet parlament přijímajícího státu a musí být vydán zákon o rozpočtu; dále trvá na tom, aby parlament jednou ročně zhodnotil rozpočtovou pomoc na základě dosažených výsledků;

28.   vyzývá Komisi, aby uvedla, jak je možné rozpočtovou pomoc časově omezit; konstatuje, že hlavním cílem rozpočtové pomoci musí být posílení soběstačnosti přijímající země, a proto by měla Komise uvést, v jaké (přiměřené) lhůtě je možné tohoto cíle dosáhnout;

29.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3. Dohoda pozměněná dohodou z 25. června 2005 (Úř. věst. L 287, 28.10.2005, s. 4).
(2) Úř. věst. C 257, 14.9.2001, s. 1).
(3) Úř. věst. C 249, 7.10.2005, s. 1.
(4) Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 316.

Právní upozornění - Ochrana soukromí