Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2006/2217(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0130/2007

Předložené texty :

A6-0130/2007

Rozpravy :

PV 22/05/2007 - 19
CRE 22/05/2007 - 19

Hlasování :

PV 23/05/2007 - 5.10
CRE 23/05/2007 - 5.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2007)0205

Přijaté texty
PDF 455kWORD 172k
Středa, 23. května 2007 - Štrasburk
Výroční zpráva o SZBP za rok 2005
P6_TA(2007)0205A6-0130/2007

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. května 2007 o výroční zprávě Rady Evropskému parlamentu za rok 2005 o hlavních hlediscích a strategických rozhodnutích SZBP, včetně finančních důsledků pro souhrnný rozpočet Evropské unie (2006/2217(INI))

Evropský parlament,

-   s ohledem na výroční zprávu Rady (10314/1/2006),

-   s ohledem na článek 21 Smlouvy o EU,

-   s ohledem na Smlouvu o Ústavě pro Evropu, která byla podepsána dne 29. října 2004 v Římě (Ústavní smlouva),

-   s ohledem na evropskou bezpečnostní strategii (EBS), kterou přijala Evropská rada dne 12. prosince 2003,

-   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu(1) a zejména na bod 40 této dohody,

-   s ohledem na své rozhodnutí ze dne 17. května 2006 o uzavření interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(2),

-   s ohledem na závěry předsednictví na zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 16. a 17. června 2005 a zejména na prohlášení předsednictví o ratifikaci Smlouvy o Ústavě pro Evropu a závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady ve dnech 15. a 16. června 2006 a 14. a 15. prosince 2006,

-   s ohledem na závěry předsednictví na zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 15. a 16. prosince 2005 o finančním výhledu na období 2007–2013,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 12. ledna 2005 o Smlouvě o Ústavě pro Evropu(3),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2006 o Společné zahraniční a bezpečnostní politice – 2004(4),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2006 o provádění evropské bezpečnostní strategie v rámci EBOP(5),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2006 k dalším krokům v období reflexe a analýzy budoucnosti Evropy(6) a na výsledky společné parlamentního jednání na téma "Budoucnost Evropy: od reflexe k akci", konaného ve dnech 4. a 5. prosince 2006 v Bruselu,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2006 o nových finančních nástrojích v souvislosti s rozvojovými cíli tisíciletí(7),

-   s ohledem na svá usnesení ze dne 15. června 2006(8) a ze dne 13. prosince 2006(9)o schůzkách na nejvyšší úrovni Rusko–Evropská unie,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o zlepšení vztahů mezi EU a USA v rámci Dohody o transatlantickém partnerství(10) a o transatlantických hospodářských vztazích mezi EU a USA(11),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2003 o míru a důstojnosti na Blízkém východě (12) a ze dne 7. září 2006 o situaci na Blízkém východě(13),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2006 o vztazích EU–Čína(14),

-   s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady, která na svém zasedání v Bruselu ve dnech 15. a 16. prosince 2005 jednala o dokumentu "EU a Afrika: na cestě ke strategickému partnerství",

-   s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2005 o přezkumu dohody o nešíření jaderných zbraní – jaderné zbraně v Severní Koreji a Íránu(15), které hájí zásadu "No Say, No Pay" (bez možnosti vyjádřit se nebude EU poskytovat finanční prostředky), kterou EU bude vzhledem ke Korejskému poloostrovu uplatňovat,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o zajištění dodávek energií v Evropské unii(16),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2006 o výroční zprávě o lidských právech ve světě v roce 2005 a politice lidských práv v Evropské unii(17) a usnesení ze dne 14. února 2006 o doložce o lidských právech a demokracii v dohodách Evropské unie (18),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2006 o institucionálních aspektech schopnosti Evropské unie začlenit nové členské státy (19),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2006 o strategii rozšiřování EU a hlavních úkolech na období 2006–2007(20),

-   s ohledem na čl. 112 odst. 1 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0130/2007),

A.   vzhledem k tomu, že Parlament očekává, že bude napraven přístup Rady, která a posteriori předložila pouhý seznam aktivit v oblasti Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) za poslední rok, aniž by předem konzultovala s Parlamentem, jak je stanoveno v článku 21 Smlouvy o Evropské unii, a to prostřednictvím konstruktivního výkladu článků 42 a 43 nové interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006(21),

B.   vzhledem k tomu, že Rada by měla s konečnou platností nahradit své postupy skutečnou konzultací s Parlamentem, aby se zajistil skutečný vliv stanoviska Parlamentu na rozhodnutí pro následující rok,

C.   vzhledem k tomu, že v návaznosti na páté rozšíření EU schválilo již 18 členských států Ústavní smlouvu, je však třeba usilovat o úplnou ratifikaci a vstoupení smlouvy v platnost, má-li se zajistit schopnost Unie čelit své globální odpovědnosti a celosvětovým hrozbám a výzvám dnešního světa,

D.   vzhledem k tomu, že nová ustanovení Ústavní smlouvy týkající se vnějších vztahů nebyla během ratifikačního procesu zpochybněna, a SZBP by tudíž mohla hrát důležitou úlohu při posilování důvěry široké veřejnosti v Unii,

E.   vzhledem k tomu, že vnější činnost Unie jako celek a zejména SZBP musí zohledňovat zájmy Unie, a zejména to, do jaké míry se jednotlivé třetí země a regiony přibližují evropskému modelu a hodnotám, a skutečnost, že Unie jakožto jeden z hlavních geopolitických aktérů na světové scéně vystupuje jako politická, hospodářská, sociální a ekologicky zaměřená unie států a občanů oddaných míru a jednajících v souladu se zásadami demokracie, právního státu a sociální spravedlnosti, a potřebuje proto silné a spolehlivé politické a hospodářské partnery,

F.   vzhledem k tomu, že účinnost a důvěryhodnost společné zahraniční politiky byly nedávno narušeny vetem uplatněným některými členskými státy na bilaterální otázky navzdory snahám jiných členských států o nalezení kompromisu; vzhledem k tomu, že členské státy by měly jednat nestranně a zdržet se používání práva veta, a omezit tento postup na vysoce citlivé otázky národního zájmu,

G.   vzhledem k tomu, že rozvoj a upevňování demokracie, právní stát a dodržování lidských práv a základních svobod zůstávají i nadále klíčovým cílem SZBP a vzhledem k tomu, že SZBP by se měla především soustředit na hospodářskou integraci, diplomacii, civilní předcházení konfliktům a řízení konfliktů,

H.   vzhledem k tomu, že mají-li být SZBP a evropská bezpečnostní a obranná politika (EBOP) důvěryhodné, je nezbytné přidělit jim dodatečné finanční zdroje, aby mohly naplňovat své cíle,

I.   vzhledem k tomu, že financování vojenských operací Evropské unie vlastně nepodléhá demokratické kontrole, ať už prostřednictvím národních parlamentů či prostřednictvím Evropského parlamentu,

Ratifikace Ústavní smlouvy jakožto hlavní hledisko a základní rozhodnutí SZBP pro rok 2007

1.   domnívá se, bez ústavní smlouvy, kterou ratifikovalo 18 zemí, nemůže Evropská unie vytvářet zahraniční a bezpečnostní politiku schopnou alespoň částečně reagovat na nejdůležitější výzvy, jako jsou globalizace, zhroucené nebo hroutící se státy, přeshraniční migrace, mezinárodní terorismus, energetická závislost a klimatické změny; domnívá se, že účinnost SZBP předpokládá vytvoření prostředků a kapacit potřebných k zajištění bezpečnosti, nezávislosti a celistvosti Unie a jejích členských států; s ohledem na výše uvedené připomíná rozsáhlou podporu veřejnosti ve všech členských státech, pokud jde o posílení úlohy Unie ve světě, neboť členské státy samotné tuto úlohu již nemohou dále pro své občany plnit; zdůrazňuje, že potřeba dokončit ústavní smlouvu je jednou z hlavních priorit stávajícího i nadcházejícího předsednictví EU;

2.   považuje za nutné vytvořit post evropského ministra zahraničních věcí, který by podle jeho názoru měl být zároveň komisařem a předsedou Rady pro zahraniční věci tak, aby byla posílena návaznost a soudržnost SZBP a aby Evropa mohla mluvit jedním hlasem;

3.   v této souvislosti sdílí názor, že vytvoření nové funkce ministra zahraničních věcí Evropské unie by mělo doprovázet upřímné odhodlání členských států formulovat a provádět skutečnou a účinnou společnou zahraniční politiku, která by odrážela obecné zájmy Evropské unie;

4.   konstatuje, že doložka o pomoci, strukturální spolupráce, evropská služba pro vnější činnost, jediná právnická osoba jsou rovněž příklady pokroku, který ústavní smlouva přináší a který je naléhavě potřeba;

5.   poukazuje na to, že politická a společenská shoda ohledně hlubší integrace zahraniční a bezpečnostní politiky nabízí pevný základ pro pokračování ústavního procesu;

6.   důrazně ještě jednou vyzývá hlavy států a předsedy vlád, aby do konce roku 2008 uzavřeli ústavní proces, což je nejen nezbytné pro příští rozšíření, ale rovněž to Unii umožní pracovat v oblasti vnější činnosti a SZBP/EBOP efektivnějším, průhlednějším a demokratičtějším způsobem;

Zajištění lepší účinnosti, koherence a viditelnosti SZBP

7.   vítá zřízení Evropské obranné agentury, rozvoj koncepce "bojové skupiny", vytvoření evropské politiky sousedství a uplatňování doložky o solidaritě při potírání teroristických hrozeb nebo útoků, a rovněž stanovení hlavních civilních cílů, zřízení civilních zásahových týmů určených k reakci na krizové situace a partnerství pro budování míru v rámci nástroje stability; naléhavě žádá Komisi, aby zřídila civilní mírový sbor, jak to Parlament požadoval v řadě usnesení;

8.   považuje za vhodné, aby Rada a Komise využívaly svých procedurálních a organizačních možností a posílily vazby mezi prvním a druhým pilířem prostřednictvím:

   a) společných návrhů vysokého představitele pro SZBP a Komise předkládaných Radě a týkajících se jak SZBP, tak i vnější činnosti;
   b) pravidelných společných schůzek skupiny komisařů pro vnější záležitosti, vysokého představitele pro SZBP a delegací Výborů pro zahraniční věci EP s cílem lépe vyhodnotit a koordinovat strategické priority;
   c) pravidelných společných setkání pracovních skupin Rady a COREPERu, Komise a zpravodajů Parlamentu s cílem umožnit lepší pochopení stanovisek jednotlivých orgánů;
   d) častého využívání mechanismu stálých skupin EU, původně vytvořeného k řešení politických otázek týkajících se Somálska v roce 2004, jenž posiluje institucionální vztahy a umožňuje setkání vysokého představitele pro SZBP, Rady, Komise, předsednictví a členských států, které mají zájem se podílet; zdůrazňuje však, že tento mechanismus je vhodný zejména k řešení těch zahraničně-politických záležitostí, jež nevyvolávají významnější neshody mezi členskými státy a zároveň pro řadu z nich zůstávají důležité;
   e) volného sdílení informací, zpráv a analýz shromážděných a sestavených různými útvary, delegacemi, zvláštními zástupci, velvyslanectvími a jinými subjekty EU a jejími orgány a orgány členských států;
   f) zlepšení spolupráce mezi ředitelstvími pro vnější vztahy všech tří orgánů Společenství tím, že se umožní pravidelná pracovní setkání a výměny na vysoké a střední úrovni, včetně rotace a vzájemné výměny evropských úředníků, kteří se zabývají otázkami vnějších vztahů;
   g) podpory dialogu a zahájení procesu s cílem zřídit diplomatickou akademii EU;
   h) podpory Komise při přerodu delegací, jež spadají do jejího pole odpovědnosti, ve "velvyslanectví" Unie;
   i) automatického přidělování funkcí zvláštního zástupce Unie ve třetí zemi vedoucímu delegace EU v dané zemi, jako v případě Bývalé jugoslávské republiky Makedonie;
   j) posílení interakce mezi 127 delegacemi a zastoupeními EK s dalšími orgány a delegacemi EU, ministerstvy zahraničních věcí členských států a velvyslanectvími zajištěním pravidelných kontaktů a setkání, poskytováním praktické pomoci a uskutečňováním vzájemných výměn diplomatů členských států a úředníků příslušných institucí;

9.   vyzývá členské státy EU, které jsou zastoupeny v Radě bezpečnosti OSN, aby – po poradě s ostatními členskými státy – věnovaly pozornost jejich návrhům a usilovaly o sladění svých činností v rámci Rady bezpečnosti, které budou odrážet stanoviska v Evropě nejčastěji zastávaná;

10.   vyzývá dále členské státy EU, které jsou rovněž členy Rady bezpečnosti OSN, aby zlepšily koordinaci s tímto rámcem s cílem posílit účinnost působení EU na světové scéně a v blízké budoucnosti rozhodly o společném evropském křesle;

11.   je toho názoru, že bez zavedení kvalifikované většiny při hlasování v otázkách SZBP bude vážně ohrožena soudržnost, účinnost a viditelnost vnějších akcí EU;

12.   je toho názoru, že je možné více posílit politický dialog s třetími zeměmi a regiony, zejména s hlavními partnery, zaujmout aktivnější přístup ve vztazích s mezinárodními organizacemi a pružněji a dynamičtěji využívat síť delegací Komise;

13.   poukazuje na to, že je zapotřebí posílit politický dialog se třetími zeměmi, alespoň pokud jde o lidská práva; rovněž je přesvědčen, že orgány Společenství a členské státy musejí zajistit, aby členové jejich delegací byli seznámeni s vodítky v oblasti lidských práv schválenými Radou, opírali se o ně a jednali v souladu s nimi;

14.   připomíná v této souvislosti, že diplomacie Parlamentu může hrát významnou úlohu jakožto doplňkový nástroj pro vztahy Unie s třetími zeměmi a regiony; vyzývá Radu a Komisi, aby navázaly užší vztahy založené na spolupráci se třemi hlavními meziparlamentními shromážděními (společným parlamentním shromážděním EU–AKT, Evropsko-středomořským parlamentním shromážděním a parlamentním shromážděním EU–Latinská Amerika), během nichž se setkávají zástupci parlamentů z celého světa, a zvyšují tak demokratickou legitimitu celosvětového dialogu a vytváří pro něj hodnotné politické fórum; pověřuje odpovědné orgány Parlamentu, aby vhodně koordinovaly a posilovaly administrativní pomoc těmto meziparlamentním shromážděním;

15.   je toho názoru, že aby mohla Unie reagovat na současný nedostatek koherence a vyvážit dnešní nerovnováhu mezi schopností a očekáváními, měla by využít všech dostupných nástrojů v oblasti vnější činnosti, jako jsou politiky týkající se obchodu, pomoci, zahraniční politiky a EBOP, stejně jako vnější dimenze politik v oblasti životního prostředí, výzkumu, dopravy, zemědělství, rybolovu a vnitřních věcí;

Doporučení týkající se různých tématických hledisek pro rok 2007

16.   trvá na tom, že v zájmu zajištění prosperity a bezpečnosti by měl být upřednostněn omezený počet oblastí, které lépe odpovídají přáním a obavám evropských občanů a jejich očekáváním, pokud jde o úlohu, kterou by měla Unie hrát v oblasti mezinárodních záležitostí, jako jsou upevnění demokracie, bezpečnost občanů a boj proti teroristickým organizacím, řízení migrace, mezikulturní dialog, zabezpečení dodávek energie, klimatické změny, kontrola zbrojení a odzbrojení, zákaz šíření zbraní hromadného ničení i otázka, jak by Unie měla přispívat ke snižování chudoby a dosažení rozvojových cílů tisíciletí a sociálního rozvoje;

17.   zdůrazňuje potřebu zavést mezinárodní systém pro nešíření jaderných zbraní ve všech jeho podobách, aktivně se podílet na zachování stávajícího systému kontroly zbraní a systému odzbrojování, zvláště pak na konzistentním provádění a důkladném sledování Úmluvy o chemických zbraních, všeobecném uplatňování Úmluvy o zákazu pozemních min (Ottawská úmluva) a vstupu v platnost Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek, a zahájit jednání o nových dohodách o odzbrojování týkajících se mimo jiné ručních palných zbraní a dalšího omezování konvenčních a jaderných zbraní v Evropě;

18.   vyjadřuje hluboké znepokojení nad prohlášením ruského prezidenta Vladimira Putina o neochotě Ruska nadále se podílet na Úmluvě o konvenčních silách v Evropě z roku 1990; je toho názoru, že se jedná o nepřiměřenou odpověď na plány protiraketového systému; vyzývá k opětovnému otevření politického dialogu v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě na témata bezpečnosti, kontroly zbraní a odzbrojování s tím, že bude v Evropě definitivně ukončeno soutěžení ve zbrojení a že bude dohodnuto další omezování zbrojení a vybudována Evropa bez jaderních zbraní;

19.   vyzývá Komisi, aby se v rámci těchto prioritních oblastí zaměřila na politické, obchodní, hospodářské a finanční nástroje i politiky spadající do prvního pilíře stávajících smluv s cílem lépe plnit cíle Unie v celosvětových záležitostech; je toho názoru, že vnější činnost EU by také mohla těžit z většího počtu žen zastávajících vedoucí funkce, také v oblasti SZBP;

20.   připomíná, že by měla být aktualizována EBS, přičemž by měla být zachována její dvojí povaha (vojenská i civilní) a její základní koncepce předcházení konfliktům a účinného multilateralismu a měla by do ní být začleněna energetická bezpečnost, klimatické změny a prevence šíření chudoby ve světě, které představují hlavní výzvy pro bezpečnost EU;domnívá se, že zvláštní pozornost by měla být věnována spojení mezi bezpečností a rozvojem a zvláštní důležitosti sociálně-ekonomických témat;

21.   trvá na tom, že terorismus představuje jednu z hlavních hrozeb pro bezpečnost EU, je však zapotřebí s ním bojovat bez porušování všeobecných hodnot demokracie, právního státu, lidských práv a základních svobod, které je třeba chránit, a to v úzké spolupráci s mezinárodními partnery a v souladu se strategií stanovenou OSN;

22.   opětovně zdůrazňuje, že zatímco boj proti terorismu představuje klíčovou součást vnější činnosti EU, musí dodržování lidských práv a občanských svobod zůstat pro EU i nadále prioritou; domnívá se, že je třeba učinit mnohem více pro posílení mezinárodní spolupráce v boji proti terorismu podle mezinárodního práva a Charty OSN;

23.   zdůrazňuje význam zahraničně politického rozměru v otázkách zabezpečení energetických dodávek, včetně závislosti Unie na energetických a jiných strategických dodávkách ze zemí a regionů, které jsou stále méně stabilní, stejně jako otázku přístupu k alternativním zdrojům energie a jejich rozvoj; odmítá jakékoli omezování dodávek energie používané jakožto politický nástroj a zdůrazňuje potřebu solidarity v oblasti energetické politiky mezi členskými státy EU; je toho názoru, že by se mělo učinit maximum, aby se tato závislost omezila; zdůrazňuje, že vnější činnost EU je třeba směřovat ke společné strategii a podpoře projektů zaměřených na diverzifikaci energetických dodávek;

24.   zdůrazňuje, že Evropská unie má přednostní zájem na posílení celosvětového řízení, mezinárodních institucí a významu mezinárodního práva; trvá na zásadní úloze OSN při rozvoji globálního vládnutí; připomíná, že je nezbytné, aby Čína a Indie, jakožto rostoucí mocnosti, a také Rusko nesly část odpovědnosti za stav celosvětového řízení a řešení celosvětových výzev a aby se podílely na nenahraditelné úloze, kterou by transatlantičtí partneři měli v tomto ohledu společně hrát;

25.   podtrhuje důležitost dalšího rozvoje rozměru regionální spolupráce v zahraniční politice EU, zejména v sousedních oblastech, posilováním vztahů s regionem Černého moře a podporou spolupráce jak mezi sousedy, tak mezi EU a jejími sousedy, s cílem zajistit regionální řešení pro zajištění stability, rozvoje a prosperity;

26.   připomíná EU, aby vyzývala své partnery k úsilí o rozvoj a upevňování demokracie, lidských práv a právního státu, neboť tato kritéria tvoří základy prosperujícího a bezpečného světa;

27.   vyjadřuje v této souvislosti obavy ohledně prvních testů protisatelitní zbraně, které provedla Čína v lednu 2007; považuje to za známku šíření zbraní ve vesmíru; vyzývá Radu, aby na úrovni OSN podnítila vícestranná jednání s cílem vydání mezinárodního zákazu těchto zbraní;

28.   vítá novou iniciativu, kterou přijaly Spojené státy v oblasti konzultací a poskytování pravidelných informací o své protiraketové ochraně; vyjadřuje znepokojení nad výroky, s kterými vystoupil prezident Putin v reakci na plán USA rozmístit části své protiraketové ochrany v Polsku a v České republice; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby ze zapojily do dialogu; vyzývá Spojené státy, aby zdvojnásobily své úsilí ve snaze konzultovat a vysvětlit své plány týkající se protiraketového obranného systému proti hrozbě nových potenciálních jaderných mocností, aby NATO a EU zůstaly v této otázce jednotné; žádá, aby tyto návrhy byly do hloubky projednány, včetně jejich nezbytnosti, hodnocení hrozeb a možnosti ustanovení různých bezpečnostních oblastí v rámci EU i NATO; zdůrazňuje, že je důležité, aby v rámci Rady NATO-Rusko proběhly konzultace ohledně protiraketového obranného systému;

29.   je toho názoru, že pokud jde o vnější akce, je nezbytné učinit mnohem více, aby se zastavilo šíření chudoby ve světě, zabránilo stigmatizaci a diskriminaci a aby se potíraly vážné choroby; připomíná, že je nezbytné, aby EU zůstala věrná závazkům, které přijala pro splnění rozvojových cílů tisíciletí;

30.   vítá úsilí Komise i Rady o řešení otázky nelegálního přistěhovalectví a usazování se jakožto důležité součásti vnější činnosti EU, ať už jde o vztahy se zeměmi původu nebo s tranzitními zeměmi; domnívá se, že rozvojová spolupráce by se měla zaměřit také na prvotní příčiny hromadného přistěhovalectví a zahrnovat pevnější závazek EU v oblasti řešení konfliktů s cílem dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí, především v afrických zemích; zdůrazňuje, že boj proti nezákonnému přistěhovalectví je úkolem soudů a policie a že politiky EU se musí rovněž zabývat prvotními příčinami nezákonného přistěhovalectví; zdůrazňuje, že potírání nelegálního přistěhovalectví je úkolem soudů a policie, který vylučuje užívání vojenských prostředků a schopností EBOP;

31.   připomíná výše zmíněné usnesení Parlamentu ze dne 14. února 2006 o doložce o lidských právech a demokracii v dohodách Evropské unie a vyzývá Komisi a Radu, aby zohlednily doporučení stanovené v tomto usnesení s cílem zajistit lepší řízení všech typů dohod mezi EU a četnými partnerskými zeměmi, v nichž ustanovení o demokracii tvoří již nyní základní prvek; připomíná svůj závazek bojovat proti beztrestnosti těch, kteří se dopustili válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a dalších vážných porušení lidských práv, mimo jiné posílením úlohy Mezinárodního trestního tribunálu;

32.   vyzývá Radu a Komisi, aby se zhostily své odpovědnosti a bez odkladů začaly uplatňovat doporučení obsažená v usnesení Parlamentu ze 14. února 2007 o údajném využití evropských zemí ze strany CIA na převoz a nelegální zadržování vězňů(22);

33.   zdůrazňuje, že je nezbytné účinně uplatňovat doložky o lidských právech, nešíření zbraní a boji proti terorismu ve všech typech smluv s třetími zeměmi a vyvarovat se modifikacím ad hoc, aby se zajistila koherence a účinnost; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy v rámci nového nástroje stability, předvstupního nástroje, nástroje evropského sousedství a partnerství a nástroje pro rozvojovou spolupráci, a poskytla tak v rámci právní působnosti těchto nástrojů technickou a finanční pomoc třetím zemím a pomohla jim splnit jejich závazky vyplývající z výše uvedených doložek; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby tyto nové nástroje byly uplatňovány způsobem, který je slučitelný s novým evropským nástrojem pro demokratizaci a lidská práva a který jej doplňuje;

Priority v geografických oblastech na rok 2007

34.   doporučuje, aby byla přijata opatření, jež povedou k tomu, že rozšíření EU bude i nadále představovat klíčový cíl politické agendy EU v roce 2007, tento cíl však musí být v souladu se schopností EU začlenit nové členské státy (tzn. který zohledňuje dopad rozšíření na její orgány, finanční zdroje a schopnost plnit své politické cíle); dále doporučuje, aby byla posílena evropská politika sousedství, včetně iniciativ na posílení hospodářských a politických vztahů mezi EU a zeměmi v oblasti Černého moře a vztahů v oblasti bezpečnosti a energetiky; aby se pokračovalo v úsilí o stabilizaci západního Balkánu včetně možnosti přistoupení k EU v souladu se Soluňskou agendou, aby byla obnovena jednání se Srbskem o dohodě o stabilizaci a přidružení, aby byla posílena evropsko-středomořská spolupráce, aby se rozvinulo všestranné, vyvážené partnerství s Ruskem, a to nejen v oblasti obchodu a energetiky, ale především s ohledem na otázky týkající se lidských práv a demokratizace a aby se prohloubily vztahy se střední Asií, prostřednictvím důkladné spolupráce s příslušnými mezinárodními subjekty působícími v tomto regionu;

35.   domnívá se, že podpora národní solidarity, stability, míru, demokracie a hospodářského rozvoje musí v příštích letech dále tvořit priority politiky EU vůči Afghánistánu; žádá, aby byly na tyto úkoly vyčleněny spolehlivé prostředky, které umožní plánování ve střednědobém výhledu; domnívá se, že je potřebné, aby EU podporovala zejména rozvoj silných vnitrostátních a státních institucí, hospodářský a kulturní rozvoj země, odzbrojení soukromých milicí a boj proti pěstování drog a obchodování s nimi;

36.   vítá iniciativu, pro střední Asii, kterou předložilo německé předsednictví, jež by mohla vyústit v účinnější a angažovanější přístup vnější politiky EU vůči tomuto regionu; domnívá se, že tato iniciativa by mohla vytvořit jedinečnou, všestrannou spolupráci mezi EU a zeměmi Střední Asie; sdílí názor, že Evropská unie má živý zájem na větším hospodářském rozvoji, stabilitě a lepší správě věcí veřejných a dodržování lidských práv v regionu;

37.   znovu opakuje, že je zapotřebí pokračovat v reformě OSN jako celku s ohledem na účinný multilateralismus se zvláštním zaměřením na reformu Rady bezpečnosti OSN; v této souvislosti vítá slibné úsilí o reformu, které zahájil předseda valného shromáždění OSN;

38.   je toho názoru, že by mělo být vyvinuto veškeré úsilí, aby se stabilizovala situace v Libanonu, a že by Komise měla podrobně a do hloubky kontrolovat využívání finanční pomoci EU v této zemi; vyzývá Radu, aby zintenzívnila své úsilí v rámci Kvarteta na Blízkém východě (EU, USA, Ruská federace a OSN) s cílem podpořit dialog mezi Izraelci a Palestinci o komplexním mírovém řešení vycházejícím z existence dvou bezpečných a stabilních států; doporučuje, aby se EU jednoznačněji zavázala k postoji Kvarteta (závazek nečinit násilné akce, uznání Izraele a uznání předchozích dohod a povinností včetně plánu dalších kroků); domnívá se, že nová palestinská vláda národní jednoty a uznání předchozích dohod s Izraelem by mělo přimět EU, aby posílila svou angažovanost v Palestině; bez ohledu na předchozí bod se domnívá, že izraelská a palestinská vláda by měly zásadně dodržovat hranice z roku 1967 jakožto dělící linii mezi dvěma vzájemně se uznávajícími nezávislými státy; je toho názoru, že by v tomto ohledu mohla být prospěšná také účast arabských zemí; podporuje výzvu Kvarteta k pokračování mezinárodní pomoci palestinskému lidu;

39.   doporučuje také, aby se přijala opatření k posílení transatlantických vztahů se Spojenými státy na straně jedné a s Latinskou Amerikou s cílem podpořit její proces začleňování na straně druhé, včetně boje proti terorismu za současného dodržování lidských práv a mezinárodních dohod, a to prostřednictvím nové dohody o transatlantickém partnerství, která nahradí stávající novou Transatlantickou agendu; navrhuje, aby byl v rámci této nové dohody o transatlantickém partnerství zaveden mechanismus pravidelné kontroly podobný kontrolnímu mechanismu EBS, prostřednictví něhož odborníci z EU a Spojených států trvale usilují o zlepšení transatlantického partnerství s cílem plně využít jeho potenciál;

40.   dále doporučuje, aby se pokročilo v jednáních o partnerské dohodě s Čínou za předpokladu, že bude dosaženo významného pokroku na poli demokracie a lidských práv; aby se prohloubilo strategické partnerství s Indií, aby se posílila politická a hospodářská spolupráce s Japonskem a sdružením ASEAN a hledala se aktivní role pro Unii v oblasti nedořešených otázek korejského poloostrova, která by se neomezovala pouze na finanční pomoc;

41.   důrazně doporučuje, aby se přijala opatření s cílem rozhodně se zapojit do uplatňování strategie EU–Afrika nad rámec tradiční politiky rozvojové pomoci, zejména s ohledem na nadcházející předsednictví Portugalska, které bude pořádat příští summit EU-Afrika, aby se prostřednictvím dohody o přidružení mezi EU a sdružením Mercosur posílily regionální integrační procesy v Latinské Americe a aby se zahájila jednání o podobných dohodách se zeměmi střední Ameriky a Andského společenství;

42.   zdůrazňuje potřebu dát nový podnět Barcelonskému procesu s cílem prohloubit vyvážený hospodářský, sociální a demokratický vývoj v dotčených zemích;

43.   je toho názoru, že s ohledem na nadcházející rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o komplexním návrhu na vyřešení statusu Kosova, by měla být EU plně připravena k výkonu svých nových úkolů a odpovědností v tomto regionu, a tak oznámit jednotné a společné stanovisko k nové rezoluci Rady bezpečnosti, která nahrazuje rezoluci 1244 (1999); navíc vyzývá Radu, aby podnikla výraznější a účinnější akci pokud jde o přetrvávající konflikty na jižním Kavkaze a v Podněstří;

44.   poukazuje na rozsáhlá usnesení a zprávy, které se týkají různých geografických oblastí zájmu EU, neboť jsou hodnotným přínosem pro probíhající jednání, z nichž by měla vzejít politika EU vůči těmto geografickým oblastem;

Parlamentní kontrola SZBP

45.   bere na vědomí popisnou výroční zprávu o činnosti SZBP za rok 2005, kterou předložila Rada dne 30. června 2006; připomíná, že je nezbytné, aby Rada Parlament nejen informovala, ale také jej plně zapojila do hlavních hledisek a základních rozhodnutí v oblasti SZBP na rok 2007; lituje, že Rada opět opomenula právo Parlamentu na roční konzultaci ex ante, pokud jde o nadcházející aspekty a rozhodnutí na rok 2006, jak je stanoveno v článku 21 Smlouvy o EU a v interinstitucionální dohodě ze dne 6. května 1999;

46.   bere na vědomí, že přestože se Rada dopustila porušení článku 21 Smlouvy o EU, není z procedurálních důvodů možné obrátit se s postupy Rady na Soudní dvůr, neboť článek 46 Smlouvy o EU neřadí článek 21 do vyčerpávajícího seznamu případů, kdy se ustanovení Smlouvy o ES o podání žaloby u Soudního dvora vztahují také na oblast SZBP;

47.   opětovně zdůrazňuje své zklamání, že se Rada omezuje na pouhé informování Parlamentu a předkládání strohého seznamu činností v oblasti SZBP za předchozí rok, což dokonce uváděla i sama Rada v úvodní části svých zpráv, místo toho aby na začátku každého roku skutečně konzultovala s Parlamentem hlavní hlediska a rozhodnutí pro každý daný rok, včetně jejích finančních dopadů - jak stanoví článek 28 smlouvy a EU - a poté podala Parlamentu zprávu o tom, zda, a případně jak, budou zohledněny jeho připomínky, a zdůrazňuje, že takový postup je faktickým porušením základního poslání článku 21;

48.   vyzývá Radu, aby tuto situaci napravila a vykládala body 42 a 43 nové inter-institucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze 17. května 2006, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2007, pružněji a v širším smyslu, aby tak zajistila Parlamentu právo na každoroční konzultaci ex ante v otázkách nadcházejících hledisek a rozhodnutí v oblasti SZBP; zdůrazňuje, že ve stávajících smlouvách nic nenaznačuje tomu, že by pojem "konzultace" měl ve výše uvedeném článku 21 jiný význam než ten, který má v právních předpisech EU;

49.   bere na vědomí zejména body 42 a 43 interinstitucionální dohody z roku 2006, které se týkají financování SZBP a ustanovují strukturovaný dialog mezi Radou a Parlamentem a které by mohly, budou-li vyloženy konstruktivním a pružným způsobem, přispět ke skutečné konzultaci s příslušným výborem; v tomto ohledu považuje vysvětlující korespondenci mezi finským předsednictvím a předsedy dvou příslušných výborů za částečné splnění požadavku konzultovat s Parlamentem;

50.   varuje před jakýmkoli omezeným výkladem bodu 43 interinstitucionální dohody z roku 2006, který by mohl znemožnit konzultaci o hlavních hlediscích a rozhodnutích pro daný rok, která by v souladu s článkem 21 Smlouvy o EU měla probíhat s Parlamentem na začátku každého roku;

51.   upozorňuje, že je připraven na začátku každého roku uspořádat s Radou a vysokým představitelem/generálním tajemníkem Rady diskusi o hlavních hlediscích a rozhodnutích v oblasti SZBP pro nadcházející rok, neboť tato diskuse představuje ideální příležitost konzultovat s Parlamentem; kromě toho se domnívá, že by bylo zvláště užitečné, aby kandidáti na úřad vysokého zástupce/generálního tajemníka předkládali své programy Výboru pro zahraniční věci Evropského parlamentu;

52.   vybízí Radu a členské státy, aby dále posílily parlamentní kontrolu SZBP tím, že zajistí, aby Parlament hrál důležitou úlohu, a povede se s ním strukturovaný dialog, jak je stanoveno v nové interinstitucionální dohodě, a užší spoluprací mezi Evropským parlamentem a národními parlamenty;

53.   podtrhuje důležitost zásadního zapojení Parlamentu do rozhovorů o mezinárodních smlouvách a dohodách mezi EU a třetími zeměmi, jakož i do postupu jejich uzavírání;

54.   navrhuje, aby byla přijata následující opatření zejména k posílení parlamentní kontroly zpravodajských a bezpečnostních služeb v oblasti:

  a) vztahů mezi orgány EU a agenturami:
   - udělením pravomoci Parlamentu jmenovat a odvolat koordinátora pro boj proti terorismu a ředitele situačního centra SitCen, satelitního střediska EU a agentury Eurojust;
   - stanovením povinnosti pro koordinátora pro boj proti terorismu a ředitele situačního centra SitCen, satelitního střediska EU a agentury Eurojust předkládat Parlamentu výroční zprávu o své činnosti a rozpočtu a řádně zohlednit jakákoli následná doporučení a připomínky Parlamentu;
  b) vztahů mezi členskými státy, orgány EU a agenturami:
   - rozvojem spolupráce mezi Evropským parlamentem a národními parlamenty, která by umožňovala demokratický dohled nad zpravodajskými agenturami a institucemi EU a zároveň by zajišťovala průhlednost a posilovala jistotu občanů EU, pokud jde o činnosti národních bezpečnostních a zpravodajských služeb a služeb EU;
   - aktualizací interinstitucionální dohody ze dne 7. listopadu 2002(23) o financování Fondu solidarity Evropské unie cílem začlenit citlivé informace do všech činností v oblasti SZBP a zajistit, že Parlament bude plně obeznámen se všemi dostupnými informacemi, které se týkají celé oblasti SZBP;
   - posílením zejména role stávajícího zvláštního výboru Evropského parlamentu, jak je stanoveno v interinstitucionální dohodě ze dne 20. listopadu 2002 o přístupu Evropského parlamentu k citlivým informacím v oblasti bezpečnostní a obranné politiky(24), aby se umožnilo provádění kontroly nových zpravodajských subjektů na úrovni EU (satelitního střediska EU, situačního centra SitCen, kanceláře koordinátora pro boj proti terorismu, agentury Eurojust a vojenského štábu EU);
   - udělením skutečných pravomocí koordinátorovi pro boj proti terorismu posílením jeho kompetencí a mandátu;
  c) vztahů mezi EU a třetími zeměmi:
   - zahájením výměny informací a osvědčených postupů mezi zvláštním výborem Parlamentu a parlamentními výbory pro zpravodajství Kongresu USA;
   - vznesením požadavku, aby třetí země (zejména přistupující a přidružené) sdílely dostupné citlivé informace a materiál zpravodajských služeb týkající se SZBP se svými protějšky z EU, a to prostřednictvím příslušných parlamentů nebo vlád;

Financování SZBP/EBOP

55.   považuje celkovou částku ve výši 1 740 milionů EUR vyčleněnou na SZBP na období 2007–2013 za nedostatečnou pro dosažení ambiciózního cíle Unie stát se celosvětovým hráčem, připouští však, že finanční prostředky schválené pro oblast SZBP na rok 2007 ve výši 159,2 milionu EUR jsou důležitým krokem vpřed ve srovnání s předchozími návrhy;

56.   vítá posílení kapitoly SZBP, na kterém se nakonec Parlament a Rada dohodly, v rámci něhož bude v období 2007–2013 pro účely SZBP k dispozici 1 740 milionů EUR; připomíná, že tato úroveň financování představuje ve skutečnosti více než trojnásobek úrovně v rámci starého finančního výhledu, a právě z tohoto důvodu bude třeba zároveň posílit opatření parlamentní kontroly a ze strany Rady zlepšit spolupráci;

57.   vítá interinstitucionální dohodu z roku 2006, která zejména posiluje účast Parlamentu v rozhodovacím procesu v oblasti SZBP, umožňuje větší demokratickou kontrolu vnějších akcí Unie a financování akcí SZBP a konsoliduje a prohlubuje dřívější ustanovení o SZBP týkající se pravidelných politických konzultací s Evropským parlamentem;

58.   domnívá se, že skutečné posouzení finančních dopadů na rozpočet EU bylo doposud brzděno nedostatkem účelných informací ze strany Rady, ačkoli byla v posledních několika letech pořádána k této problematice společná setkání; domnívá se, že s podpisem nové interinstitucionální dohody nyní nadešel čas, aby byl uplatněn duch i litera těchto ustanovení, jež nyní získala jasnou podobu;

59.   lituje předchozího přístupu Rady, která důležité finanční informace poskytovala až poté, co byla přijata konečná rozhodnutí, což šlo proti samotnému smyslu tohoto postupu; vítá však skutečnost, že v tomto ohledu došlo k určitému zlepšení, zejména v souvislosti s novou misí v Kosovu, a očekává takovýto postup pravidelně i v budoucnu;

60.   zdůrazňuje v tomto ohledu body 42 a 43 interinstitucionální dohody z roku 2006; zvláštní důraz klade na požadavek, aby Rada konzultovala s Parlamentem výhledový dokument, který stanovuje hlavní hlediska a strategická rozhodnutí SZBP, včetně jejich finančních dopadů, a to každý rok do 15. června zcela v souladu s novou interinstitucionální dohodou; zdůrazňuje, že součástí se má stát také hodnocení opatření zahájených v předcházejícím roce, a věří, že všechna tato opatření dohromady mohou představovat základ pro opravdové zlepšení demokratické kontroly;

61.   lituje, že vzhledem k nedostatečné částce vyčleněné na SZBP na období 2007–2013, nezamezuje článek, který je věnován zvláštním zástupcům EU, zvyšování počtu těchto vyslanců, kteří by měli být podle definice jmenováni pouze ve zvláštních případech a neměli by oslabovat úlohu delegace Komise, která je na místě přítomná;

62.   připomíná, že zvláštní zástupci Evropské unie spadají pod rozpočet SZBP a že i pokud jde o finanční dopad prodloužení jejich mandátu, platí všechna příslušná ustanovení bodu 42 interinstitucionální dohody z roku 2006; zastává názor, že je zapotřebí stanovit kritéria pro jmenování a hodnocení zvláštních zástupců EU, včetně popisu a smyslu jejich poslání, délky mandátu, spolupráce a komplementarity s delegacemi EU v rámci prvního pilíře a zhodnocení jejich potenciálního přínosu; vyzývá Radu a Komisi, aby v tomto ohledu spolupracovaly, mimo jiné poskytování včasného přístupu k hodnotícím zprávám, které by měly obsahovat závažné, vyčerpávající a objektivní informace a měly by být vypracovány pod vedením vysokého představitele pro SZBP;

63.   vyjadřuje zejména znepokojení na tím, že smíšené akce SZBP, které s sebou nesou výdaje v důsledku jak civilních akcí, tak i akcí s vojenskými nebo obrannými aspekty, neměl doposud žádný parlament možnost zhodnotit; zdůrazňuje, že jde o důsledek nepřehledné situace, kdy na jedné straně jsou národní parlamenty obeznámeny s vojenskou / obrannou částí financování a na straně druhé je Parlament obeznámen pouze s civilními aspekty; zdůrazňuje, že tyto smíšené civilní a vojenské akce by měly být kontrolovatelné v plné míře, a vyzývá proto Radu a Komisi, aby plně spolupracovaly při hledání způsobů, jak získávat celkový obraz těchto misí a jejich mnohostranné finanční struktury;

64.   lituje, že interinstitucionální dohoda z roku 2006 jednoznačně nestanoví, že by společné náklady na vojenské operace v rámci SZBP měly být hrazeny z rozpočtu Společenství, čímž dochází k narušení stávající praxe, při níž byly k dispozici prostředky pro doplňkové rozpočty členských států a startovní kapitál;

65.   lituje tedy, že interinstitucionální dohoda z roku 2006 nemění stávající pravidla týkající se operací SZBP, jako je zásada "náklady hradí každá strana za sebe" nebo jiná opatření jako např. tzv. "mechanismus ATHENA'; připomíná, že taková opatření zachovávají finanční zátěž na těch členských státech, jejichž příspěvek je na místě největší, a tím ohrožují jejich budoucí účast na operacích SZBP a vytváří situaci, které by bylo možné jednoduše zabránit financováním operací z rozpočtu EU;

66.   lituje, že nejméně v jednom případě Rada financovala jisté náklady prostřednictvím mezivládního "mechanismu ATHENA" a to i přesto, že Komise byla jednoznačně toho názoru, že zmíněné výdaje měly být financovány z rozpočtu EU; má zato, že Rada a Komise jsou v případě pochybností povinny Parlament informovat a konzultovat s ním, a jednostranná rozhodnutí Rady nemůže přijmout;

67.   žádá Radu, aby Parlament informovala o nových ustanoveních týkajících se "mechanismu ATHENA" přijatých v prosinci 2006; vyjadřuje překvapení, že Rada nepovažovala za nutné o této záležitosti během dvou společných schůzí konaných na podzim roku 2006 Parlament informovat, vzhledem k tomu, že téhož roku byl tento bod již předmětem diskuse;

68.   vyzývá proto k vytvoření nové rozpočtové metodiky, aby se zlepšila průhlednost výdajů EBOP a podpořil se rozvoj vojenského a civilního potenciálu nezbytného ke splnění cílů EBS tím, že:

   a) v úvodní fázi by Rada vypracovala rozpočtový dokument odrážející závazky členských států plnit hlavní civilní cíl pro rok 2008 a hlavní vojenský cíl pro rok 2010;
   b) ve druhé etapě by se členské státy zavázaly k provádění EBOP prostřednictvím orientačního "rozpočtu", který by byl každoročně projednán během jednání Evropského parlamentu a parlamentů členských států a v němž by členské státy přislíbily financovat na víceletém základě vybavení a personál nezbytný pro operace v rámci EBOP, čímž by ukázaly svou připravenost poskytovat výdaje na EBOP a zajistit větší transparentnost, pokud jde o výdaje na vojenské akce;
   c) nakonec by se dosáhlo společného rozhodnutí o racionalizaci rozpočtu pro SZBP a EBOP, včetně zohlednění výdajů členských států na úrovni EU v oblasti bezpečnosti a obrany v rámci revidovaného finančního systému EU plánovaného na období 2008–2009;

69.   poznamenává, že k veškerým nevyčerpaným prostředkům, zejména k navracení částek, v kapitole SZBP Komise přistupuje následně jako k "účelově vázaným příjmům" ve smyslu finančního nařízení, a jsou proto následující rok do příslušných položek vraceny; domnívá se, že tento postup není v souladu s ustanoveními finančního nařízení, a žádá Účetní dvůr, aby tuto záležitost přezkoumal;

o
o   o

70.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi NATO a předsedovi parlamentního shromáždění Rady Evropy.

(1) Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1.
(2) Úř. věst. C 297 E, 7.12.2006, s. 182.
(3) Úř. věst. C 247 E, 6.10.2005, s. 88.
(4) Úř. věst. C 288 E, 25.11.2006, s. 59.
(5) Přijaté texty, P6_TA(2006)0495.
(6) Úř. věst. C 300 E, 9.12.2006, s. 267.
(7) Úř. věst. C 290 E, 29.11.2006, s. 396.
(8) Úř. věst. C 300 E, 9.12.2006, s. 482.
(9) Přijaté texty, P6_TA(2006)0566.
(10) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 226.
(11) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 235.
(12) Úř. věst. C 82, 1.4.2004, s. 610.
(13) Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 240.
(14) Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 233.
(15) Úř. věst. C 320 E, 15.12.2005, s. 253.
(16) Úř. věst. C 292 E, 1.12.2006, s. 112.
(17) Úř. věst. C 297 E, 7.12.2006, s. 341.
(18) Úř. věst. C 290 E, 29.11.2006, s. 107.
(19) Přijaté texty, P6_TA(2006)0569.
(20) Přijaté texty, P6_TA(2006)0568.
(21) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(22) Přijaté texty, P6_TA(2007)0032.
(23) Úř. věst. C 283, 20.11.2002, s. 1.
(24) Úř. věst. C 298, 30.11.2002, s. 1.

Právní upozornění - Ochrana soukromí