Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2006/2240(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0068/2007

Předložené texty :

A6-0068/2007

Rozpravy :

PV 23/05/2007 - 4
CRE 23/05/2007 - 4

Hlasování :

PV 23/05/2007 - 5.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2007)0206

Přijaté texty
WORD 140k
Středa 23. května 2007 - Štrasburk Konečné znění
Podpora slušné práce pro všechny
P6_TA(2007)0206A6-0068/2007

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. května 2007 o podpoře slušné práce pro všechny (2006/2240(INI))

Evropský parlament ,

-   s ohledem na sdělení Komise o podpoře slušné práce pro všechny – Příspěvek Unie k provádění agendy slušné práce ve světě (KOM(2006)0249) (Sdělení Komise o podpoře slušné práce pro všechny),

-   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise – příloha ke sdělení Komise o podpoře slušné práce pro všechny (SEK(2006)0643),

-   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. ledna 2007 ke sdělení Komise o podpoře slušné práce pro všechny(1) ,

-   s ohledem na deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o základních zásadách a právech při práci,

-   s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

-   s ohledem na úmluvy MOP a na základní pracovní normy MOP,

-   s ohledem na odstavec 47 rezoluce Generálního Shromáždění OSN ze dne 16. září 2005 týkající "závěrečného dokumentu" summitu Valného shromáždění OSN v roce 2005, který se týká slušné práce a spravedlivé globalizace,

-   s ohledem na přijetí ministerské deklarace na zasedání Hospodářské a sociální rady OSN dne 5. července 2006, v níž se uvádí, že je naléhavě třeba vytvořit na národní a mezinárodní úrovni prostředí, které bude jako klíčový prvek udržitelného rozvoje přispívat k vytváření plné a produktivní zaměstnanosti a slušné práce pro všechny,

-   s ohledem na zprávu Světové komise pro sociální rozměr globalizace ze dne 24. února 2004 (WCSDG) Spravedlivá globalizace: vytváření příležitostí pro všechny,

-   s ohledem na sdělení Komise o sociálním rozměru globalizace – příspěvek politiky EU k rozšíření výhod na všechny (KOM(2004)0383),

-   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise – Druhá výroční zpráva o migraci a integraci (SEK(2006)0892),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2002 o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Sociálnímu výboru nazvané Podpora základních pracovních norem a zlepšení správy sociálních věcí v souvislosti s globalizací(2) ,

-   s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie: "Evropský konsensus"(3) ,

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Investice do lidí" o tematickém programu pro lidský a sociální rozvoj a finančním výhledu na období 2007–2013 (KOM(2006)0018) (sdělení Komise o investicích do lidí),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2002 o sdělení Komise nazvané "Přizpůsobení se změnám v práci a ve společnosti: nová strategie Společenství pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2002–2006(4) ",

-   s ohledem na dokument řídícího orgánu MOP, Výboru pro zaměstnaneckou a sociální politiku, nazvaný Aktualizace provádění světové agendy zaměstnanosti a souvisejících aspektů integrační politiky z března 2004,

-   s ohledem na pracovní dokument MOP Právní aspekty nezákonného obchodování za účelem nucené práce v Evropě z dubna 2006,

-   s ohledem na pracovní dokument MOP č. 58 nazvané Slušná práce, normy a ukazatele ze srpna 2005,

-   s ohledem na studii MOP nazvanou Nedostatek slušné práce na celém světě: zjišťování trendů pomocí ukazatelů ze srpna 2006,

-   s ohledem na diskusní příspěvek o slušné práci v národních rámcích, připravený pro seminář MOP o globálních cílech a národních výzvách z října 2004,

-   s ohledem na čl. 31 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie, v němž se uvádí, že "každý pracovník má právo na pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpečnost a slušnost",

-   s ohledem na čl. 152 odst. 1 Smlouvy o ES se uvádí, že "při vymezení a provádění všech politik a činností Společenství je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví",

-   s ohledem na článek 50 Dohody o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsané v Cotonou dne 23. června 2000(5) (dohoda z Cotonou),

-   s ohledem na závěry Rady o slušné práci pro všechny přijaté dne 1. prosince 2006 v Bruselu,

-   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci(6) ,

-   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě(7) ,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0068/2007),

A.   vzhledem k tomu, že koncepce slušné práce přesahuje ochranu základních pracovních norem a že je založena na klíčových zásadách produktivního a svobodně zvoleného zaměstnání, pracovních práv, sociální ochrany, sociálního dialogu a na podpoře rovného postavení žen a mužů, zapracované do všech čtyř pilířů,

B.   vzhledem k tomu, že prostředky k dosažení slušné práce by měly být upraveny podle schopností každé společnosti a úrovně jejího vývoje, vzhledem k tomu, že by úsilí o podporu slušné práce by se mělo orientovat jak oficiální ekonomiku, tak i stínový sektor, a mělo by zahrnovat odvětví zemědělství, samostatně výdělečně činné osoby a osoby vykonávající práci z domova,

C.   vzhledem k tomu, že podpora slušné práce pro všechny na všech úrovních by měla být celosvětovým cílem, jak požaduje Světová komise pro sociální rozměr globalizace, rezoluce ze zasedání OSN v roce 2005 a ministerská deklarace přijatá Hospodářskou a sociální radou OSN dne 5. července 2006; vzhledem k tomu, že tento cíl by měl být součástí úsilí o realizaci rozvojových cílů tisíciletí a závazky Kodaňského světového sociálního summitu z roku 1995,

D.   vzhledem k tomu, že v současné době existuje trend slušnou prací opovrhovat a oslabovat ji, což je výsledek otevírání nových a levných trhů práce a související snahy o využívání "lukrativního" pracovního dumpingu,

E.   vzhledem k tomu, že MOP je orgánem oprávněným definovat a projednávat mezinárodní pracovní normy a dohlížet na jejich používání v oblasti práva a v praxi; vzhledem k tomu, že je nezbytná lepší spolupráce mezi MOP a všemi příslušnými účastníky, a úplná účast MOP na práci Světové obchodní organizace (WTO), a vzhledem k tomu, že Evropská unie, zastupující 27 členských států, má v této oblasti významnou váhu a sehrává v ní významnou úlohu, stejně jako ve správě sociálních věcí,

F.   vzhledem k tomu, že národní programy pro slušnou práci v rámci MOP stejně jako další snahy ze strany mezinárodních rozvojových agentur a OSN mají za cíl řešit problémy zaměstnanosti a přispět v širším kontextu k národním a regionálním strategiím rozvoje, boje proti nezaměstnanosti a snížení chudoby,

G.   vzhledem k tomu, že v období let 2000–2006 se většina programů a studií týkajících se vnější spolupráce nezabývala zaměstnaností, sociální soudržností a slušnou prací,

H.   vzhledem k tomu, že slušná práce se stává ústředním bodem nadále se zlepšujících pracovních podmínek a boje proti nezaměstnanosti, chudobě a sociálnímu vyloučení,

I.   vzhledem k tomu, že normy slušné práce se často nedodržují v případě práce na částečný úvazek, nedostatečné zaměstnanosti a v rámci stínové ekonomiky, nehlášených a nelegálních činností, včetně nucené práce a dětské práce,

J.   vzhledem k tomu, že se v situaci neodpovídající slušné práci se ocitají rovněž ti, kdo si nezvolí, nýbrž jsou nuceni pracovat na částečný úvazek, z nichž mnozí žijí z příjmů pod hranicí minimální mzdy,

K.   vzhledem k tomu, že respektování kulturní rozmanitosti, spravedlivé globalizace a cílů plné a produktivní zaměstnanosti a slušné práce pro všechny, včetně domorodého obyvatelstva, osob se zdravotním postižením, žen, menšin, starších osob, migrujících osob, osob s nedostatečnou kvalifikací, osob, které žijí v zaostalých a znevýhodněných oblastech, a mladých lidí je hlavním nástrojem boje proti chudobě, nezaměstnanost a sociálnímu vyloučení,

L.   vzhledem k tomu, že všichni mezinárodní aktéři musí napomáhat tomu, aby se zvyšovaly příležitosti starších lidí získat a udržet si slušnou práci tím, že zlepší jejich přístup k celoživotnímu vzdělávání a rekvalifikaci na nové druhy pracovních míst na jedné straně, nebo tím, že zajistí dostatečné starobní důchody, lékařskou péči a další příslušné sociální služby a příspěvky na straně druhé; vzhledem k tomu, že sociální ochrana je nedílnou součástí slušné práce,

M.   vzhledem k tomu, že všude si mladí lidé zaslouží, aby měli možnost nalézt slušnou práci, a vzhledem k tomu, že by toto úsilí mělo být rozvíjeno prostřednictvím životních cyklů a mezigeneračního přístupu; vzhledem k tomu, že při dlouhodobé nezaměstnanosti na začátku jejich pracovního života existuje riziko trvalého dopadu na zaměstnatelnost mladých lidí, jejich příjmy a přístup ke kvalitním pracovním místům,

N.   vzhledem k tomu, že mnoho migrujících pracovníků v Evropě nemůže využít slušných pracovních podmínek,

O.   vzhledem k tomu, že jsou v mnoha částech světa starší ženy ohroženy tím, že budou muset pracovat za nespravedlivých podmínek, a proto si v tomto ohledu zaslouží zvláštní pozornost,

P.   vzhledem k tomu, že vzdělávací systémy přizpůsobené požadavkům znalostní společnosti hrají klíčovou roli v přípravě mládeže k jejímu zapojení na trh práce tím, že pomáhají zvyšovat jejich příležitosti pro nalezení práce, která je slušná a kvalitnější,

Q.   vzhledem k tomu, že celoživotní vzdělávání umožňuje všem lidem získat potřebné dovednosti, aby se mohli přizpůsobit měnícím se potřebám trhu práce, přispět k jeho produktivitě a zapojit se jako aktivní občané do společnosti založené na znalostech,

R.   vzhledem k tomu, že všechny členské státy vypracovaly národní akční plány zaměstnanosti v souladu s hlavními směry zaměstnanosti stanovenými na mimořádném zasedání Evropské rady o zaměstnanosti, které se konalo v Lucemburku ve dnech 20.–21. listopadu 1997,

S.   vzhledem k tomu, že evropská strategie zaměstnanosti, sociální ochrana a strategie sociálního začlenění si kladou za cíl ukázat směr a zajistit koordinaci priorit politiky zaměstnanosti a sociální ochrany a politik sociálního začlenění, které by členské státy měly na evropské úrovni podporovat,

T.   vzhledem k tomu, že v revidované Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost a v evropské strategii udržitelného rozvoje Evropská rada ve dnech 22.–23. března 2005 zdůraznila význam vytváření sociálně udržitelného pracovního života,

U.   vzhledem k tomu, že EU si Lisabonskou strategií stanovilo nový strategický cíl: stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě, schopnou udržitelného růstu s větším počtem pracovních míst a s kvalitnějšími pracovními místy, sociální soudržností a vysokým stupněm ochrany životního prostředí, nicméně očekávané výsledky se dosud neprojevily,

V.   vzhledem k tomu, že – jak naznačují integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost (2005–2008) (KOM(2005)0141) – pro posílení sociálně udržitelné konkurenceschopnosti EU je důležité zlepšit produktivitu podporou slušné práce a kvality pracovního života, včetně bezpečnosti a zdraví při práci, lepší rovnováhy mezi flexibilitou a jistotou v zaměstnání, celoživotního vzdělávání, vzájemné důvěry a účasti, lepšího sladění rodinného, pracovního a soukromého života, boje proti diskriminaci na základě pohlaví a všem dalším formám diskriminace, a také podporou sociální integrace zranitelných skupin, což jsou všechno součásti úsilí směřujícího k slušné práci,

1.   domnívá se, že slušná práce je ústředním bodem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení;

2.   věří, že Evropská unie může významně přispět k podpoře slušné práce pro všechny jak svými vnitřními, tak vnějšími politikami, uplatňováním svých sociálních hodnot a zásad, bojem proti dumpingu práce a prosazováním své úlohy na mezinárodní úrovni;

3.   zdůrazňuje, že slušná práce není jen otázkou týkající se zaměstnanosti nebo sociální ochrany, ale je také záležitostí správy, a zdůrazňuje, že provádění účinných politik zaměřených na slušnou práci vyžaduje odpovědné instituce, politický závazek k řádnému řízení státu a aktivní a organizovanou občanskou společnost;

4.   vyzývá Radu a Komisi, aby zohlednily úvahy a doporučení Světové komise pro sociální rozměr globalizace, summitu OSN ze září 2005 a ministerské deklarace ze zasedání Hospodářské a sociální rady OSN dne 5. července 2006, a zahrnuly hledisko slušné práce do všech činností EU a členských států;

5.   zdůrazňuje, že je nezbytné, aby nadnárodní společnosti podporovaly sociální rozměr globalizace a aby se při všech svých operacích na celém světě držely základních pracovních norem a postupů slušné práce;

6.   vyzývá Komisi, aby zavedla do praxe svůj návrh strategie a vodítek pro lepší mobilizaci vnitřních a vnějších politik EU s ohledem na agendu slušné práce, zejména v otázkách rozvoje, vnější pomoci, obchodu, migrace a vnějších dvoustranných a vícestranných vztahů;

7.   vyzývá Radu a Komisi, aby se nevzdávaly své odpovědnosti při provádění systému všeobecných celních preferencí GSP+, ale aby aktivně spolupracovaly s MOP při zajišťování, že budou podmínky dohod plně odpovídající a, pokud to bude nezbytné, použijí pravomoci a svá opatření ke zrušení preferencí každé zemi, která nebude respektovat základní sociální, pracovní a lidská práva, včetně práva na svobodu sdružování, a ostatní základní pracovní úmluvy a normy MOP;

8.   vyzývá Komisi, k tomu, aby prokázala více důslednosti v uskutečňování systému GSP+ tím, že vládám zvýhodněných zemí adresuje doporučení, a aby používala ustanovení o dohledu podle nařízení Rady (ES) č. 980/2005 ze dne 27. června 2005, kterým se uplatňuje systém všeobecných celních preferencí(8) , a aby v případě nutnosti uplatnila mechanizmy dočasného pozastavení preferencí vůči zemím, které neplní své závazky a které závažně a systematicky porušují základní sociální práva, a zároveň zajistila, že zrušení preferencí nebude podněcovat protekcionismus; požaduje rovněž, aby bylo sledování a uplatňování těchto mechanizmů bylo rozšířeno tak, aby se vztahovalo i na ostatní země zvýhodněné GSP+, zvláště pokud jde o dětskou a nucenou práci, jejichž odstranění je hlavní výzvou pro MOP, jak je uvedeno ve zprávě této organizace "Konec dětské práce: na dosah";

9.   vyzývá členské státy, aby v souladu se závazkem Komise obsaženém ve výše uvedeném sdělení zohledňovaly v rámci iniciativ Komise sociální rozměr slušné práce, když uzavírají obchodní dohody se třetími zeměmi;

10.   zdůrazňuje, že agenda slušné práce zahrnuje řadu univerzálních strategií, které nejsou spojeny s jedním modelem rozvoje, ale jsou přímo spojeny se spravedlivějším a vyváženějším rozdělováním vytvářeného bohatství, a je nástrojem, který řídí rozvoj podle hodnot a zásad jednání a správy věcí veřejných, které spojují hospodářskou konkurenceschopnost se sociální spravedlností;

11.   v kontextu udržitelné rozvojové strategie vyzývá Komisi, aby vypracovala důsledný přístup, který se bude týkat vazeb mezi sociálními politikami, politikami zaměstnanosti a politikami v oblasti životního prostředí a který bude založen na svobodě a odpovědnosti;

12.   zdůrazňuje, že si cíl slušné práce žádá soudržný a integrovaný balíček hospodářských a sociálních politik, jež budou usilovat o podporu produktivních a kvalitních pracovních míst; zdůrazňuje, že se agenda slušné práce zasazuje o přijetí politik, které přesahují tradiční politiky pracovního trhu, což musí být podporováno prostřednictvím všech hospodářských politik členských států;

13.   vyzývá členské státy a podniky, aby ve spolupráci se sociálními partnery a na základě právních předpisů Společenství týkajících se zdraví a bezpečnosti pracovníků přijaly preventivní strategie a aby rovněž zavedly opatření, pomocí nichž bude zajištěna ochrana mateřství a zlepší se bezpečnost a ochrana zdraví při práci těhotných pracovnic a pracovnic, které jsou krátce po porodu či kojí;

14.   zdůrazňuje, že je nutné zlepšit transparentnost pracovního trhu, aby veškeré způsoby výkonu práce (na dobu určitou nebo neurčitou, na plný či částečný úvazek, placené na hodinu) byly legální a slušně placené a aby plně respektovaly práva pracovníků, základní pracovní normy, sociální dialog, sociální ochranu (včetně bezpečnosti a zdraví při práci) a rovnost pohlaví;

15.   připomíná, že podmínky zaměstnávání mladých lidí, včetně školených osob, musí respektovat základní práva všech pracovníků a zásady slušné práce;

16.   vítá sdělení Komise o slušné práci a vybízí členské státy a kandidátské země k ratifikaci a úplnému provádění úmluv MOP, které MOP označila za aktuální, a zejména těch, které se týkají slušné práce; je přesvědčen, že provádění úmluv MOP týkajících se slušné práce by mělo být podporováno v rámci politiky sousedství a vnějších politik; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily MOP tím, že posílí její systém a mechanismy dohledu;

17.   rozhodně podporuje přístup Komise zaměřený na podporu iniciativ týkajících se podpory svobody sdružování a kolektivního vyjednávání, zlepšování správy služeb zaměstnanosti, inspektorátů práce a orgánů, které řídí sociální ochranu, a rozvoje integrovaných strategií prevence v oblasti bezpečnosti a zdraví při práci v rámci programů rozšíření a předvstupních programů;

18.   vítá, že sdělení Komise o investicích do lidí v kontextu "Evropského konsensu" (rozvojová politika EU) a význam, který má tento program pro provádění agendy slušné práce v partnerských zemích EU;

19.   zdůrazňuje, že čl. 12 odst. 2 písm. d) bod ii) nařízení (ES) č. 1905/2006 vyzývá k podpoře agendy slušné práce jakožto všeobecného cíle, jehož má být dosaženo mimo jiné prostřednictvím globálních a dalších mnohonárodních iniciativ s cílem uplatňování mezinárodně dohodnutých základních pracovních norem MOP, posouzení dopadu obchodu na slušnou práci a udržitelných a vhodných mechanismů spravedlivého financování a účinného fungování – a širší působnosti – systémů sociální ochrany; zdůrazňuje, že čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 1905/2006 uvádí slušnou práci jakožto oblast zájmu; vyzývá Komisi, aby uplatňovala tato ustanovení ve své rozvojové politice; dále vyzývá Komisi, aby systematicky informovala o svých snahách na podporu slušné práce ve výročních zprávách o své rozvojové politice a provádění vnější pomoci;

20.   vyzývá Komisi, aby podporovala dodržování základních pracovních norem MPO i cíl slušné práce v rámci obchodní politiky členů WTO jako soubor účinných pravidel doplněných mechanismem sankcí pro ty partnery, kteří se těmto normám nepřizpůsobí, přičemž je třeba plně uplatňovat postup systému všeobecných celních preferencí; nabádá Evropskou unii, aby zvážila zřízení subjektů odpovědných za sledování souběžného vývoje obchodu a slušné práce jak na evropské, tak na světové úrovni;

21.   vyzývá Komisi, aby nejen podporovala, ale se i účastnila dialogu zahájeného mezi mezinárodními finančními institucemi, MOP, OSN a WTO, který se týká doplňkovosti a důslednosti jejich politik, jež se vztahují k hospodářskému růstu, investicím, obchodu a slušné práci;

22.   vyzývá Komisi, aby při udělování obchodních preferencí zohledňovala, například podle paktu stability a růstu, shodu přijímajících zemí s mezinárodními pracovními normami, které chrání slušnou práci, aby tak země, jež nesplňují tyto základní normy, netěžily z obchodních preferencí Evropské unie;

23.   zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že se politiky WTO, UNCTAD, MOP a dalších mezinárodních organizací navzájem doplňují, je mezi nimi zapotřebí lepší spolupráce; domnívá se, že pro podporu slušné práce a pro její zaručení v praxi je zásadní soudržnost mezi prováděnými opatřeními; navrhuje udělit MOP v rámci WTO status pozorovatele; obrací se na parlamenty dalších členů WTO a žádá je, aby tento požadavek podpořili;

24.   vyzývá Komisi, aby navrhla vytvořit v rámci WTO výbor pro obchod a slušnou práci, a to podle Výboru pro obchod a životní prostředí;

25.   připomíná, že stanovy MOP této organizaci umožňují požadovat obchodní sankce vůči státu, který nedodržuje mezinárodní sociální úmluvy, a žádá organizaci WTO, aby se v zájmu dosažení soudržnosti činností mezinárodních institucí zavázala k souladu s rozhodnutími MOP;

26.   navrhuje, aby byla MOP oprávněna předkládat odborné posudky (stanoviska třetí, ve věci nezúčastněné strany) odborným skupinám WTO a jejímu odvolacímu orgánu v případech, kdy je předmětem sporu porušování mezinárodních úmluv, a při nichž je nutno zohlednit rozhodnutí MOP;

27.   navrhuje, aby v zájmu soudržnosti činností mezinárodního společenství v oblasti podpory slušné práce v případech, kdy je rozhodnutí Orgánu pro řešení sporů (WTO) považováno členským státem WTO za zpochybnění rozhodnutí MOP o shodě s pracovními úmluvami, existovala možnost odvolání u MOP ;

28.   vyzývá EU, aby učinila soulad s mezinárodními pracovními normami součástí přístupových jednání s novými členy WTO;

29.   naléhavě žádá Komisi, aby soulad se základními pracovními normami učinila podmínkou své nákupní a smluvní politiky; vyzývá proto Komisi k tomu, aby rozvíjela politiku a poskytovala pomoc související s obchodem umožňující dodržování těchto norem také u drobných výrobců v rozvojových zemích;

30.   podtrhuje potřebu dalšího rozvoje metodiky hodnocení účinků obchodu a obchodních dohod na slušnou práci, včetně globálních dodavatelských řetězců a svobodných výrobních pásem, a zesílení posouzení dopadu udržitelnosti obchodu;

31.   vyzývá Komisi, aby uznala – a do svých dvoustranných a mnohostranných obchodních jednání a hodnocení dopadu na udržitelnost (SIA) začlenila – náležité ukazatele, jak stanoví MOP, pro počty inspektorů práce podle množství pracovních sil: 1 inspektor na 10 000 pracovníků v průmyslově vyspělých zemích s tržní ekonomikou, 1 na 20 000 u ekonomik v procesu transformace a 1 na 40 000 v méně rozvinutých zemích;

32.   vyzývá Komisi, aby zajistila provádění článku 50 dohody z Cotonou, který obsahuje specifická ustanovení o obchodních a pracovních normách, který potvrzuje závazek stran vůči základním pracovním normám;

33.   vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s orgány OSN, národními a regionálními organizacemi, sociálními partnery a dalšími částmi občanské společnosti koordinovala programy vnější spolupráce týkající se slušné práce a provádění národních programů slušné práce v rámci MOP nebo rovnocenného scénáře postupu a aby zvýšila společné úsilí s ohledem na integraci slušné práce do strategií ke snížení chudoby a pracovních dokumentů ke snížení chudoby a rozvojových strategií, protože mohou být přínosem v boji za slušnou práci pro všechny; v této souvislosti žádá podrobné konzultace se sociálními partnery a ostatními částmi občanské společnosti;

34.   žádá EU, aby v rámci MOP financovala rozvojové programy slušné práce, především s ohledem na určení nejúčinnějších strategií podpory slušné práce;

35.   zdůrazňuje zásadní význam, který má pro země EU v zájmu pokroku směrem k dosažení slušné práce splnění cíle věnovat 0,7 % svého HDP na pomoc rozvojovým zemím, protože růst a jasná sociální struktura jsou základními podmínkami rozvoje slušné práce, především v rozvojových zemích;

36.   vybízí Komisi, aby ve svých činnostech nadále uplatňovala integrovaný vícerozměrový přístup založený na čtyřech pilířích agendy slušné práce: produktivní a svobodně zvolené zaměstnání, pracovní práva zahrnující základní pracovní normy, sociální ochrana, sociální dialog, to se začleňováním hlediska rovnosti pohlaví do všech pilířů; vybízí členské státy, aby zvážily zavedení minimální mzdy jakožto záchranné sítě, která má zabránit vykořisťování lidí a chudobě při zaměstnání;

37.   zdůrazňuje potřebnost podpory začleňování zaměstnanosti a slušné práce do rozvojových strategií; vyzývá k začlenění důkladnější analýzy zaměstnanosti a ostatních aspektů slušné práce do strategických dokumentů o snižování chudoby (PRSP), dohod o hospodářském partnerství, strategických dokumentů zemí (CSP) a víceletých orientačních programů (MIP); v této souvislosti podtrhuje význam konzultací se všemi zúčastněnými stranami, včetně organizovaných zaměstnavatelů, odborů a zaměstnanců, jakož i soukromého sektoru a občanské společnosti v nejširším slova smyslu;

38.   vyzývá k tomu, aby ministerstva práce, sdružení zaměstnavatelů a organizace zaměstnanců byly posíleny a systematičtěji začleněny do participačního procesu, a podpořily tak vznik a uplatňování dokumentů PRSP, CSP a MIP; je přesvědčen, že z tohoto důvodu se musí zlepšit spolupráce s ministry hospodářství a financí a i s příslušnými mezinárodními finančními a hospodářskými institucemi, jako jsou instituce Bretton Woods, Evropská investiční banka (EIB) a WTO; vyzývá všechny strany, aby zajistily, že dokumenty CSP budou koncipovány jako skutečně participační; naléhá na Komisi, aby více investovala do tvorby technických a institucionálních kapacit a napomohla opatřením, která učiní slušnou práci pevnou součástí CSP;

39.   zdůrazňuje zejména potřebu, aby země zaváděly programy slušné práce nebo podobné scénáře postupu vypracované za účasti organizací sociálních partnerů a dalších zainteresovaných stran, jejichž cílem je dosažení slušné práce pro všechny prostřednictvím rozvojové spolupráce – včetně dialogu o dopadech hospodářských politik a správy věcí veřejných na zaměstnanost, rozpočtových podpůrných opatření a tvorby kapacit, zejména institucionálních – která bude dobře koordinována a harmonizována mezi Komisí, členskými státy a dalšími mezinárodními rozvojovými partnery a příslušnými subjekty, včetně MOP a dalších agentur OSN, jakož i mezinárodních finančních institucí;

40.   vyzývá k obnovení úsilí v boji proti porušování lidských práv a pracovního práva s možností vyloučit nadnárodní společnosti působící v rozvojových zemích z veřejných zakázek financovaných nebo podporovaných EU a jejími členskými státy, jakož i z vývozních úvěrových záruk poskytovaných EIB a dalšími finančními institucemi v případě, že dojde k porušení těchto práv; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci veřejných zakázek financovaných z Evropského rozvojového fondu nebo využívajících jiné pomoci Společenství nebo dvoustranné pomoci zakotvily povinnost respektovat základní pracovní normy;

41.   vyzývá členské státy, aby s větším úsilím koordinovaly rozvoj dovedností s cílem shromažďovat a sdílet výhody nových technologií a inovací; upozorňuje na to, že slušné práce lze dosáhnout prostřednictvím růstu, rozvoje investic a podniků, spolu se sociální odpovědností;

42.   vyzývá orgány EU, aby v kontextu Lisabonské strategie a integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost (2005–2008) rozvíjely a podporovaly evropskou podnikatelskou kulturu zaměřenou na jednotlivce a zejména na mladé lidi, aby se tak vytvářely podniky dosahující vysokého růstu a aby bylo lépe dosaženo jednoho z cílů slušné práce, jmenovitě vytváření vyšší zaměstnanosti a lepších pracovních míst;

43.   vyzývá členské státy, aby z slušné práce učinily prioritu svých hospodářských a sociálních politik tím, že budou klást zvláštní důraz na vytváření kvalitních pracovních míst, respektování základních pracovních práv u všech kategorií pracovníků, na zesílení sociální ochrany a na podporu sociálního dialogu;

44.   vyzývá Komisi a členské státy, aby na úrovni podniků a odvětví podněcovaly přijímání kodexů chování jako dobrovolné iniciativy odkazující na vnitrostátní právní předpisy a mezinárodní normy a rovněž kodexy chování pro nadnárodní společnosti vypracované OECD a MOP, a doplňující je;

45.   důrazně doporučuje, aby členské státy a EU prosazovaly uplatňování osvědčených postupů sociální odpovědnosti podniků (CSR) ve všech podnicích bez ohledu na to, kde vykonávají svou činnost, s cílem vytvořit bezpečné, flexibilní a vysoce kvalitní pracovní prostředí; vyzývá Fórum mnoha zúčastněných stran a Evropskou alianci pro CSR, aby vypracovaly iniciativy, které by podporovaly začlenění slušné práce jako významného prvku sociální odpovědnosti podniků;

46.   vyzývá členské státy a Komisi, jakožto zaměstnavatele v rozvojových zemích, aby braly v úvahu zásadu slušné práce v souladu s doporučením MOP 135 týkajícím se stanovování minimální mzdy, se zvláštním zřetelem k rozvojovým zemím;

47.   vítá, jak k slušné práci přispěly organizace OSN, například iniciativy vysokého komisaře OSN pro lidská práva týkající se dodatečné zprávy o lidských právech v nadnárodních korporacích;

48.   zdůrazňuje význam prosazování Tripartitní deklarace MOP o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku;

49.   vybízí podniky, aby přijaly odpovědné nediskriminační náborové politiky a politiky profesního rozvoje k podpoře zaměstnanosti žen a osob se zdravotním postižením na pracovním trhu;

50.   doporučuje, aby podniky převzaly iniciativu k podpoře větší účasti a většího zastoupení žen v orgánech zapojených do sociálního dialogu, tedy strategického cíle konceptu slušné práce;

51.   vyzývá Komisi, aby jako součást politiky rozvojové spolupráce a ve spolupráci se sociálními partnery a MOP podporovala podnikatelky v zakládání a rozvoji podniků v rámci Evropské unie i mimo ni;

52.   vyzývá členské státy k zajištění toho, že podniky činné jak uvnitř Evropské unie tak mimo ni zajistí lepší informovanost zástupců pracovníků a konzultace s nimi v rámci širšího průběžného sociální dialogu, informují pracovníky a budou s nimi jednat o řadě otázek souvisejících s jejich zaměstnáním a pracovními podmínkami; vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby uznali, že vysoké zdravotní a bezpečnostní normy při práci představují základní lidské právo;

53.   zdůrazňuje význam sociálního dialogu při navrhování národních programů slušné práce prováděných členskými státy a vyzývá je, aby opravdu konzultovaly sociální partnery;

54.   zdůrazňuje, že sociální partneři jsou zásadní pro úspěšné provádění agendy slušné práce, a proto by se měli aktivně účastnit provádění iniciativ týkajících se slušné práce, alespoň při procesu projednávání;

55.   vítá jednání evropských sociálních partnerů o rámcové dohodě o obtěžování a násilí na pracovišti, což je příkladem podpory slušné práce v Evropě; vyzývá Komisi, aby pobízela sociální partnery k úspěšnému uzavření těchto jednání;

56.   zdůrazňuje, že evropská sociální agenda, Lisabonská strategie a zvyšující se úsilí o ratifikaci a používání mezinárodních pracovních úmluv, jež MOP označila jako nejnovější, představuje cestovní mapu slušné práce v EU;

57.   vyzývá členské státy, aby prováděly účinnou preventivní a ochranou politiku a programy s cílem zvýšit počet, kvalitu, pravomoci a nástroje inspektorátů práce v souladu s právními předpisy společenství a úmluvami MOP k prosazování pracovněprávních předpisů v oblasti bezpečnosti a zdraví při práci, pracovních podmínek a jiných předpisů v oblasti sociální;

58.   navrhuje lepší koordinaci mezi vývojem výměny osvědčených postupů na úrovni Společenství mezi vnitrostátními orgány provádějícími inspekci práce, aby se přispělo k podpoře slušné práce; vyzývá členské státy, aby orgánům odpovědným za inspekci práci poskytly komplexní zdroje a umožnily jim tak provádět jejich úkoly, aby se zajistilo, že se jejich národní pracovní právo používá v praxi a není obcházeno;

59.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že existující právo bude chránit také nové formy práce, a aby uvažovaly o nových právních nástrojích, které mohou být použity pružně na nové formy práce, aby tak mohla být zaručena stejná úroveň ochrany všem pracovníkům;

60.   uvědomuje si význam práce Sítě pro zaměstnanost mládeže a Fóra pro diskusi o slušné práci MOP z hlediska vzájemné výměny zkušeností, podpory a kontrolních mechanismů; vyzývá Komisi, aby společně s MOP podpořila rozvoj těchto sítí v partnerských zemích EU jako způsobu provádění globální agendy zaměstnanosti;

61.   vyzývá členské státy, aby mladým lidem zaručily vzdělání, což je účinná strategie k předcházení sociálnímu vyloučení a chudobě, a aby rozvíjely jejich zaměstnatelnost používáním stávajících mechanismů, jako je například síť Euroguidance, která pomáhá jednotlivcům lépe porozumět pracovním příležitostem v Evropě; vyzývá je, aby usnadnily úspěšný přechod na trh práce a zlepšily přístup k zaměstnání při současném zajištění souladu s životním cyklem a mezigeneračním přístupem;

62.   vyzývá členské státy, aby zvýšily investice do infrastruktury potřebné pro použití informačních a komunikačních technologií a do vzdělávání a odborné přípravy mladých lidí a aby se na těchto investicích společně podílel jak veřejný, tak soukromý sektor;

63.   vyzývá členské státy, aby při provádění politik Společenství umožňovaly všeobecný přístup k celoživotnímu vzdělávání, a to i v odlehlých a venkovských oblastech, a aby prováděly konkrétní opatření přizpůsobená místním podmínkám s cílem zaručit zaměstnatelnost všech v měnícím se pracovním prostředí;

64.   vyzývá členské státy k zavádění příslušných reforem svých vzdělávacích systémů a k zaručení přístupu k vysoce kvalitnímu vzdělávání pro všechny;

65.   vyzývá Komisi a členské státy, aby začlenily hlediska pohlaví a rozvoje do všech politik a programů podporujících slušnou práci a žádá členské státy, aby zaručily rovné příležitosti pro muže a ženy k získání slušné práce, nejen z hlediska přístupu k zaměstnání nebo podpory, ale též s ohledem na úroveň mezd;

66.   vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly všechna nezbytná opatření k zajištění souladu soukromého, rodinného a pracovního života, aby se zvýšila účast žen na trhu práce, a aby zjistily a odstranily příčiny, které by mohly snížit účinnost těchto opatření;

67.   doporučuje zvážit způsoby, jakými by se zlepšil pohled na činnosti, které jsou dnes považovány za příliš náročné či ponižující (pomoc v domácnosti, pomoc rodinám, pomoc starším občanům, osobní sociální služby atd.);

68.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily opatření, která umožňují všem pracovníkům dosáhnout lepší rovnováhy mezi prací a rodinným životem, a současně zohlednily, že dlouhá pracovní doba, stres a zaměstnání za nejistých podmínek ohrožují strukturu rodinného života, který je důležitým základem naší společnosti;

69.   vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly s nevládními organizacemi, odbory, ženskými organizacemi a sítěmi s cílem posílit ekonomické a sociální postavení žen v rozvojových zemích a podpořit slušnou práci na všech úrovních;

70.   vítá iniciativu oznámenou ve sdělení Komise o slušné práci, jež má za cíl podporovat úsilí za zlepšení účasti sociálních partnerů a ostatních částí společnosti do správy věcí veřejných na světové úrovni na základě konzultativního modelu OECD;

71.   vyzývá členské státy, aby přijaly národní strategie na podporu rovnosti příležitostí a zacházení s pracovníky bez ohledu na věk a pohlaví; vyzývá členské státy, aby podnikly opatření k zamezení diskriminace žen a starších pracovníků;

72.   podtrhuje, že se podpora slušné práce zaměřuje na dosažení celkového zlepšení pracovních podmínek pro všechny, a proto zahrnuje podporu integrace stínového sektoru do hlavního proudu ekonomiky;

73.   vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a propagovaly zákonodárné a politické iniciativy a postupy týkající se zdravotního postižení, zákazu diskriminace a rovných příležitostí v oblasti odborné přípravy a na pracovišti, včetně podpory takového přizpůsobení pracovišť, které bude vyhovovat zdravotně postiženým osobám, a to s ohledem na rozvojové země;

74.   vyzývá Komisi, aby vybízela členské státy k používání otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany, aby se tak zvýšila hodnota různých sociálních systémů; proto se domnívá, a také v souladu s revidovanou Lisabonskou strategií, že je pro zlepšení flexibility a mobility evropských pracovníků a sociální soudržnosti v Unii nezbytné usilovat o větší harmonizaci důchodových systémů, především s ohledem na pokrytí služeb, pokud lidé pracovali v různých členských státech EU, zejména proto, že se nejedná jen o vážnou překážku volného pohybu pracovníků, ale též se tím působí obtíže jednotnému trhu v oblasti finančních služeb;

75.   konstatuje, že marginalizace určitých menšin založená na náboženství nebo rase je v EU překážkou v dosažení slušné práce pro všechny, a proto vyzývá všechny členské státy, které tak dosud neučinily, aby dokončily provedení směrnice Rady 2000/43/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(9) ;

76.   v rámci konzistentního přístupu k mezinárodní migraci pracovníků vítá vůli členských států k ratifikaci Mezinárodní úmluvy o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků a rovněž úmluv MOP č. 97 a 143;

77.   vyzývá členské státy, aby se shodly na společné standardní definici nucené práce a zneužívání zranitelnosti s cílem snížit dvojznačnosti a odchylky v soudních rozhodnutích;

78.   konstatuje, že někteří občané EU uplatňující své právo na svobodu pohybu jsou ohroženi špatnými pracovními podmínkami, a vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly politiky za účelem monitorování zkušeností osob migrujících v rámci EU na trhu práce a aby přijaly opatření směřující k odstranění praktik pracovního vykořisťování;

79.   vyzývá Komisi a národní delegace Společenství v partnerských zemích, aby aktivně podporovaly začlenění agendy slušné práce a programů slušné práce pro jednotlivé země do CSP pro jednotlivé země, národních akčních plánů a ostatních programových nástrojů politik rozvojové spolupráce EU;

80.   vítá záměr Komise rozšířit ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2110/2005 ze dne 14. prosince 2005 o přístupu k vnější pomoci Společenství(10) na kontrakty financované prostřednictvím Evropského rozvojového fondu, pokud se týká shody se základními pracovními normami;

81.   vyzývá Komisi, aby přidělila dostatečné zdroje pro provádění návrhů týkajících se podpory slušné práce, které jsou obsaženy ve svém sdělení o investicích do lidí;

82.   vítá význam, který sdělení Komise o investicích do lidí přikládá provádění agendy slušné práce v partnerských zemích EU; vítá, že tento program uznává jasnou vazbu mezi slušnou prací a sociální ochranou; vyzývá Komisi, aby vyčlenila dostatečné prostředky na podporu slušné práce v rámci tematického programu Investice do lidí;

83.   vítá novou integrovanou strategii pro dětská práva oznámenou ve sdělení Komise Směrem ke strategii EU o právech dítěte (KOM(2006)0367) a znovu připomíná, že toto opatření proti dětské práci, definované v úmluvách MOP č. 138 a 182, a proti nucené práci musí být začleněno do národních a mezinárodních opatření;

84.   vyzývá členské státy, aby přijaly politiky, jež budou v souladu se společnými základními zásadami pro integraci státních příslušníků třetích zemí v EU;

85.   vítá záměr Komise vypracovat do roku 2008 ke svému sdělení o slušné práci další zprávu, která by měla obsahovat analýzu a hodnocení ratifikace a používání úmluv MOP o zaměstnanosti, bezpečnosti a zdraví, ochrany mateřství a právech migrujících pracovníků ze strany členských států; žádá, aby tato zpráva obsahovala akční plán pro slušnou práci, jenž se bude zabývat oblastí spolupráce v rámci EU a také úsilím na mezinárodní úrovni;

86.   vítá snahu Komise o zlepšení analýzy a o vypracování vhodných ukazatelů ve vztahu k provádění agendy slušné práce;

87.   vítá návrh Hospodářské a sociální rady OSN ze dne 5. července 2006, aby se agenda slušné práce co nejvíce rozvíjela za účelem dosažení hmatatelných výsledků do roku 2015;

88.   vyzývá Komisi, aby předložila Parlamentu konkrétní údaje o způsobech financování slušné práce a souvisejících otázek, aby mohla lépe posoudit tento politický závazek z finančního hlediska;

89.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 93, 27.4.2007, s. 38.
(2) Úř. věst. C 271 E, 12.11.2003, s. 598.
(3) Úř. věst. C 46, 24. 2. 2006, s. 1.
(4) Úř. věst. C 300 E, 11.12.2003, s. 290.
(5) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
(6) Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.
(7) Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 1.
(8) Úř. věst. L 169, 30.6.2005, s. 1.
(9) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.
(10) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 1.

Poslední aktualizace: 28. ledna 2008Právní upozornění