Evropský parlament,

-   s ohledem na zprávy tří pracovních skupin Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), nazvané "Fyzikální základy", "Dopady, adaptace a zranitelnost" a "Zmírňování změny klimatu", zveřejněné v roce 2007,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o pomoci EU v oblasti obchodu(1),

-   s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ve dnech 8. a 9. března 2007,

-   s ohledem na sdělení Komise o Omezení celosvětové změny klimatu na dva stupně Celsia – Postup do roku 2020 a na další období (KOM(2007)0002),

-   s ohledem na Komisí vypracovaný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o změně směrnice 2003/87/ES tak, aby se činnosti v oblasti letectví začlenily do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (KOM(2006)0818),

-   s ohledem na "Přezkoumání ekonomie klimatických změn" pana Sterna předložené dne 30. října 2006,

-   s ohledem na zprávu OECD nazvanou "Biopaliva: léčba, která je horší než sama nemoc", ze dne 11. a 12. září 2007,

-   s ohledem na vystoupení spolupředsedy III. pracovní skupiny IPCC pana Berta Metze a dalších odborníků jmenovaných Parlamentem na slyšení dne 27. června 2007 o obchodu a změně klimatu,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2006 o výroční zprávě Komise Evropskému parlamentu o antidumpingových, antisubvenčních a ochranných opatřeních uplatňovaných třetími zeměmi vůči Společenství (2004)(2),

-   s ohledem na svá usnesení o dvoustranných obchodních a investičních vztazích, a zejména na usnesení ze dne 13. října 2005 o perspektivách obchodních vztahů mezi EU a Čínou(3) a na usnesení ze dne 28. září 2006 o hospodářských a obchodních vztazích EU s Indií(4),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2006 o omezování dopadu letectví na změnu klimatu(5),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2005 k tématu Jak zvítězit v boji proti celosvětové změně klimatu(6),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0409/2007),

A.   vzhledem k tomu, že hospodářské a ekologické dopady změny klimatu nabývají znepokojivých rozměrů a že by EU, která již na sebe vzala v této oblasti po politické stránce vedoucí úlohu, měla zvýšit své úsilí,

B.   vzhledem k tomu, že podle odhadu by snížení celkových emisí do roku 2015, přičemž by vyspělé země do roku 2020 dosáhly snížení o 25–40 %, nezaručilo, že bude dosaženo cíle omezit růst teploty na 2 °C ve srovnání s předindustriální úrovní,

C.   vzhledem k tomu, že omezení světového oteplování na 2˚C by snížilo, avšak neodstranilo dramatické důsledky pro zemědělství, rizika spojená s počasím, pro migraci a biodiverzitu,

D.   vzhledem k tomu, že světový obchod zvýšil v uplynulých desetiletích více než dvakrát míru světové hospodářské produkce,

E.   vzhledem k tomu, že objem námořní dopravy je čtyřicetkrát vyšší než objem letecké dopravy (v tunokilometrech) a námořní doprava přitom produkuje pouze dvakrát víc skleníkových plynů než doprava letecká, zatímco nákladní automobily produkují čtyřikrát více emisí skleníkových plynů na tunokilometr než vlaky,

F.   vzhledem k tomu, že možnost volby dopravních prostředků má zásadní význam pro celosvětový obchod,

G.   vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné rozvíjet výrobní, spotřební a obchodní modely, které zmírní změnu klimatu a její hospodářské dopady a maximalizují celkovou prosperitu,

H.   vzhledem k tomu, že energetická účinnost, udržitelné řízení dopravy a kratší vzdálenosti mezi výrobci a od výrobců k zákazníkům jsou prvky, které musí být součástí jakékoli obchodní politiky EU, která má vztah k problematice změny klimatu,

I.   vzhledem k tomu, že by podpora udržitelného rozvoje měla být i nadále hlavním cílem obchodní politiky EU, mimo jiné prostřednictvím usilování o urychlení přechodu na nízkouhlíkovou energeticky vysoce účinnou ekonomiku,

J.   vzhledem k tomu, že spotřebitelé by měli dostávat co nejlepší informace o dopadech jejich koupě na emise skleníkových plynů,

K.   vzhledem k tomu, že ceny v sobě musí zahrnout náklady na celosvětové statky, jako je stabilní klima,

L.   vzhledem k tomu, že na konferenci OSN o změně klimatu (COP 13), která se bude konat v Bali v prosinci 2007, by měla být zahájena jednání, jejichž cílem je vypracovat celosvětovou a souhrnnou dohodu pro období po Kjótu (na období od 1. ledna 2013), včetně závazných cílů ohledně emisí skleníkových plynů,

M.   vzhledem k tomu, že dlouhodobým cílem by mělo být zajištění mezinárodního sbližování emisí skleníkových plynů v přepočtu na jednoho obyvatele do roku 2050,

N.   vzhledem k tomu, že země, které ratifikovaly Kjótský protokol, neuškodily své konkurenceschopnosti (s podstatnou výjimkou u odvětví cementu) a staly se vůdčí silou ve světě, v němž emise skleníkových plynů mohou být regulovány,

O.   vzhledem k tomu, že v období po Kjótu se může tato konkurenční situace změnit, pokud se některé země, mimo jiné především USA, Austrálie, Čína a Indie, nezapojí do cíle "+2 °C", a dojde tak k narušení hospodářské soutěže ve prospěch společností, které se přesunou do neregulovaných oblastí, a ke zvýšení emisí skleníkových plynů z výroby a dopravy,

P.   vzhledem k tomu, že akce v boji proti změně klimatu by se měly uskutečňovat ve spolupráci všech příslušných zainteresovaných stran a vzhledem k tomu že je třeba, mají-li být tyto akce úspěšné, aby se při nich spojili všichni hlavní aktéři na světě podle úrovně svého rozvoje, kteří budou společně usilovat o dosažení slučitelnosti obchodní politiky s cílem boje proti změně klimatu,

Od dohody k činu

1.   vítá širokou vědeckou a politickou shodu o závažnosti změny klimatu; naléhavě požaduje, aby byla uzavřena ambiciózní celosvětová dohoda pro období po Kjótu v souladu se scénářem III. pracovní skupiny IPCC o potřebě omezit změnu klimatu na vzrůst o 2 °C a aby byly příslušným způsobem upraveny další mezinárodní dohody týkající se obchodování, civilního letectví a duševního vlastnictví; domnívá se, že by rámec pro období po roce 2012 měl umožnit vícefázový přístup, aby se jednotlivé země zapojily prostřednictvím krátkodobých etap s ohledem na své vnitrostátní podmínky, a že by ve střednědobém období měl být objem emisí stanoven v přepočtu na osobu, a to nejprve pro rozvinuté země, ale později pro všechny země; vyzývá Radu a Komisi, které usilují o dosažení konsenzu o rámci pro období po roce 2012 prostřednictvím širšího zapojení, aby do něj zahrnuly všechny klíčové strany, které dosud nepřistoupily ke Kjótskému protokolu, zejména USA a Austrálii, a aby spolupracovaly s jednotlivými státy, případně podniky, pokud jejich vlády daný závazek nepřijaly;

2.   domnívá se, že je nezbytné, aby EU a její členské státy usilovaly o důsledné uplatňování postupu zaměřeného na prosazení mechanismů Kjótského protokolu, jakmile vstoupí v platnost, s cílem zajistit, aby země, které cíle dosud nepřijaly nebo je nenaplňují, nebyly v neoprávněné výhodě, a že dokud budou společnosti zranitelné, pokud jde o nekalou soutěž ze zemí, které cíle nepřijaly, bude pro průmyslové odvětví vždy obtížné zlepšit ve své vlastní činnosti účinnost využívání uhlíku; domnívá se dále, že by země, která během prvního závazného období překročí povolený objem emisí, měla být v druhém závazném období požádána o nápravu rozdílu a kromě toho by povolený objem emisí na toto období byl snížen o 30 % jako postih; zdůrazňuje, že EU musí zajistit, aby byl tento požadavek uplatňován co nejdůsledněji, jakmile v plném rozsahu vstoupí v platnost;

3.   vítá mechanismus čistého rozvoje v rámci Kjótského protokolu jako pobídku k investování v rozvojových zemích, které přispívají ke snížení emisí uhlíku, uvědomuje si však, že to nestačí k tomu, aby došlo k výraznému posunu v investičních modelech v odvětvích, která mají na změnu klimatu největší vliv, jako například výroba energie, doprava a průmyslové využití energie; domnívá se, že pro zjednání nápravy by se EU měla v rozvinutém světě ujmout vedoucí úlohy při navyšování dostupných zdrojů prostřednictvím Světového fondu životního prostředí;

4.   domnívá se, že růst obchodu by měl být považován za pozitivní faktor hospodářského růstu a dobrých životních podmínek obyvatel, pokud je zohledněna problematika změny klimatu; obává se, že růst objemu obchodu významně přispívá ke změně klimatu, a domnívá se, že obchodní politika musí proto přispívat k řešení tohoto problému; zdůrazňuje, že EU musí s ohledem na to, že se stále více sjednocují názory týkající se naléhavosti řešení změny klimatu, ve větší míře uplatňovat takové obchodní a investiční politiky, které vytvářejí ekonomické pobídky zaměřené na naplnění cílů politiky v oblasti změny klimatu; zdůrazňuje, že tato pravidla bude EU potřebovat k tomu, aby vytvořila odrazující ekonomické prostředky pro takové činnosti, které mají nepříznivý vliv na klima; domnívá se však, že tato skutečnost nesmí být záminkou pro ochranářské politiky namířené proti rozvojovým zemím;

5.   vyjadřuje politování na tím, že současný obchodní režim vede ke globální dělbě práce, která předpokládá velmi vysoký podíl přepravy – jež nepokrývá své vlastní environmentální náklady – stejnorodých výrobků, které by mohly být stejně tak vyrobeny lokálně;

6.   zdůrazňuje, že zatímco obchod může významnou měrou přispět k hospodářskému rozvoji a k blahobytu lidí, má zároveň doprava (a to zejména pozemní doprava), která umožňuje uskutečňování obchodu se zbožím a surovinami, na svědomí třetinu globálních emisí skleníkových plynů; domnívá se, že je naprosto nezbytné přijmout opatření, která by vedla ke změně způsobu dopravy, tak aby se využívaly způsoby dopravy šetrné k životnímu prostředí (např. železniční a vodní doprava), a ke snížení emisí skleníkových plynů způsobených nákladní dopravou;

7.   domnívá se, že EU jako světový obchodní partner má dobré možnosti přispět k celosvětovému posunu ve výrobních a obchodních modelech; má za to, že pokud bude Evropa stát v čele tohoto procesu, bude mít konkurenční výhodu, až budou přísnější pravidla přijata na celém světě;

8.   připomíná, že odstranění administrativních překážek obchodu a opatření pro boj proti změně klimatu lze dosáhnout pouze koordinovaným mnohostranným postupem – což je také v základním zájmu EU –, jež hraje vedoucí úlohu v obou těchto oblastech, zejména s ohledem na zachování evropské konkurenceschopnosti;

Bojovat proti změně klimatu pomocí mnohostranné spolupráce

9.   zdůrazňuje, že je zapotřebí důsledné spolupráce mezi programem Organizace spojených národů pro životní prostředí (UNEP), Úmluvou o změně klimatu a WTO, a žádá Komisi, aby vyvinula iniciativu na podporu tohoto cíle; žádá, aby WTO rychle pokročila v aktualizaci definice environmentálních statků a služeb, zejména v rámci současného kola jednání v Dohá, ale doporučuje jako výchozí bod specifickou vazbu na změnu klimatu za účelem dosažení dohody o odstranění celních a necelních překážek pro "zelené zboží a služby", které brání nebo zpomalují rozšiřování nízkouhlíkových technologií; vyzývá Komisi, aby dosáhla konsenzu o poskytování statutu pozorovatele sekretariátů mnohostranných dohod v oblasti životního prostředí při všech jednáních WTO, která se týkají otázek mnohostranných dohod v oblasti životního prostředí; zdůrazňuje, že trvalé řešení musí obsahovat silné politické sdělení, které respektuje vhodnou dělbu práce mezi WTO a systémy mnohostranných dohod v oblasti životního prostředí, a to na základě klíčových kompetencí; je přesvědčen, že je třeba znovu stanovit odpovědnosti výboru WTO pro obchod a životní prostředí; doporučuje, aby byla zahájena studie o možných změnách dohody WTO o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (TRIPS) s cílem umožnit povinné poskytování licencí na technologie nezbytné pro životní prostředí v rámci jasných a přísných pravidel pro ochranu duševního vlastnictví a pro důsledné monitorování jejich uplatňování v celosvětovém měřítku;

10.   trvá na tom, že se musí dodržovat povinnosti uložené vícestrannými dohodami v oblasti životního prostředí, jako je například Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu a její Kjótský protokol, a že nesmí být dovoleno, aby přísný výklad obchodních pravidel bránil v dosažení jejich cílů;

11.   má za to, že pravidla WTO by neměla členským státům bránit v podporování dalšího vývoje nízkoenergetických technologií tím, že budou trvat na technické neutralitě, která by mohla oslabit motivaci k vývoji technologií na využívání obnovitelných zdrojů energie;

12.   žádá Komisi, aby se angažovala na mezinárodní úrovni, a zejména v rámci WTO, s cílem zajistit, aby v obchodní politice jako celku, a rovněž ve vztahu k vývoji objemu obchodu, byl zohledněn její možný dopad na změnu klimatu;

13.   vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily, že bilaterální obchodní dohody EU a multilaterální obchodní dohody WTO budou uzavírány podle těch ustanovení Dohody o zřízení WTO, která upřesňují, že by měl být mezinárodní obchod veden tak, aby se umožnilo optimální využití světových zdrojů v souladu s cílem udržitelného rozvoje, přičemž se současně bude usilovat o ochranu a zachování životního prostředí; doporučuje, aby byla ke Všeobecné dohodě o clech a obchodu (GATT), která je klíčovou dohodou v rámci systému WTO, připojena "doložka o udržitelnosti", jež by stanovila dohodnuté zásady politiky v oblasti životního prostředí, jako např. zásadu "znečišťovatel platí" a zásadu prevence, na jejichž základě by mohla být opatření posuzována;

14.   dále vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily, že orgán WTO pro řešení sporů bude jednat v souladu s článkem XX GATT, jenž umožňuje členům této dohody podniknout opatření, včetně ochranářských opatření, nezbytná k ochraně života nebo zdraví lidí, zvířat či rostlin nebo opatření související se zachováním neobnovitelných přírodních zdrojů;

15.   poznamenává, že EU už zaujímá vedoucí pozici ve světě, podporuje Čínu a Indi, zejména pokud jde o obchod a transfer technologií v oblasti technologií pro obnovitelnou výrobu energií využívajících síly větru a slunečního záření, a že díky efektivním a technologicky inovativním evropským podnikům by měla EU mít vedoucí postavení na celosvětovém trhu s výrobky a službami šetrnými k životnímu prostředí a že k monitorování emisí CO2 je možné využít také systému Galileo a systému pro globální monitorování životního prostředí a bezpečnosti (GMES); vyzývá Komisi, aby zajistila, že se energetika a zejména otázka obnovitelných energií a energetické účinnosti a jejich návaznost na zabezpečení zdrojů energie stanou nedílnou součástí všech vnějších vztahů EU, se zvláštním důrazem na evropskou politiku sousedství;

16.   naléhavě vyzývá EU, aby na celosvětové úrovni vytvořila a podporovala průmysl šetrný ke klimatu za účelem dosažení lisabonských cílů především proto, že obchod je důležitým nástrojem pro předávání technologií do rozvojových zemí; zdůrazňuje, že je třeba omezit překážky "zeleného obchodu", například odstraněním cla na "zelené zboží" na úrovni WTO, úpravou pravidel týkajících se práv k duševnímu vlastnictví, usnadněním vstupu zelených technologií na trh tím, že se umožní, aby se záruky za vývozní úvěry řídily zájmy klimatu, a rovněž odstraněním nevhodných pobídek a narušení trhu, například zrušením subvencí pro fosilní paliva;

17.   žádá, aby byla vytvořena mezinárodní organizace v oblasti životního prostředí, která by na sebe vzala odpovědnost za dodržování mezinárodních smluv a dohod v oblasti ochrany životního prostředí a boje proti změně klimatu a mimo jiné by spolupracovala s WTO v otázkách týkajících se dopadů obchodu na životní prostředí;

18.   uznává, že EU nese historickou odpovědnost za emise skleníkových plynů, a je si vědom toho, že je třeba provést podstatné změny její obchodní politiky, která bude podporovat místní výrobu, což sníží nutnost přepravy; zdůrazňuje, že je třeba prohloubit technologickou spolupráci s rozvojovými zeměmi a se zeměmi s rozvíjející se ekonomikou, zejména s Čínou, Brazílií a Indií, aby mohly začlenit ochranu životního prostředí do svých politik; vyjadřuje však politování nad tím, že jsou stávající mechanismy pro předávání technologií, například mechanismus čistého rozvoje (CDM), nedostačující, a proto požaduje více opatření v oblasti spolufinancování a vytváření kapacit;

19.   poznamenává, že předávání energeticky účinných a dalších ekologických technologií ze strany EU rozvojovým zemím má zásadní význam z hlediska oddělení hospodářského rozvoje od emisí skleníkových plynů a že k podpoře tohoto snížení budou zapotřebí přiměřené investice; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím vhodného podpůrného financování a přenosu know-how poskytla příslušné pobídky;

20.   žádá Komisi, aby do svých obchodních dohod se třetími zeměmi systematicky zařazovala doložky o ochraně životního prostředí, včetně zvláštní zmínky o snížení emisí CO2; požaduje předávání nízkouhlíkových technologií a nízkouhlíkových obchodních systémů do rozvojových zemí; žádá příslušná oddělení Komise, aby do svých hodnocení dopadů na udržitelnost urychleně začlenila aspekt změny klimatu, diskutovala o svých hodnoceních s Parlamentem a systematicky je před uzavřením těchto dohod uplatňovala;

21.   vyzývá Komisi, aby v rámci dohod WTO prosazovala zohledňování "metody posuzování dopadu na udržitelný rozvoj", a tudíž i posuzovala v dlouhodobém výhledu, do jaké míry se v dvoustranných a multilaterálních dohodách přihlíží ke klasifikaci environmentálních statků v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

22.   vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily, aby jednání o nové generaci dohod o volném obchodu s partnery z Asie a Latinské Ameriky zahrnovala závazky týkající se sociálních a environmentálních aspektů obchodu – především investic do obnovitelných statků a služeb a obchodu s nimi – a udržitelného rozvoje a dále účinného uplatňování vícestranných dohod v oblasti životního prostředí; navrhuje, aby si Komise stanovila liberalizaci trhu s obnovitelnými statky a technologiemi a zlepšení přístupu ke službám v oblasti životního prostředí jako svůj klíčový cíl pro nadcházející jednání o dohodách o volném obchodu; zdůrazňuje, že je třeba do dvoustranných dohod systematicky zavádět "zelené politiky státních zakázek" slučitelné s WTO;

23.   požaduje, aby byl důkladně posouzen dopad multilaterálních a bilaterálních obchodních dohod projednávaných mezi EU a třetími zeměmi z hlediska klimatu, rovnosti mezi pohlavími a udržitelnosti, a vyzývá Komisi, aby jasně podpořila řešení problematiky změny klimatu jakožto součásti pomoci v oblasti obchodu a jiných druhů příslušné rozvojové pomoci;

24.   podporuje návrh Komise na zřízení fóra pro udržitelný rozvoj v rámci každé obchodní dohody, jež by se důkladně zabývalo i změnou klimatu a které by bylo otevřené účasti vybraných zástupců a občanské společnosti (zejména nevládních organizací působících v oblasti ochrany životního prostředí) a dalších klíčových zúčastněných subjektů, a vyzývá, aby tato účast byla zajištěna během probíhajících jednání;

25.   zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byly rozšířeny politické rozhovory o životním prostředí a o energetice, které tvoří součást dohod mezi EU a třetími zeměmi nebo regiony, s cílem řešit otázky změny klimatu, a žádá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy kritérií na hodnocení pokroku v jednotlivých zemích v závislosti na druhu země;

26.   domnívá se, že zachování ekosystémů, které hrají důležitou úlohu jako úložiště uhlíku, a biodiverzita představují celosvětové veřejné statky a vyžadují zvláštní ochranu a mezinárodní finanční podporu; navrhuje začlenit partnerské dohody o vymahatelnosti práva, správě a obchodu v lesnictví do všech stávajících a budoucích dohod se třetími zeměmi;

27.   uznává, že v rozvojových zemích obchod příliš často vede k nadměrnému využívání ekosystémů, zejména lesů; naléhavě žádá průmyslové země, aby přijaly odpovědnost za rozsáhlé odlesňování způsobené mezinárodním obchodem; zdůrazňuje výrazný dopad odlesňování na klima, a tedy dlouhodobou hospodářskou hodnotu a význam zachování lesů v nedotčeném stavu; požaduje, aby EU vynaložila značné úsilí na vytvoření systému odměn za "zabránění odlesňování" v mezinárodních jednáních o klimatu, společně s dalšími důraznými strategickými opatřeními na podporu zodpovědného obchodu s přírodními zdroji; zdůrazňuje, že politiky týkající se posíleného a udržitelného hospodaření s lesy by měly být vedeny zeměmi a vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu poskytovala finanční a technickou podporu; vyzdvihuje skutečnost, že podpora mezinárodního společenství by měla brát v potaz náklady na alternativní využití půdy, administrativní náklady a náklady na prosazování ochrany a výzvu, kterou představuje zvládnutí procesu politických změn, při němž dochází k přeskupování stávajících zájmů; zdůrazňuje, že doplňkové programy, které by pomohly nalézt nové zdroje příjmů, jsou pro zamezení růstu nezaměstnanosti na venkově a migrace z venkovských oblastí do měst zcela nepostradatelné;

28.   podporuje návrh Komise posílit spolupráci s rozvojovými zeměmi v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírnění prostřednictvím vytvoření Aliance pro globální politiku týkající se klimatu; zdůrazňuje, že pro EU a její členské státy musí být prioritou intenzivnější dialog a posun směrem k tvorbě a uplatňování společných programů ve věcech společného zájmu v oblasti životního prostředí, jako je změna klimatu, nakládání s odpady a nedovolená těžba, s klíčovými nově se rozvíjejícími ekonomikami, jako je Čína, Indie, Brazílie, Ukrajina a Jihoafrická republika;

29.   požaduje, aby se zastavila veřejná podpora projektů v oblasti fosilních paliv prostřednictvím vývozních úvěrových agentur a veřejných investičních bank a aby se více usilovalo o zintenzivnění převodu technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energeticky účinných technologií;

30.   vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly právní nástroje k tomu, aby vývozní úvěrové agentury členských států a Evropská investiční banka v okamžiku, kdy poskytují nebo zajišťují půjčku, zvážily dopady financovaných projektů na změnu klimatu a zavedly moratorium na financování do té doby, než bude k dispozici dostatek údajů, tak jak to doporučily OECD, G8 a zpráva o těžebním průmyslu;

31.   navrhuje, aby dohoda o subvencích WTO byla změněna za účelem opětovného začlenění doložky upravující postup v případě nečinnosti v souvislosti s některými subvencemi v oblasti životního prostředí;

EU může dělat více, aby se vyhnula uvolňování CO2

32.   opakuje, že bez ohledu na závazky třetích zemí je do roku 2020 třeba snížit emise skleníkových plynů v EU o 30 %;

33.   zdůrazňuje, že je třeba zlepšit informovanost veřejnosti o celkových environmentálních nákladech na spotřební zboží; vyzývá Komisi a Radu, aby navrhly opatření za účelem poskytování informací o spotřebované energii a emisích skleníkových plynů při výrobě a přepravě výrobků určených k prodeji v EU, jako je návrh vlády Spojeného království na zavedení štítků výrobků, na nichž by bylo uvedeno, jakou uhlíkovou stopu zanechávají, tedy jaká je úroveň emisí CO2 způsobených výrobou, přepravou a konečnou likvidací výrobku;

34.   trvá na zavedení společných a s WTO slučitelných standardů a systémů označování ohledně dopadů jednotlivých výrobků na emise skleníkových plynů, včetně fází výroby a dopravy, jako součásti širší politiky informování spotřebitele, aby tak měli spotřebitelé možnost přispět ke snižování emisí CO2;

35.   žádá Komisi, aby urychleně navrhla vhodné postupy hodnocení a označování těchto ekologických "stop" a aby vyvinula software umožňující podnikům vypočítat množství skleníkových plynů uvolňovaných ze všech výrobních procesů;

36.   zdůrazňuje, že je třeba usilovat o zohlednění vnějších vlivů, které jsou spojeny s obchodem (jako např. škodlivé dopady na životní prostředí), jinými slovy je třeba tyto vlivy převést na označování cen, které bude pro trh lépe srozumitelné, a podporovat spravedlivou hospodářskou soutěž zavedením principu "znečišťovatel platí" do praxe (zejména v oblasti pozemní a letecké dopravy), v ideálním případě prostřednictvím celosvětového rozšíření systému pro obchodování s emisemi;

37.   konstatuje, že obchod je neoddělitelně spjat s odvětvím dopravy; naléhavě žádá, aby se uvažovalo o všech dopravních prostředcích, a to zejména těch, jejichž emise v posledních letech výrazně vzrostly, konkrétně o lodní dopravě (jejíž emise CO2 jsou podle některých názorů dvojnásobné oproti emisím v letectví a mohly by v příštích 15 až 20 letech vzrůst až o 75 %);

38.   vítá v rámci přístupu "ekologické stopy" případné začlenění letadel přistávajících v Evropě do evropského systému obchodování s emisemi; žádá, aby byl posouzen návrh na rozšíření systému na další odvětví včetně začlenění odvětví námořní dopravy;

39.   uznává, že podpora řešení založených na IKT, internalizace environmentálních nákladů přepravy do ceny paliv a rovněž podpora železniční dopravy, pobřežní lodní dopravy, udržitelných biopaliv a rychlá integrace letectví do pečlivě navrženého systému EU pro obchodování s emisemi jsou klíčovými opatřeními pro snižování dopadu obchodu a dopravy na klima; vyzývá Komisi a Radu, aby navrhly opatření za účelem podpory a výběru nejméně znečišťujících druhů dopravy, konkrétně, aby navrhly ustanovení týkající se různých tržních nástrojů;

40.   naléhavě požaduje, aby se pomoc poskytovaná v oblasti dopravy stanovovala s ohledem na dopad různých druhů dopravy na životní prostředí a aby se přezkoumalo použití obchodních nástrojů WTO slučitelných s trhem (např. značky a normy), které podporují ochranu klimatu;

41.   domnívá se, že vzhledem k tomu, že skutečné náklady silniční dopravy převedené na uhlík nejsou známy, zejména v případě potravin a výrobků denní spotřeby, je potřeba považovat podpůrné systémy, které by prosazovaly udržitelnou místní produkci, za přijatelné a podporovat je, aby se zabránilo zbytečné přepravě potravin po silnici; doporučuje také zavést normy značení vlivu na klima, které by byly slučitelné s pravidly WTO, aby byli spotřebitelé informováni o ekologické stopě výrobků;

42.   obzvláště je znepokojen možným negativním environmentálním a sociálním dopadem politik, jež podporují využívání biopaliv a biomasy v Evropě; připomíná své dřívější výzvy k tomu, aby Komise rozvinula systém závazné certifikace udržitelnosti biopaliv (nebo jejich surovin) slučitelný s pravidly WTO, jako podmínku jejich využívání a shody se závaznými odvětvovými cíli na úrovni celé EU; zdůrazňuje nicméně velmi významnou úlohu, kterou pro budoucnost evropských zemědělců, kteří byli postiženi reformou společné zemědělské politiky a společné organizace trhu s cukrem, hraje rozvoj plodin první generace určených k výrobě biopaliv; naléhá tudíž na přijetí opatření zajišťujících udržitelnost v průběhu celého výrobního cyklu;

43.   žádá, aby veškeré dohody o nákupu biopaliv obsahovaly doložku zaměřenou na ochranu oblastí s důrazem na biodiverzitu a produkci potravin pro obyvatelstvo;

44.   vyzývá Komisi, aby posoudila dopad dovozu sóji a palmového oleje do EU na klima a přitom zohlednila vliv tohoto dovozu na odlesňování tropických oblastí, především Bornea a povodí Amazonky, a aby podnikla opatření s cílem zahrnout náklady týkající se klimatu do cen;

45.   žádá Komisi, aby podpořila evropské hnutí za osvědčené postupy a určení standardů ohledně jednotlivých stránek změn klimatu týkajících se umisťování podniků, včetně rostoucího geografického rozčlenění výrobního řetězce a výroby typu "just in time", a aby podpořila příslušné související návrhy;

46.   vyzývá Komisi, aby při řešení problémů třetích zemí, které nejsou vázány Kjótským protokolem, posoudila mechanismus slučitelný s WTO a rovněž obchodní politiky, které jsou šetrné vůči klimatu, a aby směřovala k jednoznačnějšímu ustanovení takových možností v příštích verzích Protokolu; domnívá se, že opatření v oblasti obchodu by měla být učiněna pouze tehdy, pokud budou jiná opatření pro dosažení daného cíle v oblasti životního prostředí neúčinná; domnívá se, že použitá opatření v oblasti obchodu by již neměla omezovat obchod více, než je to nezbytné pro dosažení cíle, a neměla by vytvářet svévolnou nebo neoprávněnou diskriminaci;

47.   doporučuje, aby byl v dlouhodobějším horizontu vypracován systém založený na spolehlivých údajích o životním cyklu, který by případně do tohoto přizpůsobení zahrnoval dokončené výrobky, jako automobily a elektronické vybavení;

48.   naléhavě žádá, aby budoucí návrhy byly plně v souladu s mezinárodními závazky EU, zejména takovými, které předepisuje WTO, včetně článku XX GATT;

49.   vyzývá Komisi, aby zvážila, zda by nebylo vhodné provést pod záštitou WTO vyhodnocení pravidel týkajících se opatření na ochranu obchodu, jako jsou např. antidumpingová opatření či pravidla pro poskytování dotací, tak aby se určitým způsobem zohledňovalo porušování globálních, sociálních a environmentálních dohod či mezinárodních úmluv jako druh dumpingu nebo nepatřičných dotací;

50.   současně zdůrazňuje, že pokud budou reformovány nástroje na ochranu obchodu, měly by brát v úvahu možnost zavedení environmentálních faktorů s cílem vyhnout se environmentálnímu dumpingu produktů pocházejících ze zemí, které neratifikovaly protokol pro období po Kjótu;

51.   požaduje pobídky pro výrobu a pro používání takových výrobků, které napomáhají snížení emisí CO2, prostřednictvím podpory ze strany státu nebo Společenství, resp. pomocí nižší sazby DPH;

o
o   o

52.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2007)0203. (2) Úř. věst. C 313 E, 20.12.2006, s. 276. (3) Úř. věst. C 233 E, 28.9.2006, s. 103. (4) Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 400. (5) Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 119. (6) Úř. věst. C 280 E, 18.11.2006, s. 120.