Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/2144(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0481/2007

Předložené texty :

A6-0481/2007

Rozpravy :

PV 14/01/2008 - 15
CRE 14/01/2008 - 15

Hlasování :

PV 15/01/2008 - 10.1
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0008

Přijaté texty
PDF 101kWORD 69k
Úterý 15. ledna 2008 - Štrasburk Konečné znění
Daňové zacházení se ztrátami v přeshraničních situacích
P6_TA(2008)0008A6-0481/2007

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15 . ledna 2008 o daňovém zacházení se ztrátami v přeshraničních situacích (2007/2144(INI))

Evropský parlament ,

-   s ohledem na sdělení Komise o daňovém zacházení se ztrátami v přeshraničních situacích (KOM(2006)0824),

-   s ohledem na sdělení Komise o příspěvku daňové a celní politiky k Lisabonské strategii (KOM(2005)0532),

-   s ohledem na příslušnou judikaturu Soudního dvora Evropských společenství (dále jen "Soudní dvůr"), zejména na věc C-250/95 Futura Participations SA a Singer v. Administration des contributions (1) , C-141/99 AMID v. Belgische Staat (2) , spojené věci C-397/98 a C- 410/98 Metallgesellschaft Ltd. and Others v. Commissioners of Inland Revenue and HM Attorney General (3) , C-446/03 Marks & Spencer plc v. David Halsey (daňový inspektor ministerstva financí) (4) a C-231/05 Oy AA (5) ,

-   s ohledem na směrnici Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství(6) ,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2005 o zdanění podniků v Evropské unii: společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob(7) ,

-   s ohledem na sdělení Komise o provádění programu Společenství pro vyšší růst a zaměstnanost a lepší konkurenceschopnost podniků v EU: další pokrok dosažený během roku 2006 a další kroky směrem k návrhu společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) (KOM(2007)0223),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2007 o přezkumu jednotného trhu: odstraňovat překážky a neúčinnost pomocí lepšího provádění a vymáhání(8) ,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A6-0481/2007),

A.   vzhledem k tomu, že daňové systémy členských států musejí v rostoucí míře zohledňovat globalizaci ekonomiky a musejí se vyrovnávat s pravidly a fungováním vnitřního trhu, aby dosáhly cílů Lisabonské strategie v oblasti růstu a konkurenceschopnosti,

B.   vzhledem k tomu, že globalizace ekonomiky zvýšila daňovou konkurenci takovým způsobem, že v posledních 30 letech došlo v průmyslových zemích k drastickému snížení průměrných sazeb daně z příjmu právnických osob,

C.   vzhledem k tomu, že toto snižování daňových sazeb postupuje ještě intenzivněji od posledního rozšíření Evropské unie a že v členských státech vládne jasný trend uplatňovat specifické daňové systémy, které mají přilákat zejména mobilní společnosti,

D.   vzhledem k tomu, že existence 27 odlišných daňových systémů v Evropské unii brání hladkému fungování vnitřního trhu, nese s sebou vysoké dodatečné náklady na administrativu a náklady na slaďování pro přeshraniční obchod a podnikání, brzdí restrukturalizaci podniků a vede k případům dvojího zdanění,

E.   vzhledem k tomu, že snížení nákladů na dosažení shody v oblasti odlišných vnitrostátních daňových zákonů pro právnické osoby, transparentní pravidla, odstranění daňových překážek bránících přeshraničním činnostem a vytvoření rovných podmínek pro podniky z EU, jež působí na vnitřním trhu, mohou celé Evropské unii přinášet hospodářské zisky tím, že vytváří dynamické firemní prostředí,

F.   vzhledem k tomu, že vhodná daňová koordinace na úrovni EU, jež neusiluje o harmonizaci daňových sazeb, může přispět k zamezení narušování hospodářské soutěže a vytvořit přínosy, které budou moci být obecněji sdíleny podniky, jejich zaměstnanci, spotřebiteli, členskými státy a občany,

G.   vzhledem k tomu, že k dosažení cílů Lisabonské strategie je zapotřebí větší koordinace daňové politiky mezi členskými státy,

H.   vzhledem k tomu, že se členské státy tradičně pokoušely koordinovat své daňové systémy pomocí rozsáhlé sítě dvoustranných daňových smluv, která však plně neřeší otázky, jako jsou např. přeshraniční úlevy za ztráty; vzhledem k tomu, že v rámci Evropské unie není dvoustranný přístup tak účinný a  soudržný jako vícestranný a koordinovaný přístup; vzhledem k tomu, že společný přístup EU ke konsolidovanému základu daně z příjmu právnických osob – např. návrh CCCTB – je nejvhodnějším řešením přeshraničního vyrovnávání ztrát a zisků na vnitřním trhu a povede k větší transparentnosti i větší míře investic konkurenceschopnosti,

I.   vzhledem k tomu, že členské státy uplatňují pro poskytování daňových úlev v případě ztrát vzniklých pobočkám, dceřiným společnostem a jednotlivým skupinám společností odlišná pravidla a tak narušují podnikatelská rozhodnutí a investiční politiky na vnitřním trhu, což má dopad na příslušné dlouhodobé průmyslové strategie a příjmy z daní,

J.   vzhledem k tomu, že prakticky všechny daňové systémy v Evropské unii zdaňují zisky a ztráty asymetricky, tj. zisky se zdaňují za rok, v němž byly nabyty, avšak dojde-li ke ztrátě, není část daně odpovídající ztrátě podniku automaticky vrácena ve stejném roce; konstatuje, že ve stávající judikatuře Soudního dvora není tento časový faktor, ani jeho význam v souvislosti s rostoucím počtem přeshraničních investic v Evropské unii, náležitě analyzován,

K.   vzhledem k tomu, že bez určitých právních záruk by v některých členských státech zavedení přeshraničního systému daňových úlev za ztráty mělo podobný účinek, jako kdyby se tyto státy vzdaly příjmů plynoucích z daně z příjmu právnických osob,

L.   vzhledem k tomu, že ztráty tuzemských poboček se automaticky promítnou do čistého výsledku mateřské společnosti, ale pro situace, kdy ztráty vzniknou zahraničním pobočkám nebo tuzemským a zahraničním členům skupiny, neexistují jasná pravidla,

M.   vzhledem k tomu, že neexistence přeshraničních úlev za ztráty brání vstupu na některé trhy a zvýhodňuje usazování společností ve velkých členských státech, jejichž domácí trhy jsou dostatečně velké na to, aby pomohly případné ztráty absorbovat,

N.   vzhledem k tomu, že výše popsaná situace znevýhodňuje malé a střední podniky, protože nemohou ve větší míře provádět přeshraniční investice, panuje-li nejistota ohledně úlev za ztráty a musejí-li se často vyrovnávat s počátečními ztrátami,

1.   vyjadřuje velmi vážné znepokojení nad negativním dopadem různých způsobů zacházení s přeshraničními ztrátami, které používají členské státy, na fungování vnitřního trhu;

2.   konstatuje, že všechna opatření, která brání svobodnému usazování, jsou v rozporu s článkem 43 Smlouvy o ES, a proto by se mělo cíleně usilovat o jejich odstranění; připomíná, že odlišné systémy zdanění společností kladou překážky pro vstup na jednotlivé národní trhy, narušují náležité fungování vnitřního trhu a konkurenceschopnost, a znemožňují udržet rovné podmínky na úrovni EU pro všechny společnosti, a tudíž si takovou pozornost zaslouží;

3.   domnívá se, že opatření, na jejichž základě by docházelo k daňovému odpočtu přeshraničních ztrát na úrovni EU, by mohla být pro fungování vnitřního trhu značným přínosem;

4.   má v úmyslu podpořit sdělení Komise o daňovém zacházení se ztrátami v přeshraničních situacích, které považuje za významný krok k řešení této situace, a žádá adekvátní koordinaci mezi členskými státy, pokud jde o načasování a řešení tohoto kroku;

5.   zdůrazňuje, že všechna cílená opatření zavádějící přeshraniční úlevy za ztráty by měla být definována a prováděna na základě vícestranného, společného přístupu a koordinovaných kroků členských států, aby byl zaručen koherentní rozvoj vnitřního trhu; připomíná, že taková cílená opatření představují přechodné řešení do doby, než bude přijat CCCTB; domnívá se, že CCCTB představuje komplexní dlouhodobé řešení daňových překážek spojených s přeshraničním vyrovnáváním ztrát a zisků a rovněž s vnitropodnikovým oceňováním a přeshraničními fúzemi, akvizicemi či restrukturalizačními operacemi a že završí úspěchy vnitřního trhu zajištěním spravedlivé hospodářské soutěže;

6.   upozorňuje na to, že některé členské státy uplatňují různé metody odstraňování dvojího zdanění, ať již započtením daní odvedených v zahraničí (metoda započtení), nebo vynětím zahraničních příjmů z daňového základu (metoda vynětí); konstatuje, že pouze některé z členských států, které uplatňují metodu vynětí, neposkytují úlevu za ztráty, jež utrpěly zahraniční pobočky;

7.   upozorňuje na skutečnost, že v případech, kdy není možné ztráty vzniklé trvale usazeným podnikům započítat proti ziskům ústředí firmy, dochází ve srovnání s čistě vnitrostátní situací k rozdílnému zacházení, které narušuje svobodu usazování;

8.   domnívá se, že prioritou by měla být opatření podporující skupiny podniků, které působí ve několika členských státech, neboť právě tyto skupiny jsou oproti skupinám podniků, které působí pouze v rámci jednoho členského státu, poškozovány odlišným zacházením v případě přeshraničních ztrát;

9.   je toho názoru, že zkreslení, která vznikají kvůli rozdílům mezi vnitrostátními systémy, znevýhodňují především malé a střední podniky vůči případné konkurenci, a žádá proto Komisi, aby v této oblasti přijala zvláštní opatření;

10.   připomíná, že pro přeshraniční úlevy za ztráty mezi dceřinými a mateřskými společnostmi (skupinami podniků) existuje několik obecných ustanovení, a že tedy ve skupině společností nejsou ztráty automaticky zohledňovány tak, jako v rámci jedné společnosti;

11.   zdůrazňuje, že většina členských států poskytuje skupinám podniků úlevy za tuzemské ztráty a jedná tak s nimi účinně jako s jedním subjektem, avšak pouze některé z nich tyto úlevy poskytují v případech přeshraničních ztrát; připomíná, že neexistence přeshraničních úlev pro skupiny podniků může negativně ovlivnit investiční rozhodnutí ohledně volby jejich sídla a právní formy (pobočka nebo dceřiná společnost);

12.   uznává, že prosté rozšíření vnitrostátních systémů na přeshraniční situace je obtížné, neboť daňové základy jsou odlišné;

13.   naléhavě žádá, aby byl uznán význam přeshraničních úlev za ztráty, přestože je třeba zdůraznit, že systém těchto úlev je třeba ještě více propracovat; navrhuje, aby se rozhodlo, zda se přeshraniční úlevy za ztráty omezí na dceřiné společnosti vůči mateřské společnosti, nebo naopak, a aby se důkladně posoudily dopady systému, v němž zisky dceřiných společností mohou vyrovnávat ztráty mateřské společnosti, na rozpočet;

14.   domnívá se, že rozsudek Soudního dvora ve věci Marks & Spencer uznává právo členských států na vlastní daňové systémy, zejména v souvislosti s obavami z vyhýbání se daňovým povinnostem;

15.   konstatuje, že rozsudek Soudního dvora ve věci Oy AA ukazuje, že v jednotlivých vnitrostátních daňových systémech existují ve věci ztrát různé postupy, a proto není jasné, mohou-li být ztráty v rámci jedné skupiny konsolidovány ve všech přeshraničních situacích, i když jsou konečné, což vede k problematickým situacím, jako ve věci Marks & Spencer ;

16.   domnívá se, že se skupinami společností, které jsou zastoupeny v několika členských státech, by mělo být pokud možno zacházeno stejným způsobem jako se skupinami činnými v jednom členském státě; zdůrazňuje, že v situacích přeshraničních ztrát, které vznikly zahraničním dceřiným společnostem, je nutno zabránit dvojímu zdanění mateřské společnosti, spravedlivě rozdělit daňové pravomoci mezi členské státy, zamezit dvojímu uplatňování ztrát a předcházet vyhýbání se daňovým povinnostem;

17.   domnívá se, že by bylo užitečné zahájit diskusi o definici a typických rysech skupin společností v Evropské unii, přičemž by se zohlednila existence společných evropských institucí, jako je například "evropská společnost" a "evropská družstevní společnost", nikoli však s úmyslem omezit působnost přeshraničních úlev za ztráty výlučně na tyto subjekty;

18.   zdůrazňuje význam definování pojmu "skupina společností", aby bylo firmám zabráněno v oportunistickém rozdělování zisků a ztrát mezi členské státy; domnívá se, že pro účel definice skupiny společností může být užitečné určit specifické důležité rysy v rámci podniku, jak je stanoveno ve směrnici 94/45/ES o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství;

19.   vítá tři možnosti navržené ve sdělení Komise o daňovém zacházení v přeshraničních situacích; hodlá podporovat cílená opatření, která by umožnila účinný a okamžitý odpočet ztrát zahraničních dceřiných společností (ročních, nikoli pouze konečných, jako ve věci Marks & Spencer ), které by byly získány zpět prostřednictvím odpovídajícího navýšení daňového zatížení mateřské společnosti, jakmile by dceřiná společnost začala být zisková;

20.   doporučuje zvážit, zda by bylo vhodné vytvořit automatický systém výměny informací, podobný systému VIES pro DPH, s jehož pomocí by členské státy mohly kontrolovat existenci záporných daňových základů vykazovaných dceřinými společnostmi v jiných členských státech, aby bylo možné provádět tyto návrhy způsobem, který by bránil daňovým únikům;

21.   žádá nicméně Komisi, aby prověřila další možnosti poskytování konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob společnostem činným v celé EU;

22.   konstatuje, že je nezbytně nutné vypracovat další důkladnou analýzu pro posouzení toho, do jaké míry by mohl navrhovaný systém přeshraničních úlev za ztráty podporovat přeshraniční činnosti malých a středních podniků;

23.   upozorňuje, že cílená opatření týkající se daňového zacházení se ztrátami v přeshraničních situacích uplatňovaná jednotlivými členskými státy sama o sobě nevyřeší problém narušení hospodářské soutěže a vysokých nákladů na zajištění shody u podniků EU působících na vnitřním trhu, který je způsoben existencí 27 rozdílných daňových systémů;

24.   zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy postupovaly koordinovaně při zavádění cílených opatření zaměřených na úlevy za ztráty v přeshraničních situacích v rámci jedné společnosti či skupiny společností; připomíná, že je třeba větší koordinace mezi členskými státy v otázkách daní, a vyzývá Komisi, aby v této věci hrála aktivní úlohu;

25.   podporuje Komisi v úsilí vytvořit celoevropský a jednotný konsolidovaný základ pro daň z příjmu právnických osob (CCCTB); konstatuje, že tento základ zvýší transparentnost a účinnost, neboť společnosti budou moci podnikat v zahraničí podle stejných pravidel jako v tuzemsku, vytvoří rovné podmínky, zvýší konkurenceschopnost evropských podniků, podpoří přeshraniční obchod a investice, čímž vytvoří podmínky pro využití všech výhod vnitřního trhu, pokud se týká investic a růstu, významně sníží administrativní zátěž a náklady na zajištění shody a omezí případné vyhýbání se daňovým povinnostem a podvody;

26.   připomíná, že CCCTB zahrnuje společná pravidla týkající se daňového základu a že v žádném případě neomezuje právo členských států i nadále určovat vlastní daňové sazby;

27.   vítá záměr Komise zavést CCCTB i v rámci posílené spolupráce; upozorňuje však na to, že tento úmysl není úplně nejlepším řešením, neboť neexistuje-li komplexní celoevropský systém, mohou být výhody transparentnosti a nižších administrativních výdajů částečně oslabeny;

28.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) [1997] Recueil I-2471.
(2) [2000] Recueil I-11619.
(3) [2001] Recueil I-1727.
(4) [2005] Sb. rozh. I-10837.
(5) Rozsudek ze dne 18. července 2007.
(6) Úř. věst. L 254, 30.9.1994, s. 64.
(7) Úř. věst. C 286E, 23.11.2006, s. 229.
(8) Přijaté texty, P6_TA(2007)0367.

Poslední aktualizace: 15. září 2008Právní upozornění