Evropský parlament,

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2006 o tématické strategii ochrany a zachování mořského prostředí(2),

-   s ohledem na svůj postoj z prvního čtení dne 14. listopadu 2006 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (směrnice o mořské strategii)(3),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 25. dubna 2007 k tématické strategii o udržitelném využívání přírodních zdrojů(4),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2006 o tematické strategii pro městské prostředí(5),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 o tematické strategii pro ochranu půdy(6),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 14. listopadu 2007 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro ochranu půdy a upravuje směrnice 2004/35/ES(7),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2006 k tematické strategii o znečišťování ovzduší(8),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 26. září 2006 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o kvalitě vnějšího ovzduší a čistějším vzduchu pro Evropu(9),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2007 o tematické strategii pro recyklaci odpadů(10),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 13. února 2007 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadu(11),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 23. října 2007 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro akci Společenství na dosažení udržitelného využívání pesticidů(12),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2007 o tematické strategii pro udržitelné využívání pesticidů(13),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 23. října 2007 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh(14),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0074/2008),

A.   vzhledem k tomu, že Evropa stále ještě není na cestě k opravdovému udržitelnému rozvoji,

B.   vzhledem k tomu, že Komise uznává, že bylo dosaženo pouze omezeného pokroku v zásadních otázkách začlenění problematiky životního prostředí do dalších oblastí politiky a zlepšování vymáhání právních předpisů Společenství,

C.   vzhledem k tomu, že Komise poukazuje na skutečnost, že se mnohé problémy spojené se životním prostředím v současnosti stupňují: rostou emise skleníkových plynů, zrychluje se ztráta biologické rozmanitosti, znečištění má stále zásadní vliv na veřejné zdraví, zvyšuje se množství odpadu vyprodukovaného v EU a naše ekologická stopa je stále výraznější; vzhledem k tomu, že toto vyvolává závažné otázky o kontraproduktivních účincích dalších hlavních politik EU na životní prostředí,

D.   vzhledem k tomu, že je nepravděpodobné, že bude dosaženo udržitelného rozvoje, pokud nebude problematika životního prostředí plně začleněna do všech hlavních oblastí politiky,

E.   vzhledem k tomu, že čisté a zdravé životní prostředí je nezbytné pro dobré životní a sociální podmínky lidí,

F.   vzhledem k tomu, že environmentální politiky také přispívají k jiným cílům jako ke vzrůstající konkurenceschopnosti, stimulaci hospodářského růstu, podpoře vytváření pracovních příležitostí a inovaci a podpoře vědeckého pokroku prostřednictvím nových, bezpečných technologií,

1.   považuje za politováníhodné, že přezkum šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí (šestý APŽP) v polovině období je zpožděn o téměř rok a lituje skutečnosti, že Evropská unie celkově neplní časový plán pro provádění opatření plánovaných v akčním programu, což je v rozporu s tvrzeními Komise v jejím vlastním hodnocení; připomíná, že šestý APŽP byl narozdíl od svého předchůdce schválen postupem spolurozhodování podle článku 251 Smlouvy o ES; žádá, aby EU učinila vše proto, aby bylo dosaženo cílů šestého APŽP, protože v tomto případě by neúspěch oslabil důvěryhodnost EU mimo jiné v očích občanů, kteří se zajímají o stav životního prostředí;

2.   konstatuje, že využívání tématických strategií jako nového procesního nástroje zvýšilo důležitost předlegislativních postupů a vytvořilo další možnosti pro zapojení zúčastněných stran do strategičtějšího přístupu k legislativní politice EU; lituje však, že tyto tématické strategie rovněž zpomalily rozhodovací proces v politice životního prostředí tím, že zpozdily formulování konkrétních politických návrhů a přijímání výsledných opatření;

3.   domnívá se, že by politika životního prostředí měla být vzhledem k jejímu významu pro průmysl a ke skutečnosti, že je v zásadě prováděna místními orgány, zohledňována v návrzích právních předpisů a že v poradních orgánech by měly být zastoupeny názory zástupců průmyslu, malých podniků a místních orgánů a poradní orgány by těmto názorům měly naslouchat;

4.   domnívá se, že je zásadní posílit postavení šestého APŽP jako environmentálního rozměru strategie udržitelného rozvoje EU;

5.   domnívá se, že v rámci EU musí být jasně vymezeny a stanoveny pravomoci, a zdůrazňuje, že z průběžné zprávy Komise v polovině období je patrný zmatek a vnitřní rozpor, pokud jde o pravomoci Komise a členských států; zdůrazňuje, že meze jejich pravomocí i konkrétních povinností musí být jasně stanoveny, aby bylo zajištěno, že tyto povinnosti budou i nadále plněny;

6.   zdůrazňuje, že tematické strategie nepřinášejí užitek, pokud je jejich načasování shodné s většími legislativními tématy; jsou prospěšné buď před vydáním příslušného legislativního dokumentu nebo samostatně;

7.   zdůrazňuje přímý vztah mezi stavem životního prostředí a lidským zdravím; vyzývá Komisi, aby za účelem zohlednění aspektu zdraví ve všech politikách vypracovala studie, které by osvětlily příčinné vztahy mezi změnami v kvalitě životního prostředí a ve stavu lidského zdraví;

Tematické strategie

8.   domnívá se, že EU jednala konzistentně s cílem dosáhnout diplomatických cílů souvisejících s klimatem stanovených v šestém APŽP; připomíná však, že pokud se týče cílů a prioritních akcí na zastavení změny klimatu, nepodařilo se EU splnit všechny své závazky; je nesmírně znepokojen zvýšením emisí v dopravě a pomalým účinkem opatření použitých ve snaze o zvýšení energetické účinnosti; připomíná Komisi, aby zveřejnila sdělení o kvantifikovaných environmentálních cílech pro udržitelný dopravní systém; očekává, že členské státy dosáhnou cílů na snížení emisí skleníkových plynů pro jednotlivé země stanovených v Kjótském protokolu do roku 2012;

9.   vyjadřuje politování, že pravděpodobně nebude dosaženo cíle zastavení poklesu biologické rozmanitosti do roku 2010 a že navrhované strategie na ochranu mořského prostředí a půdy nepovedou do roku 2012 ke konkrétním environmentálním výsledkům; upozorňuje na to, že je třeba vynaložit větší úsilí na pomoc při integraci politiky biologické rozmanitosti do oblasti dalších politik; upozorňuje na nutnost řádného financování programu Natura 2000 a dalších úzce souvisejících prvořadých cílů;

10.   domnívá se, že co se týče chemických látek, představují nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 (ES) 1907/2006 týkající se registrace, vyhodnocování, povolování a omezování chemických látek (REACH) a založení Evropské agentury pro chemické látky(15) pokrok ve snižování nebezpečí pro lidstvo a životní prostředí, ale že se ještě neprokázalo, že tento pokrok bude skutečně podstatný, a lituje, že nařízení není ve všech směrech v souladu s cíli stanovenými v šestém APŽP; považuje za politováníhodné, že tematická strategie týkající se udržitelného používání pesticidů byla značně zpožděna a že opatření přijatá za účelem zlepšení kvality vzduchu a městského životního prostředí a snížení hluku nesplňují cíle akčního programu pro životní prostředí; vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh na přezkum směrnice o národních emisních stropech(16); věří, že je třeba zajistit úplné uplatnění směrnice o hluku v okolním prostředí(17);

11.   s ohledem na to, že kvalita vnitřního ovzduší má vliv na zdraví, naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podpořily činnost Světové zdravotnické organizace zaměřenou na kvalitu vnitřního ovzduší, a vyzývá Komisi, aby co nejdříve navrhla konkrétní legislativní opatření pro kvalitu vnitřního ovzduší;

12.   konstatuje, že neshledává žádné výrazné nedostatky co se týče specifických cílů pro ochranu vody stanovených v šestém APŽP; vyzývá nicméně Komisi, aby zajistila plné provedení rámcové směrnice o vodě(18) a přehodnotila včlenění závazků EU týkajících se ochrany vody do dalších politik; vyzývá dále naléhavě Komisi, aby co nejdříve předložila návrh směrnice o snížení obsahu fosforu v zemědělství a v detergentech podle článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech(19);

13.   upozorňuje, že je nezbytná nová vodohospodářská politika zaměřená na úspory a na udržitelnou správu vodních zdrojů;

14.   považuje za politováníhodné, že tematické strategie o přírodních zdrojích a odpadech oslabily cíle šestého APŽP; lituje, že na úrovni EU nebyly zformulovány žádné konkrétní cíle za účelem oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů přechodem k udržitelnému modelu výroby a spotřeby; souhlasí, že je třeba další akce týkající se bioodpadu, která by podpořila další odklon od skládkování a zajistila, aby byly využívány nejvíce osvědčené alternativy zpracování odpadu, jako jsou alternativy zaměřené na zmírňování změny klimatu; dále vybízí k podpoře způsobů nakládání s odpady šetrných k životnímu prostředí a k přijetí opatření přísněji postihujících skládkování odpadů, které znečišťuje životní prostředí;

15.   vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá opatření, která umožní takové racionální a účinné využívání přírodních zdrojů, jež neohrozí biologickou rozmanitost;

Provádění a prosazování stávajících právních předpisů

16.   připomíná, že úplné a správné provádění stávajících právních předpisů je nejvyšší prioritou a bere v úvahu, že závazné právní předpisy zůstávají zásadní pro řešení výzev v oblasti životního prostředí; vyzývá Komisi, aby posílila svou činnost "strážkyně" Smlouvy; vyzývá proto rozpočtové orgány EU, aby Komisi poskytly všechny nezbytné finanční a lidské zdroje, aby se zajistilo, že monitorování provádění a prosazování stávajících právních předpisů bude prováděno co neefektivněji ve všech členských státech;

17.   zdůrazňuje, že právní předpisy Společenství v oblasti životního prostředí je třeba uplatňovat účinně a přesně, a doporučuje přijmout zvláštní podpůrná opatření ve prospěch regionů, které se při realizaci tohoto druhu acquis potýkají s obtížemi; vybízí orgány členských států, aby vypracovaly strategie pro jejich provedení ve vnitrostátním právu, které by přispěly k jasnému stanovení rolí a rozsahu odpovědností celostátních, regionálních a místních orgánů při správném provádění a uplatňování právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí;

18.   obává se nicméně různých protinávrhů směřujících k tomu, aby byla obecná nařízení omezena a zeslabena, nebo dokonce nahrazena dobrovolnými dohodami nebo nezávaznými opatřeními; proto znovu opakuje, že lepší regulace nařízení by se měla soustředit na jednoznačná a transparentní pravidla a standardy opírající se o zákonné předpisy, které se vztahují k stanoveným cílům, a jejich lepšímu prosazování;

19.   podporuje návrhy Komise na posílení prosazování právních předpisů v oblasti životního prostředí na vnitrostátní úrovni prostřednictvím lepší dostupnosti práva a harmonizovaného využívání sankčního práva; poznamenává, že preventivní aspekty sankčního práva přispívají k lepšímu prosazování a ochraně životního prostředí;

20.   žádá dále, aby byly environmentální politiky EU navrhovány a přezkoumávány tak, aby se více soustřeďovaly na stanovení cílů a méně na popis prostředků, jak k nim dospět, což umožní členským státům a zemědělcům najít nejúčinnější způsoby pro dosažení kýžených cílů;

Příroda, biologická rozmanitost a změna klimatu

21.   domnívá se, že by Komise měla zajistit úplné provádění směrnic o ptácích a přírodních stanovištích; doporučuje, aby byla s ohledem na zásadu subsidiarity přijata daňová opatření podporující osvědčené postupy a odrazující občany od činností, které působí znečištění;

22.   upozorňuje však Komisi na skutečnost, že vidina trestněprávních důsledků nestačí k zamezení nelegálnímu a zároveň životní prostředí znečišťujícímu chování ve všech případech; zdůrazňuje proto význam následných trestněprávních sankcí, zejména za nelegální vývoz nebezpečného odpadu na území jiných zemí;

Stimuly v oblasti životního prostředí a reforma dotací, které poškozují životní prostředí

23.   vítá zelenou knihu Komise o tržně orientovaných nástrojích pro životní prostředí a s nimi souvisejících politických cílích; domnívá se, že je třeba více využívat tržně orientované nástroje, které berou v úvahu dopad veškerých výrobních a distribučních procesů a typů chování spotřebitelů na životní prostředí;

24.   domnívá se, že systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) dosud vzhledem k příliš štědrému přidělování emisních povolenek nevedl ke snížení emisí CO2; zdůrazňuje, že se EU zavázala ke snížení svých emisí skleníkových plynů nejméně o 20 % do roku 2020 oproti roku 1990; trvá na tom, že by EU ETS pro období po roce 2012 měl zahrnovat dostatečně přísné limity, plné využívání dražeb a kvantitativní a kvalitativní limity využívání ověřených snížení emisí (CER) a jednotek snížení emisí (ERU);

25.   konstatuje nicméně, že úloha ekologického zdaňování zůstává skromná a nevykazuje zvyšující se tendenci; vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly více úsilí reformě ekologické daně včetně postupného přesunu daňového zatížení od daní, které mají negativní dopad na životní podmínky (např. zdanění práce) k daním, které mají pozitivní dopad na životní podmínky (např. zdanění činností, které poškozují životní prostředí, jako využívání zdrojů nebo znečištění ovzduší); zdůrazňuje, že navzdory požadavku jednomyslnosti v oblasti zdaňování nabízejí smlouvy možnost rozšířené spolupráce, a upozorňuje na existenci metody otevřené koordinace;

26.   konstatuje, že byl dán impuls k odstranění dotací, které poškozují životní prostředí; považuje nicméně za nepřijatelné, že v blízké budoucnosti nejsou očekávány žádné konkrétní kroky směrem k reformě dotací poškozujících životní prostředí, a proto vyzývá Komisi, aby do konce roku 2008 předložila konkrétní návrhy na postupné zrušení všech dotací poškozujících životní prostředí v průběhu následujících pěti let;

Integrace politiky životního prostředí, mezinárodní spolupráce a podněty pro inovaci

27.   naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly intenzivnější a celistvější začleňování politiky životního prostředí do tvorby všech politik EU; vyzývá k začlenění aspektů ochrany životního prostředí a ochrany zdraví do všech politik a k zapojení měst a regionů do těchto politik, s cílem zavést přístup zohledňující zdraví ve všech politikách, který vyhlásila Evropská unie; lituje jednak nedostatečného začleňování těchto aspektů do různých právních rámců a přípravy nových právních předpisů týkajících se životního prostředí, jednak i nedostatečné začleňování do právních předpisů, jejichž primární cíle jsou jiné než ochrana životního prostředí;

28.   domnívá se, že za účelem dosažení konkrétních výsledků při začlenění environmentálních hledisek do ostatních hospodářských oblastí je zapotřebí vypracovat v daných odvětvích závazné cíle a harmonogramy; současně zdůrazňuje odpovědnost hospodářských subjektů v jednotlivých odvětvích průmyslu za dosažení dlouhodobých výsledků politiky týkající se klimatu a energetické politiky;

29.   zdůrazňuje zásadní spojitost mezi účinnou politikou životního prostředí a lepší kvalitou života a v této souvislosti zdůrazňuje význam regionálního rozměru při provádění šestého APŽP, a to zejména při zavádění opatření souvisejících se zmírněním dopadů změn klimatu a s přizpůsobením se těmto změnám; zdůrazňuje význam kampaní určených ke zvýšení povědomí veřejnosti o cílech šestého APŽP a o procesu jeho realizace;

30.   zdůrazňuje, že v regionálních rozvojových programech je nezbytné zohledňovat program Natura 2000, aby tak mohla být sladěna zásada ochrany evropské biologické rozmanitosti s rozvojem a zvyšováním kvality života obyvatel; domnívá se, že je k tomuto tématu na místě zahájit širokou informační kampaň a podporovat osvědčené postupy a ukázat tak, jak lze sladit tyto dva zdánlivě protichůdné přístupy;

31.   zdůrazňuje, že za účelem šíření osvědčených postupů do méně rozvinutých regionů a jejich uplatňování jsou zapotřebí koordinovanější sítě regionálních a místních aktérů; podporuje prosazování přeshraniční spolupráce, která by v oblasti životního prostředí probíhala mezi členskými státy i mezi EU a sousedními zeměmi a regiony, jako jsou regiony u Černého, Baltského a Středozemního moře, a to zejména za účelem předcházení přeshraničnímu znečišťování;

32.   je znepokojen závěry různých nezávislých studií(20)(21)(22)(23), z nichž vyplývá, že generální ředitelství Komise plně nedodržují pokyny Komise pro posuzování dopadů, že se upřednostňuje posuzování a kvantitativní vyjadřování hospodářských dopadů na úkor environmentálních, sociálních a mezinárodních dopadů, že náklady na právní předpisy se posuzují mnohem více než jejich přínosy a že krátkodobá hlediska zastiňují hlediska dlouhodobá; domnívá se, že takto nevyvážené posuzování dopadů neprospívá samotné politice životního prostředí, ani jejímu začlenění do dalších politik EU; vyzývá Komisi, aby přijala opatření k nápravě těchto přetrvávajících problémů;

33.   chválí Komisi za její silnou zainteresovanost při posilování mezinárodního rozměru politiky životního prostředí; věří, že je nezbytné zajistit začlenění politiky životního prostředí do všech vnějších akcí EU a zlepšit mezinárodní v oblasti životního prostředí; vybízí Komisi a členské státy, aby nadále podporovaly ambiciózní environmentální politiky a požadavky, například podporou transferu technologií a výměny osvědčených postupů v rozvojových zemích;

34.   zdůrazňuje, že je třeba intenzivněji a soudržněji podporovat "klimatickou diplomacii" v rámci obchodních vztahů EU se státy, které nejsou vázány mnohostrannými dohodami o ochraně životního prostředí, například s USA, Čínou a Indií, jež z různých důvodů neprovádějí Kjótský protokol vyzývá rovněž Komisi, aby pomáhala rozvojovým zemím při využívání udržitelných a účinných technologií prostřednictvím všech dostupných mechanismů;

35.   doporučuje, aby byla dohoda o clech a obchodu WTO doplněna o doložku o udržitelnosti stanovující zásady politiky v oblasti životního prostředí, například zásadu obezřetnosti a zásadu "znečišťovatel platí", na jejichž základě bude možno posuzovat obchodní opatření s cílem zajistit, aby obchodní předpisy nenarušovaly ochranu životního prostředí a aby se předpisy pro životní prostředí nevyužívaly pro účely protekcionismu;

36.   vyzývá Radu a Komisi, aby prostřednictvím dvoustranných a regionálních obchodních jednání řešily obchodní závazky, z nichž vyplývají přímé výhody v oblasti životního prostředí je třeba, aby EU a členské státy posílily dialog s novými ekonomikami, aby dialog v oblastech společného zájmu, jako je například změna klimatu, nakládání s odpady a nezákonná těžba dřeva, vyústil v provádění společných programů; podporuje návrh Komise vytvořit v každé obchodní dohodě fórum pro udržitelný rozvoj, které bude otevřeno zapojení občanské společnosti a bude ve významné míře zohledňovat problematiku klimatu, a požaduje, aby byly tyto otázky zařazeny do programu stávajících jednání;

37.   vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly pragmatičtější a horizontálnější využívání inovací a nových technologií ve všech politikách EU tak, aby tyto prvky měly zásadní úlohu při posilování ochrany životního prostředí; zdůrazňuje, že je třeba zavést bez prodlení přístup vedoucího postavení ("top runner") EU, ambicióznější nástroj neustálého zlepšování výroby a spotřebitelského chování, aby se zajistilo, že v budoucnosti budou všechny výrobky na trzích EU navrženy, vyrobeny a používány podle kritérií udržitelnosti;

38.   připomíná, že navzdory případným vysokým krátkodobým nákladům jsou investice do inovativních a ekologických technologií, stejně jako investice do ekodesignu, energetické účinnosti u konečného uživatele a do snižování energetické náročnosti budov dlouhodobě velmi prospěšné, a zdůrazňuje, že regiony musí podniky vybízet, aby tyto investice plně využívaly;

39.   vybízí Komisi a členské státy, aby přijaly skutečně ekologická pravidla pro zadávání veřejných zakázek za účelem podpory inovace a udržitelných modelů spotřeby a produkce;

40.   vyzývá Komisi, aby poskytnutím jasného rámce, který by umožnil stanovení měřitelných cílů a kvalitativních kritérií, pomohla celostátním, regionálním a místním orgánům uzavírat společné veřejné zakázky, jež by byly v souladu s udržitelným rozvojem;

41.   vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o dosažení 20% cíle spotřeby z obnovitelných zdrojů a 10% cíle spotřeby biopaliv a aby při tom nezapomínala, že pěstování energetických plodin nesmí ohrožovat evropské a mimoevropské zásobování potravinami; zdůrazňuje, že mechanismus udržitelnosti, který je ve fázi vývoje, by měl uplatňovat nejpřísnější kritéria udržitelnosti na biopaliva;

42.   zdůrazňuje, že zemědělství EU se stále více orientuje na produkci bezpečných a vysoce kvalitních potravin chránících zdraví občanů Unie.

43.   vybízí členské státy a jejich regionální a místní orgány, aby co nejlépe využily nových investičních příležitostí, které jim přináší strukturální fondy a nové programy evropské politiky sousedství, a aby zajistily, že jejich operační programy a projekty podporované ze strukturálních fondů budou přispívat k lepšímu provádění právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí a k plnění dlouhodobého cíle, kterým je zajištění udržitelného rozvoje napříč EU v souladu s dalšími tematickými prioritami;

44.   považuje za nezbytné zdokonalovat používání zásady substituce, která bere v úvahu dostupnost a výhody náhradních produktů a náklady na ně; zdůrazňuje, že musí být také zohledněny postupy navrhování, výroby a použití umožňující používání produktů, které nepředstavují riziko pro lidské zdraví a životní prostředí, nebo u kterých je toto riziko nižší;

Zásady "lepší právní úpravy" v politice životního prostředí

45.   zdůrazňuje, že pokud je cílem lepší regulace, měla by existovat kontrola překrývání právních předpisů, které vytváří byrokratické překážky a narušuje konkurenceschopnost;

46.   domnívá se, že filozofický přístup uplatňovaný na proces revize postrádá kritické uvažování a nezahrnuje analýzu důvodů zpoždění; domnívá se, že pouze na základě analýzy příčin těchto zpoždění a přemýšlením o nich lze učinit správné kroky do budoucna;

47.   zdůrazňuje, že pokud skutečně existuje vůle zlepšit legislativní metodiku a vytvářet použitelná pravidla, která budou příslušné orgány, podniky a občané moci snadno používat, je nezbytné rozšířit součinnost mezi orgány a institucemi Společenství a občanskou společností, aby odpovídaly na jejich požadavky, a zohlednit rozhodnutí a názory regionů, radnic, dotčených průmyslových odvětví a souvisejících sdružení; zdůrazňuje také, že musí být zohledněny nejen krátkodobé náklady na změnu stávajícího vybavení, ale také dlouhodobé výhody jakékoli této změny;

Příprava půdy pro změnu chování

48.   zdůrazňuje, že je zapotřebí nových způsobů měření prosperity založené na realistických hodnotách ekologických služeb; domnívá se, že vzhledem k tomu, že HDP sám o sobě nemůže odrážet všechny stránky a potřeby moderní společnosti, není již vhodným nástrojem k měření prosperity a rozvoje; vyzývá EU, aby dále vyvíjela a politicky využívala nový ukazatel, který zohledňuje negativní dopad hospodářského pokroku na naše životní prostředí a zdraví a který přispívá k úsilí o oddělení hospodářského růstu od tlaku na životní prostředí; domnívá se, že by tento nový ukazatel měl propagovat rozvoj integrované společnosti a poskytnout impuls pro lepší začlenění environmentálních hledisek do jiných politik;

49.   vyzývá Komisi, aby k ochraně zdraví lidí přistupovala jako k problému, který má mezi prioritami ochrany životního prostředí prvořadý význam;

50.   domnívá se, že Evropská unie by měla hrát vedoucí úlohu při vývoji alternativních politik, které by připravily půdu pro výrazné změny chování ve vzorcích spotřeby a výroby;

51.   zdůrazňuje, že je důležité pomoci spotřebitelům k uvědomělejšímu chování, což by mohlo mimo rámec vnitrostátních právních předpisů pozitivně ovlivnit to, do jaké míry a jak výrazně přijmou účastníci trhu nutnost ochrany životního prostředí;

52.   domnívá se, že za prioritu je třeba považovat řádné informování občanů; rozhodně podporuje vývoj přehledného a důkladného systému označování, který by výrazně pomohl zákazníkům při "správném výběru";

53.   trvá na tom, aby Komise, dříve, než vypracuje návrh pro sedmý APŽP, provedla celkové posouzení výsledků šestého APŽP.

54.   domnívá se, že konečný přezkum šestého APŽP by měl provést vnější subjekt nezávislý na Komisi;

o
o   o

55.  Pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 242, 10. 9. 2002, s. 1. (2) Úř. věst. C 314 E, 21. 12. 2006, s. 131. (3) Úř. věst. C 314 E, 21. 12. 2006, s. 86. (4) Úř. věst. C 74 E, 20.3.2008, s. 660. (5) Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 182. (6) Přijaté texty, P6_TA(2007)0504. (7) Přijaté texty, P6_TA(2007)0509. (8) Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 176. (9) Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 102. (10) Úř. věst. C 287 E, 29. 11. 2007, s. 168. (11) Úř. věst. C 287 E, 29. 11. 2007, s. 135. (12) Přijaté texty, P6_TA(2007)0444. (13) Přijaté texty, P6_TA(2007)0467. (14) Přijaté texty, P6_TA(2007)0445. (15) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Rady (ES) č. 1354/2007 (Úř. věst. L 304, 22.11.2007, s. 1). (16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001  národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší (Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22). (17) Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12. (18) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2008/32/ES (Úř. věst. L 81, 20.3.2008, s. 60. (19) Úř. věst. L 104, 8.4.2004, s. 1. (20) Posouzení dopadů politik Evropské komise: Úspěchy a výhledy, Evropské rady udržitelného rozvoje a životního prostředí, duben 2006. (21) Getting Proportions Right – How far should EU impact assessments go? (Vymezení rozměrů – jak obsáhlé by mělo být evropské posuzování dopadů?), duben 2006. (22) For Better or for Worse? The EU's "Better Regulation" Agenda and the Environment, Institute for European Environmental Policy, listopad 2005. (23) Sustainable Development in the European Commission's integrated impact assessments for 2003 (Udržitelný rozvoj v souhrnném posouzení dopadů Evropské komise za rok 2003), Institute for European Environmental Policy, duben 2004.