Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/2009(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0163/2008

Předložené texty :

A6-0163/2008

Rozpravy :

PV 20/05/2008 - 7
CRE 20/05/2008 - 7

Hlasování :

PV 20/05/2008 - 8.14
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0213

Přijaté texty
PDF 234kWORD 74k
Úterý, 20. května 2008 - Štrasburk
Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii
P6_TA(2008)0213A6-0163/2008

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2008 o integrované námořní politice pro Evropskou unii (2008/2009(INI))

Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii" KOM(2007)0575 - SEK(2007)1283),

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Závěry z konzultací o evropské námořní politice" (KOM(2007)0574),

-   s ohledem na návrh Komise týkající se společného tripartitního prohlášení o zavedení "Evropského námořního dne" (SEK(2007)1631),

-   s ohledem na zelenou knihu Komise nazvanou "Směrem k budoucí námořní politice Unie: Evropská vize pro oceány a moře" (KOM(2006)0275) a na usnesení Parlamentu ze dne 12. července 2007(1),

-   s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ze dne 8. a 9. března 2007, jež se týkaly přijetí "Akčního plánu Evropské rady na období 2007–2009 – energetické politiky pro Evropu",

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "20 a 20 do roku 2020 – Změna klimatu je pro Evropu příležitostí" (KOM(2008)0030),

-   s ohledem na ustanovení úmluvy o práci na moři z roku 2006 přijaté Mezinárodní organizací práce (MOP) dne 23. února 2006, jediného nástroje, který obsahuje a mění úmluvy o práci na moři přijaté Mezinárodní organizací práce od roku 1919,

-   s ohledem článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a na stanoviska Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro rybolov (A6-0163/2008),

A.   vzhledem k tomu, že oceány a moře jsou pro EU z ekonomického a ekologického hlediska zásadními faktory; vzhledem k tomu, že EU díky svým pobřežním oblastem a nejvzdálenějším regionům skýtá pobřeží o délce 320 000 km, na kterém žije třetina obyvatelstva Evropy,

B.   vzhledem k tomu, že námořní průmysl a služby společně s pobřežními oblastmi přispívají celkově 40 % k HDP EU,

C.   vzhledem k tomu, že největší výzvu pro všechny okruhy politik 21. století představuje změna klimatu; vzhledem k ohrožení pobřežních oblastí klimaticky vyvolaným vzestupem mořské hladiny, který může dosáhnout obrovských rozměrů a mít drastické důsledky pro obyvatele,

D.   vzhledem k tomu, že přímořské oblasti EU, a především pak její nejvzdálenější regiony, na jednu stranu hrají velmi významnou úlohu v oblasti bezpečnosti a ochrany před trestnou činností, například nedovoleným přistěhovalectvím, terorismem a pašováním, a na druhou stranu jim přitom hrozí specifické ekologické katastrofy,

E.   vzhledem k tomu, že se v minulém roce zvýšil počet a frekvence útoků na rybářská, obchodní a osobní plavidla Společenství v mezinárodních vodách poblíž afrického pobřeží, což znamená značné ohrožení životů členů posádek a má výrazný negativní dopad na mezinárodní obchod;

1.   vítá, že Komise přijala výše uvedená sdělení i akční plán předložený v rámci zmíněného pracovního dokumentu;

2.   potvrzuje své usnesení ze dne 12. července 2007 a vítá, že Komise přinejmenším rámcově přejala značnou část požadavků Parlamentu;

3.   poukazuje na to, že výjimečný námořní rozměr, který má EU díky svému pobřeží a svým nejvzdálenějším regionům, nabízí jedinečné možnosti v oblasti inovace, výzkumu, životního prostředí a biologické rozmanitosti, které musí být v integrované námořní politice pro EU zohledněny, a rovněž poukazuje na to, že nejvzdálenější regiony navíc poskytují ideální komunikační základnu pro účely dopravy a bezpečnosti na evropské i celosvětové úrovni;

4.   důrazně podporuje záměr Komise lépe využívat možností námořní dopravy na krátké vzdálenosti a vnitrozemské vodní dopravy mezi členskými státy EU a neprodleně ji začlenit do jednotného trhu a vítá záměr Komise urychlit své návrhy na společný námořní dopravní prostor i přípravu ucelené strategie námořní dopravy na období 2008–2018;

5.   vyzývá členské státy, aby zesílily vzájemnou spolupráci a spolupráci se sousedními zeměmi s cílem vhodně využívat TEN-T a další evropské mechanismy financování (např. Marco Polo) s cílem plnit projekty v rámci sítě mořských dálnic / námořní lodní dopravy na krátké vzdálenosti;

6.   vítá záměr Komise zdokonalit koordinaci s evropskými agenturami zabývajícími se námořním dozorem a podtrhuje přitom především předcházení nezákonné činnosti (obchodu s lidmi a narkotiky, nedovolenému přistěhovalectví a teroristickým hrozbám), se zvláštním zaměřením na mezinárodní vody;

7.   vítá iniciativu Komise vytvořit evropskou síť námořního dozoru a podporovat lepší spolupráci mezi pobřežními strážemi jednotlivých členských států; žádá Komisi, aby předložila výsledky studie proveditelnosti týkající se evropské pobřežní stráže, která měla být publikována a předložena Parlamentu a Radě do konce roku 2006;

8.   domnívá se, že námořní seskupení představují výbornou příležitost, jak přispět k dosažení integrované námořní politiky; žádá Komisi, aby neprodleně zahájila práci na projektu evropské sítě námořních seskupení;

9.   podporuje návrh na zavedení každoročního "Evropského námořního dne", který by připadal na 20. května; je toho názoru, že tento den by měl sloužit k tomu, aby se na význam námořní politiky poukázalo i mimo odborný svět, za účasti občanů, škol, univerzit a nevládních organizací; připomíná Komisi její návrh na udělování ceny pro příkladné přímořské oblasti jako způsob podpory osvědčených postupů;

10.   je však v zásadě toho názoru, že akční plán obsahuje příliš málo praktických opatření, a vybízí Komisi, aby v budoucnu ambiciózněji využívala nástroje, které má podle smluv k dispozici;

11.   vyjadřuje politování nad tím, že akční plán se výzvami souvisejícími se změnou klimatu nezabývá závazným způsobem; potvrzuje svůj názor, že úkolem evropské námořní politiky musí být příprava na následky změny klimatu a přizpůsobení se jim a že musí naléhavě přijmout nezbytná opatření na přizpůsobení se těmto změnám, zejména s ohledem na tání ledovců, které způsobuje vzestup mořské hladiny, a zvýšené riziko záplav v přístavech a pobřežních oblastech, a žádá, aby se do této záležitosti zapojily všechny příslušné politiky, zejména politika v oblasti výzkumu;

12.   připomíná skutečnost, že tání ledovců není pouze příčinou vzestupu mořské hladiny, ale rovněž páchá nenapravitelné škody na životech lidí, živočichů i rostlin, vítá proto záměr Komise navrhnout arktickou iniciativu a vyzývá vědecké společenství a subjekty s rozhodovací pravomocí, aby dále zkoumaly možnosti ochrany polárních ledových krunýřů;

13.   domnívá se, že řádné řízení moří vyžaduje řádné řízení pobřežních oblastí a že projekty výstavby na pobřeží EU musí brát za všech okolností v úvahu důsledky změny klimatu a s tím související vzestup hladiny moří, erozi písku a zvýšenou četnost a sílu bouří;

14.   podporuje cíl Evropské rady, který si stanovila v březnu 2007, snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů na polovinu, a opakuje svůj požadavek, aby námořní politika výrazně napomáhala snižování těchto emisí, mimo jiné zahrnutím lodní dopravy do systému obchodování s emisemi a posílením výzkumu jak v oblasti využití moří jako obnovitelného zdroje energie, tak s cílem vyvíjet nové a čistší technologie pohonu lodí; je toho názoru, že role Evropy jako průkopníka v boji proti změně klimatu by mohla posílit a upevnit její vedoucí postavení v oblasti ekologických technologií a výzkumu;

15.   důrazně žádá Komisi, aby byla ambicióznější v boji proti emisím síry a oxidů dusíku a tuhému odpadu z lodí; v této souvislosti opakovaně poukazuje na potřebu spolupráce s Mezinárodní námořní organizací (IMO) a zejména požaduje:

   - stanovení norem pro emise oxidů dusíku z lodí, které využívají přístavy EU;
   - zařazení Středozemního moře, Černého moře a severovýchodního Atlantského oceánu do oblastí kontrol emisí síry (SECA) podle Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí (úmluva MARPOL);
   - snížení maximálního povoleného obsahu síry v lodních palivech používaných osobními loděmi v oblastech SECA z 1,5 % na 0,5 %;
   - zavedení daňových opatření, jako jsou daně nebo poplatky z emisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku pocházejících z lodí a nalezení způsobů, jak tato opatření a poplatky uložit všem lodím bez ohledu na vlajku, pod níž plují, které připlouvají do přístavů Společenství nebo plují ve vodách členských států EU;
   - podporu zavedení diferencovaných poplatků za použití přístavu a za plavební dráhu zvýhodňujících plavidla s nízkými emisemi oxidu siřičitého a oxidů dusíku;
   - postupné zavádění požadavku, aby lodě kotvící v přístavech využívaly zdroj elektřiny z pobřeží;
   - návrh směrnice EU o kvalitě lodních paliv;

16.   vítá opatření přijatá v oblasti satelitního sledování nekontrolovaného vypouštění odpadů do moře, jehož se dopouštějí některé lodě; žádá však o přijetí ustanovení, která by ukládala lodím povinnost používat zařízení typu černé skříňky, do nichž by nebylo možné zasahovat (takové modely již byly patentovány), a která by umožnila v krátkých intervalech zaznamenávat množství a povahu tekutin napouštěných nebo vypouštěných z nádrží a z podpalubí; domnívá se, že kontrolou záznamů získaných tímto způsobem by se ukázalo, zda byly zbytky znečišťujících olejů vypuštěny mimo oficiální kontrolu a tudíž protizákonně;

17.   znovu opakuje svou výzvu členským státům a Komisi, aby vzhledem ke znečištění vzduchu, které postihuje mnohá přístavní města a oblasti, zajistily výrazně lepší pobídky pro dodávku elektrické energie pro lodě v přístavu z pobřeží; žádá proto, aby byl předložen pozměňovací návrh ke směrnici Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny(2), podle níž by členské státy, které využijí daňové výjimky pro ropu dodávanou v zásobnících podle čl. 14 této směrnice, byly povinny ve stejném rozsahu poskytnout daňovou výjimku na elektrickou energii z pobřeží; upozorňuje, že stejné daňové zařazení elektřiny a ropy v zásobnících by se stalo významnou pobídkou pro přístavy a majitele lodí a pomohlo by snížit znečištění ovzduší v přístavních městech díky investicím do dodávky elektřiny pro lodě v přístavu;

18.   opětovně poukazuje na skutečnost, že znečištění moří pocházející z pevniny má významný podíl na jejich celkovém znečištění a že Komise se tomuto tématu dosud nezačala věnovat; opakuje proto Komisi svůj požadavek, aby předložila akční plán na snížení tohoto znečištění, a zdůrazňuje svou výzvu členským státům, aby ve vnitrostátním právu bezodkladně prováděly příslušné právní předpisy, jako např. rámcovou směrnici o vodě(3); zdůrazňuje, že k provádění rámcové směrnice o vodě se vztahuje rovněž akční plán zjištění a odstranění starých zásob munice z minulých válek v Severním a Baltském moři;

19.   důrazně žádá Komisi, aby členským státům pomohla vytvořit plán na průzkum a zmapování lodních vraků a podmořských archeologických nalezišť – neboť ta představují součást historického a kulturního dědictví Společenství – a umožnila tak tato místa poznat a studovat a aby pomohla předcházet plenění, k němuž v současné době dochází, a umožnila jejich řádné zachování;

20.   důrazně žádá zúčastněné orgány, aby co nejdříve přijaly námořní balíček Erika III, a žádá členské státy, aby tento balíček začaly bezodkladně provádět, s cílem zajistit právní prostředky nezbytné k odvrácení či nápravě nehod či událostí s katastrofickými následky pro rozvoj přímořských oblastí, přičemž dvěma příklady takových nehod mohou být havárie tankerů Erika a Prestige;

21.   domnívá se, že rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí(4) by z ekologického hlediska měla představovat základní kámen integrované námořní politiky pro EU; bere na vědomí, že tato směrnice stanoví, že regiony, v nichž je stav moře kritický, by měly vyvinout a provést rychlejší opatření na dosažení dobrého stavu životního prostředí; zdůrazňuje, že v těchto regionech je zvláště důležité, aby Komise koordinovala různá odvětví, programy a strategie a zajistila dostatečnou finanční podporu; poukazuje na to, že k dosažení této integrované námořní politiky je nezbytné, aby zahrnovala i suchozemské aktivity, jako jsou zemědělství, nakládání s odpadními vodami, doprava a výroba energie; domnívá se, že tyto regiony se mohou stát pilotními oblastmi pro skutečnou a plně integrovanou námořní politiku;

22.   vítá, že Komise provedla potřebná zjištění, pokud jde o vynětí námořníků z různých částí evropských sociálních právních předpisů a předpisů v oblasti ochrany zdraví při práci (např. směrnice 98/59/ES(5) o hromadném propouštění, směrnice 2001/23/ES(6) o zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů, směrnice 2002/14/ES(7) o informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci i směrnice 96/71/ES(8) o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb); navrhuje, aby byly tyto směrnice ve spolupráci se sociálními partnery přepracovány;

23.   žádá ty členské státy, které tak ještě neučinily, aby co nejdříve ratifikovaly úmluvu o práci na moři z roku 2006 přijatou s cílem zlepšit životní a pracovní podmínky námořníků a zamezit nekalé konkurenci v odvětví lodní dopravy formou aktualizace a kodifikace celého systému platných mezinárodních pracovních norem;

24.   žádá Komisi, aby novelizovala směrnici 1999/95/ES(9) o pracovní době námořníků, jakož i právní předpisy upravující záležitosti, které spadají do působnosti Komise, ale nejsou vůbec či jsou jen zčásti upraveny na úrovni Společenství, například pravidla upravující dočasně působící pracovní agentury či právo pracovníka na písemnou pracovní smlouvu;

25.   domnívá se, že k tomu, aby byla námořní politika úspěšná, je nezbytné zapojit regionální a místní partnery; zastává proto názor, že je třeba dosáhnout užší spolupráce a vzájemného propojení evropských pobřežních regionů, a to podporou koordinovaných strategií na posílení rozvoje a konkurenceschopnosti a efektivnější koordinací různých úrovní řízení;

26.   opakuje svůj požadavek, aby se v budoucnu dále uplatňoval integrovaný přístup k námořní politice pro EU, a vyzývá Komisi, aby posílila její politický rámec, jakož i a územní, sociální a hospodářskou soudržnost a zajistila její napojení na vnitrozemí Evropy a tamní politiky; navrhuje, aby byla každé dva roky zveřejňována zpráva o evropské námořní politice a aby pravidelně docházelo k veřejné výměně názorů všech zúčastněných stran; vyzývá budoucí předsednictví Rady, aby námořní politiku začlenila do svých pracovních programů; dále požaduje, aby Komise každoročně jasně vykazovala všechny projekty podporované z prostředků EU, které se zabývají problematikou moří;

27.   vítá iniciativu Komise v oblasti podpory jednání o lepším řízení sdílení moří s třetími zeměmi a důrazně podporuje širší spolupráci se sousedními zeměmi na ochraně moří mimo výsostná území jednotlivých států;

28.   naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby v rámci organizací OSN a IMO aktivně podporovaly iniciativu několika členských států, jejímž cílem je rozšíření práva na pronásledování na moři a ve vzduchu i na teritoriální vody pobřežních států pod podmínkou, že dotčené státy k tomu dají souhlas, a dále aby vyvinuly mechanismus vzájemné pomoci pro případy námořního pirátství;

29.   žádá Komisi, aby při nejbližší příležitosti vypracovala v rámci nové integrované námořní politiky systém Společenství pro koordinaci a vzájemnou pomoc, který by umožnil, aby vojenská plavidla plující pod vlajkou členského státu v mezinárodních vodách chránila rybářská a obchodní plavidla jiných členských států;

30.   domnívá se, že komplexní evropská strategie mořského a námořního výzkumu má velký význam a musí být řádně financována, a to již v rámci 7. rámcového programu pro výzkum a v rámci dalších programů v budoucnu;

31.   vyslovuje se pro to, aby byla námořní politika přiměřeně zohledněna v rozpočtu EU a v nástrojích v období po roce 2013, a žádá, aby to bylo zohledněno v souhrnech pravidelných zpráv o evropské námořní politice;

32.   vítá rovněž doporučení Evropské rady ze dne 14. prosince 2007, v němž se uvádí, že by námořní politika měla být přizpůsobena specifickým rysům jednotlivých členských států a přímořských regionů, včetně pobřežních regionů, ostrovů a nejvzdálenějších regionů;

33.   uznává pravomoci členských států v této oblasti, současně však se zájmem očekává zveřejnění programu Komise k usnadnění rozvoje územního plánování námořních prostor členskými státy; upozorňuje, že je třeba udržovat přiměřenou rovnováhu mezi hospodářskými, sociálními, územními a ekologickými hledisky;

34.   zdůrazňuje, že výjimečná námořní dimenze pobřežních regionů, ostrovů a nejvzdálenějších regionů představuje pro EU jedinečnou příležitost, pokud jde o inovace, výzkum, životní prostředí a biologickou rozmanitost, rozvoj inovativních technologií souvisejících s mořem i ostatní oblasti, a že budoucí integrovaná námořní politika musí tuto příležitost využít; uznává, že je žádoucí vytvářet špičková centra výzkumu, a doporučuje, aby byla povzbuzována a podporována vysokoškolská výzkumná střediska, která již v pobřežních oblastech existují;

35.   zdůrazňuje význam energie vln jako alternativního zdroje čisté energie a vyzývá Komisi, aby tuto formu energie v budoucích akčních plánech zohlednila;

36.   domnívá se, že klíčovým cílem integrované námořní politiky pro Evropskou unii v oblasti rybolovu by měla být podpora modernizace a udržitelného, rovnoměrného a spravedlivého rozvoje tohoto odvětví v celé EU, čímž se zajistí jeho socioekonomická životaschopnost a udržitelnost zdrojů a zaručí svrchovanost potravin a jejich zabezpečení, zásobování veřejnosti rybami, zachování pracovních míst a zlepšení životních podmínek rybářů;

37.   domnívá se, že společná rybářská politika dosud uspokojivě neřešila ani udržitelnou povahu mořských zdrojů a hospodářskou životaschopnost rybolovných loďstev EU a pobřežních komunit a že by proto bylo vhodné vypracovat integrovanou námořní politiku pro Evropskou unii tak, aby se odstranily nedostatky ve společné rybářské politice, jakými jsou například přílišná centralizace a neschopnost zohledňovat regionální různorodost vod EU;

38.   domnívá se, že vytvoření většího počtu kvalitnějších pracovních míst souvisejících s činnostmi na moři, zejména v oblasti rybolovu, závisí rovněž na tom, zda budou zaručeny spravedlivé a přiměřené příjmy, důstojné pracovní podmínky (včetně ochrany zdraví a bezpečnosti) a přístup ke vzdělání pro pracovníky v tomto odvětví;

39.   žádá členské státy, aby přistoupily ke vzájemnému uznávání osvědčení vydávaných v rámci středního odborného vzdělávání pro povolání kormidelník a strojník rybolovných plavidel;

40.   opakuje, že je nezbytné, aby existovaly mechanismy podpor nebo kompenzací určené rybářům, kteří jsou postiženi následky socioekonomických opatření pro obnovu stavů ryb nebo opatření na ochranu ekosystémů, zejména v méně podporovaných oblastech a společenstvích a v nejvzdálenějších regionech;

41.   potvrzuje, že je nutné více podporovat vědecký výzkum, který se provádí v odvětví rybolovu v jednotlivých členských státech, zejména v rámci 7. rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace;

42.   žádá, aby Společenství poskytovalo pomoc při provádění účinných opatření, která by zajistila náležité prostředky evakuace, pomoc posádkám a jejich záchranu;

43.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2007)0343.
(2) Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51.
(3) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.
(4) Texty přijaté dne 11. prosince 2007, P6_TA(2007)0595.
(5) Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 16.
(6) Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 16.
(7) Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29.
(8) Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.
(9) Úř. věst. L 14, 20.1.2000, s. 29.

Právní upozornění - Ochrana soukromí