Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2009 o vodě s ohledem na páté Světové fórum o vodě, jež bude konat v Istanbulu ve dnech 16. až 22. března 2009
Evropský parlament,
- s ohledem na prohlášení ministrů prvních čtyř Světových fór o vodě, která se konala postupně v Marrákeši (1997), Haagu (2000), Kjótu (2003) a Mexiku (2006),
- s ohledem na prohlášení konference v Dublinu o vodě s ohledem na udržitelný rozvoj (1992), v němž se doporučuje přijetí integrovaného využívání vodních zdrojů uznávajícího hodnotu vody ve všech způsobech jejího využívání a zavádí se zásada poplatků za vodu,
- s ohledem na rezoluci A/RES/58/217 Valného shromáždění OSN, v němž je období 2005–2015 prohlášeno za "Mezinárodní desetiletí iniciativy v oblasti vody" a jež vyhlašuje 22. březen "Světovým dnem vody",
- s ohledem na prohlášení ministrů učiněné v rámci mezinárodní konference o sladké vodě, jež se konala v Bonnu v roce 2001, v němž se zdůrazňuje naléhavá potřeba podněcovat všechny kategorie investorů, aby poskytovaly více finančních prostředků, a potřeba posílit veřejné financování vodohospodářského odvětví prostřednictvím soukromému kapitálu, přičemž budou podporována opatření na místní úrovni,
- s ohledem na konferenci v Monterrey v roce 2002, z níž vzešlo Globální partnerství pro vodu založené na vícerozměrném dialogu rovnocenných partnerů, jehož se účastní také podniky, finanční instituce a občanská společnost a jež se stalo vzorem pro Nové partnerství pro africký rozvoj (NEPAD) a skupinu G8 v Janově v roce 2001, jakož i pro Fórum pro partnerství s Afrikou v roce 2003,
- s ohledem na Úmluvu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (UNECE) přijatou v Helsinkách v roce 1992, jež vstoupila v platnost v roce 1996 a poskytuje právní rámce pro regionální spolupráci v oblasti ochrany a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer,
- s ohledem na Summit tisíciletí pořádaný OSN (New York, 6–8. září 2000), v jehož rámci byly stanoveny rozvojové cíle tisíciletí, jež stanoví, že je třeba snížit do roku 2015 počet lidí bez dlouhodobě udržitelného přístupu k pitné vodě na polovinu,
- s ohledem na Zaragozskou chartu z roku 2008 nazvanou "Nový komplexní pohled na vodu" a doporučení tribuny o vodě přijaté dne 14. září 2008, poslední den světové výstavy v Zaragoze v roce 2008 a předané generálnímu tajemníkovi OSN,
- s ohledem na druhou zprávu OSN o světovém vývoji v hospodaření s vodními zdroji, nazvanou "Voda, společná odpovědnost",
- s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2004 o strategii pro vnitřní trh: priority na období 2003–2006(1), v jehož odstavci 5 Parlament vyslovuje mínění, že "vzhledem k tomu, že voda je společným statkem lidstva, nesmí hospodaření s vodními zdroji podléhat pravidlům vnitřního trhu",
- s ohledem na "Zprávu o lidském rozvoji za rok 2006" vypracovanou UNDP a nazvanou "Voda mezi mocí a chudobou", v níž tato agentura OSN dokázala, že právě chudoba, a ne fyzický nedostatek vody, je hlavní příčinou toho, že více než jedna miliarda osob nemá přístup k vodě,
- s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2007 o místních společenstvích a rozvojové spolupráci(2),
- s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2006 o čtvrtém Světovém fóru o vodě v Mexico City (16.- 22. března 2006)(3),
- s ohledem na významné iniciativy evropské občanské společnosti v oblasti vody a práva na přístup k pitné vodě pro všechny, které se konaly v Evropském parlamentu, zejména "Světové shromáždění volených představitelů a občanů o vodě (18.–20. března 2007)" a "Peace with Water – Usmířit se s vodou" (12.–13. února 2009), jakož i na projednávané "Memorandum o světovém protokolu o vodě",
- s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení B6–0113/2009, jež byla položena Komisi a týkala se pátého Světového fóra o vodě v Istanbulu, které se bude konat ve dnech 16. až 22. března 2009,
- s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v důsledku nedostatku vody a čištění odpadních vod ročně zemře 8 milionů osob, že více než miliarda osob nemá snadný přístup k pitné vodě za přijatelnou cenu a že více než dvě a půl miliardy osob nemá k dispozici žádný způsob čištění odpadních vod,
B. vzhledem k tomu, že 2,8 miliardy osob žije v místech s nedostatkem vodních zdrojů a že tento počet do roku 2030 vzroste na 3,9 miliard,
C. vzhledem k tomu, že chudé obyvatelstvo je nejvíce ohroženo změnou klimatu, ale také se jí nejméně dokáže přizpůsobit,
D. vzhledem k tomu, že mnohonárodní průmyslová a zemědělskopotravinářská odvětví spotřebovávají nejvíce sladké vody na světě (celosvětově se jedná o 70 %), kterou obdrží za směšně nízkou cenu, a že nadměrné využívání vodních zdrojů vedlo ke zhoršení a rozšíření procesu znečišťování vod a k celkové degradaci půdy, což má za následek stále častější sucha, jež mají strukturální příčiny,
E. vzhledem k tomu, že služby související s využíváním a racionálním hospodařením s vodou by měly vést ke stanovení takové ceny vodního zdroje, která zamezí některým odvětvím, aby vodu nadměrně spotřebovávala, a umožní investovat do údržby a zlepšování infrastruktur, přičemž je musí doprovázet doprovodná opatření, jež zaručí spravedlivé zásobování vodou, a podpora vlád, jejímž cílem je, aby chudé rodiny mohly hradit své základní potřeby, pokud jde o vodu,
F. vzhledem k tomu, že globální dotace na vodu, které vedou k umělému snižování cen vody, mají za následek její nadměrnou spotřebu v některých odvětvích a jsou jednou z hlavních příčin nedostatku vody,
G. vzhledem k tomu, že zásobování vodou je krajně nespravedlivé, zatímco by mělo být základním a všeobecně platným právem, přičemž orgány na místní úrovni jsou nejvíce kompetentní k tomu, aby jej definovaly a řídily,
H. vzhledem k tomu, že liberalizace a deregulace zásobování vodou v rozvojových zemích, a zejména v zemích nejméně rozvinutých mohou vést, pokud nejsou provázeny vhodným předpisovým rámcem, ke zvýšení cen, jež by postihlo ty nejchudší a omezilo jim přístup k vodě,
I. nicméně vzhledem k tomu, že partnerství veřejného a soukromého sektoru, která musí spojovat důkladnou a transparentní právní úpravu s veřejným vlastnictvím a soukromými investicemi, se musí zaměřovat na zlepšení přístupu k vodě a ke kanalizaci pro všechny a také k nejúčinnějšímu využívání z hlediska nákladů,
J. vzhledem k tomu, že hlavními překážkami pro účinné hospodaření s vodou jsou: nízká politická a finanční priorita přisuzovaná vodě, nesprávné hospodaření, nedostatečný právní rámec, nedostatek transparentnosti při jednáních a zadávání zakázek, korupce a nedostatečná diskuse o výši sazeb,
K. vzhledem k tomu, že podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) část oficiální rozvojové pomoci (ODA) věnované vodě a čištění odpadních vod představuje pouhých 9 % bilaterální ODA a 4,5 % multilaterální ODA a že je nesprávně rozdělována, protože nejméně rozvinuté země, ačkoli pomoc potřebují nejvíce, obdržely pouze 24 % finančních prostředků,
L. vzhledem k tomu, že Světové fórum o vodě, které se koná každé tři roky, je vhodným místem pro jednání a pro světová politická rozhodnutí týkající se hospodaření s vodou a vodními zdroji, a lituje, že dosud byly akce Světového fóra o vodě jen málo začleněny do činnosti OSN,
1. prohlašuje, že voda je společným bohatstvím celého lidstva a že přístup k pitné vodě by měl být základním a všeobecně platným právem; žádá, aby bylo vynaloženo veškeré úsilí k tomu, aby nejchudší obyvatelstvo mělo do roku 2015 přístup k pitné vodě;
2. prohlašuje, že voda je veřejné bohatství a měla by podléhat veřejné kontrole, ať je či není, a to z části nebo zcela, spravována soukromým sektorem;
3. zdůrazňuje, že veškerá politika v oblasti hospodaření s vodou musí také zahrnovat ochranu veřejného zdraví a životního prostředí a že Světové fórum by mělo demokraticky a participativně a koncenzuálně přispívat k rozvoji strategií podporujících hospodářský a zemědělský rozvoj, který zaručí vysoce kvalitní vodu;
4. žádá, aby byly zrušeny režimy globálních dotací na distribuci vody, které podrývají pobídky k účinnému hospodaření s vodou a podněcují k její nadměrné spotřebě, s cílem uvolnit finanční prostředky na cílené dotace, zejména pro chudé a venkovské obyvatelstvo, aby byla voda dostupná pro všechny;
5. zdůrazňuje, že v zemích sdílejících jedno povodí je důležité zřídit orgány pro společné správy vodních zdrojů, s cílem vytvořit či posílit solidaritu, jež umožní snížit napětí nebo vyřešit spory;
6. připomíná důležitou úlohu žen v zásobování vodou a ve správě a udržování vodních zdrojů;
7. žádá členské státy, aby navzdory finanční krizi více přispívaly na ODA s cílem splnit rozvojový cíl tisíciletí týkající se zásobování pitnou vodou, do něhož je třeba investovat 180 000 000 000 dolarů ročně;
8. žádá, aby byly prostředky "Evropského fondu pro vodu" poskytované zemím Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) posíleny v rámci desátého Evropského rozvojového fondu a aby byly vytvořeny nové způsoby financování včetně soukromého, jakož i zakládána inovativní partnerství, zejména solidární financování;
9. přeje si, aby se v rámci bilaterální ODA podporovaly takové multilaterální činnosti, jako je Africká iniciativa pro vodu;
10. domnívá se, že ODA musí být využívána spolu s prostředky místních samospráv, dobrovolnými dary, bankovními půjčkami a soukromým kapitálem, s cílem zaručit, aby vodohospodářství bylo financováno co nejuceleněji;
11. trvá na tom, že je nutné vytvořit záruční mechanismus, jež mohou zavést finanční a rozvojové instituce s cílem čelit opatrnosti investorů na trhu s vodou;
12. připomíná, že stát i nadále zastává hlavní úlohu při stanovování politik a nezbytných prostředků, výběru partnerů a přidělování povinností, s tím, že provádění těchto politik přenechává místním samosprávám;
13. trvá na tom, aby se hospodaření s vodními zdroji opíralo o participativní a integrovaný přístup, který bude sdružovat uživatele a rozhodovací orgány při stanovování politik v oblasti vodohospodářství na místní úrovni;
14. žádá, aby Komise vytvořila osvětové programy zaměřené na hospodaření s vodou jak v zemích Unie, tak v partnerských zemích;
15. zdůrazňuje, že je nutné podporovat veřejné orgány místní samosprávy v jejich úsilí zavést demokratickou správu vodních zdrojů, jež by byla účinná, transparentní, regulovaná, zohledňovala cíle trvale udržitelného rozvoje a tak přispěla k uspokojení potřeb obyvatelstva;
16. vyzývá Radu a Komisi, aby uznaly nezastupitelnou roli orgánů místní samosprávy při ochraně vodních zdrojů a hospodaření s nimi, aby byly plně odpovědné za hospodaření s vodními zdroji, a lituje toho, že evropské programy spolufinancování jen málo podporují kompetence orgánů místní samosprávy v Unii;
17. žádá proto Radu a Komisi, aby vyzvaly orgány místní samosprávy Unie k využití části výnosů z poplatků od uživatelů za odběr vody a čištění odpadních vod k přijetí decentralizovaných opatření ke spolupráci;
18. žádá, aby se v souvislosti se zachováním veřejného vlastnictví a na základě vhodného předpisového a právního rámce více usilovalo o zapojení soukromého sektoru do distribuce vody, s cílem co nejvíce těžit z jeho kapitálu, znalostí, technologie, a zlepšit tak přístup k vodě a kanalizaci pro všechny, a o uznání toho, že přístup k vodě je základním právem;
19. domnívá se, že úkolem států je začlenit do svých vnitrostátních strategií na zajištění dodávek vody malé soukromé poskytovatele služeb;
20. domnívá se, že systémy partnerství veřejného a soukromého sektoru, v rámci nichž veřejné orgány zůstávají vlastníky infrastruktur a uzavírají smlouvy o správě se soukromým sektorem, mohou být jedním ze způsobů, jak zajistit lepší přístup k vodě a kanalizaci;
21. trvá na podpoře nových přístupů, jako je zavlažování venkovských oblastí a vytváření zelených zón okolo měst, jež pomohou zlepšit zabezpečení potravinových dodávek a posílit místní samosprávu;
22. domnívá se, že úloha prostředníka při komunikaci s místními populacemi, již sehrávají nevládní organizace na místě, je nenahraditelným doplňkem k zajištění úspěchu projektů v chudých zemích;
23. přeje si, aby byly zavedeny úpravy sazeb, jež umožní dodávat těm nejpotřebnějším vodu za přijatelnou cenu;
24. je přesvědčen, že je také třeba využívat místní úspory, což však vyžaduje, aby vlády odstranily všechny právní, daňové nebo administrativní překážky, jež brání rozvoji místních finančních trhů;
25. vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly politiku, v rámci níž budou pomáhat se správou vodních zdrojů a jež bude založena na zásadě všeobecného, rovného a nediskriminačního přístup k pitné vodě;
26. žádá, aby Komise a členské státy usnadnily a podpořily snahy rozvojových zemí přizpůsobit se změně klimatu a zmírnit její dopady; v této souvislosti připomíná, že je nezbytné rychle vytvořit Globální alianci proti změně klimatu;
27. žádá, aby na pořad jednání, která budou stanovena na konferenci COP 15 v Kodani (7.–18. prosince 2009) o budoucnosti Kjótské smlouvy byla zařazena otázka vodohospodářství, správy vodních zdrojů a práva na přístup k vodě pro všechny, také s ohledem na činnost odborníků "Mezivládního panelu pro změnu klimatu" (IPCC) v této oblasti;
28. zdůrazňuje, že při přípravě politik v oblasti dodávek vody a správy vodních zdrojů je důležité zohlednit potřeby chudých lidí, a to zejména těch, kteří jsou nejvíce zranitelní v důsledku změny klimatu;
29. žádá, aby předsednická země zastupovala Unii na Istanbulském fóru s tímto pověřením:
-
považovat přístup k pitné vodě za životně důležité základní lidské právo, a nejen za hospodářský majetek, který podléhá pouze tržním pravidlům,
-
obhajovat směry vyjádřené v tomto usnesení;
30. přeje si, aby byla v rámci OSN zahájena jednání, která by vedla k uzavření mezinárodní smlouvy, jež by právo přístupu k pitné vodě uznávala; žádá členské státy EU, jakož i předsednickou zemi Unie, aby v tomto směru zahájily politickou a diplomatickou iniciativu v rámci Valného shromáždění a Rady pro lidská práva OSN;
31. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Radě ministrů AKT-EU, generálnímu tajemníkovi OSN a generálnímu sekretariátu mezinárodního výboru Světové smlouvy o vodě.