Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2010 o vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany (2010/2011(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise Evropské radě nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),
– s ohledem na zprávu profesora Maria Montiho určenou Komisi o revitalizaci jednotného trhu(1),
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Program pro občany přinášející výsledky pro Evropu“ (KOM(2006)0211),
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Jednotný trh pro Evropu ve 21. století“ (KOM(2007)0724) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Jednotný trh: přezkum úspěchů“ (SEK(2007)1521), usnesení Parlamentu ze dne 4. září 2007 o přezkumu jednotného trhu(2) a pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Přezkum jednotného trhu: rok poté“(SEK(2008)3064),
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Příležitosti, přístup a solidarita: nová vize sociální Evropy v 21. století“ (KOM(2007)0726) a sdělení Komise nazvané „Služby obecného zájmu, včetně sociálních služeb obecného zájmu: nový evropský závazek“ (KOM(2007)0725) a usnesení Parlamentu ze dne 27. září 2006 o bílé knize Komise o službách obecného zájmu(3),
– s ohledem na doporučení Komise ze dne 29. června 2009 o opatřeních ke zlepšení fungování jednotného trhu(4) a doporučení Komise ze dne 12. července 2004 k provádění směrnic, které se týkají vnitřního trhu, ve vnitrostátním právu(5),
– s ohledem na hodnotící zprávu o vnitřním trhu z července 2009 (SEK(2009)1007) a na usnesení Parlamentu ze dne 9. března 2010(6) a 23. září 2008(7) o hodnotící zprávě o vnitřním trhu,
– s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru nazvané „Strategie spotřebitelské politiky EU 2007–2013 – Posílit postavení spotřebitelů, zvýšit jejich blahobyt a účinně je chránit“((KOM(2007)0099) a usnesení Parlamentu ze dne 20. května 2008 nazvané „Strategie spotřebitelské politiky EU 2007–2013“(8),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. ledna 2009 nazvané „Sledování spotřebitelských výsledků – Druhé vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích“ (KOM(2009)0025) a průvodní pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Druhá hodnotící zpráva o spotřebitelských trzích“ (SEK(2009)0076),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2009 o vymáhání spotřebitelského acquis (KOM(2009)0330) a zprávu Komise ze dne 2. července 2009 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“) (KOM(2009)0336),
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o ochraně spotřebitele(9),
– s ohledem na sdělení Komise o přeshraničním elektronickém obchodu mezi podniky a spotřebiteli v EU (KOM(2009)0557),
– s ohledem na zprávu Evropského hospodářského a sociálního výboru, specializované sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba nazvanou „Překážky na evropském jednotném trhu 2008“(10),
– s ohledem na výroční zprávu sítě SOLVIT za rok 2008 nazvanou „Vývoj a výkonnost sítě Solvit v roce 2008“ (SEK(2009)0142), na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 8. května 2008 o akčním plánu týkajícím se integrovaného přístupu k poskytování asistenčních služeb v oblasti jednotného trhu občanům a firmám (SEK(2008)1882) a usnesení Parlamentu ze dne 9. března 2010 o síti SOLVIT(11),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh, jehož cílem je stanovit celkový rámec pro pravidla a zásady týkající se akreditace a dozoru nad trhem,
– s ohledem na článek 26 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který stanoví, že „vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními Smluv“,
– s ohledem na čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU, který zavazuje Unii, aby usilovala „o vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství směřující k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku, s vysokým stupněm ochrany a zlepšování kvality životního prostředí“,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, která je do Smluv začleněna na základě článku 6 Smlouvy o EU,
– s ohledem na článek 9 SFEU, který stanoví, že „při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví“,
– s ohledem na článek 11 Smlouvy o SFEU, který stanoví, že „požadavky na ochranu životního prostředí musí být zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností Unie, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje“,
– s ohledem na článek 12 SFEU, který stanoví, že „požadavky vyplývající z ochrany spotřebitele budou brány v úvahu při vymezování a provádění jiných politik a činností Unie“,
– s ohledem na článek 14 SFEU a protokol č. 26 k této smlouvě o službách obecného (hospodářského) zájmu,
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0132/2010),
A. vzhledem k tomu, že z důvodu nedostatečné informovanosti o právech a příležitostech a z důvodu roztříštěné regulace, nedostatku legislativních iniciativ v některých klíčových oblastech, nevhodného provádění do vnitrostátního práva, nedostatečného uplatňování a prosazování právních předpisů a nedostatku administrativní koordinace a spolupráce stojí občanům, spotřebitelům a malým a středním podnikům, jež si přejí cestovat, nakupovat nebo obchodovat přes hranice se stejným pocitem bezpečí a důvěry, kterému se těší ve svých členských státech, v cestě mnoho překážek,
B. vzhledem k tomu, že i snahy o harmonizaci právních předpisů s cílem překonat tyto překážky vedly v některých případech k nadměrné regulaci, která měla negativní dopad na většinu malých a středních podniků, zejména na mikrosubjekty, které nechtějí vstupovat na evropský trh, ale přejí si fungovat pouze na místní úrovni, a na místní správní subjekty, je proto vyžadována lepší právní úprava, která by přinášela co nejmenší administrativní zátěž,
C. vzhledem k tomu, že pouze malé procento pracovníků, poskytovatelů služeb a odborníků se rozhodne přestěhovat do jiného členského státu, mimo jiné proto, že je to kvůli související byrokracii a riziku ztráty práv na sociální zabezpečení příliš složité a nákladné,
D. vzhledem k tomu, že kvůli jazykovým bariérám, nedostatečné jistotě, pokud jde o investice, platby a odpovědnost, a kvůli rozdílům v právních, správních, sociálních a kulturních tradicích jednotlivých členských států nabízí jen málo podnikatelů a malých a středních podniků své zboží a služby mimo své domácí trhy,
E. vzhledem k tomu, že na jednotný trh nelze pohlížet izolovaně od ostatních horizontálních oblastí politiky, k nimž patří zejména zdravotnictví, sociální zabezpečení a ochrana spotřebitelů, pracovněprávní předpisy, životní prostředí, udržitelný rozvoj a vnější politiky,
F. vzhledem k tomu, že strategie EU na období do roku 2020 by měla stanovit realistické cíle za účelem dosažení ekologického a sociálního tržního hospodářství založeného na znalostech, dosažení udržitelného růstu do roku 2020 a vytváření pracovních míst také v oblasti ochrany životního prostředí; vzhledem k tomu, že základním kamenem strategie EU na období do roku 2020 by měl být jednotný evropský trh, ohled na výzvy v oblasti sociální spravedlnosti a hospodářského růstu a zaměření na občany, ochranu spotřebitelů a malé a střední podniky,
G. vzhledem k tomu, že jednotný trh a otázky mezinárodního obchodu jsou čím dál provázanější a čím dál více se vzájemně ovlivňují,
H. vzhledem k tomu, že mnoho evropských občanů neví, jaké konkrétní výhody jim samotným jednotný trh přináší, protože je o něm k dispozici příliš málo informací, které navíc nejsou dostatečně vysvětleny,
Obecné poznámky
1. domnívá se, že Unie čelí zvláště problematickému období v historii integrace jednotného evropského trhu; zastává názor, že je nutné zabývat se současnými i budoucími výzvami uceleným způsobem a s odhodlaností, odpovědností a houževnatostí, jež musí doprovázet citlivý a účelný přístup v duchu spolupráce a solidarity; zdůrazňuje, že tento postup bude od Evropské komise vyžadovat autoritativní přístup a značnou iniciativnost, přičemž Rada, členské státy a Evropský parlament budou muset prokázat politickou vůli;
2. zdůrazňuje, že jednotný trh není pouze hospodářskou strukturou, nýbrž že právní předpisy vnitřního trhu chrání a zachovávají konkrétní základní práva občanů, jako je bezpečnost a soukromí, a z tohoto důvodu je s ohledem na mnoho hospodářských a jiných výzev, kterým EU v současné době čelí, hladce fungující jednotný trh v nejlepším zájmu evropských občanů, spotřebitelů i malých a středních podniků;
3. zdůrazňuje, že nehledě na hospodářské, technologické a legislativní nedostatky v jeho struktuře jednotný evropský trh společně s eurozónou nejlépe ukazuje skutečný smysl hospodářské integrace a jednoty EU a pro její občany je rozhodně nejzřetelnějším výsledkem evropské integrace;
4. zdůrazňuje, že jednotný trh by měl otevírat nové obzory v oblasti výzkumu a inovací a měl by více podporovat rozvoj zboží a služeb s důrazem na znalosti a technologie, které jsou hybnou silou budoucího hospodářského rozvoje;
5. vítá a plně podporuje záměr Komise „vrátit do jádra vnitřního trhu ty, kteří žijí v jeho rámci a denně jej využívají,“ i její závazek vystupovat jako odhodlaný obhájce jednotného trhu a plně k tomu využít svých donucovacích pravomocí a vytvořit sociální a ekologickou vizi jednotného trhu založenou na povinnostech, které vyplývají z Lisabonské smlouvy;
Proces integrace jednotného trhu není nevratný
6. zdůrazňuje, že integrace jednotného trhu není nevratným procesem a že dlouhodobá existence jednotného trhu by neměla být považována za samozřejmou;
7. vyjadřuje obavu, že obnovení hospodářského protekcionismu na vnitrostátní úrovni by pravděpodobně vyústilo v roztříštěnost jednotného trhu, a proto je třeba mu zabránit; je znepokojen tím, že stávající hospodářská a finanční krize by mohla být použita jako odůvodnění pro oživení protekcionistických opatření v různých členských státech, navzdory tomu, že tento hospodářský pokles naopak vyžaduje uplatnění společných ochranných mechanismů;
8. domnívá se, že krize podstatně narušila proces integrace jednotného trhu a že odpor vůči jednotnému trhu a nedůvěra v něj vzrostly v důsledku nedostatků a nerovností, které vyplývají z hospodářských systémů členských států;
9. připomíná, že politiky usilující o překonání krize by neměly působit na úkor procesu integrace jednotného trhu, ale měly by spíše představovat příležitost k reformě, upevnění a zdokonalení stávající struktury jednotného trhu, uvolnění potenciálu ekologického hospodářství k vytváření pracovních míst a opětnému získání důvěry občanů, zejména pak spotřebitelů a malých a středních podniků;
10. zdůrazňuje, že oživení jednotného trhu nesmí vyplývat pouze z nedávného zhoršení hospodářské situace a že obnova musí být přesahovat základní poznatky, které vyplynuly z krize;
11. zdůrazňuje, že oživení jednotného trhu by mělo vést k dosažení konkrétních, měřitelných, dosažitelných, relevantních a časově vymezených cílů, a to prostřednictvím vhodných a účinných politických nástrojů založených na čtyřech svobodách pohybu, jež přísluší všem občanům EU;
12. upozorňuje na skutečnost, že jednotný evropský trh naléhavě potřebuje nový impuls a že k obnovení spolehlivosti a důvěryhodnosti jednotného trhu je třeba silného vedení ze strany evropských orgánů, a zejména Komise, a politické odpovědnosti ze strany členských států;
Potřeba komplexního a společného přístupu k jednotnému trhu
13. zastává názor, že starší pojetí jednotného trhu by mělo být nahrazeno, aby se trh stal přístupnějším; zdůrazňuje, že všichni, kdo se podílejí na vytváření a uplatňování jednotného trhu, musí zaujmout komplexnější přístup a plně zohlednit obavy občanů;
14. zdůrazňuje, že silnější, hlubší a rozšířenější jednotný trh má zásadní význam pro růst a vytváření pracovních míst;
15. zdůrazňuje, že jednotný trh by měl být ústředním bodem při dosahování cíle udržitelného a vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství v souvislosti s dlouhodobou vizí strategie EU pro období do roku 2020;
16. domnívá se, že jednotný trh je nezbytným předpokladem úspěchu strategie EU na období do roku 2020; navrhuje proto, aby byly jakékoli strategie a politiky určené na oživení jednotného evropského trhu koordinovány evropskými orgány a založeny na pragmatické, komplexní a dalekosáhlé dohodě podporované všemi členskými státy a zaměřené především na priority, za nimiž budou členské státy skutečně stát a budou je účinně uplatňovat na vnitrostátní, regionální a místní úrovni;
17. zdůrazňuje, že jednotný trh by měl nadále přinášet spotřebitelům prospěch v podobě lepší kvality, většího výběru, rozumných cen a bezpečnosti zboží a služeb;
18. požaduje vytvoření nového modelu politického smýšlení, jenž se při oživování jednotného evropského trhu zaměří na občany, spotřebitele a malé a střední podniky; zastává názor, že toho lze dosáhnout, stanou-li se evropští občané prioritou při tvorbě politiky Evropské unie;
19. stále se domnívá, že oživení jednotného trhu vyžaduje účinné provádění vhodnějších kontrol, uplatňování vyvážených pravomocí a intenzivnější dialog, aby bylo zaručeno, že potřeby občanů a spotřebitelů budou odpovídajícím způsobem zohledňovány; domnívá se, že přístup založený na důkazech a občanech napomůže Unii k opětnému získání všeobecné důvěry v jednotný evropský trh a k nalezení správného vzorce pro přijetí iniciativ, které Unii poskytnou potřebnou konkurenční výhodu, aniž by tím byl dotčen sociální rozměr;
20. opakuje, že účelné posouzení sociálních, spotřebitelských, environmentálních a ekonomických dopadů jednotného trhu které by mělo figurovat ve všech návrzích týkajících se jednotného trhu je zásadní pro získání důvěry veřejnosti a zajistí také reálné začlenění sociálních cílů, cílů v oblasti ochrany spotřebitelů a environmentálních a hospodářských cílů;
21. domnívá se, že zrušení hranic v rámci jednotného trhu dále zvýšilo konkurenceschopnost Evropy v globalizovaném světě;
22. zdůrazňuje, že dobré fungování vnitřního trhu je neoddělitelně spjato s úlohou, již musí Evropa hrát jakožto globální hospodářský hráč; je přesvědčen, že Evropská unie musí chránit svůj sociální a ekologický model prostřednictvím přísného uplatňování svých právních předpisů na dovážené výrobky a služby a boje za uplatňování těchto předpisů, především v rámci multilaterálních subjektů, a zejména pak v rámci postupů řešení sporů vedených ve Světové obchodní organizaci;
23. zdůrazňuje, že vnitřní trh a společná měna plnily v Evropě funkci ochranného štítu a snížily negativní dopad finanční krize na podniky a občany v Evropě;
Výzvy a příležitosti, které je třeba uvážit v rámci politiky jednotného trhu
24. zastává názor, že hlavní výzvou, které Unie čelí, je nalezení rovnováhy mezi otevřeným hospodářstvím schopným stimulovat hospodářský růst a vytváření pracovních míst a koordinovaně reagovat na zásadní výzvy budoucnosti (konkurenceschopnost, výzkum a vývoj, průmyslová politika, demografické problémy, životní prostředí a nové technologie) a hospodářským systémem, jenž má stejně tak zajistit i ochranu spotřebitelů a sociální a environmentální záruky, které občané potřebují;
25. zdůrazňuje, že uplatňování pravidel jednotného trhu je i nadále nerovnoměrné, protože tržní sítě nejsou dostatečně propojeny, což znamená, že podniky a občané se musí v každodenní praxi při přeshraničních aktivitách nadále potýkat s těžkostmi, jež mohou zahrnovat 27 různých právních systémů pro jednu transakci;
26. zdůrazňuje význam zavedení ekologického jednotného trhu pro nové nízkouhlíkové a ekologické technologie, služby a výrobky prostřednictvím vytvoření celoevropských norem pro emise CO2; poukazuje na to, že jasné normy a označování energeticky účinných výrobků se musí postupně stát povinností v rámci celé Unie; konstatuje, že při vypracovávání nových norem pro vyhodnocování uhlíkové stopy je třeba zohlednit stávající metodiky a normy; zdůrazňuje, že tyto normy nesmí zejména na malé a střední podniky klást nadměrně zatěžující požadavky;
27. naléhá na to, že v digitálním věku si Unie musí plně uvědomit potenciál a příležitosti, které nabízí internet, elektronické obchodování a rozšíření informačních a komunikačních technologií v malých a středních podnicích a ve veřejné správě pro další rozvoj jednotného trhu a pro jeho zpřístupnění všem občanům EU; zdůrazňuje, že rozvoj nových technologií musí zohledňovat potřebu chránit občany, spotřebitele, malé a střední podniky a ty, kteří se nacházejí v nejzranitelnějších situacích;
28. zdůrazňuje, že je důležité vytvořit nové obchodní modely, v jejichž rámci budou držitelé autorských práv a souvisejících práv řádně odměňováni, aniž by byl spotřebitelům zbytečně omezován přístup k tvůrčímu obsahu distribuovanému online;
29. podporuje iniciativy, které Komise přijala za účelem upřednostnění výzkumu, znalostí a inovací v každé budoucí strategii; očekává, že z následných rozpočtů Unie budou na řešení těchto zásadních otázek vyčleněny dostatečné finanční prostředky; v této souvislosti připomíná, že je nezbytně nutné uzavřít dosud probíhající jednání o patentu Společenství; navrhuje, aby Komise začala zkoumat možnosti, jak stanovit konkrétní srovnávací kritéria, jež by umožnila měřit úspěch dosažený v oblastech výzkumu, znalostí a inovací;
30. schvaluje úsilí Komise, jehož cílem je podpora bezpečnosti konečných výrobků, a to vstupem v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh;
Občané a spotřebitelé v rámci jednotného trhu
31. je přesvědčen, že vnímání, pochopení a znalost jednotného trhu jsou v případě evropských občanů nízké, neexistující, zmatené či dokonce negativní, částečně kvůli nedostatku politické vůle a informací i nízké úrovni povědomí veřejnosti; domnívá se, že je třeba se rozhodně zasazovat o to, aby budoucí politika Evropské unie v oblasti jednotného trhu odpovídala potřebám občanů, zejména spotřebitelů a malých a středních podniků, a aby jim poskytovala konkrétní výsledky;
32. zdůrazňuje, že aby byla zajištěna společenská a hospodářská podpora a spolupráce evropských občanů, musí EU a její členské státy intenzivně propagovat příležitosti vyplývající z evropské hospodářské integrace a změnit všeobecné vnímání jednotného trhu tím, že občany seznámí s přínosy, které jim jednotný trh nabízí, a způsoby, jak účinně vymáhat jejich práva; domnívá se tedy, že je důležité, aby odvětví, která mají přímý dopad na každodenní život občanů a potřeby spotřebitelů byly hlavním těžištěm jednotného trhu;
33. domnívá se, že mezi některé z nejčastějších problémů, se kterými se spotřebitelé zejména v oblasti služeb setkávají a které je třeba řešit přednostně, aby bylo dosaženo rychlých výsledků, patří 1) přístup k bezpečným výrobkům a kvalitním službám; 2) přístup ke spolehlivým, srovnatelným a objektivním informacím, včetně srovnání cen; 3) větší právní jistota a transparentnost smluvních vztahů; 4) lepší zabezpečení plateb; 5) přístup k přiměřeným, dostupným a účinným systémům nápravy a 6) lepší znalosti o systému a důvěra v něj;
34. tvrdí, že občanům není poskytováno dost informací o právních předpisech týkajících se jednotného trhu a dostupnosti a vymáhání jejich práv; zdůrazňuje, že je nutné účinněji uspořádat příslušné webové stránky, síť SOLVIT a kontaktní body; domnívá se, že v případě těchto iniciativ je třeba zlepšit koordinaci a komunikaci, protože se jim dosud nepodařilo oslovit cílovou skupinu; zdůrazňuje, že portál „Vaše Evropa“ zřízený Komisí hraje důležitou úlohu v informování občanů i podniků o bydlení, práci a možnostech podnikání v Evropské unii; navrhuje spíše zlepšení stávající nabídky než vytváření nových kontaktních míst;
35. je přesvědčen, že odpovědný přístup podnikatelské sféry, pokud jde o dodržování zásady odpovědnosti podniků a pravidel hospodářské soutěže a hospodářských zájmů spotřebitelů, pomůže zvýšit důvěru spotřebitelů, která je minimální podmínkou k posílení jejich ochrany;
36. je toho názoru, že iniciativy týkající se hospodářské integrace budou úspěšnější, pokud budou občané přesvědčeni, že jejich sociální práva jsou zajištěna a že politiky vnitřního trhu budou mít pozitivní dopad na sociální politiky;
37. lituje skutečnosti, že pouze malé procento občanů, spotřebitelů a malých a středních podniků má povědomí o stávajících alternativních prostředcích nápravy nebo ví, jak předložit stížnost Komisi; poukazuje na to, že v souladu se zprávou Parlamentu o síti SOLVIT ze dne 2. března 2010 (2009/2138(INI)) je nutné zlepšit stávající systémy pro řešení problémů, jež slouží občanům i podnikům, jako je síť SOLVIT; vyzývá Komisi, aby zahájila zrychlené řízení o porušení Smlouvy, pokud nevyřešená stížnost síti SOLVIT odhalí jednoznačné porušení právních předpisů Společenství; s politováním konstatuje, že navzdory doporučením Komise v této věci nebyly alternativní mechanismy pro řešení sporů dosud řádně zavedeny nebo dosud uspokojivě nefungují;
38. vyzdvihuje klíčovou úlohu sdružení spotřebitelů, pokud jde o poskytování informací spotřebitelům o jejich právech, podporu, kterou jim poskytují při spotřebitelských sporech, a prosazování jejich zájmů v rámci budování vnitřního trhu;
Malé a střední podniky v rámci jednotného trhu
39. připomíná, že malé a střední podniky představují zásadní součást páteře evropského hospodářství a jsou hlavní hnací silou pro vytváření pracovních míst, hospodářský růst, přechod k ekologickému hospodářství a pro sociální soudržnost v Evropě; tvrdí, že aktivní účast malých a středních podniků je v rozšířené EU nezbytná k tomu, aby se jednotný trh mohl stát inovativnějším a konkurenceschopnějším, a zdůrazňuje, že je nutno vyvinout větší úsilí s cílem zlepšit přístup malých a středních podniků na jednotný trh, usnadnit jejich rozvoj a umožnit jim plně využít jejich podnikatelského potenciálu;
40. domnívá se, že by mělo být odstraněno více překážek, které malým a středním podnikům brání v přístupu na trh veřejných zakázek, s cílem posílit jejich konkurenceschopnost na jednotném trhu, a to konkrétně zjednodušením požadavků kladených zadavateli na malé a střední podniky v nabídkových řízeních;
41. podporuje jakékoli budoucí společné iniciativy Komise a členských států, 1) jejichž cílem bude podpora malých podniků v celé EU, které provozují svoji činnost i za hranicemi; 2) které povedou ke snížení administrativní, finanční a regulační zátěže, zejména administrativních překážek, jimž čelí malé a střední podniky, bez ohledu na to, zda svou činnost rozvíjejí na místní, celostátní či evropské úrovni, v souladu se zásadou proporcionality; v souvislosti s tím vyzývá členské státy a Komisi, aby důsledně prosazovaly a uplatňovaly zásadu „mysli nejdříve v malém“ popsanou v rámci iniciativy na podporu malých a středních podniků „Small Business Act“;
42. žádá Komisi, aby zvýšila své úsilí a pomohla malým a středním podnikům překonat jazykovou bariéru, která jim často brání v podnikání v ostatních členských státech, a zajistila jim veškeré informace a služby na jednotném trhu ve všech úředních jazycích Evropské unie;
43. je i nadále odhodlán snižovat v nových právních předpisech o jednotném trhu výskyt tzv. pozlacování („gold-plating“) a požadovat od členských států, a zejména od vnitrostátních parlamentů, aby nepolevovaly ve svém odhodlání bojovat při provádění právních předpisů EU do vnitrostátního práva proti tomuto jevu, neboť tyto nadbytečné požadavky zatěžují zejména malé a střední podniky;
44. souhlasí s tím, že řádné uplatňování iniciativy na podporu malých a středních podniků „Small Business Act“, a zejména důsledné uplatňování testu dopadů na malé a střední podniky ze strany Komise při předkládání nových legislativních opatření v oblasti vnitřního trhu a zavedení statutu soukromé evropské společnosti, zajistí skutečnou integraci malých a středních podniků do vhodného a životaschopného jednotného evropského systému;
45. rozhodně podporuje nařízení upravující požadavky na překlad pro budoucí patent EU, díky němuž se patent EU konečně stane skutečností, a posílí se tak postavení Evropy jako hybné síly inovace a hospodářské soutěže ve světě; dále podporuje přezkum systému obchodních značek Společenství s cílem dosáhnout vyšší kvality a lepších perspektiv pro tento systém;
46. zdůrazňuje, že nejzávažnějším problémem pro malé a střední podniky v době hospodářské krize je přístup k financím; lituje skutečnosti, že v důsledku toho, že se velké banky stáhly z venkovských oblastí a z oblastí, které jsou málo zalidněné nebo ekonomicky slabé, vyvstal pro malé a střední podniky vážný problém, pokud jde o přístup k financím; vítá důležitou roli spořitelen a různých družstevních sdružení při financování regionálního hospodářství a jejich příspěvek k sociálnímu tržnímu hospodářství tím, že podporují etické a sociální projekty;
47. souhlasí, že postup oznamování zavedený směrnicí 98/34/ES je velmi účinným nástrojem pro zlepšení vnitrostátních právních předpisů na jedné straně a zamezení vzniku překážek na jednotném trhu, zejména pro malé a střední podniky, na straně druhé; je přesvědčen, že by Komise měla posílit tento mechanismus tím, že zahájí zrychlené řízení pro porušení právních předpisů, pokud se určitý členský stát nebude řídit podrobným stanoviskem vydaným Komisí nebo nebude reagovat na podrobné stanovisko vydané jiným členským státem;
48. domnívá se, že jednotlivé hospodářské a sociální politiky, jako je rozpočtová, daňová a vzdělávací politika a politika v oblasti výzkumu, musí být koordinovány na úrovni EU;
Odpovědnost a prosazování právních předpisů týkajících se jednotného trhu a zlepšování právní úpravy
49. zastává stanovisko, že podle zásady subsidiarity náleží značná část administrativní a právní odpovědnosti za jednotný trh členským státům, popřípadě jejich regionálním a místním správním orgánům, které tedy musí společně s ostatními orgány EU skutečně převzít odpovědnost za jednotný evropský trh a jeho řízení;
50. tvrdí, že hodnotící zprávy o vnitřním trhu a hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích jasně odhalují, že členské státy stále neplní své cíle ohledně řádného provádění právních předpisů týkajících se jednotného trhu do vnitrostátního práva, jejich uplatňování a prosazování a že provádění evropských právních předpisů do vnitrostátního práva je zpožděné, což maří snahu o vytvoření rovných podmínek, které jsou pro dobře fungující vnitřní trh nezbytně nutné, zejména v odvětví služeb;
51. konstatuje, že postupné tříštění pravidel a nesrovnalosti v provádění právních předpisů v EU stále více narušuje dokončení jednotného trhu; poznamenává, že EU musí přijmout soubor vnitřně soudržných politik koncipovaných tak, aby odstraňovaly přímé i nepřímé překážky pro dobře fungující vnitřní trh;
52. vítá iniciativu Komise na zlepšování právní úpravy, která posiluje účinnost předpisů a jejich řádné uplatňování členskými státy; naléhavě žádá Komisi, aby v této otázce nepolevovala, protože rychlé provádění této strategie by výrazně přispělo k úspěšnému oživení jednotného trhu;
53. bere na vědomí nový koncept „promyšlených právních předpisů“, který zavádí Komise ve svém sdělení o strategii EU na období do roku 2020;
Cíle Silnější institucionální úloha při vytváření a uplatňování pravidel jednotného trhu
54. navrhuje, aby Komise s ohledem na lepší provádění právních předpisů týkajících se jednotného trhu do vnitrostátního práva a jejich lepší uplatňování a prosazování vytvořila partnerství mezi všemi zúčastněnými stranami, které se podílejí na vytváření, uplatňování a prosazování těchto právních předpisů, přičemž by použila nové mechanismy, jako je například navrhované každoroční fórum o jednotném trhu;
55. vyzývá Komisi, aby zajistila řádné uplatňování a provádění do vnitrostátního práva prostřednictvím systematičtějšího a nezávislého sledování, čímž by urychlila a usnadnila řízení pro nesplnění povinnosti; tvrdí, že zpoždění při uzavírání řízení pro nesplnění povinnosti bude mít nepříznivý dopad na zájmy občanů na jednotném trhu;
56. žádá Komisi, aby vyvinula nové způsoby – jiné než formální řízení pro porušení právních předpisů – ke zlepšení provádění pravidel jednotného trhu do vnitrostátního práva a jejich prosazování; v této souvislosti ji žádá, aby zvážila inovativní mechanismy, jako je postup vzájemného hodnocení, který předpokládá směrnice o službách, s cílem podnítit vzájemné posuzování a přijetí daného přístupu za vlastní ze strany členského státu, a také aby zlepšila neformální mechanismy řešení problémů, jako jsou SOLVIT a EU-PILOT, jež by přinášely výrazný prospěch občanům, kteří se denně potýkají s těžkostmi na jednotném trhu;
57. vyzývá Komisi, aby věnovala více pozornosti systematickému vyhodnocování a zjednodušování platných právních předpisů pro jednotný trh a snižovala byrokratickou zátěž, kdekoli je to možné, z čehož budou mít prospěch jak občané, tak podniky;
58. naléhavě žádá Komisi, aby při sledování trhu zboží a přeshraničním prosazování právních předpisů na ochranu spotřebitelů zajistila řádnou koordinaci a spolupracovala s Parlamentem a členskými státy a také s hlavními obchodními partnery a sdruženími podnikatelů a spotřebitelů a aby účinněji informovala evropské spotřebitele a občany;
59. doporučuje, aby Komise provedla nezávislé šetření s cílem určit dvacet nejčastějších zdrojů nespokojenosti a frustrace souvisejících s jednotným trhem, se kterými se občané každodenně setkávají, zejména na trhu práce, v souvislosti s elektronickým obchodováním, s přeshraniční lékařskou péčí, nakupováním a pronajímáním vozidel, přenositelností důchodů, vzájemným uznáváním odborných kvalifikací, péčí o děti, adopcí a výživným a přídavky;
60. žádá Komisi, aby usilovala o vytvoření lepšího mechanismu na přezkoumávání toho, jak jsou pravidla jednotného trhu ve skutečnosti uplatňována na všech úrovních v různých členských státech a jak je občanům a podnikům umožněno vykonávat svá práva na jednotném trhu;
61. žádá Komisi, aby poskytovala členským státům, popřípadě jejich regionálním a místním správním orgánům, větší asistenci, a usnadnila jim tak řádné dodržování norem EU; zdůrazňuje, že orgány EU jako celek musí daná pravidla zpřísnit a vybízet členské státy ke zlepšení provádění právních předpisů do vnitrostátního práva správným způsobem a včas, aby bylo zajištěno, že se v celé EU uplatňují stejná pravidla;
62. požaduje posílení úlohy Parlamentu v oblastech uplatňování, prosazování a sledování právních předpisů týkajících se jednotného trhu; domnívá se, že posílená úloha EP a vnitrostátních parlamentů, která vyplývá z Lisabonské smlouvy, musí mít za následek lepší součinnost mezi těmito dvěma parlamentními úrovněmi;
63. vyzývá členské státy, aby zajistily lepší koordinaci a výměnu osvědčených postupů na jednotném trhu, zejména prostřednictvím systému informování o vnitřním trhu a odbornou přípravou specialistů zaměřených na jednotný trh a ochranu spotřebitelů na celostátní, regionální a místní úrovni;
64. důrazně nabádá k tomu, aby Komise zajistila: nezávislou kontrolu kvality regulačních návrhů; přijetí mechanismů ex-ante a ex-post pro ověření účinnosti právních předpisů; využívání referenčního srovnávání vůči mezinárodním osvědčeným postupům; využívání posouzení shody ke změření sociálního, environmentálního a hospodářského dopadu jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni;
Opatření potřebná pro účinnější informování a podporu občanů a malých a středních podniků v rámci jednotného trhu
65. vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly cílenou komunikační strategii zaměřenou na každodenní problémy, s nimiž se setkávají občané, když se usazují a nastupují do zaměstnání v jiném členském státě, zejména, pokud podnikají přeshraniční transakce, cestují, nakupují nebo prodávají přes hranice, a na sociální a zdravotnické normy a normy na ochranu spotřebitelů a životního prostředí, na které se mohou spolehnout; domnívá se, že tato komunikační strategie by měla výslovně zahrnovat i metody řešení problémů, jako např. síť SOLVIT;
66. vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí s cílem zajistit, aby se výrobkové normy používané na jednotném trhu staly hlavním celosvětovým standardem, a byly tak zajištěny rovné podmínky pro evropské společnosti, a zejména pro malé a střední podniky, které chtějí působit i za hranicemi jednotného trhu;
67. naléhavě vyzývá Komisi, aby se při plánování svých ročních činností zaměřila na to, aby se prioritou staly právní předpisy pro jednotný trh „vstřícné vůči spotřebitelům“, které budou přínosem pro každodenní život evropských občanů; je přesvědčen, že další prioritou musí být odpovídající informační kampaně s cílem zvýšit povědomí občanů o jednotném trhu;
68. připomíná, že kromě symbolických akcí, jako jsou „reklamní kampaně“ evropských institucí či členských států, by bylo vhodné souběžně vést také decentralizovanou komunikační politiku, která by lépe zapojila místní subjekty a celostátní, regionální a místní sdělovací prostředky – přičemž by byl kladen zvláštní důraz na místní média – a byla by více zaměřena na každodenní problémy spotřebitelů na vnitřním trhu (například: bankovní poplatky v jiném členském státě, vypracování studie zabývající se možnostmi, jak změnit poskytovatele telefonních služeb, srovnání výše telefonních poplatků atd.);
69. žádá Komisi, aby zahájila řadu pravidelných studií zkoumajících vztah mezi jednotným trhem a průměrným evropským občanem, zejména se zaměřením na vyplývající náklady a přínosy a každodenní výzvy, jimž čelí;
70. žádá členské státy, aby s podporou Komise zlepšily kapacitu mechanismů pro řešení problémů, zejména sítě SOLVIT, a to tím, že za tímto účelem poskytnou dodatečné finanční a lidské zdroje a přezkoumají jejich náplň činnosti s cílem zajistit, aby tyto mechanismy byly schopny efektivně řešit široký okruh problémů, s nimiž se občané a podniky setkávají; vyzývá Komisi, aby přednostně dokončila projekt zaměřený na asistenční služby pro jednotný trh (SMAS), aby občané a podniky měli snadný přístup k informacím a poradenství, které potřebují při hledání řešení problémů, s nimiž se setkávají;
71. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby pokračovaly ve svém úsilí o zvýšení důvěry občanů v označení CE, které představuje základní nástroj k zajištění spotřebitelských práv a norem kvality na jednotném trhu, a aby toto své úsilí zvýšily, a to prostřednictvím informačních kampaní a přísnějších kontrol;
72. zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou hraje Evropská podniková síť v pomoci malým a středním podnikům, aby dokázaly využít možností, které jim skýtá jednotný trh; zdůrazňuje, že byrokratické povinnosti odčerpávají cenné zdroje, a brání tak Evropské podnikové síti více se soustředit na svou základní úlohu poskytovat pomoc „na míru“ malým a středním podnikům; vyzývá Komisi, aby více využívala Evropskou podnikovou síť k cílenému šíření informací a aby snižovala byrokracii zatěžující partnery Evropské podnikové sítě;
Strategické zprávy a návrhy
73. navrhuje Komisi, aby strategie jednotného trhu zahrnovala čtyři hlavní fáze: první fází je začlenění hodnocení nebo kontroly stavu současné situace za účelem posouzení míry narušení a zátěže, jimiž byly různé zúčastněné strany na jednotném trhu zejména v důsledku krize postiženy; druhou je zahájení procesu konsolidace, přičemž budou dořešeny otevřené otázky; třetí má přinést rozvoj a zdokonalení jednotného trhu a čtvrtá se má zaměřit na dlouhodobou vizi jednotného trhu (strategie EU na období do roku 2020);
74. je přesvědčen, že jak finanční služby, tak přístup k financím musí být součástí strategie EU na období do roku 2020;
75. navrhuje, aby v první fázi výše uvedené kontroly stavu provedla Komise finanční audit rozpočtu EU a přidělila přednostně více prostředků na investice do vzdělávání, inovací a výzkumu; vyzývá členské státy, aby si ve svých rozpočtových výdajích stanovily tytéž priority;
76. je přesvědčen, že v zájmu vytvoření efektivního jednotného trhu musí Komise formulovat jednoznačný soubor politických priorit, a to přijetím „aktu o jednotném trhu“, který by zahrnoval legislativní i nelegislativní iniciativy zaměřené na vytvoření vysoce konkurenceschopného sociálního a ekologického tržního hospodářství;
77. vybízí Komisi, aby předložila tento „akt“ do května 2011 – s dostatečným předstihem před 20. výročím programu jednotného trhu z roku 1992 – a do středu pozornosti politiky jednotného trhu umístila občany, spotřebitele a malé a střední podniky; zdůrazňuje, že tento „akt“ by měl být považován za programový dokument pro další postup, máme-li dosáhnout sociálního a ekologického tržního hospodářství, které bude založeno na znalostech, bude vysoce konkurenceschopné a šetrné k životnímu prostředí a rovněž zajistí důvěryhodné rovné podmínky;
78. žádá Komisi, aby do „aktu o jednotném trhu“ začlenila konkrétní opatření zaměřená především na:
–
umístění zájmů spotřebitelů uvedených v článku 12 SFEU a sociální politiky vycházející z článku 9 SFEU do středu pozornosti politiky jednotného trhu;
–
upravení jednotného trhu tak, aby odpovídal budoucímu vývoji tím, že zlepší přístup spotřebitelů a malých a středních podniků k elektronickému obchodování a na digitální trhy;
–
podporu vytváření udržitelného jednotného trhu na základě článku 11 SFEU prostřednictvím rozvoje inkluzívního, nízkouhlíkového a ekologického hospodářství založeného na znalostech, včetně opatření na podporu inovací v oblasti technologií šetrnějších k životnímu prostředí;
–
zajištění ochrany služeb obecného hospodářského zájmu na základě článku 14 SFEU a protokolu č. 26;
–
vytváření strategie lepšího informování o sociálních přínosech jednotného trhu;
79. žádá Komisi, aby při přípravě „aktu o jednotném trhu“ přihlédla k různým konzultacím a zprávám orgánů EU (zpráva EU 2020, zprávy poslanců Montiho a Gonzalese a zprávy výboru IMCO atd.) a zahájila další konzultaci se širokou veřejností s cílem vytvořit návrh koordinované politiky pro ucelenější a životaschopnější jednotný trh;
80. doporučuje, aby byla vypracována analýza, která by určila způsoby a prostředky, jak zohlednit zájmy spotřebitelů ve všech příslušných politikách EU, a umožnit tak, aby bylo při vypracovávání příslušných právních předpisů EU soustavně přihlíženo k ochraně spotřebitele;
81. opakuje, jak je směrnice o službách důležitá pro dokončení jednotného trhu a jak obrovský má potenciál pro zajištění přínosů pro spotřebitele a malé a střední podniky; zdůrazňuje, že úspěšné uplatňování těchto právních předpisů vyžaduje vytrvalé politické odhodlání a podporu všech zúčastněných stran na evropské, vnitrostátní a místní úrovni; vyzývá Komisi, aby po prováděcí fázi uskutečnila hodnocení směrnice o službách s cílem určit, zda bylo dosaženo jejích hlavních cílů; žádá jednoznačné zapojení Evropského parlamentu do této práce a trvá na tom, že je nezbytné zachovat rovnováhu mezi nutností zlepšit jednotný trh se službami a zajišťováním vysoké úrovně sociální ochrany;
82. domnívá se, že řádné uplatňování právních předpisů v oblasti jednotného trhu (např. směrnice o odborných kvalifikacích, směrnice o službách a nařízení o dozoru nad trhem) by mělo být i nadále hlavní prioritou nové Komise;
83. konstatuje, že mechanismy nápravy uplatnitelné v celé Unii přinesly omezené výsledky, a proto naléhavě žádá Komisi, aby do května 2011 předložila legislativní návrh, který zajistí uplatňování přijatelného a vhodného systému kolektivní nápravy, který bude možné použít v celé Evropě;
84. vyzývá Komisi, aby uvážila přijetí „listiny práv občanů“ zahrnující různé aspekty práva žít a pracovat kdekoli v EU; domnívá se, že toto právo musí být snadno dostupné pro všechny občany EU; zdůrazňuje, že na jednotném trhu stále existují některá omezení pro zaměstnávání pracovníků z nových členských států; vyzývá členské státy, aby při zohlednění všech pozitivních a negativních účinků otevření vnitrostátních trhů uvážily odstranění stávajících omezení;
85. vyzývá Komisi, aby během tohoto volebního období předložila Parlamentu a Radě návrh nařízení o evropském statutu vzájemných společností a sdružení;
86. vyzývá Komisi, aby podnikla nezbytné kroky s cílem co nejdříve vypracovat studii proveditelnosti týkající se zavedení evropského statutu vzájemné společnosti a zahájit v této věci konzultace;
87. žádá Komisi, aby se podrobněji zaměřila na sledování trhu, zejména v oblastech finančních služeb, pojištění, telefonních služeb, bankovních služeb a jejich poskytování, a domnívá se, že účinné sledování trhů podpoří spravedlivou hospodářskou soutěž a zvýší jejich účinnost, což přinese prospěch jak hospodářství, tak spotřebitelům;
88. domnívá se, že je třeba výrazně zvýšit kvalitu ochrany spotřebitele v odvětví finančních služeb, zejména pokud jde o sledování a dohled;
89. zastává názor, že dlouhodobý udržitelný rozvoj vnitřního trhu závisí na: 1) stálém úsilí Komise v souvislosti se všemi tržními iniciativami, které jsou nezbytné za účelem podstatného povzbuzení a zlepšení postavení EU a její konkurenční výhody na celosvětovém trhu; 2) přijetí celkového rámce pro zajištění toho, aby jednotný trh skutečně sloužil všem zúčastněným stranám, a především pak 3) na tom, aby se jednotný trh k občanům skutečně dostal;
o o o
90. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.