Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/2219(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0312/2010

Předložené texty :

A7-0312/2010

Rozpravy :

PV 24/11/2010 - 20
CRE 24/11/2010 - 20

Hlasování :

PV 25/11/2010 - 8.2
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0434

Přijaté texty
PDF 139kWORD 92k
Čtvrtek 25. listopadu 2010 - Štrasburk Konečné znění
Lidská práva, sociální a environmentální normy v mezinárodních obchodních dohodách
P7_TA(2010)0434A7-0312/2010

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech, sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách (2009/2219(INI))

Evropský parlament ,

–  s ohledem na články 2, 3, 6 a 21 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 153, 191, 207 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 12, 21, 28, 29, 31 a 32 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv (1948) a další nástroje Organizace spojených národů v oblasti lidských práv, zejména na Pakt o občanských a politických právech (1966) a Pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech (1966), Úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace (1965), Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (1979) a Úmluvu o právech dítěte (1989), Deklaraci OSN o právech původních obyvatel (2007) a dokument o výsledcích summitu OSN k rozvojovým cílům tisíciletí, který se konal ve dnech 20.–22. září 2010 v New Yorku,

–  s ohledem na Marrákešskou dohodu, kterou se zřizuje Světová obchodní organizace (WTO), a na prohlášení přijaté na čtvrté ministerské konferenci, která se konala v listopadu 2001 v Dohá, a zejména na její článek 31,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. září 1996 o sdělení Komise o začlenění dodržování demokratických principů a lidských práv do dohod mezi Společenstvím a třetími zeměmi (KOM(1995)0216)(1) a na své usnesení ze dne 14. února 2006 o doložce o lidských právech a demokracii v dohodách Evropské unie(2) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2001 o otevřenosti a demokracii v mezinárodním obchodě(3) , v němž se požaduje, aby WTO dodržovala základní sociální normy Mezinárodní organizace práce (MOP) a rovněž aby Evropská unie přijala rozhodnutí MOP, včetně případného požadavku sankcí, v souvislosti se závažnými případy porušování základních sociálních norem,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. dubna 2002 o sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o úloze Evropské unie při podpoře lidských práv a demokratizace ve třetích zemích (KOM(2001)0252)(4) ,

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Sociální rozměr globalizace – jak politika EU přispívá k rozšíření výhod na všechny“ (KOM(2004)0383),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2005 o sociálním rozměru globalizace(5) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2005 o vykořisťování dětí v rozvojových zemích se zvláštním důrazem na práci dětí(6) ,

–  s ohledem na závěry Rady týkající se dětské práce(7) , které přijala dne 14. června 2010,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 o spravedlivém obchodu a rozvoji(8) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2007 o globální Evropě v souvislosti s vnějšími aspekty konkurenceschopnosti(9) přijaté v reakci na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu s názvem „Globální Evropa: konkurenceschopnost na světovém trhu –příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2006)0567),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Podpora slušné práce pro všechny – Příspěvek Unie k provádění agendy slušné práce ve světě“ (KOM(2006)0249),

–  s ohledem na prohlášení ministrů o plné zaměstnanosti a důstojné práci přijaté na zasedání Ekonomické a sociální rady OSN v roce 2006, jež uznává, že plná a produktivní zaměstnanost a důstojná práce pro všechny je klíčovým předpokladem udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 na téma „Podpora slušné práce pro všechny(10) “ požadující začlenění sociálních norem v zájmu podpory důstojné práce do obchodních dohod Evropské unie, zejména do dvoustranných dohod,

–  s ohledem na Agendu slušné práce Mezinárodní organizace práce (MOP) a na Světovou dohodu o pracovních místech MOP, přijaté na základě globálního konsenzu dne 19. června 2009 na mezinárodní konferenci práce, a na Deklaraci MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci z roku 2008,

–  s ohledem na Bruselskou úmluvu z roku 1968, ve znění nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech(11) ,

–  s ohledem na systém všeobecných preferencí platný od 1. ledna 2006, který umožňuje osvobození od poplatků nebo jejich snížení pro větší počet výrobků a zahrnuje rovněž nové pobídky ve prospěch zranitelných zemí, které se potýkají se zvláštními obchodními, finančními nebo rozvojovými potřebami,

–  s ohledem na všechny dohody mezi EU a třetími zeměmi,

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) a Evropskou unií podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 a její revize z let 2005 a 2010,

–  s ohledem na svá usnesení o dohodách o hospodářském partnerství s regiony a státy AKT, a zejména na usnesení ze dne 26. září 2002(12) , dne 23. května 2007(13) a ze dne 12. prosince 2007(14) ,

–  s ohledem na mezinárodní úmluvy týkající se životního prostředí, např. Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (1987), Basilejskou úmluvu o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států (1989), Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti (2000) a Kjótský protokol (1997),

–  s ohledem na kapitolu 13 dohody o volném obchodu podepsané v říjnu 2009 mezi Evropskou unií a Jižní Koreou,

–  s ohledem na výsledky jednání mezi EU, Kolumbií a Peru o mnohostranné obchodní dohodě,

–  s ohledem na slyšení na téma „Uplatňování sociálních a environmentálních norem v obchodních jednáních“, které Evropský parlament uspořádal dne 14. ledna 2010,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0312/2010),

A.  vzhledem k tomu, že propojení obchodu, lidských práv a sociálních a environmentálních norem se stalo klíčovým prvkem hospodářských a obchodních vztahů a je nedílnou součástí jednání v rámci dohod o volném obchodu,

B.  vzhledem k tomu, že narušení hospodářské soutěže a rizika environmentálního a sociálního dumpingu jsou stále častější, a to zejména ke škodě podniků a pracovníků v Evropské unii, pro něž platí přísnější sociální, environmentální a fiskální normy,

C.  vzhledem k tomu, že EU musí v rámci svých vztahů se třetími zeměmi přijmout obchodní strategii založenou na vzájemnosti, která se však musí lišit podle úrovně rozvoje jednotlivých partnerů, ať už se jedná o požadavky v sociální oblasti, v oblasti životního prostředí nebo o volný obchod, aby se tak vytvořily podmínky pro spravedlivou a poctivou mezinárodní hospodářskou soutěž,

D.  vzhledem k tomu, že hlavním prostorem pro sledování těchto politických cílů se staly dvoustranné smlouvy, jelikož perspektivy na vytvoření multilaterálních pravidel, jimiž by se řídily vztahy mezi obchodem, prací a životním prostředím v rámci WTO, nejsou příliš slibné,

E.  vzhledem k tomu, že je nicméně zásadně důležité pracovat na obnovení rovnováhy mezi obchodním právem a základními právy a posílit dialog mezi hlavními mezinárodními organizacemi, zejména mezi MOP a WTO, s cílem dospět k větší provázanosti mezinárodních politik a lepší celosvětové správě,

F.  vzhledem k tomu, že důvody pro zařazení ustanovení o lidských právech a sociálních a environmentálních norem do mezinárodních obchodních dohod jsou četné: od vůle zavést spravedlivý a vyvážený obchod a zajistit určitou spravedlivost obchodních výměn (stejné podmínky pro všechny) až k normativnějším důvodům, jimiž jsou obrana univerzálních hodnot Evropské unie a sledování koherentních evropských politik,

G.  připomíná, že Deklarace OSN o právu na rozvoj z roku 1986 potvrzuje, že „právo na rozvoj je nezcizitelné lidské právo, na jehož základě jsou všechny lidské bytosti i všechny národy oprávněny podílet se na hospodářském, sociálním a kulturním rozvoji, přispívat k němu a mít z něho užitek“; proto se domnívá, že je povinností EU toto právo neporušovat, a spíše ho zahrnout do mezinárodních dohod a dodržovat ho jako hlavní směr evropské politiky;

H.  vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva znovu potvrzuje, že vnější činnost Evropské unie, jejíž nedílnou součástí je mezinárodní obchod, se musí řídit stejnými zásadami, které inspirovaly její vytvoření; vzhledem k tomu, že evropský sociální model, který kombinuje udržitelný hospodářský růst se zlepšováním pracovních a životních podmínek, může být rovněž vzorem pro další partnery; vzhledem k tomu, že obchodní dohody musí být mimo jiné slučitelné s dalšími mezinárodními povinnostmi a úmluvami, k jejichž dodržování se smluvní strany zavázaly v souladu se svým vnitrostátním právem,

I.  vzhledem k významu zachování úrovně sociálních a environmentálních norem platných v Evropské unii a jejich dodržování zahraničními podniky působícími na jednotném evropském trhu,

J.  vzhledem k tomu, že zařazení lidských práv a sociálních a environmentálních norem do obchodních dohod může přinést těmto dohodám přidanou hodnotu umožňující větší zapojení občanské společnosti, více podpořit politickou a sociální stabilitu, a tím vytvořit i příznivější prostředí pro obchod,

K.  vzhledem k tomu, že oblast obchodu a dodržování lidských práv, norem v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí jsou důležité aspekty zajišťování míru a blahobytu ve světě, ale nemohou být považovány za řešení všech problémů mezi státy na světě; avšak vzhledem k tomu, že bezvýchodný stav v politické situaci lze překonat posílením obchodních vztahů a současným zajištěním stanovení společných zájmů, zejména v oblasti ochrany životního prostředí, jako prostředku pro urovnávání konfliktů;

L.  vzhledem k tomu, že jiné země šly příkladem a zahrnuly sociální normy do obchodních dohod,

M.  vzhledem k tomu, že systém všeobecných preferencí byl vytvořen s ohledem na dodržování základních principů mezinárodních úmluv v oblasti lidských práv a základních norem pracovního práva ze strany přijímajících států a že zahrnuje zvláštní režim dodatečných celních preferencí na podporu ratifikace a účinného uplatňování základních mezinárodních úmluv o lidských právech a pracovním právu, ochraně životního prostředí a řádné správě věcí veřejných; vzhledem k tomu, že nedodržování těchto podmínek může vést k pozastavení tohoto obchodního režimu,

1.  žádá proto, aby v budoucí obchodní strategii Evropské unie již nebylo na obchod nahlíženo jako na cíl sám o sobě, ale jako na nástroj umožňující podporu evropských hodnot a obchodních zájmů a také jako na nástroj spravedlivého obchodování schopný pomoci všeobecnému účinnému začlenění a uplatňování sociálních a environmentálních norem všemi obchodními partnery EU; domnívá se, že by Unie při vyjednávání měla používat pozitivní, ale také právně závazný přístup; zdůrazňuje, že ze zařazení ustanovení týkajících se udržitelného rozvoje, zejména do dvoustranných dohod, budou mít prospěch obě strany;

2.  připomíná, že obchodní politika představuje nástroj ve službách globálních cílů Evropské unie a že podle článku 207 Smlouvy o fungování Evropské unie je obchodní politika Evropské unie prováděna „v rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie“ a že v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii musí přispívat zejména k „udržitelnému rozvoji této planety, k solidaritě a vzájemné úctě mezi národy, volnému a spravedlivému obchodování, vymýcení chudoby, ochraně lidských práv, především práv dítěte, a k přísnému dodržování a rozvoji mezinárodního práva, zejména k dodržování zásad Charty Organizace spojených národů“;

Lidská práva a sociální a environmentální normy v mnohostranných obchodních vztazích

3.  vyzývá k větší spolupráci na mnohostranné úrovni mezi WTO a hlavními orgány OSN v oblasti lidských práv; domnívá se, že by užší spojení s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva a se zvláštními postupy bylo zvláště užitečné pro zajištění mnohostranného obchodního rámce, který by přispíval k dodržování lidských práv; domnívá se také, že by stejně mohly být zohledněny zkušenosti úřadu vysokého komisaře v rámci panelů WTO a odvolacího orgánu v případech zjištění závažného porušování lidských práv;

4.  domnívá se, že obecné periodické přezkoumání v Radě pro lidská práva by mělo být užitečným nástrojem pro sledování dodržování ustanovení týkajících se lidských práv v mezinárodních obchodních dohodách;

5.  zdůrazňuje, že intenzivnější spolupráce s Mezinárodní organizací práce (MOP) jakožto orgánem příslušným ke stanovování a vyjednávání mezinárodních norem v oblasti práce a pro sledování jejich uplatňování podle práva a v praxi i plná účast MOP na činnosti WTO, jsou nezbytné;

   a) požaduje za tímto účelem, aby byl MOP přiznán statut pozorovatele ve WTO a právo projevu na ministerských konferencích WTO;
   b) navrhuje vytvoření výboru pro obchod a důstojnou práci ve WTO, po vzoru výboru pro obchod a životní prostředí; zdůrazňuje, že oba výbory by měly mít jasně stanovený mandát a měly by mít znatelný vliv;
   c) navrhuje, aby mohla být MOP konzultována, podobně jako Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, ve vhodných případech, kdy jde o porušování mezinárodních pracovních úmluv v obchodním sporu;
   d) navrhuje, aby v případě, že rozhodnutí orgánu pro řešení sporů bude považováno členským státem WTO za zpochybnění rozhodnutí MOP ohledně dodržování úmluv v oblasti práce, mohl existovat opravný prostředek u MOP;

6.  znovu potvrzuje, že cíle zachování a udržení mnohostranného otevřeného a nediskriminačního obchodního režimu na jedné straně a činnost na podporu ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje na straně druhé se musí navzájem posilovat; zdůrazňuje, že podle článku 20 GATT mohou členské státy přijímat obchodní opatření na ochranu životního prostředí s výhradou, že tato opatření nebudou použita tak, aby představovala prostředek svévolné nebo neodůvodněné diskriminace; vybízí členské státy, aby tohoto ustanovení plně využívaly;

7.  vítá existenci výboru WTO pro obchod a životní prostředí, který by měl být hlavním fórem pro pokračování integrace a prohlubování spojení životního prostředí a obchodu; doufá, že se rozšíří úloha a činnosti výboru s cílem pozitivně reagovat na významné výzvy v oblasti obchodu a životního prostředí, před nimiž stojí mezinárodní společenství;

8.  zdůrazňuje význam zlepšení přístupu k „zelenému“ zboží a k „zeleným“ technologiím pro dosažení cílů udržitelného rozvoje a vyzývá všechny strany účastnící se jednání, aby zvýšily úsilí s cílem dospět k urychlenému závěru jednání o snižování nebo odstraňování celních a necelních překážek u zboží a služeb šetrných k životnímu prostředí, za účelem podpory nových forem politik pro zaměstnanost, tvorbu pracovních míst odpovídajících normám MOP v oblasti slušné práce a možností růstu pro evropský průmysl a malé a střední podniky;

9.  zdůrazňuje, že je nezbytné pokročit v jednáních o ostatních bodech článku 31 deklarace z Dohá týkajících se vztahů mezi stávajícími pravidly WTO a specifickými obchodními povinnostmi uvedenými v mnohostranných dohodách o životním prostředí a prosazovat užší spolupráci mezi sekretariáty těchto dohod a výbory WTO jako základní prvek pro zajištění toho, že se obchodní i environmentální režim budou vyvíjet provázaně;

10.  domnívá se, že nejlepším nástrojem pro zajištění internalizace negativních vnějších nákladů v oblasti životního prostředí týkajících se CO2 by byla mnohostranná dohoda, že však taková dohoda pravděpodobně nebude uzavřena v blízké budoucnosti; domnívá se proto, že by Evropská unie měla nadále zkoumat možnosti zavádět u průmyslových odvětví, v nichž skutečně dochází k úniku uhlíku, vhodné nástroje v oblasti životního prostředí, které by doplnily dražby povolenek na emise CO2 v rámci systému ETS, a zejména „mechanismus pro zahrnutí uhlíku“ při dodržování pravidel WTO, neboť takový mechanismus by umožnil bojovat proti rizikům přenosu emisí CO2 do třetích zemí;

11.  navrhuje, aby po sjednání a podpisu mezinárodní dohody o klimatu byla vytvořena skutečná světová organizace pro životní prostředí, která by vymáhala plnění přijatých závazků a respektování environmentálních norem; na tuto organizaci by se musely například povinně obracet strany sporu v případě environmentálního dumpingu;

Lidská práva, sociální a environmentální normy v dvoustranných obchodních dohodách

12.  důrazně podporuje praxi zařazování právně závazných doložek o lidských právech do mezinárodních dohod Evropské unie, ale připomíná, že největším problémem je sledování a provádění těchto doložek; znovu potvrzuje, že tyto doložky by měly být také zahrnovány do všech obchodních a odvětvových dohod, s jasným a přesným mechanismem konzultace podle vzoru článku 96 dohody z Cotonou; vítá v této souvislosti, že taková doložka byla zahrnuta do dohod nové generace o volném obchodu;

13.  zdůrazňuje, že stejný přístup systematického zařazování by měl být rovněž používán na úrovni kapitol o udržitelném rozvoji v dvoustranných dohodách;

14.  konstatuje, že budoucí obchodní dohody by mohly být uzavírány s přihlédnutím k současné finanční krizi; domnívá se, že to nesmí vést k tomu, aby sociální a ekologické normy, zejména normy pro emise skleníkových plynů a nakládání s nebezpečným odpadem, byly opomíjeny v zájmu dosažení jiných cílů;

15.  s ohledem na cíle uvedené výše žádá Evropskou komisi, aby do všech dohod o volném obchodu, o kterých jedná se třetími zeměmi, systematicky zahrnovala řadu sociálních a environmentálních norem, včetně:

   a) seznamu minimálních norem, které musí dodržovat všichni obchodní partneři EU; v sociální oblasti musí tyto normy odpovídat osmi základním úmluvám MOP (Core Labour Standards), jak jsou uvedeny v prohlášení MOP o základních principech a právech v práci (1998); kromě těchto osmi úmluv platí v průmyslových zemích ještě čtyři prioritní úmluvy MOP (ILO Priority Conventions); v oblasti životního prostředí a dodržování lidských práv musí minimální norma odpovídat seznamu úmluv týkajících se životního prostředí a zásad řádného vládnutí, jak ji stanoví evropské nařízení o schématu všeobecných celních preferencí;
   b) seznamu dalších úmluv, které je třeba začít postupně a flexibilně uplatňovat s ohledem na vývoj hospodářské, sociální a environmentální situace dané partnerské země; v sociální oblasti musí být konečným cílem úplné a důsledné provádění agendy pro důstojnou práci MOP;

16.  zdůrazňuje, že dodržování těchto norem musí zároveň znamenat jejich ratifikaci, převedení do vnitrostátního práva a jejich účinné provádění na celém území daného státu;

17.  žádá, aby všechny budoucí obchodní dohody obsahovaly zákaz zneužívání dětské práce, zejména při těžbě a zpracování přírodního kamene, a dále zahrnovaly jednotný evropský certifikační systém, který zajistí, že dovážený přírodní kámen a výrobky z přírodního kamene budou průkazně vyrobeny v souladu s celým hodnotovým řetězcem, bez zneužívání dětské práce, jak stanoví Úmluva MOP č. 182;

18.  zdůrazňuje, že v rámci dohod o volném obchodu lze v případě dodržování environmentálních a sociálních norem uvažovat o podmíněné liberalizaci zahrnující zkrácení harmonogramu pro odstranění překážek nebo dodatečný přístup na trh;

19.  zdůrazňuje, že je důležité neustále sledovat provádění dohody, a to s otevřeným a inkluzivním přístupem ve všech fázích:

   a) bere na vědomí využívání studií dopadu na udržitelný rozvoj, ale domnívá se, že by měly být rovněž prováděny před zahájením vyjednávání, v jeho průběhu a po jeho skončení, aby se zajistilo soustavné vyhodnocování; zdůrazňuje, že je důležité rovněž plně pracovat s jejich výsledky; domnívá se také, že vyjednavači by měli více zohledňovat priority a obavy, které vyplývají z těchto studií dopadu;
   b) vyzývá Komisi, aby vypracovala studie dopadu na lidská práva, jež by doplnily studie dopadu na udržitelný rozvoj, s jasnými obchodními ukazateli založenými na lidských právech a na environmentálních a sociálních normách;
   c) vyzývá obě strany, aby předkládaly pravidelné zprávy o obecných pokrocích při provádění všech závazků přijatých v dohodách;
   d) žádá Komisi, aby zajistila, že v zájmu zlepšení správy věcí veřejných a demokratické kontroly v rozvojových zemích budou do obchodních jednání zapojeny parlamenty partnerských zemí;
   e) zdůrazňuje, že je důležité zapojit občany do všech stadií vyjednávání a do monitorování dohody, a žádá v tomto ohledu, aby bylo zřízeno fórum pro udržitelný rozvoj nebo konzultační skupiny umožňující konzultace se sociálními partnery a zástupci nezávislé občanské společnosti;

20.  žádá, aby obchodní dohody EU účinným způsobem zajišťovaly co nejvyšší míru transparentnosti, přísné normy pro zadávání veřejných zakázek a podávání zpráv ze strany společností podle jednotlivých zemí, a to jak v rozvinutých, tak v rozvojových zemích, s cílem zamezit nezákonnému úniku kapitálu;

21.  naléhavě žádá, aby Unie při jednáních o obchodních dohodách uplatňovala právo na přístup k přírodním zdrojům a aby prosazovala práva místního a domorodého obyvatelstva na přístup k zásadním přírodním zdrojům; vyzývá Komisi, aby do mezinárodních obchodních jednání a dohod zahrnula problematiku nákupu a vlastnictví půdy ve třetích zemích, zejména v nejméně rozvinutých a rozvojových zemích;

22.  uznává, že kapitola o udržitelném rozvoji v dvoustranných dohodách, které se v současnosti sjednávají, je závazná, ale že by mohla být posílena a stanovit:

   a) postup podávání stížností, otevřený pro sociální partnery;
   b) odvolání k nezávislému orgánu příslušnému pro rychlé a účinné řešení sporů souvisejících se sociálními a environmentálními problémy, jako je porota odborníků, vybraných oběma stranami na základě jejich zkušeností v problematice lidských práv, pracovního práva a práva životního prostředí, jejichž doporučení by měla být součástí dobře definovaného postupu obsahujícího ustanovení pro jeho provádění;
   c) možnost využít mechanismus řešení sporů na základě rovnosti s ostatními stranami dohody, který by počítal s pokutami ukládanými s cílem zlepšit situaci v dotčených odvětvích nebo s alespoň dočasným pozastavením některých obchodních výhod stanovených dohodou v případě vážných porušení výše uvedených norem;

23.  zdůrazňuje, že je důležité doplnit tyto dohody doprovodnými opatřeními, včetně opatření technické podpory a kooperačních programů zaměřených na zlepšení provádění, zejména základních úmluv v oblasti lidských práv a sociálních a environmentálních norem;

Lidská práva, sociální a environmentální normy v jednostranných obchodních dohodách SPG a SPG+

24.  domnívá se, že 27 úmluv, u nichž se požaduje ratifikace a účinné provádění tak, aby mohly využívat SPG+, představuje jedinečný souhrn úmluv o lidských právech, pracovním právu, životním prostředí a o normách řádné správy věcí veřejných; zdůrazňuje, že doposud měla SPG+ viditelný pozitivní dopad na ratifikaci těchto úmluv, ale méně již na jejich provádění, a hodlá proto nadále klást důraz na doprovodná opatření směřující ke zlepšení schopnosti provádění; domnívá se rovněž, že pro zajištění důvěryhodnosti SPG+ musí Komise systematicky provádět šetření a v případě potřeby zrušit preference, pokud se ukáže, že některé země těchto 27 úmluv neuplatňují;

25.  domnívá se, že by mohlo být vytvořeno užší pouto mezi doložkami o lidských právech a SPG+ v dohodách Evropské unie se třetími zeměmi, zejména pokud jde o sledování jejich provádění;

26.  vyzývá Komisi, aby v procesu revize systému SPG postupovala tak, aby byl přínosný zejména pro země, které ho nejvíce potřebují, a aby zjednodušila pravidla původu, aby země, které jsou příjemci v rámci iniciativy „Vše kromě zbraní“ a systému SPG+, mohly ze získaných preferencí mít co největší užitek; žádá, aby byly zavedeny srovnávací body, mechanismy a transparentní kritéria pro udělování i odebírání preferencí v rámci tohoto systému; žádá rovněž, aby byl do tohoto procesu po celou dobu plně zapojen Evropský parlament, zejména co se týče návrhu Rady ohledně seznamů zemí, které jsou příjemci, zahájení průzkumů nebo dočasného pozastavení SPG+;

27.  naléhavě žádá Komisi, aby v co nejkratší době předložila návrh nařízení, které by zakázalo dovážet do EU zboží vyrobené s využitím moderních forem otroctví, nucené práce, zvláště nucené práce mimořádně zranitelných skupin, kdy jsou porušovány základní normy lidských práv;

28.  vyzývá Komisi, aby v souladu s rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí ve všech fázích jednání o mezinárodních obchodních dohodách Parlament podrobně informovala o všech příslušných tematických oblastech;

29.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na rozšířené pravomoci Parlamentu na základě Lisabonské smlouvy zajistila efektivní tok informací a aby zástupcům Parlamentu za všech okolností přiznala status pozorovatele a aby jim tudíž zajistila přístup ke všem relevantním zasedáním a dokumentům;

o
o   o

30.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 320, 28.10.1996, s. 261.
(2) Úř. věst. C 290 E, 29.11.2006, s. 107.
(3) Úř. věst. C 112 E, 9.5.2002, s. 326.
(4) Úř. věst. C 131 E, 5.6.2003, s. 147.
(5) Úř. věst. C 280 E, 18.11.2006, s. 65.
(6) Úř. věst. C 157 E, 6.7.2006, s. 84.
(7) Závěry Rady ze dne 14. 6. 2010 o dětské práci, 10937/1/10.
(8) Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 865.
(9) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 128.
(10) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 321.
(11) Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1.
(12) Úř. věst. C 273 E, 14.11.2003, s. 305.
(13) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 301.
(14) Úř. věst. C 323 E, 18.12.2008, s. 361.

Poslední aktualizace: 2. března 2012Právní upozornění