Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/0067(CNS)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0360/2010

Předložené texty :

A7-0360/2010

Rozpravy :

Hlasování :

PV 15/12/2010 - 9.2
CRE 15/12/2010 - 9.2
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0477

Přijaté texty
PDF 489kWORD 214k
Středa, 15. prosince 2010 - Štrasburk
Rozhodné právo ve věcech rozvodu a rozluky *
P7_TA(2010)0477A7-0360/2010

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2010 k návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky (KOM(2010)0105 – C7-0315/2010 – 2010/0067(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace – posílená spolupráce)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2010)0105),

–  s ohledem na čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7–0315/2010),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 16. června 2010(1), kterým vyslovil souhlas s rozhodnutím Rady, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/405/EU ze dne 12. července 2010, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. července 2010,

–  s ohledem na článek 55 a čl. 74g odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0360/2010),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie odpovídajícím způsobem změnila;

3.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh změny nařízení (ES) č. 2201/2003 spočívající pouze v neprodleném doplnění ustanovení o forum necessitatis, a to velmi naléhavě ještě před slíbeným celkovým přezkumem uvedeného nařízení;

4.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

5.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Právní východisko 2
s ohledem na rozhodnutí Rady […] ze dne […], jímž se schvaluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky1,
s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/405/EU ze dne 12. července 2010, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky1,
____________________
1Úř. věst. L […] ze dne […], s. […].
____________________
1 Úř. věst. L 189, 22.7.2010, s. 12.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Evropská unie si stanovila za cíl zachovávat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zaručen volný pohyb osob. Pro postupné vytváření tohoto prostoru musí Evropská unie přijmout opatření v oblasti justiční spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem.
(1)  Evropská unie si stanovila za cíl zachovávat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zaručen volný pohyb osob. Pro postupné vytváření tohoto prostoru musí Unie přijmout opatření v oblasti soudní spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem, zejména pokud jsou nezbytná k řádnému fungování vnitřního trhu.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Rada v souladu s čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie přijala opatření ohledně rodinného práva s mezinárodním prvkem.
(2)  Podle článku 81 Smlouvy o fungování Evropské unie mají tato opatření zahrnovat opatření pro zajištění slučitelnosti kolizních norem platných v členských státech.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Bulharsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko a Slovinsko předložily později Komisi žádost, v níž uvedly, že hodlají navázat mezi sebou posílenou spolupráci v oblasti práva rozhodného ve věcech manželských, a vyzvaly Komisi, aby předložila za tímto účelem návrh Radě. Řecko dne 3. března 2010 svou žádost stáhlo.
(6)  Belgie, Bulharsko, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Rakousko, Portugalsko, Rumunsko a Slovinsko předložily následně Komisi žádost, v níž uvedly, že hodlají mezi sebou navázat posílenou spolupráci v oblasti rozhodného práva ve věcech manželských. Řecko dne 3. března 2010 svou žádost stáhlo.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Rada přijala dne […] rozhodnutí […], kterým se schvaluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky.
(7)  Rada přijala dne 12. července 2010 rozhodnutí 2010/405/EU, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Podle čl. 328 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie je posílená spolupráce při navázání otevřena všem členským státům, s výhradou dodržení případných podmínek účasti stanovených povolujícím rozhodnutím. Je jim rovněž otevřená kdykoli, s výhradou dodržení, kromě uvedených podmínek, aktů již přijatých v jejím rámci.
(8)  Podle čl. 328 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie je posílená spolupráce při navázání otevřena všem členským státům, s výhradou dodržení případných podmínek účasti stanovených povolujícím rozhodnutím. Je jim rovněž otevřená kdykoli, s výhradou dodržení, kromě uvedených podmínek, aktů již přijatých v jejím rámci. Komise a členské státy účastnící se posílené spolupráce by měly dbát na to, aby podporovaly účast co největšího počtu členských států. Toto nařízení by mělo být závazné v celém rozsahu a přímo použitelné pouze v zúčastněných členských státech v souladu se Smlouvami.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)  Věcná působnost i konkrétní ustanovení tohoto nařízení by měly být v souladu s nařízením (ES) č. 2201/2003. Toto nařízení by se však nemělo vztahovat na prohlášení manželství za neplatné. Mělo by se vztahovat pouze na zrušení nebo uvolnění z manželského svazku. Právo stanovené kolizními normami tohoto nařízení by se mělo vztahovat na důvody rozvodu nebo rozluky. Předběžné otázky týkající se problémů, jako je právní způsobilost a platnost manželství, a záležitostí jako majetkové důsledky rozvodu nebo rozluky, jméno, rodičovská zodpovědnost, vyživovací povinnost nebo případná jiná dodatečná opatření, by měly být stanoveny kolizními normami platnými v daném zúčastněném členském státě.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Za účelem řádného vymezení územní působnosti tohoto nařízení je třeba určit členské státy, které se budou účastnit na posílené spolupráci.
(10)  Za účelem řádného vymezení územní působnosti tohoto nařízení je třeba určit členské státy, které se budou účastnit na posílené spolupráci, v souladu s čl. 1 odst. 2.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)  Toto nařízení by mělo být obecné povahy v tom smyslu, že jeho jednotná pravidla v oblasti kolizních norem by mohla určit právo zúčastněného členského státu, nezúčastněného členského státu nebo státu, který není členem Evropské unie.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Toto nařízení by se mělo použít bez ohledu na povahu soudu, který se sporem zabývá.
(11)  Toto nařízení by se mělo použít bez ohledu na povahu soudu, který se sporem zabývá. Za zahájení řízení u soudu by se měl případně považovat okamžik stanovený podle nařízení (ES) č. 2201/2003.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Aby manželé měli možnost zvolit rozhodné právo, na něž mají úzkou vazbu, nebo v případě, že nedojde k volbě, aby se toto právo použilo na jejich rozvod nebo rozluku, mělo by se toto právo použít, i když není právem některého členského státu. V případě, že je určeno právo jiného členského státu, síť vytvořená rozhodnutím Rady 2001/470/ES ze dne 28. května 2001 o vytvoření Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci1, můženapomáhat soudům při zjišťování obsahu zahraničního práva.
(12)  Aby manželé měli možnost zvolit rozhodné právo, na něž mají úzkou vazbu, nebo v případě, že nedojde k volbě, aby se toto právo použilo na jejich rozvod nebo rozluku, mělo by se toto právo použít, i když není právem některého členského státu. V případě, že je určeno právo jiného členského státu, by mohla soudům při zjišťování obsahu cizího práva napomáhat síť vytvořená rozhodnutím Rady 2001/470/ES ze dne 28. května 2001 o vytvoření Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci1, ve znění rozhodnutí č. 568/2009/ES ze dne 18. června 20092.
____________________
1 Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 25.
____________________
1 Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 25.
2Úř. věst. L 168, 30.6.2009, s. 35.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Zvýšení mobility občanů vyžaduje jednak větší flexibilitu, jednak větší právní jistotu. Aby toto nařízení odpovídalo tomuto cíli, musí posílit autonomii stran ve věcech rozvodu a rozluky a ponechat jim při jejich rozvodu nebo rozluce určitou možnost volby rozhodného práva. Tato možnost by neměla být rozšířena na prohlášení manželství za neplatné, které má úzkou vazbu na podmínky platnosti manželství a pro něž není autonomie stran vhodná.
(13)  Zvýšení mobility občanů vyžaduje jednak větší flexibilitu, jednak větší právní jistotu. Aby toto nařízení odpovídalo tomuto cíli, musí posílit autonomii stran ve věcech rozvodu a rozluky a ponechat jim při jejich rozvodu nebo rozluce určitou možnost volby rozhodného práva.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Manželé by měli mít možnost zvolit právo země, k níž mají zvláštní vazby, nebo právo místa soudu jako rozhodné právo pro rozvod a rozluku. Právo, které manželé zvolí, musí být v souladu se základními právy zakotvenými ve smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie. Možnost volby rozhodného práva pro rozvod a rozluku nesmí být na újmu nejlepšího zájmu dítěte.
(14)  Manželé by měli mít možnost zvolit právo země, k níž mají zvláštní vazby, nebo právo místa soudu jako rozhodné právo pro rozvod a rozluku. Právo, které manželé zvolí, musí být v souladu se základními právy uznanými ve smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Pro manžele je důležité, aby před určením rozhodného práva měli přístup k aktuálním informacím o zásadních aspektech vnitrostátních právních předpisů, právních předpisů Evropské unie a vedení sporu ve věcech rozvodu a rozluky. Komise za účelem zaručení přístupu k příslušným kvalitním informacím tyto informace pravidelně aktualizuje a vkládá je do informačního systému založeného na internetu a určeného veřejnosti, vytvořeného rozhodnutím Rady 2001/470/ES.
(15)  Pro manžele je důležité, aby před určením rozhodného práva měli přístup k aktuálním informacím o zásadních aspektech vnitrostátních právních předpisů, právních předpisů Evropské unie a vedení sporu ve věcech rozvodu a rozluky. Pro zajištění tohoto přístupu ke vhodným a kvalitním informacím Komise tyto informace pravidelně aktualizuje v internetovém systému určeném veřejnosti, který byl vytvořen rozhodnutím 2001/470/ES, ve znění rozhodnutí č. 568/2009/ES.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15 a (nový)
(15a)  Pokud se manželé nejsou schopni dohodnout na rozhodném právu, měli by projít smírčím řízením, jehož součástí bude alespoň jedna konzultace se schváleným prostředníkem.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Zasvěcená volba obou manželů je hlavní zásadou tohoto nařízení. Každý z manželů by měl přesně vědět, jaké jsou právní a společenské důsledky volby rozhodného práva. Možnost zvolit rozhodné právo po vzájemné dohodě nesmí být na újmu práv a rovnosti vyhlídek obou manželů. V tomto ohledu by si vnitrostátní soudy měly být vědomy důležitosti zasvěcené volby obou manželů ohledně právních důsledků dohody o volbě rozhodného práva.
(16)  Zasvěcená volba manželů je hlavní zásadou tohoto nařízení. Každý z manželů by měl přesně vědět, jaké jsou právní a společenské důsledky volby rozhodného práva. Možnost zvolit rozhodné právo po vzájemné dohodě nesmí být na újmu práv a rovnosti vyhlídek manželů. V tomto ohledu by si soudci v zúčastněných členských státech měli být vědomi důležitosti zasvěcené volby manželů ohledně právních důsledků dohody o volbě rozhodného práva.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  Měly by být vytvořeny určité záruky pro to, aby si manželské páry uvědomily důsledky své volby. Dohoda o volbě rozhodného práva by přinejmenším měla být vyhotovena písemně, datována a podepsána oběma stranami. Pokud však právo zúčastněného členského státu, v němž mají oba manželé místo obvyklého bydliště, obsahuje doplňující formální pravidla, je třeba tato pravidla dodržovat. Tato doplňující formální pravidla mohou existovat například v zúčastněném členském státě, v němž je dohoda součástí manželské smlouvy.
(17)  V zájmu zajištění právní jistoty a lepšího přístupu ke spravedlnosti by pravidla pro materiální a formální platnost právních úkonů měla být stanovena tak, aby usnadňovala zasvěcenou volbu manželů a aby byla respektována jejich dohoda. Pokud jde o formální platnost, měly by být vytvořeny určité záruky pro to, aby si manželé uvědomili důsledky své volby. Dohoda o volbě rozhodného práva by přinejmenším měla být vyhotovena písemně, datována a podepsána oběma stranami. Pokud však právo zúčastněného členského státu, v němž mají oba manželé v době uzavření dohody místo obvyklého bydliště, obsahuje doplňující formální pravidla, je třeba tato pravidla dodržovat. Tato doplňující formální pravidla mohou existovat například v zúčastněném členském státě, v němž je dohoda součástí manželské smlouvy. Pokud v době uzavření dohody mají oba manželé místo obvyklého bydliště v odlišných zúčastněných členských státech, které stanoví rozdílná formální pravidla, stačilo by dodržet formální pravidla jednoho z těchto států. Pokud v okamžiku uzavření dohody má místo obvyklého bydliště v zúčastněném členském státě, který stanoví doplňující formální pravidla, pouze jeden z manželů, je třeba tato pravidla dodržet.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)  Nedojde-li k volbě rozhodného práva, toto nařízení by mělo stanovit harmonizované kolizní normy na základě různých kolizních kritérií založených na úzké vazbě mezi manželi a dotyčným právem s ohledem na zaručení právní jistoty a předvídatelnosti a zabránit tomu, aby jeden z manželů požádal o rozvod dříve než ten druhý kvůli tomu, aby se řízení řídilo určitým právem, které považuje za vhodnější pro ochranu svých zájmů. Tato kolizní kritéria byla zvolena tak, aby se řízení ve věcech rozvodu nebo rozluky řídilo právem, k němuž mají manželé úzkou vazbu, a zakládají se v první řadě na právu v místě obvyklého bydliště.
(19)  Nedojde-li k volbě rozhodného práva, toto nařízení by mělo stanovit harmonizované kolizní normy na základě různých kolizních kritérií založených na úzké vazbě mezi manželi a dotyčným právem s ohledem na zaručení právní jistoty a předvídatelnosti a zabránit tomu, aby jeden z manželů požádal o rozvod dříve než ten druhý kvůli tomu, aby se řízení řídilo určitým právem, které považuje za vhodnější pro ochranu svých zájmů. Tato kolizní kritéria by měla být zvolena tak, aby bylo zajištěno, aby se řízení ve věcech rozvodu nebo rozluky řídilo právem, k němuž mají manželé úzkou vazbu.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 a (nový)
(19a)  Pokud toto nařízení odkazuje v zájmu uplatnění práva určitého státu na státní příslušnost jako na hraniční určovatel, měla by být otázka, jak postupovat v případech vícenásobné státní příslušnosti, vyřešena v souladu s vnitrostátním právem při plném respektování obecných zásad Evropské unie.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 b (nový)
(19b)  Pokud je soudu podán návrh na změnu rozluky na rozvod a strany si nezvolí rozhodné právo, mělo by se na rozvod použít právo, které se použilo v případě rozluky. Tato kontinuita by u obou stran přispěla k předvídatelnosti a posílila by právní jistotu. Pokud však právo, které bylo použito na rozluku, neupravuje změnu rozluky na rozvod, měl by se rozvod při neexistenci volby práva stranami řídit kolizními normami. To by nemělo bránit manželům usilovat o rozvod na základě jiných pravidel stanovených v tomto nařízení.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  V určitých situacích by však měly být použity právní předpisy soudu, který se věcí zabývá, zejména v případě, kdy rozhodné právo neupravuje rozvod, nebo kdy rozhodné právo jednomu z manželů nezajišťuje rovnost přístupu k rozvodu nebo k rozluce z důvodu jeho pohlaví.
(20)  V určitých situacích by však měly být použity právní předpisy soudu, který se věcí zabývá, zejména v případě, kdy rozhodné právo neupravuje rozvod, nebo kdy rozhodné právo jednomu z manželů nezajišťuje rovnost přístupu k rozvodu nebo k rozluce z důvodu jeho pohlaví. Tím by však nemělo být dotčeno ustanovení o veřejném pořádku (ordre public).
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
(21)  Za výjimečných okolností by měly důvody veřejného pořádku umožnit soudům zúčastněných členských států, aby vyloučily cizí právo, pokud by jeho použití v konkrétním případě bylo zjevně v rozporu s veřejným pořádkem místa, jehož soud ve věci jedná. Soudy by nicméně neměly mít možnost použít výhradu veřejného pořádku, aby vyloučily právo jiného členského státu, pokud by to odporovalo Listině základních práv Evropské unie, zejména jejímu článku 21, který zakazuje jakoukoli diskriminaci.
(21)  Za výjimečných okolností by měly důvody veřejného pořádku umožnit soudům zúčastněných členských států, aby vyloučily určité ustanovení cizího práva, pokud by jeho použití v konkrétním případě bylo zjevně v rozporu s veřejným pořádkem místa, jehož soud ve věci jedná. Soudy by nicméně neměly mít možnost použít výhradu veřejného pořádku, aby vyloučily ustanovení práva jiného státu, pokud by to odporovalo Listině základních práv Evropské unie, zejména jejímu článku 21, který zakazuje jakoukoli diskriminaci.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21 a (nový)
(21a)  Pokud toto nařízení odkazuje na situaci, kdy právo zúčastněného členského státu, u jehož soudu bylo zahájeno řízení, rozvod neupravuje, měla by se tato skutečnost vykládat tak, že právo tohoto členského státu neobsahuje institut rozvodu. V takovém případě by soud neměl mít povinnost prohlásit manželství za rozvedené podle tohoto nařízení. Pokud toto nařízení odkazuje na situaci, kdy právo zúčastněného členského státu, u jehož soudu bylo zahájeno řízení, nepovažuje příslušné manželství za platné v souvislosti s rozvodovým řízením, měla by se tato skutečnost vykládat mimo jiné tak, že podle práva tohoto členského státu takové manželství neexistuje. V takovém případě by soud neměl mít povinnosti prohlásit takové manželství za rozvedené nebo nařídit jeho rozluku podle tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
(22)  Protože v některých státech a v zúčastněných členských státech existují vedle sebe dva nebo více právních systémů nebo souborů pravidel vztahujících se k otázkám, které upravuje toto nařízení, je zapotřebí stanovit, v jaké míře se ustanovení tohoto nařízení použijí v rámci různých územních jednotek těchto států a zúčastněných členských států.
(22)  Protože v některých státech a v zúčastněných členských státech existují vedle sebe dva nebo více právních systémů nebo souborů pravidel vztahujících se k otázkám, které upravuje toto nařízení, je zapotřebí stanovit, v jaké míře se ustanovení tohoto nařízení použijí v rámci různých územních jednotek těchto států a zúčastněných členských států, nebo v jaké míře se toto nařízení použije na různé kategorie osob v těchto státech a v zúčastněných členských státech.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22 a (nový)
(22a)  Neexistují-li pravidla pro určení rozhodného práva, měly by manželé při volbě práva státu, jehož je jeden z nich státním příslušníkem, a skládá-li se tento stát z více územních jednotek, z nichž každá má vlastní právní systém nebo soubor pravidel upravující rozvod, zároveň uvést, na právu které územní jednotky se dohodli.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 a (nový)
1a.  Toto nařízení se nepoužije na následující otázky, i když vyvstanou pouze jako předběžná otázka v souvislosti s řízením o rozvodu nebo rozluce:
a) způsobilost fyzických osob k právním úkonům;
b) existence, platnost nebo uznání manželství;
c) prohlášení manželství za neplatné;
d) jméno manželů;
e) majetkové důsledky manželství;
f) rodičovská zodpovědnost;
g) vyživovací povinnost;
h) svěřenství nebo dědění.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2
2.  Pro účely tohoto nařízení se pod pojmem „zúčastněný členský stát“ rozumí členský stát, který se podílí na posílené spolupráci v oblasti rozhodného práva ve věci rozvodu a rozluky podle rozhodnutí [Rady […] ze dne […], kterým se schvaluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky].
2.  Pro účely tohoto nařízení se pojmem „zúčastněný členský stát“ rozumí členský stát, který se podílí na posílené spolupráci v oblasti rozhodného práva ve věci rozvodu a rozluky podle rozhodnutí Rady 2010/405/EU ze dne 12. července 2010, kterým se schvaluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky, nebo podle rozhodnutí přijatého v souladu s čl. 331 odst. 1 druhým nebo třetím pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Článek 1 a (nový)
Článek 1a
Vztah k nařízení (ES) č. 2201/2003
Tímto nařízením není dotčeno uplatňování nařízení (ES) č. 2201/2003.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Článek 1 b (nový)
Článek 1b
Definice
Pro účely tohoto nařízení se pojmem „soud“ rozumí všechny příslušné orgány zúčastněných členských států, do jejichž pravomoci náleží záležitosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – návětí
1.  Manželé si mohou po vzájemné dohodě zvolit z následujících rozhodných práv ve věcech rozvodu a rozluky, pokud je zvolené právo v souladu se základními právy zakotvenými ve smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie a se zásadou veřejného pořádku:
1.  Manželé se mohou dohodnout, že pro rozvod a rozluku určí rozhodné právo za předpokladu, že se jedná o některé z následujících práv:
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 3
3.  Dohoda uvedená v odstavci 2 bude vyhotovena písemně, datována a podepsána oběma stranami. Písemné formě jsou rovnocenná veškerá sdělení elektronickými prostředky, která umožňují trvalý záznam dohody.
3.  Pokud tak stanoví právo místa soudu, mohou manželé rovněž určit rozhodné právo před soudem v průběhu soudního řízení. V tomto případě soud zaprotokoluje toto určení v souladu s právem místa soudu.
Pokud však právo zúčastněného členského státu, v němž mají oba manželé místo obvyklého bydliště v době uzavření dohody, obsahuje doplňující formální pravidla pro tento druh dohody, budou tato pravidla použita. Pokud manželé mají místo obvyklého bydliště v odlišných zúčastněných členských státech a pokud práva těchto členských států zakotvují odlišná formální pravidla, dohoda je platná co do formy, splňuje-li podmínky stanovené právem jedné z těchto zemí.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 4
4.  Pokud tak stanoví právo místa soudu, mohou manželé rovněž určit rozhodné právo před soudem v průběhu soudního řízení. V tomto případě soud zaprotokoluje určení v souladu s právem místa soudu.
vypouští se
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Článek 3 a (nový)
Článek 3a
Souhlas a materiální platnost
1.  Existence a platnost dohody o volbě práva nebo některého jejího ustanovení se určuje podle práva, které by se na základě tohoto nařízení použilo, kdyby byla dohoda nebo její ustanovení platná .
2.  Vyplývá-li však z okolností, že by nebylo přiměřené určovat účinky chování jednoho z manželů podle práva uvedeného v odstavci 1, může se tento z manželů za účelem stanovení skutečnosti, že neprojevil souhlas, odvolat na právo státu, v němž má v okamžiku zahájení soudního řízení místo svého obvyklého bydliště.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Článek 3 b (nový)
Článek 3b
Formální platnost
1.  Dohoda uvedená v čl. 3 odst. 1 a 2 musí být vyhotovena písemně, datována a podepsána oběma manželi. Písemné formě jsou rovnocenná veškerá sdělení elektronickými prostředky, která umožňují trvalý záznam dohody.
2.  Pokud však právo zúčastněného členského státu, v němž mají oba manželé místo obvyklého bydliště v době uzavření dohody, stanoví pro tento typ dohod dodatečné formální požadavky, tyto požadavky se uplatní.
3.  Pokud mají manželé v době uzavření dohody místo obvyklého bydliště v odlišných zúčastněných členských státech a práva těchto členských států stanoví odlišné formální požadavky, je dohoda formálně platná, splňuje-li požadavky stanovené právem jednoho z těchto států.
4.  Pokud v okamžiku uzavření dohody má místo obvyklého bydliště v zúčastněném členském státě pouze jeden z manželů a pokud tento stát stanoví pro tento typ dohod dodatečné formální požadavky, tyto požadavky se uplatní.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Článek 4 a (nový)
Článek 4a
Změna rozluky na rozvod
1.  V případě změny rozluky na rozvod a nedohodnou-li se strany jinak v souladu s článkem 3, je rozhodným právem pro rozvod právo, které bylo použito pro rozluku.
2.  Pokud však právo, které bylo použito na rozluku, změnu rozluky na rozvod neupravuje, použije se článek 4, nedohodnou-li se strany jinak v souladu s článkem 3.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Článek 7 a (nový)
Článek 7a
Rozdíly ve vnitrostátním právu
Nic v tomto nařízení nezavazuje soudy zúčastněného členského státu, jehož právo neupravuje rozvod nebo nepovažuje dotyčné manželství za platné pro účely rozvodového řízení, manželství rozvést za použití tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Článek 8
Nesjednocené systémy
Státy se dvěma nebo více právními systémy - územními celky
1.  Je-li stát tvořen více územními celky, z nichž každý má vlastní právní předpisy ve věcech rozvodu a rozluky, považuje se každý územní celek pro účely určení rozhodného práva podle tohoto nařízení za stát.
1.  Je-li stát tvořen více územními celky, z nichž každý má vlastní právní předpisy ve věcech rozvodu a rozluky, považuje se každý územní celek pro účely určení rozhodného práva podle tohoto nařízení za stát.
1a.  V souvislosti s takovým státem:
a) každý odkaz na místo obvyklého bydliště v tomto státě znamená odkaz na místo obvyklého bydliště v územním celku tohoto státu;
b) každý odkaz na státní příslušnost se vztahuje k územnímu celku určenému právem tohoto státu, nebo, neexistují-li příslušná pravidla, k územnímu celku zvolenému manželi, nebo, nedojde-li k volbě, k územnímu celku, ke kterému má jeden z manželů nebo oba manželé nejužší vazbu.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Článek 8 a (nový)
Článek 8a
Státy se dvěma nebo více právními systémy-interpersonální konflikty
V souvislosti se státem, ve kterém jsou uplatňovány dva nebo více právních systémů nebo souborů pravidel použitelných pro různé kategorie osob a upravujících záležitosti, na něž se vztahuje toto nařízení, je třeba odkazem na právo tohoto státu rozumět odkaz na právní systém, který je určen platnými pravidly tohoto státu. Neexistují-li příslušná pravidla, použije se právní systém nebo soubor pravidel, k němuž má jeden z manželů nebo oba manželé nejužší vazbu.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Článek 8 b (nový)
Článek 8b
Vyloučení použití tohoto nařízení na vnitřní kolize
Zúčastněný členský stát, v němž se použijí na záležitosti, na které se vztahuje toto nařízení, rozdílné právní systémy nebo soubory pravidel, nemá za povinnost použít toto nařízení v případě kolizí práv vzniklých výlučně mezi těmito rozdílnými právními systémy nebo soubory pravidel.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1 – písm. a
a) formálních pravidel týkajících se dohod o volbě rozhodného práva; a
a) formálních požadavků týkajících se dohod o volbě rozhodného práva v souladu s čl. 3b odst. 2 až 4; a
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 2
Dohoda o volbě rozhodného práva uzavřená podle práva zúčastněného členského státu před použitelností tohoto nařízení však rovněž nabývá účinnosti, pokud splňuje podmínky zakotvené v čl. 3 odst. 3 prvním pododstavci.
Dohoda o volbě rozhodného práva uzavřená přede dnem použitelnosti tohoto nařízení však rovněž nabývá účinnosti, pokud je v souladu s články 3a a 3b.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1
1.   Toto nařízení nenarušuje platnost dvojstranných nebo mnohostranných úmluv, jichž se účastní jeden nebo více zúčastněných členských států v době přijímání tohoto nařízení a které se týkají věcí, které upravuje toto nařízení, bez újmy na povinnostech zúčastněných členských států podle článku 351 Smlouvy o fungování Evropské unie.
1.  Tímto nařízením není dotčena platnost mezinárodních úmluv, jichž se účastní jeden nebo více zúčastněných členských států v době přijímání tohoto nařízení nebo v době přijímání rozhodnutí uvedeného v čl. 1 odst. 2 a které stanoví kolizní normy pro rozvod nebo rozluku.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 2
2.  Toto nařízení je bez ohledu na odstavec 1 pro zúčastněné členské státy nadřazeno dohodám ohledně záležitostí, které upravuje toto nařízení a jichž se zúčastněné členské státy účastní.
2.  Toto nařízení je však pro zúčastněné členské státy nadřazeno dohodám uzavřeným výhradně mezi dvěma nebo více z nich, pokud se tyto dohody týkají záležitostí, které upravuje toto nařízení.
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1
Nejpozději [pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Zprávu podle potřeby doprovodí návrhy na úpravu.
1.  Nejpozději pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Zprávu podle potřeby doprovodí návrhy na úpravu tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 a (nový)
1a.  Zúčastněné členské státy sdělí za tímto účelem Komisi příslušné údaje týkající se uplatňování tohoto nařízení jejich soudy.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 2 a (nový)
V případě členských států účastnících se na základě rozhodnutí přijatého v souladu s čl. 331 odst. 1 druhým nebo třetím pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie je toto nařízení použitelné ode dne uvedeného v příslušném rozhodnutí.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2010)0216.
(2) Úř. věst. L 189, 22.7.2010, s. 12.

Právní upozornění - Ochrana soukromí