Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Základní směry pro udržitelnost evropského cestovního ruchu“ (KOM(2003)0716),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Obnovená politika EU v oblasti cestovního ruchu: Vstříc silnějšímu partnerství pro evropský cestovní ruch“ (KOM(2006)0134),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Agenda pro udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch“ (dále jen „Agenda 21“ (KOM(2007)0621),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (KOM(2010)0352),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020. Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské statistice týkající se cestovního ruchu (KOM(2010)0117),

–  s ohledem na madridskou deklaraci nazvanou „Směrem k sociálně odpovědnému modelu odvětví cestovního ruchu“ přijatou na neformální schůzce ministrů dne 15. dubna 2010,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. října 2010 o „Evropě jako přední světové destinaci cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (14944/10),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů s názvem „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (CoR 342/2010),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. prosince 1986(1) o protipožární bezpečnosti ve stávajících hotelech (86/666/EHS),

–  s ohledem na směrnici Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990(2) o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES(3) ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu,

–  s ohledem na směrnici Rady 2009/47/ES(4) ze dne 5. května 2009, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o snížené sazby daně z přidané hodnoty,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 9. července 2009(5), kterým se stanovují ekologická kritéria pro udělování ekoznačky Společenství ubytovacím službám pro turisty (2009/578/ES),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010(6) ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2005(7) o nových perspektivách a nových výzvách pro udržitelný evropský cestovní ruch,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2007(8) o „Obnovené politice EU v oblasti cestovního ruchu: Vstříc silnějšímu partnerství pro evropský cestovní ruch“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2008(9) o dopadu cestovního ruchu na pobřežní regiony z hlediska regionálního rozvoje,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2011(10) o praktických aspektech revize nástrojů EU na podporu financování malých a středních podniků v příštím programovém období,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0265/2011),

A.  vzhledem k tomu, že odvětví cestovního ruchu představuje 10 % HDP a 12 % celkové zaměstnanosti, a je tak třetí nejdůležitější sociálně-ekonomickou činností v EU; vzhledem k tomu, že toto odvětví tvoří z velké části mikropodniky a malé a střední podniky, že je hlavním zdrojem příjmů pro některé regiony EU, jako jsou ostrovy, a že sehrává klíčovou úlohu z hlediska hospodářského rozvoje a hospodářské, sociální a regionální soudržnosti EU a také z hlediska dosažení cílů strategie Evropa 2020,

B.   vzhledem k tomu, že cestovní ruch rovněž přispívá k obohacení člověka, výměnám, blahobytu, dobrým životním podmínkám, kultuře a sociální soudržnosti; vzhledem k tomu, že by se pozornost tudíž měla zaměřit na kvalitativní přístup,

C.   vzhledem k tomu, že z celosvětového hlediska je Evropská unie přední turistickou destinací, pokud jde o počet zahraničních návštěvníků, a že toto prvenství je třeba posílit řešením problémů, které jsou na jedné straně způsobeny větší celosvětovou konkurencí a trhem s neustále se měnící poptávkou a na druhé straně potřebou zajistit udržitelnější a trvalejší charakter tohoto odvětví,

D.   vzhledem k tomu, že cestovní ruch v Evropě čelí řadě výzev: globální hospodářské krizi, konkurenceschopnosti jiných destinací mimo EU a rozmanitosti nabízených turistických atrakcí, dopadům změny klimatu a sezónním výkyvům turistické aktivity, demografickému vývoji v Evropě, rostoucímu vlivu informačních a komunikačních technologií a řadě nepředvídaných událostí, jež toto odvětví občas postihují,

E.   vzhledem k tomu, že cestovní ruch přispívá k propagaci Evropy a jejího kulturního a jazykového dědictví, přičemž respektuje rozmanitost, a k zachování společných hodnot a prohloubení pocitu evropské identity, evropské sounáležitosti a evropského občanství; vzhledem k tomu, že rozvoj cestovního ruchu musí hrát klíčovou úlohu při posilování regionálního rozměru v rámci EU,

F.   vzhledem k tomu, že rozmanitost, mnohostrannost a multikulturalismus Evropy nabízí maximální potenciál pro rozvoj jakýchkoli podob tematického cestovního ruchu a že rozvoj a podpora forem diverzifikovaného cestovního ruchu jsou možná jedinou účinnou odpovědí na deformace, problémy a zhoršení, k nimž vede model neregulovaného a nediferencovaného masového cestovního ruchu,

G.   vzhledem k tomu, že podle Lisabonské smlouvy (článek 195) se cestovní ruch stal zvláštní pravomocí EU, která tak může podporovat a doplňovat kroky jednotlivých členských států tím, že bude napomáhat k vytváření atmosféry vedoucí k rozvoji podniků v odvětví cestovního ruchu a k posílení spolupráce mezi členskými státy, přičemž může vyloučit jakoukoli harmonizaci právních a regulačních ustanovení členských států,

H.   vzhledem k tomu, že na základě této nové pravomoci je třeba vypracovat evropskou strategii s jasnými a náročnými cíli, která by plně respektovala zásadu subsidiarity,

I.   vzhledem k tomu, že zajištění účinnosti a viditelnosti těchto nových pravomocí a budoucí politiky EU v oblasti cestovního ruchu, jakou evropští občané a naši návštěvníci požadují, vyžaduje nejen strategický a akční plán, ale také přiměřené zdroje z finančního programu EU na období 2014–2020,

J.   vzhledem k tomu, že hospodářství nejvzdálenějších regionů a některých ostrovních oblastí EU je kvůli jejich značné odlehlosti a izolovanosti téměř zcela závislé na letecké dopravě, a že je tudíž třeba přijmout opatření přizpůsobená jejich závislosti na tomto druhu dopravy,

1.  vítá politickou strategii předloženou Komisí, která určuje 21 konkrétních opatření na oživení tohoto odvětví; domnívá se, že tento dokument spolu s jeho prováděcím plánem představují pevný základ, na němž lze stavět politiku EU zaměřenou na konkurenceschopný, moderní, vysoce kvalitní, udržitelný a všem dostupný cestovní ruch; vybízí Komisi, aby v rámci prováděcího plánu co nejdříve stanovila konkrétní lhůty pro provádění daných opatření a dosažení daných cílů; žádá členské státy, aby spolupracovaly a předložily programy pro každé opatření ve shodě s příslušnými vnitrostátními, regionálními nebo místními orgány; vyzývá Komisi, aby se zaměřila na přednostní opaření, jež jsou inovativní a představují evropskou přidanou hodnotu;

2.  domnívá se, že základem strategie EU pro cestovní ruch by měl být za prvé balíček zvláštních opatření určených výlučně pro odvětví cestovního ruchu a za druhé, vzhledem k tomu, že cestovní ruch zasahuje do dalších oblastí, koordinace s dalšími souvisejícími politickými oblastmi s cílem vytvořit systém, který bude skutečně podporovat cestovní ruch; je dále toho názoru, že je třeba přesně posoudit, jaký dopad na cestovní ruch mají opatření učiněná v jiných odvětvích , a požaduje integrovaný přístup, jehož účelem bude rozvíjet součinnost jak mezi různými odvětvovými politikami, tak mezi různými nástroji financování;

3.   vyjadřuje politování nad nedostatkem soudržnosti v rámci Komise, pokud jde o politiku cestovního ruchu; považuje za zásadní, aby Komise zajistila koordinovaný a integrovaný přístup mezi dotčenými generálními ředitelstvími;

4.  zdůrazňuje nevyhnutelnost úzké spolupráce mezi evropskými, vnitrostátními, regionálními a místními orgány na jedné straně a mezi institucemi jako celkem a subjekty v rámci daného odvětví na straně druhé s cílem řešit průřezové otázky spojené s cestovním ruchem, a to při dodržování zásady subsidiarity; připomíná, že v oblasti cestovního ruchu mají mnohé evropské regiony a obce bezprostřední pravomoc, a že tudíž hrají ústřední úlohu, pokud jde o provádění projektů a konkrétních opatření; doufá, že se regiony a obce budou mj. v souvislosti se strategií Evropa 2020 snažit o užší spolupráci a že se budou udržitelným a účinným způsobem podílet na rozvoji nové politiky cestovního ruchu; domnívá se, že v témže období by konkrétní programové nástroje, jako jsou strategie pro makroregiony, mohly pozvednout cestovní ruch v rámci regionů i mezi regiony a zvýšit atraktivitu a viditelnost evropských regionů a obcí;

5.  vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení dvou nových zásad pro cestovní ruch: „meziregionálního přístupu“ a „doplňkovosti“, a to v zájmu podpory společného plánování a spolupráce mezi službami cestovního ruchu v rámci jedné zeměpisné oblasti, tj. buď mezi sousedícími regiony, jež jsou součástí různých členských států, nebo na specifické tematické úrovni mezi regiony, jež jsou provázány společnými prvky;

Konkurenceschopný, moderní a kvalitní cestovní ruch

6.   zastává názor, že cestovní ruch je nutné považovat za neoddělitelnou součást evropské průmyslové a inovační politiky, a opakuje, že obnova cestovního ruchu je strategickým a životně důležitým cílem pro zaměstnanost v jednotlivých členských státech; zdůrazňuje v této souvislosti význam mikropodniků a malých a středních podniků, jež na své úrovni přispívají k inovacím a stabilitě v tomto odvětví a které zaručují kvalitu, rozmanitost a autentičnost regionů, v nichž mají své kořeny; vybízí Komisi, aby více podporovala tento přístup v oblasti evropských služeb cestovního ruchu;

7.   vyzývá Komisi, aby každoročně shromažďovala a zveřejňovala osvědčené postupy v oblasti cestovního ruchu;

8.  souhlasí s návrhem Komise vytvořit spolu s členskými státy, místními a regionálními orgány a s úřady pro cestovní ruch značku „Evropa“, jejímž účelem by bylo propagovat ve světě jako turistickou destinaci Evropu jako celek; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a příslušnými úřady pro cestovní ruch zahájila informační kampaň; zdůrazňuje, že veškeré propagační akce by měly respektovat a zvýrazňovat evropskou územní rozmanitost, přičemž by neměly upřednostňovat určité evropské destinace před jinými, a domnívá se, že značka „Evropa“ by neměla bránit různým regionům, městům a místním subjektům, aby volně propagovaly svoji vlastní image;

9.  vítá iniciativy týkající se značky evropského dědictví jako nástroje, který by poukázal na mimořádnou důležitost některých významných míst v historii evropské integrace; trvá na tom, aby byla tato iniciativa koordinována s místy evropského dědictví a dalšími historickými cestami, které vyhlásilo UNESCO; považuje koordinaci s jinými srovnatelnými iniciativami, jako je cena Europa Nostra, za nezbytnou, pokud se má zabránit překrývání těchto iniciativ; vyzývá Komisi, aby členským státům zdůraznila, že místa, jež obdrží značku evropského dědictví, musí vždy zůstat otevřená a přístupná a že musí být zajištěn minimální počet zaměstnanců pro jejich chod;

10.   vyzývá Komisi, aby podpořila zařazení lidových tradic v členských státech na seznam světového dědictví, a to včetně kulinářských tradic, s cílem zachovat je pro budoucí generace a vytvořit evropskou strategii pro podporu lidových tradic na evropské a mezinárodní úrovni;

11.  vyzývá Komisi, aby posoudila dopad programu EU „Evropská hlavní města kultury“ na cestovní ruch a aby předložila Parlamentu zprávu o tom, zda není třeba v zájmu investic do trvalých a udržitelných procesů a partnerství přezkoumat správní přístupy, režimy financování a postupy zapojení kulturních subjektů a sdružení;

12.  zdůrazňuje, že je důležité spolupracovat, např. na základě partnerství nebo uzavíráním dohod o mezinárodní letecké přepravě, se zeměmi, které nejsou členy EU, zejména se sousedními státy a zeměmi BRIC, které představují trh s několika miliony potenciálních nových turistů; v tomto ohledu zdůrazňuje význam pokračujícího úsilí o větší zviditelnění a zvýšení kvality, konkurenceschopnosti a diverzifikace odvětví cestovního ruchu v Evropě a požaduje, aby byly rozvíjeny společné evropské marketingové aktivity a kombinované produkty v oblasti cestovního ruchu s cílem přilákat návštěvníky z těchto nových zdrojových trhů;

13.  domnívá se, že při respektování práva i povinnosti EU kontrolovat vstup na své území je třeba, aby orgány a členské státy EU v souvislosti se společnou vízovou politikou vytvořily dlouhodobou strategii pro koordinovanější a zjednodušené postupy pro vydávání víz a zvážily možnost vytvořit na úrovni EU společná konzulární oddělení/centra, která by zaručovala včasné provádění postupů pro vydávání víz a snížení administrativních nákladů; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby se poté, co byla vytvořena Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), dále zabývala možností rozmístit ve světě úřady delegací EU za účelem vydávání turistických víz ve spolupráci s velvyslanectvími členských států a aby prozkoumala další způsoby, které by zjednodušily vydávání turistických víz, jako jsou např. skupinová turistická víza pro organizované skupiny a snazší přístup k vízům pro osoby na služebních cestách;

14.  žádá členské státy, aby v případě mimořádných situací, jež představují riziko pro zahraniční turisty, zvážily v úzké spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) možnost kodifikovat jednotný postup při vydávání oznámení, která by varovala turisty před cestou, čímž by vytvořily společný evropský kodex závažnosti daných situací a uznaly v nejzávažnějších případech nárok cestovních kanceláří na pomoc Společenství v rámci dostupných finančních prostředků;

15.  vyzývá Komisi, aby vyvodila závěry z nedávných mimořádných událostí, jako byla vulkanická erupce, a aby navrhla konkrétní scénáře pro řízení krizových situací v EU, aby se tak koordinovaný a jednotný postup, pokud jde o informace a přijímaná opatření, stal pravidlem ve všech členských státech;

16.  vyzdvihuje nutnost podpory inovace a technického rozvoje mikropodniků a malých a středních podniků v zájmu účinnějšího uvádění jejich produktů na trh a propagace turistických destinací; naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala platformu „IKT a cestovní ruch“ a do konce roku 2011 zahájila konkrétní pilotní projekt, čímž by podnítila účast mikropodniků a malých a středních podniků v digitálním dodavatelském řetězci podle příkladu ostatních odvětví, jako jsou textilní a dopravní průmysl, logistika a automobilový průmysl; požaduje iniciativy na podporu elektronického obchodu v průmyslu a zrušení zbývajících překážek pro rozvoj elektronického obchodu na vnitřním trhu; mimoto vyzývá členské státy, aby usilovaly o rozvoj vysokorychlostního internetu na celém svém území ve snaze umožnit rozvoj vyspělých služeb a interoperability provozovatelů;

17.  vyzývá k propagaci a podpoře podnikatelského ducha v tomto odvětví, a to se zvláštní pozorností věnovanou ženám a mladým lidem a k usnadnění přístupu malých a středních podniků a samostatně výdělečných osob k finančním prostředkům, zejména k mikroúvěrům;

18.  vyzývá Komisi, aby podporovala „inkubátor inovací“ konkrétně zaměřený na podniky v odvětví cestovního ruchu;

19.   domnívá se, že koordinovanější přístup k oblasti výzkumu a vývoje a podpora inovativních produktů a služeb budou mít velký přínos pro udržitelnost odvětví cestovního ruchu; zdůrazňuje skutečnost, že rozvoj odvětví cestovního ruchu má přímou souvislost s podporou energetické účinnosti a obnovitelných technologií;

20.   naléhavě žádá Komisi, aby vytvořila virtuální centrum pro monitorování cestovního ruchu, které by spojovalo nejen výzkumné ústavy, ale také podniky a veřejné orgány, s cílem podporovat průzkum trhu prostřednictvím systémů konkurenčního zpravodajství, poskytovat podnikům a veřejným orgánům výhledové informace o vývoji nabídky a poptávky a vytvářet podmínky pro lepší strategickou pozici podniků a veřejného sektoru;

21.  žádá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy a vnitrostátními subjekty v rámci tohoto odvětví zhodnotila, jaké inovativní kroky je možné podniknout za účelem propagace evropských zájezdů ad hoc během významných historických, kulturních a sportovních událostí, jež se v nejbližších letech uskuteční v některých členských státech, např. Olympijské hry v Londýně, světové výstavy atd., s cílem podporovat destinaci Evropa s celou její rozmanitostí; je toho názoru, že různé typy evropských a mezinárodních událostí by měly být podporovány ve spojení se stávajícími místními turistickými zařízeními;

22.  domnívá se, že je třeba rozvíjet potenciál internetového portálu Evropské komise cestovního ruchu (www.visiteurope.com) s cílem co nejvíce ho využít a plně zpřístupnit (obsah textů ve všech úředních jazycích EU a hlavních jazycích mimo EU, zejména s ohledem na země BRIC, využití formátů přístupných pro osoby se zrakovým postižením, informace ve znakovém jazyce pro osoby sluchově postižené a využití všech technologických aplikací) a přeměnit ho na skutečnou evropskou platformu cestovního ruchu s jednoduchým přístupem k vnitrostátním, regionálním a místním portálům cestovního ruchu v jednotlivých členských státech; kromě toho se domnívá, že by tento portál měl ještě více zviditelnit systém evropské značky kvality a také osvědčené postupy a iniciativy, jako jsou Calypso, NECSTouR a EDEN, a že by měl turisty informovat o jejich právech za různých okolností;

23.  vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy zvážila možnost vytvořit evropský turistický průkaz, jehož cílem by bylo zajistit, aby turisté ze zemí EU i z jiných států cestovali po Evropě pravidelně, a to prostřednictvím nabídky informací včetně seznamu práv turistů, informací o slevách a specializovaných službách, ;

24.   domnívá se, že Evropská unie je založena na kulturní a jazykové rozmanitosti, a že je tudíž důležité podporovat přístup k turistickým lokalitám tím, že se návštěvníkům poskytnou nástroje pro usnadnění jejich návštěvy a snazší porozumění, jako jsou audio průvodci či brožury poskytující výklad alespoň ve dvou úředních jazycích EU, zejména pokud tyto lokality čerpají prostředky ze strukturálních fondů;

25.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci se subjekty v oblasti cestovního ruchu posoudila reálnost zavedení pojmu „evropské značky kvality cestovního ruchu“ a určila společná kvalitativní kritéria; domnívá se, že by se tak mělo dít koordinací nejlepších postupů různých členských států a sdružení v rámci tohoto odvětví a že by tím měla být vytvořena zastřešující značka, která by sloužila jako doplněk značek jednotlivých států a byla uznávána na základě dobrovolné akreditace (opt-in);

26.   domnívá se, že je třeba vyhnout se přibývání počtu značek a naopak jejich počet snižovat, aby se zabránilo případnému matení spotřebitelů a nadměrné zátěži pro podniky a aby byly jednotlivé značky snadněji rozpoznatelné; žádá Komisi, aby posoudila spolehlivost, transparentnost a sledování dodržování podmínek týkajících se stávajících značek; dále vyzývá Komisi, členské státy a zainteresované subjekty, aby podporovaly stávající nástroje a osvědčené postupy a aby z dlouhodobého hlediska posoudily, zda by bylo možné postupně sloučit pod jednu společnou značku evropskou značku kvality a ekoznačku pro turistické ubytovací služby, přičemž zásadním měřítkem kvality by byla udržitelnost;

27.   žádá Komisi, aby podporovala konkrétní iniciativu zaměřenou na postupnou harmonizaci systémů klasifikace ubytování (hotelů, penzionů, pokojů k pronájmu atd.) tím, že určí minimální společná kritéria, počínaje pozitivními zkušenostmi různých sdružení v rámci tohoto odvětví (býv. Hotelstars Union) a zástupců tohoto odvětví; domnívá se, že tato postupná harmonizace by mohla přispět ke zviditelnění Evropy jako turistické destinace a zkvalitnit informace, jež jsou poskytovány turistům; vyzývá zástupce evropského odvětví pohostinství, aby:

28.   zdůrazňuje, že je třeba věnovat pozornost otázce bezpečnosti různých druhů ubytovacích zařízení, zejména protipožárním předpisům a bezpečnostním opatřením týkajícím se oxidu uhelnatého; zastává tudíž názor, že v souladu s doporučeními Rady z roku 1986 je třeba pobízet k dodržování metody MBS (Management, Building and System), aniž by byly dotčeny platné vnitrostátní předpisy, nebo že v případě, kdy samoregulace selže, by se měla učinit alternativní regulační opatření; dále upozorňuje na významnou úlohu školení hotelových zaměstnanců, pokud jde o plánování postupu v nouzových situacích a řízení protipožární ochrany, a zdůrazňuje, že je třeba systematicky sbírat údaje týkající se bezpečnosti ubytování; zdůrazňuje, že je důležité vždy dbát na potřeby osob se zdravotním postižením a osob se sníženou pohyblivostí, a to i prostřednictvím školení zaměřených na zvyšování povědomí o problematice zdravotního postižení při předcházení požárům a v oblasti bezpečnosti ubytování;

29.   považuje za vhodné, aby Komise ve spolupráci s odvětvím cestovního ruchu a sociálními partnery připravila přehled existujících odborných schopností a dovedností (Tourism Skill Competence Framework) jako východisko pro konkrétní opatření, která budou usilovat o koordinaci poptávky s nabídkou na trhu práce v odvětví evropského cestovního ruchu;

30.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy podporovala mobilitu a využívala a propagovala programy celoživotního vzdělávání, odborného a vysokoškolského vzdělávání a odbornou praxi v oblasti cestovního ruchu, aby udržovala úzký kontakt s výzkumnou a podnikatelskou sférou a aby v osmém rámcovém programu pro výzkum a technologický rovoj kladla větší důraz na inovace v cestovním ruchu; domnívá se, že programy Společenství, jako jsou „Erasmus pro mladé podnikatele“ a „Leonardo da Vinci“, představují jedinečné příležitosti k nabývání odborných schopností a poznatků i k rozšíření kariérních možností, a měly by být proto dále rozvíjeny a podporovány, a to i s přihlédnutím k možnosti jejich přepracování tak, aby v jejich rámci byly předávány osvědčené postupy týkající se mj. péče o zákazníky, dostupnosti a udržitelnosti;

31.   naléhá na Komisi, aby důkladněji sledovala provádění směrnice o službách v členských státech, pokud jde o cestovní ruch;

32.   žádá, aby bylo zlepšeno vzájemné uznávání odborných kvalifikací v oblasti cestovního ruchu ze strany členských států, což by lidem, kteří už v tomto odvětví pracují, i těm, kteří v něm pracovat hodlají, umožnilo nalézt lepší uplatnění i posílit jejich mobilitu v tomto odvětví; je přesvědčen, že by se tím napomohlo řešení problémů týkajících se sezónní povahy práce v odvětví na jedné straně a nehlášené práce na straně druhé;

33.   zdůrazňuje úzký vztah mezi cestovním ruchem a dopravou a žádá Komisi a členské státy, aby v co největší míře usilovaly o modernizaci vnitrostátní, regionální a přeshraniční infrastruktury pro jednotlivé typy dopravy, a to se zvláštním důrazem na pokrok a včasnou realizaci projektů transevropských dopravních sítí a na dokončení jednotného evropského nebe, jehož cílem je účinnější řízení letecké dopravy; pokládá za důležité stimulovat kombinované způsoby dopravy a přijmout vhodná opatření na řízení turistických toků, především během sezónních špiček a mimořádných situací jakéhokoliv charakteru;

34.   naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala využívání udržitelnějších způsobů dopravy, například kombinací veřejné dopravy, železniční dopravy, cyklistiky a pěší chůze; vyzývá Komisi, aby mimo jiné usnadňovala a podporovala rozvoj dopravních spojení s ostrovy, venkovskými a horskými oblastmi, nejvzdálenějšími regiony a obecně s méně dostupnými místy, a to i v souvislosti s transevropskými dopravními sítěmi;

35.   zdůrazňuje nutnost podporovat integrované systémy elektronického prodeje cestovních dokladů na různé druhy dopravy, což by stimulovalo systém využívání kombinovaných způsobů dopravy, usnadnilo mezinárodní cesty mezi členskými státy, zajistilo svobodu pohybu a odstranilo překážky dokončení vnitřního trhu; domnívá se, že během procesu vývoje je nutné se zaměřit na požadavky zvláštního přístupu zdravotně postižených osob;

36.   vítá legislativu EU týkající se práv cestujících, zejména cestujících se sníženou pohyblivostí, a žádá Komisi, aby v krátké době vypracovala ambiciozní a koherentní právní rámec, který bude obsahovat soubor společných pravidel týkajících se všech druhů dopravy v kombinaci se specifickými pravidly zohledňujícími zvláštnosti každého z nich;

37.   naléhavě vyzývá Komisi, aby posoudila možnosti vypracování charty práv a povinností turistů, která by zahrnovala zásady týkající se dostupnosti, poskytování informací, transparentní tvorby cen, náhrad atd.; vyzývá členské státy, aby vytvořily nezávislý systém rozhodčích řízení s cílem umožnit spotřebitelům náležité zajištění dodržování těchto práv;

Trvale udržitelný a diverzifikovaný cestovní ruch

38.   zdůrazňuje, že politika v oblasti cestovního ruchu musí důsledně zahrnovat udržitelný rozvoj; sociální, hospodářské a environmentální potřeby současných generací musí být uspokojeny, aniž by byly opomíjeny zájmy generací budoucích;

39.   vítá ochotu Komise diverzifikovat dostupnou nabídku cestovního ruchu, a tím pomoci vyvážit dopady jeho sezónní povahy; vyzdvihuje především význam už započaté spolupráce s Radou Evropy, jejímž cílem je podpora kulturního, historického, náboženského, ekologického a krajinného cestovního ruchu prostřednictvím tematických tras, které nejen těží z kulturních a historických kořenů našeho kontinentu, ale přispívají též k rozvoji alternativního cestovního ruchu, který je udržitelný a dostupný všem; domnívá se, že v souvislosti s řadou tras by se mělo prosazovat využívání udržitelných způsobů dopravy, mj. cyklisitky a plavby;

40.   domnívá se, že v zájmu odlišení evropského cestovního ruchu od cestovního ruchu jiných zemí či světadílů je zásadní propojit tradiční odvětví cestovního ruchu s tím, co území může nabídnout, pokud jde o produkty a služby a hmotná i nehmotná aktiva;

41.   je přesvědčen, že Komise a Rada Evropy musí v úzké spolupráci s členskými státy a regionálními a místními orgány i nadále podporovat – a to i finančně – rozvoj nových „evropských tras“ a údržbu těch stávajících, včetně tras v ostrovních, pobřežních, horských a nejodlehlejších regionech; zastává názor, že by tyto trasy měly vyzdvihovat evropskou identitu prostřednictvím propagace a propojení symbolických míst, jako jsou katedrály, hrady a zámky, univerzity, archeologická naleziště a průmyslová osídlení, i upozorňovat na evropské osobnosti se sybolickým významem a zastánce Evropy; naléhá na Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá vhodná opatření k zachování evropského dědictví a statků pro budoucí generace;

42.   vybízí Komisi, aby usnadnila vytváření sítí a spolupráci mezi regiony EU v zájmu propojení stávajících regionálních, vnitrostátních a evropských cyklostezek a posílení udržitelné, energeticky účinné a k životnímu prostředí šetrné cykloturistiky v EU;

43.  poukazuje na významnou úlohu sítí jako NECSTouR a EDEN při výměně osvědčených postupů mezi evropskými regiony a podpoře trvale udržitelných destinací cestovního ruchu; trvá též na tom, že je nutné vytvořit v úzké spolupráci se skupinou pro udržitelný cestovní ruch (TSG) a místními a regionálními orgány systém společných ukazatelů udržitelného řízení turistických destinací;

44.   domnívá se, že vzhledem k historii evropského kontinentu by měla Komise aktivněji propagovat průmyslové dědictví Evropy, jehož potenciál nebyl dosud v dostatečné míře rozpoznán; zdůrazňuje, že rozvoj průmyslového dědictví Evropy jakožto zásadní oblasti kulturního zájmu by mohl být přínosem i pro místa, která nepatří k běžným turistickým destinacím, a přispět k vybudování udržitelnějšího, rozmanitějšího a rovnoměrněji rozloženého odvětví cestovního ruchu v Evropě prostřednictvím ochrany, transformace a rehabilitace průmyslových lokalit;

45.   domnívá se, že je třeba náležitě podporovat cestovní ruch ve venkovských oblastech a agroturistiku jako odvětví, která zlepšují kvalitu života, zabezpečují hospodářskou diverzifikaci a rozmanitost zdrojů příjmů ve venkovských oblastech, vytvářejí v těchto regionech pracovní místa, udržují zde obyvatelstvo, a brání tak jeho odlivu, a vytvářejí přímý vztah k podpoře výroby tradičních, ekologických a přírodních potravin; v této souvislosti konstatuje, že je důležité v těchto oblastech zaručit plný přístup k dopravní síti a internetu a informačně-technologické infrastruktuře; je přesvědčen, že to přispěje k dosažení cíle spočívajícího v podpoře nových forem cestovního ruchu tím, že dojde k prodloužení turistických sezón a přerozdělení turistických činností mezi oblastmi s vysokou koncentrací cestovního ruchu a oblastmi se silným, avšak nedostatečně využitým turistickým potenciálem;

46.  domnívá se, že je nutné posílit schopnost zemědělců uvádět výrobky na trh a zlepšit jejich přístup na místní trhy, a umožnit tak společnostem provozujícím stravovací zařízení snazší nákup místních produktů, které potřebují;

47.   poukazuje na skutečnost, že přírodní turistika přispívá k trvale udržitelnému rozvoji odvětví; domnívá se, že je důležité zaměřit se na přírodní lokality a chráněná území a více je zpřístupnit turistům, a to i prostřednictvím rozvoje tras spojujících jednotlivé státy při současném zachování přírodního dědictví a místní biologické rozmanitosti;

48.   zdůrazňuje, že rozvoj nových vnitrozemských vodních cest může přispět k udržitelnému rozvoji kulturní, přírodní a rekreační turistiky;

49.  připomíná, že kulturní, vzdělávací, mládežnické a sportovní cestování se těší stále větší oblibě, a proto vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby tyto formy cestování podporovaly zvýšením své flexibility a přizpůsobivosti vůči novým typům spotřebitelů, které se objevily v důsledku demografických změn, a to s cílem zohlednit nové podoby cestovního ruchu zaměřené na splnění očekávání spotřebitelů; upozorňuje na významnou úlohu, kterou hraje při podpoře cestovního ruchu sport, neboť diváci i účastníci cestují na místa sportovních akcí, a žádá, aby byly zavedeny speciální politiky na podporu sportovní turistiky;

50.   vyzývá Komisi, aby podporovala horizontální iniciativu Společenství týkající se dopadů cestovního ruchu na životní prostředí se zvláštním ohledem na biologickou rozmanitost Evropy, nakládání s odpady, úspory energií a vody, zdravou výživu a využívání půdy a přírodních zdrojů s cílem šířit informace a užitečné materiály, zvyšovat informovanost veřejnosti a omezovat dopad cestovního ruchu na životní prostředí;

51.   vítá dobrovolné úsilí odvětví o pochopení a omezení dopadu cestovního ruchu na životní prostředí a destinace, jako je systém udržitelnosti cestovního ruchu (Travelife Sustainability System) částečně financovaný EU, což je inovativní systém, který pomáhá spotřebitelům činit udržitelná rozhodnutí a odvětví umožňuje pochopit a zvládat dopady v dodavatelském řetězci;

52.   vybízí Komisi, aby podporovala inovační iniciativy malých a středních podniků v oblasti cestovního ruchu a chránila a zlepšovala biologickou rozmanitost propagací ekoturistitky;

53.   vyzývá Komisi, aby posoudila možnost vyhlášení Evropského dne odpovědného a udržitelného cestovního ruchu, který by spočíval v pořádání informačních setkání ve všech členských státech na podporu forem životaschopného cestovního ruchu a odpovědného chování turistů;

54.   zdůrazňuje významný dopad změny klimatu na evropské turistické oblasti, a to zejména na ty nejzranitelnější, zvláště na přímořské regiony, ostrovní a horské regiony; domnívá se, že by měly být navrženy strategie s cílem tomuto dopadu předcházet a bránit, mimo jiné podporou inovací a diverzifikace služeb v oblasti cestovního ruchu, posilováním politik předcházení přírodním katastrofám a zmírňování jejich dopadů, přizpůsobením infrastruktury, předvídáním dopadu nedostatku vody a zabezpečením trvalé udržitelnosti fauny, flóry a krajiny v dotčených oblastech;

55.   poukazuje na to, že pobřežní oblasti představují hlavní turistickou destinaci v Evropě, a že je tudíž důležité věnovat náležitou pozornost metodám územního plánování v pobřežních oblastech, rizikům rozsáhlé urbanizace a potřebě zachovat kvalitu a udržitelnost pobřežních oblastí, jejich dědictví a infrastrukturu služeb cestovního ruchu; zdůrazňuje, že je nutné investovat odpovídající objem finančních prostředků do strategií pobřežního, ostrovního a námořního cestovního ruchu v zájmu ochrany evropského pobřeží před erozí, zachování přírodního dědictví a fauny a zlepšení kvality vody a s cílem rozvíjet trvale udržitelný a kvalitní přímořský a podmořský cestovní ruch; v tomto ohledu vítá iniciativu Komise týkající se rozvoje strategie pro udržitelný pobřežní a mořský cestovní ruch a vyzývá k rozvoji podobných zvláštních strategií pro ostrovy, horské regiony a další zranitelné oblasti;

56.   podtrhuje význam přímořského cestovního ruchu jako charakteristického rysu některých evropských pobřežních regionů; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, zda má směrnice 2006/123/ES negativní dopad na malé a střední podniky v tomto odvětví, a pokud to bude považovat za nutné, aby navrhla opatření s cílem omezit tento dopad a zajistit zohlednění zvláštních charakteristik této profesní kategorie při uplatňování směrnice; vyzývá rovněž členské státy, aby ve spolupráci s příslušnými orgány prozkoumaly možnost zavedení kompenzačních opatření pro zmírnění ztrát způsobených cestovním kancelářím po zavedení nových právních předpisů, jež vedly ke ztrátě dříve nabytých práv a ke ztrátám v souvislosti s neumořenými investicemi do obnovy struktur či do zajištění toho, aby vyhověly dříve platným právním předpisům; zastává názor, že tyto kroky jsou zapotřebí s cílem zajistit investice cestovních kanceláří a zlepšit kvalitu zákaznických služeb;

57.   vyzývá Komisi a členské státy, aby se v rámci integrované námořní politiky zasazovaly o rozvoj přístavní infrastruktury, a to za účelem přizpůsobení přístavních terminálů potřebám osob s omezenou pohyblivostí i zajištění propojení s dalšími typy dopravy a s turistickými službami ve vnitrozemí, což jsou zásadní faktory námořní osobní dopravy a odvětví výletních a rekreačních plaveb; v tomto kontextu vyzývá členské státy, aby odstranily případná omezení;

58.   bere na vědomí skutečnost, že demografický vývoj v Evropě povede k neustálému růstu zdravotního, a zejména lázeňského cestovního ruchu; v souvislosti s tím, že existují různé předpisy Společenství v oblasti lázeňského cestovního ruchu, vyzývá Komisi, aby posoudila možnost předložit jednotný legislativní návrh pro lázeňský cestovní ruch, který by tomuto odvětví poskytl základní regulovanou strukturu, povzbudil konkurenceschopnost a neprodleně stanovil, že lázeňské podniky působící v členských státech jako poskytovatelé zdravotních služeb jsou vyjmuty z oblasti působnosti směrnice 2006/123/ES; zdůrazňuje relevantnost nových právních předpisů o přeshraniční zdravotní péči a domnívá se, že tyto předpisy musí být vymáhány v přísném souladu s kritérii a podmínkami uloženými novým právním rámcem za účelem zajištění plně uspokojivého uplatňování;

59.   vyzdvihuje hospodářský význam „nákupní turistiky“; zdůrazňuje, že tato forma cestovního ruchu je pro mnoho turistů hlavním důvodem trávení dovolené v EU, kde sídlí společnosti a značky, jež patří ke světové špičce v odvětví luxusního zboží; připomíná, že zatímco toto odvětví zaznamenává rychlý růst, čelí EU silné konkurenci ze strany jiných mezinárodních turistických destinací, které nabízejí např. možnosti nákupu osvobozeného od daně nebo vrácení DPH; doporučuje proto spolupracovat s odvětvím luxusního zboží a odborníky v oblasti cestovního ruchu na přijetí nových opatření a na službách, jež umožní EU zachovat si atraktivitu a konkurenceschopnost;

60.   zdůrazňuje potřebu podporovat evropský podnikatelský cestovní ruch v EU a ve světě, a to vzhledem k jeho hospodářskému významu pro některá místa v Evropě a vzhledem k řadě služeb, jež jsou spojeny s poskytováním prostor pro veletrhy, výstavy, konference a jiné obchodní akce a s jejich pořádáním (hotely a stravovací služby, obchody, doprava, komunikace, agentury pro pořádání akcí atd.);

61.  připomíná, že morálně zodpovědný cestovní ruch je cílem, který nelze opomíjet; vítá obsah etického kodexu Světové organizace cestovního ruchu a věří, že ho co nejdříve přijme za svůj Komise i členské státy; v tomto smyslu vyjadřuje potěšení nad návrhem Komise rozšířit pravomoc členských států na trestné činy sexuálního zneužívání nezletilých spáchané v zahraničí, a tím trestat sexuální turistiku;

Cestovní ruch pro všechny

62.   zdůrazňuje, že sezónní povaha cestovního ruchu může vyvolat nejistotu, pokud jde o zaměstnanost a pracovní podmínky; vyzývá v této souvislosti k vytvoření specifické politiky pro pomoc sezónním pracovníkům zahrnující zejména opatření pro rozšíření turistické sezóny prostřednictvím diverzifikace činností v oblasti cestovního ruchu;

63.   vyzývá Komisi, aby vypracovala plán na podporu postupného odstraňování sezónního charakteru cestovního ruchu; v této souvislosti vybízí Komisi, aby na základě dosavadních pozitivních výsledků dále rozvíjela přípravnou akci „Calypso“, a vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v této akci, která zlepšuje dostupnost dovolené pro znevýhodněné lidi, jako jsou starší občané, osoby se zdravotním postižením, mladí lidé a rodiny s nízkými příjmy, a to zejména mimo hlavní sezónu a při cestách přes státní hranice; vyzývá v této souvislosti k dalšímu plánování a začlenění fyzické přístupnosti, odpovídajících služeb a spolehlivých informací do celého okruhu produktů v oblasti cestovního ruchu; domnívá se, že inspiraci lze čerpat z řady stávajících osvědčených postupů, jež kladou důraz na snadný přístup a posílení postavení znevýhodněných osob;

64.   zdůrazňuje, že v rámci nové evropské strategie pro oblast zdravotního postižení je důležité zajistit přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, a to nejen co se týče dopravy, ale i ubytování, stravovacích služeb, informací přístupných pro všechny a služeb v oblasti cestovního ruchu všeobecně; zdůrazňuje, že o přijatých opatřeních by se mělo následně přehlednou formou informovat; vyzývá Komisi, aby, pokud jde o produkty a služby spojené s cestovním ruchem, zajistila dostupnost pro všechny;

65.   vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly provádění programů obnovy, zachování a ochrany míst zajímavých z hlediska kultury, historie nebo životního prostředí s cílem zvyšovat jejich přístupnost pro turisty; vybízí mladé dobrovolníky k účasti v těchto programech v roce 2011, který je Evropským rokem dobrovolné činnosti, i v letech následujících;

66.   vyzývá Komisi, aby podporovala rovněž cesty uskutečněné za účelem návštěvy přátel či příbuzných, jež jsou důležitým způsobem posilování integrace v evropské kultuře;

Cestovní ruch a zdroje

67.   vyzývá Komisi, aby koordinovala, rozšířila a zviditelnila finanční nástroje spravované různými generálními ředitelstvími, jež jsou určeny na posílení konkurenceschopnosti cestovního ruchu, a aby prověřila též jejich náležité využívání, zejména s ohledem na Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Evropský sociální fond a Evropský rybářský fond; má za to, že v souvislosti s rozpočtovými omezeními je zásadní budovat součinnost mezi různými existujícími finančními nástroji, jež musí být přizpůsobeny změnám, pokud jde o cestovní ruch a zákazníky, diverzifikaci činností souvisejících s cestovním ruchem a místním potřebám v oblasti rozvoje; žádá mimoto Komisi, aby vypracovala jasné informace týkající se finanční podpory dostupné pro projekty související s cestovním ruchem a aby vytvořila snadno přístupnou databázi napříč různými GŘ, jež by zvýšila povědomí a informovanost o projektech v oblasti cestovního ruchu spolufinancovaných Evropskou unií;

68.   zdůrazňuje, že by cestovní ruch měl i nadále hrát významnou úlohu v politice soudržnosti v rámci finančního výhledu na období 2014–2020; žádá, aby se do dalších finančních výhledů a předpisů strukturálních fondů prioritně začlenila obnova turistických oblastí, které upadají, s cílem zajištění jejich konkurenceschopnosti a udržitelnosti.

69.  vyzývá dále členské státy a místní a regionální orgány, aby plně využívaly nástroje odborného vzdělávání, které nabízí ESF a další fondy Společenství i fondy na vnitrostátní, regionální a místní úrovni; považuje za zásadně důležité, aby členské státy a ostatní orgány vyhlašovaly veřejné soutěže konkrétně pro oblast cestovního ruchu na základě priorit určených ve strukturálních fondech;

70.   požaduje, aby byl v rámci finančního výhledu na období 2014–2020 vytvořen zvláštní program pro cestovní ruch zaměřený především na mikropodniky a malé a střední podniky, který by v celoevropských projektech v tomto odvětví povzbuzoval partnerství mezi firmami a partnerství veřejného a soukromého sektoru, a zároveň vybízí malé a střední podniky k investicím do tohoto odvětví;

71.  trvá na tom, že je třeba zajistit kontinuitu podpory pilotních projektů v odvětví cestovního ruchu po roce 2011, a pokud to bude nutné, posoudit nové projekty, které by se mohly podílet na realizaci nové strategie;

Další důležité otázky v oblasti cestovního ruchu

72.  podotýká, že podniky působící v cestovním ruchu potřebují srovnatelné, kvalitní statistické údaje pro účely dlouhodobého plánování struktury nabídky a poptávky a k rozvoji turistických destinací; vyzývá proto Komisi, aby se maximálně zasadila o zajištění toho, že tyto údaje budou k dispozici pro celou Evropu; lituje skutečnosti, že neexistují oficiální statistiky o venkovském cestovním ruchu a agroturistice a že jediné dostupné informace jsou založeny na odhadech; vítá zvažovaná opatření na upevnění základny socioekonomických znalostí v oblasti cestovního ruchu s tím, že je vhodné co nejvíce dbát na to, aby se zabránilo další finanční a administrativní zátěži;

73.   žádá Komisi, aby do září 2011 předložila legislativní návrh na přepracování směrnice 90/314/EHS o souborných službách pro cesty s cílem zajistit spotřebitelům a podnikům v odvětví cestovního ruchu jednoznačný právní rámec, kterým se budou řídit jak v běžných, tak ve výjimečných situacích způsobených například některými klimatickými a přírodními jevy či politickými problémy; zdůrazňuje, že celá koncepce souborných služeb pro cesty je již dlouho zastaralá, a naléhavě vyzývá Komisi, aby v průběhu její revize zavedla uplatnitelnost stejných právních předpisů na všechny subjekty poskytující služby v oblasti cestovního ruchu; zdůrazňuje, že kvalita služby poskytované zákazníkovi a spravedlivá hospodářská soutěž by měly být v tomto ohledu primárními faktory;

74.   poukazuje na příležitost členských států uskutečnit vzájemnou postupnou harmonizaci snížené sazby DPH z cestovního ruchu, což je nevyhnutelnou podmínkou pro transparentní hospodářskou soutěž mezi podniky cestovního ruchu z členských států EU i s podniky ze třetích zemí; v této souvislosti vítá diskusi, kterou vyvolalo zveřejnění zelené knihy o budoucnosti DPH;

75.   vyzývá členské státy, aby měly na paměti, že vzrůstající tendence uplatňovat vůči turistům cestujícím do EU či v rámci členských států vyšší sazby poplatků, např. palivových příplatků, bezpečnostních poplatků a letištních, městských a přístavních poplatků, a to zejména mimo hlavní sezónu, má nepříznivé dopady; zdůrazňuje, že má-li být uplatněna dodatečná daň z cestovního ruchu, musí být její zavedení řádně zveřejněno, aby se zvýšila informovanost turistů i cestovních kanceláří;

76.  vyzývá Radu Evropské unie, aby urychlila přijetí návrhu směrnice o modernizaci zvláštního režimu DPH (TOMS), který předpokládá zavedení mechanismu opt-in schopného zvrátit narušení hospodářské soutěže mezi různými kategoriemi subjektů fungujících v tomto odvětví, vzhledem k tomu, že rozdíly v právních předpisech jednotlivých států mají v současnosti vážné důsledky;

77.  zdůrazňuje potřebu aktivní politiky hospodářské soutěže sledující veškeré trendy ke koncentraci odvětví či zneužívání dominantního postavení;

78.   vyzývá Komisi, aby do konce roku 2012 předložila integrovanou strategii pro cestovní ruch, která bude v souladu se stávající strategií a jejím prováděcím plánem a bude je doplňovat;

79.  domnívá se, že by měla být v rámci Evropského parlamentu vytvořena technická pracovní skupina pro cestovní ruch, která by byla zaměřena na důkladné sledování plnění opatření, která navrhla Komise, jakož i návrhů Evropského parlamentu;

o
o   o

80.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 384, 31.12.1986, s. 60. (2) Úř. věst. L 158, 23.6.1990, s. 59. (3) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36. (4) Úř. věst. L 116, 9.5.2009, s. 18. (5) Úř. věst. L 198, 30.7.2009, s. 57. (6) Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1. (7) Úř. věst. C 193E, 17.8.2006, s. 325. (8) Úř. věst. C 297E, 20.11.2008, s. 184. (9) Úř. věst. C 45 E, 23.2.2010, s. 1. (10) Přijaté texty, P7_TA(2011)0057.