Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na články 145, 148, 152 a čl. 153 odst. 5 SFEU,

–  s ohledem na článek 28 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který přijala Rada dne 7. března 2011,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2011 nazvané „Roční analýza růstu 2012“ (COM(2011)0815) a na návrh společné zprávy o zaměstnanosti, který je k ní připojen,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2011 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 8. září 2010 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států: Část II integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2010 nazvané „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti“ (COM(2010)0682),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2011 o Agendě pro nové dovednosti a pracovní místa(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení(5),

–  s ohledem na doporučení Komise 2008/867/ES ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (oznámeno pod číslem K(2008)5737)(6) a na své usnesení ze dne 6. května 2009 na toto téma(7),

–  s ohledem na stanovisko a zprávu Výboru pro sociální ochranu o sociálním rozměru strategie Evropa 2020 (SPC/2010/10/7 v konečném znění),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. dubna 2011 nazvané „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“ (COM(2011)0173),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o evropské strategii pro začleňování Romů(8),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. září 2010 nazvané „Mládež v pohybu: Iniciativa zaměřená na rozvinutí potenciálu mladých lidí, aby mohla Evropa růst rozumným a udržitelným způsobem, ze kterého budou mít prospěch všichni“ (COM(2010)0477),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o iniciativě Mládež v pohybu – rámec pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství(11),

–  s ohledem na směrnici Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS(12),

–  s ohledem na směrnici Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS(13),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(14),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0021/2012),

A.  vzhledem k dalekosáhlým sociálním dopadům krize, jež se v současnosti zhoršují vlivem úsporných opatření přijatých v některých zemích v reakci na krizi státního dluhu, rušení pracovních míst jak v soukromém, tak veřejném sektoru, omezování sociálních dávek a veřejných služeb, a vedou tedy k prohlubování chudoby v celé EU;

B.  vzhledem k tomu, že se od roku 2008 výrazně zvýšila nezaměstnanost a počet nezaměstnaných v EU dosáhl 23 milionů osob, což představuje 10 % populace v produktivním věku; vzhledem k tomu, že do roku 2020 bude muset EU zajistit pracovní příležitosti pro dalších 17,6 milionu osob, aby dosáhla svého cíle v oblasti zaměstnanosti;

C.  vzhledem k tomu, že situace na trhu práce je obzvláště kritická pro mladé lidi bez ohledu na úroveň jejich vzdělání, kteří jsou často nuceni přijmout nejisté pracovní smlouvy a neplacené stáže; vzhledem k tomu, že situace je pro mladé lidi obtížná částečně z důvodu nesouladu mezi získanou kvalifikací a poptávkou na trhu práce;

D.  vzhledem k tomu, že osoby blížící se důchodovému věku, dlouhodobě nezaměstnaní, pracovníci pocházející ze zemí mimo EU a pracovníci s nízkou kvalifikací patří rovněž do skupiny osob nejhůře postižených krizí;

E.  vzhledem k tomu, že hledisko rovnosti pohlaví má zásadní význam pro dosažení základních cílů strategie EU 2020, protože ženy představují největší rezervu dosud nevyužité pracovní síly a tvoří většinu osob, které v EU žijí v chudobě; vzhledem k tomu, že v celém procesu evropského semestru je proto třeba věnovat zvláštní pozornost zohledňování problematiky rovnosti pohlaví a politikám zaměřeným na ženy;

F.  vzhledem k tomu, že v EU se kromě rostoucího počtu nezaměstnaných osob a prodloužení průměrné délky nezaměstnanosti zvyšuje také chudoba pracujících a pracovní nejistota; vzhledem k tomu, že krize vytvořila nové kategorie osob ohrožených chudobou; vzhledem k tomu, že Výbor pro sociální ochranu varuje, že jsou-li opatření fiskální konsolidace nesprávně zacílená a regresivní, roste kvůli jejich dopadu na systémy sociální ochrany počet osob ohrožených příjmovou chudobou, dětskou chudobou, závažnou materiální deprivací a sociálním vyloučením, a vzhledem k tomu, že zavádění integrovaných strategií aktivního začleňování by proto mělo být ústředním prvkem sociální agendy EU i jednotlivých států;

G.  vzhledem k tomu, že úsporná opatření a opatření zaměřená na fiskální konsolidaci mohou mít neúměrně nepříznivý dopad na postavení žen na trhu práce a na chudobu mezi ženami, například kvůli snižování výdajů ve veřejném sektoru, které mají dopad na ženy, nebo omezováním daňových zvýhodnění na péči o děti;

H.  vzhledem k tomu, že pokrok členských států při plnění cílů strategie Evropa 2020 zaostává navzdory naléhavé situaci za očekáváními; vzhledem k tomu, že závazky stanovené v národních programech reforem nedostačují k tomu, aby mohla být většina cílů na úrovni EU splněna;

I.  vzhledem k tomu, že pouze jedna z pěti priorit roční analýzy růstu zahrnuje sociální hledisko a hledisko zaměstnanosti, ačkoliv jsou tato hlediska zastoupena ve třech z pěti hlavních cílů strategie Evropa 2020;

Klíčová sdělení pro jarní zasedání Evropské rady

1.  naléhavě žádá Evropskou radu, aby zajistila začlenění následujících sdělení do politických pokynů na evropský semestr 2012, a pověřuje svého předsedu, aby tento postoj obhajoval na jarním zasedání Evropské rady ve dnech 1.–2. března 2012;

I.  V zájmu dosažení cílů strategie Evropa 2020 je třeba zajistit soudržnost a zvýšit ambice

2.  vyzývá Evropskou radu, aby zajistila, že roční politické pokyny, které se stanovují na základě roční analýzy růstu, se plně zaměří na dosažení všech cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

3.  vyzývá Evropskou radu, aby ve svých politických pokynech zajistila vzájemnou soudržnost jednotlivých priorit, aby pokyny pro fiskální konsolidaci byly založeny na sociální spravedlnosti, nepůsobily nárůst chudoby ani nebránily úsilí řešit nezaměstnanost a zmírňovat dopady krize na společnost; je pevně přesvědčen, že hlavní důraz by měl být kladen na integrovaná reformní opatření určená na podporu růstu z krátkodobého, ale i střednědobého a dlouhodobého hlediska; zdůrazňuje proto, že rozpočtová opatření a opatření na podporu růstu a zaměstnanosti musí být přijímána společně, neboť jsou vzájemně provázána a všechna jsou nezbytným předpokladem hospodářského oživení;

4.  vyzývá Evropskou radu, aby ve svých politických pokynech zajistila vyčlenění finančních prostředků EU na dosažení cílů strategie Evropa 2020;

5.  je hluboce znepokojen tím, že stávající vnitrostátní cíle nestačí k dosažení hlavních cílů strategie Evropa 2020 týkajících se zaměstnanosti, vzdělání a zmírňování chudoby; naléhavě žádá Evropskou radu, aby zajistila, že členské státy zvýší své vnitrostátní cíle a připojí k nim konkrétní a realistické prováděcí plány a že tyto cíle budou hodnoceny pomocí jasných a pevných ukazatelů vycházejících z dohodnutého společného hodnotícího rámce, aby se EU snažila dosáhnout všech cílů strategie Evropa 2020 zřetelně a proveditelným způsobem a aby bylo možno pokrok transparentně měřit;

II.  Vytváření udržitelných pracovních míst je třeba podpořit investicemi a daňovou reformou

6.  vyzývá Evropskou radu, aby poskytla nezbytný rozpočtový prostor a podporu investicím do vytváření udržitelných a důstojných pracovních míst v celé řadě odvětví, do školení zaměstnanců a nezaměstnaných a do snižování chudoby;

7.  vyzývá Evropskou radu, aby v politických pokynech podpořila snížení daňové zátěže práce jako součásti nemzdových nákladů a zároveň podnítila společnosti, které těchto osvobození/snížení využívají, aby na oplátku nabízely mzdy umožňující důstojný život; domnívá se, že zaměstnávání a udržení zaměstnanců by se v důsledku toho stalo přitažlivější a zlepšila by se celková situace na trhu práce, zejména pro zranitelné skupiny; vyzývá Evropskou radu, aby v souladu se zásadou subsidiarity v pokynech podpořila zvýšení příjmů prostřednictvím spravedlivého, progresivního, přerozdělujícího, účelného a účinného zdanění a aby prostřednictvím lepší koordinace v oblasti daní podpořila boj proti daňovým únikům, a zajistila tak spravedlivost systému a zachovala sociální soudržnost;

III.  Je třeba zvýšit kvalitu pracovních míst a zlepšit podmínky pro vyšší míru účasti na trhu práce

8.  vyjadřuje politování nad tím, že politické pokyny, jejichž cílem je učinit práci přitažlivější, se nezabývají otázkou kvality pracovních míst a že velmi málo pozornosti je věnováno vytvoření nezbytných podmínek pro zvýšení účasti na trhu práce, zejména žen, osob se zdravotním postižením a nejchudších osob, např. dlouhodobě nezaměstnaných; vyzývá Evropskou radu, aby doplnila pokyny týkající se důstojné práce a snahy podpořit sladění pracovního, rodinného a soukromého života, a to prostřednictvím dostupných pečovatelských služeb a služeb péče o děti, dovolené z rodinných důvodů a flexibilních pracovních úvazků;

9.  varuje, že úsporná opatření a snižování administrativní zátěže by neměly vést k tomu, že se sleví z norem sociální ochrany a zdravotních a bezpečnostních norem, ani k poskytování úlev a výjimek z právních předpisů EU;

IV.  Je třeba řešit nezaměstnanost mladých

10.  zdůrazňuje, že je důležité nepromrhat potenciál mladší generace, a vyzývá Evropskou radu, aby boj proti nezaměstnanosti mladých považovala za prioritu; vyzývá členské státy, aby vypracovaly komplexní strategie týkající se mladých lidí, kteří nemají práci, nestudují ani nenavštěvují odbornou přípravu, jež mj. zahrnou cílená aktivní opatření v oblasti politik trhu práce, opatření zaměřená na řešení nesouladu mezi kvalifikacemi a poptávkou na trhu práce, podporu podnikání mezi mladými lidmi a vytvoření rámců zajišťujících přechod ze vzdělávacích systémů do práce, např. duální odbornou přípravu; vyzývá členské státy, aby v úzké spolupráci se sociálními partnery zavedly záruku pro mladé lidi, která každému mladému člověku v EU zajistí právo na pracovní či učňovské místo, další odbornou přípravu nebo kombinaci práce a vzdělávání, a to nejpozději do čtyř měsíců od počátku nezaměstnanosti; zdůrazňuje, že je důležité snížit míru zaměstnávání mladých lidí prostřednictvím nejistých forem zaměstnání, jako jsou smlouvy na dobu určitou, práce na částečný úvazek nebo také neplacené stáže, v případech, kdy nejsou žádoucí;

V.  Při řešení problému chudoby a sociálního vyloučení je třeba klást důraz na skupiny, které nemají vazbu k trhu práce nebo je u nich tato vazba malá

11.  vítá skutečnost, že roční analýza růstu poprvé obsahuje pokyny pro oblast chudoby a sociálního vyloučení, a vyzývá Evropskou radu, aby tyto pokyny podpořila jako prioritu a zároveň zajistila, aby se boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení neomezil jen na opatření k začleňování lidí na trh práce, nýbrž aby byl kladen důraz na sociální ochranu a aktivní začleňování zranitelných skupin, které nemají vazbu k trhu práce nebo je u nich tato vazba malá;

12.  zdůrazňuje, že je třeba, aby byl článek 9 SFEU začleněn do evropských semestrů včetně doporučení pro jednotlivé země, která by mělo doprovázet předběžné a následné posouzení sociálních dopadů;

VI.  Je třeba posílit demokratickou legitimitu, odpovědnost a spoluúčast

13.  připomíná, že rostoucí význam evropského rozměru hospodářské politiky členských států by měl být doprovázen posilováním demokratické legitimity a náležitou odpovědností vůči Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům; domnívá se, že vzhledem k tomu, že neexistuje právní základ pro řádný legislativní postup použitelný k provádění roční analýzy růstu, je zvláštní povinností Evropské rady zohlednit při schvalování politických pokynů připomínky Parlamentu, a zajistit tak jejich demokratickou legitimitu, a že v žádném případě nesmí v provádění úsporných opatření a fiskální kázně převládnout vědomí naléhavosti nad potřebou demokratického rozhodovacího procesu;

14.  vyzývá Evropskou radu a členské státy, aby zajistily, že se do provádění a sledování politických pokynů v rámci strategie Evropa 2020 a správy ekonomických záležitostí zapojí vnitrostátní a regionální parlamenty, sociální partneři, veřejnoprávní orgány a občanská společnost, a zaručily tak jejich spoluúčast;

15.  vyzývá Komisi, aby roční analýzu růstu na rok 2013 přeměnila na roční hlavní směry udržitelného růstu a předložila je ve formě, jež Parlamentu umožní předkládat pozměňovací návrhy, a aby zajistila, že transparentní proces interinstitucionálního rozhodování na závěr přinese společně dohodnuté politické pokyny;

Další úsilí, které je třeba vyvíjet v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí
Zvýšení míry zaměstnanosti a zlepšení kvality pracovních míst

16.  vyzývá členské státy, aby podporovaly iniciativy, které usnadní rozvoj sektorů s nejvyšším potenciálem pro vytváření pracovních míst, zejména v rámci přechodu na udržitelné hospodářství (zelená pracovní místa), v oblasti zdravotních a sociálních služeb (bílá pracovní místa) a v digitálním hospodářství;

17.  vyzývá členské státy, aby zlepšily prostředí pro podnikání, zejména pokud jde o malé a střední podniky, a aby podněcovaly zakládání podniků a podporovaly stávající malé a střední podniky v jejich činnostech souvisejících s vytvářením pracovních míst;

18.  vyzývá Evropskou radu, aby vynakládala větší úsilí o zlepšení jednotného trhu, posílení digitálního hospodářství a zaměření se na inteligentní regulaci s cílem omezit zbytečnou byrokracii;

19.  vyzývá členské státy, aby zvýšily rozsah a účinnost služeb v oblasti zaměstnanosti a aby v úzké spolupráci se sociálními partnery přijaly účinné aktivní politiky v oblasti trhu práce vzájemně podporované aktivačními pobídkami, jako jsou programy zaměřené na usnadnění přechodu od sociálních dávek zpět na trh práce, a vhodnými systémy sociálních dávek s cílem udržet zaměstnatelnost lidí, podporovat je v jejich návratu do pracovního procesu a zajistit jim důstojné životní podmínky;

20.  vyzývá členské státy, aby podporovaly a rozvíjely podmínky umožňující pružnější organizaci práce, zejména pokud jde o starší a mladší pracovníky, a aby podporovaly mobilitu pracovníků; zdůrazňuje, že je důležité zvyšovat produktivitu a účinnost práce napříč celou EU, aby Evropa znovu dosáhla konkurenceschopnosti;

21.  vyzývá členské státy, aby plně využívaly strukturálních fondů k posílení zaměstnatelnosti lidí a účinnému boji proti strukturální a dlouhodobé nezaměstnanosti; je přesvědčen o tom, že by Komise měla v souvislosti s tímto cílem členským státům poskytnout další pomoc a pokyny, zejména v současném období recese a sociálních problémů;

22.  domnívá se, že hlavního cíle strategie Evropa 2020, pokud jde o míru zaměstnanosti, lze dosáhnout pouze v případě, že se značně zvýší účast žen na trhu práce; vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy získají rozhodnější pokyny, které by vedly k vytvoření podmínek nezbytných pro vyšší míru zaměstnanosti žen, jakými jsou například dostupná péče a péče o děti, odpovídající systémy mateřské, otcovské a rodičovské dovolené, flexibilní pracovní doba a flexibilita, pokud jde o místo vykonávání práce;

23.  vyzývá Evropskou radu, aby posoudila účinnost svých politických doporučení, pokud jde o podporu účasti všech dospělých v domácnosti na trhu práce, zajišťování mezd zabezpečujících důstojný život a usnadňování možnosti postupu v zaměstnání pro ty, kteří uvízli ve slepé uličce  málo placených nebo nejistých pracovních míst, neboť tyto tři mechanismy mohou snížit chudobu pracujících osob; vyzývá členské státy, aby bojovaly proti chudobě v důsledku nedostatečného odměňování tím, že budou uplatňovat politiky v oblasti trhu práce, jejichž cílem je zajištění mezd zabezpečujících důstojný život pro ty, kdo pracují;

24.  vyzývá Komisi, aby ve svých zprávách o pokroku používala údaje rozčleněné podle pohlaví;

25.  vyzývá členské státy, aby uznaly, že starší pracovníci představují pro svůj podnik skutečnou přidanou hodnotu, a aby vytvářely pracovní podmínky, jež starším lidem, kteří se tak rozhodnou, umožní účastnit se trhu práce a setrvat na něm; vyzývá členské státy, aby tyto podmínky vytvářely tím, že budou bojovat proti diskriminaci na základě věku, nahradí pobídky k odchodu starších pracovníků z trhu práce pobídkami k vytváření pracovního trhu přístupného všem a přizpůsobí pracovní podmínky potřebám starších pracovníků, např. zavedením práva na flexibilní pracovní dobu a místo vykonávání práce, práva na odbornou přípravu a práva na flexibilní odchod do důchodu a zajištěním přiměřených důchodů pro všechny; domnívá se, že prevence nemocí z povolání by měla zajistit aktivní stárnutí v průběhu pracovního života a po jeho skončení;

26.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že osoby s dočasnými nebo částečnými úvazky budou požívat rovného zacházení – včetně pravidel pro propuštění a výplatu odměny v souladu s primárním a sekundárním právem EU – a že tito pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné budou mít přiměřenou sociální ochranu a přístup k odbornému vzdělávání a celoživotnímu učení a že rámcové podmínky budou stanoveny tak, aby jim umožňovaly profesní růst; vyzývá členské státy, aby prováděly rámcovou dohodu o částečném pracovním úvazku a rámcovou dohodu o pracovních poměrech na dobu určitou a účinně prosazovaly směrnici, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání;

27.  je přesvědčen, že nezbytné reformy na trhu práce, jež se zaměřují na zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti, je třeba provádět takovým způsobem, aby byla zajištěna sociální spravedlnost a podporována kvalita pracovních míst, přičemž by měly být dodržovány vnitrostátní tradice sociálního dialogu;

28.  vyzývá členské státy, aby zlepšily mobilitu uvnitř trhů práce a mezi těmito trhy navzájem a aby odstranily všechny existující právní a správní překážky, které narušují volný pohyb pracovníků v Evropské unii;

29.  vyzývá Evropskou radu, aby za účelem zlepšení vytváření udržitelných pracovních míst zavedla daň z finančních transakcí;

30.  lituje nedostatečného úsilí o zohledňování zásady rovnosti mužů a žen v prioritách roční analýzy růstu navzdory tomu, že Evropský pakt pro rovnost žen a mužů 2011–2020 vyzývá Komisi k zahrnutí hlediska rovnosti pohlaví do roční analýzy růstu; vyzývá Evropskou radu, aby zajistila, že politické pokyny se budou nerovnostmi mezi muži a ženami zabývat; dále vyzývá členské státy, aby prosazovaly dodržování zásady rovnosti mužů a žen při vytváření vnitrostátních programů reforem; vyzývá Komisi, aby členským státům, které zásadu rovnosti mužů a žen nezohledňují, adresovala doporučení pro jednotlivé země;

Investice do vzdělávání a odborné přípravy

31.  vyzývá členské státy, aby upravily a zvýšily investice do vzdělávání, odborné přípravy, podpory podnikatelských schopností a celoživotního učení pro všechny věkové skupiny, nejen prostřednictvím formálního vzdělávání, ale také rozvojem neformálního a informálního vzdělávání, které vede k vyššímu růstovému potenciálu, a varuje před dlouhodobými sociálními a hospodářskými náklady plynoucími ze snížení rozpočtových výdajů na vzdělávání;

32.  vyzývá EU a členské státy, aby překonaly nesoulad mezi nabízenými a poptávanými dovednostmi a nedostatek kvalifikované pracovní síly a zvýšily součinnost mezi vysokými školami, institucemi odborné přípravy, mládežnickými organizacemi a podniky tím, že zlepší předvídání potřeb v oblasti dovedností, že přizpůsobí systémy vzdělávání a odborné přípravy potřebám pracovního trhu a že pracovní síle poskytnou nové dovednosti, a to v zájmu boje proti strukturální nezaměstnanosti a aby pracovní sílu připravily na přechod k inteligentnímu a udržitelnému hospodářství podporujícímu začlenění;

33.  naléhá na členské státy, aby nedovolily, aby úsporná opatření ohrožovala politiku na podporu růstu, a aby upřednostňovaly výdaje na podporu růstu, tedy výdaje na vzdělávání, celoživotní učení, výzkum a inovace, a aby současně zajistily jejich účinnost;

34.  připomíná, že Komise ve své stěžejní iniciativě „Mládež v pohybu“ slíbila, že navrhne kvalitní rámec pro stáže, a vyzývá ji, aby tento rámec urychleně předložila;

35.  pobízí k energickému provádění vnitrostátních kvalifikačních rámců jako nástroje podporujícího rozvoj celoživotního učení;

36.  vybízí Komisi, členské státy a zaměstnavatele, aby vytvářeli více příležitostí pro ženy pracující v odvětvích nových technologií s cílem posílit odvětví vyspělých technologií v souladu s cíli strategie Evropa 2020;

Boj proti chudobě, podpora sociálního začlenění a kvalita veřejných služeb

37.  zdůrazňuje skutečnost, že 49 % evropských občanů podle průzkumu agentury Eurobarometr z listopadu 2011 uvedlo, že boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení považují za prioritní politiku a uvítali by, kdyby ji Evropský parlament prosazoval, přičemž ji upřednostnili před koordinací hospodářských, rozpočtových a daňových politik;

38.  vyzývá členské státy, aby zvýšily přiměřenost a účinnost systémů sociální ochrany, včetně přístupu k důchodovým systémům, které by zohledňovaly rovnost mezi muži a ženami, a zajistily, že budou dále fungovat jako záchranná síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení;

39.  vyzývá členské státy, aby uskutečňovaly strategie aktivního začleňování a zavedly přiměřené a cenově dostupné vysoce kvalitní služby, adekvátní příspěvek ve výši minimálního příjmu a účelové přístupy ke kvalitnímu zaměstnání s cílem zabránit marginalizaci skupin s nízkými příjmy a zranitelných skupin;

40.  vyzývá Komisi a členské státy, aby následovaly výzvu Výboru pro sociální ochranu k vypracování zpráv o sociální oblasti jednotlivých členských států, které by měly participativní charakter, a podpořily tak národní programy reforem, jež budou založeny na společných cílech otevřené metody koordinace v sociální oblasti a poskytly vícerozměrná řešení chudoby, která by podpořila přístup k právům, zdrojům a službám;

41.  vyzývá členské státy a Komisi k zavedení, provádění a vymáhání účinných antidiskriminačních opatření; vyzývá Komisi, aby se v doporučeních vydaných pro jednotlivé země zabývala nedostatečným pokrokem v zavádění a prosazování antidiskriminačních opatření;

42.  vyzývá členské státy, aby ve svých národních programech reforem přesně uvedly, jak budou prostředky z fondů EU využity k podpoře národních cílů v oblasti boje proti chudobě a dalších cílů v oblasti sociálních věcí, zaměstnanosti a vzdělávání, jimiž by se mělo zajistit dosažení cílů strategie Evropa 2020;

43.  varuje, že reformy důchodových systémů, k nimž vyzývá roční analýza růstu, nemohou kvůli podepření deficitů pouze zvýšit věk odchodu do důchodu, ale zároveň musí zohlednit odpracované roky a poskytnout důstojné všeobecné pokrytí, čímž se sníží chudoba starších osob, aniž by se tím ohrozily státní důchodové systémy;

44.  vyzývá EU a členské státy, aby zajistily, že všechny reformy týkající se zdravotnických systémů budou klást důraz na zlepšování kvality a zajištění přiměřenosti, dostupnosti a všeobecného přístupu;

45.  je znepokojen sociálním dopadem krize na chudobu mezi ženami; vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že fiskální konsolidace bude v souladu se sociálním rozměrem strategie Evropa 2020 a s pokyny v oblasti zaměstnanosti; vyzývá Komisi rovněž k tomu, aby posoudila dopady úsporných opatření na rovnost mezi muži a ženami a na zaměstnanost žen;

46.  vyzývá Komisi, aby provedla analýzu zaměřenou na problematiku pohlaví a dodržování zásady rovnosti žen a mužů, pokud jde o dopad důchodových reforem na život žen v EU, aby bylo možné nároky na důchod a systémy sociálního zabezpečení a daňových systémů individualizovat;

Další úsilí potřebné ke zlepšení správy a posílení závazku a demokratické legitimity

47.  je znepokojen skutečností, že úloha Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů v evropském semestru je i nadále nedostatečná; vyjadřuje politování nad tím, že politické pokyny v rámci roční analýzy růstu, jež navrhla Komise a mají být schváleny Evropskou radou, vznikly bez spolupráce s Parlamentem, a proto postrádají demokratickou legitimitu;

48.  podotýká, že pět členských států, které mají v současnosti uzavřeno memorandum o porozumění s Komisí, MMF a ECB, neobdrželo v červenci 2011 doporučení specifikovaná pro jednotlivé země; vyzývá Komisi, aby zajistila, že uplatňování memoranda o porozumění bude v naprostém souladu s dosahováním cílů strategie Evropa 2020 týkajících se zvyšování zaměstnanosti a zmírňování chudoby; trvá na svém názoru, že do programů finanční pomoci Komise, MMF a ECB by měla být zapojena Mezinárodní organizace práce; vyzývá Evropskou radu, aby dotčeným členským státům poskytla nezbytnou podporu v oblasti investic vynakládaných na vytváření udržitelných pracovních míst, vzdělávání a odbornou přípravu a na snižování chudoby, a usnadnila tak jejich přínos k dosažení hlavních cílů EU v těchto oblastech;

49.  vyzývá členské státy, aby s ohledem na vůbec nejhorší hospodářskou krizi, jakou kdy Evropská unie zažila, neprodleně provedly nezbytné národní programy reforem;

o
o   o

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2011)0542. (2) Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 116. (3) Úř. věst. L 308, 24.11.2010, s. 46. (4) Přijaté texty, P7_TA(2011)0466. (5) Přijaté texty, P7_TA(2011)0495. (6) Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11. (7) Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 23. (8) Přijaté texty, P7_TA(2011)0092. (9) Přijaté texty, P7_TA(2011)0230. (10) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 29. (11) Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 6. (12) Úř. věst. L 175, 10.7.1999, s. 43. (13) Úř. věst. L 14, 20.1.1998, s. 9. (14) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.