Evropský parlament,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 92/91/EHS ze dne 3. listopadu 1992 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v těžebním vrtném průmyslu(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu (směrnice o důlních odpadech) a o změně směrnice 2004/35/ES(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí(5),

–  s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích)(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)(7),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (směrnice o odpovědnosti za životní prostředí)(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanovuje rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (rámcová směrnice o vodě)(9),

–  s ohledem na směrnici Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (směrnice o pitné vodě)(10),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (směrnice o podzemních vodách)(11),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (v pozměněném znění)(12) a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020(13),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (nařízení REACH)(14),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (která harmonizuje stávající právní předpisy EU s globálně harmonizovaným systémem OSN (GHS))(15),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh (směrnice o biocidních přípravcích)(16)

–  s ohledem na směrnici 96/82/ES Rady ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (směrnice Seveso II)(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o řešení otázky bezpečnosti těžby ropy a plynu v pobřežních vodách(18),

–  s ohledem na zprávu na téma nekonvenčního plynu v Evropě ze dne 8. listopadu 2011, kterou zadalo generální ředitelství pro energii Komise(19),

–  s ohledem na sdělení, které dne 26. ledna 2012 předalo generální ředitelství pro životní prostředí Komise poslancům Evropského parlamentu ohledně právního rámce EU v environmentální oblasti uplatnitelného na projekty břidlicového plynu,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Energetický plán do roku 2050“(COM(2011)0885),

–  s ohledem na petici 886/2011 (ve věci rizik spojených s průzkumem a těžbou břidlicového plynu v Bulharsku) a petici 1378/2011 (ve věci těžby břidlicového plynu v Polsku),

–  s ohledem na studii Dopady těžby břidlicového plynu a břidličné ropy na životní prostředí a lidské zdraví, kterou v červnu 2011 vypracovalo Generální ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky, Tematický odbor A: Hospodářská a vědecká politika,

–  s ohledem na články 4, 11, 191, 192, 193 a 194 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro právní záležitosti (A7-0283/2012),

A.  vzhledem k tomu, že technologický pokrok posledních let již v některých částech světa nastartoval rychlou těžbu nekonvenčních fosilních paliv v obchodním měřítku; vzhledem k tomu, že se v EU doposud neprovádí těžba v obchodním měřítku a dostupnost zdrojů a možné dopady na životní prostředí a veřejné zdraví je nutné ještě prozkoumat;

B.  vzhledem k tomu, že rozvoj těžby břidlicového plynu je v EU a ve světě kontroverzní otázkou, a proto je nutné důkladně prozkoumat veškeré dopady (na životní prostředí, veřejné zdraví a změnu klimatu) dříve, než bude tato technologie dále rozvíjena;

C.   vzhledem k tomu, že energetický plán do roku 2050 naznačuje, že břidlicový plyn a jiné nekonvenční zdroje by se mohly stát potenciálním novým důležitým zdrojem dodávek v Evropě a jejím sousedství; vzhledem k tomu, že nahrazení uhlí a ropy plynem by ve krátkodobém až střednědobém horizontu mohlo v závislosti na jejich životním cyklu přispět ke snížení emisí skleníkových plynů .

D.   vzhledem k tomu, že plyn lze používat jako základní surovinu při výrobě energie a rovněž jej lze používat jako spolehlivý záložní zdroj pro různé zdroje energie, např. větrnou a solární, což snižuje technické obtíže s vyvážením sítě; vzhledem k tomu, že plyn je také účinným palivem pro vytápění/chlazení a poskytuje celou řadu dalších možností průmyslového využití, což zvyšuje konkurenceschopnost EU;

E.   vzhledem k tomu, že dvě hlavní techniky rozšířené při odhalování potenciálu nekonvenčních fosilních paliv – břidlicového plynu a metanu v uhelném podloží – , tj. horizontální vrty a hydraulické štěpení (frakturace), jsou v této kombinaci využívány pouze deset let a neměly by být kvůli svému kombinovanému využívání a rozsahu zásahů zaměňovány s technikami stimulace vrtu používanými při těžbě konvenčních fosilních paliv;

F.   vzhledem k tomu, že se EU zavázala k dosažení právně závazného cíle snížit emise skleníkových plynů a zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů; vzhledem k tomu, že veškerá rozhodnutí o využívání nekonvenčních fosilních paliv by měla být přijímána v souvislosti s nutností snížit emise;

G.  vzhledem k tomu, že stále není k dispozici žádná (rámcová) směrnice EU, která by upravovala těžební činnosti,

H.  vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici dostatečné údaje o chemických látkách používaných při štěpení a o environmentálních a zdravotních rizicích spojených s hydraulickým štěpením; vzhledem k tomu, že stále ještě probíhá důležitá analýza různých možností a že je stále více třeba dále pokračovat ve výzkumu; vzhledem k tomu, že existence a transparentnost údajů, odebírání vzorků a provádění zkoušek má pro vysoce kvalitní výzkum, od nějž by se odvíjela regulace ochraňující veřejné zdraví a životní prostředí, mimořádný význam;

I.  vzhledem k tomu, že těžba všech druhů fosilních paliv a nerostů s sebou přináší možné ohrožení lidského zdraví a životního prostředí; vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby se na jakákoli rozhodnutí o rozvoji zdrojů fosilních paliv v budoucnu v Evropě uplatňovala zásada předběžné opatrnosti a zásada „znečišťovatel platí“ a aby se přihlédlo k případným dopadům všech fází procesu průzkumu a těžby;

J.  vzhledem k tomu, že některé členské státy EU, např. Francie a Bulharsko, již kvůli obavám týkající se životního prostředí a veřejného zdraví uvalily moratorium na těžbu břidlicového plynu;

K.  vzhledem k tomu, že projekty těžby břidlicového plynu obvykle nejsou předmětem posuzování vlivu na životní prostředí, přestože pro životní prostředí představují hrozbu;

L.  vzhledem k tomu, že úlohou EU je zajistit ve všech svých politikách a činnostech vysokou úroveň ochrany lidského zdraví;

M.  vzhledem k tomu, že celá řada evropských vlád, např. ve Francii, Bulharsku, německém Severním Porýní-Vestfálsku, švýcarských kantonech Fribourg a Vaud, a také řada států USA (Severní Karolína, New York, New Jersey a Vermont a více než 100 místních správ) a další země po celém světě (Jihoafrická republika, kanadský Quebec, australský Nový Jižní Wales) již zavedly zákaz nebo moratorium na používání hydraulického štěpení při těžbě ropy nebo břidlicového plynu nebo jiných nepropustných horninových formací;

N.  vzhledem k tomu, že řada členských států, např. Česká republika, Rumunsko a Německo, v současnosti uvažují o uvalení moratoria na průzkum a těžbu ropy a břidlicového plynu nebo jiných nepropustných horninových formací;

O.  vzhledem k tomu, že směrnice o odpovědnosti za životní prostředí nezavazuje provozovatele k uzavření vhodného pojistného krytí z důvodu vysokých nákladů, které jsou spojeny s nehodami v odvětvích těžebního průmyslu;

Obecný rámec – právní předpisy, provádění, sledování a spolupráce

1.  rozumí průzkumem a těžbou břidlicového plynu nekonvenční uhlovodíkový průzkum a těžbu využívající metody horizontálních vrtů a vysokoobjemového hydraulického štěpení, které se uplatňují v odvětvích fosilních paliv na celém světě;

2.  zdůrazňuje, že bez ohledu na výlučné přednostní právo členských států těžit své energetické zdroje by jakýkoli rozvoj nekonvenčních fosilních paliv měl zajistit spravedlivé a rovné podmínky pro všechny v celé Unii, a to při bezvýhradném dodržení příslušných právních předpisů EU v oblasti bezpečnosti a ochrany životního prostředí;

3.  domnívá se, že je zapotřebí provést důkladnou analýzu právního rámce, zejména pokud jde o průzkum a těžbu nekonvenčních fosilních paliv; vítá v této souvislosti připravované dokončení řady studií Komise o určení rizik, životního cyklu emisí skleníkových plynů, chemických látkách, vodě, využívání půdy a dopadech břidlicového plynu na trhy s energií v EU; naléhavě žádá členské státy, aby v otázce dalších kroků v oblasti nekonvenčních fosilních paliv až do ukončení probíhající analýzy regulačního rámce postupovaly obezřetně a účinně prováděly veškeré platné právní předpisy, neboť je to velmi důležité pro snížení rizika činností souvisejících s těžbou plynu;

4.  vyzývá Komisi, aby v návaznosti na dokončení svých studií, provedla na základě evropského regulačního rámce pro ochranu zdraví a životního prostředí řádné hodnocení a navrhla co nejdříve a v souladu s zásadami Smlouvy vhodná opatření a pokud to bude nutné také legislativní opatření;

5.   zdůrazňuje, že s těžbou nekonvenčních fosilních paliv jsou stejně jako s těžbou konvenčních fosilních paliv spojena rizika; je přesvědčen, že by tato rizika neměla být podceňována a že je třeba je v rámci účinného regulačního rámce zmírnit prostřednictvím preventivních opatření, včetně náležitého plánování, zkoušek, nových a nejlepších dostupných technologií, osvědčených postupů v tomto průmyslovém odvětví a nepřetržitého shromažďování údajů, sledování a podávání zpráv; považuje za nutné před zahájením činností spojených s nekonvečními fosilními palivy vyžadovat alespoň měření výchozí úrovně přirozeně se vyskytujícího metanu a chemických látek v podzemních vodách ve vodonosné vrstvě a stávající úrovně kvality ovzduší na místech potenciálních vrtů; dále se domnívá, že pravidelné zapojování výrobců původního zařízení nebo rovnocenného zařízení by mohlo zajistit, aby hlavní bezpečnostní zařízení a zařízení na ochranu životního prostředí stále fungovaly účinným způsobem a aby byly dodržovány bezpečnostní normy;

6.  bere na vědomí předběžné posouzení právního rámce EU v environmentální oblasti uplatnitelného na hydraulické štěpení, které provedla Komise; naléhavě vyzývá Komisi, aby využila své pravomoci ohledně řádného provádění a uplatňování klíčových právních předpisů EU v oblasti životního prostředí ve všech členských státech a aby neprodleně vydala pokyny ohledně stanovení výchozích údajů týkajících se vody nutných pro posouzení vlivu průzkumu a těžby břidlicového plynu na životní prostředí a určila kritéria, která mají být použita pro posouzení dopadů hydraulického štěpení na zásoby podzemních vod v různých geologických formacích, včetně případného úniku, a kumulativních dopadů;

7.  vyzývá Komisi, aby zavedla celoevropský rámec pro řízení rizik spojených s průzkumem a těžbou nekonvenčních fosilních paliv s cílem zajistit, aby harmonizovaná ustanovení o ochraně lidského zdraví a životního prostředí byla uplatňována ve všech členských státech;

8.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a příslušnými regulačními orgány zavedla průběžné sledování vývoje v této oblasti a přijala potřebná opatření pro doplnění a rozšíření stávajících právních předpisů EU týkajících se životního prostředí;

9.  konstatuje, že metan je silným skleníkovým plynem, jehož emise musejí být v plném rozsahu podchyceny buď podle směrnice 2003/87/ES (ETS) nebo podle rozhodnutí č. 406/2009/ES („rozhodnutí o sdíleném úsilí“);

10.  zdůrazňuje, že účinnost úpravy průzkumu a těžby nekonvenčních fosilních paliv, která je zcela v souladu se stávajícími právními předpisy EU, jednoznačně závisí na snaze a zdrojích příslušných vnitrostátních orgánů; vyzývá proto členské státy, aby zajistily dostatečné lidské a technické kapacity v oblasti sledování, inspekcí a vymáhání povolených činností, včetně patřičné odborné přípravy pro pracovníky příslušných vnitrostátních orgánů;

11.   poukazuje na záslužnou práci, již odvedly renomované instituce, především Mezinárodní energetická agentura, aby připravily pokyny uvádějící osvědčené postupy v oblasti předpisů upravujících nekonvenční plyn a hydraulické štěpení;

12.  vyzývá k tomu, aby byl vypracován komplexní soubor evropských referenčních dokumentů uvádějících nejlepší dostupné techniky štěpení na základě solidních vědeckých technických postupů;

13.  vyzývá vnitrostátní orgány, které povolily těžbu nekonvenčních fosilních paliv, aby přezkoumaly platnou vnitrostátní právní úpravu pro budování vrtů pro konvenční fosilní paliva a tato ustanovení novelizovaly tak, aby pokrývala zvláštnosti těžby nekonvenčních fosilních paliv;

14.   uznává, že odvětví nese primární odpovědnost za předcházení nehodám a za účinnou reakci na nehody; vyzývá Komisi, aby zvážila začlenění činností spojených s hydraulickým štěpením do přílohy III směrnice o odpovědnosti za životní prostředí a povinnost příslušných orgánů vyžadovat od provozovatelů finanční záruky odpovědnosti za životní prostředí a občanskoprávní odpovědnosti v dostatečné výši, které pokryjí náklady v případě nehody nebo nečekaných negativních dopadů způsobených jejich vlastními činnostmi nebo činnostmi, jimiž byly pověřeny třetí strany; zastává názor, že dojde-li ke znečištění životního prostředí, měla by se uplatňovat zásada „znečišťovatel platí“; vítá pokrok, k němuž v odvětví došlo s ohledem na vysoké normy ochrany životního prostředí a bezpečnosti; zdůrazňuje, že je důležité, aby se jejich dodržování sledovalo prostřednictvím pravidelných inspekcí uskutečňovaných vyškolenými a nezávislými odborníky;

15.  vyzývá energetické společnosti působící v oblasti těžby nekonvenčních fosilních paliv, aby investovaly do výzkumu s cílem zlepšovat technologie nekonvenčních fosilních paliv z hlediska jejich vlivu na životní prostředí; naléhavě vyzývá podniky a akademické instituce se sídlem v EU, aby rozvinuly odpovídající programy spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje, které by zajistily lepší porozumění otázkám bezpečnosti a rizik při průzkumu a těžbě nekonvenčních fosilních paliv;

16.  opakuje svou výzvu určenou Komisi a členským státům, kterou vyjádřil ve svém usnesení ze dne 15. března 2012 k plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050, aby se zasazovaly o rychlejší plnění dohody G-20 o odstraňování dotací na fosilní paliva; domnívá se, že na průzkum a těžbu zdrojů fosilních paliv, včetně nekonvenčních zdrojů, nesmí být poskytovány dotace z veřejných prostředků;

17.  zastává názor, že vzájemné dohody o zachování důvěrnosti ve věci škod na životním prostředí a na zdraví lidí a zvířat, které platily mezi vlastníky půdy v bezprostřední blízkosti vrtů břidlicového plynu a provozovateli v oboru břidlicového plynu ve Spojených státech amerických, by nebyly v souladu s povinnostmi EU a členských států vyplývajícími z Aarhuské úmluvy, směrnice o přístupu k informacím (2003/4/ES) a směrnice o odpovědnosti za životní prostředí;

Environmentální aspekty hydraulického štěpení

18.  uznává, že průzkum a těžba břidlicového plynu mohou vést ke složitým a vzájemně provázaným interakcím s okolním životním prostředím, zejména v důsledku používaných technologií hydraulického štěpení, složení těžební tekutiny, hloubky a provedení vrtů, jakož i rozlohy zasaženého povrchu;

19.  uznává, že pro plánování a metodu těžby jsou určující typy hornin přítomné v daném regionu; požaduje, aby dříve, než bude uděleno povolení, bylo povinné provést výchozí analýzu podzemních vod a geologickou analýzu hlubinné i mělké geologie potenciální břidlicové oblasti, které by zahrnovaly zprávy o veškeré minulé či současné těžební činnosti v daném regionu;

20.  zdůrazňuje, že je nutné vypracovat vědecké studie týkající se dlouhodobých dopadů znečištění ovzduší a kontaminace vody, které jsou spojeny se štěpením, na lidské zdraví;

21.  vyzývá Komisi, aby zajistila účinné provádění ustanovení o posouzení dopadů těžby na životní prostředí ve vnitrostátních právních předpisech; zároveň zdůrazňuje, že každé posouzení dopadů je třeba provést v rámci otevřeného a transparentního procesu;

22.  připomíná, že „pokyny Komise k uplatňování směrnice 85/337/EHS na projekty spojené s výzkumem a těžbou nekonvenčních uhlovodíků“ (Ares (2011) 1339393), které dne 12. prosince 2011 vydalo GŘ pro životní prostředí Evropské komise, potvrzují, že směrnice Rady 85/337/EHS ve znění pozměněném a kodifikovaném směrnicí 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých projektů na životní prostředí (známá jako směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí či směrnice EIA) upravuje průzkum a těžbu nekonvenčních uhlovodíků; dále připomíná, že jakákoli uplatňovaná metoda hydraulického štěpení je součástí všech činností týkajících se průzkumu a těžby konvenčních a nekonvenčních uhlovodíků, které upravují výše uvedené právní předpisy EU v oblasti životního prostředí a směrnice 94/22/ES Evropského paramentu a Rady ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků;

23.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy, jejichž cílem bude zajistit, aby ustanovení směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí odpovídajícím způsobem zahrnovala i specifické rysy průzkumu a těžby břidlicového plynu, břidličné ropy a metanu v uhelném podloží; trvá na tom, aby předchozí posouzení vlivů na životní prostředí zahrnovalo i dopady na kvalitu ovzduší, půdy a vody, na geologickou stabilitu, využívání půdy a hlukové znečištění během celého životního cyklu;

24.  vyzývá, aby do přílohy I směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí byly začleněny projekty, které zahrnují hydraulické štěpení;

25.  konstatuje, že existuje riziko seismických otřesů, jak dokazuje průzkum ložisek břidlicového plynu v severovýchodní Anglii; souhlasí s doporučeními obsaženými ve zprávě, jejíž vypracování zadala britská vláda, podle které by provozovatelé měli splňovat určité normy pro stanovení seismických a mikroseismických účinků;

26.  připomíná, že udržitelnost břidlicového plynu nebyla dosud prokázána; vyzývá Komisi a členské státy, aby důkladně posoudily emise skleníkových plynů vznikající během celého procesu těžby a produkce s cílem prokázat jejich ekologickou nezávadnost;

27.  domnívá se, že je v souvislosti s odpovědností vhodné přesunout důkazní břemeno na provozovatele v oblasti břidlicového plynu v případech, kdy s ohledem na povahu narušení a jeho negativní účinky, jiné možné příčiny a jakékoli jiné okolnosti posouzení pravděpodobnosti naznačují, že činnost související s břidlicovým plynem byla příčinou škod na životním prostředí;

28.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na výslovné začlenění štěpných kapalin jakožto „nebezpečného odpadu“ do přílohy III evropské směrnice o odpadech (2008/98/ES);

29.   připouští, že hydraulické štěpení vyžaduje použití poměrně značných objemů vody, přičemž je voda v EU obzvláště citlivým zdrojem; zdůrazňuje, že je zapotřebí předem vytvořit plány na získávání vody vycházející z hydrologické situace daného místa a zohlednit místní zdroje vody, potřeby místních uživatelů vody a kapacity čištění odpadních vod;

30.  vyzývá Komisi, aby zajistila dodržování platných evropských norem v oblasti ochrany životního prostředí v jejich plném rozsahu, zejména pokud jde o vodu používanou při hydraulickém štěpení, a odpovídající postih v případě jejich nedodržení;

31.  připomíná, že rámcová směrnice o vodě požaduje, aby členské státy provedly opatření nutná k prevenci zhoršování stavu všech podzemních vod, včetně znečištění z bodových zdrojů, jako je průzkum a těžba uhlovodíků;

32.   vyzývá průmyslové podniky, aby v rámci transparentní spolupráce s vnitrostátními regulačními úřady, environmentálními skupinami a komunitami přijaly nezbytná opatření pro prevenci zhoršení stavu všech příslušných podzemních vod a tím zachovaly dobrý stav podzemních vod, jak je vymezen v rámcové směrnici o vodě a směrnici o podzemních vodách;

33.   připouští, že hydraulické štěpení probíhá hluboko pod úrovní zásobáren podzemních vod; je proto přesvědčen, že jelikož ropné vrty protínají zdroje pitné vody, hlavním problémem v oblasti znečištění podzemních vod integrita je vrtu, kvalita pláště a cementace a jejich schopnost odolávat vysokému tlaku vstřikované kapaliny a otřesům půdy slabší intenzity;

34.  požaduje, aby bylo hydraulické štěpení ze zásady zakázáno v některých citlivých a zvláště ohrožených oblastech, např. ve vymezených ochranných pásmech vodních zdrojů a v jejich okolí a v oblastech těžby uhlí;

35.   zdůrazňuje, že účinná prevence vyžaduje soustavné sledování přísného dodržování nejvyšších norem a postupů při budování vrtné sondy a její údržbě; domnívá se, že by provozovatelé měli odpovědným orgánům předkládat zprávy o řádném dokončení vrtů; zdůrazňuje, že jak v rámci odvětví, tak ze strany odpovědných orgánů by měla být ve všech fázích zajištěna pravidelná kontrola kvality integrity pláště a cementace a rovněž kvality podzemních vod prostřednictvím odběru vzorků pro kontrolu kvality pitné vody, a to v úzké spolupráci s vodohospodářskými společnostmi; poukazuje na to, že kontrola vyžaduje značné lidské zdroje a odborné znalosti na všech úrovních;

36.  vyzývá Komisi, aby neprodleně vydala pokyn týkající se stanovení základních údajů o sledování vody nutných pro posouzení dopadů průzkumu a těžby břidlicového plynu na životní prostředí a stanovila kritéria, která mají být použita pro posouzení dopadů hydraulického štěpení na zásobárny podzemních vod v různých geologických formacích, včetně případného úniku a kumulativních dopadů;

37.  doporučuje, aby provozovatelé, regulační orgány a záchranné složky společně vypracovali standardizované plány pro reakci na krizové situace a vytvořili specializované týmy pro reakci na tyto situace;

38.  domnívá se, že recyklace vody v uzavřeném oběhu v místě při využití ocelových skladovacích nádrží představuje z hlediska životního prostředí nejšetrnější způsob, jak nakládat se zpětně vytékající vodou a snížit její objem, omezit nebezpečí povrchových úniků, náklady, přepravu a poškození silnic při převozu vody za účelem jejího vyčištění; je přesvědčen, že tento druh recyklace by se měl uplatňovat v co největší míře; v souladu s ustanoveními rámcové směrnice o vodě odmítá vpouštění zpětně vytékající odpadní vody v rámci její likvidace do geologických formací;

39.  požaduje, aby byly provozovatelé ve spolupráci s vodohospodářskými společnostmi a příslušnými orgány přísně dodržovali platné normy pro čištění odpadních vod a povinné vodohospodářské plány; zdůrazňuje však, že stávající čističky odpadních vod jsou pro čištění odpadních vod vznikajících při hydraulickém štěpení nedostatečně vybaveny a mohou z nich do řek a vodních toků unikat znečišťující látky; domnívá se proto, že odpovědné orgány by měly v dotčených členských státech provést úplné posouzení všech příslušných čističek odpadních vod;

40.  zdůrazňuje, že mezi vrtnými plochami a studnami by měla být zachována minimální bezpečná vzdálenost;

41.  domnívá se, že celá řada současných sporů o nekonvenčních fosilních palivech je zčásti důsledkem toho, že průmyslové subjekty zprvu odmítaly zveřejnit chemické složení těžebních kapalin; zastává názor, že je nutné, aby byla zajištěna plná transparentnost a bezpodmínečná povinnost všech provozovatelů zveřejňovat veškeré informace týkající se chemického složení a koncentrace těžebních kapalin a dodržování platných předpisů EU v rámci nařízení REACH;

42.  zastává názor, že vzájemné dohody o zachování důvěrnosti ve věci škod na životním prostředí a na zdraví lidí a zvířat, například dohody, které platily mezi vlastníky půdy v bezprostřední blízkosti vrtů břidlicového plynu a podnikateli v oblasti břidlicového plynu ve Spojených státech amerických, by nebyly v souladu se závazky EU a členských států vyplývajícími z Aarhuské úmluvy, ze směrnice o přístupu k informacím (2003/4/ES) a směrnice o odpovědnosti za životní prostředí;

43.  konstatuje, že vrtné plochy s více horizontálními vrty z jednoho vrtného řetězce snižují využívání půdy a narušení krajiny;

44.  konstatuje, že pro vrty břidlicového plynu ve Spojených státech je charakteristické, že jejich objem produkce po prvních dvou letech prudce klesá, což vede k vyšší intenzitě těžby u nových vrtů; konstatuje, že skladovací nádrže, kompresorové stanice a potrubní infrastruktura dále zvyšují negativní dopady činností související s těžbou břidlicového plynu na využívání půdy;

45.  vyzývá členské státy, které se rozhodnou rozvíjet těžbu břidlicového plynu nebo zdrojů jiných nekonvečních fosilních paliv, aby Komisi zaslaly své vnitrostátní plány, ve kterých podrobně uvedou, jakým způsobem je těžba těchto zdrojů harmonizována s jejich vnitrostátními cíli v oblasti snižování emisí v souladu s rozhodnutím EU o sdíleném úsilí;

46.  uznává, že soustavný technologický pokrok v oblasti hydraulického štěpení a horizontálních vrtů přispívá ke zvyšování bezpečnosti těžby nekonvenčních fosilních paliv a snížení případných vlivů na životní prostředí; vyzývá průmyslové subjekty, aby i nadále usilovaly o pokrok v oblasti rozvoje technologií a zdrojů nekonvenčních fosilních paliv využívaly ta nejlepší technologická řešení;

47.  vyzývá příslušné vnitrostátní geologické úřady, aby provedly základní sledování seismické aktivity v seismicky citlivých oblastech, v nichž byla vydána povolení k těžbě břidlicového plynu, s cílem stanovit přirozenou seismickou aktivitu, což by umožnilo posoudit, zda může dojít k vyvolání otřesů, a jaký by byl jejich případný dopad;

48.  upozorňuje, že jakýkoli příznivý výsledek srovnání bilance životního cyklu emisí skleníkových plynů pocházejících z břidlicového plynu a uhlí vychází z jejich životnosti v atmosféře po dobu 100 let; domnívá se, že jelikož je nutné zajistit, aby celosvětové emise dosáhly nejvyšších hodnot nejpozději v roce 2020, je opodstatněné provést posouzení v kratší lhůtě, např. 20 let; vyzývá k dalšímu vědeckému výzkumu fugitivních emisí metanu s cílem zlepšit jejich zúčtování v kontextu vykazování ročních inventur členských států a cílů podle rozhodnutí EU o sdíleném úsilí;

49.  vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrhy, v nichž by stanovila povinnost používat u všech vrtů břidlicového plynu v EU zařízení pro spalování unikajícího plynu s cílem omezit spalování na případy, kdy existují obavy o bezpečnost, a zcela zakázat větrání všech vrtů břidlicového plynu ve snaze omezit fugitivní emise metanu a těkavých organických sloučenin spojených s břidlicovým plynem;

Účast veřejnosti a místní podmínky

50.  uznává, že těžební činnost může zhoršit životní podmínky; proto vyzývá k tomu, aby tato skutečnost byla zohledněna v okamžiku přidělování nezbytných povolení k průzkumu a těžbě zdrojů uhlovodíků a aby byla přijata veškerá potřebná opatření, zejména ze strany průmyslových subjektů prostřednictvím využívání nejlepších dostupných technik a ze strany orgánů veřejné správy prostřednictvím uplatňování přísných předpisů k co možná největšímu snížení nepříznivých důsledků této činnosti;

51.  vyzývá průmyslové subjekty, aby zapojily místní komunity a projednávaly společná řešení s cílem minimalizovat dopady rozvoje těžby břidlicového plynu na dopravu, kvalitu silnic a hladinu hluku v místech, kde je tato těžební činnost prováděna;

52.  žádá členské státy, aby orgány místní správy byly plně informovány a začleněny, zejména pokud jde o fázi posuzování žádostí o povolení k průzkumu a těžbě; požaduje zejména plný přístup ke studiím dopadu na životní prostředí, zdraví obyvatel a místní hospodářství;

53.  domnívá se, že by účast veřejnosti měla být zajištěna prostřednictvím vhodného informování veřejnosti a veřejných konzultací před zahájením každé fáze těžby a průzkumu; požaduje větší transparentnost, pokud jde o dopady a používané chemické látky a technologie, a rovněž větší transparentnost veškerých inspekcí a kontrolních opatření s cílem zajistit pochopení řízení těchto činností a důvěru veřejnosti;

54.  uznává, že řešení všech otázek spojených s nekonvenčními fosilními palivy vyžaduje lepší výměny informací mezi průmyslovými subjekty, regulačními orgány a veřejností;

55.  v této souvislosti vítá prostředky, které byly na tento dialog s veřejností přiděleny v rámci rozpočtu EU na rok 2012, a vybízí členské státy, aby tyto finanční prostředky využily pro zajištění lepší informovanosti občanů, kteří žijí v oblastech s potenciálem pro těžbu nekonvenčních fosilních paliv, a jejich skutečné účasti na přijímání rozhodnutí v rámci struktur veřejné správy na místní a vnitrostátní úrovni;

Mezinárodní aspekty

56.  domnívá se, že používání břidlicového plynu a dalších fosilních paliv musí být v souladu s článkem 2 Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), který vyzývá ke „stabilizaci koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by umožnila předejít nebezpečným důsledkům vzájemného působení lidstva a klimatického systému“, a zdůrazňuje, že velká závislost na infrastrukturách využívajících fosilní palivo, jako je břidlicový plyn, by dosažení tohoto mezinárodního cíle mohla znemožnit;

57.  domnívá se, že celosvětové zvýšení průzkumu a produkce břidlicového plynu povede ke značnému nárůstu fugitivních emisí metanu a že dosud nebyl posouzen celkový potenciál břidlicového plynu z hlediska globálního oteplování; zdůrazňuje proto, že těžba ropy a plynu z nekonvenčních zdrojů by mohla zbrzdit dosažení sedmého rozvojového cíle tisíciletí, který se týká zajištění ekologické udržitelnosti, a ohrozit nejnovější mezinárodní závazky v oblasti změny klimatu zakotvené v Kodaňské dohodě; konstatuje, že změna klimatu již nyní nejvíce postihuje chudé země; dále zdůrazňuje, že kromě přímých dopadů na zdraví a životní prostředí představuje těžba nekonvenčního plynu a ropy i značnou hrozbu pro obživu jednotlivců, a to zejména v afrických zemích, kde jsou místní společenství z velké části závislá na přírodních zdrojích v zemědělství a rybolovu;

58.  trvá na tom, že v oblasti těžby břidlicového plynu je třeba poučit se ze zkušeností USA; se zvláštním znepokojením konstatuje, že těžba břidlicového plynu vyžaduje velmi velké množství vody, což může ztížit dosažení sedmého rozvojového cíle tisíciletí, pokud jde o přístup k čisté vodě a zajištění dodávek potravin, a to zejména v chudých zemích, které již nyní čelí velkému nedostatku vody;

59.  připomíná, že získávání půdy za účelem těžby ropy a plynu má největší podíl na záborech půdy v rozvojových zemích, což může představovat významnou hrozbu pro domorodé komunity, zemědělce a chudé lidi po celém světě, pokud jde o přístup k vodě, úrodné půdě a potravinám; konstatuje, že po zhroucení finančních trhů v roce 2008 došlo k výraznému zrychlení globálních investic do těžebního průmyslu ze strany zajišťovacích a penzijních fondů, což povzbudilo další těžbu; zdůrazňuje tudíž, že veškeré evropské hospodářské subjekty by měly o otázkách pronájmu či koupě půdy jednat vždy transparentně a konzultovat je v úzké spolupráci se všemi relevantními správními orgány a místními komunitami;

60.  konstatuje, že jelikož není jasné, zda současný regulační rámec právních předpisů EU poskytuje odpovídající záruky ve vztahu k rizikům pro životní prostředí a lidské zdraví, které vyplývají z činností souvisejících s těžbou břidlicového plynu, provádí Komise v současnosti řadu studií, jehož předložení se očekává později v letošním roce; domnívá se, že výsledky těchto studií o těžbě břidlicového plynu a s nimi související doporučení musí být plně zohledněny evropskými společnostmi v rozvojových zemích; je znepokojen dopady činnosti ropných společností na životní prostředí, zdraví a rozvoj, zejména v subsaharské Africe, a to vzhledem k tomu, že kapacita v některých zemích tohoto regionu, pokud jde o provádění a vymáhání dodržování právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví, je omezená; dále uvádí, že by evropské společnosti měly uplatňovat odpovědné průmyslové normy bez ohledu na místo, kde působí;

61.  vyjadřuje znepokojení nad potenciálními investicemi evropských společností do nekonvenčních zdrojů ropy či plynu v rozvojových zemích;

62.  zdůrazňuje, že je nutné dodržovat závazek EU, pokud jde o zajištění soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je zakotvena v článku 208 SFEU; je toho názoru, že pokud jde o domácí společnosti, které investují do těžebních činností, měla by EU ovlivňovat jejich chování a vybízet je k používání udržitelnějších postupů, např. zpřísněním norem pro řízení společností a nařízení platných pro banky a fondy, které tyto společnosti financují, a to včetně uplatňování zásad pro financování rozvojových projektů (tzv. equator principles), zásad pro odpovědné investování a pravidel Evropské investiční banky a Bazilejského výboru pro bankovní dohled;

63.  připomíná, že mezinárodní ropné společnosti podléhají kromě právních předpisů zemí, kde působí, rovněž jurisdikci soudů v těch zemích, kde jsou kótovány na burze cenných papírů; domnívá se, že právní úprava domovské země by měla poskytovat účinné prostředky na ochranu lidských práv v situacích, kdy existují nedostatky v odpovědnosti, a to po vzoru ustanovení „Alien Tort Claims Acts“ platných v USA;

64.  konstatuje, že existují mnohé nástroje, které by mohly negativní sociální a ekologické dopady těžebního průmyslu řešit, např. globální iniciativa pro podávání zpráv (GRI), iniciativa OSN Global Compact a pokyny OECD pro nadnárodní podniky; poukazuje však na to, že pokyny, jejichž dodržování je dobrovolné, nejsou pro zmírnění negativních důsledků těžby dostatečné;

65.  připomíná, že směrnice EU o účetnictví a transparentnosti jsou v současné době předmětem přezkumu, což je příležitostí k předejití daňovým únikům a korupci ze strany těžebního průmyslu;

66.  naléhavě vyzývá Komisi, aby nalezla nové možnosti, jak zpřísnit normy odpovědnosti nadnárodních společností ve vztahu k sociálním právům a právům v oblasti životního prostředí a možné prostředky jejich provádění;

67.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že ve světě působí společnosti těžící nekonvenční ropu a plyn, které se řídí různými standardy bezpečnosti; vyzývá členské státy, aby požadovaly po společnostech, jejichž ústředí se nachází v EU, aby normy EU uplatňovaly celosvětově v rámci veškeré své činnosti;

o
o   o

68.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3. (2) Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 9. (3) Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 15. (4) Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3. (5) Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1. (6) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. (7) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s.17. (8) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56. (9) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. (10) Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32. (11) Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 12. (12) Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32. (13) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136. (14) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1. (15) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1. (16) Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1. (17) Úř. věst. L 10, 14.1.1997, s. 13. (18) Přijaté texty, P7_TA(2011)0366. (19) TREN/R1/350-2008 lot 1, http://ec.europa.eu/energy/studies/doc/2012_unconventional_gas_in_europe.pdf.