Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) ze dne 20. října 2005 o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů,

–  s ohledem na Protokol o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech připojený k Amsterodamské smlouvě pozměňující Smlouvu o Evropské Unii, smlouvy o založení Evropských společenství a některé související akty,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách)(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“)(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě)(4) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV(6),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1718/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006 o provádění programu podpory evropského audiovizuálního odvětví (MEDIA 2007)(7),

–  s ohledem na interpretační sdělení Komise o některých aspektech ustanovení směrnice o „televizi bez hranic“ týkajících se televizní reklamy(8),

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/952/ES ze dne 20. prosince 2006 o ochraně nezletilých osob a lidské důstojnosti a o právu na odpověď v souvislosti s konkurenceschopností evropského průmyslu audiovizuálních a on-line informačních služeb(9),

–  s ohledem na závěry Rady o ochraně dětí v digitálním světě(10),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Tvůrčí Evropa (COM(2011)0785), jenž předložila Komise,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. prosince 2008 nazvané „Směrem k dostupné informační společnosti“ (COM(2008)0804),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. srpna 2010 nazvané „Digitální agenda pro Evropu“ (COM(2010)0245),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2008 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o veřejnoprávním vysílání v digitální době: budoucnosti duálního systému(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2011 o evropském filmu v digitálním věku(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2012 o strategii k posílení práv zranitelných spotřebitelů(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o on-line distribuci audiovizuálních děl v Evropské unii(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2012 o ochraně dětí v digitálním prostředí(16),

–  s ohledem na doporučení Komise 2009/625/ES ze dne 20. srpna 2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí pro vyšší konkurenceschopnost audiovizuálního průmyslu a průmyslu obsahu a otevřenou znalostní společnost(17),

–  s ohledem na první zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 24. září 2012 o uplatňování článků 13, 16 a 17 směrnice 2010/13/EU v období 2009–2010 – Podpora evropských děl v programovém vysílání a audiovizuálních mediálních službách na vyžádání v EU (COM(2012)0522),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. září 2012 nazvané „Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v EU“ (COM(2012)0537),

–  s ohledem na první zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 4. května 2012 o uplatňování směrnice 2010/13/EU o audiovizuálních mediálních službách „Audiovizuální mediální služby a zařízení připojená k internetu: pohled do minulosti a do budoucnosti“ (COM(2012)0203),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0055/2013),

A.  vzhledem k tomu, že směrnice o audiovizuálních mediálních službách (SAMS) je klíčovým prvkem právní úpravy EU v oblasti médií;

B.  vzhledem k tomu, že audiovizuální služby jsou stejně tak kulturními službami jako službami hospodářskými;

C.  vzhledem k tomu, že SAMS vychází ze zásady technologické neutrality, a proto se vztahuje na všechny služby s audiovizuálním obsahem bez ohledu na technologii používanou k poskytování tohoto obsahu a současně zajišťuje rovné podmínky pro všechny poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb;

D.  vzhledem k tomu, že SAMS jakožto nástroj vnitřního trhu zajišťuje volný pohyb audiovizuálních mediálních služeb, dodržuje právo na svobodu projevu a volný přístup k informacím a současně zaručuje ochranu cílů veřejného zájmu, včetně autorských práv, svobody sdělovacích prostředků, svobody informací a svobody projevu;

E.  vzhledem k tomu, že SAMS se rovněž snaží brát ohled na kulturní povahu audiovizuálních mediálních služeb, které mají jako nositelé identity a hodnot zvláštní význam pro společnost a demokracii, a ochránit nezávislý kulturní vývoj v členských státech, při současném zaručení kulturní rozmanitosti v Unii, zejména cestou minimální harmonizace a podporou evropských audiovizuálních děl;

F.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé budou z důvodu konvergence technologií stále méně rozlišovat mezi lineárními a nelineárními službami;

G.  vzhledem k tomu, že je třeba usilovat o rovné podmínky, neboť rozdílné úrovně regulace lineárních a nelineárních služeb již nejsou pro spotřebitele rozpoznatelné, a může proto docházet k narušení hospodářské soutěže;

H.  vzhledem k tomu, že na trzích audiovizuálních mediálních služeb dochází k významným technologickým změnám a rovněž k vývoji obchodních postupů a modelů, což má vliv na to, jakou formou je obsah divákům poskytován a jak se k němu mohou dostat;

I.  vzhledem k tomu, že přístupnost audiovizuálních mediálních služeb je nezbytná k tomu, aby se zajistilo právo osob se zdravotním postižením a starších osob na účast a integraci do sociálního a kulturního života v EU, zejména pak prostřednictvím rozvoje nových platforem pro poskytování obsahu jako je IPTV a televize s internetem;

J.  vzhledem k tomu, že z důvodu stále rychlejšího technologického vývoje a konvergence mediálních platforem je třeba obzvláště se zaměřit na mediální gramotnost;

K.  vzhledem k tomu, že ochrana nezletilých je v důsledku současného technologického vývoje stále naléhavější a náročnější;

L.  vzhledem k tomu, že některé členské státy neprovedly SAMS včas, popř. nikoli v plném rozsahu nebo správným způsobem;

M.  vzhledem k tomu, že provedení článku 13 SAMS, který se týká podpory evropských děl prostřednictvím služeb na vyžádání, není ve většině členských států dostatečně normativní na to, aby byl splněn cíl kulturní rozmanitosti uvedený ve směrnici;

N.  vzhledem k tomu, že z těchto důvodů nelze plně posoudit provádění SAMS ani důkladně zhodnotit, zda je účinná;

O.  vzhledem k tomu, že rozšíření trhů audiovizuálních mediálních služeb a rozvoje hybridních služeb znamená nové výzvy v celé řadě oblastí, např. v oblasti hospodářské soutěže, práva duševního vlastnictví, vývoje současných a nástupu nových forem audiovizuálních obchodních sdělení a overlay reklamy, které způsobují problémy s integritou programů a zpochybňují přiměřenost a účinnost SAMS a rovněž její vztah k jiným právním nástrojům EU;

P.  vzhledem k tomu, že ustanovení článku 15 SAMS vycházejí ze spravedlivé rovnováhy zájmů všech zúčastněných stran spočívající v respektování práva veřejnosti na přístup k informacím na jedné straně a práva vlastnit majetek a svobody podnikání na straně druhé;

Aktuální stav

1.  připomíná Komisi její závazek prosazovat program inteligentní regulace a význam včasných a relevantních ex post kontrol právních předpisů EU, aby byla kvalita regulace řízena během celého cyklu tvorby politiky;

2.  zdůrazňuje v tomto ohledu, že podle článku 33 SAMS byla Komise povinna předložit zprávu o uplatňování této směrnice nejpozději do 19. prosince 2011;

3.  konstatuje, že Komise předložila svou zprávu o uplatňování směrnice dne 4. května 2012, a tedy se značným zpožděním;

4.  rovněž konstatuje, že členské státy provedly SAMS obzvlášť nejednotně;

5.  zdůrazňuje, že SAMS je i nadále vhodným nástrojem k celounijní koordinaci vnitrostátních právních předpisů upravujících všechna audiovizuální média a k zachování zásad Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů;

6.  poukazuje zejména na to, že zásada „země původu“ – je-li správně uplatňována – poskytuje vysílacím stanicím důležitou jednoznačnost a jistotu ohledně podmínek jejich fungování;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise ve své zprávě o uplatňování směrnice neposoudila, zda je s ohledem na tato zjištění nutné SAMS případně přizpůsobit, jak požaduje článek 33;

8.  vyzývá Komisi, aby podporovala jednotné a úplné provedení SAMS v členských státech a zejména aby dbala na to, aby při provádění do vnitrostátního práva byly dostatečně zohledněny konkretizující definice pojmů uvedené v bodech odůvodnění této směrnice;

9.  rozhodně se vyjadřuje pro to, aby byl s ohledem na vývoj zvyklostí televizních diváků a programové nabídky uplatňován technologicky neutrální přístup, a to s cílem umožnit spotřebitelům širší výběr; v tomto ohledu vyzývá k tomu, aby současná situace na trhu a regulační rámec byly podrobeny vyčerpávajícímu posouzení dopadu;

10.  bere na vědomí záměr Komise zveřejnit v dohledné době dokument o konvergenci týkající se televize s internetem a zařízení připojených k internetu, kterým bude zahájena veřejná konzultace o všech otázkách, které vyvstávají v souvislosti s tímto novým vývojem;

11.  pro případ revize SAMS vybízí Komisi, aby přezkoumala, do jaké míry vedly případné nejasnosti nebo nepřesnosti v definicích k problémům při provádění v členských státech tak, aby tyto nejasnosti či nepřesnosti mohly být při této revizi odstraněny;

12.   v souvislosti s poskytováním převzatého audiovizuálního obsahu je nutno vymezit termín „zúčastněné strany“, do něhož je třeba zahrnout přinejmenším veřejné a soukromé televizní společnosti, poskytovatele internetu, spotřebitele a tvůrce;

13.  vyzývá Komisi, aby se dále zasadila o to, aby audiovizuální mediální služby zůstaly z důvodu své dvojí povahy kulturních a hospodářských služeb nadále vyjmuty z působnosti jakékoli dohody o liberalizaci dosažené v rámci jednání o Všeobecné dohodě o obchodu službami (GATS);

Přístupnost

14.  zdůrazňuje, že Komise se ve své zprávě o provádění směrnice v podstatné míře nezabývala otázkou přístupnosti, jak je uvedena v článku 7 SAMS, a s politováním konstatuje, že se nevěnovala ani účinnosti prováděcích pravidel členských států týkajících se přístupnosti;

15.  konstatuje, že v řadě členských států dosud neexistuje infrastruktura pro poskytování takových služeb a že v některých členských státech bude splnění těchto požadavků ještě nějaký čas trvat; vybízí dotčené členské státy, aby se touto otázkou co nejdříve zabývaly s cílem umožnit uvedení článku 7 do praxe;

16.  vyzývá Komisi, aby tento nedostatek napravila tím, že bude pravidelně poskytovat přehled opatření přijatých členskými státy a provede posouzení jejich účinnosti s cílem zajistit, aby byla přístupnost audiovizuálních mediálních služeb průběžně zlepšována;

17.  zdůrazňuje skutečnost, že v neustále se rozšiřujícím digitálním prostředí hrají veřejnoprávní sdělovací prostředky stěžejní úlohu při zajišťování přístupu občanů k informacím on-line, a uznává v této souvislosti, že poskytování služeb veřejnými sdělovacími prostředky na internetu přímo napomáhá plnění jejich poslání;

18.  domnívá se, že koncentrace vlastnictví sdělovacích prostředků může ohrozit svobodu informací, a zejména právo na získávání informací;

19.  domnívá se tudíž, že je třeba dosáhnout skutečné rovnováhy mezi cíli této směrnice a potřebou zachovat svobodu distribuce a volný přístup k obsahu, aby nedocházelo k problémům způsobeným koncentrací a ke ztrátě rozmanitosti;

20.   oceňuje různé obchodní modely, které jsou uplatňovány pro účely financování obsahu, a zdůrazňuje, že je důležité, aby byl tento přístup finančně dostupný pro různé spotřebitele;

21.  upozorňuje na potřebu zajistit širší přístupnost programů, zejména programů poskytovaných prostřednictvím služeb na vyžádání, a to dalším rozvojem mimo jiné zvukového popisu, zvukových/mluvených titulků, využívání znakové řeči a orientace v nabídce především u elektronických programových průvodců;

22.  uznává dále, že je zapotřebí, aby členské státy podporovaly poskytovatele mediálních služeb a výrobce podpůrných zařízení, kteří podléhají jejich jurisdikci, aby zajistily lepší přístup k jejich službám, a to zejména pro seniory a osoby se zdravotním postižením, jako jsou např. osoby se sluchovým a zrakovým postižením;

23.   vítá osobní angažovanost komisaře Michela Barniera v probíhajících jednáních o smlouvě o omezení autorského práva a výjimkách pro osoby se zrakovým postižením a osoby s poruchami čtení;

24.   vyzývá Komisi, aby zajistila všeobecnou dostupnost pomůcek pro osoby s poruchami zraku, které těmto osobám zpřístupní audiovizuální produkty a služby;

25.   má za to, že článek 7 směrnice SAMS by tudíž měl být pozměněn tak, aby obsahoval důraznější a závazné formulace, a poskytovatelé mediálních služeb by tak byli povinni zajistit dostupnost svých služeb pro osoby se zdravotním postižením;

26.  zdůrazňuje však, že trh s nelineárními službami se stále ještě nachází v relativně rané fázi vývoje a že při ukládání jakýchkoli nových povinností poskytovatelům je nutné na tuto skutečnost brát ohled;

Výhradní vysílací práva a krátké zpravodajské příspěvky

27.  vyzývá Komisi, aby ve své příští zprávě o provádění SAMS posoudila, zda členské státy provedly tuto směrnici takovým způsobem, aby byla udržena nezbytná a existující rovnováha mezi zachováním zásady svobodného přístupu k informacím na jedné straně, zvláště s ohledem na události, které mají pro společnost velký význam, a ochranou vlastnictví držitelů práv na straně druhé;

28.  vítá přístup Komise a Evropského soudního dvora v souvislosti s výkladem článku 14 SAMS; vyžaduje soustavný rozšířený výklad pojmu „událostí, jimž členský stát přikládá zásadní společenský význam“ tak, aby zahrnoval sportovní i společenské události, jež jsou předmětem všeobecného zájmu, a vyzývá členské státy, aby vypracovaly seznam takových událostí;

29.  vyzývá Komisi, aby do své příští zprávy zahrnula posouzení způsobů, jimiž členské státy provedly článek 15 směrnice, a aby se přitom zaměřila obzvláště na to, jak členské státy zajišťují, aby události vysoce zajímavé pro veřejnost, jež jsou přenášeny vysílateli na základě výhradních práv v jejich jurisdikci, byly využívány pro účely krátkých zpravodajských příspěvků v rámci obecných zpravodajských pořadů;

30.  doufá, že členské státy při provádění článku 15 směrnice podporují vysokou úroveň rozmanitosti v počtu událostí vysoce zajímavých pro veřejnost, jež jsou vysílány prostřednictvím krátkých zpravodajských příspěvků v rámci obecných zpravodajských pořadů;

Podpora evropských audiovizuálních děl

31.  zdůrazňuje, že ačkoli většina členských států dodržuje pravidla upravující podporu evropských děl, stále se upřednostňují vnitrostátní díla a podíl nezávislých děl v televizním vysílání klesá;

32.  vyjadřuje politování nad tím, že poskytnuté údaje jsou nedostatečné, a proto nelze vyvodit žádné závěry o podpoře evropských děl ze strany poskytovatelů služeb na vyžádání;

33.  požaduje v této souvislosti, aby v požadovaných zprávách ohledně evropských děl byla tato díla rozdělena přinejmenším podle kategorie – kinematografická produkce, fikční nebo dokumentární televizní tvorba, show či tvorba zábavného formátu–, a podle způsobu jejich šíření, a naléhavě členské státy vybízí, aby v této oblasti předložily relevantní údaje;

34.  zdůrazňuje, že nejsou předkládány dostatečně podrobné zprávy na základě článku 13 směrnice, který vyžaduje, aby se podávaly samostatné zprávy o dvojí povinnosti, již musí splnit služby na vyžádání, a žádá Komisi, aby tento bod vyjasnila a aby zároveň vzala v potaz skutečnost, že tyto služby jsou dosud v počáteční fázi rozvoje a že lze jen obtížně vyvozovat závěry o účinnosti kritérií podpory, jež jsou vůči službám na vyžádání uplatňována;

35.  vyzývá proto Komisi a členské státy, aby urychleně konaly a zajistily účinné provedení článku 13 směrnice;

36.  vyzývá členské státy, aby přijaly účinná opatření na podporu lepší součinnosti regulačních orgánů, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb a Komise, čímž evropským filmům umožní oslovit širší publikum v EU i mimo ni, a to v oblasti lineárních i nelineárních služeb;

37.  doporučuje posílit úlohu Evropské audiovizuální observatoře, což by bylo vhodným řešením pro sběr dat týkajících se propagace evropských audiovizuálních děl;

Nezávislá tvorba

38.  klade důraz na uspokojivé provádění článku 17 směrnice, který se týká průměrného vysílacího času vyhrazeného evropské tvorbě nezávislých producentů a zdůrazňuje v tomto ohledu autonomii členských států; vybízí členské státy a subjekty televizního vysílání, aby minimální rámec ve výši 10 %, který směrnice navrhuje, překračovaly;

Ochrana nezletilých

39.  bere na vědomí samoregulační iniciativy a kodexy chování, jejichž účelem je omezit vystavování dětí a nezletilých reklamám a marketingu propagujícím potraviny, jako jsou např. iniciativy zahájené v rámci akční platformy Komise pro stravu, fyzickou aktivitu a zdraví;

40.  uznává úsilí reklamního průmyslu a členů iniciativy Závazek EU (EU Pledge), jež bylo vynaloženo s cílem reagovat na výzvu SAMS k přijetí kodexů chování pro obchodní sdělení provázející pořady pro děti nebo do nich začleněná, jež se týkají se potravin a nápojů s vysokým obsahem tuku, cukru a soli;

41.  zdůrazňuje, že iniciativy v oblasti společné regulace a samoregulace, obzvláště pokud jde o reklamy zaměřené na nezletilé, představují zejména v kontextu nové strategie Komise ohledně sociální odpovědnosti podniků, která je definována jako „odpovědnost podniků za dopad jejich činnosti na společnost“ pokrok oproti dřívější situaci, neboť lze jejich prostřednictvím rychleji reagovat na vývoj v dynamicky se měnícím světě médií;

42.  konstatuje nicméně, že takové iniciativy nemusí být vždy dostatečně účinné ve všech členských státech a že je třeba je považovat vůči ustanovením právních předpisů za doplňkové prvky při dosahování cílů SAMS, obzvláště pak v on-line prostředí;

43.   zdůrazňuje, že v tomto ohledu je nutné nalézt náležitou rovnováhu mezi dobrovolnými opatřeními a právně závaznými předpisy.

44.  zdůrazňuje tudíž, že takové iniciativy je zapotřebí pravidelně sledovat, aby bylo zajištěno, že budou uplatňovány společně s budoucími právně závaznými požadavky, jichž může být třeba k zajištění účinné ochrany nezletilých;

45.  vyzývá Komisi, aby v případě revize SAMS přiznala těmto relativně novým regulačním nástrojům větší úlohu v oblasti ochrany nezletilých v médiích a regulace reklamy, aniž by však přitom zcela ustoupila od státní regulace či dohledu;

46.  naléhavě žádá členské státy, aby i nadále vybízely poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb k vytváření kodexů chování, pokud jde o nevhodná audiovizuální obchodní sdělení v pořadech pro děti;

47.  vyzývá Komisi, aby zvážila, jakým způsobem lze základní požadavky SAMS na nelineární služby rozšířit i na jiný on-line obsah a služby, které v současnosti nespadají do oblasti působnosti této směrnice, a jaké kroky je nutné učinit pro dosažení rovných podmínek pro všechny účastníky trhu; vyzývá Komisi, aby výsledky tohoto posouzení předložila Parlamentu nejpozději 31. prosince 2013;

48.  uznává úspěchy, jichž dosáhly členské státy v oblasti ochrany před obsahem podněcujícím k nenávisti z důvodu rasy, pohlaví, národnosti a náboženství;

49.   zdůrazňuje, že je třeba vypracovat celoevropskou srovnávací studii s cílem hlouběji porozumět tomu, jak se vyvíjí chování dětí, dospívajících a dospělých, pokud jde o spotřebu mediálního obsahu; je přesvědčen, že taková studie by byla užitečná pro tvůrce politik v audiovizuálním odvětví na úrovni EU i v členských státech;

Reklama

50.  konstatuje, že v některých členských státech byl překročen hodinový limit pro reklamu v délce 12 minut;

51.  naléhavě vyzývá dotčené členské státy, aby v tomto ohledu plně, řádně a neprodleně provedly ustanovení SAMS;

52.   připomíná, že podíl televizní reklamy a teleshoppingu nesmí přesáhnout 12 minut za hodinu;

53.  je znepokojen skutečností, že toto dvanáctiminutové omezení je v některých členských státech pravidelně porušováno;

54.  naléhavě vyzývá Komisi, aby kromě dohledu nad souladem se stávajícími předpisy stanovujícími kvantitativní a kvalitativní požadavky pro reklamu přihlížela také k budoucím výzvám, jako je například televize s internetem, a měla na zřeteli konkurenceschopnost a udržitelné financování audiovizuálních mediálních služeb;

55.   zdůrazňuje, že je nezbytné monitorovat obchodní formáty, jejichž snahou je toto omezení obejít, zejména pak skrytou reklamu, která může spotřebitele zmást;

56.  žádá Komisi, aby co nejdříve předložila potřebná vysvětlení problémů, které odhalila v oblasti komerčních sdělení a které souvisejí se sponzorstvím, vlastní propagací a reklamním umisťováním produktů do pořadů;

57.  vyzývá Komisi, aby analyzovala účinnost platných regulačních opatření a monitorovala dodržování pravidel upravujících reklamu zaměřenou na děti a nezletilé;

58.  vyzývá dále k zavedení zákazu nevhodné reklamy ve smyslu ustanovení článku 9 SAMS v pořadech pro děti a mládež; doporučuje analyzovat příklady osvědčené praxe některých zemí pro tuto oblast, které by měly být základem budoucí reformy právního rámce;

59.  vyjadřuje politování nad tím, že doposud nebyla vydána potřebná aktualizovaná verze interpretačního sdělení o některých aspektech ustanovení týkajících se televizní reklamy;

60.  vítá záměr Komise aktualizovat v roce 2013 své interpretační sdělení o některých aspektech ustanovení týkajících se televizní reklamy;

Mediální gramotnost

61.  bere na vědomí zjištění Komise, pokud jde o úroveň mediální gramotnosti v členských státech;

62.  konstatuje, že přístup ke kanálům a k výběru audiovizuálních služeb se výrazně zlepšil;

63.  zdůrazňuje, že má-li být v Evropě dosaženo plnohodnotného jednotného digitálního trhu, je nezbytné vyvinout další úsilí v oblasti zvyšování mediální gramotnosti občanů, a vyzývá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím iniciativ a koordinovaných opatření podporovaly mediální gramotnost všech občanů EU, zejména však dětí a nezletilých, s cílem zlepšit schopnost kriticky posuzovat audiovizuální mediální služby a rozvíjet veřejnou diskusi a zapojení občanů a současně podporovat aktivní účast všech zainteresovaných stran, zejména mediálního průmyslu;

64.  vybízí členské státy, aby mediální gramotnost a dovednosti spojené s internetem – zejména pokud jde o digitální média – začlenily do svých školních osnov;

Budoucí výzvy

65.  lituje, že Komise splnila svůj úkol podat zprávu, což je její povinností podle článku 33 SAMS, pouze zčásti, a žádá, aby předtím, než Komise předloží svou příští zprávu o provádění směrnice, bylo provedeno průběžné hodnocení;

66.  vyzývá členské státy, aby posílily spolupráci a koordinaci v rámci kontaktního výboru vytvořeného podle článku 29 SAMS s cílem zvýšit účinnost a soudržnost provádění;

67.  vyzývá Komisi, aby důkladně sledovala vývoj hybridních služeb v EU, zejména pak televize s internetem, a aby ve své zelené knize o televizi s internetem vymezila a pomocí veřejných konzultací dále rozpracovala nejrůznější otázky spojené s těmito službami;

68.  žádá Komisi, aby při zahájení veřejných konzultací na téma televize s internetem nebo tzv. hybridní televize zvážila tyto aspekty: standardizaci, technologickou neutralitu, problematiku individualizovaných služeb (především pro osoby se zdravotním postižením), problémy spojené s multi-cloudovým zabezpečením, uživatelskou dostupnost, ochranu dětí a lidskou důstojnost.

69.  vyzývá Komisi, aby vyřešila zejména nejasnosti při používání pojmu „audiovizuální mediální služby na vyžádání“ a aby v zájmu větší jednotnosti právních předpisů EU, které mají význam pro audiovizuální služby na vyžádání, a v zájmu vývoje konvergence médií, který lze do budoucna očekávat, jednoznačněji vymezila tento pojem s cílem účinněji splnit cíle právní úpravy SAMS;

70.  je přesvědčen, že vzhledem k tržnímu chování poskytovatelů mediálních služeb a provozovatelů platforem a k pokroku v oblasti technologických možností je zapotřebí lepší a v celé EU standardizovaná úroveň ochrany údajů, v jejímž rámci bude i nadále anonymní používání audiovizuálních mediálních služeb považováno za pravidlo;

o
o   o

71.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1. (2) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21. (3) Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1. (4) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51. (5) Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 11. (6) Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1. (7) Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 12. (8) Úř. věst. C 102, 28.4.2004, s. 2. (9) Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 72. (10) Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 15. (11) Úř. věst. C 45 E, 23.2.2010, s. 9. (12) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 50. (13) Přijaté texty P7_TA(2011)0506. (14) Přijaté texty P7_TA(2012)0209. (15) Přijaté texty P7_TA(2012)0324. (16) Přijaté texty, P7_TA(2012)0428. (17) Úř. věst. L 227, 29.8.2009, s. 9.