Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 120 jednacího řádu,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/76/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad zásadami odměňování,

–  s ohledem na zprávu odborné skupiny na vysoké úrovni (HLEG) ze dne 2. října 2012 o reformě struktury bankovního odvětví EU (1),

–  s ohledem na závěry zasedání skupiny G20, která se konala v roce 2009 v Londýně, v roce 2011 v Cannes a v roce 2013 v Moskvě,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení a na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. července 2011 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (COM(2011)0453) a také na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce (COM(2011)0452),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 6. června 2012, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení problémů úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, 82/891/EHS, směrnice 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES a 2011/35/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (COM(2012)0280),

–  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se uskutečnilo ve dnech 13. a 14. prosince 2012,

–  s ohledem na doporučení Rady pro finanční stabilitu z října 2011 nazvané „Key Attributes of Effective Resolution Regimes for Financial Institutions“ (Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce) a z listopadu 2010 s názvem „Intensity and Effectiveness of SIFI Supervision“ (Intenzita a účinnost dohledu nad systémovými finančními institucemi),

–  s ohledem na konzultativní dokument Basilejského výboru pro bankovní dohled z listopadu 2011 s názvem „Global Systemically Important Banks: assessment methodology and the additional loss absorbency requirement“ (Celosvětové systémové finanční instituce: metodika hodnocení a rozšířené požadavky na absorpci ztrát),

–  s ohledem na iniciativy jak mezinárodní, tak na úrovni členských států, které usilují o reformu bankovního odvětví, včetně francouzského zákona Loi de séparation et de régulation des activités bancaires (zákon na oddělení a regulaci bankovních činností), německého zákona Trennbankengesetz (zákon na oddělení bank), zprávy nezávislé komise pro bankovnictví a návrh reformy sira Vickerse ve Spojeném království a Volckerův zákon ve Spojených státech,

–  s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2012 nazvanou „Implicit Guarantees for Bank Debt: Where Do We Stand“(2) („Implicitní záruky za státní dluhy: přehled aktuální situace“) a na zprávu organizace OECD z roku 2009 nazvanou „The Elephant in the Room: The Need to Deal with What Banks Do“ („Nepříjemná pravda: nutnost řešit následky chování bank“)(3);

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2012 o stínovém bankovnictví(4),

–  s ohledem na prohlášení Euroskupiny ze dne 25. března 2013 ohledně krize na Kypru(5),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0231/2013),

A.  vzhledem k tomu, že od počátku současné krize – tj. v období mezi rokem 2008 a koncem roku 2011 při započtení rekapitalizace banky Northern Rock v roce 2007 byla finančnímu odvětví poskytnuta státní podpora ve výši překračující 1,6 bilionu EUR (12,8 % HDP Evropské unie), z čehož přibližně 1 080 miliard EUR bylo poskytnuto v zárukách, 320 miliard EUR bylo určeno na rekapitalizační opatření, 120 miliard EUR na znehodnocená aktiva a 90 miliard EUR na opatření v oblasti likvidity(6); vzhledem k tomu, že Komise požádala o rozsáhlou restrukturalizaci bank, které tuto podporu obdržely, včetně odprodeje některých činností s cílem zajistit jejich životaschopnost do budoucna bez další veřejné podpory a kompenzovat narušení hospodářské soutěže způsobené obdržením této podpory;

B.  vzhledem k tomu, že tyto státně financované záchranné operace vedly k obrovskému nárůstu veřejného zadlužení ze strany členských států;

C.  vzhledem k tomu, že ani po uplynutí pěti let od hospodářské a finanční krize z roku 2008 se hospodářství EU nevymanilo z recese a členské státy nadále dotují banky a poskytují jim implicitní záruky, mj. z důvodu nedostatečného zavádění hospodářského a fiskálního rámce;

D.  vzhledem k tomu, že OECD ve své zprávě z roku 2012 odhaduje hodnotu implicitních státních záruk v podobě nákladů, kterým se tím banky z EU vyhnuly, na 100 miliard USD v roce 2012, přičemž zde panují velké rozdíly mezi jednotlivými bankami a členskými státy a největší výnos získaly největší banky, především ty z nich, které jsou považovány za slabé, a banky, z členských států, jejichž rating je nejvyšší; vzhledem k tomu, že zpráva také uvádí, že tyto záruky nebyly poskytovány pouze bankám klasifikovaným jakožto systémové finanční instituce na základě metodiky Rady pro finanční stabilitu;

E.  vzhledem k tomu, že k příčinám finanční krize patří podstupování nadměrného rizika, nadměrné využívání pákového efektu, nedostatečné požadavky, co se vlastního kapitálu a likvidity týče, přílišná složitost bankovního systému obecně, příliš velká bankovní odvětví v malých ekonomikách, nedostatečná kontrola a dohled, přílišný rozvoj obchodování s deriváty, nesprávná ratingová hodnocení, nevyvážené systémy udělování odměn a neodpovídající řízení rizik a že tyto příčiny byly dále posíleny nepřiměřeně vysokou expozicí vůči trhu s realitami spíše než činností na kapitálovém trhu a nedostatečným dohledem;

F.  vzhledem k tomu, že ztráta opatrnosti v rámci účetních standardů, která byla důsledkem přijetí mezinárodních standardů účetního výkaznictví, hrála a i nadále hraje klíčovou úlohu v rámci procesu, který bankám umožnil prezentovat své účetní závěrky způsobem, který nebyl (a dosud není) vždy pravdivý a vyvážený, přičemž je třeba obzvláště odkázat na mezinárodní účetní standard 39 týkající se opravných položek k úvěrům;

G.  vzhledem k tomu, že v Evropě rizika nashromáždily rovněž komerční banky, které na trhu s realitami vydávaly úvěry na základě krátkozrakého a mylného řízení rizik;

H.  vzhledem k tomu, že – jak zdůraznila analýza odborné skupiny na vysoké úrovni – v průběhu finanční krize nezafungoval žádný konkrétní obchodní model ani obzvlášť správně, ani obzvlášť špatně;

I.  vzhledem k tomu, že zatímco zisky ve finančním sektoru byly často privatizovány, rizika a ztráty byly naopak znárodněny; vzhledem k tomu, že v sociálně-tržním hospodářství musí jít riziko a odpovědnost ruku v ruce;

J.  vzhledem k tomu, že současné oslabení evropského bankovního systému po krizi dokazuje, že je třeba posílit architekturu evropského finančního dohledu a řízení rizik, a to včetně strukturálního zreformování některých bank v zájmu obecnějších potřeb hospodářství je třeba přistoupit k reformě;

K.  vzhledem k tomu, že banky by neměly mít nadvládu nad obecným zájmem;

L.  vzhledem k tomu, že zákon Glass-Steagall z roku 1933 o rozdělení bankovnictví pomohl nalézt cestu z nejhorší celosvětové finanční krize, k jaké do dnešní krize došlo, a vzhledem k tomu, že od roku 1999, kdy byl tento zákon zrušen, došlo k výraznému rozvoji spekulativního investičního bankovnictví a finančních problémů;

M.  vzhledem k tomu, že bylo přijato několik významných iniciativ EU s cílem předejít bankovní krizi, posílit ochranu daňových poplatníků a malých zákazníků a vytvořit odolné a udržitelné platební systémy;

N.  vzhledem k tomu, že osmý srovnávací přehled situace na spotřebitelských trzích (z roku 2012), zveřejněný Komisí, jasně ukazuje, že důvěra spotřebitelů z EU v bankovní služby je na historicky nejnižší úrovni;

O.  vzhledem k tomu, že nedávný záchranný balíček pro Kypr původně obsahoval zdanění všech bankovních vkladů, čímž poškodil důvěru v systém pojištění vkladů této země;

P.  vzhledem k tomu, že podle studie Banky pro mezinárodní platby (BIS), jakmile objem úvěrů v soukromém sektoru překročí HDP dané země a velikost finančního sektoru a poměrný díl osob, jež zaměstnává, prudce stoupá, může mít takový nepřiměřeně rozsáhlý finanční sektor záporný dopad na zvyšování produktivity, protože v takovém případě dochází k odčerpávání lidských i finančních zdrojů z jiných oblastí hospodářské činnosti(7);

Q.  vzhledem k tomu, že v reakci na krizi na Kypru potvrdila Euroskupina zásadu, podle níž by velikost bankovního sektoru vůči HDP daného členského státu měla být omezena, aby se zmírnila nerovnováha existující v této oblasti a byla podpořena finanční stabilita, z čehož vyplývá, že – neexistuje-li na úrovni EU dostatečně velký fond pro řešení problémů v odvětví – jsou omezení uplatňovaná na velikost bank, složitost jejich struktury a vzájemnou propojenost přínosná pro systémovou stabilitu;

R.  vzhledem k tomu, že pouhé rozdělení finančních institucí na investiční a retailové dceřiné společnosti neřeší problém spojený se systémovými finančními institucemi a se vztahem mezi objemem fondu pro ozdravné postupy a řešení problémů bank na jedné straně a rozvahou finančních institucí, které jsou systémově důležité pro úvěry, platby a vklady;

S.  vzhledem k tomu, že proces přechodu na udržitelnější, méně systémově důležitý a životaschopnější bankovní sektor zřejmě v jednotlivých členských státech probíhá odlišným způsobem;

T.  vzhledem k tomu, že odborná skupina na vysoké úrovni dospěla k závěru, že krize prokázala, že v evropském bankovním sektoru nefunguje žádný konkrétní obchodní model ani obzvlášť dobře, ani obzvlášť špatně; vzhledem k tomu, že analýza odborné skupiny na vysoké úrovni ukázala, že došlo k podstupování nadměrného rizika, a to často při obchodování s velmi složitými nástroji nebo s úvěry spojenými s realitami, které nebyly opatřeny přiměřeným kapitálovým krytím, k přílišnému spoléhání se na krátkodobé financování a k vytvoření silných vazeb mezi finančními institucemi, což v době před krizí vedlo k vysoké úrovni systémového rizika;

U.  vzhledem k tomu, že odborná skupina na vysoké úrovni zdůraznila, že jednoduché nálepky, jako např. „retailová banka“ či „investiční banka“, nepopisují přiléhavě obchodní model určité banky ani její hospodářské výsledky či tendence k přijímání rizika; vzhledem k tomu, že obchodní modely jsou rozmanité v závislosti na různých klíčových parametrech, jako je velikost, aktivity, kapitálová a finanční struktura, vlastnictví, korporátní struktura a zeměpisný dosah, a že se v průběhu času výrazně vyvíjely;

V.  vzhledem k tomu, že se jasně ukázalo, že riziko může vznikat jak v retailové, tak v investiční části bank;

W.  vzhledem k tomu, že návrh Komise by měl zavádět přístup k strukturálním reformám evropského bankovního sektoru, který by byl založen na zásadách, byl by v souladu s již existující a nadcházející legislativou Unie upravující finanční služby a doplňoval by ji; vzhledem k tomu, že evropský orgán pro bankovnictví (EBA) by měl hrát klíčovou úlohu při vypracovávání příslušných technických standardů s cílem zaručit jejich soudržné provádění a prosazování ze strany příslušných orgánů napříč Unií, včetně Evropské centrální banky (ECB);

X.  vzhledem k tomu, že decentralizované místní a regionální instituce činné v rámci bankovního sektoru v členských státech se ukázaly jako stabilní a přínosné, pokud se jedná o financování reálné ekonomiky;

Y.  vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby banky disponovaly větším množstvím kapitálu, kvalitnějším kapitálem, většími rezervami likvidity a dlouhodobějším financováním;

Z.  vzhledem k tomu, že jelikož oddělování banky, která vyhlásila úpadek, není ani proveditelné, ani žádoucí, je třeba vytvořit účinný režim obnovy a řešení problémů, aby byly příslušné orgány vybaveny důvěryhodnou sadou nástrojů včetně překlenovací banky, a mohly tak rychle a v dostatečné míře zasáhnout s cílem umožnit bance, která se dostala do potíží nebo vyhlásila úpadek, nadále zastávat své hlavní finanční a hospodářské funkce a zároveň snížit dopad na finanční stabilitu a zajistit, že příslušné ztráty ponesou akcionáři a věřitelé, kteří do dotyčné instituce investovali s vědomím existujících rizik, nikoliv daňoví poplatníci nebo vkladatelé; vzhledem k tomu, že tyto plány obnovy a řešení problémů nejsou pro ostatní druhy soukromých společností potřebné, což naznačuje, že existuje specifický problém spojený s trhem s finančními službami; vzhledem k tomu, že kdyby trh řádně fungoval, bylo by možné, aby finanční instituce zbankrotovaly, aniž by bylo třeba disponovat plánem obnovy a řešení problémů a že tedy problém spočívá ve struktuře a vzájemných vazbách mezi finančními institucemi;

AA.  vzhledem k tomu, že orgány dohledu a řešení problémů musí mít nezbytnou pravomoc, která jim umožní účinně odstranit překážky bránící obnovení platební schopnosti úvěrových institucí, a že bankám musí být uložena povinnost prokázat schopnost obnovit svou platební schopnost; vzhledem k tomu, že zavedení povinných režimů obnovy a řešení problémů poskytuje příležitost ovlivnit strukturu bankovnictví, snížit složitost příslušných institucí a omezit nebo odstranit určité obchodní sektory a produkty;

AB.  vzhledem k tomu, že pokud jde o implicitní záruky, z nichž těží mnoho bank, jedním z nejdůležitějších nástrojů režimu obnovy a řešení problémů navrženého Komisí je pravomoc včasného zásahu – v dostatečném předstihu před dosažením bodu ztráty životaschopnosti – svěřená příslušným orgánům, která jim umožní uložit bankám, aby změnily svou podnikovou strategii, velikost nebo rizikový profil, s cílem umožnit, aby byla obnovena jejich platební schopnost, aniž by k tomu byla využita mimořádná veřejná finanční podpora;

AC.  vzhledem k tomu, že banky by už nikdy neměly být tak velké, aby jejich úpadek představoval systémové riziko pro celou ekonomiku a aby si vynucovaly záchranu ze strany vlády a daňových poplatníků, a že tímto způsobem by byl vyřešen problém efektu „příliš velký na to, aby směl zkrachovat“;

AD.  vzhledem k tomu, že banky nesmějí být schopny – a to ani v jediném členském státě – dosáhnout takové velikosti, aby v určitém národním státě představovaly systémové riziko způsobující, že by daňoví poplatníci museli nést náklady na sanaci ztrát;

AE.  vzhledem k tomu, že odvětví bankovnictví v EU je i nadále vysoce koncentrováno: 14 evropských bankovních skupin jsou celosvětově systémové finanční instituce a 15 evropských bank vlastní 43 % trhu (měřeno velikostí aktiv) a představuje 150 % HDP zemí EU-27, přičemž jednotlivé členské státy uvádějí i vyšší procentuální poměr; vzhledem k tomu, že poměr aktiv bank vůči HDP se od roku 2000 ztrojnásobil; vzhledem k tomu, že poměr aktiv bank vůči HDP byl v Lucembursku, v Irsku, na Kypru, na Maltě a ve Velké Británii vynásoben čtyřmi; vzhledem k tomu, že v evropské bankovnictví je velmi rozmanité, a to jak pokud jde o velikost, tak o obchodní model;

AF.  vzhledem k tomu, že z minulosti není znám žádný případ prokazující, že by model oddělení mohl napomoci tomu, aby se předešlo budoucí finanční krizi nebo bylo sníženo riziko, že k ní dojde;

AG.  vzhledem k tomu, že v současnosti stát ručí za celý finanční systém a implicitně jej také subvencuje prostřednictvím podpory v oblasti likvidity, systému pojištění vkladů a programů znárodnění; vzhledem k tomu, že je vhodné, aby stát zaručoval zásadní služby, které zajišťují hladké fungování reálné ekonomiky, jako jsou např. platební systémy a možnost přečerpání zůstatku bankovních účtů; vzhledem k tomu, že strukturální reforma má za cíl jednoduše to, aby stát ručil pouze za základní služby, a u služeb, které zásadní nejsou, stanovoval cenu trh;

AH.  vzhledem k tomu, že kapitálové trhy musí být schopny naplnit evropské finanční potřeby v době, kdy je poskytování úvěrů ze strany bank velmi omezené; vzhledem k tomu, že v Evropě existuje potřeba zvýšit dostupnost alternativních zdrojů financování, především prostřednictvím rozvoje alternativ na kapitálovém trhu, a snížit závislost na financování ze strany bank, o níž se zmiňuje zelená kniha Komise o dlouhodobém financování evropské ekonomiky;

AI.  vzhledem k tomu, že financování reálné ekonomiky ze strany bank je ve většině členských států výrazně vyšší než ve Spojeném království nebo v USA;

AJ.  vzhledem k tomu, že je velmi žádoucí posílit hospodářskou soutěž v evropském bankovnictví; vzhledem k tomu, že celkové množství legislativních a regulačních povinností bank – ačkoli pro ně jistě hovoří mnoho důvodů – s sebou nese riziko, že budou vytvořeny překážky vstupu na trh, a tudíž se usnadní stabilizace dominantního postavení stávajících bankovních skupin;

AK.  vzhledem k tomu, že bankovnictví v EU čelí dalekosáhlým strukturálním změnám vyplývajícím ze změn tržní situace a z komplexních regulačních reforem, jako je např. provádění pravidel dohody Basilej III;

AL.  vzhledem k tomu, že zpráva nezávislé komise pro bankovnictví a návrh reforem sira Vickerse ve Spojeném království opakovaně uvádějí, že jejich doporučení je politickým přístupem určeným pro banky ve Spojeném království;

1.  vítá analýzu a doporučení odborné skupiny na vysoké úrovni, které se týkají bankovní reformy, a považuje je za užitečný přínos k zahájení reforem;

2.  vítá konzultaci Komise ke strukturální reformě bankovního sektoru EU ze dne 16. května 2013;

3.  zastává názor, že vnitrostátní iniciativy pro strukturální reformu vyžadují rámec EU na ochranu jednotného trhu EU před štěpením a na předcházení tomuto štěpení, přičemž je třeba respektovat rozmanitost bankovních modelů jednotlivých států;

4.  je toho názoru, že předložené návrhy na reformu pravidel odvětví bankovnictví EU jsou zásadní (včetně směrnice o kapitálových požadavcích, směrnice pro regulaci, ozdravné postupy a řešení problémů, jednotného mechanismu dohledu, systémů pojištění vkladu, směrnice a nařízení o trzích finančních nástrojů a iniciativ týkajících se stínového bankovnictví); vítá záměr Komise předložit směrnici o strukturální reformě bankovního sektoru EU s cílem řešit problémy, jež představují banky jež jsou „příliš velké na to, aby mohly zbankrotovat“, a zdůrazňuje, že musí jít o doplňkové kroky k výše uvedeným reformám;

5.  trvá na tom, aby Komise do posouzení dopadu zahrnula zhodnocení návrhů odborné skupiny na vysoké úrovni (HLEG), Volkera, Vickerse, francouzského a německého návrhu na strukturální reformy, v němž by byly uvedeny náklady pro veřejné finance a na finanční stabilitu spojené s pádem banky EU během současné krize i potenciální náklady bankovního sektoru EU a možné pozitivní a negativní dopady na reálnou ekonomiku a který by poskytoval informace o povaze stávajícího univerzálního bankovního modelu EU zahrnující rozměr a rozvahu retailových a investičních činností příslušných univerzálních bank působících v EU a o možných implicitních zárukách, jež poskytují bankám členské státy; trvá na tom, že by Komise měla případně své posouzení doplnit kvantitativní analýzou, v níž by zohledňovala rozmanitost bankovních systémů jednotlivých států.

6.  připomíná Komisi upozornění Evropského orgánu pro bankovnictví a ECB, že inovace v oblasti bankovnictví mohou ohrozit dosažení cílů strukturálních reforem, a trvá na tom, aby tyto reformy byly pravidelně přezkoumávány(8);

7.  naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh o regulaci stínového bankovního sektoru, který by zohlednil zásady probíhající reformy bankovní struktury;

8.  domnívá se, že cílem všech reforem bankovní struktury musí být zajištění bezpečného, stabilního a účinného bankovního systému působícího v tržní ekonomice s hospodářskou soutěží a odpovídajícího potřebám reálné ekonomiky, zákazníků a spotřebitelů; domnívá se, že strukturální reformy musí podpořit hospodářský růst tím, že zajistí hospodářství přístup k úvěrům, a to zejména pro malé a střední a začínající podniky, zvýší odolnost vůči případným finančním krizím, obnoví důvěru v banky, odstraní rizika pro veřejné finance a povede ke změně kultury v odvětví bankovnictví;

A.Zásady strukturální reformy

9.  domnívá se, že strukturální reforma musí být založena na následujících zásadách:

10.  naléhá na Komisi, aby zohlednila návrh ECB na stanovení jasných a vymahatelných kritérií týkajících se oddělení činností bank; zdůrazňuje, že oddělení činností by mělo chránit jednotný trh EU a bránit jeho roztříštění , a zároveň respektovat rozmanitost bankovních modelů jednotlivých států(9).

11.  zdůrazňuje, že je nezbytné posuzovat systémové riziko, jež představují jak oddělené subjekty, tak skupina jako celek, přičemž se plně zohlední podrozvahové expozice;

12.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby byla směrnice o ozdravných postupech a řešení problémů bank plně provedena; naléhavě vyzývá Komisi, EBA a členské státy, aby zajistily že banky budou mít jasný a důvěryhodný rámec pro krizové řízení, jenž bude zahrnovat dostatečný kapitál pro úvěrové, platební a depozitní činnosti, závazky způsobilé k odepsání a likvidní aktiva, jež umožní v případě úpadku zachovat přístup vkladatelů k prostředkům, chránit základní služby, zejména úvěrové depozitní a platební činnosti, před rizikem neřízeného bankrotu, vyplatit včas vkladatele a zamezit nepříznivým dopadům na finanční stabilitu;

13.  naléhavě vyzývá Komisi, EBA a příslušné orgány,. aby na základě legislativního rámce pro kapitálových požadavcích a pro ozdravné postupy a řešení problémů zajistily přiměřené rozlišování, pokud jde o kapitál, pákový efekt, uplatňování přiměřených kapitálových rezerv a požadavků na likviditu, mezi oddělenými subjekty a kladly při tom důraz na vyšší kapitálové požadavky pro rizikové činnosti, jež nejsou zásadními činnostmi;

B.Správa a řízení společnosti

14.  vyzývá Komisi, aby ve svém podrobném posouzení dopadů možného oddělení bank a dalších alternativ soubor návrhů uvedených ve zprávě odborné skupiny na vysoké úrovni v oblasti správy a řízení včetně: a) mechanismů řízení, správy a kontroly, b) řízení rizik, c) systémů pobídek, d) zveřejňování úrovně rizika a e) postihů;

15.  vyzývá Komisi, aby provedla návrhy a doporučení obsažené v usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 o správě a řízení finančních institucí(10);

16.  je toho názoru, že nedávno schválená směrnice o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky obsahuje vhodný rámec požadavků týkajících se správy a řízení bank, včetně jejich výkonných i nevýkonných členů správních rad;

17.  naléhavě žádá Komisi, aby přispěla k dosažení dohody o navrhované směrnici o systémech pojištění vkladů a aby zvýšila ochranu spotřebitelů tím, že zavede preferenci vkladatelů;

18.  žádá Komisi, aby přidala ustanovení, podle nichž budou muset všichni výkonní členové správní rady v subjektu banky nést odpovědnost jakožto výkonní členové správní rady pouze za tento subjekt banky;

19.  naléhavě žádá Komisi, aby do návrhu zařadila opatření, která posilují osobní odpovědnost pro členy rady; je toho názoru, že Komise by se v této souvislosti měla zabývat otázkou, jak subjekty motivovat k návratu k partnerskému modelu řízení podniků, zejména v případě investičního bankovnictví;

20.  naléhavě žádá EBA a Komisi, aby zajistily úplné a souhrnné provádění právního rámce pro kapitálové požadavky se zvláštním ohledem na ustanovení v oblasti náhrad a odměn; vyzývá EBA a Komisi, aby Evropskému parlamentu a Radě předložily výroční zprávu týkající se provádění a vymáhání příslušných ustanovení ze strany členských států; naléhavě žádá Komisi, aby pokračovala v reformě bankovních postupů týkajících se náhrad a odměn tak, aby byly pro proměnné odměny upřednostněny dlouhodobé pobídky s delším odkladem splatnosti na dobu, kdy odměňovaný odejde do důchodu, a aby prosazovala transparentnost, jež by zahrnovala přinejmenším vysvětlení a posouzení rozpětí interně udělovaných odměn, příslušných změn a komparativních odvětvových odchylek;

21.  naléhavě vyzývá Komisi, EBA a příslušné orgány, aby zajistily, že v systému odměňování bude před hotovostí, provizemi a předměty oceňovanými podle hodnoty upřednostňováno využití nástrojů, jako jsou dluhopisy způsobilé k odepsání a akcie, a to v souladu s ustanoveními směrnice o kapitálových požadavcích;

22.  naléhá na Komisi, EBA a příslušné orgány, aby zajistily, že systémy odměňování a náhrad na všech úrovních banky budou zohledňovat její celkový hospodářský výsledek a budou klást důraz nikoli na krátkodobý zisk, ale na poskytování kvalitních služeb zákazníkům a dlouhodobou finanční stabilitu, a to v souladu s ustanoveními právního rámce pro kapitálové požadavky;

23.  vyzývá Komisi, aby přijala opatření za účelem vytvoření režimu účinných, odrazujících a přiměřených postihů pro právnické a fyzické osoby a zveřejňování míry postihu včetně informací o těch, kteří se porušení pravidel dopustili;

24.  naléhavě žádá Komisi, aby dohlédla na to, že se příslušné orgány a pokud možno jednotný mechanismus dohledu budou řídit zásadami strukturální reformy;

25.  žádá Komisi, aby předložila návrh opatření, kterým se příslušným orgánům dohledu, včetně jednotného mechanismu dohledu, přidělí dostatečné zdroje a svěří příslušné pravomoci;

26.  naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla studii s cílem zajistit, že účetní standardy používané finančními institucemi budou poskytovat skutečně věrný a poctivý obraz finančního zdraví bank; upozorňuje na skutečnost, že účty jsou hlavním zdrojem informací, z nichž může investor zjistit, zda má dotyčná společnost předpoklady k trvání, či nikoli; poznamenává, že auditoři mohou účty stvrdit jen tehdy, pokud jsou věrné a poctivé, bez ohledu na finanční standardy, které byly použity při přípravě finančních výkazů; domnívá se, že pokud si auditoři nejsou jistí, zda má daná společnost předpoklady k trvání, neměli by její účty stvrdit, a to i v případě, že byly vypracovány v souladu s účetními standardy; upozorňuje, že by to však mělo být podnětem k lepšímu řízení daného podniku; je toho názoru, že mezinárodní standardy účetního výkaznictví nutně neposkytují věrný a poctivý obraz účtů, jak dokládají četné příklady bank, které se zhroutily, ačkoli byly jejich účty stvrzeny auditory;

C. Posílení spravedlivé a udržitelné hospodářské soutěže

27.  zdůrazňuje, že k zajištění efektivní, spravedlivé a udržitelné hospodářské soutěže je nutné udržovat dobře fungující a účinný bankovní sektor, který umožňuje financování reálné ekonomiky zajištěním univerzálního přístupu k bankovním službám a snížením nákladů na bankovní služby; v této souvislosti zdůrazňuje, že pravidla pro dohled by mezi jinými ustanoveními měly zohledňovat rizikový profil, regionální rozměr a obchodní model dané instituce;

28.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly v úsilí o podporu větší rozmanitosti bankovního odvětví EU a podporovaly a usnadňovaly vytvoření bankovního modelu, který se bude více orientovat na spotřebitele, např. podporou družstev, stavebního spoření, vzájemných půjček, skupinového financování a spořitelen, přičemž budou dbát na to, aby byli spotřebitelé transparentně informováni o různých úrovních rizika, jemuž jsou vystaveni;

29.  konstatuje, že má-li být posílena konkurenceschopnost a stabilita evropského bankovního systému, je nezbytné se efektivně zabývat systémově důležitými finančními institucemi (např. těmi, jež jsou příliš velké na to, aby mohly zbankrotovat), jejichž problémy vyústily ve vyhrocení nepříznivých účinků finanční krize, a to racionalizací rozsahu aktivit bankovních skupin a zmírněním vzájemných závislostí těchto skupin;

30.  naléhavě vyzývá Komisi, aby nalezla způsoby, jak v legislativních iniciativách podněcovat a podporovat „výhradní bankovní financování“ nebo „poskytování úvěrů na základě znalostí“ („knowledge based lending“); tyto způsoby by se měly snažit vyhnout přístupu „odškrtávání kolonek“ a místo toho se zaměřit na podporu odborného a etického vzdělávání osob, které zprostředkovávají nebo poskytují kapitálové půjčky podnikům;

31.  naléhavě vybízí členské státy, Komisi a příslušné orgány, aby přijaly za jasný cíl podporu a zajištění účinné hospodářské soutěže a aby podporovaly větší rozmanitost a orientaci na zákazníka v bankovním odvětví EU;

32.  žádá Komisi, aby předložila opatření, která zavedou přenositelnost účtů a která podpoří dostupné webové stránky umožňující spotřebitelům srovnávat ceny a finanční sílu bank, což přispěje k větší disciplíně, neboť informovaní spotřebitelé budou banky měnit, a pomohou zlepšit volbu pro spotřebitele v bankovním odvětví tak, že se sníží vstupní a výstupní překážky a budou se uplatňovat přiměřená pravidla pro vstup nových subjektů na trh;

33.  vyzývá Komisi, aby prosazovala nezbytné strukturální reformy nastíněné v této zprávě, které zohlední rozmanitost vnitrostátních bankovních systémů a zároveň zachovají celistvost vnitřního trhu a zachová výraznou úlohu pro EBA s cílem zaručit jejich správné uplatňování v celé Unii;

o
o   o

34.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) http://ec.europa.eu/internal_market/bank/docs/high-level_expert_group/report_en.pdf (2) http://www.oecd.org/finance/financial-markets/Implicit-Guarantees-for-bank-debt.pdf (3) http://www.oecd.org/daf/fin/financial-markets/44357464.pdf (4) Přijaté texty, P7_TA(2012)0427. (5) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ecofin/136487.pdf (6) COM(2012)0778. (7) Cecchetti, Stephen G., Kharroubi, Enisse: Reassessing the impact of finance on growth (Hodnocení dopadu finančního odvětví na hospodářský růst), Měnové a hospodářské oddělení Banky pro mezinárodní platby, červenec 2012:http://www.bis.org/publ/work381.pdf (8) http://www.eba.europa.eu/cebs/media/Publications/Other%20Publications/Opinions/EBA-BS-2012-219--opinion-on-HLG-Liikanen-report--2-.pdf a http://www.ecb.int/pub/pdf/other/120128_eurosystem_contributionen.pdf (9) http://www.ecb.int/pub/pdf/other/120128_eurosystem_contributionen.pdf (10) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 7.