Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2012/2064(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0014/2014

Předložené texty :

A7-0014/2014

Rozpravy :

Hlasování :

PV 04/02/2014 - 6.14
CRE 04/02/2014 - 6.14

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0060

Přijaté texty
PDF 434kWORD 91k
Úterý 4. února 2014 - Štrasburk Konečné znění
Účetní dvůr
P7_TA(2014)0060A7-0014/2014

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. února 2014 o budoucí úloze Účetního dvora. Postup jmenování členů Účetního dvora: konzultace s Evropským parlamentem (2012/2064(INI))

Evropský parlament,

—  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na článek 286,

—  s ohledem na článek 108 jednacího řádu,

—  s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 2/2004 k modelu „jednotného auditu“ (a k návrhu rámce vnitřní kontroly Společenství)(1) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 1992 o postupu konzultace s Evropským parlamentem při jmenování členů Účetního dvora(2) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 1995 o postupech, kterými je třeba se řídit při konzultaci s Evropským parlamentem v souvislosti se jmenováním členů Účetního dvora(3) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2013 o integrovaném rámci vnitřní kontroly(4) ,

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0014/2014),

I.Budoucí úloha Účetního dvora

A.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní organizace nejvyšších kontrolních institucí ve své Limské a Mexické deklaraci stanoví hlavní pilíře nezávislé kontrolní instituce a potvrzuje, že vnitrostátní nejvyšší kontrolní instituce mohou zásady deklarací vykládat se značnou volností;

B.  vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr musí jakožto profesionální účetní orgán uplatňovat mimo jiné mezinárodní účetní standardy platné pro veřejný sektor;

C.  vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr byl zřízen Rozpočtovou smlouvou z roku 1975 s cílem provádět audit finančních prostředků EU, a vzhledem k tomu, že jako externí auditor EU přispívá ke zdokonalování finančního řízení Unie a současně vystupuje jako nezávislý ochránce finančních zájmů občanů EU;

D.  vzhledem k tomu, že současná finanční a hospodářská situace, jež se rychle mění, vyžaduje v souladu se zásadami hospodárnosti, účinnosti a účelnosti v moderní Evropské unii, která klade značné nároky, účinný mikroobezřetnostní a makroobezřetnostní dohled;

E.  vzhledem k tomu, že veřejné kontrolní orgány, např. Účetní dvůr či nejvyšší kontrolní instituce členských států, hrají zásadní úlohu v obnově důvěry v odpovědnost EU vůči veřejnosti a jejím zvyšování; vzhledem k tomu, že je proto důležité zasadit každou diskusi o možných reformách Účetního dvora do širšího kontextu nutnosti zvyšovat odpovědnost EU vůči veřejnosti;

F.  vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva znovu potvrdila právní rámec pro Účetní dvůr, který podporuje odpovědnost vůči veřejnosti a pomáhá Parlamentu a Radě v dohledu nad plněním rozpočtu EU, čímž přispívá k lepšímu finančnímu řízení EU a ochraně finančních zájmů občanů;

II.Postup jmenování členů Účetního dvora: konzultace s Evropským parlamentem

G.  vzhledem k tomu, že podle článku 286 Smlouvy o fungování Evropské unie musí být členové Účetního dvora vybíráni z osob, které ve svých státech pracují nebo pracovaly v orgánech vnější kontroly účetnictví nebo které mají pro tuto funkci zvláštní kvalifikaci a jejichž nezávislost je mimo veškerou pochybnost;

H.  vzhledem k tomu, že je zásadní, aby byl Účetní dvůr složen z členů, kteří podle Smlouvy poskytují nejvyšší záruky odborné způsobilosti a nezávislosti a současně nijak neohrožují dobré jméno Účetního dvora;

I.  vzhledem k tomu, že jmenování některých členů vyvolalo názorové rozdíly mezi Parlamentem a Radou a jejich pokračování ohrožuje dobré pracovní vztahy Účetního dvora s těmito orgány a může případně mít závažné negativní dopady i na důvěryhodnost, a tedy efektivitu Účetního dvora;

J.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí Rady jmenovat členy Účetního dvora v případech, kdy Parlament uspořádal slyšení a vyjádřil nesouhlasné stanovisko, je nepochopitelné a je důkazem nedostatečného respektu vůči Parlamentu;

K.  vzhledem k tomu, že stanovisko Parlamentu je předmětem intenzivního zájmu sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že pokud by se měly osoby, jejichž kandidaturu Parlament dříve veřejně a oficiálně zamítl, ujímat funkce člena Účetního dvora, poklesla by důvěra v dotčené orgány;

L.  vzhledem k tomu, že budou-li mít členové Účetního dvora profesionální účetní znalosti a budou-li se rekrutovat z širšího a rozmanitějšího prostředí, pokud jde o jejich předchozí funkce, přinese to rozmanitější perspektivy a schopnosti Účetního dvora a zajistí se zvýšení jeho efektivity při posuzování a činnosti; vzhledem k tomu, že neschopnost nalézt odpovídající genderovou vyváženost je v dnešní době nepřijatelná;

M.  vzhledem k tomu, že chybí-li některým členům Účetního dvora schválení Evropského parlamentu, má to nepříznivý dopad na spolupráci Účetního dvora a Parlamentu, jež má zásadní význam pro systém rozpočtové kontroly EU;

N.  vzhledem k tomu, že ve vzájemném hodnocení z roku 2013 se vyzývá ke zkrácení interních postupů Účetního dvora a vyjasnění úlohy a mandátu vůči externím zúčastněným stranám a že se v něm zdůrazňuje, že auditované subjekty příliš ovlivňují závěry Účetního dvora a výroky auditora;

O.  vzhledem k tomu, že se Parlament zaměřuje zejména na návrhy, jež nevedou k nutnosti měnit Smlouvu;

P.  vzhledem k tomu, že Rada vždy respektovala doporučení předložená výborem zřízeným podle článku 255 SFEU, jehož účelem je vydávat stanoviska k vhodnosti kandidátů na funkce generálního advokáta Soudní dvora a Tribunálu, ačkoli k tomu ve Smlouvě neexistuje žádná jednoznačně stanovená povinnost;

I.Vize Parlamentu týkající se EÚD: budoucí úloha Účetního dvora

1.  je přesvědčen, že Evropský účetní dvůr může jakožto externí auditor orgánů Unie poskytnout zákonodárcům nejen prohlášení o věrohodnosti účtů a legalitě a správnosti operací uskutečněných v příslušném rozpočtovém roce, ale že je i v příhodném postavení pro to, aby zákonodárci a rozpočtovému orgánu, zejména Výboru Parlamentu pro rozpočtovou kontrolu, poskytoval cenná stanoviska týkající se výsledků dosažených cestou politik Unie, a to s cílem zlepšovat výkonnost a efektivitu činností financovaných Unií, zjišťovat možnosti úspor z rozsahu a šíře záběru a vedlejší účinky mezi vnitrostátními politikami členského státu a poskytovat Parlamentu externí posouzení hodnocení Komise ohledně veřejných financí v členských státech;

2.  domnívá se, že Účetní dvůr by se měl nadále řídit zásadami nezávislosti, integrity, nestrannosti a profesionality a současně vytvářet pevné pracovní vztahy se svými partnery, konkrétně s Evropským parlamentem, a do postupu v oblasti odpovědnosti orgánů EU zapojit nejen Výbor pro rozpočtovou kontrolu, ale také specializované výbory Parlamentu;

Tradiční model prohlášení o věrohodnosti

3.  poukazuje na to, že Účetní dvůr má podle Smlouvy (čl. 287 odst. 1 druhý pododstavec SFEU) povinnost předkládat Parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti (DAS)(5) týkající se legality a správnosti plateb poté, co přezkoumal jejich správnost, legalitu a výsledky rozpočtu Unie, a že navíc v souladu se Smlouvou předkládá zvláštní zprávy a stanoviska; připomíná, že velká části lidských zdrojů Účetního dvora je vyčleněna na každoroční sestavování prohlášení o věrohodnosti;

4.  je toho názoru, že při pomáhání Parlamentu a Radě v dohledu nad finančním řízením EU, v přispívání k jeho zlepšení a rovněž v ochraně finančních zájmů Unie je klíčová nezávislost, integrita, nestrannost a profesionalita Účetního dvora, a to od fáze programování až k uzavření účetnictví;

5.  lituje, že výsledky auditu provedeného Účetním dvorem neumožnily Účetnímu dvoru již poosmnácté v řadě vydat kladné prohlášení o věrohodnosti (DAS) týkající se legality a správnosti plateb; zdůrazňuje, že míra chyb poskytuje sama o sobě jen zčásti ucelený přehled o účinnosti politik Unie;

6.  připomíná, že v článku 287 SFEU se stanoví, že Účetní dvůr předkládá Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací; upozorňuje, že Účetní dvůr místo předložení jednoho prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací vydal v roce 2012 čtyři stanoviska: jedno k věrohodnosti účetnictví a tři k legalitě a správnosti uskutečněných operací (jedno k příjmům, jedno k závazkům a jedno k platbám); domnívá se, že takové množství dokumentů ztěžuje posouzení plnění rozpočtu ze strany Komise;

7.  upozorňuje, že prohlášení o věrohodnosti je ročním ukazatelem víceletého systému výdajů, a proto obtížně zachycuje cyklickou povahu a účinek víceletých ujednání, v důsledku čehož lze celkový dopad a účinnost systémů řízení a kontroly zčásti hodnotit pouze po ukončení výdajů; domnívá se proto, že Účetní dvůr by měl mít možnost předložit orgánu příslušnému k udělení absolutoria kromě ročního prohlášení o věrohodnosti také přezkum v polovině období a souhrnnou zprávu o celkové výkonnosti programového období;

8.  vítá, že Účetní dvůr od roku 2009 soustřeďuje značné úsilí na rozvoj svých produktů a služeb a rovněž výroční zprávy; domnívá se však, že je třeba vyvíjet větší úsilí a využívat více zdrojů k dalšímu zkvalitnění zejména činnosti Účetního dvora v oblasti auditů výkonnosti, neboť poskytuje informace o výsledcích plnění rozpočtu EU; domnívá se, že Účetní dvůr by měl v souvislosti s odpovědí na otázku, zda a jakým způsobem bylo výsledků dosaženo, vycházet z modelu prohlášení o věrohodnosti, aby bylo možno vyvodit poučení a použít je i v jiných souvislostech;

Nové rozměry a výzvy Účetního dvora

9.  uznává historickou a konstruktivní úlohu prohlášení o věrohodnosti zaměřeného na legalitu a správnost, které je užitečným ukazatelem osvědčených finančních postupů a výkonnosti řízení na všech úrovních výdajů Unie a ukazuje způsob, jakým byly fondy EU využívány v souladu s rozhodnutími Parlamentu, který jednal jako zákonodárný a rozpočtovým orgán; nicméně zdůrazňuje, že Účetní dvůr by měl v této chvíli i v budoucnu vyčlenit více zdrojů na posouzení toho, zda při využívání veřejných prostředků svěřených Komisi bylo dosaženo hospodárnosti, účinnosti a účelnosti; výsledky zjištění uvedených ve zvláštních zprávách by měly vést k příslušným úpravám programů EU;

10.  zdůrazňuje, že mandát Účetního dvora stanovený Smlouvou představuje referenční rámec, v němž Účetní dvůr vykonává svou úlohu nezávislého orgánu vnější kontroly účetnictví Unie; konstatuje, že tento mandát zajišťuje Účetnímu dvoru výraznou flexibilitu, což mu umožňuje plnit své poslání nad rámec prohlášení o věrohodnosti; připomíná, že Účetní dvůr má na základě svého mandátu možnost předkládat výsledky auditů výkonnosti, které provádí, ve zvláštních zprávách, jež jsou významnou příležitostí k vytvoření přidané hodnoty, budou-li tyto zprávy zaměřeny na vysoce rizikové oblasti; poznamenává, že tyto zprávy navíc poskytují evropským občanům informace o fungování Unie a o tom, jakým způsobem využívají mnohá odvětví evropské prostředky, a umožňují tak přiblížit Evropu občanům a učinit její postupy transparentnější a lépe pochopitelné;

11.  připomíná, že jedním z nejlepších způsobů, jak zlepšit kontrolu účetnictví Evropské unie a posílit výkonnost i účinnost výdajů EU, je hlasovat o absolutoriu před 31. prosincem roku následujícího po kontrolovaném finančním roce; zdůrazňuje, že by tak byl Účetní dvůr nucen předkládat svou výroční zprávu do 30. června;

12.  doporučuje, aby Evropský účetní dvůr, aniž je dotčena jeho nezávislost, utvářel svůj názor na základě prahu významnosti, a nikoli pouze na základě tolerance míry chyb, neboť je to patrně více v souladu s mezinárodními účetními standardy;

13.  navrhuje, aby Evropský parlament ve své výroční zprávě o udělení absolutoria věnoval zvláštní oddíl opatřením navazujícím na doporučení Účetního dvora uvedená v jeho různých auditech výkonnosti, a to s cílem přimět Komisi a členské státy k jejich provedení; Parlament by měl rovněž uvést, kterým hlavním následným opatřením může Účetní dvůr ve své výroční zprávě věnovat zvláštní pozornost, aniž by byla dotčena jeho nezávislost;

14.  konstatuje, že Účetní dvůr vypracovává víceletý i roční pracovní program; konstatuje, že víceletý plán umožňuje vymezit a aktualizovat strategii Účetního dvora a roční plán stanoví konkrétní úkoly, které mají být v daném roce splněny; vítá, že Účetní dvůr každoročně předkládá Výboru pro rozpočtovou kontrolu svůj roční pracovní program, v němž uvádí prioritní úkoly v oblasti auditů a zdroje vyčleněné na jejich provedení;

15.  domnívá se, že stávající podoba setkávání Účetního dvora s Parlamentem a Radou umožňuje získávat cenné podněty pro vytvoření ročního pracovního programu Účetního dvora; zdůrazňuje, že tento druh strukturovaného přípravného dialogu ve značné míře přispívá k zajištění účinné a demokratické odpovědnosti vůči občanům za využívání veřejných prostředků, jež jsou vynakládány v zájmu splnění cílů EU; zdůrazňuje, že i přes posílenou spolupráci s Parlamentem a Radou na úrovni konzultací by měl Účetní dvůr o svém ročním pracovním programu rozhodovat sám, nezávisle na politických či vnitrostátních vlivech;

16.  poukazuje na to, že otázky, které mají pro vnější zúčastněné strany, jako je Evropský parlament, velký význam, a následné žádosti o provedení auditu nejsou shromažďovány strukturovaným způsobem a není jim v plné míře přiznáváno přednostní zacházení; domnívá se, že to negativně ovlivňuje relevantnost a dopad výsledků auditu Účetního dvora; konstatuje také, že přidaná hodnota Účetního dvora je přímo spojena s tím, jak může jeho práci využít Parlament a další subjekty zapojené do postupů v oblasti odpovědnosti; vyzývá proto Účetní dvůr, aby v rámci svého ročního pracovního programu vzal v úvahu politické priority legislativního orgánu a otázky hlavního významu pro občany EU, jež sdělí Výbor Parlamentu pro rozpočtovou kontrolu jakožto uzlový bod pro sdělování obav občanů EU;

Spolupráce s vnitrostátními nejvyššími kontrolními institucemi

17.  očekává, že bude navázána užší spolupráce mezi EÚD a nejvyššími kontrolními institucemi členských států, a to s konkrétními výsledky, pokud jde o sdílení roční práce EÚD; očekává dále konkrétní metodické kroky a dohody týkající se harmonogramu auditů; očekává, že Komise na základě právní studie předloží návrhy na začlenění kontrolní činnosti nejvyšších kontrolních institucí členských států do rámce auditů Účetního dvora týkajících se sdíleného řízení v jejich příslušném členském státě;

18.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr by měl stát v čele procesu definování pracovního postupu, kdy nejvyšší kontrolní instituce členských států a Účetní dvůr posilují koordinaci svých zdrojů pro účely hodnocení výdajů a plnění rozpočtu EU, zamezují duplicitním kontrolám, sdílejí informace o kontrolách, identifikují rizikové oblasti, provádějí společné audity či více zapojují nejvyšší kontrolní instituce do úkolů EÚD v oblasti auditu, což ve svém důsledku vede k vytvoření společných pracovních postupů a zajistí větší účinnost na každé úrovni kontroly; konstatuje, že zásadní význam pro lepší zacílení auditů a kontrol má sdílení údajů o auditech a kontrolách a osvědčených postupů mezi Účetním dvorem a nejvyššími kontrolními institucemi; poukazuje na to, že existuje příliš mnoho vrstev kontroly a že tomuto zdvojování činnosti by se mělo zabránit, aby se tak snížilo zatížení řídících orgánů a příjemců;

19.  vyzývá proto k užší spolupráci vnitrostátních kontrolních institucí a Evropského účetního dvora při kontrole sdíleného řízení podle čl. 287 odst. 3 SFEU;

20.  navrhuje prozkoumání možnosti, aby vnitrostátní kontrolní orgány – jakožto nezávislí externí auditoři – vydávaly v souladu s mezinárodními auditorskými standardy vnitrostátní auditorská potvrzení o řízení finančních prostředků Unie, jež by byla předávána vládám členských států za účelem jejich předložení při procesu udělování absolutoria, a to podle vhodných interinstitucionálních postupů, jež je nutno zavést;

21.  zdůrazňuje, že je důležité zapojit evropské programy do plánování kontrol vykonávaných nejvyššími kontrolními institucemi, a to se zvláštním ohledem na sdílené řízení, přičemž vnitrostátní parlamenty musí hrát v této souvislosti klíčovou úlohu v tom, že musí mít možnost požádat své příslušné nejvyšší kontrolní instituce o provedení auditů evropských fondů a programů; připomíná, že institucionalizací a uzákoněním této kontroly by její výsledky mohly být jednou ročně předkládány vnitrostátnímu parlamentu,

Nové operační prostředí Účetního dvora

22.  konstatuje, že nařízení týkající se hlavních oblastí výdajů na období 2014–2020 podstatně změnila finanční i právní rámec upravující plnění rozpočtu EU; upozorňuje, že tyto reformy s sebou nesou významné změny, které ovlivní strukturu rizika v oblasti finančního řízení, neboť zjednoduší pravidla financování, zvýší podmíněnost i zefektivní rozpočet EU; trvá proto na tom, aby se Účetní dvůr více zaměřil na výsledky, které jsou základem pro náležité podávání zpráv o rizicích a výkonnosti takovýchto nových nástrojů;

23.  navrhuje, aby Účetní dvůr synchronizoval svůj víceletý pracovní program s VFR a aby do něj zahrnul přezkum v polovině období a celkový přezkum účetní závěrky Komise s ohledem na příslušný VFR;

24.  poukazuje na to, že audity výkonnosti často postrádají jasnou analýzu příčin zjištění auditu; připomíná kromě toho, že není zaveden žádný systém, který by zajistil, aby auditoři přidělení na provedení konkrétního auditu měli technické znalosti a metodické schopnosti potřebné pro jeho provedení, aniž by museli v kontrolované oblasti začínat svou práci úplně od začátku; domnívá se, že tyto okolnosti zvyšují neúčinnost a neúčelnost zjištění Účetního dvora v rámci auditů výkonnosti;

25.  očekává od Účetního dvora plnou transparentnost ohledně času, který potřebuje pro své úkoly, a vyzývá jej, aby v rámci každého auditu výkonnosti zveřejnil harmonogram a jednotlivé fáze, kterými příslušný úkol v rámci svého provedení prošel, tj. čas, který byl zapotřebí k provedení jednotlivých odlišných fází, kterými v současné době jsou:

   předběžná studie
   analýza úkolu
   memorandum o naplánování auditu
   prohlášení o předběžných zjištěních
   závěry
   návrh zprávy
   řízení o sporných otázkách;

26.  poukazuje na to, že provedení auditu výkonnosti Účetním dvorem, včetně předběžné studie, trvá dva roky, což v několika případech způsobilo zastarání zjištění auditu a neumožnilo provést přiměřená opatření; očekává, že Účetní dvůr zjednoduší vypracovávání auditů výkonnosti a omezí nadbytečné procedurální kroky;

27.  vyjadřuje přání, aby Účetní dvůr v budoucnu nejen zveřejňoval poznámky Komise k jeho zjištěním, závěrům a doporučením, ale aby případně jasně vyjádřil svou konečnou odpověď;

28.  je toho názoru, že Účetní dvůr by měl Výboru pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu pravidelně sdělovat statistiky o přítomnosti svých členů v sídle Účetního dvora v Lucemburku; v tomto ohledu očekává plnou transparentnost Účetního dvora vůči Parlamentu; přeje si, aby mu Komise předložila analýzu proveditelnosti nahrazení části odměny členů Účetního dvora denními příspěvky;

29.  zdůrazňuje, že i přes nutnost spravedlivého přístupu a uvedení argumentů auditovaného subjektu v příslušné zprávě není nezbytné dosáhnout s tímto subjektem shody;

30.  poukazuje na to, že v některých případech již byly diskuse Parlamentu o otázkách, kterými se zabývaly zvláštní zprávy, uzavřeny a nebylo možné výsledky auditu Účetního dvora účinně využít; kromě toho podotýká, že v některých případech provedla Komise klíčová doporučení Účetního dvora již před předložením jeho zprávy; očekává, že Účetní dvůr při provádění auditů zohlední vnější časová omezení a vývoj;

31.  očekává, že Účetní dvůr bude ve svých zprávách jasně sdělovat slabá místa a osvědčené postupy orgánů členských států, a to cestou jejich soustavného zveřejňování;

32.  je přesvědčen, že důkladnou analýzou potřeb členů Účetního dvora, pokud jde o zdroje, by mohlo být dosaženo úspor z rozsahu a šíře záběru; očekává, že Účetní dvůr možnosti takových úspor prozkoumá, a to mimo jiné pokud jde o sdílenou dopravní službu pro členy a sdílené kabinety a personál;

33.  lituje, že mezivládní opatření, na něž se nevztahuje Smlouva o EU, jako například opatření k vytvoření Evropského nástroje finanční stability (EFSF) a Evropského mechanismu stability, rovněž působí závažné problémy v oblasti odpovědnosti vůči veřejnosti a auditních činností a současně oslabují zásadní úlohu Účetního dvora;

34.  odsuzuje skutečnost, že v případě EFSF dosud nebyla přijata žádná opatření v zájmu nezávislé vnější veřejné kontroly, a lituje, že i poté, co Účetní dvůr jmenoval člena účetní komise Evropského mechanismu stability, nebude výroční zpráva o auditu zpřístupněna ani Parlamentu, ani široké veřejnosti; vyzývá Účetní dvůr, aby Parlamentu pravidelně předkládal výroční zprávu komise o auditu a veškeré další nezbytné informace o činnosti Účetního dvora v tomto ohledu, aby tak Parlament mohl kontrolovat práci Účetního dvora během postupu udělování absolutoria;

Reorganizace struktury Účetního dvora

35.  poukazuje na to, že složení Účetního dvora a postup jmenování jeho členů je stanoven v článcích 285 a 286 SFEU; zdůrazňuje však potřebu změnit Smlouvu ve smyslu zrovnoprávnění Rady a Parlamentu při jmenování členů Účetního dvora, aby byla zajištěna demokratická legitimita, transparentnost a úplná nezávislost členů Účetního dvora;

36.  lituje, že některé postupy jmenování vedly ke sporu mezi Parlamentem a Radou ohledně kandidátů, a to i přes skutečnost, že Smlouva s takovým sporem nepočítá; zdůrazňuje, že – jak je stanoveno ve Smlouvě – je povinností Parlamentu prověřovat nominované kandidáty; je toho názoru, že Rada by měla v duchu dobré spolupráce mezi evropskými orgány respektovat rozhodnutí, která Parlament přijal na základě provedeného slyšení;

37.  požaduje, aby bylo při příští revizi Smlouvy o EU stanoveno, že členy EÚD volí Evropský parlament na návrh Rady; domnívá se, že takový postup by posílil nezávislost členů EÚD na členských státech;

38.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr přijal v roce 2010 nový jednací řád, který mu, podle platného právního rámce, umožnil zjednodušit svůj rozhodovací proces, takže zprávy o auditu a stanoviska nyní přijímají senáty o 5 až 6 členech, a nikoli kolegium všech 28 členů;

39.  domnívá se, že původní užitečnost a důvěryhodnost stávajícího pravidla zeměpisného zastoupení, jež se uplatňuje u vysokých vedoucích funkcí a podle nějž má každý členský stát jednoho zástupce, jsou již značně překonané a toto pravidlo by mohla nahradit jednoduchá řídicí struktura přiměřená mandátu s obecnější odpovědností, přičemž by byla přijata náležitá ustanovení zaručující nezávislost Účetního dvora ve všech jeho činnostech;

40.  navrhuje proto, aby měl Účetní dvůr stejný počet členů jako Komise; tito členové by měli mít přinejmenším profesní zkušenost v oblasti auditu a řízení; členové Účetního dvora by měli mít pro tuto funkci zvláštní kvalifikaci a jejich nezávislost musí být nesporná;

41.  navrhuje přezkoumat způsob odměňování členů Účetního dvora a přímo a osobně přidělovaných zdrojů pro každého člena s cílem jednak je uvést do souladu s vnitrostátními a mezinárodními postupy pro podobné funkce, jednak umožnit členům Účetního dvora, aby nezávisle plnili své povinnosti;

II.Postup jmenování členů Účetního dvora: konzultace s Evropským parlamentem

42.  přijímá níže uvedené zásady, kritéria výběru a postupy pro přijetí stanoviska ke kandidátovi na člena Účetního dvora:

   a) Parlament musí mít k dispozici přiměřenou lhůtu ke zvážení, jež Výboru pro rozpočtovou kontrolu umožní uspořádat slyšení kandidátů a hlasovat na schůzi, která následuje po slyšení;
   b) Výbor pro rozpočtovou kontrolu a plénum Parlamentu přijímají rozhodnutí bez ohledu na politická kritéria tajným hlasováním;
   c) slyšení ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu budou veřejná a diskuse budou zpřístupněny prostřednictvím videopřenosu;
   d) Parlament bude svá rozhodnutí přijímat na základě většiny odevzdaných hlasů na plenárním zasedání a Rada musí jeho stanovisko respektovat; kandidáti budou přítomni hlasování a v případě negativního výsledku budou dotázáni předsedou Evropského parlamentu, zda od své kandidatury ustoupí;

43.  má za to, že kritéria pro jmenování členů EÚD by měla být dále konkretizována na základě článku 286 SFEU, a zdůrazňuje, že hodnocení Parlamentu se budou řídit především těmito kritérii:

   a) odborné zkušenosti na vysoké úrovni získané v oblasti veřejných financí, auditu a řízení a dále důkladné znalosti správy evropských orgánů;
   b) dobré výsledky v oblasti auditu a doklad o velmi dobré znalosti nejméně jednoho pracovního jazyka Evropské unie;
   c) v případě potřeby potvrzení o splnění řídicích úkolů, které kandidát dříve vykonával;
   d) s účinností od data jmenování kandidáti nesmí zastávat žádné volené funkce ani odpovědná místa v politických stranách;
   e) uznávaná vysoká úroveň integrity a morálních kvalit kandidáta;
   f) s ohledem na povahu budoucí práce bude zohledněn i věk kandidáta, přičemž se považuje za rozumné stanovit například, že člen Účetního dvora nepřekročí v době jmenování hranici 67 let;
   g) členové nesmějí zastávat svou funkci více než dvě funkční období;
   h) Parlament velmi vážně zohlední otázku vyváženého zastoupení žen a mužů mezi členy Účetního dvora;

44.  vyzývá Radu, aby:

   a) Parlamentu navrhla alespoň dva kandidáty z každého členského státu, muže a ženu;
   b) své návrhy koncipovala tak, aby byly zcela v souladu s kritérii stanovenými v usneseních Parlamentu s tím, že Parlament zajistí jejich důsledné dodržování;
   c) spolu se jmény kandidátů předložila i relevantní údaje o jejich profesní dráze, jakož i všechny informace a vyjádření, které obdržela v průběhu interních rozhodovacích postupů členských států;
   d) předala Parlamentu veškeré informace týkající se nominací, které od členských států obdržela, s tím, že pokud by tyto informace neposkytla, musel by Parlament provést vlastní šetření, což by nevyhnutelně vedlo k prodlevám v postupu jmenování;
   e) obrátila se na příslušné orgány členských států, které budou vyzvány ke jmenování kandidátů na členy Účetního dvora, a upozornila je na kritéria a postupy stanovené Parlamentem;
   f) předcházela stahování nominací a předkládání nových, které zohledňují nové návrhy členských států motivované výlučně politickými hledisky;
   g) respektovala, nastane-li taková situace, zamítavé stanovisko Parlamentu a navrhla nového kandidáta (nové kandidáty);

45.  pokud jde o postupy ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu a na plenárním zasedání, stanoví následující:

   a) každé doporučení ke každé nominaci se předloží formou zprávy, která má být přijata většinou odevzdaných hlasů, přičemž zpráva uvádí pouze nominaci;
   b) součástí zprávy jsou:
   (i) právní východiska, jež shrnují okolnosti návrhu předkládaného Parlamentu;
   (ii) body odůvodnění uvádějící postup pro příslušný výbor;
   (iii) hlavní text, jehož součástí je pouze:
   kladné stanovisko, anebo
   zamítavé stanovisko;
   c) právní východiska a body odůvodnění nejsou předmětem hlasování;
   d) ke zprávě je přiložen životopis a odpovědi na otázky dotazníku;
   e) Výbor pro rozpočtovou kontrolu a plénum Parlamentu hlasuje o jmenování dotčeného kandidáta;

o
o   o

46.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Účetnímu dvoru a pro informaci ostatním orgánům a institucím Evropské unie a vnitrostátním parlamentům a kontrolním institucím členských států.

(1) Úř. věst. C 107, 30.4.2004, s. 1.
(2) Úř. věst. C 337, 21.12.1992, s. 51.
(3) Úř. věst. C 43, 20.2.1995, s. 75.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2013)0319.
(5) Zkratka utvořená z francouzského výrazu „déclaration d'assurance“.

Poslední aktualizace: 30. května 2017Právní upozornění