Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2035(INL)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0286/2015

Předložené texty :

A8-0286/2015

Rozpravy :

PV 27/10/2015 - 16
CRE 27/10/2015 - 16

Hlasování :

PV 11/11/2015 - 16.3
CRE 11/11/2015 - 16.3

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0395

Přijaté texty
PDF 602kWORD 141k
Středa 11. listopadu 2015 - Brusel Konečné znění
Reforma volebního práva Evropské unie
P8_TA(2015)0395A8-0286/2015
Usnesení
 Příloha

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2015 o reformě volebního práva Evropské unie (2015/2035(INL))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách („akt o volbách“) připojený k rozhodnutí Rady ze dne 20. září 1976 v pozměněném znění(1) , a zejména na článek 14 tohoto aktu,

–  s ohledem na Smlouvy a zejména na články 9, 10, 14 a čl. 17 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii (dále jen "Smlouva o EU"), na článek 22, čl. 223 odst. 1 a článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "Smlouva o fungování EU") a na článek 2 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o postupu voleb do Evropského parlamentu, a zejména na usnesení ze dne 15. července 1998 o návrhu postupu voleb, které přebírá společné zásady pro volbu členů Evropského parlamentu(2) , své usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o volbách do Evropského parlamentu v roce 2014(3) a své usnesení ze dne 4. července 2013 o zlepšení praktických opatření pro konání evropských voleb v roce 2014(4) ;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2013 o složení Evropského parlamentu s ohledem na volby v roce 2014(5) ,

–  s ohledem na doporučení Komise 2013/142/EU ze dne 12. března 2013 o posílení demokratického a efektivního průběhu voleb do Evropského parlamentu(6) ,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. května 2015 s názvem „Zpráva o volbách do Evropského parlamentu v roce 2014“ (COM(2015)0206),

–  s ohledem na posouzení evropské přidané hodnoty reformy volebního práva Evropské unie(7) ,

–  s ohledem na rámcovou dohodu ze dne 20. října 2010 o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí(8) ,

–  s ohledem na směrnici Rady 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky(9) ,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací(10) , a zejména na články 13, 21 a 31 tohoto nařízení,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), a zejména na její články 11, 23 a 39,

–  s ohledem na články 45 a 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0286/2015),

A.  vzhledem k tomu, že článek 223 Smlouvy o fungování EU svěřuje Evropskému parlamentu právo zahájit reformu svého vlastního volebního postupu s cílem vypracovat jednotný postup platný ve všech členských státech nebo postup, který je založen na zásadách společných všem členským státům, a dát k ní souhlas;

B.  vzhledem k tomu, že cílem reformy volebního postupu Evropského parlamentu by mělo být rozšíření demokratického a nadnárodního rozměru evropských voleb a demokratické legitimity rozhodovacího procesu Unie, posílení koncepce občanství Unie, zlepšení fungování Evropského parlamentu a správy Unie, zajištění větší legitimity činnosti Evropského parlamentu, posílení zásad volební rovnosti a rovných příležitostí, zvýšení efektivity systému organizace evropských voleb a přiblížení poslanců Evropského parlamentu jejich voličům, zejména těm nejmladším;

C.  vzhledem k tomu, že reforma volebního postupu musí dodržovat zásadu subsidiarity a proporcionality a neměla by usilovat o prosazování samoúčelné jednotnosti,

D.  vzhledem k tomu, že možnost rozvoje jednotného volebního postupu na základě přímých všeobecných voleb byla zakotvena ve Smlouvách od roku 1957;

E.  vzhledem k tomu, že účast v evropských volbách neustále klesá, zejména mezi nejmladšími občany, a nezájem občanů o evropské otázky ohrožuje budoucnost Evropy, a proto jsou nezbytné nové myšlenky, které pomohou oživit evropskou demokracii;

F.  vzhledem k tomu, že skutečná harmonizace postupu pro volby do Evropského parlamentu ve všech členských státech by mohla lépe podpořit právo všech občanů Unie na rovnocennou účast na demokratickém životě Unie a současně posílit politický rozměr evropské integrace;

G.  vzhledem k tomu, že pravomoci Evropského parlamentu se od prvních přímých voleb v roce 1979 postupně zvyšují, a vzhledem k tomu, že nyní má Evropský parlament jako spolutvůrce právních předpisů rovné postavení s Radou ve většině oblastí politiky Unie, a to především v důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost;

H.  vzhledem k tomu, že na základě Lisabonské smlouvy došlo ke změně mandátu členů Evropského parlamentu a nyní jsou přímými zástupci občanů Unie(11) místo zástupců lidu států sdružených ve Společenství(12) ;

I.  vzhledem k tomu, že jediná reforma samotného aktu o volbách byla provedena v roce 2002 v důsledku přijetí rozhodnutí Rady 2002/772/ES, Euratom(13) , kterým se členským státům ukládá povinnost konat volby na základě poměrného zastoupení a za použití kandidátních listin nebo jednotlivých převoditelných hlasů a které zrušilo dvojí mandát členů Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že dále bylo členským státům výslovně uděleno právo zřizovat na vnitrostátní úrovni volební obvody a stanovit na vnitrostátní úrovni práh, který nepřesahuje 5 % odevzdaných hlasů;

J.  vzhledem k tomu, že ještě nebylo dosaženo komplexní dohody o skutečně jednotném volebním postupu, ačkoli došlo postupně k určitému sblížení volebních systémů, mimo jiné prostřednictvím sekundárních právních předpisů, jako je směrnice Rady 93/109/ES;

K.  vzhledem k tomu, že pojetí občanství Unie, které v rámci ústavního řádu oficiálně stanovila Maastrichtská smlouva v roce 1993, zahrnuje právo občanů Unie účastnit se voleb do Evropského parlamentu a obecních voleb ve svých členských státech a ve státě svého bydliště za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu(14) ; vzhledem k tomu, že Listina základních práv, která je nyní na základě Lisabonské smlouvy právně závazná, toto právo ještě posílila;

L.  vzhledem k tomu, že navzdory těmto reformám se evropské volby stále řídí především vnitrostátními právními předpisy, volební kampaně si zachovávají vnitrostátní rozsah a evropské politické strany nemohou dostatečně plnit svůj ústavní mandát a přispívat „k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie“, jak se vyžaduje v čl. 10 odst. 4 Smlouvy o EU;

M.  vzhledem k tomu, že evropské politické strany mohou nejlépe přispívat „k utváření evropského politického vědomí“, a proto by měly hrát výraznější úlohu v kampaních pro volby do Parlamentu, tak, aby se zlepšila jejich viditelnost a aby ukázaly souvislost mezi hlasováním pro určitou vnitrostátní stranu a dopadem hlasování na velikost evropské politické skupiny v Evropském parlamentu;

N.  vzhledem k tomu, že se postup jmenování kandidátů pro volby do Evropského parlamentu mezi jednotlivými členskými státy a vnitrostátními stranami značně liší, zejména pokud jde o transparentnost a demokratické normy, přičemž k vybudování důvěry v politický systém jsou nezbytné otevřené, transparentní a demokratické postupy pro výběr kandidátů;

O.  vzhledem k tomu, že lhůty pro dokončení volebních seznamů před evropskými volbami se v jednotlivých členských státech značně liší a v současné době se pohybují od 17 dnů do 83 dnů, což staví kandidáty a voliče v rámci Unie do nerovného postavení, pokud jde o čas, který mají na vedení kampaně nebo zvažování, komu dát svůj hlas ve volbách;

P.  vzhledem k tomu, že lhůty pro uzavření volebních seznamů před evropskými volbami se v jednotlivých členských státech značně liší a mohou ztížit či dokonce znemožnit výměnu informací o voličích mezi členskými státy (jejímž účelem je zamezit dvojímu hlasování);

Q.  vzhledem k tomu, že zavedení společného volebního obvodu, v němž by na předním místě kandidátských listin byl u každé skupiny spřízněných politických stran uveden kandidát na funkci předsedy Evropské komise, by značně posílilo evropskou demokracii a dále legitimizovalo volbu předsedy Komise;

R.  vzhledem k tomu, že stávající evropská volební pravidla umožňují až 5 % nepovinný práh odevzdaných hlasů pro evropské volby, a vzhledem k tomu, že 15 členských států tuto příležitost využilo a zavedlo práh pohybující se mezi 3 % a 5 %; vzhledem k tomu, že v menších členských státech a v členských státech, které rozdělily svou volební oblast do volebních obvodů, je skutečný práh nicméně nad 3 %, i když neexistují žádná zákonná omezení; vzhledem k tomu, že ústavní tradice uznává zavedení povinných prahů za legitimní prostředek, který zaručuje, že parlamenty jsou schopny fungovat;

S.  vzhledem k tomu, že ačkoli čl. 10 odst. 2 aktu o volbách výslovně zakazuje předčasné zveřejnění výsledků voleb, v minulosti byly tyto výsledky zveřejněny; vzhledem k tomu, že stejný okamžik pro uzavření volebních místností ve všech členských státech by výrazně přispěl ke společnému evropskému charakteru evropských voleb a snížila by se možnost ovlivnit jejich výsledky tím, že výsledky voleb v některých členských státech jsou zveřejněny před ukončením voleb ve všech členských státech;

T.  vzhledem k tomu, že první předběžné oficiální výsledky voleb by měly být vyhlašovány souběžně ve všech členských státech v poslední den doby hlasování v 21:00 SEČ;

U.  vzhledem k tomu, že stanovení společného evropského volebního dne by lépe odráželo společnou účast občanů v celé Unii, posílilo by participativní demokracii a pomohlo by vytvořit soudržnější celoevropské volby;

V.  vzhledem k tomu, že Lisabonskou smlouvou byl zaveden nový ústavní řád tím, že Evropský parlament obdržel právo zvolit předsedu Evropské komise(15) namísto pouhého vyslovení souhlasu; vzhledem k tomu, že evropské volby konané v roce 2014 znamenaly v tomto směru významný precedens a ukázaly, že nominace vedoucích kandidátů zájem občanů o tyto volby zvyšuje;

W.  vzhledem k tomu, že nominace vedoucích kandidátů na funkci předsedy Evropské komise představuje spojení mezi hlasy odevzdanými na vnitrostátní úrovni a evropským kontextem a umožňuje občanům Unie, aby se informovaně rozhodovali mezi alternativními politickými programy; vzhledem k tomu, že nominace vedoucích kandidátů na základě otevřeného a transparentního postupu posiluje demokratickou legitimitu a zvyšuje odpovědnost;

X.  vzhledem k tomu, že postup pro nominaci a výběr vedoucích kandidátů do této funkce je výrazným projevem evropské demokracie; vzhledem k tomu, že by měl být navíc nedílnou součástí volebních kampaní;

Y.  vzhledem k tomu, že lhůta pro nominaci kandidátů evropskými politickými stranami by měla být kodifikována v aktu o volbách, a vzhledem k tomu, že vedoucí kandidáti na funkci předsedy Komise by měli být kandidáty ve volbách do Evropského parlamentu;

Z.  vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy umožňují svým občanům hlasovat ze zahraničí, a mezi těmi, které tak činí, se podmínky upírající výkon volebního práva značně liší; vzhledem k tomu, že udělení práva účastnit se voleb všem občanům Unie, kteří mají bydliště mimo území Unie, by přispělo k volební rovnosti; vzhledem k tomu, že členské státy musí nicméně lépe koordinovat své správní systémy, aby se předešlo tomu, že voliči budou hlasovat dvakrát, ve dvou různých členských státech;

AA.  vzhledem k tomu, že nejméně 13 členských států nemá zavedena náležitá vnitrostátní pravidla, jež by zabránila občanům Unie, kteří mají dvojí státní příslušnost členských států, aby volili dvakrát, což je v rozporu s článkem 9 aktu o volbách;

AB.  vzhledem k tomu, že by na úrovni Unie měl být zřízen volební orgán, jednající jako síť jednotných kontaktních míst členských států, protože by to usnadnilo přístup k informacím o pravidlech, kterými se řídí evropské volby, zefektivnilo by daný postup a posílilo by evropský charakter těchto voleb; vzhledem k tomu se Komise vyzývá, aby přezkoumala praktická opatření nezbytná pro vytvoření takového orgánu na úrovni Unie;

AC.  vzhledem k tomu, že minimální věk pro způsobilost kandidovat ve všech 28 členských státech se pohybuje mezi 18 a 25 lety a minimální věk pro způsobilost volit se pohybuje mezi 16 až 18 lety, což je důsledkem odlišných ústavních a volebních tradic v členských státech; vzhledem k tomu, že sladění věku pro hlasování a minimálního věku kandidátů by bylo velmi potřebným prostředkem pro zajištění skutečné rovnosti občanů Unie ve volbách, který by umožnil vyvarovat se diskriminaci v nejzákladnější oblasti občanství, a to v právu účastnit se demokratického procesu;

AD.  vzhledem k tomu, že oficiální vytvoření politických stran na úrovni Unie a jejich konsolidace přispívá ke vzniku evropského politického vědomí a k vyjádření vůle občanů Unie, čímž se rovněž usnadňuje postupné sbližování volebních systémů;

AE.  vzhledem k tomu, že hlasování prostřednictvím pošty, elektronické pošty a internetu by mohlo průběh evropských voleb zefektivnit a učinit je pro voliče přitažlivějšími, za předpokladu, že jsou zajištěny nejvyšší možné standardy ochrany údajů;

AF.  vzhledem k tomu, že ve většině členských států mohou být členové výkonné moci zvoleni do vnitrostátního parlamentu, aniž by museli přerušit svou institucionální činnost;

AG.  vzhledem k tomu, že i přes trvalý pokrok, kterého je od roku 1979 dosahováno mezi ženami a muži z hlediska rovnovážného rozložení mandátů, přetrvávají v tomto směru významné rozdíly mezi členskými státy, přičemž v 10 z nich je míra méně zastoupeného pohlaví nižší než 33 %; vzhledem k tomu, že současné složení Evropského parlamentu, v němž zasedá pouze 36,62 % žen, nesplňuje hodnoty a cíle rovnosti žen a mužů prosazované v Listině;

AH.  vzhledem k tomu, že musí být dosaženo rovnosti žen a mužů coby jedné ze základních hodnot Unie, přičemž jen velmi málo členských států začlenilo tuto zásadu do svých vnitrostátních volebních předpisů; vzhledem k tomu, že se kvóty pro zastoupení žen a mužů v oblasti politického rozhodování a střídavé zastoupení žen a mužů na kandidátských listinách ukázaly být velmi účinným nástrojem pro řešení diskriminace a mocenské nerovnováhy z hlediska pohlaví a pro zlepšení demokratického zastoupení v politických rozhodovacích orgánech;

AI.  vzhledem k tomu, že zásada sestupné poměrnosti zakotvená ve Smlouvě o EU významně přispívá ke společné odpovědnosti všech členských států za evropský projekt,

1.  přijímá rozhodnutí reformovat svůj volební postup s dostatečným časovým předstihem před volbami v roce 2019 s cílem rozšířit demokratický a nadnárodní rozměr evropských voleb a demokratickou legitimitu rozhodovacího procesu EU, posílit pojem občanství Unie a rovného volebního práva, podpořit zásadu zastupitelské demokracie a přímého zastoupení občanů Unie v Evropském parlamentu v souladu s článkem 10 Smlouvy o fungování EU, zlepšit fungování Evropského parlamentu a správu Unie, zajistit větší legitimitu a účinnost činnosti Evropského parlamentu, posílit efektivitu organizace evropských voleb, podpořit společnou odpovědnost občanů ze všech členských států, zlepšit vyvážené složení Evropského parlamentu a zajistit občanům Unie co nejrovnější volební podmínky a zapojení;

2.  navrhuje posílit viditelnost evropských politických stran tím, že jejich názvy a loga budou umístěny na hlasovacích lístcích, a doporučuje, aby byly názvy a loga uváděny také ve volebním vysílání rozhlasu a televize, na plakátech a dalších materiálech používaných v kampaních pro volby do Evropského parlamentu, zejména ve volebních programech vnitrostátních stran, protože by tato opatření zvýšila transparentnost evropských voleb a zlepšila jejich demokratický charakter, jelikož by občané mohli jasně rozpoznat souvislost mezi svým hlasováním a jeho dopadem na politický vliv evropských politických stran a jejich schopnost utvářet politické skupiny v Evropském parlamentu;

3.  s ohledem na závazek Unie týkající se subsidiarity se současně domnívá, že regionální politické strany soupeřící v evropských volbách by se měly řídit stejným postupem a že je třeba podpořit regionální orgány, aby v této souvislosti využívaly úředně uznané regionální jazyky;

4.  vyzývá členské státy, aby usnadnily účast evropských politických stran a jejich vedoucích kandidátů ve volebních kampaních, zejména v televizi a dalších médiích;

5.  je rozhodnut stanovit společnou minimální lhůtu 12 týdnů přede dnem voleb pro vytvoření volebních seznamů, aby se zvýšila volební rovnost tím, že kandidáti a voliči v celé Unii budou mít stejnou dobu na přípravu a promyšlení hlasování; vybízí členské státy, aby uvážily způsoby, jak zajistit větší sblížení pravidel, kterými se řídí volební kampaně týkající se evropských voleb;

6.  považuje za nezbytné, aby politické strany na všech úrovních přijaly demokratické a transparentní postupy pro výběr kandidátů; doporučuje, aby vnitrostátní strany uskutečnily demokratické hlasování pro výběr svých kandidátů pro evropské volby;

7.  navrhuje zavedení povinného prahu mezi 3 % a 5 % pro rozdělení mandátů v členských státech s jedním volebním obvodem a ve volebních obvodech, ve kterých se používají kandidátské listiny a které zahrnují více než 26 mandátů; považuje toto opatření za důležité pro zabezpečení fungování Evropského parlamentu, protože zabrání další roztříštěnosti;

8.  i když členské státy mohou samy stanovit den/dny voleb v rámci období určeného ke konání voleb, navrhuje, aby byl konec voleb ve všech členských státech stanoven na 21:00 SEČ v neděli evropských voleb, protože by se tím zajistilo správné uplatňování čl. 10 odst. 2 aktu o volbách a snížila by se možnost ovlivnit výsledky voleb zveřejněním výsledků voleb v některých členských státech před uzavřením volebních místností ve všech členských státech; vyzývá, aby byl ve všech členských státech dodržován zákaz předčasného oznámení výsledků voleb;

9.  je rozhodnut stanovit společnou lhůtu, kdy evropské politické strany nominují vedoucí kandidáty, na 12 týdnů před volbami do Evropského parlamentu, aby bylo možné představit jejich volební programy a uspořádat politické debaty mezi kandidáty a volební kampaně v celé Unii; domnívá se, že postup nominace vedoucích kandidátů představuje důležité hledisko volebních kampaní, protože výsledky evropských voleb mají dopad na výběr předsedy Komise, jak je zakotveno v Lisabonské smlouvě;

10.  je rozhodnut stanovit společnou lhůtu v délce osmi týdnů pro dokončení volebních seznamů a šesti týdnů pro výměnu informací o občanech Unie, kteří mají dvojí občanství, a občanech Unie, kteří žijí v jiném členském státě, s příslušným vnitrostátním orgánem odpovědným za seznamy voličů;

11.  navrhuje, aby byla integrita voleb posílena tím, že se výdaje na kampaně omezí na přiměřenou částku, která umožní náležité představení politických stran, kandidátů a jejich volebních programů;

12.  navrhuje, aby všichni občané Unie, včetně těch, kteří žijí nebo pracují ve třetí zemi, měli právo hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu; domnívá se, že by tak konečně všichni občané Unie získali stejné právo volit v evropských volbách za stejných podmínek, bez ohledu na jejich místo pobytu nebo státní občanství;

13.  vyzývá však členské státy k tomu, aby lépe koordinovaly své správní systémy, aby se předešlo tomu, že voliči budou hlasovat dvakrát ve dvou různých členských státech;

14.  vybízí členské státy, aby umožnily hlasování poštou, elektronickou poštou a prostřednictvím internetu s cílem zvýšit účast ve volbách a zjednodušit hlasování pro všechny občany, a zejména pro osoby se sníženou pohyblivostí a pro ty, kteří žijí nebo pracují v členském státě, jehož státními příslušníky nejsou, nebo ve třetí zemi, pod podmínkou, že budou přijata nezbytná opatření k zamezení jakéhokoli možného podvodu při použití těchto způsobů hlasování;

15.  jako další krok doporučuje členským státům, aby zvážily, jak harmonizovat minimální věk voličů na 16 let s cílem dále posílit volební rovnost občanů Unie;

16.  požaduje přezkoumání rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí s cílem upravit pravidla týkající se komisařů, kteří kandidují ve volbách do Evropského parlamentu, aby nebyla ohrožena institucionální výkonnost Komise v době voleb a zabránilo se zneužití institucionálních zdrojů;

17.  je rozhodnut udělit Parlamentu právo určit po konzultacích s Radou dobu hlasování pro volby do Evropského parlamentu;

18.  vybízí členské státy, aby přijaly náležité právní rámce, které zajistí nejvyšší standardy informativního, spravedlivého a objektivního zpravodajství podávaného sdělovacími prostředky během volebních kampaní, zejména ze strany poskytovatelů veřejnoprávního vysílání; domnívá se, že to je zásadní pro to, aby občané Unie mohli učinit informované rozhodnutí ohledně soupeřících politických programů; uznává význam, který pro dosažení tohoto cíle mají samoregulační nástroje, jako jsou kodexy chování;

19.  vyzývá k tomu, aby byly posíleny normy určené k zajištění svobodné a neomezené soutěže politických stran a aby byla zejména zvýšena pluralita médií a neutralita na všech úrovních veřejné správy, pokud jde o volební proces;

20.  zdůrazňuje význam zvýšeného zastoupení žen v oblasti politického rozhodování a většího zastoupení žen v evropských volbách; v důsledku toho vyzývá členské státy a orgány Unie, aby přijaly veškerá nezbytná opatření na podporu zásady rovnosti žen a mužů v průběhu celého volebního procesu; zdůrazňuje v této souvislosti, že je zapotřebí dosáhnout vyváženého zastoupení na seznamech kandidátů;

21.  vybízí členské státy k přijetí opatření na podporu odpovídajícího zastoupení etnických, jazykových a jiných menšin v evropských volbách;

22.  považuje za vhodné zřídit evropský volební orgán, který by mohl být pověřen soustřeďováním informací o volbách do Evropského parlamentu, přičemž by dohlížel na pořádání voleb a usnadňoval by výměnu informací mezi členskými státy;

23.  je rozhodnut, že funkce člena Evropského parlamentu by měla být neslučitelná také s funkcí člena regionálního parlamentu nebo shromáždění, kterému byly svěřeny legislativní pravomoci;

24.  připomíná, že navzdory doporučením Komise se členským státům opakovaně nepodařilo dohodnout na společném volebním dni; vybízí členské státy, aby v této otázce usilovaly o dosažení shody;

25.  předkládá Radě připojený návrh na změnu Aktu o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách(16) ;

26.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

(1) Rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom (Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 1.) ve znění rozhodnutí Rady 93/81/Euratom, ESUO, EHS (Úř. věst. L 33, 9.2.1993, s. 15) a rozhodnutí Rady 2002/772/ES, Euratom (Úř. věst. L 283, 21.10.2002, s. 1).
(2) Úř. věst. C 292, 21.09.1998, s. 66.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2012)0462.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2013)0323.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2013)0082.
(6) Úř. věst. L 79, 21.3.2013, s. 29.
(7) PE 558.775 (http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2015/558775/EPRS_IDA(2015)558775_EN.pdf)
(8) Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47.
(9) Úř. věst. L 329, 30.12.1993, s. 34.
(10) Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1.
(11) Čl. 10 odst. 2 a čl. 14 odst. 2 Smlouvy o EU.
(12) Čl. 189 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství.
(13) Rozhodnutí Rady 2002/772/ES, Euratom ze dne 25. června 2002 a ze dne 23. září 2002, kterým se mění Akt o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, jenž je připojen k rozhodnutí 76/787/ESUO, EHS, Euratom (Úř. věst. L 283, 21.10.2002, s.1).
(14) Čl. 20 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.
(15) Čl. 17 odst. 7 Smlouvy o EU.
(16) Pozměňovací návrhy obsažené v připojeném návrhu jsou založeny na konsolidovaném znění vypracovaném právní službou Evropského parlamentu na základě Aktu o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách (Úř. věst L 278, 8.10.1976, s. 5), ve znění rozhodnutí 93/81/Euratom, ESUO, EHS pozměňujícím Akt o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách připojený k rozhodnutí Rady 76/787/ESOU, EHS, Euratom ze dne 20. září 1976 (Úř. věst. L 33, 9.2.1993, s. 15), a rozhodnutí Rady 2002/772/ES, Euratom ze dne 25. června 2002 a 23. září 2002 (Úř. věst. L 283, 21.10.2002, s. 1). Od konsolidovaného znění, které vypracoval Úřad pro úřední tisky Evropské unie (CONSLEG 1976X1008-23/09/2002) se liší ve dvou bodech: je do něj začleněna odrážka v čl. 7 odst. 1 „– člen Výboru regionů“ vyplývající z článku 5 Amsterdamské smlouvy (Úř. věst. C 340, 10.11.1997) a znění je přečíslováno v souladu s čl. 2 odst. 1 rozhodnutí Rady 2002/772/ES, Euratom.


PŘÍLOHA

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se přijímají ustanovení pozměňující Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 223 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropského parlamentu,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k tomu, že je třeba provést ustanovení Smlouvy o volebním postupu,

PŘIJALA tato ustanovení a doporučuje, aby byla schválena členskými státy v souladu s jejich příslušnými ústavními předpisy.

Článek 1

Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, připojený k Rozhodnutí Rady 76/787/ESOU, EHS, Euratom(1) se mění takto:

1)  V článku 1 se odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. V každém členském státu jsou členové Evropského parlamentu voleni jako zástupci občanů Unie podle zásad poměrného zastoupení na základě kandidátních listin nebo jednotlivých převoditelných hlasů.“

2)  Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 2a

Rada jednomyslně rozhoduje o zavedení společného volebního obvodu, v němž každá skupina spřízněných politických stran uvede na prvním místě kandidátní listiny svého kandidáta na funkci předsedy Evropské komise.“

3)  Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Pro volební obvody a pro členské státy s jediným volebním obvodem, v nichž se používá systém kandidátních listin a které zahrnují více než 26 mandátů, stanoví členské státy práh pro přidělení mandátů, který není nižší než 3 % a vyšší než 5 % odevzdaných hlasů ve volebním obvodu, nebo v dotčeném členském státě s jediným volebním obvodem.“

4)  Vkládají se nové články, které zní:

„Článek 3a

Každý členský stát stanoví lhůtu pro sestavení seznamů kandidátů pro volby do Evropského parlamentu. Tato lhůta musí činit nejméně 12 týdnů před zahájením voleb podle čl. 10 odst. 1.

Článek 3b

Lhůta pro vytvoření a dokončení seznamů voličů činí osm týdnů před prvním dnem voleb.

Článek 3c

Politické strany, které se účastní voleb do Evropského parlamentu, vybírají své kandidáty do těchto voleb transparentně a v souladu s demokratickými postupy.

Článek 3d

Kandidátní listina pro volby do Evropského parlamentu musí zajišťovat rovnost žen a mužů.

Článek 3e

Na hlasovacích lístcích pro volby do Evropského parlamentu musí být zajištěna stejná viditelnost názvu a loga vnitrostátních politických stran jako názvu a loga evropských politických stran.

Členské státy podpoří a umožní prezentaci těchto přidružení ve volebních šotech vysílaných v televizi a rozhlase a na materiálech používaných v rámci volební kampaně. Volební materiály případně obsahují odkaz na volební program evropské politické strany, k níž je vnitrostátní strana přidružena.

Pravidla upravující doručování volebních materiálů voličům v rámci voleb do Evropského parlamentu jsou shodná s pravidly upravujícími volby na celostátní, regionální nebo místní úrovni v daném členském státě.

Článek 3f

Evropské politické strany nominují své kandidáty na funkci předsedy Evropské komise nejméně 12 týdnů před začátkem voleb, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 1.“

5)  Vkládají se nové články, které zní:

„Článek 4a

Členské státy mohou pro účely voleb do Evropského parlamentu zavést elektronické a internetové hlasování, a pokud tak učiní, přijmou opatření, která jsou dostatečná k zajištění spolehlivosti výsledků, tajnosti hlasování a ochrany údajů.

Článek 4b

Členské státy mohou svým občanům umožnit volit do Evropského parlamentu korespondenčně.“

6)  V čl. 5 odst. 1 se vypouští druhý pododstavec.

7)  Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

1.  Členové Evropského parlamentu volí jednotlivě a osobně. Nejsou vázáni žádnými pokyny a jejich mandát není vázaný. Zastupují všechny občany Unie.

2.  Členové Evropského parlamentu požívají výsad a imunit, jež se na ně vztahují podle Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie připojenému ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.“

8)  Článek 7 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Funkce člena Evropského parlamentu je neslučitelná s funkcemi:

–  člena vlády členského státu

–  člena vnitrostátního nebo regionálního parlamentu či shromáždění s legislativními pravomocemi,

–  člena Komise,

–  soudce, generálního advokáta nebo tajemníka Soudního dvora Evropské unie,

–  člena výkonné rady Evropské centrální banky,

–  člena Účetního dvora,

–  evropského veřejného ochránce práv,

–  člena Hospodářského a sociálního výboru,

–  člena Výboru regionů,

–  člena výborů nebo jiných subjektů vytvořených na základě Smlouvy o fungování Evropské unie nebo Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii za účelem správy finančních prostředků Unie nebo k provádění stálých přímých správních úkolů,

–  člena správní rady, řídícího výboru nebo zaměstnance Evropské investiční banky,

–  činného úředníka nebo zaměstnance orgánů a institucí Evropské unie nebo k ní připojených specializovaných subjektů nebo Evropské centrální banky.“

b)  odstavec 2 se vypouští;

c)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Členové Evropského parlamentu, na které se v průběhu pětiletého období uvedeného v článku 5 začnou vztahovat odstavce 1 a 3, budou nahrazeni v souladu s článkem 13.“

9)  Vkládají se nové články, které zní:

„Článek 9a

Všichni občané Unie, včetně těch, kteří žijí nebo pracují ve třetí zemi, mají právo se účastnit voleb do Evropského parlamentu. Členské státy přijmou opatření, která jsou k zajištění výkonu tohoto práva nezbytná.

Článek 9b

Každý členský stát určí kontaktní orgán, jenž bude odpovědný za výměnu údajů o voličích s kontaktními orgány v ostatních členských státech. Tento orgán předá ostatním kontaktním orgánům nejpozději šest týdnů před prvním dnem voleb prostřednictvím jednotného a zabezpečeného prostředku elektronické komunikace údaje o občanech Unie, kteří jsou státními příslušníky více než jednoho členského státu, a o občanech Unie, kteří nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště.

Předané údaje obsahují alespoň příjmení a jméno, věk a místo bydliště daného občana a datum jeho příjezdu do příslušného členského státu.“

10)  Články 10 a 11 se nahrazují tímto:

„Článek 10

1.  Volby do Evropského parlamentu se konají v termínu nebo v termínech, které si stanoví jednotlivé členské státy. Ve všech členských státech spadá tento termín nebo tyto termíny do stejného období, které začíná ve čtvrtek ráno a končí následující nedělí. Hlasování ve všech členských státech musí být ukončeno do 21:00 SEČ uvedené neděle.

2.  Členské státy nesmí oficiálně zveřejnit výsledky sčítání hlasů do ukončení voleb. První oficiální předběžné výsledky voleb se oznámí souběžně ve všech členských státech na konci období hlasování uvedeného v odstavci 1. Do tohoto okamžiku nesmějí být zveřejňovány žádné prognózy na základě dotazování voličů.

3.  Sčítání hlasů odevzdaných korespondenčně začne ve všech členských státech až po ukončení voleb v tom členském státě, jehož voliči odevzdávají své hlasy jako poslední v rámci období hlasování uvedeného v odstavci 1.

Článek 11

1.  Evropský parlament po konzultaci s Radou určí volební období pro volby, a to nejpozději jeden rok před koncem pětiletého období uvedeného v článku 5.

2.  Aniž jsou dotčeny článek 229 Smlouvy o fungování Evropské unie sejde se Evropský parlament, aniž by musel být svolán, první úterý po uplynutí lhůty jednoho měsíce od konce volebního období.“

11)  Články 14 a 15 se nahrazují tímto:

„Článek 14

Opatření k provedení tohoto aktu navrhuje Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů a přijímá Rada kvalifikovanou většinou po konzultaci s Komisí a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

Článek 15

Tento akt byl sepsán v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Na základě smluv o přistoupení má bulharské, české, estonské, chorvatské, litevské, lotyšské, maďarské, maltské, polské, rumunské, slovenské a slovinské znění tohoto aktu stejnou platnost.“

12)  Přílohy I a II se vypouští.

Článek 2

1.  Změny uvedené v článku 1 nabývají účinku prvním dnem měsíce následujícího po schválení ustanovení tohoto rozhodnutí členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.

2.  Členské státy oznámí generálnímu sekretariátu Rady ukončení svých vnitrostátních postupů.

Článek 3

Toto rozhodnutí bude vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské Unie.

V Bruselu dne ...

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Rozhodnutí Rady 76/787/ESOU, EHS, Euratom ze dne 20. září 1976 (Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 1).

Poslední aktualizace: 25. dubna 2017Právní upozornění