Evropský parlament,

–  s ohledem na články 4 a 13 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 107, 108, 113, 115 a 116 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 2. prosince 2015 o zřízení zvláštního výboru pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem (TAXE 2) a o jeho působnosti, početním složení a funkčním období(1),

–  s ohledem na odhalení Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) ohledně daňových rozhodnutí a dalších škodlivých praktik v Lucembursku, která vstoupila ve známost jako tzv. „LuxLeaks“,

–  s ohledem na odhalení Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) ohledně využívání offshorových společností, která vstoupila ve známost jako tzv. „Panama Papers“, a zejména na dokumenty zveřejněné dne 9. května 2016,

–  s ohledem na výsledky vrcholných schůzek skupin G7, G8 a G20 ohledně mezinárodních daňových otázek, zejména pak vrcholné schůzky v Ise-Šimě ve dnech 26. a 27. května 2016, a na výsledek setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí skupiny G20, jež se konalo ve dnech 14. a 15. dubna 2016 ve Washingtonu,

–  s ohledem na rezoluci o akčním programu z Addis Abeby přijatou Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 27. července 2015,

–  s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ze dne 30. listopadu 2015 nazvanou „Zásady G20/OECD pro správu a řízení společností“,

–  s ohledem na závěry Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) ze dne 8. března 2016 o výměně informací souvisejících s daněmi, pokud jde o činnosti nadnárodních společností, a o kodexu chování pro zdaňování podniků, ze dne 8. prosince 2015 o zdanění právnických osob, erozi základu daně a přesouvání zisku, ze dne 9. prosince 2014 o zdaňování podniků a ze dne 1. prosince 1997 o daňové politice, a s ohledem na sdělení z neformální rozpravy Rady ECOFIN o „Panama Papers“ dne 22. dubna 2016;

–  s ohledem na směrnici Rady ze dne 8. prosince 2015(2), kterou se mění směrnice o správní spolupráci(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES(4),

–  s ohledem na směrnici Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní a daní z pojistného(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu(6),

–  s ohledem na společná navazující opatření, která Komise přijala dne 16. března 2016, k doporučením obsaženým v usneseních Parlamentu o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii a o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem,

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmu ze strany některých podniků a poboček (COM(2016)0198) (návrh na podávání zpráv podle jednotlivých zemí), předložený Komisí,

–  s ohledem na návrh balíčku proti vyhýbání se daňovým povinnostem, který předložila Komise a který obsahuje rámcové sdělení(7), návrh směrnice Rady týkající se pravidel proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem(8), návrh směrnice Rady o přezkumu směrnice o správní spolupráci(9), doporučení týkající se daňových úmluv(10) a studie o agresivním daňovém plánování(11),

–  s ohledem na návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB), který Komise předložila v roce 2011 (COM(2011)0121), a na postoj Parlamentu ze dne 19. dubna 2012 k tomuto návrhu(12),

–  s ohledem na usnesení Rady a zástupců vlád členských států ze dne 1. prosince 1997 o kodexu chování pro zdaňování podniků(13) a na pravidelné zprávy, které Radě podává Skupina pro kodex chování při zdaňování podniků,

–  s ohledem na dohodu o daňové transparentnosti, kterou dne 22. února 2016 parafovaly EU a Monacké knížectví,

–  s ohledem na dohodu, kterou dne 12. února 2016 podepsaly EU a Andorrské knížectví,

–  s ohledem na dohodu o zdanění příjmů z úspor, kterou dne 8. prosince 2015 podepsaly EU a Republika San Marino,

–  s ohledem na dohodu o automatické výměně informací o finančních účtech, kterou dne 28. října 2015 podepsaly EU a Lichtenštejnské knížectví,

–  s ohledem na dohodu o zdanění, kterou dne 27. května 2015 podepsaly EU a Švýcarská konfederace a jež má zlepšit dodržování daňových předpisů,

–  s ohledem na aktualizovanou dohodu mezi Jersey a Spojeným královstvím ze dne 30. listopadu 2015 a na tzv. „změnu postoje k výkladu odstavce 2 ujednání mezi Jersey a Spojeným královstvím o zamezení dvojího zdanění“,

–  s ohledem na ujednání mezi Guernsey a Spojeným království o zamezení dvojího zdanění ve znění ujednání z roku 2009, které bylo podepsáno dne 20. ledna 2009 a vstoupilo v platnost dne 27. listopadu 2009 a jež se týká výměny informací,

–  s ohledem na legislativní postoj Parlamentu ze dne 8. července 2015 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2007/36/ES, pokud jde o podporu dlouhodobého zapojení akcionářů, a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o některé prvky výkazu o správě a řízení společnosti(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 obsahující doporučení Komisi o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2015 o vyhýbání se daňovým povinnostem a o daňových únicích, sociální ochraně a rozvoji v rozvojových zemích(17),

–  s ohledem na různá parlamentní slyšení a následné zprávy k tématu vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků, které uspořádaly vnitrostátní parlamenty, mj. Dolní sněmovna Spojeného království, Senát Spojených států, australský Senát a francouzské Národní shromáždění a Senát,

–  s ohledem na doporučení Rady Evropy CM/Rec(2014)7 ze dne 30. dubna 2014 o ochraně oznamovatelů,

–  s ohledem na soudní řízení v Lucembursku s Antoinem Deltourem, Raphaëlem Haletem a Édouardem Perrinem, kteří jsou obžalováni ze zveřejnění tzv. „LuxLeaks“ dokumentů,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise o státní podpoře pro společnost Fiat(18), Starbucks(19), na belgická rozhodnutí týkající se nadměrného zisku(20) a na rozhodnutí zahájit šetření případů státní podpory týkající se společností McDonalds, Apple a Amazon,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Zvláštního výboru pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem (TAXE 2) (A8-0223/2016),

Obecné úvahy, fakta a čísla

A.  vzhledem k tomu, že odhalení „Panama Papers“ a „LuxLeaks“ zveřejněná Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů (ICIJ) ukázala, že je naléhavě nezbytné, aby EU a její členské státy bojovaly proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování a usilovaly o větší spolupráci a transparentnost, aby obnovily daňovou spravedlnost tím, že učiní naše daňové systémy spravedlivějšími a zajistí, aby daně z příjmu právnických osob byly placeny v místě, kde je vytvářena hodnota, nejen v rámci členských států, ale na celém světě;

B.  vzhledem k tomu, že podle odhadů Komise dosahují daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem 1 bilionu EUR(21) ročně, zatímco OECD odhaduje(22), že ztráta příjmů na celosvětové úrovni činí 4 až 10 % všech příjmů z daní z příjmu právnických osob, což podle hodnot z roku 2014 odpovídá 75 až 180 miliardám EUR ročně; vzhledem k tomu, že se jedná pouze o střízlivé odhady; vzhledem k tomu, že negativní dopady podobných praktik na rozpočty členských států a na občany jsou zřejmé a mohly by snižovat důvěru v demokracii; vzhledem k tomu, že daňové podvody, daňové úniky a agresivní daňové plánování vedou k erozi základu daně v členských státech, a tím i ke ztrátě daňových příjmů, oslabování ekonomik, schopnosti vlád zajišťovat veřejné služby, investice a sociální zabezpečení;

C.  vzhledem k tomu, že v rozpočtovém rámci vzájemné kontroly je nepřijatelné, aby zdroje, které mají být vytvářeny z daní splatných v členském státě, ve skutečnosti vznikaly v jiném členském státě prostřednictvím nekalého a agresivního daňového plánování;

D.  vzhledem k tomu, že vyhýbáním se daňovým povinnostem ze strany podniků jsou nepřiměřeně postiženy rozvojové země, na něž podle odhadů připadá 100 miliard USD(23) ročních ztrát příjmu z daní, což je připravuje o hlavní zdroje financování nejzákladnějších služeb a škodí politikám EU v oblasti rozvojové spolupráce;

E.  vzhledem k tomu, že případ „Panama Papers“ nám připomněl, že problém vyhýbání se daňovým povinnostem přesahuje rámec nadnárodních společností, silně se podobá trestné činnosti, a že jmění offshorových společností se odhaduje na přibližně 10 bilionů USD;

F.  vzhledem k tomu, že představitelé skupiny G20 se v dubnu 2009 obrátili na offshorové jurisdikce s konkrétní žádostí, aby podepsaly nejméně 12 smluv o výměně informací s cílem ukončit éru bankovního tajemství; vzhledem k tomu, že ekonomové vážně zpochybnili účinnost těchto opatření a vysvětlovali to tím, že smlouvy vedou k přesunu bankovních vkladů mezi daňovými ráji, ale nevedou k zásadnímu navracení finančních prostředků zpět(24); vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy, že by portfoliové investice v offshorových jurisdikcích klesaly, přinejmenším do roku 2014, navzdory nedávnému mezinárodnímu úsilí o zvýšení finanční transparentnosti; vzhledem k tomu, že je příliš brzy na to hodnotit, zda přijetí automatické výměny informací o daních (společný standard pro oznamování) tento trend zvrátí;

G.  vzhledem k tomu, že podle informací poskytnutých Bankou pro mezinárodní platby vzrostly přeshraniční vklady v offshorových centrech mezi lety 2008 a 2015 v průměru o 2,81 % ročně, zatímco ve zbytku světa se zvýšily jen o 1,24 %(25); vzhledem k tomu, že mezi nejdůležitější finanční offshorová centra, pokud jde o zahraniční vklady, patří Kajmanské ostrovy (663 mld. USD), Lucembursko (360 mld. USD), Švýcarsko (137 mld. USD), Hongkong (125 mld. USD), Singapur (95 mld. USD), Bermudy (77 mld. USD), Panama (67 mld. USD), Jersey (58 mld. USD) a Bahamy (55 mld. USD); vzhledem k tomu, že přeshraniční vklady v evropských daňových rájích, jako jsou Andorra, Gibraltar, Lichtenštejnsko a Švýcarsko, v posledních několika letech klesly, nebo se drží na stejné úrovni, což vede k domněnce, že offshorové činnosti se přesouvají do jiných jurisdikcí a offshorové odvětví se restrukturalizuje v důsledku narůstajícího počtu dvoustranných dohod o informacích ohledně daní;

H.  vzhledem k tomu, že investiční toky do offshorových finančních center se v roce 2015 odhadovaly na 72 miliard USD(26) a v posledních letech se v důsledku narůstajících toků od nadnárodních podniků nacházejících se v rozvojových a tranzitivních ekonomikách navýšily, někdy prostřednictvím tzv. round-trippingu investic; vzhledem k tomu, že investiční toky do zvláštních účelových jednotek představují většinu offshorových investičních toků; vzhledem k tomu, že Lucembursko bylo v roce 2015 hlavním příjemcem investičních toků spojených se zvláštními účelovými jednotkami, i když přítoky do Nizozemska spojené se zvláštními účelovými jednotkami byly v roce 2015 rovněž obzvláště vysoké; vzhledem k tomu, že přetrvávající finanční toky směrované přes offshorové finanční mechanismy poukazují na potřebu větší soudržnosti mezi politikou v oblastí daní a investic na evropské i celosvětové úrovni;

I.  vzhledem k tomu, že OECD byla v dubnu 2016 znovu pověřena vytvořením černé listiny nespolupracujících jurisdikcí; vzhledem k tomu, že kritéria ke stanovení daňových rájů určuje Komise, která uznala, že důležitá jsou nejen kritéria transparentnosti a spolupráce, ale že je třeba zvážit také škodlivé daňové režimy;

J.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky zaujímají vedoucí pozici, pokud jde o vytváření pracovních míst v Evropě, a že v posledních pěti letech vytvořily přibližně 85 % všech nových pracovních míst v EU(27); vzhledem k tomu, že studie(28) prokázaly, že přeshraniční společnosti platí v průměru o 30 % nižší daně než společnosti, které působí pouze v jedné zemi; vzhledem k tomu, že tato skutečnost závažným způsobem narušuje hospodářskou soutěž, vede ke ztrátě pracovních míst a rovnosti v Unii a brání udržitelnému růstu;

K.  vzhledem k tomu, že agresivní daňové plánování je definováno Komisí jako zneužívání technických aspektů daňového systému nebo mezer vznikajících mezi dvěma či více daňovými systémy pro účely snižování daňové povinnosti; vzhledem k tomu, že Komise uznává, že agresivní daňové plánování může mít nejrůznější podoby, což vede k situaci, kdy se daňové předpisy nepoužívají v souladu se záměry jejich tvůrců; vzhledem k tomu, že mezi hlavní formy agresivního daňového plánování patří přesouvání dluhu, umístění nehmotných aktiv a duševního vlastnictví, strategické stanovování převodních cen, hybridní opatření využívající nesouladu mezi daňovými systémy a struktury offshorových půjček; vzhledem k tomu, že společnosti, které vyslechl zvláštní výbor Parlamentu, většinou opakovaly, že platí velké množství daní a jednají v souladu se zákonem; vzhledem k tomu, že dosud jen malé procento společností veřejně připustilo, že vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany podniků je třeba řešit;

L.  vzhledem k tomu, že téměř třetina přeshraničních podnikových investic prochází offshore finančními strukturami; vzhledem k tomu, že Komise konstatuje, že k 72 % případů přesouvání zisku v Evropské unii dochází prostřednictvím převodních cen a daňově výhodného umístění duševního vlastnictví a že zbývající režimy přesouvání zisku zahrnují přesouvání dluhu(29);

M.  vzhledem k tomu, že dvoustranné daňové dohody rozdělují práva na zdanění mezi stát zdroje a zemi bydliště; vzhledem k tomu, že státu zdroje je často přiděleno právo danit aktivní příjmy podniků, pokud mají ve státech zdroje stálou provozovnu, a země bydliště získají práva na zdanění pasivního příjmu, jako jsou dividendy, licenční poplatky a úroky; vzhledem k tomu, že takové rozdělení práv na zdanění má zásadní význam pro pochopení režimů agresivního daňového plánování;

N.  vzhledem k tomu, že účetní postupy jsou obrazem finančního stavu podniku získaného tak, že se výnosy sladí s výdaji, a zisky a ztráty se sladí s kalendářním obdobím, ve kterém vzniknou, a nikoli s obdobím, v němž skutečně probíhají peněžní toky; vzhledem k tomu, že pokud se zdanitelný příjem přenáší z jedné jurisdikce do druhé, a každá z nich jej zpracovává odlišným způsobem, vzniká příležitost využít tento nesoulad; vzhledem k tomu, že ačkoli licenční poplatky mohou být pro obchodní účely odůvodněné, bez řádné fiskální koordinace a pokud se jim může dostat zvýhodněného daňového zacházení v jednom státě, vedou k erozi základu daně v jiných státech;

O.  vzhledem k tomu, že 60 % veškerého světového obchodu probíhá uvnitř skupin, a vztahují se tedy na ně metodiky stanovování převodních cen; vzhledem k tomu, že 70 % veškerého přesouvání zisku se uskutečňuje prostřednictvím převodních cen;

P.  vzhledem k tomu, že konvergenci daňových politik by měly doplňovat také větší kontroly a větší počet vyšetřování škodlivých daňových praktik; vzhledem k tomu, že Komise zahájila několik nových formálních vyšetřovacích řízení v souvislosti s daňovým zacházením s nadnárodními podniky; vzhledem k tomu, že hodnocení opatření daňové politiky z hlediska poskytování státní podpory je přístup, jehož význam v posledních letech vzrostl; vzhledem k tomu, že je nezbytná další reflexe a opatření s cílem lépe pochopit a řešit vzájemné působení zdanění a hospodářské soutěže; vzhledem k tomu, že Komise má možnost vyšetřit neselektivním a nezaujatým způsobem všechny případy podezření na nedovolenou státní podporu poskytnutou prostřednictvím preferenčního daňového zacházení; vzhledem k tomu, že celá řada šetření Komise v oblasti státních podpor nebyla v době přijetí zprávy A8-0223/2016 ještě dokončena; vzhledem k tomu, že určité členské státy zahájily vůči některým nadnárodním podnikům postupy zpětného získávání prostředků; vzhledem k tomu, že pouze několik členských států provádělo analýzy vedlejších účinků svých vnitrostátních daňových politik s cílem posoudit dopady na rozvojové země;

Q.  vzhledem k tomu, že nejlepším nástrojem boje proti agresivnímu daňovému plánování jsou dobře koncipované právní předpisy, řádně a koordinovaně prováděné;

Úloha zvláštních daňových jurisdikcí

R.  vzhledem k tomu, že Parlament se sešel se zástupci vlád Andorry, Lichtenštejnska, Monaka, Guernsey a Jersey; vzhledem k tomu, že Kajmanské ostrovy byly pouze na schůzi koordinátorů, nikoli však na formálním slyšení zvláštního výboru; vzhledem k tomu, že Ostrov Man odmítl vystoupit před zvláštním výborem, zaslal však písemný příspěvek;

S.  vzhledem k tomu, že některé konkrétní daňové jurisdikce aktivně přispívají k vytváření agresivních daňových politik jménem nadnárodních podniků, které se tak vyhýbají daňovým povinnostem; vzhledem k tomu, že sazba daně z příjmu právnických osob se v některých jurisdikcích blíží nebo je rovna 0 %; vzhledem k tomu, že složitost různých daňových systémů je příčinou nedostatečné transparentnosti, která je v celosvětovém měřítku škodlivá;

T.  vzhledem k tomu, že všechny tyto jurisdikce se zavázaly zavést do roku 2017 automatickou výměnu informací, kromě Andorry a Monaka, které tak mají učinit do roku 2018; vzhledem k tomu, že je důležité sledovat, zda se účinné legislativní změny již zavádějí, aby se zajistilo zahájení účinné automatické výměny informací od roku 2017;

U.  vzhledem k tomu, že mezery v právních předpisech, neúčinnost výměny informací a obecněji neplnění požadavků kontroly, nedostatečná znalost konečných příjemců a bankovní a firemní tajemství jsou navzdory postupnému odstraňování zákonů o bankovním tajemství překážkami pro zastavení daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem; vzhledem k tomu, že neprůhlednosti těchto praktik využívají někteří daňoví zástupci ve finančním sektoru k agresivním daňovým praktikám; vzhledem k tomu, že iniciativy směřující k automatické výměně informací mezi zeměmi nad rámec dřívějších dvoustranných úmluv o daních byly zavedeny teprve nedávno; vzhledem k tomu, že bez účinného prosazování budou slabé stránky systémů podněcovat k daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

V.  vzhledem k tomu, že některé zvláštní daňové jurisdikce v EU i mimo ni nejsou ochotny reformovat své daňové systémy, a to navzdory celosvětovým iniciativám a skutečnosti, že některé z nich jsou zapojeny do činnosti OECD;

W.  vzhledem k tomu, že ze slyšení s Andorrou, Guernsey, Jersey, Lichtenštejnskem a Monakem (viz příloha 1) vyplývá, že podmínky registrace offshorových společností a informace, jež mají být v této souvislosti poskytovány, se u jednotlivých jurisdikcí liší; vzhledem k tomu, že oficiální daňové orgány některých těchto jurisdikcí neznají nebo neshromažďují úplné informace o konečných příjemcích svěřenectví, nadací a společností a že tyto informace nejsou veřejné; vzhledem k tomu, že Andorra, Lichtenštejnsko, Monako, San Marino a Švýcarsko podepsaly dohody o výměně informací s EU; vzhledem k tomu, že Normanské ostrovy podepsaly dohody se Spojeným královstvím a vyjádřily ochotu uzavřít obdobné dohody s ostatními členskými státy;

X.  vzhledem k tomu, že platné právní předpisy některých jurisdikcí nezajišťují řádnou správu ani dodržování mezinárodních norem týkajících se konečných příjemců, transparentnosti a spolupráce;

Y.  vzhledem k tomu, že některé z těchto jurisdikcí jsou závislými či přidruženými územími členských států, a proto i tehdy, když mají statut samosprávy, částečně podléhají vnitrostátním a evropským právním předpisům; vzhledem k tomu, že členské státy by proto měly uvažovat o přijetí právních předpisů s cílem zajistit, aby jejich přidružená a závislá území postupovala v souladu s nejpřísnějšími normami;

Z.  vzhledem k tomu, že některé členské státy vypracovaly vlastní seznamy nespolupracujících jurisdikcí nebo definovaly obsah pojmů „daňové ráje“ či „privilegované daňové jurisdikce“; vzhledem k tomu, že mezi těmito seznamy existují v otázce vymezení či posuzování nespolupracujících jurisdikcí či daňových rájů velké rozdíly; vzhledem k tomu, že seznam nespolupracujících jurisdikcí, který vypracovala OECD, neplní svůj účel; vzhledem k tomu, že Komise v daňovém balíčku ze dne 17. června 2015 zveřejnila seznam nespolupracujících jurisdikcí, který byl vypracován na základě stávajících vnitrostátních seznamů podle zásady společného jmenovatele; vzhledem k tomu, že ačkoli jich je naléhavě třeba, stále chybí společná celoevropská definice a společný celoevropský seznam nespolupracujících jurisdikcí; vzhledem k tomu, že žádný z těchto seznamů neobsahuje jasná, měřitelná a vyčerpávající kritéria pro určení míry utajování ze strany konkrétní jurisdikce;

Úloha finančních institucí v agresivním daňovém plánování nadnárodních podniků

AA.  vzhledem k tomu, že podle dokumentů „LuxLeaks“ a „Panama Papers“ se některé finanční instituce a auditorské nebo právnické firmy podílely jako zprostředkovatelé na vytváření složitých právních struktur vedoucích k využívání režimů agresivního daňového plánování multinárodními podniky; vzhledem k tomu, že mezery v právní úpravě, nesoulad a nedostatečná koordinace, spolupráce a transparentnost mezi zeměmi vytvářejí prostředí, které usnadňuje daňové úniky; vzhledem k tomu, že finanční instituce jsou nicméně kvůli informacím o finančních účtech a skutečných vlastnících, které mají k dispozici, klíčovými a nepostradatelnými pomocníky v boji proti daňovým podvodům, a vzhledem k tomu, že je proto klíčové, aby plně a účinně spolupracovaly při výměně takových informací;

AB.  vzhledem k tomu, že v době, kdy probíhalo toto vyšetřování, proniklo na veřejnost několik daňových skandálů, do nichž byly zapojeny banky; vzhledem k tomu, že finanční instituce mohou využít různé strategie agresivního daňového plánování k tomu, aby svým klientům pomáhaly s daňovými úniky nebo vyhýbání se daňovým povinnostem; vzhledem k tomu, že banky mohou vystupovat na trhu jménem svých klientů a prohlašovat, že jsou skutečným vlastníkem těchto transakcí vůči daňovým orgánům, a umožnit tak klientům neoprávněně těžit z daňových výhod poskytovaných bankám z titulu jejich bankovního statusu nebo jejich rezidence; vzhledem k tomu, že při navrhování a provádění agresivního daňového plánování by měly být banky (zvláště ty, které provádějí operace investičního bankovnictví) považovány za subjekty hrající dvojí úlohu; zaprvé, poskytující klientům agresivní daňové plánování, často v souvislosti s finančními produkty, jako jsou půjčky, deriváty, repo obchody nebo jakýkoli jiný nástroj spojený s kapitálem; zadruhé, samy využívající agresivní daňové plánování prostřednictvím svých vlastních mezibankovních finančních transakcí nebo strukturovaných finančních transakcí;

AC.  vzhledem k tomu, že veškeré banky, které vystoupily před zvláštním výborem, oficiálně popíraly poradenství svým klientům v oblasti daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem v jakékoli podobě a vztahy s auditorskými a právnickými firmami, které by se týkaly tohoto účelu;

AD.  vzhledem k tomu, že některé významné finanční instituce mají značné množství dceřiných společností ve zvláštních daňových jurisdikcích nebo v jurisdikcích s nízkými či velmi nízkými sazbami daně z příjmu právnických osob za účelem vyhýbání se daňovým povinnostem jménem svých firemních a soukromých klientů nebo ve svůj vlastní prospěch; vzhledem k tomu, že řada finančních institucí nedávno v těchto jurisdikcích uzavřela některé své pobočky; vzhledem k tomu, že ve Spojených státech bylo několik finančních institucí stíháno v souvislosti s daňovými úniky či praním peněz, což vedlo k placení významných pokut, ale velmi málo stíhání bylo zahájeno v Evropské unii;

AE.  vzhledem k tomu, že banky fungují na konkurenčním trhu a jsou motivovány, aby prosazovaly atraktivní daňové režimy s cílem přilákat nové klienty a poskytovat služby stávajícím klientům; vzhledem k tomu, že na zaměstnance bank je často vyvíjen enormní tlak, aby uznaly za platné klientské smlouvy umožňující daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem, a jsou vystaveni riziku propuštění, pokud požadavkům nevyhoví; vzhledem k tomu, že zde dochází ke střetu zájmů, včetně tzv. případů „otočných dveří“, mezi vysokými bankovními úředníky, konzultačními firmami a zaměstnanci daňových správ; vzhledem k tomu, že daňové správy nemají pokaždé dostatečný přístup k informacím nebo prostředky na to, aby mohly banku prošetřit a odhalovat případy daňových úniků;

AF.  vzhledem k tomu, že je důležité uznat, že ne všechny komplexní strukturované finanční transakce mají jednoznačnou daňovou motivaci a že produkty založené primárně na daních představují jen malou část celkového obchodu v oblasti komplexních strukturovaných finančních transakcí; vzhledem k tomu však, že částky zapojené do transakcí agresivního daňového plánování mohou být velmi vysoké, přičemž jediný obchod může někdy představovat částku miliard EUR a daňové výhody, které taková transakce nabízí, mohou dosahovat stovek milionů EUR(30); vzhledem k tomu, že orgány pro daňové příjmy se potýkají s problémem nedostatečné transparentnosti komplexních strukturovaných finančních transakcí, které jsou využívány pro účely agresivního daňového plánování, zejména pokud se budou určité samostatné úseky spadající do takových dohod provádět v různých jurisdikcích;

AG.  vzhledem k tomu, že na úvěrové instituce v EU se již vztahují požadavky, aby veřejně podávaly zprávy podle jednotlivých zemí podle směrnice o kapitálových požadavcích CRD IV; vzhledem k tomu, že je třeba konstatovat, že tyto zprávy podle jednotlivých zemí měly určité nedostatky a že by tyto nedostatky měly být řešeny; vzhledem k tomu, že žádná z finančních institucí, které vystoupily před zvláštním výborem, nevznesla proti požadavkům na zveřejňování žádnou zásadní námitku; vzhledem k tomu, že některé z těchto institucí jasně uvedly, že s tímto požadavkem souhlasí a že podpoří, aby se stal globálním standardem;

AH.  vzhledem k tomu, že podávání veřejných zpráv o jednotlivých zemí vztahující se na určité dokumenty finančních institucí vykazuje pozoruhodné nesrovnalosti mezi jejich celkovým ziskem dosaženým v zámořských jurisdikcích, jejich činností, výší odvedené daně a počtem zaměstnanců v těchto jurisdikcích; vzhledem k tomu, že tytéž zprávy odhalily nesrovnalosti mezi územími, na nichž působí a kde mají své zaměstnance, a územími, na nichž vykazují zisky;

AI.  vzhledem k tomu, že banky a nadnárodní podniky, které vystoupily před zvláštním výborem, nezodpověděly v plném rozsahu všechny otázky jeho členů, a že některé záležitosti tudíž zůstaly nezodpovězené nebo nejednoznačné; vzhledem k tomu, že některé z těchto bank a nadnárodních podniků později zaslaly písemné příspěvky (viz příloha 2);

Daňové režimy pro příjmy z patentů, znalostí a výzkumu a vývoje

AJ.  vzhledem k tomu, že v celé Unii jsou široce využívány režimy týkající se duševního vlastnictví, patentů a výzkumu a vývoje; vzhledem k tomu, že nadnárodní podniky tyto režimy využívají k umělému snižování svých celkových daňových odvodů; vzhledem k tomu, že opatření č. 5 akčního plánu OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) se týká modifikovaného přístupu podle kauzálního nexu (modified nexus approach); vzhledem k tomu, že skupina pro kodex chování má mimo jiné analyzovat a efektivně sledovat tyto praktiky v členských státech;

AK.  vzhledem k tomu, že skupina pro kodex chování analyzovala evropské daňové režimy pro příjmy z patentů, avšak nedokončila svou analýzu zvláštních režimů; vzhledem k tomu, že mezitím se opatření č. 5 akčního plánu OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku odvolává na modifikovaný přístup podle kauzálního nexu jako na novou normu uplatňovanou při poskytování pobídek v oblasti výzkumu a vývoje; vzhledem k tomu, že členské státy se na úrovni skupiny pro kodex chování dohodly, že provedou modifikovaný přístup podle kauzálního nexu ve svých vnitrostátních právních předpisech do roku 2015; vzhledem k tomu, že se rovněž dohodly na tom, že by stávající daňové režimy pro příjmy z patentů měly být postupně do roku 2021 ukončeny; vzhledem k tomu, že členské státy mají značné zpoždění v provádění modifikovaného přístupu podle kauzálního nexu ve svých vnitrostátních právních předpisech;

AL.  vzhledem k tomu, že z několika studií Komise jasně vyplývá, že souvislost mezi daňovým režimem pro příjmy z patentů a výzkumem a vývojem je ve většině případů nahodilá nebo umělá; vzhledem k tomu, že tato nesrovnalost může vést k domněnce, že uvedené režimy jsou ve většině případů vytvořeny za účelem vyhýbání se daňovým povinnostem; vzhledem k tomu, že daňové pobídky pro příjmy vytvářené v oblasti výzkumu a vývoje, především daňové režimy pro příjmy z patentů, mnohdy vedou ke značnému poklesu daňových příjmů pro všechny vlády, včetně vlád, jež takovou politiku provádějí; vzhledem k tomu, že by mělo být hlouběji analyzováno, jak nejlépe motivovat potřebný výzkum a vývoj a inovace v EU, aniž by vznikaly škodlivé praktiky; vzhledem k tomu, že OECD a MMF již také několikrát potvrdily, že se nedomnívají, že by daňové režimy pro příjmy z patentů byly správným nástrojem pro podporu výzkumu a vývoje;

AM.  vzhledem k tomu, že klíčový význam daňových režimů pro příjmy z patentů v režimech škodlivých daňových praktik byl nejprve zpozorován v rámci pracovních cest ke zjištění potřebných údajů předchozího zvláštního výboru (TAXE 1) v Nizozemsku a ve Spojeném království, a následně jej potvrdila jeho delegace na Kypru; vzhledem k tomu, že v ostatních členských státech existují obdobné systémy;

AN.  vzhledem k tomu, že mimořádně tíživý problém vzniká v důsledku toho, že není ani v nejmenším sladěn přístup členských států v otázce odchozích plateb; vzhledem k tomu, že v tomto stávajícím, nekoordinovaném rámci, kombinace zrušení zdanění u zdroje podle směrnic o úroku a licenčních poplatcích a o mateřské společnosti a odstranění srážkové daně u odchozích plateb dividendy, licenčních poplatků a úroků v některých členských státech vytváří právní mezery, čímž zisky mohou účinně téci z jakéhokoliv členského státu pryč z území Unie, aniž by byly alespoň jednou předmětem daně;

Dokumenty poskytnuté skupinou pro kodex chování pro zdaňování podniků, skupinou na vysoké úrovni pro zdanění a pracovní skupinou pro otázky daní

AO.  vzhledem k tomu, že mandát skupiny pro kodex chování je vymezen v závěrech Rady ECOFIN ze dne 1. prosince 1997; vzhledem k tomu, že dokumenty skupiny pro kodex chování představují základní zdroj informací pro činnost zvláštního výboru (jak je uvedeno již v usnesení Parlamentu ze dne 25. listopadu 2015);

AP.  vzhledem k tomu, že některé pracovní dokumenty a zápisy ze schůzí skupiny pro kodex chování byly poslancům EP v prostorách EP zpřístupněny pouze neveřejně a teprve pět měsíců po zahájení funkčního období jeho zvláštního výboru; vzhledem k tomu, že byly sice zpřístupněny i dodatečné dokumenty, ale některé dokumenty a zápisy jsou stále utajené, nedostupné nebo chybí; vzhledem k tomu, že Komise na neformální schůzi uvedla, že veškeré od ní pocházející dokumenty a dokumenty poskytnuté jí třetími stranami poskytla zvláštnímu výboru, a že veškeré další relevantní dokumenty ze schůzí pocházející z Komise, pokud kdy byly v držení Komise, se tudíž musely ztratit;

AQ.  vzhledem k tomu, že členské státy poskytly Parlamentu na jeho opakované žádosti o úplné zveřejnění příslušných dokumentů neuspokojivé odpovědi; vzhledem k tomu, že tato situace trvá již několik měsíců; vzhledem k tomu, že tyto dokumenty byly poskytnuty výzkumným pracovníkům univerzity v Amsterodamu na základě žádosti vycházející z evropské směrnice o transparentnosti; vzhledem k tomu, že tyto dokumenty byly nicméně v nedávné době poskytnuty, ovšem pouze na důvěrném základě a není možno je využít pro veřejnou rozpravu; vzhledem k tomu, že transparentnost a přístup k informacím jsou základními prvky parlamentní práce;

AR.  vzhledem k tomu, skupina pro kodex chování zkoumala specifické otázky, aniž by to vedlo ke konkrétním reformám; vzhledem k tomu, že například diskuse na téma daňových rozhodnutí probíhala nejméně od roku 1999 a stále jsou potíže s prováděním dohodnutých doporučení, a to i po odhaleních „LuxLeaks“; vzhledem k tomu, že posuzování daňových režimů pro příjmy z patentů nikdy nebylo v roce 2014 plně uzavřeno a žádné další posouzení nezačalo navzdory tomu, že v členských státech dochází ke zpoždění při provádění modifikovaného přístupu podle kauzálního nexu;

Vnější rozměr: skupina G20, OECD a OSN; účast a důsledky pro rozvojové země

AS.  vzhledem k tomu, že OECD, OSN a další mezinárodní organizace jsou zúčastněnými stranami v boji proti erozi základu daně z příjmů právnických osob; vzhledem k tomu, že je nutné zajistit globální harmonizaci postupů a provádění společných standardů, například těch, které v souvislosti s balíčkem opatření proti erozi základu daně a přesouvání zisku navrhla OECD; vzhledem k tomu, že by mělo být zřízeno mezivládní fórum na úrovni OSN s méně selektivním členstvím než OECD nebo G20, aby se mohly za rovných podmínek účastnit všechny země, včetně rozvojových států; vzhledem k tomu, že ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí skupiny G20 na své schůzi ve Washingtonu ve dnech 14. a 15. dubna 2016 opakovaně vyzvali, aby veškeré země a jurisdikce provedly normy Finančního akčního výboru (FATF) týkající se transparentnosti a informací o skutečných vlastnících právnické osoby nebo právního uspořádání; vzhledem k tomu, že někteří členové skupiny G20 žádali, aby byla prováděna automatická výměna informací, pokud jde o skutečné vlastnictví, a požádali FATF a Globální fórum pro transparentnost a výměnu informací pro daňové účely o předložení prvotních návrhů za tím účelem do října 2016;

AT.  vzhledem k tomu, že jak vypozorovala pracovní cesta ke zjištění potřebných údajů do Spojených států, neexistuje dostatečná transparentnost a chybí společná definice skutečného vlastnictví na celosvětové úrovni; vzhledem, že tato nedostatečná transparentnost byla zjevná zvláště u krycích společností a právnických kanceláří; vzhledem k tomu, že Spojené státy v současné době připravují provádění akčního plánu OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku;

AU.  vzhledem k tomu, že proces v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku nezahrnuje rozvojové země jako rovnocenné vyjednávací partnery a neposkytl účinná řešení daňových problémů nejchudších zemí, včetně celosvětové sítě daňových úmluv, které často brání rozvojovým zemím v tom, aby zdaňovaly zisky vytvářené na jejich území;

AV.  vzhledem k tomu, že již existuje spolupráce v oblasti společných daňových otázek mezi příslušnými orgány EU a Spojených států, ale podobná spolupráce chybí na politické úrovni, zvláště pokud jde o parlamentní spolupráci;

AW.  vzhledem k tomu, že v červenci 2016 se má konat sympozium o zdanění s cílem dosáhnout výrazného, udržitelného a vyváženého hospodářského růstu; vzhledem k tomu, že skupina G20 vyzvala všechny mezinárodní organizace včetně EU, aby reagovaly na příslušné výzvy;

AX.  vzhledem k tomu, že společné veřejné slyšení zvláštního výboru TAXE 2 a Výboru pro rozvoj „Důsledky agresivních fiskálních praktik pro rozvojové země“ ukázalo, že rozvojové země se potýkají s obdobnými problémy eroze základu daně, přesouvání zisku, nedostatečné transparentnosti, celosvětově rozdílných daňových systémů a chybějící soudržné a účinné mezinárodní právní úpravy; vzhledem k tomu, že rozvojové země trpí důsledky agresivního daňového plánování; vzhledem k tomu, že zdroje a odbornost daňových správ v rozvojových zemích jsou nízké, což jim brání v účinném boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

AY.  vzhledem k tomu, že členové skupiny G20 potvrdili svůj závazek, že zajistí, aby bylo vyvíjeno úsilí o posílení kapacit hospodářství rozvojových zemí a rozvinuté země byly vybízeny k dodržování zásad iniciativy v daňové oblasti z Addis Abeby, jak byly stanoveny na zasedání OSN dne 27. července 2015; vzhledem k tomu, že názory a priority rozvojových zemí mají zásadní význam pro efektivní globální koordinaci;

AZ.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka poskytují technickou pomoc včetně nástrojů pro daňové správy rozvojových zemí ohledně mezinárodních daňových otázek, aby zlepšily schopnost rozvojových zemí řešit problém daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz, zejména v souvislosti se stanovováním převodních cen;

BA.  vzhledem k tomu, že australská vláda oznámila plány na zavedení daně z odkloněných zisků, která se bude vztahovat na nadnárodní podniky vyhýbající se daňovým povinnostem a která vstoupí v platnost dne 1. července 2017, jakož i vytvoření nové pracovní skupiny daňového úřadu;

Činnost zvláštního výboru Parlamentu (TAXE 2)

BB.  vzhledem k tomu, že řada opatření navržených Komisí přímo navazuje na usnesení Parlamentu ze dne 16. prosince 2015 a 25. listopadu 2015; vzhledem k tomu, že Komise tak nyní alespoň částečně předložila významné iniciativy obsažené v těchto usneseních; vzhledem k tomu, že stále chybí další klíčová opatření požadovaná v uvedených usneseních, mezi jiným reforma rámce fiskální státní podpory, účinná zákonná ustanovení na ochranu oznamovatelů a opatření k zamezení napomáhání agresivnímu daňovému plánování a jeho podpory ze strany poradců a finančního odvětví;

BC.  vzhledem k tomu, že důsledky pro Unii analyzoval a posuzoval zejména zvláštní výbor Parlamentu pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou (TAXE 1), jehož činnost vyústila v usnesení přijaté dne 25. listopadu 2015 drtivou většinou hlasů; vzhledem k tomu, že usnesení Parlamentu ze dne 16. prosince 2015 bylo přijato podobně drtivou většinou hlasů; vzhledem k tomu, že Komise vypracovala společnou odpověď na usnesení ze dne 16. prosince 2015 a 25. listopadu 2015;

BD.  vzhledem k tomu, zvláštní výbor Parlamentu TAXE 2, jenž byl vytvořen dne 2. prosince 2015, uspořádal 11 schůzí, některé z nich společně s Hospodářským a měnovým výborem, Výborem pro právní záležitosti a Výborem pro rozvoj, na nichž vystoupila komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová, komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici, komisař pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů Jonathan Hill, nizozemský ministr financí Eric Wiebes (zastupující předsednictví Rady), odborníci v oblasti daní a rozvoje, zástupci nadnárodních společností, zástupci bank a poslanci vnitrostátních parlamentů zemí EU; vzhledem k tomu, že výbor uspořádal také schůze se zástupci vlád Andorry, Lichtenštejnska, Monaka, Guernsey a Jersey a že obdržel písemný příspěvek od vlády Ostrova Man (viz příloha 1); vzhledem k tomu, že zorganizoval také pracovní cesty ke zjištění potřebných údajů do Spojených států (viz příloha 6 zprávy A8-0223/2016) s cílem prozkoumat konkrétní aspekty jeho mandátu ve vztahu k třetím zemím, a na Kypr (viz příloha 5 zprávy A8-0223/2016); vzhledem k tomu, že členové zvláštního výboru byli osobně vyzváni, aby se zapojili do činnosti meziparlamentní skupiny na vysoké úrovni „TAXE“ organizace OECD; vzhledem k tomu, že zvláštní výbor uspořádal neveřejné schůze na úrovni koordinátorů, na nichž vystoupili zástupci vlády Kajmanských ostrovů, investigativní novináři a úředníci Komise; vzhledem k tomu, že všechny tyto kroky, které zajistily hojnost velmi užitečných informací o postupech a daňových systémech jak uvnitř Unie, tak mimo ni, pomohly vyjasnit některé důležité záležitosti, zatímco jiné zůstaly nezodpovězeny;

BE.  vzhledem k tomu, že pouze 4 ze 7 nadnárodních společností reagovaly kladně na první pozvání vystoupit před členy výboru (viz příloha 2);

BF.  vzhledem k tomu, že Komise a Rada nadále odmítají udělit svůj souhlas k návrhu nařízení Evropského parlamentu o podrobných ustanoveních pro výkon vyšetřovacích pravomocí Evropského parlamentu, a zvláštní a vyšetřovací výbory Evropského parlamentu tak stále nemají ve srovnání s parlamenty členských států a Kongresem Spojených států dostatečné pravomoci, jako například právo předvolat svědky nebo si vymoci přístup k dokumentům;

BG.  vzhledem k tomu, že Rada ve věcech týkajících se daní v nedávné době opakovaně přijala komplexní předběžné politické závěry, aniž by zohlednila postoje Evropského parlamentu nebo i jen vyčkala jejich přijetí;

Závěry a doporučení

1.  opakuje závěry svého usnesení ze dne 25. listopadu 2015 a svého usnesení ze dne 16. prosince 2015;

Reakce Komise a členských států

2.  vyjadřuje politování nad skutečností, že 13 členských států nemá řádná pravidla pro boj proti agresivnímu daňovému plánování na základě nezdaněných toků z výplaty dividend; lituje rovněž skutečnosti, že 13 členských států nepoužívá žádný test skutečného vlastnictví při schvalování žádosti o snížení srážkové daně nebo o osvobození od této daně; lituje dále skutečnosti, že 14 členských států stále ještě nemá pravidla pro společnosti kontrolované zahraničními subjekty s cílem předcházet agresivnímu daňovému plánování, a že 25 členských států nemá žádná pravidla pro boj proti nesouladu v oblasti daňové kvalifikace, kterou místní společnosti uděluje jiný stát; vyjadřuje politování nad tím, že ani jeden členský stát dosud nevyzval k zákazu struktur agresivního plánování;

3.  vyzývá členské státy a Komisi k přijetí dalších legislativních návrhů týkajících se vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany právnických osob, neboť v členských státech existuje prostor ke zpřísnění jejich pravidel proti zneužívání s cílem bojovat proti erozi základu daně; hluboce lituje skutečnosti, že členské státy neprojednaly doporučení Parlamentu v žádné z pracovních skupin Rady;

4.  vítá balíček proti vyhýbání se daňovým povinnostem, který Komise zveřejnila dne 28. ledna 2016, jakož i všechny legislativní návrhy a sdělení předložené posléze (viz příloha 4 zprávy A8-0223/2016); vítá přijetí směrnice, kterou se mění směrnice o správní spolupráci s cílem zavést neveřejné podávání zpráv daňovým orgánům podle jednotlivých zemí, Radou a současně s politováním konstatuje, že Rada nevyčkala, až bude znát a bude moci vzít v úvahu postoj Evropského parlamentu, než schválí svůj vlastní postoj, a nepředpokládala zapojení Komise do výměny informací; vyzývá Radu, aby dosáhla jednomyslného a ambiciózního postoje k tomuto balíčku a zachovala směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem jako jedinou směrnici s cílem účinně provádět doporučení OECD a překonat je, aby naplnila ambice EU a zajistila řádné fungování jednotného trhu, spíše než jej oslabovala; důrazně lituje skutečnosti, že stávající návrh postoje Rady je oslaben, zvláště prostřednictvím ustanovení o zachování právních účinků ve vztahu k odpočtu úroků nebo zúženého přístupu v oblasti pravidel pro společnosti kontrolované zahraničními subjekty; vítá podnět k vytvoření společné definice a společného seznamu Unie nespolupracujících jurisdikcí v rámci vnější strategie pro efektivní zdanění; zdůrazňuje, že tento seznam by měl vycházet z objektivních, vyčerpávajících a kvantifikovatelných kritériích; opakuje, že v budoucnu je třeba více závazných opatření pro účinné a systematické potírání eroze základu daně a přesouvání zisku;

5.  domnívá se, že směrnice o správní spolupráci, která byla postupně několikrát změněna „ad-hoc“ v souvislosti s automatickou výměnou daňových rozhodnutí a podávání zpráv podle jednotlivých zemí, by nyní měla být kompletně přepracována, především s cílem omezit a případně odstranit stávající výjimky ze zásady výměny informací;

6.  znovu potvrzuje své stanovisko, že nadnárodní společnosti by měly ve svých účetních rozvahách jasně a srozumitelně zveřejňovat řadu položek s informacemi, jako je zisk nebo ztráta před zdaněním, daň ze zisku nebo ztráty, počet zaměstnanců a vykonávané činnosti, a to v rozdělení podle členských států a třetích zemí, ve kterých jsou usazeny; zdůrazňuje význam zveřejňování těchto informací, např. formou centrálního unijního rejstříku;

7.  naléhavě vyzývá Komisi, aby do konce roku 2016 předložila návrh společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob spolu s vhodným a spravedlivým distribučním klíčem, jenž by představoval ucelené řešení, jak odstranit škodlivé daňové praktiky v Unii, zajistil by jasnost a jednoduchost pro podniky a usnadnil by jim přeshraniční hospodářské činnosti v rámci Unie; domnívá se, že konsolidace je zásadním prvkem konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob; je toho názoru, že konsolidace by měla být zavedena co nejdříve a že jakýkoli přechodný systém, například pouhá harmonizace základu daně se začleněním mechanismu vyrovnávání ztrát, může být pouze dočasný; domnívá se, že zavedení plného povinného společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob je čím dál naléhavější; vyzývá členské státy, aby urychleně dosáhly shody ohledně návrhu na vytvoření společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob poté, co bude předložen, a neprodleně provedly následné právní předpisy; připomíná členským státům, že mezery a nesoulad v základech daně z příjmu právnických osob a rozdílné správní postupy mohou vytvářet nerovné podmínky a také vést k nekalé daňové soutěži v rámci EU;

8.  vítá skutečnost, že Komise přijala dne 12. dubna 2016 návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmu ze strany společností, jejich dceřiných společností a poboček a o větší transparentnost daně z příjmu právnických osob; lituje však, že navrhovaná oblast působnosti Komise, kritéria a prahové hodnoty nejsou v souladu s předchozími postoji přijatými Parlamentem, a nesplní tedy očekávání;

9.  vítá dohodu dosaženou v Radě dne 8. prosince 2015 o automatické výměně informací o daňových rozhodnutích; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že Rada nezohlednila doporučení, která Parlament uvedl ve své zprávě ze dne 20. října 2015 v souvislosti s původním návrhem Komise na takové opatření; zdůrazňuje, že Komise musí mít neomezený přístup k nové databázi Unie o daňových rozhodnutích; trvá na tom, že je zapotřebí ucelené a účelně fungující databáze veškerých rozhodnutí, která mohou mít přeshraniční dopad; naléhavě vyzývá členské státy, aby urychleně zavedly nezbytný legislativní rámec pro zahájení automatické výměny informací o daňových rozhodnutích;

10.  zdůrazňuje, že automatická výměna informací vyústí ve velký objem údajů, které bude nezbytné zpracovávat, a trvá na tom, že aspekty spojené s počítačovým zpracováváním příslušných údajů musí být koordinovány, což platí i pro potřebné lidské zdroje provádějící analýzu údajů; vyzývá k posílení úlohy Komise v rámci této činnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby pečlivě dohlížely a plně dodržovaly provádění směrnice o správní spolupráci na vnitrostátní úrovni, zvláště s cílem zjistit, kolik členských států si vyžádalo daňové informace v rámci dvoustranných daňových smluv, spíše než podle tohoto právního základu; vyzývá členské státy, aby posílily své daňové správy odpovídajícím počtem zaměstnanců s cílem zajistit účinný výběr daňových příjmů a řešit škodlivé daňové praktiky vzhledem k tomu, že nedostatek zdrojů a škrty ve stavu zaměstnanců spolu s nedostatečnou odbornou přípravou, technickými nástroji a vyšetřovacími pravomocemi závažně narušily schopnost daňové správy v některých členských státech; vyzývá členské státy, aby propojovaly informace, které si vyměnily s daňovými orgány, a informace vyměněné s orgány finančního dohledu a regulačními orgány;

11.  vítá oznámení Francie, Nizozemska a Spojeného království ze dne 12. května 2016 o tom, že zavedou veřejné rejstříky skutečných vlastníků společností; chválí Francii, která se zavázala vytvořit veřejný rejstřík pro svěřenectví; podporuje závazek Spojeného království zajistit, aby každá zahraniční společnost, která kupuje nemovitost ve Spojeném království nebo uzavírá smlouvu se státem, musela uvést svého skutečného vlastníka; vyzývá všechny členské státy, aby přijaly podobné iniciativy;

12.  s politováním konstatuje, že nový globální standard pro automatickou výměnu informací vyvinutý OECD nezahrnuje přechodné období pro rozvojové země, a že pokud se stanoví tento standard jako vzájemný, tyto země, které stále ještě disponují nízkou kapacitou k vytváření nezbytné infrastruktury pro shromažďování, správu a sdílení požadovaných informací, mohou být de facto vyloučeny;

13.  poznamenává, že Společné fórum pro převodní ceny zahrnulo do svého pracovního programu na období 2014–2019 také vypracování osvědčených postupů s cílem zajistit, aby pokyny OECD v této věci odpovídaly zvláštním podmínkám jednotlivých členských států; bere na vědomí, že Komise monitoruje pokrok v této činnosti;

14.  zdůrazňuje, že 70 % přesouvání zisku je prováděno prostřednictvím převodních cen a že nejlepší způsob, jak řešit tento problém, je přijetí plného společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob; vyzývá Komisi, aby i přesto předložila konkrétní legislativní návrh v otázce převodních cen, s přihlédnutím ke směrnicím OECD pro nadnárodní podniky a daňové správy ohledně převodních cen z roku 2010; dále zdůrazňuje, že může být mezi členskými státy EU a třetími zeměmi potřebné další úsilí k potírání rizik eroze základu daně a přesouvání zisku vyplývajících z rámce týkajícího se stanovování převodních cen, zejména oceňování nehmotných aktiv, a že by se měly aktivně vyhledávat a testovat na potenciál zajištění spravedlivějšího a účinnějšího globálního daňového systému globální alternativy ke stávající zásadě obvyklých tržních podmínek;

15.  vítá skutečnost, že komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová určila převodní ceny jako oblast, jíž je třeba v souvislosti s případy státní podpory věnovat zvláštní pozornost, neboť se uvádí, že nadnárodní podniky využívají převodní ceny jako společný nástroj v rámci strategií daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem, jako jsou například půjčky mezi skupinami; konstatuje, že pokyny pro určování a regulování státní podpory v podobě daňových opatření v současné době neexistují, i když se tento druh státní podpory ukázal být znepokojivým nástrojem vyhýbání se daňovým povinnostem; vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny a stanovila jasná kritéria pro lepší definování mezí pro převodní ceny s cílem lépe posoudit případy státní podpory; podporuje závěry vyšetřování Komise ve věci společností Starbucks, Fiat a Amazon; zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise měla přístup ke všem příslušným údajům;

16.  s politováním konstatuje, že řada nadnárodních společností, které se vyjádřily při slyšení, důrazně neodsoudila praktiky vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivní daňové plánování; zdůrazňuje, že nadnárodní podniky mohou snadno poskytovat umělé půjčky mezi skupinami pro účely agresivního daňového plánování; zdůrazňuje, že skutečnost, že se takovému dluhovému financování dá přednost, je na úkor daňových poplatníků i finanční stability; vybízí proto členské státy, aby vyloučily tyto zkreslené kapitálové dluhové nástroje v rámci svých příslušných právních předpisů;

17.  klade velký důraz na to, že činnost oznamovatelů má rozhodující význam pro odhalování rozsahu daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, a že je tudíž nezbytné právně zaručit a posílit ochranu oznamovatelů v celé EU; konstatuje, že Evropský soud pro lidská práva a Rada Evropy v této záležitosti již podnikly kroky; domnívá se, že soudy a členské státy by měly zajistit ochranu oprávněných obchodních tajemství, ale neměly by nijak omezovat, blokovat ani potlačovat schopnost oznamovatelů a novinářů dokumentovat a odhalovat nezákonné, nesprávné či škodlivé praktiky, je-li to jednoznačně a převážně ve veřejném zájmu; lituje, že Komise nemá žádné plány pro rychlý postup v této záležitosti, vzhledem ke zcela nedávným a významným odhalením, jež veřejnosti poskytli oznamovatelé, obecně označovaným jako „LuxLeaks“ a „Panama Papers“;

18.  vítá skutečnost, že Komise zahájila veřejné konzultace o zlepšení mechanismů pro řešení sporů v oblasti dvojího zdanění; zdůrazňuje, že vytvoření časového rámce pro postupy řešení sporů je klíčovým prvkem pro posílení účinnosti těchto systémů;

19.  vítá sdělení „Vnější strategie pro efektivní zdanění“, v němž se Evropská investiční banka (EIB) vyzývá k tomu, aby do svých smluv se všemi vybranými finančními zprostředkovateli začlenila požadavky řádné veřejné správy; opakuje, že by EIB měla posílit svá opatření hloubkové kontroly s cílem zlepšit kvalitu informací o konečných příjemcích a účinněji předcházet transakcím s finančními zprostředkovateli, které mají negativní výsledky, pokud jde o transparentnost, podvody, korupci, organizovanou trestnou činnost, praní peněz nebo škodlivé sociální a environmentální dopady, nebo jsou registrováni v offshorových finančních centrech nebo daňových rájích a dopouštějí se agresivního daňového plánování;

20.  vyzývá Komisi, aby vydala jasné právní předpisy týkající se definování hospodářské podstaty, vytváření hodnoty a trvalé provozovny, zejména s ohledem na řešení problému krycích společností;

Černá listina a konkrétní sankce pro nespolupracující jurisdikce a daň vybíraná srážkou

21.  konstatuje, že jedinou konkrétní iniciativou, kterou Komise v souvislosti s nespolupracujícími jurisdikcemi, včetně zámořských území, dosud přijala, je vnější strategie pro efektivní zdanění; konstatuje, že kritéria pro zanesení nespolupracujících jurisdikcí na seznam OECD se zatím neosvědčila jako účinné řešení tohoto problému a nemají odrazující účinek; zdůrazňuje, že i nadále existují třetí země, které chrání nelegálně získaná aktiva, čímž orgánům EU znemožňují zpětné získání těchto aktiv;

22.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve navrhla společnou definici a seznam Unie nespolupracujících jurisdikcí (tj. „černou listinu daňových rájů“) založený na přiměřených, transparentních a objektivních kritériích, včetně uplatnění doporučení OECD, opatření ve prospěch daňové transparentnosti, opatření v rámci potírání eroze základu daně a přesouvání zisku a standardů automatické výměny informací, existence aktivních škodlivých daňových praktik, výhod poskytovaných nerezidentům, ať už fyzickým, nebo právnickým osobám, nedostatečné požadavky na ekonomickou podstatu a nezveřejňování podnikových struktur právnických osob (jako jsou např. svěřenectví, dobročinné organizace, nadace atd.) nebo vlastnictví aktiv nebo práv a vítá úmysl Komise dosáhnout dohody o podobném seznamu v příštích šesti měsících; vyzývá členské státy, aby tuto dohodu schválily do konce roku 2016; je přesvědčen, že postup eskalace počínaje konstruktivním dialogem s jurisdikcí, kde byly zjištěny nedostatky, musí být naplánován ještě před vypracováním seznamu s cílem dosáhnout tak preventivního účinku procesu; je přesvědčen, že by měl být stanoven mechanismus, který by umožnil vyřadit jurisdikce ze seznamu, pokud dosáhnou úspěšně souladu nebo jej obnoví; domnívá se, že toto posouzení by se mělo vztahovat rovněž na země, které jsou členy OECD;

23.  vyzývá k vytvoření konkrétního regulačního rámce Unie pro sankce vůči nespolupracujícím jurisdikcím na černé listině, který by mimo jiné zahrnoval i možnost přezkumu a v krajním případě také pozastavení dohod o volném obchodu, dohod o dvojím zdanění a možnost zákazu přístupu k finančním prostředkům Unie; konstatuje, že cílem sankcí je přivést dotyčné jurisdikce k provedení změn v jejich právních předpisech; vyzývá k přijetí sankcí, které by se vztahovaly také na společnosti, banky a účetní a právnické firmy, jakož i na daňové poradce, u nichž se prokázalo, že se v těchto jurisdikcích podíleli na nedovolených, škodlivých a nesprávných činnostech nebo umožňovali nedovolené, škodlivé a nesprávné daňové dohody zahrnující právní nástroje v těchto jurisdikcích;

24.  vyzývá Komisi, aby vypracovala závazný právní předpis, který zakáže všem orgánům EU zakládat účty nebo působit v jurisdikcích, které jsou zařazeny na společný seznam Unie nespolupracujících jurisdikcí;

25.  vyzývá členské státy, aby znovu projednaly své dvoustranné daňové úmluvy se třetími zeměmi prostřednictvím mnohostranného nástroje s cílem zavést dostatečně silné doložky proti zneužívání, a předcházely tak „výběru umístění v závislosti na uzavřených dohodách“, včetně rozdělení práv na zdanění mezi země původu a země rezidence způsobem, který bude odrážet ekonomickou podstatu a příslušnou definici stálé provozovny; dále zdůrazňuje, že tento proces by se značně urychlil, kdyby členské státy udělily Komisi mandát k sjednávání těchto daňových úmluv jménem Unie; vyzývá členské státy, aby náležitě zajistily, že rozvojovým zemím se při vyjednávání těchto úmluv dostane spravedlivého zacházení;

26.  vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh na celoevropskou daň vybíranou srážkou, již budou vybírat členské státy, aby se zajistilo, že zisky vytvářené v Unii jsou před tím, než Unii opustí, alespoň jednou zdaněny; konstatuje, že takový návrh by měl zahrnovat systém náhrad, aby se zamezilo dvojímu zdanění; zdůrazňuje, že takový obecný systém daně vybírané srážkou založený na metodě započítávání má tu výhodu, že brání dvojímu nezdanění a erozi základu daně a přesouvání zisku, aniž by současně vedl ke dvojímu zdanění;

27.  lituje, že se Andorra a Monako zavázaly k automatické výměně informací až od roku 2018, a nikoli od roku 2017; poukazuje na to, že některé nespolupracující jurisdikce, jako např. Andorra, splňují standardy pro výměnu informací, ale směřují k tomu, stát se zeměmi s nízkým zdaněním; je znepokojen tím, že dohoda o zamezení dvojího zdanění mezi Andorrou a Španělskem v současné době nezajišťuje účinnou automatickou výměnu informací; vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala účinné uplatňování automatické výměny informací obsažené v dohodách, které členské státy podepsaly s bývalými nebo stávajícími nespolupracujícími jurisdikcemi;

28.  hybridní uspořádání využívající nesouladu mezi daňovými systémy, pokud jde o označování subjektů v členských státech EU a ve třetích zemích, což má za následek dvojí nezdanění, by měl být účinně řešen v rámci evropských právních předpisů, a to jako doplněk k návrhu balíčku Komise proti vyhýbání se daňovým povinnostem;

Daňové režimy pro příjmy z patentů, znalostí a výzkumu a vývoje

29.  konstatuje, že daňové režimy pro příjmy z patentů, znalostí a výzkumu a vývoje dosud neprokázaly svou vysokou efektivnost, pokud jde o podporu inovací v Unii, jak se očekávalo; lituje, že jsou místo toho využívány ze strany nadnárodních podniků k přesouvání zisku prostřednictvím strategií agresivního daňového plánování, jako je např. dobře známý „holandský sendvič s dvojitou irskou“; je toho názoru, že daňové režimy pro příjmy z patentů nejsou vhodným ani účinným nástrojem k dosažení hospodářských cílů; trvá na tom, že výzkum a vývoj lze podporovat prostřednictvím širších koncepčních opatření, která podporují dlouhodobé inovace a nezávislý výzkum, a pomocí dotací, jež by měly být upřednostňovány před daňovými režimy pro příjmy z patentů, neboť dotace jsou méně ohroženy zneužíváním prostřednictvím strategií vyhýbání se daňovým povinnostem; konstatuje, že souvislost mezi daňovým režimem pro příjmy z patentů a činnostmi v oblasti výzkumu a vývoje je často nahodilá a že stávající modely vedou k závodům nadnárodních podniků o co nejnižší skutečné daňové odvody;

30.  odsuzuje skutečnost, že některé členské státy, především v rámci skupiny pro kodex chování, tuto problematiku dosud opomíjely a teprve mají navrhnout vhodný časový rámec jejího řešení;

31.  vyzývá Komisi, aby s cílem zakázat zneužívání daňových režimů pro příjmy z patentů k účelům vyhýbání se daňovým povinnostem a zajistit, aby jejich využívání bylo svázáno se skutečnou hospodářskou činností, předložila návrhy závazných právních předpisů Unie týkající se daňových režimů pro příjmy z patentů, které budou vycházet z modifikovaného přístupu podle kauzálního nexu OECD a řešit jeho slabosti; zdůrazňuje, že návrh Komise by se měl vztahovat na všechny nové daňové režimy pro příjmy z patentů vydané členskými státy a že všechny stávající daňové režimy pro příjmy z patentů, které dosud platí, musí být odpovídajícím způsobem upraveny;

32.  vyzývá členské státy, aby do směrnice o úrocích a licenčních poplatcích a do směrnice o mateřských a dceřiných společnostech začlenily ustanovení o minimálním účinném zdanění a zajistily, že ze strany Rady nebudou udělovány žádné výjimky;

Banky, daňoví poradci a zprostředkovatelé

33.  hluboce lituje, že některé banky, daňoví poradci, právnické a účetní firmy a další zprostředkovatelé byli při vytváření strategií agresivního daňového plánování pro své klienty nápomocní, hrají při něm klíčovou úlohu a pomáhají rovněž vnitrostátním vládám při návrhu daňového řádu a právních předpisů v oblasti daní, čímž vytvářejí závažný střet zájmů;

34.  je znepokojen nedostatečnou transparentností a chybějící příslušnou dokumentací ve finančních institucích, poradenských společnostech a právnických firmách týkající se konkrétních modelů vlastnictví a kontroly společností, které daňoví, finanční a právní poradci doporučují, což potvrdilo nedávné odhalení „Panama Papers“; doporučuje, aby s ohledem na řešení problému krycích společností byly posíleny požadavky na transparentnost při zakládání soukromých společností;

35.  je znepokojen nedostatečnou transparentností a nedostatkem dokumentace ze strany daňových správ členských států ohledně účinků rozhodnutí o převodních cenách, nastavení daňových režimů pro příjmy z patentů, rozhodnutí o daňovém režimu a jiných diskrečních prvků zdanění právnických osob na hospodářskou soutěž;

36.  požaduje, aby byly posíleny stávající kodexy chování pro odvětví daňového poradenství, a to zejména s cílem zohlednit možné střety zájmů tak, aby byly jednoznačně a srozumitelně zveřejňovány; vyzývá Komisi, aby zformulovala kodex chování Unie pro všechny poradenské služby s cílem stanovit situace možných střetů zájmů, které mají být jednoznačně zveřejněny; domnívá se, že by měl zahrnovat vytvoření unijního režimu neslučitelnosti poradenských služeb pro daňové poradce, s cílem zabránit střetům zájmů při poskytování poradenství zároveň veřejnému i soukromému sektoru a zamezit dalším střetům zájmů;

37.  upozorňuje na rizika střetu zájmů plynoucí z poskytování služeb v oblasti právního a daňového poradenství i auditorských služeb stejnými firmami; zdůrazňuje tedy, že je důležité tyto služby jasně oddělovat; žádá Komisi, aby zajistila řádné monitorování a provádění právních předpisů, jejichž cílem je zabránit těmto konfliktům, a aby prozkoumala potřebu přezkumu směrnice o auditu, zejména ustanovení jejího článku 22, a také nařízení o auditu, zejména ustanovení jeho článku 5 a definici „významného vlivu“ na jiné než auditní služby v tomto nařízení;

38.  žádá, aby Komise provedla vyšetřování vzájemného propojení akademického prostředí a světa daňového poradenství a aby se zaměřila přinejmenším na problém střetu zájmů;

39.  vyzývá členské státy, aby zavedly účinné, přiměřené a odrazující sankce, včetně trestních sankcí vůči vedoucím pracovníkům společností podílejících se na daňových únicích a možnosti odejmout oprávnění k podnikání odborníkům i podnikům, u nichž se prokázalo, že se zapojili do vytváření strategií nezákonného daňového plánování a daňových úniků, poskytování poradenství ohledně jejich využívání nebo do jejich uplatňování; žádá, aby Komise posoudila proveditelnost zavedení přiměřené finanční odpovědnosti daňových poradců podílejících se na nezákonných daňových praktikách;

40.  vyzývá Komisi, aby analyzovala možnost zavedení přiměřené finanční odpovědnosti bank a finančních institucí, jež usnadňují převody prostředků do známých daňových rájů, které vymezí budoucí společný seznam Unie daňových rájů a nespolupracujících daňových jurisdikcí;

41.  vyzývá Komisi, aby zpřísnila požadavky kladené na banky v souvislosti s jejich povinností hlásit daňovým orgánům členských států převody z jurisdikcí a do jurisdikcí uvedených na společném seznamu Unie daňových rájů a nespolupracujících daňových jurisdikcí; vyzývá členské státy, aby zajistily, že banky a další finanční instituce budou poskytovat podobné informace i regulačním a daňovým orgánům; vyzývá členské státy, aby posílily kapacity svých daňových správ pro vyšetřování případů daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem;

42.  vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh, kterým se zavedou povinné požadavky na zpřístupňování informací pro banky, daňové poradce a další zprostředkovatele týkajících se složitých struktur a zvláštních služeb v souvislosti s jurisdikcemi zařazenými na společný seznam EU daňových rájů a nespolupracujících jurisdikcí, které byly určeny a použity k tomu, aby klientům usnadnily daňové úniky, daňové podvody, praní peněz nebo financování terorismu;

43.  vyzývá Komisi(31), aby zavedla zvláštní společná minimální pravidla proti zneužívání, která mají zabránit výnosům z určitých hybridních převodů aktiv(32), které často vedou k odpočtu příjmů v jednom státě, aniž by byly zahrnuty do základu daně druhého státu, nebo k neoprávněným zahraničním transakcím za účelem získání slevy na dani;

Oznamovatelé

44.  připomíná rozhodující úlohu oznamovatelů při odhalování pochybení, včetně nezákonných nebo nesprávných postupů; domnívá se, že taková odhalení, jež poukazují na rozsah daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní špinavých peněz, jsou jednoznačně ve veřejném zájmu, což dokládají i nedávná odhalení „LuxLeaks“ a „Panama Papers“, která ukázala nečekaně velký rozsah převodu aktiv do jurisdikcí s nízkým zdaněním; připomíná, že možnost odhalovat a stíhat osoby porušující daňové povinnosti zásadním způsobem závisí na dostupnosti a kvalitě údajů;

45.  lituje, že Komise omezuje svou činnost na monitorování vývoje v různých oblastech pravomocí Unie, aniž by měla v úmyslu podniknout nějaké konkrétní kroky, jak tento problém řešit; je znepokojen tím, že takový nedostatek ochrany by mohl ohrozit zveřejňování nových odhalení, v důsledku čehož by členské státy mohly přijít o zákonné daňové příjmy; hluboce lituje, že Komise nepodala uspokojivou odpověď na požadavky uvedené v bodech 144 a 145 usnesení Parlamentu ze dne 25. listopadu 2015 nebo na doporučení z usnesení Parlamentu ze dne 16. prosince 2015 a že zejména nereagovala na žádost o to, aby do konce roku 2016 předložila jednoznačný právní rámec pro ochranu oznamovatelů a podobných osob;

46.  opětovně vyzývá Komisi, aby co nejdříve navrhla jednoznačný právní rámec, jenž zaručí efektivní ochranu oznamovatelů, jakož i novinářů a dalších osob působících v oblasti sdělovacích prostředků, kteří jim pomáhají a podporují je; vyzývá členské státy, aby přezkoumaly své platné právní předpisy o ochraně oznamovatelů tak, že do nich zahrnou možnost zdržet se stíhání v případech, kdy oznamovatelé jednali výhradně ve veřejném zájmu; vyzývá ji, aby za vzor považovala nejlepší příklady právních předpisů, pokud jde o ochranu oznamovatelů, které již platí v některých členských státech;

Skupina pro kodex chování a interinstitucionální otázky

47.  vyjadřuje politování nad tím, že, přestože jeho první a druhý zvláštní výbor (TAXE 1 a TAXE 2) opakovaně požadovaly neomezený přístup k dokumentům a zápisům ze schůzí skupiny pro kodex chování, byl poslancům EP na neveřejných konzultacích zpřístupněn pouze omezený počet nových dokumentů a že toho bylo dosaženo až pět měsíců po začátku mandátu výboru TAXE 2; konstatuje, že některé z těchto dokumentů měly být zveřejňovány, aby tak byla umožněna veřejná kontrola a otevřená politická rozprava o jejich obsahu; dále konstatuje, že ochota Rady splnit tento požadavek je i nadále neuspokojivá;

48.  odsuzuje skutečnost, že i když Komise poskytla některé interní zápisy ze schůzí skupiny pro kodex chování, nebyla schopna uchovat všechny záznamy distribuovaných dokumentů; domnívá se, že je povinností Komise uchovávat veškerou evidenci a všechny záznamy týkající se všech informací a dokumentů, které jsou v oběhu v rámci pravomocí skupiny pro kodex chování, aby bylo možné posuzovat soulad opatření členských států podle Smlouvy; vyzývá Komisi, aby urychleně podnikla kroky a tuto situaci zlepšila tím, že dohledá všechny dokumenty; vyzývá Radu a členské státy, aby v této záležitosti s Komisí spolupracovaly;

49.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zlepšily transparentnost a účinnost pracovních metod skupiny pro kodex chování, jelikož jsou jedním z činitelů, který brání dosažení možného konkrétního zlepšení při odstraňování škodlivých daňových praktik; lituje, že neobdržel řadu dokumentů pro zasedání skupiny pro kodex chování pocházejících z Rady nebo od členských států, které mají zásadní význam pro řádný výkon mandátu zvláštního výboru; vyzývá k pravidelnému zveřejňování výsledků jejího dohledu, pokud jde o úroveň dodržování jejích doporučení ze strany členských států; žádá skupinu pro kodex chování, aby vydávala veřejně přístupnou výroční zprávu, která bude ukazovat a popisovat nejškodlivější daňové praktiky, které během daného roku použijí členské státy; opakuje svou žádost Radě z roku 2015, aby zřídila „daňový výbor“ na politické úrovni;

50.  z veřejných informací vyvozuje, že skupina pro kodex chování zkoumala v letech 1998 až 2014 celkem 421 opatření, z nichž 111 označila za škodlivá (26 %), ovšem dvě třetiny z těchto opatření byly zkoumány během prvních pěti let existence skupiny; konstatuje, že kontrola opatření ze strany členských států v průběhu let poklesla, takže v roce 2014 už bylo zkoumáno pouze 5 % celkových opatření, a lituje, že od listopadu 2012 skupina nezjistila žádné škodlivé opatření v oblasti daní; dochází k závěru, že skupina pro kodex chování nebyla v posledních deseti letech plně funkční a že je naléhavě třeba provést revizi jejího řízení a mandátu;

51.  opakuje svou výzvu Komisi z roku 2015, aby aktualizovala zprávu o správních postupech zmíněných v odstavci 26 zprávy Skupiny pro kodex chování z roku 1999 (zpráva paní Primarolové, SN 4901/99), kterou v roce 1999 vypracovala firma Simmons & Simmons;

52.  zdůrazňuje, že i pokud skupina pro kodex chování umožnila dosažení některých zlepšení, oznamování potenciálně škodlivých opatření samotnými členskými státy není efektivní, kritéria pro určení škodlivých opatření jsou zastaralá a zásada jednomyslnosti pro dosahování rozhodnutí se ukázala jako neúčinná; lituje, že několik členských států se staví proti potřebné reformě skupiny pro kodex chování; naléhavě tedy vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly nezbytné kroky k co nejdřívější reformě kritérií pro určení škodlivých opatření a aspektů řízení skupiny pro kodex chování (včetně rozhodovací struktury a monitorování schválených odstranění škodlivých daňových opatření a nečinnosti, vyhýbání se případným zbytečným odkladům, sankcí v případě nedodržování) s cílem zvýšit její veřejnou transparentnost a vykazatelnost a zajistit silné zapojení Parlamentu a jeho přístup k informacím; poukazuje na nedostatky a další relevantní informace uvedené v příloze 3; dále konstatuje, že z porovnání seznamu Komise obsahujícího všechny daňové režimy, které byly formálně hodnoceny skupinou pro kodex chování, s příslušnými dokumenty pro zasedání z doby rozhodnutí a pozdější, je zaprvé v řadě případů nejasné, jak bylo rozhodnutí dosaženo, např. proč režimy, u kterých byly důvody se domnívat, že by mohly být škodlivé, byly nakonec shledány vyhovující; a také zadruhé v případech, kdy posouzení dospělo k závěru, že opatření je škodlivé, zda byly následné postupy odstraňování škodlivých daňových opatření členskými státy uspokojivě provedeny; zdůrazňuje proto, že některé členské státy neplnily povinnosti stanovené ve směrnicích Rady 77/799/EHS a 2011/16/EU, jelikož si spontánně nevyměňovaly informace o daních, a to ani v případech, kde k tomu byly jasné důvody, nehledě na prostor k vlastnímu uvážení, který obě směrnice nabízejí, a to kvůli předpokladu, že v jiných členských státech mohou existovat daňové ztráty nebo že daňové úspory mohou pocházet z umělých převodů zisků v rámci skupin; zdůrazňuje, že Komise nesplnila svou úlohu strážkyně Smluv stanovenou v čl. 17 odst. 1 SEU, jelikož v této věci nejednala a nepřijala veškeré nezbytné kroky k zajištění toho, aby členské státy splnily své povinnosti, a to zejména ty, jež jsou stanoveny ve směrnicích Rady 77/799/EHS a 2011/16/EU, navzdory tomu, že měla důkazy o jejich neplnění;

53.  konstatuje, že zvláštní výbor zřetelně rozpoznal opakované a systematické maření jakéhokoli pokroku v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany některých členských států; konstatuje, že diskuse o správních postupech (rozhodnutí) probíhá v rámci kodexu chování už téměř dvacet let; odsuzuje skutečnost, že několik členských států se zdráhalo dosáhnout dohody o výměně informací ohledně vnitrostátních postupů rozhodování před únikem informací Luxleaks a stále se zdráhají provést do vnitrostátního práva vzorové pokyny vypracované skupinou pro kodex chování navzdory závazkům, které přijaly v návaznosti na odhalení spojená s kauzou Luxleaks;

54.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla trvalý, včasný a pravidelný přístup k dokumentům pro zasedání a zápisům ze skupin Rady, které se zabývají daňovými záležitostmi, včetně kodexu chování pro zdaňování podnikatelské činnosti, pracovní skupiny na vysoké úrovni a pracovní skupiny pro daňové otázky; navrhuje, aby Komise pro tento účel vycházela z příkladu dohody dosažené s Parlamentem ohledně přístupu k zápisům ze zasedání jednotného mechanismu dohledu / Evropské centrální banky;

55.  vyzývá Komisi, aby v případě neuspokojivé odpovědi ze strany členských států předložila legislativní návrh, nejlépe podle článku 116 SFEU nebo článku 352 SFEU nebo podle posílené spolupráce, s cílem zlepšit efektivnost skupiny pro kodex chování;

56.  vyzývá orgány EU a členské státy k urychlenému přijetí opatření proti daňovým podvodům, daňovým únikům, daňovým rájům a agresivnímu daňovému plánování, a to jak na straně poptávky, tak na straně nabídky; lituje, že Rada, a zejména některé členské státy, už řadu let nepřijaly žádná rozhodná opatření v této věci, a připomíná členským státům, že mají možnost zavést systémy posílené spolupráce (mezi nejméně 9 členskými státy), aby postup proti škodlivým a nezákonným daňovým praktikám urychlily;

57.  vyzývá k vytvoření nového unijního centra pro soudržnost a koordinaci daňové politiky s cílem zaručit řádné a soudržné fungování jednotného trhu a provádění mezinárodních norem; domnívá se, že toto nové centrum by mělo být pověřeno hodnocením a sledováním daňových politik členských států na úrovni Unie, zajištěním toho, aby členské státy nezaváděly žádná nová škodlivá daňová opatření, kontrolou respektování společného seznamu Unie nespolupracujících jurisdikcí ze strany členských států, zajištěním a podporou spolupráce mezi daňovými správami členských států (např. školení a výměna osvědčených postupů) a zahájením akademických programů v této oblasti; domnívá se, že tímto způsobem by centrum mohlo pomoci zamezit vznikání nových daňových mezer v důsledku nekoordinovaných politických iniciativ členských států a neutralizovat daňové praktiky a standardy, jež by mařily, blokovaly nebo narušovaly řádné fungování a účel jednotného trhu; je přesvědčen, že toto nové centrum by mohlo rovněž sloužit jako kontaktní místo pro oznamovatele v případě, že členské státy a daňové správy členských států nereagují odpovídajícím způsobem na odhalení případů daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem nebo neprovedou příslušná šetření v dané věci; domnívá se, že centrum by mohlo využívat odborných znalostí shromážděných na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni, a snížit tak zátěž daňových poplatníků;

Vnější rozměr

58.  vítá, že skupiny G8 a G20 znovu kladou důraz na daňové otázky, což by mělo vést k přijetí nových doporučení; vyzývá Komisi, aby na nadcházejících schůzích skupiny G20 a sympoziích ad hoc zastávala jménem Unie soudržný postoj; žádá Komisi, aby pravidelně informovala Parlament o všech zjištěních a možných důsledcích rozhodnutí skupiny G20 týkajících se boje proti erozi základu daně z příjmů právnických osob, praktikám agresivního daňového plánování a proti všem nezákonným finančním tokům;

59.  vyzývá Unii, skupinu G20, OECD a OSN, aby i nadále spolupracovaly na prosazování celosvětově platných pokynů, jež budou přínosné i pro rozvojové země;

60.  podporuje vytvoření celosvětového orgánu v rámci OSN, který bude dobře vybaven a bude mít dostatek dodatečných prostředků a bude zajišťovat, že všechny země se budou moci podílet na tvorbě a reformě globálních daňových politik za rovných podmínek; vyzývá EU a členské státy, aby zahájily přípravy ambiciózní globální vrcholné schůzky pro otázky daní za účelem vytvoření příslušného mezivládního orgánu;

61.  vyzývá mezinárodní fóra, aby v zájmu zajištění větší transparentnosti schválila přísnější a přesnější definici skutečného vlastnictví;

62.  vyzývá Komisi a členské státy, aby případně provedly analýzu vedlejších efektů vnitrostátních a unijních daňových politik s cílem posoudit dopad na rozvojové země;

63.  poukazuje na to, že hlavním vysvětlením toho, proč v rozvojových zemích vzniká dluh, je nezákonný odliv prostředků, přičemž agresivní daňové plánování je v rozporu se zásadami sociální odpovědnosti podniků;

64.  vyzývá Komisi, aby do obchodních dohod a dohod o partnerství začlenila ustanovení o řádné správě v oblasti daní, jež se budou týkat zejména souladu s příslušnými doporučeními OECD ohledně daní (například s iniciativou BEPS) a zajistí, aby společnosti nebo zprostředkovatelé nemohli zneužívat obchodní dohody a dohody o partnerství k daňovým únikům a k legalizaci výnosů z trestné činnosti;

65.  vyzývá OECD a další mezinárodní subjekty, aby zahájily práci na ambiciózním druhém plánu v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku, jenž bude založen především na minimálních standardech a konkrétních cílech provádění;

66.  zdůrazňuje, že by měla být zlepšena koordinace mezi Komisí a členskými státy, které jsou členy Finančního akčního výboru (FATF), aby se prosadil názor EU; zdůrazňuje potřebu přijetí podrobných prováděcích pokynů, zejména pro rozvojové země, a sledování vývoje nových škodlivých opatření v oblasti zdanění;

67.  žádá v této souvislosti, aby byla vytvořena parlamentní monitorovací skupina na úrovni OECD, jež bude vykonávat dohled a kontrolu nad přípravou a prováděním této iniciativy;

68.  vyzývá k vytvoření strukturovaného dialogu mezi Evropským parlamentem a kongresem USA o mezinárodních daňových otázkách; navrhuje zřídit formální meziparlamentní fóra k řešení těchto otázek a využít v tomto ohledu stávající rámec Transatlantického legislativního dialogu; vyzývá EU a USA, aby spolupracovaly na provádění projektu OECD s názvem plán v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku; konstatuje, že v rámci dohody FATCA existuje mezi USA a EU významný nedostatek vzájemnosti; vybízí USA a EU, aby posílily vzájemnou spolupráci v rámci dohody FATCA, aby tak zajistily vzájemnost, a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se aktivně účastnily na jejím provádění;

69.  vítá pilotní projekt automatické výměny informací o skutečném vlastnictví mezi daňovými orgány, který v dubnu 2016 zahájilo pět největších členských států EU; vyzývá v souladu s uvedeným záměrem těchto zemí, aby byla tato iniciativa rozšířena a stala se základem světového standardu pro výměnu informací, podobně jako již existující standard pro výměnu informací o finančních účtech;

70.  vyzývá – jako další krok v procesu posilování dostupnosti informací o skutečném vlastnictví a účinnosti výměny těchto informací – k vytvoření veřejného rejstříku Unie skutečného vlastnictví, včetně harmonizovaných norem přístupu k informacím o skutečném vlastnictví, jenž by byl přístupný daňovým orgánům a obsahoval veškerá potřebná opatření na ochranu údajů a jenž by se stal základem globální iniciativy v tomto ohledu; zdůrazňuje zásadní úlohu takových institucí, jako je OECD a OSN, v této oblasti;

71.  požaduje vypracování studie o proveditelnosti celosvětové evidence aktiv, v níž by byla zaznamenána veškerá finanční aktiva v držení fyzických osob, společností a všech subjektů, jako jsou svěřenectví a nadace, a k níž by daňové orgány měly neomezený přístup a která by obsahovala odpovídající opatření na ochranu důvěrnosti v ní obsažených informací;

72.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit společný a ucelený přístup EU/USA k provádění standardů OECD a ke skutečnému vlastnictví; dále zdůrazňuje, že do veškerých budoucích obchodních dohod by měla být začleněna ustanovení o řádné správě v oblasti daní, a to s cílem zajistit rovné podmínky, vytvořit větší hodnotu pro společnost jako celek a bojovat proti daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem a učinit z transatlantických partnerů průkopníky prosazování řádné správy v oblasti daní;

Další doporučení

73.  vyzývá vnitrostátní parlamenty, aby společně usilovaly o zajištění náležité kontroly daňových systémů členských států a jejich soudržnosti; vyzývá vnitrostátní parlamenty, aby nepřestávaly bedlivě sledovat rozhodnutí svých vlád v této oblasti a zvýšily svou angažovanost v činnosti meziparlamentních fór pro daňové otázky;

74.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala všechny případy nezákonné státní podpory, o nichž byla informována, s cílem zajistit v Unii rovnost před zákonem; vyzývá Komisi, aby ve všech případech, kdy se údajné daňové zvýhodnění ukáže být nezákonnou státní podporou, zareagovala na to na základě rozhodnutí vyžadujícího navrácení podpory; je znepokojen tvrzeními, že Lucembursko vydává ústní rozhodnutí, jejichž cílem je obejít povinnosti sdílení informací podle směrnice o správní spolupráci; vyzývá Komisi, aby sledovala a oznamovala, zda členské státy nenahrazují jednu škodlivou praktiku jinou poté, co bylo na unijní úrovni dosaženo legislativního pokroku; vyzývá Komisi, aby sledovala a oznamovala veškeré případy narušení trhu v důsledku udělení konkrétního daňového zvýhodnění;

75.  zdůrazňuje potenciál digitálních řešení pro účinný výběr daní při sběru daňových údajů přímo z provozu v rámci ekonomiky sdílení a při snižování celkové pracovní zátěže daňových orgánů v členských státech;

76.  bere na vědomí odhalení spojená se skandálem Panama Papers, která svědčí o tom, že firmy i soukromé osoby používají krycí společnosti k ukrývání aktiv podléhajících dani a výnosů z korupce a organizované trestné činnosti; vítá rozhodnutí Evropského parlamentu zřídit pro tento případ vyšetřovací výbor a dále pokračovat v úsilí v oblasti daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz; zdůrazňuje, že z politického hlediska je mimořádně důležité analyzovat způsob činnosti daňových orgánů a společností podílejících se na popsaných praktikách, aby bylo možné odstranit nedostatky v právních předpisech;

77.  konstatuje, že je třeba dále usilovat o získání přístupu k dokumentům členských států, Komise a skupiny pro kodex chování; opakuje, že je třeba pokračovat v analýzách dokumentů, které již byly Parlamentu zpřístupněny, aby bylo možné vhodným způsobem posoudit, zda je nutné přijmout další politické kroky a iniciativy; vyzývá budoucí vyšetřovací výbor, aby v této práci pokračoval a přijal odlišný formát, než je formát zvláštního výboru, který by se více přibližoval výboru s pravomocí vyslýchat, jako je například výbor pro veřejné účty (Public Accounts Committee) ve Spojeném království;

78.  vyzývá Radu, aby plně využila postupu konzultací s Parlamentem, což zejména znamená, aby před dosažením politické dohody vyčkala na příspěvek Parlamentu a snažila se stanovisko Parlamentu zohledňovat;

79.  zavazuje se k tomu, že bude pokračovat v činnosti zahájené svým zvláštním výborem a řešit překážky, s nimiž se tento výbor setkal při výkonu svého mandátu, a k tomu, že zajistí patřičná navazující opatření týkající se jeho doporučení; pověřuje své příslušné orgány, aby s ohledem na dosažení tohoto cíle stanovily nejvhodnější institucionální rámec;

80.  vyzývá svůj příslušný výbor, aby ve své nadcházející legislativní zprávě z vlastního podnětu týkající se stejného tématu sledoval, jak jsou tato doporučení plněna;

o
o   o

81.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, členským státům, parlamentům členských států, OSN, skupině G20 a OECD.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0420. (2) Směrnice Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 332, 18.12.2015, s. 1). (3) Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1), o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní. (4) Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1. (5) Úř. věst. L 336, 27.12.1977, s. 15. (6) Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73. (7) Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě, Balíček proti vyhýbání se daňovým povinnostem: další kroky k dosažení efektivního zdaňování a větší daňové transparentnosti v EU (COM(2016)0023). (8) Návrh směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které přímo ovlivňují fungování vnitřního trhu (COM(2016)0026). (9) Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (COM(2016)0025). (10) Doporučení Komise ze dne 28. ledna 2016 o provádění opatření proti zneužívání daňových úmluv (C(2016)0271). (11) Studie o strukturách agresivního daňového plánování a ukazatelích, Evropská unie, 2016. (12) Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s. 134. (13) Úř. věst. C 2, 6.1.1998, s. 2. (14) Přijaté texty, P8_TA(2015)0257. (15) Přijaté texty, P8_TA(2015)0457. (16) Přijaté texty, P8_TA(2015)0408. (17) Přijaté texty, P8_TA(2015)0265. (18) SA.38375 – Státní podpora, kterou Lucembursko poskytlo společnosti Fiat. (19) SA.38374 – Státní podpora Nizozemska společnosti Starbucks. (20) Rozhodnutí Komise (EU) 2016/1699 ze dne 11. ledna 2016 o režimu státní podpory v podobě zdanění nadměrného zisku SA.37667 (2015/C) (ex 2015/NN) provedeném Belgií (oznámeno pod číslem C(2015) 9837) (Úř. věst. L 260, 27.9.2016, s. 61). (21) http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/tax_fraud_evasion/a_huge_problem/index_en.htm, Evropská komise, 10. května 2016. (22) Měření a monitorování eroze základu daně a přesouvání zisku, opatření 11 – závěrečná zpráva z roku 2015, Projekt OECD/G20 proti erozi základu daně a přesouvání zisku. (23) Zpráva o světových investicích z roku 2015 – Reformování správy mezinárodních investic, UNCTAD, 2015. (24) http://gabriel-zucman.eu/files/JohannesenZucman2014 (25) BIS 2016 – lokační bankovní statistiky. (26) http://unctad.org/en/PublicationsLibrary/webdiaeia2016d2_en.pdf (27) http://ec.europa.eu/growth/smes/, Evropská komise, 10. května 2016. (28) http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-16-1351_en.htm#_ftnref8 a Egger, P., W. Eggert a H. Winner (2010), Saving taxes through foreign plant ownership, Journal of International Economics č. 81: s. 99-108; Finke, K. (2013), Tax Avoidance of German Multinationals and Implications for Tax Revenue Evidence from a Propensity Score Matching Approach, mimeo. (29) https://polcms.secure.europarl.europa.eu/cmsdata/upload/a0cf64ee-8e0d-4b5f-b145-6ffbaa940e10/TheRoleFinancialSectorTaxPlanning_Draft_210316.pdf (30) OECD, 2008, „Study into the role of tax intermediaries“; http://www.oecd.org/tax/administration/39882938.pdf (31) Útvary Komise potvrdily, že článek 10 (Hybridní uspořádání využívající nesouladu mezi daňovými systémy) návrhu Komise směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem ze dne 28. ledna 2016 „byl založen na přístupu vzájemného uznávání, jehož cílem bylo vyřešit rozdíly v právní kvalifikaci hybridních subjektů a hybridních finančních nástrojů, nezahrnoval však hybridní převody aktiv, které se netýkají nesouladu právní kvalifikace mezi daňovými systémy“. (32) OECD definuje „hybridní převody“ jako „opatření, která jsou považována za převod vlastnictví aktiv pro daňové účely jedné země, ale nikoli pro daňové účely jiné země, z jejíhož pohledu se jedná o zajištěný úvěr“. Viz OECD, březen 2012, Hybrid Mismatch Arrangements: Tax Policy and Compliance Issues (Hybridní uspořádání využívající nesouladu mezi daňovými systémy: Daňová politika a soulad s předpisy), http://www.oecd.org/

SEZNAM OSOB, S NIMIŽ SE ČLENOVÉ VÝBORU SETKALI

(SCHŮZE VÝBORU, KOORDINÁTOŘI A MISE)

NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI A BANKY,

KTERÉ BYLY POZVÁNY NA SCHŮZE VÝBORU

Příloha 2.1: Seznam pozvaných nadnárodních podniků

Příloha 2.2: Seznam pozvaných bank

DOKUMENTY SKUPINY PRO KODEX CHOVÁNÍ

(1)  Na základě veřejně dostupných dokumentů a zdrojů.