Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2030(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0290/2016

Předložené texty :

A8-0290/2016

Rozpravy :

PV 22/11/2016 - 16
CRE 22/11/2016 - 16

Hlasování :

PV 23/11/2016 - 10.6

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0441

Přijaté texty
PDF 473kWORD 61k
Středa 23. listopadu 2016 - Štrasburk Konečné znění
Strategické sdělení EU o boji s propagandou, kterou proti ní vedou třetí strany
P8_TA(2016)0441A8-0290/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2016 o strategické komunikaci EU s cílem bojovat proti propagandě, kterou proti ní vedou třetí strany (2016/2030(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. dubna 2009 o svědomí Evropy a totalitě(1) ,

–  s ohledem na deklaraci ze summitu konaného dne 4. dubna 2009 ve Štrasburku/Kehlu přijatou u příležitosti 60. výročí založení NATO,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 o strategii digitální svobody v zahraniční politice EU(2) ,

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 9. února 2015 o boji proti terorismu,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 19. a 20. března 2015,

–  s ohledem na závěry Rady o regionální strategii EU pro Sýrii a Irák, jakož i hrozbu, kterou představuje ISIL/Dá´iš, ze dne 16. března 2015, které opětovně potvrdila Rada pro zahraniční věci dne 23. května 2016,

–  s ohledem na zprávu místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku nazvanou „EU v měnícím se globálním prostředí – více propojený, zpochybňovaný a složitý svět“ ze dne 18. května 2015 a pokračující práci na nové strategii EU pro globální bezpečnost,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. června 2015 o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Ruskem(3) ,

–   s ohledem na akční plán EU pro strategickou komunikaci (ref. Ares(2015)2608242 22.6.2015),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství(4) ,

–  s ohledem na deklaraci ze summitu NATO ve Walesu ze dne 5. září 2014,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o předcházení radikalizaci a náboru evropských občanů do teroristických organizací(5) ,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 28. dubna 2015 o evropském programu pro bezpečnost (COM(2015)0185),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu a Radě ze dne 6. dubna 2016 s názvem „Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám – Reakce Evropské unie“ (JOIN(2016)0018),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě ze dne 20. dubna 2016 o naplňování Evropského programu pro bezpečnost v zájmu boje proti terorismu a položení základů účinné a skutečné bezpečnostní unie (COM(2016)0230),

–  s ohledem na studii proveditelnosti Evropské nadace pro demokracii týkající se iniciativ ruskojazyčných sdělovacích prostředků ve Východním partnerství a mimo něj nazvanou Bringing Plurality and Balance to the Russian Language Media Space (Vnesení plurality a rovnováhy do prostoru ruskojazyčných sdělovacích prostředků),

–  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro podporu a ochranu lidských práv a základních svobod v rámci boje proti terorismu (A/HRC/31/65),

–  s ohledem na obecnou připomínku č. 34 Výboru pro lidská práva OSN (CCPR/C/GC/34),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0290/2016),

A.  vzhledem k tomu, že EU přijala závazek, že bude svou činnost na mezinárodní scéně vykonávat v souladu se zásadami, jako je demokracie, právní stát, dodržování lidských práv a základních svobod a také svoboda sdělovacích prostředků, přístup k informacím, svoboda projevu a pluralita sdělovacích prostředků, přičemž ta ovšem může být do jisté míry omezena, jak je stanoveno v mezinárodním právu, včetně Evropské úmluvy o lidských právech; vzhledem k tomu, že třetí strany, které se snaží Unii zdiskreditovat, tytéž hodnoty nesdílejí;

B.  vzhledem k tomu, že EU je spolu se svými členskými státy a občany vystavena rostoucímu systematickému tlaku, aby se bránila proti informační, dezinformační a lživé kampani a propagandě, jež jsou šířeny zeměmi a nestátními subjekty, jako jsou nadnárodní teroristické a zločinecké organizace v jejím sousedství, a které mají oslabit samotnou představu objektivních informací nebo etické žurnalistiky, neboť označují všechny informace za zaujaté nebo za nástroj politické moci, a jejichž terčem jsou také demokratické hodnoty a zájmy;

C.  vzhledem k tomu, že svoboda sdělovacích prostředků, přístup k informacím a svoboda projevu tvoří základní pilíře demokratického systému, v němž je transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků a zdrojů jejich financování nanejvýš důležitá; vzhledem k tomu, že strategie, které mají zajistit kvalitní žurnalistiku, pluralitu sdělovacích prostředků a ověřování faktů, mohou být účinné pouze tehdy, pokud se poskytovatelé informací těší důvěře a důvěryhodnosti; vzhledem k tomu, že by současně mělo být kriticky posouzeno, jak zacházet s mediálními zdroji, u nichž se prokázalo, že byly opakovaně zapojeny do strategie úmyslného klamání a dezinformování, zejména pokud jde o „nová média“, sociální sítě a digitální sféru;

D.  vzhledem k tomu, že informační válka je historickým jevem starým jako samotné válčení; vzhledem k tomu, že cílená informační válka byla během studené války hojně využívána a že od té doby je nedílnou součástí moderní hybridní války, která je kombinací vojenských a nevojenských opatření skryté i otevřené povahy, jež jsou používána k destabilizaci politické, hospodářské a sociální situace země, na kterou se útočí, aniž by došlo k oficiálnímu vyhlášení války, a jejichž terčem nejsou pouze partneři EU, ale také samotná EU, její orgány a všechny členské státy a občané bez ohledu na jejich státní příslušnost a náboženské vyznání;

E.  vzhledem k tomu, že ruskou anexí Krymu a hybridní válkou v oblasti Donbasu vedenou Ruskem Kreml vyhrotil konflikt s EU; vzhledem k tomu, že Kreml zesílil svou propagandu, ve které Rusko hraje větší úlohu v evropském mediálním prostředí s cílem vytvořit v rámci evropského veřejného mínění politickou podporu pro ruská opatření a oslabit soudržnost zahraniční politiky EU;

F.  vzhledem k tomu, že válečná propaganda a jakákoli obhajoba národnostní, rasové či náboženské nesnášenlivosti, jež představuje podněcování k diskriminaci, nepřátelství nebo násilí, je v souladu s článkem 20 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech zakázána zákonem;

G.  vzhledem k tomu, že finanční krize a pokrok digitálních médií nových forem přinesly vážné problémy pro kvalitní žurnalistiku, což vedlo k poklesu kritického myšlení publika a zvýšilo možnost, že podlehne dezinformacím a manipulaci;

H.  vzhledem k tomu, že propaganda a pronikání ruských sdělovacích prostředků je obzvláště silné a často nepřekonatelné v zemích východního sousedství; vzhledem k tomu, že vnitrostátní sdělovací prostředky v těchto zemích jsou často slabé a nejsou schopny se vyrovnat se silou a mocí ruských sdělovacích prostředků;

I.  vzhledem k tomu, že technologie informační a komunikační války se používají za účelem legitimizace akcí ohrožujících svrchovanost a politickou nezávislost členských států EU, bezpečnost jejich občanů a jejich územní celistvost;

J.  vzhledem k tomu, že EU neuznává ISIS/Dá´iš ani jako stát, ani jako organizaci podobnou státu;

K.  vzhledem k tomu, že organizace ISIS/Dá´iš, al-Káida a četné další násilné džihádistické teroristické skupiny systematicky používají komunikační strategie a přímou propagandu šířenou jak tradičním způsobem, tak po internetu jako součást své snahy ospravedlnit své akce namířené proti EU a jejím členským státům a proti evropským hodnotám a také k podpoře náboru evropské mládeže;

L.  vzhledem k tomu, že po deklaraci ze summitu NATO konaného ve Štrasburku/Kehlu, která zdůraznila, že je stále důležitější, aby organizace NATO vhodným, včasným, přesným a citlivým způsobem informovala o svých vyvíjejících se rolích, cílech a úkolech, bylo v roce 2014 zřízeno v Lotyšsku centrum excelence NATO pro strategickou komunikaci (NATO StratCom COE), které deklarace ze summitu NATO ve Walesu uvítala;

Strategická komunikace EU s cílem bojovat proti propagandě, kterou proti ní vedou třetí strany

1.  zdůrazňuje, že nepřátelská propaganda vůči EU se objevuje v mnoha různých podobách a využívá různé nástroje, je často šitá na míru profilům členských států a jejím cílem je zkreslit pravdu, vnést pochybnosti, rozdělit členské státy, vyvolat strategický rozkol mezi Evropskou unií a jejími severoamerickými partnery a ochromit rozhodovací proces, zdiskreditovat orgány EU a transatlantické partnerství, které hrají důležitou roli v evropské bezpečnostní a hospodářské struktuře, v očích občanů EU a sousedních zemí a oslabit a narušit koncepci evropské integrace založenou na demokratických hodnotách, lidských právech a právním státě; připomíná, že jedním z nejdůležitějších nástrojů, které se používají, je podněcování strachu a nejistoty u občanů EU a znázorňování nepřátelského státu nebo nestátních subjektů jako mnohem silnějších, než ve skutečnosti jsou;

2.  vyzývá orgány EU, aby uznaly, že strategická komunikace a informační válka nejsou jen vnějším, ale i vnitřním problémem EU, a vyjadřuje znepokojení nad množstvím prostředníků, které má nepřátelská propaganda uvnitř Unie; je znepokojen tím, že některé z členských států mají jen omezené povědomí o tom, že jsou publikem a scénou pro propagandu a dezinformace; v této souvislosti vyzývá subjekty EU, aby řešily současnou nejasnost a neshody ohledně toho, co má být považováno za propagandu a dezinformace, a aby ve spolupráci se zástupci sdělovacích prostředků a odborníky z členských států EU vypracovaly sdílený soubor definic a shromáždily údaje a fakta o naslouchání propagandě;

3.  poznamenává, že dezinformace a propaganda jsou součástí hybridní války; zdůrazňuje proto, že je třeba zvýšit informovanost a prokázat rozhodnost skrze institucionální / politickou komunikaci, výzkum na úrovni expertních skupin typu think tanků / akademické obce, sociální mediální kampaně, iniciativy občanské společnosti, rozvíjení mediální gramotnosti a další užitečné činnosti;

4.  zdůrazňuje, že strategie propagandy a dezinformací vůči Evropské unii ze strany třetích zemí může mít různé formy a může využívat tradiční média, sociální sítě, školní osnovy či politické strany, ať už v Evropské unii, nebo mimo ni;

5.  poukazuje na vícevrstevný charakter současné strategické komunikace EU na různých úrovních, tedy i na úrovni orgánů EU, členských států, různých orgánů NATO a OSN a nevládních a občanských organizací, a vyzývá k co nejlepší koordinaci a výměně informací mezi těmito subjekty; vyzývá k prohloubení spolupráce a výměně informací mezi různými aktéry, kteří vyjádřili své obavy ohledně těchto propagandistických operací a chtějí zavést strategie boje proti dezinformacím; domnívá se, že v kontextu EU by takovouto koordinací měly být pověřeny orgány Unie;

6.  uznává, že EU musí považovat své úsilí v oblasti strategické komunikace za prioritu, což by mělo obnášet i poskytnutí příslušných zdrojů; připomíná, že EU představuje úspěšný model integrace, který i uprostřed krize nadále přitahuje země, které jím chtějí také projít a stát se jeho součástí; poukazuje tedy na to, že EU musí rozhodně a odvážně vyslat pozitivní zprávu o svém úspěchu, hodnotách a zásadách a že její sebeprezentace musí být ofenzivní, nikoli defenzivní;

Pochopení a odhalení ruské dezinformační a propagandistické války

7.  s politováním konstatuje, že Rusko využívá kontakty a setkání s protějšky EU spíše k propagandě a veřejnému oslabení společné pozice EU než k navázání skutečného dialogu;

8.  je si vědom toho, že ruská vláda používá širokou škálu nástrojů a prostředků, jako jsou expertní skupiny typu think tank a speciální nadace (např. Russkij mir), zvláštní orgány (Rossotrudničestvo), mnohojazyčné televizní stanice (např. RT), domnělé tiskové agentury a multimediální služby (např. Sputnik), přeshraniční sociální a náboženské skupiny, neboť režim se chce představit jako jediný obhájce tradičních křesťanských hodnot, sociální média a internetoví trollové, s cílem zpochybnit demokratické hodnoty, rozdělit Evropu, získat domácí podporu a vzbudit dojem, že státy východního sousedství EU dostatečně nefungují; zdůrazňuje, že Rusko investuje podstatné finanční zdroje do svých nástrojů dezinformací a propagandy, které používá buď přímo stát, nebo společnosti a organizace kontrolované Kremlem; zdůrazňuje, že Kreml na jedné straně financuje politické strany a další organizace v EU ve snaze oslabit politickou soudržnost a na druhé straně je jeho propaganda přímo zaměřena na konkrétní novináře, politiky a jednotlivce v EU;

9.  připomíná, že bezpečnostní a zpravodajské služby došly k závěru, že Rusko je schopno a má v úmyslu vést operace zaměřené na destabilizaci jiných zemí; poukazuje na to, že se to často projevuje v podobě podpory politických extremistů a rozsáhlých dezinformačních kampaní a kampaní hromadných sdělovacích prostředků; dále konstatuje, že tyto mediální společnosti existují a jsou aktivní v EU;

10.  poukazuje na to, že informační strategie Kremlu doplňuje jeho politiku posilování dvoustranných vztahů, hospodářské spolupráce a společných projektů s jednotlivými členskými státy EU za účelem oslabení soudržnosti EU a jejích politik;

11.  prohlašuje, že ruská strategická komunikace je součástí rozsáhlejší rozvratné kampaně za účelem oslabení spolupráce EU a svrchovanosti, politické nezávislosti a územní celistvosti Unie a jejích členských států; naléhavě vyzývá vlády členských států, aby byly ostražité, pokud jde o ruské informační operace na evropské půdě, a aby zvýšily sdílení kapacit a úsilí kontrarozvědky zaměřené na boj proti těmto operacím;

12.  ostře kritizuje ruské snahy narušit proces integrace EU a vyjadřuje v tomto ohledu politování nad ruskou podporou protiunijních sil v EU s ohledem zejména na strany krajní pravice, populistické síly a hnutí, která popírají základní hodnoty liberálních demokracií;

13.  je vážně znepokojen tím, že se v Evropě rychle šíří aktivity inspirované Kremlem, včetně dezinformací a propagandy, které usilují o udržení či posílení ruského vlivu a o oslabení a rozdělení EU; zdůrazňuje, že cílem velké části propagandy Kremlu je vykreslovat některé evropské země tak, jako by patřily do „tradiční sféry vlivu Ruska“; konstatuje, že jednou z jeho hlavních strategií je šířit a zavádět alternativní rétoriku, která je často založena na zmanipulovaném výkladu historických událostí a má ospravedlnit jeho vnější činnost a geopolitické zájmy; konstatuje, že jednou z jeho hlavních strategií je vytváření falešného obrazu historie; konstatuje v tomto ohledu, že je třeba zvýšit povědomí o zločinech komunistických režimů prostřednictvím veřejných kampaní a vzdělávacích systémů a podpořit výzkum a dokumentační činnost, zejména v zemích bývalého sovětského bloku, s cílem bojovat proti rétorice Kremlu;

14.  zdůrazňuje, že Rusko využívá toho, že v oblastech, jako je kybernetická bezpečnost, chybí mezinárodní právní rámec, a toho, že při regulaci sdělovacích prostředků chybí povinnost zodpovídat se, a jakoukoliv nejednoznačnost v těchto otázkách obrací ve svůj prospěch; zdůrazňuje, že informační válku usnadňují agresivní ruské aktivity v kybernetické oblasti; vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby věnovaly pozornost úloze výměnných uzlů internetu coby kritické infrastruktuře v rámci bezpečnostní strategie EU; zdůrazňuje, že je zásadním způsobem zapotřebí zajistit odolnost informačních systémů na úrovni EU a členských států, zejména vůči popírání a narušením, která mohou hrát ústřední úlohu v hybridních konfliktech a boji proti propagandě, a v tomto ohledu úzce spolupracovat s organizací NATO, především se Střediskem excelence NATO pro společnou kybernetickou obranu;

15.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly koordinované mechanismy strategické komunikace, které podpoří připisování a budou bojovat proti dezinformacím a propagandě za účelem odhalení hybridních hrozeb;

Pochopení informační války, dezinformací a metod radikalizace organizace ISIL/Dá´iš a obrana proti nim

16.  je si vědom celé řady strategií, které ISIL/Dá´iš používá jak na regionální, tak na celosvětové úrovni s cílem podporovat šíření své politické, náboženské, sociální, nenávistné a násilné propagandy; vyzývá EU a její členské státy, aby vytvořily kontraprezentaci skutečnosti vůči hnutí ISIL/Dá´iš, a to zapojením vzdělávacího systému a posílením postavení a zviditelněním mainstreamových muslimských učenců, kteří jsou dostatečně důvěryhodní na to, aby byli schopni zbavit propagandu hnutí ISIL/Dá´iš legitimity; vítá úsilí celosvětové koalice v boji proti skupině ISIL/Dá'iš a v tomto ohledu podporuje regionální strategii EU pro Sýrii a Irák; naléhavě žádá Evropskou unii a členské státy, aby vypracovaly a šířily protiargumentaci vůči džihádistické propagandě a kladly důraz zejména na pedagogický rozměr u teologického odklonu, který představuje prosazování radikálního islámu;

17.  zdůrazňuje, že do aktivních informačních kampaní s cílem oslabit evropské hodnoty a zájmy a zvýšit míru nenávisti proti nim jsou zapojeny islamistické teroristické organizace, zejména ISIL/Dá'iš a al-Káida; je znepokojen tím, že organizace ISIL/Dá'iš rozsáhle využívá nástroje sociálních médií, zejména sítě Twitter a Facebook, k prosazování svých cílů v oblasti propagandy a náboru, a to především mezi mládeží; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je důležité začlenit strategii boje proti propagandě organizace ISIL/Dá'iš do širší všeobecné regionální strategie, která spojuje nástroje z diplomatické, sociálně-ekonomické a rozvojové oblasti a z oblasti předcházení konfliktům; vítá vytvoření pracovní skupiny Stratcom se zaměřením na jih, která by mohla účinně přispět k dekonstrukci extremistické propagandy a vlivu organizace ISIL/Dá'iš a k boji proti nim;

18.  zdůrazňuje, že EU a evropští občané jsou pro ISIL/Dá´iš hlavním cílem, a vyzývá EU a její členské státy, aby v zájmu ochrany společnosti – zejména mladých lidí – před náborem úžeji spolupracovaly, a posílily tak jejich odolnost vůči radikalizaci; poukazuje na to, že je třeba se více zaměřit na zlepšování nástrojů a metod EU, především v kybernetické oblasti; vyzývá jednotlivé členské státy, aby v úzké spolupráci s centrem excelence sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci vytvořeným v říjnu 2015 prošetřily a účinně řešily skryté sociodemografické důvody, které jsou prvotní příčinou náchylnosti k radikalizaci, a také institucionální vícerozměrné struktury (akademický výzkum, vězeňská správa, policie, soudnictví, sociální služby, vzdělávání) pro boj proti radikalizaci; zdůrazňuje, že Rada vyzvala k podpoře opatření v oblasti trestního soudnictví pro boj proti radikalizaci vedoucí k terorismu a násilnému extremismu;

19.  vyzývá členské státy, aby usilovaly o odříznutí hnutí ISIL/Dá'iš od přístupu k financování a prostředkům a aby tuto zásadu prosazovaly v rámci vnější činnosti EU, a zdůrazňuje, že je třeba odhalit skutečnou povahu hnutí ISIL/Dá'iš a vyvrátit jeho ideologickou legitimitu;

20.  vyzývá EU a její členské státy, aby učinily konzistentní kroky v rámci celé EU namířené proti projevům nenávisti, kterou systematicky hlásají netolerantní a radikální kazatelé prostřednictvím kázání, knih, televizních programů, internetu a všech dalších komunikačních prostředků, jež vytvářejí živnou půdu pro teroristické organizace, jako je ISIL/Dá'iš a al-Káida;

21.  poukazuje na to, že je důležité, aby EU a její členské státy spolupracovaly s poskytovateli služeb sociálních médií za účelem boje proti propagandě organizace ISIL/Dá'iš šířené prostřednictvím kanálů sociálních médií;

22.  zdůrazňuje, že do aktivních dezinformačních kampaní s cílem oslabit evropské hodnoty a zájmy jsou zapojeny islamistické teroristické organizace, zejména ISIL/Dá'iš a al-Káida; upozorňuje v tomto ohledu na důležitost zvláštní strategie s cílem bojovat proti islamistické protievropské propagandě a dezinformacím;

23.  zdůrazňuje, že šíření propagandy třetími stranami by zabránila nestranná, spolehlivá a objektivní komunikace a poskytování informací založených na skutečnostech týkajících se vývoje v zemích EU;

Strategie EU s cílem bojovat proti propagandě

24.  vítá akční plán pro strategickou komunikaci; vítá společné sdělení o společném rámci pro boj proti hybridním hrozbám a vyzývá k tomu, aby neprodleně došlo ke schválení a provedení doporučení v něm obsažených; zdůrazňuje, že navrhovaná opatření vyžadují spolupráci a koordinaci všech příslušných subjektů na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni; zastává názor, že k úspěšnému naplnění snah EU může vést pouze komplexní přístup; vyzývá země předsedající EU v daném období, aby vždy zahrnuly strategickou komunikaci do svého programu, a tím zabezpečily kontinuitu práce související s tímto tématem; v tomto ohledu vítá iniciativy a úspěchy lotyšského předsednictví; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby v zájmu lepší koordinace opatření EU zajistila častou komunikaci s členskými státy na politické úrovni; zdůrazňuje, že spolupráce mezi EU a NATO v oblasti strategické komunikace by měla být podstatně posílena; vítá záměr slovenského předsednictví uspořádat konferenci o totalitních režimech u příležitosti Evropského dne památky obětí totalitních režimů;

25.  žádá, aby příslušné orgány a instituce EU bedlivě sledovaly zdroje financování protievropské propagandy;

26.  zdůrazňuje, že pro podporu svobody sdělovacích prostředků v zemích evropské politiky sousedství (EPS) v rámci působnosti nástrojů EU pro demokracii je zapotřebí více finančních prostředků; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zajistila plné využití stávajících nástrojů, jako je evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR), EPS, systém sledování svobody sdělovacích prostředků v zemích Východního partnerství a Evropská nadace pro demokracii (EED), ve snaze o ochranu svobody a plurality médií;

27.  bere na vědomí obrovské zdroje, které Rusko vynakládá na činnosti v oblasti propagandy, a možný dopad nepřátelské propagandy na rozhodovací proces v EU a na důvěru veřejnosti, otevřenost a demokracii; oceňuje značné úsilí, které vyvinula pracovní skupina EU pro strategickou komunikaci; požaduje tudíž, aby došlo k posílení pracovní skupiny EU pro strategickou komunikaci, a to tím, že se z ní stane plnohodnotné oddělení ESVČ, které ponese odpovědnost za východní a za jižní sousedství a bude disponovat vlastními zaměstnanci a odpovídajícími rozpočtovými prostředky, a to případně prostřednictvím dodatečné zvláštní rozpočtové položky; požaduje posílenou spolupráci zpravodajských služeb členských států s cílem posoudit vliv třetích zemí, které se snaží oslabit demokratický základ a hodnoty EU; požaduje užší spolupráci mezi Parlamentem a ESVČ v oblasti strategické komunikace, mimo jiné prostřednictvím využití analytických kapacit Parlamentu a informačních kanceláří v členských státech;

28.  zdůrazňuje, že je zásadní, aby EU prostřednictvím své vnější činnosti nadále aktivně podporovala dodržování základních práv a svobod; domnívá se, že podpora svobody projevu, svobody shromažďování, práva na přístup k informacím a nezávislosti sdělovacích prostředků v sousedních zemích by měla tvořit základy činnosti EU v oblasti boje proti propagandě;

29.  zdůrazňuje potřebu posílit pluralitu médií a objektivitu, nestrannost a nezávislost médií, včetně nestátních subjektů, v EU a v jejím sousedství, a to mimo jiné pomocí podpory pro novináře a vytváření programů zaměřených na budování kapacit, jež jsou určeny mediálním aktérům, dále podporou partnerství a vazeb v oblasti výměny informací, jako jsou například platformy pro sdílení obsahu, pomocí mediálních průzkumů, mobility a možností školení novinářů a stáží v médiích sídlících v EU, což usnadní vzájemnou výměnu osvědčených postupů;

30.  upozorňuje na důležitou roli kvalitního vzdělávání a odborné přípravy v odvětví žurnalistiky v rámci EU i mimo ni, jež jsou důležité pro vypracovávání kvalitních novinářských analýz a vysoké standardy novinářské práce; má za to, že prosazování hodnot EU, jako je svoboda tisku a projevu a pluralita sdělovacích prostředků, zahrnuje podporu pronásledovaných a vězněných novinářů a obránců lidských práv ve třetích zemích;

31.  zasazuje se za intenzivnější spolupráci mezi orgány EU, Evropskou nadací pro demokracii, Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Radou Evropy a členskými státy, aby nedocházelo ke zdvojování činností a byla zajištěna součinnost podobných iniciativ;

32.  je zděšen závažnými problémy v souvislosti s nezávislostí a svobodou sdělovacích prostředků v některých členských státech, na které upozorňují mezinárodní organizace, jako jsou Reportéři bez hranic; vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby přijaly náležitá opatření ke zlepšení stávající situace v oblasti médií s cílem zajistit důvěryhodnost vnější činnosti EU, pokud jde o podporu svobody, nestrannosti a nezávislosti sdělovacích prostředků;

33.  vyzývá pracovní skupinu pro strategickou komunikaci, která byla posílena tak, jak bylo navrženo, a jež působí na síti Twitter pod adresou @EUvsDisInfo, aby vytvořila internetovou stránku určenou široké veřejnosti, která by sdružila různé nástroje sloužící k odhalování dezinformací a vysvětlila jejich fungování, a která může být pojítkem pro četné iniciativy občanské společnosti zaměřené na toto téma;

34.  potvrzuje, že účinná komunikační strategie musí do diskusí o činnostech EU zapojit místní komunity, podporovat mezilidské kontakty a věnovat dostatečnou pozornost kulturní a společenské výměně jakožto klíčové platformě pro boj s předsudky místních obyvatel; připomíná, že v tomto ohledu musí delegace EU udržovat přímý kontakt se subjekty na místní úrovni a se zástupci občanské společnosti;

35.  zdůrazňuje, že podněcování k nenávisti, násilí nebo válce se nemůže „schovávat“ za svobodu projevu; podněcuje k tomu, aby byly v tomto směru vyvíjeny právní iniciativy k zajištění větší zodpovědnosti při řešení problému dezinformací;

36.  upozorňuje na důležitost efektivního a koherentního informování o politikách EU, a to uvnitř i vně EU, a poskytování informací přizpůsobených konkrétním regionům, včetně dostupnosti informací v místních jazycích; v této souvislosti vítá spuštění internetových stránek ESVČ v ruštině jako první krok správným směrem a podporuje překlad webových stránek ESVČ do více jazyků, například do arabštiny a turečtiny;

37.  zdůrazňuje, že členské státy mají odpovědnost aktivně, preventivně a ve vzájemné spolupráci bojovat proti nepřátelským informačním operacím, které jsou vedeny na jejich území nebo mají oslabit jejich zájmy; naléhavě vyzývá vlády členských států, aby si vybudovaly své vlastní schopnosti v oblasti strategické komunikace;

38.  vyzývá jednotlivé členské státy, aby svým občanům zpřístupnily informační bulletiny pracovní skupiny EU pro strategickou komunikaci The Disinformation DigestThe Disinformation Review , které vycházejí každý týden, s cílem vytvořit mezi širokou veřejností povědomí o metodách propagandy, jež používají třetí strany;

39.  trvá na rozlišování mezi propagandou a kritikou;

40.  zdůrazňuje, že ačkoli ne všechna kritika EU nebo jejích politik, zejména v kontextu politického projevu, je nezbytně snahou o propagandu či dezinformaci, případy manipulace nebo podpory spojené s třetími zeměmi, jejímž cílem je tuto kritiku přiživovat a zintenzivňovat, jsou důvodem k pochybnostem o spolehlivosti těchto sdělení;

41.  zdůrazňuje, že je sice nutné bojovat s propagandou a dezinformacemi vůči EU ze strany třetích zemí, nemělo by to však zpochybnit význam udržování konstruktivních vztahů s třetími zeměmi jakožto strategickými partnery při řešení společných problémů;

42.  vítá přijetí akčního plánu pro strategickou komunikaci a zřízení týmu East StratCom v rámci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) s cílem sdělovat informace o politikách EU a čelit protiunijní propagandě a dezinformacím; vyzývá k zintenzivnění strategické komunikace; je přesvědčen, že účinnost a transparentnost práce East StratCom je nutné dále zlepšovat; vyzývá ESVČ, aby vypracovala kritéria pro měření efektivity práce tohoto týmu; zdůrazňuje rovněž, že je důležité zajistit dostatečné financování a odpovídající personální složení týmu;

43.  konstatuje, že bulletin Disinformation Review , který vydává pracovní skupina East StratCom, musí splňovat normy stanovené v prohlášení Mezinárodní federace novinářů o zásadách chování novinářů; zdůrazňuje, že tento bulletin musí být psán vhodným způsobem, bez používání urážlivých výrazů nebo hodnotících soudů; vyzývá tým East StratCom, aby přehodnotil kritéria používaná při vypracovávání tohoto bulletinu;

44.  je přesvědčen, že účinnou strategií protiakce vůči protiunijní propagandě by mělo být přijetí opatření, díky nimž budou cílové skupině poskytovány odpovídající a zajímavé informace o aktivitách EU, evropských hodnotách a dalších otázkách veřejného zájmu, a zdůrazňuje, že pro tyto účely lze využívat moderní technologie a sociální sítě;

45.  vyzývá Komisi, aby pokročila s určitými právními iniciativami, aby byla efektivnější a zodpovědnější při řešení problému dezinformací a propagandy, a aby využila přezkum evropského nástroje sousedství v polovině období k posílení odolnosti sdělovacích prostředků coby strategické priority; vyzývá Komisi, aby provedla důkladný přezkum efektivnosti stávajících finančních nástrojů EU a aby předložila návrh komplexního a flexibilního řešení s možností poskytnout přímou podporu nezávislým sdělovacím prostředkům, expertním skupinám typu think tank a nevládním organizacím, zejména těm, které používají rodný jazyk cílové skupiny, umožnit přidělování dalších prostředků organizacím, které toho jsou schopny, jako je Evropská nadace pro demokracii, a zároveň omezit finanční toky určené na financování jednotlivců a subjektů zapojených do činností v oblasti strategické komunikace a podněcování k násilí a nenávisti; vyzývá Komisi, aby provedla důkladný audit účinnosti některých rozsáhlých mediálních projektů financovaných EU, jako je kanál Euronews;

46.  zdůrazňuje význam zvyšování povědomí, vzdělávání, gramotnosti týkající se online médií a informační gramotnosti v EU a sousedních zemích pro zvýšení schopnosti občanů kriticky analyzovat mediální obsah za účelem odhalení propagandy; zdůrazňuje v tomto smyslu, že je důležité posílit znalosti na všech úrovních vzdělávacího systému; poukazuje na to, že je třeba podnítit jedince k aktivnímu občanství a rozvinout jejich uvědomělost coby spotřebitelů sdělovacích prostředků; poukazuje na ústřední roli internetových nástrojů, zejména sociálních médií, v rámci nichž je šíření nepravdivých informací a zahájení dezinformačních kampaní jednodušší a často jim nebrání žádné překážky; připomíná, že bojovat proti propagandě pomocí propagandy je kontraproduktivní, a proto chápe, že EU jako celek a jednotlivé členské státy mohou bojovat proti propagandě šířené třetími zeměmi pouze vyvracením dezinformačních kampaní a využíváním pozitivních zpráv a informací a měly by vytvořit skutečně účinnou strategii, jejíž podoba by závisela na povaze subjektů šířících propagandu a byla by jí přizpůsobena; uznává, že finanční krize a pokrok v oblasti nových forem digitálních médií představují pro kvalitní žurnalistiku vážný problém;

47.  vyjadřuje znepokojení nad používáním sociálních médií a on-line platforem k trestným projevům nenávisti a podněcování k násilí a vyzývá členské státy, aby přizpůsobily a aktualizovaly svoje právní předpisy tak, aby reagovaly na současný vývoj, nebo aby plně prováděly a prosazovaly stávající právní předpisy týkající se projevů nenávisti, a to jak na internetu, tak mimo něj; tvrdí, že je nutné více spolupracovat s on-line platformami a předními internetovými a mediálními společnostmi;

48.  vyzývá členské státy, aby zajistily potřebný rámec pro kvalitní žurnalistiku a rozmanitost informací tím, že budou bojovat proti koncentraci médií, která má negativní dopad na pluralitu sdělovacích prostředků;

49.  konstatuje, že mediální vzdělávání umožňuje získávat znalosti a dovednosti, umožňuje občanům uplatňovat jejich právo na svobodu projevu a dává jim schopnost kritické analýzy mediálního obsahu a reakce na dezinformace; proto upozorňuje na potřebu zvýšit informovanost o pokusech o dezinformaci, a to prostřednictvím opatření ke zvýšení mediální gramotnosti prováděných na všech úrovních, mimo jiné prostřednictvím evropské informační kampaně zaměřené na mediální, žurnalistickou a redakční etiku a pěstováním lepší spolupráce a prosazováním společných iniciativ ve snaze potírat šíření nenávisti, podněcování k násilí a dezinformace na internetu;

50.  poznamenává, že strategie „měkké síly“ nemůže uspět bez kulturní diplomacie a podpory mezikulturního dialogu mezi zeměmi i uvnitř zemí, v EU i mimo ni; podněcuje proto k akcím a iniciativám v rámci dlouhodobé veřejné a kulturní diplomacie, jako jsou například stipendia a výměnné programy pro studenty a mladé odborníky, včetně iniciativ podporujících mezikulturní dialog, posilování kulturních vazeb s EU a propagaci společných kulturních vazeb a společného dědictví a zajišťujících řádné proškolení zaměstnanců delegací EU a ESVČ, aby získali odpovídající mezikulturní dovednosti;

51.  domnívá se, že veřejné sdělovací prostředky by měly jít příkladem, pokud jde o způsob, jak poskytovat nestranné a objektivní informace v souladu s osvědčenými postupy a novinářskou etikou;

52.  zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována novým technologiím, včetně digitálního vysílání, mobilní komunikace, online médií a sociálních sítí, včetně médií regionálního charakteru, které usnadňují šíření informací, a měla by se také zvýšit informovanost o evropských hodnotách, jež jsou zakotveny ve Smlouvách; připomíná, že taková komunikace musí mít vysoký standard, musí zahrnovat konkrétní osvědčené postupy a upozorňovat na dopad činnosti EU ve třetích zemích, včetně humanitární pomoci EU a příležitostí a přínosů, které těsnější vazby a užší spolupráce s EU přinášejí občanům ve třetích zemích, zejména mladým lidem, jako je bezvízové cestování či budování kapacit, mobilita a popřípadě výměnné programy;

53.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby nový portál evropské politiky sousedství, který je v současné době vyvíjen v rámci programu sousedství OPEN, nejen hromadil obsah určený odborníkům, ale obsahoval také část uzpůsobenou pro širší publikum; je toho názoru, že portál by měl mít oddíl věnovaný Východnímu partnerství, v němž by byly soustředěny informace o iniciativách, které jsou v současné době roztříštěny mezi mnoho webových stránek;

54.  poukazuje na potenciál popkultury a vzdělávání v oblasti zábavního průmyslu jako prostředku vyjadřování společných lidských hodnot a zprostředkovávání informací o politikách EU;

55.  zdůrazňuje, že podporuje iniciativy, jako je Pobaltské centrum mediální excelence v Rize, centrum excelence NATO pro strategickou komunikaci (NATO StratCom COE) či centrum excelence sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci; zdůrazňuje, že je třeba využívat jejich závěrů a analýz a posílit analytické kapacity EU na všech úrovních; vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily podobné projekty, zapojily se do odborné přípravy novinářů, podpořily nezávislá mediální centra a rozmanitost sdělovacích prostředků, podnítily budování sítí a spolupráci mezi sdělovacími prostředky a expertními skupinami typu think tank a vyměňovaly si osvědčené postupy a informace v těchto oblastech;

56.  odsuzuje běžnou praxi zákroků proti nezávislým sdělovacím prostředkům, novinářům a aktivistům občanské společnosti v Rusku a na okupovaných územích, včetně Krymu od jeho nezákonné anexe; zdůrazňuje, že od roku 1999 byly v Rusku desítky novinářů zabity, zmizely beze stopy nebo byly uvězněny; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily ochranu novinářů v Rusku a v sousedních zemích EU, podpořily ruskou občanskou společnost a investovaly do mezilidských kontaktů; žádá okamžité propuštění novinářů; konstatuje, že EU posiluje vztahy se svými východními partnery a dalšími sousedy, ale také nechává otevřené komunikační cesty s Ruskem; uznává, že největší překážkou pro ruské dezinformační kampaně by byla existence nezávislých a svobodných sdělovacích prostředků v samotném Rusku; domnívá se, že dosažení tohoto stavu by mělo být cílem EU; požaduje, aby byla zvláštní pozornost věnována pluralitě sdělovacích prostředků, místním sdělovacím prostředkům, investigativní žurnalistice a sdělovacím prostředkům v cizích jazycích, zejména v ruštině, arabštině, perštině, turečtině a urdštině a dalších jazycích, kterými hovoří obyvatelstvo náchylné vůči propagandě, a aby na ně byly poskytnuty dostatečné prostředky;

57.  podporuje komunikační kampaně, které vedou příslušné subjekty v Sýrii, Iráku a v daném regionu (včetně zemí původu zahraničních bojovníků) s cílem diskreditovat ideologii organizace ISIS/Dá'iš a odsoudit skutečnost, že porušuje lidská práva, a bojovat proti násilnému extremismu a nenávistným projevům spojeným s dalšími skupinami v daném regionu; vyzývá EU a její členské státy, aby v dialogu se zeměmi Blízkého východu a severní Afriky zdůrazňovaly, že řádná správa, zodpovědnost, transparentnost, právní stát a dodržování lidských práv jsou základními a nezbytnými předpoklady pro ochranu těchto společností před šířením netolerantních a násilných ideologií, které podněcují teroristické organizace, jako je ISIS/Dá'iš a al-Káida; s ohledem na rostoucí teroristickou hrozbu ze strany organizace ISIS/Dá'iš a dalších mezinárodních teroristických organizací zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci v oblasti bezpečnosti se zeměmi, které mají rozsáhlé zkušenosti s bojem proti terorismu;

58.  vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, a Radu, aby potvrdily plnou podporu EU probíhajícímu procesu provádění a finančně přispěly k realizaci doporučení ze studie proveditelnosti o iniciativách ruskojazyčných sdělovacích prostředků ve Východním partnerství a mimo něj, kterou provedla Evropská nadace pro demokracii v roce 2015;

o
o   o

59.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, ESVČ a NATO.

(1) Úř. věst. C 137E, 27.5.2010, s. 25.
(2) Úř. věst. C 434, 23.12.2015, s. 24.
(3) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 35.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2015)0272.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2015)0410.

Poslední aktualizace: 11. dubna 2017Právní upozornění