Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2125(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0025/2018

Předložené texty :

A8-0025/2018

Rozpravy :

PV 28/02/2018 - 22
CRE 28/02/2018 - 22

Hlasování :

PV 01/03/2018 - 8.14

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0056

Přijaté texty
PDF 462k
Čtvrtek 1. března 2018 - Brusel Předběžné znění
Situace v oblasti základních práv v Evropské unii v roce 2016
P8_TA-PROV(2018)0056A8-0025/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. března 2018 o výroční zprávě o situaci v oblasti základních práv v Evropské unii v roce 2016 (2017/2125(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na zmínky v předchozích zprávách týkajících se situace v oblasti základních práv v Evropské unii,

–  s ohledem na předchozí usnesení Evropského parlamentu a jiných mezinárodních a evropských institucí a agentur,

–  s ohledem na různé zprávy národních, evropských a mezinárodních nevládních organizací,

–  s ohledem na činnost Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), Rady Evropy a Benátské komise,

–  s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva,

–  s ohledem na činnost Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti, Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Petičního výboru,

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání a na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu,

–  s ohledem na společné prohlášení afrických a evropských vedoucích představitelů o situaci migrantů v Libyi ze dne 1. prosince 2017, které vydali po summitu Africké unie a Evropské unie v Abidžanu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0025/2018),

A.  vzhledem k tomu, že základem evropské integrace je dodržování a prosazování lidských práv, základních svobod, demokracie, právního státu a hodnot a zásad zakotvených ve smlouvách Unie, v Listině základních práv Evropské unie a mezinárodních nástrojích týkajících se lidských práv;

B.  vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 2 Smlouvy o Evropské unii (Smlouva o EU) je Unie založena na hodnotách respektování lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, přednosti práva a lidských práv, včetně práv osob patřících k menšinám, což jsou hodnoty, které sdílí všechny členské státy a které musí respektovat a aktivně podporovat EU i každý členský stát soustavně ve všech svých politikách jak na vnitřní, tak na vnější úrovni; vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 17 Smlouvy o EU musí Komise zajišťovat uplatňování smluv;

C.  vzhledem k tomu, že dodržování zásad právního státu je předpokladem ochrany základních práv, a vzhledem k tomu, že členské státy nesou konečnou odpovědnost za ochranu lidských práv všech lidí tím, že přijímají a provádějí mezinárodní smlouvy v oblasti lidských práv a úmluv; vzhledem k tomu, že právní stát a základní práva by měly být neustále konsolidovány; vzhledem k tomu, že jakýkoli pokus o ohrožení těchto zásad je ke škodě nejen dotčenému členskému státu, ale i Unii jako celku;

D.  vzhledem k tomu, že podle čl. 6 odst. 2 SEU je Unie povinna přistoupit k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod;

E.  vzhledem k tomu, že by měla být věnována zvláštní pozornost ochraně lidských práv nejohroženějších skupin;

F.  vzhledem k tomu, že nestandardní správní postupy v některých členských státech ukazují na selektivní přístup k výhodám a povinnostem spojeným s členstvím v Unii, a vzhledem k tomu, že neochota těchto členských států plně dodržovat evropské právo, dělbu moci, nezávislost soudnictví a předvídatelnost státních opatření podrývá důvěryhodnost Evropské unie jako prostoru práva;

G.  vzhledem k tomu, že příchod migrantů a žadatelů o azyl do Evropy v roce 2016 pokračoval(1) ; vzhledem k tomu, že mnozí z těchto migrantů podnikli extrémně nebezpečnou cestu, při níž svěřili své životy do rukou převaděčů a zločinců a jsou zranitelní vůči násilí, zneužívání a vykořisťování; že podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky tvoří 27 % migrantů přicházejících do Evropy přes Středomoří děti; vzhledem k tomu, že podle zpráv UNICEF / Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) přibližně čtvrtina dospívajících vysledovaných na středomořské trase nikdy nechodila do školy;

H.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 byly široce rozšířené rasistické a xenofobní reakce proti uprchlíkům, žadatelům o azyl a migrantům, a vzhledem k tomu, že zvláště zranitelné skupiny obyvatelstva i nadále během azylového řízení zažívají zvýšenou míru diskriminace, násilí a opakovanou traumatizaci;

I.  vzhledem k tomu, že silný migrační tlak, kterému jsou některé členské státy vystaveny již několik let, si žádá opravdovou solidaritu ze strany EU s cílem zavést odpovídající přijímací struktury pro nejpotřebnější a nejzranitelnější osoby; vzhledem k tomu, že mnozí z migrantů svěří své životy do rukou převaděčů a zločinců a jsou zranitelní vůči porušování svých práv, včetně násilí, zneužívání a vykořisťování;

J.  vzhledem k tomu, že ženy a děti jsou vystaveny vyššímu riziku stát se obětí obchodování, vykořisťování a sexuálního zneužívání ze strany obchodníků s lidmi, a proto je zapotřebí, aby budovat a posilovat systémy na ochranu dětí s cílem předcházet a reagovat na násilí, zneužívání, zanedbávání a vykořisťování dětí, v souladu se závazky přijatými v rámci Vallettského akčního plánu,

K.  vzhledem k tomu, že pod vlivem probíhající vlny teroristických útoků na území EU se obecně rozšířila nedůvěra vůči muslimským migrantům i muslimům, kteří jsou občané EU, a že některé politické strany této nedůvěry zneužívají a používají rétoriku zaměřenou na uzavřenost ve vlastní identitě a nenávist vůči ostatním;

L.  vzhledem k tomu, že systematické používání nouzového stavu a výjimečná opatření v oblasti trestního soudnictví a administrativní opatření a kontroly na hranicích jsou s ohledem na teroristy převážně neúčinné, neboť ti byli až dosud často dlouhodobými rezidenty, či dokonce občany v členských státech Unie;

M.  vzhledem k tomu, že mezi politická opatření přijatá řadou členských států v souvislosti s příchodem žadatelů o azyl a migrantů patří znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru, které se pomalu stávají trvalým prvkem;

N.  vzhledem k tomu, že projevy nenávisti zahrnuje všechny formy projevu, a to online i offline, které šíří, podněcují, podporují nebo ospravedlňují rasovou nenávist, xenofobii, či předsudky vůči pohlaví, rase, barvě pleti, etnickému nebo sociálnímu původu, genetickým rysům, jazyku, náboženskému vyznání nebo přesvědčení, politickým názorům či jakýchkoli jiným názorům, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotnímu postižení, věku nebo sexuální orientaci či jiné formy nenávisti založené na nesnášenlivosti, včetně politických stran a politických představitelů, kteří propagují rasistické a xenofobní myšlenky, politiky a postupy a šíří falešné zprávy; a že rozvoj nových druhů sdělovacích prostředků usnadňuje zapojení do projevů nenávisti na internetu; vzhledem k tomu, že projevy nenávisti na internetu vyžadují podle názoru Rady Evropy další posouzení a opatření v oblasti regulace a nových způsobů boje proti těmto projevům;

O.  vzhledem k nebezpečí, že nárůst projevů rasově či genderově motivované nenávisti, násilí a xenofobie, ať už prostřednictvím nenávistných činů, falešných zpráv, anonymních zpráv šířených na sociálních sítích a jiných internetových platformách, protesty nebo politickou propagandou, začíná být v členských státech považováno za normální stav;

P.  vzhledem k tomu, že moderní společnost nemůže fungovat a nemůže se rozvíjet bez svobodného, nezávislého, profesionálního a zodpovědného systému hromadných sdělovacích prostředků založeného na zásadách, jako je ověřování faktů, zvažování plurality osvícených názorů a ochrana důvěrnosti mediálních zdrojů a bezpečnost novinářů, a jako je ochrana svobody projevu a také prostředky k omezování šíření nepravdivých zpráv; vzhledem k tomu, že veřejnoprávní sdělovací prostředky hrají zásadní úlohu při zajišťování nezávislosti sdělovacích prostředků;

Q.  vzhledem k tomu, že nedávné zprávy vypracované mezinárodními a evropskými agenturami a organizacemi občanské společnosti, včetně nevládních organizací, uvádějí v mnoha oblastech pokrok; vzhledem k tomu, že porušování základních práv v některých členských státech i nadále přetrvává, a to i pokud jde o diskriminaci menšin, korupci, strpění verbálních projevů nenávisti, podmínky ve věznicích a životní podmínky migrantů;

R.  vzhledem k tomu, že ze zprávy Agentury EU pro základní práva s názvem „Násilí páchané na ženách: průzkum napříč EU“ zveřejněné v březnu 2014, vyplývá, že jedna třetina všech žen v Evropě zažila fyzické nebo sexuální akty násilí alespoň jednou během jejich dospělého života, a že 20 % žen zažilo obtěžování na internetu; vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách a násilí na základě pohlaví, a to fyzické i psychické, je v EU široce rozšířené a je třeba je chápat jako extrémní formu diskriminace, která postihuje ženy na všech úrovních společnosti; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí další opatření na povzbuzení žen, které se staly obětmi násilí, aby svoji zkušenost oznámily a vyhledaly pomoc;

S.  vhledem k tomu, že dodržování práv příslušníků menšin a právo na rovné zacházení je jednou ze základních zásad EU; vzhledem k tomu, že přibližně 8 % občanů EU patří k národnostní menšině a téměř 10 % hovoří regionálním nebo menšinovým jazykem; vzhledem k tomu, že kromě postupů uplatňovaných při neplnění povinností má EU nástroje pouze s omezenou účinností, reaguje-li na systematické a institucionální projevy diskriminace, rasismu a xenofobie namířené proti menšinám; vzhledem k tomu, že mezi členskými státy existují velmi velké rozdíly v uznávání těchto menšin a respektování jejich práv; vzhledem k tomu, že navzdory četným výzvám Komise byly podniknuty pouze omezené kroky k zajištění účinné ochrany menšin;

T.  vzhledem k tomu, že digitální média poskytují dětem mnohé příležitosti; vzhledem k tomu, že jsou však děti zároveň vystaveny novým rizikům; vzhledem k tomu, že děti by měly být poučeny o svých základních právech v prostředí digitálního světa, aby byl pro ně bezpečnější; vzhledem k tomu, že tísňové linky pro děti jsou nepostradatelným nástrojem v případech spojených s porušováním práv dětí; vzhledem k tomu, že rozvoj digitální gramotnosti, včetně mediální a informační gramotnosti, by mělo být součástí základních vzdělávacích osnov již od útlého věku; vzhledem k tomu, že základní práva by měla být v internetovém prostředí, jakož i mimo něj, podporována a chráněna stejným způsobem a v témže rozsahu;

U.  vzhledem k tomu, že služby elektronické správy se v roce 2016 postupně staly přístupné v celé EU; vzhledem k tomu, že na evropském portálu elektronické justice mohou občané i právníci získávat informace o evropských a vnitrostátních právních postupech a o fungování soudnictví;

Právní stát

1.  prohlašuje, že ani národní svrchovanost ani subsidiarita nemohou ospravedlnit ani legitimizovat systematické odmítání ze strany některého členského státu dodržovat základní hodnoty Evropské unie, jež inspirovaly úvodní články evropských smluv, které členské státy dobrovolně schválily a zavázaly se je dodržovat;

2.  konstatuje, že dodržování Kodaňských kritérií ze strany států v okamžiku jejich přistoupení k EU musí podléhat neustálému monitorování a nepřetržitému dialogu v rámci orgánů a mezi Parlamentem, Komisí a Radou;

3.  připomíná, že čl. 17 odst. 1 SEU svěřuje Komisi úlohu strážkyně Smluv, a je oprávněna a má pravomoc zajistit, aby všechny členské státy dodržovaly zásady právního státu a další hodnoty uvedené v článku 2 SEU; domnívá se proto, že opatření přijatá Komisí k plnění tohoto úkolu a zajištění toho, aby byly i nadále splněny podmínky, které panovaly před přistoupením členského státu, neporušují svrchovanost členských států; připomíná odpovědnost samotné Rady za účast v záležitostech právního státu a správy věcí veřejných; vítá myšlenku pravidelných rozhovorů o právním státu v rámci Rady pro obecné záležitosti a vyzývá Radu, aby dále pokračovala tímto směrem tak, aby každý členský stát podléhal pravidelnému hodnocení;

4.  bere na vědomí snahy Komise přimět určité členské státy k plnému respektování právního státu, ale také skutečnost, že dosud zavedené nástroje nejsou dostatečné; domnívá se, že by měly být prozkoumány možnosti dialogu, ale neměly by být prodlužovány neomezenou dobu bez hmatatelných výsledků; trvá na tom, že použití článku 7 Smlouvy o EU by již nemělo být vnímáno jako čistě teoretická možnost, ale mělo by být v případě selhání veškerých ostatních prostředků použito; v této souvislosti připomíná, že aktivace článku 7 automaticky neznamená, že budou na daný členský stát uvaleny sankce;

5.  zdůrazňuje, že EU potřebuje společný přístup ke správě věcí veřejných demokratického státu a uplatňování základních hodnot, jenž zatím neexistuje, a že je o něm třeba demokraticky rozhodnout a rozvíjet ho za použití zkušeností z evropské správy; domnívá se, že by tento společný přístup ke správě věcí veřejných měl zahrnovat společné chápání úlohy, kterou v demokracii hraje většina, aby se zabránilo případům porušování práv, které by mohly vést k tyranii většiny;

6.  připomíná neodmyslitelnou vazbu, která existuje mezi právním státem a základními právy; bere na vědomí případy velké mobilizace občanů EU, jejichž prostřednictvím dávají najevo svou oddanost základním právům a evropským hodnotám; připomíná v této souvislosti, že je nezbytné, aby si Evropané více uvědomovali společné hodnoty EU a Listiny základních práv EU;

7.  domnívá se, že rozdíly ve výkladu a nedodržování hodnot uvedených v článku 2 SEU oslabují soudržnost evropského projektu, práva všech Evropanů a vzájemnou důvěru, jež je mezi členskými státy nutná;

8.  zdůrazňuje usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2016(2) , v němž se vyjádřil ve prospěch zavedení evropského mechanismu pro demokracii, právní stát a základní práva, a poukazuje na to, že tento mechanismus by do velké míry přispěl ke společnému přístupu k evropské správě, který v současnosti chybí; trvá na tom, aby Komise v tomto směru předložila návrh na ustavení takového mechanismu v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality;

9.  zdůrazňuje, že širší rámec pro monitorování právního státu by vedl k větší soudržnosti existujících nástrojů, větší účinnosti a k ročním úsporám nákladů; zdůrazňuje, že je důležité využívat v rámci procesu monitorování rozličné a nezávislé zdroje; opakuje, že je důležité porušování základních práv předcházet, spíše než reagovat až následně, když se případy tohoto porušování opakují;

10.  důrazně odsuzuje narůstající omezení v oblasti svobody sdružování, kdy v některých případech došlo i k násilí vůči demonstrantům ze strany příslušných orgánů; opětovně potvrzuje zásadní úlohu, kterou tyto základní svobody mají při fungování demokratických společností, a vyzývá Komisi, aby převzala aktivní úlohu při podpoře těchto práv v souladu s normami v oblasti mezinárodních lidských práva;

11.  poukazuje na skutečnost, že právo na přístup ke spravedlnosti je zásadní podmínkou ochrany všech základních práv, demokracie a právního státu;

12.  zdůrazňuje, že ve svém usnesení ze dne 25. října 2016 vyzývá Komisi, aby společně s občanskou společností vypracovala a provedla osvětovou kampaň zaměřenou na to, aby bylo občanům a obyvatelům Unie v plné míře umožněno osvojit si práva, která jim plynou ze smluv a z Listiny (např. svoboda projevu, svoboda shromažďování a volební právo), a v níž poskytne informace o právech občanů na soudní nápravu a možnostech vést spor v případech týkajících se porušení demokracie, právního státu a základních práv, jichž se dopustily vlády jednotlivých států nebo orgány EU;

13.  vyzývá Komisi, jako strážkyni Smluv, aby ve spolupráci s Agenturou Evropské unie pro základní práva vypracovala aktuální databáze, v nichž budou informace o situaci základních práv v jednotlivých členských státech;

14.  připomíná, že korupce ohrožuje právní stát, demokracii, lidská práva a rovné zacházení se všemi občany; opakuje, že korupce představuje hrozbu pro řádnou správu věcí veřejných a pro spravedlivý a sociální systém soudnictví a že brzdí hospodářský rozvoj; vyzývá členské státy a orgány EU, aby zintenzívnily svůj boj proti korupci tím, že budou pravidelně monitorovat způsob, jakým jsou využívány finanční prostředky EU a vnitrostátní veřejné prostředky;

15.  zdůrazňuje, že svědci a informátoři mají zásadní podíl na tom, že činnost zločineckých organizací nebo závažné případy porušení právního státu jsou stíhány a potrestány;

16.  vyzývá členské státy, aby usnadnily rychlé zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce;

Migrace a integrace

17.  konstatuje, že za příčinami migrace ve třetích zemích jsou především násilné konflikty, pronásledování, nerovnost, terorismus, represivní režimy, přírodní katastrofy, krize způsobené lidmi a chronická chudoba;

18.  připomíná, že žadatelé o azyl a migranti i nadále přicházejí o život a čelí mnohonásobným rizikům při pokusu překročit vnější hranice EU nelegálně;

19.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že několik členských států zpřísnilo svůj politický přístup k azylu a migraci a že některé členské státy plně nedodržují své závazky v souvislosti s těmito oblastmi;

20.  vyzývá EU a její členské státy, aby ze solidarity a úcty k základním právům migrantů a žadatelů o azyl učinily základ migrační politiky EU;

21.  vyzývá členské státy, aby dodržovaly a plně prováděly přijatý společný evropský azylový balíček a společné právní předpisy v oblasti migrace, zejména s cílem chránit žadatele o azyl před násilím, diskriminací a opětovným způsobováním traumat během azylového řízení a aby se soustředily na zranitelné skupiny; připomíná, že téměř třetinu žadatelů o azyl tvoří děti, které jsou obzvláště zranitelné; vyzývá EU a její členské státy, aby posílily své úsilí zaměřené na prevenci toho, aby se nezletilé osoby bez doprovodu stávaly nezvěstnými;

22.  vítá spolupráci mezi Agenturou pro základní práva a agenturou FRONTEX na vytvoření příručky pro zacházení s dětmi na pozemních hranicích;

23.  je znepokojen tím, že existují velké rozdíly v úrovni podmínek přijetí poskytovaných některými členskými státy, kdy některé členské státy nezajišťují odpovídající a důstojné zacházení s žadateli o mezinárodní ochranu;

24.  důrazně odsuzuje nárůst obchodování s lidmi, jejichž pachatelé – včetně úředníků a vládních aktérů – musejí být pohnáni k odpovědnosti a předvedeni před soud, a vyzývá členské státy, aby posílily spolupráci a zintenzívnily svůj boj proti organizované trestné činnosti, včetně převaděčství a obchodování s lidmi, ale i vykořisťování, nucené práci, sexuálnímu zneužívání a mučení, a zároveň aby chránily oběti;

25.  připomíná, že ženy a děti jsou vystaveny většímu riziku, že se stanou oběťmi obchodování s lidmi a vykořisťování a sexuálního zneužívání ze strany obchodníků s lidmi;

26.  domnívá se, že by měly být k dispozici bezpečné a legální cesty pro migraci, a že nejlepším způsobem, jak ochránit práva lidí, kteří nemohou legálně vstoupit do Evropy, je řešit základní příčiny migračních toků, nalézt udržitelná řešení konfliktů, a rozvíjet spolupráci a partnerství; domnívá se, že by měly přispět k rychlému a důslednému rozvoji zemí původu a tranzitu prostřednictvím rozvoje místních ekonomik, a nabízet nové příležitosti, jakož i investice do azylových systémů v těchto zemích, které plně dodržují mezinárodní právo a základní práva v této oblasti;

27.  vyzývá EU a členské státy, aby posílily bezpečné a legální cesty pro uprchlíky, a zejména proto, aby se zvýšil počet nabízených míst ke znovuusídlení nabízených nejzranitelnějším uprchlíkům;

28.  připomíná, že návratová politika by měla plně dodržovat základní práva migrantů, včetně práva na nenavracení; domnívá se, že pozornost by se měla zaměřit na ochranu důstojnosti navracených jednotlivců a v tomto ohledu žádá, aby byly podporovány dobrovolné návraty a pomoc pro opětovné začlenění do společnosti země původu;

29.  zdůrazňuje, že EU musí proto podporovat politiku přijímání a integrace ve všech členských státech a že je nepřijatelné, aby některé členské státy tvrdily, že se jich fenomén migrace netýká; zdůrazňuje skutečnost, že zásady rovného zacházení a nediskriminace by měly být v politikách migrace a opatřeních sociálního začleňování vždy zajištěny; vítá zahájení evropské integrační sítě a doporučuje zintenzívnit výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy v oblasti integrace;

30.  připomíná, že je důležité poskytnout migrantům vzdělání, a to jak dětem, tak i dospělým, což je nezbytné pro jejich integraci do hostitelské společnosti; trvá na jejich specifických potřebách, a to především v oblasti studia jazyků; zdůrazňuje, že je důležité v každém členském státě zavést opatření s cílem umožnit jim přístup zdravotní péči, k náležitým podmínkám příjímání a poskytnout jim možnost, aby mohli být sloučeni se svou rodinou;

31.  zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby byly široké veřejnosti poskytnuty vzdělávací zdroje v oblasti mezikulturního dialogu;

32.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byla ve všech členských státech zavedena prioritní opatření s cílem poskytnout všem dětem migrantů přiměřené a důstojné přijímací podmínky, jazykové kurzy, základní znalosti o mezikulturním dialogu, vzdělávání a odbornou přípravu;

33.  vyzývá členské státy, aby posílily své služby na ochranu dětí, včetně těch, které se týkají žadatelů o azyl, uprchlíků a migrantů z řad dětí; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila ucelenou koncepci opatrovnických systémů na ochranu nejlepších zájmů nezletilých osob bez doprovodu; vyzývá, aby byly vypracovány a zavedeny zvláštní postupy, které mají zabezpečit ochranu všech dětí v souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte;

34.  trvá na tom, že je naprosto nevyhnutelné co nejlépe integrovat osoby s různým náboženským původem do evropské společnosti a to i ty, které již v Evropské unii žijí dlouho;

35.  zdůrazňuje rozvoj strategií v oblasti sociálního začlenění a vzdělávání, a politik, které se zabývají diskriminací a vyloučením by mohlo odradit zranitelné osoby od toho, aby se připojily k násilným extremistickým organizacím;

36.  doporučuje, aby byla bezpečnostní opatření určená pro boj proti všem formám radikalizace a terorismu v Evropě doplněna, zejména v oblasti soudnictví, o dlouhodobé politiky zaměřené na prevenci radikalizaci a náboru občanů EU ze strany násilných extremistických organizací;

37.  je znepokojen alarmujícím nárůstem projevů nenávisti, verbálních projevů nenávisti a falešných zpráv; odsuzuje případy trestných činů z nenávisti a nenávistné projevy motivované rasismem, xenofobií, náboženskou nesnášenlivostí nebo předsudky proti zdravotnímu postižení, sexuální orientaci nebo pohlavní identitě určité osoby, které jsou v EU každodenní skutečností; zdůrazňuje, že tolerance šíření projevů nenávisti a falešných zpráv podněcuje populismus a extremismus; je přesvědčen, že systematická občanskoprávní nebo trestněprávní opatření mohou tento škodlivý trend zastavit;

38.  zdůrazňuje, že cílené šíření nepravdivých informací o jakékoli kategorii osob žijících v EU, právním státu nebo základních právech představuje obrovskou hrozbu pro demokratické hodnoty EU a její jednotu;

39.  připomíná, že sociální sítě a zaručená anonymita, již poskytují mnohé mediální platformy, podporují mnohé formy vyjadřování nenávisti, včetně krajně pravicového a džihádistického extremismu a připomíná, že internet nemůže představovat prostor, v němž neplatí žádné zákony;

40.  připomíná, že svoboda projevu a svoboda informací a sdělovacích prostředků jsou zásadní pro zajištění demokracie a právního státu; důrazně odsuzuje násilí, nátlak či hrozby namířené proti novinářům a sdělovacím prostředkům, a to i v souvislosti se zveřejňováním informací o porušování základních práv;

41.  odsuzuje normalizaci verbálních projevů nenávisti, které jsou sponzorovány či podporovány veřejnými orgány, politickými stranami a vedoucími politickými představiteli a o nichž informují sociální média;

42.  připomíná, že boj proti tomuto fenoménu se opírá o vzdělání a informovanost veřejnosti; vyzývá členské státy, aby zavedly informační programy ve školách, a naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala úsilí členských států v této oblasti, a to zejména vypracováním pokynů pro tento proces;

43.  je přesvědčen, že by se mělo systematicky zvyšovat povědomí policistů a soudních orgánů v členských státech o trestných činech z nenávisti a že obětem těchto trestných činů by mělo být poskytováno poradenství a měly by být povzbuzovány k hlášení těchto incidentů; vyzývá k celounijnímu výcviku příslušníků policejních sborů v EU, aby byli schopni účinně bojovat s trestnými činy z nenávisti a s verbálními projevy nenávisti; zdůrazňuje, že tento výcvik by měla zajišťovat Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a že by měl vycházet z osvědčených postupů na úrovni členských států a z činnosti FRA;

44.  s potěšením konstatuje, že Komise zřídila skupinu na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti;

45.  vyzývá tuto skupinu na vysoké úrovni, kterou zřídila Komise, aby pracovala především na otázkách týkajících se harmonizace definice „trestný čin z nenávisti“ a „verbální projev nenávisti“ v celé Evropě; domnívá se, že skupina by se měla zabývat rovněž verbálními projevy nenávisti a podněcováním k násilí, které lze přičíst politickým osobnostem;

46.  vyzývá, aby díky lepšímu dohledu, vyšetřování a stíhání autorů projevů, které jsou neslučitelné s evropskými zákony, ze strany příslušných soudních orgánů došlo k omezení těchto tendencí a zároveň aby byla zajištěna svoboda projevu a právo na soukromí, a to ve spolupráci s občanskou společností a s podniky působícími v oblasti informačních technologií;

47.  v této souvislosti žádá Komisi, aby předložila návrh přepracovaného znění rámcového rozhodnutí Rady o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva, tak aby zahrnoval další formy trestných činů páchaných z nenávisti;

Diskriminace

48.  odsuzuje diskriminaci z jakéhokoli důvodu, jako jsou předsudky vůči pohlaví, rasovému původu, barvě pleti, etnickému nebo sociálnímu původu, genetickým rysům, jazyku, náboženství či přesvědčení, politickým nebo jakýmkoli jiným názorům, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, místu narození, zdravotnímu postižení, věku nebo sexuální orientaci, jak je uvedeno v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie, nebo jakoukoli jinou formu nesnášenlivosti nebo xenofobie a připomíná článek 2 SEU;

49.  uznává, že sekularismus, kdy je církev striktně oddělena od státu, a neutralita státu mají pro ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, zajištění rovného zacházení se všemi náboženstvími a vyznáními a potírání diskriminace na základě náboženského vyznání či přesvědčení zásadní význam;

50.  konstatuje, že Rada dosud neschválila navrženou směrnici o rovném zacházení z roku 2008; vyzývá opakovaně Radu, aby co nejdříve přijala svůj postoj k tomuto návrhu;

51.  připomíná povinnost členských států beze zbytku uplatňovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států;

52.  připomíná, že lidská práva jsou univerzální a že žádné menšiny by neměly být diskriminovány; zdůrazňuje, že práva menšin jsou nedílnou součástí právního státu; poznamenává, že pokud nejsou dodržovány zásady právního státu, existuje větší riziko porušování práv menšin;

53.  odsuzuje případy diskriminace, segregace, projevů nenávisti, zločinů z nenávisti a sociálního vyloučení, s nimiž se potýká romská populace; odsuzuje přetrvávající diskriminaci Romů, pokud jde o přístup k bydlení, zdravotní péči, vzdělávání a na trh práce; připomíná, že všem evropským občanům by měla být bez ohledu na jejich etnický původ poskytována stejná pomoc a ochrana;

54.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci se zástupci menšin shromáždily spolehlivé a srovnatelné údaje o rovnosti s cílem stanovit rozsah nerovnosti a diskriminace;

55.  vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy a používaly spolehlivá řešení problémů, s nimiž se potýkají menšiny v celé Evropské unii;

56.  trvá na tom, že je důležité uplatňovat politiku rovnosti, která by umožnila všem etnickým, kulturním a náboženským menšinám, aby bez překážek užívaly svá základní práva;

57.  vybízí ty členské státy, které tak dosud neučinily, aby ratifikovaly Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin a Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků; připomíná rovněž nezbytnost uplatňování zásad vypracovaných v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE);

58.  naléhavě vyzývá členské státy, aby důkladně zvažovaly otázku práv menšin, zaručily právo na používání menšinového jazyka a chránily jazykovou rozmanitost v Unii; vyzývá Komisi, aby rozšířila svůj plán na podporu výuky a používání regionálních jazyků jakožto možného způsobu boje proti jazykové diskriminaci v EU;

59.  vybízí, aby byla do školních osnov začleněna výchova k toleranci, aby byly děti vybaveny nástroji, které potřebují k rozeznání všech forem diskriminace, ať už vůči muslimům, Židům, Afričanům, Romům nebo osobám LGBTI či proti jakékoli jiné menšině;

60.  vyzývá Komisi, aby při řešení genderových stereotypů ve škole sdílela osvědčené postupy členských států;

61.  vyjadřuje politování nad tím, že osoby LGBTI zažívají šikanu a obtěžování a jsou v různých oblastech života diskriminovány;

62.  odsuzuje veškeré formy diskriminace osob LGBTI; vybízí členské státy, aby přijaly zákony a opatření zaměřené na boj proti homofobii a transfobii;

63.  vybízí Komisi, aby představila program, který by při dodržení pravomocí členských států zajistil stejná práva a příležitosti pro všechny občany, a aby monitorovala řádné provedení právních předpisů EU týkajících se práv LGBTI osob v právu členských států a jejich uplatňování; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby úzce spolupracovaly s organizacemi občanské společnosti, které se zabývají právy LGBTI osob;

64.  vyzývá členské státy, které přijaly právní předpisy týkající se partnerství nebo sňatků osob stejného pohlaví, aby uznaly ustanovení přijatá jinými členskými státy, která mají podobný účinek; připomíná povinnost členských států plně provést směrnici 2004/38/ES, která se rovněž vztahuje na homosexuální páry a jejich děti; vítá skutečnost, že vzrůstá počet členských států, které zavedly nebo upravily právní předpisy ohledně soužití, občanského svazku a manželství s cílem zamezit diskriminaci na základě sexuální orientace, které čelí páry stejného pohlaví a jejich děti, a vyzývá další členské státy, aby zavedly obdobné předpisy; žádá Komisi, aby předložila návrh týkající se úplného vzájemného uznávání platnosti všech dokladů o osobním stavu v rámci celé EU, včetně právního uznání pohlaví, manželství a registrovaných partnerství, s cílem omezit diskriminující právní a správní překážky, s nimiž se potýkají občané využívající práva volného pohybu;

65.  vítá iniciativy, které zakazují konverzní terapie osob LGBTI a patologizaci transgenderových identit, a naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby přijaly obdobná opatření, která dodržují a potvrzují právo na genderovou identitu a její vyjádření;

66.  vyjadřuje politování nad tím, že transgenderové osoby jsou dosud ve většině členských států považovány za duševně nemocné, a vyzývá dotyčné státy, aby přezkoumaly svůj vnitrostátní seznam týkající se duševního zdraví a rozvíjely alternativní modely přístupu bez jakéhokoli stigmatu, které by zajistily, aby všechny transgenderové osoby měly k dispozici péči, která je z lékařského hlediska nezbytná; lituje, že řada členských států dnes na transgenderové osoby pro uznání změny pohlaví (včetně záznamů v cestovních pasech a úředních dokladech totožnosti) stále uplatňuje určité požadavky, jako např. lékařský zákrok, a nucenou sterilizaci jako podmínku pro změnu pohlavní příslušnosti; konstatuje, že tyto požadavky jsou jasným porušením lidských práv; vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla pokyny ohledně osvědčených modelů zajišťujících právní uznání pohlaví v Evropě; vyzývá členské státy, aby uznávaly změnu pohlaví a poskytly přístup k rychlým, dostupným a transparentním postupům právního uznání pohlaví bez zdravotních požadavků, jako je chirurgický zákrok nebo sterilizace či souhlas psychiatra;

67.  vítá iniciativu Komise, která v rámci přehodnocení Mezinárodní klasifikace nemocí Světové zdravotnické organizace usiluje o vyřazení transgenderových identit ze seznamu patologických stavů; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí s cílem zabránit tomu, aby se genderová odlišnost v dětství stala novou diagnózou v rámci Mezinárodní klasifikace nemocí;

68.  vyzývá Komisi, aby shromažďovala údaje o porušování lidských práv, kterým čelí intersexuální osoby ve všech oblastech života, a aby s cílem chránit základní lidská práva intersexuálních osob poskytla členským státům pokyny ohledně osvědčených postupů; lituje, že se v členských státech Evropské unie stále provádí „normalizační“ operace pohlavních orgánů u intersexuálních dětí, přestože není z lékařského hlediska nutná a přestože lékařské zásahy dětem způsobují dlouhodobé psychické trauma;

69.  vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu uplatňovaly směrnici o právech obětí(3) , a zjistily, jaké nedostatky má jejich systém na ochranu práv obětí, a napravily je a aby přitom kladly zvláštní důraz na zranitelné skupiny, jako jsou práva dětí, menšin nebo obětí trestných činů z nenávisti;

70.  naléhavě žádá EU a její členské státy, aby bojovaly se všemi formami násilí a diskriminace vůči ženám a aby stíhaly pachatele těchto činů; zvláště pak žádá, aby členské státy účinně řešily následky domácího násilí a sexuálního vykořisťování ve všech jeho podobách, včetně sexuálního vykořisťování uprchlíků či dětí migrantů, a problematiku předčasných a nucených sňatků;

71.  vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy a pro policejní a soudní zaměstnance zajišťovaly pravidelná školení o nových formách násilí vůči ženám;

72.  vítá, že všechny členské státy už podepsaly Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a že ji podepsala i Evropská unie; vyzývá členské státy, které tuto úmluvu dosud neratifikovaly, aby tak učinily;

73.  naléhavě žádá členské státy, aby posílily své úsilí v boji proti sexuálnímu obtěžování a sexuálnímu násilí;

74.  připomíná, že chudoba ve stáří je znepokojující zejména v případě žen, a to v důsledku přetrvávajících rozdílů v odměňování žen a mužů, což vede k nerovnostem ve výši důchodů mezi ženami a muži;

75.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly vhodnou politiku na podporu starších žen a odstranily strukturální příčiny rozdílů v odměňování žen a mužů;

76.  zdůrazňuje, že je třeba ukončit diskriminaci osob se zdravotním postižením a zajistit jim rovná sociální a politická práva včetně hlasovacího práva, jak je stanoveno v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením;

77.  uznává, že sexuální a reprodukční zdraví žen souvisí s řadou lidských práv, včetně práva na život, práva na život bez mučení, práva na zdraví, práva na soukromí, práva na vzdělání a zákazu diskriminace; zdůrazňuje v této souvislosti, že osoby se zdravotním postižením mají nárok požívat všech svých základních práv na stejném základě jako ostatní;

78.  vyzývá EU a její členské státy, aby uznaly základní právo na přístup k preventivní zdravotní péči; trvá na tom, že Unie musí hrát určitou úlohu při zvyšování informovanosti a prosazování osvědčených postupů v této oblasti, a to i v souvislosti se strategií EU v oblasti zdraví, přičemž je nutné respektovat pravomoci členských států, neboť zdraví je základním lidským právem a je nezbytným předpokladem k uplatňování ostatních lidských práv; v této souvislosti připomíná velký význam, který má jednotnost a důslednost opatření v rámci vnitřní a vnější politiky EU v oblasti lidských práv;

79.  zdůrazňuje, že jakýkoli systém hromadného sledování bez rozdílu představuje závažný zásah do základních práv občanů; poukazuje na to, že jakýkoli návrh právních předpisů v členských státech související se sledovacími kapacitami zpravodajských orgánů by měl být vždy v souladu s Listinou základních práv a se zásadou nezbytnosti, proporcionality a zákonnosti;

80.  vyzývá Komisi a členské státy, aby u široké veřejnosti a příslušných zainteresovaných subjektů ve vnitrostátních systémech na ochranu dětí propagovaly tísňovou linku pro pohřešované děti (116 000) a linku důvěry pro děti (116 111); vyzývá členské státy, aby zajistily, aby měli občané přístup k odpovídajícím službám dostupným po celé EU 24 hodin denně, které by mohly děti snadno využívat; vyzývá členské státy a Komisi, aby v případě potřeby na to vyčlenily dostatečné finanční prostředky;

81.  naléhavě žádá orgány a instituce EU a členské státy, aby se sjednotily ve svém úsilí bojovat proti porušování práv dětí na internetu; znovu opakuje svou výzvu těm členským státům, které tak dosud neučinily, aby ve svém vnitrostátním právu provedly směrnici o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii(4) a účinně ji uplatňovaly; vyzývá členské státy, aby s cílem zlepšit spolupráci mj. i s Evropským policejním úřadem (Europol) rozšířily právní kompetence a technické kapacity a navýšily finanční zdroje donucovacích orgánů, tak aby mohly řešit tento fenomén; v souvislosti s odhalováním známek fyzického a psychického násilí páchaného na dětech, včetně šikany na internetu, poukazuje na úlohu odborných pracovníků pracujících s dětmi; vyzývá členské státy k zajištění toho, aby tito odborní pracovníci byli v tomto smyslu informováni a proškoleni;

82.  bere na vědomí pozitivní trendy v některých členských státech v oblasti práv obětí; konstatuje však, že v obecných službách na pomoc obětem trestných činů stále existují zjevné nedostatky;

83.  vítá akční plán EU týkající se elektronické státní správy na období 2016–2020 a akční plán v oblasti evropské e-justice (2014–2018);

84.  vybízí Komisi, aby jmenovala koordinátory EU pro boj proti afrofobii a anticiganismu, aby odpovídala za zlepšení koordinace a provázanosti činnosti orgánů EU, agentur EU, členských států a mezinárodních subjektů a rozvíjela stávající i nová opatření EU s cílem bojovat proti těmto fenoménům; poukazuje zejména na to, že úlohou koordinátora pro boj proti anticiganismu by mělo být zintenzivnění a doplnění činnosti oddělení Komise pro nediskriminační politiku a koordinaci romských záležitostí rozšířením týmu, vyčleněním dostatečných zdrojů a přijetím dalších zaměstnanců, aby tak byly zajištěny dostatečné kapacity pro boj proti anticiganismu, pro zvyšování povědomí o holokaustu Romů a připomínání památky obětí holocaustu; doporučuje přijetí evropských rámců pro vnitrostátní strategie boje proti afrofobii, antisemitismu a islamofobii;

85.  odsuzuje kroky vlád členských států, kterými oslabují a démonizují občanskou společnost a nevládní organizace; naléhavě vyzývá členské státy, aby poskytly podporu organizacím občanské společnosti, neboť často vykonávají záslužnou práci doplňující sociální služby poskytované státem, či dokonce suplují služby, které stát nezajišťuje;

86.  navrhuje jmenovat koordinátora EU pro občanský prostor a demokracii, jehož úkolem by bylo koordinovat činnost EU a členských států v této oblasti a zároveň sehrávat roli dohledu a kontaktního místa pro nevládní organizace v souvislosti s případy šikany, které omezují jejich práci;

87.  vyzývá Komisi, aby vytvořila pokyny pro zapojení občanské společnosti a ukazatele pro občanský prostor;

o
o   o

88.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) http://migration.iom.int/docs/2016_Flows_to_Europe_Overview.pdf
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0409.
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV.
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV, (Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1).

Poslední aktualizace: 5. března 2018Právní upozornění