Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2018 o Evropském akčním plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR) (2017/2254(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na pokyny WHO z roku 2017 pro užívání medicínsky důležitých antimikrobiálních látek u zvířat určených k produkci potravin,
– s ohledem na zprávu Federace evropských veterinárních lékařů ze dne 29. února 2016, v níž jsou uvedeny odpovědi na otázky Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ohledně používání antimikrobiálních látek u zvířat určených k produkci potravin(1),
– s ohledem na závěry Rady ze dne 17. června 2016 o dalších krocích v rámci přístupu „Jedno zdraví“ za účelem boje proti antimikrobiální rezistenci,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 17. června 2016 o posílení rovnováhy farmaceutických systémů v EU a jejích členských státech,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 6. června 2011 na téma „Imunizace dětí – úspěchy a úkoly v oblasti imunizace dětí v Evropě a další postup“, které přijali ministři zdravotnictví členských států EU,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 6. prosince 2014 týkající se očkování coby účinného nástroje v oblasti veřejného zdraví,
– s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2015 o bezpečnější zdravotní péči v Evropě: zlepšení bezpečnosti pacientů a boj s antimikrobiální rezistencí(2),
– s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 o mikrobiální výzvě – rostoucí hrozby antimikrobiální rezistence(3),
– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES(4),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. června 2017 o evropském akčním plánu ‚Jedno zdraví‘ proti antimikrobiální rezistenci (COM(2017)0339),
– s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 o nové strategii v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na období 2016–2020(5),
– s ohledem na Globální akční plán Světové zdravotnické organizace (WHO) pro očkovací látky, který přijalo 194 členských států na Světovém zdravotnickém shromáždění v květnu 2012,
– s ohledem na Evropský akční plán WHO pro očkovací látky na období 2015-2020,
– s ohledem na dokument obecného zájmu s názvem „Úloha Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) v boji proti antimikrobiální rezistenci“, zveřejněný v deníku Food Protection Trends v roce 2018,
– s ohledem na Plán Komise pro strategický přístup k léčivým přípravkům v životním prostředí a na stávající návrh tohoto strategického přístupu(6),
– s ohledem na politické prohlášení OSN z Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni o antimikrobiální rezistenci ze dne 21. září 2016,
– s ohledem na zprávu Světové banky z března 2017 nazvanou „Drug-Resistant Infections: A Threat to Our Economic Future“ (Infekce rezistentní vůči lékům – hrozba pro naši ekonomickou budoucnost),
– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o veterinárních léčivých přípravcích (COM(2014)0558),
– s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ze září 2015 nazvanou „Antimicrobial Resistance in G7 Countries and Beyond: Economic Issues, Policies and Options for Action“ (Antimikrobiální rezistence v zemích skupiny G7 a jinde: hospodářské otázky, politiky a možná opatření),
– s ohledem na společné vědecké stanovisko EMA/EFSA k opatřením, která mají snížit potřebu používání antimikrobiálních látek u zvířat určených pro chov v Evropské unii a k výsledným dopadům na bezpečnost potravin (stanovisko RONAFA),
– s ohledem na rezoluci 70. Světového zdravotnického shromáždění ze dne 29. května 2017 o zlepšování prevence, diagnostiky a klinické léčby sepse,
– s ohledem na první společnou zprávu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)/EFSA/EMA (JIACRA I) zveřejněnou v roce 2015 a druhou společnou zprávu (JIACRA II), zveřejněnou v roce 2017 o integrované analýze spotřeby antimikrobiálních látek a výskytu antimikrobiální rezistence u lidí a zvířat určených k produkci potravin,
– s ohledem na své usnesení ze dne 2. března 2017 o možnostech EU, jak zlepšit přístup k lékům (7),
– s ohledem na zprávu ECDC z roku 2016 o dohledu nad antimikrobiální rezistencí v Evropě,
– s ohledem na souhrnnou zprávu Evropské unie vypracovanou ECDC a EFSA o antimikrobiální rezistenci zoonotických a indikátorových bakteriích u člověka, živočichů a potravin v roce 2016(8),
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0257/2018),
A. vzhledem k tomu, že nadměrné a nesprávné používání antibiotik, zejména v chovu hospodářských zvířat (antibiotika používaná jako profylaxe a k podpoře růstu) a špatné postupy pro zvládání infekcí v humánní i veterinární medicíně učinily postupně z antimikrobiální rezistence (AMR) obrovskou hrozbu pro lidské a zvířecí zdraví;
B. vzhledem k tomu, že podle odhadů lze přinejmenším 20 % infekcí spojených se zdravotní péčí předejít pravidelnými a mnohostrannými programy pro prevenci a kontrolu(9);
C. vzhledem k tomu, že uvážlivé používání antimikrobiálních látek a prevence a kontrola infekcí ve všech odvětvích zdravotnictví, včetně zdraví zvířat, jsou základními prvky účinné prevence rozvoje a přenosu bakterií rezistentních vůči antibiotikům;
D. vzhledem k tomu, že předepsání antibiotik lidem je v 50 % případů neúčinné a 25 % antibiotik užívaných lidmi není podáváno správně; vzhledem k tomu, že 30 % hospitalizovaných osob užívá antibiotika a že obzvláštní hrozbu v nemocnicích, pečovatelských zařízeních a v péči o pacienty, která si vyžaduje zařízení jako ventilátory a žilní katetry, představují multirezistentní bakterie;
E. vzhledem k tomu, že antibiotika jsou nadále v odvětví chovu zvířat využívána jako prevence nemocí a kompenzace nedostatečné hygieny spíše než v případě nutnosti na základě předpisu a že tato situace přispívá ke vzniku antimikrobiálně rezistentních bakterií u zvířat, jež mohou být následně přenášeny na člověka;
F. vzhledem k tomu, že souvislost mezi zjištěnou rezistencí vůči antibiotikům u zvířat určených k produkci potravin (např. u kuřecích brojlerů) a skutečnost, že velké množství bakteriálních infekcí u lidí pochází z manipulace s masem z těchto zvířat, jeho přípravy a konzumace, potvrdily i agentury EU(10);
G. vzhledem k tomu, že nadužívání antibiotik narušuje jejich účinnost a vede k šíření vysoce rezistentních mikrobů, které jsou obzvláště odolné vůči antibiotikům poslední instance; vzhledem k tomu, že podle údajů, které poskytla OECD, může antimikrobiální rezistence způsobit ročně asi 700 000 úmrtí na celém světě; vzhledem k tomu, že 25 000 těchto úmrtí připadá na EU a zbývající část na země mimo EU, což znamená, že je naprosto zásadní, aby se spolupracovalo v oblasti rozvojové politiky a koordinace a monitorování antimikrobiální rezistence na mezinárodní úrovni;
H. vzhledem k tomu, že nebudou-li přijata žádná opatření, může si antimikrobiální rezistence v roce 2050 vyžádat až 10 milionů úmrtí ročně; vzhledem k tomu, že k 9 milionům těchto odhadovaných úmrtí dojde mimo EU, v rozvojových zemích, zejména v Asii a Africe; vzhledem k tomu, že infekce a rezistentní bakterie se snadno šíří, a je proto naléhavě zapotřebí přijmout opatření na celosvětové úrovni;
I. vzhledem k tomu, že očkování a nástroje rychlé diagnostiky mohou nevhodné používání antibiotik omezit; vzhledem k tomu, že nástroje rychlé diagnostiky umožňují lékařským pracovníkům rychle diagnostikovat bakteriální či virovou infekci a v důsledku toho omezit nadužívání antibiotik a riziko rozvoje rezistence(11);
J. vzhledem k tomu, že pokračující šíření vysoce rezistentních bakterií by mohlo v budoucnosti znemožnit poskytování kvalitní zdravotní péče, pokud jde o invazivní operace či osvědčenou léčbu u některých skupin pacientů vyžadujících radioterapii, chemoterapii nebo transplantace;
K. vzhledem k tomu, že bakterie se neustále vyvíjejí, prostředí výzkumu a vývoje a regulační prostředí jsou komplexní, některé konkrétní infekce jsou vzácné a předpokládaná návratnost u nových antimikrobiálních látek zůstává nízká;
L. vzhledem k tomu, že infekce spojené se zdravotní péčí jsou způsobeny nedostatkem preventivních opatření, který má za následek bakterie rezistentní vůči antibiotikům a nevyhovující hygienické postupy, zejména v nemocnicích; vzhledem k tomu, že ECDC odhaduje, že infekce spojená se zdravotní péčí se v EU ročně rozvine u přibližně 4 milionů pacientů a že přímo v jejím důsledku dojde ročně ke zhruba 37 000 úmrtím; vzhledem k tomu, že počet těchto úmrtí může být ještě vyšší; vzhledem k tomu, že dříve uvedený počet 25 000 úmrtí v Unii ročně se ukázal jako značně podhodnocený;
M. vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup k účinným antibiotikům v rozvojových zemích stále způsobuje více úmrtí než rezistence; vzhledem k tomu, že opatření na potírání antimikrobiální rezistence, která jsou příliš zaměřena na omezování přístupu k antibiotikům, mohou dále prohloubit již tak hlubokou krizi v přístupu k lékům, která v dnešní době vede ročně k více než milionu úmrtí u dětí ve věku do pěti let; vzhledem k tomu, že opatření proti antimikrobiální rezistenci musí být zaměřena na zajištění udržitelného přístupu k lékům pro všechny, tedy k přístupu pro potřebné, nikoli k nadužívání;
N. vzhledem k tomu, že několik členských států se potýká s rychlým nárůstem množství multirezistentních houbových infekcí, což vede ke značnému prodloužení hospitalizace a zvýšení úmrtnosti infikovaných pacientů; vzhledem k tomu, že Americké středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (American Center for Disease Control and Prevention) již na tento problém poukázalo; vzhledem k tomu, že je s podivem, že tato specifická problematika chybí v Evropském akčním plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci;
O. vzhledem k tomu, že programy aktivního screeningu využívající nástroje rychlé diagnostiky prokazatelně velkou měrou přispívají ke zvládání infekcí spojených se zdravotní péčí a k omezení jejich šíření v nemocnicích a mezi pacienty vzájemně(12);
P. vzhledem k tomu, že užívání antibiotických sloučenin v neklinických spotřebních výrobcích prokazatelně vedlo ke zvýšení rizika vzniku kmenů bakterií rezistentních vůči lékům(13);
Q. vzhledem k tomu, že správná hygiena rukou v podobě jejich účinného mytí a sušení může přispět k prevenci antimikrobiální rezistence a přenosu infekčních onemocnění;
R. vzhledem k tomu, že používání lékařských přístrojů může zabránit infekcím v místě chirurgického výkonu, a může tak zabránit rozvoji antimikrobiální rezistence a umožnit její kontrolu(14);
S. vzhledem k tomu, že existují úspěšné příklady programů, které zlepšily celosvětový přístup k léčivým přípravkům proti HIV, tuberkulóze a malárii;
T. vzhledem k tomu, že nosokomiální infekce představují velkou hrozbu pro zachování a zaručení základní zdravotní péče na celém světě;
U. vzhledem k tomu, že stávající trend pokračuje a že antimikrobiální rezistence by mohla do roku 2050 způsobit více úmrtí než rakovina(15);
V. vzhledem k tomu, že ECDC a EFSA opakovaně uvedly, že antimikrobiální rezistence je jednou z největších hrozeb pro veřejné zdraví(16);
W. vzhledem k tomu, že rezistentní tuberkulóza je hlavní příčinou úmrtí na antimikrobiální rezistenci;
X. vzhledem k tomu, že Světová banka ve své zprávě z března 2017 varovala, že do roku 2050 by infekce rezistentní vůči lékům mohly způsobit celosvětové ekonomické škody podobné svým rozsahem škodám finanční krize z roku 2008;
Y. vzhledem k tomu, že antimikrobiální rezistenci je nutno vnímat a chápat jako hrozbu jak pro zdraví lidí a zvířat, tak pro zdraví celé planety, a jako přímou hrozbu pro splnění některých cílů udržitelného rozvoje vymezených v Agendě 2030 pro všeobecný udržitelný rozvoj, včetně mj. cíle udržitelného rozvoje č. 1, 2, 3 a 6;
Z. vzhledem k tomu, že cílem přístupu „Jedno zdraví“ je zajistit, aby léčba infekcí u lidí i zvířat zůstala účinná, snížit vznik a šíření antimikrobiální rezistence a posílit vývoj a dostupnost nových účinných antimikrobiálních látek uvnitř i vně EU;
AA. vzhledem k tomu, že v závěrech Rady o dalších krocích v rámci přístupu „Jedno zdraví“ za účelem boje proti antimikrobiální rezistenci(17) se požaduje, aby Komise a členské státy v rámci sítě EU „Jedno zdraví“ v oblasti antimikrobiální rezistence sjednotily strategické výzkumné programy stávajících iniciativ EU v oblasti výzkumu a vývoje týkající se nových antibiotik, alternativ a diagnostiky;
AB. vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie uznává základní právo občanů na zdraví a lékařskou péči; vzhledem k tomu, že právo na zdraví je hospodářským, sociálním a kulturním právem na univerzální minimální normy zdravotní péče, na něž mají právo všechny fyzické osoby;
AC. vzhledem k tomu, že klíčovým pilířem jakékoli unijní strategie v oblasti antimikrobiální rezistence musí být zajištění průběžného školení zdravotníků, pokud jde o nejnovější vývoj ve výzkumu a osvědčené postupy týkající se prevence a šíření antimikrobiální rezistence;
AD. vzhledem k tomu, že podle odhadů Světového zdravotnického shromáždění je sepse – syndromová reakce na infekční onemocnění – každým rokem příčinou přibližně 6 milionů úmrtí po celém světě, z nichž většině by bylo možné zabránit;
AE. vzhledem k tomu, že ECDC, EFSA a EMA pracují v současné době na základě společného mandátu na výsledných ukazatelích antimikrobiální rezistence a spotřeby antimikrobiálních látek u zvířat určených k produkci potravin a u lidí;
AF. vzhledem k tomu, že příroda nám poskytuje velké množství silných antibiotik, které by bylo možné využít v mnohem větším rozsahu, než tomu v současnosti je;
AG. vzhledem k tomu, že podle nejnovějších údajů EMA byla dosud opatření pro snížení používání antimikrobiálních látek ve veterinárním lékařství v rámci zemí EU nekonsistentní(18); vzhledem k tomu, že některé členské státy dosáhly během krátké doby značného poklesu používání veterinárních antimikrobiálních látek, a to díky ambiciózním vnitrostátním politikám, jak dokládá série pracovních cest ke zjištění potřebných údajů vykonaných ředitelstvím Komise pro audity a analýzy v oblasti zdraví a potravin(19);
AH. vzhledem k tomu, že antimikrobiální rezistence představuje přeshraniční zdravotní hrozbu, avšak situace se mezi jednotlivými členskými státy značně liší; vzhledem k tomu, že Komise proto musí určit oblasti s vysokou evropskou přidanou hodnotou a musí v nich konat, a to v mezích zohledňujících pravomoci členských států, jimž přísluší definovat své politiky v oblasti zdraví;
AI. vzhledem k tomu, že účinný boj proti antimikrobiální rezistenci musí být součástí širší mezinárodní iniciativy za účasti co největšího počtu mezinárodních institucí, agentur a odborníků, jakož i soukromého sektoru;
AJ. vzhledem k tomu, že hlavními příčinami antimikrobiální rezistence jsou mj. nevhodné používání a zneužívání antimikrobiálních látek, nedostatky systémů zajišťování kvality léků, používání antimikrobiálních látek při chovu hospodářských zvířat pro podporu růstu či prevenci nemocí, nedostatky v prevenci a kontrole infekcí a nedostatky v systémech dozoru;
AK. vzhledem k tomu, že pacienti by měli mít možnost volby zdravotní péče a léčby, včetně doplňkové a alternativní léčby a léků podle vlastní volby a preferencí;
AL. vzhledem k tomu, že se odhaduje, že náklady na přijetí celosvětových opatření v oblasti antimikrobiální rezistence budou činit až 40 miliard USD za období 10 let;
AM. vzhledem k tomu, že problémy spojené s antimikrobiální rezistencí v nadcházejících letech vzrostou a účinné řešení závisí na pokračujících meziodvětvových investicích do veřejného a soukromého výzkumu a inovací, aby mohly být na základě přístupu „Jedno zdraví“ vyvíjeny lepší nástroje, produkty a zařízení, nové způsoby léčby a alternativní přístupy;
AN. vhledem k tomu, že v rámci pátého až sedmého rámcového programu se do výzkumu antimikrobiální rezistence investovala více než 1 miliarda EUR a v rámci programu Horizont 2020 byl dosud uvolněn kumulativní rozpočet ve výši již přes 650 milionů EUR; vzhledem k tomu, že Komise se zavázala, že v posledních třech letech existence programu Horizont 2020 investuje do antimikrobiální rezistence více než 200 milionů EUR;
AO. vhledem k tomu, že v rámci programu Horizont 2020 přinesou výsledky výzkumu v oblasti antimikrobiální rezistence různé nástroje financování, konkrétně:
–
iniciativa pro inovativní léčiva (IIL), se zaměřením na všechny aspekty vývoje antibiotik, včetně výzkumu mechanismů antimikrobiální rezistence, objevování léků, vývoje léků a ekonomiky a dohledu, se sedmi probíhajícími projekty v rámci programu ND4BB s celkovým rozpočtem ve výši více než 600 milionů EUR z finančních prostředků Komise a z věcných příspěvků od společností;
–
Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP), se zaměřením na vývoj nových a vylepšených léčiv, očkovacích látek, mikrobicidů a diagnostik HIV/AIDS, tuberkulózy a malárie, s 32 probíhajícími projekty v hodnotě více než 79 milionů EUR;
–
iniciativa společného plánování výzkumu antimikrobiální rezistence (JPIAMR) se zaměřením na konsolidaci jinak roztříštěných vnitrostátních výzkumných činností, s probíhajícími projekty v hodnotě 55 milionů EUR;
–
Evropská rada pro výzkum (ERV) se svými výzkumnými projekty řízenými výzkumnými pracovníky nebo založenými na přístupu zdola nahoru;
–
finanční nástroj InnovFin pro výzkum v oblasti infekčních onemocnění (IDFF) pro projekty blízké trhu, se sedmi dosud udělenými půjčkami v celkové výši 125 milionů EUR;
–
nástroj pro malé a střední podniky a program „Rychlá cesta k inovacím“, které podporují malé a střední podniky při vytváření nových řešení a nástrojů určených pro prevenci, diagnostiku a léčbu infekčních onemocnění a pro zdokonalení kontroly infekcí, s 36 projekty týkajícími se antimikrobiální rezistence a rozpočtem ve výši 33 milionů EUR;
AP. vzhledem k tomu, že do 60. let bylo vyvinuto více než 20 nových tříd antibiotik, ale že od té doby byla navzdory šíření a pokroku nových odolných bakterií vyvinuta pouze jedna nová třída antibiotik; vzhledem k tomu, že kromě toho existují jasné důkazy o odolnosti vůči novým účinným látkám ve stávajících třídách antibiotik;
AQ. vzhledem k tomu, že nové antimikrobiální látky mají pozitivní vedlejší účinky na veřejné zdraví a vědu;
AR. vzhledem k tomu, že používání antibiotik k zootechnickým účelům, jako např. pro podporu růstu, představuje zneužití těchto léčivých produktů, které odsuzují všechny mezinárodní zdravotnické organizace, přičemž doporučují jeho zákaz v rámci boje proti antimikrobiální rezistenci; vzhledem k tomu, že používání antibiotik k podpoře růstu u zvířat určených k produkci potravin je v EU zakázáno od roku 2006;
AS. vzhledem k tomu, že proti řadě nemocí způsobených mikroby lze účinně bojovat nikoli pomocí antibiotik, která vedou k rezistenci vůči lékům, nýbrž včasnou diagnostikou spojenou s novými a stávajícími léky a dalšími metodami léčby a postupy povolenými v EU, čímž budou ušetřeny miliony životů lidí a zvířat v celé EU;
AT. vzhledem k tomu, že propast mezi nárůstem antimikrobiální rezistence a vývojem nových antimikrobiálních látek se rozšiřuje; vzhledem k tomu, že nemoci rezistentní vůči lékům by mohly do roku 2050 vést celosvětově k 10 milionům úmrtí ročně; vzhledem k tomu, že podle odhadů zemře každým rokem v EU nejméně 25 000 osob na infekce způsobené rezistentní bakterií, a to při ročních nákladech ve výši 1,5 miliardy EUR, zatímco za uplynulých 40 let byla vyvinuta pouze jedna nová třída antibiotik;
AU. vzhledem k tomu, že pro zachování účinnosti antibiotik vyhrazených k použití u lidí a pro minimalizaci rizika vzniku antimikrobiální rezistence vůči stěžejním antibiotikům je nezbytné zakázat používání některých skupin antibiotik ve veterinárním lékařství; vzhledem k tomu, že Komise musí určit antibiotika nebo skupiny antibiotik, jež budou vyhrazeny pro léčbu některých infekcí u lidí;
AV. vzhledem k tomu, že politické prohlášení, které v září 2016 schválily hlavy států na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku, a globální akční plán z května 2015 byly signálem, že svět je odhodlaný přijmout široký a koordinovaný přístup k řešení základních příčin antimikrobiální rezistence v různých odvětvích;
AW. vzhledem k tomu, že často uváděné číslo 25 000 úmrtí ve spojitosti s antimikrobiální rezistencí v EU ročně a výše souvisejících nákladů přesahující 1,5 miliardy EUR pocházejí z roku 2007 a že je třeba, aby údaje o skutečných nákladech spojených s antimikrobiální rezistencí byly průběžně aktualizovány; zdůrazňuje, že rozsah tohoto problému je důkazem jednoznačné potřeby Evropského akčního plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci;
EU jako region osvědčených postupů
1. domnívá se, že mají-li být opatření proti antimikrobiální rezistenci dostatečná, musí hrát zásada „Jednoho zdraví“ ústřední úlohu, a odrážet tak skutečnost, že zdraví lidí a zvířat a životního prostředí jsou vzájemně propojené a že choroby se přenášejí z lidí na zvířata a naopak; zdůrazňuje proto, že je třeba řešit jak choroby lidí, tak zvířat, a to se zvláštním ohledem na potravinový řetězec a životní prostředí, které mohou být dalším zdrojem rezistentních mikroorganismů; zdůrazňuje důležitou úlohu Komise při koordinaci a monitorování vnitrostátních akčních plánů prováděných členskými státy a na důležitost spolupráce napříč administrativami;
2. zdůrazňuje, že je zapotřebí pro Evropský akční plán „Jedno zdraví“ stanovit časový rámec; vyzývá Komisi a členské státy, aby do Evropského akčního plánu „Jedno zdraví“ a do vnitrostátních akčních plánů začlenily s ohledem na antimikrobiální rezistenci měřitelné a závazné ambiciózní cíle, aby tak bylo umožněno referenční srovnávání;
3. vyzdvihuje skutečnost, že správné a uvážlivé používání antimikrobiálních látek je nezbytné pro omezení vzniku antimikrobiální rezistence v oblasti humánního lékařství, chovu zvířat a akvakultury; zdůrazňuje, že existují výrazné rozdíly ve způsobu, jakým členské státy k antimikrobiální rezistenci přistupují a jak ji řeší, což dává koordinaci vnitrostátních plánů s konkrétně stanovenými cíli zásadní význam; zdůrazňuje, že Komise hraje klíčovou úlohu v koordinaci a monitorování vnitrostátních strategií; vyzdvihuje nutnost, aby byla napříč sektory (zejména v příštím (9.) rámcovém programu EU pro výzkum a inovace) a napříč médii zavedena koncepce „Jednoho zdraví“, čehož dosud nebylo v akčním plánu Komise v dostatečné míře dosaženo; trvá na tom, aby bylo preventivní používání antibiotik ve veterinárním lékařství přísně regulováno, a to v souladu s ustanoveními nového nařízení o veterinárních léčivých přípravcích;
4. doporučuje, aby byly do nově vytvořené sítě pro přístup „Jedno zdraví“ a do Evropské společné akce týkající se antimikrobiální rezistence a infekcí spojených se zdravotní péčí (EU-JAMRAI) zapojeny kromě členských států také další klíčové zúčastněné strany;
5. vyzývá Komisi, aby u akčního plánu „Jedno zdraví“ provedla a zveřejnila hodnocení v polovině období a hodnocení ex post a aby do postupu hodnocení zahrnula veškeré relevantní zúčastněné strany;
6. zdůrazňuje, že společný unijní postup proti rostoucímu ohrožení zdraví lidí a zvířat i životního prostředí způsobenému bakteriemi rezistentními vůči antibiotikům může být úspěšný pouze tehdy, bude-li se zakládat na standardizovaných údajích; vyzývá proto Komisi, aby vytvořila a navrhla příslušné postupy a ukazatele pro měření a srovnání pokroku v boji proti antimikrobiální rezistenci a aby zajistila předkládání a vyhodnocování standardizovaných údajů;
7. poukazuje na to, že nedávno přijaté ukazatele EU, které pomáhají členským státům při monitorování jejich pokroku v boji proti antimikrobiální rezistenci, se zaměřují pouze na spotřebu antibiotik, avšak nezohledňují vhodnost jejich použití; vyzývá ECDC k náležité úpravě těchto ukazatelů EU;
8. vyzývá Komisi, aby sbírala údaje o objemu vyrobených antibiotik a podávala o něm zprávy;
9. vyzývá Komisi a členské státy, aby sladily dozor, monitorování vzorců antimikrobiální rezistence a patogenů rezistentních vůči antimikrobiálním látkám a podávání zpráv o nich a aby předávaly tyto údaje do globálního systému sledování antimikrobiální rezistence (GLASS); dále zdůrazňuje stěžejní význam systematického sběru veškerých relevantních a srovnatelných údajů o objemu prodejů; vyzývá Komisi, aby v konzultaci s EMA, EFSA, ECDC a při zohlednění globálního seznamu prioritních patogenů vytvořeného organizací WHO navrhla seznam prioritních patogenů EU pro lidi i zvířata, a jasně tím stanovila budoucí priority v oblasti výzkumu a vývoje; vyzývá dále Komisi, aby vybízela členské státy k zavedení a monitorování vnitrostátních cílů v oblasti dohledu a snižování antimikrobiální rezistence a infekcí spojených se zdravotní péčí a aby v tomto ohledu členské státy podporovala;
10. vyzývá Komisi, aby vypracovala standardizované přehledy pro shromažďování údajů o infekcích spojených se zdravotní péčí a aby posoudila rizika pro širší populaci lidí a zvířat během epidemií a pandemií;
11. zdůrazňuje, že lepší sdílení místních, regionálních a celostátních informací a údajů o aktuálních otázkách v oblasti zdraví lidí a zvířat, spolu s používáním systémů včasného varování, může členským státům pomoci při přijímání přiměřených opatření na omezení šíření rezistentních organismů;
12. žádá, aby byla rozšířena úloha a navýšeny lidské a finanční zdroje všech relevantních agentur EU v boji proti antimikrobiální rezistenci a infekcím spojeným se zdravotní péčí; je přesvědčen, že úzká spolupráce mezi agenturami EU a projekty financovanými EU má zásadní význam;
13. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby předkládaly pravidelné a přesné zprávy o počtu potvrzených případů antimikrobiální rezistence u lidí, jakož i správné a aktualizované statistiky úmrtnosti v důsledku antimikrobiální rezistence;
14. zdůrazňuje, že monitorování chovu zvířat určených pro zemědělství a potravinářský průmysl, prevence infekcí, zdravotnická výchova, opatření biologické ochrany, programy aktivního screeningu a kontrolní postupy mají zásadní význam pro kontrolu všech infekčních mikroorganismů, neboť snižují potřebu antimikrobiálních látek, a tudíž i možnost vytvoření a šíření rezistence mikroorganismů; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby byli orgánům v oblasti veřejného zdraví povinně hlášeni všichni pacienti, u nichž byla zjištěna infekce nebo kteří byli identifikováni jako přenašeči vysoce rezistentních bakterií; zdůrazňuje, že je zapotřebí přijmout obecné pokyny pro oddělení hospitalizovaných přenašečů a vytvořit multidisciplinární odbornou pracovní skupinu, která bude podléhat přímo vnitrostátním ministerstvům zdravotnictví;
15. zdůrazňuje, že je třeba, aby existoval systém EU pro sběr údajů o správném využívání všech antibiotik; žádá o vypracování protokolů pro předepisování a používání antibiotik na úrovni EU, jež budou mimo jiné uznávat odpovědnost veterinárních lékařů a praktických lékařů v této oblasti; žádá rovněž, aby byly na vnitrostátní úrovni povinně shromažďovány všechny předpisy antibiotik a aby byly registrovány v databázi, kterou budou spravovat a koordinovat odborníci na infekce, s cílem šířit znalosti o jejich nejlepším využívání;
16. vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že Komise včas nenavrhla strategický přístup ke znečištění vod farmaceutickými látkami, jak požaduje rámcová směrnice o vodě(20); naléhavě proto žádá Komisi a členské státy, aby bezodkladně vypracovaly strategii EU pro řešení problému reziduí léčiv ve vodě a životním prostředí, která by věnovala dostatečnou pozornost monitorování, shromažďování údajů a lepší analýze dopadů antimikrobiální rezistence na vodní zdroje a vodní ekosystém; poukazuje na užitečnost integrovaného přístupu k reziduím léčiv a antimikrobiální rezistenci v životním prostředí založeného na řetězci(21);
17. zdůrazňuje, že znečištění vod a půdy rezidui antibiotik pocházejícími ze zdravotnictví a veterinárního lékařství představuje rostoucí problém a že životní prostředí samotné je potenciálním zdrojem nových rezistentních mikroorganismů; vyzývá proto Komisi, aby v rámci koncepce „jednoho zdraví“ věnovala aspektu životního prostředí výrazně větší pozornost;
18. vzhledem k tomu, že často uváděné číslo 25 000 úmrtí ve spojitosti s antimikrobiální rezistencí v EU ročně a výše souvisejících nákladů přesahující 1,5 miliardy EUR pocházejí z roku 2007 a že je třeba, aby údaje o skutečných nákladech spojených s antimikrobiální rezistencí byly průběžně aktualizovány;
19. připomíná, že zdraví je faktorem produktivity a konkurenceschopnosti, jakož i jedním z nejvíce sledovaných témat ze strany občanů;
20. vyzývá Komisi, aby rozšířila své financování na Evropský výbor pro testování antimikrobiální citlivosti (EUCAST), který se zabývá technickými aspekty testování fenotypické antimikrobiální citlivosti in vitro a funguje jako výbor agentury EMA a střediska ECDC pro stanovování mezních hodnot;
21. naléhavé žádá Evropskou komisi, aby v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 (VFR) vyčlenila dodatečné finanční zdroje pro výzkum alternativních krmiv neurčených pro léčebné účely v oblasti chovu zvířat;
22. podporuje jako minimum odpověď Rady na návrh kodexu pro minimalizaci antimikrobiální rezistence a zabránění jejímu šíření, který předložil Codex Alimentarius, a zásady 18 a 19 týkající se odpovědného a obezřetného používání antimikrobiálních látek;
23. vybízí k zaměření pozornosti na dodržování obecných pokynů o kontrole infekcí, začlenění cílů pro snižování míry infekce a podporu osvědčených postupů s cílem přispět k bezpečnosti pacientů v nemocničním prostředí;
24. vyzývá Komisi, ECDC a členské státy, aby podporovaly používání jednorázových ručníků v místech citlivých na hygienu, jako jsou zdravotnická zařízení, zařízení na zpracování potravin či mateřské školy;
25. připomíná, že potraviny jsou jedním z možných nástrojů pro přenos rezistentních bakterií od zvířat k lidem, a dále, že bakterie rezistentní vůči lékům mohou obíhat v populacích lidí a zvířat prostřednictvím vody a životního prostředí; bere na vědomí rizika infekce rezistentními organismy prostřednictvím kontaminovaných plodin ošetřených antimikrobiálními látkami nebo prostřednictvím hnoje a úniků látek ze zemědělských podniků do podzemních vod; poukazuje v této souvislosti na to, že šíření těchto baktérií ovlivňuje obchod, cestování a migraci jak lidí, tak zvířat;
26. vyzývá Komisi a členské státy, aby informovanost veřejnosti zvyšovaly formou informačních sdělení v rámci ochrany veřejného zdraví a aby přitom nabádaly ke změně chování, pokud jde o odpovědné užívání antibiotik a nakládání s nimi, a zejména o profylaktické používání; zdůrazňuje, že je důležité podporovat „gramotnost v oblasti zdraví“, jelikož je nezbytné, aby pacienti chápali zdravotní informace a byli schopni se léčebnými pokyny přesně řídit; zdůrazňuje, že preventivní opatření, včetně řádné hygieny, by měla být posílena, aby se snížila poptávka po antibioticích; zdůrazňuje, že povědomí o rizicích spojených se samoléčbou a nadměrným předepisováním by mělo být základní součástí preventivní strategie;
27. vyzývá Komisi a členské státy, aby informovanost veřejnosti o souvislosti mezi infekcemi a osobní hygienou zvyšovaly formou informačních sdělení v rámci ochrany veřejného zdraví; zdůrazňuje, že účinnou cestou, jak omezit používání antimikrobiálních látek, je v první řadě zastavení šíření infekcí; vybízí v tomto ohledu k podpoře iniciativ v oblasti sebepéče;
28. vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily strategie na podporu dodržování režimu léčby pomocí antibiotik a jiných vhodných léčebných postupů tak, jak byly předepsány zdravotnickými odborníky;
29. naléhavě vyzývá Komisi, aby v souladu s přístupem „jedno zdraví“ předložila návrh pokynů, které by stanovily osvědčené postupy pro vytváření harmonizovaných norem kvality, jež by byly uplatňovány v celé EU, aby se tak podpořilo mezidisciplinární vzdělávání, prevence infekcí a vzdělávací programy pro pracovníky ve zdravotnictví a veřejnost s cílem zajistit správné jednání zdravotníků a veterinářů, pokud jde o jde o předepisování, dávkování, užívání a likvidaci antimikrobiálních látek a materiálů kontaminovaných antimikrobiální rezistencí(22), a aby zajistila vytvoření a rozmístění multidisciplinárních týmů pro řízení antibiotik v nemocničních zařízeních;
30. zdůrazňuje, že jedna třetina lékařských předpisů pochází z primární péče, takže toto odvětví by mělo být považováno za prioritní, pokud jde o používání protokolů; zdůrazňuje, že pro vypracovávání těchto protokolů a jejich kontrolu a návazná opatření je zapotřebí specialistů na infekční onemocnění; žádá Evropskou komisi, aby navrhla obecné pokyny pro používání těchto protokolů v oblasti lidského zdraví; vyzývá členské státy, aby přezkoumaly veškeré stávající protokoly, zejména pro profylaktické použití během operací; vítá stávající projekty na vnitrostátní úrovni, jako je program PIRASOA, které jsou příkladem osvědčených postupů v oblasti racionálního používání v primární péči a nemocnicích; vybízí k rozvoji mechanismů, jejichž prostřednictvím by bylo možné sdílet osvědčené postupy a protokoly;
31. je si vědom toho, že zdravotničtí pracovníci se musí často o indikaci pro léčbu antibiotiky rozhodovat rychle; konstatuje, že rychlé diagnostické testy mohou napomoci účinnému a přesnému rozhodování;
32. vybízí členské státy, aby předcházely šíření infekce rezistentních bakterií tím, že zavedou programy aktivního screeningu využívající technologie rychlé diagnostiky s cílem rychle identifikovat pacienty nakažené multirezistentní bakterií a zavést vhodná opatření pro kontrolu infekce (např. izolace pacientů, vytváření skupin a zesílená hygienická opatření);
33. je si vědom toho, že náklady na nástroje rychlé diagnostiky mohou překročit cenu antibiotik; vyzývá Komisi a členské státy, aby pro odvětví navrhly pobídky k vypracování účinných, levných a efektivních testovacích metod a l využívání nástrojů rychlé diagnostiky; zdůrazňuje, že nástroje rychlé diagnostiky jsou na celostátní úrovni dostupné pouze ve 40 % zemí OECD; vyzývá zdravotní pojišťovny, aby vzhledem k dlouhodobým přínosům prevence zbytečného užívání antimikrobiálních látek dodatečné náklady na použití nástrojů rychlé diagnostiky hradily;
34. vyzývá Komisi a členské státy, aby omezily prodej antibiotik u zdravotnických a veterinárních pracovníků, kteří je rovněž předepisují, a aby odstranily veškeré pobídky (finanční i jiné) k předepisování antibiotik a aby i nadále zajišťovaly dostatečně rychlý přístup k pohotovostním veterinárním lékům; zdůrazňuje, že mnoho antimikrobiálních látek je používáno jak u lidí, tak u zvířat a že některé z těchto antimikrobiálních látek jsou klíčové pro prevenci či léčbu život ohrožujících infekcí u lidí a jejich používání u zvířat by mělo být proto zakázáno; zdůrazňuje, že tyto antimikrobiální látky by měly být vyhrazeny výlučně pro léčbu lidí, aby se po co nejdelší dobu ochránila jejich účinnost při léčbě infekcí u lidí; domnívá se, že by členské státy měly mít možnost provádět nebo zachovat přísnější opatření týkající se omezení prodeje antibiotik;
35. vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly rozhodné kroky proti nelegálnímu prodeji antimikrobiálních přípravků a jejich prodeji bez lékařského nebo veterinárního předpisu v EU;
36. zdůrazňuje význam očkování a diagnostických nástrojů pro boj proti antimikrobiální rezistenci a infekcím spojeným se zdravotní péčí; doporučuje začlenění cílů pro očkování v populaci, zejména ve zranitelných skupinách, jako klíčového prvku národních akčních plánů v oblasti antimikrobiální rezistence; dále poukazuje na význam, který mají dostupné informace a zvyšování informovanosti široké veřejnosti pro zvýšení míry proočkování v oblasti zdravotnictví a veterinární péče a tedy i pro nákladově efektivní léčbu nemocí a řešení problému antimikrobiální rezistence;
37. zdůrazňuje, že v Evropském akčním plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR) se uvádí, že imunizace formou očkování je nákladově efektivním opatřením v oblasti veřejného zdraví v boji proti AMR(23)a, a že Komise v akčním plánu oznamuje pobídky na podporu používání diagnostiky, antimikrobiálních alternativ a očkovacích látek(24), avšak že překážkou pro zvýšení úrovně proočkování, které je cílem tohoto akčního plánu, jsou relativně vyšší náklady na diagnostiku, antimikrobiální alternativy a očkování ve srovnání s konvenčními antibiotiky(25); zdůrazňuje, že řada členských států již považuje očkování za důležité politické opatření, jehož cílem je jak zabránit přeshraničnímu šíření onemocnění zvířat, tak omezit další rizika nákazy pro zemědělský trh EU, a proto již tato očkování zavedla;
38. vyzývá členské státy, aby posílily úsilí o prevenci a kontrolu infekcí, které mohou vést k sepsi; vybízí členské státy, aby do svých vnitrostátních akčních plánů v oblasti antimikrobiální rezistence začlenily cílená opatření pro zlepšení prevence, včasné identifikace a diagnostiky a klinické léčby sepse;
39. vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jakým způsobem lze co nejlépe využít potenciálu evropských referenčních sítí pro vzácná onemocnění, a aby posoudila jejich možnou úlohu v rámci výzkumu antimikrobiální rezistence;
40. upozorňuje na rostoucí problém znečištění životního prostředí prostřednictvím reziduí antibiotik určených pro lidskou spotřebu a pro zvířata, který vyžaduje soudržná politická opatření pro zabránění šíření antimikrobiální rezistence mezi ekosystémy, zvířaty a lidmi; vybízí k dalšímu výzkumu dynamiky přenosu a relativního vlivu tohoto znečištění na antimikrobiální rezistenci; vyzývá tudíž k zajištění součinnosti přístupu „Jednoho zdraví“ a stávajících údajů získaných při monitorování v oblasti životního prostředí, zejména formou seznamů monitorovaných látek podle rámcové směrnice o vodě, s cílem zlepšit dostupné znalosti o výskytu a šíření antimikrobiálních látek v životním prostředí;
41. poukazuje na to, že bakterie vystavené působení herbicidů se vůči klinicky relevantním antibiotikům chovají odlišně; všímá si frekvence změn v rezistenci vůči antibiotikům, které byly vyvolány používáním herbicidů a antibiotik, a toho, že dopady těchto změn unikají regulatornímu dohledu;
42. žádá Komisi, aby přijala vhodná opatření k řešení otázky uvolňování léčivých přípravků, včetně antimikrobiálních látek, do životního prostředí prostřednictvím odpadních vod a čističek odpadních vod, neboť se jedná o významný faktor vzniku antimikrobiální rezistence;
43. požaduje, aby přezkum posouzení rizik z hlediska životního prostředí tvořil součást postupu registrace antimikrobiálních látek, jakož i starších přípravků, které jsou již na trhu; vyzývá k přísnému dodržování správné výrobní praxe EU a pravidel zelených veřejných zakázek, pokud jde o výrobu a distribuci léčivých přípravků a uvolňování antibiotik do životního prostředí;
44. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby se zabývaly otázkou rychlého nárůstu úrovní multirezistentních houbovitých plísní a provedly revizi používání fungicidů v zemědělství a průmyslu;
45. vyzývá Komisi a členské státy, aby postupně ukončily používání antimikrobiálních sloučenin či chemických látek mimo zdravotnický systém, například v čisticích prostředcích každodenní spotřeby či jiném spotřebním zboží;
46. zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí podrobný výzkum toho, jaký vliv má přítomnost antimikrobiálních látek v potravinových plodinách a krmivech na rozvoj AMR, a výzkum mikrobiální populace v půdě;
47. zdůrazňuje v této souvislosti nutnost důkladného předběžného posouzení společenských nákladů přístupu, který pouze odstraňuje škodlivé následky, ale neřeší příčiny;
48. vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly své kodexy správné zemědělské praxe a revidovaly příslušné nejlepší dostupné techniky v rámci směrnice o průmyslových emisích(26) tak, aby zahrnovaly ustanovení o nakládání s hnojem obsahujícím antibiotika nebo mikroorganismy rezistentní vůči antimikrobiálním látkám;
49. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vývoj udržitelných léčivých přípravků s nízkým dopadem na životní prostředí a vodu a aby v tomto ohledu vybízely k dalším inovacím ve farmaceutickém průmyslu;
50. zdůrazňuje, že ne všechny členské státy mají dostatečné zdroje pro rozvoj a provádění komplexních vnitrostátních strategií v oblasti antimikrobiální rezistence; naléhavě žádá Komisi, aby členským státům poskytla jasné informace o zdrojích EU, které jsou k dispozici pro řešení problému antimikrobiální rezistence, a aby pro tyto účely v konkrétnější formě vyčlenila finanční prostředky;
51. vyzývá Komisi, aby v rámci směrnice o průmyslových emisích přezkoumala a revidovala referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách (BREF), jež se týkají emisí podniků vyrábějících antibiotika;
52. naléhavě žádá Komisi, aby účinně uplatňovala dostupné právní předpisy ve všech oblastech souvisejících s antimikrobiální rezistencí s cílem zajistit boj proti této hrozbě napříč politikami;
53. zdůrazňuje význam přístupu založeného na analýze životního cyklu, od výroby a předepsání až po nakládání s farmaceutickým odpadem; žádá Komisi, aby se zabývala otázkou likvidace antibiotik, přičemž by měly být prozkoumány alternativy ke spalování, mezi něž patří například zplynování;
54. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zahrnutí environmentálních otázek do systému farmakovigilance pro humánní léčivé přípravky a zpřísnění systému farmakovigilance pro veterinární léčivé přípravky, zejména v souvislosti s antimikrobiální rezistencí;
55. vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily normy kvality (prahové hodnoty) nebo požadavky na posouzení rizika, aby se zajistilo, že koncentrace příslušných antibiotik a mikroorganismů rezistentních vůči antimikrobiálním látkám, jež jsou obsaženy v hnoji, čistírenském kalu a vodě určené k zavlažování, budou bezpečné a mohly být použity na zemědělské půdě;
56. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zahájila celounijní informační kampaň namířenou na spotřebitele a podniky, jejímž předmětem bude akvakultura obecně a zejména rozdíly mezi přísnými, komplexními normami na trhu EU a normami vztahujícími se na dovážené produkty ze třetích zemích, a to se zvláštním důrazem na problémy, jež pro bezpečnost potravin a veřejné zdraví představuje zavlečení mimořádně rezistentních mikroorganismů a antimikrobiální rezistence (AMR);
57. vyzývá, aby bylo postupně ukončeno rutinní profylaktické používání antimikrobiálních látek ve skupinách hospodářských zvířat, a navrhuje, aby bylo používání antibiotik poslední instance zakázáno u všech zvířat určených k produkci potravin; zdůrazňuje, že řádné chovné postupy, vhodné hygienické postupy, dobré řízení zemědělských podniků a investice do těchto oblastí přispívají k prevenci infekcí, a tudíž k omezení používání antibiotik; naléhavě žádá Komisi, aby předložila novou strategii EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, o což se zasazuje Evropský parlament, s dlouhodobým cílem vytvořit právní předpisy v této oblasti; naléhavě vyzývá Komisi, aby bezodkladně provedla zbývající body strategie EU v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek zvířat na období 2012–2015;
58. zdůrazňuje, že dobré systémy řízení zemědělských podniků, biologické bezpečnosti a chovu zvířat jsou pilíře zdraví a dobrých životních podmínek zvířat určených k produkci potravin, a pokud jsou uplatňovány vhodným způsobem, vedou k minimalizaci citlivosti vůči bakteriálním onemocněním a potřeby používání antibiotik u zvířat;
59. domnívá se, že je třeba podporovat adekvátní financování investic uskutečňovaných přímo v zemědělských podnicích, jako je kvalitní ustájení, vzduchotechnika, úklid, dezinfekce, očkování a biologická ochrana, a budoucí SZP by je neměla oslabovat; uznává v tomto ohledu význam informovanosti členů komunity zemědělců o dobrých životních podmínkách zvířat, zdraví zvířat a bezpečnosti potravin; konstatuje, že je důležité podporovat a uplatňovat osvědčené postupy na všech úrovních produkce a zpracování potravinářských produktů, a poukazuje na význam bezpečných a nutričně vyvážených krmiv, specifických krmných strategií, složení krmiv, krmných přípravků a zpracování krmiv;
60. žádá Komisi a členské státy – a to i v souvislosti s reformou společné zemědělské politiky –, aby dosáhly větší součinnosti a v souladu se zjištěními uvedenými v Evropském akčním plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR) poskytly účinné finanční pobídky a podporu chovatelům hospodářských zvířat, kteří mohou prokázat, že významně snížili používání antibiotik a dosáhli vysokého míry proočkování svých zvířat nebo chovu;
61. zdůrazňuje, že řádná hygiena v zemědělských podnicích má zásadní význam; žádá Komisi, aby vypracovala pokyny k používání antibiotik u zvířat a k hygienickým podmínkám v zemědělských podnicích; vyzývá členské státy, aby vypracovaly přesné plány a aby posílily kontrolu hygienických podmínek;
62. připomíná preventivní opatření, která mají být použita předtím, než se přistoupí k antimikrobiální léčbě celých skupin zvířat (metafylaxi) určených k produkci potravin:
–
používání dobrých a zdravých chovných zvířat, která rostou přirozeně a vyznačují se vhodnou genetickou různorodostí,
–
podmínky, které respektují behaviorální potřeby jednotlivých druhů zvířat, včetně sociální interakce a hierarchie,
–
intenzita chovu, která nezvyšuje riziko přenosu nákazy,
–
oddělení nakažených zvířat od zbytku skupiny,
–
(v případě kuřat a menších zvířat) dílčí rozdělení hejn na menší, fyzicky oddělené skupiny,
–
provedení stávajících pravidel podmíněnosti týkajících se dobrých životních podmínek zvířat stanovených v nařízení (EU) č. 1306/2013, příloha II – povinné požadavky na hospodaření (PPH) 11, 12, 13(27);
63. domnívá se, že požadavky, aby bylo použití antibiotik uvedeno v označení, by zlepšily znalosti spotřebitelů a poskytly jim možnost informovanější volby; vyzývá Komisi, aby vytvořila harmonizovaný systém označování založený na normách pro dobré životní podmínky zvířat a osvědčených postupech v oblasti chovu zvířat, jak již bylo plánováno v roce 2009(28);
64. upozorňuje dále na nedávné výsledky vědeckého výzkumu (únor 2018), které ukazují, že ESBL (širokospektrá beta-laktamáza) se na lidi přenáší chovem zvířat a konzumací masa pouze v omezené míře a že k přenosu ESBL dochází zejména z člověka na člověka(29);
65. zdůrazňuje, že intenzivní živočišná výroba může zahrnovat nesprávné a opakované používání antibiotik u skotu a drůbeže v zemědělských podnicích s cílem dosáhnout rychlejšího růstu a že jsou antibiotika také často používána z profylaktických důvodů k prevenci šíření chorob, které jsou důsledkem stísněných, přeplněných a stresujících podmínek, v nichž jsou zvířata chována, a které oslabují jejich imunitní systém, a k vyvážení nehygienických podmínek chovu;
66. domnívá se, že již poměrně dobře víme, jak se AMR šíří od zvířat v zemědělství k lidem a že tato skutečnost není v akčním plánu odpovídajícím způsobem uznána; konstatuje, že akční plán pouze vyzývá k dalšímu zkoumání a k doplnění nedostatečných znalostí o této otázce, což by mohlo vést k odložení naléhavě nezbytných kroků;
67. vyzývá Komisi a členské státy, aby rozlišovaly mezi hospodářskými a domácími zvířaty, zejména pokud jde o vytváření mechanismů zaměřených na monitorování a posuzování používání antimikrobiálních látek ve veterinárním lékařství a navrhování opatření upravujících používání těchto látek;
68. zdůrazňuje, že ve spolupráci s veterinárními lékaři byl vypracován systém pro komplexní sledování antibiotik v zemědělství, který komplexně dokumentuje používání antibiotik a dále zlepšuje jejich aplikaci; vyjadřuje politování nad tím, že dosud neexistuje srovnatelný systém v oblasti humánní medicíny;
69. konstatuje, že agentury EU(30) potvrdily rovněž souvislost mezi zjištěnou rezistencí vůči antibiotikům u zvířat určených k produkci potravin (např. u kuřecích brojlerů) a velkým množstvím bakteriálních infekcí u lidí, přičemž tyto infekce pocházejí z manipulace s masem z těchto zvířat, jeho přípravy a konzumace;
70. zdůrazňuje, že výzkum prokázal, že opatření, která omezují používání antibiotik u zvířat určených k produkci potravin, jsou spojena s nižším výskytem bakterií rezistentních vůči antibiotikům u těchto zvířat(31);
71. vyzývá s ohledem na tento nedávný výzkum(32)Komisi a členské státy ke svědomitosti a přiměřenosti při přijímání opatření a k tomu, aby ve všech relevantních právních předpisech pečlivě posuzovaly a klasifikovaly „antibiotika“ a „antimikrobiální rezistenci“, a to s cílem neomezovat bezdůvodně v evropském chovu hospodářských zvířat dostupnost prostředků pro boj proti některým prvokům, jako jsou kokcidie, čímž dochází k nezamýšlenému posilování rizika nákazy lidí nebezpečnými bakteriemi, jako je salmonela, a mikroby v potravě;
72. lituje, že v Evropském akčním plánu „Jedno zdraví“ zaměřeném na boj proti antimikrobiální rezistenci nebyly vyčleněny žádné zdroje a že se nepočítá ani s ambicióznějším využitím legislativních nástrojů; vyzývá Komisi, aby byla v rámci jakéhokoli příštího akčního plánu, který vypracuje, ambicióznější a vynaložila soustavnější úsilí o jeho úplné provedení;
73. lituje, že v zásadě správný strategický přístup Komise se příliš často omezuje na prohlášení o záměru, a vyzývá Komisi, aby svůj přístup konkretizovala;
74. vyzývá Komisi, aby koordinovala a monitorovala vnitrostátní strategie, a umožnila tak sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy;
75. naléhavě žádá členské státy, aby vypracovaly ambiciózní národní strategie pro řešení problému antimikrobiální rezistence v odvětví živočišné výroby, zahrnuly do nich kvantifikované cíle ke snížení používání veterinárních antimikrobiálních látek, a to při zohlednění místních okolností; zdůrazňuje, že do provádění těchto strategií by měla být zapojena všechna odvětví v rámci celého potravinového řetězce;
76. poukazuje na to, že některé členské státy mají zákonem stanovené kvalifikované poradce v oblasti veterinárních léčiv, kteří obdrželi od příslušných orgánů oprávnění předepisovat některé veterinární přípravky; zdůrazňuje, že vnitrostátní akční plány v oblasti antimikrobiální rezistence by neměly těmto osobám zakazovat, aby v nezbytných případech předepisovali a vydávali některé veterinární léčivé přípravky, a to vzhledem k zásadní úloze, kterou tyto osoby mohou mít v izolovaných venkovských oblastech;
77. zdůrazňuje důležitost výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a koordinace takových výměn ze strany Komise; vítá v této souvislosti, že v Nizozemsku došlo v letech 2009–2016 ke snížení používání antibiotik v odvětví chovu zvířat o 64,4 % a že ambicí Nizozemska je další pokles do roku 2020; vyzývá Komisi a členské státy, aby tohoto příkladu partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi úřady, průmyslem, vědci a veterinárními lékaři následovaly i v dalších částech Unie;
78. naléhavě žádá členské státy, aby zvážily zavedení pozitivních (daňové úlevy pro zemědělce) a negativních (zdanění prodeje antibiotik, jako například těch antibiotik, které již bylo úspěšně zavedeno v Belgii a Dánsku) daňových pobídek na antibiotika používaná v odvětví chovu zvířat pro jiné než léčebné účely;
Podpora výzkumu, vývoje a inovací v souvislosti s antimikrobiální rezistencí
79. poukazuje na to, že investice ve výši 1,3 miliard EUR do výzkumu antimikrobiální rezistence přisuzují EU vedoucí postavení na tomto poli a že úspěchy EU zahrnují spuštění programu „New Drugs for Bad Bugs“ (ND4BB)(33) a iniciativu společného plánování výzkumu antimikrobiální rezistence (JPIAMR)(34); zdůrazňuje, že výzkum musí být efektivní a koordinovaný; vítá proto iniciativy jako ERA-NET, které vytvářejí synergie mezi iniciativou JPIAMR a programem Horizont 2020; zdůrazňuje skutečnost, že více než 20 nových tříd antibiotik bylo vyvinuto v období před 60. léty 20. století, a se znepokojením konstatuje, že v posledních letech nebyly uvedeny žádné skutečně nové třídy antimikrobiálních látek;
80. naléhavě žádá Komisi, aby zvážila nový legislativní rámec pro podporu rozvoje nových humánních antimikrobiálních látek, jak Parlament požadoval již dne 10. března 2016 ve svých pozměňovacích návrzích k návrhu nařízení o veterinárních léčivých přípravcích a ve svém usnesení ze dne 19. května 2015; poukazuje na to, že v evropském akčním plánu „Jedno zdraví“, který je zaměřen proti rezistenci vůči antimikrobiálním látkám, se Komise zavazuje „analyzovat regulační nástroje a pobídky EU – zejména právní předpisy týkající se léčivých přípravků pro vzácná onemocnění a pediatrických léčivých přípravků –, aby je mohla uplatnit na nové antimikrobiální látky“;
81. vítá skutečnost, že EFSA a EMA v nedávné době přezkoumaly a prodiskutovaly řadu alternativ k používání antimikrobiálních látek u zvířat určených k produkci potravin, z nichž některé vykázaly v průběhu vypracování experimentálních studií slibné výsledky, pokud jde o zlepšování parametrů zdraví zvířat; doporučuje tudíž dát nový podnět vědeckému výzkumu alternativ a navrhnout legislativní rámec EU, který by stimuloval jejich vývoj a ujasnil cestu k jejich schvalování;
82. připomíná, že klasická generace antibiotik, která je založená na řadě technik pro modifikaci antibiotik získaných z přírody, je vyčerpaná a že investice do výzkumu a vývoje v oblasti vytvoření nové generace antibiotik by měly prolomit klasické paradigma antibiotik; vítá nové techniky, které již byly vyvinuty, jako jsou monoklonální protilátky, které snižují virulentnost bakterií nikoli tím, že je zabijí, ale tím, že způsobují jejich neúčinnost;
83. poukazuje na to, že věda a výzkum sehrávají při vypracovávání norem boje proti antimikrobiální rezistenci zásadní úlohu;
84. vítá nedávné výzkumné projekty v oblasti alternativních antibiotických terapií, například v léčbě pomocí bakteriofágů, jako je projekt Phagoburn financovaný z prostředků EU; konstatuje, že žádná léčba pomocí bakteriofágů nebyla dosud na úrovni EU povolena; vyzývá Komisi, aby navrhla rámec pro léčbu pomocí bakteriofágů, která se zakládá na nejnovějším vědeckém výzkumu;
85. připomíná, že v nedávné době proběhl výzkum v oblasti rozvoje probiotik nové generace pro souběžné použití s antibiotickou léčbou v klinickém prostředí, v němž bylo dosaženo poklesu infekcí spojených se zdravotní péčí způsobených bakteriemi vysoce rezistentními vůči antibiotikům(35);
86. poukazuje na to, že výzkum a vývoj v oblasti nových přístupů k léčbě a prevenci infekcí je stejně důležitý a že tyto přístupy mohou zahrnovat používání látek na posílení imunitní reakce na bakteriální infekce, jako jsou prebiotika a probiotika;
87. vyzývá Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA), aby ve spolupráci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) přezkoumala veškeré dostupné informace o přínosech a rizicích starších antimikrobiálních látek, včetně antibiotik podávaných v kombinacích, a aby zvážila, zda je nutné provádět změny jejich schváleného užívání; zdůrazňuje, že by měl být podporován včasný dialog mezi inovátory a regulačními orgány, aby se tak v případě potřeby přizpůsobil regulační rámec v zájmu upřednostnění a urychlení vývoje antimikrobiálních léčivých přípravků a umožnil rychlejší přístup k nim;
88. vybízí Komisi, aby zavedla zrychlený postup, kterým se může dočasně zakázat používání antimikrobiálních látek schválených pro průmyslové či zemědělské účely, u nichž je však podezření, že mají závažné negativní dopady na antimikrobiální rezistenci, a to do doby, než budou provedeny další studie o dopadu těchto antimikrobiálních látek;
89. připomíná, že nízká kvalita léčebných a veterinárních přípravků s nízkou koncentrací aktivních látek nebo jejich dlouhodobé používání vedou ke vzniku rezistentních mikrobů; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zlepšily právní předpisy a vypracovaly nové zákony, které by zajistily, aby byla zaručena kvalita, bezpečnost a účinnost léčebných přípravků a aby se jejich používání řídilo přísnými zásadami;
90. vyzývá Komisi, aby navýšila finanční prostředky pro včasný mezioborový a interdisciplinární výzkum epidemiologie a imunologie patogenů v oblasti antimikrobiální rezistence a screeningu infekcí spojených se zdravotní péčí, zejména způsoby přenosu mezi zvířaty, lidmi a životním prostředím; vyzývá Komisi k podpoře výzkumu v oblasti hygieny rukou a dopadu různých metod mytí a sušení rukou na přenos potenciálních patogenů;
91. vyzývá Komisi, aby stejnou měrou investovala do vývoje neantibiotických alternativ v oblasti zdraví zvířat, včetně růstových stimulátorů, a do vývoje nových molekul pro vývoj nových antibiotik; zdůrazňuje, že nová antibiotika nesmí být používána na podporu zdraví zvířat nebo na podporu jejich růstu a že podniky, které obdrží veřejné finanční prostředky na vývoj nových antibiotik, musí ukončit distribuci nebo používání antibiotik na podporu zdraví zvířat nebo na podporu jejich růstu;
92. vítá nedávné přeshraniční projekty výzkumu v oblasti dohledu nad antimikrobiálními látkami a prevence infekcí, jako je například projekt i-4-1-Health Interreg, financovaný z prostředků EU; vyzývá Komisi, aby navýšila financování výzkumu v oblasti opatření na prevenci infekcí spojených se zdravotní péčí;
93. vyzývá Komisi, aby nadále podporovala úsilí v oblasti výzkumu a vývoje, pokud jde o antimikrobiální rezistenci, včetně celosvětových infekcí vymezených v rámci cílů udržitelného rozvoje, zejména léků rezistentních vůči tuberkulóze a malárii, HIV a zanedbávaným tropickým nemocem, a to v rámci příštího rámcového programu EU pro výzkum a inovace a rovněž prostřednictvím zvláštního poslání v rámci programu celosvětového boje proti antimikrobiální rezistenci;
94. vyzývá Komisi, aby zavedla omezení přepravy živých zvířat z oblastí, kde stávající systém pro monitorování zjistil výskyt antimikrobiálně rezistentních druhů bakterií;
95. konstatuje, že některé přípravky na ochranu rostlin mohou mít také antimikrobiální vlastnosti, které ovlivní šíření antimikrobiální rezistence; vyzývá k dalšímu výzkumu možné souvislosti mezi expozicí komerčním přípravkům s obsahem pesticidů a herbicidů a rozvojem antimikrobiální rezistence; uznává, že herbicidy jsou běžně testovány na toxicitu, nikoli na subletální účinky na mikroby, a zdůrazňuje, že kvůli výše uvedeným skutečnostem je důležité takové testy provádět pravidelně;
96. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly včasný a nepřetržitý dialog se všemi zúčastněnými stranami na vypracování vhodných pobídek pro výzkum a vývoj v oblasti antimikrobiální rezistence; bere na vědomí, že neexistuje žádný univerzální postup; naléhavě žádá Komisi, aby formálně zapojila občanskou společnost do diskusí v rámci přístupu „Jednoho zdraví“, například prostřednictvím vytvoření a financování specializované sítě zúčastněných stran;
97. zdůrazňuje, že jsou potřebné různé modely spolupráce pod vedením veřejného sektoru a se zapojením průmyslu; uznává, že schopnosti průmyslu hrají při výzkumu a vývoji v oblasti antimikrobiální rezistence klíčovou úlohu; zdůrazňuje, že bez ohledu na výše uvedené skutečnosti, je třeba tuto závažnou oblast výzkumu a vývoje označit jako veřejnou prioritu s potřebou další koordinace; vyzývá proto Komisi, aby vytvořila veřejnou platformu pro veřejně financované výzkumné a vývojové projekty v oblasti antimikrobiální rezistence a pro koordinaci všech činností v oblasti výzkumu a vývoje;
98. zdůrazňuje proto, že stávající inovační rámec nepodněcuje účinně výzkum a vývoj v oblasti antimikrobiální rezistence, a vyzývá k přizpůsobení a harmonizaci režimu duševního vlastnictví na evropské úrovni, zejména s cílem lépe sladit dobu ochrany s dobou požadovanou pro dotčený inovativní léčebný přípravek;
99. je toho názoru, že v Evropské unii jsou již na mnoha různých místech zkoumány otázky boje proti antimikrobiální rezistenci, aniž by dosud existoval náležitý přehled o stavu výzkumu v EU jako celku; vybízí tudíž k vytvoření příslušné speciální platformy na úrovni EU, aby bylo v budoucnu možné využívat zdroje pro výzkum účinněji;
100. připomíná význam vytváření vazeb mezi akademickou sférou a biofarmaceutickými společnostmi pro vývoj nových antibiotik, rychlou diagnostiku a nové způsoby léčby;
101. vítá závěry WHO, Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) a společného technického sympozia Světové obchodní organizace (WTO) s názvem „Antimikrobiální rezistence: jak podněcovat inovace, přístup a vhodné používání antibiotik“(36), kde proběhla diskuse o nových modelech výzkumu a vývoje s cílem motivovat výzkum a vývoj a zároveň oddělit ziskovost antibiotik od jejich prodaného množství;
102. připomíná, že nařízení o klinických hodnoceních(37) pomůže podpořit výzkum nových antimikrobiálních látek v EU; vyzývá Komisi a agenturu EMA, aby uplatňovaly nařízení o klinických hodnoceních bez dalšího odkladu;
103. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rozvoj a využívání nových ekonomických modelů, pilotních projektů a odrazujících a podněcujících pobídek k podpoře vývoje nových způsobů léčby, diagnostických metod, antibiotik, zdravotnických prostředků, očkovacích látek a alternativ antimikrobiálních látek; je přesvědčen, že tyto pobídky mají smysl, pokud jsou dlouhodobě udržitelné, založené na potřebách a založené na důkazech, zaměřují se na klíčové priority veřejnosti a přispívají k náležitému léčebnému využití;
104. vyzývá Komisi, aby posoudila účinnost stávajících hygienických postupů a způsobů sanitace v nemocnicích a zdravotnických zařízeních; žádá Komisi, aby prozkoumala možnost používání probiotik a jiných udržitelných technologií v oblasti hygieny jakožto účinných metod v oblasti hygieny pro prevenci a omezování infekcí spojených se zdravotní péčí, jež byly způsobeny antimikrobiální rezistencí;
105. vybízí k využívání nákladově efektivních technologií, které omezí dopad infekcí spojených se zdravotní péčí v nemocnicích a pomohou předcházet šíření multirezistentních mikroorganismů;
106. vybízí členské státy, aby podporovaly alternativní systémy poskytování náhrad s cílem usnadnit využívání inovativních technologií v rámci systémů vnitrostátní zdravotní péče;
107. všímá si, že obvyklý obchodní model pro vývoj léků není vhodný pro vývoj antibiotik, a to proto, že rezistence se může postupem času vyvíjet a že antibiotika jsou určena k dočasnému použití jako léky poslední instance; připomíná průmyslu jeho sociální odpovědnost za přispívání k boji proti antimikrobiální rezistenci formou hledání způsobů, jak prodloužit životnost antibiotik, čímž se zabezpečí udržitelnost dodávek účinných antibiotik, a vyzývá k poskytnutí podnětů pro tento výzkum a ke stanovení regulačního postupu;
108. připomíná, že jak Parlament, tak Rada požádaly o přezkum stávajících pobídek (tj. pobídek zavedených nařízením o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění(38)), a to z důvodu jejich zneužívání a vysoké konečné ceny; vyzývá tudíž Komisi, aby provedla analýzu stávajícího modelu pobídek v oblasti výzkumu a vývoje, včetně modelu přenosné exkluzivity na trhu, s cílem navrhnout nové podněty a stanovit regulační postup;
109. vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s výzkumnými pracovníky a průmyslem vypracovaly nové modely pobídek, které by oddělovaly platby od objemu předepisovaných léčiv a podněcovaly investice po dobu celého vývoje výrobků a výroby; zdůrazňuje, že konečným cílem pobídek v oblasti výzkumu a vývoje musí být zaručení dostupnosti kvalitních antibiotik a přístupu k nim;
110. uznává klíčovou úlohu lékárníků při zvyšování informovanosti o vhodném používání antimikrobiálních látek a při prevenci antimikrobiální rezistence; vybízí členské státy, aby rozšířily svou odpovědnost tím, že umožní vydávat přesná množství, aplikovat některé očkovací látky a provádět diagnostické rychlotesty přímo v lékárnách;
111. žádá, aby přenosné exkluzivity na trhu a odměny za vstup na trh byly považovány za možnost udržitelné pobídky;
112. vyzývá Komisi, aby se ujala celosvětově vedoucí úlohy při propagaci modelů pro osvědčené postupy vycházejících z průkazných skutečností za účelem včasné diagnostiky v rámci boje proti antimikrobiální rezistenci;
Utváření globální agendy
113. zdůrazňuje, že bez harmonizovaných a okamžitých opatření v globálním měřítku se svět blíží k postantibiotickému období, kdy by běžné infekce mohly opět zabíjet;
114. připomíná, že vzhledem ke složitosti problematiky, jejímu přeshraničnímu rozměru, závažným důsledkům pro životní prostředí, zdraví lidí a zvířat a vysoké ekonomické zátěži vyžaduje antimikrobiální rezistence okamžité koordinované kroky na evropské, světové a meziodvětvové úrovni; požaduje tudíž jednoznačný závazek ze strany EU a členských států, že budou vytvářet evropská a mezinárodní partnerství a že zavedou průřezovou celosvětovou strategii pro boj proti antimikrobiální rezistenci, která pokryje politiky v oblasti mezinárodního obchodu, rozvoje a zemědělství;
115. vítá žebříček WHO s 20 nejhoršími patogeny rezistentními vůči antibiotikům(39); vyzývá k naléhavému provedení výzkumných a vývojových projektů pro tento prioritní seznam bakterií rezistentních vůči antibiotikům s cílem vyvinout léky pro boj proti nim; zdůrazňuje však, že výzkum týkající se nových léků není jediným potřebným opatřením a že je třeba řešit nesprávné a nadměrné využívání antibiotik u lidí i zvířat;
116. uznává, že antimikrobiální rezistence je přeshraničním problémem a že přípravky se do Evropy dostávají z celého světa; naléhavě žádá Komisi, aby spolupracovala s třetími stranami na omezení používání antibiotik v odvětví chovu zvířat a s tím související kontaminací životního prostředí; vyzývá Komisi, aby rovněž zavedla programy spolupráce se třetími zeměmi v oblasti výzkumu za účelem snížení nadměrného používání antibiotik; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s dohodami o volném obchodu zakázala dovoz potravinářských živočišných výrobků, pokud dotčená zvířata nebyla chována v souladu s normami EU, zejména se zákazem používání antibiotických růstových stimulátorů;
117. poukazuje na zprávu nazvanou „Řešení infekcí odolných vůči léčivům v celosvětovém měřítku: závěrečná zpráva a doporučení“(40), jež odhaduje, že náklady na přijetí celosvětových opatření v oblasti antimikrobiální rezistence budou činit až 40 miliard USD na 10leté období, což znamená, že se jedná o drobnou částku ve srovnání s náklady v případě nečinnosti, a je to rovněž velmi malý zlomek toho, co země G20 vydávají na zdravotní péči dnes (přibližně 0,05 %); vyzývá Komisi, aby vypracovala analýzu možnosti zdanit odvětví veřejného zdraví v rámci jeho sociální odpovědnosti;
118. konstatuje, že otázku antimikrobiální rezistence je nezbytné řešit v rámci jakékoli budoucí obchodní dohody se Spojeným královstvím po brexitu a že je třeba stanovit podmínku, aby Spojené království drželo krok s dalšími opatřeními EU v boji proti antimikrobiální rezistenci v zájmu ochrany spotřebitelů a pracovníků v EU a Spojeném království;
119. vítá globální akční plán Světové zdravotnické organizace v oblasti antimikrobiální rezistence, který byl jednomyslně přijat v květnu 2015 během 68. Světového zdravotnického shromáždění; zdůrazňuje, že je nezbytné uvést do souladu globální, evropské a vnitrostátní akční plány s globálním akčním plánem Světové zdravotnické organizace;
120. vítá nové pokyny WHO pro užívání medicínsky důležitých antimikrobiálních látek u zvířat určených k produkci potravin(41); zdůrazňuje, že v některých zemích je přibližně 50–70 % medicínsky důležitých antibiotik spotřebováno v odvětví živočišné výroby, a to z velké části za účelem podpory růstu zdravých zvířat; žádá, aby v rámci přístupu „Jedno zdraví“ bylo toto téma zahrnuto do obchodní politiky EU a do jednání s mezinárodními organizacemi jako WTO a přidruženými nebo třetími zeměmi, což povede k utváření globální politiky s cílem zakázat používání antibiotik ke zvyšování hmotnosti zdravých zvířat;
121. konstatuje, že antimikrobiální rezistence je závažným problémem u mnoha nemocí souvisejících s chudobou a mnoha zanedbávaných nemocí, včetně HIV/AIDS, malárie, tuberkulózy a nemocí spojených s epidemiemi a pandemiemi; poukazuje na to, že přibližně 29 % úmrtí způsobených antimikrobiální rezistencí je způsobeno tuberkulózou rezistentní vůči lékům; vyzývá Komisi a členské státy, aby urychleně více podporovaly výzkum a používání zdravotnických nástrojů pro řešení antimikrobiální rezistence u nemocí souvisejících s chudobou a u zanedbávaných nemocí; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily partnerství podle vzoru Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (PRIMA) a Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP) pro účely mezinárodních projektů v oblasti výzkumu a vývoje týkajících se zdraví, která budou zahrnovat různé geografické regiony a budou se týkat nejdůležitějších zdravotních témat, jako je antimikrobiální rezistence, očkovací látky, rakovina nebo přístup k léčivým přípravkům;
122. zdůrazňuje význam iniciativ EU, jako jsou programy ECDC pro infekční nemoci jako je AIDS, tuberkulóza a malárie; poukazuje na to, že tyto iniciativy představují příklady osvědčených postupů, které dokazují schopnost EU reagovat a prokazují její dobré fungování s ohledem na potřebu nových antibiotik, a že středisko ECDC by mělo hrát klíčovou úlohu při určování prioritních potřeb v oblasti výzkumu a vývoje, při koordinaci opatření a zapojení všech aktérů, v posilování meziodvětvové činnosti a v budování kapacit prostřednictvím sítí výzkumu a vývoje;
123. poukazuje na problém vzniku multirezistentních bakterií, které jsou rezistentní vůči několika antibiotikům zároveň a jež se mohou stát superbakteriemi rezistentními vůči všem dostupným antibiotikům, včetně antibiotik poslední instance; vyzdvihuje potřebnost databáze těchto multirezistentních bakterií, která by zahrnovala AIDS, tuberkulózu, malárii, kapavku, Escherichii coli a další bakterie rezistentní vůči lékům;
124. konstatuje, že hospodářským zvířatům chovaným pro potravinářské účely ve Spojených státech je podáváno pětkrát vyšší množství antibiotik než zemědělským zvířatům ve Spojeném království; zdůrazňuje proto význam kontrol dovozu masa do EU;
125. vyzývá Komisi, aby podpořila začlenění norem a opatření EU pro boj proti antimikrobiální rezistenci a s cílem náležitého používání antibiotik do obchodních dohod a aby prostřednictvím WTO pracovala na zviditelnění otázky antimikrobiální rezistence; poukazuje na to, že v EU je od roku 2006 zakázáno používat antibiotika k podpoře růstu zvířat určených k produkci potravin, ale že v zemích mimo EU je používání antibiotik jako růstových stimulátorů v krmivech stále povoleno; vyzývá Komisi, aby do všech dohod o volném obchodu zahrnula ustanovení, které stanoví, že při výrobě potravin dovážených ze třetích zemí nesmějí být používána antibiotika pro podporu růstu zvířat s cílem zajistit rovné podmínky pro chov hospodářských zvířat a akvakulturu v EU a zmírnit antimikrobiální rezistenci; vybízí Komisi, aby zakázala veškerý dovoz potravin pocházejících ze třetích zemí, pokud dotčené výrobky pocházejí ze zvířat, jimž byla podávána antibiotika či skupiny antibiotik, jež jsou v EU vyhrazeny pro léčbu některých humánních infekcí;
126. vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily opatření boje proti nezákonným praktikám spojeným s výrobou antimikrobiálních látek, obchodováním s nimi a jejich používáním a likvidací; zdůrazňuje, že subjekty zapojené do životního cyklu antimikrobiálních látek musí převzít zodpovědnost za své jednání;
127. bere na vědomí dopad univerzálnosti a cenové dostupnosti současných antibiotik a všeobecný přístup k nim; domnívá se, že cílená léčba pomocí specifických antibiotik by měla být dostupná všem, aby se zabránilo používání nevhodných antibiotik a nadměrnému používání širokospektrálních antibiotik; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly důraznější opatření proti prodeji velkých zásilek antibiotik za dumpingové ceny, zejména klíčových humánních antibiotik;
128. vyzývá ke komplexním kontrolám výrobců antibiotik, s cílem zajistit, aby ochranné lhůty odpovídaly skutečnosti a aby v potravinářských produktech nebyla přítomna žádná antibiotika;
129. vyzývá Komisi, aby se pro boj proti antimikrobiální rezistenci snažila získat soustavnou politickou pozornost a angažovanost na nejvyšších místech, a to i na fórech OSN a v rámci skupin G7 a G20; vyzdvihuje příležitost pro vědecké instituce EU, jako je ECDC, chopit se globální vůdčí úlohy; vyzývá Komisi, aby podporovala spolupráci mezi EU a mezinárodními organizacemi, včetně WHO, Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE); vítá prohlášení z Davosu o boji proti antimikrobiální rezistenci, které bylo vydáno na Světovém hospodářském fóru v Davosu v lednu 2016, v němž firmy z farmaceutického, biotechnologického a diagnostického odvětví vyzývají k přijetí společných opatření za účelem vytvoření udržitelného a předvídatelného trhu s antibiotiky, očkovacími látkami a diagnostikou, jenž podpoří zachování nových a stávajících způsobů léčby;
130. vyzývá k podpoře a posilování produkce založené na agroekologii a k přechodu k této produkci;
o o o
131. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému centru pro prevenci a kontrolu nemocí, Evropské agentuře pro léčivé přípravky, Evropské agentuře pro chemické látky, Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin, Evropské agentuře pro životní prostředí, Světové zdravotnické organizaci a Světové organizaci pro zdraví zvířat.
Federace evropských veterinárních lékařů, „Antimicrobial use in food-producing animals: Replies to EFSA/EMA questions on the use of antimicrobials in food-producing animals in EU and possible measures to reduce antimicrobial use“ (Používání antimikrobiálních látek u zvířat určených k produkci potravin: odpovědi na otázky EFSA/EMA ohledně používání antimikrobiálních látek u zvířat určených k produkci potravin v EU a možná opatření pro omezení používání těchto látek), 2016.
EFSA, ECDC, „Souhrnná zpráva Evropské unie o antimikrobiální rezistenci zoonotických a indikátorových bakteriích u člověka, živočichů a potravin v roce 2014“, 2016.
Světová zdravotnická organizace, „Global guidelines on the prevention of surgical site infection (Globální pokyny WHO k prevenci infekce v místě chirurgického výkonu) (2016), ke stažení na internetové stránce: http://www.who.int/gpsc/ssi-guidelines/en/
Celsus Academie voor Betaalbare Zorg, „Cost-effectiveness of policies to limit antimicrobial resistance in Dutch healthcare organisations“ (Nákladová efektivnost politik zaměřených na omezování antimikrobiální rezistence v nizozemských zdravotnických zařízeních), leden 2016. Ke stažení na internetové stránce: https://goo.gl/wAeN3L
Světová zdravotnická organizace, „Global guidelines on the prevention of surgical site infection (Globální pokyny WHO k prevenci infekce v místě chirurgického výkonu), 2016, ke stažení na internetové stránce: http://www.who.int/gpsc/ssi-guidelines/en/
Čl. 8 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 226, 24.8.2013, s. 1).
Jak jej v Nizozemsku vyvinulo Ministerstvo infrastruktury a veřejných staveb, Národní institut veřejného zdraví a životního prostředí (RIVM), vodohospodářský průmysl a orgány vodohospodářské správy.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549), kterým se uplatňují pravidla stanovená ve směrnici Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23); směrnice Rady 91/630/EHS ze dne 19. listopadu 1991, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (Úř. věst. L 340, 11.12.1991, s. 33); směrnice Rady 91/629/EHS ze dne 19. listopadu 1991, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (Úř. věst. L 340, 11.12.1991, s. 28).
Mevius, D. et al., „ESBL-Attribution-Analysis (ESBLAT). Searching for the sources of antimicrobial resistance in humans“ (Hledání příčin antimikrobiální rezistence u lidí), 2018. Viz.: http://www.1health4food.nl/esblat
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí a Evropský úřad pro bezpečnost potravin: https://ecdc.europa.eu/sites/portal/files/media/en/publications/Publications/antimicrobial-resistance-zoonotic-bacteria-humans-animals-food-EU-summary-report-2014.pdf
Mevius, D. et al., ‘ESBL-Attribution-Analysis (ESBLAT). Searching for the sources of antimicrobial resistance in humans’ (Hledání příčin antimikrobiální rezistence u lidí), 2018. Viz.: http://www.1health4food.nl/esblat
Pamer, E. G., ‘Resurrecting the intestinal microbiota to combat antibiotic-resistant pathogens’ (Vzkříšení střevní mikrobioty pro boj proti patogenům rezistentním vůči antibiotikům). Science, svazek. 352, č. 6285, 2016, s. 535–538.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 141/2000 ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění (Úř. věst. L 18, 22.1.2000, s. 1);