Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/2115(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0105/2008

Předložené texty :

A6-0105/2008

Rozpravy :

PV 08/05/2008 - 3
CRE 08/05/2008 - 3

Hlasování :

PV 08/05/2008 - 5.11
CRE 08/05/2008 - 5.11
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0197

Přijaté texty
WORD 60k
Čtvrtek 8. května 2008 - Brusel Konečné znění
Vytvoření rámce pro činnosti zájmových skupin (lobbistů) při orgánech a institucích Evropské unie
P6_TA(2008)0197A6-0105/2008

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. května 2008 k vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech (2007/2115(INI))

Evropský parlament ,

-   s ohledem na čl. 9 odst. 4 jednacího řádu,

-   s ohledem na zelenou knihu "Evropská iniciativa pro transparentnost", kterou předložila Komise (KOM(2006)0194),

-   s ohledem na sdělení komise s názvem Opatření vyvozená ze zelené knihy "Evropská iniciativa pro transparentnost" (KOM(2007)0127),

-   s ohledem na návrh kodexu chování zástupců zájmových skupin, který předložila Komise dne 10. prosince 2007,

-   s ohledem na své rozhodnutí ze dne 17. července 1996 o změně jednacího řádu (působení zástupců zájmových skupin v Evropském parlamentu)(1) ,

-   s ohledem na své rozhodnutí ze dne 13. května 1997 o změně jednacího řádu (kodex chování zástupců zájmových skupin)(2) ,

-   s ohledem článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6–0105/2008),

A.   vzhledem k tomu, že s rozšířením pravomocí Parlamentu se výrazně zvýšilo lobbování v Evropském parlamentu,

B.   vzhledem k tomu, že cílem lobbistické činnosti je ovlivnit nejen politická a legislativní rozhodnutí, ale také rozdělování finančních prostředků Společenství a vynucování právních předpisů,

C.   vzhledem k tomu, že s očekávanou ratifikací Lisabonské smlouvy dojde k posílení pravomocí Parlamentu, který se stane spolutvůrcem právních předpisů téměř v celé šíři běžného legislativního procesu, a soustředí se tak na něj pozornost ještě většího množství zájmových skupin,

D.   vzhledem k tomu, že zástupci zájmových skupin hrají zásadní úlohu v otevřeném a pluralistickém dialogu, na němž je demokratický systém založen, a jsou pro poslance významným zdrojem informací při výkonu jejich mandátu,

E.   vzhledem k tomu, že zástupci zájmových skupin lobbují nejen u poslanců, ale snaží se rovněž ovlivňovat rozhodování Parlamentu tím, že lobbují u úředníků pracujících v sekretariátech parlamentních výborů, zaměstnanců politických skupin a asistentů poslanců,

F.   vzhledem k tomu, že podle odhadů je v Bruselu asi 15 000 jednotlivých lobbistů a 2 500 lobbistických organizací,

G.   vzhledem k tomu, že Komise navrhla, aby byl v rámci její evropské iniciativy pro transparentnost zřízen společný rejstřík zástupců zájmových skupin v orgánech EU,

H.   vzhledem k tomu, že Parlament má vlastní rejstřík lobbistů(3) již od roku 1996 a vlastní kodex chování(4) , který ukládá registrovaným lobbistům povinnost dodržovat vysoké etické normy,

I.   vzhledem k tomu, že v Parlamentu je v současné době přibližně 5 000 registrovaných lobbistů,

J.   vzhledem k tomu, že mezi zájmové skupiny patří místní a vnitrostátní organizace, jejichž činnost regulují členské státy,

Zvyšování transparentnosti Parlamentu

1.   uznává vliv zájmových skupin na rozhodování EU, a považuje proto za zásadní, aby poslancům Evropského parlamentu byla známa totožnost organizací zastupovaných lobbistickými skupinami; zdůrazňuje, že transparentnost a rovný přístup do všech orgánů EU je zcela nezbytným předpokladem legitimity Unie a důvěry jejích občanů; zdůrazňuje, že transparentnost je obousměrný proces, který je zapotřebí jak pro činnost samotných orgánů, tak pro lobbisty; zdůrazňuje, že rovný přístup lobbistických skupin do orgánů EU prohlubuje odborné znalosti, které jsou k dispozici pro fungování Unie; považuje za nezbytné, aby zástupci občanské společnosti měli přístup do evropských orgánů, v první řadě do Evropského parlamentu;

2.   domnívá se, že odpovědnost za získávání vyvážených informací nesou sami poslanci; zdůrazňuje, že je nutné považovat poslance za schopné činit politická rozhodnutí nezávisle na lobbistech;

3.   uznává, že zpravodaj může, pokud to považuje za vhodné (dobrovolně), použít "legislativní stopu", tj. orientační seznam, přikládaný ke zprávám Parlamentu, registrovaných zástupců zájmových skupin, s nimiž byla daná zpráva během přípravy konzultována a kteří ji významným způsobem ovlivnili; považuje za zvláště žádoucí, aby byl tento seznam přikládán k legislativním zprávám; zdůrazňuje nicméně, že pro Komisi je stejně důležité, aby tuto "legislativní stopu" přikládala ke svým legislativním podnětům;

4.   zastává názor, že Parlament musí o tom, do jaké míry zohlední podněty vycházející z občanské společnosti, rozhodovat zcela nezávisle;

5.   bere na vědomí stávající pravidla, která ukládají poslancům povinnost zveřejňovat své finanční zájmy; vyzývá předsednictvo, aby na základě návrhu kvestorů vypracovalo plán, jak dále zlepšit provádění a sledování dodržování pravidel Parlamentu, jež poslanci ukládají povinnost oznámit jakoukoli podporu, která je mu poskytována, ať již se jedná o podporu finanční, personální či materiální(5) ;

6.   bere na vědomí stávající pravidla o meziskupinách, která stanoví povinnost zveřejňovat údaje o financování; vyzývá k větší transparentnosti meziskupin, tzn. ke zveřejnění seznamu všech registrovaných i neregistrovaných meziskupin, které existují, na internetových stránkách Parlamentu, včetně kompletního prohlášení o mimoparlamentní podpoře činnosti meziskupin a prohlášení o širších cílech těchto skupin; zdůrazňuje však, že meziskupiny nelze v žádném případě považovat za orgány Parlamentu;

7.   vyzývá předsednictvo, aby na základě návrhu kvestorů prověřilo způsoby, jak omezit neoprávněný přístup do pater parlamentních budov, v nichž se nacházejí kanceláře poslanců, přičemž přístup veřejnosti do zasedacích místností výborů by měl být omezen pouze za výjimečných okolností;

Návrh Komise

8.   vítá návrh Komise vytvořit v rámci evropské iniciativy pro transparentnost strukturovanější rámec pro činnost zástupců zájmových skupin;

9.   souhlasí s definicí Komise, která lobbování vymezuje jako "činnosti vykonávané s cílem ovlivnit formulování politiky a rozhodovací procesy orgánů EU"; domnívá se, že tato definice je v souladu s čl. 9 odst. 4 jednacího řádu;

10.   zdůrazňuje, že za lobbisty by měly být považovány všechny subjekty, včetně zástupců soukromých a veřejných zájmových skupin, které nejsou součástí orgánů EU, na něž se vztahuje uvedená definice a které pravidelně ovlivňují orgány EU, a mělo by se s nimi zacházet stejným způsobem: profesionální lobbisté, podnikoví lobbisté, nevládní organizace, skupiny odborníků (think-tanky), obchodní sdružení, odborové organizace a organizace zaměstnavatelů, ziskové a neziskové organizace a právníci, pokud je jejich cílem ovlivnění politiky, nikoli poskytování právní pomoci či vedení obhajoby při soudních řízeních nebo poskytování právního poradenství; rovněž však upozorňuje na skutečnost, že tato pravidla se nevztahují na regiony a obce členských států ani na politické strany na vnitrostátní a evropské úrovni a orgány, jejichž právní status vyplývá ze Smluv, pokud plní úlohu a vykonávají úkoly, jež jim Smlouvy ukládají;

11.   v zásadě vítá návrh Komise zřídit "jedno registrační místo", kde by se lobbisté mohli zaregistrovat u Komise i Parlamentu, a vyzývá k tomu, aby Rada, Komise a Parlament přijaly interinstitucionální dohodu o společném povinném rejstříku, který již v Evropském parlamentu de facto existuje, který by platil ve všech orgánech a jehož součástí by bylo úplné finanční prohlášení, společný mechanismus pro vyřazení z rejstříku a společný etický kodex; připomíná však zásadní rozdíly mezi Radou, Komisí a Parlamentem jako orgány; vyhrazuje si proto právo zhodnotit konečný návrh Komise a teprve poté rozhodnout, zda ho podpoří či nikoli;

12.   připomíná, že počet lobbistů s přístupem do Parlamentu musí zůstat v rámci přiměřených mezí; doporučuje proto, aby byl zaveden systém, kdy se lobbisté budou muset zaregistrovat pouze jednou u všech orgánů a každý orgán bude moci rozhodnout, zda konkrétnímu lobbistovi povolí přístup do svých prostor, což umožní Parlamentu i nadále omezovat počet průkazů ke vstupu na čtyři pro každou organizaci či společnost;

13.   vyzývá ke vzájemnému uznání samostatných rejstříků Rady, Komise a Parlamentu, pokud se nepodaří dosáhnout dohody o vytvoření rejstříku společného; navrhuje, aby vzhledem k tomu, že orgány zatím nevytvořily předpoklady pro společný rejstřík, obsahovaly jejich vlastní rejstříky na webových stránkách odkazy na rejstříky ostatních orgánů, aby bylo možné porovnávat údaje o jednotlivých lobbistech; vyzývá generálního tajemníka, aby přesunul seznam zástupců akreditovaných zájmových skupin na snáze přístupné místo na webových stránkách Parlamentu;

14.   navrhuje, aby byla bezodkladně ustavena společná pracovní skupina složená ze zástupců Rady, komisařů a poslanců Evropského parlamentu jmenovaných Konferencí předsedů, která by do konce roku 2008 vyhodnotila dopady společného rejstříku všech lobbistů, kteří chtějí mít přístup do Rady, Komise nebo Parlamentu, a vypracovala společný kodex chování; pověřuje generálního tajemníka, aby provedl příslušné kroky;

15.   naléhavě vyzývá Radu, aby se k případnému společnému rejstříku připojila také; zastává názor, že v souvislosti se záležitostmi, u nichž je uplatňován postup spolurozhodování, je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost působení lobbistů na sekretariát Rady;

16.   bere na vědomí rozhodnutí Komise začít s dobrovolnou registrací a po roce fungování systém vyhodnotit, obává se však, že čistě dobrovolný systém umožní méně zodpovědným lobbistům, aby se plnění svých povinností vyhýbali; vyzývá všechny tři orgány, aby nejpozději do tří let od vytvoření společného rejstříku pravidla pro činnost lobbistů znovu posoudily a určily, zda změněný systém zajišťuje potřebnou transparentnost lobbistické činnosti; je mu znám právní základ povinného rejstříku stanovený Lisabonskou smlouvou a vyjadřuje svoji vůli do té doby spolupracovat s ostatními orgány prostřednictvím interinstitucionální dohody na základě stávajících rejstříků; domnívá se, že pro lobbisty, kteří chtějí mít do orgánů přístup pravidelně, jak je tomu de facto již dnes v Parlamentu, by registrace měla být povinná;

17.   domnívá se, že pravidla upravující metody lobbování musí být dostatečně pružná, aby bylo možné rychle reagovat na změny, neboť tyto metody se neustále vyvíjí;

18.   bere na vědomí návrh kodexu chování zástupců zájmových skupin, který předložila Komise; připomíná Komisi, že Parlament již takový kodex má více než 10 let, a vyzývá ji, aby s Parlamentem projednala vytvoření společných norem; zastává názor, že každý takový kodex by měl obsahovat silný prvek sledování chování lobbistů; zdůrazňuje, že lobbisté, kteří kodex poruší, by měli být postihováni; upozorňuje na to, že je nezbytné vyčlenit dostatečné zdroje (personální a finanční) pro účely ověřování údajů uvedených v rejstříku; domnívá se, že v případě rejstříku Komise je možným postihem dočasné nebo, při závažnějším porušení pravidel, trvalé vyloučení z tohoto rejstříku; zastává názor, že jakmile bude zaveden společný rejstřík, měly by se postihy lobbistů za nedodržení stanovených pravidel týkat přístupu do všech orgánů, pro něž bude rejstřík platit;

19.   zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se uživatel v rejstříku snadno orientoval a aby byl rejstřík k dispozici na internetu: veřejnost musí být schopna rejstřík snadno nalézt a vyhledávat v něm, přičemž v rejstříku musí být uvedeny nejen názvy lobbujících organizací, ale rovněž jména samotných jednotlivých lobbistů;

20.   zdůrazňuje, že by měl rejstřík obsahovat samostatné kategorie, do nichž by byli lobbisté zařazováni podle druhu zájmů, které zastupují (např. profesní sdružení, zástupci firem, odbory, organizace zaměstnavatelů, právnické kanceláře, nevládní organizace atd.);

21.   vítá rozhodnutí Komise požadovat od zástupců zájmových skupin, kteří chtějí být do rejstříku zařazeni, tyto finanční údaje:

   - obrat profesionálních poradenských firem a právnických kanceláří související s lobbováním u institucí EU a poměrný podíl jednotlivých klientů na tomto obratu,
   - odhad nákladů na činnost podnikových lobbistů a obchodních sdružení souvisejících s přímým lobbováním u orgánů EU,
   - celkový rozpočet nevládních organizací a skupin odborníků a přehled hlavních zdrojů jejich financování;

22.   zdůrazňuje, že požadavek na poskytnutí finančních údajů musí platit stejně pro všechny registrované zástupce zájmových skupin;

23.   vyzývá výše uvedenou společnou pracovní skupinu, aby navrhla konkrétní kritéria zahrnující požadavek na poskytnutí finančních údajů, například uvedení výše prostředků vynaložených na lobbování v přiměřených parametrech (přesná čísla nejsou nutná);

24.   vyzývá příslušný výbor, aby připravil případné změny jednacího řádu Parlamentu, které bude nutné provést;

o
o   o

25.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 261, 9.9.1996, s. 75.
(2) Úř. věst. C 167, 2.6.1997, s. 20.
(3) Čl. 9 odst. 4 jednacího řádu.
(4) Článek 3 přílohy IX jednacího řádu.
(5) Článek 2 přílohy I jednacího řádu.

Poslední aktualizace: 25. listopadu 2008Právní upozornění