Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Zpráva o evropské digitální konkurenceschopnosti: hlavní úspěchy strategie i2010 v období 2005–2009“ (KOM(2009)0390),

–   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o přeshraničním elektronickém obchodu mezi podniky a spotřebiteli v EU (KOM(2009)0557),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2006 o evropské informační společnosti pro růst a zaměstnanost(1),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2007 nazvané „K evropské politice rádiového spektra“(2),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2007 o vytváření evropské politiky širokopásmového připojení(3),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 21. června 2007 o důvěře spotřebitelů v digitálním prostředí(4),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0066/2010),

A.   vzhledem k tomu, že informační a komunikační technologie (IKT) pronikají prakticky do všech oblastí života a jsou neoddělitelně spjaty s naší touhou po prosperujícím a konkurenceschopném hospodářství, zachování životního prostředí a demokratičtější, otevřenější a integrovanější společnosti,

B.   vzhledem k tomu, že Evropa by měla zaujímat vedoucí postavení při vývoji a používání IKT, z čehož budou mít prospěch její občané a podniky; vzhledem k tomu, že využívání IKT pomáhá při řešení současných strukturálních úkolů, a tak umožňuje dosáhnout udržitelného hospodářského růstu,

C.   vzhledem k tomu, že Evropa může z této digitální revoluce těžit jen tehdy, pokud do ní zapojí všechny občany EU a umožní jim plně se podílet na digitální společnosti a pokud v centru zájmu politických opatření bude stát člověk; vzhledem k tomu, že tuto digitální revoluci již nelze považovat za přirozený vývoj pramenící z průmyslové minulosti, ale spíše za proces radikální transformace,

D.   vzhledem k tomu, že rozvoj digitální společnosti by měl být všeobsažný a přístupný všem občanům EU a že by ho měly podpořit účinné politiky, které se zaměří na překlenutí digitální propasti v EU, čímž umožní více občanům ovládajícím práci s internetem plně těžit z příležitostí nabízených IKT,

E.   vzhledem k tomu, že ačkoli je širokopásmové připojení dostupné více než 90 % obyvatel EU, využívá ho pouze 50 % domácností,

F.   vzhledem k tomu, že konkurence na trzích s komunikačními technologiemi je významná pro zajištění toho, aby uživatelé mohli maximálně těžit z širokého výběru kvalitních služeb za nízké ceny,

G.   vzhledem k tomu, že potenciál Evropy je neoddělitelně spjat s dovednostmi jejích obyvatel, pracovníků a organizací; vzhledem k tomu, že bez dovedností mohou mít technologie a infrastruktura v oblasti IKT jen omezený hospodářský a sociální přínos,

H.   vzhledem k tomu, že IKT mohou být mimořádně účinným prostředkem v úsilí o šíření pozitivního a udržitelného rozvoje do zemí po celém světě a pro boj proti chudobě a sociálním a ekonomickým nerovnostem,

I.   vzhledem k tomu, že nebudou-li mít občané dostatečnou důvěru v právní rámec upravující nový digitální prostor, nebudou v něm ani spolupůsobit, vyjadřovat svobodně své názory nebo se účastnit příslušných operací; vzhledem k tomu, že základní podmínkou důvěry občanů je záruka a dodržování základních práv v této oblasti; vzhledem k tomu, že základní podmínkou pro získání důvěry podniků je záruka ochrany práv duševního vlastnictví a dalších práv,

J.   vzhledem k tomu, že vzrostla kyberkriminalita, jako je podněcování k terorismu, trestné činy z nenávisti a dětská pornografie, a ohrožuje jednotlivce včetně dětí,

K.   vzhledem k tomu, že evropský kulturní a tvůrčí průmysl hraje zásadní úlohu nejen při podpoře kulturní rozmanitosti, plurality sdělovacích prostředků a participativní demokracie v Evropě, ale že představuje rovněž důležitý motor udržitelného růstu a hospodářského oživení Evropské unie; vzhledem k tomu, že při diskusi o vytvoření jednotného trhu v tvůrčích odvětvích je třeba věnovat zvláštní pozornost kulturním a jazykovým odlišnostem,

L.   vzhledem k tomu, že evropská demokratická společnost, účast občanů na veřejné diskusi a přístup k informacím v digitálním světě závisí na dynamickém a vzájemně si konkurujícím tisku jakožto čtvrtém pilíři demokracie,

M.   vzhledem k tomu, že nedostatečný pokrok při vývoji, šíření a používání IKT zavinil zpoždění hospodářského růstu a produktivity, a vzhledem k tomu, že začínající podniky se silným růstovým potenciálem, jež jsou činné v oblasti IKT, mají problém si vybudovat silné tržní pozice,

N.   vzhledem k tomu, že soukromý i veřejný sektor musí investovat do inovativních platforem a služeb, jako je například cloud computing, elektronické zdravotnictví, inteligentní měřiče, inteligentní mobilita atd.; vzhledem k tomu, že posilování jednotného evropského trhu zvýší zájem o investice do evropského hospodářství a evropských trhů a povede k dalším úsporám z rozsahu,

O.   vzhledem k tomu, že jsme ještě v Evropě nevytvořili plně fungující jednotný digitální trh s internetovými a komunikačními službami; vzhledem k tomu, že volnému pohybu digitálních služeb a přeshraničnímu elektronickému obchodování v dnešní době výrazně brání nejednotné předpisy na vnitrostátní úrovni; vzhledem k tomu, že pro evropské společnosti i veřejné služby bude mít používání pokročilých služeb a aplikací IKT hospodářský a sociální přínos,

P.   vzhledem k tomu, že internet je sice nejrychleji rostoucím maloobchodním kanálem, ale v EU se zvětšuje propast mezi vnitrostátním a přeshraničním elektronickým obchodováním; vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení o přeshraničním elektronickém obchodování mezi podniky a spotřebiteli v EU (KOM(2009)0557) poukazuje na značný potenciál výrazných úspor, které může občanům EU přinést přeshraniční obchodování po internetu,

1.   vyzývá Komisi, aby pro oblast digitálních technologií předložila návrh ambiciózního pracovního programu a akčního plánu, které Evropě umožní vyvíjet se v otevřenou a prosperující digitální společnost, která všem občanům EU přinese ekonomické, sociální a kulturní možnosti; navrhuje, aby se tento nový program nazýval „agenda 2015.eu“ a aby se opíral o vývojovou spirálu 2015.eu;

2.   zdůrazňuje, že je důležité nadále usilovat o univerzální a vysokorychlostní přístup všech občanů a spotřebitelů k internetu prostřednictvím pevného i mobilního připojení a současně v zájmu spotřebitelů zaručit konkurenci; zdůrazňuje, že za tímto účelem jsou potřebné cílené politiky podporující hospodářskou soutěž, účinné investice do nových, posílených přístupových infrastruktur a jejich inovace a volbu přístupu ze strany spotřebitelů za spravedlivých podmínek a za konkurenční ceny pro všechny občany bez ohledu na to, kde žijí, takže žádný evropský občan nebude čelit vyloučení;

3.   je přesvědčen, že do roku 2013 by měly mít všechny domácnosti v EU přístup k širokopásmovému internetu, a to za konkurenční ceny; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily veškeré dostupné politické nástroje sloužící k vybudování širokopásmové sítě pro všechny evropské občany a aby za tímto účelem využily mimo jiné evropské strukturální fondy a digitální dividendy s cílem rozšířit mobilní širokopásmové pokrytí a zvýšit jeho kvalitu; dále vyzývá členské státy, aby dodaly nový impuls evropské strategii v oblasti vysokorychlostních širokopásmových sítí, zejména aktualizací vnitrostátních cílů pro širokopásmové a vysokorychlostní pokrytí;

4.   konstatuje, že v pravidlech pro státní podporu existují určité nejasnosti, které se mohou odrazit na poskytování širokopásmových služeb podporovaných Společenstvím, zejména pokud jde o schopnost veřejných orgánů sjednotit své nároky na síť jako základ pro nové investice; žádá Komisi, aby začala tyto problémy bezodkladně řešit;

5.   připomíná, že zvláštní pozornost by měla být věnována venkovským oblastem, oblastem procházejícím transformací průmyslu a regionům, které se vyznačují vážným a trvalým znevýhodněním přírodní nebo demografické povahy, zejména nejvzdálenějším regionům; domnívá se, že má-li být pro obyvatele těchto regionů účinně zaveden širokopásmový internet a efektivně zpřístupněn v přijatelném časovém horizontu a s přiměřenými náklady, mohou vhodné řešení představovat bezdrátové technologie, včetně satelitů, které umožňují okamžité univerzální připojení k internetové páteřní síti;

6.   připomíná, že povinnosti univerzální služby odpovídají minimálnímu souboru služeb stanovené kvality, k nimž by měly mít přístup všichni koncoví uživatele za přijatelnou cenu, aniž by narušovaly trh nebo dále zatěžovaly spotřebitele a provozovatele; důrazně vyzývá Komisi k bezodkladnému vypracování dlouho očekávané revize univerzální služby;

7.   zdůrazňuje, že je důležité, aby byl pro koncové uživatele s postižením zajištěn rovnocenný přístup k síti na stejné úrovni, jakou mají k dispozici ostatní koncoví uživatelé, jak požadoval Evropský parlament ve své revizi směrnice o univerzální službě a právech uživatelů; žádá Komisi, aby v „agendě 2015.eu“ v nejvyšší možné míře zohlednila potřeby uživatelů s postižením;

8.   vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadu s cílem zjistit, jak lze realizovat přenositelnost telefonního čísla v rámci celé EU;

9.   zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby Evropa i nadále zůstala „mobilním světadílem“ a aby se do roku 2015 stalo 75 % předplatitelů mobilních služeb uživateli širokopásmových sítí s přístupem k vysokorychlostním bezdrátovým službám;

10.   připomíná, že je nutné urychlit harmonizované a nediskriminační zavádění spektra digitální dividendy, aniž by tím utrpěly stávající a zdokonalené vysílací služby;

11.   vyzývá Komisi, aby se prostřednictvím Výboru pro rádiové spektrum zabývala praktickými a technickými požadavky pro zajištění včasné a flexibilní dostupnosti spektra, a umožnila tím zavést nové technologie a služby, jako jsou mobilní širokopásmové sítě; vyzývá Komisi, aby informovala o hospodářské soutěži a vývoji na trzích se spektrem;

12.   zdůrazňuje potřebu dalšího posouzení a výzkumu možného vzájemného působení mezi stávajícími a budoucími uživateli spektra, aby se zmírnily případné negativní dopady na spotřebitele;

13.   domnívá se, že s rostoucím počtem internetových připojení by členské státy měly usilovat o to, aby do roku 2015 bylo 50 % a do roku 2020 100 % domácností v EU připojeno k vysokorychlostním sítím, což bude moci koncový uživatel pocítit na spolehlivém a vylepšeném výkonu v souladu se svými očekáváními a potřebami; připomíná, že má-li být dosaženo těchto cílů, je velmi důležitý vhodný politický rámec, který umožní soukromé investice a současně ochrání hospodářskou soutěž a posílí výběr spotřebitelů;

14.   důrazně vyzývá členské státy, aby ještě před stanoveným termínem provedly ve vnitrostátních předpisech nový regulační rámec v oblasti elektronických komunikací, aby ho plně prosazovaly a aby vnitrostátním regulačním orgánům udělily potřebné pravomoci; zdůrazňuje, že nový rámec vytváří předvídatelné a soudržné právní prostředí podporující investice a konkurenceschopné trhy pro sítě, produkty a služby IKT, čímž přispívá k vytvoření silnějšího jednotného trhu pro služby informační společnosti; trvá na tom, aby veškeré pokyny ohledně uplatňování telekomunikačního balíčku pro přístup k sítím příští generace plně zohlednily koncepce zavedené ve směrnicích, jejichž cílem je posílit zavedení těchto sítí;

15.   domnívá se, že je nezbytné zvýšit účinnost koordinace v oblasti regulace, a že by tedy měl být co nejdříve plně zprovozněn Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC);

16.   vyzývá zúčastněné subjekty, aby přijaly otevřené modely pro zavádění komunikačních sítí s cílem podpořit inovace a podnítit poptávku;

17.   připomíná, že je nutné, aby právní úprava byla transparentní a předvídatelná, a vyzývá Komisi, aby při přípravě legislativních i nelegislativních iniciativ i nadále zohledňovala zásady lepší právní úpravy, a to zejména prostřednictvím cílených a včasných posouzení dopadu;

18.   připomíná, že interoperabilita a dostupnost jsou vzájemně propojené a jsou základními kameny, na nichž bude vybudována účinná informační společnost, aby tak produkty, infrastruktura a služby byly interoperabilní a Evropané měli přístup ke službám a údajům bez ohledu na použitý software;

19.   trvá na tom, že ovládání digitálních technologií má zásadní význam pro inkluzívní digitální společnost a že všichni občané EU by měli mít možnost osvojit si potřebné digitální dovednosti a měli by k tomu být rovněž podněcováni; zdůrazňuje, že znalost digitálních technologií by mohla znevýhodněným osobám (např. starším občanům a lidem s nízkými příjmy) pomoci v začlenění do společnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyřešily rozdíly mezi různými společenskými skupinami z hlediska digitální gramotnosti a používání internetu, které bývají označovány jako tzv. vznikající druhotná digitální propast; zdůrazňuje významný závazek snížit do roku 2015 digitální negramotnost a nedostatečnou kvalifikaci o polovinu;

20.   vyzývá k dodržování zásad transparentnosti, dostupnosti a rovných příležitostí při používání systémů IKT tak, aby byly vstřícnější pro co největší počet evropských občanů;

21.   zdůrazňuje, že do všech základních a středních škol musí mít do roku 2013 zaveden spolehlivý a kvalitní internet a do roku 2015 vysokorychlostní připojení k internetu, přičemž tento projekt bude ve vhodných případech podpořen v rámci regionální politiky a politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že odborná příprava v oblasti IKT a elektronické učení by se měly stát nedílnou součástí celoživotního vzdělávání, neboť umožňují vytvářet lepší a dostupnější vzdělávací programy a programy odborné přípravy;

22.   uznává význam výuky po internetu (e-learning) jako vzdělávací metody přizpůsobené inovacím v oblasti IKT, která může uspokojit potřeby lidí, kteří nemají snadný přístup k běžným vzdělávacím metodám, avšak zdůrazňuje , že nezbytnou podmínkou je výměna informací mezi učiteli, studenty a dalšími zúčastněnými stranami. domnívá se, že je třeba podporovat také mezinárodní výměny studentů, aby vzdělávací zařízení mohla získat zpět svou významnou úlohu při budování porozumění mezi národy;

23.   doporučuje, aby byl do vzdělávacích systémů ještě před základním stupněm školní docházky zaveden společně s výukou cizích jazyků koncept digitální gramotnosti, jehož cílem by bylo vychovat obratné uživatele v co nejranějším věku;

24.   zdůrazňuje, že je důležité vybavit občany EU digitálními dovednostmi a pomoci jim tak v plné míře využívat výhod internetu a zapojit se do digitální společnosti; znovu zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby znalosti, dovednosti, kompetence a tvořivost evropské pracovní síly byly na nejvyšší světové úrovni a neustále zdokonalovány; domnívá se, že politiky EU by se měly soustředit na digitální gramotnost a odborné znalosti, neboť jsou hlavní hybnou silou evropské inovační společnosti;

25.   navrhuje zavést „akční plán pro digitální gramotnost a začlenění“ na úrovni EU i členských států, který bude zahrnovat zejména: možnosti specifické odborné přípravy v oblasti digitální gramotnosti pro nezaměstnané a skupiny, jimž hrozí vyloučení, pobídky pro iniciativy v soukromé sféře, které se zaměřují na vyškolení všech zaměstnanců v oblasti digitálních dovedností, celoevropskou iniciativu „Be smart online!“ („Na síti s přehledem!“), která by obeznámila všechny studenty, včetně účastníků celoživotního vzdělávání a odborné profesní přípravy, s bezpečným používáním IKT a služeb online, a jednotný systém certifikace IKT na úrovni EU;

26.   vyzývá členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření, která budou sloužit jako podnět mladým pracovníkům, aby si zvolili oblast IKT za svou profesní dráhu; vyzývá členské státy, aby v národních vzdělávacích programech pro žáky základních škol mezi tím začaly klást větší důraz na přírodní vědy, jako je matematika a fyzika; zastává názor, že vzhledem ke skutečné a naléhavé potřebě učinit kroky, které povedou k uspokojení evropské poptávky po dovednostech v IKT již v krátkodobém a střednědobém výhledu, bude zapotřebí vytvořit lepší databázi pro sledování elektronických dovedností; vyzývá orgány EU, aby přijaly další opatření pro vytvoření takové databáze;

27.   zdůrazňuje, že všichni občané EU by měli být informováni o svých základních digitálních právech a povinnostech prostřednictvím evropské charty práv občanů a spotřebitelů v digitálním prostředí; domnívá se, že tato charta by měla konsolidovat acquis Společenství a zejména práva uživatelů týkající se ochrany soukromí, zranitelných uživatelů a digitálního obsahu a zajištění náležité interoperability; opětovně zdůrazňuje, že práva v digitálním prostředí by měla být vnímána v celkovém kontextu základních práv;

28.   je pevně přesvědčen, že ochrana soukromí má klíčový význam a že by všichni uživatelé měli mít kontrolu nad svými osobními údaji i „právo být zapomenut“; důrazně vyzývá Komisi, aby se zabývala nejen otázkami ochrany údajů a soukromí jako takovými, ale aby v tomto kontextu zohlednila zejména konkrétní potřeby nezletilých a mladistvých; vyzývá Komisi, aby předložila návrh na přizpůsobení směrnice o ochraně údajů současnému digitálnímu prostředí;

29.   vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále usilovaly o zlepšení digitální bezpečnosti, potíraly počítačovou kriminalitu a spamy, upevnily důvěru uživatelů a zabezpečily kybernetický prostor Evropské unie proti všem formám trestné činnosti a přestupků; vyzývá Komisi a členské státy, aby se v této oblasti účinně angažovaly a posilovaly mezinárodní spolupráci; připomíná členským státům, že téměř polovina z nich dosud neratifikovala Úmluvu Rady Evropy o kyberkriminalitě, a vyzývá všechny dotčené členské státy, aby tuto úmluvu ratifikovaly a uplatňovaly;

30.   žádá členské státy, aby přijaly opatření, která umožní, aby všichni občané v Evropě měli přístup k bezpečné elektronické identifikaci;

31.   trvá na zajištění otevřeného internetu, v jehož rámci mají občané a firemní uživatelé právo na přístup k informacím a jejich šíření nebo používání zvolených aplikací a služeb, jak stanoví nový regulační rámec; vyzývá Komisi, Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a vnitrostátní regulační orgány, aby prosazovaly ustanovení o „neutralitě internetu“, bedlivě sledovaly jejich uplatňování a do konce roku 2010 o tom podaly zprávu Evropskému parlamentu; domnívá se, že v právních předpisech EU by mělo být zachováno ustanovení o „prostém přenosu“ zavedené směrnicí 2000/31/ES o elektronickém obchodu, neboť představuje zásadní prvek umožňující svobodnou a otevřenou hospodářskou soutěž na digitálním trhu;

32.   zdůrazňuje, že pluralita, svoboda tisku a respektování kulturní rozmanitosti jsou základními hodnotami a cíli Evropské unie; vyzývá proto Evropskou komisi, aby zajistila, aby všechny navrhované politiky EU těmto hodnotám a cílům odpovídaly;

33.   vítá rychlé zavedení právních předpisů týkajících se roamingu; zdůrazňuje, že třeba i nadále nepřetržitě sledovat ceny mobilních roamingových služeb v EU, včetně cen za datový roaming; vyzývá úřad BEREC k vypracování nezávislé analýzy metod, které nejsou založeny na regulaci cen a přicházejí v úvahu pro vytvoření konkurenčního vnitřního trhu s roamingem; vyzývá Komisi, aby do roku 2013 na základě této analýzy a vlastní revize navrhla dlouhodobé řešení problému roamingu s cílem zajistit fungující a konkurenční vnitřní trh s roamingem orientovaný na spotřebitele, a tak i snížení cen;

34.   zdůrazňuje, že digitální služby mohou přispět k tomu, aby Evropa plně využívala možnosti vnitřního trhu; vyzývá k vypracování účinné politiky pro vytvoření jednotného digitálního trhu, díky němuž budou online služby konkurenceschopnější, dostupnější a transparentnější a budou snáze nabízeny přes hranice a současně se zajistí nejvyšší možná úroveň ochrany spotřebitelů a ukončí diskriminace na základě území; vyzývá orgány EU, aby do roku 2013 odstranily největší právní a správní překážky pro přeshraniční transakce prováděné online; vyzývá Komisi, aby podpořila prováděné hodnocení acquis Společenství týkající se jednotného digitálního trhu a aby navrhla cílená legislativní opatření k odstranění největších překážek;

35.   vyzývá k vypracování studie o harmonizovaných pravidlech EU, která podpoří společný trh tzv. cloud-computingu a internetový obchod;

36.   vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení opatření k dalšímu zvýšení transparentnosti podmínek přeshraničního obchodu přes internet a účinnosti přeshraničního prosazování a domáhání se práv; zdůrazňuje, že úspěšné rozvinutí elektronického obchodu závisí na efektivní distribuci výrobků a služeb, a proto upozorňuje, že je třeba rychle provést třetí směrnici o poštovních službách (2008/6/ES);

37.   je přesvědčen, že členské státy by měly podnikům zajistit potřebné digitální prostředí, zejména pak malým a středním podnikům; vyzývá členské státy, aby na svém území vytvořily jediné kontaktní místo pro DPH s cílem usnadnit malým a středním podnikům a podnikatelům přeshraniční elektronický obchod, a vyzývá Komisi, aby podpořila běžné používání elektronických faktur;

38.   vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby do roku 2015 bylo nejméně 50 % všech veřejných zakázek zadáváno elektronicky, jak stanoví akční plán schválený na konferenci ministrů o elektronické správě, která se konala v Manchesteru v roce 2005;

39.   zastává názor, že směrnice ustavující právní rámec pro informační společnost se téměř deset let od svého přijetí zdají zastaralé kvůli složitějšímu internetovému prostředí, zavádění nových technologií a skutečnosti, že osobní údaje občanů EU jsou ve stále větší míře zpracovávány mimo EU; domnívá se, že zatímco právní otázky vyplývající z některých směrnic lze vyřešit pomocí dodatečné aktualizace, u jiných směrnic musí být provedena důkladná revize, a že je nutné přijmout mezinárodní rámec pro ochranu údajů;

40.   zdůrazňuje potenciální přínos, který může mít digitalizace veřejných služeb pro občany a podniky (elektronická správa), neboť tyto služby bude možné poskytovat efektivněji a individuální formou; vyzývá členské státy, aby využily nástrojů IKT ke zvýšení transparentnosti kroků přijímaných vládními orgány a posílení jejich odpovědnosti, k dosažení participativnější demokracie, na níž se budou podílet všechny socioekonomické skupiny, ke zlepšení informovanosti nových uživatelů a k budování důvěry; vyzývá členské státy, aby vypracovaly národní plány pro digitalizaci veřejných služeb, které by měly obsahovat cíle a opatření týkající se zavedení všech veřejných služeb online a jejich zpřístupnění osobám s postižením;

41.   zdůrazňuje význam širokopásmové sítě pro zdraví evropských občanů, neboť umožní využívat účinné technologie pro poskytování zdravotnických informací, zvýší kvalitu péče a rozšíří její zeměpisný dosah na venkovské ostrovní, horské a řídce osídlené oblasti, usnadní domácí péči a omezí zbytečné léčebné postupy a nákladné přesuny pacientů; připomíná, že širokopásmové připojení může také pomoci chránit evropské občany, protože usnadní šíření informací o veřejné bezpečnosti, bezpečnostních postupech, reakcích na katastrofy a procesech obnovy;

42.   zdůrazňuje, že IKT jsou zvláště důležité pro osoby s postižením, protože pro své každodenní aktivity potřebují účinnější technickou pomoc než ostatní občané; domnívá se, že osoby s postižením mají právo využívat za rovných podmínek rychle vyvíjené produkty a služby založené na nových technologiích, neboť jim umožňují účast na integrované informační společnosti bez bariér;

43.   zdůrazňuje, že je třeba propracovat „pátou svobodu“, čímž se umožní volný oběh obsahu a vědomostí, a do roku 2015 vytvořit jednotný a uživatelsky vstřícný právní rámec pro přístup k digitálnímu obsahu v Evropě, který by zvýšil jistotu spotřebitelů a nalezl rovnováhu mezi zájmy držitelů práv a přístupem široké veřejnosti k obsahu a vědomostem; vzhledem k tempu technologického vývoje důrazně vyzývá Komisi, aby urychlila diskusi o právech duševního vlastnictví a zhodnotila dopad ustanovení EU týkající se těchto práv uvedených článku 118 Smlouvy o fungování EU s cílem zajistit jednotnou ochranu práv duševního vlastnictví v celé Unii, a to nejen na internetu;

44.   uznává, že evropský tvůrčí a kulturní průmysl hraje významnou úlohu nejen při podpoře kulturní rozmanitosti, plurality sdělovacích prostředků a participativní demokracie v Evropě, ale je i významnou hnací silou místního udržitelného růstu, a může tedy hrát rozhodující roli při hospodářské obnově EU; je si vědom potřeby podporovat prostředí, které bude i nadále stimulovat tvůrčí činnost; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby ve všech politických iniciativách týkajících programu digitalizace uplatňovala Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů;

45.   zdůrazňuje, že evropská digitální agenda musí v EU podporovat produkci a šíření velmi kvalitního a kulturně rozmanitého obsahu s cílem stimulovat všechny občany EU k využívání digitálních technologií, např. internetu, a jejich prostřednictvím pro občany EU zajistit maximální kulturní a sociální přínos; doporučuje, aby byla na úrovni EU zahájena informační kampaň, která by zvýšila povědomí občanů zejména o vytváření a šíření digitálního kulturního obsahu; vyzývá Komisi, aby v rámci svého legislativního pracovního programu zvážila, zda by členské státy mohly na šíření kulturního obsahu po internetu uplatňovat sníženou sazbu DPH;

46.   zdůrazňuje, že internet nejen nabízí mnoho nových příležitostí k šíření obsahu tvořivé činnosti a přístup k němu, ale vytváří i nové nesnadné úkoly, jak zabezpečit kybernetický prostor Evropské unie proti novým formám trestné činnosti a přestupků; konstatuje, že sankce, jakožto jeden z nástrojů prosazování autorských práv, by měly být v zásadě zaměřeny spíše na případy porušování těchto práv za komerčním účelem než na jednotlivé občany;

47.   je přesvědčen, že vzhledem k novým technologiím, novým digitálním nosičům a měnícímu se chování spotřebitelů musí EU podpořit dodavatelské hledisko politik a zvážit, jakým směrem se bude ubírat další udílení licencí a pravidel pro udílení práv; žádá zdokonalený, účinnější a důslednější transparentní systém správy a udílení práv v souvislosti s hudebními a audiovizuálními díly a větší transparentnost a hospodářskou soutěž mezi kolektivními správci autorských práv;

48.   zdůrazňuje, že v rámci nové digitální agendy je třeba věnovat větší pozornost digitalizaci jedinečného kulturního dědictví Evropy a zlepšení přístupu občanů k tomuto dědictví; naléhavě žádá členské státy, aby politiku EU v oblasti digitalizace náležitě finančně podpořily, a současně nabádá Komisi a členské státy, aby nalezly vhodná řešení stávajících právních překážek;

49.   vyjadřuje hluboké znepokojení ohledně budoucnosti projektu evropské digitální knihovny, nedojde-li k radikálním změnám v digitálním formátu knihovny, řízení, účinnosti, proveditelnosti a užitečnosti a k masivní medializaci projektu;

50.   domnívá se, že současně s důsledným zaváděním IKT je nesmírně důležité podporovat odborný výzkum IKT a veřejné a soukromé investice do vysoce rizikového kolektivního výzkumu a inovací v oblasti IKT; zdůrazňuje, že Evropa musí být mezi špičkou ve vývoji internetových technologií, aplikace cloud computing, inteligentních prostředí, hyperpočítačů a nízkouhlíkových aplikací IKT; navrhuje, aby v rámci dalšího finančního výhledu byl zdvojnásoben rozpočet EU na výzkum v oblasti IKT a čtyřnásobně zvýšen rozpočet na zavádění IKT;

51.   vyjadřuje politování nad tím, že pokud jde o přilákání, rozvoj a udržení akademických talentů v oblasti IKT, Evropa nadále zaostává za ostatními předními trhy a trpí značným odlivem mozků v důsledku lepších pracovních podmínek pro akademické a výzkumné pracovníky v USA; zdůrazňuje, že k řešení tohoto problému musí Evropa spolupracovat s akademickou obcí i průmyslem a vytvořit atraktivní program profesního rozvoje podporující nepostradatelnou úlohu vědecké výzkumné obce v široce založené inovační strategii IKT na světové úrovni;

52.   domnívá se, že do roku 2015 musí být všechny evropské výzkumné instituce a infrastruktury propojeny vysokorychlostními komunikačními sítěmi třídy Gbps, které pro evropskou výzkumnou obec vytvoří vnitřní síť;

53.   žádá, aby v EU bylo zvýšeno úsilí o používání software s otevřeným zdrojovým kódem;

54.   žádá o nové investice do výzkumu s cílem zlepšit používání stávajících digitálních nástrojů, a zaručit tak všem občanům přístup ke kulturnímu obsahu;

55.   vyjadřuje znepokojení nad byrokratickými postupy rámcového programu EU; vyzývá Komisi, aby nadměrnou administrativní zátěž odstranila tím, že postupy rámcového programu přepracuje, aniž by tento program ohrozila, a že vytvoří panel uživatelů;

56.   vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy posoudila, jakým způsobem směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES o zadávání veřejných zakázek a provádění těchto směrnic podporují výzkum a inovace, a aby v případě potřeby určila osvědčené postupy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily vypracování ukazatelů inovace v oblasti veřejných zakázek;

57.   připomíná, že budoucí konkurenceschopnost Evropy a její kapacita zotavit se ze současné hospodářské krize závisí do značné míry na tom, zda bude schopna všeobecně a efektivně zavést v podnicích IKT; konstatuje však, že malé a střední podniky stále velmi zaostávají za velkými podniky, a upozorňuje zejména na to, že drobným a malým podnikům by měly být poskytnuty záruky, že nebudou vyloučeny z přínosů plynoucích z rozvoje IKT; žádá členské státy a Komisi, aby více podpořily malé a střední podniky ve využívání nástrojů IKT sloužících ke zvýšení jejich produktivity;

58.   vyzývá Komisi, aby předložila digitální plán na podporu obchodních příležitostí na internetu, který bude zaměřen především na nabízení alternativ lidem, kteří nedávno v důsledku finanční krize přišli o práci; domnívá se, že tento plán by měl sestávat z finančně dostupného softwaru a hardwaru spolu s bezplatným připojením na internet a zdarma poskytovaným poradenstvím;

59.   domnívá se, že agenda 2015.eu by se měla zaměřit na integraci IKT s cílem vybudovat hospodářství s nízkými emisemi uhlíku; vyzývá, aby technologie IKT byly využívány v zájmu cílů, které si EU předsevzala splnit do roku 2020 v rámci strategie pro změnu klimatu; domnívá se, že mezi klíčové iniciativy agendy 2015.eu by mělo patřit zavádění aplikací, jako jsou inteligentní sítě pro distribuci energie, inteligentní měření, inteligentní mobilita, inteligentní automobily, inteligentní vodohospodářství a elektronické zdravotnictví; zdůrazňuje také, že do roku 2015 by se měla snížit uhlíková stopa odvětví IKT o 50 %;

60.   zastává názor, že hnací silou mezinárodního obchodu by měla být zásada spravedlivého obchodování s cílem dosáhnout řádné rovnováhy mezi otevíráním trhů a oprávněnou ochranou různých hospodářských odvětví, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována pracovním a sociálním podmínkám;

61.   domnívá se, že základními předpoklady účinné realizace agendy 2015.eu je její přijetí na všech politických a geografických úrovních (EU a vnitrostátní a regionální úroveň) v duchu víceúrovňové správy, jakož i její politické zviditelnění; v této souvislosti navrhuje, aby se pravidelně pořádaly summity o digitální agendě, které by hodnotily pokrok dosažený na úrovni Unie a členských států a obnovovaly politický impuls;

62.   upozorňuje Komisi zejména na nutnost promyšleně stanovit konkrétní, měřitelné, přiměřené, realistické a časově vymezené cíle a přijmout akční plán, který zmobilizuje všechny vhodné nástroje EU: finanční prostředky, právně nevynutitelné předpisy a případně cílené právní předpisy ve všech relevantních oblastech politiky (tzn. politiky v oblasti elektronické komunikace, vzdělávání, výzkumu, inovací a soudržnosti); žádá Komisi, aby prováděla pravidelný přezkum výsledků strategie 2015.eu, při němž by se měla opírat o široký soubor ukazatelů umožňující kvantitativní a kvalitativní analýzu sociálních a hospodářských dopadů; vyzývá Komisi a členské státy, aby v této oblasti zajistily náležitou koordinaci mezi programem EU a vnitrostátními a regionálními programy;

63.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. C 291 E, 30.11.2006, s. 133. (2) Úř. věst. C 287 E, 29.11.2007, s. 364. (3) Úř. věst. C 146E, 12.6.2008, s. 87. (4) Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 370.