Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2012/2030(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0341/2012

Předložené texty :

A7-0341/2012

Rozpravy :

PV 10/12/2012 - 21
CRE 10/12/2012 - 21

Hlasování :

PV 11/12/2012 - 8.3
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0468

Přijaté texty
PDF 221kWORD 53k
Úterý 11. prosince 2012 - Štrasburk Konečné znění
Dotvoření jednotného difgitálního trhu
P7_TA(2012)0468A7-0341/2012

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2012 o dotvoření jednotného digitálního trhu (2012/2030(INI))

Evropský parlament ,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 3. října 2012 s názvem „Akt o jednotném trhu II“ (COM(2012)0573),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 4. června 2012 o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu (COM(2012)0238),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. května 2012 s názvem „Hodnotící zpráva o spotřebitelských trzích ukazuje, kde v Evropě jsou spotřebitelské podmínky nejlepší – sedmé vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských podmínkách“ (SWD(2012)0165),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2012 o strategii k posílení práv zranitelných spotřebitelů(1) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2012 o hodnotící zprávě o vnitřním trhu(2) ,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. května 2012 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Evropský program pro spotřebitele – zvýšení důvěry a podpora růstu“(COM(2012)0225),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 22. května 2012 s názvem „Zpráva o spotřebitelské politice (červen 2010 – prosinec 2011)“ (SWD(2012)0132), doprovázející sdělení „Evropský program pro spotřebitele – zvýšení důvěry a podpora růstu“ (COM(2012)0225),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. května 2012 s názvem „Evropská strategie pro internet lépe uzpůsobený dětem“ (COM(2012)0196),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. dubna 2012 s názvem „Strategie pro elektronické zadávání veřejných zakázek“ (COM(2012)0179),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. ledna 2012 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů) (COM(2012)0011),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. ledna 2012 s názvem „Soudržný rámec pro posílení důvěry v jednotný digitální trh elektronického obchodu a on-line služeb“ (COM(2011)0942),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o nové strategii spotřebitelské politiky(3) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o on-line hazardních hrách na vnitřním trhu(4) ,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES(5) ,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Spotřebitelé na období 2014–2020 (COM(2011)0707) a související dokumenty (SEC(2011)1320 a SEC(2011)1321),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o mobilitě a začlenění osob se zdravotním postižením a o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020(6) ,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. října 2011, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy (COM(2011)0665),

–  s ohledem na sdělení Komise z 21. října 2011 s názvem „Zajistit, aby trhy pracovaly pro spotřebitele – šesté vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích“ (SEC(2011)1271),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2011 o účinnějším a spravedlivějším maloobchodním trhu(7) ,

–  s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 7. dubna 2011 s názvem „Posílení pravomocí spotřebitelů EU“ (SEC(2011)0469),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. března 2011 s názvem „Spotřebitelé na jednotném trhu jako doma – páté vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských podmínkách“ (SEC(2011)0299),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropské radě s názvem „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2010 o dopadu reklamy na chování spotřebitelů(8) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. září 2010 o dotvoření vnitřního trhu pro elektronický obchod(9) ,

–  s ohledem na směrnici Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o pravidla fakturace(10) ,

–  s ohledem na rozsudky ESD o Googlu (ve spojených věcech C-236/08 až C-238/08, rozsudek ze dne 23. března 2010) a BergSpechte (věc C-278/08, rozsudek ze dne 25. března 2010), jež vymezují pojem „běžně informovaného a přiměřeně pozorného uživatele internetu“ jakožto standardního internetového spotřebitele,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách)(11) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o ochraně spotřebitele(12) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o mobilitě a začlenění osob se zdravotním postižením a o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020(13) ,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 s názvem „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na Montiho zprávu ze dne 9. května 2010 o nové strategii pro jednotný trh,

–  s ohledem na analytickou zprávu zabývající se postoji k přeshraničnímu prodeji a ochranou spotřebitele, kterou Komise zveřejnila v březnu 2010 (Flash Eurobarometer č. 282),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. října 2009 o přeshraničním elektronickém obchodu mezi podniky a spotřebiteli v EU (COM(2009)0557),

–  s ohledem na „Vyhodnocení zkušebních nákupů přeshraničního elektronického obchodu v EU“, studii vypracovanou společností YouGovPsychonomics pro GŘ Komise pro zdraví a spotřebitele, která byla zveřejněna dne 20. října 2009,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 22. září 2009 o opatřeních v oblasti retailových finančních služeb v návaznosti na hodnotící zprávu o spotřebitelských trzích (SEC(2009)1251),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 7. července 2009 o harmonizované metodice pro klasifikaci a hlášení stížností a dotazů spotřebitelů (COM(2009)0346) a na doprovodný návrh doporučení Komise (SEC(2009)0949),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2009 o vymáhání spotřebitelského acquis (COM(2009)0330),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 2. července 2009 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele) (COM(2009)0336),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 5. března 2009 s názvem „Zpráva o přeshraničním elektronickém obchodování v EU“ (SEC(2009)0283),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2009 o mezinárodním trhu a internetu(14)

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. ledna 2009 o provádění, uplatňování a prosazování směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a směrnice 2006/114/ES o klamavé a srovnávací reklamě(15) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. září 2008 o vlivu marketingu a reklamy na rovnost žen a mužů(16) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. června 2007 o důvěře spotřebitelů v digitálním prostředí(17) ,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele) (18) ,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě(19) ,

–  s ohledem na čl. 20 odst. 2 směrnice 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu(20) ,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 23. března 2006 o evropském smluvním právu a přezkumu acquis: cesta vpřed(21) a ze dne 7. září 2006 o evropském smluvním právu(22) ,

–  s ohledem na sdělení Komise o přezkumu předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací (COM(2006)0334),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu(23) ,

–  s ohledem na směrnici 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování(24) ,

–  s ohledem na zvláštní průzkum Eurobarometru č. 342 o posílení práv spotřebitelů,

–  s ohledem na úmluvu UNICTRAL o používání elektronických komunikací v mezinárodním obchodu (2005), vzorový zákon UNICTRAL o elektronických podpisech (2001) a vzorový zákon UNICTRAL o elektronickém obchodu (1996) (25) ,

–  s ohledem na první zprávu o provádění ze dne 21. listopadu 2003 týkající se směrnice o elektronickém obchodu (COM(2003)0702),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES(26) ,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací(27) ,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu(28) ,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(29) ,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, která je do Smluv začleněna na základě článku 6 Smlouvy o Evropské unii, zejména její článek 7 (respektování soukromého a rodinného života), článek 21 (zákaz diskriminace), článek 24 (práva dítěte), článek 25 (práva starších osob), článek 26 (začlenění osob se zdravotním postižením) a článek 38 (ochrana spotřebitele),

–  s ohledem na článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen SFEU), který stanoví, že „při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví“,

–  s ohledem na článek 11 SFEU, který stanoví, že „požadavky na ochranu životního prostředí musí být zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností Unie, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje“,

–  s ohledem na článek 12 SFEU, který stanoví, že „požadavky vyplývající z ochrany spotřebitele budou brány v úvahu při vymezování a provádění jiných politik a činností Unie“,

–  s ohledem na článek 14 SFEU a protokol č. 26 k této smlouvě o službách obecného (hospodářského) zájmu,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro rozvoj, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro právní záležitosti (A7-0341/2012),

A.  vzhledem k tomu, že dotvoření jednotného digitálního trhu je klíčovým faktorem pro to, aby se EU stala nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější světovou ekonomikou založenou na znalostech;

B.  vzhledem k tomu, že elektronický obchod a on-line služby jsou životně důležitými hybnými sílami internetu a mají zásadní význam pro cíle strategie EU 2020 týkající se vnitřního trhu, z nichž mají díky inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění prospěch jak občané, tak podniky;

C.  vzhledem k tomu, že 99 % všech evropských podniků představují podniky malé a střední (MSP), vytvářející 85 % pracovních míst, a tyto podniky jsou tudíž hnací silou evropského hospodářství, neboť nesou hlavní odpovědnost za vytváření bohatství, zaměstnanosti a růstu, inovace i výzkum a vývoj;

D.  vzhledem k tomu, že se elektronický obchod stal zásadní součástí obchodování a důležitým faktorem ovlivňujícím spotřebitelský výběr, konkurenci a technologické inovace, jelikož spotřebitelé i podniky v každodenním životě stále méně rozlišují mezi prostředím on-line a off-line;

E.  připomíná, že jednotný digitální trh, kde mohou být služby volně poskytovány na trhu s 500 miliony spotřebiteli, je zásadní hnací silou konkurenceschopnosti a hospodářského růstu, neboť poskytuje vysoce kvalifikovaná pracovní místa a umožňuje proměnu EU ve znalostní ekonomiku;

F.  poukazuje na to, že širokopásmové připojení a internet jsou významnými tahouny ekonomického růstu, společnosti založené na znalostech, tvorby nových pracovních míst, inovací a evropské konkurenceschopnosti, stejně jako rozšiřujícího se on-line obchodování a služeb; zdůrazňuje, že spotřebitelé a podniky potřebují přístup k širokopásmovému připojení, aby plně využili internet;

G.  zdůrazňuje význam jednoho správního místa v souvislosti s DPH pro usnadnění přeshraničního elektronického obchodu malých a středních podniků a podporu elektronické fakturace; upozorňuje však na to, že taková jediná kontaktní místa (one-stop-shops) by se měla vytvářet pouze v rámci stávajících institucí, aniž by se zvýšila zátěž na daňového poplatníka;

H.  vzhledem k tomu, že společnosti, které rozvinuly svoji internetovou ekonomiku, dosáhly většího pokroku než ostatní a že za stávající hospodářské a finanční krize je vytváření zaměstnanosti prakticky závislé na MSP, a proto je zásadní odstranit překážky, které obchodování on-line brání, aby MSP mohly využívat všech jeho výhod;

I.   vzhledem k tomu, že on-line trhy musí být co nejflexibilnější, aby se v tomto odvětví vytvořily lepší obchodní a rozvojové příležitosti;

J.  vzhledem k tomu, že elektronický obchod je významným doplňkem obchodování off-line, poskytuje malým společnostem příležitosti k růstu a nabízí lepší přístup ke zboží a službám i v odlehlých oblastech a na venkově a pro osoby se zdravotním postižením a se sníženou pohyblivostí;

K.  vzhledem k tomu, že v některých zemích G-8 je internet v posledních pěti letech zdrojem 20 % hospodářského růstu a 25 % vytvořených pracovních míst;

L.  vzhledem k tomu, že díky internetu a elektronickému obchodu lze přínosy globalizace rozdělit mezi spotřebitele a malé a střední podniky spravedlivěji;

M.  vzhledem k tomu, že dosažení účinného fungování vnitřního trhu by bylo důležitým krokem vpřed v rámci plnění cílů Lisabonské agendy, kterými jsou zvýšení růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti za účelem uspokojení potřeb 500 milionů spotřebitelů v EU;

N.  vzhledem k tomu, že jednotný digitální trh nabízí spotřebitelům širší výběr za konkurenceschopnější ceny, a to zejména spotřebitelům žijícím v hůře dostupných, vzdálených nebo odlehlých oblastech a také spotřebitelům se sníženou pohyblivostí, kteří by jinak k širokému výběru zboží neměli přístup; vzhledem k tomu, že internet prostřednictvím hledání nových mezer na trhu umožňuje podnikům, a to zejména malým a středním podnikům, zahájit činnost a stávajícím společnostem prosperovat;

O.  vzhledem k tomu, že v Evropě je 75 milionů osob se zdravotním postižením a že i tyto osoby by měly mít plný přístup na vnitřní trh, se zvláštním ohledem na problémy digitálního rozhraní pro osoby s vadami zraku;

P.   vzhledem k tomu, že internet a technologie představují nástroje, jež umožňují internacionalizaci malých a středních podniků a jejich větší zapojení na mezinárodních trzích a v obchodu; požaduje integraci evropského trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu; zároveň požaduje jednodušší rámec pro elektronickou fakturaci; v obou těchto případech zdůrazňuje význam interoperability a otevřených standardů, aby se usnadnilo co největší využití potenciálu trhu a hospodářské soutěže;

Q.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé těží z nižších cen v elektronickém obchodu, ze širšího výběru i z pohodlné možnosti nakupovat, aniž by museli opustit své domovy; vzhledem k tomu, že to je obzvláště přínosné pro spotřebitele se zdravotním postižením a pro spotřebitele ve venkovských nebo odlehlých oblastech;

R.  vzhledem k tomu, že dobře fungující digitální ekonomika je nezbytnou podmínkou pro dobré fungování celého hospodářství EU; avšak vzhledem k tomu, že volnému pohybu digitálních služeb v současné době výrazně brání nejednotné předpisy na vnitrostátní úrovni, v důsledku čehož se podniky potýkají s četnými překážkami přeshraničního prodeje v rámci EU, a to především z důvodu rozdílných předpisů platných na úrovni členských států v takových oblastech, jako jsou ochrana spotřebitelů, DPH, předpisy pro konkrétní výrobky a platební transakce; vzhledem k tomu, že je nezbytné vyzvat orgány EU, aby posílily svůj závazek odstranit do roku 2015 největší právní a správní překážky pro přeshraniční transakce prováděné on-line, a vyzvat Komisi, aby i nadále navrhovala cílená legislativní opatření s cílem řešit hlavní překážky;

S.  vzhledem k tomu, že elektronický obchod spotřebitelům umožňuje využívat výhody nižších cen a širšího výběru, avšak 60 % internetových stránek nelze v současnosti využít k přeshraničním nákupům on-line, a důvěra spotřebitelů a podniků v digitální prostředí je stále nízká;

T.  vzhledem k tomu, že by se měl zlepšit přístup ke spolehlivým informacím a transparentnost, které by spotřebitelům umožnily porovnat nejen cenu, ale i kvalitu a udržitelnost zboží a služeb na internetu;

U.  vzhledem k tomu, že roztříštěnost digitálního trhu v EU ohrožuje práva v rámci acquis communautaire, neboť spotřebitelé a podniky mají malou právní jistotu, pokud jde o přeshraniční elektronický obchod, a to kvůli existenci příliš mnoha právních předpisů s odlišnými požadavky, což je okolnost, která hospodářským subjektům, orgánům i spotřebitelům znemožňuje využívat výhod jasných a vymahatelných pravidel;

V.  vzhledem k tomu, že většina sporů se v současnosti řeší mimosoudně a že povolené lhůty pro alternativní řešení sporů mohou být příliš krátké, je zapotřebí účinný systém řešení sporů on-line;

W.  vzhledem k tomu, že je životně důležité překonat právní roztříštěnost, která v současnosti panuje v řadě oblastí, aby bylo dosaženo úplného a skutečně jednotného digitálního trhu;

X.  vzhledem k tomu, že elektronický obchod a on-line služby podporují rozvoj jednotného udržitelného trhu, a to pomocí využívání nízkouhlíkových a k životnímu prostředí šetrných technologií, norem, označení, výrobků a služeb;

Jednotný digitální trh pro růst a zaměstnanost

1.  zdůrazňuje, že v době hospodářské a finanční krize je zásadní přijmout opatření na podporu růstu a vytváření pracovních míst, a zdůrazňuje, že dotvoření jednotného digitálního trhu by představovalo klíčový krok k dosažení tohoto cíle; vyzývá proto Komisi, aby uskutečnila svůj plán na zahájení a dokončení jednotného digitálního trhu; poukazuje na skutečnost, že jednotný digitální trh je pro podniky a občany nejjednodušším způsobem, jak využívat výhod jednotného trhu;

2.  vítá nové sdělení Komise ohledně elektronického obchodu a on-line služeb, zveřejněné dne 11. ledna 2012, jehož cílem je rozvíjet soudržný rámec pro elektronický obchod, a to skrze budování důvěry a rozšíření elektronického obchodu a on-line služeb jak ve vztazích mezi podniky či spotřebiteli navzájem, tak mezi podniky a spotřebiteli nebo mezi orgány veřejné správy; vyzývá Komisi, aby do konce roku 2012 podala zprávu o pokroku, kterého bylo dosaženo v 16 hlavních opatřeních stanovených v rámci pěti prioritních oblastí tohoto sdělení;

3.  vítá nové sdělení Komise o aktu o jednotném trhu II, které obsahuje klíčová opatření na podporu rozvoje evropské digitální ekonomiky; zdůrazňuje, že je třeba plně využívat výhod jednotného digitálního trhu;

4.  vyzývá Komisi, aby provedla, rozvíjela a účinně navazovala na svůj akční plán pro usnadnění přeshraničního přístupu k výrobkům a obsahu na internetu a aby za tímto účelem vypracovala postup provádění průřezového plánu, který zajistí rozvoj jednotného digitálního trhu a podporu dlouhodobého růstu, konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst a zároveň umožní, aby se Evropa přizpůsobila výzvám současné globální ekonomiky;

5.  zdůrazňuje, že hlavními problémy jednotného digitálního trhu jsou roztříštěnost a nedostatečná právní jistota a že za účelem rozšíření výběru pro spotřebitele je třeba se zabývat nejednotným vymáháním dodržování pravidel v členských státech, například rozdílnými systémy v oblasti autorských práv; domnívá se, že roztříštěnost je částečně způsobena také špatným či opožděným prováděním směrnic členskými státy, což je faktor, který by měl být předmětem přísnější kontroly orgánů EU;

6.  zdůrazňuje, že by všechny příslušné nové právní předpisy v oblasti jednotného trhu měly projít testem jednotného digitálního trhu; vyzývá Komisi, aby prověřila proveditelnost takového testu v rámci svého posouzení dopadu s cílem zajistit, aby nebránil rozvoji jednotného digitálního trhu a nepřinesl dodatečné překážky nebo roztříštěnost off-line a on-line obchodu;

7.   vítá skutečnost, že Komise vyhlásila nový plán pro podávání zpráv a preventivní opatření, a připomíná v této souvislosti, že směrnice o elektronickém obchodu stanoví, že poskytovatelé služeb informačních společností jsou za určitých okolností povinni jednat, aby předešli protiprávnímu jednání či jej zastavili v případech, kdy k takovému jednání dochází on-line;

8.   souhlasí s Komisí, že současný právní rámec stanovený ve směrnici o elektronickém obchodu nevyžaduje žádný přezkum; zdůrazňuje však, že je třeba další upřesnění s ohledem na uplatňování postupů zaznamenávání a zásahů k řešení případů nezákonného obsahu;

9.  zdůrazňuje potřebu modernizovat a usnadnit postupy uznávání odborných kvalifikací a rozšířit působnost automatického uznávání nad rámec povolání, na něž se nyní vztahuje, se zaměřením především na nová povolání, jež jsou potřebná pro „zelená“ a digitální odvětví; konstatuje, že to usnadní mobilitu vysoce kvalifikovaných pracovníků;

10.  vyzdvihuje význam vypracování evropské strategie v oblasti tzv. cloud computingu vzhledem k jeho potenciálu v oblasti konkurenceschopnosti, růstu a vytváření pracovních míst v EU; zdůrazňuje, že tzv. cloud computing představuje díky svým minimálním vstupním nákladům a malým požadavkům na infrastrukturu příležitost pro evropský IT průmysl, a zejména pro MSP, jak se rozvíjet a získat vedoucí postavení v oblastech jako zadávání prací externím dodavatelům, nové digitální služby a datová střediska;

11.  konstatuje, jak je důležitá vazba mezi směrnicí o elektronickém obchodu a systémem pro výměnu informací o vnitřním trhu;

Malé a střední podniky

12.  zdůrazňuje, že MSP jsou páteří evropského hospodářství, a proto je nezbytné vytvořit akční plán pro jejich začlenění do jednotného digitálního trhu; rovněž zdůrazňuje, že všechny evropské MSP naléhavě potřebují širokopásmové připojení; zdůrazňuje, že pokud by MSP mohly díky inovacím a inteligentnímu využívání informačních a komunikačních technologií (IKT) využít příležitostí, které jim digitální ekonomika a jednotný digitální trh přináší, významně by jim to pomohlo dostat se ze stávající krize a vytvářet růst a pracovní místa;

13.   podporuje odhodlání Komise posílit a usnadnit rozvoj infrastruktury IKT s cílem překlenout digitální propast; připomíná, že rozvoj infrastruktury IKT pozitivně ovlivňuje sociální soudržnost, hospodářský růst a konkurenceschopnost v EU a pozitivní dopad má i na komunikaci, tvořivost a přístup občanů ke vzdělání a informacím; vítá iniciativy v rámci programů regionálního rozvoje a rozvoje venkova a rovněž iniciativy Evropské investiční banky, jejichž cílem je zlepšit začlenění venkovských oblastí do infrastruktur IKT;

14.  zdůrazňuje skutečnost, že pro splnění cíle vytvářet růst a pracovní místa je zásadní odstranit zbývající právní překážky elektronického obchodu a poskytnout podnikům nezbytné informace a dovednosti i nezbytné nástroje pro snazší a účinnější rozvoj jejich podnikání na internetu;

15.   zdůrazňuje, že dosažení plně funkčního jednotného digitálního trhu vyžaduje koordinované úsilí, aby všichni občané bez ohledu na jejich věk, místo, vzdělání či pohlaví měli přístup k internetu a potřebné dovednosti ho používat;

16.   trvá na tom, že digitální dovednosti mají zásadní význam pro rozvoj konkurenceschopného digitálního jednotného trhu a že všichni Evropané by měli mít možnost osvojit si náležité digitální dovednosti; zdůrazňuje, že je mimořádně důležité snížit do roku 2015 mezery v digitální gramotnosti a dovednostech o polovinu;

17.  vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vypracovaly akční plán, který bude založen na podpoře začlenění MSP do digitálních hodnotových řetězců skrze opatření a iniciativy s cílem podporovat inteligentní využívání IKT pro inovace, konkurenceschopnost a rozvoj elektronických dovedností, jakož i ke zpřístupnění více informací o výhodách a potenciálu internetové ekonomiky – například prostřednictvím Evropské sítě na podporu elektronického podnikání (eBSN) –, a zároveň aby vedle dalších kroků poskytly finanční podporu inovativním MSP;

18.  zdůrazňuje, jak je důležité vypracovat strategii pro posílení digitálního podnikání v Evropě, prosazování školení on-line obchodníků a podporu programů určených na rozvoj MSP a zaměřit se na inovativní a dynamické MSP ze všech odvětví, s cílem zajistit tak Evropě vysoký růstový potenciál, inovace a vytváření nových pracovních míst při současném zvyšování důvěry spotřebitelů a rozvíjení nových specializovaných trhů pro MSP, které by jinak neexistovaly;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se vypořádaly s překážkami, které brání růstu malých a středních podniků, jako například vysokými náklady vstupu na trh, náklady na vytváření povědomí o značce ve více zemích a omezení IT systémů, tím, že provedou stávající právní předpisy;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly opatření s cílem nabídnout finanční podporu inovativním MSP prostřednictvím stávajících programů, jako je program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), nový program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na MSP (COSME) a program pro výzkum a inovace „Horizont 2020“, nebo prostřednictvím vytvoření zvláštních programů a rovněž v navrhovaném nařízení o fondech rizikového kapitálu;

21.   domnívá se, že současně s důsledným zaváděním IKT je pro rozvoj jednotného digitálního trhu nezbytné podporovat vysokou úroveň výzkumu v oblasti IKT a veřejné a soukromé investice do vysoce rizikového kooperativního výzkumu a inovací v oblasti IKT; zdůrazňuje, že Evropa by měla zaujímat vedoucí pozici ve vývoji internetových technologií a standardů; navrhuje, aby byl v rámci dalšího finančního výhledu a programu Horizont 2020 podstatně zvýšen rozpočet EU na výzkum v oblasti IKT;

Překonání zbývajících překážek jednotného digitálního trhu

22.  podporuje možnost spolupráce s výzkumnými středisky; vítá plány Komise na podporu veřejných a soukromých investic do telekomunikačních sítí v rámci nástroje pro propojení Evropy a zdůrazňuje význam udržitelného spuštění celoevropské digitální sítě s cílem zajistit hospodářský růst a konkurenceschopnost EU;

23.  konstatuje, že rychlé zavedení superrychlého širokopásmového připojení je rozhodující pro globální konkurenceschopnost Evropy, rozvoj evropské produktivity a vznik nových a malých podniků, které mohou být vedoucími subjekty v různých odvětvích, například ve zdravotnictví, výrobě a službách;

24.  žádá přijetí konkrétních opatření, která by zabezpečila, aby MSP mohly v plné míře využívat potenciál širokopásmového připojení v oblastech elektronického obchodu a elektronického zadávání zakázek; vyzývá Komisi, aby podpořila iniciativy členských států zaměřené na rozvoj elektronických dovedností v malých a středních podnicích a na podporu inovativních internetových obchodních modelů prostřednictvím programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) a jeho budoucího nástupce, programu pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na MSP (COSME);

25.  vyzývá Komisi, aby určila stávající překážky pro přeshraniční doručovací služby a aby přijala vhodná opatření k jejich řešení, a to s ohledem na zjištění nové studie, jež byla provedena, a takovým způsobem, který umožní podnikům i spotřebitelům plně využívat výhody jednotného digitálního trhu; zdůrazňuje, že takové faktory jako dostupnost, spolehlivost, rychlost dodání, přátelské služby, efektivní a transparentní systém vracení zboží a nižší ceny služeb přeshraničního doručování jsou nejlépe podpořeny svobodnou a spravedlivou soutěží, aby se nebránilo přeshraničnímu obchodu a zvýšila se důvěra spotřebitelů; domnívá se, že služby přeshraničního doručování by neměly být založeny pouze na fyzických hranicích, ale měly by, je-li to možné, zohledňovat také vzdálenost ke spotřebiteli; považuje za zásadní, aby byly zajištěny inovativní formy doručování, které umožní větší pružnost ve výběru místa a času převzetí nebo případného místa vyzvednutí, aniž by to znamenalo dodatečné náklady; je přesvědčen, že je velmi důležité zvážit opatření zaručující doručení do vzdálenějších nebo odlehlejších oblastí za přiměřenou cenu;

26.  připomíná potřebu uplatňovat integrovaný politický přístup při dotváření jednotného dopravního trhu pro všechny druhy dopravy (včetně silniční kabotáže, nákladní železniční dopravy atd.) a při tvorbě právních předpisů v oblasti životního prostředí, aby se zabránilo nedostatkům v dodavatelském řetězci nebo zbytečnému zvyšování nákladů jak pro prodejce na dálku, tak pro zákazníky elektronického obchodu;

27.  vyzývá členské státy a Komisi, aby snížily administrativní zátěž tím, že umožní využít systém buď v zemi prodávajícího anebo v zemi kupujícího, a to za účelem zamezení dvojímu postupu a nejasnostem ohledně toho, jaká pravidla platí jak pro on-line prodejce, tak pro on-line spotřebitele;

28.  vyzývá Komisi, aby našla řešení pro obtíže malých a středních podniků s vracením zboží a problémy s dopravní infrastrukturou, a aby snížila náklady spojené s přeshraničním řešením stížností a sporů;

29.  zdůrazňuje, že další výhodou digitálního světa je to, že může přispět k odstranění jazykové bariéry na jednotném trhu, jelikož je poměrně snadné obsah internetové stránky nahrubo strojově přeložit;

30.  zdůrazňuje, že pro spotřebitele je důležité efektivní doručení, lepší zpětná vazba k doručování a včasné obdržení produktu, což jsou podle nejnovější hodnotící zprávy o spotřebitelských podmínkách všechno faktory, jež jsou ve středu zájmu spotřebitelů;

31.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly možnosti zjednodušení a standardizace pravidel pro DPH v souvislosti s přeshraničními on-line transakcemi; poukazuje na to, že stávající evropský rámec DPH překáží rozvoji nových digitálních služeb a že prioritou při revizi pravidel DPH by měla být pobídka společností, aby rozvíjely a nabízely nové on-line služby po celé Evropě; domnívá se, že na digitálně šířený kulturní, novinářský nebo tvůrčí obsah by se měly vztahovat stejné sazby DPH jako na jeho rovnocenný fyzický produkt nebo produkt nabízený po internetu, aby nedocházelo k narušení trhu; vyzývá Komisi a členské státy, aby využily příležitosti, kterou nabízejí změny pravidel pro DPH chystané na rok 2015, a alespoň pro malé a střední podniky vytvořily a rozšířily působnost jediného centrálního evropského kontaktního místa pro elektronický obchod;

32.   vyzývá Komisi, aby navrhla revizi směrnice 2006/112/ES za účelem zavedení nové kategorie elektronicky poskytovaných služeb kulturního obsahu, které by využívaly výhod snížené sazby DPH; navrhuje, aby se na kulturní díla a služby prodávané on-line, jako jsou digitální knihy, uplatňovalo stejné preferenční zacházení jako na srovnatelné produkty v tradiční formě, jako jsou knihy, a proto by pro ně měla platit snížená sazba DPH; je toho názoru, že pokud se na digitální publikace uplatní snížená sazba DPH, mohl by se tím podpořit rozvoj zákonných nabídek a výrazně zvýšit atraktivita digitálních platforem;

33.   vyzývá Komisi, aby se při přezkumu právních předpisů týkajících se DPH zabývala anomálií spočívající v možností uplatňovat na tištěné knihy a další kulturní obsah sníženou sazbu DPH, nikoli však na totožné zboží dostupné v elektronické podobě;

34.  vítá zelenou knihu Komise o platbách prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly a provedly odpovídající opatření s cílem dosáhnout plně a účinně integrovaného, konkurenceschopného, inovativního, neutrálního a bezpečného regulačního rámce EU pro internetové a mobilní platby;

35.  zdůrazňuje, že je důležité zaměřit se na mikroplatby a vysoké administrativní náklady, které při platbách malých částek často vznikají; konstatuje stále se rozšiřující využívání plateb přes mobilní telefony, chytré telefony a tablety a je přesvědčen, že tato situace vyžaduje nové reakce;

36.  zdůrazňuje, že k úhradě mediálního a kulturního obsahu on-line se stále častěji využívají mikroplatby, a považuje je za užitečný nástroj k zajištění odměn pro nositele práv;

37.  poukazuje na to, že domácí a přeshraniční vícestranné mezibankovní poplatky (MIF) v jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) se v jednotlivých členských státech výrazně liší; je přesvědčen, že by domácí i přeshraniční MIF v SEPA měly být sladěny, aby spotřebitelé mohli využívat výhod jednotného trhu; vyzývá Komisi, aby do konce roku 2012 provedla posouzení dopadů zavedení stropu na vícestranné mezibankovní poplatky a jejich postupného omezení; vyzývá Komisi k předložení návrhu nařízení, které by sladilo vícestranné mezibankovní poplatky a postupně je snížilo tak, aby se do konce roku 2015 vyrovnaly skutečným nákladům; je přesvědčen, že by měly být postupně zrušeny i přirážky, slevy a další postupy řízení, což připraví půdu pro transparentnější jednotný evropský trh plateb;

38.  zdůrazňuje, že spotřebitele od nakupování přes internet odrazují značné obavy o soukromí a bezpečnost údajů; považuje za nezbytné přizpůsobit stávající právní předpisy o ochraně údajů novým výzvám a inovacím v oblasti současného i budoucího technologického vývoje, například tzv. cloud computingu;

39.  uznává dosud prokázaný hospodářský a sociální potenciál tzv. cloud computingu a vyzývá Komisi, aby v této oblasti přijala iniciativy s cílem využívat výhod této technologie, jakmile bude v pokročilé fázi rozvoje; je si však vědom toho, že s rozvojem tzv. cloud computingu je spojena celá řada technických a právních problémů;

40.   uznává velký potenciál tzv. cloud computingu a vyzývá Komisi, aby v této záležitosti bezodkladně navrhla evropskou strategii;

41.  vyzývá Komisi, aby prosadila opatření týkající se oznamování porušení ochrany osobních údajů obsažená v telekomunikačním balíčku a aby tato opatření zpřístupnila všem spotřebitelům ve členských státech;

42.  připomíná opatření směrnice o univerzální službě a právech uživatelů, podle které by telekomunikační operátoři měli uložit poskytovatelům internetových služeb povinnost poskytovat zprávy v rámci veřejné služby všem svým zákazníkům; vyzývá Komisi, aby sledovala a oznámila Evropskému parlamentu, kolik telekomunikačních regulačních orgánů tato pravidla splňuje;

43.  vítá proto návrh Komise na nové nařízení o ochraně údajů, poukazuje na potřebu poskytnout občanům lepší kontrolu nad zpracováním jejich osobních údajů, a zdůrazňuje, že je třeba přijmout a provést nové nařízení týkající se tohoto tématu v takové podobě, aby chránilo soukromí a základní práva, zaručovalo právní jistotu a zároveň ponechávalo společnostem dostatečný prostor, aby mohly rozvíjet své podnikání bez obrovských nákladů, a také jim poskytlo možnost zjednodušení a snížení administrativní zátěže a zároveň zachovat pevné odhodlání dodržet závazky, které již platí;

44.  vítá návrh právního rámce pro kolektivní správu autorských práv a přidružených práv, který předložila Komise a který přispěje k zajištění větší odpovědnosti a transparentnosti a lepšího řízení organizací kolektivní správy práv, vytvoření efektivních mechanismů řešení sporů a upřesnění a zjednodušení systémů udílení licencí; je přesvědčen, že je nezbytné, aby uživatelům internetu byly poskytnuty jasné a srozumitelné informace o tom, které osobní údaje mají být shromažďovány, za jakým účelem a jak dlouho budou uloženy, s cílem posílit práva uživatelů i zvýšit jejich důvěru v internet; zdůrazňuje, že při stávající revizi acquis v oblasti ochrany údajů musí být zajištěna právní jistota a jasnost a rovněž velmi vysoká úroveň ochrany údajů; vítá ohlášení globální evropské strategie pro tzv. cloud computing v roce 2012 a očekává v této souvislosti zejména objasnění záležitostí týkajících se jurisdikce, ochrany údajů a rovněž odpovědnosti;

45.  je pevně přesvědčen, že ochrana soukromí představuje nejen základní hodnotu Evropské unie, ale kromě toho hraje ústřední roli při prosazování potřebné důvěry uživatelů v digitální prostředí, které umožní plné rozvinutí jednotného digitálního trhu; vítá proto návrhy Komise přizpůsobit směrnici o ochraně údajů současnému digitálnímu prostředí, a tím podpořit inovační charakter on-line prostředí a stimulovat rozvoj slibných nových technologií, jako je tzv. cloud computing;

46.  znovu opakuje, že globální přístup má při řešení otázek jako ochrana údajů a pirátství zásadní význam; v této souvislosti vybízí k úzké spolupráci mezi EU a Fórem pro správu internetu;

47.  požaduje, aby bylo vyjasněno, že poskytovatelé internetových služeb mají povinnost při shromažďování údajů v rámci EU nebo při nakládání s těmito údaji dodržovat evropské právo na ochranu údajů i evropské právní předpisy o hospodářské soutěži a dbát na ochranu práv duševního vlastnictví a dodržovat směrnici o elektronickém obchodu(30) a balíček opatření pro telekomunikace(31) , a to bez ohledu na to, kde jsou tyto údaje uchovávány nebo zpracovávány; domnívá se, že větší transparentnost při identifikaci poskytovatelů služeb na internetu by měla sehrát zásadní úlohu při zvyšování důvěry spotřebitelů a také při podpoře osvědčených postupů v této oblasti, a že by při vytváření evropské značky důvěry měla představovat klíčové kritérium;

48.  připomíná, že poskytovatelé služeb na internetu mají podle článku 5 směrnice 2000/31/ES povinnost jasně uvést svou identitu a že dodržení této povinnosti přispívá rozhodujícím způsobem k zajištění důvěry spotřebitelů v elektronický obchod;

49.  vyzývá Komisi, aby provedla modernizaci právního rámce upravujícího práva duševního vlastnictví v souvislosti s dotvořením jednotného digitálního trhu a aby navrhla a rychle provedla evropskou strategii pro práva duševního vlastnictví s cílem přizpůsobit je on-line realitě 21. století; se zájmem očekává návrhy Komise na právní nástroje v této oblasti, jako jsou právní předpisy pro zjednodušení kolektivní správy autorských práv v Evropě a směrnice o vymáhání práv duševního vlastnictví a boji proti padělání a pirátství; dále je přesvědčen, že je třeba zvážit a více rozvíjet inovační obchodní modely a odlišné struktury udílení licencí, aby se zlepšila dostupnost, zachovala autorská práva a zajistila odměna pro nositele práv;

50.  zdůrazňuje význam harmonizovaného přístupu k výjimkám a omezením v oblasti autorského práva, a také k harmonizovaným zákonným výjimkám v oblasti ochranných známek a patentů, v mnoha případech ve prospěch výzkumných a vývojových pracovníků, za předpokladu, že cílem je usnadnit vytváření a zavádění nových a inovativních služeb a jejich přijetí spotřebiteli a zajistit právní jistotu pro výzkumné týmy, inovátory, umělce a uživatele, jež je nezbytná, má-li vzniknout prosperující evropské digitální prostředí;

51.  poukazuje na potřebu pokračovat v práci na harmonizaci právních předpisů o právech duševního vlastnictví při současném dodržování práv a svobod občanů s cílem usnadnit dotvoření jednotného digitálního trhu;

52.  vyzývá Komisi, aby navrhla dohodnutá řešení vztahující se ke konkrétní oblasti a respektující autorská práva, která autorům zajistí spravedlivé odměny a podpoří přístup veřejnosti k široké škále legálních kulturních produktů;

53.  naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila přípravu legislativního návrhu týkajícího se kolektivní správy práv s cílem zajistit větší odpovědnost, transparentnost a řízení organizací kolektivní správy práv, vytvořit efektivní mechanismy řešení sporů a upřesnit a zjednodušit systémy udílení licencí v hudebním odvětví;

54.  zdůrazňuje, že význam mikroplateb pro úhradu mediálního a kulturního obsahu on-line stále roste, že však stále existuje prostor pro další optimalizaci jejich jednoduššího používání, a považuje tento druh plateb za užitečný nástroj, díky němuž je možné zajistit odměňování tvůrců, neboť umožňují, aby byl zákonný obsah pro veřejnost cenově dostupný; pokládá proto mikroplatby za účinný způsob boje s nezákonným obsahem; zdůrazňuje však, že je třeba řešit problémy spojené s platebními systémy on-line, jako je nedostatek interoperability a vysoké náklady spotřebitelů na mikroplatby, a to s cílem vytvořit jednoduchá, inovační a hospodárná řešení, která jsou výhodná pro spotřebitele i digitální platformy; zdůrazňuje, že rozšíření nabídky zákonného kulturního obsahu on-line za dostupné ceny povede v dlouhodobém horizontu k úspěšnému omezení nezákonných platforem;

55.  zdůrazňuje, že nové a expandující internetové technologie a on-line služby zvyšují poptávku po audiovizuálním a jiném kulturním a tvůrčím digitálním obsahu, a to zejména mezi mladými lidmi, a poskytují nové a inovativní způsoby pro přizpůsobení a obohacení nabídky; podotýká však, že zákonná nabídka pro uspokojení této poptávky je v současné době nedostatečná, což je okolnost, která uživatele ponouká k vyhledávání nezákonného obsahu; domnívá se, že je třeba zvážit inovační obchodní modely a odlišné struktury udílení licencí, aby se zlepšila dostupnost; vyzývá k lepšímu využívání digitálních technologií, jež by měly představovat odrazový můstek pro diferenciaci a multiplikaci legitimních nabídek, a tím i přispívat k udržování důvěry spotřebitelů a růstu a současně k zajištění spravedlivého a úměrného odměňování umělců;

56.  důrazně podporuje opatření na úrovni členských států i na evropské úrovni zabraňující padělání produktů a pirátskému kopírování na internetu;

57.  vítá návrhy na zvýšení dostupnosti a rozvoj služeb zákonného on-line obsahu, ale zdůrazňuje, že je nutné zavést na úrovni Unie modernizovaná a harmonizovanější autorská práva EU; podtrhuje proto potřebu autorských práv, která poskytnou vhodné pobídky, zajistí vyváženost a budou odrážet vývoj moderních technologií; domnívá se, že podporu, prosazování a udržitelnost udílení licencí pro více území na jednotném digitálním trhu by měly usnadňovat zejména iniciativy na tržním základě v reakci na poptávku spotřebitelů; vyzývá tudíž Komisi, aby bezodkladně začala uplatňovat iniciativy spojené se strategií pro práva duševního vlastnictví;

58.  důrazně odsuzuje veškerou diskriminaci spotřebitelů na základě státní příslušnosti a místa bydliště, připomíná čl. 20 odst. 2 směrnice o službách (2006/123/ES) a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily úplné provedení této směrnice;

Budování důvěry v jednotný digitální trh

59.  zdůrazňuje, že směrnice o právech spotřebitelů představovala důležitý krok, pokud jde o zvýšení právní jistoty spotřebitelů a podniků v transakcích prováděných on-line, a dnes je hlavním nástrojem ochrany spotřebitelů v oblasti on-line služeb; vyzývá členské státy, aby zajistily její účinné a urychlené provedení; požaduje kodex dobrých postupů pro on-line podniky a podporuje v tomto ohledu návrhy vzorových smluv; je přesvědčen, že provádění směrnice o právech občanů by tvořilo důležitou součást vzorových smluv a zároveň by bylo třeba respektovat i stávající postupy v maloobchodu; dále vyzývá členské státy, aby rozhodly, zda z dlouhodobého hlediska dávají přednost plné harmonizaci právních předpisů v oblasti jednotného trhu anebo doplňkovému vnitrostátnímu režimu; v případě druhé možnosti pak členské státy pobízí, aby zesílily své úsilí a dosáhly konstruktivního pokroku v otázkách, jako je společná evropská právní úprava prodeje, aby se usnadnil přeshraniční obchod v EU ku prospěchu spotřebitelů i podniků;

60.   spatřuje v nedávno předloženém návrhu nařízení o společné evropské právní úpravě prodeje, na jejímž uplatňování by se mohly smluvní strany dohodnout a použít ji alternativně k vnitrostátní právní úpravě prodeje, značný potenciál, s jehož pomocí lze řešit roztříštěnost jednotného trhu a učinit internetové obchodování přístupnějším a právně předvídatelnějším pro spotřebitele i podniky;

61.   připomíná, že i členské státy hrají úlohu, jež spočívá v zajištění rychlého a nebyrokratického provádění pravidel EU s cílem uplatňovat práva spotřebitelů v praxi;

62.  vyzývá Komisi a členské státy, aby rozvíjely účinné nástroje, jako je síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (CPC), a vyčlenily na ně dostatečné prostředky, s cílem zajistit, aby se on-line obchodníci řídili pravidly EU ohledně transparentnosti a nepoctivých obchodních praktik, což spotřebitelům poskytne vysokou úroveň ochrany;

63.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy rozvíjely iniciativy na zlepšení elektronických dovedností široké veřejnosti; zdůrazňuje, že je důležité vybavit občany EU digitálními dovednostmi s cílem pomoci jim v plné míře využívat výhod, které nabízí internet, a zapojit se do digitální společnosti;

64.  vyzývá Komisi, aby do všech opatření týkajících se jednotného digitálního trhu začlenila prvek přístupnosti pro spotřebitele ve smyslu zavedení bezbariérového prostředí a celé řady dostupných služeb pro osoby se zdravotním postižením, a zajistila tak, aby na jednotný digitální trh měly přístup všechny skupiny občanů a mohly plně využívat jeho výhod;

65.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy rozvíjely iniciativy na zlepšení elektronických dovedností široké veřejnosti, zejména sociálně znevýhodněných skupin, a věnovaly rovněž zvláštní pozornost starším lidem s cílem podpořit myšlenku aktivního stárnutí;

66.  uznává význam Evropské charty uživatelských práv, která objasní práva a povinnosti občanů v informační společnosti;

67.  zdůrazňuje, že je důležité podnítit vytvoření transparentních a důvěryhodných internetových stránek pro porovnávání cen, přístupných v různých jazycích, jako prostředku zvýšení důvěry spotřebitelů v přeshraniční obchod;

68.  zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit evropskou značku důvěry, která by zajistila, aby podniky provozované on-line v plné míře dodržovaly právní předpisy EU; měla by být jednoduchá, mít jasnou strukturu a její obsah by měl elektronickému obchodu přinášet přidanou hodnotu, a prostřednictvím informací tak zvyšovat důvěru, transparentnost a právní jistotu spotřebitelů i podniků, a měla by poskytovat informace v podobě, jež je v souladu s existujícími právně nezávaznými standardy konsorcia World Wide Web, v zájmu osob s postižením;

69 zdůrazňuje dále, že je nutný integrovaný přístup, aby byla posílena důvěra spotřebitelů, pokud jde o přístup k legálním přeshraničním on-line službám;

70.   zdůrazňuje, že má-li se zvýšit objem přeshraničního obchodu, je naléhavě třeba, aby EU přesvědčila podniky a spotřebitele o důvěryhodnosti internetového obchodování a poskytla jim k tomuto obchodování prostředky; vyzývá proto ke zjednodušení systémů udílení licencí a k vytvoření účinného rámce ochrany autorských práv;

71.   vítá iniciativu Komise, která se zaměřuje na překážky bránící dotvoření jednotného digitálního trhu, zejména pak na překážky potlačující rozvoj zákonných přeshraničních on-line služeb; dále zdůrazňuje, že je nutné posílit důvěru spotřebitelů, pokud jde o přístup k zákonným přeshraničním službám; zdůrazňuje, že jednotný digitální trh občanům v celé EU umožní získat přístup ke všem formám digitálních obsahů a služeb (k hudbě, audiovizuálnímu obsahu, videohrám);

72.  sdílí názor Komise, že využití plného potenciálu jednotného on-line trhu brání především existence směsice různých právních předpisů a norem a praktik, které jsou někdy jen obtížně schopny spolupracovat;

73.  vítá legislativní návrhy Komise ohledně alternativního řešení sporů a on-line řešení sporů a podtrhuje význam jejich účinného přijetí pro snazší řešení přeshraničních stížností a sporů; rovněž zdůrazňuje, že je nutné rozšířit povědomí o těchto mechanismech mezi spotřebiteli a obchodníky, aby bylo možné dosáhnout požadované úrovně jejich praktické účinnosti; připomíná význam účinného mechanismu pro zjednání nápravy pro zajištění toho, aby se spotřebitelé mohli domáhat svých práv, a vyzdvihuje skutečnost, že občané by o tomto mechanismu a dalších nástrojích k řešení problémů měli být lépe a podrobněji informováni; je přesvědčen, že by to mělo zlepšit přeshraniční nákup zboží a služeb a přispět k odstranění zbývajících oblastí, jež brání růstu a inovacím zejména v rámci digitálního trhu a které v současnosti znemožňují využít veškerý potenciál jednotného trhu; zdůrazňuje, že existence platformy pro řešení sporů on-line pro domácí i přeshraniční elektronický obchod zvýší důvěru spotřebitelů v jednotný digitální trh;

74.  uznává, že je třeba vytvářet způsoby zvyšování důvěry občanů v internetové prostředí a zaručit ochranu jejich osobních údajů a soukromí a svobodu projevu a informací, včetně odstranění geografických, technických a organizačních překážek, které nyní ovlivňují mechanismy nápravy; rychlé a efektivní řešení sporů, zejména co se týče on-line transakcí, považuje za zásadní požadavek pro zajištění důvěry uživatelů; vítá proto návrhy Komise týkající se mimosoudního řešení sporů a řešení sporů on-line podle spotřebitelského práva a ohlášený legislativní podnět týkající se řešení sporů mezi podniky;

75.  bere na vědomí návrhy Komise ohledně opatření, jež vedou ke spolupráci s platebními službami a jejichž cílem je bojovat proti nedovolenému či nezákonnému obsahu; zdůrazňuje, že každá spolupráce se soukromými subjekty by měla být pevně založena na právním rámci, jenž se vyznačuje zajištěním ochrany osobních údajů, ochrany spotřebitele, práva na náhradu a přístupu všech stran ke spravedlnosti; zdůrazňuje, že prvním krokem musí být účinné uplatňování opatření zasílání „upozornění na zásah“, na jejichž základě bude zajištěno dodržování všeobecně platného základního práva na spravedlivý proces před nezávislým a nestranným soudem zřízeným podle zákona; zdůrazňuje, že všichni provozovatelé, včetně poskytovatelů plateb a inzerentů, mají v boji proti nedovolenému či nezákonnému obsahu svou úlohu;

76.  velmi vítá nové sdělení Komise o strategii pro internet lépe uzpůsobený dětem; vybízí Komisi, členské státy a průmysl, aby podporovaly využívání nových technologií ve vzdělávání a aby úzce a účinně spolupracovaly s cílem poskytnout mladistvým bezpečný internet; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly projekty šířící gramotnost a informovanost o digitálních technologiích, které jsou zaměřeny na dospělé osoby odpovědné za vzdělávání a odborná školení a podporující vývoj nových generací, aby tyto osoby získaly informace o příležitostech a rizicích IKT pro děti a mladistvé; současně je cílem podpory těchto projektů přispět ke zmenšování technologické propasti mezi generacemi. vyzývá Komisi a členské státy, aby v oblasti informačních technologií vytvářely školící programy týkající se práv spotřebitelů, povinností a rizik v souvislosti s vnitřním digitálním trhem.

77.  naléhavě vyzývá zúčastněné strany, aby se zavázaly k odpovědné reklamě zaměřené na mladistvé, zejména aby upustily od agresivní a klamavé reklamy v televizi a na internetu a aby dodržovaly a plně prováděly stávající kodexy chování a podobné iniciativy;

78.  domnívá se, že je nutné podporovat digitalizaci vzdělávacích produktů a kulturních děl v co největším počtu úředních jazyků EU s cílem nabídnout veřejnosti cenné a užitečné obsahy;

79.  zdůrazňuje, že je důležité stanovit jednoznačná pravidla pro úpravu vztahů s digitálními trhy třetích zemí, zejména pokud jde o projekty na úrovni Unie, jako je digitalizace světového kulturního dědictví;

80.  žádá Komisi, aby zajistila náležité uplatňování pravidel pro selektivní distribuci, aby se tak předešlo zneužití a diskriminaci;

81.  žádá Komisi, aby navrhla právní předpisy pro zajištění neutrality sítí;

82.  poukazuje na to, že větší konkurence a transparentnost, pokud jde o řízení internetového provozu a kvalitu služeb, a možnost snadného přechodu k jinému poskytovateli patří mezi minimální nezbytné podmínky zajištění neutrality sítě; opakuje, že podporuje otevřený internet, na němž obsah a individuální komerční služby nelze blokovat; připomíná nedávná zjištění Úřadu evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a domnívá se, že k zajištění neutrality sítě jsou nutná další opatření;

83.  znovu zdůrazňuje případné problémy, pokud nebude zachována neutralita sítí, k nimž patří například narušování hospodářské soutěže, blokování inovací, omezování svobody projevu, nedostatečná informovanost spotřebitelů a narušování soukromí i skutečnost, že nedostatečné zajištění neutrality sítí poškozuje podniky, spotřebitele i společnost jako celek;

84.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly kroky proti nekalým obchodním praktikám mezi podniky, jako jsou omezování internetu, regulace cen a kvóty, a tím zajistily volnou a spravedlivou soutěž na internetu;

85.  považuje další rozšíření širokopásmové sítě a zejména připojení venkovských, izolovaných a nejodlehlejších oblastí k sítím elektronické komunikace za zásadní prioritu; vyzývá proto Komisi, aby průběžně kontrolovala, zda je zachovávána neutralita sítí a poskytovatelům internetu není bráněno v přístupu k infrastruktuře sítí, nebo jim tento přístup není ztěžován, a v případě nutnosti provedla regulační opatření;

Vytvoření základu pro konkurenceschopnější Evropu podporující začlenění

86.  vyzývá členské státy, aby posilovaly a usnadňovaly rozvoj infrastruktury informačních a komunikačních technologií vzhledem k tomu, že všechny členské státy sice mají vnitrostátní strategii pro širokopásmové připojení, ale jen několik z nich má plnohodnotný operační plán zahrnující cíle, které jsou nutné pro plné uskutečnění stěžejní iniciativy Digitální agenda pro Evropu, jak je stanoveno ve strategii Evropa 2020; vítá novou iniciativu „nástroj pro propojení Evropy“, neboť bude mít zásadní význam pro účinné provedení cílů stanovených v Digitální agendě pro Evropu do roku 2020, mezi něž patří širokopásmové připojení pro všechny, a střednědobého cíle zajistit základní přístup k internetu pro všechny občany EU do roku 2013;

87.   zdůrazňuje, že internetové služby se poskytují v přeshraničním měřítku, a proto vyžadují společná opatření sladěná s Digitální agendou pro Evropu; poukazuje na to, že evropský trh s téměř 500 miliony lidí s vysokorychlostním širokopásmovým připojením by podnítil rozvoj vnitřního trhu; zdůrazňuje, že je třeba spojit digitální agendu s poskytováním nových služeb, jako je elektronický obchod, elektronická zdravotní péče, elektronické vzdělávání a bankovnictví a elektronické služby veřejné správy;

88.   zdůrazňuje, že pro rozvoj evropského jednotného digitálního trhu je důležité neustále usilovat o univerzální a vysokorychlostní přístup všech spotřebitelů k internetu, a to podporou přístupu k pevnému a mobilnímu internetu a zavedením infrastruktury příští generace; zdůrazňuje, že to vyžaduje, aby politiky podporovaly přístup za konkurenčních podmínek; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby aktualizací příslušných cílů dodaly evropské strategii pro rychlé a super rychlé širokopásmové připojení nový impuls;

89.  zdůrazňuje potenciální přínos, který může mít přechod na digitalizaci veřejných služeb pro spotřebitele a podniky, a vyzývá členské státy, aby za tímto účelem vypracovaly vnitrostátní plány, které by měly obsahovat cíle a opatření pro zpřístupnění všech veřejných služeb na internetu do roku 2015; uznává, že vysokorychlostní sítě jsou nezbytným předpokladem pro rozvoj on-line služeb a hospodářský růst; vyzývá Komisi, aby vypracovala cíle přední světové digitální agendy s cílem zajistit, aby se e Evropa stala světovým lídrem, pokud jde o rychlost internetu a připojení; vybízí členské státy k dalšímu rozvoji vnitrostátních plánů pro širokopásmová připojení a přijímání operačních plánů s konkrétními opatřeními, aby se splnily ambiciózní cíle týkající se širokopásmového připojení, a zdůrazňuje strategický a zásadní význam nástroje pro propojení Evropy navrženého Komisí;

90.  vyslovuje politování nad tím, že EU zaostává, pokud jde o internetové připojení pomocí optického vlákna; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby urychlily šíření a přijetí ultra vysokorychlostního širokopásmového připojení, a požaduje vytvoření evropské strategie pro rozsáhlé zavádění sítí FTTx („fibre to the x“);

91.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly krizové plány pro případy kybernetických incidentů, které by řešily kybernetická narušení či útoky přeshraničního významu, včetně plánů kritické informační infrastruktury na evropské i vnitrostátní úrovni, a aby rovněž vypracovaly strategie pro odolnější a spolehlivější infrastrukturu; zdůrazňuje, že by měla být zintenzívněna mezinárodní spolupráce v této oblasti; připomíná, že bezpečnost sítí a informací je odpovědností všech zúčastněných stran, včetně domácích uživatelů, poskytovatelů služeb a vývojářů produktů; doporučuje podporovat školení a vzdělávací programy o kybernetické bezpečnosti, a to jak pro občany, tak pro odborníky;

92.  zdůrazňuje, že pro přístup k internetu se stále více používají mobilní přístroje, a požaduje opatření, která zajistí větší dostupnost rádiového spektra pro mobilní internet a zlepší kvalitu elektronických služeb poskytovaných na těchto mobilních zařízeních; zdůrazňuje, že budoucí přidělování rádiového spektra musí připravit cestu pro vůdčí roli Evropy v bezdrátových aplikacích a nových službách s cílem posílit růst a globální konkurenceschopnost Evropy;

93.  konstatuje, že prudce stoupá objem pevného i mobilního přenosu dat a že pro zvládnutí takového nárůstu bude mít klíčový význam řada opatření, například další harmonizace přidělování rádiového spektra pro bezdrátové širokopásmové připojení, zvýšení účinnosti spektra a rychlé zavedení přístupových sítí další generace;

94.  konstatuje, že posouzení potřeby otevřít pásmo 700 Mhz pro mobilní přenos dat je nezbytným prvním krokem ke splnění budoucích požadavků na kapacitu;

95.  vítá nové sdělení Komise o elektronickém zadávání veřejných zakázek, zveřejněné dne 20. dubna 2012; zdůrazňuje, že elektronické zadávání veřejných zakázek zjednoduší způsob zadávání, zajistí transparentnost, sníží zátěž a náklady, zvýší účast MSP a přinese vyšší kvalitu a nižší ceny;

96.  vítá legislativní návrh nařízení Komise o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu, jež posílí důvěru a příhodné podmínky v rámci bezpečného digitálního prostředí, a tím, že zahrnuje vzájemné uznávání a přijímání oznámených systémů elektronické identifikace na úrovni EU, může zajistit bezpečné a bezproblémové elektronické kontakty mezi podniky, občany a orgány veřejné správy, a tím zvýšit efektivnost veřejných a soukromých internetových služeb, elektronického podnikání a elektronického obchodu v EU; zdůrazňuje význam elektronických podpisů a vzájemného uznávání elektronické identifikace na evropské úrovni pro zajištění právní jistoty evropským spotřebitelům a podnikům; vyzdvihuje význam zajištění celoevropské interoperability a současně ochrany osobních údajů;

97.  poukazuje na to, že využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejném sektoru je základním kamenem pro rozvoj digitální a znalostní společnosti, a proto naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v budování bezpečných a účinných elektronických služeb; zvláště pak upozorňuje na to, že pokud jde o elektronickou identifikaci nebo elektronický podpis, je přeshraniční interoperabilita nezbytným předpokladem pro přijetí přeshraniční elektronické fakturace;

98.  připomíná, že ve svém usnesení ze dne 20. dubna 2012 o konkurenceschopném jednotném digitálním trhu – elektronické správě jako vůdčí síle, Parlament zdůraznil význam usnadnění širokého přijetí faktorů zahrnujících právní jistotu, jasné technické prostředí a otevřená a navzájem kompatibilní řešení elektronické fakturace na základě jednotných právních požadavků, podnikových procesů a technických norem; vyzývá Komisi, aby posoudila potřebu jednotných, otevřených celounijních norem pro elektronickou identifikaci a elektronické podpisy; konstatuje, že hlavní překážky pro přeshraniční přístup k elektronickým službám poskytovaným orgány veřejné správy jsou spojeny s používáním elektronických podpisů a identifikací a s problémem nekompatibility systémů elektronické veřejné správy na úrovni EU; vítá návrh Komise na úpravu elektronické identifikace a důvěryhodných služeb pro elektronické transakce na vnitřním trhu;

o
o   o

99.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2012)0209.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2012)0211.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2011)0491.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2011)0492.
(5) Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64.
(6) Přijaté texty, P7_TA(2011)0453.
(7) Přijaté texty, P7_TA(2011)0307.
(8) Úř. věst. C 169 E, 15.6.2012, s. 58.
(9) Úř. věst. C 50 E, 21.2.2012, s. 1.
(10) Úř. věst. L 189, 22.7.2010, s.1.
(11) Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.
(12) Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 1.
(13) Přijaté texty, P7_TA(2011)0453.
(14) Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 112.
(15) Úř. věst. C 46 E, 24.2.2010, s. 26.
(16) Úř. věst. C 295 E, 4.12.2009, s. 43.
(17) Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 370.
(18) Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1.
(19) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21.
(20) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.
(21) Úř. věst. C 292 E, 1.12.2006, s. 109.
(22) Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 247.
(23) Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22.
(24) Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.
(25) http://www.un.or.at/unictral
(26) Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16.
(27) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
(28) Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.
(29) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.
(30) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).
(31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009 (Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 11) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009 (Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 37).

Poslední aktualizace: 12. června 2015Právní upozornění